MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra porodní asistence Studijní obor Zdravotnický záchranář
Srovnání záchranářských systémů v České republice a USA Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor práce:
Mgr. Liana Greiffeneggová
Františka Vičarová
Brno 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Liany Greiffeneggové s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury a pramenů.
V Brně dne 20. řijna 2014
Poděkování Děkuji všem záchranářů z České republiky i USA, kteří přispěli svými odpověďmi ke konečnému výsledku dotazníkového šetření. Dále bych chtěla poděkovat panu Scotu Phelpsovi, který je záchranářem a profesorem na Emergency management academy ve státě New York a který mi pomohl získat vzácné informace o americkém záchranném systému, jež jsem mohla použít do této práce. A v neposlední řadě svojí vedoucí práce Mgr. Lianě Greiffeneggové za rady a pomoc při psaní a úpravě textu.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá rozdílnostmi v poskytování přednemocniční péče mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Umožňuje čtenáři nahlédnout do systému amerického zdravotnictví a práce záchranářů v obou zemích. Obohacením jsou vlastní poznatky z návštěvy USA. Klíčová slova: systém, USA , EMT, hasič, záchranář
ABSTRACT This thesis deals with dissimilarities in the provision of pre-hospital care in the Czech republic and the United States. It allowes to insight into American health care system and also into paramedic job. This work is enriched by my own experience from USA Key words: system, USA, EMT, firefighter, paramedic
OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................... 5 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................................... 6 1.1
Hlavní modely přednemocniční péče .......................................................................... 6
1.1.1
Franco-germánský model ..................................................................................... 6
1.1.2
Anglo-americký model ......................................................................................... 6
1.2
Historie a současnost ................................................................................................... 7
1.2.1
Historie záchranné služby v ČR ........................................................................... 7
1.2.2 Současnost ZZS v České republice ........................................................................... 8 1.2.3 Historie záchranné služby v USA ............................................................................. 9 1.2.4. Současná záchranná služba v USA ........................................................................ 10 1.2.5. 155 vs. 9-1-1 ........................................................................................................... 11 1.2.6. CAD software (Computer aided despatch) ............................................................ 11 1.2.7 Hasič je i záchranář ................................................................................................. 12 1.3
Vzdělávání záchranářů .............................................................................................. 13
1.3.1. Edukace záchranářů v ČR ...................................................................................... 13 1.3.2. Edukace záchranářů v USA.................................................................................... 14 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 16 2.1
Cíle a očekávané výsledky ........................................................................................ 16
2.2
Metodika práce .......................................................................................................... 17
2.3
Srovnání kompetencí ................................................................................................. 19
2.4
Výsledky a interpretace dat ....................................................................................... 21
2.5
Diskuze ...................................................................................................................... 39
ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 42 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................... 49
ÚVOD Srovnávání záchranného systému různých zemí může mít mnoho pozitiv a překvapivých zjištění, kterých se může využít. Někdy jsou si velmi podobné, jindy zase rozdílnější, než bychom čekali. Souvisí to hlavně s konceptem celého zdravotnictví, do kterého záchranná služba zapadá. Proto záchranný systém musí být navržený tak, aby nedocházelo k nedorozumění a špatné spolupráci mezi jednotlivými zdravotnickými i nezdravotnickými složkami. Kolébkou zdravotnictví jsou jednoznačně Spojené státy americké. Právě odtud se do světa dostávají nejnovější technologie a postupy, které si postupně osvojují další země, i Česká republika. USA se skládá z padesáti států, přičemž celkový počet obyvatelstva se odhaduje na více než 300 milionů obyvatel. V USA žije mnoho přistěhovalců, kteří často nemají zdravotní pojištění nebo žijí v zemi nelegálně. Zdravotní pojištění není povinné ani pro Američany, proto necelých 14% (42 milionů lidí) není pojištěných.
1
Zdravotní péče není
snadno dostupná pro všechny a ne všichni si ji mohou dovolit. Dobrou zdravotní péči mohou mít pouze ti, kteří si za ni zaplatí. Současně přibývá více chronicky nemocných, a to právě z důvodů špatné prevence a diagnostiky až v pozdějším stádiu nemoci. Neodkladná péče v ohrožení života není bezplatná, ale musí být poskytnuta každému bez ohledu na solventnost pacienta. 2 Shrnout systémy záchranářských služeb všech států USA do jednoho celku je velmi obtížné. Ty se stát od státu liší, co se týče edukace záchranářů, kompetencí a zařazení záchranné služby do systému zdravotní péče. Je to něco podobného, jako kdybychom chtěli celou Evropu shrnout do jednoho celku. Proto hlavním cílem této práce je porovnat ne všechny odlišnosti, ale pouze ty nejdůležitější, které dělají každý systém jiným.
5
TEORETICKÁ ČÁST 1.1
Hlavní modely přednemocniční péče
Poskytování přednemocniční péče vychází ze dvou modelů. Franco-germánský model a anglo-americký model. I když bychom ještě do nedávna mohli říci, že v USA převažuje model anglo-americký neboli „scoop and run“, v současné době se tyto dva modely značně mísí. 3 1.1.1 Franco-germánský model Tento model je stavěn na konceptu ošetření a stabilizace na místě. To zabezpečuje zajištění pacienta záchranáři (popř. lékařem) na úrovni nemocniční péče již v terénu. Tato péče je často pod vedením zkušeného lékaře, který dokáže v terénu provést i zákroky, které se běžně dělají za velmi aseptických podmínek na sále. V mnoha Evropských zemích, kde převládá tento model (Německo, Rakousko, Francie, Řecko, Švýcarsko, Malta, ČR, ...), jsou pacienti dopraveni přímo na specializovaná pracoviště a příslušné ambulance, kde jsou vybaveni a připraveni k určitým výkonům. 3 1.1.2 Anglo-americký model Tento model je založen na filozofii „naložit a odvést“.
To znamená dopravit pacienta
do nemocnice tak rychle, jak jen to jde, a to po stabilizaci životně důležitých funkcí. Pacienti jsou odváženi na urgentní příjmy, kde jsou předáni do rukou doktora a jeho týmu. Tento model má uplatnění i v zemích, kde více převládá francogermánský, hlavně při traumatech a vnitřním krvácení. Mnoho záchranných služeb jsou provozovány jinými složkami, jakou jsou policie nebo hasiči. Větší důraz je kladen na praxi v nemocnicích než v terénu. Tento typ přednemocniční péče najdeme v Anglii, USA, Kanadě, Novém Zélandu, Austrálii či Iránu. 3
6
1.2
Historie a současnost
1.2.1 Historie záchranné služby v ČR „Nejstarší záchrannou službou ve střední Evropě je pražská, založená 8. 12. 1857, tj. šest let před založením mezinárodního červeného kříže. Jeho zakládajícími členy bylo 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí. Pouze tři členové sboru však byli zdravotníky. Systém zdravotnictví se u nás změnil po roce 1945. V 50. letech 20. století zúžil význam aktivity dobrovolných zdravotníků. Státní zdravotní správa postupně budovala rozsáhlou síť zdravotnických zařízení, prudkým tempem přibývalo lékařů a ostatních profesionálních zdravotnických pracovníků. Odborná zdravotní služba se stávala každým rokem dostupnější jak ve městech, tak na venkově. Od 50. let v menších městech mimo ordinační dobu zajišťovali přednemocniční neodkladnou péči obvodní lékaři a ambulantní střední zdravotnický personál, tzv. lékařskou službu první pomoci. Počátky činnosti záchranné služby byly spjaty s odděleními ARO. Na výjezd vyjížděly sestry a lékaři z ARO a traumatologických ambulancí. Významnou změnu přineslo zejména ustanovení o dostupnosti PNP („Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případu hodných zvláštního zřetele“). Od roku 1993 začalo fungovat 10 územních středisek záchranné služby (ÚSZS) s posádkami v systému RLP a LSPP (lékařská služba první pomoci), výjma ZZS hl. m. Prahy, pod správou ministerstva zdravotnictví. Postupně se začaly budovat pod záštitou okresních středisek záchranné služby oblastní výjezdové skupiny v systému RLP, která si spravovala stránku vybavenosti a financování svých spádových posádek. Další zlom nastal 1. 1. 2003, kdy vzniklo 14 krajských územních středisek záchranné služby a 1.1.2004, kdy přešly veškeré OSZS (okresní střediska záchranné služby) pod přímé vedení ÚSZS v daném kraji. Tato střediska, zřizovaná nyní krajskými úřady, odpovídají za poskytování přednemocniční neodkladné péče (za záchrannou službu) na území kraje.“ 4
7
1.2.2 Současnost ZZS v České republice Zdravotnická záchranná služba v ČR spadá pod Ministerstvo zdravotnictví. Zřizovatelem je kraj, tudíž v ČR máme 14 krajských záchranných služeb. ZZS není součástí nemocnice ani jiné organizace, ale působí samostatně. Je součástí IZS (integrovaného záchranného systému, do něhož patří i policie, hasiči ostatní složky IZS. Ty mají na starosti koordinovaný postup při záchranných akcích, kdy dochází ke vzájemné spolupráci.5 V současnosti jsou k případům vysílány 4 typy výjezdových skupin ZZS:
RZP- Rychlá zdravotnická pomoc- záchranář + záchranář/řidič
RLP- Rychlá lékařská pomoc- záchranář + lékař + záchranář/řidič
RV- Randez vous- lékař + záchranář
LZS- Letecká záchranná služba- lékař + záchranář + pilot 6
Tísňová volání jsou zpracovávána operačním střediskem v krajském městě a to podle toho, ve kterém kraji se volající nachází. Dojezdový čas posádky je na celém území ČR 20 minut.7 Rychlost je regulovaná podle naléhavosti případu. Při nejvyšší naléhavosti je rychlost bez omezení, v jiném případě se toleruje přestoupení povolené rychlosti o 20 km/h. Až na vyjímku, v ČR máme pouze státní ZZS. V Jihočeském a Středočeském kraji operuje i jedna soukromá služba TRANS HOSPITAL. Ta smluvně spolupracuje s krajskými ZZS.8 Vybavenost sanitních vozů je na dobré úrovni. K dokumentaci již na většině území ČR slouží tablet. Pro přednemocniční péči jsou sestaveny guidelines, tedy doporučené postupy, podle kterých by se měla posádka ZZS řídit. Na rozdíl od amerických protokolů nejsou guidelines sestaveny pro všechny akutní stavy v PNP. Doporučené postupy pro resuscitaci jsou dané Českou resuscitační radou a standardizované podle Evropské resuscitační rady (European resiscitation council). Nynější Guidelines jsou z roku 2010 a každých pět let se vytvářejí nové.
