Srovnávací analýza 2012 Energie Purkyňovo gymnázium Strážnice utrácí za energii ročně přes milion korun (2011: 1 174 185 Kč), jedná se o vytápění plynem (částečně i elektřinou) a elektřinu na svícení, počítače a kuchyňskou práci, kam není zavedený plyn. Spotřeba v r. 2011 byla na vytápění 534,6 kWh, za což škola zaplatila 662 907,75 Kč. Za spotřebu elektřiny (spočítáno na 107 290 kWh) škola zaplatila 511 277,35 Kč.
Spotřeba elektřiny (kWh) 114 830
114 310 109 370
107 420
106 870
109 390
108 880
102 280
96 260
Elektřina 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Spotřeba elektřiny během roku (kWh) 12450
11974 11939
9923
10843
11356
10116
11599
11394
8714
c
pr os
in e
ad
n
to p
říj e
lis
ří zá
c
n sr pe
ne
n
4928
če
rv e
rv e
ět en
če
be n
kv
en
du
bř ez
ún
or
4928
en
Zbytečná spotřeba je omezena, mj. generálním vypínáním spotřebičů mimo dobu vyučování (noci, víkendy, prázdniny, viz graf Spotřeba elektřiny během roku. Problémem jsou však spotřebiče, které podle výrobců mají zůstat v režimu standby, např. dataprojektory.
2003
le d
Dlouhodobý trend ve spotřebě elektřiny, který lze vysvětlit narůstajícím počtem spotřebičů, zejména počítačů. Avšak nárůst není zdaleka úměrný tomuto počtu (zhruba se od r. 2004 zdvojnásobil). Důvodem je to, že staré počítače jsou postupně nahrazovány novějšími, úspornějšími počítači a notebooky.
Plyn Spotřeba plynu má spíše klesající tendenci (graf Spotřeba plynu), která však nejvíce sleduje průběhy zimních období. Spotřeba je nulová v letních prázdninách (graf Spotřeba plynu během roku). Spotřeba plynu (kJ)
Spotřeba plynu během roku (kJ) 12000
45 600
10000
43 270
42 210
8000
40 600 39 540
38 700
38 500 37 280
6000 4000 2000
2006
2007
2008
2009
2010
2011
1
ří zá
říj en to pa pr d os in ec
2005
lis
2004
ún o bř r ez en du be kv n ět en če rv en če rv en ec sr pe n
le
de n
0
Srovnávací analýza 2012 Škola má energetický audit z roku 2003, ve kterém jsou navrženy kromě běžných úkonů (údržba atd.) mj. tato opatření: oprava těsnění, zařízení v kuchyni na plyn místo elektřiny, zateplování tělocvičny Úspory Jak vyplývá z grafů na str. 1 je spotřeba elektřiny a plynu zpravidla kontrolována školníkem již od r. 2003 - plyn každý den, elektřina jednou za měsíc. Po odstranění automatu na chlazené nápoje funguje dnes jeden na teplé nápoje. Ten spotřebovává 1592 W při neaktivním režimu, při výrobě: 2014 W. Škola pro úsporu umístila např. nálepky s označením světel (která světla je výhodnější rozsvítit) a s výzvou zhasínat. Při zakoupení nových spotřebičů jsou upřednostňovány spotřebiče s nižší spotřebou. Některé spotřebiče jsou nechávány ve stand-by modu, zejména některé počítače, projektory, kopírky, ale například elektrotechnika v kuchyni se vypíná. Servery jsou kvůli internetovému přístupu v nepřetržitém provozu. Ve srovnání se servery spotřebovává stand-by režim jen zlomek energie. Topení Vytápění funguje tak, že termostaty jsou řízeny řídícími jednotkami a bojlery jsou řízeny a regulovány školníkem. Čerpadla topného systému se mimo dobu použití vypínají (viz graf Spotřeba plynu během roku); mají spotřebu 220 W. Na radiátorech jsou nainstalované termostatické ventily. Jsou funkční, ovšem je problém s manipulací – oprávněnou osobou je školník, ale často s nimi manipulují také studenti a proto systém nefunguje optimálně. V topném systému jsou kombinovány elektronické a termostatické ventily. Za radiátory nejsou umístěny izolační desky, protože podle energetického auditu je jejich montáž nákladná a radiátory by mohly být při tom poškozeny. Obvykle nejsou před radiátory umístěny kryty nebo jiné překážky, které brání proudění teplého vzduchu do místnosti. V kabinetech učitelů jsou někde umístěné pracovní stoly. Ve třídách lavice nepřekážejí, ale pokud jsou umístěné příliš blízko radiátorů, mohou poškozovat regulátory. V prostorách se dříve teplota vzduchu měřila u vnitřní stěny, dnes se teploměry nacházejí pouze v některých třídách. Průměrná teplota v topné sezóně je podle školníka ve třídách kolem 21 °C, na chodbách se teplota udržuje na 17-18 °C. Není potřeba snižovat teplotu v žádné z místností. Spotřeba energie na vytápění v roce 2011 činil 6,03 m³ plynu na m² podlahové plochy (6450 m²). Škola má euro okna, která dovírají. I těsnění je kvalitní, jen omítka v okolí oken je místy popraskaná, vlhká a opadává. Gumové těsnění v oknech pochází z roku 1992. Pokud někdo dveře nezavře, pak proudí zavřenými venkovními dveřmi dovnitř studený vzduch. Obvykle se větrá krátce, ale intenzivně; při krátkodobém přehřívání sluncem jsou používány i 'ventilačky' (mírně otevřená okna). Rekuperaci škola využívá v kuchyni. Přes veškerou regulaci a aktivní přístup školníka nejsou všichni uživatelé školy spokojení s teplotním režimem (viz Prostředí školy, str. 8). Také bývá po víkendech chladněji, zatímco v šatnách někdy bývá tepleji než ve třídách. Důvodem je neoprávněná manipulace studenty s hlavicemi na radiátorech a značný rozdíl mezi místnostmi na jižní a na severní straně školní budovy, což je problémem především na jaře a na podzim. 2
