Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail:
[email protected] www.grada.cz
podle našich předků
Základy celostního vnímání světa kolem nás, čili o čem je duchovní pilíř architektury a urbanismu? Jak pochopit skutečnou hodnotu minulosti, radost z přítomnosti a naději do budoucnosti? Jak pečovat o svůj dům, svoji zahradu, svoji rodinu i o sebe sama? Jak postavit ekodům nebo ekovesnici a jak je chránit před ničivými silami? Jak probudit vědomí, že jen my sami si můžeme stvořit už tady na zemi život v pekle nebo v ráji? Co všechno můžeme v budoucnu očekávat a jak bychom se na tyto změny měli připravovat…?
Feng šuej
K
niha, kterou držíte v ruce, je nová v tom, jak přistupuje k učení feng šuej. Nesnaží se čtenáři představovat jednotlivé vytržené poučky z mnoha světových škol feng šuej, ale jde k podstatě věcí, k původním principům, které nám mohou pomoci znovu objevit hodnoty, kterých si považovali naši předkové, a tím i lépe dojít ke svému vlastnímu středu, ke svému domovu. Všechny myšlenky jsou podávány formou příběhů nebo rozhovorů, protože ty jsou mnohem silnější, živější a umožňují předat více rovin současně, oproti běžným populárně-vědeckým příručkám, které dosud k tomuto tématu u nás vyšly. Texty jsou doprovázeny mnoha originálními obrázky, schématy a návody. Kniha vás čtivým způsobem seznámí s odbornou problematikou tvorby architektury domova, našeho nejbližšího hmotného i duchovního světa. Je inspirací, jak dojít k bytu či domu své duše, jak je při tom důležitý také čtvrtý – duchovní pilíř architektury a urbanismu a jaký smysl vlastně má toto naše počínání. Výklad se opírá nejen o bohaté praktické zkušenosti autora v oblastech architektury, urbanismu, přírodního zahradničení a lidové kultury, ale také o jeho konkrétní poznatky z četných projektů, přednášek, besed či konzultací.
Stanislav Kovář
Stanislav Kovář
Feng šuej podle našich předků Cestami k domovu
Stanislav Kovář
Feng šuej podle našich předků Cestami k domovu
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Feng šuej podle našich předků Cestami k domovu
Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc. Vydala Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4633. publikaci Odpovědná redaktorka Viktorie Lupačová Sazba Eva Grillová Návrh a grafická úprava obálky Michal Němec Počet stran 352 První vydání, Praha 2012 © Grada Publishing, a. s., 2012 Podklady pro obrazové ilustrace: Irena Kovářová (kap. 4, 11, 14, 16, 17, 18, 22, 24, rejstříky, shrnutí) Zuzana Kovářová (úvod, kap. 2, 5, 6, 12, 19, 20, 21, 23) Stanislav Kovář (kap. 1, 3, 7, 8, 9, 10, 13, 15, 25, přílohy) Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. ISBN 978-80-247-4025-6 ISBN 978-80-247-7570-8 (PDF) ISBN 978-80-247-7571-5 (EPUB)
Rukověť architeriky v této knize najdete inspiraci, jak dojít k domu své duše, dozvíte se něco o duchovním pilíři architektury a urbanismu, o čištění domova jako součásti našeho uzdravování i o tom, jak přežít případné blížící se pohromy. Naleznete zde základní návody na to, jak pečovat o svůj dům podobně, jako pečujeme o sebe samé, i nápovědy pro zakládání ekodomů a ekovesnic. Lépe pochopíte smysl svého života.
esoterika
OBSAH O autorovi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Předmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Úvod: O CO JDE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Sezení první: PROBUZENÍ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 1) Jak si můžeme vysvětlit změny, které prožíváme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2) Proč je důležité mít svůj domov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3) Za co vděčíme sami sobě a čím jsme vinni. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4) Některé věci nemůžeme realizovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5) Všechno se zdá příliš složité . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6) Jak lze dnes vidět svět. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26 26 27 28 30 30
Sezení druhé: NOVÉ MYŠLENÍ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 7) Svět začneme najednou vidět jinýma očima. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8) Informace k nám přicházejí shora. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9) Co se stane pokud zavrhneme Boha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10) Jak člověk snáší a rozlišuje různá záření. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11) Energie jsou pro nás někdy i škodlivé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12) Jak můžeme vnímat živu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35 37 37 38 40 40
Sezení třetí: DOBRÉ I ZLÉ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 13) Jak můžeme zjistit, co je pravé a co se nám jenom zdá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14) Jak mohu rozlišit dobro od zla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15) Jak můžeme se zlem bojovat. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16) Nemůžeme vše prokázat vědecky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17) Jaká je podstata hmoty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18) Přechod od materialismu k duchovnímu poznání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19) V čem spočívá výjimečné postavení člověka na Zemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
45 46 47 48 49 49 50
Sezení čtvrté: KRAJINOU. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
20) Proč nás příroda tak přitahuje a fascinuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 21) Příroda má také duši, je citlivá. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 22) Součástí naší krajiny je i vzduch. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
Sezení páté: ELEMENTY PŘÍRODY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
23) Živly jsou především energií. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 24) S vodou nezacházíme tak, jak bychom měli. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 25) V pohádkách se hovoří o vodě často. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 26) Oheň se dá ovládnout a zkrotit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 27) Pro život na Zemi jsou důležité všechny živly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
7
Sezení šesté: BOUŘENÍ ŽIVLŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
28) Jaké to je spát v jeskyni. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 29) Živly nás často ohrožují. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 30) Katastrofy umíme lépe předpovídat a bránit se jim. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73
Sezení sedmé: DESTRUKCE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 31) V čem spatřujeme optimismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32) Jak můžeme pozorovat degradaci a destrukci sami na sobě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33) Nemoci nepřicházejí zvenčí, ale zevnitř . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34) Jak se nemocem můžeme bránit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35) Není pozdě utíkat se k duchovním cvičením. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36) Jak to funguje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37) Jak na nás působí celkové společenské prostředí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
77 78 79 80 80 81 82
Sezení osmé: OČISTA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 38) Tělu můžeme dodávat energie i jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39) Máme více možností, jak se dobíjet, jak získávat energii. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40) Jaký význam má pro nás stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41) Poznání se nějak projeví i v naší kultuře. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42) Jedná se o přerod, úklid, očistu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43) Nemocní lidé se dostatečně nečistili . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44) Co je tak důležitého na rčení: čistit, čistit, čistit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45) Jak můžeme my všichni náš svět čistit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46) Jakými konkrétními způsoby lze sebe nebo byt vyčistit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47) Pro čištění platí zvláštní pravidla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48) Čištěním můžeme odehnat zlé duchy i ty hodné. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49) Jako v nějaké staré pohádce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
86 86 87 88 89 90 90 91 92 93 94 95
Sezení deváté: ROLE TRADIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 50) Proč bychom se měli ohlížet na minulost a na tradice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51) Co by se stalo pokud bychom dědictví odmítali. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52) Jak máme vnímat staré domy, staré vesnice a města. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53) Snahy o novou architekturu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54) Jak lze chápat moderní architekturu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
