STANDARDIZACE TEXTILNÍCH VÝROBKŮ OCHRANNÉ ODĚVY II

Přednášející:

Ing. Marie Havlová, Ph.D.

STANDARDIZACE TEXTILNÍCH VÝROBKŮ – OCHRANNÉ ODĚVY II. 9. Přednáška

Náplní přednášky je specifikace požadavků na ochranné oděvy a související normy.

ČSN 83 2719 Ochranné oděvy - Směrnice pro výběr, použití, péči a údržbu ochranných oděvů proti chemikáliím Pro evropskou legislativu OOP byl vytvořen soubor norem, který je používán jako hlavní nástroj pro posuzování a certifikaci ochranných oděvů proti chemikáliím před uvedením na evropský trh. 





Směrnice pak mají uživatelům a autorům návodů:  Pomoci s výběrem vhodného typu ochranných oděvů proti chemikáliím pro daný úkol.  Zajistit, aby byly oděvy správně používány, ošetřovány a udržovány a poskytovaly tak potřebnou ochranu po celou dobu životnosti. Při čištění, dezinfekci a odstraňování (likvidace) oděvu je třeba brát v úvahu také environmentální dopad. Norma se nezabývá nepříjemnými jevy způsobenými chemikáliemi, které nemají vliv na zdraví a bezpečnost (např. zápachy).

Protichemické ochranné oděvy – přehled norem 



Protichemické ochranné obleky se liší podle formy a intenzity chemického ohrožení. Soubor norem specifikuje:  Minimální požadavky na jednotlivé typy těchto ochranných obleků (typ obleku 1 – 6) – normy ČSN EN 943 -1, ČSN EN 14605 +A1, ČSN EN ISO 13982-1, ČSN EN 13034 + A1.  Zkušební metody pro úroveň provedení:  Ochranného obleku jako celku (včetně švů, spojů apod.) – normy ČSN EN ISO 13982-2, ČSN EN ISO 17491- 3, ČSN EN ISO 17491- 4, ČSN EN 464  Materiálu, z něhož je oblek vyroben – normy ČSN EN ISO 6530, ČSN EN ISO 6529, ČSN EN 14325

ČSN EN 943-1 Ochranné oděvy proti kapalným a plynným chemikáliím, včetně kapalných aerosolů a pevných částic 





Část 1: Požadavky na účinnost protichemických oděvů ventilovaných a neventilovaných: "plynotěsných" (typ 1) a které nejsou "plynotěsné" (typ 2) Norma specifikuje: minimální požadavky, zkušební metody, značení a informace dodávané výrobcem. Je platná pro následující protichemické ochranné oděvy s nucenou ventilací a bez nucené ventilace:  Typ 1 - "plynotěsný" protichemický ochranný oděv (s přívodem dýchatelného vzduch nezávislým na okolním ovzduší – z dýchacího přístroje nebo přívod vzduchu potrubím (hadicí)) 



Typ 2 – „ne-plynotěsný“ protichemický ochranný oděv

Příloha B této normy obsahuje specifikace pro zkušební metody a klasifikaci účinnosti do tříd pro materiály, švy, spoje a montážní celky.

ČSN EN 943-2 Ochranné oděvy proti kapalným a plynným chemikáliím, včetně kapalných aerosolů a pevných částic 





Část 2: Požadavky na účinnost "plynotěsných" (typ 1) protichemických ochranných oděvů pro záchranná družstva Norma specifikuje požadavky, které se týkají:  Účinnosti materiálů protichemického ochranného oděvu  Odolnosti materiálu protichemického chemického ochranného proti permeaci  Provedení švů, spojů a připojených částí  Spojů mezi vydechovacím ventilem (sytém odvětrávání) a materiálem protichemického ochranného oděvu;  Značení a informací poskytovaných výrobcem. V normě jsou uvedeny také obecné zkušební metody týkající se praktických zkoušek a zkoušek napodobující práci při nízkých teplotách.

ČSN EN 14605 +A1 Ochranný oděv proti kapalným chemikáliím - Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti chemikáliím se spoji mezi částmi oděvu, … 

…, které jsou nepropustné proti kapalinám: 







Typ 3 - k ochraně celého těla se spojením mezi různými částmi oděvu nepropustným proti postřiku; Typ 4 - k ochraně celého těla se spojením mezi různými částmi oděvu nepropustným proti postřiku ve formě spreje; Oděvní součásti typu PB [3] a PB[4] - k částečné ochraně určité části těla proti permeaci kapalných chemikálií.

V normě nejsou zahrnuty ochranné oděvní součásti, které poskytují pouze ochranu proti penetraci kapalných chemikálií. (Tyto oděvní součásti jsou předmětem normy EN 13034 (oděv typu PB [6])).



Pro ověření souladu s požadavky jsou zkoušky buď popsány přímo v normě, nebo ve formě odkazů na příslušné normy.

