Srovnávací tabulka:
věcný záměr zákona o vysokých školách (2. verze ze dne 9.5.2011)
a platná právní úprava
(zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů)
Věcný záměr zákona o vysokých školách
Srovnání s platnou právní úpravou
Část první Základní ustanovení Předmět, účel a zásady úpravy
Předmětem zákona bude vymezit institucionální a procesní pravidla a podmínky poskytování vysokoškolského vzdělání.
Vztah ke správnímu řádu
Zákon o vysokých školách je třeba dát do souladu s novým správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.). (Rozšíření stávající právní úpravy.)
Typy vysokých škol
Diverzifikace vzdělávací činnosti (typy vysokoškolských kvalifikací podle pojetí rozvíjené v Boloňském procesu). Vymezení základních typů vysokých škol (univerzity a odborné vysoké školy). (Nová právní úprava.) Jako součást poslání vysokých škol vymezí zákon též službu společnosti včetně spolupráce s podniky a institucemi, ve kterých absolventi nacházejí své uplatnění. (Nová právní úprava.) Zjednodušení organizačních změn vysokých škol (zejména fúzí) a postupu při zrušení veřejné vysoké školy v návaznosti na systém zajišťování kvality. (Nová právní úprava.) Zjednodušení organizačních změn vysokých škol (zejména fúzí) a postupu při zrušení veřejné vysoké školy v návaznosti na systém zajišťování kvality. (Nově možnost sloučení veřejnoprávní smlouvou a sloučení veřejné a soukromé vysoké školy do veřejné vysoké školy.) (Nová právní úprava.) Nová právní regulace poboček vysokých škol (uskutečňování vzdělávací činnosti mimo sídlo vysoké školy). (Nová právní úprava.) Nově veřejná vysoká škola zákonem vymezena jako samosprávná právnická osoba veřejného práva. (Nová právní úprava.)
Část druhá Hlava první Vysoké školy
Obecné poslání vysokých škol Zřizování vysokých škol Organizační změny vysokých škol
Sídlo a pobočky vysoké školy Zvláštní ustanovení pro veřejné vysoké školy
Hlava druhá Organizace vysoké školy Princip autonomie vysokých škol
Komplexní úprava vztahu státu a vysokých škol, rozhraničení státní správy a samosprávy, důsledné uplatnění principu autonomie vysoké školy a její odpovědnosti za dosahované výsledky. Zdůraznění principu autonomie vysoké školy ve věcech její vnitřní organizace. Majetková a rozpočtová autonomie veřejné vysoké školy. (Nová právní úprava.)
Povinné orgány vysoké školy
Zvláštnosti statutu soukromé vysoké školy
Vnitřní organizace vysoké školy
Vztah vysokých škol k zařízením pro výkon klinické nebo praktické výuky Vztah vysokých škol ke spolupracujícím právnickým osobám
Nově vyváženě stanoveny působnosti povinných orgánů veřejné vysoké školy (správní rady – orgán reprezentující veřejnost a podílející se na rozhodnutích zásadního významu, akademický senát – zastupitelský orgán akademické obce s posíleným důrazem kompetencí v oblasti akademických činností a vnitřního hodnocení kvality, na univerzitách též vědecká rada, která může vykonávat i některé působnosti správní rady, a rektor – řídící orgán vysoké školy s moderující funkcí ve vztazích akademického senátu a správní rady; nově stanovena odchylná úprava orgánů odborné vysoké školy (rektor, rada vysoké školy). (Nová právní úprava.) Statut soukromé vysoké školy dále vymezí vztah orgánů soukromé vysoké školy podle tohoto zákona k orgánům příslušné právnické osoby podle obecného práva (zejména statutárnímu orgánu právnické osoby) a jednoznačně rozliší působnost orgánů vysoké školy v akademických záležitostech od okruhu ostatních záležitostí. (Nová právní úprava.) Nově upuštěno od podrobné úpravy vnitřních vztahů veřejných vysokých škol zákonem, posílení úlohy statutu vysoké školy jako nejdůležitějšího vnitřního předpisu, který upraví vnitřní strukturu a organizační vztahy uvnitř vysoké školy. (Nová právní úprava.) Zákon odkáže úpravu vztahu vysokých škol k zařízením pro výkon klinické nebo praktické výuky zvláštním právním předpisům (v současné době zejména vyhláška č. 394/1991 Sb.). (Bez zásadních změn.) Zákon upraví právo vysoké školy uskutečňovat vysokoškolské vzdělávání v rámci akreditace vysoké školy ve spolupráci s jinou právnickou osobou. (Bez zásadních změn.) Zavedena spolupráce na základě nikoliv smlouvy, ale veřejnoprávní smlouvy. (Nová právní úprava.)