100 100 101 102 103
Sezení desáté: HODNOTY DOMOVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 55) Jak moc nám chybí domov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56) Domov je ohraničený a vymezený. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57) Co dělat, když narazíme v životě na překážku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58) Jak můžeme dojít ke svému domovu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59) Náš budoucí dům stačí si jen nějak představovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60) Domy okolo nás nejsou jen krásné a pevné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61) Poruchy vznikají již špatnou realizací staveb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62) Když na stavbu vysněného domu nemáme dostatek peněz. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63) Jaké hodnoty nám přináší domov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
108 108 109 110 110 111 111 112 112
Sezení jedenácté: STAVBY A SÍDLA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115
64) Město nás láká na snadnější život, více příležitostí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 65) Ve městě se stále něco nového staví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 66) Lidé z měst touží po pobytu na venkově. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 67) Je důležité, na jakém místě žijeme. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 68) Co to jsou pozitivní a negativní místa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 69) Jak reagujeme na silná místa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 70) I ve volné krajině mohou být patogenní zóny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 71) Všechno je energie, vyzařování či pohlcování záření. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 72) Harmonický, léčebný svět přírody si ničíme sami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 73) Dnes je vše závislé především na rychlé dopravě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 74) Cestování není pro nás vždy dobré. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
Sezení dvanácté: STATKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 75) Záleží na tom, na jakém místě náš dům stojí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 76) Co je potřeba k tomu, aby vzniklo dobré místo pro život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 77) Ne všechny pozemky jsou úplně ideální. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135
Sezení třinácté: ZÁKLADY DOMOVA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 78) Na všechno se nemusí používat nový materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79) Jak je to se starými věcmi, s památkami a starožitnostmi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80) Jak můžeme vnímat věci technicky složité. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81) Jaký si postavíš dům, takový jsi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82) Jak do pozemku nejlépe zakomponovat náš dům. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83) Co obnáší stavba ekodomu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
140 140 141 142 143 144
Sezení čtrnácté: ZAHRADY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 84) Bez zahrady nemůžeme žít plnohodnotný život. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 85) Potřebujeme práci s půdou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 86) Mohou se z nás stát znalci a pěstitelé rostlin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 87) Pro stromy platí osvědčená pravidla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 88) Co zajímavého si můžeme postavit na zahradě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 89) Co s trávou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 90) Je nutné se zmínit o významu lesa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 91) S životem rostlin souvisí život zvířat. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 92) Nemusíme se bát ani rostlin, ani živočichů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 93) Předpokladem je jiný způsob života. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156
Sezení patnácté: RITUÁLY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 94) Jak si vysvětlit působení rituálů na celkový běh dějů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95) Postup rituálu je daný, má svoje pravidla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96) Rituál se nám může vymknout z kontroly. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97) Kdy bychom měli provádět očistu prostoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98) Vše, co děláme, je součástí našeho celoživotního rituálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99) Co dělat, když nám sousedé naše plány a postupy hatí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
162 163 164 165 166 166
9
100) Pro zdar úkolu je účinné něco i obětovat. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 101) I samotná tvorba je očistným rituálem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Sezení šestnácté: ŘEŠENÍ DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 102) Pravidla pro stavbu domů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103) Jak si můžeme hrát s tvarem domu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104) Jak můžeme upravovat vzhled našeho domu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105) Co máme pro utváření obydlí k dispozici. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106) Jak můžeme pracovat s vlastnostmi vnitřního klimatu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107) Jak souvisí prosperita se jménem domu či ulice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
172 174 176 177 179 180
Sezení sedmnácté: KRÁSA A ČAS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183
108) Jak je to se vzhledem domů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 109) Co to je krása. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 110) Když nám architekt navrhuje dům. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 111) Proč i zlí lidé bydlí v hezkých domech. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 112) Prodejnost domu nezáleží jen na jeho kvalitě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 113) K čemu je nám reklama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 114) Jaké, jak a kdy jsme schopni předávat informace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 115) Jaký význam v celém tvoření má čas. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 116) Jaký smysl má navštěvovat památky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 117) Jak v ekodomě vnímáme čas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192
Sezení osmnácté: ČÁSTI DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 118) Dům a člověk mají společné vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 119) Postavit dobrý dům může být velká věda. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 120) Pro kvalitu bydlení jsou důležité i další prostory domu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 121) Dům jako velký a složitý stroj. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 122) Jak můžeme řešit svízelné situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 123) Tvoření, ztvárnění a ladění domu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202
Sezení devatenácté: CHOVÁNÍ DOMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205
124) Pouštíme se i do složitějších technických řešení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 125) Domy mohou být kritériem vyspělosti společnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 126) Co musíme sledovat, aby dům spotřeboval co nejméně energie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 127) Výhodnost tepelného čerpadla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 128) Teplota vzduchu může být rychle proměnlivá. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 129) Energie se přepočítávají na peníze nebo na CO2. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 130) Jak můžeme šetřit s vodou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 131) Bydlení v ekodomě vyžaduje od nás jiný způsob života. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 132) Co znamená pojem ekodům. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 133) Ekodům by měl být úsporný, zdravý a bezpečný. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 134) Stavba ekodomu může být dražší. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217
10
Sezení dvacáté: DUCH MÍSTA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219