Srovnávací analýza 2012 Osvětlení Osvětlení je věnována značná pozornost. Snad nikdy není ve škole osvětlení zapnuté nepřetržitě celý den. Ve třídách svítí většinou vnitřní řada lamp, protože u oken bývá světla dost. Vypínače jsou k tomuto účelu označené. Téměř všude se nacházejí úsporná svítidla: úsporné žárovky (toalety), úsporné halogenové zářivky (chodby), běžné zářivky. Bohužel nelze přesně určit, jaká je stávající spotřeba energie na osvětlení, ale lze předpokládat, že je to zlomek celkové spotřeby vzhledem k tomu, že celkový příkon počítačů, bojlery aj. je mnohem větší. O výměně svítidel se neuvažuje, protože téměř všude již jsou úsporná a tam kde nejsou, jsou fotobuňky. V současné době probíhá instalace čidel na třech místech na chodbě, kde světlo někdy zůstává svítit. Všichni studenti a učitelé jsou dnes o potřebě zhasínat a svítit co nejméně informováni výzvami nad vypínači a zelenými/červenými značkami na vypínačích. Bohužel se přesto někdy zjišťuje svícení v prázdných třídách a někteří učitelé se domnívají, že se musí svítit po celé třídě, i když svítí slunce… Nicméně je jasně vidět celkový posun oproti roku 2007 (při první analýze). Kuchyně Spotřebiče v kuchyni se vždy zapínají na dobu od 6 do 14 hod., kdy se používají. Mimo tuto dobu je celá síť vypnutá. Bohužel se v kuchyni nevede zvláštní statistika o spotřeby elektřiny na jedno jídlo, ale odhadem je to kolem 0,2 kWh. Kuchyňské spotřebiče mají energetickou třídu v souladu se zákonem. Nejsou finance nahradit je spotřebiči vyšší třídy, ale v případě pořízení nového přístroje se upřednostňuje alespoň třídu A+. K ohřívání vody má škola ve staré a v nové budově 400litrový bojler, v kuchyni jsou dva 1000litrové bojlery a v tělocvičně dva 120litrové plynové bojlery. Akumulátory jsou rovnoměrně rozmístěny po celém komplexu školy, a proto je ohřev vody optimální. Voda se ohřívá na 40 °C.
Odpady Krátce poté, co jsme se v roce 2005 přihlásili do programu Ekoškola, nám bylo finančně umožněno zakoupit si plastové koše. Do každé třídy jsme koupili modré na papír, černé na směsný odpad. Později škola pořídila černé popelnice na kolečkách, které byly umístěny na chodbách. Tyto slouží dodnes pro vytříděný plast. V letošním školním roce jsou postupně do tříd zaváděny žluté či červené koše na drobné plasty. Již více než 10 let se u hlavního vchodu nachází schránka na sběr vybitých baterií. Škola dnes tedy třídí papír, plasty / PET láhve a vybité baterie. Hliník se sbírá dobrovolně v rámci celoroční soutěže pro třídy. Také za drobnou elektroniku (staré mobily, nabíječky aj.) lze v této soutěži získat body. Ostatní nebezpečný odpad je částečně vyvážen na sběrný dvůr, část putuje do místního obchodu Elektro Lžičař. V každé třídě se nachází 2–3 odpadkové koše, dále jsou koše a popelnice na plasty na chodbách a ve většině kabinetů, v ředitelně, ne však ve sborovně, kde se pedagogové scházejí jen příležitostně a krátce (asi 20 min. za týden) Jak ukazují výsledky průzkumu v rámci Prostředí školy (str. 8), drtivá většina žáků a učitelů ví, kde jsou jednotlivé koše na třídění odpadků umístěné. Většina košů je jasně označená a v případě, že k označení ještě nedošlo, snad všichni vědí, co patří do modrého, černého a žlutých/červených nádob. 3
Srovnávací analýza 2012 Popelnice na plasty jsou také jasně označené. Barvy modrého koše a žlutého kbelíku odpovídají barvě kontejnerů, popelnice na plasty jsou bohužel černé, stejně jako koše na směsný odpad. To však nemůže být důvodem špatného třídění, protože jsou jinak označeny štítky. Nicméně žáci odhazují odpadky i mimo koše. Oblíbeným místem jsou desky pod lavicemi, kam schovávají nejen učebnice, sešity a taháky, ale také posmrkané papírové kapesníky, ohryzky, PET láhve, ořezané zbytky z tužek, obaly od svačiny atd. Další 'černou skládka' představují šatny. Kontrolami v rámci celoroční soutěže se tyto nepořádky snažíme potlačovat. Dalším jevem neukáznění, se kterým bojujeme, je bezohledné zacházení s PET láhvemi. Nejen že lze najít láhve mimo černé popelnice, ale k tomu jsou některé nevypité, nevylité. Ještě horší je to, když školník při vysypání obsahu popelnic takové poloplné láhve najde neuzavřené… Také jen zlomek žáků láhve sešlapuje před tím, než je vyhodí. Za školou jsou umístěny dva kontejnery na papír, dva na plast a dva na směsný komunální odpad používány školníkem a kuchyňským personálem škola. Nemáme vlastní kompost, protože o biologický odpad (především zbytky jídel) mají zájem školník a zemědělci. Jaká je další cesta vytříděného odpadu, doposud není bohužel známo. Odpad vyváží