SPSKS. 1.2 Význam bezpečnosti práce pro hornické provozy

SPSKS

Obsah 1

Úvod............................................................................................................................... 3 1.1 Zaměření a význam předmětu................................................................................. 3 1.2 Význam bezpečnosti práce pro hornické provozy.................................................... 3 1.3 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ............................................. 4 1.4 Odpovědnost za dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci..... 4 2 Horní zákon (zákon č. 44/1988 Sb.) ............................................................................... 5 2.1 Nerosty.................................................................................................................... 5 2.2 Odpisy zásob .......................................................................................................... 6 2.3 Chráněné ložiskové území ...................................................................................... 7 2.4 Dobývací prostor ..................................................................................................... 9 2.5 Úhrady ...................................................................................................................12 2.6 Zvláštní zásahy do zemské kůry.............................................................................13 2.7 Stará důlní díla .......................................................................................................13 2.8 Důlní škody ............................................................................................................14 2.9 Důlní vody ..............................................................................................................15 3 Bezpečnostní předpisy (č. 22/1989 Sb. a č. 26/1989 Sb.) .............................................16 3.1 Bezpečnostní předpisy pro podzemí (č. 22/1989 Sb.) ............................................16 3.2 Bezpečnostní předpisy pro povrch (č. 26/1989 Sb.) ...............................................25 3.3 Prohlídky pracovišť.................................................................................................30 3.3.1 Prohlídky pracovišť dle Vyhlášky č. 22/1989 Sb. .............................................30 3.3.2 Prohlídky pracovišť dle Vyhlášky č. 26/1989 Sb. .............................................32 3.4 Přidělování práce ...................................................................................................33 3.4.1 Přidělování práce podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb.............................................33 3.4.2 Přidělování práce podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb.............................................33 3.5 Povinnosti pracovníků ............................................................................................33 3.5.1 Povinnosti pracovníků podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb......................................33 3.5.2 Povinnosti pracovníků podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb......................................34 3.6 Mimořádné události ................................................................................................35 3.7 Havarijní plány .......................................................................................................36 3.7.1 Havarijní plány podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb. ................................................36 3.7.2 Havarijní plány podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb. ................................................37 3.8 Části havarijního plánu (Vyhláška č. 26/1989 Sb.) .................................................37 3.9 Úkoly vedoucího likvidace havárie (č. 26/1989 Sb.)................................................38 3.10 Dokumentace a záznamy .......................................................................................40 3.10.1 Dokumentace a záznamy podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb. ...............................40 3.10.2 Dokumentace a záznamy podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb. ...............................41 3.11 Těžební práce ........................................................................................................42 3.11.1 Těžební práce podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb..................................................42 3.11.2 Těžební práce podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb..................................................51 3.12 Provozní dokumentace...........................................................................................55 3.12.1 Provozní dokumentace podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb. ...................................55 3.12.2 Provozní dokumentace podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb. ...................................56 4 Přehled předpisů ...........................................................................................................57 4.1 Zákony ...................................................................................................................57 4.2 Prováděcí předpisy.................................................................................................57 Závěr....................................................................................................................................61 Použitá literatura ..................................................................................................................62

SPSKS

1 Úvod Tato skripta byla vytvořena jako studijní materiál pro výuku předmětu Bezpečnost práce pro obor vzdělávání 21 – XX – M/OXX Těžba a zpracování ropy a zemního plynu dle příslušných osnov Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

1.1 Zaměření a význam předmětu Cílem výuky je výchova studentů k tomu, aby si osvojili potřebu dodržování zásad bezpečnosti při práci vyplývající z příslušných zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů upravujících hornickou činnost a činnosti prováděné hornickým způsobem tak, aby po absolvování studijního předmětu žák znal a uměl vyjmenovat právní normy, které se problematiky bezpečnosti práce týkají, rozuměl postavení Českého báňského úřadu v Praze (ČBÚ) garanta státní správy ve vztahu k báňské činnosti , znal a uměl vysvětlit základní ustanovení zákoníku práce ve významu k bezpečnosti práce, pracovního řádu a povinné dokumentace problematiky. Dále se předpokládá, že se bude umět orientovat v problematice odborné způsobilosti, bude znát její právní základ a činnosti, u kterých je vyžadována, bude znát bezpečnostní značky a signály, které souvisí s činnostmi prováděnými hornickým způsobem, že bude umět vysvětlit základy správního řízení s ohledem na řešení problematiky bezpečnosti práce , bude umět vysvětlit problematiku havarijních plánů a bude se umět orientovat v příslušné dokumentaci a záznamech.

SPSKS

1.2 Význam bezpečnosti práce pro hornické provozy

Bezpečnost práce spolu s hygienou práce je disciplinou, která studuje a zkoumá příčiny negativních jevů a vlivů v podmínkách určitého pracovního procesu a prostředí. Zabývá se hodnocením závažnosti těchto vlivů, zkoumáním efektivních způsobů úpravy životního a pracovního režimu i prostředí s cílem upravit podmínky tak, aby bylo co nejlépe využito tvůrčích sil člověka a umožněn jejich další rozvoj. Obsahuje v sobě tedy dvě základní činnosti, a to jednak rozbor podmínek práce se zřetelem na možný vznik ohrožení zdraví, jednak uskutečnění vhodných opatření nutných k bezpečnému pracovnímu výkonu. Jako vědní obor využívá poznatků jiných vědních disciplín. Využívá poznatků věd přírodních, technických i společenských a pracuje metodami, které jsou vlastní všem těmto vědním oborům. Bezpečnost a hygiena práce v hornictví musí být nedílnou součástí výrobního procesu a musí řešit konkrétní problematiku, vyplývající z charakteru činnosti jednotlivých prací. Mezi velmi závažné problémy se řadí např. otázky mechanického a elektrického rizika, rizika plynných škodlivin (toxických, výbušných) v ovzduší pracovišť, rizika prašnosti jako škodliviny lidského zdraví, rizika výbušnosti prachů, rizika požárů, rizika hluku a vibrací, ale také řada nepříznivých faktorů dalších jako jsou např. nepříznivé mikroklimatické podmínky, nedostatečné osvětlení, otázky hygieny stravování, problematika pracovních ochranných oděvů a pomůcek a další. Jde o poznání příčin negativních vlivů vyplývajících z charakteru pracovní činnosti, o hledání účinných technických, organizačních i zdravotnických opatření v boji proti nim a o uplatňování těchto opatření konkrétně v praxi. Vznik negativních jevů výrobního procesu je podmíněn objektivními i subjektivními vlivy jak pracovního, tak mimopracovního prostředí.

3

Rizikovost práce z hlediska možnosti poškození lidského organismu se projevuje ve třech základních formách: • náhle, nečekaně, tak dochází ke vzniku havárie nebo pracovního úrazu, • postupně, až po určité expozici v rizikovém prostředí – v tomto případě dochází ke vzniku choroby z povolání, • ve snížení odolnosti lidského organizmu, která se projevuje v celkové ale zvláště specifické nemocnosti. Pracovní úraz můžeme charakterizovat jako nehodový děj ve výrobním procesu, který vyústil ve zranění osoby (poškození lidského organizmu). Za pracovní úraz se považuje jakékoliv porušení zdraví nebo usmrcení, které bylo pracovníkovi způsobeno nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

1.3 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je upravena řadou právních norem. Zejména se jedná o tyto dokumenty: Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce; Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád; Zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě; Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí; Vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu; Kromě těchto stěžejních právních norem se bezpečností a ochranou zdraví při práci zabývají ještě řada dalších právních norem, na které budou odvolávky a které budou v závěru skript také uvedeny v seznamu.

SPSKS

1.4 Odpovědnost za dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Stanovení Odpovědnosti upravuje § 3 Vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a také § č. 3 Vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.

4

2 Horní zákon (zákon č. 44/1988 Sb.) Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárného využívání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce, přípravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při těchto činnostech.

2.1 Nerosty (1) Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry. (2) Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů, c) rašelina, d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství, e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva.

SPSKS

Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené (1) Vyhrazené nerosty jsou a) radioaktivní nerosty, b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy, d) magnezit, e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny, f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli, g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit, h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů, i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin, j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny, k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit, l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením, m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b). (2) Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.

5

(3) V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

2.2 Odpisy zásob (1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních. (2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi, b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné, c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob. (3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li před-poklad jejich využití ani v budoucnosti. (4) Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu zásob způsobené a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou dokumentací (§ 39 důlně měřická a geologická dokumentace), b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, c) těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby, d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob, e) odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska nebo jeho části.

SPSKS

Návrh na odpis zásob výhradního ložiska (1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů (§ 10 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991Sb.; Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.), jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis. (2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace. (3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje a) název a sídlo organizace, b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních, c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu, 6

d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních, e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu, f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního prostředí. Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska (1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky se souhlasem ministerstva životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Českým báňským úřadem. (2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě 100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3. (3) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje a) množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu, b) rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí z bilančních zásob do zásob nebilančních, c) opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem na možnost jejich pozdějšího využití. (4) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu. (5) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska s jedním vyhotovením dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovateli a obvodnímu báňskému úřadu. Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska bez dokladů uvedených v § 14b zašle Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvu životního prostředí, krajskému úřadu a České geologické službě. Rozhodnutí o odpisu malého množství zásob odešle obvodní báňský úřad Ministerstvu průmyslu a obchodu, Ministerstvu životního prostředí a České geologické službě. Schválený odpis zásob výhradního ložiska vyznačí navrhovatel v důlně měřické a geologické dokumentaci. (6) Organizace, která navrhne odpis zásob výhradního ložiska, nesmí likvido-vat technická zařízení potřebná k vydobytí zásob navržených k odpisu a zrušit k nim přístup, dokud neobdržela rozhodnutí o odpisu, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje bezpečnost provozu a ochrana zdraví při práci.

SPSKS

2.3 Chráněné ložiskové území (1) Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území. (2) Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. (3) Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku (§ 6). Stanovení chráněného ložiskového území (1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti 7

s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. (2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku a návrhem hranic chráněného ložiskového území. (3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu. Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. (4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí ministerstvo životního prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí připomínky a návrhy účastníka. (5) Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci. (6) Ministerstvo životního prostředí České republiky po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti zruší chráněné ložiskové území, jestliže pominuly důvody ochrany výhradního ložiska. (7) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně i pro změnu a zrušení chráněného ložiskového území. (8) Podrobnosti o stanovení, změně a zrušení chráněného ložiskového území a jeho evidenci stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo životního prostředí České republiky.

SPSKS

Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území (1) V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, pokud k tomu nebyl dán souhlas podle tohoto zákona. (2) Jestliže je nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu umístit stavbu nebo zařízení nesouvisející s dobýváním výhradního ložiska v chráněném ložiskovém území, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití nerostného bohatství. Znemožnit nebo ztížit dobývání výhradních ložisek nerostů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) až d) je možno jen ve zvlášť odůvodněných případech, jde-li o mimořádně důležitou stavbu nebo zařízení nebo bude-li stavbou nebo zařízením ztíženo nebo znemožněno dobývání jen malého množství zásob výhradního ložiska. Povolování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území (1) Povolení staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (§ 117 až 121 zákona č. 50/1976 Sb.) jen se souhlasem orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem. (2) Souhlas orgánu kraje v přenesené působnosti podle odstavce 1 si vyžádá orgán příslušný pro povolování staveb a zařízení. Žádost o povolení stavby a zařízení musí žadatel doložit vyjádřením organizace spolu s návrhem podmínek ochrany výhradního ložiska. 8

2.4 Dobývací prostor (1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních ložisek a k vlivu dobývání. (2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska. (3) Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací prostor. Hranice dobývacího prostoru (1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově. (2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí. (3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci (§ 8, 12 a 21 zákona č. 50/1976 Sb.).

SPSKS

Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru (1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. (2) Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (§ 25 odst. 3) musí být návrh na jeho stanovení doložen vyjádřením organizace, pro kterou již byl dobývací prostor stanoven. Pokud je to z hlediska hospodárného využívání, ekologických vlivů a bezpečnosti provozu nutné, stanoví obvodní báňský úřad nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek. (3) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede též termín započetí dobývání výhradního ložiska. Platnost rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru není časově omezena, pokud v rozhodnutí není stanoveno jinak. (4) Obvodní báňský úřad může za podmínek podle odstavce 1 na návrh organizace nebo i z vlastního podnětu dobývací prostor změnit, jsou-li pro to závažné důvody z hlediska právem chráněného obecného zájmu. (5) Jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů (např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního 9

fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.), projedná organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky, požadavky a stanoviska uplatnit do jednoho měsíce u organizace, která o stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala. (6) Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o využití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu (§ 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). (7) Organizace může smluvně převést dobývací prostor na jinou organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení § 24 odst. 11 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu. (8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno. (9) Podrobnosti o návrzích dobývacích prostorů a o postupu při jejich stanovení, změnách, zrušení a evidenci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem. Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (1) Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen „řízení o stanovení dobývacího prostoru“) se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního báňského úřadu. Návrh se doloží: a) rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území, b) předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí vydaným podle § 24 odst. 2, c) dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost, d) doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě zvláštními předpisy (např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči). Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu na právem chráněné obecné zájmy, e) seznamem fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známy, f) u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a dobývání, pokud organizace žádá současně o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti. (2) Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická práva a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, obec, v jejímž územním obvodu

SPSKS

10

se dobývací prostor nachází, a obce, jejichž územní obvody mohou být stanovením dobývacího prostoru dotčeny. (3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení nejpozději 7 dní před ústním jednáním a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně upozorní účastníky, že své připomínky a návrhy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Orgány, které se k návrhu na stanovení dobývacího prostoru vyjadřovaly podle zvláštních předpisů (např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči), se již k řízení nepřizvou. (4) Dotčené orgány státní správy oznámí svá stanoviska ve lhůtě, kterou určí obvodní báňský úřad a která nesmí být kratší než 15 dní, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Jestliže některý z orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení návrhu delší čas, obvodní báňský úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. (5) Zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru, jestliže se týká rozsáhlého území, oznámí obvodní báňský úřad účastníkům řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před ústním jednáním. Zahájení řízení oznámí obvodní báňský úřad veřejnou vyhláškou i v případě, že mu účastníci řízení nejsou známi. Při oznámení zahájení řízení veřejnou vyhláškou se postupuje obdobně jako při územním řízení podle zvláštních předpisů (§ 58 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.). (6) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru posoudí návrh především z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a jeho důsledků; přitom posoudí, zda je návrh v souladu s rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území a zda vyhovuje všeobecným technickým požadavkům pro výstavbu dolů nebo lomů a požadavkům, které stanoví zvláštní předpisy pro ochranu chráněných zájmů (např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, a vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči). (7) Obvodní báňský úřad v řízení o stanovení dobývacího prostoru zabezpečí stanoviska dotčených orgánů státní správy a posoudí připomínky a návrhy účastníků. (8) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí obvodní báňský úřad dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zákonem chráněné obecné zájmy v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. (9) Obvodní báňský úřad může zahájit řízení o stanovení dobývacího prostoru i v případě, že nejsou k dispozici všechny doklady a dokumentace podle odstavce 1 písm. d) a e).

