STANOVENÍ NEOPTERINU V MOÈI U GERONTOLOGICKÝCH

STANOVENÍ NEOPTERINU V MOÈI U GERONTOLOGICKÝCH PACIENTÙ D. SOLICHOVÁ, B. MELICHAR, M. KLEJNA, B. JURAŠKOVÁ, V. BLÁHA, P. ÏÁNSKÝ, Z. ZADÁK

KLÍÈOVÁ SLOVA

SOUHRN

Neopterin

Neopterin, derivát pteridinu, je produkován v signifikantním množství lidskými monocyty—makrofágy po stimulaci interferonem gama. Představuje užitečný a důležitý parametr monitorování aktivace imunitního systému, který doprovází mnoho onemocnění. V poslední době se objevila řada prací spojujících neopterin a 7,8—dihydroneopterin s intracelulárním oxidativním stresem a je popisována i možná spojitost s apoptózou, vyvolanou tímto oxidativním stresem. V souvislosti s tímto pozorováním se výzkum v oblasti pteridinů obrací v současné době k takovým onemocněním, jako je neurodegenerativní onemocnění mozku, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a mnoho dalších nemocí, které jsou provázeny ztrátami a změnami nervových buněk. V této práci jsou uvedeny výsledky dvou studií, ve kterých bylo stanovení neopterinu v moči provedeno u dlouhověkých pacientů a které ukazují na možnost využití stanovení neopterinu v moči pro monitorování zdravotního stavu u gerontologických pacientů.

gerontologie imunitní systém stárnutí biochemický ukazatel

KEYWORDS Neopterin gerontology immune system ageing biochemical parameter

pteridiny konjugované pteridiny

neopterin

FUNKCE V ORGANISMU neopterin v moči

produkce neopterinu a aktivace imunitního systému

32

ABSTRACT Neopterin, a pteridine derivative, is produced in significant quantity by human monocytes/macrophages stimulated by interferon gamma. Neopterin represents an useful and important parameter for monitoring the immune system activation that accompanies different disorders. In recent years, several studies have demonstrated a link between neopterin and 7,8—dihydroneopterin and intracellular oxidative stress, and indicated possible association with apoptosis induced by oxidative stress. Based on these observations, the research on pteridines is currently being focused on degenerative disorders such as Alzheimer’s disease, Parkinson’s disease and other disorders accompanied by loss and disturbances of neural cells. We report here the results of 2 studies in which we investigated urinary neopterin in elderly patients. These studies demonstrate the potential of neopterin determination in the assessment of general health status in the elderly.

2—Amino—4—oxo—6—(D—erythro—1, 2, 3, trihydroxypropyl)—pteridine (neopterin) patří do skupiny pteridinů, pyrazino[2,3 —D]pyrimidinů [1]. Tato skupina zahrnuje dvě hlavní podskupiny — konjugované a nekonjugované pteridiny. Mezi konjugované pteridiny, které jsou charakteristické poměrně dlouhým postranním řetězcem, řadíme např. vitaminy odvozené od kyseliny folové. Nekonjugované pteridiny, např. neopterin a biopterin, mají jednodušší postranní řetězec v poloze 6 (obr. 1). Neopterin byl poprvé izolován v roce 1963 z larev včel a ze včelích dělnic [2]. Chemická struktura byla objasněna v roce 1967 [3]. O 4 roky později po objevení neopterinu bylo 25 mg této látky izolováno z 500 litrů lidské moči [4]. Zvýšené množství neopterinu v moči bylo pozorováno u lidí trpících fenylketonurií [5]. V roce 1979 publikoval Wachter et al práci o zvýšených hladinách neopterinu v moči u pacientů s malignitami a infekcemi [6]. Později bylo prokázáno [7,8], že produkce neopterinu má souvislost s aktivací imunitního systému. Celá řada dalších

autorů ve studiích in vitro a in vivo prokázala, že biosyntéza neopterinu je úzce spjata s aktivací buněčného imunitního systému, že lidské makrofágy produkují neopterin při stimulaci interferonem gamma [9] (obr. 2). Zvýšené hladiny neopterinu v séru i moči byly prokázány v různých patologických situacích: u nefrotického syndromu [10], autoimunitních onemocnění [11], inzulinové rezistence [12], rakoviny pankreatu [13], kolorektálního karcinomu [14], akutního infarktu myokardu [15] a celé řady dalších onemocnění.