za poplatky firma Rumpold a. s. v Uherském Brodě, která nebyla ochotna/schopna odpovědět na opakovaný dotaz ohledně odběratelů jednotlivých složek. Škola by snížením produkce odpadu mohla ušetřit částky v tisících českých korun ročně za snížené poplatky na odvoz. V současné době se každý měsíc odváží 8 kontejnerů komunálního odpadu, za což se platí 24 000 Kč ročně. Kontejnery s papírem a plasty jsou odváženy 2x měsíčně. Protože představují surovinu, platí se za jeho odvoz nízká částka. Škola neprovádí jednorázové sběrové akce často, ale v posledních letech stimuluje sběr hliníku a elektrošrotu soutěží a sběr vybitých baterií osvětou. Před několika lety jsme úspěšně sbírali víčka od PET lahví, protože za výkup byla slíbena slušná cena, nakonec však dotyčná firma neposlala ani korunu. Občas se chodí sbírat odpad po městě nebo jeho okolí. Z recyklovaných materiálů se ve škole používá především toaletní papíry a sešity žáků. Šmíráky jsou používány na testy a písemky, pracovní listy, poznámky nebo výtvarnou výchovu. Kazety s tonerem do tiskáren a kopírek se repasují 3–4x. Zkušenosti s tím jsou kladné a je to mnohem levnější než zakoupení kazety nové. Škola má část počítačů z druhé ruky. Z ekologických i ekonomických důvodů škola nakupuje prakticky ve všech případech výrobky (papír, složky, sešity, balená voda, svačiny, hořčice a kečup atd.) ve větších baleních. Vybraný odpad se uplatňuje ve výtvarné výchově, kbelíky z hořčice jsou používány jako odpadkové koše na plasty. Jen PET láhví je tolik, že většina brzo skončí jako odpad. Varuje se však před zbytečným používáním výrobků na jedno použití, zejména PET láhví, a vypadá to, že toto varování zabírá hlavně u nejmladších. Při nahodilém zjištění ve třídách používá až více než 50 % mladších žáků nápoje z domova (šťáva, čaj i obyčejná voda). Nejstarší jsou zkažení luxusem, protože si každý den mohou koupit novou láhev s nápojem. Příklady výrobků, které se znovu používají, jsou čipy, které dostává každý žák a zaměstnanec a které neustále kolují. V bufetu lze dostat nápoje v keramickém hrnku, ale v automatu na teplé nápoje se používají kelímky na jedno použití, i když ty v našem automatu jsou vyrobené na 98% z papíru, ale recyklovat ještě nejdou a proto je musíme vyhazovat do směsného odpadu. Tip pro výrobce: přidat možnost nastavení „bez kelímku“. A starší lidé někdy kroutí hlavou nad dnešními odpadkovými koši plnými papírových kapesníků… 4
Srovnávací analýza 2012 Kopíruje a tiskne se oboustranně, kde je to přístroji umožněno nebo usnadněno, a to především, pokud je něco kopírováno s rozsahem na dva a více listů. Nejlépe si s tím poradí kopírky v učebnách IT a u sekretářky. U centrální kopírky je oboustranné kopírování problematické, protože nikdo dopředu neví, jak má na jedné straně potištěný list do ní vložit. Také dražší tiskárny dokáží na pokyn vyrobit oboustranně potištěné dokumenty, levnější však k tomu potřebují větší úsilí uživatele a chytrou hlavu. Podle slov vedoucí není školní jídelna bohužel zásobována žádnými surovinami ve vratných obalech. Vedoucí bufetu nám tuto informaci nechtěla sdělit, ale situace bude velmi podobná té v jídelně. Kromě nápojů v PET láhvích a tyčinek, brambůrek a bonbonů balených v plastu však bufet nabízí i čerstvé pečivo, vlastně vyrobené hamburgery aj. Ze školní kuchyně se denně vyhazuje různé množství nesnězeného jídla v závislosti na jeho kvalitě – jeden až dva plné kbelíky (15–30 l). I když úroveň třídění se třída od třídy, žák od žáka i učitel od učitele různí a situace není zdaleka ideální, je i zde poznat pokrok oproti roku 2005, kdy se třídění odpadu zavedlo. Změna postoje je pomalý a dlouhodobý proces, nicméně se situace pomalu posunuje dopředu, ale neustálá (nepříliš násilná) osvěta je k tomu nezbytná.
Voda
Spotřeba vody (m3)
Roční spotřeba teplé a studené vody ve škole se delší dobu pohybuje kolem 1800 m³, což je ca. 3,6 m³ na osobu. Každá osoba tedy spotřebuje – zejména splachuje – v průměru bezmála 20 l za den. Za rok 2011 škola platila za vodné a stočné celkem 206 083 Kč. V poslední době je víceméně stabilní, možná trochu klesá, viz graf. Stav vodoměru každý měsíc zapisuje školník. Proto víme, jak se během roku spotřeba liší. Pochopitelně je velmi nízká o prázdninách, viz graf Spotřeba vody během Spotřeba vody během roku (m3) 250
1 883
1 860
1 800 1 745
1 795
1 765
1 695
1 630 1 558
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
roku. I když to nebylo zvláště zjištěno, bude spotřeba o víkendech prakticky nulová. I z ekonomických důvodů se snažíme vodou šetřit. K tomu máme úsporné baterie, pisoáry, a na většině kohoutků byly nainstalovány úsporné hlavice (perlátory). Dále mají k šetření vodou pomoct nápisy s výzvou vodu šetřit a upozornění na možnost splachovadlo stlačit dvakrát a tím spotřebovat méně vody.
