Správní trestání na úseku vodního hospodářství

Správní trestání na úseku vodního hospodářství

Váš partner v profesním rozvoji

Veronika Vytejčková, Zdeněk Horáček Praha, Konferenční centrum CITY – Pankrác 21. ledna 2016

Program semináře

Veronika Vytejčková

Zdeněk Horáček

• Zásady správního trestání • Procesní otázky a související judikatura • Přestupky podle vodního zákona a související judikatura • Správní delikty podle vodního zákona a související judikatura • Správní trestání podle zákona o vodovodech a kanalizacích • Shrnutí a nastínění možného vývoje ve „vodohospodářském“ správním trestání • Diskuze

© 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

2

Zásady správního trestání Základní vymezení správního trestání • Trestné činy x správní delikty (soudní x správní trestání) •

Trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů [viz např. NSS 8 AS 17/2007-135]

•

Ústavní principy trestního práva (čl. 39 a 40 LZPS) dopadají i na správní delikty

• Správní právo trestní – subsystém v rámci správního práva

• Procesní úprava správního trestání ve vodním hospodářství •

Správní trestání fyzických osob nepodnikajících Vodní zákon (zk. o vodovodech a kanalizacích) → zákon o přestupcích → správní řád

•

Správní trestání právnických osob a podnikajících fyzických osob Chybí zvláštní procesní úprava Vodní zákon (zk. o vodovodech a kanalizacích) → zásady trestního a přestupkového práva → správní řád



3

Zásady správního trestání Pojem a vymezení správního deliktu • Správní delikt není legálně definován Protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, správní orgán za ně pak ukládá zákonem stanovený trest [NSS 8 As 17/2007-135] Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin [§ 2 odst. 1 zákona o přestupcích] • Členění správních deliktů •

Přestupky

•

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (smíšené delikty)

•

Disciplinární a pořádkové správní delikty, jiné delikty FO, jiné delikty PO



4

Zásady správního trestání Pojem a vymezení správního deliktu • Pojmové znaky správního deliktu •

Skutková podstata vymezena zákonem

•

Zákonem stanovený procesní postup

•

Znaky skutkové podstaty: • Objekt • Objektivní stránka • Subjekt • Subjektivní stránka (pouze u přestupků)

•

Protiprávnost, škodlivost, trestnost

• Trvající a opakující se správní delikt • Souběh správních deliktů © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


5

Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 6 A 140/93 k vymezení osoby pachatele: •

Při ukládání sankce za jiný správní delikt, spočívající v nedovolené činnosti na nezkolaudovaném zařízení je nutné, aby správní orgán především zjistil, kdo je vlastníkem (kdo má právo hospodaření a kdo je nájemcem takového zařízení, a ujasnil si, zda delikt spočívá v užívání takového zařízení bez kolaudačního nebo obdobného rozhodnutí a nebo v nedostatku povolení k činnosti na takovém zařízení provozované.

NSS 7 As 110/2011-59 k určení osoby pachatele (dle nejtěsnějšího vztahu): •

Správního deliktu podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla.



6

Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 6 A 12/94 k příčinné souvislosti: • Správní úřad se při rozhodování o povinnosti právnické osoby platit sankci za správní delikt v oboru práva veřejného (tzv. odpovědnost za správní delikt) řídí nestanoví-li zákon výslovně něco jiného - obdobnými principy jako soud v oboru práva soukromého při rozhodování o jejich obecné odpovědnosti za škodu. Základním předpokladem pro uložení sankce tak bude zejména skutečnost, že poškození nebo ohrožení zákonem chráněného zájmu nastalo provozní činností právnické osoby, nebo tehdy, jestliže tento důvod vznikl při činnosti právnické osoby jednáním nebo opominutím osob, které právnická osoba k této činnosti použila. Odpovědnost za správní delikt má objektivní a nikoli absolutní charakter; nejde tedy o odpovědnost za zavinění, ale ani o odpovědnost za výsledek.



7

Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 5 A 53/97 k příčinné souvislosti: • Podmínkami vyvození sankčního postihu podle § 24 písm. c) zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, je protiprávní jednání právního subjektu (porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 25 odst. 1 věta prvá či věta druhá vodního zákona, které lze kvalifikovat jako nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami), následek (znečištění povrchových nebo podzemních vod, ohrožení jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti, vniknutí látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem) a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a následkem.



8

Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 11 A 139/2013-32 k objektivní povaze odpovědnosti pachatele: •

Odpovědnost za správní delikt podle § 125a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je odpovědností objektivní (bez podmínky zavinění), které se subjekt nemůže zprostit. Porušil-li tedy žalobce povinnost dle § 39 uvedeného zákona (řádně nepečoval o správné užívání dešťové a odpadní kanalizace v areálu vepřína), odpovědnosti za toto porušení jej nezbavuje ani skutečnost, že provedl rekonstrukci kanalizační sítě objektu ani tvrzení, že původ zjištěného průsaku kontaminované vody do vodoteče nebyl zjištěn ani odborně způsobilým pracovníkem, který prováděl po dokončení oprav kontrolu těsnosti kanalizačního potrubí.

NSS 1 As 51/2008-72 k individuální odpovědnosti spolupachatelů: •

Není vyloučeno, aby určitý škodlivý následek (zde znečištění vodního toku) byl způsoben konáním či opomenutím více právnických osob (a to případně i v souběhu s přestupkem fyzické osoby). V takovém případě správní orgány zkoumají odpovědnost každé z právnických osob ve vztahu k jí porušené právní povinnosti samostatně (a těmto právnickým osobám jsou pak sankce udělovány rovněž samostatně).



9

Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 6 A 14/93 k osobě (přenesení odpovědnosti) pachatele: • Označení užité v § 24 písm. b) zákona o státní správě ve vodním hospodářství („fyzická osoba, která při podnikatelské činnosti, vypustí odpadní vody...“) neodvozuje subjekt povinností a jeho odpovědnost za jejich neplnění od právního poměru k nemovitosti (vlastník, uživatel), ale od jeho činnosti. Veřejnoprávní odpovědnosti za správní delikt se proto ten, kdo se deliktu dopustil při podnikatelské činnosti, nemůže zbavit poukazem na to, že podle soukromoprávního smluvního ujednání podniká v pronajaté nemovitosti.



