Stacionární plynové motory NÁVOD K MONTÁŽI

Stacionární plynové motory NÁVOD K MONTÁŽI neúplného strojního zařízení

TEDOM a.s., divize MOTORY Belgická 4685/15 466 05 Jablonec nad Nisou www.tedomengines.com

Návod k montáži – průmyslové motory TEDOM

1.Obsah 1.

Obsah ........................................................................................................................... 2

2.

Úvod ............................................................................................................................ 4

3.

Základní popis motoru ................................................................................................. 5

4.

Zvedání a transport motoru.......................................................................................... 7

5.

Prostor pro servis a obsluhu zařízení ........................................................................... 8

6.

Montáž motoru .......................................................................................................... 11 6.1.

Pružné uložení .................................................................................................... 11

6.2.

Pevné uložení ..................................................................................................... 12

6.3.

Kombinace pevného a pružného uložení............................................................ 13

6.4.

Těžiště motoru .................................................................................................... 13

6.5.

Zatížení zadního víka ......................................................................................... 14

6.6.

Torzní schéma .................................................................................................... 14

Odběr výkonu ............................................................................................................ 17

7.

7.1.

Odběr výkonu od setrvačníku ............................................................................ 17

7.2.

Odběr výkonu z předního konce klikového hřídele ........................................... 17

Uspořádání motorového prostoru .............................................................................. 18

8.

8.1.

Charakteristika prostředí provozu motoru.......................................................... 18

8.2.

Chlazení motorového prostoru ........................................................................... 18

8.3.

Teplota a tlak v motorovém prostoru ................................................................. 19

8.4.

Dimenzování systému ........................................................................................ 19

8.5.

Hluk .................................................................................................................... 20

Chlazení motoru ........................................................................................................ 21

9.

9.1.

Obecné zásady .................................................................................................... 21

9.2.

Posouzení chladicího okruhu ............................................................................. 22

9.3.

Systémy s externím vodním čerpadlem ............................................................. 23

9.3.1. Systém s mezichladičem plnicí směsi ............................................................ 24 9.3.2. Systém bez mezichladiče plnicí směsi............................................................ 25 9.4.

Systémy s motorovým vodním čerpadlem ......................................................... 26

9.5.

Chladicí kapaliny................................................................................................ 27

10.

Systém vzduchu pro spalování .................................................................................. 28

10.1.

Sání vzduchu ...................................................................................................... 28

10.2.

Vzduchový filtr .................................................................................................. 28

10.3.

Vedení čistého vzduchu ..................................................................................... 29 2 / 49


10.4.

Zajištění údržby vzduchového filtru................................................................... 29

10.5.

Bioplynové motory ............................................................................................. 31

10.6.

Odvětrání motorů ............................................................................................... 31

11.

Systém výfukových plynů ......................................................................................... 33

11.1.

Protitlak spalin.................................................................................................... 33

11.2.

Kondenzát........................................................................................................... 33

12.

Palivový systém ......................................................................................................... 35

12.1.

Vlastnosti paliva ................................................................................................. 35

12.2.

Rozbor plynu ...................................................................................................... 35

12.3.

Provedení palivové trasy .................................................................................... 35

13.

Mazání motoru ........................................................................................................... 38

14.

Elektroinstalace ......................................................................................................... 40

14.1.

Zásady ................................................................................................................ 40

14.2.

Elektromagnetická kompatibilita ....................................................................... 41

14.3.

Zapojení elektrického spouštěče (startéru) ......................................................... 41

14.4.

Nastavení zapalovací soustavy ........................................................................... 44

15.

Skladování motoru ..................................................................................................... 47

16.

Výňatek z prohlášení o shodě .................................................................................... 47

17.

Doplňující informace ................................................................................................. 48

17.1.

Seznam souvisejících dokumentů ...................................................................... 48

17.2.

Datum poslední změny aktuálního vydání ......................................................... 48

3 / 49


2.Úvod Tento návod k montáži slouží k poskytnutí základních rad a doporučení pro zástavbu stacionárních plynových průmyslových motorů TEDOM. Dodržování těchto zásad je předpokladem pro zachování záruky výrobce, dlouhou životnost zařízení a bezproblémový bezpečný provoz. Před začátkem prací věnujte pozornost celému tomuto dokumentu i dalším, na které jsou uvedeny odkazy dále v textu. Je třeba zdůraznit, že spalovací motor obecně je složité zařízení s řadou nebezpečí, kde nelze případná rizika vždy zcela eliminovat, nebo je snížit na zdraví neohrožující úroveň. Proto je nezbytné, aby výrobce úplného strojního zařízení, případně provozovatel, zamezil přístup do blízkosti zařízení všem nepovolaným osobám. Jakoukoliv prací na zařízení pak může být pověřena pouze osoba prokazatelně proškolená v otázkách bezpečnosti s patřičnou technickou způsobilostí, která poskytnutou dokumentaci přečetla a pochopila ji.

Při instalaci a provozu se předpokládá dodržování bezpečnostních předpisů a obecných zásad pro prevenci zranění osob, stejně jako dodržování místních platných zákonů a norem. V prohlášení o zabudování neúplného strojního zařízení je uveden seznam použitých a splněných základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost. Motor (neúplné strojní zařízení) nemůže být považován za bezpečný, dokud nebyly splněny všechny požadavky. Dále musí být posouzena rizika vyplývající ze zabudování motoru do konečného strojního zařízení a přijata potřebná ochranná opatření k odstranění těchto rizik (viz kapitola 16).

Vzhledem k neustále probíhajícímu vývoji motorů TEDOM, vedenému s cílem zlepšování parametrů, životnosti i komfortu obsluhy, stejně jako z důvodu přizpůsobení motoru konkrétním požadavkům zákazníka, nemusí zde vyobrazené provedení vždy zcela odpovídat skutečnosti. Přesto lze uvedené informace považovat za obecně platné. V dalším textu se často vyskytuje odkaz na Technickou specifikaci motoru. Pro hodnoty, které jsou v ní uvedeny, platí interní předpis Podmínky platnosti technických specifikací pro plynové motory TEDOM č. 61-0-0284.

Bez písemného souhlasu výrobce TEDOM a.s. divize Motory nesmí být zařízení upraveno ani změněno!

Tento návod k montáži spolu s úplným prohlášením o zabudování se po zástavbě do úplného strojního zařízení stanou součástí technické dokumentace tohoto strojního zařízení.

4 / 49


3.Základní popis motoru Zde vyobrazené provedení odpovídá standardnímu přeplňovanému s mezichladičem a zapalovací soustavou Bosch (řada motorů 849 a 850).

motoru

Škrticí klapka Směšovač Výstup spalin

Přívod plynu

Vstup a výstup chladicí kapaliny (2. stupeň)

Vstup chladicí kapaliny (1. stupeň)

Nádoba na odloučený olej (z odvětrání klikové skříně)

Obr. 1

5 / 49

Plnoprůtočný čistič oleje


Připojovací konektor motorové kabeláže

Plnění oleje

Umístění identifikačních údajů motoru (číslo a štítek)

Výstup chladicí kapaliny (1. stupeň)

Vypouštění oleje

Sání vzduchu

Odstředivý čistič oleje v obtoku

Obr. 2

6 / 49


4.Zvedání a transport motoru Pro zvedání samotného motoru je nutné používat jen schválených zvedacích zařízení o minimální nosnosti 1200 kg. Zvedáním může být pověřen pouze proškolený pracovník, který musí dbát bezpečnostních předpisů pro dané zvedací zařízení.