SPSKS

11

Současně stanoví organizaci lhůtu pro doplnění návrhu. Jestliže návrh nebyl doplněn ve stanovené lhůtě, obvodní báňský úřad řízení o stanovení dobývacího prostoru zastaví.

2.5 Úhrady (1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu (Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů) roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. (2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo nerostů na výhradních ložiskách po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen „vydobyté nerosty“); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem, s ministerstvem životního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady. (4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce. (5) Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru. (6) Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky. Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě, kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím pověří Ministerstvo životního prostředí. (7) Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále podle odstavce 7 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska (§ 24 odst. 1). (8) Placení úhrad podle odstavců 1 a 2 a penále podle odstavce 7 kontrolují obvodní báňské úřady. Tím nejsou dotčena práva kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů. (9) Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále a o jejich odvádění do státního rozpočtu České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých nerostů nebo

SPSKS

12

osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí, ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem. (10) Organizace je povinna zaplatit roční úhradu z ropy nebo hořlavého zemního plynu, které získá při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území a uvede je na trh v rámci své podnikatelské činnosti; ustanovení odstavců 2 až 9 se zde použijí obdobně.

2.6 Zvláštní zásahy do zemské kůry (1) Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle tohoto zákona rozumí zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro a) uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), b) ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech (Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady), c) průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné energie vody vyvedené na povrch. (2) Na zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu prováděného pro tyto účely se vztahují přiměřeně ustanovení § 11, 16, 17, 18, 23, 32, 33 a § 36 až 39. (3) Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry, se považují za důlní díla. (4) Podrobnosti o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.

SPSKS

2.7 Stará důlní díla (1) Starým důlním dílem se podle tohoto zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. (2) Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. (3) Ministerstvo životního prostředí České republiky zabezpečuje zjišťování starých důlních děl a vede jejich registr. Vedením registru může pověřit jinou právnickou osobu. (4) Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámí to bezodkladně ministerstvu životního prostředí České republiky. (5) Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zabezpečí v nezbytně nutném rozsahu ministerstvo životního prostředí České republiky. Ministerstvo životního prostředí České republiky vypořádá i případné škody na hmotném majetku (Obchodní zákoník, Občanský zákoník) způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl. (6) Ministerstvo životního prostředí České republiky zajišťuje v nezbytně nutném rozsahu likvidaci starých důlních děl uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud existence takových děl brání dalšímu rozvoji území a je v souladu s územním plánem velkého územního celku. V ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhodne Ministerstvo životního

13

prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. (7) Ministerstvo životního prostředí České republiky podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.

2.8 Důlní škody (1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry. (2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1. (3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen, prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1. Náhrada důlních škod (1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje nebo zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže je poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty podzemní vody platí zvláštní předpisy (§ 29 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). (3) Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně zajišťovací opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků hrozících vlivem činností uvedených v § 36. Za preventivní zajišťovací opatření se nepovažují opatření prováděná na stavbách a zařízeních podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpisy pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů činností uvedených v § 36. (4) V odůvodněných případech, zejména pokud je třeba v předstihu řešit bezpečnost a plynulost dopravy, přeložku veřejných dopravních cest, inženýrských sítí, telekomunikačních vedení a zařízení spojů, náhradní bytovou nebo účelovou výstavbu, je možno předem poskytnout plnění až do výše předpokládané škody s tím, že toto plnění se započítává na náhradu škody. Pokud by skutečná výše škody nedosáhla částky poskytnutého plnění, vzniklý přeplatek se vrací. (5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1. Do náhrady škody se zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí náhradního objektu nepoužitelný.

SPSKS

14

(6) Účastníci se mohou dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních škod, pokud taková dohoda nebude odporovat ustanovením tohoto zákona nebo obecným předpisům o náhradě škody. (7) Organizace neposkytne náhradu za poškození nebo zničení staveb a zařízení postavených v chráněném ložiskovém území nebo v dobývacím prostoru bez stavebního povolení, popřípadě bez dodržení podmínek stanovených ve stavebním povolení z hlediska ochrany proti možným vlivům činností uvedených v § 36.

2.9 Důlní vody (1) Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami. (2) Organizace je při hornické činnosti (§ 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.) oprávněna a) bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu, b) bezúplatně užívat na základě povolení vodohospodářského orgánu důlní vodu jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody vyvolanou činností organizace, c) vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebuje pro vlastní činnost, do povrchových, popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to třeba, i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgánem ochrany veřejného zdraví. (3) Při použití důlních vod podle odstavce 2 písm. a) a b) je organizace povinna pečovat o důlní vody a hospodárně je využívat. Použití důlních vod k jiným účelům upravují zvláštní předpisy. (§ 7 zákona č. 138/1973 Sb.) (4) K vypouštění jiných vod do důlních vod je třeba povolení vodohospodářského orgánu vydaného po dohodě s obvodním báňským úřadem

SPSKS

15

3 Bezpečnostní předpisy (č. 22/1989 Sb. a č. 26/1989 Sb.) 3.1 Bezpečnostní předpisy pro podzemí (č. 22/1989 Sb.) Vyhláška č. 22/1989 Sb. Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí: Část první - Všeobecná ustanovení Díl první - Úvodní ustanovení Nadpis vypuštěn Výklad pojmů Odpovědnost za dodržování vyhlášky

§ 1-24 § 1-3 §1 §2 §3

Díl druhý - Objekty, pracoviště a zařízení Vstup do objektů a na pracoviště Sebezáchranné přístroje Požadavky na objekty Provozní dokumentace Zařízení Prohlídky pracovišť Předběžné prohlídky důlních děl Evidence pracovníků Inspekční služba zrušen

§ 4-11 §4 § 4a § 4b §5 §6 §7 §8 §9 § 10 § 11

Díl třetí - Pracovníci Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy Zvláštní ochrana žáků při práci v podzemí Přidělování práce Samostatný výkon práce Obsazení pracovišť Povinnosti pracovníků Povinnosti při nebezpečí Předák a jeho povinnosti Kumulace funkcí

§ 12-19a § 12 § 13 § 14 § 15 § 16 § 17 § 18 § 19 § 19a

SPSKS

Díl čtvrtý - Mimořádné události § 20-22 Havarijní plán § 20 Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů § 21 Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie) § 22 Díl pátý - Základní dokumentace Dokumentace a záznamy Důlně měřická a geologická dokumentace

16

§ 23-24 § 23 § 24

Část druhá - Požadavky na pracovní prostředí zrušen zrušen zrušen zrušen zrušen První pomoc Záchody v podzemí Odpadky a jejich odstraňování

§ 25-32 § 25 § 26 § 27 § 28 § 29 § 30 § 31 § 32

Část třetí - Vedení důlních děl § 33-78 Díl první - Všeobecná ustanovení § 33-42 Východy z dolu § 33 Spojení východů z dolu § 34 Východy z pracovišť § 35 Práce v blízkosti starých nebo opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor § 36 Práce u hranice dobývacích prostorů § 37 Styk hlubinného dobývání s jinou hornickou činností nebo s činností prováděnou hornickým způsobem § 38 Zásady vedení důlních děl § 39 Místa se zvýšenými horskými tlaky § 40 Hmoty pro výztuž důlních děl § 41 Ochrana důlních děl, inženýrských sítí a jiných objektů § 42

SPSKS

Díl druhý - Ražení a zajišťování důlních děl Technologický postup Vyztužování vodorovných a úklonných důlních děl Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty Ražení protlačováním Ražení komínů Ražení pomocí razicích plošin Hloubení šachtic Hloubení a prohlubování jam Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách Hloubení jam v horninách zpevněných zmrazováním Hloubení jam s předvrtem nebo předrážkou Rekonstrukce jam

§ 43-54 § 43 § 44 § 45 § 46 § 47 § 48 § 49 § 50 § 51 § 52 § 53 § 54

Díl třetí - Dobývací práce Zahájení dobývacích prací Postup dobývání slojí a ložisek Dobývací metody Výztuž porubů a dobývek Technologický postup Dobývání stěnováním Dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním Dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek stěnováním Dobývání uhlí komorováním

§ 55-70 § 55 § 56 § 57 § 58 § 59 § 60 § 61 § 62 § 63

17

Dobývání zátinkováním a pilířováním § 64 Dobývání s otevřeným vydobytým prostorem § 65 Dobývání s dočasným skladováním rubaniny ve vyrubaném prostoru § 66 Dobývání rudných a nerudných ložisek se zakládáním vyrubaných prostorů § 67 Dobývání loužením § 68 Plenění výztuže § 69 Zakládání vyrubaných prostor § 70 Díl čtvrtý - Údržba a likvidace důlních děl Údržba důlních děl Likvidace důlních děl a pilířů

§ 71-72 § 71 § 72

Díl pátý - Zvláštní ustanovení pro doly s nebezpečím důlních otřesů Zařazování dolů z hlediska nebezpečí důlních otřesů zrušen zrušen

§ 73-75 § 73 § 74 § 75

Díl šestý - Odvalové hospodářství Zřizování odvalů Provoz odvalů Dokumentace odvalů

§ 76-78 § 76 § 77 § 78

Část čtvrtá - Větrání dolů Díl první - Větrání plynujících a uhelných dolů Oddíl první - Všeobecná ustanovení Rozdělení dolů Větrní spoje dolu s povrchem Způsoby větrání Vztahy k sousedním dolům Oddíl druhý - Důlní větry a větrní cesty Složení důlního ovzduší Objemový průtok důlních větrů Rychlost důlních větrů Oddíl třetí - Hlavní a výpomocné ventilátory Hlavní ventilátory Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání zrušen Výpomocné ventilátory Oddíl čtvrtý - Rozvádění důlních větrů Vedení důlních větrů Větrní cesty Samostatná větrní oddělení Izolace větrních proudů Větrání porubů a dobývek Větrní a hrázové dveře Větrní závěsy Větrní mosty Oddíl pátý - Pomocné větrání

§ 79-151 § 79-115 § 79-82 § 79 § 80 § 81 § 82 § 83-85 § 83 § 84 § 85 § 86-90 § 86 § 87 § 88 § 89 § 90 § 91-98 § 91 § 92 § 93 § 94 § 95 § 96 § 97 § 98 § 99-102

SPSKS

18

Způsoby větrání neproražených důlních děl § 99 Přibližování k plynujícím horizontům a stařinám § 100 Separátní větrání § 101 zrušen § 102 Oddíl šestý - Větrání důlních provozoven § 103-104 Větrání důlních provozoven, komor a skladů § 103 Větrání výklenků § 104 Oddíl sedmý - Větrání dočasně neobsazených a opuštěných důlních děl § 105-106 Dočasně neobsazená důlní díla § 105 Opuštěná důlní díla § 106 Oddíl osmý - Kontrola větrání a přístroje k měření koncentrace plynů a plynných škodlivin § 107-115 Mapa větrání a větrní schéma § 107 Prohlídky větrních cest a větracích zařízení § 108 Kontrola složení důlního ovzduší § 109 Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého § 109a Měření a odběry vzorků důlního ovzduší § 110 Měření barometrického tlaku § 111 Postup při nahromadění metanu a plynných škodlivin a při zjištění fukače § 112 Větrní rozvaha § 113 Vedoucí větrání § 114 Podmínky pro použití přístrojů k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin § 115 Díl druhý - Větrání neplynujících neuhelných dolů § 116-151 Oddíl první - Všeobecná ustanovení § 116-119 Zařazení dolů § 116 Větrní spoje dolu s povrchem § 117 Způsoby větrání § 118 Vztahy k sousedním dolům § 119 Oddíl druhý - Důlní větry a větrní cesty § 120-122 Složení důlního ovzduší § 120 Objemový průtok důlních větrů § 121 Rychlost důlních větrů § 122 Oddíl třetí - Hlavní a výpomocné ventilátory § 123-127 Hlavní ventilátory § 123 Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství § 124 Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání § 125 zrušen § 126 Výpomocný ventilátor § 127 Oddíl čtvrtý - Rozvádění důlních větrů § 128-135 Vedení důlních větrů § 128 Větrní cesty § 129 Samostatná větrní oddělení § 130 Izolace větrních proudů § 131 Větrání porubů a dobývek § 132 Větrní dveře § 133 Větrní závěsy § 134 Větrní mosty § 135 Oddíl pátý - Pomocné větrání § 136-138

