SROP úspěšná cesta k dotacím Evropské unie ve Středních Čechách

SROP – úspěšná cesta k dotacím Evropské unie ve Středních Čechách

Obsah Úvodní slovo

5

Kapitola 1

7

Co je to SROP? Co SROP podporoval? Priorita 1 – Regionální podpora podnikání

9 11 11

Priorita 2 – Regionální rozvoj infrastruktury

12

Priorita 3 – Rozvoj lidských zdrojů v regionech

14

Priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu

15

Kolik finančních prostředků SROP nabízel?

19

SROP ve Středních Čechách

21

Individuální projekty

21

Grantová schémata

32

Nadregionální opatření

35

Kapitola 2

37

Priorita 1 – Regionální podpora podnikání Nákup nákladního automobilu s hydraulickou rukou

38

Intenzifikace provozu pila Věšín

40

Zvýšení produkce společnosti Kaiser, s. r. o., v Rožmitále pod Třemšínem

44

Priorita 2 – Regionální rozvoj infrastruktury Kontakt: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Tel.: 257 280 602, e-mail: [email protected] www.nuts2strednicechy.eu Text: Mgr. Marek Kupsa, Mgr. Zuzana Havlíková, Ing. Jiří Kořínek, PhDr. Ivo Říha Grafická úprava: František Růžička pro Hauska & Partner, s. r. o. Záhřebská 244/23, 120 00 Praha 2 Redakční uzávěrka: 31. 8. 2006 Fotografie realizovaných projektů z archivu žadatelů byly použity s jejich souhlasem Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řídicího orgánu SROP a JPD Praha Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1 www.strukturalni-fondy.cz

II/608 Veltrusy, rekonstrukce mostu ev. č. 608–609

46

Výstavba dopravního terminálu v Rakovníku

48

Komunitní síť Mnichovicka

52

Priorita 3 – Rozvoj lidských zdrojů v regionech Vzdělávací centrum Pečecka

56

Rekonstrukce domu sourozenců Roškotových – Spolkový dům

60

Ze školy do práce

64

Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů ve Středočeském kraji

68

Priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu Kraj blanických rytířů

72

Sedlčanskem na kole

76

Vybudování ubytovací kapacity **** hotel-zámek Dobříš Kontakty

80 85

Vážení přátelé, dovoluji si vám představit další publikaci připravenou Úřadem Regionální rady NUTS 2 Střední Čechy ve spolupráci s Krajským úřadem Středočeského kraje k tématice čerpání prostředků ze strukturálních fondů »SROP – úspěšná cesta k dotacím Evropské unie ve Středních Čechách«. Tato publikace vám v souhrnu představí výsledky našeho společného úsilí při čerpání financí ze Společného regionálního operačního programu. V předešlé publikaci »Jak na dotace aneb Společný regionální operační program – šance pro Střední Čechy« jsme se vám snažili předat rady a zkušenosti k co možná nejúspěšnějšímu čerpání prostředků nejen ze SROPu, ale i z ostatních operačních programů. Musím s povděkem konstatovat, že se vám získávání dotací podařilo u mnoha projektů na výbornou. Patří vám velký obdiv za to, že jste měli odvahu a energii pustit se do mnohdy nelehkého boje o »evropské peníze«. Budiž nám za to velkou odměnou, že téměř veškeré prostředky určené k financování projektů ze SROPu jsou již v současné době vyčerpány. Je nám potěšením, že můžeme konkrétní výsledky vaší práce prezentovat v této publikaci. Závěrem bych rád uvedl, že úspěšně probíhá příprava Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Pokud vše dopadne podle předpokladů, můžeme se v každém roce nadcházejícího programovacího období 2007 až 2013 těšit přinejmenším na dvě miliardy korun pro Střední Čechy. Při realizaci vašich projektů se můžete spolehnout na maximální podporu ze strany nově vzniklého Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy a samozřejmě Krajského úřadu Středočeského kraje. Věřím, že společnými silami dokážeme tyto prostředky co nejlépe využít ve prospěch rozvoje regionu Střední Čechy.

Ing. Petr Bendl hejtman Středočeského kraje a předseda Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy

5

P

Kapitola 1

ublikace »SROP – úspěšná cesta k dotacím Evropské unie ve Středních Čechách« vám přináší informace o realizaci Společného regionálního operačního programu (SROP) ve Středních Čechách. Navazuje na publikaci »Jak na dotace Evropské unie aneb Společný regionální operační program – šance pro Střední Čechy«, která vyšla v říjnu 2005. V ní jsme vám chtěli především poradit, jak být úspěšný v čerpání dotací ze SROPu, zatímco nyní vás chceme informovat o úspěšné realizaci programu a seznámit vás s konkrétními výsledky usilovné práce vybraných subjektů ve Středních Čechách. Publikace připomene cíle a podporované oblasti SROPu, shrne celkový průběh programu od vyhlášení první výzvy až do rozdělení alokovaných finančních prostředků a představí úspěšně zrealizované projekty ve Středních Čechách. Česká republika jako člen Evropské unie má možnost čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Vzhledem k tomu, že se ČR stala členem EU až v roce 2004, tedy uprostřed programovacího období unie, měla k dispozici finanční prostředky pouze pro roky 2004–2006. Objem prostředků (více než 75 mld. Kč) nebyl příliš velký v porovnání s tím, kolik jich bude moci čerpat v novém programovacím období 2007–2013 (více než 773 mld. Kč). Finanční prostředky byly rozdělovány z těchto strukturálních fondů (SF): Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF), Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG) a Evropského zemědělského, orientačního a záručního fondu (EAGGF). Aby mohla Česká republika čerpat prostředky z výše uvedených fondů, byly na základě Národního rozvojového plánu a Rámce podpory společenství vypracovány operační programy, které přesně stanoví oblasti aktivit a subjekty, které jsou podporovány. Podpora operačních programů je zaměřena na celé území ČR (mimo Prahu). Jedná se o pět operačních programů pro léta 2004–2006: • Operační program infrastruktura (OP I), • Operační program rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), • Operační program průmysl a podnikání (OP PP), • Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMFZ), • Společný regionální operační program (SROP). V této publikaci se zaměříme na SROP ve Středočeském kraji, který je shodný s regionem soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy. 7

ra

av

a

vs

ko

sle

zsk

o

Mapa ČR s regiony soudržnosti (NUTS 2)

Co je to SROP?

M

o

ed

or

ho

ýc

d

ov

ho

Jih

ro

c vý

Sev

z ero

áp

d ápa

ad

Střední Čechy

Praha

Se

ve

d

Stř

M ní

Ji h

oz

S

polečný regionální operační program (SROP) zahrnuje rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti (tzv. NUTS 2), které mohou být v období 2004–2006 podporovány ze strukturálních fondů EU v rámci Cíle 1 (Podpora rozvoje zaostávajících regionů). Ačkoliv se v počátcích příprav na čerpání ze SF zamýšlelo vytvořit samostatné regionální operační programy pro každý region soudržnosti, nakonec bylo usnesením vlády rozhodnuto o vytvoření pouze jednoho společného regionální programu, kterým je SROP. Vypracování SROPu v podstatě znamenalo nastavení stejných podmínek pro všechny regiony soudržnosti. Řízením programu bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které se také účastnilo vyjednávání s Evropskou komisí. Zatímco ostatní operační programy se zaměřují na realizaci opatření spadajících převážně do působnosti státu, SROP podporuje hlavně aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy je v působnosti obcí či krajů. Z tohoto důvodu byla celková finanční částka pro období 2004–2006 rozdělena na jednotlivé regiony soudržnosti (NUTS 2) a rozhodovací pravomoci týkající se výběru projektů převedeny ve většině opatření programu na úroveň regionů soudržnosti či krajů (výjimku tvoří tzv. nadregionální opatření, ve kterých výběr projektů s nadregionálním dopadem probíhá na národní úrovni). SROP je primárně zaměřen na investiční projekty, které podpoří vyvážený rozvoj regionů. Finanční prostředky SROPu pocházejí převážně z Evropského fondu regionálního rozvoje, menší část programu je financována z Evropského sociálního fondu. Dále jsou do programu zapojeny prostředky ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů a obcí a soukromé zdroje. Možných příjemců dotace v rámci SROPu je celá řada: • drobní podnikatelé, • organizace zakládané krajem • malí a střední podnikatelé, či obcemi, • obce, • nestátní neziskové organizace • svazky obcí, (občanská sdružení, obecně • kraje, prospěšné společnosti, nadace • organizace zřizované kraji a nadační fondy, církevní právnické či obcemi, subjekty), • organizace zřizované státem, • Hospodářská komora ČR a její složky. 9

Žadatelé předkládali své projekty do SROPu dvěma způsoby: buď jako individuální projekty (žadatel vypracuje projekt a žádost, příslušné dokumenty předá na určené místo a po vybrání projektu je s ním podepsána smlouva/rozhodnutí o podpoře), nebo jako akci v grantovém schématu (grantové schéma je větší projekt, který zpracoval kraj či MMR a v jehož rámci se realizují drobnější projekty, tzv. akce). Výběr individuálních projektů prováděla Regionální rada daného regionu soudržnosti nebo – u nadregionálních opatření – národní hodnoticí komise. V případě grantových schémat vybíralo akce zastupitelstvo daného kraje a u nadregionálních opatření opět národní hodnoticí komise.

Co SROP podporoval?

SROP je stejně jako ostatní operační programy rozdělen na priority. Každá priorita má své cíle a je zaměřena na určitou oblast. V rámci priorit existují opatření a podopatření, která podrobně specifikují podporované aktivity a dále kdo a o jakou částku může žádat. SROP má pět priorit: Priorita 1 – Regionální podpora podnikání, Priorita 2 – Regionální rozvoj infrastruktury, Priorita 3 – Rozvoj lidských zdrojů v regionech, Priorita 4 – Rozvoj cestovního ruchu, Priorita 5 – Technická pomoc (priorita je zaměřena na technickou asistenci SROPu a je určena pouze implementačním strukturám programu). S konkrétním zaměřením priorit vás seznámí přehled na následujících stránkách.

Priorita 1

Regionální podpora podnikání

Opatření 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech Záměrem opatření je podporovat rozvojové projekty, které vytvářejí nová, dlouhodobě stabilní pracovní místa, poskytují rovné pracovní příležitosti mužům a ženám, zaměřují se na aktivity zpracovatelského průmyslu s vysokou přidanou hodnotou, posilují spolupráci podniků a stimulují export místních výrobků. Opatření se týká podpory podnikatelů, kteří mají uzavřené účetnictví minimálně za poslední tři roky a nepůsobí v oblasti zemědělské výroby a prvovýroby (podpora začínajících podnikatelů je realizována v rámci OP Průmysl a podnikání, podnikatelům v zemědělství je určen OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Podpora je poskytována pouze ve vybraných problémových regionech České republiky. V NUTS 2 Střední Čechy se jedná o hospodářsky slabé oblasti v okrese Rakovník, VP Mladá a ve spádových oblastech pověřených obecních úřadů Rožmitál pod Třemšínem, Mšeno, Městec Králové, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou, Kouřim a Týnec nad Labem. 10

11

Opatření bylo v NUTS 2 Střední Čechy realizováno v rámci dvou grantových schémat, jejichž garantem byl Středočeský kraj: Grantové schéma Podpora drobného podnikání • grantové schéma podporující drobné podnikatele, kteří zaměstnávají méně než devět pracovníků. Grantové schéma Podpora malého a středního podnikání • grantové schéma podporující malé a střední podnikatele, kteří zaměstnávají od 10 do 249 pracovníků.

Priorita 2

Regionální rozvoj infrastruktury

Opatření 2.1. Rozvoj dopravy v regionech Opatření zahrnuje dva velké okruhy aktivit, zaměřené na rozvoj dopravy v regionech: a) podporu regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy, místní komunikace), b) podporu rozvoje dopravní obslužnosti v obcích a regionech. Dané oblasti jsou realizovány v rámci dvou podopatření. Podopatření 2.1.1. Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Podopatření se zaměřuje na podporu projektů rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy, které jsou v majetku kraje, a projektů rekonstrukce, modernizace a výstavby místních komunikací ve vlastnictví obcí. Projekty rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy v majetku kraje jsou realizovány jako individuální projekty. Podpora umožňuje investice do: • větších silničních projektů, realizovaných v centrech osídlení či spojujících tato centra se silniční sítí vyšší třídy, • silničních úseků, napojujících průmyslové či obchodní zóny na dopravní síť, • projektů, které budou doplňovat výstavbu silnic I. třídy, rychlostních komunikací a dálnic, • zvýšení kapacity přístupových komunikací k hraničním přechodům, • odstraňování bodových závad a nepříznivých dopadů na obyvatelstvo. Oprávněným žadatelem je kraj. Projekty rekonstrukce, modernizace a výstavby místních komunikací ve vlastnictví obcí byly v NUTS 2 Střední Čechy podporovány v rámci grantového schématu Program na podporu výstavby a rekonstrukcí místních komunikací v obcích na léta 12

2004–2006, jehož garantem byl Středočeský kraj. Podpora byla umožněna akcím, které směřovaly ke zlepšení předpokladů pro hospodářský rozvoj obcí (tj. zlepšení přístupu k podnikatelským a obchodním objektům nebo k objektům cestovního ruchu) a současně přispívaly ke zlepšení životního prostředí v obci. Oprávněným žadatelem jsou obce. Podopatření 2.1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Podopatření podporuje investiční projekty na zlepšení dopravní obslužnosti zejména ve větších centrech a propojení místní a regionální veřejné dopravy se železniční sítí. V rámci podopatření lze podporovat projekty zaměřené na: • integrované dopravní systémy ve větších centrech osídlení, • systémová opatření ve městech na podporu rozvoje MHD, • výstavbu dopravních terminálů, • nákup dopravních prostředků včetně obnovy a rozvoje specifického vozového parku. Projekty jsou realizované jako individuální projekty. Žadateli mohou být obce, svazky obcí, kraje, organizace zřizované nebo zakládané obcemi či kraji.