5 1 3

4

2

alternativní 5

Obr. 3

Zvedání motoru, nebo jeho jištění při přepravě je možné jen za úchyty k tomuto účelu určené. Motor lze zvedat za závěsná oka označená na obrázku č. 3 body 1 a 5. Ostatní body (2, 3 a 4) jsou určeny výhradně k zajištění stability motoru při přepravě. Dále je při přepravě možno zajišťovat pouze přepravní prostředek, na kterém je motor uložen (nevratná dřevěná paleta nebo ocelový rám). Držák s úchyty 3 a 4 je nevratný přepravní přípravek N2524, který musí být před instalací motoru demontován. Ostatní závěsná a přepravní oka není vhodné při instalaci motoru demontovat. Předejde se tak jejich možné ztrátě. Tyto prostředky jsou opět potřebné v případě významnějších oprav motoru spojených s jeho demontáží ze stroje. Motor musí být zvedán pouze za původní závěsná oka ve shodném umístění, která jsou instalována pomocí shodného spojovacího materiálu. 7 / 49


5.Prostor pro servis a obsluhu zařízení Při instalaci motoru je nutné zajistit dostatek prostoru pro zajištění bezproblémového přístupu pro obsluhu zařízení (viz návod k používání) a pro výkon údržby (viz servisní sešit). Prostor okolo motoru musí umožnit pohyb pracovníků obsluhy a údržby v bezpečné vzdálenosti od horkých dílů (teplota povrchu výfukového potrubí může dosahovat až 650°C). Při plánování prostoru okolo motoru je nutné dbát také na minimalizaci rizika zakopnutí a pádu. Dále je třeba dbát na zachování dostatečného prostoru pro pohyb motoru v důsledku pružného uložení. Snadný přístup k motoru umožní minimalizaci nákladů na údržbu, snížení časových prostojů a omezení rizik spojených s obsluhou a údržbou. Je vhodné, aby konstrukce rámu umožnila demontáž spodního víka motoru (olejová vana), nebo alespoň jeho spuštění o min. 270mm. Dále by mělo být možné odstranit i sací, výfukové a vodní potrubí. Pokud toto nebude umožněno, budou některé náročnější opravy motoru vyžadovat jeho demontáž ze stanoviště. Následuje soubor obrázků s názorným vyobrazením přístupu k některým běžným servisním úkonům. Provedení konkrétního motoru se může od zde uvedeného lišit!

Obr. 4 Způsoby seřizování ventilové vůle

Obr. 5 Přístup k zapalovacím svíčkám

Obr. 6 Výměna olejového čističe

8 / 49


Obr. 7 Způsoby ručního protáčení motoru pomocí přípravků (za ozubený věnec setrvačníku a za přední konec klikového hřídele)

Obr. 8 Seřízení předstihu pomocí stupnice na torzním tlumiči, nebo na setrvačníku

Obr. 9 Údržba odvětrání klikové skříně

Obr. 10 Údržba vzduchového filtru

Obr. 11 Měření, dolévání a vypouštění oleje

Obr. 12 Přístup k elektroinstalaci motoru

9 / 49


Obr. 13 Vypouštění chladicí kapaliny z bloku motoru a z mezichladiče plnicí směsi

Obr. 14 Údržba odstředivého čističe

Pokud je motor od výrobce vybaven ventilátorem nebo alternátorem, není z výroby provedeno jejich zakrytování. Zakrytování nebo znepřístupnění těchto pohybujících se dílů je ponecháno na výrobci úplného strojního zařízení. Důvodem je potřeba uchycení takových krytů či opatření k dílům, které nejsou spolu s motorem dodávány, nebo na něm nemohou být přímo nainstalovány. Z hlediska bezpečnostních požadavků je tedy tento bod v prohlášení o zástavbě neúplného strojního zařízení splněn pouze částečně.

10 / 49


6.Montáž motoru 6.1. Pružné uložení Používá se pro soustrojí motoru s generátorem jednoložiskového provedení. Generátor se připevní přírubou k zadnímu víku motoru a vzniklé soustrojí se připojí k rámu nebo základu přes 4 silentbloky (dva v přední části motoru, dva pod generátorem). Pro správnou funkci tohoto typu uložení je klíčové naladění vlastní frekvence kmitání, aby byla významně nižší (minimálně o 40%), než hlavní budící frekvence. Ta u čtyřdobých motorů činí 12,5 Hz (při otáčkách 1500 min-1) resp. 15 Hz (při 1800 min-1).

Obr. 15

Vlastní frekvence klesá s rostoucí hmotností soustrojí a roste s rostoucí tuhostí silentbloků. Při dané hmotnosti soustrojí je tedy tuhost silentbloků zásadním parametrem. Měkké silentbloky poskytnou nízkou vlastní frekvenci, na druhou stranu je nutné počítat s velkou amplitudou kmitů celého soustrojí zejména při překonávání kritických otáček (spouštění a zastavování soustrojí), při náhlých změnách zatížení, případně poruchových stavech (vynechávání zážehu apod.). Konstrukce rámu musí být velmi tuhá, aby měla minimální vliv na chování pružné soustavy uložení. Silentbloky je nutné rozmístit tak, aby byly s ohledem na těžiště soustrojí rovnoměrně zatíženy. Veškerá potrubí (výfuk, chladicí kapalina, plyn) musí být připojena pomocí pružných členů. Jejich pracovní rozsah musí respektovat reálnou amplitudu kmitání soustrojí v pružném uložení. Nevhodné pružné členy (např. příliš tuhé vlnovce) resp. jejich nedostatečný pracovní rozsah může vést nejen ke snížení jejich životnosti, ale také k poškození navazujících dílů motoru (turbodmychadlo, vodní potrubí, mezichladič, směšovač atd.). Případné poškození kteréhokoli prvku uložení zásadně ovlivní chování celé pružné soustavy a může vést ke škodám značného rozsahu, proto je nutné v takovém případě soustrojí neprodleně zastavit.

11 / 49


6.2. Pevné uložení Používá se obecně pro soustrojí motor - pružná spojka - spotřebič (dvouložiskový generátor, čerpadlo, kompresor atd.). V tom případě se motor i spotřebič připevní k rámu nebo základu bez silentbloků. Motor se připevňuje ve 4 místech (dvě konzoly v přední části bloku motoru, podobně jako u pružného uložení, dvě konzoly u zadního víka). K připevnění nelze použít konzoly určené pro pružné uložení, jsou nutné konzoly mnohem tužší. Žádá-li zákazník dodání motoru s konzolami pro pevné uložení, je nutné jejich návrh a zhotovení projednat pro konkrétní případ. Spotřebič se k rámu nebo základu připevňuje pomocí patek nebo jiných přípojných míst určených výrobcem.

Obr. 16 Pro správnou funkci soustrojí s tímto typem uložení je zcela zásadní tuhost a přesnost rámu nebo základu. Vlastní frekvence soustrojí je dána zejména konstrukcí konzol a rámu a musí být mnohem vyšší, než budící frekvence motoru (včetně vyšších harmonických složek). Dále je velmi důležité vyrovnání soustrojí (souosost i přípustný vzájemný úhel osy motoru a spotřebiče obvykle určuje výrobce spojky). Pro vyrovnání doporučujeme použít standardní prvky (vyrovnávací podložky, závitové vyrovnávací elementy). Je nutné zabránit vnesení montážního pnutí do konzol a rámu. Podobně jako u pružného uložení musí být veškerá potrubí připojena pomocí pružných členů, na rozdíl od pružného uložení je amplituda kmitání soustrojí, resp. jednotlivých přípojných míst mnohem nižší, pozornost je nutné věnovat teplotním dilatacím. I u pevného uložení je nutné vhodnou volbou pružných členů zabránit přetěžování navazujících dílů motoru (turbodmychadla, vodního potrubí, mezichladiče, směšovače atd.). Případné uvolnění šroubových spojů uložení, vznik trhlin v kritických místech konzol nebo rámu, apod. může vést ke škodám značného rozsahu, proto je nutné v takovém případě soustrojí neprodleně zastavit.

12 / 49


6.3. Kombinace pevného a pružného uložení Rám s pevně připojeným motorem a spotřebičem lze k základu nebo dalšímu rámu připojit přes silentbloky. V tom případě platí pro připojení motoru a spotřebiče k "hornímu rámu" zásady popsané v kapitole Pevné uložení a pro připojení vzniklého soustrojí k základu nebo "spodnímu rámu" platí zásady popsané v kapitole Pružné uložení.

6.4. Těžiště motoru Umístíme-li souřadný systém tak, aby počátek ležel v průsečíku osy klikového hřídele a roviny procházející body předního uložení motoru, pak budou souřadnice pro polohu těžiště motoru odpovídat údajům v následující tabulce (v závislosti na konfiguraci motoru). Směr os je patrný z obrázku č. 17.