SPSKS

19

Způsoby větrání neproražených důlních děl § 136 Separátní větrání § 137 Ventilátory separátního větrání § 138 Oddíl šestý - Větrání důlních provozoven § 139-140 Větrání důlních provozoven, komor a skladů § 139 Větrání výklenků § 140 Oddíl sedmý - Větrání dočasně neobsazených a opuštěných důlních děl § 141-142 Dočasně neobsazená důlní díla § 141 Opuštěná důlní díla § 142 Oddíl osmý - Kontrola větrání a přístroje k měření koncentrace plynů a plynných škodlivin § 143-151 Mapa větrání a větrní schéma § 143 Prohlídky větrních cest a větracích zařízení § 144 Kontrola složení důlního ovzduší § 145 Měření a odběry vzorků důlního ovzduší § 146 Měření barometrického tlaku § 147 Postup při nahromadění plynů a plynných škodlivin § 148 Větrní rozvaha § 149 Vedoucí větrání § 150 Podmínky pro použití přístrojů k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin § 151 Část pátá - Ochrana dolů proti výbuchu uhelného prachu Díl první - Všeobecná ustanovení Zařazení dolů Opatření proti vzniku a pronikání uhelného prachu

§ 152-165 § 152-153 § 152 § 153

Díl druhý - Zneškodňování uhelného prachu Poprašování inertním prachem Kontrola poprašování Zásoby inertního prachu Vlastnosti inertního prachu Smáčení vodou a jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu Způsob, kontrola a odpovědnost za zneškodňování uhelného prachu

§ 154-159 § 154 § 155 § 156 § 157 § 158 § 159

Díl třetí - Ochrana proti přenosu výbuchu uhelného prachu Druhy protivýbuchových uzávěr zrušen zrušen Rozmístění protivýbuchových uzávěr Vzdálenost pro umístění protivýbuchových uzávěr Evidence, kontrola a údržba protivýbuchových uzávěr

§ 160-165 § 160 § 161 § 162 § 163 § 164 § 165

Část šestá - Požární ochrana Díl první - Všeobecná ustanovení o požární ochraně Základní ustanovení o požární ochraně Místa se zvýšeným požárním nebezpečím

§ 166-194 § 166-167 § 166 § 167

Díl druhý - Opatření proti vzniku důlních požárů Použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním nebezpečím

§ 168-188 § 168

SPSKS

20

Věcné prostředky požární ochrany § 169 Rozmístění a pohotovost hasicích prostředků § 170 Požární sklady § 171 Důlní požární vodovod § 172 Kontroly a opravy důlního požárního vodovodu § 173 Požární nádrž § 174 Požární zajištění úvodních důlních děl § 175 Požární zajištění zásobníků uhlí v dole § 176 Požární zajištění objektů na ústích úvodních důlních děl § 177 Nouzový průchod do vtažných důlních děl ústících na povrch § 178 Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru § 179 Kouřové dveře § 180 Požadavky na nehořlavou výztuž § 181 Místa s nehořlavou výztuží § 182 Dopravníky § 183 Skladování plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv a manipulace s nimi § 184 Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv § 184a Pohotovostní sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv § 184b Plastické hmoty a hydraulické obvody § 185 zrušen § 186 Samovznícení § 187 Záznamní knihy § 188 Díl třetí - Zdolávání důlních požárů Zásady zdolávání důlních požárů Prostorové uzavírání důlního požáru Kontrola hrází Práce v okolí uzavřeného požářiště

§ 189-192 § 189 § 190 § 191 § 192

Díl čtvrtý - Zpřístupňování uzavřených požářišť Plán zpřístupňování uzavřeného požářiště Zpřístupňování uzavřeného požářiště

§ 193-194 § 193 § 194

Část sedmá - Odvodňování dolů Díl první - Ochrana proti přítokům a průvalům vod Rozdělení dolů z hlediska ohrožení přítoky a průvaly vod Ověřování hydrogeologických a plynových poměrů Ochrana proti náhlému přítoku povrchových vod Orientační bezpečnostní celík a ochranný celík Bezpečnostní opatření pro důlní díla Přibližování k místům nebezpečným průvaly vod Zmáhání důlních děl po průvalu vod Protiprůvalové hráze a jiné objekty Zabezpečení vrtů Zatopení dolu

§ 195-215 § 195-204 § 195 § 196 § 197 § 198 § 199 § 200 § 201 § 202 § 203 § 204

Díl druhý - Čerpání důlních vod Čerpací zařízení Hlavní čerpací stanice Pomocné čerpací stanice

§ 205-211 § 205 § 206 § 207

SPSKS

21

Automatický provoz hlavní čerpací stanice Žumpovní chodby Výtlačná potrubí hlavní čerpací stanice Provoz a údržba čerpacích zařízení

§ 208 § 209 § 210 § 211

Díl třetí - Měření, záznamy a dokumentace Sledování hydrogeologických a plynových poměrů Měření přítoků a rozbory důlních vod Vedení dokumentace Důlní hydrogeolog

§ 212-215 § 212 § 213 § 214 § 215

Část osmá - Elektrická a strojní zařízení Díl první - Společná ustanovení Základní ustanovení Dokumentace zařízení Požadavky na zařízení a jeho části Automaticky nebo dálkově ovládaná strojní zařízení Ochranná zařízení Ovládače a sdělovače Potrubí Části zařízení pod podlahou a na plošinách Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení Obsluha zařízení Povinnosti obsluhy Uvedení zařízení do provozu Provoz zařízení Stroje s naftovými motory v podzemí Údržba, montáž a demontáž zařízení

§ 216-290 § 216-230 § 216 § 217 § 218 § 219 § 220 § 221 § 222 § 223 § 224 § 225 § 226 § 227 § 228 § 229 § 230

SPSKS

Díl druhý - Elektrická zařízení § 231-258a Oddíl první - Požadavky na zřizování elektrických zařízení § 231-240c Základní ustanovení § 231 Elektrické sítě v dole § 231a Zemnící soustava v dole § 231b Zařazování prostorů plynujících dolů z hlediska nebezpečí výbuchu metanu § 232 Zařazování prostorů uhelných dolů z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu § 233 Elektrické stanice a rozvodná zařízení § 234 Kabely a kabelová vedení § 235 Kabely pohyblivých zařízení § 236 Ovládací a bezpečnostní obvody § 237 Plovoucí čerpací stanice § 238 Trolejová trakce § 239 Bezpečnostní tabulky a vybavení § 240 zrušen § 240a Používání kabelů se stínící vrstvou § 240b Vypínání vysokonapěťových rozvodů při zemním spojení § 240c Oddíl druhý - Provoz elektrických zařízení § 241-245 Pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení § 241 22

Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení Práce na elektrickém zařízení Údržba elektrických zařízení Kontrola izolačního stavu Oddíl třetí - Osvětlování Důlní osobní svítidla Vybavení pracovníků osobními svítidly Přenosné světlomety Výdej a převzetí důlních osobních svítidel Počet důlních osobních svítidel a jejich kontrola Zacházení s důlními osobními svítidly Zřizování lampoven Vybavení lampovny Příprava, doplňování a kontrola elektrolytu Nabíjení akumulátorů Osvětlení pevnými svítidly Místa se stálým osvětlením na povrchu Místa se stálým osvětlením v podzemí Osvětlení mobilních strojů v podzemí

§ 242 § 243 § 244 § 245 § 246-258a § 246 § 247 § 248 § 249 § 250 § 251 § 252 § 253 § 254 § 255 § 256 § 257 § 258 § 258a

Díl třetí – Strojní zařízení § 259-290 Oddíl první - Důlní stroje § 259-261 Dobývací a razicí stroje § 259 Mechanizovaná výztuž § 260 Důlní bezkolejové stroje § 261 Oddíl druhý - Stroje pro zemní a stavební práce § 262-263 Rypadla a nakladače § 262 Používání zemních a stavebních strojů v podzemí § 263 Oddíl třetí - Stroje a zařízení pro důlní dopravu § 264-275a Stroje a zařízení pro svislou dopravu v podzemí a úklonnou dopravu pracovníků lanem § 264 Vrátky § 265 Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot § 266 Lanové kotouče a kladky § 267 Visuté lanové dráhy v podzemí § 268 Důlní kolejové a závěsné lokomotivy § 269 Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla § 270 Brzdné vozíky závěsné dráhy § 271 Dokumentace zařízení závěsné dráhy § 272 Důlní vozy § 273 Motorová vozidla a motorové vozíky § 274 Důlní pásové dopravníky § 275 Důlní hřeblové dopravníky § 275a Oddíl čtvrtý - Energetická a ostatní zařízení § 276-290 Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu § 276 Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí § 277 Tlakovzdušný rozvod § 278 Vzduchové a plynové motory § 279 Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí § 280 Kotle a jejich příslušenství § 281

SPSKS

23

Parní kotle Kapalinové kotle Práce uvnitř kotlů Kotelny Potrubí na horkou vodu a páru Chladicí zařízení důlních větrů Nestacionární chladicí zařízení důlních větrů Stacionární chladicí zařízení důlních větrů Vrtačky a vrtací kladiva

§ 282 § 283 § 284 § 285 § 286 § 287 § 288 § 289 § 290

Část devátá - Chůze, doprava a skladování § 291-32 Díl první - Cesty pro chůzi a dopravu § 291-305 Cesty pro chůzi § 291 Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách § 292 Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi § 293 Dopravní cesty § 294 Dopravní cesty s kolejovou tratí § 295 Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu § 296 Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí při dopravě lanem § 297 Dopravní cesty se závěsnou dráhou § 298 Umístění tratě závěsné dráhy § 299 Pohyblivé zarážky tratí závěsné dráhy § 300 Dopravní cesty s dopravníky § 301 Dopravní cesty pro důlní bezkolejové stroje, stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky § 302 Dopravní cesty pro dopravu samospádem § 303 Dopravní cesty pro dopravu visutou lanovou dráhou v podzemí § 304 Prohlídky dopravních cest § 305

SPSKS

Díl druhý - Doprava Ruční doprava § 306 Strojní doprava § 307 Dopravní řád § 308 Povinnosti řidiče § 309 Návěštní zařízení § 310 Dopravní návěští a předvěští § 310a Spojování a rozpojování vozidel § 311 Doprava osob § 312 Doprava hmot a předmětů § 313 Speciální doprava § 314 Požadavky na speciální dopravu § 314a Požadavky na úvazky, vázací prostředky a aretační prvky při speciální dopravě § 314b Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách § 315 Zvedání vykolejených vozidel § 316 Rychlost přepravy § 317 Podmínky pro dopravu lanem § 318 Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem § 319 Doprava lokomotivami § 320 Doprava na závěsné dráze § 321 24

Doprava dopravníky Doprava škrabáky Doprava samospádem

§ 322 § 323 § 324

Díl třetí - Skladování hmot a materiálů Společná ustanovení Skladování sypkých hmot Skladování materiálů

§ 325-327 § 325 § 326 § 327

Část desátá - Přechodná a závěrečná ustanovení Přechodná ustanovení Doložka vzájemného uznávání Výjimky Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů Zrušovací ustanovení Účinnost Ruční návěští Dopravní návěští Rozměry a úprava návěští Vybraná ustanovení novel

§ 328-332 § 328 § 328a § 329 § 330 § 331 § 332 Příl.1 Příl.2 Příl.3

3.2 Bezpečnostní předpisy pro povrch (č. 26/1989 Sb.)

SPSKS

Vyhláška č. 26/1989 Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu: Část první - Všeobecná ustanovení Díl první - Úvodní ustanovení Rozsah platnosti Výklad pojmů Odpovědnost za dodržování vyhlášky

§ 1-22 § 1-3 §1 §2 §3

Díl druhý - Objekty, pracoviště a zařízení Vstup do objektů a na pracoviště Požadavky na objekty Provozní dokumentace Zařízení Práce ve výškách Prohlídky pracovišť Evidence pracovníků Inspekční služba zrušen

§ 4-10 §4 § 4a §5 §6 § 6a §7 §8 §9 § 10

Díl třetí - Pracovníci Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy Přidělování práce Samostatný výkon práce Obsazení pracovišť Povinnosti pracovníků

§ 11-17 § 11 § 12 § 13 § 14 § 15

25

Povinnosti při nebezpečí Předák a jeho povinnosti

§ 16 § 17

Díl čtvrtý - Mimořádné události Havarijní plán Vypracování a uložení havarijního plánu Části havarijního plánu Vedoucí likvidace havárie Úkoly vedoucího likvidace havárie Seznamování s havarijním plánem Povinnosti organizace při mimořádných událostech Zachování stavu místa mimořádné události

§ 18-20 § 18 § 18a § 18b § 18c § 18d § 18e § 19 § 20

Díl pátý - Základní dokumentace Dokumentace a záznamy Důlně měřická a geologická dokumentace

§ 21-22 § 21 § 22

Část druhá - Požadavky na pracovní prostředí zrušen zrušen zrušen zrušen zrušen První pomoc

§ 23-28 § 23 § 24 § 25 § 26 § 27 § 28

SPSKS

Část třetí - Dobývání a výsypkové hospodářství § 29-49 Díl první - Všeobecná ustanovení § 29-31 Vstup do starých nebo opuštěných podzemních důlních děl a jiných podzemních prostor § 29 Styk povrchového dobývání s jinou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem § 30 Nebezpečná místa § 31 Díl druhý - Dobývací práce Technologický postup Generální svah lomu Stupeň bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami Výška, sklon a postup řezů Šířka pracovní plošiny Předstih odklizu Očišťování a úpravy řezů Práce v závalových polích a v oblastech podzemních prostor Opatření proti vzniku požáru Dobývání a těžba z vody plovoucími stroji

§ 32-41 § 32 § 33 § 34 § 35 § 36 § 37 § 38 § 39 § 40 § 41

Díl třetí - Výsypkové hospodářství Zřizování výsypek Provoz výsypek Skládky vytěženého nerostu Generální obrys svahu výsypky

§ 42-49 § 42 § 43 § 44 § 45 26

Stupeň bezpečnosti generálního obrysu svahu výsypky Šířka pracovní plošiny výsypkového stupně a jeho výška Výsypky z neuhelných lomů Odběr hmot z výsypek Část čtvrtá - Vyhledávací, průzkumné a obdobné práce Vyhledávání a průzkum Technologický postup Vrtné a geofyzikální práce Zajištění průzkumných děl Opatření proti pádu osob Zasypání průzkumných děl Prohlídky a čištění boků pracovišť