Opatření 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Opatření podporuje projekty v oblasti investic do informačních a komunikačních technologií pro obyvatelstvo, regionální a místní veřejnou správu. Zvláštní důraz je kladen na: • podporu zavádění širokopásmového připojení, • zajištění veřejného přístupu občanů v obci k internetu (nejlépe širokopásmovému), • zajištění přístupnosti a interaktivnosti služeb veřejné správy na regionální a místní úrovni. Projekty jsou realizované jako individuální projekty. O podporu mohou žádat obce, svazky obcí, kraje, nestátní neziskové organizace, organizace zřizované nebo zakládané obcemi či kraji, Hospodářská komora ČR a její složky.

Opatření 2.3. Regenerace a revitalizace vybraných měst Podpora se vztahuje na vybraná města s 10 000 až 100 000 obyvateli, která mají vysokou míru nezaměstnanosti, nízkou ekonomickou aktivitu, velký výskyt kriminality a zanedbané životní prostředí. Každý kraj navrhl nejvýše tři takováto města, z nichž celorepubliková výběrová komise určila podpořené projekty. Za Středočeský kraj byla navržena města Kladno a Kutná Hora. 13

Podpořeny byly projekty zaměřené na: • stavební obnovu objektů, • úpravu veřejných prostranství, • obnovu technické infrastruktury, • revitalizaci historických jader, • revitalizaci měst postižených útlumem ekonomických činností.

Priorita 3

Rozvoj lidských zdrojů v regionech

Opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Opatření je zaměřeno na podporu investičních projektů v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, celoživotního učení a sociální integrace. Investice do daných oblastí mají přispět k rozvoji a nestrukturálním změnám v regionu, vytváření či zachování trvale udržitelných pracovních míst. Podpora umožňuje investice do: • nové výstavby či stavební obnovy budov, • nákupu technologií, počítačů včetně softwaru, zavedení počítačové sítě, • nezbytné technické infrastruktury spojené s výstavbou či obnovou objektů. Podpora je poskytována individuálním projektům. Žadateli mohou být kraje, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, organizace zřizované nebo zakládané obcemi či kraji, Hospodářská komora ČR a její složky.

Opatření 3.2. Podpora sociální integrace v regionech

Opatření 3.3. Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Cílem opatření je zlepšit účinnost a efektivní implementaci programů financovaných z prostředků fondů EU. Opatření se zaměřuje na vzdělávání pracovníků místních a regionálních institucí, zapojených do přípravy a realizace projektů či programů financovaných z prostředků EU. Zvláštní důraz je kladen na zvyšování administrativní kapacity pro implementaci programů a absorpční kapacity, tj. kapacity a schopnosti pro zpracování projektů, na regionální úrovni. Podpora je zaměřena na neinvestiční výdaje zahrnující zejména: • podporu pořádání různých forem kurzů, seminářů, školení a workshopů, • vydávání brožur a publikací, • poradenskou činnost, • zavedení internetových stránek. V každém kraji je realizován jeden velký projekt, jehož předkladatelem je kraj.

Priorita 4

Rozvoj cestovního ruchu

Priorita zahrnuje dva velké okruhy aktivit, zaměřené na rozvoj cestovního ruchu: a) podporu rozvoje služeb pro cestovní ruch, b) podporu rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch. Dané oblasti jsou realizovány v rámci dvou opatření, z nichž každé je rozděleno na nadregionální a regionální podopatření.

V rámci opatření je poskytována neinvestiční podpora aktivit v oblasti sociální integrace na místní či regionální úrovni. Neinvestiční podpora je orientována na: • poskytovatele služeb, realizující podpůrné projekty pro různé znevýhodněné skupiny, • rozvoj občanské společnosti, vytváření komunitních plánů, spolupráci nestátních neziskových organizací a organizací zřizovaných státem, kraji či obcemi, • vytváření rovných pracovních příležitostí pro znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Opatření bylo v NUTS 2 Střední Čechy realizováno v rámci grantového schématu Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji, jehož gestorem byl Středočeský kraj. Žádat o podporou mohou obce, svazky obcí, organizace zřizované obcemi či kraji a nestátní neziskové organizace. 14

15

Opatření 4.1. Rozvoj služeb pro cestovní ruch Podopatření 4.1.1. Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu V rámci podopatření jsou podporovány služby cestovního ruchu s nadregionálním významem spojené s aktivitami, jako jsou: • tvorba národních standardů kvality služeb cestovního ruchu, • jednotné značení aktivit cestovního ruchu, • účast na výstavách a veletrzích, • zajištění vícedenních kulturních a sportovních akcí, jež mají národní a mezinárodní rozměr, • organizace výstav, veletrhů a workshopů, • organizace národních a mezinárodních sympozií a konferencí o cestovním ruchu, • zpracování marketingových studií, • tvorba propagačních materiálů. Uvedené aktivity se vztahují k území alespoň dvou regionů NUTS 2. Podpora je poskytována formou individuálních projektů, jejichž výběr je prováděn na národní úrovni. Projekt mohou předložit státem zřízené organizace, nestátní neziskové organizace, kraje a svazky obcí v přirozených turistických regionech. Podopatření 4.1.2. Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu V rámci podopatření je podporován rozvoj služeb cestovního ruchu na regionální a místní úrovni. Podopatření bylo v NUTS 2 Střední Čechy realizováno v rámci dvou grantových schémat, jejichž gestorem byl Středočeský kraj: Grantové schéma Program na podporu rozvoje regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro veřejný sektor ve Středočeském kraji na období 2004–2006 Grantové schéma podporuje akce zaměřené na: • organizaci školení, seminářů a konferencí k problematice Regionálního informačního systému Středočeského kraje či k problematice jednotného vizuálního stylu kraje, • vytvoření grafického manuálu k jednotnému vizuálnímu stylu Středočeského kraje, • vytváření propagačních a informačních materiálů respektujících jednotný vizuální styl kraje. Oprávněnými žadateli jsou obce, svazky obcí, kraj, organizace zřizované obcemi či krajem a nestátní neziskové organizace.

16

Grantové schéma Program na podporu rozvoje regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji na období 2004–2006 Grantové schéma podporuje akce zaměřené na vytváření propagačních a informačních materiálů respektujících jednotný vizuální styl kraje. Je určeno malým a středním podnikatelům (tj. do 249 zaměstnanců), kteří mají uzavřené účetní období minimálně za poslední dva roky a v době podání žádosti podnikají v cestovním ruchu nebo se jejich předmět podnikání vztahuje k podporovaným aktivitám v rámci rozvoje služeb pro cestovní ruch.

Opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Podopatření 4.2.1. Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Podopatření je zaměřeno na podporu velkých investičních projektů (nad 90 mil. Kč) zaměřených na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu nadregionálního významu. Podpora je určena na: • výstavbu a obnovu lázeňské infrastruktury, • výstavbu a obnovu kongresových center, • vybudování celostátního informačního a rezervačního systému, • turistické stezky, cyklostezky, cyklotrasy, informační centra, parkoviště, informační značení v CHKO a NP, • rekonstrukci a obnovu památek celostátního významu, • výstavbu a obnovu sportovně-rekreačních center národního a mezinárodního významu, • výstavbu a obnovu infrastruktury pro mezinárodní filmové, divadelní a hudební festivaly. Podopatření bylo realizováno formou individuálních projektů, jejichž výběr byl prováděn na národní úrovni, a grantovým schématem pro podnikatelské subjekty, jehož gestorem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Žádat v daném podopatření mohly státem zřízené organizace, nestátní neziskové organizace, obce, svazky obcí, kraj, organizace zřizované kraji a obcemi a podnikající právnické osoby. Podopatření 4.2.2. Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu Podopatření umožňuje podporu ucelenějších projektů regionálního či místního významu, které se zaměřují na rozvoj infrastruktury potřebné pro rozvoj cestovního ruchu a mají zřejmý ekonomický dopad. Podpora veřejných subjektů na místní či regionální úrovni se uskutečňuje formou individuálních projektů. Podopatření podporuje: 17

• rekonstrukci a obnovu památek regionálního významu pro potřeby cestovního ruchu, • rekonstrukci a obnovu objektů a budov pro potřeby cestovního ruchu (skanzeny, muzea apod.), • rozvoj místních či regionálních informačních systémů cestovního ruchu, • rozvoj a obnovu turistických stezek, cyklostezek, cyklostras, hipostezek a naučných stezek včetně doplňkového zařízení v obcích, • rozvoj vybavení a zřízení turistických středisek, zejména z hlediska občanské vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, infrastrukturu rekreační plavby, • výstavbu či obnovu ubytovacích a stravovacích kapacit podmiňujících rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě či regionu. Oprávněnými žadateli jsou obce, svazky obcí, kraje, nestátní neziskové organizace, státem zřízené organizace, organizace zřizované kraji či obcemi. Podpora projektů malých a středních podnikatelů, kteří mají uzavřené účetní období minimálně za poslední dva roky a v době podání žádosti podnikají v cestovním ruchu, je realizována v NUTS 2 Střední Čechy v rámci grantového schématu Program na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji na období 2004–2006. Gestorem grantového schématu je Středočeský kraj. V rámci grantového schématu jsou podporovány akce zaměřené na: • budování nových či rozšiřování stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit podmiňujících rozvoj cestovního ruchu, • zvyšování kvality stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit, • budování či obnovu sportovišť a sportovních areálů nebo zařízení, • budování, rozšiřování či obnovu doplňkových sportovních zařízení a jejich zázemí v turistických střediscích (například půjčovny kol s technickým zázemím, minigolf, půjčovny loděk, tenisové kurty apod.).

18

Kolik finančních prostředků SROP nabízel? P

řesné vymezení finančních prostředků je oficiálně uvedeno v dokumentu Programový dodatek SROPu. Programový dodatek obsahuje souhrnné částky pro celé podporované území ČR. Prostředky jsou vždy rozděleny mezi jednotlivá opatření a podopatření. Tyto částky byly u regionálních opatření následně rozděleny mezi jednotlivé regiony NUTS 2 na základě počtu obyvatel, míry nezaměstnanosti, HDP na hlavu a rozlohy regionu. Na NUTS 2 Střední Čechy připadá 11,89 % prostředků pro priority 2, 3 a 4 (vyjma opatření, resp. podopatření 2.3, 4.1.1 a 4.2.1, která jsou nadregionální). U priority 1 platí jiný výpočet vah, pro NUTS 2 Střední Čechy byla stanovena hodnota 2,38 %. Následující tabulky uvádějí přehled alokací finančních prostředků určených pro regionální opatření realizovaná individuálními projekty, pro regionální opatření realizovaná v rámci grantových schémat a pro nadregionální opatření. Přehledy jsou uvedeny po opatřeních, případně podopatřeních. K převodu eur na koruny byl použit oficiální kurz pro SROP 32,555 Kč/EUR. V tabulkách jsou uvedeny pouze prostředky ze strukturálních fondů EU.

19

Alokace ze strukturálních fondů EU na opatření realizovaná individuálními projekty v NUTS 2 Střední Čechy (v mil. Kč) Název opatření/podopatření 2.1.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury 2.1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programu 4.2.2 Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu

2004 86,373 41,130 20,314

2005 123,714 58,911 29,097

2006 2004–2006 160,494 370,581 76,426 176,467 37,747 87,158

40,621

58,182

75,480

174,283

9,143

13,096

16,990

39,229

24,380

34,919

45,301

104,600

Alokace ze strukturálních fondů EU na grantová schémata ve Středočeském kraji (v mil. Kč) Název GS 2004–2006 Podpora drobného podnikání 12,241 Podpora malého a středního podnikání 22,733 Program na podporu výstavby a rekonstrukcí místních komunikací 41,176 Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji 143,771 Program na podporu rozvoje regionálních a místních služeb CR 20,917 pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji Program na podporu rozvoje regionálních a místních služeb CR 48,806 pro veřejný sektor ve Středočeském kraji Program na podporu rozvoje regionální a místní infrastruktury CR 34,866 pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji

Alokace pro 7 NUTS 2 – nadregionální opatření (v mil. Kč) Název opatření/podopatření 2.3. Regenerace a revitalizace vybraných měst 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb CR 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury CR

2004–2006 733,038 586,396 1,172 968

Obecně platí, že podnikatel mohl dostat ze strukturálních fondů EU maximálně 35 % uznatelných nákladů. Obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, organizace zřizované státem a Hospodářská komora ČR mohly žádat 75 % (s výjimkou opatření 3.1 a 3.2, kde mohly tyto subjekty získat až 80 %). Nestátní neziskové organizace mohly v závislosti na opatření získat 67,5 % až 80 %. Rozdíl do 100 % představují zdroje žadatele, prostředky státního rozpočtu nebo prostředky z veřejných zdrojů. 20

SROP ve Středních Čechách V

následujícím textu se zaměříme na analýzu průběhu programu ve Středních Čechách. Data zahrnují šest kol výzvy u individuálních projektů a tři kola u grantových schémat. Vývoj čerpání v GS naznačuje, že bude vyhlášeno ještě jedno kolo v opatření 3.2. Nadregionálním projektům nebudeme věnovat velkou pozornost, protože jsou administrovány na MMR a jsou vždy zaměřeny na více regionů NUTS 2. Přesto je důležité uvést informace, které se týkají Středních Čech.

Individuální projekty Výzvy byly vyhlašovány vždy ve vztahu k vyčerpaným prostředkům v daném opatření. Proto také ne v každé výzvě byla obsažena všechna opatření. V následující tabulce je uveden přehled výzev v jednotlivých opatřeních.