Hlava třetí Akademická obec a personál vysoké školy Akademická obec
Podle zákona se členem akademické obce mohou stát i ostatní zaměstnanci vysoké školy, pokud to stanoví statut. (Nová právní úprava.) Zákon chápe pozice akademických pracovníků jako funkčních míst v rámci struktury vysoké školy se zákonem stanoveným standardem postupu při prvním ustanovení na místo docenta; funkční místa profesorů jen pro univerzity. (Nová právní úprava.)
Akademičtí pracovníci
Pracovněprávní vztahy akademických pracovníků Zaměstnanci vykonávající správu vysoké školy a jiné činnosti
2
Zákon bude vycházet z připravované novely zákoníku práce. (Nová právní úprava.) Nově bude zákon vyžadovat, aby také pracovní místa zaměstnanců vysoké školy podílející se na výkonu její správy přípravou nebo prováděním rozhodování podle tohoto zákona byla obsazována na základě výběrového řízení; postup stanoví vnitřní předpis. (Nová právní úprava.)
Studenti
Disciplinární pravomoc vysoké školy
Zákon vymezí studenta vysoké školy jako osobu, která se vzdělává ve studijním programu; studující v programech dalšího vzdělávání nebudou i podle nového zákona studenty v právním smyslu. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví, jako podle nyní platné právní úpravy, disciplinární pravomoc vysoké školy nad studentem. Právně přesněji bude definovat disciplinární přestupek jako zaviněné porušení povinností vyplývajících z právního předpisu nebo vnitřního předpisu, které ohrožuje poslání vysoké školy, vnitřní pořádek na vysoké škole nebo důvěru veřejnosti. (Zpřesnění nynější právní úpravy.)
Hlava čtvrtá Vnitřní předpisy vysoké školy Systém vnitřních předpisů vysoké školy Registrace statutu Oznamovací povinnost při vydání jiného vnitřního předpisu než statutu Princip publicity vnitřních předpisů
Zákon stanoví pouze statut jako povinný vnitřní předpis, ostatní vnitřní předpisy podle statutu (nikoliv zákona). (Nová právní úprava.) Statut vysoké školy bude podléhat registraci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), která bude podmínkou jeho platnosti. (Bez zásadních změn.) Nově zákon stanoví místo registrace pouze povinnost vysoké školy oznámit MŠMT vydání každého jiného vnitřního předpisu než statutu vysoké školy. (Nová právní úprava.) Zákon stanoví povinnost vysokých škol zveřejňovat znění statutu a dalších vnitřních předpisů. (Nová právní úprava.)
Hlava pátá Vztah státu a vysoké školy Obecné povinnosti vysoké školy
Základní povinností vysoké školy bude dodržování zákonů a jiných právních předpisů a jednání způsobem, který odpovídá jejímu poslání podle statutu vysoké školy ve shodě s typem vysoké školy. K tomu účelu a v zájmu zabezpečení veřejné informovanosti o činnosti vysoké školy budou zákonem upraveny informační povinnosti vysokých škol vůči MŠMT a veřejnosti. (Zpřesnění nynější právní úpravy.) Vysoká škola bude povinna zřizovat úřední desku, a to i elektronicky. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví státní dozor nad vysokými školami jako institucemi, které vykonávají státem akreditovanou činnost při poskytování vysokoškolského vzdělání a s tím spojenou tvůrčí činnost. (Bez zásadních změn.) Zákon stanoví, že veřejná vysoká škola má nárok na institucionální financování ze státního rozpočtu prostřednictvím příspěvku na činnost veřejné vysoké školy, pokud veřejná vysoká školy plní povinnosti vyplývající ze zákona a uzavře s ministerstvem rámcovou dohodu o veřejné službě anebo probíhá v této věci smírčí řízení. Podle stejných pravidel bude možné financovat soukromé vysoké školy, pokud to bude ve veřejném zájmu potřebné k zajištění vysokoškolského vzdělání v oblastech vzdělávání nebo studijních programech, které veřejné vysoké školy nezajišťují nebo pouze v omezeném rozsahu. (Nová právní úprava.)