ČSN EN ISO 13982-1 Ochranný oděv pro použití proti pevným částicím chemikálií 





Část 1: Požadavky na provedení pro ochranné oděvy proti chemikáliím poskytující ochranu celého těla proti poletavým pevným částicím (oděv typu 5)

Norma specifikuje minimální požadavky pro protichemické ochranné oděvy odolné proti průniku poletavých pevných částic (typ 5). Jedná se o ochranný oděv pro celé tělo (tj. pokrývá trup, ruce a nohy, např. nedělené kombinézy nebo dvoudílné obleky).





Norma je použitelná jen pro poletavé pevné částice. Není vhodná pro další formy zkušební pevné chemikálie (např. pro průnik prachu chemikálie materiálem při oděru nebo ohýbání).

Je potřebné vždy stanovit vhodnost oděvu typu 5 pro každou určitou chemickou látku a přípustné expoziční limity.

ČSN EN ISO 13982-2 Ochranný oděv pro použití proti pevným částicím chemikálií 





Část 2: Metoda zkoušení pro stanovení průniku aerosolů jemných částic dovnitř oděvu Norma specifikuje zkušební metodu pro stanovení bariérové účinnosti ochranných oděvů proti chemikáliím určených proti aerosolům suchých jemných prachů. Postup zkoušky:  Aerosol částic chloridu sodného je generován uvnitř zkušební komory, ve které je zkušební osoba při zkoušce oblečena v ochranném oděvu. Provede předem určené pořadí zkušebních cvičení.  Průnik je měřen na vzorkovacích místech uvnitř oděvu.

ČSN EN 13034 Ochranný oděv proti kapalným chemikáliím 





Specifikuje minimální požadavky na provedení ochranných oděvů proti chemikáliím (pro omezené použití a omezené opakované použití). Určeny jsou pro případ potenciální expozice:  Lehkému postřiku, kapalným aerosolům nebo nízkému tlaku, nízkým objemům rozstřiku,  Kde není požadována naprostá kapalinová bariéra na molekulární úrovni. Typ 6 - kryje a chrání nejméně trup a končetiny (např. kombinézy ). Specifikovány jsou minimální požadavky pro spojení mezi různými částmi oděvu. Částečná ochrana těla obdobného omezeného provedení (typ PB [6]) kryje a chrání jen specifické části těla (např. kabáty, zástěry, rukávy atd.).

ČSN EN ISO 17491- 3 Ochranné oděvy Zkušební metody pro oděvy poskytující ochranu proti chemikáliím 



Část 3: Stanovení odolnosti proti pronikání proudu kapaliny (jet test) Popsána je metoda zkoušení pro stanovení odolnosti ochranného oděvu proti pronikání proudem kapaliny (je vhodná pro oděv proti postřiku s vodonepropustnými spojeními mezi různými částmi oděvu)



Předmětem není odolnost proti propustnosti chemikálií materiálem oděvu (tím se zabývají jiné normy).

ČSN EN ISO 17491- 4 Ochranné oděvy Zkušební metody pro oděvy poskytující ochranu proti chemikáliím 







Část 4: Stanovení odolnosti proti pronikání při postřiku kapalinou (Sprej test) Norma specifikuje metody pro stanovení odolnosti protichemických ochranných oděvů proti průniku (penetraci) rozstříknuté kapaliny. Oděvy jsou použitelné tam, kde je riziko expozice slabým proudem kapalné chemikálie nebo rozstříknutými kapičkami, které stékají po povrchu součástí oděvu. Norma není použitelná proti propustnosti kapalných chemikálií materiálem, ze kterého je oděv vyroben.

Spray test – podstata zkoušky 

Normalizována je podstata zkoušky, která stanoví:  Rozstříknutá voda, obsahující stopy fluorescenční nebo viditelné barvy, je nasměrována, za stanovených podmínek, na protichemický ochranný oděv, který je oblečený na zkušební figuríně.  Následnou prohlídkou vnitřního povrchu obleku a vnějšího povrchu absorpčního obleku, který je oblečený pod ním lze identifikovat všechna místa vnitřních netěsností.

ČSN EN ISO 6530 Ochranné oděvy - Ochrana proti kapalným chemikáliím - Metoda zkoušení odolnosti materiálů proti penetraci (pronikání) kapalin 

Norma specifikuje pro materiály ochranných oděvů:  Metodu stanovení indexů penetrace, absorpce a odpudivosti kapalných chemikálií,  které jsou v malém množství a působí pod malým tlakem (pro stanovení odolnosti proti penetraci u materiálů ochranných oděvů proti chemikáliím působících ve větším množství a vyšších tlacích může být použito ISO 13994).



Oděv vyrobený z těchto materiálů by neměl být používán jako jediný ochranný prostředek, tam:  Kde je podstatná odolnost proti permeaci chemikálie na molekulární úrovni (viz ISO 6529)  Kde je požadována bariéra ke kapalným nebo plynným chemikáliím (např. riziko expozice při silném a prudkém výronu koncentrovaných kapalných chemikálií).

