Příloha 5A Stanovisko České konference rektorů (Václav Hampl, Petr Fiala, Jiří Málek) I. Analytická část (A+B) je vypracována velmi podrobně a kvalitně. Obsahuje zajímavá fakta, například že podnikatelský sektor dává do vládního a VŠ výzkumu 4,7% (zbytek dává sám sobě), zatímco z veřejných národních zdrojů jde do podnikatelského výzkumu 20% (43% do vládního, 37% do VŠ). Poučná je i formulace na str. 41, že inovační proces českých firem má těžiště v nákupu strojů a zařízení, a v přejímání zahraničních technologií, nikoliv ve vlastním VaV. II. Návrhová část (C+D) C. Řízení systému Východiskem je návrh uvedený v části C Podkladů a relevantní části Národní politiky VaVaI 2009 -2015 (zejména část II.1 a Cíl 1)1 I-a) Vyjádření k jednotlivým principům řízení systému VaVaI uvedených v části C Podkladů, str. 44-46, v případě modifikací či doplnění je nezbytné tyto změny zdůvodnit. V Podkladech je uvedeno, že by systém řízení VaVaI měl být založen minimálně na pěti následujících principech: Kompetence Souhlasíme s nutností jasně vymezit kompetence jednotlivých orgánů státní správy v oblasti výzkumu a vývoje. Tomuto kroku však podle názoru ČKR musí předcházet oddělení oblastí výzkumu na jedné straně a vývoje včetně inovací na straně druhé (z hlediska hodnocení a financování). Otázkou je zda je nezbytné toto dělení spojovat s případným vznikem nových orgánů státní správy či je řešit v rámci orgánů stávajících. Za velmi vhodné bychom považovali takové uspořádání, které by umožnilo těsnější spolupráci a využití výzkumných kapacit vysokých škol a Akademie věd ČR. Je vhodné podpořit možnost, aby dominantní část inovační politiky přešla z Ministerstva průmyslu i obchodu na nově vzniklou Technologickou agenturu ČR. Koordinace V zásadě jsou možné oba navržené modely tj. buď institucionální změna založená na přenesení odpovědnosti za tuto oblast na jeden ústřední orgán státní správy (Velká Británie, Dánsko) nebo výrazné posílení koordinace jednotlivých orgánů odpovědných za dílčí oblasti národního inovačního systému či explicitní pověření jednoho rezortu či nadrezortního orgánu koordinační úlohou v oblasti tvorby a realizace politiky VaVaI v kontextu souvisejících politik (Německo, Švýcarsko, Finsko). Velmi doporučujeme jasné oddělení oblastí výzkumu (nyní doména zejména VVŠ a AVČR) na jedné straně a oblasti vývoje a inovací na druhé straně, a to jak v rovině strategického řízení, tak i evaluace a financování výzkumných institucí. Pro zajištění dostatečné koordinace jednotlivých orgánů odpovědných za realizaci příslušných částí politiky VaVaI je možné uvažovat o zřízení jednoho úřadu (příp. transformovat současnou RVVI), který bude odpovědný za strategické řízení systému VaVaI a koordinaci dalších dílčích politik (vzdělávací, zdravotní, energetické, regionální, …) v oblastech spojených s rozvojem znalostní společnosti (viz rovněž Opatření A 1-1 NPVaVaI). Kvalifikovanost V ČR zatím chybí systematické a koncepční vytváření kvalitních analytických podkladů nezbytných pro kvalifikované rozhodování v oblasti VaVaI. Tato činnost se musí stát důležitým prvkem všech budoucích rozhodovacích procesů při určování a vyhodnocování nástrojů politiky VaVaI. Otázkou je zda by se 1
Národní politika VaVaI pro léta 2009‐2015 je uvedena na http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=532844