FUNKCE V ORGANISMU Nejdůležitějšími nekonjugovanými pteridiny, které jsou detegovatelné v lidském organismu, jsou biopterin a neopterin. Biopterin a jeho 5,6,7,8—tetrahydro forma je nezbytným kofaktorem celé řady monooxygenáz aromatických aminokyselin a také je odpovědný za konverzi argininu na citrulin a kysličník dusnatý [16,17]. Neopterin, derivát pteridinu, je produkován ve větší míře lidskými monocyty—

ÈESKÁ GERIATRICKÁ REVUE 3/2003

STANOVENÍ NEOPTERINU V MOÈI U GERONTOLOGICKÝCH PACIENTÙ

PTERIDINY (PICTURE 1. PTERIDINES)

R

R1

R2

H

H

H

Pterin

H

-CH3 -CH2-OH

H

6-Methyl-pterin

H

SUBSTANCE

H

6-Hydroxymethyl-pterin

H

6- Methoxymethyl-pterin

H

-CH2-O-CH3 -COO

H

Pterin-6-carboxylate

H

H

-COO

Pterin-7-carboxylate

H

-CHOH-CHOH-CH3 (6-L-erythro)

H

Biopterin

H

-CHOH-CHOH-CH3 (6-D-threo)

H

Dictyopterin

-CH3


H

3-N-Methyl-biopterin

H

H


H

-CHOH-CHOH-CH2OH (6-D-erythro)

H

Neopterin

H

-CHOH-CHOH-CH2OH (6-L-threo)

H

Monapterin

H

Primapterin

Obr. 1. Pteridiny. makrofágy po stimulaci interferonem gama [9,18]. Představuje užitečný a důležitý parametr monitorování aktivace imunitního systému, který doprovází řadu onemocnění. V poslední době se objevila řada prací prokazujících souvislost neopterinu a 7,8—dihydroneopterinu s intracelulárním oxidativním stresem a je popisována i možná role neopterinu v apoptóze, vyvolané tímto oxidativním stresem [19]. V souvislosti s tímto pozorováním se výzkum v oblasti pteridinů obrací v současné době k takovým onemocněním, jako je neurodegenerativní onemocnění mozku, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a mnoho dalších nemocí, které provázejí ztráty a změny nervových buněk.

STANOVENÍ NEOPTERINU V BIOLOGICKÉM MATERIÁLU První měření neopterinu v moči pacientů s malignitami a virovými infekcemi pomocí HPLC bez úpravy vzorků moči použil Wachter v roce 1979 [6]. Tuto metodu potom pro klinické aplikace dále zpracoval Hausen 1982 [20]. Modifikovanou verzi pro stanove-


IFN-gg IFN-g receptor

GTP

GTPcyclohydrolase

7,8-Dihydroneopterin triphosphate

Neopterin

5,6,7,8-Tetrahydrobiopterin

VZNIK NEOPTERINU V LIDSKÝCH MONOCYTECH – MONOFÁGÁCH (PICTURE 2. THE FORMATION OF NEOPTERIN IN HUMAN MONOCYTES – MACROPHAGES INDUCED BY INTER− FERRON GAMMA)

Obr. 2. Vznik neopterinu v lidských monocytech — makrofágách indukovaný interferonem gama. ní neopterinu v séru vypracoval Werner 1987 [21]. Následně potom další autoři publikovali použití radioimmunoassay (RIA) techniky pro stanovení neopterinu v různých biologických vzorcích [22,23]. Korelace mezi stanovením RIA a HPLC je dobrá [21] a technika RIA je využívána pro rutinní stanovení

STANOVENÍ NEOPTERINU V BIOLOGICKÉM MATERIÁLU

33


NORMÁLNÍ HODNOTY NEOPTERINU V MOÈI (TABLE I. NORMAL VALUES OF NEOPTERIN IN URINE (µMOL/MOL OF CREATININE)

TAB. 1. NORMÁLNÍ HODNOTY NEOPTERINU V MOÈI (µMOL/MOL KREATININU). VÌK (ROKY)

POHLAVÍ

N

PRÙMÌR ± SMÌR. OD. µMOL/MOL KREATININU

HODNOTA NAD NORMU µMOL/MOL KREATININU

0—3 dny 4 dny 5 dnů 1 měsíc 3—8 měsíců 1—4 4—7 7—12 12—15 15—18 18—25 26—35 36—45 46—55 56—65 > 65 18—25 26—35 36—45 46—55 56—65 > 65

M, F M, F M, F M, F M, F M, F M, F M, F M, F M, F M M M M M M F F F F F F

13 21 15 9 4 13 25 55 45 11 42 29 41 32 31 33 55 28 31 28 26 41

972 (661) 1510 (641) 1602 (657) 906 (527) 560 (53) 267 (94) 226 (76) 181 (73) 171 (73) 144 (65) 123 (30) 101 (33) 109 (28) 105 (36) 119 (39) 133 (38) 128 (33) 124 (33) 140 (39) 147 (32) 156 (35) 151 (40)