Varianta č.

Turbodmychadlo

Mezichladič

Vzduchový filtr SPP 1200L

X [mm]

Y [mm]

Z [mm]

1 2 3 4 5 6

+ + + + -

+ + -

+ + +

550 525 485 500 480 500

60 65 15 10 5 15

150 140 160 175 155 170

Obr. 17

13 / 49


6.5. Zatížení zadního víka Dovolené zatížení zadního víka ohybovým momentem v místě spojení motoru a poháněného příslušenství udává následující tabulka:

Pro všechny motory

My [Nm]

Mz [Nm]

≤4500

≤5000

Obr. 18

6.6. Torzní schéma

Obr. 19 14 / 49


Na obrázku č. 19 představuje: moment setrvačnosti prstence torzního tlumiče moment setrvačnosti předního konce klikového hřídele v závislosti na provedení – viz tabulka níže moment setrvačnosti válcové jednotky moment setrvačnosti setrvačníku koeficient útlumu torzního tlumiče tuhost předního konce klikového hřídele tuhost mezi válci tuhost zadního konce klikového hřídele

J0 J1 J2-J7 J8 k C1 C2-C6 C7

J1 [kgm2]

0,0462

0,0519

0,1075

0,2727

0,1618

0,3265

15 / 49

0,1222


J0 J2 – J 7 J8 k C1 C2 – C6 C7

SAE 11 ½ SAE 14

0,0840 0,1140 2,3750 2,0737 86,300 2,132 x 106 2,8700 x 106 4,4240 x 106

kgm2 kgm2 kgm2 kgm2 Nms/rad Nm/rad Nm/rad Nm/rad

Redukovaná hmotnost rotačních hmot jednoho zalomení (bez vývažků) Rotační podíl ojnice Hmotnost posuvných hmot jednoho zalomení

16 / 49

6,71 3,70 5,11

kg kg kg


7.Odběr výkonu 7.1. Odběr výkonu od setrvačníku U stacionárních motorů je zpravidla celý výkon odebírán ze zadního konce klikového hřídele, tj. od setrvačníku motoru. Ten je standardně ve velikosti SAE 11 ½ nebo 14. Jsou možná i další provedení závislá na konkrétní konfiguraci motoru. Zadní víko motoru standardně odpovídá velikosti SAE 1. Konkrétní rozměry zadního víka i setrvačníku jsou k nalezení v zástavbovém výkresu motoru.

Obr. 20 Zadní víko a setrvačník (SAE 11 ½)

Spojení motoru s poháněným zařízením je třeba provést tak, aby nedošlo k vymezení axiální vůle klikového hřídele motoru. Zároveň je třeba zajistit, aby k vymezení nedošlo ani působením sil vznikajících za provozu (axiální síly od připojeného zařízení či teplotní roztažnost). Spojení motoru s generátorem realizovat v souladu s interním předpisem Montáž generátoru č. 61-0-0285.

7.2. Odběr výkonu z předního konce klikového hřídele V případech, kdy je vyžadován odběr části výkonu z předního konce klikového hřídele (od torzního tlumiče) musí být tato skutečnost známa předem a motor musí být tomuto provedení uzpůsoben (odlišné zakončení klikového hřídele, osazení motoru řemenicí apod.). Pokud je tento předpoklad splněn, je možno z předního konce odebírat až 50kW z celkového výkonu motoru (při jmenovitých otáčkách), není-li v příslušné technické specifikaci uvedeno jinak. Pokud se nejedná o generátorové soustrojí pracující v konstantním otáčkovém režimu, je nutné tento případ konzultovat s technickým oddělením TEDOM. 17 / 49


8.Uspořádání motorového prostoru 8.1. Charakteristika prostředí provozu motoru Motor je určen pro provoz v prostoru zcela krytém proti vnějšímu prostředí, kde je vyloučeno působení srážek, tekoucí či stříkající vody a přímého slunečního záření. V prostoru nesmí docházek k déletrvajícímu vlivu kondenzace vodní páry nebo vlivu abraze. Vyloučit je třeba i působení látek s výraznou korozní agresivitou. Z hlediska klasifikace biologických podmínek se přítomnost činitelů prostředí (flora, fauna) neuvažuje. V prostorech se zvýšenou prašností je nutné věnovat pozornost čistotě motoru, neboť zvýšené ukládání prachu na horkých dílech motoru představuje riziko požáru. Motor není uzpůsobený k používání v prostředí s nebezpečím výbuchu.

8.2. Chlazení motorového prostoru Provozem motoru i dalších souvisejících zařízení dochází k ohřevu okolního vzduchu. Je tedy nutné zajistit účinný systém odvětrávání motorového prostoru. Obecně platným pravidlem je, že pro tyto účely je nutné používat pouze čerstvý vzduch bez příměsi spalin, nebo zahřátého odpadního vzduchu. Proto je vhodnou koncepcí nutno dosáhnout toho, že nebude docházet k přisávání těchto plynů, nebo k ohřevu nasávaného vzduchu vlivem blízko umístěného výfukového traktu. Chladný vzduch musí být přednostně veden ke generátoru (jedná-li se o generátorové soustrojí) a k sacímu otvoru vzduchového filtru motoru. Na obrázku č. 21 je naznačen doporučený směr proudění vzduchu v kontejnerové skříni s generátorovým soustrojím a motorovým vzduchovým filtrem.

Obr. 21

18 / 49


Zejména u vstupních otvorů motorového prostoru je třeba mít na paměti jejich snadnou přístupnost (z důvodu čištění) a umístění takové, aby se minimalizovalo nasávání nečistot z okolí. Zahřátý vzduch z výstupu motorového prostoru nelze přímo dále využít (např. k vytápění), neboť může obsahovat určité množství spalin, nebo látek ropného původu. K takovému účelu je nutné vždy použít vhodný výměník typu vzduch-vzduch. Ventilační systém prostoru musí být v chodu před spuštěním motoru, nejpozději zároveň s jeho spuštěním. Odstavení musí být řízeno v závislosti na splnění maximální pracovní teploty okolí – viz kapitola 8.3.

8.3. Teplota a tlak v motorovém prostoru Okolní teplota v motorovém prostoru nesmí přesáhnout 80°C. Z hlediska teploty jsou nejrizikovějšími komponentami motoru:      

kabelové svazky (je-li jimi motor vybaven) řídící jednotka (je-li umístěna na motoru, či v motorovém prostoru) snímače a další prvky elektroinstalace motoru hadicové spoje spouštěč torzní tlumič

Proto nelze brát v úvahu pouze teplotu ve zvoleném referenčním bodě prostoru, ale je zapotřebí provést kontrolní měření za chodu prohřátého motoru v plném zatížení (po ustálení okolní teploty) minimálně u těchto vyjmenovaných komponent. Bude-li zjištěno překročení uvedeného teplotního limitu, je nutné přijmout následná opatření. Proto se musí odvětrávání prostoru dimenzovat s dostatečnou rezervou, aby bylo možné dosáhnout snížení teploty např. změnou hodnoty spínání ventilátoru. Nesmí docházet ke skokovým změnám teploty a tlaku v motorovém prostoru. Úroveň tlaku v motorovém prostoru se má pohybovat poblíž úrovně tlaku atmosférického.

8.4. Dimenzování systému Nejvýznamnější množství tepla vzniká sáláním od motoru. Množství vzduchu potřebného k odvedení tohoto tepla lze určit dle následujícího vztahu:

𝑉=

𝑄 × 3600 𝑐𝑝 × ∆𝑡 × 𝜌 19 / 49


V … potřebný průtok vzduchu [m3/h] Q … tepelný výkon sálání [kW] (uveden v technické specifikaci daného motoru) cp … měrná tepelná kapacita vzduchu [kJ/kg.K] Δt … rozdíl teplot mezi motorovým prostorem a okolím ρ … hustota vzduchu [kg/m3]

Celkové potřebné množství vzduchu se určí součtem množství vzduchu potřebného k odvedení tepla vzniklého sáláním s množstvím vzduchu potřebným pro spalování. Dále je třeba započítat množství vzduchu potřebného pro chlazení generátoru (viz podklady výrobce). Pokud je v motorovém prostoru umístěno i další zařízení pro odvod spalin (výměníky, spalinovody, tlumiče) je třeba je také brát v úvahu.