Úřední deska Státní dozor
Institucionální financování, rámcová dohoda
3
Příspěvek na činnost vysoké školy
Vztah k institucionální podpoře výzkumu, vývoje a inovací podle zvláštního zákona Reprezentace vysokých škol
Příspěvek na činnost veřejné vysoké školy bude veřejné vysoké škole přiznávat MŠMT rozhodnutím na kalendářní rok; pro přiznání příspěvku a stanovení jeho výše bude rozhodná rámcová dohoda. Pro posuzování skutečností rozhodných pro přiznání příspěvku a stanovení jeho výše bude ministerstvo vyhlašovat obecné zásady (po projednání s reprezentací). (Nová právní úprava.) Zákon stanoví, že veřejné vysoké škole může být podle podmínek stanovených v zákoně č. 218/2000 Sb., poskytnuta také dotace. Dotace na stipendia a na zabezpečení služeb sociální povahy pro studenty může být poskytnuta též soukromé vysoké škole, s níž MŠMT sjednalo rámcovou dohodu. (Bez zásadních změn.) Zákon stanoví, že veřejné vysoké škole, která je výzkumnou organizací pro účely zákona č. 130/2002 Sb., může být podle rozhodnutí MŠMT poskytována též institucionální podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na dlouhodobý koncepční rozvoj jako součást příspěvku, je-li to ujednáno v rámcové smlouvě. (Nová právní úprava.) Zákon převezme princip kolektivního zastupování vysokých škol vůči státu prostřednictvím reprezentace vysokých škol. (Bez zásadních změn.) Zákon vzhledem k principu autonomie vysokých škol nebude upravovat vnitřní poměry reprezentace vysokých škol. (Nová právní úprava.)
Část třetí Vysokoškolské vzdělání Hlava první Soustava vysokoškolského vzdělání Struktura vysokoškolského vzdělávání Studijní program
Dokončení přechodu na soustavu vysokoškolských programů a kvalifikací (titulů), jak se v Evropě ustálila v rámci Boloňského procesu. Důsledné pojetí bakalářského studijního programu jako prvního (základního) cyklu vysokoškolského vzdělávání. (Bez zásadních změn.) Zavedení studijních programů krátkého cyklu (diplomových studijních programů) v rozsahu 120 kreditů (2 let standardní doby studia) jako možnost specializovaných profesně zaměřených studií. (Nová právní úprava.) Zákon obsahuje dvě varianty pro skládání rigorózních zkoušek pro absolventy magisterských studijních programů. První varianta navrhuje ponechat současnou právní úpravu. (Bez zásadních změn.) Druhá varianta navrhuje zrušení rigorózních zkoušek pro tyto absolventy. (Nová právní úprava.) Programy dalšího vzdělávání na vysokých školách budou vymezeny jako součást vysokoškolského vzdělávání, která navazuje na jednotlivé studijní programy tím, že prohlubuje znalosti a dovednosti v nich získávané, nebo s nimi obsahově souvisí. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví vazbu kreditového systému na stanovení standardní doby studia. (Nová právní úprava.)
Rigorózní zkouška
Programy dalšího vzdělávání
Kreditový systém
4
Kvalifikační rámec
Společné studijní programy se zahraniční vysokoškolskou institucí
Zákon stanoví znění akademických titulů odpovídající jednotlivým vysokoškolským kvalifikacím a zmocní vládu, aby stanovila nařízením podrobnější charakteristiku znalostí, dovedností a způsobilostí odpovídajících jednotlivým cyklům vysokoškolského vzdělávání a v nich nabývaným kvalifikacím a soustavu oblastí vzdělávání. (Nová právní úprava.) Zákon stanoví, že vysoká škola je oprávněna uskutečňovat studijní program nebo program dalšího vzdělávání společně se zahraniční vzdělávací institucí. (Bez zásadních změn.)