— — — — — 432 405 374 343 320 195 182 176 197 218 229 208 209 239 229 249 251

M—muž, F—žena

NORMÁLNÍ HODNOTY NEOPTERINU V SÉRU (TABLE 2. NORMAL VALUES OF NEOPTERIN IN SERUM AT HEALTH POPULATION)

metoda stanovení hladin neopterinu ve FN HK

1. studie

34

TAB. 2. NORMÁLNÍ HODNOTY NEOPTERINU V SÉRU U ZDRAVÉ POPULACE. VÌK (ROKY) 0—18 19—75 > 75

POHLAVÍ

N

PRÙMÌR ± SMÌR. OD. µMOL/MOL KREATININU

HODNOTA NAD NORMU µMOL/MOL KREATININU

M, F M, F M, F

263 359 40

6,78 (0,22) 5,34 (0,14) 9,67 (0,79)

13,5 8,7 19,0

velkých sérií vzorků. Nicméně stanovení HPLC je dosud považováno za standardní techniku a referenční metodu. Tyto dvě techniky jsou v současné době nejčastěji užívanými metodami pro stanovení neopterinu v biologických materiálech. Kromě HPLC a RIA metod stanovení neopterinu v biologických materiálech byly publikovány v poslední době práce, které využívají např. spektrofluorimetrické stanovení [24]. Normální hodnoty neopterinu v moči a séru (mol/mol kreatininu) [1] jsou uvedeny v tab. 1 a 2. Z výše uvedeného je zřejmý možný přínos monitorování hladin neopterinu a ostatních příbuzných látek v klinické praxi. Protože se stanovení neopterinu ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové ani v jiných laboratořích v naší oblasti neprovádělo, pokusili jsme se metodu stanovení pomocí HPLC vypracovat, validovat a ověřit, aby byla použitelná pro monitorování zdravotního stavu pacientů s různými závažnými onemocněními [14,15,25]. Tuto metodu jsme také použili pro stanovení neopterinu v moči u dlouhověkých pacientů. V prv-

ní studii jsme sledovali pacienty ambulantní, kteří navštěvovali poradnu pro dlouhověké pacienty na Gerontologické a metabolické klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po zařazení do studie jsme u pacientů vyšetřili vzorek krve a moči. Odběry jsme opakovali po 3—6 měsících. Sledované pacienty jsme po ukončení studie rozdělili na 2 skupiny: na zemřelé a na ty, kteří přežili. Sledované biochemické, hematologické a další parametry u obou skupin pacientů jsme statisticky zhodnotili (software NCSS 6.0.21., Kaysville, UT, 1996), Mann—Whitney test a Spearmanův korelační koeficient, hladina významnosti byla zvolena p = 0,05. Výsledky naší studie jsou uvedeny v tab. 3 a 4 [26]. Z výsledků je patrné, že u skupiny pacientů zemřelých byla statisticky signifikantně zvýšena hladina neopterinu v moči. Kromě zvýšené hladiny neopterinu v moči, byla u skupiny zemřelých pacientů snížena hladina antioxidačního vitaminu E v séru a hladina vápníku. Pacienti, kteří zemřeli během studie, měli také statisticky významně zvýšenou hladinu ALT.



TAB. 3. BIOLOGICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY NA ZAÈÁTKU STUDIE [26]. PARAMETR

N

JEDNOTKY

věk

38

roky

PRÙMÌR (± SD) 93 (2)

ROZPÌTÍ 90—100

vitamin A v séru

37

mmol/l

2,3 (0,8)

0,5—4,1

vitamin E v séru

38

mmol/l

24,1 (7,8)

8,3—41,2

vitamin C v séru

38

mmol/l

34,6 (27,9)

3,5—135

neopterin v moči

36

mmol/mol kreatininu

554 (448)

159—2479

glutathion peroxidáza ery

34

U/g hemoglobin

47,2 (18,7)

18,4—87,1

glutathion ery

27

mg/g hemoglobin

7,0 (3,7)

1,1—15,2

malondialdehyd v séru

36

mmol/l

0,9 (0,4)

0,1—1,8

hmotnost

37

kg

58,8 (11,0)

40,0—80,0

BMI

27

kg/ m2

23,8 (3,7)

16,6—31,2

Cricht test

26

14,8 (3,7)

11—27

sedimentace

34

mm/hod

20,7 (20,3)

1—096

leucocyty

38

109/l

8,3 ( 2,8)

4—17,9

erytrocyty

38

1012 /l

4,5 (0,7)

