Číslo a název projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií
Číslo a název šablony
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
DUM číslo a název
SSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie
Název školy
Střední škola oděvní a služeb Vizovice
Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Lexikologie Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je zaměřen na opakování učiva tematického celku Lexikologie. Má podobu AZ kvízu, ve kterém spolu soupeří 2 družstva. Střídavě vybírají otázky, za správné odpovědi získávají body, za nesprávné 0 bodů. Jednotlivé otázky jsou zaměřeny na hlavní pojmy z lexikologie, jež by měli žáci znát. Vytvořeno duben 2013 Použité zdroje a odkazy: SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. ISBN 80-7200-041-1 MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj z českého jazyka. 2. vydání. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 8086285-36-7
Pravidla hry Pomůcky: hrací kostka, stopky. 1. Hru hrají dva hráči či dvě družstva. 2. Začíná hráč, který na hrací kostce hodí nejvyšší počet bodů. 3. Poté si z hracího pole vybere jedno políčko s číslem od 1 do 28. Po kliknutí na vybrané políčko (pomocí ikony „ruka“, nikoliv šipky) se otevře soutěžní otázka. Od přečtení otázky běží časový limit pro odpověď. Pokud hráč zodpoví otázku, hra se vrací na začátek. 4. Hru řídí porotce (učitel). Jeho úkolem je přiřazovat do hracího pole barvu hráče, jenž odpovídá na danou otázku, a to kliknutím na příslušné pole postranní tabulky v barvě hráče. Za správnou odpověď obdrží hráč 1 bod. Za chybnou odpověď obdrží žák 0 bodů. 5. V případě nesprávné odpovědi možnost odpovědět dostává druhý hráč. Pokud odmítne odpovědět, rozhoduje o přidělení hracího políčka opět hod kostkou. Políčko získává ten, kdo hodí nejvyšší počet bodů. 6. Otázky volí družstva vždy střídavě. 7. Ve hře vítězí hráč, jenž získá nejvíce bodů za správné odpovědi.
1
2
1
2
3
4
3
4
5
6
5
6
7
8
7
8
9
10
9
10
11
12
11
12
13
14
13
14
15
16
15
16
17
18
17
18
19
20
19
20
21
22
21
22
23
24
23
24
25
26
25
26
27
28
27
28
0
0
1 2 4 7 11 16 22
5 8
12 17
23
3
9 13
18 24
6 10 14 19
25
15 20
26
21 27
28
1. Který způsob tvoření slov je v češtině nejčastější?
ŘEŠENÍ Odvozování (derivace).
ZPĚT
2. Čím se zabývá derivologie?
ŘEŠENÍ Derivologie (nauka o tvoření slov) je jazykovědná disciplína, která popisuje způsoby tvoření slov, jejich slovotvornou stavbu.
ZPĚT
3. Jak nazýváme přenášení významu na základě vnější podobnosti předmětů? Uveďte konkrétní příklad. ŘEŠENÍ Metafora. Např.mandle jako plod – mandle v krku (podle tvaru).
ZPĚT
4. Čím se zabývá lexikologie?
ŘEŠENÍ Lexikologie je jazykovědná disciplína, které zkoumá slovní zásobu určitého jazyka.
ZPĚT
5. Které části slova rozlišujeme při slovotvorném rozboru? Vysvětlete. ŘEŠENÍ Slovotvorný základ – část slova bez koncovky, společná část slova základového a odvozeného; slovotvorný prostředek – část slova, která přistupuje k slovotvornému základu a pomocí níž nové slovo vzniká.
ZPĚT
6. Co jsou slova neutrální?
ŘEŠENÍ Slova, která jsou použitelná jakýmkoli mluvčím v jakékoli situaci.
ZPĚT
7. Co jsou složeniny hybridní? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Složeniny, jejichž jedna část je cizího původu, např. autodílna.
ZPĚT
8. Co je frazém? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Frazém je ustálené, často metaforické a expresivní spojení slov. I mistr tesař se utne.