2.1.1 2.1.2 2.2 3.1 4.2.2

1. kolo x x x x x

2. kolo x x

x

3. kolo x x x x x

4. kolo x x

5. kolo x x x x x

6. kolo x

První kolo výzvy vyhlásila Regionální rada NUTS 2 Střední Čechy 31. 5. 2004. Termín příjmu žádostí byl stanoven od 1. 6. 2004 do 30. 7. 2004. Výzva byla vyhlášena pro všechna opatření a očekával se velký zájem žadatelů. Ve stejný termín bylo možné předkládat projekty do předvstupního programu Phare 2003, a jelikož se jednalo o jedinou možnost, jak získat prostředky na rekonstrukci přístupových komunikací k podnikatelským objektům nebo objektům CR, mnoho žadatelů soustředilo své síly na zpracování projektu do tohoto předvstupního programu. Zatímco do Phare 2003 bylo předloženo 26 projektů, do SROPu bylo podáno 17 žádostí. Vzhledem ke skutečnosti, že subjekty ve Středních Čechách neměly mnoho zkušeností s přípravou projektů do předvstupních programů financovaných z evropských zdrojů, lze toto 21

číslo považovat za úspěch. Na druhou stranu je nutné zmínit, že ti žadatelé, kteří projevili dostatek odvahy a pružnosti při přípravě projektů do 1. kola výzvy, měli – díky menší konkurenci – velkou šanci získat finanční prostředky. Druhé kolo vyhlásila Regionální rada 10. 9. 2004. Výzva byla vyhlášena pouze v podopatřeních, ve kterých nebyly v 1. kole vyčerpány všechny prostředky přidělené na rok 2004. Výzva se proto týkala pouze podopatření 2.1.1, 2.1.2 a 4.2.2. Celkem bylo podáno 13 žádostí. Jak ukazuje graf 2, začal růst počet žádostí v opatření 4.2.2.

Páté kolo bylo z hlediska počtu podaných projektů nejúspěšnější. Regionální rada vyhlásila toto kolo dne 19. 9. 2005. Projekty bylo možné předkládat do 30. 11. 2005. Výzva se týkala prostředků alokovaných na rok 2006. Celkem bylo podáno 70 projektů. Plně se ukázalo, že žadatelé již měli dostatek informací, a s vědomím, že tyto prostředky pro rozvoj regionů budou na dlouhé období vyčerpány, připravili velké

Graf 2: Počet přijatých projektů podle opatření 80

Graf 1: Počet podaných projektů

1. kolo 3

2. kolo

17 70

3. kolo

1. kolo

4. kolo

13

5. kolo

2. kolo

6. kolo

60

70 3. kolo

36 4. kolo 45

50

5. kolo 6. kolo

40

6 30 14

Třetí kolo bylo vyhlášeno 28. 1. 2005. Výzva se opět týkala všech opatření a byly na ni použity prostředky alokované na rok 2005. Podle některých předpovědí se mělo jednat o klíčové kolo, protože žadatelé již měli informace o dosavadním průběhu programu a o zkušenostech žadatelů z předchozích kol. Žadatelé ze třetího kola, kteří se zúčastnili i některého z předchozích kol, mohli využít své zkušenosti. Nakonec bylo přijato celkem 45 projektů, což byl třetí nejvyšší počet mezi všemi kraji. Následující grafy přehledně dokazují vzrůstající zájem žadatelů o SROP. Dne 17. 5. 2005 bylo vyhlášeno čtvrté kolo pro opatření, ve kterých nebyly vyčerpány všechny prostředky přidělené na rok 2005, tj. podopatření 2.1.1 a opatření 2.2. Příjem projektů byl ukončen 29. 7. 2005. Celkem bylo přijato šest projektů. 22

17

20

20 4 11 10

0

12

9 3 2 3

3 2

2.1.1

2.1.2

1 1

5 2.2

7 3.1

4 4.2.2

23

množství projektů. V porovnání s předchozími koly se výrazně zlepšila kvalita projektových záměrů a samotného zpracování projektů, čímž v některých opatřeních prudce vzrostla i vzájemná konkurence projektů. Šesté kolo již bylo vyhlášeno pouze pro opatření 2.1.1, zaměřené na projekty silnic II. a III. třídy, které jsou ze zákona v majetku kraje. Celkem byly podány tři projekty. Celkově bylo v letech 2004–2006 podáno 154 individuálních projektů. Z grafu 2 je zřejmé, že největšímu zájmu se těšilo podopatření 4.2.2, kde bylo podáno 72 projektů. Velký zájem zaznamenala také opatření 3.1 a 2.2.

bylo osm úspěšných. Dalším významným žadatelem byly NNO. Podaly 26 žádostí, z nichž uspělo 10. Příspěvkové organizace státu, kraje a obcí podaly celkem devět žádostí, z nichž pět bylo úspěšných. Posledním zastoupeným typem žadatele je kraj. Kraj podal 10 žádostí a všechny byly úspěšné. K 1. 8. 2006 odstoupily od realizace pouze dva projekty v opatření 2.2.

Graf 4: Podané projekty podle žadatele 80 Kraj

Další důležité údaje nabízí graf 3. Z celkového počtu 154 podaných projektů bylo 64 úspěšných. To představuje více než 40procentní úspěšnost. K 1. 8. 2006 měly projekty z 1. až 4. kola podepsané smlouvy nebo Rozhodnutí. Projekty v 5. a 6. kole byly k 1. 8. 2006 ve stavu před vydáním Rozhodnutí. Předpokládáme, že všechny doporučené projekty z 5. a 6. kola projdou i touto fází výběrového procesu a budou úspěšně dokončeny.

PO 70

NNO Svazek obcí Obec

60 Graf 3: Počet úspěšných projektů

3

13

50 13

2 3

6

1. kolo 3 2. kolo

19 3

40

4

3. kolo 4. kolo

9 30 4

5. kolo 4

46 20

22

6. kolo

2 3 10

2

25

4 12

Jak již bylo zmíněno v úvodních kapitolách, SROP poskytuje podporu širokému spektru žadatelů. Obce v jeho rámci podaly celkem 92 žádostí, z nichž 31 bylo úspěšných. Obce patřily k nejčastějším žadatelům a zúčastnily se všech prvních pěti kol. Dále byly zastoupeny i prostřednictvím svazků obcí, které podaly 17 žádostí, z nichž 24

2 2 2

7 0 1. kolo

2. kolo

3. kolo

4. kolo

3 5. kolo

6. kolo

25

Graf 5: Úspěšné projekty podle žadatele

Graf 6: Počet přijatých projektů – podopatření 2.1.1

45

3 Úspěšné

Kraj PO 35

2

NNO Svazek obcí

3

Obec 25

3 2

1 3 1

2 2

4

15

1

1

0 3. kolo

5

4. kolo

6. kolo

3 3 5

13

9 1

2

0 1. kolo

2. kolo

3. kolo

2 2

7

4. kolo

5. kolo

3 6. kolo

Graf 7: Počet přijatých projektů – podopatření 2.1.2 3 Úspěšné 2

Při bližším pohledu na jednotlivá opatření/podopatření je zřejmé, na co žadatelé nejčastěji žádají o finanční prostředky. V podopatření 2.1.1 může být žadatelem pouze kraj, který takto získá prostředky na rekonstrukci a modernizaci silnic II. a III. třídy. Celkem bylo předloženo šest projektů, které plně vyčerpaly alokaci na individuální projekty v podopatření. Podopatření 2.1.2 se zaměřuje především na větší centra osídlení a i minimální výší celkových uznatelných nákladů představuje problém pro malé obce či svazky obcí. Přesto se daří čerpat prostředky na kvalitní projekty zaměřené především na rekonstrukci dopravních terminálů a na nákup autobusů. Bylo podáno sedm projektů a všechny uspěly. Celková výše prostředků z EU na všech sedm projektů činí 170 288 448 Kč. Výrazně jiná je situace v opatření 2.2. Zatímco v 1. kole byla vyčerpána celá alokace na rok 2004, ve 3. kole bylo vyčerpáno něco málo přes 50 %. Zbylé prostředky se staly předmětem 4. kola výzvy, o které se ucházely čtyři projekty. V 5. kole pak bylo 26

3 2

1 1

1

1. kolo

2. kolo

0 3. kolo

5. kolo

podáno 14 projektů. Opatření je zaměřeno na budování veřejně přístupných míst k širokopásmovému internetu. Oblast připojení k internetu prožívá v současné době velmi dynamický růst a tato dynamika se zákonitě projevuje i při přípravě projektů. Plány žadatelů, pokud nejsou v co nejkratší době realizovány, postupně zastarávají. Jejich aktualizace je nejen finančně, ale i časově náročná. Ve všech kolech bylo zaznamenáno celkem 32 projektů, z nichž 19 bylo úspěšných. Je to dáno především niž27

Graf 10: Podané projekty podle žadatele – opatření 3.1

Graf 8: Podané projekty podle žadatele – opatření 2.2 14

1 Kraj

12

PO

PO

16

NNO

4

Svazek obcí

10

18

Svazek obcí

14

Obec

Obec 1

6 4

12

2

8

10 9

2 6

2

8 6

2 4

0 2. kolo

2

4. kolo

2

1

1

5. kolo 2

9

3

2

3 1. kolo

2

4

5

6

0 1. kolo

3. kolo

5. kolo

Graf 9: Úspěšné projekty podle žadatele – opatření 2.2 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Kraj 1

PO Svazek obcí Obec

2

6

2 1. kolo

2. kolo

1 3

2

2

4. kolo

5. kolo

šími nároky na přípravu dokumentace k podání žádosti oproti ostatním opatřením, kde je nutné stavební či územní řízení. Minimální hranice celkových uznatelných nákladů činí 300 tisíc Kč, což je poměrně nízká hodnota. Často se tedy jedná o projekty, které jsou co do finančního objemu velmi malé. Nejvíce žádostí podaly obce (20) a 10 z nich bylo úspěšných. Dalšími žadateli byly svazky obcí (sedm podaných a šest úspěšných projektů). Čtyři projekty pocházely od příspěvkových organizací a jeden projekt podal kraj. Úspěšné projekty si rozdělí 86 855 722 Kč. 28

29

Graf 12: Podané projekty podle žadatele – podopatření 4.2.2

Graf 11: Úspěšné projekty podle žadatele – opatření 3.1

40

12 PO

10

NNO Svazek obcí

8

Kraj

35

4 2

1 1 3

2

1

2

Svazek obcí 25

Obec

20 4

5

6 15 2

3. kolo

4

5. kolo

12

5 4

V opatření 3.1 je podstatně dramatičtější situace. Celkem bylo přijato 35 projektů a uspělo jich 17. Obce podaly 15 projektů, z nichž bylo sedm úspěšných. NNO podaly celkem 14 žádostí a úspěch slavilo osm z nich. Celková dotace na úspěšné projekty činí 173 035 793 Kč.

28

2

10

0 1. kolo

4

NNO

30

Obec 6

1 1

PO

6

0 1. kolo

2. kolo

3. kolo

5. kolo

Graf 13: Úspěšné projekty podle žadatele – podopatření 4.2.2

Podopatření 4.2.2 patří mezi nejpopulárnější, což dokládá počet předložených projektů – podáno jich bylo celkem 72. Svědčí to také o tom, že subjekty v kraji si plně uvědomují význam cestovního ruchu a hledají možnosti získání investičních prostředků. Z předložených 72 projektů bylo 13 úspěšných. Nízký počet schválených projektů je dán především vysokou poptávkou a malým množstvím finančních prostředků. 50 projektů bylo podáno obcemi, z toho osm projektů uspělo. Dalšími žadateli byly NNO, které z 12 projektů uspěly ve dvou případech. Svazky obcí podaly osm projektů, z toho jeden úspěšný. Celá alokace podopatření byla beze zbytku vyčerpána.

Všechny podané individuální projekty požadovaly dohromady 1 499 380 081 Kč. Celková výše dotace na úspěšné projekty činí 905 360 232 Kč. Z alokace na individuální projekty bylo úspěšným projektům schváleno více než 99 %. Veškerá alokace byla vyčerpána v opatřeních 2.1.1 a 4.2.2. V ostatních opatřeních zbyly finanční prostředky ve výši, která je vzhledem k rozděleným prostředkům zanedbatelná. Průměrně připadá na jeden projekt cca 14 mil. Kč. Toto číslo je však pouze orientační, protože rozptyl velikosti projektů je obrovský: od projektů požadujících 350 tis. Kč po projekty žádající více než 200 mil. Kč. 30