tvorbou těchto koncepčních materiálů měl zavývat úřad státní správy, jeho poradní orgány nebo specializovaná agentura. Priority NP VaVaI upozorňuje na skutečnost, že Česká republika jako malá země nemá odpovídající kapacity (finanční a personální) na realizaci špičkového (nebo alespoň světově srovnatelného) výzkumu ve všech vědních oborech. To platí zejména pro oblast vývoje a aplikací. Tam má smysl a je i nezbytné stanovovat priority směrů rozvoje. V oblasti výzkumu však takovéto priority nelze odpovědně stanovit a kritériem by měla být výhradně excelence na základě světově uznávaných kritérií. Volba těchto kritérií by měla respektovat oborové zvyklosti v konkrétních vědních diciplínách. Kontrola jejich dodržování a zpětná vazba pak musí být svěřena nezávislému orgánu státní správy. Za prioritu základního i aplikovaného výzkumu mohou být tudíž považovány mezinárodně uznávané výstupy, a to bez ohledu na obor bádání. Stanovení kvalitních priorit v oblasti vývoje a inovací je klíčovým předpokladem efektivního systému financování těchto aktivit. Hodnocení Systém hodnocení VaV, na jehož základě je rozdělována institucionální podpora, je klíčovým nástrojem pro vytváření žádoucích motivací ve veřejném výzkumu. Proto je nezbytné věnovat procesu tvorby metodiky hodnocení a jejím úpravám patřičnou pozornost (viz též opatření A3-1 NP VaVaI). Ve všech navrhovaných variantách systému financování VaV (část D) uvažujeme s rozdílnými metodikami pro hodnocení stěžejní části výzkumu realizovaného na VŠ v ústavech AV ČR a výzkumu pro státní správu (resp. branně bezpečnostního výzkumu). Důvodem je především cíl VaV aktivity, kde v případě výzkumu pro státní správu a branně bezpečnostního výzkumu jsou z institucionálních prostředků podporovány výzkumné instituce realizující výzkum v souladu s požadavky svých zřizovatelů. Tyto výzkumné instituce mohou být hodnoceny podle jiných kritérií než VŠ a ústavy AV ČR ovšem za předpokladu jasného oddělení finančních zdrojů. Metodika pro hodnocení VaV realizovaného na VŠ a v ústavech AV ČR by na základě zahraničních zkušeností (např. RAE) měla zcela prioritně zahrnovat kvalitativní a kvantitativní hodnocení výsledků VaV. V případě nejasností, sporných a neobvyklých situací a pod. by mohlo být doplňkově použito také posouzení strategie a vědecké reputace výzkumné organizace. Vzhledem k velikosti naší země a k personální provázanosti výzkumných institucí by takové posuzování streategie a vědecké reputace mělo být prováděno panelem mezinárodně uznávaných odborníků. Hodnocení VaV by dále mělo zohledňovat oborová specifika (např. citační zvyklosti nebo formy výsledků, nákladovost oborů). Například je třeba zajistit, aby byla metodika spravedlivá i vůči humanitním oborům, u nichž je významná část výsledků soustředěna do monografií a sborníků. Bude velmi potřebné zajistit, aby proces tvorby metodiky byl transparentní a otevřený široké diskusi v odborné veřejnosti. Současná Metodika hodnocení VaV není sice optimální, ale mnohem větším problémem je malý objem financí, který se touto metodikou rozděluje. Politické rozhodnutí, že objem institucionálních prostředků rozdělovaných Metodikou hodnocení VaV má v dalších letech dokonce klesat, je třeba považovat za absurdní a zcela nekvalifikované řešení. Dostatečné institucionální financování musí zajistit kvalitní bazální metabolismus instituce. Jinak hrozí nebezpečí, že vedoucí laboratoří stráví většinu času psaním návrhů projektů nebo jejich průběžných a závěrečných zpráv (což se již dnes velmi často děje). Je to čas, který by mohli věnovat sepisování publikací či výchově studentů. Lze shrnout, že při hodnocení by maximální úsilí mělo být věnováno tvorbě kvalitní Metodiky, zatímco jakékoli hodnotící panely lze považovat za doplněk vhodný pouze ve specifických případech. Instituce, která nemá problémy s hodnocením podle Metodiky, by neměla být zatěžována dalšími typy hodnocení. Ještě důležitější je však to, aby objem financí rozdělovaných touto Metodikou neklesal. Naopak, do budoucna je nutné zajistit dostatečný meziroční nárůst institucionálních prostředků. D. Systém financování VaVaI: Východiskem je návrh uvedený v části D Podkladů a relevantní části Národní politika VaVaI 2009 -2015 (zejména část II.1 a Cíl 1 a Cíl 3) II-a) Vyjádření k jednotlivým principům systému financování VaVaI (část D Pokladů, str. 47-48), v případě modifikací či doplnění je nezbytné tyto změny zdůvodnit.