200 150 100 50 0
o bř r ez en du be n kv ět e če n rv če en rv en ec sr pe n zá ří ří je lis n to p r p ad os in ec
ún
le d
en
Jednotlivé školní provozy nemají vlastní vodoměry, a proto nelze objektivně zjistit, jak přispívají k celkové spotřebě vody. Výjimkou je tělocvična, kde má především sprchování podíl 10–15 % na celkové spotřebě. Hlavní spotřebu vody lze připsat splachování záchodů, nezanedbatelné nebude ani vaření a umývání v kuchyni. V kuchyni se denně 5
Srovnávací analýza 2012 připravují dvě hlavní jídla a jedna polévka. Nádobí se umývá v myčce. Škola nemá vlastní plavecký bazén. Umyvadla ve třídách mají klasickou baterii na studenou vodu. Záchody a kuchyně mají pákové baterie na studenou i teplou vodu s úspornými hlavicemi (perlátory). Nemáme baterie na fotobuňku. Perlátory jsou průběžně čištěny podle potřeby. Podobně školník kontroluje a případně opravuje kapající kohoutky. Školník vede sešit závad, kam může personál zapisovat zjištěné závady. Žáci závady hlásí školníkovi ústně. Tělocvična má 16 sprch s klasickými ventily pro žáky, dva pro učitele, tedy celkem 18. Záchody mají klasické splachování (nádrž má ± 10 l), ale splachování lze zastavit druhým zmáčknutím, k čemu jsou uživatelé vyzýváni nápisem nad záchodem. Teplá voda je rozváděna cirkulačním okruhem. Teplá voda (na záchodech) teče téměř ihned. Veškerá voda ve škole je pitná, pochází z podzemní vody v kvartéru Moravy. Škola nemá zavedený zvláštní rozvod užitkové vody, nejímá ani dešťovou vodu. Odpadní voda teče přes kanalizaci do čističky odpadních vod situovaných u řeky Moravy. Uklízečky a kuchyňský personál používají čisticí prostředky v souladu s hygienickými normami. Kvůli prodloužené záruce do kuchyňské myčky se používají povinně produkty firmy Chevron, jinak prostředky firmy Chopa, místy i Jar. Podle školníka jsou ekologické, z balení však nic takového nevyplývá. Uklízečky a učitelé chemie jsou poučeni o tom, že se nesmí vylévat do odpadu žádné agresivní chemické látky. V uplynulém roce byla na nástěnce Ekoškoly umístění výzva „STOP PET láhve“, která měla žáky a učitele upozornit na problém balené vody (plastový odpad, kvalita vody) a povzbudit je k ekologičtějšímu naplňování pitného režimu, např. k pití vody z kohoutku. Na to jsme navázali projekt, v rámci kterého se mj. plánuje vydat i informační leták.
Prostředí školy Ke zjištění pohledu školní obce byl proveden průzkum 'veřejného mínění' mezi žáky a učiteli. Na základě odpovědí 30 žáků a 5 učitelů, lze konstatovat, že školní budova, její areál a samostatná tělocvična je žáky a učiteli vnímána celkem pozitivně, viz graf. Co se týká jednotlivých míst, nejkladněji byly hodnoceny učebna hudební výchovy, univerzální učebna a bufet s průměrnými známkami 1,42–1,45. Mezi žáky je bufet nejpopulárnější, průměr stáhli dolu učitelé, kteří tak vysoké mínění o bufetu nemají. Dalšími oblíbenými místnostmi mezi žáky jsou i aula a knihovna. Pedagogové jako velmi dobrou hodnotili učebnu výtvarné výchovy, aulu i knihovnu – všechny s průměrem 1.
Líbí se vám prostředí školy jako takové?
Spíše ne 14%
Ano 37%
Spíše ano 49%
Za nejméně oblíbenou místnost školy byly jednoznačně vybrány šatny s průměrnou známkou 3,72. Nejhůře šatny hodnotili učitelé, od kterých šatny dostali průměr 4,5. Podle výsledků by také venkovní prostor za školou (školní hřiště) potřeboval úpravu, chybí však finance na investici. Neprojevila se velká spokojenost se stavem biologické a fyzikální laboratoře: „Pracuje se zde s 30 let starým vybavením, ale z nouze ctnost.“ (3.A). Studenti také nejsou spokojeni se vzhledem svých tříd: „Horko, málo místa, špatné židle.“ (1.A). Ocenili by možnost si své třídy vymalovat. 6
Srovnávací analýza 2012 Detaily o hodnocení prostorů jsou vidět v grafu: 4.00
Hodnocení učeben 3.50
Průměrné hodnocení
3.00
2.50
2.00
1.50
Un iv
er Uče zá lní bna ja z EV .u H če bn a Bu f et Ch A em Kn ula ick iho ál v ab n a or Uč ato eb ř An U ny gli čeb IVT ck á j na E az . u VV Ně č m T ebn Ch eck ěloc a em á ja vič n Bio ická z. u a log po čeb ick s lu na á p ch os árn luc a há rn Ch a Fy od zik b Ze á Jíd y m ln í ěp po el n Šk is ná sluc a oln h p í p osl árna uc oz Bio em hár na log ky i ck a h ř ál ab iště or a Fy zik Sv á toř áln t í la řída bo rat Zá oř ch od y Ša tn y
1.00
Učebny
Z tohoto hodnocení vyplývá i, co by žáci a učitelé ve škole rádi zlepšili. Shodují se v tom, že by v šatnách
měly být skříňky na věci. Vedení školy má tento záměr jako jednu z nevyšších priorit. Poměrně špatné hodnocení své třídy souvisí s obecným nezájmem se o třídu starat. Nástěnky jsou někde zanedbávány, nábytek je v řadě tříd zastaralý a nevyhovující, a stěny jsou holé. I o toto se vedení školy zajímá, bohužel však finance nejsou dostačující k nápravě této nepříznivé situace. Z dalších aspektů školního prostředí byl zjištěn názor vzorku žáků a učitelů na: ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪
vytápění školy v zimních měsících výtvarná díla na stěnách chodby vybavení v jednotlivých učebnách množství košů na tříděný odpad vzdálenost košů na plasty dostatek zeleně nově vytvořené akvárium stravu ve školní jídelně a ve školním bufetu.
Výsledky ukazují (graf str. 8), že množství a vzdálenost košů jsou hodnocené za velmi příznivé, spolu se stravou poskytnutou v bufetu. Jako nejproblematičtější aspekty školního prostředí je považována strava ve školní jídelně, vybavení učeben a vytápění školy. Dílčí výsledky mluví za sebe, viz grafy a kritické poznámky dotázaných na následujících stránkách.