8.5. Hluk Hladinu akustického tlaku konkrétního motoru udává příslušná technická specifikace. Značný vliv na hlučnost úplného strojního zařízení má zvolený způsob zástavby (kontejnerové či jiné provedení) a umístění stroje. Je nutné zohlednit vysokou hladinu hluku při volbě stanoviště obsluhy, stejně jako nutnost pohybu jakýchkoliv osob v blízkosti provozovaného stroje. Na dobře viditelném místě motoru je umístěna samolepicí etiketa varující před vysokou hladinou hluku, tj. upozorňuje na nutnost používání ochrany sluchu.

20 / 49


9.Chlazení motoru Motory TEDOM jsou kapalinou chlazené motory s uzavřeným nuceným oběhem chladicí kapaliny. Běžné provedení je takové, že okruh je vybaven externím oběhovým čerpadlem (není součástí dodávky motoru), ale na vyžádání lze motor osadit i odstředivým vodním čerpadlem s řemenovým pohonem od klikového hřídele.

9.1. Obecné zásady Požadovaný průtok chladicí kapaliny motorem, stejně jako další parametry okruhu, vždy uvádí technická specifikace příslušného motoru. Tam naleznete také graf závislosti tlakové ztráty motoru na průtoku chladicí kapaliny a je-li motor vybaven mezichladičem plnicí směsi, tak také graf závislosti tlakové ztráty nízkoteplotní i vysokoteplotní sekce mezichladiče v závislosti na průtoku kapaliny. Okruh chlazení motoru musí být nezbytně vybaven kontinuálním sledováním teploty (na vyžádání může být motor osazen příslušným snímačem na výstupu chladicí kapaliny z motoru). Provozní teploty okruhu udává příslušná technická specifikace. Při překročení maximální limitní hodnoty teploty chladicí kapaliny, která je 102°C, musí dojít k odstavení zařízení (pokud příslušná technická specifikace motoru neuvádí jinak). Konstrukční provedení chladicího okruhu nesmí umožnit vznik pulzací za provozu a zavzdušňování systému. Ruční odvzdušňovací ventily umístěné na motoru (vodní sběrné potrubí, případně vstupní hrdlo motoru nebo mezichladič plnicí směsi nebo skříň termoregulátorů) slouží pouze k odvzdušnění při plnění motoru novou chladicí kapalinou. Pro průběžné odvzdušnění systému za provozu je nutné okruh vybavit odvzdušňovacím vedením. Všechna nutná odvzdušňovací vedení musí být redukována clonkou Ø4x10mm. Pro maximální omezení neefektivních průtoků odvzdušněním je vhodné tato místa nejprve spojit a pak redukovat clonkou. V celé délce musí vedení plynule stoupat. K úplnému odvzdušnění systému musí dojít nejpozději do 30 min. provozu (vizuální kontrola bublin ve skleněné trubici). V chladicím systému se musí zajistit prostor (expanzní nádrž) rovný min. 10% celkového objemu chladicí kapaliny v okruhu. Ten slouží k expanzi chladiva a jako rezervní objem pro zajištění spolehlivého zaplavení všech vnitřních prostor. Expanzní nádrž musí být vybavena signalizací nízké hladiny, která je schopna odstavit zařízení (když například v důsledku havárie na potrubí dojde k prudkému poklesu hladiny). Propojení nádrže s okruhem je třeba zajistit potrubím o průměru 25mm a umístit jej před sání vodního čerpadla, nejlépe v nejnižším bodě systému. 21 / 49


Před čerpadlem chladicí kapaliny nesmí vznikat vakuum (hrozící kavitace)! Pro dimenzování systému platí, že průřez připojovaných potrubí nesmí být menší než průřez v daném připojovacím místě motoru. Trasování potrubí musí zamezit tvorbě a hromadění vzduchových bublin (sklon, vyvýšená místa bez odvzdušnění apod.). Je-li motor uložen pružně, musí i připojení potrubí k motoru respektovat rozsah amplitudy kmitání soustrojí v silentblocích a teplotní roztažnost systému. Jsou-li použity pryžové prvky (hadice), musí být jejich délka co nejmenší a provedení musí zajistit tvarovou stálost. V neposlední řadě je nutné zajistit úplnou vypustitelnost systému. V návodu k používání motoru je uvedeno doporučení napouštět chladicí okruh kapalinou odspodu, což má za následek jednodušší odvzdušnění systému. Při zástavbě motoru je tedy potřeba na tuto zásadu pamatovat vytvořením přípojného místa v nejnižším bodě systému. Toto místo je třeba vybavit ventilem pro snadnější a bezpečnější připojování a odpojování vypouštěcího a napouštěcího potrubí. Je nutno přijmout vhodná opatření pro zajištění čistoty chladicí kapaliny.

9.2. Posouzení chladicího okruhu

Následující vztah představuje základní závislost mezi posuzovanými veličinami:

𝑄=

𝑐𝑝 × 𝑚 × ∆𝑡 3600

Q … množství odváděného tepla [kW] cp … měrná tepelná kapacita [kJ/kg.K] m … hmotnostní průtok chladicí kapaliny [kg/h] Δt … rozdíl teplot na vstupu a na výstupu motoru

Výsledný teplotní spád mezi vstupem a výstupem chladicí kapaliny na motoru (u motorů s mezichladičem včetně příslušné sekce mezichladiče) má být v rozmezí 3-7 °C.

22 / 49


Pro hodnotu měrné tepelné kapacity platí závislost dle následujícího grafu:

c [kJ/kg.K]

5

4

3

2 0

10

20

30

40

50

60

Koncentrace antikorozního a protimrazového přípravku [obj. %]

Obr. 22

9.3. Systémy s externím vodním čerpadlem Návrh vlastního vodního čerpadla musí respektovat splnění požadavků daných technickou specifikací motoru (průtok, odvedené teplo…) i v nejméně příznivém přípustném stavu. Zachování konstantní teploty vracející se chladicí kapaliny doporučujeme zajistit instalací trojcestného ventilu s automatickou regulací teploty. Umístění čerpadla v okruhu má být přímo před vstupem do motoru.

23 / 49


9.3.1.

Systém s mezichladičem plnicí směsi

V sekundárním okruhu (nízkoteplotní sekce mezichladiče) se připouští maximální pracovní tlak kapaliny o velikosti 600 kPa. Tento systém nesmí být propojen s primárním okruhem (vysokoteplotní sekce mezichladiče), který je určen k zajištění chlazení motoru a dále se podílí na ochlazení plnicí směsi.

Obr. 23

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Vstup chladicí kapaliny Výstup chladicí kapaliny Čerpadlo Expanzní nádrž se signalizací nízké hladiny Plnicí hrdlo s přetlakovou zátkou (-10 kPa / +70±10 kPa) Škrcení průřezu (viz kapitola 9.1.) Odvzdušňovací vedení (viz kapitola 9.1.) Vstup pro chladicí kapalinu motoru (vysokoteplotní sekce) Vstup a výstup kapaliny sekundárního okruhu (nízkoteplotní sekce) – vstup a výstup lze zaměnit.

24 / 49


9.3.2.

Systém bez mezichladiče plnicí směsi

Obr. 24

1 2 3 4 5 6 7

Vstup chladicí kapaliny Výstup chladicí kapaliny Čerpadlo Expanzní nádrž se signalizací nízké hladiny Plnicí hrdlo s přetlakovou zátkou (-10 kPa / +70±10 kPa) Škrcení průřezu (viz kapitola 9.1.) Odvzdušňovací vedení (viz kapitola 9.1.)

25 / 49


9.4. Systémy s motorovým vodním čerpadlem Okruh je vybaven skříní termoregulátorů přímo na motoru. Ta obsahuje dvojici termoregulátorů BEHR, které otevírají průtok přes vlastní chladič. Jsou-li termoregulátory uzavřeny, proudí kapalina pouze v tzv. malém okruhu. Pro termoregulátory platí následující charakteristiky: počáteční otevření při 79 °C±2 °C; plné otevření při 94 °C.