3,3—7,6

hemoglobin

38

g/l

128,9 (14,7)

96—169

hematokrit

38

0,394 (0,05)

0,303—0,506

střední erytrocytární objem

35

fl

90,2 (5,3)

78—105,8

neutrofily

34

%

0,65 (0,21 )

0,02—0,93 0—0,05

eozinofily

27

%

0,02 ( 0,01 )

bazofily

16

%

0,01 ( 0,01 )

0—0,5

monocyty

33

%

0,05 ( 0,03 )

0,01—0,12 0,01 —0,75

lymfocyty

34

%

0,2 (0,1 )

glukóza v séru

35

mmol/l

6,13 ( 1,33 )

sodík v séru

37

mmol/l

draslík v séru

34

mmol/l

4,8 (0,8)

3,5—7,9

chloridy v séru

38

mmol/l

102,8 (3,2)

93—109

vápník v séru

34

mmol/l

2,2 (0,1)

1,9—2,7

fosfor v séru

33

mmol/l

1,13 (0,37)

0,72—2,92

močovina v séru

38

mmol/l

9,31 (6,86)

3,8 —46,9

kreatinin v séru

37

mmol/l

110,1 (65,2)

57—457

kyselina močová v séru

36

mmol/l

379,4 (90,6)

186—521

bilirubin v séru

38

mmol/l

8,8 (4,5)

5—29

ALT

38

mkat/l

0,37 (0,17)

0,11 —1,07

AST

37

mkat/l

0,44 (0,20)

0,1—1

GMT

32

mkat/l

0,49 (0,41)

0,14 —1,79

141,3 (3,2)

4,2—10,4 135—138

ALP

36

mkat/l

2,52 (0,79)

1,15—5,34

cholinesteráza

29

mkat/l

118,8 (35,6)

5,7—186,9

cholesterol v séru

36

mmol/l

5,45 (1,28)

2,9—8,2

HDL cholesterol

33

mmol/l

1,2 (0,3)

0,6—2,1

LDL cholesterol

32

mmol/l

3,5 (1,1)

1,6—6,0

triacylglyceroly

35

mmol/l

1,7 (0,9)

0,8—4,7

apoprotein A

34

g/l

1,4 (0,3)

0,7—1,9

apoprotein B

34

g/l

1,1 (0,3)

0,5—1,9

lipoprotein A

7

g/l

0,4 (0,2)

0,1—0,7

celkový protein

37

g/l

73,9 (7,1)

52—83

albumin

29

g/l

42,5 (4,5)

28,0—49,9

prealbumin

34

g/l

0,25 (0,06)

0,10—0,37

transferrin

34

g/l

2,8 (0,7)

1,1—4,3

C—reaktivní protein

25

g/l

11,4 (20,6)

0—91


BIOLOGICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY NA ZAÈÁTKU STUDIE (TABLE 3. BIOLOGICAL AND BIOCHEMICAL PARAMETERS IN THE BEGINNING OF THE STUDY [26])

35


BIOLOGICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY NA ZAÈÁTKU STUDIE (TABLE 4. BIOLOGICAL AND BIOCHEMICAL PARAMETERS IN ALIVE AND DEAD [26])

TAB. 4. BIOLOGICKÉ A BIOCHEMICKÉ PARAMETRY U IVÝCH A ZEMØELÝCH [26]. PARAMETR

věk vitamin A v séru vitamin E v séru vitamin C v séru neopterin v moči ery glutathione peroxidáze ery glutathion malondialdehyd hmotnost BMI Cricht test sedimentace leucocyty erytrocyty hemoglobin hematokrit střední ery objem neutrofily eozinofily bazofily monocyty lymphocyty glukóza v séru sodík v séru draslík v séru chloridy vápník fosfor močovina kreatinin kyselina močová bilirubin ALT AST GMT ALP cholinesteráza cholesterol HDL cholesterol LDL cholesterol triacylglyceroly apoprotein A apoprotein B lipoprotein A celkový protein albumin prealbumin transferrin CRP

36

JEDNOTKY

roky mmol/l mmol/l mmol/l mmol/mol kreatinin U/g hemoglobinu mg/g hemoglobinu mmol/l kg kg/m2 mm/hod 109/l 1012/l g/l fl % % % % % mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mkat/l mkat/l mkat/l mkat/l mkat/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l g/l g/l g/l g/l g/l g/l g/l g/l

IVÍ

ZEMØELÍ

P

n

Průměr (±SD)

Rozpětí

n

Průměr (±SD)

Rozpětí

17 17 17 17

92 (2) 2,5 (0,7) 27,9 (8,6) 34,7 (24,8)