ČSN EN 464 Ochranné oděvy. Ochrana proti kapalným a plynným chemikáliím, včetně kapalných aerosolů a pevných částic. Zkušební metoda. Stanovení těsnosti plynotěsných oděvů (Zkouška vnitřním přetlakem) 



Plynotěsné protichemické ochranné oděvy jsou oblékány společně s vhodnými ochrannými prostředky dýchacích orgánů, za účelem izolace těla uživatele od okolního prostředí. Ačkoli uživateli hrozí nebezpečí z netěsnosti ve směru dovnitř, touto zkušební metodou se stanoví únik vzduchu ve směru ven:  Plynotěsný oblek je nafouknut na definovaný tlak.  Následně je stanoven únik vzduchu zaznamenáním tlaku zjištěného po definovaném časovém úseku.  Zkušební metoda je tak schopná detekovat velmi malé vady, např. díry, praskliny nebo trhliny.

ČSN EN ISO 6529 Ochranné oděvy - Ochrana proti chemikáliím - Stanovení odolnosti materiálů ochranných oděvů proti permeaci kapalin a plynů 

Norma popisuje laboratorní zkušební metody pro stanovení odolnosti materiálů ochranného oděvu proti permeaci kapalných nebo plynných chemikálií za podmínek nepřetržitého nebo přerušovaného kontaktu:  Metoda A: zkoušení kapalných chemikálií (těkavých nebo rozpustných ve vodě) – předpokládá nepřetržitý kontakt  Metoda B: zkoušení plynných chemikálií – předpokládá nepřetržitý kontakt s materiálem oděvu  Metoda C: zkoušení chemikálií kapalných (těkavých nebo rozpustných v vodě) – předpokládá přerušovaný kontakt s materiálem oděvu Zkoušky nemusí napodobovat reálné podmínky. Užití výsledků zkoušek je omezeno na porovnávání materiálů podle jejich odolnosti proti permeaci.

ČSN EN 14325 Ochranné oděvy proti chemikáliím Metody zkoušení a klasifikace účinnosti pro materiály, švy, spoje a sestavy protichemických ochranných oděvů 



Norma specifikuje klasifikaci účinnosti a zkušební metody pro materiály ochranných oděvů proti chemikáliím a pro švy, spoje a sestavy. Jedná se o referenční normu, na kterou se další požadavkové normy na ochranné oděvy proti chemikáliím mohou úplně nebo zčásti odvolávat. Určuje minimální požadavky např. pro: 

Odolnost proti hoření



Odolnost proti penetraci (průniku) kapalin



Odolnost proti permeaci chemikálií



Odolnost proti plamenu



Odolnost proti propíchnutí



Odolnost proti protržení



Odolnost proti vzniku trhlin při ohýbání atd.

Příklad výrobku: OPCH-90 PO protichemický oděv 





Je plně hermetický, přetlakový oděv, zabezpečující vysoký stupeň ochrany před životu nebezpečným prostředím, obsahujícím chemické látky neznámého složení v kapalné i plynné fázi včetně aerosolů. Je určen pro použití: 

Útvary požární ochrany a záchranáři při likvidaci havárií v průmyslu, zemědělství a v dopravě



Při likvidaci ekologických havárií, spojených s ohrožením života a životního prostředí



V jaderných elektrárnách při údržbě a opravách zařízení



U protichemické jednotky armády ČR

Kombinéza s kapucí je uzavírána plynotěsným zdrhovadlem. Nohavice kombinézy jsou opatřeny vnější manžetou pro přetažení přes ochranné holínky a v chodidlové části jsou uzavřeny. Ochranné rukavice jsou s rukávem hermeticky spojeny rozebíratelným způsobem.

Příklad výrobku: OPCH-90 POC protichemický oděv - cvičná verze 



Je určen k účelům nácviku oblékání, pobytu, pohybu a k nácviku vykonávání různých pracovních úkonů pro situace, kdy je uživatel oděvu zcela izolován od okolního prostředí (při zásazích v havarijních situacích). Švy nejsou hermetizovány. Součástí kompletu nejsou ochranné holínky. Materiál kombinézy je kvalitativně i barevně odlišný od materiálu pro OPCH - 90 PO. Kombinéza není hermetická a nesmí být použita k ostrým zásahům!

ČSN EN 1073-1 Ochranné oděvy proti radioaktivní kontaminaci 







Část 1: Požadavky a zkušební metody pro ochranné oděvy s nucenou ventilací proti kontaminaci radioaktivními částicemi Část 2: Požadavky a zkušební metody pro ochranné oděvy bez nucené ventilace proti kontaminaci radioaktivními částicemi Norma stanoví požadavky a zkušební metody pro ochranné oděvy s nucenou ventilací nebo bez ní chránící uživatele proti kontaminaci radioaktivními částicemi. Nevztahuje se na ochranu proti ionizujícímu záření a na ochranu pacientů proti kontaminaci radioaktivními látkami při diagnostických a/nebo terapeutických postupech.