ZPĚT
9. Vyjmenujte základní části slova, ukažte je na slově podpatek.
ŘEŠENÍ Předpona, kořen, přípona, koncovka – pod-pat-ek-0.
ZPĚT
10. Jaké základní typy výkladových slovníků rozlišujeme?
ŘEŠENÍ Naučné (encyklopedie) a jazykové.
ZPĚT
11. Co je pranostika? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Pranostika je slovní spojení založené na dlouhodobé lidské zkušenosti, dává do souvislosti meteorologické jevy a roční dobu. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
ZPĚT
12. Jak nazýváme slova významově protikladná? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Antonyma (opozita), např. den – noc.
ZPĚT
13. Co jsou slova souzvučná? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Slova souzvučná (homonyma) jsou slova, která stejně znějí, ale mají odlišný význam a původ. Např. raketa.
ZPĚT
14. Uveďte hyperonymum ke slovům morfologie, lexikologie, syntax, stylistika.
ŘEŠENÍ Lingvistika (jazykověda).
ZPĚT
15. Definujte základní jednotku slovní zásoby.
ŘEŠENÍ Slovo – ustálené spojení hlásek mající svůj význam.
ZPĚT
16. Jaká slova rozlišujeme ve slovní zásobě z hlediska dobového zabarvení? U každého uveďte příklad. ŘEŠENÍ Historismy – palcát, archaismy – anžto, neologismy – software.
ZPĚT
17. Co jsou hypokoristika? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Jde o zdomácnělé obměny jsou jmen vlastních jmen a příbuzenských vztah, např. Pepánek.
ZPĚT
18. Čím se zabývá etymologie?
ŘEŠENÍ Zkoumá původ slov.
ZPĚT
19. Co jsou eufemismy? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Eufemismy jsou slova zjemnělá, zjemňují nevhodnou skutečnost. Např. zralá dáma.
ZPĚT
20. Jakým jiným termínem můžeme označit slova souznačná? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Jde o synonyma, například hezký, pěkný.
ZPĚT
21. Jak se nazývá nauka o významu slov?
ŘEŠENÍ Sémantika.
ZPĚT
22. Co je derivace?
ŘEŠENÍ Odvozování – tvoření slov pomocí předpon, přípon, případně koncovek.
ZPĚT
23. Rozlište slova na základě spisovnosti-nespisovnosti: profesionalismy, slova hovorová, poetismy, slova argotická, knižní, nářeční, slangová, odborná, slova z obecné češtiny. ŘEŠENÍ Spisovná jsou slova hovorová, knižní, odborná a poetismy. Nespisovná jsou slova argotická, nářeční, slangová, profesionalismy, slova z obecné češtiny.
ZPĚT
24. Co jsou dysfemismy? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Dysfemismy jsou slova zveličující nepříjemnou skutečnost, např. zdechnout.
ZPĚT
25. Vysvětlete rozdíl mezi aktivní a pasivní slovní zásobou.
ŘEŠENÍ Aktivní slovní zásobu tvoří slova, která jedinec užívá, pasivní slovní zásobu slova, kterým rozumí, ale sám je neužívá.
ZPĚT
26. Co je synekdocha? Uveďte příklad.
ŘEŠENÍ Druh metonymie, záměna části a celku. Noha má tam nevkročí.
ZPĚT
27. Čím se zabývá onomastika?
ŘEŠENÍ Hledá původ a zákonitosti tvorby vlastních jmen.
ZPĚT
28. Vysvětlete rozdíl mezi zkratkami a zkratkovými slovy. Uveďte příklady. ŘEŠENÍ Iniciálové zkratky jsou tvořeny počátečními písmeny slov, vyslovují se po písmenech, např. ČR, EU. Zkratková slova jsou tvořena z počátečních slabik nebo hlásek, vyslovují se jako slova, skloňují se, např. Sazka, sitkom.
ZPĚT