Strategickým rozhodnutím vlády při tvorbě rozpočtu na příslušné období bude rozdělení celkového objemu veřejných prostředků na VaVaI podle jednotlivých forem poskytování. Současný poměr institucionální a účelové podpory v zásadě odpovídá situaci v ostatních evropských zemích. Situaci v USA, kde je podíl účelové podpory výrazně vyšší nelze srovnávat vzhledem k odlišným tradicím a specifikům. Význam podpory VaV poskytované formou veřejných zakázek může být v ČR posílen v oblastech, kde je pro to důvod. Nesmí se tak však stát na úkor etablovaných institucí, dlouhodobě vykazujících kvalitní výsledky ani na úkor slibně se rozvíjejících nových institucí, které obstojí ve světové konkurenci. II-b) Vyjádření k variantám V1 – V4 (část D Podkladů, str. 48-55, schémata na str. 56-59) . Preference varianty, případné modifikace ve vazbě na principy systému řízení a jejich modifikace uvedené v bodě Ia) a v návaznosti na vyjádření k principům systému financování v bodě II-a). Případné navrhované změny je nezbytné zdůvodnit.
Varianty 1-4. (str. 48-59) U institucionální podpory by bylo vhodné, aby ji poskytoval jeden (varianty 1 a 2) nebo menší počet poskytovatelů (varianta 3). Nepřijatelná je varianta 4, ve které institucionální podporu poskytuje velké množství poskytovatelů, včetně všech zřizovatelů veřejných výzkumných institucí. U účelové podpory považujeme za vhodné oddělit výzkum národní a kulturní identity a poskytovat jej Ministerstvem kultury (varianty 2 a 3). Mezi variantami 2 a 3 je hlavní rozdíl v počtu poskytovatelů (1 versus 5). Ve variantě 2 je tím jedním poskytovatelem Úřad pro VaVaI. Ve variantě 3 jsou poskytovatelem navíc MŠMT, AVČR, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra. Úřad pro VaVaI financuje v této variantě projekty mezinárodní spolupráce a VVI aplikovaného výzkumu. Z předložených variant se tedy jako optimální jeví varianta č. 2 s tím ovšem, že je podstatné vyjasnit kompetence a složení Úřadu pro VaVaI. Po potřebném kvalifikačním posílení by tuto roli mohlo převzít např. MŠMT, i když jsou možné i jiné modely. To je nutno dále dovyjednat. II-c) V případě, že navrhujete variantu systému financování VaVaI, která je výrazně odlišná od V1 – V4, uveďte vlastní schéma (s využitím obdobného schematického zobrazení jako v Podkladech). Toto stanovisko bylo se souhlasem projednáno Předsednictvem České konference rektorů na je zasedání
Příloha 5B Stanovisko AV ČR k variantním návrhům financování VaV (pro jednání 6. pracovního kulatého stolu dne 15. ledna 2010) 1. Úvodní poznámky Nejdříve k základnímu schématu, v němž hraje klíčovou roli navrhovaný ústřední správní orgán pro VaV, dále nazývaný „úřad pro VaV“ či jednoduše „autorita“, a do kterého jsme na úroveň poskytovatelů přidali Akademii věd ČR, jež z hlediska důležitosti bezesporu mezi hlavní aktéry VaV patří.