Ochranné oděvy proti vlivu statických výbojů 



Požadavky a certifikace dle EN 1149 Ochranné oděvy – elektrostatické vlastnosti Části normy:  EN 1149-1 Zkušební metoda pro měření povrchového měrného odporu  EN 1149-2 Zkušební metoda pro měření vnitřního odporu  EN 1149-3 Metody zkoušení pro měření snížení náboje  EN 1149-5 Materiálové a konstrukční požadavky

Antistatické oděvy 



Riziko, které představují elektrostatické výboje způsobené elektrizovatelným materiálem se v obecné rovině řeší ochrannými oděvy, které mají elektrostatické vlastnosti. Ochranné oděvy s permanentními elektrostatickými vlastnostmi zaručují ochranu proti zápalným výbojům. Nachází uplatnění například pro:  výbušné prostředí  práci v chemických skladech  manipulaci ve vojenských skladech  práci na čerpacích stanicích PHM apod.

Příklad výrobku: NOMEX® antistatic - vlastnosti 





Ohnivzdornost – materiál zpomalující hoření a poskytuje ochranu vůči různým zdrojům tepla (dle EN 531). Antistatický účinek – textilie je dlouhodobě antistatická, spolehlivě odvádí elektrický náboj (dle EN 1149-3) dokonce v případě, že uzemnění není díky znečištění podlah optimální. Vysoká ochrana vůči působení chemikálií – opakovaná apretace Fluor Carbon chrání před úkapy chemikálií (dle EN 13034/typ 6).

Oděvy do čistých prostor 



Oděvy do čistých prostor (CLEAN ROOM) jsou určeny zejména do provozů s přísnými hygienickými požadavky:  Potravinářský průmysl  Farmaceutický průmysl  Elektrotechnický průmysl  Zdravotnictví (operační sály) V souladu s požadavky příslušné třídy normy (ISO, FED. STANDARDS, EU GMP) musí být:  Použité materiály  Konstrukční provedení

ČSN EN ISO 14644-1 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí - Část 1: Klasifikace čistoty vzduchu 







Čisté prostory jsou ohraničené výrobní prostory, ve kterých je předepsána čistota vzduchu. Norma podle stanoveného přípustného množství prachových částic a jejich velikosti rozděluje čisté prostory do jednotlivých tříd čistoty. K poškození citlivých elektronických součástek může dojít při jejich výrobě nebo manipulaci s nimi. Antistatické oděvy odvádějí náboj statické elektřiny z povrchu těla pracovníka, aby nedošlo k výboji statické elektřiny a poškození vyráběných elektronických komponentů.

U veškerého vybavení je požadována certifikace na shodnost s normou ČSN EN 61340-5-1 Elektrostatika - Část 5-1: Ochrana elektronických součástek před elektrostatickými jevy Všeobecné požadavky.

Rozdělení tříd čistoty prostředí podle povoleného množství částic určité velikosti obsažených v jednotkovém objemu vzduchu: Třída čistoty Fed. 100.000 10.000 Stand. 209 d (USA) VDI 2083 6 5 (Německo) Max. 5,0 m 30.000 3.000 počet 0,5 m 4.000.000 400.000 částic na 0,3 m 3 1m 0,2 m větších 0,1 m než:

Max. počet částic na kub. stopu větších než:

1.000

100

10

1

4

3

2

1

300 40.000 -

4.000 12.000 30.000 -

400 1.200 3.000 12.000

40 120 300 1.200

5,0 m 0,5 m

700 100.000

70 10.000

7 1.000

100

10

1

0,3 m 0,2 m 0,1 m

-

-

-

300 750 -

30 75 350

3 7,5 35

Kontaminace čistého prostoru částicemi produkovanými tělem člověka 



Za 8 hodin (≈pracovní směna) vyprodukuje člověk:  Cca 10 až 100 milionů částic jako jsou kožní šupinky, tukové částice, úlomky vlasů a chlupů  Cca 0,5 až 1,5 milionu mikroorganismů V závislosti na třídě čistoty se v pododěvním prostoru musí zadržet až 60 až 95% těchto částic.

Množství a skladba částic produkovaných tělem člověka závisí na jeho:

fyzické kondici psychické kondici pohlaví věku denní době charakteru vykonávané činnosti atd.