10

Správní trestání podle VZ Související judikatura VS v Praze 5 A 37/96 k okolnostem vylučujícím protiprávnost: •

Správní orgán, rozhodující o uložení trestu za správní delikt, musí zásadně přihlížet k okolnostem, které protiprávnost sankcionovaného jednání vylučují a způsobují, že jednání vykazující znaky správního deliktu není protiprávní (a tedy není deliktem), například ke skutečnostem, zakládajícím krajní nouzi. O takovou okolnost může jít i v případě odběru podzemní vody, překračujícím povolený limit, stalo-li se tak v důsledku nepředvídané havárie vodovodního řadu.



11

Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 11 Ca 175/2004-46 k naplnění skutkové podstaty: •

Dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod je jednou z povinností, kterou zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), tomu, kdo vypouští odpadní vody, určuje. Pokud tak nepostupuje, porušuje povinnosti stanovené vodním zákonem a vypouští odpadní vodu v rozporu s vodním zákonem, a proto jej lze postihnout podle § 116 odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Aplikace § 122 vodního zákona předpokládá naplnění některé ze skutkových podstat uvedených v prvním odstavci tohoto ustanovení a jen za porušení tam uvedených ustanovení lze pokutu podle § 122 vodního zákona uložit.



12

Zásady správního trestání Základní principy • Princip legality (zákonnosti) • Zákaz retroaktivity • Nepřípustnost analogie v neprospěch pachatele (x ve prospěch pachatele lze) • Subsidiarita trestního postihu, význam prevence • Základní procesní principy •

Princip oficiality

•

Princip (řádného) zákonného a spravedlivého procesu

•

Presumpce neviny

•

Ne dvakrát o tomtéž (non bis in idem)

•

Absorpční zásada (souběh, zahlazení)

•

V pochybnostech ve prospěch obviněného (in dubio pro reo)



13

Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 3 A 116/2010-53 k časové působnosti zákona (příznivější nové úpravě): •

Především však nemohl soud přehlédnout skutečnost, že odvolací orgán ve věci pokuty za předmětný správní delikt rozhodoval až po novelizaci zákona o vodách zákonem č. 150/2010 Sb. účinným ode dne 1. 8. 2010. Je třeba uvést, že správní orgán musí při trestání správních deliktů respektovat princip uvedený v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ve svých důsledcích to znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá, a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Případná přechodná ustanovení stanovující, že „řízení o pokutách zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů“, nemohou prolomit ústavní princip čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, lze je chápat pouze v procesním, nikoli hmotněprávním smyslu.



14

Správní trestání podle VZ Související judikatura NSS 3 A 116/2010-53 k okamžiku zjištění porušení zákona: •

„Zjistit porušení zákona“ (zde ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do 31. 7. 2010) neznamená, že již v tomto okamžiku musí být najisto postaveno, že k porušení povinnosti došlo, nýbrž postačí, že vzniklo důvodné podezření, že se tak stalo. Prokázání, že k porušení povinnosti došlo a kdo je za porušení povinnosti odpovědný, je předmětem příslušného řízení. „Zjištění porušení zákona“ však nemůže být dáno pouhým vědomím správního orgánu, resp. jeho pracovníků, o porušení zákona; musí být založeno na objektivní skutečnosti, tj. například dni, kdy příslušný orgán rozhodl o zahájení příslušného řízení, či dni, kdy jiným dostatečným způsobem zachyceným ve správním spise vyjádřil své důvodné podezření, že došlo k porušení zákona.



15

Správní trestání podle VZ Související judikatura MS v Praze 11 A 257/2011-31 k povinnosti uložit sankci a správnímu uvážení: •

Orgán inspekce životního prostředí je povinen uložit pokutu dle § 125c zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vždy, když zjistí vypouštění znečištěných vod jiným než zákonem připuštěným způsobem (§ 38 odst. 3 vodního zákona). Správní uvážení se v takových případech týká pouze konkrétní výše ukládané pokuty, po zohlednění intenzity a okolností znečištění.

NSS 8 As 70/2005-72 k hodnocení skutkových okolností při ukládání pokut: •

Vodohospodářský orgán musí v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními uložit pokutu vždy, když zjistí vypouštění znečištěných vod jiným než zákonem připuštěným způsobem. Správní uvážení se v takových případech týká pouze konkrétní výše ukládané pokuty, po zohlednění intenzity a okolností znečištění. V posuzované věci bylo odpovídajícím zákonným postupem zjištěno i prokázáno vypouštění znečištěných vod a vodoprávní orgán v souladu s vodním zákonem uložil žalobci povinnost zaplatit sankci, jejíž výši přiměřeně a dostatečně odůvodnil.



16

Zásady správního trestání Zásady spravedlivého procesu • Účastník musí být informován o obvinění proti němu • Účastník musí mít dostatek času, aby se na řízení připravil • Účastník musí být informován o důkazech proti němu • Účastník musí mít právo být slyšen • Rozhodnutí o správní sankci musí být odůvodněno •

Správní orgán je povinen se pohybovat v mezích dovolených zákonem a nesmí při použití volného správního uvážení překročit jeho meze a musí zvolit postup, který zákon umožňuje

•

Možnost soudního přezkumu překročení zákonem stanovených mezí nebo zneužití diskrece



17

Zásady správního trestání Další (podpůrné) principy správního trestání • Rovnost před zákonem • Zákaz reformace in peius (?) • Zásada společného řízení (hospodárnost řízení, absorpční zásada) • Zákaz koncentrace řízení pro oblast správního trestání • Nemožnost zásadního rozšíření nebo změny předmětu řízení • Zásada materiální pravdy • Obligatorní ústní projednání • Zásada proporcionality •

Nutnost zkoumat naplnění skutkové podstaty (formálních znaků) i daného stupně společenské odpovědnosti

• Zásada volného hodnocení důkazů



18

Zásady správního trestání Ve vodním hospodářství dle zákona • § 125l vodního zákona a § 34 zákona o vodovodech a kanalizacích • Pro právnické osoby = podnikající fyzické osoby (pro fyzické osoby nepodnikající zejména v zákoně o přestupcích) •