8
1.2.3 Historie záchranné služby v USA V roce 1869 se zřídila první záchranná služba (dále ZS) provozovaná nemocnicí Bellevue v městě New York (NYC) pod vedením Dr. Daltona. Ze začátku v těchto ambulancích zajištovali pomoc pouze praktičtí doktoři a chirurgové a vysíláni byli za pomoci telegrafu. Když vzrostl počet volání o pomoc, začali se v sanitkách objevovat i ošetřovatelé. Tento krok vedl k vývoji modelu dnešní záchranné služby. Ostatní nemocnice začaly také zřizovat ZS a tento model se začal šířit do ostatních států USA. V roce 1892 se nemocnice v Bostonu rozhodla zřídit taktéž záchrannou službu, která předcházela dnešní záchranné službě. Začali operovat s 11 koňmi a dvěma kočáry. Jejich jediným úkolem bylo dopravit postiženého do nemocnice. Kromě neodkladné amputace končetiny chirurgem se žádná přednemocniční péče neprováděla. Více nemocnic následovalo tento trend s kočáry a se spřaženými koňmi, ale brzy byla zvířecí síla nahrazena mechanizovanými ambulancemi. V tom čase se k nemocnici Bellevue v NYC přidali další privátní, nemocniční a městské ZS, které byli včleněny do Společnosti zdravotnictví a nemocnic města NY a všichni vysílali svoje vlastní ambulance. V 60. a 70. letech 19. století se začala rapidně vyvíjet přednemocniční péče. Začaly se provádět výzkumy resuscitace a byly zřízeny mobilní jednotky péče o kardiální příhody. Příval vojenských zdravotníků z Vietnamské války zajistil dodávku lidí, kteří by mohli a byli ochotni dělat práci záchranáře. Klesající počet požárů donutilo některé hasiče změnit obor a začít pracovat u ZS jako záchranáři. Zároveň si také uvědomili, že mnoho lidí umírá na silnicích při nehodách, proto vláda uvolnila peníze na zlepšení vybavení v sanitkách. V současné době nalézáme záchranáře po celé Americe a jejich edukace i práce se stát od státu liší. 3
9
1.2.4. Současná záchranná služba v USA V Americe fungují různé druhy záchranných služeb, proto je takřka nemožné kategorizovat záchranný systém v USA. Jediné, co mají společné, je číslo tísňového volání 911. Záchranné služby mohou být spravovány buď státem, soukromým sektorem nebo dobrovolnickou organizací. V Americe jsou zastoupeny následující záchranné systémy, v závislosti na oblasti USA. 1) Místní nebo regionální systém- záchranná služba je spravována místní nebo regionální organizací, obvykle bývá součástí policie nebo hasičů. 2) Soukromý systém- ve kterém soukromá záchranná služba spolupracuje se státní v zajištění přednemocniční péče 3) Nemocniční systém- záchranná služba, která má základnu v nemocnici a je jí tudíž spravována 4) Dobrovolnický systém- tento systém je častý ve venkovských oblastech. Dobrovolní záchranáři musí být k dispozici v jakoukoliv hodinu, a to jak z domu, tak i z práce. Zaměstnavatelé musí vyhovět těmto lidem, pokud potřebují opustit práci z důvodu rychlé pomoci druhému. 5)
Smíšený systém- je kombinace již zmíněných systémů 3
Ambulance se dělí na ALS a BLS. Liší se obsazeností, vybaveností a indikacemi k výjezdům. ALS vozidla jsou obsazena alespoň jedním záchranářem a dalším nižším záchranářem (EMT). Jsou více vybavena, protože řeší závažnější případy, než BLS posádka. Ta se skládá pouze z nižších záchranářů a jsou vysílána k méně závažným incidentům.3 Dojezdový čas i povolená rychlost pro sanitní vozy se liší stát od státu. Ve městech je dojezdová doba většinou do 6 minut, mimo města do 12-15 minut. 9 Rychlost vozidel ZZS není regulována celoplošně, ale každá ZZS si může stanovit rychlostní limity. Často je to přestoupení rychlosti o 10-12 mil/h (16 km/h). 10
Doporučené postupy Tak jako u nás používáme doporučené postupy pro urgentní medicínu dané Českou lékařskou společností, v Americe jsou k tomuto účelu vyhrazené tzv. protokoly. Ty jsou sestaveny podle celonárodního modelu, ale každý stát si je upraví podle svých vlastních potřeb. Tudíž se také stát od státu liší. Jsou to postupy, podle kterých se záchranář musí řídit. Tyto doporučené postupy jsou vypracovány pro všechny akutní stavy, se kterými se mohou záchranáři setkat. (viz. příloha č. 2) 10
1.2.5. 155 vs. 9-1-1 „K přivolání ZZS v ČR slouží číslo 155 nebo celoevropské 112. Operátor na dispečinku ZZS v České republice musí splnit odbornou způsobilost k výkonu povolání, a to: a) všeobecná sestra se specializací v oboru IP (sestra pro intenzivní péči), nebo b) všeobecná sestra, která absolvovala certifikovaný kurz operační řízení přednemocniční neodkladné péče, nebo c) zdravotnický záchranář + absolvent certifikovaného kurzu operační řízení přednemocniční neodkladné péče.“ 11 USA má jiný operační systém záchranných složek, než je tomu u nás. Číslo 9-1-1 je totiž společné jak pro záchrannou službu, hasiče a policii (něco jako 112). To samozřejmě klade i jiné nároky na operátory, kteří přijímají hovory. Mezi dispečery se většinou neobjevují zdravotníci, jak je tomu u nás. Ale nejvíce lidé, kteří májí odbornost ve státní nebo veřejné bezpečnosti, urgentním managementu, komunikaci nebo trestním právu. Většina států v USA požaduje u operátorů 40ti hodinový kurz s pokračujícím studiem. V tomto kurzu se učí rozšířená resuscitace, KPR, použití AED, základy telekomunikace, o stresu v kritických událostech, domácím násilí, hazardních materiálech, sebevraždách nebo terorismu. 12 Zatímco u nás jsou tísňová volání zdarma, v USA každý držitel mobilního telefonu nebo pevné linky přispívá určitou částkou: v přepočtu kolem 20 Kč/měsíc. 13 1.2.6. CAD software (Computer aided despatch) Tento software se dokáže propojit s mnoha přístroji a tak vytváří bohatou síť informací, které může operátor a následně záchranář využít ještě před příjezdem na místo události. Napojí se na alarmy, mobilní data, zdroje synchronizace času, systémy pro správu záznamů, CAD systém jiných agentur nebo místí i státní databázi trestních rejstříků. Člověk volající 911 je přijímán operátorem a CAD software dokáže zlokalizovat místo, ze kterého volající volá. Pokud volá již po několikáté, všechny informace a incidenty od téhož volajícího se ukáží na obrazovce a operátor má přehled o předchozích záchranných akcích. Dokáže také lokalizovat všechny výjezdová vozidla, které se nacházejí poblíž, vypočítat vzdálenosti a poslat k incidentu nejblíže se nacházející vozidlo. Pokud jsou v objektu nehody kamery, operátor i záchranář se dokáží na tyto kamery napojit a sledovat situaci ještě před příjezdem a odhadnout rozsah postižení. 14
11
Osobní poznatek z Kalifornie 1.2.7 Hasič je i záchranář Osoby vykovávající tuto roli, čili hasiče a zároveň záchranáře, mají práci jasnou. Od hašení požárů přes resuscitaci, až po záchranu koček ze stromů. Jejich náplň práce je velmi pestrá, proto tyto záchranáře práce baví a nedochází (podle amerického záchranáře) tak brzy k syndromu vyhoření. Pokud vyjíždějí k záchranné akci, jedou ve čtyřech, a to hasičským autem (engine) nebo ambulancí. Složení posádky v „engine“ vypadá následovně: Velitel posádky (sedí na místě spolujezdce vepředu), řidič a další dva členové vzadu. Všichni jsou hasiči plus alespoň jeden musí být navíc i záchranář a jeden alespoň EMT-B (viz. Edukace záchranářů v USA). Vybavení hasičského vozu je připravené a vybavené jak na požáry, tak na zdravotní incident: Monitor, odsávačka, základní léky, pomůcky k zajištění žilního vstupu a dýchacích cest, dlahy a obvazy. K dokumentaci slouží tablet, jak je to již i u nás. Jedinou výhodou je, že nepotřebují tiskárny ve vozidlech. Veškeré informace se přeposílají do nemocnic elektronicky. Pokud pacient potřebuje odvézt do nemocnice, je přivolána ambulance se záchranáři, kteří jej převezmou a zajistí další péči. Otázkou zůstává, jestli je tento systém finančně výhodný, když k jednomu pacientovi jedou dvě auta a vystřídá se u něj šest záchranářů. Na druhou stranu při požárech nebo jiných nehodách mohou zajistit kvalifikovanou péči postiženým ještě před příjezdem ZZS. Další výhoda systému hasič-záchranář je při vyprošťování postiženého z nepřístupného místa nebo transport nadměrně těžkých pacientů, kde se uplatní síla čtyř lidí v posádce.