Činnost Stání nebo sezení

Mírný pohyb hlavy, ruky

Částice 0,3 mm a větší vyprodukované tělem člověka za 1 min 100.000

500.000

Pohyb těla, paží

1.000.000

Pohyb ze sezení do stání

2.500.000

Pomalý krok

5.000.000

Běh

30.000.000

Ochranné oděvy - primární požadavky    



Určitá filtrační schopnost (dle třídy čistoty) Minimální úlet částic (výhradně syntetické materiály) Trvalé antistatické vlastnosti (výroba elektroniky) Schopnost uvolňovat nahromaděné částice a nečistoty (včetně pracích a čistících prostředků) = schopnost dekontaminace Odolávat podmínkám praní a sterilizace při zachování funkčních vlastností

Konstrukce a design oděvu 







Na veškeré doplňkové materiály (zipy, tkanice, pruženky, šicí nitě apod.) jsou kladeny stejné požadavky jako na základní materiál. Všechny okraje tkanin musí být 2x zahnuté a prošité, aby nedocházelo k jejich třepení ani po praní. Pro fixaci okrajových částí kolem krku, rukávů, nohavic je nutné regulovatelné zapínání (stuhový uzávěr, pruženka, úpletové manžety). Oděv nesmí obsahovat nic, co by mohlo zadržovat částice (kapsy, pásy, sklady, ležaté límce, nášivky), minimalizuje se pokud možno i počet švů.

Pravidla pro oblékání oděvů  



Díly musí být oblékány shora dolů (≈ gravitace) Horní díly se vždy zasouvají do spodních:  Maska pod kuklu  Kukla pod límec kombinézy  Nohavice do návleků  Manžety rukávů do rukavic Prostory pro převlékání musí mít dostatečnou velikost – oděvy se nesmí dotýkat povrchů (stěn, podlahy, lavice apod.). Např. Intel má pokyn pro oblékání sestávající ze 43 kroků!

Sekundární požadavky 



Zajistit přijatelné podmínky komfortu pro pracovníky během pracovní doby Respektive zajistit jejich fyzickou a psychickou kondici (≈ kvalitní práce). Primární a sekundární požadavky stojí proti sobě.



Použití funkčního spodního prádla – není zajištěno dostatečné odvětrání pododěvního prostoru, vlhkost se hromadí a brzy dojde k nasycení.

Možnosti pro nižší třídy čistoty

Bariérová textilie

Hloubková filtrace

Poréznější struktura umožňuje průchod vzduchu i vodní páry. A zároveň mají částice komplikovanější trajektorii cesty z pod oděvu ven.

Zajištění elektrostatických vlastností tkaniny 

Zatkáním nití se zvýšenou vodivostí: 

V celé ploše tkaniny pouze v osnově



V celé ploše tkaniny pouze v útku



V celé ploše tkaniny v osnově i v útku



V určitých rozstupech pouze v osnově



V určitých rozstupech pouze v útku



V určitých rozestupech v osnově i v útku

Příklad výrobku: Použití elektro-vodivých nití

Použití kovového vlákna (Vektron)

Použití uhlíkového multifilu s aditivem (uhlíková čerň)

Příklad výrobku: VEKTRON 





Hustě dostavená tkanina z PL mikrovláken se zatkaným uhlíkovým vláknem. Zajišťuje ochranu proti částicím a bakteriím lidského těla, které jsou nežádoucí v čistých prostorech, laboratořích, na operačních sálech, v potravinářství či farmacii. Ani po opakované vysokoteplotní sterilizaci a záření gama nedochází ke ztrátě funkčnosti.

Značka kvality CZQ/OOPP 





SDH OOP – Sdružení dobrovolného hodnocení osobních ochranných pracovních prostředků, propůjčuje značku max. na 3 roky. Oblasti působení:  Napomáhat ke zvyšování bezpečné a zdraví nezávadné práce při stále vyšším komfortu nošení OOPP uváděných na trh  Posilovat aspekty prevence před vznikem pracovních úrazů a nemocí z povolání  Umožňovat zaměstnavatelům i zástupcům zaměstnanců přístup k informacím Posuzování OOPP je prováděno praktickým používáním při práci, ke které jsou určeny.

!

ČSN EN 1621 Ochranné oděvy pro motoristy proti mechanickým nárazům 

Část 1: Požadavky a zkušební metody pro chrániče proti nárazu  Norma stanoví požadavky a zkušební metody pro chrániče proti nárazu používané samostatně nebo jako součást oděvu pro motoristy (chrániče ramen, loktů a předloktí, kyčlí (boků), kolen a přední části bérce).







Část 2: Chrániče zad pro motocyklisty - Požadavky a metody zkoušení Chrániče zad se oblékají pod nebo navrch jiného ochranného oděvu a pokrývají alespoň nejdůležitější oblast kolem páteře od pasu ke krku.

Normalizované požadavky jsou kompromisem mezi ochranou, pohodlím a ergonomickými požadavky (ochranné prostředky, které jsou příliš tuhé nebo těžké, nebývají používány).

ČSN EN ISO 14460 Ochranné oděvy pro řidiče závodních automobilů - Ochrana proti teplu a plameni - Technické požadavky a zkušební metody 



Norma stanoví zkušební metody, technické požadavky a požadavky na konstrukci pro oděvy na ochranu proti teplu (žáru) a plamenům, které jsou určeny automobilovým závodníkům. Norma se týká svrchních oděvních součástí, spodních oděvních součástí, punčoch, rukavic a kukel s kapucí. Netýká se bot a přileb.