Výjimka z odpovědnosti PO za správní delikt při vynaložení veškerého úsilí (tzv. liberace) (VZ + ZVK)

•

Přihlédnutí k závažnosti správního deliktu při určení výše pokuty PO (VZ + ZVK)

•

Zastavení při přijetí faktických opatření (nepřiměřená tvrdost) (VZ)

•

Zánik odpovědnosti PO za správní delikt v čase (VZ 1/3, ZVK 2/4)

•

Dvojnásobná sazba za opakované spáchání (téhož) správního deliktu (VZ)

•

Povinnost zohlednit okolnosti při stanovení pokuty za nezákonné vypouštění odpadních vod (VZ)

• Sankce za správní delikty peněžité, až do 5 mil. Kč (20 mil. Kč při opakovaném porušení)

•

Některé sankce „výpočtové“ (nedovolené odběry 40/70, resp. min. 10/25 Kč/m3)



19

Zásady správního trestání Přestupky • Přestupkem je (§ 2 odst. 1 zákona o přestupcích) •

zaviněné jednání,

•

které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a

•

je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně,

•

nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo

•

o trestný čin

• Skutkové podstaty obsaženy v jednotlivých (složkových) zákonem a zbytkově v zákoně o přestupcích

•

Přestupky na úseku VH upraveny ve vodním zákoně a zákoně o vodovodech a kanalizacích

• Základní (procesní) norma: zákon o přestupcích (+ speciální úprava ve složkových zákonech) © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


20

Zásady správního trestání Přestupky • Skutková podstata • Objekt: společenské zájmy a vztahy zákonem chráněné; obecný/druhový/individuální. • Objektivní stránka: protiprávní jednání (konání i opomenutí), následek, příčinná souvislost •

Subjekt: každá FO (i cizinec apod., ale výjimky), „deliktně“ způsobilá (15 let + příčetnost)

• Subjektivní stránka: zavinění – psychický vztah pachatele k jednání; úmysl x nedbalost • Působnost přestupkového zákona: časová, teritoriální, osobní

• Okolnosti vylučující protiprávnost, skutečnosti mající za následek zánik trestnosti • Sankce: napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci (lze i kombinovat) x tresty spojené se zásahem do osobní svobody

x ochranná opatření: nutno odlišovat od sankcí (účel, absence morálního odsouzení) © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


21

Přestupky podle vodního zákona Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících z vodního zákona (§ 116) • Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě (§ 117) • Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (§ 118) • Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl (§ 119) • Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení (§ 120)

• Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi (§ 121) • Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami (§ 122) • Porušení povinností při haváriích (§ 123)

• Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí (§ 124) • Porušení poplatkových povinností (§ 125) • Porušení povinností týkajících se vodních děl stanovených stavebními předpisy (stavební zákon) © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


22

Přestupky podle ZVK Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 32 odst. 1) • Porušení povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace (§ 32 odst. 2) • Porušení povinností vlastníka vodovodu (§ 32 odst. 3) • Porušení povinností vlastníka kanalizace (§ 32 odst. 4) • Porušení povinností odběratele (§ 32 odst. 5) • Porušení povinností stavebníka přeložky vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 6)



23

Zásady správního trestání Správní delikty PO a PFO • Vymezení správního deliktu právnické osoby a podnikající fyzické osoby • Protiprávní jednání právnické osoby (x okolnosti vylučující protiprávnost), • Jehož znaky jsou stanoveny zákonem a • Za které ukládá trest orgán veřejné správy • Objekt, objektivní stránka a subjekt správního deliktu, ale absence subjektivní stránky (nevyžaduje se zavinění) • Právnická osoba vždy jedná prostřednictvím fyzických osob (jednání za právnickou osobu upraveno v občanském zákoníku a zákoně o obchodních korporacích) • Objektivní odpovědnost, ale existence liberačních důvodů (vynaložení veškerého úsilí k zabránění) • Aplikace obecných zásad uplatňování odpovědnosti za škodu: a) povinnost byla porušena při provozní činnosti subjektu a b) k porušení došlo jednáním osob, které právnická osoba k činnosti použila © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


24

Správní delikty podle vodního zákona Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících z vodního zákona (§ 125a) • Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě (§ 125b) • Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (§ 125c) • Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl (§ 125d) • Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení (§ 125e)

• Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi (§ 125f) • Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami (§ 125g) • Porušení povinností při haváriích (§ 125h)

• Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí (§ 125i) • Porušení povinnosti obce (§ 125j) • Porušení poplatkových povinností (§ 125k) • Porušení povinností týkajících se vodních děl stanovených stavebními předpisy (stavební zákon) © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


25

Správní delikty podle ZVK Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 33 odst. 1) • Porušení povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 2 a 5) • Porušení povinností vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 3 a 4) • Porušení povinností vlastník vodovodu (§ 33 odst. 4) • Porušení povinností vlastníka nebo provozovatele kanalizace (§ 33 odst. 5) • Porušení povinností provozovatele vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 6) • Porušení povinností odběratele (§ 33 odst. 7) • Porušení povinností stavebníka přeložky vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 8)



26

Procesní otázky a související judikatura


Hlava XII Správní trestání_proces 

Trestání je rozhodování o vině a trestu za porušení práva.



Trestnost znamená, že právo spojuje s protiprávním jednáním hrozbu trestem.



V českém právním řádu rozlišujeme dva typy trestání – soudní trestání a správní trestání.



Správnímu trestání podléhají správní delikty.