12
1.3
Vzdělávání záchranářů
1.3.1. Edukace záchranářů v ČR Vzdělání záchranářů v České republice můžeme považovat za kvalitní ve srovnání s ostatními státy. V současnosti se můžeme setkat se dvěma stupni vzdělání záchranářů.
Je to
vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání. Obojí trvá tři roky. Obsahem výuky se od sebe nijak výrazně neliší. I když jsou vyšší odborné školy pokládány za rovnocenné, v budoucnu je však jejich existence nejistá. Vzdělání, jak je tomu na většině vysokých státních škol, je poskytováno zdarma nebo za nevelký poplatek. Toto studium trvá 3 roky. Teoretické znalosti jsou prokládány s praktickými nácviky v nemocnicích a na záchranné službě. Teoretická část obsahuje okolo 1800 hodin výuky, zahrnuje i cvičení-semináře. Praktická činí nejméně 1800 hodin výuky, kde jsou započtena i cvičení odborných předmětů, jako je ošetřovatelství, urgentní medicína, medicína katastrof, edukační činnost aj.
14
Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou a prezentací závěrečné
práce. Po úspěšném absolvování může student začít pracovat na záchranné službě, jednotce intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení nebo urgentním příjmu. 18 Tab. 1 Náplň teoretické části- vyučované předměty 14 Etika ve zdravotnictví
Anatomie
Administrativní činnost
Patologie
Organizace a řízení zdravotní péče
Epidemiologie a mikrobiologie
Podpora a ochrana veřejného zdraví
Biofyzika
První pomoc, zdravotní péče v mimořádných situacích Právní souvislosti poskytování zdravotní péče Medicína krizových stavů
Biochemie
Integrovaný záchranný systém
Urgentní a válečná medicína
Práce ve zdravotnickém operačním středisku Anesteziologie
Ošetřovatelství
Resuscitace a intenzivní péče
Psychologie
Neodkladná péče k akutních a kritických stavech Základy informatiky
Komunikace
Statistika a metodologie vědeckého výzkumu
Gynekologie a porodnictví
Základy radiologie Farmakologie, toxikologie
Gerontologie
Telekomunikační technologie
13
1.3.2. Edukace záchranářů v USA Vzdělávání záchranářů se liší stát od státu. Stejně jako u nás je v Americe nezbytné mít ukončenou střední školu před začátkem kurzu. Vzdělání je zajištováno akreditovanou institucí, což může být kromě univerzity i instituce veřejné bezpečnosti (záchranná služba, hasiči), nemocnice, klinika a jiné státní organizace, které obdrží akreditaci. Výuka je rozdělena na teoretickou a praktickou část v nemocnici a sanitce. A co musí záchranář splnit při studiu v praktické části? To je přesně definováno v národních edukačních standardech. -
15 lidem podat léky intravenózně
-
25 lidem zajistit žilní vstup
-
ventilovat nezaintubovaných 25 lidí různých věkových skupin dýchacím vakem
-
zajistit dýchací cesty intubací nejméně 50 živým lidem různých věkových skupin
-
musí zajistit adekvátní péči a léčbu pacientům s bolestmi na hrudi, dechovou nedostatečností, poruchou vědomí a péči o děti, dospělé a seniory 16
Náplň teoretické části je velmi podobný, jako v ČR (viz tab. 1), teoretické znalosti nedosahují univerzitního vzdělání, jako u nás. Výuka je zaměřena pouze na akutní stavy. Ošetřovatelství jako takové se vůbec nevyučuje. Zdravotnický záchranář se dělí podle stupně vzdělání a kompetencí do čtyř skupin. Tento model se v angličtině nazývá „Scoop of practice“ model, který popisuje jednotlivé úkoly, role a vzdělání záchranářů. 1) First responder (FR) First responder je osoba zaměstnaná místní agenturou veřejné bezpečnosti. Většinou je to místní policie nebo hasiči. Těmito FR jsou pokryty především oblasti, do kterých se kvalifikovaná první pomoc nedostane do 10 minut. Také poblíž škol, business center a jiných velkých institucí. Ti přijíždějí na místo jako první, ještě před příjezdem ambulance a poskytnou základní první pomoc. 3, 16 Kurz pro FR je krátký, jeho délka se pohybuje v rozmezí 48-60 hodin. Náplní kurzu je základní první pomoc, kardiopulmonální resuscitace (BLS) a použitím AED, zvládnutí nekomplikovaného porodu, základní ošetření ran a imobilizace zlomenin. Někde i aplikace Epipenu. 3 14
2) EMT-B (Basic Emergency Medical Technician) Tento stupeň vzdělání je základní záchranářské minimum. Jeho délka se pohybuje v rozmezí 150-190 hodin. Tento kurz je nejnižší pro vykonávání činnosti záchranáře v sanitce. Zaměřuje se na základní znalosti a dovednosti potřebné pro péči o pacienta a jeho transport. Pracuje pod zdravotnickým dohledem. 3 3) EMT-I (Intermediate Emergency Medical Technician) Další typ úrovně je úroveň střední. Musí projít kurzem pro EMT-B a na něj navazuje rozšířené vzdělání o dalších 150-250 hodin výuky. 3. Taktéž pracuje pod zdravotnickým dohledem. 16 4) EMT-P (Paramedic) Nejvyšší stupeň možný pro výkonávání povolání záchranáře. Musí mít dokončený kurz EMT-B i EMT-I. Délka kurzu se liší, obvykle mívá 1000-1300 hodin výuky. To zahrnuje přibližně polovinu hodin teoretické přípravy a polovinu klinické praxe v nemocnicích (urgentní příjmy, JIP, ARO, operační sály) a na záchranné službě. Po dokončení studia se všechny stupně záchranářů registrují do Národního registru pro EMT (NREMT). To je podmínkou pro práci záchranáře. Všichni pracovníci záchranné služby musí podstoupit recertifikaci, a to přibližně každé dva roky, ale i to se liší stát od státu. Skládá se ze 48 hodin edukačního bloku a testu. 17 Dokud tuhle recertifikaci nezískají, nemohou v práci záchranáře pokračovat. Existuje jediná celonárodní profesní organizace NAEMT (National association of EMT). Ta nabízí různé benefity, možnosti specializace a certifikace v odvětví urgentní medicíny. Členství není povinné. (viz příloha č. 3) I když se ošetřovatelské postupy ve školách pro záchranáře nevyučují, po ukončení kurzu mohou začít pracovat na urgentním příjmu, jednotce intenzivní péče nebo záchranné službě.16 Pouze některé ošetřovatelské intervence jsou okrajově zmiňovány, ale mnoho důležitých postupů se neučí. Proto jejich uplatnění v nemocnicích není veliké.
15
PRAKTICKÁ ČÁST 2.1
Cíle a očekávané výsledky
Cíl 1: Porovnat kompetence a vzdělání záchranářů v obou státech. Očekávaný výsledek č. 1: -
Předpokládám, že záchranáři v České republice mají širší kompetence ve vztahu s vyšším vzděláním záchranářů
-
Domnívám se, že více jak 50% záchranářů z České republiky bude nespokojeno s šíří svých kompetencí.
CÍL 2: Zjistit nedostatky v systému z pohledu záchranářů. Očekávaný výsledek: -
Předpokládám, že většina záchranářů obou států najde nějaké nedostatky v systému PNP, které se budou v obou státech lišit.
CÍL 3: Vyhodnotit spokojenost záchranářů se svojí profesí, pracovním ohodnocením a jejich sociálním statutem. Očekávaný výsledek č. 3: -
Předpokládám, že více než 50% záchranářů v obou zemích bude nespokojeno s finančním ohodnocením práce a spokojenost s prací záchranáře bude ohodnocena na více jak 7 hvězdiček.