135) Jak souvisí naše vnitřní naladění s obrazem našeho okolí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 136) Nemáme se nikdy bát ani nikdy marodit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 137) Jakého původu jsou duchové. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 138) Pro náš život je důležité, na jakém místě bydlíme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 139) Jak můžeme sami měnit energii místa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 140) Na dobrých místech se nemusíme ničeho bát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 141) Jak konkrétně poznáme dobré místo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 142) Možnosti, jak postavit do dobrého místa dobrý dům. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 143) Co platí pro obytné stavby a co pro kostely a chrámy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
Sezení dvacáté prvé: UŽÍVÁNÍ MÍSTA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231
144) S jakými předsevzetími vzniká ekovesnice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 145) Principy bydlení v ekovesnici. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 146) V čem spočívá soběstačnost domů a sídel. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 147) Čeho všeho se může soběstačnost týkat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 148) Nové přístupy se mohou zdát složité. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 149) Nový pohled na rozvoj měst, dopravy a energetiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 150) Nemůžeme soustředit lidi jen do hustě zastavěných sídel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238
Sezení dvacáté druhé: SPRÁVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241
151) V čem se ekovesnice liší od tradiční vesnice. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 152) Měli bychom být takovými všeuměly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 153) Výstavba sídlišť a celých měst doznává zásadních změn. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 154) Jak můžeme chápat pokrok. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 155) V čem spočívají výhody malých rozptýlených stanic. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 156) Mohou přijít výpadky celých sítí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250
Sezení dvacáté třetí: POKUŠENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253
157) Spojitosti mezi tím, co si myslíme, a tím, co děláme. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 158) Čím je naše každodenní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 159) Činnosti a práce jsou zkouškou, jak odoláme pokušení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 160) V našem životě se objevují nástrahy a svody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 161) Pokušení související s bydlením. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259
Sezení dvacáté čtvrté: VIZE. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261
162) Pro život jsou nejdůležitější ruce, oči, rozum, srdce a čas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 163) Zásady pro výstavbu ekovesnic. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 164) Povedené realizace ekosídlišť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 165) Příklady ekosídlišť ze zahraničí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 166) Kde jsou nejdál s výstavbou ekovesnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 167) Spokojenost obyvatel v ekosídlištích. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 168) Ekovesnice je dobrým místem pro život. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271
11
169) Abychom něco pěkného vytvořili, potřebujeme lásku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170) Role přírody v souznění našeho světa. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171) Vyžadujeme novou kvalitu prostředí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172) Co je smyslem našeho života. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
271 273 273 273
Sezení závěrečné: MÁME NA VÝBĚR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275
173) Jak přežijeme předpovídané krize a katastrofy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 174) Čím se můžeme ještě zachránit. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 175) Jak se na přicházející změny můžeme připravovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 176) Svět již nebude takový, jaký byl dříve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 177) V nové době bude i nové územní plánování a nová architektura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 178) Neplatí to pro všechny lidi na Zemi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 179) Co bude nejdůležitější. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 180) Naše záchrana spočívá v lásce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287
Slovník použitých cizích slov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 Rejstřík hesel hlavních, tlustě označených pojmů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 Použitá a doporučená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333 Seznam vyobrazení v textu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337
12
O AUTOROVI
Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc. působí v jižních Čechách jako autorizovaný architekt, urbanista a geomant. Ve své praktické i teoretické tvorbě zúročuje prožitky, poznatky a zkušenosti ze svého dětství na vesnici Českomoravské vysočiny, z práce ve folklórních souborech a z mnoha turistických cest a zahraničních pobytů. Svůj vliv na jeho tvorbu zanechaly zejména pobyty v Rusku, Dánsku, Řecku a v USA. Architekturu dostudoval na VUT v Brně v roce 1977. Na Fakultě architektury ČVUT v Praze pak získal v roce 1991 titul kandidáta věd za práci „Vyhodnocení využití městského území“, kde rozvinul analytické a syntetické metody exaktního hodnocení urbanistických a ekologických úloh. V letech 1990–91 působil jako vedoucí Odboru životního prostředí a rozvoje města na Úřadu města České Budějovice. Ve svém soukromém architektonickém ateliéru zpracoval desítky územních plánů jihočeských obcí a měst a desítky projektů rodinných domů. Poskytuje také komplexní projektové, poradenské a informační služby v oblasti ochrany životního prostředí a krajiny a hodnocení prostředí a staveb na základě učení feng šuej. Angažuje se také v různých odborných spolcích a komisích, kde prosazuje zejména potřebu regionální a kontextuální architektury, alternativních zdrojů energií, ekologické výstavby a celostního urbanismu. Ve volném čase se věnuje záchraně lidové architektury, výzkumu a vynálezectví. Spolu s manželkou Irenou a nejmladší dcerou žije ve svém vlastním ekodomě, obklopeném originální přírodní zahradou, kde si ověřuje své teoretické poznatky a filosofii přímo v reálné praxi. 13
+
PŘEDMLUVA …mlčky usedli na lavici u kamen, zraky majíce obrácené ke koutu, v němž stál velký stůl z javorového dříví a kde stěny byly zdobené četnými svatými obrazy, začazenými dýmem. Po dlouhou chvíli nepromluvili slova a přece, kdo by je byl pozoroval, snadno by uhodl jejich myšlenky, vyznívající v krátkou otázku: „Co si nyní počneme?“ K. Klostermann, Jak to skončí? Pravidelně jsem přicházel z našeho ekodomu v rodové osadě ke svým přátelům do města a tam jsme dlouho besedovali o tom, jak prostředí utváří naše životy a jaký my sami na tom máme nebo můžeme mít svůj osobní podíl. Vyprávěl jsem jim, co všechno jsem zažil a jak nyní žiji. Některé moje zážitky a zkušenosti se jim sice nezdály zcela normální ani vědecké, ale přesto pro ně byly natolik věrohodné, že se většina z nich nakonec rozhodla vydat se podobnou cestou. Předkládám také vám v této knize k zamyšlení otázky z našich společných sezení. Bylo jich položeno celkem sto osmdesát. Na ně můžeme postupně nyní i my společně hledat zrovna tolik odpovědí. Uvidíte sami, že tyto odpovědi nebudou ani jednoduché, ani jednoznačné. Předpovědi o blížícím se konci světa znepokojují dnes mnohé. Ale ať již jsou různé katastrofické scénáře více či méně reálné, snažíme se poukázat nejen na to, jak takové katastrofy můžeme zvládnout a přežít, ale zejména a hlavně na to, že se již dnes můžeme změnit, že můžeme již dnes začít s vytvářením nového typu společenství, mnohem zdravějšího a odolnějšího, které čerpá sílu z původní moudrosti našich předků a zároveň směřuje vpřed, vzhůru. Máme totiž jako lidé asi nejvyšší čas, abychom začali opět ctít zdravý rozum a vlastní intuici a řídili se tím, co nám v dobrém radí duchové přírody a duše našich předků. Děkuji všem, kteří mi pomohli se sestavením této knihy. Děkuji z celého srdce za četné inspirace, za podporu a pomoc s přípravou, za rady a za odborné korektury této knihy své ženě Irence. Děkuji jí za ten stálý proud přirozené moudrosti, optimismu a radosti, který z ní ke mně každý den vyvěrá. Tuto knihu věnuji všem, kteří by jí byli v životě rádi podobní.
15
Jak zaseješ, tak také sklidíš.