7
Srovnávací analýza 2012 Známky za spokojenost s různými ukazateli
Koše na tříděný odpad „Když je v modrém koši černý pytlík na odpad, občas si to neuvědomím, že pod obrovským černým pytlem je schovaný modrý koš.“ - Septima „V posluchárně chemie a fyziky jsou koše daleko – bylo by lepší je umístit nahoře u lavic. Chybí koše na plasty ve třídách.“ - 2.A „Ve třídách koše na plasty.“ - 4.A „Na záchodě chybí.“ - Tercie „U nás v kabinetě nemáme koše na tříděný odpad.“ - Učitel
vzdálenost košů strava v bufetu množství košů akvárium prostředí školy výtvarná díla dostatek zeleně strava v jídelně vybavení učeben vytápění školy 1.00
1.25
1.50
1.75
2.00
2.25
2.50
2.75
Topení v zimních měsících „Je tu taková zima, že by bylo lepší učit se venku.“ - Septima „Moc chladno.“ - Septima „Proč máme ve třídě 3 topení, když fungují jen 2 nebo 1?“ - Septima „Topí u nás ve třídě jen jedno topení.“ - Kvarta „Když je zima, tak moc netopí, a když je lepší počasí, je přetopené.“ - 2.B „V UJ je přetopeno, na chodbách zima.“ - 3.A „V některých místnostech je výrazně chladněji než jinde.“ - Učitel „Přizpůsobit vytápění ve škole počasí. Jestliže je venku 20°C, není potřeba topit! Naopak, když je -10°C, topení by bylo opravdu dobré!“ - 2.B „Bývá tu až moc velké horko – plýtvání!“ - Sexta
Školní bufet „Myslím, že ideální rozptyl od jablek po hamburgery. Vyberu si i zdravé.“ - Septima „Tam chodím obědvat.“ - 3.A „Lepší než školní jídelna.“ Septima Školní jídelna Zlepšila se.“ - 4.A „Minulý rok to ještě šlo…“ - 2.A „Někdy se to fakt nedá.“ Septima
O vybavení „Ve srovnání s ostatními školami velmi dobré.“ - Septima „Ve vybavení učeben jsou velké rozdíly. Uvítala bych postupnou výměnu starých lavic za nové.“ - Učitel „Odhlučnění třídy.“ - Učitel „Na chodbě místa k sezení, když je u nás ve třídě jiná třída.“ - Sekunda „Interaktivní tabule, nové televize a klimatizace.“ - 2.A „Tabule bych vyměnila za bílé (na fixu), popř. interaktivní.“ - Učitel „Málo učeben je vybaveno dataprojektorem, nemám možnost využívat techniku v žádné ze svých hodin.“ - Učitel „Staré analogové televizory by se měly vyměnit, popř. vyřadit.“ - 2.A „Pracuje se zde s 30 let starým vybavením, ale z nouze ctnost.“ - 3.A „Na záchodě není papír, není mýdlo, fukary nefoukají.“ - 4.A „Není papír, nesplachuje, fučary nefungují.“ - 4.A
Také jsme se ptali na to, jak si žáci a učitelé pořizují pití a jak často využívají nového automatu na horké nápoje. O konzumaci balených studených nápojů vypovídá graf na str. 9. Zdá se, že propagovaná voda z kohoutku se skutečně ujímá a už není tolik lidí, kteří chodí každý den do bufetu, kde si 'jednoduše' koupí PET láhev s obsahem.
8
Srovnávací analýza 2012 Podle délky front, je nový automat, přes vysokou cenu nápojů, docela populární. Tento dojem však nebyl potvrzen naším průzkumem (viz druhý graf na str. 9) – většina dotázaných na něj chodí jen příležitostně. Tento výsledek dokreslují zapsané komentáře: Automat na kávu „Jsem šetrný člověk, proto této nabídky nevyužívám.“ - Učitel „Jen příležitostně – chutná mi, ale neutrácím. 20 Kč je i trochu víc peněz.“ - Septima „Když je ve škole moc velká zima.“ - Septima „Slyšela jsem, že nejsou EKO a nedají se pořádně vytřídit.“ - (o kelímcích) Septima
Je však třeba vyřešit problém s odpadem – kelímky. Díky osvětě téměř polovina lidí (12 z 28) je oprávněné hází do směsného odpadu, polovina (14 z 28) je ještě dává do košů na plasty nebo na papír. Ke snížení objemu odpadu je doporučeno kelímky do sebe skládat a až potom je hromadně házet do směsného odpadu. Ve srovnání s r. 2009 se v prostředí školy mnoho nezměnilo. Tím se také významně nezměnilo nejoblíbenější a nejneoblíbenější místností (šatny, vlastní třídy). Důvodem je, že nám nebylo umožněno investovat do nového nábytku, skříní do šaten nebo do úpravy školního dvora. Názor na prostředí mezi žáky a učiteli je však mnohem pozitivnější než před 3 roky: tehdy 69 % dotázaných hodnotilo prostředí jako špatné, letos je 86 % pozitivních až mírně pozitivních. Spokojenost s množstvím zeleně vzrostla z 23 na 77 %. Strava ve školní jídelně se obměnou vedoucí kuchyně podle ohlasů žáků a učitelů mírně zlepšila. Novým prvkem je akvárium ve 2. patře, které je vesměs hodnoceno kladně. Mezilidské vztahy ve škole jsou příznivé. Ze SWOT analýzy fungování programu Ekoškola (Příloha 2) však vyplývá, že členům Ekotýmu vadí lenost, nezájem tříd o ekologii a neochota lidí spolupracovat.