16
2.2
Metodika práce
Vzorek respondentů Dotazník je zaměřen na zdravotnické záchranáře v České republice a Spojených Státech. Průzkumu se z České republiky zúčastnilo 89% mužů a 11% žen a z USA 71% mužů a 29% žen. Z toho záchranářů bylo z České republiky 91% a 9% řidičů. Podobné zastoupení bylo z USA, a to 94% záchranářů a 6% EMT. Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorie pod 30 let v počtu 44%, dále kategorie 30-49 let s 29% a 11% respondentům bylo více než 50 let. Vzdělání v obou zemích bylo velmi podobné. Středoškolské má z ČR 17% respondentů a z USA 27%. Do přílohy jsem zařadila graf se vzděláním záchranářů v USA z roku 2004-2005. Při porovnání tohoto grafu a výsledku v mém průzkumu je vidět, jak se vzdělání záchranářů v USA posunulo vpřed. V České republice jsou u záchranné služby zaměstnány ještě i zdravotní sestry se středoškolským vzděláním a se specializací ARIP a IP.
21
V USA je
tento počet středoškolsky vzdělaných záchranářů způsoben tím, že ne všechny instituce vzdělávající záchranáře mají status VOŠ nebo univerzity. Vyšší odborné vzdělání dokončilo z ČR 47% záchranářů, z USA to bylo 49%. Toto vzdělání záchranářů vyšlo jako nejčastější v obou zemích. Bakalářské studium dokončilo v ČR 29% a v USA 19%, magisterské v ČR 6%, v USA 4%. Pouze jediný respondent měl vzdělání vyšší, než magisterské, a to z ČR. V otázce kolik let pracujete u záchranné služby, nejvíce v obou zemích odpovědělo, že více než 8 let, 48% v ČR a 72% v USA. 4-7 let pracuje 22% záchranářů z ČR a 19% z USA. A v počtu 30% procuje v ČR méně jak 3 roky, v USA 8% respondentů. Dotazníky vyplnili záchranáři ze sedmi krajů ČR různých záchranných služeb. Počet záchranářů z jednotlivých krajů: jihomoravský kraj 26, zlínský kraj 9, olomoucký a pardubický kraj 11, Vysočina 10, Královehradecký 7, středočeský 14 a Praha 12. Z amerického kontinentu je zastoupeno
30 států. Počet získaných dotazníků
z jednotlivých států. Kalifornie 14 (Los Angeles, San Francisco, San Diego, San Jose), New York 10 (New York City), Texas 8 (Dallas, El Paso, San Antonio), Nevada 7 (Las Vegas), Pennsylvania 7 (Pittsburgh, Philadelphia), Luisiana 6 (New Orleans), Geaorgia a Illinois 5, Florida 4, Severní Karolína 3, Missouri 3 (Springfield), Washington 3, Tennessee 3 (Nashville), Idaho, Colorado, Wisconsin, Maine, Massachusetts
a Arkansas 2 a po jednom
respondentovi z Jižní Karolíny, Varmontu, Wyomingu, Indiany, Mississippi, Ohio, Alabamy, Montany a New Jersey. 17
Dotazníkové šetření a jeho organizace Průzkumné šetření proběhlo formou anonymního dotazníku. Hodnocení probíhalo porovnáním výsledků obou zemí. Před distribucí dotazníků proběhla pilotní studie v USA, jejímž šetřením bylo ověření vhodnosti stavby otázek. Bylo rozdáno 15 dotazníků po záchranných službách v kalifornském městě San Diego. Po sesbírání jsem nějaké otázky přehodnotila a upravila. Otázky jsou sestaveny tak, aby byly kompatibilní s oběma systémy a nedocházelo k nedorozumění z důvodů odlišností v systému přednemocniční péče. Distribuce plné verze dotazníků v USA proběhla formou elektronickou po sociálních sítích, kdy jsem získala 100 respondentů za jeden den! V České republice proběhla distribuce formou elektronickou (64 dotazníků) i papírovou (36 dotazníků), kdy jsem získala 100 respondentů během tří měsíců. Z toho papírovou formou bylo rozdáno 50 dotazníků. Dotazník se skládá z 19 otázek. Mohli bychom jej rozdělit do tří částí. V první části dotazníku zjišťuje všeobecné informace o respondentech. Druhá část se zaměřuje na spokojenost záchranářů se svojí profesí a třetí část porovnává systémy jako takové. Pilotní šetření proběhlo v srpnu 2014. Distribuce plné verze dotazníků proběhla v USA v listopadu 2014 a v České republice od listopadu 2014 do ledna 2015. Dotazníky byly rozdány na záchranné služby i osobně mimo zařízení.
Zpracování a analýza dat Zpracování dotazníků proběhlo ručním tříděním, čárkovou metodou. Výsledky jsem zanesla do grafů, kde každý graf znázorňuje odpovědi na otázku z obou zemí. Grafy znázorňují čísla v absolutních hodnotách. Ke každému grafu je přiřazena tabulka s procentuálním vyjádřením hodnot.
18
2.3
Srovnání kompetencí
KOMPETENCE
EMT-I 11
Endotrachealní intubace
X
Supraglotické pomůcky
PARAMEDIC 11
ZÁCHRANÁŘ ČR 19 X
Nazogastrická sonda
X
Hrudní dekomprese
X
?
X
X
X
Přímá laryngoskopie při obstrukci Perkutánní cricothyreotomie Glukometrie Vyhodnocení 12svodové EKG
X
Periferní žilní linka
IO děti
IO dospělí Podání léků: per os, s.c., nebulizace, intranasalně I.V podání léků Imobilizační pomůcky
X - pouze D50, antagonista narkotik
Morganova čočka
X
Kardioverze
X
Defibrilace
X
Karotická masáž
X
?
Vnější stimulace
X
X (?)
Vedení porodu
19
nemáme
KOMPETENCE
EMT-I
PARAMEDIC
ZÁCHRANÁŘ ČR
Použití LUCAS
X
Převoz s transfuzí krve
X
Cévkování muže i ženy
X
Medikace záchranářem
-
(?)
s.l. nitroglycerin c.s. epinefrin glukagon i.v. D50 inhalace β agonisty antagonisty narkotik oxid dusnýanalgezie
-
vše co EMT-I + léky povolené doktorem zahájení trombolýzy
-
40% G paracetamol, diazepam čípek krystaloidy tramadol gutt. povolené lékařem léky pro akutní stavy, které má pacient u sebe (epipen, glukagon, ..)
Tab. č. 2: Porovnání kompetencí záchranářů v USA a ČR
Kompetence záchranářů v USA jsou ve všech státech podobné. Velmi se liší například šíře kompetencí v rámci medikace. Každý stát má odlišné protokoly, ve kterých je napsaná i povolená medikace bez konzultace s lékařem. Často záchranáři mohou podat veškeré léky, které mají v autě. Omezuje je pouze dávka a na co lék podávají (např. benzodiazepiny mohou podat u křečí, u úzkosti musí mít schválení k podání). Často jediný lék, ke kterému potřebují svolení k podání, je aktivní uhlí. Některé záchranné služby jej dokonce vyřadily z výbavy aut. V Americe probíhaly různé studie ve vztahu efektivity v PNP k nežádoucím účinkům. Zjistilo se, že značná část lidí aspirovala aktivní uhlí po upadnutí do bezvědomí a tak si způsobila značné komplikace. Další důvod byl ten, že po příjezdu do nemocnice často probíhá gastroskopie, aby se zhodnotil rozsah poškození gastrointestinálního traktu. Jelikož aktivní uhlí veškerou plochu sliznice zbarvilo do černa, nedalo se poškození hodnotit. Pokud chce záchranář podat aktivní uhlí, musí mít povolení od doktora nebo z intoxikačního střediska. Účinnost aktivního uhlí se nepopírá, ale může se podat jen při správné indikovanosti.