20 18 16 14 12 10 5 8 6 4 2 0

Kraj PO NNO Svazek obcí Obec

1 1

3

1 1

2 2

2

1. kolo

2. kolo

3. kolo

5. kolo

31

Graf 14: Celková dotace individuálních projektů (v Kč) 500 000 000 Podané

400 000 000

Schválené

300 000 000 200 000 000 100 000 000 0 2.1.1

2.1.2

2.2

3.1

4.2.2

Grantová schémata Finanční prostředky, které byly alokovány na realizaci grantových schémat, byly přerozděleny celkem ve třech kolech výzvy v období duben 2005–červen 2006. Na podzim 2006 je plánováno vyhlášení 4. kola výzvy na zbývající finanční prostředky v grantovém schématu Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji (opatření 3.2). V prvním kole výzvy bylo vyhlášeno 6 grantových schémat: 1. Podpora drobného podnikání (podopatření 1.1). 2. Podpora malého a středního podnikání (podpatření 1.1). 3. Program na podporu rozvoje regionální dopravní infrastruktury – místní komunikace (podopatření 2.1.1). 4. Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji (opatření 3.2). 5. Program na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji na období 2004–2006 (podopatření 4.2.2). 6. Program na podporu regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro veřejný sektor ve Středočeském kraji na období 2004–2006 (podopatření 4.1.2). Příjem akcí probíhal od 1. 4. 2005 do 13. 5. 2005 (v případě GS »Program na podporu rozvoje regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro veřejný sektor ve Středočeském kraji na léta 2004–2006« v období 17. 2. do 31. 5. 2005). Celkem bylo přijato 56 akcí, z čehož 18 bylo úspěšných. Mezi úspěšné akce bylo rozděleno 56 mil. Kč. Nejvíce akcí (26) registrovalo GS na podporu rozvoje dopravní infrastruktury. Potvrdil se tak předpoklad, že toto grantové schéma je v případě obcí nejžádanější 32

a napomáhá řešit problémy se stavem místní dopravní infrastruktury. Naopak nejméně akcí (pouze jedna) bylo podáno v GS na podporu drobného podnikání (opatření 1.1), a to i přes dostatečně zajištěnou publicitu GS mezi podniky do devíti zaměstnanců. Důvody lze spatřovat v nízké motivaci drobných podnikatelů k podání žádosti o dotaci, kterou mohli získat ve výši 50 % z celkových uznatelných nákladů akce (maximálně 1,5 mil. Kč). Pro některé podnikatele problém představovala neexistence zálohových plateb (jako v ostatních opatřeních programu je žadatel povinen zajistit na začátku realizace celé finanční krytí projektu, přičemž dotaci získá až po jeho ukončení a vyúčtování). Spektrum žadatelů se zúžil také vzhledem ke skutečnosti, že projekty ve vybraných OKEČ zpracovatelského průmyslu mohly být realizovány pouze v hospodářsky slabších regionech vymezených státem a krajem. Z hlediska celkového hodnocení projektů 1. kola výzvy lze konstatovat, že mezi kvalitními projektovými záměry nebyla zaznamenána tak výrazná konkurence jako v kolech následujících. Druhé kolo výzvy se týkalo všech sedmi grantových schémat. U grantových schémat na podporu regionálních a místních služeb cestovního ruchu, určených pro veřejný sektor a pro malé a střední podnikatele (podopatření 4.1.2.), probíhala výzva od 1. 6. do 31. 8. 2005. Do ostatních grantových schémat bylo možné předkládat akce od 1. 7. do 16. 9. 2005. Celkem bylo předloženo 86 akcí, ze kterých zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 32 akcí v celkové výši 113 mil. Kč. Stejně jako u předchozího kola výzvy zaznamenalo velký zájem žadatelů GS na podporu rozvoje dopravní infrastruktury (29 akcí). Nemalému zájmu se těšilo i GS na podporu rozvoje regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro veřejný sektor (tj. kraj, obce, svazky obcí, neziskové organizace), do kterého bylo podáno 21 akcí zaměřených především na zkvalitnění marketingu a komplexní propagaci. Naproti tomu se ve stejně zaměřeném grantovém schématu určeném pro malé a střední podnikatele v cestovním ruchu sešly pouze dvě akce. Hlavní příčinou nízkého počtu projektů v daném grantovém schématu byla hranice minimálních celkových uznatelných nákladů akce ve výši 500 000 Kč, která se pro podnikatele ukázala jako vysoká, a v následujícím kole výzvy byla snížena na 200 000 Kč. Pro malé a střední podnikatele v cestovním ruchu se zdá atraktivnější GS zaměřené na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu, v jehož rámci lze realizovat akce na rozvoj a zkvalitnění ubytovacích kapacit a doprovodné infrastruktury (11 předložených akcí). Z předchozího kola výzvy i nadále přetrvával problém s nízkým zájmem o GS určené drobným podnikatelům ve zpracovatelském průmyslu (jedna předložená akce). Ve třetím kole výzvy, která probíhala od 20. 2. do 7. 5. 2006, bylo předloženo celkem 105 akcí do všech sedmi grantových schémat. Ve srovnání s prvním kolem se jedná o dvojnásobný počet akcí. K podpoře bylo schváleno 54 projektů, které žádaly 33

více než 166 mil. Kč. Toto kolo se vyznačovalo vysokou konkurencí mezi jednotlivými akcemi, vyplývající z vysoké kvality většiny projektových záměrů. Vzrostl také zájem jak drobných, tak malých a středních podnikatelů o GS na podporu podnikání. I přes větší množství kvalitních projektů zaměřených na sociální integraci se nepodařilo alokovat všechny prostředky určené pro opatření 3.2. Podobně jako drobní podnikatelé v opatření 1.1 se i neziskové organizace v opatření 3.2. potýkají s problémem finančního krytí projektu před získáním dotace, z čehož pramení nižší počet projektů podaných v daném opatření ze strany NNO.

Graf 15: Finanční prostředky na akce GS (v Kč) 350 000 000 Podané

300 000 000

Schválené

250 000 000 200 000 000

Nadregionální opatření

150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 1. kolo

2. kolo

3. kolo

Graf 16: Počet akcí v GS 120 100

Podané

Schválené

80 60 40 20 0 1. kolo

34

2. kolo

3. kolo

V opatření 2.3. Regenerace a revitalizace vybraných měst byla v letech 2004–2006 vyhlášena pouze jedna výzva, a to 1. 6. 2004. Projekty zaměřené na obnovu městských jader a částí mohla předložit města, která vybraly jednotlivé kraje. Předloženo bylo 19 projektů, z toho dva z NUTS 2 Střední Čechy. Mezi 11 úspěšnými se žádný ze středočeských žadatelů neumístil. V rámci podopatření 4.1.1. Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu byla vyhlášena dvě kola výzvy pro předkládání individuálních projektů se zaměřením na zkvalitnění služeb, informační obsluhy či marketingu v cestovním ruchu. V 1. kole výzvy, vyhlášeném 3. 5. 2004, bylo předloženo 27 projektů. Mezi žadateli se neobjevil žádný z NUTS 2 Střední Čechy, ovšem z pěti úspěšných projektů se tři zaměří také na Střední Čechy. Ve 2. kole výzvy, vyhlášeném 2. 5. 2005, soutěžilo 26 projektů. Z 11 projektů schválených k financování se osm týká také území Středních Čech. Do dalšího nadregionálního podopatření v oblasti cestovního ruchu, podopatření 4.2.1. Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu, bylo možné podávat individuální projekty (veřejné a neziskové subjekty); zároveň bylo administrováno také jako grantové schéma pro podnikatele. Dané podopatření bylo určeno pro investiční projekty cestovního ruchu nadregionálního významu s podstatným ekonomickým dopadem, které současně vytvářejí ucelené produkty cestovního ruchu. K předkládání individuálních projektů byla první výzva vyhlášena 3. 5. 2004 a podáno bylo 37 žádostí. Žádný projekt z NUTS 2 Střední Čechy se v tomto kole o dotaci neucházel. Druhého kola výzvy, vyhlášeného 2. 5. 2005, se zúčastnilo 37 projektů, z toho jeden z území Středních Čech (mezi pět úspěšných se ale nezařadil). V rámci grantového schématu v podopatření 4.2.1 byla v programovacím období 2004– 2006 vyhlášená pouze jedna výzva. Předloženo bylo 57 akcí, z toho osm z NUTS 2 Střední Čechy. Velkým úspěchem bylo, že ve velké konkurenci se mezi 13 úspěšných akcí zařadily také čtyři projekty z NUTS 2 Střední Čechy.

35

N

Kapitola 2

ásledující kapitola vám představí třináct projektů z území Středních Čech, které získaly dotaci ze Společného regionálního programu a byly již úspěšně zrealizovány. Máte tak možnost seznámit se s projekty, které průřezově reprezentují všechny priority a opatření SROPu. Zároveň si můžete udělat přehled o využívání finančních prostředků EU ze strany různých typů žadatelů (kraj, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, podnikatelé). Pro většinu realizátorů představených projektů to byla první zkušenost s využitím financí ze strukturálních fondů EU. Tyto zkušenosti jsou bezesporu cenné pro přípravu a uskutečnění dalších projektových záměrů. Proto jsme úspěšné žadatele požádali, aby se o ně podělili a předali doporučení budoucím zájemcům o dotace z EU. Realizátoři projektů zároveň poskytli kontaktní údaje na osoby, které jsou ochotny předat další informace k danému projektu. Věříme, že tyto rady pomohou v novém programovacím období 2007–2013 připravit a úspěšně provést řadu dalších zajímavých a prospěšných projektů ve Středních Čechách.

37

Priorita 1

Priorita 1

Regionální podpora podnikání

Opatření 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech (GS Podpora drobného podnikání) Název projektu • Nákup nákladního automobilu s hydraulickou rukou Žadatel • Oldřich Krabec Partneři • Do projektu nebyl zapojen žádný partner Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky z krajského rozpočtu: Vlastní zdroje:

2 576 000 Kč 901 600 Kč 386 400 Kč 1 288 000 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Žadatel – drobný podnikatel – působí v oblasti výroby stavebních hmot a stavebních výrobků na Rakovnicku. Snaha udržet krok s konkurencí na dynamicky se rozvíjejícím trhu vznáší nároky na poskytnutí širší nabídky zákazníkovi se strany podnikatele. V poslední době se stalo běžnou praxí, že firmy kromě objednané výroby specifických stavebních prvků poskytují zákazníkovi také jejich dodání a případné začlenění (usazení) přímo v místě realizace stavby. Na rozdíl od konkurence (působící spíše mimo Rakovnicko) firma nevlastnila kapacitně a technicky vyhovující technologii odpovídající požadavkům zákazníků. Přicházela tak každoročně o část zakázek, neboť nebyla schopna větší vyrobené komponenty zákazníkovi dodat a uložit v místě realizace stavby. Řešení problému nabízí pořízení specifického dopravního prostředku – nákladního automobilu s hydraulickou rukou, který podnikateli umožní stát se opět konkurenceschopným. Projekt a jeho výstupy • Předmětem projektu je nákup nákladního automobilu s hydraulickou rukou s nosností 6500 kg/1000 kg a délkou ramene cca 12 m, který pomůže firmě uspokojit zvyšující se nároky zákazníka a současně se vyrovnat s konkurencí. Nákup dopravního prostředku přispěje k zajištění většího objemu zakázek, růstu tržeb, zvýšení objemu a produktivity práce. Realizace projektu umožní také navýšit počet zaměstnanců o tři pracovníky, a tím přispět ke snížení nezaměstnanosti v regionu Rakovnicko, vyznačujícím se vyšší mírou nezaměstnanosti. Doporučení ostatním žadatelům • »Na počátku jsme se potýkali s neinformovaností o možnostech dotací, informace od OHK v Rakovníku, na kterou jsme se obrátili, nebyly dostačující. Proto jsme první informace začali hledat na internetu. 38

39

Priorita 1

Zpočátku jsme také bojovali s vlastními obavami z velkého množství formalit a trávení ,zbytečného času‘ na úřadech. Tento počáteční ostych doporučujeme překonat a nebát se kompetentních osob na cokoli zeptat.« Kontaktní údaje • Oldřich Krabec Školská 427, 270 51 Lužná v Čechách Tel.: 313 537 765, e-mail: [email protected]

Priorita 1

Regionální podpora podnikání

Opatření 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech (GS Podpora malého a středního podnikání) Název projektu • Intenzifikace provozu pila Věšín Žadatel • Bierhanzl Group, a. s. Partneři • Do projektu nebyli zapojeni partneři Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky z krajského rozpočtu: Vlastní zdroje:

9 877 000 Kč 2 791 040 Kč 1 196 160 Kč 5 889 800 Kč Řešený problém a cíle projektu • Bierhanzl Group, a. s., působí především na trhu stavebních materiálů v regionech středních, jižních a západních Čech. Kromě provozu sedmi prodejních skladů stavebnin, manipulačního skladu dřeva, pily a výrobny palet firma zpracovává dřevo ve středisku pilařské výroby a dřevovýroby v Martinicích u Březnice a ve Věšíně. Středisko zahájilo činnost v roce 1997 vybudováním pilařského provozu v Martinicích u Březnice a od počátku sleduje jasný trend orientovat produkci pily směrem k okruhu zákazníků již známých z působení firmy Bierhanzl Group, a. s., na

40

41

Projekt a jeho výstupy • Předmětem projektu byl nákup technologie na výrobu paletového přířezu a technologie na opracování, ořezávání a vypalování, které byly umístěny do stávající výrobní haly pily Věšín. Nová technologie umožní vyrábět až s dvojnásobnou kapacitou. Předpokládá se, že současná produkce 360 000 kusů palet ročně vzroste na 580 000 kusů palet. Zavedení nové technologie přispěje také ke snížení podílu odpadu, výtěžnost řeziva bude zvýšena ze stávajících 51,25 % minimálně na 60 %. Díky realizaci projektu dojde k rozvoji zaměstnanosti v regionu: projekt vytvoří dvanáct nových pracovních míst. I po realizaci projektu firma pokračuje v dalším zvyšování efektivnosti a objemu výroby při zpracování dřeva v pilařském provozu Věšín. Její projekty »Omítací uzel pořezové technologie – pila Věšín« a »Optimalizační třídicí linka kulatiny« byly podpořeny z programu SROP, z grantového schématu Podpora malého a středního podnikání (2. a 3. kolo výzvy). Také tyto projekty významnou měrou přispějí ke snížení nezaměstnanosti na Rožmitálsku, neboť umožní vznik dvaceti nových pracovních míst. Doporučení ostatním žadatelům • »Věnujte zvýšenou pozornost zadávání veřejných zakázek. My jsme si vzali na pomoc konzultantskou firmu, zabývající se touto problematikou. Konzultujte vše s kompetentními úředníky a řešte problém, dokud je živý. Správně připravit zadání v oblasti dřevařských technologií je vždy ,oříšek‘, poněvadž ve většině případů jde o technologie ,šité na míru‘ a mnohdy je zde velký prostor pro různé modifikace a systémová řešení. Pokud nedochází ke stoprocentnímu nasazení nové technologie, udělejte dokonalý rozbor stavu a výkonového potenciálu zařízení, které má na nové zařízení navazovat. V případě nesouladu s novými technologickými částmi mohou vzniknout problematická místa, která negativně ovlivní plánovanou efektivitu nové investice nebo vyvolají další vícenáklady. V případě dokonalého rozboru s nimi můžete počítat předem nebo jim předcházet. I pro tento případ je proto dobré zahrnout do týmu několik specialistů v jednotlivých oborech nebo poradce.« Kontaktní údaje • Bierhanzl Group, a. s. 262 72 Březnice, Sadová 517 Předseda představenstva: Bořek Bierhanzl Tel.: 318 67 90 31, e-mail: [email protected]

42

43

Priorita 1

trhu stavebních materiálů. V roce 2001 zakoupila firma provoz bývalých Středočeských dřevařských závodů ve Věšíně. Tento komplex byl postupně upraven tak, aby zde mohla vzniknout základna pro velkovýrobu dřevěných palet. Záměrem projektu je intenzifikovat provoz pily pořízením technologie na výrobu paletového přířezu a technologie na opracování, ořezávání a vypalování. Realizace projektu odstraní úzká místa na stávající lince, zvýší výtěžnost řeziva z kulatiny a zvýší objem výroby. Rozšíření výroby zároveň umožní vznik nových pracovních míst, a přispěje tak ke snížení nezaměstnanosti v hospodářsky slabém regionu Rožmitálska.