ÚVOD:
O CO JDE
„Nejdřív si ze všech možných míst na zemi vyber své, které se ti zalíbí. Místo, na kterém bys chtěl žít. Na kterém bys i svým dětem přál prožít jejich život. Kde bys byl dobrou vzpomínkou pro svá pravnoučata. Na tomto místě má být pro tebe příznivé podnebí. Na tomto místě si vem jeden hektar půdy navěky.“ V. Megre, Zvonící cedry Ruska Budu vám nyní vyprávět tento svůj příběh, který se nutně nemusel, ale mohl doopravdy stát. Mohl to být také jen sen, nebo se to vše teprve někdy stane. Pokud se to nestane mně, může se to stát i někomu jinému. A pokud se to nestane v nejbližších letech, může se to stát někdy později. Ale příběhy se mají vypravovat. Jsou součástí našeho poznání, našeho vědomí, našich životů. Pokud ho prožijete se mnou, možná mu také uvěříte. Začal sice poněkud špatně, ale, jak sami uvidíte, nakonec se vše obrátilo a dobře skončilo. Veškeré vědomosti se mi od určité doby začaly rozplývat a opět splývat do jednoho klubka emocí a myšlenek a toto klubko jsem najednou začal i vidět jakoby jinýma očima. Poznal jsem, že čím více vím, tím více také nevím a spíše věřím. Nejde mi již jen o vědecké poznatky a objevy, těmi jsme přímo zahlceni, jde spíše o nové pohledy, nové příběhy, nová propojení. Chci se tímto podělit i s vámi o tyto jakoby „rozluštěné záhady“, přispět trochu v mém oboru architektury a urbanismu do mozaiky tohoto nového, probouzejícího se celostního světa. Toto celostní propojení různých názorů, úvah a poznání nám umožňuje zjistit a uvěřit, že energie, naše myšlenky a duchovno jsou podstatou vesmíru, země i našich životů. Chtěl bych vám ukázat, že naše byty, domy a ulice jsou pro naše životy stejně důležité, jako to, co jíme, co děláme a jak se vzděláváme. Principy duchovního světa v nás, kolem nás a ve vesmíru jsou úzce propojeny a ukazují nám, jak máme chápat a přetvářet svět, aby nám byl co nejvíce k potěšení i užitku. Jak můžeme svým pozitivním naladěním pozitivně měnit materiální svět kolem nás a naopak. Postavil jsem během svého života také několik bytů a domů… a ověřil jsem si i vlastním potem, v praktickém životě, že tyto duchovně podložené teorie, říkejme jim principy feng šuej, bezpečně fungují. Fungují a fungovaly i v dávné minulosti. Zejména cenný je poznatek, že nemusíme žít celý život jen jedním způsobem, podle jednoho schématu, v daném prostředí, v jednom domě. Žijeme zde proto, abychom se učili, měnili a vyvíjeli, abychom hledali svoji cestu. Pokud nám současný byt či život již nevyhovují, a zjistíme, že bloudíme, že naše osudová životní cesta vede jinudy, nesmíme se bát vše radikálně změnit, osvobodit se, uvolnit možnosti své duše. Začít jako nový člověk v novém světě. Především jako nový člověk s novým vědomím… Je dobře, že nejsme všichni stejní. Někdo má raději světlo než stín, někdo dává přednost vlhku před suchem, někteří lidé mají raději rovné tvary než oblé, hluk než ticho, někteří se cítí lépe v menších prostorách než ve velkých, někdo si sedne raději dopředu a jiný dozadu. Vše je polarizováno dle principů jin a jang. Čím větší je výchylka jedním směrem, tím větší je i zpětná reakce. Proto je dnes, po období zaměřeném spíše na rozum, techniku a ekonomii, pochopitelný výraznější nástup spiritualismu, alternativních nauk, směrů zaměřených ekologicky, tradicionalisticky, alternativně, přírodně, organicky, biologicky a podobně. Tento nástup lze zcela zřetelně sledovat v mnoha různých oblastech a oborech – ve výtvarném umění, v hudbě, v lékařství, v biologii, v zeměpisných a dějepisných vědách, v zemědělství, v odívání či gastronomii. Postupně se prosazuje i v teorii architektury a urbanismu, kde může logicky vysvětlit i ty jevy, které jsme si dříve vysvětlit neuměli. Nazýváme to „celostním přístupem“ k pochopení světa kolem nás. Proč se však dnešní člověk tak často brání uznání jemněhmotného a spirituálního světa, když v něm v minulosti skrze náboženské i okultní zážitky vyrůstaly celé generace lidí? Vždyť 19
není úplně logické odmítat to, co nám předali naši předkové, a co může zkvalitnit, obohatit, povznést i náš život! Navíc člověk bez znalostí zákonitostí duše a ducha je vydán napospas těm, kteří s těmito energiemi umějí zacházet, a někdy je i ve svůj prospěch zneužívat! Pak se z nás může stát i takový zarputilý materialista, který je různě manipulován, naříká si a stěžuje, závidí a nadává, bojí se a brání se, ale v podstatě si může za tuto svoji bídnou situaci vlastně sám! Je totiž otrokem svého strachu, svých předsudků, svého duševního omezení. Svůj strach, závist i nenávist potom projikuje do všeho, co ho obklopuje. Poznáváme neustále, svým každodenním životem, že naše myšlenka je silnější než hmota, že myšlenka je nejsilnější energií vesmíru. Důležitější je pro nás většinou to, co cítíme a co si myslíme, než co vskutku je, jak to vnímáme, než jaké to opravdu je! Navíc svojí intuicí a emocemi se rozhodujeme a řídíme mnohem častěji, než racionálními argumenty, i když si to často nejsme ochotni přiznat. Pro to, co si myslíme a co cítíme, jsme ochotni se i pohádat, poprat, válčit, dokonce položit i svůj život. Duchovní svět je mnohem pestřejší, zajímavější a inspirativnější, než svět hmoty, je nutnou cestou k našemu duchovnímu rozvoji, zdokonalení, k naší spáse. Proč se o tom tady zmiňuji, když se chceme bavit o našich bytech a domech? Protože naše domy přece nejsou jen stavebnicí z jednotlivých hmotných dílů. Do domů je koncentrováno mnoho duchovní energie, která ovlivňuje nejen životy těchto domů, ale především životy jejich obyvatel. Svět má více rozměrů, než které popisuje naše věda. Nadměrným znečištěním našeho světa jsme si do svého okolí navíc vypustili i mnoho negativních duchovních sil, se kterými se budeme muset naučit zodpovědně zacházet – a jak je to pro nás důležité, to se také brzy dozvíte. Věřím, že i celá naše civilizace se bude brzy více ohlížet po těchto duchovních hodnotách života, které máme zakódované v těle i v duši od našich předků, které jsou součástí přírody i dochovaného kulturního dědictví, které jsou tak vlastní lidové architektuře a ekologickému vnímání světa. Máme to těžší než naši praotcové, protože jsme více poučení, vše více prověřujeme rozumem a s plným vědomím naší velké zodpovědnosti. Věřím, že i naše oficiální věda se s touto zodpovědností brzy začne vážně zabývat jevy, které tak často hýbaly a hýbají osudy lidí a dějinami zemí. Každý máme ze svého dětství zafixovanou určitou představu o obrazu okolního světa. Ať již to jsou obrazy pozitivní, nebo negativní. Srovnáváme tyto obrazy s naší dnešní skutečností – jak jsou na tom naše děti dnes? Jaké obrazy od nás přebírají? Také obrázky z našich cest se nám nesmazatelně na dlouhou dobu fixují v hlavě a utváří nám povědomí o společnosti a zemi, ve které jsme žili nebo kterou jsme jen krátce navštívili. Jaké obrazy si asi odnášejí návštěvníci od nás? Jak odraz prostředí v našem vědomí i podvědomí, přímý nebo zprostředkovaný, formuje naše další myšlení i chování? Nakolik ovlivňují naše představy o světě naše pobyty v přírodě, naše bezprostřední zkušenosti s krajinou? Jak se tím rozvíjejí naše city, smysly, estetické vnímání a hodnocení? Může vůbec člověk, který se v přírodě pohybuje a který jí rozumí, dělat něco, co by jí škodilo? Odráží námi budované části měst a vesnic skutečně pravdivě to, jak je společnost strukturovaná a jak je fixovaná na přírodu, jak se v tomto směru vnitřně vyvíjí? Jsou tyto obrazy nově stavěných ulic a měst pravdivým výrazem našich citů, hodnot, idejí a víry, ekonomických i mezilidských vztahů? Jsme takoví opravdu? Chceme takovými být, chceme, aby takové byly i následné generace? To jsou otázky, na které budeme společně hledat odpovědi. Estetika je založena především na úrovni citů a je úzce spojena s naší etikou. Každý předmět, každá činnost, každý výrobek na trhu, má mimo jiné také svůj esteticko etický rozměr. Pokud jej podceníme, svává se tento výrobek málo prodejným, nezajímavým, neudržitelným a končí většinou někde na skládce. Kolik asi současných staveb takto brzy skončí na skládkách 20