§ 46 § 47 § 48 § 49 § 50-56 § 50 § 51 § 52 § 53 § 54 § 55 § 56

Část pátá - Odvodňování lomů § 57-67 Díl první - Ochrana proti přítokům a průvalům vod § 57-60 Ověřování hydrogeologických a hydrologických poměrů § 57 Ochrana proti průvalům vod a bahnin, zvodněných hornin a přítokům povrchových vod § 58 Odvodňování lomu § 59 Odvodňování výsypek § 60 Díl druhý - Čerpání důlních vod Čerpací stanice Automatický provoz čerpací stanice Výtlačné potrubí Provoz a údržba čerpacích zařízení

§ 61-64 § 61 § 62 § 63 § 64

Díl třetí - Měření, záznamy a dokumentace Sledování hydrogeologických a hydrologických poměrů Měření přítoků a rozbory důlních vod Vedení dokumentace

§ 64 § 65 § 66 § 67

Část šestá - Elektrická a strojní zařízení Díl první - Společná ustanovení Základní ustanovení Dokumentace zařízení Požadavky na zařízení a jeho části Automaticky a dálkově ovládaná zařízení Ochranná zařízení Ovládače a sdělovače Potrubí Části zařízení pod podlahou a na plošinách Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení Obsluha zařízení Povinnosti obsluhy Uvedení zařízení do provozu Provoz zařízení Údržba, montáž a demontáž zařízení

§ 68-145 § 68-81 § 68 § 69 § 70 § 71 § 72 § 73 § 74 § 75 § 76 § 77 § 78 § 79 § 80 § 81

SPSKS

27

Díl druhý - Elektrická zařízení § 82-105 Oddíl první - Požadavky na zřizování elektrických zařízení § 82-89 Základní ustanovení § 82 Elektrické stanice a rozvodná zařízení § 83 Kabely a kabelová vedení § 84 Kabely pohyblivých zařízení § 85 Přesuvná elektrická vedení vysokého napětí § 86 Ovládací a bezpečnostní obvody § 87 Plovoucí čerpací stanice § 88 Bezpečnostní tabulky a vybavení § 89 Oddíl druhý - Provoz elektrických zařízení § 90-92 Pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení § 90 Práce na elektrickém zařízení § 91 Údržba elektrických zařízení § 92 Oddíl třetí - Zvláštní ustanovení pro elektrická zařízení lomů § 93-97 Elektrický rozvod vysokého napětí vlečnými kabely § 93 Trolejové vedení § 94 Velkostroje, kolesové nakladače a lopatová rypadla § 95 Práce na zařízení vysokého napětí za nepříznivých povětrnostních podmínek § 96 Práce v blízkosti trolejového vedení a zabezpečovacího zařízení pod napětím § 97 Oddíl čtvrtý - Zvláštní ustanovení pro elektrická zařízení při dobývání a těžbě z vody, cihlářských hlín a podobných nerostů § 98-100 Kabelová vedení § 98 Těžební zařízení na plovoucím stroji § 99 Elektrická zařízení v hliništi § 100 Oddíl pátý – Osvětlování § 101-105 Vybavení pracovníků osobními svítidly § 101 Výdej a převzetí důlních osobních svítidel § 102 Zacházení s důlními osobními svítidly § 103 Osvětlení pevnými svítidly § 104 Místa se stálým osvětlením § 105

SPSKS

Díl třetí - Strojní zařízení § 106-145 Oddíl první - Dobývací a zakládací velkostroje, kolesové nakladače a pásové vozy § 106-122 Používání velkostroje § 106 Montáž a demontáž velkostrojů § 107 Určení obsluhy velkostroje § 108 Vedoucí řidič velkostroje § 109 Kvalifikace vedoucího řidiče velkostroje § 110 Řidič velkostroje § 111 Kvalifikace řidiče velkostroje § 112 Zajišťování a vyhodnocení výcviku v řízení velkostroje § 113 Kvalifikace klapkaře § 114 zrušen § 115 Kvalifikace řidiče pásového vozu § 116 Ověřování kvalifikace obsluhy § 117 28

Provoz velkostroje Zvláštní vybavení velkostroje Kvalifikace pracovníků pro údržbu velkostroje Revizní technik velkostroje Provádění odborných prohlídek a revizí Oddíl druhý - Stroje pro zemní a stavební práce Rypadla a nakladače Oddíl třetí - Stroje a zařízení pro dopravu Stroje a zařízení pro úklonnou dopravu pracovníků lanem Vrátky Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot Lanové kotouče a kladky Průmyslové a důlní úzkorozchodné lokomotivy Důlní vozy Oddíl čtvrtý - Plovoucí stroje s těžebním zařízením Kvalifikace obsluhy Nové typy těžebních zařízení na plovoucích strojích Provoz těžebního zařízení Plovoucí pásové dopravníky Oddíl pátý - Energetická a ostatní zařízení Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí Tlakovzdušný rozvod Vzduchové a plynové motory Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí Kotle a jejich příslušenství Parní kotle Kapalinové kotle Práce uvnitř kotlů Kotelny Potrubí na horkou vodu a páru Vrtačky a vrtací kladiva

SPSKS

§ 118 § 119 § 120 § 121 § 122 § 123 § 123 § 124-129 § 124 § 125 § 126 § 127 § 128 § 129 § 130-133 § 130 § 131 § 132 § 133 § 134-145 § 134 § 135 § 136 § 137 § 138 § 139 § 140 § 141 § 142 § 143 § 144 § 145

Část sedmá - Chůze, doprava a skladování Díl první - Cesty pro chůzi a dopravu Cesty pro chůzi Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách Mosty, rampy, ochozy, lešení a žebříky pro chůzi Dopravní cesty Dopravní cesty s kolejovou tratí Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí při dopravě lanem Dopravní cesty s dopravníky Dopravní cesty pro stavební stroje, motorová vozidla a motorové vozíky Dopravní cesty pro dopravu samospádem Prohlídky dopravních cest

§ 146-176 § 146-156 § 146 § 147 § 148 § 149 § 150 § 151 § 152 § 153 § 154 § 155 § 156

Díl druhý – Doprava Ruční doprava Strojní doprava

§ 157-173 § 157 § 158 29

Dopravní řád § 159 Povinnosti řidiče § 160 Návěštní zařízení § 161 Spojování a rozpojování vozidel § 162 Doprava osob § 163 Doprava hmot a předmětů § 164 Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů § 165 Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách § 166 Zvedání vykolejených vozidel § 167 Rychlost přepravy § 168 Podmínky pro dopravu lanem § 169 Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem § 170 Doprava lokomotivami § 171 Doprava dopravníky § 172 Doprava samospádem § 173 Díl třetí - Skladování hmot a materiálů Společná ustanovení Skladování sypkých hmot Skladování materiálů

§ 174-176 § 174 § 175 § 176

Část osmá - Přechodná a závěrečná ustanovení Přechodná ustanovení Výjimky Platnost rozhodnutí vydaných podle dosavadních předpisů Účinnost Vybraná ustanovení novel

§ 177-180 § 177 § 178 § 179 § 180

SPSKS

3.3 Prohlídky pracovišť 3.3.1

Prohlídky pracovišť dle Vyhlášky č. 22/1989 Sb.

Prohlídky pracovišť (1) Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout a) směnový technik v uhelném dole nejméně jednou v každé polovině směny, v ostatních dolech nejméně jednou za směnu a na povrchu hlubinných dolů nejméně jednou za den; v nepracovních dnech může organizace od prohlídek pracovišť na povrchu upustit, b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce v uhelném dole nejméně dvakrát za týden, v ostatních dolech a na povrchu hlubinných dolů nejméně jednou za týden. (2) Na určených odlehlých a roztroušených povrchových pracovištích s jednoduchými provozními poměry (šachtice, vrtba apod.) je povinen pracoviště prohlédnout a) směnový technik nejméně jednou za týden, b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny, c) předák, případně vedoucí skupiny (dále jen "předák") v každé směně, ve které nebude provedena prohlídka podle písmene a) nebo b). (3) Předák určený k provádění prohlídek pracovišť podle odstavce 2 písm. c) musí a) mít nejméně tříletou praxi při provádění obdobných prací, 30

b) zúčastnit se školení a složit zkoušku z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu v rozsahu požadovaném pro směnového technika, c) obdržet od organizace písemné pověření k výkonu dozoru s vymezením práv a povinností. Toto pověření musí být uvedeno v provozní dokumentaci pro příslušné pracoviště včetně popisu kontrolní činnosti předáka. (4) Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také přechovávání a zabezpečení výbušnin, evidence výbušnin, a má-li se provádět trhací práce, také její příprava, případně provedení. (5) Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen "dozorčí orgány") a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a v dole s nebezpečím výskytu metanu (dále jen "plynující důl") i koncentraci metanu v důlním ovzduší a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. (6) Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány [§ 23 odst. 1 písm. g)]. (7) Dozorčí orgány jsou povinny nosit s sebou příslušnou část důlní mapy s vyznačením všech větrních (§ 92 a 129) a záchranných (§ 291 odst. 8) cest. Předběžné prohlídky důlních děl (1) Bezpečný stav všech podzemních pracovišť, na kterých se nepracovalo po dobu stanovenou v odstavcích 2 , 3 a 4 , včetně všech přístupů k nim musí být před znovuobsazením pracovišť prověřen předběžnou prohlídkou. Předběžné prohlídky musí být provedeny i na místech, kde se budou zdržovat pracovníci. Předběžné prohlídky provádí dvojice pracovníků určené závodním dolu nebo jím pověřeným pracovní kem. Zároveň s tím musí být pro každou dvojici určena pracoviště ke kontrole, přístupy k nim a lhůty a místa hlášení inspekční službě. (2) Na plynujících dolech se předběžné prohlídky musí provést, pokud pracoviště nebyla obsazena 2 nebo více směn. Na pracovištích ovětrávaných průchodním větrním proudem, u nichž lze předpokládat, že jejich zaplynování je vyloučeno, mohou být prohlídky provedeny až po 3 nebo více neobsazených směnách. Předběžné prohlídky nesmí být provedeny dříve než 3 hodiny před obsazením pracovišť. (3) Separátně větraná důlní díla, v nichž je dovolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 , a neproražená dovrchní a z nich odbočující důlní díla v plynujícím dole musí být předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 3 hodiny. Výsledky těchto prohlídek musí pracovníci, kteří je provedli, poznamenat také na tabulce, kterou z čelby přenesou na vhodné místo u vstupu do důlního díla v průchodním větrním proudu. Pokud v těchto důlních dílech koncentrace metanu měřená kontinuálními analyzátory umístěnými podle právního předpisu upravujícího separátní větrání v plynujících dolech (§ 12 vyhlášky č. 165/2002 Sb. ) nepřekročila po dobu neobsazení důlního díla hodnotu 0,8 %, postačí, budou-li tato důlní díla předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 2 směny. (4) V dole bez výskytu metanu (dále jen "neplynující důl"), kde se nepracovalo po dobu určenou závodním dolu, nesmí být předběžné prohlídky provedeny dříve než 6 hodin před obsazením pracovišť . (5) Při předběžných prohlídkách musí být zjišťována zejména koncentrace kysličníků uhelnatého a uhličitého, v plynujícím dole také koncentrace metanu v důlním ovzduší a v uhelném dole i zneškodnění uhelného prachu. Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí [§ 79

SPSKS

31

odst. 4 písm. a)] a na plynujících dolech s nebezpečím důlních otřesů [§ 73 odst. 1 písm. b) ] musí být pracovníci provádějící předběžné prohlídky vybaveni též přenosnými kontinuálními analyzátory metanu, případně kysličníku uhličitého se signalizací. (6) Výsledky předběžných prohlídek musí být před obsazením pracovišť hlášeny dispečerovi nebo inspekční službě, na pracovištích podle § 7 odst. 2 předákovi, a zaznamenány.

3.3.2

Prohlídky pracovišť dle Vyhlášky č. 26/1989 Sb.

Prohlídky pracovišť (1) Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout a) směnový technik nejméně jednou za směnu; v nepracovních směnách může organizace od prohlídek pracovišť upustit, b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za týden. (2) Na určených odlehlých a roztroušených pracovištích s jednoduchými provozními poměry je povinen pracoviště prohlédnout a) směnový technik nejméně jednou za týden, b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny, c) předák, případně vedoucí skupiny (dále jen "předák") v každé směně, ve které nebude provedena prohlídka podle písmene a) nebo b) . (3) Předák určený k provádění prohlídek pracovišť podle odstavce 2 písm. c) musí a) mít nejméně tříletou praxi při provádění obdobných prací, b) zúčastnit se školení a složit zkoušku z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu v rozsahu požadovaném pro směnového technika, c) obdržet od organizace písemné pověření k výkonu dozoru s vymezením práv a povinností. Toto pověření musí být uvedeno v provozní dokumentaci pro příslušné pracoviště včetně popisu kontrolní činnosti předáka. (4) Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také uschování a zabezpečení výbušnin, evidence výbušnin, a má-li se ve směně vykonávat trhací práce malého rozsahu, také její příprava, případně provedení. (5) Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen "dozorčí orgány") a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. (6) Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány [§ 21 odst. 1 písm. e)].

SPSKS

32

3.4 Přidělování práce 3.4.1

Přidělování práce podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb.

(1) Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost,( podle Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. j. LP/1-265-19.5. o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 20/1970 Sb.).) ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu. (2) Před zařazením na pracoviště ohrožené průtržemi hornin, uhlí a plynů, důlními otřesy nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění. (3) Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná. (4) Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru. (5) Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru. (6) O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5 , rozhodne organizace.

3.4.2

Přidělování práce podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb.

SPSKS

(1) Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost, (Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR z 21. 5. 1970 č. j. LP/1-265-19.5. o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 20/1970 Sb.).) ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu. (2) Před zařazením na pracoviště ohrožené sesuvy hornin a zemin nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění. (3) Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná. (4) Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru. (5) Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru. (6) O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5 , rozhodne organizace.

3.5 Povinnosti pracovníků 3.5.1

Povinnosti pracovníků podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb.

(1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle § 18 . V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.