Obr. 25

1 2 3 4 5 6 7 8

Vstup chladicí kapaliny Výstup chladicí kapaliny Odstředivé vodní čerpadlo Expanzní nádrž se signalizací nízké hladiny Plnicí hrdlo s přetlakovou zátkou (-10 kPa / +70±10 kPa) Škrcení průřezu (viz kapitola 9.1.) Odvzdušňovací vedení (viz kapitola 9.1.) Skříň termoregulátorů

26 / 49


9.5. Chladicí kapaliny Pro zaručení bezproblémového provozu motoru a zachování záruky je nutné použít pouze kapaliny v souladu s interním předpisem Náplně chladicích kapalin pro motory TEDOM č. 61-0-0257. U motorů s dvoustupňovým mezichladičem plnicí směsi je zapotřebí srovnatelnou pozornost věnovat i kapalině použité v nízkoteplotním okruhu, neboť přestože tato kapalina neprotéká motorem, tak se podílí na ochlazování plnicí směsi a případné zanášení výměníku tedy bude mít vliv nejen na tepelný výkon zařízení, ale může ovlivnit i výkon motoru (viz tabulka uvedená v technické specifikaci motoru – Korekce výkonu motoru v závislosti na teplotě nasávané směsi).

27 / 49


10.

Systém vzduchu pro spalování

10.1. Sání vzduchu Vedení pro přívod čerstvého vzduchu ke vzduchovému filtru musí splňovat následující předpoklady: a) Místo pro nasávání vzduchu volit s ohledem na minimální možný výskyt prachu a nečistot, které by přispívaly k rychlému zanášení vložky filtru b) Vstup zabezpečit proti vniknutí vody c) Rozměry sacího otvoru volit co největší. V žádném případě nesmí být průřez nikde v celé délce menší, než připojovací průřez na filtru. Rychlost proudění nemá překročit 3 m/s d) Je nutno zamezit přisávání ohřátého vzduchu (od spalin, z odvětrání motorového prostoru, z výměníků apod.). Stejně tak je volbou vhodné trasy třeba zajistit, aby nedocházelo k ohřevu vzduchu v průběhu vedení. e) Vhodným vyspádováním znemožnit hromadění kondenzátu, či jeho vniknutí do filtru. Případně je nutné instalovat otvory pro odtok vody.

10.2. Vzduchový filtr S motorem je ve standardní výbavě dodáván čistič vzduchu Sandrik SPP 1200L, který je upevněn k zadnímu víku motoru z důvodu kompaktnosti soustrojí. V některých případech může být dodán v příbalu motoru.

Obr. 26

28 / 49


V případě, že z jakýchkoli důvodů není možné použít filtr vzduchu Sandrik SPP1200L, je možné zvolit si vlastní vzduchový filtr. Při volbě jeho umístění je nutné pamatovat na zachování přístupu při jeho údržbě (výměna vložky) a na dobrou viditelnost servisního indikátoru (bude-li instalován). Při stanovení velikosti vzduchového filtru se vychází z předpokladu: dimenzovaný průtok = spotřeba vzduchu × Pf Údaj o spotřebě vzduchu je uveden v technické specifikaci motoru. Pulzační faktor Pf je pro motor TEDOM roven jedné a proto platí: dimenzovaný průtok = spotřeba vzduchu

10.3. Vedení čistého vzduchu Skutečnosti uvedené v této kapitole se týkají případů, kdy filtr či jeho propojení směrem k motoru nejsou součástí dodávky spolu s motorem. Při zapojení filtru je třeba dbát na dodržení následujících zásad: a) Nebude-li filtr spojen napevno s motorem, pak se musí zohlednit amplituda kmitů celého soustrojí zejména při překonávání kritických otáček (spouštění a zastavování soustrojí), kdy nesmí dojít k rozpojení vedení na výstupu z filtru. b) Vedení musí dobře těsnit, aby nedocházelo k přisávání nevyčištěného vzduchu. c) Délka vedení má být co nejkratší s co nejmenším počtem spojů. d) Použité hadice musí zachovávat stabilní formu (odolnost zborcení průřezu vlivem podtlaku). Dále musí odolávat oleji, palivu, ozónu, vysokým teplotám a povětrnostním podmínkám. e) Hadicové spony volit dostatečně široké, aby nedocházelo k jejich zařezávání. f) Trubky a hrdla nesmějí vykazovat žádné nezahlazené švy po sváření nebo lití. Měly by být opatřeny lemem pro zamezení stažení hadice. g) Trubky zbavit vnitřních okují a otřepů.

10.4. Zajištění údržby vzduchového filtru Motor ve standardní výbavě, osazený filtrem Sandrik SPP 1200L, je vybaven: 1. Snímačem teploty a tlaku umístěným na potrubí mezi směšovačem a turbodmychadlem (případně směšovačem a škrticí klapkou u nepřeplňovaných motorů) – viz obr. 27 2. Místem pro připojení vizuálního servisního indikátoru – viz obr. 28

29 / 49


Obr. 27

Obr. 28

Na základě vyhodnocení naměřených údajů se přistupuje k výměně vložky vzduchového filtru. Existují dvě možné varianty: 1. Je-li motor vybaven vzduchovým filtrem Sandrik z výroby motoru (tj. včetně umístění a propojení) je postup následující. Nový motor se uvede do provozu v místě, kde bude provozován. Na motoru seřízeném dle technické specifikace se při jmenovitém výkonu zjistí podtlak na snímači za směšovačem (snímač měří standardně absolutní tlak!). Vložku filtru doporučujeme vyměnit, když dojde ke zvýšení tlakové ztráty oproti takto zjištěné hodnotě o 2 kPa. 2. Při instalaci vlastního systému filtrace a vedení vzduchu je třeba nepřekročit hodnoty podtlaku měřeného za směšovačem dle tabulky uvedené níže. Jsou-li údaje z tabulky u nového motoru splněny, lze pokračovat stejně, jako v bodě 1.

Výkon motoru [kW]

80

110

130

170

190

210

Podtlak měřený za směšovačem [kPa]

0,5

2

3

5

6

7

Bude-li motor provozován s větší hodnotou podtlaku, dojde k poklesu výkonu! Korekce výkonu v závislosti na nadmořské výšce je uvedena v Technické specifikaci motoru.

30 / 49


Při návrhu filtru lze přibližně stanovit teoretický servisní interval dle následujícího postupu: a) Stanovit laboratorní absorpci prachu (jímatelnost) z grafu výrobce filtru [g]. Brát v úvahu maximální dovolený podtlak ve vedení vyčištěného vzduchu. b) Zjistit koncentraci prachu prostředí [mg/m3] c) Zjistit spotřebu vzduchu (technická specifikace motoru)[m3/min] d) Výpočet teoretického servisního intervalu [h]:

𝑇𝑒𝑜𝑟𝑒𝑡𝑖𝑐𝑘ý 𝑠𝑒𝑟𝑣𝑖𝑠𝑛í 𝑖𝑛𝑡𝑒𝑟𝑣𝑎𝑙 =

𝐽í𝑚𝑎𝑡𝑒𝑙𝑛𝑜𝑠𝑡 × 1000 𝐾𝑜𝑛𝑐𝑒𝑛𝑡𝑟𝑎𝑐𝑒 𝑝𝑟𝑎𝑐ℎ𝑢 × 𝑆𝑝𝑜𝑡ř𝑒𝑏𝑎 𝑣𝑧𝑑𝑢𝑐ℎ𝑢 × 60

10.5. Bioplynové motory U některých motorů spalujících bioplyn (záleží na složení plynu) může být k motoru přiložena klapka se servopohonem, která se umísťuje na začátek potrubí, kterým je čerstvý vzduch nasáván do filtru.

Obr. 29

Umístění je třeba volit s ohledem na to, aby vlivem pohybu motoru nemohlo dojít k rozpojení propojovacího vedení. Rozmezí pracovních teplot systému je -30…+50 °C. Zároveň musí být splněny všechny náležitosti uvedené v kapitole 10.1. Vlastní seřízení je popsáno v předpisu Pomocná škrticí klapka sání - algoritmus řízení pro nízkometanové bioplynové motory č. 61-0-0291.