90—100 1,3—4,1 10,7—41,2 6—97

21 21 21 21

93 (2) 2,2 (0,9) 21,0 (5,6) 34,5 (30,8)

90—98 0,5—3,8 8,3—30 3,5—135,0

0,45 0,02 0,91

16

370 (131)

159—633

20

701 (552)

203—2479

0,02

14

52,9 (22,4)

18,4 —87,1

20

43,1 (14,9)

23,5—75,5

0,25

8,3 (4,6) 1,5—15,2 0,87 (0,34) 0,09—1,31 60 (11) 43—79 24,5 (3,8) 18,7—29,1 14 (4) 11—27 17 (15) 1—50 8,5 (3,7) 4,4—17,9 4,5 (0,5) 3,8—5,5 131,8 (14,8) 114—169 0,40 (0,05) 0,34—0,51 90,6 (5,5) 78—97,5 0,60 (0,26) 0,02—0,87 0,02 (0,009) 0,01—0,04 0,14 (0,006) 0,01—0,02 0,06 (0,03) 0,03—0,11 0,2 (0,09) 0,05—0,33 6,2 (1,57) 4,5—10,4 141,6(2,5) 135—145 5,0 (0,1) 4—7,9 102,6 (2,4) 98—107 2,8 (0,3) 1,9—2,5 1,05 (0,17) 0,77—1,31 7,87 (3,16) 3,8—18 94,7 (19,6) 67—140 369,6 (100,7) 186—521 8,8 (3,1) 5—15 0,30 (0,11) 0,11—0,55 0,37 (017) 0,1—0,72 0,59 (0,50) 0,18—1,79 2,44 (0,91) 1,15—5,34 127,4 (32,1) 81,8—186,9 5,80 (1,15) 3,3—7,7 1,33 (0,30) 0,77—2,05 3,69 (1,04) 1,64—5,54 1,67 (0,95) 0,81—4,65 1,40 (0,29) 1,07—1,87 1,06 (0,30) 0,47—1,54 0,38 (0,23) 0,13—0,68 75,76 (4,72) 66—83 43,66 (3,70) 35—49,9 0,24 (0,05) 0,17—0,36 3,04 (0,66) 2,01—4,29 16,25 (27,50) 0—91

16 21 20 16 11 20 21 21 21 21 20 20 16 11 19 20 18 20 17 21 17 16 21 20 19 21 21 21 16 19 15 19 16 16 18 18 18 1 20 16 18 18 13

6,15 (2,78) 0,88 (0,38) 58 (11) 23,4 (3,7) 16 (3) 24 (23) 8,1 (1,8) 4,5 (0,9) 126,6 (14,6) 0,39(0, 5 89,9 (5,3) 0,68 (0,16) 0,03 (0,02) 0,01 (0,01) 0,05 (0,03) 0,22 (0,15) 6,06 (1,1) 141,0 (3,7) 4,5 (0,6) 103 (3,8) 2,2 (0,2) 1,21 (0,49) 10,48 (8,7) 123,2 (85,6) 388,2 (82,3) 8,8 (5,5) 0,41 (0,20) 0,50 (0,21) 0,38 (0,27) 2,59 (0,69) 110,7 (37,8) 5,13 (1,33) 1,15 (0,24) 3,39 (1,17) 1,78 (0,88) 1,31 (0,26) 1,10 (0,36) 0,28 (0) 72,3 (8,49) 41,62 (5,00) 0,25 (0,07) 2,64 (0,70) 7,09 (10,55)

1,06—12,40 0,24 —1,80 40—80 16,6—31,2 12—21 1—96 4—11,8 3,3—7,6 96—160 0,30—0,49 82—105,8 0,2—0,93 0—0,05 0—0—05 0,01—0,12 0,01—0,75 4,2—8,1 135—148 3,5—5,6 93—109 2,1—2,7 0,72—2,92 4—46,9 57—454 216—499 5—29 0,2—1,07 0,21—1 0,14—1,17 1,24—3,91 5,7—148,6 2,9—8,2 0,56—1,4 1,77—6 0,83—4,43 0,66—1,81 0,5—1,87 0,28—0,28 52—82 28—49 0,1—0,37 1,14—3,58 0—35

0,27 0,68 0,43 0,49 0,11 0,42 0,54 0,49 0,45 0,67 0,28 0,56 0,84 0,53 0,15 0,83 0,91 0,70 0,29 0,60 0,02 0,33 0,1 0,39 0,58 0,39 0,03 0,14 0,38 0,25 0,63 0,08 0,13 0,21 0,47 0,44 0,86 1,00 0,35 0,21 0,77 0,33 0,70