Hlava druhá Vysokoškolské studium Přijímání ke studiu Uznávání zahraniční vysokoškolské kvalifikace pro účely přijímání ke studiu Postavení studenta
Postavení studenta se zvláštními vzdělávacími potřebami Studijní povinnosti a práva spojená se studiem
Část čtvrtá Zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání Hlava první Vnitřní systém zajišťování kvality vysoké školy a její akreditace
Zákon stanoví, že uchazeč má právo studovat ve zvoleném studijním programu, pokud splní podmínky pro přijetí do studia. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví postup při akademickém uznávání zahraničních vysokoškolských kvalifikací, tedy jejich uznávání pro účely přijetí ke studiu. (Nová právní úprava.) Uchazeč o studium se stane studentem, pokud na základě rozhodnutí o přijetí ke studiu se zapíše do studia ve studijním programu. (Bez zásadních změn.) Zákon nově vymezí postavení studentů se zvláštními vzdělávacími potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení (tělesného, zrakového nebo sluchového, anebo jeho souběhu. (Nová právní úprava.) Zákon vychází z toho, že na rozhodnutí, která budou uvedena v zákoně se vztahuje správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud tento zákon nestanoví jinak. (Rozšíření působnosti stávající právní úpravy.) Zákon zavádí povinnost hradit školné od akademického roku, ve kterém nabude účinnosti zákon o finanční pomoci studentů. (Nová právní úprava.) Zákon upraví zásady a mechanizmy zajišťování kvality tak, že vymezí rozsah odpovědnosti vysoké školy za vnitřní systém zajišťování kvality a podmínky a postup vnějšího hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality a vysokoškolského vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou v jednotlivých oblastech vzdělávání. (Nová právní úprava.) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat vysokoškolské vzdělávání v rámci oblastí vzdělávání a cyklů vysokoškolského vzdělávání uvedených ve statutu vysoké školy ve shodě s jejím typem bude podléhat akreditaci, kterou bude na základě vnitřního systému zajišťování kvality (nebo jeho návrhu u právnické osoby, která podala žádost o státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola) udělovat MŠMT na základě jeho hodnocení provedeného Agenturou pro kvalitu vysokého školství. (Nová právní úprava.) Bude zřízena Akreditační komise jako odborný poradní orgán MŠMT ve věcech akreditace vysokých škol. (Nová právní úprava.)
5
Hlava druhá Hodnocení oblastí vzdělávání
Vysoké školy budou mít zákonem stanovenu povinnost provádět hodnocení oblastí vzdělávání a v nich uskutečňovaných studijních programů v rámci vnitřního systému zajišťování kvality. (Nová právní úprava.) Agentura pro kvalitu vysokého školství bude zřízena jako autonomní právnická osoba veřejného práva. Podrobnosti o postavení, úkolech a činnosti Agentury stanoví její statut, který bude vydávat vláda na návrh ministra. (Nová právní úprava.) MŠMT vyhlásí opatřením obecné povahy seznam hodnotících agentur ve státech Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. (Nová právní úprava.)
Hlava třetí Agentura pro kvalitu vysokého školství Hlava čtvrtá Zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání Část pátá Státní správa Působnost ministerstva
Matrika studentů Registr akademických pracovníků Registr vysokých škol Část šestá Zvláštní ustanovení pro vojenské a policejní vysoké školy Část sedmá Změny a doplnění souvisejících zákonů Část osmá Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Zákon bude obsahovat výčet působnosti MŠMT při výkonu státní správy odpovídající věcnému vymezení této působnosti podle znění zákona. (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.) Zákon upraví vedení veřejných registrů (matrika studentů, registr akademických pracovníků, registr vysokých škol). (Nově zaveden registr vysokých škol, ostatní bez zásadních změn.) Úprava bude odpovídat současné právní úpravě. (Bez zásadních změn.) Úprava bude vycházet ze současné právní úpravy. (Rozšíření stávající právní úpravy.) Registr vysokých škol bude mít evidenční charakter a bude obsahovat seznam všech vysokých škol s dalšími údaji, které stanoví zákon. (Nová právní úprava.) Zákon stanoví odchylky od obecné úpravy zákona pro vojenské a policejní vysoké školy. (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.) Změny navržené v zákoně je třeba promítnout i do souvisejících zákonů. (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.) (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.)
6