Všechny varianty financování VaV vycházejí z kompetencí autority, specifikovaných v podkladovém materiálu Techologického centra AV ČR pro 5. kulatý stůl takto: Zřízení ústředního orgánu pro výzkum, vývoj a inovace vyžaduje určité zásahy do současného vymezení kompetencí MŠMT a RVVI. Ústřední orgán pro VaVaI by měl vykonávat všechny základní funkce uvedené v kap. 2.2, svěřené v současné době RVVI, a dále by měl zajišťovat mezinárodní spolupráci ve VaVaI, koncepce pro velké infrastruktury a vykonávat funkce ústředního správního úřadu (všechny tři oblasti v současné době zajišťovány MŠMT). Z úkolů v oblasti VaVaI vymezených v současné době MŠMT a RVVI zákonem 130/2002 Sb. by tak ústřední orgán pro VaVaI převzal všechny úkoly RVVI stanovené v § 35 odst. 2 a úkoly MŠMT stanovené v § 33 odst. 1, § 33 odst. 2 písm. a), b) a d) a § 33 odst. 3. Takto formulované kompetence jsou nutné pro efektivní činnost autority. Je však třeba jasně říci, že představují výraznou změnu současného stavu, neboť MŠMT tím přijde o většinu pravomoci v oblasti financování VaV (ve variantách 1 a 2 prakticky o všechny). Bez politické shody na novém uspořádání, které bude vyžadovat legislativní změny, tak diskuse o jednotlivých variantách financování VaV zůstává v teoretické rovině. K variantám financování VaV máme následující obecné poznámky: • Ve schématech chybí výzkumné organizace podnikatelského sektoru, kterých je celkem 20 a které jsou z hlediska podpory z veřejných prostředků v analogickém postavení jako v. v. i. či VŠ.
• Ve schématech není úplně správným způsobem zasazen aplikovaný výzkum. Z hlediska dikce zákona č. 130/2002 Sb. i Rámce Evropského společenství2 je aplikovaný výzkum prováděn v řadě ústavů Akademie věd i na mnohých fakultách vysokých škol. Mezi základním a aplikovaným výzkumem není z hlediska použitých metod ani charakteru výsledků ostrý rozdíl. Výsledkem aplikovaného výzkumu nejsou primárně patenty či licence (jež jsou charakteristickými výstupy experimetálního vývoje), ale v převážné míře časopisecké publikace. 2. Varianty 1 a 2 versus varianty 3 a 4 financování VaV Varianty 1 a 2 vedou k fragmentaci systému financování výzkumných organizací, neboť institucionálně financovány by byly přímo jednotlivé vysoké školy, ústavy Akademie věd a veřejné výzkumné organizace zřízené jednotlivými ministerstvy (a zřejmě i výzkumné organizace podnikatelského sektoru, které ve schématech chybí). Zřizovatelé (resp. poskytovatelé) by tak ztratili nástroj, jak činnost výzkumných organizací ve své působnosti ovlivňovat a usměrňovat. To je mj. v rozporu s povinnostmi a odpovědností svěřenými zřizovatelům zákonem č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích. Pokud jde o postavení Akademie věd ČR, varianty 1 a 2, předpokládájící přímé financování ústavů AV ČR autoritou, jasně implikují demontáž a zrušení instituce. Přímé financování jednotlivých ústavů by znamenalo, že jednotlivé ústavy by se staly de facto osamocenýmí vzájemnými protivníky v soutěži o prostředky rozdělované podle externí metodiky, kterou by Akademie nemohla ovlivnit. Z manažerského pohledu by tak existence AV ČR ztratila smysl. (To, jakých absurdit bychom se v takovém případě mohli dočkat, dostatečně ilustruje materiál „Rozdělení institucionální podpory výzkumným organizacím zřízeným Akademií věd České republiky na základě podrobnějšího hodnocení výsledků výzkumu a vývoje ústavů Akademie věd České republiky za léta 2003 až 2007“, který RVVI právě předložila vládě ČR.) Při zachování AV ČR není k takovému způsobu financování žádný věcný důvod; takový způsob také není použit u žádné zahraniční neuniverzitní instituce podobného typu. Akademie věd tak přirozeně považuje v současné situaci za vhodné pouze varianty 3 nebo 4, zachovávajíci AV ČR funkci poskytovatele institucionální podpory, a to zejména z těchto důvodů: -
-
Systém pracovišť AV ČR představuje výrazně nejefektivnější složku výzkumu a vývoje v ČR, a to jak v produktivitě vztažené na FTE výzkumníka, tak i v produktivitě vztažené na jednotku veřejné podpory (viz K. Aim: Akademický Bulletin 10/2009); Management systému pracovišť AV ČR je úsporný a využívá možných synergií systému; Financování v. v .i. zřízených AV ČR vychází z potřeb zajištění základního provozu pracovišť, nákladovosti oborů a hodnocení jejich výsledků a je přitom zcela transparentní; Jedním z hlavních jednotících rysů AV ČR je systematické periodické hodnocení produktivity a strategie výzkumných pracovišť s využitím standardních indikátorů a postupů, osvědčených v mezinárodním kontextu; dalším takovým rysem Akademie věd je kodifikovaný vnitřní atestační systém periodické kontroly výkonu jednotlivých pracovníků a centrální orgán zajišťující kontrolu kvality pracovníků v nejvyšší kvalifikační skupině.