ČSN EN 13277 - 1 Ochranné prostředky pro bojové sporty - Část 1: Všeobecné požadavky a zkušební metody 

Ochranné prostředky pro bojové sporty ochraňují uživatele proti pohmožděninám, odřeninám, tržným ranám, zlomeninám a jiným poškozením zdraví (neposkytují však ochranu proti všem vážným úrazům, které se mohou vyskytnout při provozování bojových sportů).







Určeny jsou zejména pro použití při bojových sportech beze zbraně, jako je taekwondo, karate, kick-box a podobné discipliny.

Norma stanoví všeobecné požadavky a zkušební metody pro stanovení: nezávadnosti, ergonomických parametrů, upevnění, tlumení nárazů, a dále ustanovení pro značení a pro návod k používání dodávaný výrobcem. Doplňující požadavky jsou stanoveny v dalších částech této normy.

ČSN EN 13277 Ochranné prostředky pro bojové sporty 



Části normy: 1. Všeobecné požadavky a zkušební metody Další části specifikují doplňkové požadavky a zkušební metody pro: 2. Chrániče nártu, holeně a předloktí 3. Chrániče trupu 4. Chrániče hlavy 5. Chrániče genitálií a břicha 6. Chrániče prsou pro ženy 7. Chrániče na ruce a chodidla

ČSN EN 13061 Ochranné oděvy - Holenní chrániče pro hráče kopané - Požadavky a metody zkoušení 





Kopaná je sportem, při kterém dochází k tělesnému kontaktu, a představuje tak celou řadu rizik, v jejichž důsledku může dojít k úrazu.

Holenní chrániče nemohou vždy zabránit vzniku zranění. Jejich smyslem je ale podstatné snížení závažnosti tržné či bodné rány nebo pohmoždění způsobených nárazem. Tato evropská norma stanoví všeobecné požadavky na: ergonomii, nezávadnost, velikosti, pokrytí, technické parametry a čištění holenních chráničů pro hráče kopané. Popsány jsou metody zkoušení a stanoveny úrovně technických parametrů. Stanoveny jsou také požadavky na značení holenních chráničů a na informace, které musí být poskytovány spolu s chrániči.

ČSN EN 13546 +A1 Ochranné oděvy - Chrániče horních končetin,

trupu, dolních končetin a genitálií pro brankáře a chrániče holení pro hráče pozemního hokeje - Požadavky a zkušební metody 





Norma stanoví všeobecné požadavky na: ergonomické vlastnosti, technické parametry, nezávadnost, rozměry (velikosti) a pokrytí ochranných prostředků pro brankáře pozemního hokeje, požadavky na značení a návod k použití. Tyto ochranné prostředky poskytují ochranu: 

Horních končetin (rukou, předloktí, paží),



Horní (hrudníku) a dolní (břicha) části trupu,



Dolních končetin (nohou, bérce, stehna) a genitálií,



Chrániče holeně (bérce) jsou určeny pro ostatní hráče pozemního hokeje.

V normě jsou stanoveny třídy (úrovně) ochrany.

Při specifikaci požadavků na ochranné pomůcky jsou zohledněny také ergonomické parametry (pohodlí, hmotnost) a charakter hry.

ČSN EN 13567 Ochranné oděvy - Ochranné prostředky horních končetin, trupu, dolních končetin, genitálií a obličeje pro šermíře - Požadavky a zkušební metody 



Ochranné prostředky pro šermíře jsou určeny k tomu, aby pokud možno zabránily nebo v horším případě alespoň zmírnily závažnost zranění (hrotem zbraně, zlomenou čepelí). V normě je uplatněno pojetí „optimální úrovně ochrany“:

Stanovená úroveň ochrany má být pokud možno maximální, ale zároveň nesmí omezovat použití ochranného prostředku v důsledku nepřijatelného nepohodlí nebo překážek při šermířských pohybech. 



Ochranné prostředky stanovené touto normou zajišťují dvě úrovně ochrany vnímané organizátory a účastníky tohoto sportu jako přijatelné. Norma stanoví: všeobecné požadavky na ergonomické vlastnosti, značení, návody k použití, rozměry (velikosti), pokrytí a provedení (technické parametry).

ČSN EN 13595-1 Ochranné oděvy pro profesionální řidiče motocyklů - Bundy, kalhoty, kombinézy nebo obleky 



Při nehodě v silniční dopravě poskytuje řidiči motocyklu jedinou ochranu proti zranění oblečení, které má právě na sobě. Ochranný oděv pro řidiče motocyklů (proti mechanickým zraněním v případě nehody) se zpravidla obléká na běžné oblečení (chránící proti povětrnostním vlivům). Nesmí překážet řidiči při řízení motocyklu. Hlavní části normy:  Část 1: Všeobecné požadavky  Část 2: Metoda zkoušení pro zjišťování odolnosti proti oděru nárazy  Část 3: Metoda zkoušení pro zjišťování odolnosti proti roztržení  Část 4: Metoda zkoušení pro zjišťování odolnosti proti nárazovému řezu

ČSN EN 14225-1 Potápěčské obleky - Část 1: Mokré obleky - Požadavky a metody zkoušení 









Specifikovány jsou požadavky na konstrukci a funkčnost (včetně tepelně izolační funkce) mokrých obleků pro použití potápěči při činnostech pod vodou, kdy uživatel pod vodou dýchá. Obleky uživateli poskytují tepelnou ochranu při určité teplotě vody a určité době expozice. Mokrý oblek se může skládat z jedné nebo více částí.