33

(2) Kromě případů uvedených v § 14 odst. 5 , § 45 odst. 5 , § 61 , 63 , 64 , 65 a 71 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení. (3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny. (4) Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi. (5) Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.). (6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.( ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování plamenem a řezání kyslíkem. ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým obloukem. ČSN 05 0650 Bezpečnostní předpisy pro svařování elektrickým obloukem.) Povinnosti při nebezpečí Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.

SPSKS

3.5.2 Povinnosti pracovníků podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb. (1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle § 16 . V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo. (2) Kromě případů uvedených v § 12 odst. 5 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení. (3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny. (4) Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi. (5) Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.). 34

(6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.( ČSN 05 0610 Svařování. Bezpečnostní ustanovení pro svařování plamenem a řezání kyslíkem.ČSN 05 0630 Bezpečnostní ustanovení pro svařování elektrickým obloukem.ČSN 05 0650 Bezpečnostní předpisy pro svařování elektrickým odporem.) Povinnosti při nebezpečí Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.

3.6 Mimořádné události Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.( Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů). Obecně lze za mimořádnou událost považovat náhlou závažnou událost, která způsobila narušení stability systému s možným ohrožením jeho bezpečnosti nebo existence. Mimořádné události mívají obvykle na systém záporný účinek. Působí zhoršení funkce systému, zastavení jeho činnosti a v krajním případě i jeho zánik. Existují však i kladné mimořádné události, jež působí na systém pozitivně. I taková událost však může způsobit závažné problémy, neboť působí neplánované výkyvy systému. Z hlediska příčin lze mimořádné události dělit na události vzniklé z nedostatku nebo naopak z nadbytku hmot, energií či informací (příkladem může být dlouhotrvající sucho a přívalové deště nebo nedostatek informací a zahlcení informačního systému velkým množstvím informací). Podle působící příčiny lze dělit mimořádné události na: Mimořádné události vyvolané přírodními jevy • lokální (např. povodeň, zemětřesení) • globální (např. supervulkanická katastrofa, pandemie) • abiotické (např. vichřice, požáry způsobené přírodními ději) • biotické (např. epizootie, přemnožení škůdců)

SPSKS

• • • •

Mimořádné události vyvolané lidským činitelem neúmyslné (např. technická závada, havárie, nedbalost) úmyslné (např. sabotáž, terorizmus, válka) vojenské (vojenské napadení státu) nevojenské (nepokoje, sociální či ekonomické příčiny)

Mimořádné události vyvolané smíšenými příčinami (změna podnebí vlivem produkce skleníkových plynů) V průběhu mimořádné události je narušena bezpečnost a stabilita systému. Pro zabránění vzniku mimořádných událostí či pro omezení jejich dopadu na systém je třeba činit příslušná opatření. Podle vyhlášky 22/1989 Sb. a 26/1989 Sb. je povinnost vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií)

35

3.7 Havarijní plány 3.7.1 Havarijní plány podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb. Havarijní plán (1) Organizace provádějící hornickou činnost je povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií). (Výnos Českého báňského úřadu z 29. prosince 1987 č. 8/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.). § 6 odst. 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.) (2) Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií),( § 6 odst. 5 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.) postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu, (Výnos Českého báňského úřadu z 29. prosince 1987 č. 8/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.) pokud Český báňský úřad nestanoví jinak. Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů (1) Závodní dolu zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. (2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy: a) smrtelný úraz, b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu (anatomickou nebo funkční), životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob. (3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to a) zapálení a výbuch metanu nebo uhelného prachu, b) důlní otřes a takový otřesový jev (§ 2 písm. b) vyhlášky č. 659/2004 Sb. ) , při kterém došlo k pracovnímu úrazu, c) důlní exogenní požár a povrchový požár v okruhu 60 m od průniku jámy s povrchem, d) výskyt kysličníku uhelnatého v koncentraci vyšší než 0,013 %, pokud výsledky měření nejsou ovlivněny procesy nemajícími souvislost se samovzněcujícím procesem nebo neohrožujícími bezpečnost práce a provozu, například trhací práce, e) zaplynování důlního díla trvající déle než 8 hodin, f) zával v důlním díle, jehož zmáhání se předpokládá po dobu delší 24 hodin, g) průval vod a bahnin (zvodněných hornin), k) průtrž hornin, uhlí nebo plynů, l) propadnutí osoby, stroje nebo zařízení do důlního díla nebo jiného podzemního prostoru, m) únik radioaktivních a jiných průmyslových odpadů uložených v podzemních prostorech, ztrátu radioaktivního zářiče nebo prokazatelnou netěsnost uzavřeného zářiče, n) hledání pohřešované osoby, o) úraz při dopravě osob na pásovém dopravníku, p) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace. (4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

SPSKS

36

a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladu, odcizení či nalezení výbušnin, b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem, c) provozu těžních zařízení, včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení. Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie) (1) Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu. (2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie atd.

3.7.2 Havarijní plány podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb. Havarijní plán (1) Organizace provádějící hornickou činnost je povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií).(Směrnice Ústředního báňského úřadu ze dne 1. 4. 1966 č. 2200/1966 pro sestavení plánů na likvidaci závažných nehod při hornické činnosti prováděné povrchovým způsobem s výjimkou povrchových provozů hlubinných dolů (povrchové havarijní směrnice), (reg. v částce 1/1967 Sb.).Výnos Českého báňského úřadu ze dne 29. prosince 1987 č. j. 6500/87 o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách (reg. v částce 10/1988 Sb.).) , § 6 odst. 4 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb. (2) Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen "havárií"),( § 6 odst. 5 zákona české národní rady č. 61/1988 Sb.) postupuje podle § 18a až 18e .

SPSKS

Vypracování a uložení havarijního plánu (1) Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti. (2) Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv dosažitelný osobám, jichž se týká. (3) V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se závodním takového dolu nebo lomu.

3.8 Části havarijního plánu (Vyhláška č. 26/1989 Sb.) Části havarijního plánu (1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zvláštních předpisů.( Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.)

37

(2) V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie. (3) V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou záchrannou službu nebo požární útvar. (4) V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k důlním dílům. (5) Mapová část obsahuje provozní důlní mapu se zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb organizace vyhotovené podle zvláštního předpisu. (Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb. , o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.) V mapové dokumentaci musí být zakresleno umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.

3.9 Úkoly vedoucího likvidace havárie (č. 26/1989 Sb.) Vedoucí likvidace havárie (1) Vedoucím likvidace havárie je závodní lomu nebo vedoucí pracovník. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník, který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající inspekční službu (§ 9 odst. 1 ). (2) Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie v dohodě s vedoucím likvidace havárie. (3) Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie. (4) Postup a rozsah prací souvisejících s uzavíráním nebo jiným zabezpečením otevřeného podzemního důlního díla ústícího na povrch určí vedoucí likvidace havárie.

SPSKS

Úkoly vedoucího likvidace havárie (1) Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují dvojmo; jedno vyhotovení obdrží osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení na místě havárie apod.). (2) Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán havarijní, popřípadě jinou komisi. (3) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie a dává příkazy k a) záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti, b) povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek požární ochrany, c) vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb. , o zdravotnické záchranné službě.) a zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví pracovníků, d) provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti, 38

e) provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v operativní části havarijního plánu, f) informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů, popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit, g) povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání havárie, h) přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie, ch) informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných prací a postupu likvidace havárie. (4) Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie. (5) Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby. Seznamování s havarijním plánem (1) Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat v případě havárie. (2) Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti, musí být s nimi řádně seznámeny. (3) Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok. Povinnosti organizace při mimořádných událostech (1) Kromě povinností uložených zvláštním předpisem (Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení.) je organizace povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu (Vyhláška Českého báňského úřadu č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.) také závažné události a nebezpečné stavy, a to a) mimořádné události při použití výbušnin včetně přiotrávení výbuchovými zplodinami, b) mimořádné události na podstavnících pro jízdu na laně a lanovkách, c) mimořádné události při používání vyhrazených technických zařízení, d) skluzy zemin a sesuvy skalních stěn, při nichž došlo 1. k ohrožení života a zdraví lidí, 2. k ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení, 3. k ohrožení veřejných a jiných právem chráněných zájmů, 4. ke změně technologie provozu a způsobu vedení důlních děl, e) průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin), f) propadnutí osob, strojů nebo zařízení do starých nebo opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor, g) erupce na ropných, plynových a jiných vrtech nebo sondách a mimořádné události na podzemních zásobnících plynu, h) hledání pohřešované osoby, i) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace, j) požár podzemního důlního díla ústícího do volného prostoru, k) ztrátu radioaktivního zářiče a prokázanou netěsnost uzavřeného zářiče. (2) Závažné události a nebezpečné stavy uvedené v odstavci 1 je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat.

SPSKS

39

Zachování stavu místa mimořádné události (1) Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz (smrtelný, životu nebezpečný nebo hromadný) nebo kde došlo k závažné provozní nehodě (havárii), poruše technického zařízení nebo jiné závažné události nebo nebezpečnému stavu (§ 19 odst. 1 ) se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu. (2) O místě mimořádné události podle odstavce 1 je organizace povinna pořídit výstižnou dokumentaci (náčrtek, plánek, fotografie apod.).

3.10 Dokumentace a záznamy 3.10.1

Dokumentace a záznamy podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb.

Dokumentace a záznamy (1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny a) evidenční kniha, která musí obsahovat 1. základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví,územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích, 2. základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu, 3. základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách, b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek, c) kniha hrází, d) kniha odvodňování, e) kniha důlních požárů, f) kniha mimořádných událostí, g) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek. (2) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až g) . (3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu. (4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok. (5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.

SPSKS

40

Důlně měřická a geologická dokumentace Důlně měřická a geologická dokumentace (Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu z 31. ledna 1962 č. 1000/1962, o vedení a doplňování geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.).Výnos českého báňského úřadu z 6. listopadu 1986 č. 1/1987 Ú. v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.).) musí být vedeny tak, aby poskytovaly spolehlivé údaje pro vypracování provozní dokumentace.

3.10.2

Dokumentace a záznamy podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb.

Dokumentace a záznamy (1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny a) evidenční kniha, která musí obsahovat 1. základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích, 2. základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu, 3. základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách, b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek, c) kniha odvodňování, d) kniha mimořádných událostí, e) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek. (2) Závodní lomu nebo závodní nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až e) . (3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu. (4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok. (5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.

SPSKS

Důlně měřická a geologická dokumentace Důlně měřická a geologická dokumentace (Důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 24. 3. 1987 č. j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.).Důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 31. 1. 1972 č. j. 700/1972 pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.).Důlně měřický předpis Ústředního báňského úřadu ze dne 7. 7. 1967 č. j. 4700/1967 seznam smluvených značek důlních map (reg. v částce 43/1968 Sb.).Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu ze dne 31. 1. 1962 č. j. 1000/1962 o vedení a doplňování geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.), ve znění vyhlášky Českého geologického úřadu č. 96/1988 Sb.Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 41

10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě.) musí být vedeny tak, aby poskytovaly spolehlivé údaje pro vypracování provozní dokumentace.

3.11 Těžební práce 3.11.1

Těžební práce podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb.

Technologický postup (1) Technologický postup pro ražení a zajišťování důlních děl musí určit a) směr a úklon ražení a profil důlního díla, b) způsob a postup rozpojování hornin, c) vliv jiných důlních děl nebo důlní činnosti a potřebná bezpečnostní opatření, d) podmínky ražení a jejich předpokládané změny, e) druh výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše přípustnou vzdálenost od čelby, množství a místo uskladnění hmot pro výztuž a způsob zakládání volných prostor za výztuží, případně druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže za stálou a použití strojů při budování výztuže, f) větrání pracoviště a zneškodňování prachu, g) zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a plynů, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí okolních hornin, případně jiným nebezpečím, h) strojní a elektrická zařízení pro ražení a dopravu, i) rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti, j) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště. (2) V příloze technologického postupu musí být nákres příčného, případně i podélného profilu důlního díla s vyznačením umístění výstroje, dopravního zařízení a na uhelném dole i protivýbuchové uzávěry. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro rekonstrukci důlních děl

SPSKS

Vyztužování vodorovných a úklonných důlních děl (1) Volné prostory za výztuží musí být zabezpečeny proti uvolňování a vypadávání horniny. V důlních dílech nebezpečných ujetím hornin musí být tyto prostory založeny. (2) V plynujících dolech a v uhelných dolech ve slojích náchylných k samovznícení musí být volné prostory za výztuží vyplněny hlušinou nebo jiným vhodným materiálem (§ 181 ). (3) V pevných a soudržných horninách, kromě míst ohrožených zvýšenými horskými tlaky a na uhelných dolech také míst křižování nebo odbočování důlních děl, mohou být důlní díla ražena a ponechána bez výztuže, pokud v nich nehrozí nebezpečí pádu horniny. (4) Stabilita poddajné ocelové výztuže se zajišťuje rozpínkami. V případě, že jsou důlní díla ražena a) kombajny, b) v oblastech s nebezpečím důlních otřesů nebo průtrží hornin,uhlí a plynů, c) o hrubém profilu větším než 20 m2 nebo d) s úklonem větším než 10° se používají nejméně tři kusy ocelových rozpínek umístěných při uzavřené výztuži přibližně po 120° na obvodu a při otevřené výztuži na stropě díla a po jeho bocích. Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty (1) Ražení razicím nebo tunelovacím strojem nebo štítem (dále jen "razicí zařízení") může být zahájeno po kolaudaci pracoviště a odstranění závad, které by mohly ohrozit 42

bezpečnost práce nebo provozu. Kolaudační komisi jmenuje závodní dolu nebo jím pověřený pracovník. O výsledku kolaudace musí být pořízen záznam. (2) Razicí zařízení může být uvedeno do chodu až po odchodu všech pracovníků z dosahu rozpojovacího orgánu stroje. (3) Při posunu razicího zařízení o další pracovní krok se nesmějí v dosahu pohybujícího se zařízení konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto činností. Po každém takovém posunu je předák povinen zkontrolovat stav pracoviště. (4) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže ukladačem, se nesmějí konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto činností. (5) Do prostoru před rozpojovací orgán razicího zařízení mohou vstupovat pracovníci jen za účelem výměny řezných nástrojů, údržby zařízení nebo prohlídky čelby. Před vstupem do tohoto prostoru musí být prohlédnuty nezajištěné části důlního díla z hlediska nebezpečí pádu horniny a překontrolováno důlní ovzduší z hlediska možného výskytu škodlivin v prostoru čelby. Razicí zařízení musí být v klidu a zajištěno proti uvedení do chodu. (6) Pod pracovními plošinami razicího zařízení se mohou pracovníci zdržovat, jen je-li zamezeno pádu horniny nebo předmětů z plošin. Ražení protlačováním (1) Při spuštění protlačovacího zařízení se může v blízkosti hydraulických částí stroje zdržovat jen pracovník, který stroj ovládá. Při posunu může být u čelby jen pracovník, který dává návěští obsluze protlačovacího zařízení. (2) Při posunu se nesmějí v rouře a ve vstupní jámě vykonávat jiné práce. (3) Ruční těžení horniny na čelbě protlačované roury je dovoleno jen při průměru roury větším než 0,8 m. Při použití roury o průměru menším než 1 m musí být pracovník na čelbě jištěn dalším pracovníkem zvenku a připoután k zajišťovacímu lanu.