Priorita 1

Priorita 1

Regionální podpora podnikání

Opatření 1.1. Podpora podnikání ve vybraných regionech (GS Podpora malého a středního podnikání) Název projektu • Zvýšení produkce společnosti Kaiser, s. r. o., v Rožmitále pod Třemšínem Žadatel • Kaiser, s. r. o., Nádražní 753, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem Partneři • Do projektu nebyli zapojeni partneři Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky z krajského rozpočtu: Vlastní zdroje:

4 754 050 Kč 1 338 048 Kč 562 368 Kč 2 853 634 Kč Řešený problém a cíle projektu • Firma Kaiser, s. r. o., podniká v oblasti pilařské výroby, lesnictví a těžby dřeva. Během posledních let rostly požadavky odběratelů jak na množství, tak především na kvalitu poskytovaných služeb. Společnost tak musela řešit problém s převyšující poptávkou, kterou nestačila dostatečně pokrýt a pružně na ni reagovat. Řešení daného problému představoval projekt v podobě pořízení

nové technologie a inovace výroby. Tímto krokem bylo možné dosáhnout navýšení produkce sušených výrobků (řeziva, palet), snížení nákladů společnosti, růstu obratu společnosti a udržení cen v delším časovém horizontu. Inovace výroby znamenala pro společnost vzrůst její konkurenceschopnosti, zlepšení pozice na trhu, možnost získání nové a uspokojení stávající poptávky. Projekt, realizovaný v hospodářsky sla44

bém regionu Rožmitálska, zároveň přispěje ke zvýšení ekonomického rozvoje regionu a umožní vytvoření nových pracovních míst. Projekt a jeho výstupy • Předmětem projektu byl nákup a montáž zařízení na teplovzdušné sušení řeziva, paletových přířezů a palet, pořízení kolového nakladače VOLVO L40 B a spalovacího zařízení dřevního odpadu. Pořízení sušicího zařízení přispělo k modernizaci výroby, nakladač zjednodušil manipulaci se dřevem a jeho nákup představuje do budoucna úsporu nákladů. Spalovací zařízení má pozitivní vliv na životní prostředí. Díky realizaci projektu došlo k vytvoření čtyř pracovních míst. Předpokládá se, že realizací projektu dojde k růstu obratu společnosti o 25 procent. Kontaktní údaje • Kaiser, s. r. o. Nádražní 753, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem Jednatel společnosti: Mgr. Josef Kaiser e-mail: [email protected] Zpracovatelka projektu: Ing. Zuzana Syřínková Tel.: 775 704 450, e-mail: [email protected] 45

Priorita 2

Priorita 2

Regionální rozvoj infrastruktury

Opatření 2.1. Rozvoj dopravy v regionech 2.1.1. Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Název projektu • II/608 Veltrusy, rekonstrukce mostu ev. č. 608–609 Žadatel • Středočeský kraj Partneři • Do projektu nebyli zapojeni partneři Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky z krajského rozpočtu:

83 931 187 Kč 60 611 925 Kč 23 319 262 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Most ev. č. 608–609, který se nachází na silnici II/608 u obce Veltrusy a převádí tuto silnici přes řeku Vltavu, byl v havarijním stavu. Z tohoto důvodu byla na mostě snížena nejvyšší povolená rychlost na 30 km/h, čímž došlo ke snížení plynulosti dopravy. Problém byl o to závažnější, že Veltrusy jsou díky svému zámku a parku turisticky frekventovaným místem. Cílem projektu bylo kvalitativně zlepšit dopravní obslužnost, zvýšit plynulost dopravy v dané lokalitě, zvýšit bezpečnost silničního provozu a zprostředkovaně přispět k rozvoji cestovního ruchu.

46

47

Priorita 2

Projekt a jeho výstupy • Havarijní stav mostu byl způsoben především poškozením mostních závěr, poškozením odvodnění římsy, zábradlí a mostní vozovky. Tento nevyhovující stav byl odstraněn celkovou rekonstrukcí mostu. Rekonstrukce zahrnovala aktivity, jako je bourání, rekonstrukce objektů pozemní komunikace, vlastní rekonstrukce mostu, výstavba opěrných zdí, rekonstrukce veřejného osvětlení a přemístění plavebních znaků. Výstupem projektu je most o délce 227 metrů, šířce 13,6 metru a s chodníky po obou stranách mostu širokými 1,32 metru. Normální zatižitelnost v mostu je 26 t, výhradní 48 t.

Před rekonstrukcí

Kontaktní údaje • Středočeský kraj Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Projektový manažer: Ing. Ladislav Bak Tel.: 257 280 428, e-mail: [email protected]

Priorita 2

Regionální rozvoj infrastruktury

Opatření 2.1. Rozvoj dopravy v regionech 2.1.2. Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Název projektu • Výstavba dopravního terminálu v Rakovníku Žadatel • Město Rakovník Partneři • Svazek měst a obcí Rakovnicka Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Vlastní zdroje:

21 021 374 Kč 15 766 030 Kč 5 255 344 Kč Po rekonstrukci

Řešený problém a cíle projektu • Původní stav autobusového nádraží v Rakovníku vybudovaného ve druhé polovině 60. let minulého století bránil jak kapacitně, tak z hlediska bezpečnosti (couvání autobusů s cestujícími z pilových stanovišť, vandalismus, kapesní krádeže, výtržnosti) a plynulosti provozu dalšímu rozvoji autobusové dopravy. Cílem projektu je vytvořit pro širokou cestující veřejnost vlídný, bezpečný, bezbariérový a informacemi dostatečně vybavený dopravní terminál. Realizace projektu má zároveň přispět k přilákání většího počtu cestujících, ke zvýšení zájmu a posílení pracovních míst u dopravců.

48

Projekt a jeho výstupy • V rámci projektu byla provedena změna celého prostranství autobusového nádraží směrem k jeho smysluplnějšímu využití. Díky rekonstrukci nádraží došlo ke změně pilovitého stání autobusů na podélné, které je vhodnější z hlediska bezpečnosti cestujících a snížení nehodovosti během přepravy osob. Příjezdová komunikace byla rozšířena o jeden jízdní pruh s pěti polotěsnými parkovacími stáními, stávající komunikace byla opravena. Na středové ploše byla rozšířena plocha pro odstavné stání autobusů úpravou zelených ostrůvků. V prostranství nádraží je zajištěn jednosměrný provoz autobusů. V areálu nádraží bylo opraveno veřejné osvětlení, zrekonstruována kanalizace, vybudovány nové a zrekonstruovány 49

Po rekonstrukci

stávající chodníky. Stávající nástupiště byla zrekonstruována a rozšířena o nová. Prostranství bylo dovybaveno zastávkovými přístřešky, zastávkovými sloupy, odpadkovými koši a lavičkami. Pohyb pěších je usměrněn vodorovným dopravním značením a bezpečnostním zábradlím, příchod na nástupní ostrůvky je pouze v místech označených pro chodce. K lepší informovanosti a orientaci cestujících slouží informační kiosek s možností aktivního vyhledávání autobusových a železničních spojů, stejně jako informační tabule se zobrazováním aktuálních příjezdů a odjezdů autobusů. Již nyní lze pozorovat pozitivní dopad projektu. Po necelém roce od zahájení realizace stavební části projektu došlo k nárůstu o 45 spojů (odjezdů) týdně. Šestnáct 50

Priorita 2

Před rekonstrukcí

Před rekonstrukcí

Po rekonstrukci

linek bylo začleněno do systému Středočeské integrované dopravy (SID). Do jednoho roku po ukončení realizace projektu vznikne díky této investici minimálně pět pracovních míst. Již v současné době je prokazatelné, že u největšího dopravce v regionu vzniklo v souvislosti s rozšířením služeb a přidáním nových spojů sedm nových pracovních míst. Doporučení ostatním žadatelům • »Vzhledem ke skutečnosti, že celý proces od zpracování žádosti přes průběžný monitoring, závěrečné vyhodnocení a následný monitoring je administrativně i časově velice náročný, měl by být případný konečný 51

Priorita 2

příjemce grantu buď dostatečně personálně vybaven, nebo by si měl nalézt vhodného zkušeného partnera, který část administrativy zpracuje ve spolupráci s konečným příjemcem. My jsme spolupracovali s externí konzultantskou firmou a tato spolupráce se nám vyplatila.« Kontaktní údaje • Město Rakovník Husovo náměstí 27, 269 18 Rakovník Manažer projektu: Pavel Holub Tel.: 313 259 160, e-mail: [email protected] Zpracovatelé projektu: Ing. Kadlec, Ing. Matýšková, Ing. Brokešová Tel.: 542 210 119, e-mail: [email protected]

Priorita 2

Regionální rozvoj infrastruktury

Opatření 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Název projektu • Komunitní síť Mnichovicka Žadatel • Město Mnichovice Partneři • Obec Hrusice, obec Chocerady, obec Kaliště, obec Mirošovice, obec Mukařov, obec Ondřejov, obec Stránčice, obec Struhařov, obec Stříbrná Skalice, obec Zvánovice Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky ze státního rozpočtu: Vlastní zdroje:

3 588 293 Kč 2 691 220 Kč 358 829 Kč 538 244 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Oblast Mnichovicka je značně členitá a rozmanitá, převažuje zde venkovské osídlení s nízkou hustotou obyvatelstva. To byly zřejmě hlavní důvody, proč nebylo pro komerční subjekty ekonomicky zajímavé investovat v tomto regionu do vybudování širokopásmových datových sítí. Přístup do datových sítí (zejména k internetu) byl pro občany a instituce sídlící v regionu velice omezený. Způsob připojení do datových sítí nesplňoval současné vysoké nároky ani u institucí veřejné správy. Tento neuspokojivý stav blokoval optimální rozšíření a využívání e-governmentu v regionu, z jehož prvků do té doby převažovaly pouze služby 52

e-podatelen. Na technické limity dostupnosti internetu v regionu naráželo také provozování veřejně přístupných bodů k internetu (PIAP). Vinou nízké kvality a pomalého připojení nebyl o jejich využívání ze strany veřejnosti příliš velký zájem. Cílem projektu bylo proto vytvořit levnou, moderní a technicky vysoce pokročilou alternativu k současným možnostem připojení do datových sítí v regionu, a tím zvýšit rozšíření internetu a dalších služeb datových sítí do domácností a firem. Projekt měl zároveň za úkol komplexně vyřešit připojení institucí veřejné správy do datových sítí, a rozšířit tak využívání možností e-governmentu. Vybudováním kvalitní datové sítě, umožněním efektivního využití služeb e-governmentu, stejně jako rozšířením a zvýšením atraktivity sítě PIAP pro občany dojde k významnému rozvoji informační společnosti v regionu. Možnost plného využití potenciálu datových sítí přispěje ke zvýšení atraktivity regionu pro investory a k růstu konkurenceschopnosti soukromého i veřejného sektoru v regionu. Projekt a jeho výstupy • Hlavní aktivitou municipálního projektu města Mnichovice a jeho partnerů bylo vybudování komunitní datové sítě (KSM) na bázi mikrovlnného přenosu (Wi-Fi). Po technickém zabezpečení a vybudování datové sítě násle53

Doporučení ostatním žadatelům • »Doporučujeme věnovat velkou pozornost správnému výběru technologie. Toto strategické rozhodnutí v žádném případě nelze ponechat pouze na dodavateli: na výběru konkrétních prvků s ohledem na dlouhodobý charakter a provozování sítě je třeba se podílet. V přípravné fázi projektu neza54

pomeňte smluvně zabezpečit veškerá umístění technologií, projednat přívody energie a smluvně zajistit nepřetržitý přístup k nim. Velkým úskalím se v našem projektu ukázalo tzv. ,plánování od stolu‘. Doporučujeme veškerá umístění technologií fyzicky prověřit. Velkou pozornost věnujte terénnímu reliéfu, a pokud je projekt zpracováván v období vegetačního klidu, počítejte s rozvojem vegetace s ohledem na zajištění nezbytné viditelnosti v souvislosti s budováním sítí a technologií Wi-Fi. Z administrativního hlediska je nezbytné, aby celý přípravný a později realizační tým měly k dispozici veškeré dokumenty v jejich platných verzích. V rámci celé realizace se nám osvědčilo využívání elektronické komunikace, která všechny kroky nesmírně zrychluje. Po počátečních nezdarech jsme vytvořili sdílené dokumentační středisko (neveřejný webový portál). Zde byly shromažďovány všechny projektové a dokumentační materiály v jejich platných autorizovaných verzích a veškeré změny byly prováděny pouze po vzájemném odsouhlasení. Tento portál se později v rámci realizace přetvořil ve veřejný portál celého projektu s neveřejnou částí, sloužící uživatelům a správě sítě ke vzájemné výměně provozních informací.«

Kontaktní údaje • Město Mnichovice Masarykovo náměstí 83, 251 64 Mnichovice Miroslava Vojtíšková – tajemnice Tel.: 323 640 113, e-mail: [email protected] Administrativní řízení projektu: Bc. Martin Matějovský Tel.: 606 787 901, e-mail: [email protected] Technické a realizační řízení projektu a jeho provozování: Veřejné služby obce Mnichovice Ondřejovská 709, 251 64 Mnichovice Jiří Čánský Tel.: 323 640 108, e-mail: [email protected] 55

Priorita 2

dovalo zřízení osmi nových PIAP (PC s monitorem, tiskárnou a připojením do KSM) na místech určených partnerskými obcemi, které byly společně se stávajícími PIAP zapojené do nově vybudované datové sítě. Všechna PC byla vybavena nainstalovaným a aktualizovaným operačním systémem, programovým vybavením (kancelářským programovým balíkem MS Office 2003 Basic a sadou programů, jako jsou např. Adobe Reader, Nero, Power DVD) a zabezpečena antivirovým a antispywarovým programem. Do komunitní sítě jsou postupně napojovány všechny veřejné instituce, které projevily zájem, včetně školních a předškolních zařízení a knihoven. Provozováním sítě byla pověřena příspěvková organizace města Mnichovice – Veřejné služby obce Mnichovice. V návaznosti na vybudování sítě se uskutečňují školení občanů v oblasti počítačové a informační gramotnosti, která pořádá provozovatel sítě. Projekt umožnil městu Mnichovice a partnerským obcím rozšířit na svých webových stránkách možnosti e-governmentu (oživení a zatraktivnění e-podatelen, provozování elektronické úřední desky, rozhraní pro komunikaci s VS Mnichovice, el. samoodečty vodného – VS Mnichovice). Zahájení a průběh zkušebního provozu doprovázela propagační akce, informující jak o samotném projektu, tak o způsobu využití jeho výstupů (letáky, brožury, informace v regionálních médiích a periodikách). Byla také zřízena internetová stránka projektu www.mnichovice.info/sluzby/ksm/, na které jsou občané a instituce pravidelně informováni o aktuálním dění a možnostech využití datové sítě. Medializace a propagace projektu napomohly skutečnosti, že se podařilo ke stanovenému datu splnit plánovaný počet aktivních napojení a vytvořit reálné předpoklady k brzkému překročení plánovaného limitu v pokrytí a využívání sítě do konce roku 2006. Projekt vytvořil jedno pracovní místo na plný úvazek a jedno pracovní místo na 0,2 úvazku.