20
24
2.4
Výsledky a interpretace dat
1. Jsem muž/žena
Pohlaví respondentů
100 89
90 80
71
70 60 50 40 28
30 20
11
10 0
muž
žena
Česká republika
89
11
USA
71
28
Obrázek č. 1: Vyjádření v absolutních hodnotách
Tabulka č. 3: Poměr mužů a žen v procentech Pohlaví
ČR(%)
USA(%)
muži
89
71
ženy
11
29
Celkem
100
100
21
2. Jakou pozici vykonáváte?
Pozice 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Záchranář
řidič, EMT
Česká republika
91
9
USA
94
7
Obrázek č. 2: Vyjádření v absolutních hodnotách
Tabulka č. 4: Pozice respondentů v procentech Pozice
ČR(%)
USA(%)
Záchranář
91
94
řidič, EMT
9
7
100
100
Celkem
22
3. Jaký je váš věk?
Věk respondentů 50 44
45 40 35
29
30
29
31 28
25 20
16
15
11
12
10 5 0
< 30 44 29
Česká republika USA
30-39 29 28
40-49 16 31
> 50 11 12
Obrázek č. 3: Vyjádření v absolutních hodnotách
Tabulka č. 5: Věk respondentů v procentech Věk
ČR(%)
USA(%)
<30
44
29
30-39
29
28
40-49
16
31
> 50
11
12
Celkem
100
100
23
4. Nejvyšší dosažené vzdělání
Vzdělání respondentů 60 47 49
50 40
20
29
28
30
19
17
6
10
4
0
1
0
Střední
VOŠ
Bakalářské
Magisterské
Vyšší než magisterské
Česká republika
17
47
29
6
1
USA
28
49
19
4
0
Obrázek č. 4: Vyjádření v absolutních hodnotách
Tabulka č. 6: Dosažené vzdělání respondentů v procentech Vzdělání
ČR(%)
USA(%)
Střední
17
28
VOŠ
47
49
Bakalářské
29
19
Magisterské
6
4
Vyšší než magisterské
1
0
100
100
Celkem
24
5. Kolik let pracujete u záchranné služby
Počet odpracovaných let 80
72
70 60 48
50 40 30 30
22
20
20 8
10 0
0-3
4-7
8 a více
Česká republika
30
22
48
USA
8
20
72
Česká republika
USA
Obrázek č. 5: Vyjádření v absolutních hodnotách
Tabulka č. 7: Počet odpracovaných let v procentech Roky
ČR(%)
USA(%)
0-3
30
8
4-7
22
20
8 a více
48
72
Celkem
100
100
25
6. V jakém městě se nachází vaše základna ZZS? Česká republika
Obrázek č. 6: počet získaných dotazníků z jednotlivých krajů (absolutní hodnoty)
Spojené státy americké WA
3
MT 1 ID 2
CA 14
ME 2
WI 2
WY 1
NV 7 CO 2
MO 3
IL 5
LA 6
PA 7
OH 1
VA 1
KY 1
NC 3
TN 3
AR 2 TX 8
IN 1
MS 1
AL 1
GA 5
SC 1
FL 4 Alaska Hawai
Obrázek č. 7: Počet získaných dotazníků z jednotlivých států USA (absolutní hodnoty)
26
MA
NY 10
MI 1
2
1 NJ
7. Jak moc máte rádi svoji práci?
Obrázek 8: Průměrná spokojenost záchranářů v ČR Tabulka 8.: Počet jednotlivých hodnocení (absolutní hodnoty) Hodnocení 1-10 Počet jednotlivých hodnocení
1/10 2/10 3/10 4/10 5/10 6/10 7/10 8/10 9/10 10/10 Celkem 1
1
3
0
2
3
21
25
16
28
100
Obrázek č. 9: Průměrná spokojenost záchranářů v USA Tabulka č. 9: Počet jednotlivých hodnocení (absolutní hodnoty) Hodnocení 1-10 Počet jednotlivých hodnocení
1/10 2/10 3/10 4/10 5/10 6/10 7/10 8/10 9/10 10/10 Celkem 1
0
1
0
3
27
3
18
29
11
34
100
8. Co je pro vás nejvíce frustrující na vaší práci?
Nejvíce frustrující součást práce omezené možností profesního rozvoje nízký sociální status omezené kompetence směnný provoz málo času na rodinu, zájmy zbytečné výjezdy nízké finanční ohodnocení 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
nízké finanční ohodnocení
zbytečné výjezdy
málo času na rodinu, zájmy
směnný provoz
omezené kompetence
nízký sociální status
USA
29
41
2
4
4
3
omezené možností profesního rozvoje 16
Česká republika
21
43
5
4
1
8
18
USA
Česká republika
Obrázek č. 10: Vyjádření grafem v absolutních hodnotách
Tabulka č. 10: Nejvíce frustrující součást práce v procentech Frustrující komponenty nízké finanční ohodnocení zbytečné výjezdy málo času na rodinu, zájmy směnný provoz omezené kompetence nízký sociální status omezené možností profesního rozvoje Celkem
28
ČR (%) 21 43 5 4 1 8 18 100
USA (%) 29 41 2 4 4 3 16 100
9. Jste spokojen(a) s kompetencemi?
Spokojenost s kompetencemi 70 60
61
58
50 35
40
30
30 20
11
10
0
0
4
1
rozhodně ano
chtěl(a) bych více kompetencí
je mi to jedno
chtěl(a) bych méně kompetencí
Česká republika
58
30
11
1
USA
35
61
0
4
Obrázek č. 11: Vyjádření grafem v absolutních hodnotách
Tabulka č. 11: Spokojenost s kompetencemi v procentech Spokojenost
ČR (%)
USA (%)
rozhodně ano
58
35
chtěl(a) bych více kompetencí
30
61
je mi to jedno
11
0
chtěl(a) bych méně kompetencí
1
4
100
100
Celkem
29
10. Pokud byste chtěli rozšířit kompetence, jaké by to byly?
Rozšíření kompetencí v ČR
Rozšíření kompetencí v USA • rozšířit lékovou terapii záchranářem bez konzultace- 19x • sedace pro nápravu kostí • zajistit centrální žílu • podat krevní deriváty, trombolytika • hrudní drenáž- 6x • ultrazvuk v PNP • sešívání- 4x • více diagnostických metod • bedside CT • crush intubace- 11x
• ponechat pacienta na místě- 6x • odvést na záchytku • podání analgetik bez konzultace- 3x • rozhodnutí o směřování pacienta • podání léků bez konzultace- 25x • OTI- 18x
Obrázek č. 12: Odpovědi záchranářů, jaké kompetence by chtěli rozšířit
30
11. Jakou pomůcku pro zajištění dýchacích cest nejvíce používáte a preferujete?
Zajištění dýchacích cest 120 100 100
91
80 60 40 20
8
1 0 Česká republika USA
0
0
LMA
Combitubus
Endotracheální rourku
100
0
0
1
8
91
Obrázek č. 13: Vyjádření v absolutních hodnotách
Tabulka č. 12: Použití pomůcek k zajištění DC v procentech Pomůcky
ČR(%)
USA(%)
100
1
Combitubus
0
8
Endotracheální rourku
0
91
100
100
Laryngeální maska
Celkem
31
12.
Jste spokojen(a) s finančním ohodnocením vaší práce?
Spokojenost s finančím ohodnocením 80
70
70
63
60 50 40
37 30
30 20 10 0
ano
ne
Česká republika
37
63
USA
30
70
Obrázek č. 14: Vyjádření grafem v absolutních hodnotách.
Tabulka č. 13: Spokojenost s finančním ohodnocením v % Spokojenost
ČR(%)
USA(%)
ano
37
30
ne
63
70
Celkem
100
100
32
13. Myslíte si, že jste společností hodnoceni jako „zachránci a hrdinové“ a mají k vám respekt?
Kladné hodnocení společností 70
50
59
58
60
42
41
40 30 20 10 0
spíše ano
spíše ne
Česká republika
41
59
USA
58
42
Obrázek č. 15: Vyjádření grafem v absolutních hodnotách
Tabulka č. 14: Kladné hodnocení společností v procentech Hodnocení
ČR(%)
USA(%)
spíše ano
41
58
spíše ne
59
42
Celkem
100
100
33
14.
Kolik hodin přesčasu za měsíc průměrně pracujete?
Přesčasy za měsíc 200
180
180 160 140 120 100
80,8
80 60 40
30 9,3
20 0
Nejvíce uvedených hodin
Průměr hodin
Česká republika
30
9,3
USA
180
80,8
Obrázek č. 16: Vyjádření grafem v absolutních hodnotách
Tabulka č. 15: Vyjádření počtu hodin přesčasů v % a absolutních hodnotách Počet hodin 0-10 11-20 21-30 31-40 41-50 více než 50 Celkem
ČR 56 38 6 0 0 0 100
% 56 38 6 0 0 0 100
34
USA 5 33 20 10 15 16 100
% 5 33 20 10 15 16 100
15.
Nejčastější případy, ke kterým vyjíždíte? (vyberte 3)
Nejčastější výjezdy násilná poranění (bodná, střelná) hypo-, hyperglykemie CMP náhlé příhody břišní bezdomovci, opilci, zdrogovaní popáleniny, požáry trauma, nehody bolesti na hrudi, dušnost ztráta vědomí (krátkodobá) nauzea, nevolnosti 0
10
20
30
40
50
ztráta bezdomo nauzea, bolesti na popáleni náhlé vědomí trauma, vci, opilci, nevolnos hrudi, ny, příhody (krátkodo nehody zdrogova ti dušnost požáry břišní bá) ní 37 28 68 43 12 53 23
USA Česká republika
51
39
59
21
3
45
60
CMP 18
21
70
násilná hypo-, poranění hyperglyk (bodná, emie střelná) 31 15
23
Obrázek č. 17: Vyjádření v absolutních hodnotách Tabulka č. 16: Nejčastější výjezdy v procentech Výjezdy nauzea, nevolnosti ztráta vědomí (krátkodobá) bolesti na hrudi, dušnost trauma, nehody popáleniny, požáry bezdomovci, opilci, zdrogovaní náhlé příhody břišní CMP hypo-, hyperglykemie násilná poranění (bodná, střelná) Celkem
ČR (%) 18 14 21 8 1 16 8 8 6 0 100
35
80
USA (%) 11 9 21 13 3 16 7 6 9 5 100
18
0
16. Jak hodnotíte spolupráci s ostatními složkami záchranného systému?
Spolupráce s ostatními složkami 100
91
90
82
80 70 60 50 40 30 16
20 10
2
0
6
2
dobrá spolupráce i komunikace
problémy s komunikací mezi středisky
špatná organizace a domluva na místě
Česká republika
82
16
2
USA
91
2
6
Obrázek č. 18: Vyjádření grafem v absolutních hodnotách
Tabulka č. 17: Hodnocení spolupráce s ostatními složkami v procentech Spolupráce
ČR(%)
USA(%)
dobrá spolupráce i komunikace
82
91
problémy s komunikací mezi středisky
16
2
špatná organizace a domluva na místě
2
6
100
100
Celkem
36
17.