2
základní výzkum: „teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi“, aplikovaný výzkum: „teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků postupů nebo služeb“ experimentální vývoj: „získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb (dále jen „vývoj“).
-
-
Systém AV ČR a jí zřízených pracovišť umožňuje koncepční a efektivní budování, udržování, obnovu a rozvoj infrastruktury (a to jak stavební, tak i přístrojové a informační), které by po případné demontáži systému vůbec nebyly možné; Systém AV ČR a jí zřízených pracovišť je dále --- dostatečně flexibilní k tomu, aby výzkumné týmy mohly reagovat jak na světový vývoj daného oboru, tak i na poptávku uživatelské sféry; --- uzpůsoben k řešení rozsáhlých (případně interdisciplinárních) projektů, které vyžadují dlouhodobé soustředění kapacit a nákladnou infrastrukturu.
(Současným hlavním nedostatkem funkce AV ČR ve vzdělávacím a inovačním systému ČR je neúplné využití její kapacity v přípravě mladé vědecké generace; tento defekt však není řešitelný v mezích výběru nabídnutých variant financování VaV.) Pokud jde o srovnání variant 3 a 4, považujeme za správné a potřebné, aby všichni zřizovatelé nesli za činnost a výsledky svých v. v. i. odpovědnost, což vyžaduje i zachování vlivu na jejich financování. Nevidíme také žádný důvod, proč by měly být veřejné zakázky vypisovány jen prostřednictvím autority, a nikoliv přímo jejich zadavateli. Tyto důvody vedou k preferenci varianty 4. Považujeme za naprosto nezbytné, aby všechny změny byly dobře promyšleny a prováděny řízeným způsobem tak, aby nedocházelo k těžko vratným špatným rozhodnutím, která by mohla vést k ekonomickým škodám a spíše k destrukci než ke zvýšení efektivity systému financování VaV. 3. Možné kroky v blízkém časovém horizontu Z hlediska dalšího vývoje systému financování VaV považujeme za užitečné otevřít diskusi o možných krocích, které lze provést v relativně blízké budoucnosti: • Ustavit co nejrychleji ve schématu uvedenou „Radu odborníků“ (RO), a to nejlépe podle vzoru britské Rady pro vědu a technologie (Council for Science and Technology, CST), jež je vrcholným, nezávislým poradním orgánem britského premiéra v otázkách strategie rozvoje vědy a technologie. Nezabývá se technickými záležitostmi přípravy rozpočtu, hodnocení výsledků a podobně, jimž se musí věnovat naše Rada. (O tom, co CST skutečně dělá, si lze udělat obrázek návštěvou webové stránky http://www.cst.gov.uk/.) Pozoruhodné jsou zejména rozsáhlé studie (CST Reports), zabývající se strategickými otázkami britské vědy a výzkumu, z nichž jsou mimořádně závažné dvě z poslední doby: Národní infrastruktura pro 21. století a Strategické rozhodování v oblasti technologie. Ta druhá byla vypracována na žádost britské vlády o doporučení těch oborů vědy, výzkumu a inovací, které nejvíce slibují komerční nebo společenské využití do pěti let. CST se také nedávno vyjádřil k zamýšlené změně způsobu hodnocení a financování výzkumu na britských univerzitách. Všechny další reformní kroky by měly být s RO konzultovány. • Ustavit analog švédské vládní agentury VINNOVA, jež se všestranně věnuje podpoře aplikovaného výzkumu a inovačních aktivit švédských výzkumných organizací, a to jak z hlediska expertní činnosti, tak i přímým financováním výzkumných a inovačních projektů. Typ a rozsah činnosti agentury VINNOVA odpovídá v našich podmínkách kombinaci činností Technologického centra AV ČR a Technologické agentury ČR. VINNOVA vypracovává velké množství rozsáhlých analýz různých aspektů inovačního procesu, například role průmyslových výzkumných organizací a důležitost institucionálního financování či velmi aktuální otázky, jak se dostat z krize posílením výdajů na výzkum a inovace. Jiří Chýla a Karel Aim V Praze dne 8. ledna 2010