Doprava Protože ještě nebyly k dispozici centrální otázky pro téma Doprava, připravovali jsme si otázky sami a zároveň jsme se snažili na ně odpovědět: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Jakým prostředkem se žáci dopravují do školy a proč? Jakým prostředkem se učitelé dopravují do školy a proč? Jak daleko je škola od autobusové zastávky / autobusového nádraží / vlakového nádraží? Kolik přechodů je mezi zastávkou/nádražím a školou? Jak jsou přechody zabezpečené? Na kolika metrech cesty zastávka/nádraží – škola chybí (bez přechodů) chodník? Která nebezpečí hrozí po cestě zastávka/nádraží – škola? V čem vám doprava do a ze školy nevyhovuje? Jaká opatření byste navrhli ke zlepšení dopravní situace? Jak moc vás zatěžuje hluk ze silnice? Jaká opatření byste navrhli k zamezení hlukové zátěže? Kolik žáků starých 18 let a více má řidičský průkaz? Slavili jste ve škole někdy Den bez aut? Když jede vaše rodina do velkého města, jedete přednostně vlakem, autobusem, autem? Jak se dopravuje vaše rodina na dovolenou? Vlakem, autobusem, autem, letadlem? 9
Srovnávací analýza 2012 Většina žáků z místa se dopravuje pěšky nebo občas na kole. Žáci z jiných obcí jezdí vlakem a autobusem, v létě asi dvě desítky jezdí i na kole. Z posledních ročníků jezdí autem dva až tří žáci za třídu, jedná se o žáci ze vzdálenějších obcí (Velká nad Veličkou, Kyjov) a mívají spolužáky jako pasažéry. Učitelů, kteří zpravidla jezdí do školy autem, je třetina (12 z 36), většina přitom vozí i spolupasažéra. Dvě třetiny učitelů jezdí autobusem či vlakem, místní chodí pěšky. Škola je od autobusového a vlakového nádraží vzdálená 5–7 minut chůze. Většina příjezdů veřejných dopravních prostředků navazuje na školní rozvrh. Z autobusového nádraží je třeba přejít ulici dvakrát, z vlakového nádraží třikrát. Přechod na hlavní ulici v blízkosti školy je ráno zabezpečený policistou, odpoledne nikoliv. I když je provoz silnice E55 silný se spoustou nákladních aut a autobusů, na přechodech se ještě nikdy nestala nehoda. Chodníky na cestě vlakové nádraží – škola nikde nechybí. Jen situace před nádražím je nedořešená – chybí oficiální přechod. Spolu s přechodem u školy je toto nejnebezpečnějším místem pro školáky, zejména ráno, když hromadně vystupují z vlaku.
UČITEL Bahulová Bočková Ebringer Gazárková Jamný Janovský Jagoš Jongepier Hálková Hegrová Horňák Hubačka Kalužová Karasová Kubálek Macháčková Maňáková Matyáš ml. Matyáš st. Mezuliáníková Mičková Minaříková Mrkvová Prachař Suchomel Šaňková Šimlík Petr Štipčáková Tomeš Uhrová Večeřová Vyoralová Vyoral Vrbová Zýbalová Žák
pěšky kolo vlak bus
vlak auto auto +bus (1) (≥2) x x
x x x x x x
x x x x x x x
x x x
x
x x
x x x
x x x x x x
x x
x
x x x x x
x
x
Doprava celkem vyhovuje. Vlaky a autobusy většinou jezdí včas a spoje navazují. Jen žáci a učitelé z Blatnice, Blatničky a Boršic mají x (x) přípoje špatné. Přes úsilí situaci změnit jsme nenašli pochopení mezi pracovníky Kordisu, odpovědného za provoz Integrálního dopravního systému Jihomoravského kraje.
x x x x
Třídy na přední straně školní budovy trápí velký hluk ze silnice 'pod okny'. Již více než 20 let se čeká na vybudování obchvatu, ale zatím se nenašla shoda v trase mezi jednotlivými stranami. Jiné řešení (stěhování, protihluková izolace) není realistické. Drtivá většina žáků starších 18 let se snaží získat řídičský průkaz. Ti, kteří ho mají, však nejezdí autem do školy, protože auto nemají nebo považují veřejnou doprava za bezpečnější alternativu. V současné době je velmi populární jezdit 'na výlet' do nákupních středisek u velkých měst. Žáci tam jezdí většinou osobními auty se svou rodinou. Bez rodiny jezdí raději vlakem. Na dovolenou jezdí hodně rodin autem, protože je to pohodlnější, může se kdekoliv zastavit a je to poměrně levný způsob cestování, pokud rodina auto již vlastní a jezdí s větší skupinou.
10
Srovnávací analýza 2012 Škola se ještě nikdy nezapojila do Dne bez aut. Na tento den je upozorněno na nástěnce a přes emaily.
Tato analýza byla vypracována na základě údajů zjišťovaných a zpracovaných těmito žáky: Energie: Nicole Opletalová a Daniela Uřičářová (kvarta) Odpady: Richard Průžek a Vladimír Pokorný (tercie) Voda: Václav Šašinka (2.B), Tamara Kubálková a Jolana Tesařová (sexta) Prostředí školy: Anna Lžičařová a Magdalena Kuníková (septima) Spotřeby: Šimon Brákora a Ondřej Březina (3.B). Za spolupráci jim všem upřímně děkuji. Zvláště chci poděkovat panu školníkovi Františku Vajčnerovi za ochotu poskytovat odpovědi na řadu otázek i za celkový kladný postoj k programu Ekoškola a pomoc s jeho realizací. Jan W. Jongepier Strážnice, 6. dubna 2012
11
Srovnávací analýza 2012 Příloha 1
Analýza školy - Odpady
Otázka Jak moc se vyhýbáte používání výrobků na jedno použití?
Rok 2012 Návrhy, možnosti zcela / částečně Na příklad čipy, které dostane každý žák neustále kolují v oběhu… V bufetu se dostanou nápoje v keramickém hrnku… Jak často nakupuje škola věci ve ve všech případech / ne vždy (kdy větších baleních? ne?) Na které účely se ve škole Na testy a písemky, pracovní listy nebo používají „šmíráky“? na poznámky… Jak často se kopíruje zcela / částečně oboustranně? Pokud je něco kopírováno s rozsahem na 2 a více listů, pak většinou ano. Nejlépe si s tím však poradí kopírky v učebnách IT. Hlavní kopírka toto umožňuje problematicky. Které odpady využíváte někde Na příklad většina odpadů v EVV. ve škole pro další činnosti? Kolik procent žáků a učitelů nosí cca 20% svačinu a pití v obalech, které použijí víckrát? Kolik ve škole nápojových či Ve škole je jeden funkční automat Možnost nastavení „bez jídelních automatů? s teplými napoji, jehož kelímky kelímku“. Jak nakládáte s obaly? recyklovat nejdou. Vyhazují se… Které odpady ve škole třídíte? papír plasty / PET láhve sklo hliník organický odpad vybité baterie další Jak škola nakládá s Částečně je vyvážen na sběrný dvůr, nebezpečným odpadem (zářivky, část putuje do místního elektra Lžičař. chemikálie, TV, PC atd.)? Kolik máte ve škole košů na V každé třídě 2 – 3. Dále na chodbách tříděný odpad? a ve většině kabinetů. Jak jsou rozmístěny? Kde scházejí? Jsou koše na tříděný odpad i v v ředitelně: ANO ředitelně, sborovně, kabinetech? ve sborovně: NE v kabinetech: většinou ANO Vědí žáci a učitelé, kde jsou řeší septima koše na třídění odpadků umístěny? Jsou koše jasně označeny? Ve třídách většina ne. Kontejnery na plasty ano.
