ČSR ve 30. letech 20. století – období před Mnichovem
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
1
ČSR ve 30. letech 20. století – období před Mnichovem Velká hospodářská krize roku 1929 má i v ČSR průvodní jevy stejné jako v okolních zemích pokles výroby o 40%, vysoká nezaměstnanost, z toho plynoucí demonstrace, stávky, proti demonstrantům jsou užívány zbraně a dochází i k obětem na životech. 28. 10. 1931: umělci podepisují protest proti brutálním zásahům (Vydra, Voskovec, Korbelář, Werich, Nezval) 1932: největší třídní srážky ve střední Evropě, stávka mosteckých dělníků (kvůli propouštění), stávka se rozroste, stávkuje celý severočeský uhelný revír, 2 lidé jsou zastřeleni vláda široké koalice (1929 – 1932), v čele Fr. Udržal – socialistické strany + panská koalice, snaha zmírnit krizi, podporují odbory, jsou vydávány poukázky na potraviny, chlebová akce,…. 1932 – 1935: v čele vlády agrárník Jan Malypetr, v USA New Deal (v češtině Nový úděl je název souboru opatření a ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu let 193337 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat státní ekonomiku Spojených států během Velké hospodářské krize). Malypetrova vláda tento plán přejímá. 1934: prezidentské volby ve Vladislavském sále, komunisti rušili – byli vyvedeni, na Gottwalda vydán zatykač, uprchl do SSSR, zvolen T. G. Masaryk (po čtvrté) 1933: Hitler se stal říšským kancléřem, stane se prezidentem po smrti Hindenburga, Němci nadšeni naše vláda použila zákon na ochranu republiky -> zakázána NSDAP z NSDAP vznikla Sudetoněmecká vlastenecká fronta – v čele K. Henlein, K. H. Frank 1935: parlamentní volby, německá strana se přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu SDP, která volby vyhrála. Hlasy českých voličů se tříštily, zatímco Němci byli jednotní, vláda byla ale sestavena tak, že se tam SDP nedostala. 1935: odstoupil T. G. Masaryk, zemřel 14. 9. 1937, nastoupil Edvard Beneš (doposud ministr zahraničí), komunisti podpořili volbu Beneše -> Gottwald se vrací ze zahraničí, je na něj zrušen zatykač, v čele vlády M. Hodža – slovenský agrárník, K. Krofta – ministr zahraničí po Benešovi Květen 1935: podepsána spojenecká smlouva se SSSR Zahájena výstavba pohraničního opevnění, zbrojení 1936: 2 sjezdy - sjezd Luďáků Hlinkovy strany - inklinují k fašismu - sjezd Sudetoněmecké strany v Chebu
2
Změny v postech ministerských předsedů: ve VB – Chamberlain, ve FR – Daladier – politika appeasementu (politika ústupků) leden 1938 – vytvořen zelený plán („Plan Grün“)= plán vojenské agrese Hitlera vůči naší republice březen 1938 –Anschluss Österreich – Hitler obsadil Rakousko, čeká na reakci západu, ti zasílají pouze oficiální nótu, protest = Hitler vidí, že má volné pole působnosti ve střední Evropě 14. 4. 1938 – SDP - Henleinova strana se sešla v Karlových Varech, vypracován karlovarský program s následujícími požadavky: - autonomie sudetských pohraničních oblastí - volnost pro nacistickou propagandu - orientace na nacistické Německo - úplná rovnoprávnost s Čechy (nechtějí být menšinou) Zahraničí propagující politiku appeasementu podpořilo karlovarský program, poslalo žádost, aby naše vláda KV program přijala Hitler začíná stahovat vojska k českým hranicím. 20. – 21. 5. 1938: naše vláda vyhlašuje částečnou vojenskou mobilizaci, velký mezinárodní ohlas, SSSR i Francie jsou ochotny pomoct. Hitler stáhl jednotky od hranic, stupňuje požadavky, VB vyslala do ČSR misi lorda Runcimana červenec – srpen 1938 – měla posoudit soužití Čechů a Němců, nátlak, naše vláda zklamána, E. Beneš ustupuje požadavkům, vypracoval Čtvrtý plán = přijetí KV programu Srpen 1938: pokus Henleinovců o puč v pohraničí, snaha o odtržení, naše vláda zakročila, neúspěch, na Henleina a Franka byl vydán zatykač, proto utekli do Německa. 15. 9. 1938: schůzka Chamberlaina a Hitlera v Berchtesgadenu v Alpách, Hitler požaduje odtržení části českého pohraničí, Chamberlain ho podpořil, Francie také souhlasí, stanovisko bylo sděleno naší vládě – nepřijímá, následuje velký nátlak VB a FR Hodžova vláda podmínky přijala 21. 9. 1938 a kapitulovala 22. 9. 1938: Hodžova vláda odstupuje, místo ní úřednická vláda Jana Syrového – učiní rozhodnutí, že ČSR se bude bránit, v zemi se konají demonstrace 23. 9. 1938: všeobecná mobilizace, vlády Francie a VB mobilizaci schválily, neboť 22. 9. se konala druhá schůzka Chamberlaina a Hitlera v Godesbergu, Hitler vystupňoval požadavky, žádal rozšíření o další území: Těšínsko po Polsko, jižní Slovensko po Maďarsko Hitler se dozvěděl o mobilizaci ČSR, nastává reálná hrozba války, naše vláda Hitlerovy nové územní požadavky nepřijala, částečně začala mobilizovat i Francie. Němci dávají ultimátum – do 28. 9. musí ČSR opustit pohraničí, VB se chce s Německem domluvit, USA poslaly také dopis naší vládě, že ohrožujeme mír, aktivity se ujímá Mussolini a navrhuje schůzku velmocí bez naší účasti – tento návrh Hitler přijal.