10.6. Odvětrání motorů Motor ve standardní výbavě má odlučovač pro odvětrání klikové skříně zapojený a při zástavbě motoru mu není třeba věnovat zvláštní pozornost, vyjma zajištění přístupu k jeho údržbě – viz kapitola 5. V případech, kdy z jakéhokoliv důvodu nemůže být odlučovač zapojen výrobcem motoru, je třeba zajistit propojení výstupu z odlučovače do sacího traktu mezi směšovač a turbodmychadlo, případně mezi směšovač a škrticí klapku u nepřeplňovaných motorů 31 / 49


(podtlak v sání zajišťuje správnou funkci odlučovače). Propojení je třeba provést tak, aby v celé délce nevznikl prostor pro hromadění případného oleje a vyspádovat, aby takový olej mohl stékat zpět do odlučovače. Vlastní zaústění zhotovit nejlépe kolmo k potrubí a tak, aby nezasahovalo do vnitřního profilu sací trubky.

Obr. 30

32 / 49


11.

Systém výfukových plynů

Při návrhu výfukového systému je nutné se řídit platnými normami a předpisy. Výfukový systém musí být těsný, zvolené materiály musí zohledňovat korozní vlastnosti spalin, použité izolační materiály musí odolávat teplotám v jednotlivých částech systému. U varianty motoru s katalyzátorem je nutné katalyzátor připojit s ohledem na tepelné ztráty co nejblíže k motoru! Všechny díly výfukového systému je nutné upevnit a podepřít, spalinovod připojit k turbodmychadlu nebo u nepřeplňovaného motoru k výfukovému potrubí pomocí pružného členu (např. vlnovce s vnitřní válcovou vložkou překrývající vlny, což při vysokých rychlostech spalin snižuje tlakovou ztrátu - pozor na správnou orientaci pružného členu podle směru proudění). Pracovní rozsah pružného členu musí být dostatečný - nesmí mechanicky namáhat turbodmychadlo resp. výfukové potrubí motoru v rozsahu amplitudy kmitání soustrojí v silentblocích. Dále musí pružný člen respektovat teplotní roztažnost celého výfukového systému, tj. za studena musí být namontován s příslušným tahovým předpětím, aby střední pracovní polohy dosáhl při provozní teplotě.

11.1. Protitlak spalin Protitlak spalin (tlaková ztráta výfukového systému) zásadním způsobem ovlivňuje parametry zařízení, maximální hodnota je předepsána v technické specifikaci motoru a musí být bezpodmínečně dodržena. Protitlak je nutné při provozu zařízení trvale monitorovat. Při návrhu výfukového systému (volbě průřezu spalinovodu, případného katalyzátoru, spalinového výměníku, tlumiče výfuku) je třeba tlakovou ztrátu dodržet s dostatečnou rezervou (doporučuje se 25%), protože se při provozu postupně zhoršuje. U varianty motoru s katalyzátorem doporučujeme zvážit, zda je nutné použít i tlumič výfuku, neboť katalyzátory mají dobrý tlumící účinek.

11.2. Kondenzát Vznik kondenzátu je charakteristický pro zařízení využívající tepelný výkon spalin včetně skupenského tepla, t.j. teplota spalin se dostává pod rosný bod. Kondenzát je velmi agresivní kapalina kyselé povahy, je nutné zabránit vnikání kondenzátu do motoru (spádovat spalinovod směrem od motoru). V nejnižším místě je nutné kondenzát z výfukového systému odvádět (např. sifonovým odvaděčem, který zabraňuje současnému úniku spalin).

33 / 49


Zabránit vzniku kondenzátu je možné volbou nižšího výkonu spalinového výměníku, aby teplota spalin na výstupu z výfukového systému neklesla pod 180 °C. Zároveň je nutné spalinový výměník vybavit bypassem, aby bylo přepnutím spalin mimo výměník možno splnit tuto podmínka i při sníženém výkonu zařízení (např. při prohřívání po startu). Je nepřípustné spojovat spalinovody od několika motorů do společného výfukového systému nebo komína, neboť při odstavení některého z motorů (porucha, servisní úkony atd.) vnikají spaliny z běžících motorů do stojícího motoru a velmi rychle nevratně poškodí motorové díly korozí.

34 / 49


12.

Palivový systém

12.1. Vlastnosti paliva Požadavky na složení i fyzikální vlastnosti paliva jsou uvedeny v interním předpisu Požadavky na plynná paliva pro motory TEDOM č. 61-0-0282.1. Tomuto obecně platnému předpisu jsou nadřazeny pouze údaje uvedené v technické specifikaci konkrétního motoru. Pakliže hodnoty uvedené v těchto dokumentech nejsou splněny, je nutné se o vhodnosti použití poradit s technickým oddělením TEDOM. Například změny v přetlaku plynu mohou zhoršit emise škodlivin ve výfukových plynech, způsobit kolísání výkonu, nebo zapříčinit i výpadky provozu.

12.2. Rozbor plynu Složení zemního plynu lze ověřit u příslušné plynárenské společnosti. Rozbor není třeba ani v případě, kdy je jako palivo použit jiný, jednoznačně definovaný plyn (LPG). V případech, kdy se jedná o motor provozovaný na jiný plyn, je nejen povinností, ale i zájmem zákazníka ověřit složení rozborem vzorku u autorizované společnosti. Kdy provádět rozbor plynu: a) Před návrhem provedení motoru – je nutné mít k dispozici rozbor, který není starší než 1 rok a zároveň bude odpovídat nejhoršímu předpokládanému složení plynu b) Před uvedením zařízení do provozu – je nutné předložit rozbor ne starší než 14 dní c) V průběhu provozu – důrazně doporučeno provádění pravidelných rozborů plynu i po uplynutí záruční lhůty, a to v intervalu stanoveném v dokumentu Záruční list a servisní sešit d) Při změně technologie výroby či vstupních surovin technologie

12.3. Provedení palivové trasy Zodpovědností zhotovitele zástavby je, aby provedení palivové trasy odpovídalo místním předpisům a normám. Při provozování motorů přeplňovaných je nutné motorový prostor vybavit detektory úniku plynu. I v ostatních případech je však použití tohoto bezpečnostního prvku důrazně doporučeno. Systém není součástí dodávky motoru. Na vstupu do palivové trasy je nutné zařadit vhodný filtr plynu, který zajistí splnění požadavků na palivo (viz odstavec 12.1.).

35 / 49


Obr. 31 Vzorové provedení palivové trasy

1 2 3 4 5

Přívod plynu od filtru Rychlouzavírací elektromagnetický ventil č. 1 (není standardní součástí dodávky motoru) Rychlouzavírací elektromagnetický ventil č. 2 – ventily jsou nezávislé (není standardní součástí dodávky motoru) Nulový regulátor tlaku plynu (není standardní součástí dodávky motoru) Přívod plynu do motoru – následuje pružný člen, který zamezí přenosu vibrací od motoru na palivovou trasu a vstup do systému řízení bohatosti směsi

Prvky pro řízení bohatosti směsi jsou standardně součástí dodávky motoru a jsou na něm pevně nainstalovány. Jedná se zejména o vlastní směšovač a pak o člen zajišťující množství plynu ve směsi, který může být ve dvou základních provedeních: a)

Jednoduchý mechanický regulační člen. Systém je použitelný pouze pro motory spalující chudou směs tam, kde nejsou velké nároky na emise škodlivin ve výfukových plynech a nepředpokládá se častý provoz s částečným zatížením.

Obr. 32

36 / 49


b)

Systém s plynovou klapkou pracující na základě signálu z λ-sondy umožňuje nastavení pro optimalizaci emise škodlivin a účinnosti motoru i v režimech částečného zatížení motoru.

Obr. 33 Regulace bohatosti u motorů osazených managementem Bosch je detailně popsána v dokumentu Technická příručka Bosch Motor Management (dostupná na vyžádání).

37 / 49


13.