12
Srovnávací analýza 2012 Odpovídá jejich barva barvě kontejnerů? Na který tříděný odpad jsou za školou umístěny kontejnery? Na který ne a proč? Jaká je další cesta vytříděného odpadu z vaší školy, co všechno a kde se z něho vyrábí. Má škola vlastní kompost? Jak často provádíte ve škole sběrové akce? Na co? Které výrobky z recyklovaných materiálů ve škole používáte? Od které firmy? Kterými potravinami a nápoji ve vratných obalech se školní kuchyně zásobuje? Kterými potravinami a nápoji ve vratných obalech se bufet zásobuje? Kde končí zbytky a odpadky z kuchyně? Kolik se denně vyhazuje jídla ze školní kuchyně? Proč? Kde končí zbytkový/netříděný odpad? Která firma se stará o odvoz netříděného odpadu? Kolik by škola mohla ušetřit při snížení produkce odpadu? Na kterých místech ve škole či jejím okolí žáci nejčastěji odhazují odpadky? Víte, kolik kg odpadu vyprodukuje celá škola za den/týden/měsíc/rok – celkem a v přepočtu na 1 žáka?
Ano, jestliže neodpovídá, jsou označeny štítky. Papír, plast, 2 druhy skla, komunální, terapak. Schází už jen biologický… Kdo a kam vynáší koše s vytříděním odpadem? Co se dál děje s vytříděnými odpady? Které firmy je svážejí? Co s odpady dále dělají? Ne, nemá. Prakticky neustále. Občas se jde uklidit okolí města… Toaletní papíry; papíry na testy, poznámky atd…; papíry v EVV; sešity žáků Podle slov vedoucí není školní jídelna zásobována žádnými surovinami ve vratných obalech. Tato informace nám nechtěla být sdělena. Bere si je pan školník a jiní lidé pro zvířata. řeší septima Firma, která jej sváží, nám neposkytla informace… RUMPOLD, a.s. Částy v tisících KČ… V šatnách a ve třídách. 8 kontejnerů komunálního odpadu za měsíc. Cena za rok asi 24000 KČ. Papír a plasty 2x za rok kontejner. Cena činí pár KČ za rok.
13
Odpad vyváží firma RUMPOLD a.s., která nebyla schopna odpovědět na dotaz…
Větší transparentnost.
Srovnávací analýza 2012 Příloha 2
SWOT analýza program Ekoškola 2011
A. Co očekáváš nebo co bys chtěl(a) od programu Ekoškoly? MÉNĚ: ▪ PET láhví, co nám hází jiná třída do naší šatny, a nevylitých PET láhví v černých popelnicích ▪ podestýlky v lavicích a jinde ve třídě (některých tříd) + nepořádku v šatnách ▪ aktivit, které nejdou splnit NOVĚ: ▪ možnost chodit o velkých přestávkách na hřiště ▪ spolupráce s jinými ekoškolami – předání zkušeností, nápadů ▪ exkurze pro celou školu a to každý rok ▪ lavičky po areálu školy
VÍCE: ▪ spolupráce ▪ pochopení od žáků školy – Ekoškola nemá žádný smysl, pokud nebude uznávána ▪ zapojit celý učitelský sbor ▪ realizací plánů ▪ schůzí Ekotýmu ▪ akcí v přírodě, např. úklid u Baťova kanálu ▪ aktivit pro žáky: výtvarné dílny, výlety do přírody, různé dny atd. ▪ tvořivosti – studenti by měli být zapáleni do nových příležitostí, akcí, organizace, spolupráce
POSTŘEHY ŠKOLNÍKA: ▪ Ekoškola není pár jednotlivců v Ekotýmu, ale škola jako celek. ▪ Někteří učitelé dbají na úklid tříd, ale většinu to nezajímá. ▪ Ekoškola znamená, že si každý uklidí své okolí, potom před a za budovou, a pak provádí aktivity mimo školu. ▪ Někteří se snaží třídit odpad, ale jsou i takoví, kteří odpady cpou na parapety, radiátory, madla, do květináčů na chodbách, přitom odpadkový koš mají dva metry dále. ▪ Pokud úklid se provádí v době vyučování, je zájem velký, pokud až po vyučování, tak mizivé procento.