28

Hlava XII Správní trestání_proces  Vodní zákon obsahuje přestupky fyzických osob (Díl 1, § 116 až § 125) a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (Díl 2, § 125a až § 125k) = souhrnně správní delikty  Společná ustanovení ke (všem) správním deliktům jsou uvedena na konci Hlavy XII (Díl 3, § 125l)  právnickou osobou se rozumí i podnikající FO  Pro věci, které nejsou upraveny Dílem 3, se v případě přestupků použije zákon o přestupcích (a poté správní řád – viz § 51 ZP), v případě správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob se použije správní řád, popř. zásady přestupkového zákona. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

29

Hlava XII Správní trestání_proces   





Správní orgány příslušné k vedení řízení o správních deliktech podle vodního zákona ORP nebo ČIŽP ČIŽP obligatorně v případě § 125j (porušení povinnosti obce nad 2000 EO předložit žádost o územní rozhodnutí k vybudování kanalizace) SPS obligatorně v případě plavebních deliktů podle § 117 odst. 2, § 125b odst. 1 písm. d) a e) a v případě vedení blokového řízení podle § 117 odst. 3 písm. d) – kompetenci k vedení tohoto blok.řízení má i Policie ČR Správní delikt projedná ten ze správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní ORP nebo SPS. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

30

Hlava XII Správní trestání_proces Místní příslušnost ORP – správní obvody ORP https://cs.wikipedia.org/wiki/Obec_s_roz%C5%A1%C3%AD %C5%99enou_p%C5%AFsobnost%C3%AD#/media/File :ORP.PNG ČIZP – 12 oblastních inspektorátů https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_inspekc e_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD #/media/File:Mapa_oblastn%C3%ADch_inspektor%C3% A1t%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_inspekce_%C5%BE ivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD.jpg SPS – ředitelství, pobočka Děčín, Praha, Přerov http://plavebniurad.cz/kontakty Správní trestání na úseku vodního hospodářství

31

Hlava XII Správní trestání_proces  Správněprávní odpovědnost = povinnost snést správní sankci za porušení povinnosti stanovené zákonem  

Přestupky a odpovědnost FO jsou charakterizovány prvkem zavinění = tzv. subjektivní odpovědnost: “Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.“ (§ 2/1 PZ)


32


Definice správního deliktu není legislativně upravena!



Pro tyto delikty je důležitý především charakter prováděné činnosti a nikoli subjekt, který ji vykonává.



Odpovědnost za tento typ deliktu objektivní deliktní odpovědnosti.



U správních deliktů podnikajících FO a PO a objektivní odpovědnosti se prvek zavinění nezkoumá.

má

charakter


33

Hlava XII Správní trestání_proces „Zjistit porušení zákona“ (zde ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do 31. 7. 2010) neznamená, že již v tomto okamžiku musí být najisto postaveno, že k porušení povinnosti došlo, nýbrž postačí, že vzniklo důvodné podezření, že se tak stalo. Prokázání, že k porušení povinnosti došlo a kdo je za porušení povinnosti odpovědný, je předmětem příslušného řízení. „Zjištění porušení zákona“ však nemůže být dáno pouhým vědomím správního orgánu, resp. jeho pracovníků, o porušení zákona; musí být založeno na objektivní skutečnosti, tj. například dni, kdy příslušný orgán rozhodl o zahájení příslušného řízení, či dni, kdy jiným dostatečným způsobem zachyceným ve správním spise vyjádřil své důvodné podezření, že došlo k porušení zákona.“ Rozsudek NSS čj. 1 As 64/2011 – 83 


34


Jaký bude postup správního orgánu, pokud obdržené oznámení či informace nepovede ke vzniku „důvodného podezření“ o spáchání správního deliktu?

 

U FO … U PO či podnikající FO …


35


Postup před zahájením řízení

   

Podání vysvětlení (§ 60 PZ a § 127 SŘ) Záznam nelze použít jako důkazní prostředek Odložení věci podle § 66 PZ – jen přestupky! Zajištění důkazu podle § 138 SŘ



Lze zajištění důkazu využít také u přestupků?


36

Hlava XII Správní trestání_proces



Řízení o správním deliktu podle vodního zákona je zahajováno výlučně z moci úřední! (§ 46 SŘ) (podnět k zahájení může podat kdokoliv …)


37

Hlava XII Správní trestání_proces Zahájení přestupkového řízení (§ 67/3 a 4 PZ)  Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů.  Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od oznámení o učiněných opatřeních. Zahájení řízení o správním deliktu (§ 46/1 a 2)  Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením … Správní trestání na úseku vodního hospodářství

38

Hlava XII Správní trestání_proces  

 

§ 46 SŘ Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Platí též pro přestupkové řízení! V případě trestání správních deliktů platí, že spáchá-li správní delikt dvě nebo i více odpovědných osob, odpovídá každá z nich za své protiprávní jednání samostatně. PZ, ani (natož pak) SŘ, nezná termín spolupachatelství, ani jiné formy „trestní“ součinnosti.


39


 

Předmět řízení musí obsahovat dostatečný a určitý popis skutku a deliktu, který je v něm spatřován Nesmí dojít k následnému významnému rozšíření či změně předmětu


40

Hlava XII Správní trestání_proces I. Předmět řízení musí být v oznámení o zahájení řízení identifikován dostatečně určitě tak, aby účastníkovi řízení bylo zřejmé, jaké jeho jednání bude posuzováno, a aby bylo zaručeno jeho právo účinně se v daném řízení hájit. II. Správní orgán může v průběhu řízení zahájeného z moci úřední upřesnit jeho předmět, nedojde-li tímto úkonem k žádné procesní újmě na straně účastníků řízení. Upřesněním předmětu řízení nesmí dojít k jeho zásadnímu rozšíření nebo změně oproti jeho vymezení v oznámení o zahájení správního řízení. Správní orgán musí s upřesněním předmětu řízení řádně seznámit účastníky řízení a musí jim dát možnost se k němu vyjádřit. Rozsudek NSS čj. 1 Afs 58/2009 Správní trestání na úseku vodního hospodářství

41

Hlava XII Správní trestání_proces   

  



V řízení o přestupku jsou účastníky řízení (§ 72 PZ) obviněný z přestupku, poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem, nebo osoba, které byla přestupkem způsobena nemajetková újma, vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci, navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1. Účastníkem řízení o správním deliktu je podle § 27 a 28 SŘ pouze osoba podezřelá. Stěžovatel, resp. autor podnětu, může být v řízení vyslechnut jako svědek. V rámci řízení mu však nepřísluší žádná zvláštní práva obdobná účastníkovi řízení, jako jsou právo navrhovat důkazy, podat odvolání aj. Jakým způsobem lze řešit náhradu škody způsobenou 42 Správní trestání na úseku vodního hospodářství správním deliktem?