odpadů – jen proto, že my sami podceňujeme kulturní náročnost další generace lidí a nepřipravujeme se na tuto blízkou budoucnost? Chaotická, živelná a nevkusná výstavba, kterou my tolerujeme, může být brzy označena za naši chybu, omyl, za takový v podstatě „estetický odpad“. Chceme však, aby tomu bylo jinak? Chceme, aby naše prostředí a prostředí našich dětí mělo nějakou komponovanou tvář, koncepci, kompozici, smysl? Abychom nežili my a naše děti v „duchovní a sídelní kaši“? Ne vše, co vám budu povídat, musí být čirá a úplná pravda – ale je to, podle mého hlubokého přesvědčení, určitý posun k pravdě, posun našeho pohledu na svět, odvislý od stupně našeho poznání, našich zkušeností, naší zralosti. Doufám, že toto povídání vám bude stát alespoň za zamyšlení, možná i za inspiraci. Ne všechny uváděné myšlenky jsou také jen moje, převzal jsem je i od jiných autorů nebo od mých učitelů a učitelek. Nápady mi přicházely i shora. Nové je především jejich propojení, doplnění a celostní aplikace na témata „místa – stavby – architektura“. Tento nový pohled jsem nazval „architerika“. Jedná se o témata, která by snad i vás mohla zajímat, pokud někde bydlíte, někde máte svůj domov, což logicky předpokládám. Tato naše sezení jsou určena každému, kdo bude mít odvahu vydržet zde až do konce, a kdo najde odvahu podle nich také něco kolem sebe změnit. Vždyť o naše zdraví, o náš byt, zahradu i okolní svět se musíme postarat každý za sebe, týká se to každého z nás! A že to snad takto nefunguje? To asi může říci pouze ten, kdo to nezkusil. Vyžaduje to jen trochu pokory, odvahy a úsilí, snad i trpělivosti, sebezapření a víry. I já si dobře pamatuji ten den, kdy jsem poprvé uslyšel, že za poruchu mého auta nebo počítače mohou zlí duchové, které jsem si z práce přitáhl domů. Také jsem se tomu divil a nebyl jsem si ničím jistý. Trochu mne to vykolejilo z mých každodenních rutinních činností a také to zahýbalo mým zdravím. Nyní to ale již beru jako samozřejmou zkušenost, osobně častokrát ověřenou a určitě pravdivou. Ale nejen to. Přišel jsem na to, že se mohu proti těmto zlým duchům také aktivně chránit. A že mohu chránit i své okolí, svůj domov. Nakonec jsem přišel i na to, že si mohu dokonce přivolávat na pomoc mnoho hodných duchů. I o tom vám tedy budu vyprávět…
21
Vše špatné je vždy i pro něco dobré.
SEZENÍ PRVNÍ:
PROBUZENÍ
…není tajemstvím, že se odborníkům nepodařilo najít způsob, jak šťastně žít. A čím méně se jim to daří, tím více se pokoušejí přenést problém do oblasti rozumu, a to, co rozum nemůže pochopit či kontrolovat, si vůbec nepřipouštět. Přitom duchovní stránky světa nás ovlivňují mnohem víc, než si jsme schopni vůbec uvědomit. Jane L., Koncept kontinua Pohodlně se posaďte, budu vám nyní vyprávět svůj příběh. Vlastně příběh můj a také příběh naší vesnice. Pěkně od začátku a po pořádku. Jmenuji se Petr Bouda a můj život se kdysi v ničem nelišil od životů milionů dalších lidí. Na všechno jsem si stěžoval, vše jsem kritizoval a nic se mi nedařilo. Až do doby, kdy se mi to přihodilo… Před několika lety, byl krásný letní den, jsem jel autem na celkem běžnou služební cestu, ale tu jsem již z nějakého záhadného důvodu nedokončil. Stalo se v mém životě zčistajasna něco zcela mimořádného. Jakoby najednou z nebe nade mnou projel do země pode mnou ohnivý blesk. Buď jsem při tom někam záhadně spadl, nebo něco spadlo na mne. Asi nějaký velký strom, který mne celého přikryl, schoval pod své větve. Nevím, jak dlouho jsem tam ležel. Probral jsem se na zemi, zahrabán mezi větvemi a ve vysoké trávě, a celé tělo mne bolelo. Ale dýchal jsem, tedy jsem žil. Od teďka si budu říkat „Petr Šťastný“, pomyslel jsem si. Tak jsem to alespoň cítil. Ano, jsem přece šťastný. Jsem živý. Jsem nový ČLOVĚK. Nejen, že dýchám, ale i vidím kolem sebe, cítím tu vůni trávy a slyším zpěv ptáků. Nade mnou svítí slunce – vlastně jsem tehdy to slunce ani neviděl, probleskovala pouze část rozzářené oblohy, a při tom pozorování oblohy jsem si uvědomil, že se čas nějak zastavil. Nevím, co bylo včera, nevím, co bude zítra. Nevím nic, ale cítím, že nejsem sám, že kolem mne poletují nějaké víly či andělé a že se snaží mi porozumět, pomoci, povzbudit mne a rozveselit. Děkuji jim všem za příležitost žít nový život, za příležitost být lepší. Hlavou mi postupně prolétly všechny ty vzpomínky na mé dětské fantazie, na máminu náruč, na babiččinu truhlu, na pohádkové bytosti, na hodné a zlé postavičky, na čerty a anděly, víly a rusalky, skřítky a šotky, elfy a démony, žínky a jezinky, čarodějnice i ježibaby, vodníky a hejkaly… Ve kterém světě se to vlastně nacházím? Co je skutečné a co není? S kým mohu komunikovat a s kým nikoliv? Je můj příběh pravdivý, nebo vymyšlený? Sním, nebo bdím? Asi je to v této mimořádné situaci úplně jedno. Důležité je jen to, nějak začít své okolí vnímat a pokusit se s ním komunikovat. Začal jsem najednou vidět svět okolo sebe nějak vrstevnatě. Tyto jednotlivé vrstvy byly průhledné a vzájemně se prostupovaly, ale přesto byly jasně odlišitelné. Nejnižší vrstva byla temná, černá, jakoby mrtvá, i když plná silné energie. Nad ní byla vrstva tmavě šedá, jemnější, skrze ni jsem viděl množství strojů a nástrojů, kterými bylo možné dolní vrstvu kultivovat. Asi uprostřed byla vrstva okrová, ještě jemnější, kterou již probleskovala barevnější světla a odrážela je dolů. Barevnost připomínala nějaké obrovské umělecké dílo. Nahoře ale byla vrstva zářivě zlatá, lákavá, vznešená, v ní se trochu odrážely i ty temnoty zdola. A úplně na nebi, nahoře, byla vrstva bílá, pro mne zatím neprůhledná, touto energií jsem nemohl svým zrakem nijak proniknout. A přesto mne ozařovala hřejivým a konejšivým světlem, které mi dodávalo naději, že se mých tajných snů a přání přece jen brzy dočkám. Na divoce zarostlé stráni přede mnou mne zaujaly nějaké záhadné obrovské kruhy – geometrické obrazce uprostřed přírodních, negeometrických tvarů. Abstrakce mezi realitou. Kruhy jako obrazy slunečního kotouče. Výzva? Snad nějaké sdělení. Projev vyšší formy energie. Idea. Vyšší princip. Neznámý odkaz. Umělé v souladu s přírodním. Seděl jsem před tím 25
a mluvil jsem s tím, aniž bych potřeboval slov. Vlastně mluvil jsem prostřednictvím těchto kruhů, které mne spojovaly s vyšší silou, jakoby mne propojovaly svým světelným sloupem do nebe. A tak mi to najednou došlo – pochopil jsem, proč se to všechno stalo. Postavil jsem se. Nacházel jsem se na nějakém rozcestí. Moje cesta se rozdvojovala. Z mírného kopce doleva vedla dál a dolů, k lidem, k městu, k civilizaci. Uprostřed rozcestí stál kamenný kříž, mezi hustými keři již skoro ani nebyl vidět, spíše jsem ho cítil. Směrem doprava vedla cesta užší, hrbatější, přes další kopec, mnoho lidí tudy zřejmě nechodilo. Kudy se vydat dál? Přemýšlím, ale není mi to moc platné. Zavřu oči, nechám působit intuici, zjeví se mi ještě jednou ty kruhy a vím již jistě: musíš jít vpravo, tam někde je tvoje nová cesta k pravému domovu! Neboj se, vykroč a neváhej!