Jste otevřeni mít ženu ve svém týmu?
Žena v týmu 80 68
70 60 50 36
40
34
30 20
12 7
10
2
0 0
1
ano, běžně u nás jezdí
ano, ale zatím u nás nejezdí
je mi to jedno
ne
Česká republika
36
34
12
7
USA
68
0
2
1
Obrázek č. 19: Vyjádření odpovědí mužů záchranářů grafem v absolutních hodnotách Tabulka č. 18: Odpovědi mužů záchranářů v procentech Žena v týmu ano, běžně u nás jezdí
ČR(%) 40
USA(%) 96
ano, ale zatím u nás nejezdí je mi to jedno
38 13
0 3
ne
8
1
100
100
Celkem
18.
Pokud ne, napište proč?
Proč ne?
-
ČR Občasná velká fyzická náročnost 7x Rozvrácení kolektivu 2x
-
USA ženy jsou emociálně nestabilní a často mají problém s nadzvedáváním
Tabulka č. 19: Argumenty záchranářů, proč nechtějí ženu v týmu.
37
19.
Kdybyste měli změnit jednu věc na celém systému,
co by to bylo?
Odpovědi záchranářů z České republiky, co by chtěli změnit na systému Na posádkách RZP (BL) oba záchranáři a pokud ne, tak přísnější příjimání řidičů, neboť k ZZS opravdu vezmou každého a pak záchranář-sestra musí hlídat nejen pacienta, ale i řidiče Všichni v rámci IZS by patřili pod Ministerstvo vnitra- 8 Překlopení civilního systému ZZS do služebního režimu pod HZS ČR Legislativně upravit zneužívání ZZS- 6 Zavedení přijímacích fyzických testů Zavedení paramedického systému Dispečink a indikovanost výjezdů
Odpovědi záchranářů z USA, co by chtěli změnit na systému Změnit protokoly, větší svobodu v protokolech, sjednotit protokoly- 16x Rozdělit hasiče a záchranáře zvlášť- 7x Zvýšit edukaci záchranářů na úroveň doktora (a zvýšit kompetence)- 12x Eliminovat zneužívání ZZS- 8x Spojit ALS, BLS a soukromé záchranné služby do jednoho-7x Více aut a záchranářů do směny 3x Zkušenější operátory, kteří přijímají výzvy- 2x Lepší vybavení a platy- 14 x Upravit délku směn- 2x Upravit systém v přijímání pacientů do nemocnice, zbytečně dlouhá doba čekání na volné lůžko pro pacienta
38
2.5
Diskuze
V první části praktické práce jsem znázornila tabulku s přehledem kompetencí v České republice a USA. Kompetence záchranářů jsou vypsány z „národního modelu scope of practice“. U kompetencí, které nejsou nikde vypsané pro české záchranáře, jsem napsala otazník (?), i když se třeba v praxi provádějí. Taktéž v amerických standardech kompetencí jsem nenašla výkon cévkování. Záchranáři v USA mají v kompetencích použití morganovy čočky. Je to speciální čočka s hadičkou, na kterou se dá napojit infuzní roztok. Používá se k proplachu oka po kontaktu s kyselinami, louhy, po operacích oka apod. nebo k aplikaci léčebných přípravků do oka 20 (viz. obrázky v příloze č. 1). Druhou část praktické práce zaujímá dotazník. V otázkách 1-6 jsme získali všeobecné informace o pohlaví, věku, pozici, odpracovaných letech, vzdělání a lokaci záchranářů. V otázkách 7-13 se hodnotí spokojenost s profesí záchranáře. Na otázku č. 7, jak moc máte rádi svoji práci, se na hvězdičkové stupnici od 1 (pouze zdroj financí) do 10 (splněný sen) umístili lépe záchranáři z USA, v průměru 8,4 hvězdiček. 10 hvězdiček dalo až 34 záchranářů, kteří považují svoji práci za splněný sen. Čeští záchranáři dosáhli v průměru 7,6 hvězdiček a svůj sen si splnilo 28 záchranářů. V otázce č. 8 se ptáme na nejvíce frustrující součásti práce. V této otázce jsou si výsledky velmi podobné. Nejvíce frustrující jsou pro obě země zbytečné výjezdy, ČR 43% a USA 41%. Jako druhé se řadí nízké finanční ohodnocení záchranářů, ČR 21% a USA 29%. A třetí nejčastější položkou jsou omezené možnosti profesního rozvoje. U nás zatím nenajdeme magisterské navazující studium pro zdravotnické záchranáře, pouze doškolovací kurzy. V některých státech Ameriky magisterské studium mají (př. Creighton university v Kalifornii). Záchranářům již tolik nevadí směnný provoz, nízký sociální status, omezené kompetence nebo málo času na rodinu. Na to jsem navázala otázkou č. 9, jestli jsou spokojeni s kompetencemi. I přes vyšší kompetence amerických záchranářů jsou více nespokojeni a v 61% by chtěli více kompetencí. Rozšířit by je chtěli o lékovou terapii, provádění hrudní drenáže, crush intubaci nebo sešívání ran v PNP. 35% jich je spokojených s kompetencemi a 4% záchranářů by jich dokonce chtěli méně. V České republice je spokojených 58% záchranářů a 30% by chtělo více kompetencí, a to: Možnost ponechat pacienta na místě, podávání medikace bez konzultace a provádět intubaci. 11% je to jedno a 1 záchranář by chtěl méně kompetencí. V další otázce č. 11. jsem se dotazovala na nejpoužívanější pomůcku k zajištění dýchacích cest. Chtěla jsem zjistit, jestli 39
američtí záchranáři využívají své kompetence intubace pacienta. Výsledkem je, že 91% dotázaných preferuje intubaci, 8% combitubus a jenom 1 záchranář preferuje laryngeální masku. Ani jeden z českých záchranářů neuvedl používání combitubusu, 100% využívá laryngeální masku. Otázka č. 12 zjišťuje spokojenost s finančním ohodnocením práce. Výsledky dopadly opět podobně. 70% Američanů a 63% Čechů není spokojeno s platem. Poslední otázka v oblasti spokojenosti záchranářů se zaměřuje na vnímání profese záchranáře společností. 58% záchranářů z ČR si myslí, že jsou společností hodnoceni kladně a mají k nim respekt. V USA je to o něco méně, 48%. (Myslím si, že při dotázání přímo veřejnosti na tu samou otázku by výsledky dopadly zcela jinak). Třetí oblast dotazníku se zaobírá systémem jako takovým. Otázka č. 14 nám ukazuje počet hodin přesčasů, které záchranáři pracují. Rozdílnost je veliká. V České republice respondenti uvedli v průměru 9,3 hodin přesčasu za měsíc, zato v USA to je až 80,8 hodin měsíčně. Některé státy USA trápí nedostatek záchranářů, proto jsou tato čísla tak vysoká. Přesčasy jsou počítány po překročení 40 hodin za týden v obou státech. Směnný provoz není v USA jen 12 hodinový, ale i 24 nebo 48 hodinový, po kterém následují 2-3 dny volna. Otázka č. 15 vypovídá o nejčastějších případech, ke kterým se vyjíždí. 21% záchranářů v obou státech vyjíždějí nejčastěji k dušnosti a bolestem na hrudi. Jako další nejčastější výjezdy se ukázali nauzea a nevolnosti s 18%, opilci, bezdomovci, zdrogovaní s 16% a krátkodobá ztráta vědomí s 14%. Méně vyjíždějí k traumatům a nehodám (8%), náhlým příhodám břišním (8%), CMP (8%) a k diabetikům (6%). Ojediněle pak k popáleninám nebo násilným poraněním. V USA jsou další nejčastější případy bezdomovci, opilci a zdrogovaní s 16%, traumata a nehody s 13% a nauzea, nevolnosti s 11%. V 9% vyjíždějí ke krátkodobým ztrátám vědomí a k diabetikům, v 7% k náhlým příhodám břišním a 5% k CMP. Co se celkem liší, jsou výjezdy k násilným poraněním, např. nožem, pistolí, kde američtí záchranáři vyjíždějí až v 5%. Na hodnocení spolupráce s ostatními záchrannými složkami jsme se ptali v otázce č. 16. 82% záchranářů z ČR a 91% z USA uvedlo, že ve většině případů probíhá dobrá komunikace i spolupráce složek. 18% záchranářů z České republiky si spolupráci představují jinak, v USA je to pouze 8% záchranářů. Ženu v týmu má 68% záchranářů z USA a 7% záchranářů ženy na záchranné službě nechce. V České republice jsou čísla poněkud menší. Pouze 36% záchranářů jezdí se ženou a v 34% by rádi jezdili, ale zatím žádnou nemají. A pouze jeden záchranář ženu v týmu nechce. V následující otázce měli záchranáři napsat, proč nechtějí pracovat s ženami. Nejčastějším důvodem uváděli velkou fyzickou náročnost. Podle jednoho záchranáře z USA jsou ženy 40