Příloha 5C Stanovisko předsedy GA ČR k variantním návrhům financování VaV (pro jednání 6. pracovního kulatého stolu dne 15. ledna 2010) Vážení pánové, jako podklad pro jednání 6. kulatého stolu posílám shrnutí toho, co jsem řekl na posledním jednání. 1. Jedním z hlavních důvodů současných problémů v oblasti VaVaI, kromě krizí způsobeného zpomalení předpokládané dynamiky růstu výdajů na VaV, je nedotaženost reformy celého systému, zejména pak v oblasti institucionálního uspořádání VaVaI. K tomu závěru jsme dospěli již na prvním kulatém stole a ve svém shrnutí jej reflektoval i premiér Fischer. 2. Z tohoto hlediska považuji Varianty 3 a 4 podkladovaného materiálu TC AVCR za nejméně vhodné řešení. Jde o varianty, které do značné míry konzervují současný stav a ve skutečnosti blokují hlubší proměnu institucionálního uspořádání VaVaI, jejímž cílem má být vytvoření "autority", která má všechny důležité odpovědnosti, pravomoci a ástroje pro strategické řízení, hodnocení a financování VaVaI. Tyto varianty současně blokují možné hlubší změny v institucionálním uspořádání VaVaI na nižší úrovni (vysoké školy, ústavy AVČR a další instituce), které by mohly být iniciovány vytvořením podmínek pro procesy větší integrace a koncentarce kapacit na vysokých školách a ve výzkumných ústavech. 3. Z hlediska dosažení žádoucího cíle se tedy jeví jako vhodné řešení založené na realizaci Varianty 1 nebo 2, neboť obě tyto varianty otevírají prostor pro nová řešení, nikoli pouze pro drobné a spíše kosmetické úpravy současného uspořádání. Za podstatnou přednost těchto variant považuji to, že umožňují jednotlivým vysokým školám a jednotlivým ústavům AV ČR a dalším výzkumným institucím a organizacím pružně reagovat na podmínky, které by "autorita" mohla (a měla) vytvořit pro to, aby - tak jako v jiných zemích - i u nás začalo na bázi dobrovolnosti docházet k vzájemně výhodným institucionálním fúzím a integracím.
Petr Matějů
Příloha 5D Stanovisko Svazu průmyslu ČR k variantním návrhům financování VaV
Od:
Šperlink <
[email protected]>
Komu:
[email protected],
[email protected]
Předmět: RE: Stanovisko AV CR k variantám financování Pro SP ČR přichází v úvahu jedině varianty I, případně II. Zdraví K.Š.
Příloha 5E Stanovisko předsedy Technologické agentury ČR k variantním návrhům financování VaV
Příloha 5F Stanovisko Asociace výzkumných organizací k variantním návrhům financování VaV Praha dne 7. ledna 2010 Vážení pánové, v návaznosti na jednání 5. kulatého stolu (KS 5), zabývajícího se budoucí podobou systému řízení výzkumu vývoje a inovací a v souvislosti s úkolem, který účastníci KS 5 přijali, zasílá Asociace výzkumných organizací následující stanovisko: Z variant systému řízení VaVaI v České republice, jak byly dříve připraveny Technologickým centrem AV ČR, pokládá Asociace výzkumných organizací jako nejvhodnější variantu I, resp. II což deklarovali její zástupci na dřívějších jednáních KS. Důvodem pro naše stanovisko je zejména skutečnost, že současný systém řízení VaVaI vykazuje dlouhodobě malou výkonnost, zapříčiněnou přílišným rozptýlením pravomoci mezi jednotlivé hráče a zároveň nedostatkem jejich odpovědnosti za uskutečněné (i neuskutečněné) kroky. Nápravou tohoto neuspokojivého stavu se zabývala Reforma systému VaVaI, jejíž realizaci se však bohužel nepodařilo dovést do úspěšného konce. Podle našeho názoru je třeba jít ještě dále, aby se naplnila i druhá polovina