1) „Jak si prosím, Petře, vysvětluješ ty velké změny, které jsi prožil? Máš pro to vůbec nějaké vysvětlení?“
Asi jste již slyšeli, že se nyní hodně hovoří o takzvané „Velké očistě Matky Země“. Jako všechny planety, je i Země energetickou vesmírnou bytostí, která si vyměňuje energii i informace s ostatními vesmírnými tělesy. Nejintenzivnější je její vztah k Měsíci a ke Slunci, ale vliv na ni mají i další vesmírná tělesa. Je přirozené, že pokud nastane anormální stav na jednom z těchto těles, vědí o tom i ostatní tělesa, zareagují na to a energie vesmíru se pohnou. Na globální změny na naší planetě tedy nutně dynamicky reaguje i Slunce a naopak. Tyto vesmírné změny se pak nutně odrazí i v našem „lidském“ vědomí. Takové anomálie, které nás mohou předem a v dobrém upozornit na to, že se něco děje, že se chystá nějaká změna, bychom měli brát vážně. Mohou to být třeba kruhy v obilí nebo v trávě, v půdě nebo ve sněhu – takzvané agrosymboly, piktogramy. Jako u všeho, i u nich se asi jedná o zvláštní energetické vibrace spojené s nějakými informacemi, někdo nebo něco se s námi usilovně snaží komunikovat. Podle velikosti a tvarové dokonalosti těchto obrazců můžeme jen soudit, že se jedná o něco velmi významného. Abychom ale mohli tyto archetypální kruhy číst, bude nutné ještě hodně rozvíjet naši spiritualitu. Může to být pro nás takové poselství Vesmíru: „Jestliže tam na Zemi a spolu s ní chcete dojít dále, musíte nejprve opět nastolit stav rovnováhy v sobě, pak ve společnosti a nakonec i globálně s přírodou! Po velkém úpadku duší přijde zase jejich nové procitnutí, po velkém zašpinění Země přijde zase její velká očista. Nevyčerpávejte se proto zbytečně a buďte dostatečně trpěliví, obraťte se k moudrosti svých předků!“
2) „Je v takové situaci ještě důležité mít svůj domov? Nebudou naše těla a naše duše spíše vrženy do vírů kosmu, těla odhmotněna a duše transformovány? Naše domy třeba budou roztrhány smrštěmi, zemětřesením a bouřemi?“
Naše duše jsou podle mne silné jen potud, pokud jsou ukotveny – ukotveny do vztahů s ostatními dušemi a ukotveny také k domovu. Domov je brána k přežití. Vše umělé, odbyté, nesmyslné brzy ztratí svůj pevný tvar a smysl, ale věci solidní, přírodní a smysluplné budou naší kotvou v kosmickém oceánu. Právě toto pevné spojení se Zemí pro nás bude velmi důležité, umožní nám přicházející katastrofy přežít, jako i mně to pomohlo. Pocit, že si mohu zalézt do své dutiny stromu, do doupěte pod zem, do svého sklepa, do jeskyně či nějakého podzemního tunelu, bude nutný pro zklidnění a zchlazení naší mysli, pro zpomalení a vyladění vibrací v našem vědomí. Budujme proto své ekologické domovy, budujme svá kotviště, budujme své chrámy! Jen kousek svého 26
pozemku, kousek své půdy, kousek lásky k bližnímu nám umožní přežít! Starejme se s láskou o to místo, kde můžeme postavit svůj stan, kde můžeme zasadit své brambory, kde můžeme vykopat svoji studnu i svůj hrob! Starejme se o své místo na tomto světě! Náš svět dnes stavíme zejména jen na třech pilířích: environmentálním, ekonomickém a trochu i na sociálním. K nim ale musíme nutně přidat ještě pilíř kulturní a pevný pilíř duchovní. Tyto pilíře jsou jako nohy stolu, které nás nesou a určují naši stabilitu. Bez každé této nohy, nebo s každou bolavou nebo invalidní nohou, je náš osud vrtkavější, labilnější. Bez více těchto pevných pilířů se celá naše konstrukce světa při sebemenších otřesech zhroutí! A bez ní potom rychle zhrubneme, ušpiníme se, podlehneme klamům a virům. Marasmus ekologický, kulturní a morální nás zavede do zloby, do krize a do bahna nemocí. Náš morální úpadek má vždy, dříve či později, za důsledek i ničení přírody, hospodářskou krizi, mezilidské spory a rozepře. Proto v této době vstupujeme jako lidstvo do nové, duchovní éry poznání. Jako tělo onemocní ze špíny či zanedbané péče, onemocní i naše domy, celá společnost, celá planeta, pokud se duchovně nečistí. Dostanou virózu, chřipku, ze které se musí vypotit, vyčistit, odkašlat, odplavit nánosy a hleny, aby jejich podstata byla zase čistá a zdravá. I naše domy, příbytky a vesnice by na tento velký úklid měly být připraveny. Vše umělé, nepřírodní, pouze pro rychlý konzum lidí stvořené, bude také rychle zničeno. Proto asi jsou dnes lidmi stále více vyhledávány, spíše ale jen intuitivně, ekodomy a ekovesnice, postavené na solidní přírodní bázi.
3) „Můžeme to tedy chápat i tak, že si za mnohé katastrofy vděčíme jen sami sobě? Že jsme tím také vinni?“
Lidé si dlouhodobě znečišťují svoji Zemi, narušují její integritu a rovnováhu, a to mnoha svými činnostmi, z vyššího pohledu jen těžko odpustitelnými: • • • • • • • • • • • •
produkují nepořádek, odpadky, vraky, ropné skvrny, věnují se rozbíjení atomů, štěpení hmoty, jaderným experimentům, probíhá obrovská těžba surovin, dochází k rychlému narušování zemské kůry, továrny se zaměřují na chemické přeměny látek, výrobu syntetických materiálů, plastů, navyšuje se spalování hmoty a produkce obrovského množství tepla a škodlivin, dochází k zásahům do atmosféry, k jejímu narušování mnoha letadly a raketami, množí se experimentální a neopodstatněné zásahy do genetické stavby, vyrábí se stále více modifikovaných potravin, používá se stále více hormonální antikoncepce a prostředky na potenci, narůstají umělé zásahy do přirozeného záření, masově se využívají vysílače, mobilní telefony a dálkové přenosy, narůstá podezřívavost a možnosti tajného sledování každého jednotlivce, lidé produkují zvrácenou kulturu, plnou uvolněných mravů, násilí a agrese, společnosti kolem sebe šíří hrůzu, strach a obavy, zastrašují a vyhrožují.