SPSKS

Ražení komínů (1) Před vstupem na čelbu raženého komína musí být překontrolováno důlní ovzduší v rozsahu určeném organizací. (2) Při práci v komíně musí být pracovníci a pracovní nářadí zajištěno proti pádu do hloubky. (3) V komíně bez samostatného lezního oddělení musí být zajištěna možnost dorozumění mezi pracovníky u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína je bez předchozího dorozumění zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně nesmí zde být vykonávána žádná práce. (4) V těžním oddělení raženého komína musí být ponechána rubanina v množství potřebném pro bezpečný přístup a práci na čelbě komína. Technologický postup určí podmínky pro bezpečné vypouštění rubaniny. (5) Pokud se pracuje současně v různých úrovních komína, musí být v technologickém postupu určena opatření na ochranu pracovníků. (6) Spodní ústí komína musí být zajištěno tak, aby pracovníci v přístupové chodbě nebyli ohroženi pádem horniny nebo předmětů z komína. Ražení pomocí razicích plošin (1) Razicí plošina může být provozována pouze se zařízením zajišťujícím náhradní dopravu pracovníků. (2) Před zahájením práce z plošiny musí být razicí plošina stabilizována rozepřením do boků důlního díla. (3) V technologickém postupu musí být určeny lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého důlního díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.

43

(4) Materiál dopravovaný razicí plošinou musí být uložen a upevněn tak, aby neohrožoval pracovníky a umožňoval výstup na pracovní plošinu. (5) Výstroj raženého důlního díla musí být zabudována nejpozději při demontáži dráhy razicí plošiny. (6) Pro provoz razicí plošiny platí také zvláštní předpis. (Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.)) Hloubení šachtic (1) Ústí šachtice musí být zajištěno vhodným způsobem (ohrazením, prahem, zábradlím, příčnými tyčemi apod.) proti pádu osob a předmětů do šachtice. Jestliže se v šachtici nepracuje, musí být její ústí bezpečně zakryto. (2) Vytěžená zemina, případně hornina, nářadí a jiné předměty musí být ukládány v takové vzdálenosti od ústí šachtice a takovým způsobem, aby byl vyloučen jejich pád do šachtice a nepříznivé tlakové projevy uskladněných hmot na šachtici. (3) Je-li ústí šachtice na nakloněném povrchu, musí být na vyšší straně vyhlouben příkop tak, aby srážková voda nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí. (4) Pokud je šachtice hlubší než 5 m, musí být ve výšce 2 až 4 m nad jejím dnem ochranný poval. (5) Šachtice do hloubky 15 m musí být vybavena pevným žebříkem. Šachtice hlubší než 15 m musí být vybavena samostatným lezním oddělením s odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 5 m. Lezní oddělení může být nahrazeno svislým žebříkem s ochranným košem. Vzdálenost paty žebříku lezního oddělení od výztuže a výstroje šachtice musí být nejméně 0,3 m. (6) Pro nouzový výstup ze šachtice musí být připraveno záchranné lano nebo záchranný žebřík bezpečně ukotvený na povrchu. (7) Šachtice hlubší než 15 m musí být vybavena návěštním zařízením. (8) Používá-li se k těžbě v šachtici jednočinný ruční vrátek, musí mít rohatku se západkou nebo samosvorný převod a brzdu. Pokud není ruční vrátek vybaven odlehčovací brzdou, musí jej obsluhovat dva pracovníci. (9) Před sestupem pracovníků musí být šachtice vyvětrána a ověřeno, že je v ní nezávadné ovzduší. (10) Dno šachtice, pokud se v ní pracuje, musí být osvětleno tak, aby bylo spolehlivě viditelné od ústí šachtice. (11) Při práci v šachtici musí být na ohlubni stále přítomen nejméně jeden pracovník. (12) Ze šachtice se mohou razit důlní díla do vzdálenosti 50 m. (13) Nepoužívané šachtice a důlní díla z nich vyražená musí být neprodleně likvidována.

SPSKS

Hloubení a prohlubování jam (1) Pro hloubení, ražení, vyztužování a vystrojování jámy, slepé jámy a šibíku (dále jen "jáma" ) včetně nárazišť musí být vypracován projekt podle zvláštních předpisů.( Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.)) ,( Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.)

44

(2) Úsek jámy mezi jejím dnem a stálou výztuží musí být zajišťován prozatímní výztuží. V pevných horninách může být od prozatímní výztuže upuštěno, a to za podmínek určených technologickým postupem. (3) Pracovníci na dně jámy musí být chráněni proti pádu předmětů ochranným povalem provedeným podle zvláštního předpisu. .( Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.)) (4) Prohlubuje-li se jáma při současné těžbě z pater nad hloubením, musí být k ochraně pracovníků v jámě zřízen pod nejnižším patrem bezpečnostní (ochranný) poval nebo ponechán celík. .( Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.)) Způsob ochrany pracovníků musí řešit projekt. (5) Ochranný poval nebo celík může být odstraněn až po úplném vyhloubení nebo prohloubení jámy a vyražení náraziště do vzdálenosti určené projektem. (6) Postup a bezpečnostní opatření při odstraňování ochranného povalu nebo celíku určí technologický postup. (7) Po odstranění ochranného povalu nebo celíku nesmí být jáma vystrojována v době, kdy se v jámě těží. (8) Používá-li se k prohlubování těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno těžní zařízení k jiným účelům. Při tomto způsobu prohlubování musí být v době, kdy jsou pracovníci v jámě, uzamčena zátyňová dvířka na všech patrech, zamezen přístup k jámě nepovolaným osobám a musí být zabráněno pádu předmětů do jámy. (9) Zařízení při hloubení jam musí být provozována podle zvláštního předpisu. .( Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.))

SPSKS

Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách Pokud se při hloubení mohou očekávat výrony vod nebo plynů nebo průvaly vod nebo bahnin (zvodněných hornin), musí se předvrtávat na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena bezpečnostní opatření. Hloubení jam v horninách zpevněných zmrazováním ¨ (1) Zmrazené dno hloubené jámy musí být kontrolováno předvrtem na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena bezpečnostní opatření proti průvalu nezmrazených hornin. (2) Při prosakování vody se musí postupovat jako při ohrožení (§ 17 odst. 1 ). (3) Stěny hloubené jámy a zařízení v jámě musí být zbavovány ledových krápníků. Na začátku směny a podle potřeby v jejím průběhu musí být prováděna kontrola, zda návěštní zařízení není vyřazeno z provozu pro námrazu. (4) Těžní okov nesmí být po skončení směny ponechán na dně jámy.

45

Hloubení jam s předvrtem nebo předrážkou (1) Styk předvrtu nebo předrážky se dnem jámy musí být zajištěn proti pádu pracovníků do hloubky. Není-li to z technologických důvodů přechodně možné, musí být pracovníci připoutáni ochranným postrojem s tlumičem energie pádu připojeným k lanu a práce musí být prováděny za stálého dozoru. (2) Způsob zajištění bezpečnosti pracovníků při odtěžování ze spodního ústí předvrtu nebo předrážky určí technologický postup. (3) Při ucpání předvrtu nebo předrážky je organizace povinna určit způsob uvolnění a odtěžení horniny. Tyto práce musí být prováděny jako práce spojené se zvýšeným nebezpečím. Rekonstrukce jam Rekonstrukce jámy musí být prováděna podle projektu vypracovaného podle zvláštních předpisů. .( Výnos Českého báňského úřadu č. 12/1982 Ú. v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy (reg. v částce 19/1983 Sb.), ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze 7. července 1986 č. 16/1986 Ú. v. ČSR (reg. v částce 18/1986 Sb.)) , ,( Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.) Projekt musí určit také bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků proti pádu do jámy a proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu. Zahájení dobývacích prací Dobývací práce mohou být zahájeny až po skončení potřebných otvírkových a přípravných prací, splnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména pokud jde o větrání, požární ochranu, ochranu proti výbuchu prachu a plynů a odvodňování a splnění podmínek povolení otvírky, přípravy a dobývání a technologického postupu. Splnění těchto požadavků musí být organizací zkontrolováno a o kontrole pořízen záznam.

SPSKS

Postup dobývání slojí a ložisek (1) Sloje musí být dobývány za sebou shora dolů. (2) Podrubání uhelné sloje je přípustné jen pro odplynění velmi plynonosné nadložní sloje nebo pro uvolnění napětí v nadložní sloji s nebezpečím důlních otřesů nebo s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů. Při podrubání na zával musí být vzdálenost mezi podrubanou a podrubávající slojí taková, aby bylo dosaženo uvedených účinků a nedošlo k znemožnění vydobytí podrubávané sloje. (3) U mocných slojí a slojí těsně seskupených, oddělených od sebe slabým proplástkem, může být lávka nebo sloj podrubána jen jednou. Při dobývání mocné sloje v lávkách může být vrchní lávka podrubána jen porubem s plnou základkou. (4) Odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro ložiska jiného typu. Dobývací metody K dobývání se může použít jen dobývací metoda, se kterou obvodní báňský úřad vyslovil souhlas. Výztuž porubů a dobývek (1) Pokud to technologie dobývání vyžaduje, musí být výztuž budována ihned, jakmile je pro ni místo. Při dobývání musí být volen takový postup, aby nově otevřený prostor byl co nejdříve zajištěn výztuží. Kde to stropní poměry vyžadují, musí být ihned po otevření nového prostoru stavěna prozatímní výztuž.

46

(2) Způsob a druh zajišťování výztuží musí být volen tak, aby se nemusela dočasná výztuž, kromě mechanizované výztuže, přestavovat při jednotlivých fázích dobývání. (3) Zajištění dočasnou výztuží musí být dokončeno nejpozději před zahájením dalšího dobývání. Technologický postup (1) Technologický postup pro dobývání musí určit a) způsob a postup dobývání, b) způsob rozpojování, c) druh výztuže a způsob zajišťování porubu a dobývky včetně vstupu, uličky, předstihu, výklenků a kapličky, míst zvýšených horských tlaků, poruch apod., a množství a místo uskladnění hmot pro výztuž, d) opatření vyplývající z předpokládaných změn podmínek během dobývání a vlivu jiných důlních děl, e) velikost otevřeného prostoru a opatření při případném vstupu do něho, mocnost ochranného stropu nebo pilíře a způsob jejího ověřování, způsob ovládání stropu a vyvolání závalu, f) plenění výztuže v porubu, dobývce a přilehlých důlních dílech, g) druh a způsob likvidace vyrubaných prostor (zakládání apod.), h) způsob odtěžení rubaniny a dopravy materiálu, i) větrání pracoviště a zneškodňování prachu, j) zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a plynů, důlním požárům, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí průvodních hornin, případně jiným nebezpečím, k) elektrická a strojní zařízení pro dobývání a dopravu a způsob jejich přemisťování, l) rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti, m) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště. (2) Technologický postup pro dobývání polostrmých a strmých uhelných slojí musí dále určit a) odklon porubní fronty od spádnice, b) rozměry směrných zátinek, c) šířku úpadní a diagonální zátinky, d) velikost předstihu, výklenků a kapliček, e) způsob zajištění pracovního prostoru proti závalu nebo základce, f) vzdálenost, rozmístění a způsob stavby ochranných povalů, g) výztuž přilehlých chodeb. (3) Technologický postup pro dobývání loužením musí určit a) přípravu, složení a množství loužicího roztoku, b) způsob manipulace s kyselinami a žíravinami, c) odvádění odpadních vod a roztoků, d) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

SPSKS

Dobývání stěnováním (1) Stěnový porub musí být zajištěn výztuží, která odpovídá báňsko-technickým podmínkám dobývání. Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může určit více druhů výztuže v porubu, z nichž každá musí být zabudována v úsecích. Smíšenou výztuž může určit, je-li zajištěna její spolehlivá únosnost a nezhoršuje-li se jakost stropu. (2) Pro vybavování a likvidaci stěnových porubů mechanizovanými komplexy musí být vypracován samostatný technologický postup.