emocionálně nestabilní a čeští záchranáři se bojí o rozvrácení mužského kolektivu. V USA i ve více zemích světa jsou ženy vidět častěji u záchranné služby, ale i hasičů a armády, než v České republice. Je to tím, že se klade větší důraz na schopnost a zdatnost jedince, nežli na pohlaví. Při pilotním průzkumu stejné otázky v USA jsem dostávala často odpovědi, že pokud žena dokáže odvést svoji práci, tak jim nevadí. V poslední otázce dotazníku jsem dala volnou odpověď na otázku. V ní jsem se ptala na nedostatky v systému z pohledu záchranářů, a co by chtěli změnit. V ČR by chtěli změny ve složení posádky, která by se skládala ze dvou záchranářů, tudíž místo řidiče by byl záchranář. Nejčastější odpovědí byla změna spadání z ministerstva zdravotnictví pod ministerstvo vnitra, jak je to u policie nebo hasičů. Někdo by chtěl paramedický systém a přejít se ZZS pod HZS ČR, jak je tomu v USA. Další nedostatky záchranáři vidí v dispečinku a indikovanosti výjezdů. A pro lepší výběr zdatných záchranářů by někdo zavedl povinné fyzické testy, jako je to u hasičů. V USA byly nalezené nedostatky jiné z důvodu odlišnosti systémů. Nejpočetnější odpověď byla v rámci změny protokolů a jejich sjednocení. Protokoly mají jednotný podklad, ale každá záchranná služba si jej může upravit podle svých požadavků. Někteří záchranáři by chtěli zlepšit vzdělávání až na úroveň doktorů, upravit délku směn pouze na 12 hodinové nebo spojit ALS a BLS ambulance do jednoho. Tak jak uvedli záchranáři z ČR, i v USA vidí nedostatek na dispečinku, kdy by chtěli zvýšit kvalitu dispečerů a eliminovat zneužívání ZZS. V odpovědích z USA se objevil i nedostatek v přijímání pacientů, kdy se čeká zbytečně dlouho v nemocnicích na volné lůžko. V Jihomoravském kraji by tomuto měl předcházet nově zavedený software, který pomocí datové věty odešle důležité informace o stavu pacienta na dispečink, tam jej vyhodnotí a rozhodnou o správném směřování. Software zobrazí i všechna volná lůžka v nemocnicích, takže by se nemělo stát, že pacient bude odmítnut z důvodu obsazenosti lůžek. 23
Co se do dotazníku nevešlo V pilotním průzkumu v USA jsem záchranářů, položila otázku, jaký nejzbytečnější nebo nejúsměvnější výjezd kdy měli? Na tuto otázku odpovídali takto: 1) Člověk byl postřelen ve snu, 2) někomu ujel autobus, tak chtěl svézt 3) všechny výjezdy po 2. hodině v noci, 4) pacient se kousl do jazyku, 5) muž bodl spolubydlícího vodní dýmkou do hrudníku 6) pacient chtěl prostě zavést do nemocnice, 7) pacient chtěl zavést k doktorovi pro recept, 8) starý muž je zavolal, že ztratil svoje brýle (ve 4 v noci)
41
ZÁVĚR Účelem této bakalářské práce bylo: 1. Přiblížit záchranářský systém v USA všem, co se chtějí dozvědět více o fungování záchranné služby v zahraničí. 2. Porovnat systémy České republiky a USA. 3. Splnit cíle 1, 2, 3, 4. Všechny stanovené cíle se podařilo splnit. Předpoklady jsou potvrzeny nebo vyvráceny v části diskuze. Nejenom v České republice a USA, ale i v ostatních vyspělých zemí světa bychom našli nedostatky a nespokojené záchranáře, ať už s finančním ohodnocením, kompetencemi nebo systémem jako takovým. Z dotazníkového šetření jsme zjistili informace, které nikde v knihách ani na internetu nenajdeme. Jsou to totiž informace od samých záchranářů, kteří tuto profesi denně vykonávají a všechna pozitiva i negativa spojené s touto prací se časem dostávají na povrch. Nechci hodnotit, jaký systém je lepší nebo horší. K tomu bychom potřebovali mnohem více informací jak teoretických, tak i z praxe. Rozdílnost systémů mezi státy USA je stejně tak veliká, jako Amerika samotná. Proto sjednocení není jednoduché, i když by přineslo mnoho pozitivních aspektů. Například v kompetencích, protokolech a edukačním systému. Co bych viděla na americkém systému jako pozitivní jsou protokoly, které jsou vypracovány pro všechny akutní stavy, se kterými se může záchranář setkat. Mají jasně stanovené postup a těch by se měli držet. Nově přibyl i protokol k vyskytující se ebole, která ještě nedávno strašila celý svět. Za ne příliš propracovanou část bych zmínila rozdělení záchranářů podle stupně vzdělání. Podle mě je až moc komplikované a pokud nepočítám first respondera, který nemusí být zdravotník, tak tři stupně záchranářů dělají systém ještě více chaotický. V českém systému bych určitě vyzdvihla edukační systém, který je více propracovaný. Co by však mohlo být v našem vzdělání přínosem, jsou specializační kurzy, se kterými by se mohly rozšířit kompetence a tím i zkvalitnit rychlá pomoc poskytovaná nelékařskou posádkou. Také lékař v sanitce je výhodou hlavně pro pacienty, kteří dostanou lékařskou péči mnohem dříve, než se dostanou do nemocnice.
42
Nahlédnutí do obou systémů rozšíří obzory jak záchranářů, tak i odborné veřejnosti. Nehledě na pozitiva a negativa, každý stát má jinou demografickou rozlohu, jinou skladbu obyvatel a státního systému. Tudíž každý systém musí být trochu odlišný, aby zapadal do systému fungujícího státu. Snaha o kopírování jiného systému by byla nejspíš utopická. Ale můžeme se třeba inspirovat dobře fungujícím systémem a uspořádat si jej podle svých potřeb. Zdravotnictví se vždy s nedostatky potýkalo a potýkat se nejspíš bude. Ale pokud bude vzdělání záchranářů a jiných zdravotníků kvalitní, tyto nedostatky se mohou schovat do pozadí a ukázat tak silnou stránku ve kvalitě poskytování přednemocniční a nemocniční péče i bez špičkového vybavení.