Priorita 3

Priorita 3

Rozvoj lidských zdrojů v regionech

Opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Název projektu • Vzdělávací centrum Pečecka Žadatel • Dobrovolný svazek obcí Pečecký region Partneři • Prosperita, o. p. s. Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky ze státního rozpočtu: Vlastní zdroje:

Historický pohled

15 119 658 Kč 12 096 000 Kč 1 209 000 Kč 1 814 658 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Pečecký region má ve srovnání s celokrajským průměrem vysokou nezaměstnanost. Zároveň se vyznačuje specifickou vzdělanostní strukturou. Počet vysokoškolsky vzdělaných osob a osob se vzděláním ukončeným maturitou je podprůměrný, naopak převažují osoby vyučené bez maturity či se základním vzděláním. Cílem projektu je proto rozšíření kapacit v regionu v oblasti celoživotního vzdělávání. Nově vybudované vzdělávací centrum je určeno především pro pořádání vzdělávacích aktivit zaměřených na osoby s nižším stupněm vzdělání a na znevýhodněné skupiny obyvatel, převážně na ženy na mateřské dovolené. 56

Původní stav ze současnosti

Projekt a jeho výstupy • Pro vybudování vzdělávacího zařízení byla vybrána nevyužívaná obecní budova bývalé školní jídelny, nacházející se ve středu města Pečky. Celkovou rekonstrukcí a vybavením budovy vzniklo vzdělávací centrum s jednou učebnou pro zvyšování počítačové gramotnosti (vybavena 12+1 PC a dataprojektorem), dvěma jazykovými učebnami (s kapacitou dvakrát 16 osob), zasedací místností, kanceláří vedoucího centra a odpočinkovým prostorem (parkoviště, dvorek). Centrum dále nabízí hrací koutek s personálním zajištěním pro děti maminek, které absolvují kurzy. V rámci projektu byla také vytvořena pobočka centra v Nové Vsi I., která je vybavena veřejně přístupným internetem a čtyřmi počítači. Zaměření připravovaných kurzů v nových prostorách bylo konzultováno s partnerem projektu,

Po rekonstrukci

57

Kontaktní údaje • Dobrovolný svazek obcí Pečecký region Masarykovo náměstí 78, 289 11 Pečky Projektová manažerka: Ing. Markéta Pošíková Tř. Jana Švermy 141, 289 11 Pečky Tel.: 602 578 297, e-mail: [email protected] www.vzcentrum.cz

Prosperitou, o. p. s., který se specializuje na celoživotní vzdělávání. Od začátku roku 2006 probíhají ve vzdělávacím centru kurzy především v oblasti výuky cizích jazyků a zvyšování počítačové gramotnosti. Na pořádání vzdělávacích kurzů počítačové gramotnosti a anglického jazyka pro ženy na mateřské dovolené získal DSO Pečecký region dotaci v programu SROP, opatření 3.2 – Podpora sociální integrace v regionech (projekt »Potkáme se u Kolína«). Díky realizaci investičního projektu přímo vznikla dvě pracovní místa na poloviční úvazek (účetní, správce budovy) a jedno pracovní místo na plný úvazek (vedoucí centra). 58

59

Priorita 3

Doporučení ostatním žadatelům • »Buďte obezřetní při zadávání veřejných zakázek. My máme velice dobrou zkušenost s konzultantskou firmou, jež se touto problematikou zabývá. Pokud možno vše konzultujte s kompetentními úředníky. Vždy je lepší problém hned řešit než ho nechat ,zahnít‘ či uležet a tvářit se, že je vše v pořádku. Pokud je problém živý, vždy jej lze řešit. Je dobré mít v týmu několik specialistů v jednotlivých oborech nebo poradce. Správně připravit zadání např. v oblasti IT je pro laiky oříšek. Absence odborníka v oblasti IT v našem projektovém týmu se projevila jako slabina ve chvíli, kdy vybraná firma na dodávku PC se ukázala jako málo profesionální a odvedla nekvalitní práci. Proveďte průzkum stavu budovy před vyčíslením nákladů. V našem případě stáří a stav rekonstruované budovy přinesly řadu na počátku stěží předvídatelných problémů (zavodněný suterén, špatný stav odkrytých krovů) a s tím související vícenáklady. V závěru realizace projektu nám byly zprostředkujícím subjektem vyřazeny některé drobné výdaje jako neuznatelné. Jednalo se o dovybavení budovy k zajištění její provozuschopnosti (např. tekuté mýdlo na toalety apod.). V porovnání s celkovým rozpočtem projektu se sice jednalo o zanedbatelnou částku (13 tisíc korun), ale kdybychom to zjistili dříve, nemusela tato situace nastat.«

Priorita 3

Priorita 3

Rozvoj lidských zdrojů v regionech

Opatření 3.1. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Název projektu • Rekonstrukce domu sourozenců Roškotových – Spolkový dům Žadatel • Město Vlašim Partneři • Občanské sdružení Sluníčko, Občanské sdružení Klub Ráchel, Podblanickem, o. s., Klub Modelářů Vlašim, STROM – Přátelé Blanického mlýna, Sbor dobrovolných hasičů, Svaz diabetiků, Fénix – sdružení dětí, mládeže a dospělých, Vlašimská astronomická společnost, Občanské sdružení zdravotně postižených Vlašimska, Svaz zdravotně postižených Podblanicka, Junák – svaz skautů a skautek, Posázaví, o. p. s., Český svaz včelařů, Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Informační centrum neziskových organizací, o. p. s. Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky ze státního rozpočtu: Vlastní zdroje:

12 816 730 Kč 7 807 892 Kč 780 789 Kč 4 228 049 Kč

Plánování projektu

Před rekonstrukcí

60

Po rekonstrukci

Řešený problém a cíle projektu • Myšlenka poskytnout ve Vlašimi neziskovým organizacím budovu, která by sloužila jako zázemí pro jejich činnost, se zrodila již v roce 2003. Zázemí menších neziskových organizací ve městě bylo nedostatečné, stejně jako technické vybavení pro spolkovou činnost. K účasti na projektu byly osloveny všechny neziskové organizace, které působí ve Vlašimi a jejím okolí, aby svými názory, nápady a představami přispěly k vytvoření konečné podoby projektu. Při komunitním plánování neziskové organizace určily, jak bude v budoucnu dům fungovat a jak by měl po jeho rekonstrukci vypadat. Poté byl vytvořen stavební projekt. Hlavním cílem projektu bylo vybudovat kvalitní zázemí pro působení neziskových organizací ve Vlašimi, aby mohly poskytovat odpovídající služby ve vzdělávací, sociální, kulturní a volnočasové oblasti. 61

Priorita 3

Projekt a jeho výstupy • K realizaci projektu byl určen dům, který městu roku 1966 odkázala malířka Anna Roškotová. Vzhledem k technickému stavu budovy byla nutná její kompletní rekonstrukce. Zrekonstruovaný objekt splňuje dvě funkce: 1. slouží jako zázemí pro spolky a neziskové organizace z Vlašimi a nejbližšího okolí, které zde mají své klubovny a kanceláře; 2. tvoří zázemí pro vzdělávací, školicí a přednáškovou činnost. Po rekonstrukci byly nabídnuty nové prostory pěti neziskovým organizacím. Organizace, které neměly požadavek na vlastní klubovnu, ale chtějí mít prostory k občasným setkáním, mají možnost využít pro svou činnost společnou, tzv. setkávací klubovnu. Všechny klubovny jsou vybaveny základním nábytkem a počítačem s přístupem na internet. V objektu se dále nachází multimediálně vybavená přednášková místnost s kapacitou cca 70 osob a ubytovací prostory s 15 lůžky ve standardu se sociálním zařízením. Toto zázemí mohou také využít ostatní organizace a zájemci z regionu. Smyslem je poskytnout a do Vlašimi přilákat co nejširší nabídku školení a seminářů, zaměřených zejména na neformální vzdělávání. V rámci projektu byla také upravena zahrada o rozloze více než 2000 m2, která bude využita pro pestrou škálu aktivit organizací. Vzniklo zde menší hřiště pro dětské sporty a velké ohniště. O chystaných akcích ve Spolkovém domě (vč. přihlášek na plánované akce a ceníku služeb) je možné se informovat na nově vytvořených webových stránkách www.spolkovydum.cz, které jsou neustále aktualizovány. Realizací projektu vzniklo jedno pracovní místo vedoucího domu, který koordinuje aktivity v domě a pomáhá zajišťovat finanční pomoc na jejich realizaci formou dotací. Od roku 2004, kdy se neziskové organizace při plánování projektu poprvé sešly, naučily se vzájemně spolupracovat a pravidelně se setkávat. Díky realizaci projektu tak vznikají nové projekty, na kterých se společně podílí více neziskových organizací. Doporučení ostatním žadatelům • »Budoucím žadatelům doporučujeme nepodceňovat přípravu projektu a všech příloh žádosti o dotaci. Nejde jen o to, aby projekt ,prošel‘ a vy jste získali peníze ze zdrojů Evropské unie. Jak projekt k žádosti o dotaci připravíte, tak jej také budete muset zrealizovat a po dobu minimálně pěti let udržet. Například u Spolkového domu se nám stalo, že jsme žádost o dotaci podávali s projektovou dokumentací v úrovni k územnímu rozhodnutí. Když jsme ji pak rozpracovali ke stavebnímu povolení, projekt musel být upraven a doplněn do takové míry (ostatně jednalo se o rekonstrukci velmi staré budovy), že jsme se v položce stavební části stavby dostali na vícenáklady přibližně 2,8 milionu korun oproti původnímu plánu. Tak velký nárůst nákladů muselo znovu projednat městské zastupitelstvo. Projektový tým pak doufal, že již značně rozpracovaný projekt bude znovu posvěcen. Celá myšlenka Spolkového domu byla od začátku postavena na partnerství města a organizací, které v současné době dům využívají. Ačkoliv zájem spolků o projekt byl od začátku opravdu velký, velmi jsme dbali na to, abychom si jejich 62

pozornost a zájem o projekt udrželi. Pravidelně jsme všechny spolky, které mají v domě své klubovny, a partnery projektu o to intenzivněji zvali na společná setkání. Na nich jsme je informovali o průběhu projektu, stavu rekonstrukce a ptali se na konkrétní náměty. Zapojit partnery a nenechat je bez aktuálních informací byla naše investice, která se nám mnohonásobně vyplatila.« Kontaktní údaje • Město Vlašim Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim Projektová manažerka: Bc. Renata Vondráková Tel.: 604 540 583, e-mail: [email protected] www.spolkovydum.cz 63

Priorita 3

Priorita 3

Rozvoj lidských zdrojů v regionech

Opatření 3.2. Podpora sociální integrace v regionech (GS Podpora sociální integrace ve Středočeském kraji) Název projektu • Ze školy do práce Žadatel • Rytmus, o. s. Partneři • Starozámecká restaurace, Benerest, s. r. o., MŠ Heřmaničky, MŠ Kamenice, Město Votice Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ESF): Prostředky ze státního rozpočtu: Prostředky z krajského rozpočtu:

1 381 119 Kč 1 104 895 Kč 138 112 Kč 138 112 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Posláním občanského sdružení Rytmus je podporovat děti i dospělé s mentálním a kombinovaným postižením v tom, aby mohli žít, pracovat a vzdělávat se v běžných životních podmínkách obvyklých pro jejich vrstevníky. Mladí lidé, kteří odcházejí z praktických škol, nemají potřebné pracovní a sociální zkušenosti jako jejich vrstevníci z běžných středních škol. Z tohoto důvodu jsou více ohrožení nezaměstnaností. Cílem projektu bylo vytvořit model spolupráce mezi agenturou pro podporované zaměstnání, zaměstnavatelem, speciální (praktickou) školou a úřadem práce. Projekt byl určen pro mladé lidi s mentálním postižením, kteří jsou ve věku, kdy musí opustit praktickou školu. Jeho účelem bylo pomoci těmto lidem zorientovat se na trhu práce a pomocí tzv. tranzitního programu získat základní pracovní a sociální zkušenosti na otevřeném trhu práce. Dalším cílem projektu bylo vytvořit rekvalifikační kurz základní obsluhy počítače pro osoby sociálně znevýhodněné.

cení se sám podílel. Kromě studenta plán vytvářel pracovní konzultant, rodič, zástupce zaměstnavatele a zástupce speciální školy, popř. dětského domova. Po celou dobu realizace projektu byly průběžně hodnoceny pracovní dovednosti studentů. Na závěr došlo ke zhodnocení úspěšnosti tranzitního programu. Student obdržel hodnocení od zaměstnavatele a potvrzení o absolvování prvního roku tranzitního programu.