Jsou zde rovněž uvedeny požadavky na: značení, na údaje poskytované při prodeji a na návod k používání. Shoda mokrého obleku s tímto dokumentem nezaručuje, že oblek je vhodný za všech okolností. Tento dokument neposkytuje podrobná ustanovení pro všechna možná využití obleku.

ČSN EN 14225-2 Potápěčské obleky - Část 2: Suché obleky - Požadavky a metody zkoušení 







Specifikovány jsou požadavky na konstrukci a funkčnost suchých obleků pro použití potápěči při činnostech pod vodou, kdy uživatel pod vodou dýchá. Tepelná pohoda a požadovaná tepelná ochrana je vyšší než u mokrých obleků. Suchý oblek také umožňuje uživateli udržení vztlaku a regulaci objemu plynu v obleku podle potřeby. Suchý oblek může sestávat z jedné nebo více částí. Lze jej používat spolu s řadou příslušenství, včetně pasivních a aktivních podobleků, rukavic, kukly a dalších prostředků ochrany hlavy. Shoda suchého obleku s tímto dokumentem nezaručuje, že oblek je vhodný za všech okolností. Tento dokument neposkytuje podrobná ustanovení pro všechna možná využití suchého obleku.

ČSN EN 14225-3 Potápěčské obleky - Část 3: Aktivně vyhřívané nebo ochlazované obleky (soustavy) - Požadavky a metody zkoušení 

Specifikovány jsou požadavky na konstrukci a funkčnost aktivně vyhřívaných a aktivně ochlazovaných obleků pro použití potápěči při činnostech pod vodou, kdy uživatel pod vodou dýchá.

Teplota vody a doba působení jsou takové, že teplotu osoby je možné udržet na bezpečné úrovni pouze pomocí aktivního vyhřívání nebo ochlazování. 



Aktivně vyhřívané a aktivně ochlazované obleky snižují svou konstrukcí riziko, že potápěče postihne hypotermie, resp. hypertermie. Stanoveny jsou také: požadavky na značení, návody na použití, laboratorní a praktické zkoušky atd.

ČSN EN 14225-4 Potápěčské obleky - Část 4: Obleky s vnitřním atmosférickým tlakem - Požadavky na lidské faktory a metody zkoušení 



Tato část (ze souboru čtyř norem pro potápěčské obleky) se zabývá obleky s vnitřním atmosférickým tlakem a byla vypracována pro splnění požadavků:  Na lidské faktory při činnostech pod vodou  Kde je podstatná ochrana proti vlivům prostředí a proti dekompresním nebezpečím. Potápěčský oblek s vnitřním atmosférickým tlakem je konstruován tak, aby chránil potápěče pod vodou:  Před tlakem a odstranil tak nutnost zdlouhavých dekompresních postupů  Snižoval nebezpečí vzniku hypotermie nebo hypertermie  Umožňoval potápěči pohyb a vykonávání činností prostřednictvím kloubových spojů na rukou a nohou.

Oděvy uniformní 







Do této skupiny profesí patří např.: armáda, letci, policie, apod. Základní požadavky jsou na komfort oděvu, na jeho reprezentativnost, snadnou údržbu. U uniformních oděvů je velmi důležitou vlastností stálobarevnost. Vojenský stejnokroj: vycházkový pracovní (chrání obdobně jako pracovní oděv civilní)

Výrobky pro uniformní oděvy podléhají certifikaci.

Vojenská výstroj 



Vojenský stejnokroj se stanovenými doplňky tvoří celek jednotného a účelného vystrojení vojáků a charakterizuje jejich příslušnost k ozbrojeným silám. Výstroj vojáků armády České republiky musí obsahovat součásti umožňující fungování armády v různých klimatických pásmech: Vytváří podmínky pro  Oblast tropická působení armády i za  Oblast pouštní nepříznivých klimatických podmínek a usnadňují  Oblast středoevropská splnění daného bojového  Oblast extrémně studená úkolu.

Typy klimatu na zeměkouli Střední hodnoty

Oblast

Nejnižší teplota [°C]

Nejvyšší teplota [°C]

Středoevrops ká Extrémně studená

-29

+30

Nejvyšší absolutní vlhkost [g/m3] 17

-55

+26

14

Tropická pouštní

+12 -10

+35 +43

30 24

Kromě teplot je třeba dbát na to, že: 



V extrémně studené oblasti (i částečně středoevropské) síla větru způsobuje zesílení vlivu záporných teplot na lidský organismus. V pouštní oblasti rozlišovat oblasti s vegetací a oblasti bez vegetace. Je nutné počítat s velkými výkyvy teplot (přes den vysoké, v noci klesají až na -10°C).