B. Vlastní SWOT analýza (jen +: silné stránky, –: slabé stránky) Ekotým (kolektiv)
+
je zastoupen téměř každou třídou – více lidí, více nápadů ● aktivní lidé a profesoři ● propojení tříd díky ekotýmu ● sdružuje lidi, kteří o to mají opravdu zájem o stejnou věc
–
neúčast některých zástupců tříd na schůzkách ● nespolupráce, absence tvořivosti/nápaditosti ● zhoršená domluva mezi jednotlivými třídami
Schůze ekotýmu
+
dají se zde probrat všechny problémy a příležitosti ● „demokratické“ schůzky – společná domluva na dalším postupu práce ● informovanost, protírání důležitých témat atd. ● měsíční pravidelnost ● schůze oznámeny s dostatečným předstihem ● příjemné prostředí (knihovna)
–
malá účast, možná z důvodu nepravidelnost schůzí ● někdy se člen nemůže účastnit kvůli vyučování ● ne všechny třídy zastoupeny ● chodí lidé, kteří si to „jdou jen odsedět“
14
Srovnávací analýza 2012 Pracovní skupiny
+
člověk má přesně stanovenou oblast ● každá skupina si může vybrat, co jí je blízké ● specializace a „dělba práce“ ● více nápadů (když je práce rozdělená) ● odměny za práci
–
málo členů v každé skupině ● ne každý v pracovní skupině pracuje ● některé pracovní skupiny nejsou příliš aktivní ● nejsme schopní se dohodnout ● těžko si představit pár studentů, jak mění prostředí školy ● problém je nalézt společný čas dané skupiny na spolupráci
Spolupráce se spolužáky
+
někteří jsou výjimkou… ● v některých třídách aktivita ● někteří občas pomohou ● pokud jde o odměny, tak se spolužáci zapojují
–
některé třídy absolutně nespolupracující, jsou beze zájmu o ekologii ● v některých třídách odpor vůči pořádku
Plánování činností
+
velká rozmanitost možností ● projekty, které pořádáme ● protírání činností v ekotýmu ● v ekotýmu jsou lidé se skvělými plánovacími schopnostmi ● studenti si mohou vyzkoušet nejrůznější techniky ● je dobré, že studenti i někteří profesoři se zapojují v takových činnostech a přispívají tím např. na dobročinné účely
–
málo se jich realizuje ● špatná promyšlenost plánů ● nedostatečná informovanost ● nedosažení některých plánů do zdárného konce ● krachne to na nedokonalé domluvě ● někdo může být proti
Aktivity obecně
+
jsou dobře zorganizovány a motivovány ● nové poznatky, kontakty, příležitosti ● velký zájem v případě omezení vyučování ● nabídka je široká ● zajímavé přednášky, množství informací, vzdělávání studentů ● studenti se rádi podílejí na něčem prospěšném
–
je jich velmi málo ● malá podpora od vedení ● zájem je malý a pokud už je, hlásí se pořád ti samí lidé ● omezený počet lidí – při větším počtu se více udělá
Celoroční soutěž
+
motivující odměny ● za odměnu žáci občas něco dělají ● možnost výhry, soutěživost ● zapojení tříd do programu Ekoškola
–
neúčast všech spolužáků, jen těch z ekotýmu ● neochota, slabá medializace ● není uveřejňováno pořadí tříd ● třídy neví, v čem se mají zlepšit
Sběr hliníku a jiných komodit
+ –
body do soutěže ● žáci se aktivně zapojují hodně spolužáků si ho kupuje, ale vyhodí ho do normálního koše ● málo bodů do třídní soutěže ● neznalost, lenivost ● bylo nám nadáváno, že tam máme nepořádek
Fotosoutěž
+ –
prošli jsme si přírodu ● dobrá motivace (ceny) ● dobrá osvěta ● rozvíjí kreativitu osobností slabá účast/kvalita ● malá informovanost ● kvalitní focení stojí velké peníze ● jako všeobecné gymnázium nemáme dobré předpoklady ke tvorbě lepších fotek
Oslava Dne Země
+
dobré soutěže, sranda a nové znalosti ● pobyt v přírodě ● opuštění stereotypu ● program v parku a forma soutěže je fajn ● dobrá propagace (málokdo o Dne Země neví) 15
Srovnávací analýza 2012 –
hodně blata, byli jsme špinaví ● špatný program ● projednávání v ekotýmu na poslední chvíli ● malá propagace
Tvůrčí dílny
+
zapojují se i spolužáci ● zábavné ● prezentace veřejnosti ● výtěžek jde na dobrý úmysl ● každý se mohl přihlásit ● větší rozhled v „eko-výrobcích“
–
malá účast ● ztráta volného času → téměř žádné výsledky ● malá informovanost ● málo tvůrčích dílen ● moc lidí namačkáno v jedné třídě ● výrobky byly na prodej pouze v jedné učebně
Nástěnka
+
jsou tam důležité údaje ● je zde spousta zajímavých ekologických zpráv ● poloha u vchodu – je všem na očích, ovšem hlavně pro „poutače“ (velkého nadpisu si tam všimne každý, ale…) ● někdo se o ni stará ● krásná dekorace, informace pro nové studenty a učitele ● fotky z exkurzí ● prezentace gymnázia před uchazeči, rodiči
–
moc tam toho není ● málokdo si přečte nové zprávy ● podrobnosti se moc nečtou ● někdy pozdější aktualizace ● mohlo by zde být více informací ze zasedání ekotýmu ● je jen jedna nástěnka na škole
www stránky
+
hezká grafika ● přehledné, zajímavé ● zviditelněné na sociálních sítích ● vynikající forma propagace ● prezentace veřejnosti
–
odkaz na gys.cz nevýrazný ● nic zajímavého ● málo propagované
Viditelnost Ekoškoly
+ –
články v časopisech ● byli jsme v novinách ● dobře propagována ne moc velká viditelnost ● pouze u studentů školy, ale ti o Ekoškolu téměř zájem ● špatná medializace
Ekologický stav
+
je tu spousta košů a popelnic na tříděný odpad ● třídění celkem funguje, ale… ● škola je čistá ● myslím, že dvůr je v pořádku ● na chodbách uklízeno, plasty se třídí ● sem tam zeleň
–
velký objem PET láhví v šatnách ● odpadky v lavicích, sice hodně košů, ale málo používány ke správnému třídění ● uklízečky netřídí odpad a proto i studenti netřídí ● uklízečky neuklízí pořádně (prach atd.) ● dvůr: žádná příležitost trávit na něm čas ● kuchařky nedostatečně třídí ● jídelna (sůl, nevyvážený jídelní lístek)
Mezilidské vztahy ve škole
+ –
vedení ● podobné zájmy studentů ● ve většině jsou v pořádku ● u některých studentů dobré spolužáky nezajímá pořádek ve třídě (jsou na ekotým sprostí!) ● v jídelně špatné ● nezájem třídy o ekologii – když to neudělá ekotým, neudělá to nikdo ● neochota lidí spolupracovat a dělat něco
16