O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu (§ 74 PZ).

X 

Ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné (§ 49 SŘ). Správní trestání na úseku vodního hospodářství

43


Dokazování K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy(§ 51 odst. 1 SŘ). Jako důkazní prostředky správní řád demonstrativně uvádí listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.



Obviněný má právo navrhovat důkazy – je na uvážení správního orgánu, zda je provede odůvodnění!



Přestupkový dokazování.

zákon

neobsahuje

speciální

úpravu


44


Dokazování

 

Zvláštní pozornosti je třeba věnovat svědecké výpovědi. Každý, kdo není účastníkem, je povinen vypovídat jako svědek, musí vypovídat pravdivě a nic nezamlčet (§ 55 odst. 1 SŘ). Výpověď může odepřít zejména ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt (§ 55 odst. 4 SŘ).



Může statutární orgán právnické osoby obviněné ze spáchání správního deliktu vypovídat jako svědek? Správní trestání na úseku vodního hospodářství

45


IV. I ve správních řízeních, jejichž účastníky jsou právnické osoby, je nutno respektovat specifické postavení osob v pozici statutárních orgánů těchto právnických osob a při jejich výsleších je třeba postupovat analogicky podle § 141 odst. 6 správního řádu z roku 2004 a § 126 odst. 4, § 126a a § 131 o. s. ř., tedy jako při výslechu účastníka řízení.

Rozsudek NSS čj. 1 Afs 58/2009


46


Výsledek ústního jednání, resp. správního řízení

  

Zastavení řízení (§ 76 PZ, § 66 SŘ) Rozhodnuti ve věci přestupku (§ 77 PZ a § 67 SŘ) Rozhodnutí ve věci správního deliktu (§ 67 SŘ)


47

Hlava XII Správní trestání_proces Jaký bude postup správního orgánu, pokud dojde k závěru, že skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem/správním deliktem nebo že ho nespáchal obviněný? Jaký bude postup správního orgánu, pokud dojde po zahájení řízení k závěru, že odpovědnost za přestupek/správní delikt zanikla? (§ 20 PZ a § 125l/4 VZ)


48


Rozhodnutí o zastavení řízení dle § 76 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je rozhodnutím, kterým se nerozhoduje o věci samé, je toliko procesní povahy a nepředstavuje překážku rei iudicatae. Toto rozhodnutí o zastavení řízení se pouze vyznačí ve spisu a účastníci řízení se o tom pouze vyrozumí; rozhodnutí se jim neoznamuje (§ 76 odst. 3 in fine).

Rozsudek NSS 5 As 73/2010-71


49


Jestliže správní orgán nezastavil řízení o přestupku přesto, že odpovědnost za přestupek zanikla [§ 76 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích], jedná se o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], k němuž soud přihlédne z úřední povinnosti.

Rozsudek NSS 3 As 57/2004 - 39


50


Rozhodnutí ve věci

   

Výrok Odůvodnění Poučení o odvolání Podpis úřední osoby a kulaté razítko



Zásada legitimního očekávání, předvídatelnosti, rozhodnutí nesmí být překvapivé, nečekané a v případě pochybností musí znít ve prospěch obviněného! Správní trestání na úseku vodního hospodářství

51

Hlava XII Správní trestání_proces I.

Výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným. II. Neuvede-li správní orgán takové náležitosti do výroku svého rozhodnutí, podstatně poruší ustanovení o řízení [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. III. Zjistí-li soud k námitce účastníka řízení existenci této vady, správní rozhodnutí z tohoto důvodu zruší. Rozsudek NSS čj. 2 As 34/2006-73 Správní trestání na úseku vodního hospodářství

52

Hlava XII Správní trestání_proces  Sankce  Za přestupek (§ 11 PZ) a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci, e) zákaz pobytu.  Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.  Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku X sankce za správní delikty (VZ) Správní trestání na úseku vodního hospodářství

53


Sankce/pokuta Zásada proporcionality uvážení (diskrece)

a

zákaz

zneužití

správního


54


IV. Absolutní či neomezené správní uvážení v moderním právním státě neexistuje. Každé správní uvážení má své meze, vyplývající v prvé řadě z ústavních principů zákazu libovůle, principu rovnosti, zákazu diskriminace, příkazu zachovávat lidskou důstojnost, principu proporcionality atd. Dodržení těchto mezí podléhá soudnímu přezkumu.

Usnesení NSS čj. 6 A 25/2002-42


55


Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece?



Shromáždil správní orgán v potřebné míře podklady, především důkazy, na jejichž základě lze k vlastní úvaze přistoupit, učinil-li tak zákonným způsobem a náležitě je provedl, zůstává jeho úvaha v zákonem stanovených mezích a v neposlední řadě, respektoval pravidla logického usuzování?



Ze správního uvážení se nelze „vyvléci“ správní orgán má povinnost správního uvážení užít …


56


Rubem diskrečního oprávnění správního orgánu je povinnost správního orgánu volné úvahy užít, tedy zabývat se všemi hledisky, která zákon jako premisy takové úvahy stanoví, opatřit si za tím účelem potřebné důkazní prostředky, provést jimi důkazy, vyvodit z těchto důkazů skutková a právní zjištění a poté volným správním uvážením, nicméně při respektování smyslu a účelu zákona a mezí, která zákon stanoví dospět při dodržení pravidel logického vyvozování k rozhodnutí. Takovýto postup nemůže být nahrazen matematickým výpočtem, a to ani při představě o větší objektivitě rozhodování, protože do rozhodování musí vstoupit i složky, které matematicky modelovat nelze. To neznamená, že součástí volné úvahy nemohou být například ekonomické propočty; jejich charakter a účel však bude podstatně odlišný. Rozsudek Vrch. soudu v Praze 6 A 99/92 Správní trestání na úseku vodního hospodářství

57

Hlava XII Správní trestání_proces  Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece?  Nesrozumitelnost 1. Lze zjistit, co správní orgán zamýšlel, tedy jaká byla jeho vůle, ale nelze z rozhodnutí zjistit, jak se k tomuto závěru dobral – vede k nepřezkoumatelnosti 2. Není ani možné zjistit, co správní orgán zamýšlel – vede k nicotnosti