Mazání motoru

Standardní uzavřený mazací okruh lze doplnit o systém automatického doplňování oleje. Pro případné další úpravy nebo doplňky systému mazání a chlazení oleje (externí nádrž, vyhřívání pro studené starty, mikrofiltrace apod.) je nutné schválení výrobce motoru. Tyto úpravy a doplňky nesmí být zdrojem znečištění oleje (např. zkondenzovanou vlhkostí).

Konstrukční provedení musí maximálně omezit nevypustitelný zbytek oleje při výměně!

Při úvahách o externí nádrži je nutné respektovat, že výměnnou lhůtu pro zvýšený objem oleje lze určit pouze metodou vzorkování (dle předpisu Náplně motorových olejů pro plynové stacionární motory TEDOM č. 61-0-0281.1), tj. rozhodně mezi objemem oleje a výměnnou lhůtou neplatí lineární závislost. Kontrola mazacího tlaku oleje se provádí průběžně na dvou úrovních a je funkčně součástí řídícího a informačního systému kogenerační jednotky. Na počátku mazacího systému musí být snímač pro vyhodnocování "provozního" tlaku a na konci systému je binární čidlo poskytující signál o úplné ztrátě tlaku.

Nejsou-li snímače z jakéhokoliv důvodu instalovány z výroby motoru, musí se doplnit při jeho instalaci!

Pro potřeby servisního systému (evidence, hodnocení) odečítáme "provozní" mazací tlak v předepsaných intervalech "servisní osy" na displeji ovládací skříně kogenerační jednotky. "Provozní" mazací tlak (a jeho časový vývoj) je jedním z kritérií při hodnocení technického stavu motoru. Velikost "provozního" mazacího tlaku oleje je významně ovlivněna teplotou oleje a otáčkami motoru, ale také zatížením motoru a volbou konkrétního oleje. Kontrolní odečet jeho hodnoty se proto musí provádět při shodných podmínkách. Umožňuje-li řídící systém kogenerační jednotky zvolit hodnotu mazacího tlaku pro "varovný signál" a pro "havarijní stop", doporučujeme následující postup: Po výměně oleje, úplném prohřátí a dosažení jmenovitého výkonu zaznamenat "provozní" tlak, pro "varovný signál" nastavit tlak o 20 kPa nižší a pro "havarijní stop" o dalších 20 kPa nižší (např. provozní tlak je 390 kPa, tj. nastavit varovný signál na 370 kPa a havarijní stop na 350 kPa). "Provozní" mazací tlak v průběhu životnosti motoru postupně mírně klesá m.j. vlivem opotřebení kluzných ložisek. Sledování rychlosti poklesu tlaku spolu s vyhodnocováním obsahu otěrových kovů v motorovém oleji umožňuje naplánovat potřebnou (relativně levnou) opravu a zabránit tak značným škodám (zničení klikového hřídele, ojnic, často i bloku motoru, náklady související s neplánovanou odstávkou). 38 / 49


U motorů velmi dlouho provozovaných může dojít k situaci, že provozní tlak již nedosahuje hodnoty předepsané technickou specifikací, ale rychlost poklesu tlaku ani množství otěrových kovů neukazují na rostoucí riziko havárie. V tomto případě lze motor dále provozovat a plně tak využít technický život dílů. Při poklesu tlaku pod 320 kPa již ale další provoz nedoporučujeme.

Hrdlo pro ruční plnění oleje Místo pro připojení automatického doplňování oleje a pro vypouštění Obr. 34

Prostor okolo vypouštěcího ventilu nebo zátky je třeba uzpůsobit pro potřeby připojení vypouštěcího potrubí, nebo pro umístění nádoby s dostatečně velkým objemem. Celkový objem olejové náplně motoru je uveden v technické specifikaci.

39 / 49


14.

Elektroinstalace

Veškeré práce na instalaci musí splňovat všechny platné místní normy a předpisy. Projekci i provedení elektroinstalace svěřte odborné firmě. Před uvedením zařízení do provozu musí být vykonána výchozí revize elektro, z ní má být zhotovena revizní zpráva se stanovenou periodicitou opakovaných revizí. Standardní motor je vybaven managementem Bosch. Podrobnosti k tomuto systému jsou uvedeny v Technické příručce Bosch Motor Management.

14.1. Zásady Některé základní zásady jsou uvedeny v následujících bodech: 

 

      

 

 

Aby zařízení pracovalo optimálně a spolehlivě je potřeba provést jeho správné uzemnění, za které je považováno např. připojení zařízení na centrální zemnící soustavu objektu. Rám zařízení musí být vodivě spojen se zemí. Nachází-li se zařízení na pružné nebo tlumící podložce, musí být uzemnění pružné, aby se zabránilo případnému pozdějšímu přerušení uzemňovacích vodičů v důsledku provozu. Uzemnění provedené šrouby v některých případech oxiduje a bývá zdrojem interference. Lepším řešením jsou proto pájené spoje. Všechny spoje musí být provedeny s důrazem na minimalizaci přechodových odporů a chráněny proti možné oxidaci. Kabelová vedení musí být umístěna na kovové kabelové nosiče. Mezi signálními vedeními a silnoproudými kabely je třeba dodržet minimální vzdálenost 10 cm. Pro vedení analogových signálů je třeba zásadně používat stíněné kabely! Zásadně používejte kabely s pletivovými plášti. Kabely citlivé na rušení je třeba pokládat ve vzdálenosti >1 m od zdrojů rušení (stykač, transformátor, motor, elektrické svářecí přístroje, elektrický spouštěč apod.). Pro vyvedení výkonu z generátoru je zásadně nutno použít flexibilní vedení. Pro uložení těchto vedení je nutno výhradně použít kovové kabelové nosiče (i ve stavebně betonovaných kabelových kanálech). Veškerý montážní materiál (včetně šroubů) musí být spolehlivě chráněn proti korozi. Stavebně betonované kabelové kanály musí mít zabezpečen odtok vody při jejich případném zaplavení. Pokud je vyvedení výkonu z generátoru do silového rozvaděče vedeno kabelovým kanálem, musí být po položení vedení kanál zabezpečen tak, aby nedocházelo k proudění vzduchu mezi zařízením a silovým rozváděčem a současně byla minimalizována možnost šíření požáru tímto kanálem. Kabely mají být očíslovány a označeny podle seznamu kabelů. Musí být dodrženy ohybové poloměry kabelů. 40 / 49


 

Kabelové vstupy musí být zabezpečeny proti tahu a náležitě utěsněny proti vnikání prachu a jiných nečistot jakož i proti případnému šíření požáru. V kabelových kanálech i jinde při hromadění kabelů v budovách se musí zredukovat možnost nebezpečí požárů a jejich šíření výběrem vhodného způsobu uložení a speciálními protipožárními opatřeními.

14.2. Elektromagnetická kompatibilita Provedení motoru s kompletním systémem zapalování Bosch bylo testováno z hlediska elektromagnetické kompatibility a splňuje předpoklady dle EHK č. 010.04. Uvedenému předpisu motor vyhovuje jak z hlediska emise záření, tak z hlediska odolnosti vůči elektromagnetickému rušení. Motory s jinými systémy zapalování, které kompletuje zastavovatel, je třeba posuzovat až jako dokončený celek a zajištění souladu s patřičnými předpisy je tedy na zhotoviteli zástavby.

14.3. Zapojení elektrického spouštěče (startéru) V naprosté většině případů je startér součástí dodávky motoru. Jednotlivé svorky jsou patrny z následujícího obrázku.

30 50 PE (31) Obr. 35 Svorku 30 připojit k „plus" pólu akumulátoru (resp. odpovídajícího zdroje el. energie), svorku PE (31) připojit přímo na ukostřený „minus" pól akumulátoru (pokud je použit, např. 18 KPH 150 P). Průřezy vodičů dimenzovat na maximální proud při startu motoru, který je cca 2000 A. Svorku 50 (ovládací svorka spouštěče) připojit přes spínací prvek na „plus“ pól 24 V (resp. odpovídajícího zdroje el. energie). Spínací prvek a vodič dimenzovat na proud cca 15 A. V elektrickém okruhu musí být odpojovač baterií. Pro možnost nastartování agregátu se musí v zástavbě počítat s tím, že celkové odpory (třecí, setrvačné) agregátu v okamžiku startu nesmí překročit 1 500 Nm (při teplotě baterie +20 °C) resp. 1 200 Nm (při teplotě baterie -20 °C), vztaženo na klikový hřídel.