Projekt a jeho výstupy • Projekt vytvořil model spolupráce mezi speciální školou, agenturou podporovaného zaměstnání, zaměstnavateli a úřadem práce na Benešovsku a Voticku. V rámci tranzitního programu si vyzkoušelo práci na běžných pracovištích pět studentů speciální školy. Služba byla prováděna podle metodiky podporovaného zaměstnávání a tranzitního programu, používané v o. s. Rytmus. Každý student měl vypracovaný svůj individuální plán praxe, na jehož vytváření a průběžném hodno64

65

Priorita 3

Další dílčí aktivitou projektu byla realizace tzv. JOB-klubů – setkání studentů a pracovních konzultantů, kde probíhal nácvik a prohlubování sociálních dovedností. Témata setkání byla např.: »Jak se zabydlet v novém zaměstnání«, »Firemní kultura, šikana nejen na pracovišti« a »Jednání se zaměstnavatelem«. Témata se řídila potřebami uživatelů. Druhou linii projektu představoval rekvalifikační kurz »Základní obsluha PC«. Byly vytvořeny pracovní listy a interaktivní CD, následně proběhl »testovací« běh rekvalifikačního kurzu. Celkem se uskutečnilo sedmnáct tříhodinových seminářů. Průběh kurzu byl monitorován, hodnocen a konzultován s odborným garantem. V květnu byla na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR podána žádost o akreditaci rekvalifikačního kurzu. Kurz byl úspěšně akreditován dne 14. 6. 2006 pod č. j. 15 465/06-20/427 B. Následně proběhla jednání s úřady práce v Benešově a Příbrami ohledně nabídky kurzu pro uchazeče a zájemce o zaměstnání. Úřady práce v Benešově i Příbrami projevily zájem, v současné době probíhá jednání o realizaci kurzu. Doporučení ostatním žadatelům • »V průběhu realizace projektu nedošlo k žádným problémům, na které by bylo třeba reagovat. Zásadním a pro neziskovou organizaci ve své podstatě problémovým, až nebezpečným se ovšem ukázal systém pro66

plácení nákladů projektu. Podle podmínek SROPu si musí žadatel zajistit finanční krytí celého projektu, dotaci získává až po jeho realizaci a prokázání vynaložených výdajů. V praxi to znamená, že si žadatel musí hradit realizaci projektu z ,vlastních‘ prostředků a až po jeho ukončení čekat na dotaci. Tu ovšem kvůli složitosti systému žadatel neobdrží ihned po úspěšném vyúčtování projektu a musí na ni čekat delší dobu. Vzhledem k tomu, že si naše organizace musela finanční prostředky na předfinancování projektu půjčit, dostala se kvůli zdlouhavému procesu proplácení výdajů projektu do pozice dlužníka. Doporučení pro budoucí žadatele je tedy nasnadě: je to rozhodnutí, zda je vůbec v silách dané neziskové organizace za takových podmínek projekty realizovat. Projekt mohou podle našeho názoru realizovat pouze organizace, které mají silné zázemí, čímž je zúženo spektrum možných žadatelů.« Kontaktní údaje • Rytmus, o. s. Agentura pro podporované zaměstnání Masarykovo nám. 1, 256 01 Benešov Tel.: 317 742 742, e-mail: [email protected]

67

Priorita 3

Priorita 3

Rozvoj lidských zdrojů v regionech

Opatření 3.3. Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Název projektu • Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů ve Středočeském kraji Žadatel • Středočeský kraj Partneři • Krajská hospodářská komora Střední Čechy, Institut svazu průmyslu ČR, Společnost pro rozvoj Českého krasu, o. s., Středočeský vzdělávací institut Akademie J. A. Komenského, Olivova nadace, Svazek měst a obcí Rakovnicka, Posázaví, o. p. s., Město Mělník, Město Benešov, Město Dobříš, Fokus, o. s., Zahrada, o. s., Srdce Čech, o. p. s., Město Beroun, Město Kladno, Město Mladá Boleslav, Přemyslovy Čechy, o. s., Regionální škola rozvoje venkova, Město Příbram, MAS Podlipansko, o. p. s., MAS Říčansko, o. s., ČSOP Vlašim, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, Central Bohemia Region – European office (zastoupení Středočeského kraje v Bruselu) Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ESF): Prostředky ze státního rozpočtu: Vlastní zdroje:

52 306 504 Kč 39 229 878 Kč 6 538 313 Kč 6 538 313 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Po vstupu České republiky do Evropské unie bylo nutné připravit místní a regionální orgány na čerpání a využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Tento úkol se jevil jako zásadní hlavně ve Středočeském kraji, v němž aktéři regionálního rozvoje neměli ve srovnání s dalšími kraji ČR tolik možností nabýt zkušenosti v dané oblasti v rámci předstupních programů EU. V této souvislosti bylo třeba v kraji vytvořit podmínky pro dostatečnou absorpční kapacitu, tj. schopnost regionálních aktérů zpracovávat a řídit projekty, stejně jako vybudovat kvalitní administrativní kapacity na implementaci programů financovaných z fondů EU. S cílem připravit subjekty na místní a regionální úrovni na efektivní čerpání prostředků EU vypracoval Středočeský kraj projekt, který napomůže zvýšit informovanost, získat vědomosti, dovednosti a odbornou praxi k zpracovávání a řízení 68

projektů. Cílem projektu je dále založit a rozvíjet partnerství všech klíčových institucí regionálního rozvoje. Do realizace projektu jsou tak vedle hlavního koordinátora, Středočeského kraje, zapojeni partneři z místní či regionální úrovně. Projekt a jeho výstupy • Aktivity projektu vycházejí z Analýzy vzdělávacích potřeb jednotlivých cílových skupin (tj. regionálních a místních aktérů zapojených do přípravy a implementace programů a projektů) a Analýzy komunikačních potřeb, které byly vypracovány hned na začátku projektu. Od zahájení projektu se do jeho realizace postupně zapojilo celkem 24 partnerů z řad nevládních neziskových organizací, vzdělávacích institucí, obcí a měst, svazků obcí. Mezi partnery se zařadila také Krajská hospodářská komora a nově vzniklá Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy. V rámci projektu vzniklo deset pozic tzv. euromanažerů, kteří jsou zaměstnanci partnerských organizací. Role euromanažera spočívá v poskytování a šíření informací o možnostech čerpání finančních prostředků z EU, v poradenství v oblasti přípravy a řízení projektů a ve vytváření tzv. projektového zásobníku (seznamu projektových záměrů) ve spádových regionech. Euromanažeří zároveň spolupracují 69

70

Priorita 3

s krajem na realizaci popisovaného projektu a aktivizují vznik a rozvoj místních partnerství (vytváření místních akčních skupin, pořádání setkání partnerů na místní úrovni apod.). Pro euromanažery a ostatní zástupce subjektů, kteří se účastní řízení projektu, jsou určeny vzdělávací aktivity zaměřené na projektové řízení. V září 2006 byl zahájen rozsáhlý vzdělávací cyklus s cílem proškolit zhruba 280 osob ze Středočeského kraje v oblasti projektového řízení. Cyklus je primárně zaměřen na řízení projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Vzhledem k tomu, že každý projekt by měl vycházet z příslušných regionálních nebo mikroregionálních strategií, přičemž tyto strategie mnohde chybí, byla zpracována a vydána metodika »Strategický plán mikroregionu«. Tato metodika má pomoci představitelům obcí a svazků obcí, stejně jako jejich úředníkům orientovat se ve strategickém plánování. Samotní partneři projektu realizují v souladu s cíli projektu širokou škálu aktivit zaměřených především na rozvoj a posílení partnerství jednotlivých regionálních aktérů. Patří mezi ně kulaté stoly, oborová setkání, setkávání partnerů, workshopy, monitoringy, vzdělávání a zahraniční stáže. V roce 2005 proběhly např. semináře »Mikroregion Městecko – prostor pro partnerství a řešení nezaměstnanosti« (pořadatel Krajská hospodářská komora), »Důležitost budování místních partnerství pro sociální integraci« (pořadatel Olivova nadace) či »Jak zvýšit atraktivnost Poděbrad jako lázeňského města«

(pořadatel Regionální škola rozvoje venkova). Výstupy z těchto akcí jsou využitelné pro další činnost partnerů a pro budování partnerství v regionech. V rámci projektu byly uspořádány také tři velké konference. V červnu 2005 se konala »1. Středočeská konference o partnerství« se zaměřením na problematiku obcí a mikroregionů a na budování místních partnerství (pořadatel Posázaví, o. p. s.). V prosinci 2005 proběhla »2. Středočeská konference o partnerství«, která se věnovala nevládním neziskovým organizacím a jejich partnerské spolupráci (pořadatel Olivova nadace). V dubnu 2006 se pod záštitou středočeského hejtmana, Ing. Petra Bendla, uskutečnila »Celokrajská konference o cestovním ruchu«, která informovala mj. o možnosti využívání prostředků EU k rozvoji cestovního ruchu v regionech. Vzhledem k tomu, že pro úspěšnou realizaci projektu je klíčová efektivní komunikace mezi koordinátorem a partnery, byly vytvořeny webové stránky projektu http://absorpce.kr-stredocesky.cz/. Na těchto stránkách je možné získat také bližší informace týkající se projektu. Kontaktní údaje • Středočeský kraj Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Kontaktní osoba: Ing. Jiří Kubiš Tel.: 257 280 610, e-mail: [email protected] http://absorpce.kr-stredocesky.cz 71

Priorita 4

Priorita 4

Rozvoj cestovního ruchu

Opatření 4.1. Rozvoj služeb pro cestovní ruch 4.1.2. Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu (GS Program na podporu rozvoje regionálních a místních služeb cestovního ruchu pro veřejný sektor ve Středočeském kraji na období 2004–2006) Název projektu • Kraj blanických rytířů Žadatel • ZO ČSOP Vlašim Partneři • Město Vlašim, obec Pravonín, obec Kamberk, obec Kondrac, obec Načeradec, obec Jankov, Muzeum Podblanicka, Nadace Partnerství, Marie Baborová, Josef Přitasil Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky ze státního rozpočtu: Vlastní zdroje:

2 979 780 Kč 2 011 352 Kč 670 450 Kč 297 978 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Oblast kolem bájné hory Blaník má díky svým přírodním podmínkám i historickým památkám ve spojení se známou legendou o blanických rytířích potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Ten ale v minulosti nebyl dostatečně využíván a koncepčně propagován. Díky aktivitám některých neziskových organizací a města Vlašimi se tato situace v posledních letech začala zlepšovat, přičemž zlomovým okamžikem byla možnost využití finanční podpory z fondů EU na rozvoj cestovního ruchu. Projekt »Rekonstrukce kulturní památky – vlašimského zámeckého parku« umožnil nově využít do té doby nefunkční historické objekty v zámeckém parku ve Vlašimi a rozšířit tamější služby pro turisty. Ke zlepšení podmínek pro cyklo- a pěší turistiku v regionu došlo realizací projektu Po stopách bla72

73

Projekt a jeho výstupy • S cílem zvýšit návštěvnost regionu efektivním marketingem bylo nutné realizovat několik oblastí aktivit. První z nich byla tvorba nezaměnitelné image regionu s využitím fenoménu blanických rytířů ve slovní a grafické podobě. Byla tak vytvořena základní podoba propagačních materiálů představujících město Vlašim, Vlašimský zámecký park a Kraj blanických rytířů. Dále došlo k rozšíření nabídky informačních materiálů společně s nastavením relevantních distribučních cest podle potřeb cílových skupin a jejich spotřebního chování. Vznikl propagační materiál prezentující lokální cyklistický okruh zapojený v rámci páteřní trasy Greenways Praha–Vídeň, série propagačních letáků partnerských obcí, propagační brožura Zajímavá místa okolo Blaníka a propagační leták se zaměřením na možnosti postižených občanů při trávení volného času v regionu (seznam přístupných míst, ubytoven, sociálních zařízení apod.). Tyto základní propagační materiály budou doplněny výrobou závěsných kalendářů, sadou pohlednic a samolepy s logem. Distribuce bude zajištěna na třech úrovních: v Praze (především v IC), v různých oblastech ČR (především v jižních Čechách podél cyklotrasy Greenways Praha–Vídeň) a v regionu Posázaví. Pro umístění propagačních letáků u partnerů a v IC okolních regionů budou vyrobeny a nakoupeny stojánky. Dále jsou vyvíjeny aktivity v oblasti tvorby nezaměnitelné prezentace v médiích s cílem upoutat pozornost cílových skupin. Jsou otiskovány inzeráty v odborných médiích zaměřených na turistiku a na webových stránkách. Zároveň jsou zveřejňovány série článků v tisku a informace v rozhlase představující Kraj blanický rytířů jako atraktivní turistický region. Cíl prezentovat region jak odborné, tak široké veřejnosti si klade i účast na veletrhu Regiontour. V neposlední řadě hraje velkou roli zajištění široké a kvalitní informovanosti o regionu s využitím internetu. Za tímto účelem byly vytvořeny webové stránky www.blanicti-rytiri.cz se všemi potřebnými turistickými informacemi, které vycházejí z nové koncepce tematických materiálů a propojují všechny důležité turistické body. Výstupem projektu je tedy ucelená koncepce propagace od základní image propagace (veletrhy, webové stránky, publicita v tisku) zaměřené na širší cílovou skupinu mimo vlastní území regionu až po sérii tiskových propagačních materiálů distri74