58

Hlava XII Správní trestání_proces  Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece?  Správní orgán pouze obecně uvede, jaké důsledky protiprávní jednání mělo, ale již nezmíní kritéria, která vzal v úvahu při stanovení výše pokuty, což je vlastní součástí uvažování.  Jako nepřezkoumatelné bylo označeno rozhodnutí, v němž prvoinstanční správní orgán sice uvedl všechna zákonná kritéria pro uložení sankce za přestupek, ale již nezmínil, která z nich a jak zohlednil, a odvolací instance pouze dodala, že správní orgán postupoval ve shodě se zákonem. Rozsudek Vrchního soudu v Praze čj. 56/99-17; rozsudek NSS čj. 4 As 58/2005-65, rozsudek NSS čj. 8 As 8/2005-57. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

59

Hlava XII Správní trestání_proces  Hlediska a vady shledané soudy při posuzování diskrece?  Často vytýkanou chybou správních orgánů bývá, že se pouze spokojí s popisem inkriminovaného skutku, ale již neuvedou s dostatečnou precizností, jaké kroky je vedly k tomu, že byla uložena pokuta v konkrétní výši. …  Popis skutkového stavu, jakkoli je významný, sám o sobě nemůže odůvodnit výši pokuty. Např. rozsudek NSS čj. 4 Ads 113/2007-87 

Pozor na likvidační charakter pokuty! Správní trestání na úseku vodního hospodářství

60


   

Pokuta = majetková sankce (újma) Nutnost reflektovat majetkové poměry! ÚS 38/02 NSS 1 As 9/2008


61


… charakteru pokuty jako majetkové sankce nutně vyplývá, že má-li být individualizovaná a přiměřená, musí reflektovat i majetkové poměry potrestaného. Stejná výše pokuty uložená majetnému se bude jevit jako směšná a neúčinná, zatímco v případě postihu nemajetného může působit drakonicky a likvidačně. Není tedy porušením principu relativní rovnosti, když dvěma osobám v různých situacích bude uložena pokuta v různé výši, byť by jediným rozdílem jejich situace měly být právě rozdílné majetkové poměry. Kriterium zkoumání majetkových poměrů delikventa při úvaze o výši ukládané pokuty je nezbytné a komplementární - nikoli ovšem proto, že vysoké pokuty by byly nevymahatelné, ale vzhledem k riziku "likvidačního" účinku nepřiměřeně vysoké pokuty. Pokuta jakožto trest musí být diferencovaná, aby efektivně působila jako trest i jako odstrašení (individuální a generální prevence). Správní trestání na úseku vodního hospodářství 62

Hlava XII Správní trestání_proces I. Správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. II. Správní orgán vychází při zjišťování osobních a majetkových poměrů z údajů doložených samotným účastníkem řízení, případně z těch, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení či které si opatří samostatně bez součinnosti s účastníkem řízení. Nelze-li takto získat přesné informace, je správní orgán oprávněn stanovit je v nezbytném rozsahu odhadem. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

63


Blokové řízení (§ 84 – 86 PZ) X SŘ a SD

Zvláštní druh přestupkového řízení K jeho uplatnění může dojít při splnění tří základních podmínek: 1. Spolehlivé zjištění stavu přestupku. 2. Nepostačuje domluva jako forma trestu za učiněné jednání. 3. Obviněný z přestupku je ochoten zaplatit pokutu.  Správní rozhodnutí nemá písemnou, ale pouze ústní formu a není možné se odvolat proti uložení pokuty. Lze pouze odmítnout její zaplacení, čímž dochází k znemožnění provedení blokové řízení a k následnému zahájení zkrácenému nebo nezkrácenému přestupkovému řízení.  


64


Rozhodnutí v blokovém řízení (§ 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) je vydáno vystavením pokutového bloku (bloku na pokutu na místě nezaplacenou) a jeho podpisem obviněným z přestupku.

Rozsudek NSS 8 As 68/2010-81


65

Hlava XII Správní trestání_proces    1. 2. 3. 4. 5.

Příkazní řízení (§ 87 PZ, § 67 až 69 SŘ) Postup podle PZ: Provádí se za předpokladu vyhovění několika předepsaným podmínkám: Nevyvstává pochybnost o tom, že se obviněný přestupku dopustil. Věc nebylo možné vyřídit v blokovém řízení. V řízení nemá být rozhodnuto o náhradě škody. Nejedná se o návrhový přestupek. Přestupek nebyl spáchán mladistvým nebo osobou zbavenou způsobilosti.


66


Postup podle PZ: Správní orgán v příkazním řízení vydá písemný příkaz, který obsahuje všechny náležitosti jako rozhodnutí a prostřednictvím něhož dochází k uložení sankce napomenutí nebo pokuty. Proti příkazu je možné podat odpor jako opravný prostředek a to do 15 dnů ode dne doručení. Řádně podaný odpor ruší příkaz a dochází k nezkrácené formě přestupkovému řízení ukončené vydáním rozhodnutím o přestupku.


67

Hlava XII Správní trestání_proces    

Příkazní řízení Postup podle SŘ Příkaz lze vydat, považuje-li správní orgán skutková zjištění za dostatečná. Zákonodárce počítá s tím, že příkaz bude často využíván v řízení o správním deliktu navazujícím na provedenou kontrolu, neboť správní řád výslovně stanoví, že v řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem kontrolní protokol. Rozhodnout v takovém případě příkazem je možné za splnění čtyř podmínek (§ 150 odst. 2 SŘ)


68

Hlava XII Správní trestání_proces    



Kontrolní protokol byl pořízen týmž správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování. Protokol pořizoval ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou. Kontrolovaný se seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení se s obsahem protokolu řádně vyzván, popřípadě byly v souladu se zákonem vyřízeny námitky kontrolovaného proti obsahu protokolu. O obsahu protokolu nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

69


Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Odpor nemusí být nijak odůvodněn. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje.



Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím (§ 150 odst. 3 SŘ). Po podání odporu neplatí zákaz reformace in peius, podobně jako u odvolání. Příkaz lze podle § 150 odst. 5 vydat na místě, je-li přítomen účastník (tj. osoba oprávněná jménem obviněné právnické osoby činit v řízení úkony) a ten plně uzná důvody vydání příkazu.


70

Hlava XII Správní trestání_proces     



Řízení o odvolání (§ 81 PZ, § 81 an. SŘ) Řádný opravný prostředek napadené rozhodnutí bude přezkoumáno po stránce skutkové i právní odkladný účinek Podle § 90 odst. 3 SŘ sice odvolací orgán (nejblíže nadřízení orgán) obecně nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, je však stanovena široká výjimka [„(…) je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem“]. Tyto výjimky se mohou uplatnit v řízení přestupku i správním deliktu právnické osoby. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

71

Soudní přezkum správního trestání Základní vymezení • Standardní přezkum ve správním soudnictví • Postupem podle § 65 an. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní • Dvoustupňové řízení: krajský (městský soud) → NSS • Do 2 měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení • Nutno definovat žalobní body ve lhůtě (nelze podat tzv. „blanketní“ správní žalobu x kasační stížnost – lze blanketním způsobem) • Možnost snížení pokuty za správní delikt v soudním přezkumu (§ 78 odst. 2 s.ř.s.): •

Rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě.



72

Soudní přezkum správního trestání Související judikatura ve vodním hospodářství NSS 1 As 6/2003-62 k rozsahu soudního přezkumu: • Soud přezkoumávající rozhodnutí o uložení pokuty za porušení povinností stanovených pravomocně uloženým opatřením k nápravě [zde: § 24 písm. e) a § 24e zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství; § 27 zákona č. 138/1973 Sb., vodního zákona] nemůže věcně hodnotit i původní rozhodnutí o uložení nápravných opatření (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). NSS 3 As 36/2005-82 k rozsahu soudního přezkumu: •

V rámci soudního přezkumu rozhodnutí o uložení pokuty podle § 116 odst. 1 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona, za nesplnění povinností k ochraně vod nemůže žalobce účinně namítat nezákonnost jiného pravomocného rozhodnutí I. stupně, jež mu uložilo povinnost k ochraně vod, za jejíž nesplnění byl nyní sankcionován.

VS v Praze 7 A 34/95 k rozsahu soudního přezkumu:

• Rozhodl-li správní orgán o uložení pokuty podle zákona o státní správě ve vodním hospodářství jedinou částkou za více samostatných správních deliktů, musí soud přisvědčí-li žalobě třeba jen v jediném bodě - zrušit celé rozhodnutí a věc vrátit k dalšímu řízení (§ 250j odst. 2 o. s. ř.). Soud nemůže v takovém případě žalobu zčásti zamítnout (byť by bylo lze z odůvodnění rozlišení samostatných správních deliktů a výši za ně uložené pokuty seznat). © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


73

Přestupky podle vodního zákona - související judikatura a navrhované změny Správní trestání na úseku vodního hospodářství

74

Přestupky podle vodního zákona 

§ 116 až § 125 VZ (Hlava XII, Díl 1)

 Definice přestupku: § 2/1 PZ “Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.“


75

Přestupky podle vodního zákona Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících z vodního zákona (§ 116) • Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě (§ 117) • Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (§ 118) • Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl (§ 119) • Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení (§ 120)

• Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi (§ 121) • Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami (§ 122) • Porušení povinností při haváriích (§ 123)

• Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí (§ 124) • Porušení poplatkových povinností (§ 125) • Porušení povinností týkajících se vodních děl stanovených stavebními předpisy (stavební zákon) © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


76

Přestupky podle vodního zákona  Sankce  Za přestupek (§ 11 PZ) a) napomenutí, b) pokutu, c) zákaz činnosti, d) propadnutí věci, e) zákaz pobytu.  Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.  Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě pachatele postačí samotné projednání přestupku X sankce za správní delikty (VZ) Správní trestání na úseku vodního hospodářství

77


Výše horní sazby pokut na základě metodiky MV u přestupků a správních deliktů PO a podnikajících FO sladěny, dolní sazby vypuštěny.

 

Správní uvážení X výpočtové pokuty … Nedovolené odběry povrchových a podzemních vod (§ 116/ 1 písm. b)


78

Přestupky podle vodního zákona § 116  (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500000 Kč. 

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500000 Kč.


79




(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. (6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

80

Přestupky podle vodního zákona



Objektivní výpočet – minimální sazba pro výpočet pokuty striktně stanovena … U nedovolených odběrů se zpravidla jedná o pokračující delikt … Pozor na likvidační charakter pokuty! Vodní zákona sice stanoví objektivní formuli pro výpočet pokuty – nezakazuje nicméně zkrácení rozhodného období … Pozor: Nutnost odůvodnění!



Novela VZ …

   


81

Přestupky podle vodního zákona   

§ 125l/3 VZ – Zastavení řízení Speciální úprava ve vztahu k přestupkům – obecná úprava zastavení přestupkového řízení viz § 76 PZ (3) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může na návrh pachatele správního deliktu zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

82


§ 125l/3



Formu rozhodnutí o zastavení řízení podle § 125l/3 vodní zákon neupravuje - nutno určit podle § 66 odst. 2 správního řádu. Závěr poradního sboru č. 47 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 6. 11. 2006 „ řízení se zastaví usnesením, které se oznamuje účastníkům řízení a je možné se proti němu odvolat.“






83

Přestupky podle vodního zákona Odpovědnost za vypouštění odpadních vod Orgán inspekce životního prostředí je povinen uložit pokutu dle § 125c zákona č. 254/2001 Sb., o vodách vždy, když zjistí vypouštění znečištěných vod jiným než zákonem připuštěným způsobem (§ 38 odst. 3 vodního zákona). Správní uvážení se v takových případech týká pouze konkrétní výše ukládané pokuty, po zohlednění intenzity a okolností znečištění.  … Podle výše uvedených ustanovení je smyslem a cílem vodního zákona chránit čistotu a kvalitu vody, tzn. že postihován je každý, kdo fakticky vypouští z čistírny odpadních vod vodu, u níž je zjištěno překročení míry povoleného znečištění … Rozsudek Měst. soudu v Praze čj. 11 A 257/2011 - 31 