Tropická oblast s vysokou vlhkostí vzduchu je charakteristická velkým množstvím srážek. Vysoká vlhkost způsobuje prakticky stálou vlhkost pokožky i oděvu.

Ochrana lidského organismu proti klimatickým podmínkám Armáda musí být vybavená pro boje na celém světě od arktických oblastí přes mírný klimatický pás až po džungli a pouštní oblasti.

Ochrana proti: dešti, větru, mlze, sněhu, blesku, slunečnímu záření, prachu – na zemi, na moři i ve vzduchu. Ochrana proti klimatickým podmínkám

Ochrana proti bojovým prostředkům

Musí být zajištěna vždy.

Musí být zajištěna v boji.

Požadavky na moderní armádní textilní materiály: prodyšnost

ochrana proti hmyzu

propustnost pro vodní páry

ochrana proti vodě vizuální maskování

ochrana proti větru

protichemická ochrana

tepelná zátěž

tepelná izolace

hmotnost a objem

životnost

blízké IČ maskování samozhášivost

balistická ochrana

daleké IČ maskování nešustivost

ochrana proti sněhu

pouze příklady nekompatibility požadavků

Je těžké vyrobit materiál, který by měl zároveň nízkou hmotnost a malý objem (~ tzv.odlehčený) a zároveň měl dlouhou životnost a dobré tepelněizolační vlastnosti. Balistická ochrana vyžaduje materiály těžké, objemné a relativně neohebné. Materiály, které zajišťují balistickou ochranu proti kulkám a střepinám z bomb, jsou zpravidla provázeny velkou tepelnou izolací způsobující tepelnou zátěž pro organismus. Používaná polyamidová a polyesterová vlákna postrádají samozhášecí schopnost.

Materiály, které zajišťují „nepřilnavost“ sněhu, jsou hladké tkaniny z nekonečných chemických multifilů, které se vyznačují charakteristickým šustivým zvukem při tření.

Výroba materiálů nepromokavých, ale zároveň prodyšných a propustných pro vodní páry. Je-li omezen odvod vodních par, dochází k při fyzické aktivitě ke značnému tepelnému zatížení organismu. Je-li materiál dostatečně propustný pro vodní páry, nemůže dostatečně zajistit ochranu proti chemickým bojovým prostředkům. Prodyšné textilie ideální pro použití v tropických podmínkách nezajišťují dostatečnou ochranu proti štípajícímu hmyzu. Hmyz je navíc přitahován barevností maskovacího potisku v zelených, khaki a hnědých barvách.

Příklady výrobků: Ukázky výstroje AČR maskování mráz

poušť

déšť

OSN

Maskovací efekty 

Požadavky na maskování v širokém rozsahu elektromagnetického spektra: 

Ultrafialové (< 400nm)



Viditelné záření (400 – 800 nm)



Blízké infračervené (750 – 1200 nm) - NIR



Daleké infračervené (2600 – 14 000 nm) - FIR

Příklad výrobku: ochranné rukavice 

Pro zabezpečení jednotek při nízkých teplotách jsou určeny rukavice kombinované:  Rukavice kombinované svrchní – tříprsté palčáky, vrchní část je z nepromokavé tkaniny se zátěrem, spodní část z hrubší polyamidové plachtoviny se zátěrem, podšívka je z umělé kožešiny.  Rukavice kombinované střední – tříprsté z fleecového úpletu.  Rukavice kombinované vnitřní pletené – pětiprsté bez konečků prstů. Rukavice lze nosit odděleně nebo v kombinaci.

Balistická ochrana - armáda Ochranná přilba krytá textilním povlakem:  Povlak je přímo maskovací  Síťka umožňující zastrkávání různých přírodních materiálů za účelem maskování.  Ochranná vesta:  Ochrana proti střepinám – balistická vložka je zhotovena z vrstvené aramidové textilie.  Ochrana proti střelám – navíc jsou vkládány panely pancéřové. ČSN 39 5360 Zkoušky odolnosti ochranných prostředků. Zkoušky odolnosti proti střelám, střepinám a bodným zbraním. Technické požadavky a zkoušky 

Příklady výrobků: neprůstřelné vesty policie 

Dělí se do tří skupin:  Vesta pro taktické použití – určena pro speciální zásahové jednotky; vyrobena z hustě dostavené tkaniny z Nomexu®.  Neprůstřelná vesta lehká – určena pro svrchní převlekové oblečení při běžných zásazích, umožňuje maximální pohyblivost uživatele (střelba obouruč, v podřepu apod.). 

Neprůstřelná vesta těžká – umožňuje vkládání ocelového nebo keramického plátu do prsní a břišní oblasti pro bezpečnou ochranu proti střelám z pistole.