47

(3) V porubu na řízený zával nebo částečnou základku musí být pro řízení závalu vytvořena přímá zálomová hrana. Při dobývání s nadstropem a mezistropem musí být vytvořena přímá zálomová hrana v části porubu, která se zavaluje. Dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním (1) Při dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním v lávkách musí být pro dobývání spodní lávky zajištěn dostatečně soudržný strop, a to buď zpevněnou základkou, zpevněným závalem nebo umělým stropem. (2) Poruby ve spodní lávce mohou být vedeny pod umělým stropem jen při plném závalu nebo plné základce ve vrchní lávce. (3) Při sdruženém dobývání dvou a více lávek musí být vzájemný rozestup sdružených porubů ve společných chodbách určen tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému nepříznivému ovlivnění. Při určení vzájemného rozestupu musí být přihlédnuto i k zajištění řádného stavu a údržby přilehlých důlních děl a větrání. (4) Dobývací metoda, při které je část sloje současně s dobýváním spodní lávky spouštěna a před zavalováním odtěžována (stěnování s nadstropem, mezistropem apod.), může být použita pouze tam, kde povaha nadloží sloje, tektonická porušenost nebo opuštěná důlní díla, případně jiné závažné důvody nedovolují bezpečné použití jiných způsobů dobývání. Touto dobývací metodou je možno dobývat uhelnou sloj nebo její část do mocnosti 7 m. (5) V nadstropovém nebo mezistropovém prostoru mohou současně pracovat nejvíce dva pracovníci, z toho alespoň jeden s nejméně roční praxí na takových pracech. V tomto prostoru mohou pracovat jen za stálého dozoru vykonávaného ze zajištěného prostoru. Podmínky vstupu do nadstropového a mezistropového prostoru určí technologický postup. (6) Vyuhlování nadstropu a mezistropu může být zahájeno pouze v místech, proti kterým je čelný pilíř zajištěn. Délku, počet současně vyuhlovaných úseků nadstropu nebo mezistropu a jejich vzájemnou nejmenší vzdálenost určí technologický postup. (7) Není-li mocnost nadstropové vrstvy známa, musí být ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup.

SPSKS

Dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek stěnováním (1) Při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek stěnováním musí být učiněna taková opatření, aby se pracovníci nemohli při práci vzájemně ohrožovat a aby byli chráněni proti pádu předmětů nebo horniny. (2) Výztuž musí být budována pečlivě a vzájemně vázána a upínána takovým způsobem, aby bylo zabráněno nebezpečí ujetí průvodních hornin, zejména nad spodní chodbou. Při mocnosti sloje větší než 2 m musí být strop směrné zátinky zajišťován polygonovou výztuží. (3) Výztuž chodby nad porubem musí být zajištěna proti uvolnění ještě před jejím podrubáním. Výztuž chodby pod porubem musí být řádně rozepřena o průvodní horniny. (4) Pokud se nemůže používat k bezpečné chůzi základkový svah nebo výztuž porubu, musí být po celé délce porubu položeny důlní žebříky zajištěné proti ujetí. (5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro jiné dobývací metody používané při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek. Dobývání uhlí komorováním (1) Ústí komory musí mít výztuž odpovídající výšce a tlakovým poměrům komory. Strop ústí musí být důkladně zapažen. (2) Osádku komory musí tvořit nejméně dva pracovníci, z toho alespoň jeden s nejméně tříletou praxí při komorování. V komoře mohou pracovat jen po nezbytně nutnou 48

dobu a jen za stálého dozoru vykonávaného z ústí komory. Komora a její ústí musí být řádně osvětleno. (3) Mocnost ochranného stropu musí odpovídat povaze a struktuře dobývané sloje. Není-li mocnost známa, musí být ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup. (4) Kde se v dobývané lávce předpokládá výskyt starých nebo opuštěných důlních děl, musí být jejich poloha zjišťována předvrtáváním. (5) Komory musí být zakládány tak, aby stará nebo opuštěná důlní díla v mocnosti rubané lávky zásadně nebyla v prvé polovině komory nebo mezi dvěma komorami. Pokud je v nevyhnutelných případech nutno založit komoru tak, že staré nebo opuštěné důlní dílo bude v první polovině komory, nesmí být pilíř nad ústím narušen starým nebo opuštěným důlním dílem. (6) Po vyrubání musí být komora zavalena. Nepodaří-li se zával vyvolat, může být na téže porubní chodbě založena nová komora jen se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka při současném určení vhodných bezpečnostních opatření. Nezavalená komora musí být vyznačena v základní důlní mapě. (Vyhláška Ústředního báňského úřadu a Ústředního geologického úřadu z 31. ledna 1962 č. 1000/1962, o vedení a doplňování geologické dokumentace (reg. v částce 42/1962 Sb.).Výnos českého báňského úřadu z 6. listopadu 1986 č. 1/1987 Ú. v. ČSR o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.).)

Dobývání zátinkováním a pilířováním (1) Pilíře musí být dobývány po částech od stařin tak, aby nedošlo k jejich předčasnému zavalení. Za tím účelem musí být zajištěno vlastní pracoviště vhodnou výztuží a přilehlé chodby chráněny proti stařinám hráněmi. (2) Dobývka musí být zabudována až ke stařinám. Při dobývané mocnosti nad 4 m musí být výztuž křížů a důlních děl v nejbližším okolí dobývky zesílena. (3) Trhací práce může být prováděna takovým způsobem, aby nebyla porušena stabilita kříže a rozrušen pilíř v jeho okolí. (4) Vstupovat do vydobytých prostor je výjimečně možné při stavění signálních stojek.

SPSKS

Dobývání s otevřeným vydobytým prostorem (1) Rozměry pilířů a vydobytých prostorů musí být určeny podle geotechnických vlastností ložiska. Nejmenší dovolená šířka pilířů musí být dodržena rovnoměrně po celé jejich délce i výšce. (2) Při dobývání na více patrech musí být mezikomorové pilíře situovány pod sebou. (3) Při současném dobývání na dvou patrech může být dobývání na nižším patře zahájeno až po likvidaci určených pilířů v dosahu zálomového úhlu dobývky. (4) Pokud technologie dobývání vyžaduje vstup pracovníků do otevřeného vydobytého prostoru, určí podmínky vstupu technologický postup. Dobývání s dočasným skladováním rubaniny ve vyrubaném prostoru (1) Pracovní výška v dobývce musí být určena podle geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin. (2) Při dobývání s ponecháním pilířů u hraničních komínů musí být východy z dobývky na úrovni odpočívadel v těchto komínech. (3) Pokud není vzniku nebezpečné klenby při vypouštění rubaniny zabráněno jiným způsobem, musí být zřízen dostatečný počet výpustí o vhodných rozměrech a zajištěno rovnoměrné vypouštění rubaniny. 49

(4) V průběhu vypouštění rubaniny se pracovníci nesmí zdržovat v dobývce a musí být zajištěna kontrola a evidence množství vypouštěné rubaniny z jednotlivých výpustných míst. Při podezření na vznik klenby musí být provedena opatření, která technologický postup určuje pro případ vzniku klenby. (5) Technologický postup určí opatření k zabránění propadnutí pracovníků a jejich zasypání rubaninou. Dobývání rudných a nerudných ložisek se zakládáním vyrubaných prostorů (1) Pracovní výška v dobývce musí být určena podle geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin. (2) Pokud základka nezajišťuje dostatečné podepření boků dobývky, musí být pracovní prostor zajištěn vhodnou výztuží. (3) Určené pilíře v dobývce nesmí být dobýváním porušeny. Dobývání loužením (1) Při dobývání ložiska loužením, které bylo připraveno k loužení jinými hornickými pracemi, musí být zabráněno pronikání loužicího roztoku do používaných důlních děl. (2) Při dobývání solných ložisek musí být sledovány poklesy povrchu a prováděna pravidelná měření vylouženého prostoru v každém loužicím vrtu ve lhůtách určených organizací. (3) Při loužení musí být zabráněno úniku loužicího roztoku mimo loužicí prostor. Plenění výztuže (1) Plenění výztuže porubů mohou provádět pouze určení pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dobývání. Při plenění jsou pleniči povinni zdržovat se jen v zajištěném prostoru a musí mít zajištěnou ústupovou cestu. (2) Předák pleničů výztuže porubů musí mít kvalifikaci předáka pro vedení důlních děl a nejméně šestiměsíční praxi v plenění. (3) jiné práce mohou být při plenění prováděny jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost pracovníků. (4) Při úklonu důlního díla nad 20° může být výztuž pleněna jen zdola nahoru. (5) Při strojním plenění musí být spolehlivé samostatné návěštní zařízení. Význam návěští musí být jednotný pro celý důl. Musí být vyloučena záměna s jinými návěštími. (6) V porubu na řízený zával ve sloji o mocnosti nad 0,6 m musí být výztuž za hráněmi nebo plotem vypleněna ještě před dobýváním dalšího pokosu. Pokud se zával nebo spojení stropu s počvou za zálomovou hranou opožďuje víc než určuje technologický postup, musí být výztuž pleněna i při dobývání sloje s mocností menší než 0,6 m. (7) Opožďuje-li se zával na vzdálenost větší než určuje technologický postup, musí být zával vyvolán uměle. Nepodaří-li se zával vyvolat, může být pokračováno v dobývání až po úpravě technologického postupu a provedení vhodných bezpečnostních opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků. (8) Plenění výztuže porubu za zálomovou hranou lze zahájit teprve po zajištění nově otevřeného prostoru u pilíře a vytvoření nové zálomové hrany. V porubu musí být dodržena hustota výztuže a rovnoměrnost jejího rozmístění.

SPSKS

Zakládání vyrubaných prostor (1) Vyžaduje-li to ochrana povrchu, výhradního ložiska nebo důlních děl nebo hrozí-li nebezpečí, zejména ujetí průvodních hornin nebo průtah důlních větrů, musí být vyrubané prostory zakládány. Pro zakládání vyrubaných prostor lze použít jen nehořlavého a

50

hygienicky nezávadného materiálu. Způsob a míru zakládání, druh základky, provedení a kontrolu zařízení pro dopravu základky a manipulaci s ním určí technologický postup. (2) Zakládání vyrubaného prostoru musí postupovat bezprostředně za dobýváním, pokud dobývací metoda neurčuje jinak. Vzdálenost základky od pilíře musí odpovídat stropním poměrům. Zakládaný prostor musí být při použití plné základky zcela vyplněn základkovým materiálem. (3) Zakládaný prostor musí být bezpečně oddělen od ostatního pracovního prostoru tak, aby pracovníci v něm nebyli ohroženi. (4) Částečná základka včetně žeber pro ochranu chodeb může být používána jen tam, kde při jejím použití nedojde ke ztížení nebo znemožnění vydobytí podložních slojí. (5) Při použití částečné základky musí způsob stavby žeber a jejich vzájemné vzdálenosti odpovídat jejímu účelu a stavu nadloží.

3.11.2

Těžební práce podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb.

Technologický postup (1) Pro povrchové dobývání a dobývání a těžbu z vody plovoucími stroji musí být vypracován technologický postup. (2) Technologický postup pro povrchové dobývání musí určit a) rozměry řezů a šířek pracovních plošin a způsob dobývání a nakládání, b) předstih paty posledního skrývkového řezu před prvním dobývacím řezem, c) postup při očišťování a jiných úpravách řezu, d) vymezení podmínek vzájemné součinnosti jednotlivých činností na pracovních plošinách, e) opatření při změně báňskogeologických podmínek dobývání a při nepříznivých klimatických podmínkách, f) přemisťování dobývacích a nakládacích strojů, g) způsob odstavení a zajištění strojů v době odstávek, h) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště. (3) Technologický postup pro dobývání a těžbu z vody plovoucími stroji musí přiměřeně splňovat požadavky odstavce 2 a dále určit a) způsob kontroly hloubky a reliéfu dna, b) způsob úpravy konečných svahů, c) zaměřování vytěžených ploch a vydobytých prostor ve lhůtách podle plánu otvírky,přípravy a dobývání nebo plánu využívání ložiska, d) bezpečné vzdálenosti dobývacího stroje od kraje těženého řezu.

SPSKS

Generální svah lomu (1) Generální svah lomu určený v plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo v plánu využívání ložiska je daný úhlem, který svírá spojnice hlavy nejvyššího řezu a paty nejspodnějšího řezu s vodorovnou rovinou. (2) Generální svah tvořený zeminami se zjistí na základě mechaniky zemin s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a z rozměrů jednotlivých řezů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní zařízení. Generální svah musí být určen z nejmenší zjištěné hodnoty. (3) Generální svah tvořený horninami se určí z rozměrů jednotlivých řezů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní zařízení. (4) Generální svah lomu v bočních a konečných závěrných svazích se určí podle odstavce 2 , případně 3 s přihlédnutím k významu chráněného objektu a území. U hornin musí šíře ponechaných ústupků vycházet z jejich geologických a technických vlastností. 51

(5) Stabilita dílčího svahu vytvořeného z ucelené skupiny řezů, které se podstatně vymykají z obrysu generálního svahu pro odchylné mechanické vlastnosti zemin, se určí podle odstavce 2 . Stupeň bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami (1) Stupeň (koeficient) bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami se zjišťuje vhodnou výpočtovou nebo grafickou metodou a musí být nejméně a) 1,5 pro svahy trvalého charakteru (stav trvající déle než rok), b) 1,3 pro svahy dočasného charakteru (stav trvající méně než rok), c) 1,2 uvažuje-li se o reziduální pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu. (2) Stupeň bezpečnosti musí být přiměřeně zvýšen, jde-li o svahy a) v zeminách náchylných k přijímání vody a ke skluzům, b) v potrhané zemině nebo jinak narušené, c) proti úklonu vrstev, d) v zeminách, jejichž mechanické vlastnosti se mohou podstatně měnit odlehčením, e) v nepříznivých geologických podmínkách (tektonika, úložní poměry apod.), f) poddolované. Výška, sklon a postup řezů (1) Výška a sklon řezů musí být určeny a) u zemin při výšce řezu nad 6 m podle mechanických vlastností a podle parametrů dobývacích strojů, b) u hornin podle geologických poměrů ložiska, dobývací metody, parametrů dobývacích a nakládacích strojů. Přitom výška řezu nesmí přesahovat výškový dosah dobývacího stroje. (2) Stupeň bezpečnosti řezu zemin musí být nejméně a) 1,2 u soudržných zemin, b) 1,1 u nesoudržných zemin, c) 1,3 u řezů trvalého charakteru (bočních a konečných závěrných) a u řezů, na nichž jsou umístěny dopravní trasy a jiná zařízení. (3) Při nepředvídané změně mechanických vlastností zeminy v řezu, která vyvolá snížení stupně bezpečnosti, se mohou práce provádět jen za zvláštních opatření určených organizací. (4) Do výšky řezu se započítávají i hřebeny vytvořené provozem rýpadel. (5) Postup dobývání proti úklonu vrstev a v dosahu sypaných nebo plavených hmot musí být určen na základě výpočtu bezpečnosti proti ujetí vrstev a hmot. (6) Při dobývání hornin pomocí trhacích prací nesmí být výška řezu vyšší než 25 m. Toto neplatí pro dobývání komorovými odstřely. (7) Pokud při dobývání pomocí trhacích prací bude rozval vyšší než 1,4násobek výškového dosahu nakládacího stroje, musí být pro nakládání vypracována provozní dokumentace. (8) Je zakázáno podkopávat nebo podlomovat řezy