Priorita 4

nických rytířů na kole i pěšky. Oba jmenované projekty byly financované z programu SROP, opatření 4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu. Z národních a evropských dotací bylo také financováno nové informační centrum v Louňovicích pod Blaníkem (program Leader ČR) a naučná stezka kolem obce Jankov, místa největší bitvy v době třicetileté války na našem území (Leader+). Na základě těchto úspěšných projektů a aktivit v oblasti cestovního ruchu bylo nutné začít uvažovat také o efektivním marketingu. Cílem dalšího projektu proto bylo vytvořit a realizovat koncepční propagaci nově definovaného regionu Kraje blanických rytířů na bázi rozvoje šetrného cestovního ruchu, vlídného k přírodě i místním obyvatelům.

buovaných turistům prostřednictvím ubytoven, restaurací, IC a partnerů přímo v regionu a jeho okolí. Projekt spojuje významné atraktivity v regionu, podporuje a prezentuje místní investiční projekty a zapojuje obce do společné propagace regionu. Doporučení ostatním žadatelům • »Základním předpokladem pro realizaci propagační kampaně je důkladná znalost způsobů a možností marketingových komunikací. Propagace cestovního ruchu je standardní produktovou kampaní s ověřenými zásadami. Pokud žadatelé nemají zkušenosti, je nutné najmout odborníka, neboť v regionech většinou dochází k nevhodnému mixu využití prostředků, a tím jejich velkému plýtvání, jehož důsledkem je i nižší účinnost kampaně a zasažení malého počtu potenciálních zákazníků – turistů. Častou chybou bývá zaměření jen nebo především na výrobu tiskových materiálů, obrazových nosičů nebo CD-ROMů, často zbytečně nákladných, a opomíjí se to zásadní – zviditelnění regionu a jeho atraktivit prostřednictvím médií.« Kontaktní údaje • ZO ČSOP Vlašim Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim Tel.: 317 845 169 Projektový manažer: Petr Zapletal Tel.: 608 889 506, e-mail: [email protected] www.blanicti-rytiri.cz

75

Priorita 4

Priorita 4

Rozvoj cestovního ruchu

Opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 4.2.2. Podpora regionální a místní infrastruktury pro cestovní ruch Název projektu • Sedlčanskem na kole Žadatel • Sdružení obcí Sedlčanska Partneři • Obec Dublovice, obec Jesenice, obec Kamýk nad Vltavou, obec Klučenice, obec Kňovice, obec Kosova Hora, obec Krásná Hora nad Vltavou, obec Křepenice, obec Milešov, obec Nalžovice, obec Nedrahovice, obec Nechvalice, obec Osečany, obec Petrovice, obec Počepice, obec Svatý Jan, obec Vysoký Chlumec, město Sedlčany, Jiří Pečený, Vladimír Kuncl, Sportpropag, a. s., Miroslav Vondráček, Tomáš Kocman, Nadace Partnerství Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Vlastní zdroje:

6 962 341 Kč 5 221 756 Kč 1 740 585 Kč

Před rekonstrukcí

Řešený problém a cíle projektu • Cílem projektu je vytvořit kvalitní zázemí pro rozvoj cykloturistiky jako šetrné formy turistiky v přírodně zachovalé oblasti Sedlčanska. Cykloturistika přináší potřebnou alternativu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který umožňuje člověku nové poznávání a zvyšuje kvalitu jeho života. Jedná se o formu cestovního ruchu, která má potenciál obohatit zážitky turistů a současně nezatěžovat životní prostředí a přinášet užitek obcím. Podpora cykloturistiky zároveň zajišťuje nová pracovní místa při rozvoji infrastruktury v různých oblastech služeb, a tím umožňuje podporu malého a středního podnikání. Využitím současného zájmu o cykloturistiku nejen v České republice, ale i v celé Evropě lze rozšířit cestovní ruch i do doposud turisticky méně známých oblastí naší země, jakou je právě i Sedlčansko. Cykloturistika tak pro obce Sedlčanska představuje příležitost k rozvoji venkovského cestovního ruchu. Projekt a jeho výstupy • Projekt je zaměřen na vytvoření podmínek pro rozvoj cykloturistiky na území Sedlčanska. Jak vyplynulo z analýz, odpovídající infrastruktura, funkční a praktický mobiliář, dobře popsaná a vyznačená trasa a atraktivní cíle jsou důvody, proč se turisté v regionu zdrží a rádi se tam budou i vracet. Z těchto sku76

Po rekonstrukci

77

Doporučení ostatním žadatelům • »Základními problémy projektu byla výběrová řízení a podcenění nákladů na rekonstrukci ubytovny. Výběrová řízení připravovala renomovaná společnost, ale bohužel do akce nasadila zaměstnance třetí kategorie, kteří špatně zvládali složitý proces výběru dodavatele. Vršili chybu za chybou již při přípravě dokumentace. Tato spolupráce velmi komplikovala již tak náročnou realizaci projektu. V případě nákladů na rekonstrukci ubytovny projektant podcenil celkové náklady, takže projekt byl o cca 15 procent finančně náročnější, než jsme předpokládali. Věnujte proto přípravě rozpočtu projektu zvýšenou pozornost, nechejte posoudit náklady projektu více projektanty.«

tečností vycházely také aktivity projektu. Stávající síť byla rozšířena o 120 km značených cyklotras, které vedou po silnicích nižších tříd či zpevněných komunikacích a spojují přírodní a historické památky v regionu. Detailní projekt cyklotras byl konzultován s odborníky a praktiky v oblasti cykloturistiky. Podél cyklotras byl instalován mobiliář, tj. stoly s lavicemi, mapy, stojany na kola a odpadkové koše. Na území Sedlčanska byly vybudovány dvě naučné stezky: první vede na zříceninu hradu Zvěřinec, druhá od kostela v Jesenici křížovou cestou na vrchol Kalvárie. Ve třech obcích, Petrovicích, Kamýku nad Vltavou a Vysokém Chlumci, vznikla sezónní turistická informační centra. Byla vybavena výpočetní technikou a nábytkem pro zajištění provozu, IC v Petrovicích bylo také stavebně upraveno. Za účelem zlepšení kvality v poskytování ubytovacích služeb byla zrekonstruována ubytovna v Sedlčanech. Rekonstrukcí ubytovny se zvýšila její původní ubytovací kapacita na 17 lůžek, zlepšil se standard a kvalita poskytovaných služeb (ubytovna nabízí i pokoj se specifickým vybavením a sociálním zařízením pro zdravotně postižené). Rekonstruovaná budova prošla certifikací Klubu českých turistů a certifikací Nadace Partnerství – Cyklisté vítáni. Nedílnou součástí projektu je i zajištění publicity jeho výstupů a finanční účasti EU na projektu v rámci programu SROP. Nově vytvořené webové stránky www.sedlcanskemnakole.cz informují o všech aspektech cykloturistiky a návazných službách na Sedlčansku. Prostřednictvím stojánků umístěných především u partnerů projektu jsou distribuovány tiskové propagační materiály (mapa a informační leták v české, 78

Kontaktní údaje • Sdružení obcí Sedlčanska Nám. TGM 32, 264 01 Sedlčany Projektová manažerka: Štěpánka Barešová, tajemnice Sdružení obcí Sedlčanska Tel.: 318 820 590, e-mail: [email protected] Zpracovatel a projektový manažer: Petr Zapletal Tel.: 608 889 506, e-mail: [email protected] www.sedlcansko.cz

79

Priorita 4

anglické a německé mutaci), projekt byl též prezentován v tiskových médiích. Komplexní propagace cykloturistiky na Sedlčansku byla zajištěna v rámci projektu »Sedlčansko pro cykloturistiku«, který se úspěšně ucházel o podporu v programu SROP, podopatření 4.1.2 – Rozvoj regionálních a místních služeb cestovního ruchu. Díky realizaci projektu byla vytvořena nová pracovní místa, a to v rámci administrativního řízení projektu, v rámci provozu ubytovny a v rámci provozu IC (sezónní pracovní místa).

Priorita 4

Priorita 4

Rozvoj cestovního ruchu

Opatření 4.2. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 4.2.2. Podpora regionální a místní infrastruktury pro cestovní ruch (GS Program na podporu rozvoje regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu pro malé a střední podnikatele ve Středočeském kraji na období 2004–2006) Název projektu • Vybudování ubytovací kapacity **** hotel-zámek Dobříš Žadatel • Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld Lesní a rybniční správa Zbiroh č. p. 279, 338 08 Zbiroh Partneři • Město Dobříš, Michael Dudla – Sportovní klub Vlaška, Karlštejnsko, s. r. o. Struktura financování Celkové náklady projektu: Prostředky z EU (ERDF): Prostředky z krajského rozpočtu: Vlastní zdroje:

15 666 182 Kč 3 500 000 Kč 1 500 000 Kč 10 666 182 Kč

Řešený problém a cíle projektu • Rokokový zámek v Dobříši patří k významným kulturním památkám Středočeského kraje. V roce 1942 byl zámek vyvlastněn nacisty, v roce 1945 připadl státu, který jej dal do užívání Českému literárnímu fondu. Prostory této historicky cenné památky nebyly ovšem vždy citlivě využívány: na zámku byly realizovány různé přestavby ne zcela v duchu historické architektury, k ubytování ČSF používal i expoziční místnosti. Po převzetí zámku původními majiteli, rodinou Colloredo-Mannsfeld, v roce 1998 byly započaty práce na obnově této kulturní památky. Cílem bylo snížit náklady na provoz, vybudovat důstojné prostředí odpovídající historickému významu objektu, zpřístupnit zámek široké veřejnosti a vybudovat infrastrukturu zaměřenou na rozvoj cestovního ruchu ve městě a regionu. Od konce 90. let tak došlo mj. k úpravě zámeckého parku, rekonstrukci zámecké restaurace a kuchyně, rekonstrukci pivovarských sklepů, k částečné obnově Heliovy fontány či k osvětlení zámku. Dalším krokem k dosažení stanovených cílů byla rekonstrukce části zámeckých prostor za účelem vybudování ubytovacích kapacit vyššího standardu, které doplní již poskytované služby na zámku (prohlídky expozice, koncerty vážné hudby, komerční akce, konference, svatební obřady) a zároveň přispějí ke zvýšení kvality poskytování ubytovacích služeb v regionu a ve Středočeském kraji. 80

81

Priorita 4

Před rekonstrukcí

82

Po rekonstrukci

Před rekonstrukcí

Po rekonstrukci

Před rekonstrukcí

Po rekonstrukci

Projekt a jeho výstupy • V objektech zámku (v tzv. novém křídle a v prostoru nad správou zámku), které budou sloužit jako ubytovací zařízení, došlo během druhé poloviny 20. století k necitelnému začlenění sociálních zařízení, skladů, kotelny a zasedací místnosti do předmětného prostoru. Byla proto nutná celková rekonstrukce daných prostor s důrazem na vhodné začlenění projektu do historického rázu objektu a na výběr vhodného interiéru zapadajícího do celkového stylu zámku. Nově vybudovaný **** hotel nabízí deset dvoulůžkových pokojů a jeden apartmán, včetně komfortního sociálního zařízení, recepce a zázemí. Hoteloví hosté mají díky realizaci projektu možnost využít volný čas k provozování sportovních aktivit v nově vybudovaných zařízeních v areálu zámku. K dispozici jim je fitness centrum, půjčovna kol pro možné vyjížďky do okolních Brd a půjčovna loďěk na Huťském rybníku. Realizace projektu pozitivně přispěla k ekonomickému rozvoji regionu. V rámci projektu byla vytvořena dvě nová pracovní místa (recepční, úklid). Vznikly reprezentativní ubytovací kapacity vhodné pro významné zahraniční návštěvy města a kraje, došlo k rozšíření služeb pro rozvoj kongresové turistiky. Realizace projektu má taktéž pozitivní vliv na příjmy ostatních místních podnikatelů (např. květinářství, fotoslužby, místní obchody a restaurační zařízení) a města Dobříš. 83

Doporučení ostatním žadatelům • »V průběhu zpracování projektu probíhaly pravidelné konzultace s pracovníky Odboru evropské integrace KÚ Středočeského kraje. Jediným drobným problémem při přípravě projektové žádosti bylo vyplňování elektronického formuláře ELZA, kdy zřejmě došlo k záměně formuláře s jiným vyhlášeným grantovým schématem. Při vyplňování údajů o partnerství nám celý systém zkolaboval a s rozpracovanou žádostí ELZA již nebylo možné pracovat. S vyřešením tohoto technického problému nám pomohli pracovníci odboru evropské integrace a po dvou dnech jsme vyplňování formuláře ELZA mohli dokončit. Bez získání dotace by realizace projektu byla opožděna o několik let. Po zkušenostech s tímto projektem chceme podat žádost o dotaci na další projektový záměr v areálu zámku Dobříš.« Kontaktní údaje • Zámek Dobříš 263 01 Dobříš č. p. 1 Zpracovatel a manažer projektu: Pavel Krejcárek, ředitel správy zámku Dobříš Tel.: 318 521 240, 602 301 603, e-mail: [email protected]

Kontakty Informace o Společném regionálním operačním programu vám poskytnou níže uvedené subjekty: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Sídlo: Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Ředitel: Mgr. Marek Kupsa Tel.: 257 280 642 e-mail: [email protected] www.nuts2strednicechy.eu Oddělení grantových schémat z fondů EU (Odbor evropské integrace, KÚ Středočeského kraje) Sídlo: Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Vedoucí: PhDr. Ivo Říha Tel.: 257 280 829 e-mail: [email protected] www.kr-stredocesky.cz Centrum pro regionální rozvoj, pobočka pro NUTS 2 Střední Čechy Sídlo: nám. Míru 9, 120 53 Praha 2 Vedoucí: Ing. Zdeněk Dlouhý Tel.: 221 596 550 e-mail: [email protected] www.crr.cz Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor Řídicí orgán SROP a JPD Praha Sídlo: Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1 Ředitelka: Ing. Lumíra Kafková Tel.: 221 861 365 e-mail: [email protected] www.mmr.cz www.strukturalni-fondy.cz

84

85