Stanovení optimálního termínu pro chemické ošetření kukuřice proti zavíječi kukuřičnému Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) se v současné době vyskytuje po celé České republice, kde se pěstuje kukuřice. Jeho housenky škodí přímo svým žírem ve stoncích i v palicích kukuřice a oslabují rostliny. Při vyšším napadení dochází k lámání poškozených rostlin a tím k přímým sklizňovým ztrátám. K nepřímým škodám dochází tím, že v místech žíru je kukuřice přednostně napadána houbovými patogeny, zejména houbami druhu Fusarium, které produkují mykotoxiny. Úroveň toxiciy jednotlivých mykotoxinů k teplokrevným živočichům je různá, ale ve svém komplexu působí negativně na zdravotní stav hospodářských zvířat. Zavíječ kukuřičný je tedy významným škůdcem nejen kukuřice pěstované na zrno, ale i kukuřice pěstované na siláž. Z výsledků posledních let, kdy bylo hodnoceno napadení kukuřice zavíječem kukuřičným na jižní Moravě vyplývá, že se tento škůdce vyskytuje ve škodlivé míře prakticky na všech hodnocených lokalitách. Jeho přímá i nepřímá škodlivost je u některých pěstitelů podceňována a ochrana proti němu se nedělá. V tabulce 1 jsou uvedeny výsledky napadení kukuřice zavíječem kukuřičným na některých lokalitách v okolí Brna v letech 2004 až 2006. Jedná se o plochy kukuřice, kde nebyla provedena ochrana proti tomuto škůdci. Tabulka 1 Výskyt zavíječe kukuřičného na některých lokalitách v okolí Brna v letech 2004 až 2006, kde nebyla prováděná žádná ochranná opatření proti němu Rok /lokalita
Procento napadených rostlin kukuřice
Průměrný počet chodeb na 10 rostlin kukuřice
Průměrný počet housenek na 10 rostlin kukuřice
40 80 62,5 37,5
* * * *
4,6 9,6 7,8 7,6
98 96 73 83
33,8 15,4 14,4 20,1
24,6 15,4 7,3 13,3
92 90 66,7 93,3 100
22 22,4 12 25 64,4
9,4 3 2 5,7 24,8
2004 Troubsko Popůvky Žabčice I Žabčice II 2005 Troubsko I Troubsko II Žabčice I Žabčice II 2006 Troubsko I Troubsko II Žabčice I Žabčice II Troubsko III
* v tomto roce se nehodnotil počet chodeb na rostlině
Obr. 1. Světelný lapač pro zjištění náletu zavíječe kukuřičného Ochrana kukuřice před zavíječem kukuřičným není jednoduchou záležitostí a proto je nutné uplatňovat řadu opatření, které vedou k redukci jeho početnosti. Do úvahy přicházejí agrotechnická opatření, která spočívají v tom, že se dodržuje osevní postup, sklizí se kukuřice s co nejnižším strništěm, likvidují se posklizňové zbytky rozdrcením a následným zapravením do půdy a v místech se silným výskytem zavíječe se nepoužívá redukované zpracování půdy. Zavíječ kukuřičný je také jediným z mála škůdců, proti kterým se v polních podmínkách používá komerční biologický přípavek na bázi makroorganismů. Jedná se o vaječného parazitoida rodu Trichogramma (T. evanescens, T. pintoi, T. brassicae) v přípravcích Trichoplus a Biotop se dvoufázovou či jednofázovou ruční aplikací. V současné době jsou registrovány také geneticky modifikováné hybridy kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému. V České republice je registrován hybrid kukuřice s označením MON 810. Z posledních let výzkumu má zatím tento způsob ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným stoprocentní účinnost. Nejběžnější ochranou proti zavíječi kukuřičnému je použití chemických přípravků. Hlavní úskalí tohoto způsobu ochrany je stanovení optimálního termínu ošetření tak, aby účinnost použitých přípravků byla vysoká. Ani aplikace nejúčinnějšího přípravku na housenky zavíječe není efektivní, pokud je aplikován v nevhodnou dobu. V současné době je používáno ke stanovení doby ošetření několik způsobů. Suma efektivních teplot je méně přesná a orientační metoda, která uvádí pro aplikaci chemických přípravků hodnotu 550o C. Je to hodnota, která se stanoví ze zbytků denních průměrných teplot nad 10o C od 1. ledna daného roku. Nálet zavíječů lze také stanovit pomocí světelného lapače (obr. 1), který umístíme nejlépe k porostu kukuřice v období od poloviny června. Zavíječ kukuřičný bude
Obr. 2. Vajíčka zavíječe kukuřičného nakladená na spodní straně listů
Obr. 3. Vajíčka zavíječe kukuřičného těsně před líhnutím housenek
náletovat do lapače v noci od června až do srpna, ale má dva vrcholy náletu, jeden v první a druhý ve druhé polovině července. Chemická ochrana je doporučena u přípravků typu Nomolt v době vrcholu náletu, u ostatních přípravků asi týden po vrcholu náletu. Oba tyto způosby nejsou přesné a nemáme zaručenou dobrou účinnost použitého přípravku. Pro přesné stanovení ochrany, kdy chceme postihnout líhnoucí se housenky zavíječe ještě před tím než se dostanou do stonků či palic, je nutné sledovat kladení vajíček a termín líhnutí housenek. V období vrcholu náletu při chladnějším a vlhčím počasí kladou samičky velké množství vajíček na spodní stranu listů (obr. 2). Doba embryonálního vývoje je závislá na průběhu povětrnostních podmínek a trvá 3 až 12 dní. Za nepříznivého průběhu povětrnostních podmínek pro vývoj zavíječe (suché počasí a vysoké teploty) dochází k vysoké mortalitě housenek prvního instaru. Při kontrole nakladených vajíček zjišťujeme po několika dnech určitou změnu. Bílá vajíčka se mění, zvětší objem a zčernají (obr. 3). To je známka toho, že se v krátké době vylíhnou housenky. Vylíhlé housenky prvního instaru nejdříve sežerou obal vajíček a pak provádí žír na povrchu listů kukuřice (obr. 4). V tomto okamžiku je nejvhodnější termín aplikace registrovaných chemických přípravků pyrethroidů (Decis EW 50, Decis Flow 2,5, Karate Zeon 5 CS, Vaztak 10 EC/SC), ale i nově povoleného přípravku Integro. V loňském roce, při vysoké početnosti zavíječe na sledované lokalitě, byla účinnost chemického zásahu okolo 90 %.
Obr. 4. Housenka zavíječe kukuřičného s požerky na povrchu listu Sledování líhnutí housenek zavíječe kukuřičného na kukuřici je pracně nenáročné a čas věnovaný tomuto monitoringu se odrazí ve zvýšené účinnosti použitých chemických přípravků proti němu.
Některé výsledky uvedené v tomto článku byly získány při řešení výzkumného projektu 1B53043 „Produkce kvalitních a bezpečných cereálních produktů s využitím různých stratégií ochrany kukuřice a skladovaných produktů“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.