hesla Reformy „… prostřednictvím inovací přeměnit nové poznatky VaV na peníze“. Výše zmíněné varianty II / I vytvářejí k takovým krokům daleko lepší předpoklady, nežli var. III / IV, které by lepší nasměrování podpory VaV na vhodně zvolené strategické cíle blokovaly. Připomínáme, že by podle našeho názoru měla součástí změn systému být i revize podoby samotných výzkumných institucí, která v současné podobě neumožňuje úspěšně podporovat budování společnosti, založené na znalostech, neboť zde chybí snaha cíleně budovat a podporovat ústavy aplikačního výzkumu a vývoje, které jsou velmi účinným mezistupněm mezi akademickou a uživatelskou sférou. S pozdravem
Ing. Václav Neumajer výkonný předseda
Příloha 5G Stanovisko Hospodářské komory
Podklad pro 6. Kulatý stůl VAVaI - Varianty financování VAVaI Základní schéma, v němž má klíčovou roli navrhovaný ústřední správní orgán pro VaVaI, dále „úřad pro VaVaI“ nebo „autorita“, je postaveno na úrovni tzv. poskytovatelů a jednotlivé varianty financování se liší podle zahrnutí, či nezahrnutí jednotlivých subjektů.
Všechny varianty financování VaVaI vycházejí z kompetencí „autority“, v podkladovém materiálu Technologického centra AV ČR pro 5. kulatý stůl :
specifikovaných
Zřízení ústředního orgánu pro výzkum, vývoj a inovace vyžaduje dle mého názoru určité zásahy do současného vymezení kompetencí MŠMT a RVVI. Ústřední orgán pro VaVaI by měl vykonávat všechny základní funkce, svěřené v současné době RVVI, a dále by měl zajišťovat mezinárodní spolupráci ve VaVaI, koncepce pro velké infrastruktury a vykonávat funkce ústředního správního úřadu (všechny tři oblasti v současné době zajišťovány MŠMT). Z úkolů v oblasti VaVaI vymezených v současné době MŠMT a RVVI zákonem 130/2002 Sb. by tak ústřední orgán pro VaVaI převzal všechny úkoly RVVI . Takto formulované kompetence jsou nutné pro efektivní činnost „autority“. Je však třeba jasně říci, že představují výraznou změnu současného stavu, neboť MŠMT tím de facto přichází o většinu pravomoci v oblasti dalšího financování VaVaI. Bez politické shody na novém uspořádání, které bude vyžadovat legislativní změny, diskuse o jednotlivých variantách financování VaV zůstává v teoretické rovině.
K variantám financování VaVaI: Ve schématech chybí zahrnutí výzkumných organizací podnikatelského sektoru, (jedná se o několik desítek subjektů sdružených v rámci Asociace výzkumných organizací. Tyto by měly být z hlediska podpory z veřejných prostředků v analogickém postavení jako výzkumné ústavy nebo vysoké školy).
Varianty I a II Varianty I a II vedou sice k určité fragmentaci systému financování výzkumných organizací, neboť institucionálně financovány by byly přímo jednotlivé vysoké školy, ústavy Akademie věd a veřejné výzkumné organizace zřízené jednotlivými ministerstvy (a zřejmě i výzkumné organizace podnikatelského sektoru, které ve schématech zatím chybí), nicméně tyto varianty se zdají být transparentní. Zřizovatelé (resp. poskytovatelé finančních prostředků) by možná ztratili nástroj, jak činnost výzkumných organizací ve své působnosti ovlivňovat a usměrňovat, nicméně takto nastavený systém financování by vedl dle našeho názoru k vyšší konkurenci mezi těmito subjekty s vyšší orientací na výsledky. Jako předpoklad další konkretizace, nejen variant financování VAVaI, ale vůbec úlohy a postavení celé oblasti výzkumu, vývoje a inovací, je třeba zpracovat koncepční dokument o konkurenceschopnosti české ekonomiky. Toto však nemůže být úlohou pouze RVVI, ale úkolech zejména ekonomických, ale i dalších zainteresovaných resortů.
14.1. 2010 Ing. Jiří Perner, HK ČR