11 15 17 11 15 14 17 17 17 17 15 14 11 5 14 14 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 17 16 16 17 14 17 17 16 17 16 16 6 17 13 16 16 12



TAB. 5. NEOPTERIN V MOÈI U DLOUHOVÌKÝCH PACIENTÙ A U KONTROLNÍ SKUPINY [27]. N

Neopterin v moči

U−NEOPTERIN mMOL/MOL KREATININU Průměr (± SD) Medián

Dlouhověcí ambulantní

12

203 ± 63

203

Dlouhověcí hospitalizovaní

11

625 ± 565

397

Kontrolní skupina

8

198 ± 128

155

P—value

mmol/mol kreatininu

1500 1000 500

0,006 0

V další studii jsme se zaměřili na sledování pacientů hospitalizovaných v Léčebně pro dlouhodobé nemocné v Hradci Králové a pacientů ambulantních opět z poradny pro dlouhověké na Gerontologické a metabolické klinice v Hradci Králové. Kromě těchto dvou skupin dlouhověkých pacientů jsme sledovali kontrolní skupinu pacientů, kterou tvořili rovněž ambulantní pacienti z Gerontologické a metabolické kliniky, ale tito pacienti byli mladší. Výsledky sledování jsou uvedeny v tab. 5. V tomto dalším sledování jsme analyzovali statisticky zvýšené hodnoty neopterinu v moči u dlouhověkých pacientů, kteří byli hospitalizováni, oproti ambulantní skupině dlouhověkých pacientů a skupině kontrolní. Zvýšené hodnoty neopterinu v moči u hospitalizovaných pacientů mohou souviset s nepoznaným onkologickým onemocněním a rovněž s probíhajícím procesem aterosklerózy, která byla diagnostikována u všech sledovaných pacientů ve skupině hospitalizovaných.

ZÁVÌR Z výsledků našeho sledování hladin neopterinu u gerontologických pacientů vyplývá, že HPLC analýza hladin neopterinu v moči by mohla být v budoucnu použita pro sledování zdravotního stavu gerontologických pacientů. Z dosavadních výsledků vyplývá, že neopterin může být významným prognostickým indikátorem a jeho stanovení by mohlo přispět ke zlepšení monitorování a péče v gerontologii.

PODÌKOVÁNÍ Práce byla podpořena granty IGA MZ CR NG/6770-3, NB/6999-3 a NB/6822-3.

LITERATURA 1. Wachter H, Fuchs D, Hausen A et al. NEOPTERIN— Biochemistry —Methods —Clinical Application. Berlin — New York, Walter de Gruyter 1992.


Ambulantní pacienti

Kontroly

Hospitalizovaní pacienti

NEOPTERIN V MOÈI U DLOUHOVÌKÝCH PACIENTÙ A U KONTROLNÍ SKUPINY (TABLE 5. PICTURE 3. NEOPTERIN IN URINE IN LONG−LIVED PATIENTS AND IN THE CONTROL GROUP [27]). 2. studie

Obr. 3. Neopterin v moči u dlouhověkých pacientů a u pacientů kontrolní skupiny. 2. Rembold H, Buschmann L. Struktur und Synthese des Neopterins. Chem Ber 1963; 96: 1406—1410. 3. Jones THD, Brown GM. The biosynthesis of folic acid. VII. Enyzmatic synthesis of pteridines from guanosine triphosphate. J Biol Chem 1967; 242: 3989—3997. 4. Sakurai A, Goto M. Neopterin: isolation from human urine. J Biochem (Tokyo) 1967; 61: 142—145. 5. Kaufman S, Holtzman NA, Milstein S et al. Phenylketonuria due to a deficiency dihydropteridine reductase. N Engl J Med 1975; 293: 785—790. 6. Wachter H, Hausen A, Grabmayr K. Erhöhte Ausscheidung von Neopterin im Harn von Patienten mit Malignen Tumoren und mit Viruserkrankungen. Hoppe—Seyler’s Z Physiol Chem 1979; 360: 1957—1960. 7. Rokos H, Rokos K, Frisius H et al. Altered urinary excretion of pteridines in neoplastic disease. Determination of biopterin, neopterin, xanthopterin, and pterin. Clin Chem Acta 1980; 105: 275—286. 8. Dhont J—L, Hayte J—M, Bonneterre J et al. Pteridines in urine and serum from cancer patients. In: Wachter H, Curtius H—C, Pfleiderer W (eds). Biochemical and Clinical Aspects of Pteridines. Berlin—New York, Walter de Gruyter, 1982 (Vol 1): 133—140. 9. Huber C, Batchelor JR, Fuchs D et al. Immune response— associated production of neopterin. Release from macrophages primarity under control of interferon gamma. J Exp Med 1984; 160: 310—316. 10. Oda K, Arai T, Nagase M: Increased serum and urinary neopterin in nephritic syndrome indicate cell — mediated immune dysfunction. Am J Kidney Dis 1999; 34: 611—617. 11. Widner B, Sopp H, Kowald E et al. Fegradation of tryptophan in patients with systemis lupus erythematosus. Adv Exp Med Biol 1999; 467: 571—577. 12. Ledochowski M, Murr C, Widner B et al. Association between insulin resistance, body mass and neopterin concentrations. Clin Chem Acta 1999; 282: 115—123. 13. Birk D, Gansavage F, Gansavage S et al. Levels of serum neopterin are increased in pancreatic cancer patients