Součty všech těchto vlivů ohrožují jak zdraví organismů zde na Zemi, tak rovnováhu zemských i vesmírných sil, přispívají ke skleníkovému efektu, globálním změnám klimatu, živelným pohromám. Původcem katastrof je proto podle mne zejména nenasytná lidská mysl, sobecké uvažování, zatracení morálních hodnot, a výsledkem toho všeho jsou jak ekologické, tak ekonomické, sociální i náboženské krize. Z těchto krizí ale nakonec musí přece vzejít i něco dobrého – podle mne to bude NOVÝ ČLOVĚK, člověk uzdravený, nově uvažující, člověk nového věku. Jak toho lze dosáhnout, to si řekneme až v závěru našeho povídání. 27
4) „Zajímají mne ještě ty pilíře, o kterých jsi mluvil – není to tedy tak, že některé věci mohu realizovat až tehdy, když si na ně vydělám – že peníze jsou na prvním místě?“
Představuji si to tak, že celý náš pomyslný svět je vrstevnatý, složený nejméně z šesti základních stupňů, vrstev světa (někdy se zjednodušeně uvádí i dva, tři nebo čtyři stupně, jindy se jich uvádí až devět, dokonce i dvanáct, jako dvanáct dimenzí vědomí). To popisuje i takzvaná „teorie mnohosti světů“. Tyto různé vrstvy, pole či struktury, se již odedávna projevují nebo nějak vyjadřují v naší kultuře, třeba v našich lidových písních, tedy písních, které nám jdou od srdce: máme písně o přírodě, o práci a bohatství, o zdraví, o kráse, o víře i o lásce, o narození a smrti. Zpíváme si proto o všech zázracích života – o materiálním světě, o světě technickém, biologickém, kulturním, morálním i duchovním. Omlouvám se vám, ale musím být nyní trochu teoretický, protože pochopení těchto šesti životních pilířů je základem pro naše další povídání. Pokud totiž chcete pochopit, co se se mnou dělo dál, musíte pochopit i tuto vrstevnatou strukturu světa a naučit se vnímat svůj svět také vrstevnatě, jako jeden složitý celek. Pohledy z jednoho místa, jen z jednoho prostoru, jen ve třech dimenzích, jen jedním vědním oborem, jsou totiž pro nás velmi zkreslující, omezující. Takže tento vrstevnatý, víceúrovňový svět je složen z řady energeticko informačních toků, jako jsou toky materiální, finanční, biologické, duševní, sociální či duchovní. Tyto toky nám přinášejí vše, co k životu potřebujeme, v různém množství a kvalitě. Přinášejí nám i možnosti posílení a očisty. To si ještě podrobněji rozebereme později.
Obr. 1 Stránky – vrstvy světa Náš okolní svět, pokud ho vidíme tímto novým pohledem, tedy žije na šesti základních úrovních, v šesti dimenzích – od světa neživých elementů, přes rostliny a zvířata, umělecká díla a lidská společenství, až po nadpozemské bytosti. Každá tato dimenze vibruje jiným způsobem, a proto se nám může jevit jakoby v jiné barvě, od černé a hnědé, přes červenou, žlutou, až po modrou a fialovou. Těmto „světům“ pak odpovídá také šest stupňů významu lidské práce – od práce fyzické (dělníci, stavaři), práce s technikou a penězi (technici, úředníci), přes práci 28
s živou hmotou (pěstitelé, chovatelé, kuchaři) a práci s kulturou (umělci, učitelé), až po práci s lidmi (politici) a duchovními silami (kněží). Nesmíme si to ale představovat tak, že jednotlivé tyto struktury jsou od sebe přesně oddělené, že existují nezávisle na ostatních. Naopak, vzájemně se vždy prolínají a doplňují, takže veškeré věci, jevy i bytosti na Zemi se vyznačují vždy celým komplexem těchto provázaných stránek, vrstev. Rozdíl je jen v tom, v jakém množství a v jaké formě je zde ta která zastoupena a jak se projevuje. Takže se dá říci, že i kameny mají duši, a naopak i lidé mají v sobě minerály.
Obr. 2 Člověk jako všestranná tvůrčí bytost Pro lepší pochopení této „vrstevnatosti“ raději uvedu nějaké příklady. Například je známo, že kojení malých dětí splňuje komplexně všechny požadavky na plný vývoj dítěte: materiální, ekonomické, hygienické, estetické, sociální a zřejmě i duchovní. Domnívám se, že i uchovávání a poznávání přírodního a kulturního dědictví a tradic je takové „kojení“ společnosti. Tyto hodnoty lze člověku předávat pouze přes konkrétní hmotnou zkušenost, přes pobyt v přírodě a setkáváním se s uměleckými díly a dalšími lidmi. Pokud se z tohoto něco v mládí zanedbá, lidem pak v životě již stále něco chybí. Pokud chceme do našeho světa plně patřit, musíme se pevně opřít o všechny jeho hodnoty, jeho stránky. Podobně i naše milování je taková složitá hra, nebo lépe řečeno souhra dvou bytostí, do které zapojujeme všechny smysly, city i rozum, předáváme energie na všech úrovních, od fy zické až po duchovní. Intenzívně a plně přitom prožíváme tento posvátný stav, napojený na vertikální rozměr světa. Nebo takový starý hrneček na mouku, Je to snad jen nádoba vhodná k tomu, aby se mouka nerozsypala? Pro někoho možná ano. Ale naši předkové v ní viděli mnohem víc: mouka v této nádobě musela být čistá a nesměla se zkazit. Hrneček musel vydržet větší namáhání a nesměl se rozbít, ani se nesmělo ucho utrhnout nebo vysmeknout. Musel být hezký, aby se k němu vytvořil hezký vztah. Mouka v něm musela být posvěcená, chráněná dobrým duchem, aby člověka dokázala posílit… Také při návštěvách obchodů si někdy uvědomíme, že není jedno, co, kde, kdy a jak nakoupíme. Stejnou věc můžeme koupit třeba v několika obchodech, ale ne v každém se nám bude nakupovat stejně dobře. Ze supermarketu vyjdeme vyčerpaní a nazlobení, z pěkného obchodu s milou prodavačkou vyjdeme naopak posíleni, potěšeni a povzbuzeni. 29
5) „Není to všechno, Petře, na nás příliš složité? Nešlo by to vyjádřit nějak jednodušeji?“
Je to složité, jako sám život je složitý, jako je příroda složitá. A přesto se od přírody umíme a musíme poučit, v tomto světě se naučit orientovat, najít své místo, svoji harmonii. Neumíme to sice matematicky vyjádřit, i když zřejmě i tady platí nějaké matematické vztahy, ale vnímáme a chápeme to všechno zejména naším citem, se kterým jsme již přišli na tento svět a který nás většinou neklame. Právě toto vertikální vnímání světa v jeho vícevrstevnatosti je to úžasně krásné na tomto světě. Umělci, kteří tuto transcendenci, tyto rozmanité energetické vztahy uměli zachytit, byli vždy ti nejlepší. Díla, která toto vyjadřovala, jsou nejobdivovanější, ať se jedná o obrazy, filmy, romány, divadelní hry či architekturu. Svět vnímaný jen z jedné úrovně je plochý, kdežto svět mnohovrstevnatý je svět krásný a bohatý. Abychom ale byli schopni takto široce vnímat, musíme být my sami schopni v sobě tyto vrstvy poznat, pochopit, prožít. Některé lidi dokonce můžeme označit jako omezené, pokud vidí svět jen z jednoho úhlu pohledu, třeba jen přes techniku nebo přes peníze.