SPSKS

Šířka pracovní plošiny (1) Nejmenší šířka pracovní plošiny musí být určena se zřetelem na zajištění stability dobývacích a nakládacích strojů, dopravních zařízení, dopravních cest, jakož i na zajištění bezpečnosti pracovníků na pracovní plošině i na nižších pracovních plošinách. (2) Na pracovních plošinách, kde pracují dva stroje, musí šířka pracovní plošiny v místech, kde se stroje míjejí, kromě požadavků uvedených v odstavci 1 , odpovídat obrysům obou strojů při možnosti volného průjezdu jak dopravních prostředků, tak i obou strojů. 52

Předstih odklizu Předstih odklizu před prvním dobývacím řezem musí být stále tak velký, aby zaručoval za daných podmínek a metod potřebnou bezpečnost práce a provozu. Musí se vzít zřetel na stabilitu svahu, vyhořelá a závalová pole, nebezpečí vzniku ohně, racionální vydobytí ložiska apod. Očišťování a úpravy řezů (1) Řezy, pod kterými se zdržují pracovníci nebo jsou umístěna strojní či dopravní zařízení, musí být nejméně jednou za směnu prohlédnuty. Pokud se zjistí převisy, případně možnosti uvolnění horniny, zeminy nebo jiných nežádoucích předmětů ohrožujících bezpečnost práce a provozu, musí být provedena příslušná bezpečnostní opatření. Jedná-li se o řezy, které jsou mimo provoz, musí být určena lhůta prohlídek a očištění, případně jiné jejich potřebné úpravy podle místních poměrů. (2) Okraje pracovních plošin řezů, pod nimiž se zdržují pracovníci nebo je umístěno strojní nebo dopravní zařízení, musí být očištěny tak, aby nedošlo k pádu nežádoucích předmětů na nižší pracovní plošiny. Práce v závalových polích a v oblastech podzemních prostor Technologický postup pro povrchové dobývání v závalových polích a v oblastech podzemních prostor musí také řešit způsob ověřování nezavalených podzemních důlních děl nebo podzemních prostor. Opatření proti vzniku požáru (1) Dobývá-li se uhlí ve slojích náchylných k samovznícení, v závalových polích a vyhořelých částech sloje, musí být kromě rychlého postupu v místech ohrožených samovznícením provedena potřebná opatření, aby se zajistilo bezpečné pracovní prostředí. (2) Nezavalená podzemní důlní díla musí být včas uzavřena nebo jinak zabezpečena, aby se zabránilo přístupu vzduchu k místům možného vzniku důlního požáru. (3) Zdolávání důlních požárů v podzemních důlních dílech ústících v lomech mohou provádět jen báňští záchranáři.( Vyhláška Českého báňského úřadu č. 67/1988 Sb., o báňské záchranné službě.)

SPSKS

Dobývání a těžba z vody plovoucími stroji (1) Dobývání a těžba plovoucími stroji musí být prováděno rovnoměrně a po celé délce těžebního řezu. (2) Při ukončování směny nebo při delším zastavení dobývání a těžby musí být stroj z řezu odstaven do vzdálenosti určené v technologickém postupu. (3) Při dobývání a těžbě v blízkosti břehu je pracovník, který řídí těžební zařízení, povinen stále pozorovat břeh, zjišťovat náznaky případného sesuvu, sledovat výšku hladiny apod. V případě ohrožení musí zastavit práce a s plovoucím těžebním strojem odplout na bezpečné místo.

53

VÝSYPKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Zřizování výsypek (1) Výsypka musí být zřízena v souladu s projektovou dokumentací vypracovanou podle zvláštních předpisů. (Vyhláška č. 104/1988 Sb. Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.) (2) Výsypky musí být zřizovány podle zásad mechaniky zemin tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a nedocházelo k vytlačování podzákladí a aby bylo co nejdříve dosaženo definitivních svahů. (3) V ochranném pásmu mezi patou výsypky a objekty, které je nutno chránit, musí být učiněna opatření pro zvýšení bezpečnosti, pokud to místní podmínky vyžadují (předvýsypky, hráze, odvodnění apod.). (4) Zřizování výsypek musí vytvářet předpoklady pro určené následné využití. (5) Při projektování, zřizování, výstavbě, sledování a posuzování výsypek musí být posouzena výsypka nebo její část z hlediska rizikových faktorů a možného ohrožení objektů a zařízení. (6) Výsypky musí být budovány tak, aby jejich začleněním do reliéfu okolního území byly vytvořeny podmínky pro jejich následné využití a realizaci esteticky a ekologicky vyvážené krajiny. Provoz výsypek (1) Pro provoz výsypky musí být vypracován technologický postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení, odvodnění prostoru výsypky a podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin a hašení hořící výsypky. (2) Na výsypku mohou být zakládány nebo z ní odebírány hmoty tak, aby tím nebyly vytvořeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla narušena stabilita výsypky. (3) Přístupové cesty k výsypce musí být označeny bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob. (4) Vzdálenost paty výsypky od místa dobývání musí zaručovat bezpečnost dobývání, strojů a dopravních zařízení. (5) Monitorovací systém u výsypek, popřípadě jejich částí, pokud ho projektová dokumentace vyžaduje, musí být prováděn ve stanoveném rozsahu a termínech. (6) Směrování výsypkových zemin podle jejich geomechanické kvality je nutno řešit tak, aby geomechanicky nejvhodnější kategorie zemin byly ukládány do bazálních stupňů. Zeminy schopné rekultivace musí být ukládány odděleně nebo na povrch výsypky. (7) Záměrné vytváření skluzů nebo sypání na skluz, jakož i převyšování horní hrany výsypkového stupně je zakázáno.

SPSKS

Skládky vytěženého nerostu Pro zřizování a provoz skládek vytěženého nerostu platí přiměřeně § 32 , 35 , 36 , 38 , 40 , 42 a 43 . Generální obrys svahu výsypky (1) Generální obrys svahu výsypky určený plánem otvírky, přípravy a dobývání je spojnice paty nejspodnějšího výsypkového stupně a horních hran všech dalších výsypkových stupňů (etáží) v posuzovaném profilu. (2) Generální obrys svahu výsypky musí být určen s ohledem na nejnepříznivější stabilitní podmínky, na použitý způsob zakládání, na technické parametry zakládacích strojů a zařízení. 54

Stupeň bezpečnosti generálního obrysu svahu výsypky (1) Stupeň bezpečnosti (koeficient) generálního obrysu svahu výsypky nebo ucelené skupiny výsypkových stupňů se zjišťuje vhodnou výpočetní nebo grafickou metodou a musí být nejméně a) 1,5 pro konečný závěrný svah, b) 1,3 pro provozní svah. (2) Jsou-li při výpočtu oprávněné důvody pro zahrnutí reziduální smykové pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu do výpočtu, může být stupeň bezpečnosti nejméně a) 1,3 pro konečný svah, b) 1,2 pro provozní svah. Reziduální smyková pevnost je nejmenší hodnota ustáleného smykového napětí, dosažená při smykové zkoušce na translačním smykovém přístroji (v laboratoři), nebo smykové napětí na skluzové ploše havarovaného svahu, zajišťující jeho nový labilní stabilitní stav. Šířka pracovní plošiny výsypkového stupně a jeho výška (1) Nejmenší šířka pracovní plošiny výsypkového stupně musí být určena se zřetelem na zajištění stability zakládacích strojů, dopravního zařízení a dopravních cest. (2) Pro každý výsypkový stupeň musí být určena mezní výška vycházející z mechanických vlastností zakládaných zemin. Stupeň bezpečnosti výsypkového stupně musí být nejméně 1,1. Výsypky z neuhelných lomů Na výsypky z neuhelných lomů se vztahují ustanovení tohoto dílu kromě ustanovení § 45 , 46 a § 47 odst. 2 .

SPSKS

Odběr hmot z výsypek Pro odběr hmot z výsypek platí přiměřeně § 32 , 35 , 36 a § 38 až 40 .

3.12 Provozní dokumentace 3.12.1

Provozní dokumentace podle Vyhlášky č. 22/1989 Sb.

Provozní dokumentace (1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo návod k použití (Bod 1.7.4 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 24/2003 Sb. , kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 23/2003 Sb. , kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.) . (2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje. (3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení, (Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. , o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti 55

prováděné hornickým způsobem.) technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení. (4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky. (5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena. (6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká. (7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat. (8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.

3.12.2

Provozní dokumentace podle Vyhlášky č. 26/1989 Sb.

Provozní dokumentace (1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. (2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje. (3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení, (Zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. , o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.) technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení. (4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky. (5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena. (6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká. (7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat. (8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.

SPSKS

56

4 Přehled předpisů 4.1 Zákony 1. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. (účinnost od 1.7.2010) a zákona č. 281/2009 Sb. (účinnost od 1.1.2011). 2. Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., [úplné znění č. 408/2002 Sb.], zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. (účinnost od 1.7.2010), zákona č. 281/2009 Sb. (účinnost od 1.1.2011) a zákona č. 155/2010 Sb. (účinnost od 1.8.2010). 3. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.

SPSKS

4.2 Prováděcí předpisy

1. Vyhláška ministerstva dopravy a ÚBÚ č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností 2. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 98/1982 Sb. 3. Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 173/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 99/1995 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 341/2001 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 338/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 199/2006 Sb. 4. Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb. a vyhlášky č. 299/2005 Sb. 5. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 477/1991 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 3/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 54/1996 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 109/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 282/2007 Sb., vyhlášky č. 361/2009 Sb. a vyhlášky č. 35/2010 Sb.

57

6. Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 8/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 236/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 142/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 240/2009 Sb. 7. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 9/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 8. Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb. a vyhlášky ČBÚ č. 331/2002 Sb. 9. Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění vyhlášky č. 300/2005 Sb. 10. Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky č. 351/2000 Sb. 11. Vyhláška ČBÚ č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi 12. Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. 13. Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/2001 Sb. 14. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 158/1997 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 15. Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního požárního vodovodu 16. Vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 90/2003 Sb. 17. Vyhláška ČBÚ č. 5/1994 Sb., kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech 18. Vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových uzávěr prachových a vodních, ve znění vyhlášky č. 361/2009 Sb. 19. Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 76/1996 Sb. 20. Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. 21. Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 342/2001 Sb. a vyhlášky č. 200/2006 Sb. 22. Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem 23. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb.

SPSKS

58

24. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb. a 592/2004 Sb. 25. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu, ve znění vyhlášky č. 485/2006 Sb. 26. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 27. Vyhláška ČBÚ č. 209/1999 Sb., kterou se zrušují některé právní předpisy o povolení používat výbušniny a další prostředky trhací techniky. 28. Vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol 29. Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb. 30. Vyhláška ČBÚ č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu 31. Vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci 32. Vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních 33. Vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 34. Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb. 35. Vyhláška ČBÚ č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení 36. Vyhláška ČBÚ č. 494/2002 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 51/1996 Sb., o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem, zápalkami a střelivem 37. Vyhláška č. 39/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel 38. Vyhláška č. 91/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 73/1994 Sb., o zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacích zařízení sypkých hmot 39. Vyhláška č. 293/2003 Sb., o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin pro použití v rizikových podmínkách nebo v rizikovém prostředí a o přezkušování vlastností těchto výbušnin 40. Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. 41. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, ve znění vyhlášky č. 571/2006 Sb. 42. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb.

SPSKS

59

43. Vyhláška č. 199/2005 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních 44. Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 240/2006 Sb. 45. Vyhláška č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění vyhlášky č. 363/2005 Sb., a vyhláška č. 363/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích 46. Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů 47. Vyhláška č. 153/2008 Sb., o vzorech tiskopisů žádostí o udělení povolení k předávání, nabývání, vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin 48. Vyhláška č. 378/2008 Sb., o stanovení procesu schvalování plastických trhavin, které neobsahují detekční látky 49. Vyhláška č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem 50. Vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem

SPSKS

60

Závěr Tato skripta jsou koncipována jako souhrn informací o problematice vyučované ve studijním předmětu Bezpečnost práce a zároveň jsou jako přehled nejdůležitějších právních norem souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Pro praktické použití je proto nutné vždy vyhledat příslušnou právní normu v jejím plném znění spolu s dalšími doplňujícími či souvisejícími dokumenty. Další okolnost, na kterou je nutné upozornit je ta, že všechny právní normy podléhají vývoji a jsou proto často hojně měněny. Z tohoto důvodu je nezbytné, abychom pracovali s právní normou v tzv. platném znění, tj. v konečné úpravě. Pro potřebnou orientaci v souvislostech jsou ve skriptech jednak v textu, ale i v seznamu uvedeny všechny důležité zákony, vyhlášky, různá nařízení a další právní normy související s BOZP.

SPSKS

61

Použitá literatura (1) (2) (3) (4) (5) (6)

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/ k 7.9.2010 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spravni_rad/ k 7.9.2010 http://www.cbusbs.cz/prehled-platnych.aspx k 7.9.2010 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place k 7.9.2010 http://www.odnoklassniki.ru k 7.9.2010 http://www.cstv.cz/.../legislativniporadna/vzorpracovnihoraduplatnostod01012007.doc k 7.9.2010

SPSKS

62

SPSKS

63

SPSKS

64

SPSKS