ZÁVÌR

LITERATURA

37


and correlate with prognosis. Eur J Med Res 1999; 4: 156—160. 14. Melichar B, Jandík P, Solichová D et al. Urinary neopterin excretion in colorectal cancer. Onkologie 1994; 17: 434— 436. 15. Melichar B, Gregor J, Solichová D et al. Increased urinary neopterin in acute myocardial infarction. Clinical Chemistry 1994; 40: 338—339. 16. Tayeh MA, Marletta MA: Macrophage oxidation of L— arginine to nitric oxide, nitrite. J Biol Chem 1989; 264: 19654—19658. 17. Werner—Felmayer G, Werner ER, Fuchs D et al. Tetrahydrobiopterin—dependent formation of nitrite and nitrate in murine fibroblasts. J Exp Med 1990; 172: 1599—1607. 18. Bitterlich G, Szabo G, Werner ER et al. Selective induction of mononuclear phagocytes to produce neopterin by interferons. Immunobiology 1988; 176: 228—235. 19. Baier—Bitterlich G, Fuchs D, Wachter H: Chronic immune stimulation, oxidative stress and apoptosis in HIV infection. Biochem Pharmacol 1997; 53: 755—763. 20. Hausen A, Fuchs D, König K et al. Determination of neopterin in human urine by reversed— phase high—performance liquid chromatofraphy. J Chromatogr 1982; 227: 61—70. 21. Werner ER, Bichler A, Daxenbichler G et al. Determination of neopterin in serum and urine. Clin Chem 1987b; 33: 62—66. 22. Rokos H, Rokos K: A radioimmunoassay for determination of D—erythro—neopterin. In: Blair JA (ed). Chemistry and Biology of Pteridines. Berlin—New York, Walter de Gruyter, 1983, 815—819. 23. Nagatsu T, Sawada M, Yamaguchi T et al. Radioimmunoassay for neopterin in body fluids and tissues. Anal Biochem 1984; 141: 472—480. 24. Espinosa—Mansilla A, Durán —Merás I, Salinas F: Simultaneous determination of pteridines in multicomponent

mixtures using derivative spectrophotometry and partial least — squares calibration. J Pharmaceut Biomed 1998; 17: 1325—1334. 25. Melichar B, Jandík P, Krejsek J et al. Mitogen—induced lymphocyte proliferation and systemic immune activation in cancer patients. Tumori 1996; 82: 218—220. 26. Solichová D, Melichar B, Bláha V et al. Biochemical profile and survival in nonagenarians. Clin Biochem 2001; 34: 563—569. 27. Solichová D, Melichar B, Klejna M et al. Fluorimetric determination of the levels of urinary neopterin and serum thiobarbituric acid reactive substances in the nonagenarians. Talanta 2003; 00: 1—7.

do redakce doručeno dne 21. 3. 2003 přijato k publikaci dne 22. 4. 2003

RNDR. DAGMAR SOLICHOVÁ 1 DOC. MUDR. BOHUSLAV MELICHAR, PHD2 MUDR. MILOŠ KLEJNA3 MUDR. BOENA JURAŠKOVÁ, PHD 1 DOC. MUDR. VLADIMÍR BLÁHA, CSC.1 RNDR. PETR ÏÁNSKÝ, CSC.1 PROF. MUDR. ZDENÌK ZADÁK, CSC.1 1

KLINIKA GERONTOLOGICKÁ A METABOLICKÁ, FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ 2 KLINIKA ONKOLOGIE A RADIOTERAPIE, FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ 3 LÉÈEBNA PRO DLOUHODOBÌ NEMOCNÉ HRADEC KRÁLOVÉ [email protected]