Obr. 3 Strukturovanost prostředí
6) „A jak náš svět vidíš dnes ty?“
Po mém „úrazu“ se mi najednou svět zjevil úplně v jiné podobě: začal se skládat do pestrobarevných vrstev jako duha, přičemž z oblohy se snášely další, vyšší vrstvy a propojovaly se s těmi pozemskými. Je to neuvěřitelně krásné, zajímavé a okouzlující. Každá vrstva má nejen horizontální a vertikální rozměr, ale i různou hustotu, a to plusovou nebo mínusovou, pozitivní a negativní. Jednotlivé vrstvy se mohou navzájem různě přes sebe posouvat, prolínat a měnit svoji barvu. Takto vrstevnatě vidím dnes všechny věci kolem sebe – svoje boty, tašku, kolemjedoucí povozy i domy. Jedná se o různé dimenze, významy předmětů. Podívejme se pozorně kolem 30
sebe. Zatímco kameny tady u cesty mají silnou převážně jen jednu svoji významovou vrstvu, stromy mají dvě, zvířata tři, stroje čtyři, domy pět a u některých mimořádných staveb jasně vidím šest významových vrstev. To vše se potom nějak záhadně doplňuje, prostupuje a dobíjí navzájem… Jsem přesvědčen, že i moje babička viděla svět podobně, ačkoliv měla jen základní vzdělání. Měla však v sobě něco, co mi bylo dlouho utajeno. Netušil jsem, odkud bere tu radost ze života, ten optimismus, tu láskyplnost, obětavost a trpělivost, vlastnosti, které měla v sobě a které plnými hrstmi rozdávala i kolem sebe. Nepřipouštěl jsem si, že by to mohlo mít něco společného s tím, že poctivě chodila do kostela…
ZAPAMATUJTE SI: Harmonie vyplývá z dodržení principu rovnováhy mezi protikladnými póly (podle učení feng šuej nazývané jin a jang), neboť vše se projevuje v napětí těchto základních elementů a v napětí jejich proměn, v napětí jejich charakteristických prvků. Znakem dokonalosti věcí i jevů je harmonie v různorodosti, v neobyčejné mnohotvárnosti. V té se propojují i vztahy v biologii, energetice, ekonomii, estetice, etice i filosofii. V té se propojuje makrokosmos s přírodou, s domovem a naším tělem. Všechno spolu souvisí a jedno vždy ovlivňuje druhé. Je možné vysledovat, že zákonitosti jednoty protikladů a z nich odvozené principy platí na celém světě stejně, bez vymezení hranic a kultur. Každá tvorba by měla vycházet z těchto obecně platných principů, které můžeme snadno odpozorovat v přírodě.
31
Všechno souvisí se vším.
SEZENÍ DRUHÉ:
NOVÉ MYŠLENÍ
Je na světě cosi neviditelného, povznešeného nad hmotu, jakýsi odlesk božstva, jež vše proniká. Není srdce lidského tou měrou zatvrzelého a nepřístupného, aby nikdy nepřipustilo světlého paprsku boží pravdy. Rozum lidský ji nechápe, nevystihuje, ale cit ji tuší. Zárodek poznání dobra a zla rázem vyklíčí, jakmile se ho dotkne teplá záře tohoto paprsku, jenž tisícerým způsobem si k němu cestu najde, cestu často předchozím vychováním upravenou, zhusta však neschůdnou a divým býlím hustě posetou a zatarasenou. K. Klostermann, Mlhy na Blatech, Praha 1968, str. 235 Celý můj život se nějak změnil v okamžiku, když jsem prolézal hustými větvemi padlých stromů. Tyto zelené větvičky mne šlehaly po zádech i po břiše, a jakousi speciální masáží naladily mé tělo tak, že jsem přestal vnímat hmotu jako hmotu a viděl jsem ji spíše jako jakési vibrační pole, které má mnoho rozměrů a nese spoustu informací. Rostliny, zvířata i lidé pak vystupovali jako koncentrát této energie na vyšších vibracích, jako klubka myšlenek a zvláštního záření. Tento můj zážitek byl tak silný, že na něj stále nemohu zapomenout a stále se mi v představách příjemně vrací. Od té doby chápu spoustu souvislostí zcela jinak. Obloha již není jen to prázdno nade mnou, ale obrovské hlediště mnoha očí různých hvězd. Oblaka již nejsou jen sraženinami vodní páry, ale posly duchovních říší, obličeji našich duší, se kterými je množné rozprávět. Svět se mi proměnil, je jiný. Je průzračný. I já jsem jiný. Odmalička mi vtloukali do hlavy věci, které dnes již najednou neplatí, nebo alespoň nejsou pro mne vůbec podstatné. Můj nynější přerod je sice hodně bolestivý, můj přerod není vůbec snadný, trpím jako zvíře, celý se potím a vlasy mám zmaštěné – ale srdce již bije klidněji a radostněji, cítím blízkost světla a míru, vidím CESTU vpřed. Nevím proč, najednou jsem si nějak vzpomněl na zahradu mé babičky, kam jsem jako dítě jezdil na prázdniny. Ten obraz je přede mnou jako živý: pestře barevná louka, kvetoucí stromy, bzukot včel, spousta motýlů, vůně země a dřeva a bublání potůčku. Někdo si zpívá. Někde v dálce zvoní zvony… Jsem najednou zcela propojený s celým tím okolo vibrujícím světem, vidím nové skutečnosti kolem sebe, vím věci a události dopředu, cítím také dopředu, co lidé chtějí říci. Rozlišuji jasněji, co je dobré a co zlé, co je bílé a co černé. Protože celkem dobře dovedu předvídat i případné nebezpečí, panický strach z něho mne opustil a dostávám sílu a odvahu se mu postavit a jít dál. Zároveň si uvědomuji, že již nemám žádného nepřítele, že odpouštím všem mým dlužníkům i protivníkům a všichni se stávají mými bratry. Jsem zaléván LÁSKOU a já zalévám láskou svět…
7) „Můžeš mi prosím podrobněji popsat, jaké to pro tebe bylo, když jsi svět začal najednou vidět jakoby jinýma očima?“
Pouze naší zkušeností a dlouhým učením jsme se naučili vnímat svět takový, jak jej vidíme, tedy jako soubor hmotných předmětů, mezi kterými je jakési „prázdno“. Skutečnost je ale úplně jiná! Jen si představme, kolik ve vzduchu kolem nás putuje informací z mobilních, radiových a televizních vysílačů! A takových, pro nás ještě nepoznaných energií a informací, je kolem nás nekonečné množství! I sami vědci přiznávají, že dosud nějak známe jen asi několik procent vesmíru, zbytek je i pro ně neznámá „temná“ energie.
35