43
Resume Porovnání záchranářských systémů mezi státy může mít překvapivé výsledky. Zjistilo se, že záchranáři v České republice mají vyšší vzdělání porovnání s USA, ale mají nižší kompetence. Je také překvapivé, jak USA nemá ucelený systém vzdělávání záchranářů, šíři kompetencí ani rozdělení záchranných služeb a liší se stát od státu. Tyto odlišnosti již mezi záchrannými službami v jednom státě USA, se jeví jako velký problém. V České republice je tento systém více ucelený, i když vzdělání je také rozděleno do více kategorií a není úplně jednotné. Záchranáři z obou zemí se shodli na tom, že by se měl upravit systém vzdělávání a dosáhnout tak vyššího standardu poskytování péče. Pro sjednocení protokolů a tudíž sjednocení poskytování péče a kompetencí by také byla velká část záchranářů v USA. Nikde ve světě není tento systém úplně dokonalý, ale je potřeba si uvědomit nedostatky a snažit se hledat nějaké řešení. I třeba u kolegů v zahraničí, kde můžeme najít nápady a inspiraci, které mohou pomoci k zavedení nových systémů a zlepšit úroveň poskytování rychlé pomoci lidem. Klíčová slova: záchranář, systém, USA, kompetence
Summary Comparison of paramedic systems between different countries can leads to surprising results. It was found that paramedics in the Czech Republic have higher education compared to the US, but have lower competences. It is also surprising, how the US does not have a comprehensive system of education extend of competences or the division of emergency services and vary state to state. These differences between emergency services seems to be a problem. In the Czech Republic, this system is more compact, although education is also divided into several categories and is not completely uniform. Paramedics from both countries agreed that it should modify the system of education and achieve a higher standard of care. Many paramedics from USA voted for unification of protocols, prehospital care and competence. There is no perfect working systém in the world, but it is necessary to realize the shortcomings and try fix gaps in the system. For example abroad where we can find ideas and inspiration that can help to introduce new systems and improve the level of providing emergency care to people. Key words: paramedic, system, USA, competence 44
Seznam zkratek AED
Automatizovaný externí defibrilátor
ALS
Advanced life support
ARIP
Anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče
ARO
Anesteziologicko-resuscitační oddělení
BLS
Basic life support
CAD
Computer- aided despatch
CMP
Cévní mozková příhoda
ČR
Česká republika
EMT (-B,-I,-P)
Emergency medical technician (- Basic, -Intermediate,- Paramedic)
FR
First responder
IP
Intenzivní péče
KPR
Kardiopulmonální resuscitace
NAEMT
National association of emergency medical technicians
NREMT
National registry of emergency medical technicians
PNP
Přednemocniční pomoc
RLP
Rychlá lékařská pomoc
USA
United States of America
VOŠ
Vyšší odborná škola
ZZS
Zdravotnická záchranná služba
HZS
Hasičský záchranný sbor
45
Seznam obrázků Obrázek č. 1- Pohlaví respondentů v absolutních hodnotách Obrázek č. 2- Pozice respondentů v absolutních hodnotách Obrázek č. 3- Věk respondentů absolutních hodnotách Obrázek č. 4- Nejvyšší dosažené vzdělání absolutních hodnotách Obrázek č. 5- Počet odpracovaných let absolutních hodnotách Obrázek č. 6- počet získaných dotazníků z jednotlivých krajů (absolutní hodnoty) Obrázek č. 7- počet získaných dotazníků z jednotlivých států USA (absolutní hodnoty) Obrázek č. 8- Průměrná spokojenost záchranářů v ČR Obrázek č. 9- Průměrná spokojenost záchranářů v USA Obrázek č. 10- Nejvíce frustrující součást práce absolutních hodnotách Obrázek č. 11- Spokojenost s kompetencemi v absolutních hodnotách Obrázek č. 12- Odpovědi záchranářů, jaké kompetence by chtěli rozšířit Obrázek č. 13- Nejčastější zajištění dýchacích cest v absolutních hodnotách Obrázek č. 14- Spokojenost s finančním ohodnocením v absolutních hodnotách Obrázek č. 15- Kladné hodnocení společností v absolutních hodnotách Obrázek č. 16- Přesčasy za měsíc v absolutních hodnotách Obrázek č. 17- Nejčastější výjezdy v absolutních hodnotách Obrázek č. 18- Hodnocení spolupráce s ostatními složkami v absolutních hodnotách Obrázek č. 19- Žena v týmu v absolutních hodnotách
46
Seznam tabulek Tabulka č. 1- Náplň teoretické části- vyučované předměty Tabulka č. 2- Porovnání kompetencí záchranářů v USA a ČR Tabulka č. 3- Poměr mužů a žen v procentech Tabulka č. 4- Pozice respondentů v procentech Tabulka č. 5- Věk respondentů v procentech Tabulka č. 6- Dosažené vzdělání respondentů v procentech Tabulka č. 7- Počet odpracovaných let v procentech Tabulka č. 8- Počet jednotlivých hodnocení spokojenosti v ČR (absolutní hodnoty) Tabulka č. 9- Počet jednotlivých hodnocení spokojenosti v USA (absolutní hodnoty) Tabulka č. 10 - Nejvíce frustrující součást práce v procentech Tabulka č. 11- Spokojenost s kompetencemi v procentech Tabulka č. 12- Použití pomůcek k zajištění DC v procentech Tabulka č. 13- Spokojenost s finančním ohodnocením v % Tabulka č. 14- Kladné hodnocení společností v procentech Tabulka č. 15- Vyjádření počtu hodin přesčasů v % a absolutních hodnotách Tabulka č. 16- Nejčastější výjezdy v procentech Tabulka č. 17- Hodnocení spolupráce s ostatními složkami v procentech Tabulka č. 18- Odpovědi mužů záchranářů v procentech Tabulka č. 19- Argumenty záchranářů, proč nechtějí ženu v týmu.
47
Seznam příloh Příloha č. 1- Morganova čočka Příloha č. 2- Protokoly USA Příloha č. 3- Dotazník v češtině Příloha č. 4- Dotazník v angličtině Příloha č. 5- Edukace záchranářů v r. 2004-2005
48
POUŽITÁ LITERATURA 1. Jessica C. Smith CM. Health Insurance in the United States: 2013. 2014. http://www.census.gov/content/dam/Census/library/publications/2014/demo/p60-250.pdf. 2. Základní modely zdravotnických systémů. WikiSkripta [online]. 2008 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Základní_modely_zdravotnických_systémů&ol did=285488 3. EMS: a practical global guidebook. Editor Judith E Tintinalli, Peter Cameron, C Holliman. Shelton, Ct.: People's Medical Publishing House, 2010, xvii, 667 p. ISBN 978-160-7950-431. 4. DVOŘÁČEK, David. Historie zdravotnické záchranné služby v ČR. In: Zdraví E15 [online]. 2010 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/zdomova/historie-zdravotnicke-zachranne-sluzby-v-cr-451490 5.
Integrovaný
záchranný
systém. Ministersvo
vnitra
ČR.
2015.
Available
http://www.mvcr.cz/clanek/pojmove-oblasti-integrovany-zachranny-system.aspx.
at:
Accessed
April 18, 2015 6. Slabý MUDM. Organizace a financování ZZS v ČR. Urgmed. 2015. Available at: http://www.urgmed.cz/ostatni/2014_PS_PCR/07%20-%20slab%C3%BD.pdf. Accessed April 18, 2015. 7. Zákon č. 131/2011 sb. O zdravotnické záchranné službě. In:sbírka zákonů ČR. 08.12.2011. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-374 8.
Záchranná
služba
TRANS
HOSPITAL. Trans
Hospital.
Available
at:
http://www.transhospital.cz/. Accessed April 18, 2015. 9. LUDWIG, GARY G. EMS response time standards. EMSWorld [online]. 2004 [cit. 201504-18].
Dostupné
z: http://www.emsworld.com/article/10324786/ems-response-time-
standards 10 Harmes JB. Guide to IACF model polices and procedures for emergency vehicle safety. Internacional
association
of
fire
49
chief.
2007.
Available
at:
https://www.iafc.org/files/1SAFEhealthSHS/VehclSafety_IAFCpolAndProceds.pdf. Accessed April 18, 2015. 11. HOFŠTETROVÁ KNOTKOVÁ, PhDr. Michaela. Kvalifikace operátora dispečinku ZZS. In: Zdraví
E15 [online].
2012
[cit.
Dostupné
2015-04-12].
z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/kvalifikace-operatoradispecinku-zzs-467501 11. Steps to Becoming a 911 Dispatcher. 911 dispatcher [online]. 2011 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.911dispatcheredu.org/ 12. Yellowstone county, MT. Range of 9-1-1 user fees [online]. 2008 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.co.yellowstone.mt.gov/des/e911/911UserFees.pdf 13. Computer-aided dispatch resources. Dispatch magazine on-line [online]. 2013 [cit. 201504-12]. Dostupné z: http://www.911dispatch.com/computer-aided-dispatch-resources/ 14.
Žádost
o
akreditaci
Univerzita [online].
2012
bakalářského [cit.
studijního
programu.
In: Masarykova
Dostupné
2015-04-12].
z:
www.med.muni.cz/dokumenty/doc/akreditace_bc_zach_2011.doc 15. Česká republika. Odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře. In: 96/2004. 2004. 16. National emergency medical services education standards. NHTSA [online]. 2009 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://ems.gov/pdf/811077a.pdf 17. Recertification information. National registry of emergency medical technicians [online]. 2001-2015
[cit.
2015-04-13].
Dostupné
z:
https://www.nremt.org/nremt/EMTServices/recert_info.asp 18. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních).
In: Sbírka
zákonů.01.04.2004.
Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=1&idBiblio=57523&recShow=17&nr=96 ~2F2004&rpp=15#parCnt
50
19. Zákon č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
In: Sbírka
zákonů.
14.03.2011.
Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=1&idBiblio=73877&recShow=16&nr=55 ~2F2011&rpp=15#parCnt 20. Morgan lens recomended use. In: Morgan lens: MorTan Inc. [online]. 2010 [cit. 2015-0412]. Dostupné z: http://morganlens.com/references-and-testimonials/instructions-for-use/ 21. Kvalifikační předpoklady. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje [online]. 2008 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.zzszlin.cz/?controller=page&action=show&id=46 22. Occupational employment statistic: Occupational employment and wage. United states department
and
labour [online].
2014
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
z: http://www.bls.gov/oes/current/oes292041.htm 23. DOLEČEK, M. Datová věta: Přenos informací mezi ZZS a UP. In: Akutně.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.akutne.cz/res/publikace/datova-veta-dolecekm.pdf 24. Crockett R. Prehospital use of activated charcoal: A pilot study. Science Direct. 2015. Available at: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0736467996000303.
51
ANOTACE Příjmení a jméno: Františka Vičarová Název práce: Srovnání záchranářských systémů v České republice a USA Vedoucí práce: Mgr. Liana Greiffeneggova Počet stran: 52 Počet příloh: 5 Počet titulů použité literatury: 24 Klíčová slova: systém, USA , EMT, hasič, záchranář, Česká republika
ANNOTATION Name: Františka Vičarová The title of the work: Comparation of paramedic systems in the Czech republic and USA Thesis supervisor: Mgr. Liana Greiffeneggova Number of pages: 52 Number of attachments: 5 Number of references: 24 Keywords: sytem, USA, EMT, firefighter, paramedic, Czech republic
52