RNDR. DAGMAR SOLICHOVÁ V roce 1979 ukončila studium na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, obor farmacie. Po promoci pracovala jako lékárník—asistent v lékárně KÚNZ v Hradci Králové. V roce 1980 získala titul RNDr. na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Po mateřské dovolené pracovala v letech 1984—1990 jako samostatný odborný pracovník na Krajské hygienické stanici KÚNZ Hradec Králové v oboru mikrobiologie. V roce 1990 přešla na Gerontologickou a metabolickou kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde jako samostatný odborný pracovník laboratoře pracuje dosud. V roce1987 získala atestaci z farmaceutické analytiky I. stupně a v roce 1994 atestaci z farmaceutické analytiky II. stupně. Od roku 1996 zahájila kombinované postgraduální studium na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové — Klinické využití HPLC stanovení vitaminů, neopterinu a dalších biologicky aktivních látek, letos bude obhajovat již odevzdanou disertační práci. Od nástupu na kliniku Gerontologickou a metabolickou FN v Hradci Králové se věnuje výzkumu v gerontologii. V letech 1995—1997 byla hlavní řešitelkou projektu IGA MZ ČR Vliv antioxidační rovnováhy na klinický stav a biochemické parametry dlouhověkých pacientů-otevřená prospektivní studie, projekt byl úspěšně obhájen. V letech 1998-2000 byla hlavní řešitelkou projektu IGA MZ ČR Prognostický význam biochemického monitorování v gerontologii, projekt byl úspěšně obhájen. Od roku 2001 je hlavní řešitelkou projektu IGA MZ ČR Význam monitorování metabolismu lipidů v procesu stárnutí, projekt bude ukončen koncem tohoto roku. Je rovněž zapojena do výuky na Lékařské i Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Je autorkou více než 40 odborných prací a více než 80 odborných sdělení.

38


Dům techniky Ostrava ve spolupráci s dalšími odbornými partnery pořádá ve dnech 15. – 17. října 2003

VII. GERONTOLOGICKÉ DNY OSTRAVA Příležitost k diskusi s odborníky, a to na téma dobrovolníci v péči o seniory se naskýtá i široké veřejnosti v rámci diskusního klubu, který organizátoři připravili jako novinku v rámci doprovodného programu tohoto kongresu. Účast na diskusním klubu je bezplatná. Již podruhé se Gerontologické dny Ostrava stanou platformou pro předání Ceny za mimořádný přínos v oboru gerontologie. Kontakt: Dům techniky Ostrava, spol. s r.o. sekretariát kongresu Mariánské náměstí 5, 709 28 Ostrava – Mariánské Hory tel.: 596 625 441 e-mail: [email protected], www.dtostrava.cz Odborný program kongresu:

Choroby cév ve stáří Terénní péče v návaznosti na ústavní péči o seniory Ošetřovatelství v geriatrii Do odborného programu je zařazeno více než 40 odborných vystoupení

Sekce paliativní medicíny Společnosti pro studium a léčbu bolesti ČLS JEP, Česká asociace sester – paliativní sekce Univerzitní onkologické centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Subkatedra paliativní medicíny ČOS IPVZ pořádají

9. BRNĚNSKÝ DEN PALIATIVNÍ MEDICÍNY na téma:

Paliativní péče ve stáří (Mají postupy paliativní medicíny v LDN a ústavech sociální péče své zvláštnosti?) v pátek 26. září 2003 ve FN Brno–Bohunice akce je ohodnocena ČLK 6 kredity a ČAS 7 kredity začátek v 9. 00 hod., předpokládaný konec v 16.00 hod. Akce je určena lékařům, zdravotním sestrám i dalším zájemcům

Formy sdělení: Přehledné referáty – převážně vyzvané přednášky Přednášky z praxe, kazuistiky, trvání 10–15 minut, postery Kontaktní adresa pro lékaře: prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Interní hematoonkologická klinika FN Brno, Jihlavská 20 625 00 Brno-Bohunice tel: 532 233 642 fax: 532 233 603 e-mail: [email protected]

Příklady tematických okruhů: Organizační modely zajištění paliativní péče v podmínkách LDN a ÚSP Metody sledování kvality péče o nevyléčitelně nemocné a umírající Práce s rodinami těžce nemocných a umírajících Práce s pozůstalým Předpokládaný program: Informace o činnosti Subkatedry paliativní medicíny ČOS IPVZ a Sekce paliativní medicíny Informace o činnosti Paliativní sekce České asociace sester Odborná část (lékaři, sestry)


Kontaktní adresa pro sestry: Bc. Darie Dytrychová Bosonožská 17 625 00 Brno tel.: 777 194 812 e-mail: [email protected]

39

STANOVENÍ NEOPTERINU V MOÈI U GERONTOLOGICKÝCH

Recommend Documents