3
Úkol: Doplňte text přehledu hlavních událostí 30. let 20. století před Mnichovskou konferencí: Hitler se dostává k moci v roce…………….. . V ČSR je následně zakázána NSDAP, ale vzniká Sudeto-německá vlastenecká fronta v čele s ………………………………………..….. Tato strana (nyní s názvem Sudetoněmecká strana – SDP) dokonce vyhrává volby v ČSR v roce …………… Prezidentem ČSR se po odstoupení T. G. Masaryka v roce 1935 stává …………………………….. V březnu 1938 Hitler obsazuje …………………….. Vzhledem ke skutečnosti, že Velká Británie a Francie jsou zastánci politiky ………………….. - politiky ústupků, zasílají Hitlerovi pouze oficiální nótu, ale jinak nezasahují. SDP vydává 14. 4. 1938 na sjezdu v Karlových Varech program požadující ……………………………………………. ………………………………………………………………………………………………….. Následně Hitler začíná stahovat vojska k českým hranicím. Jako rekci 20. – 21. 5. 1938 naše vláda vyhlašuje …………………………………. Hitler stahuje jednotky od hranic, nicméně stupňuje své požadavky, proto Velká Británie posílá do ČSR misi …………..……..………… v červenci
– srpnu 1938, která má posoudit soužití Čechů a Němců a která následně
doporučuje přijetí Karlovarského programu. 15. 9. 1938 se koná schůzka Chamberlaina a Hitlera v…………………….., kde Hitler požaduje odtržení části českého pohraničí, Velká Británie a Francie souhlasí, ale naše vláda nepřijímá. 22. 9. se koná druhá schůzka Chamberlaina a Hitlera v ……………………….., Hitler dále stupňuje své požadavky – žádá další území. 23. 9. 1938 ČSR vyhlašuje všeobecnou mobilizaci. Hitler dává ultimátum – do 28. 9. musí ČSR opustit pohraničí, VB se chce s Německem domluvit. V této situaci se aktivity se ujímá ……………………., který navrhuje schůzku velmocí bez naší účasti.
4
Úkol: Doplňte text přehledu hlavních událostí 30. let 20. století před Mnichovskou konferencí: Řešení: Hitler se dostává k moci v roce 1933. V ČSR je následně zakázána NSDAP, ale vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s Henleinem a Frankem. Tato strana (nyní s názvem Sudetoněmecká strana – SDP) dokonce vyhrává volby v ČSR v roce 1935. Prezidentem ČSR se po odstoupení T. G. Masaryka v roce 1935 stává Edvard Beneš. V březnu 1938 Hitler obsazuje Rakousko. Vzhledem ke skutečnosti, že Velká Británie a Francie jsou zastánci politiky appeasementu - politiky ústupků, zasílají Hitlerovi pouze oficiální nótu, ale jinak nezasahují. SDP vydává 14. 4. 1938 na sjezdu v Karlových Varech program požadující volnou propagaci nacismu, autonomii sudetských pohraničních oblastí, a úplnou rovnoprávnost s Čechy. Následně Hitler začíná stahovat vojska k českým hranicím. Jako rekci 20. – 21. 5. 1938 naše vláda vyhlašuje částečnou vojenskou mobilizaci. Hitler stahuje jednotky od hranic, nicméně stupňuje své požadavky, proto Velká Británie posílá do ČSR misi lorda Runcimana v červenci – srpnu 1938, která má posoudit soužití Čechů a Němců a která následně doporučuje přijetí Karlovarského programu. 15. 9. 1938 se koná schůzka Chamberlaina a Hitlera v Berchtesgadenu, kde Hitler požaduje odtržení části českého pohraničí, Velká Británie a Francie souhlasí, ale naše vláda nepřijímá. 22. 9. se koná druhá schůzka Chamberlaina a Hitlera v Godesbergu, Hitler dále stupňuje své požadavky – žádá další území. 23. 9. 1938 ČSR vyhlašuje všeobecnou mobilizaci. Hitler dává ultimátum – do 28. 9. musí ČSR opustit pohraničí, VB se chce s Německem domluvit. V této situaci se aktivity se ujímá Mussolini, který navrhuje schůzku velmocí bez naší účasti.
5
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8CSR_v_druh%C3%A9_polovin%C4%9B_30._let#Mnic hovsk.C3.A1_krize http://cs.wikipedia.org/wiki/Hitler
6