41 / 49


Obr. 36 Schéma zapojení startéru a akumulátorů s uvedeným příkladem použitého průřezu vodičů a s doporučením minimální kapacity akumulátorů (140 Ah)

42 / 49


Obr. 37 Schéma zapojení startéru bez použití akumulátorů (se startovacím zdrojem) s uvedeným příkladem použitého průřezu vodičů

43 / 49


14.4. Nastavení zapalovací soustavy Výrobce motoru dodává motor buď se systémem zapalování Bosch nebo Altronic. Pakliže si chce zákazník namontovat zapalování sám, je možno motor dodat i bez tohoto systému. V tomto případě však musí zhotovitel dodržet následující pokyny výrobce motoru. V prvé řadě je nutné u motoru nastavit horní úvrať kompresního zdvihu prvního válce (na straně rozvodových kol). K tomu slouží otvor v zadním víku, který se nachází u odstředivého čističe (obr. 38).

Obr. 38 Nastavení horní úvrati prvního válce (na straně rozvodových kol) pomocí aretace setrvačníku kolíkem skrz zadní víko

Identifikaci kompresního zdvihu je nutné provést zjištěním polohy natočení časovacího kotouče připevněného na vačkovém hřídeli na straně rozvodových kol. Časovací kotouč je z výroby nastaven pomocí přípravku buď do polohy systému Bosch (obr. 39) nebo systému Altronic (obr. 40). Příslušnou variantu nastavení časovacího kotouče konkrétního motoru na požádání sdělí výrobce motoru nebo ji lze zjistit následující metodou bez nutnosti demontáže čela předního víka. Vymontujete-li snímač polohy u aretovaného motoru a v otvoru se bude nacházet zub časovacího kotouče, pak je motor připraven pro zapalovací systém Bosch. Pokud se však v otvoru zub časovacího kotouče neobjevil, jedná se o přípravu pro zapalovací systém Altronic.

44 / 49


Obr. 39 Nastavení časovacího kotouče na vačkovém hřídeli pro systém zapalování Bosch pomocí přípravku při současném vymezení vůlí rozvodových kol proti smyslu otáčení. Seřízení je provedeno za druhý zub za dvojzubem. Vyobrazení odpovídá horní úvrati kompresního zdvihu prvního válce.

Obr. 40 Nastavení časovacího kotouče na vačkovém hřídeli pro systém zapalování Altronic pomocí přípravku při současném vymezení vůlí rozvodových kol proti smyslu otáčení. Seřízení je provedeno za první zub za dvojzubem. Vyobrazení odpovídá natočení klikového hřídele o úhel 45° vlevo (proti smyslu otáčení) od horní úvrati kompresního zdvihu prvního válce.

45 / 49


Nastavení horní úvrati kompresního zdvihu prvního válce proveďte tak, že nejprve protáčením motoru naleznete polohu dvojzubu časovacího kotouče v otvoru po snímači polohy. Současně s dalším protáčením motoru ve smyslu šipky na zadním víku vložte aretační kolík do otvoru zadního víka (obr. 38) a čekejte, až zapadne do otvoru v setrvačníku. První aretace motoru za dvojzubem časovacího kotouče tedy odpovídá poloze motoru v horní úvrati kompresního zdvihu prvního válce. U systému zapalování Altronic je nutné příslušnou hodnotu úhlového natočení časovacího kotouče (tj. 45° vůči klikovému hřídeli) zadat do softwaru, který ovládá předstih zážehu. Od této referenční (nulové) hodnoty se pak bude v softwaru dopočítávat skutečný přestih zážehu motoru zahrnující všechny korekce podle uložených mapových polí v řídící jednotce. Předstih zážehu lze nastavit pro každý válec zvlášť a může být korigován např. podle aktuálních otáček motoru. Pokud je motor vybaven snímači otáček v zadním víku, využívají se ke stanovení otáček motoru zuby ozubeného věnce na setrvačníku. Ozubený věnec je vyroben se 156 zuby.

46 / 49


15.

Skladování motoru

a) Motor nesmí být skladován na volném prostranství. Nepřípustné je skladování motoru v prostorách s relativní vlhkostí nad 75%. Ani přechodně nesmí být společně s motory skladovány kyseliny a jiné agresivní látky způsobující korozi. Motory nelze skladovat blíže než 1,5m od topných těles. Při uskladnění je nezbytně nutné pečlivé zajištění všech otvorů proti vniknutí vlhkosti a nečistot. b) Pokud byl objednán nekonzervovaný motor, je odběratel povinen provést při skladování delším než 45 dnů částečnou vnitřní konzervaci dle Předpisu na krátkodobou konzervaci plynových motorů TEDOM č. 61-0-0275, čímž zajistí ochranu na dobu 180 dnů. Dekonzervace se provádí dle Předpisu na dekonzervaci krátkodobě konzervovaných plynových motorů TEDOM č. 61-0-0276. Obal motoru z výroby je určen pro usnadnění dopravy a zajištění při přepravě a pro minimalizaci rizika poškození. Skládá se z dřevěné palety, PE fólie, ocelových spojovacích prvků a kartonu. Separované složky obalu předejte k recyklaci v souladu s místními platnými předpisy. V České republice se jedná o zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

16.

Výňatek z prohlášení o shodě

Výrobce prohlašuje, že použil a splnil ty základní požadavky, které jsou uvedeny v úplném prohlášení o zabudování. Všechny požadavky směrnice není možné splnit, neboť ve smyslu této směrnice je výrobek neúplným strojním zařízením. Určený je výhradně k zástavbě do úplného strojního zařízení, nebo do jiného neúplného strojního zařízení. Z uvedeného vyplývá, že neúplné strojní zařízení nesmí být uvedeno do provozu, dokud stroj, do kterého je instalováno, nesplňuje všechny požadavky směrnice o strojních zařízeních a není k němu vydáno prohlášení o shodě. Výrobek splňuje požadavky následujících předpisů:  

Směrnice o strojních zařízeních 2006/42/ES ČSN EN ISO 12100:2010 Bezpečnost strojních zařízení

47 / 49


17.

Doplňující informace

17.1. Seznam souvisejících dokumentů

  

61-0-0257 61-0-0275 61-0-0276

  

61-0-0281.1 61-0-0282.1 61-0-0284

 

61-0-0285 61-0-0291

Náplně chladicích kapalin pro motory TEDOM Předpis na krátkodobou konzervaci plynových motorů TEDOM Předpis na dekonzervaci krátkodobě konzervovaných plynových motorů TEDOM Náplně motorových olejů pro plynové stacionární motory TEDOM Požadavky na plynná paliva pro motory TEDOM Podmínky platnosti technických specifikací pro plynové motory TEDOM Montáž generátoru Pomocná škrticí klapka sání - algoritmus řízení pro nízkometanové bioplynové motory

Předpisy jsou k dispozici na vyžádání v tištěné formě, případně jsou volně ke stažení v nejnovější verzi na internetových stránkách firmy: http://cz.tedomengines.com/download.html

Další související dokumenty:     

Technická specifikace motoru (dodávána spolu s motorem) Návod k používání (dodáván spolu s motorem) Záruční list a servisní sešit (dodáván spolu s motorem) Zástavbový výkres motoru (dostupný na vyžádání – standardní provedení ihned, ostatní zákaznické konfigurace dle dohody) Technická příručka Bosch Motor Management (dostupná na vyžádání)

17.2. Datum poslední změny aktuálního vydání

21. Dubna 2015

48 / 49

TEDOM a.s., divize MOTORY Belgická 4685/15 466 05 Jablonec nad Nisou Telefon: Fax: E-mail: Web:

(+420) 483 363 393 (+420) 483 363 390 [email protected] http://cz.tedomengines.com

GPS: +50° 44' 29.81", +15° 8' 47.05"

Stacionární plynové motory NÁVOD K MONTÁŽI

Recommend Documents