84

Přestupky podle vodního zákona Odpovědnost za vypouštění odpadních vod Správního deliktu podle § 116 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se dopustí subjekt, který je v nejtěsnějším vztahu k zařízení, z něhož jsou nedovoleně vypouštěny odpadní vody, tedy obvykle nejprve provozovatel, poté nájemce a teprve poté vlastník zařízení, a to nejen tím, že sám nebo prostřednictvím svých pracovníků, popř. pracovníků jiného subjektu konajících na jeho pokyn, odpadní vody vypustí, ale i tím, že svým jednáním, ať už konáním nebo opomenutím, dopustí, a to i bez svého zavinění, aby prostřednictvím jeho zařízení nepředčištěná voda unikla. Rozsudek NSS 7 As 110/2011 - 59 


85


Městský soud vychází z širší koncepce původce úniku odpadních vod, tedy subjektu fakticky provozujícího ČOV likvidací splašků, a to nejen vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, ale například i vyvážením jímky, ve které jsou splašky shromažďovány. Zohledňuje tedy i situaci, kdy ČOV není provozována předpokládaným způsobem a odpadní vody nejsou na základě povolení provozovatele vypouštěny do podzemních či povrchových vod, ale de facto představuje ČOV jímku, s níž je nějakým způsobem manipulováno, aby nedošlo k přílišnému nahromadění splašků.



Jak městský soud správně konstatoval, správní spis neobsahuje žádné podklady, ze kterých by bylo zřejmé, kdo v době, kdy došlo k nedovolenému vypouštění odpadních vod, ČOV provozoval nebo provozovat měl (ve smyslu vyvážení jímky).



Široké pojetí nedovoleného vypouštění OV – viz rozsudek NSS 1 As 51/2008 – 72; rozsudek NSS publikovaný pod č. 8/2009 Sb. Správní trestání na úseku vodního hospodářství

86

Přestupky podle vodního zákona  

Odpovědnost za vypouštění odpadních vod Jímky (§ 38/6 a § 118/1 d) VZ)

II. Ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je „vypouštěním odpadních vod“ jejich odtok mimo zařízení, kde vznikly, popřípadě mimo zařízení, v němž měly být přechodně uloženy do doby zajištění jejich zneškodnění původcem. Rozsudek NSS 1 As 51/2008 – 72 


87

Přestupky podle vodního zákona  

Odpovědnost za vypouštění odpadních vod Jímky (§ 38/6 a § 118/1 d) VZ) „Z obsahu správního spisu vyplývá, že odpadní voda z domu stěžovatelů byla shromažďována v bezodtokové jímce. S ohledem na to jim svědčila povinnost dle § 38 odst. 6 vodního zákona, podle kterého „kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem. … V posuzovaném případě deliktní jednání stěžovatelů spočívalo v tom, že neprokázali zneškodňování odpadních vod tak, aby neohrozili jakost povrchových a podzemních vod. Tento závadný protiprávní stav trval konstantně v období od 1. 9. 2011 do 3. 4. 2012. V řízení bylo prokázáno, že odpadní vody z jímky nepřetékaly, a tudíž byly nějakým způsobem po celou rozhodnou dobu odstraňovány. Stěžovatelé ovšem neprokázali, že po tuto dobu zneškodňovali shromážděné odpadní vody povoleným způsobem.“

Rozsudek NSS 8 As 33/2014 - 39 Novela VZ …

88

Správní delikty podle vodního zákona Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících z vodního zákona (§ 125a) • Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě (§ 125b) • Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (§ 125c) • Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl (§ 125d) • Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení (§ 125e)

• Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi (§ 125f) • Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami (§ 125g) • Porušení povinností při haváriích (§ 125h)

• Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí (§ 125i) • Porušení povinnosti obce (§ 125j) • Porušení poplatkových povinností (§ 125k) • Porušení povinností týkajících se vodních děl stanovených stavebními předpisy (stavební zákon) © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


89

Správní delikty podle VZ a související judikatura Související judikatura NSS 4 As 37/2004-78 k pojmu „vypouštění odpadních vod“: •

Je nesprávná a zavádějící úvaha žalobce, že slovní spojení, které užívá ustanovení § 116 odst. 1 písm. b) vodního zákona vyžaduje pojmově úmysl odpadní vody vypustit, či vědomí takové skutečnosti a hlavně aktivní činnost, a že sem nepatří únik, který představuje samovolný proces, navíc nežádoucí a nechtěný. Žalobci bylo totiž povoleno vypouštění vyčištěných odpadních vod, tedy jejich odtok – nikoliv únik – avšak odtok v takovém stavu, který předpokládal jejich předchozí vyčištění. Na tuto činnost mu bylo vydáno povolení.

NSS 1 As 51/2008-72 k pojmu „vypouštění odpadních vod“: •

Ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, „vypouštěním odpadních vod“ jejich odtok mimo zařízení, kde vznikly, popřípadě mimo zařízení, v němž měly být přechodně uloženy do doby zajištění jejich zneškodnění původcem.



90

Přestupky podle ZVK Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 32 odst. 1) • Porušení povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace (§ 32 odst. 2) • Porušení povinností vlastníka vodovodu (§ 32 odst. 3) • Porušení povinností vlastníka kanalizace (§ 32 odst. 4) • Porušení povinností odběratele (§ 32 odst. 5) • Porušení povinností stavebníka přeložky vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 6)



91

Správní delikty podle ZVK Základní členění • Porušení obecných povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 33 odst. 1) • Porušení povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 2 a 5) • Porušení povinností vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 3 a 4) • Porušení povinností vlastník vodovodu (§ 33 odst. 4) • Porušení povinností vlastníka nebo provozovatele kanalizace (§ 33 odst. 5) • Porušení povinností provozovatele vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 6) • Porušení povinností odběratele (§ 33 odst. 7) • Porušení povinností stavebníka přeložky vodovodu nebo kanalizace (§ 33 odst. 8)



92

Děkujeme za pozornost!

Mgr. Veronika Vytejčková Tel: +420 267 122 304 E-mail: [email protected] © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. Tel: +420 246 042 812 E-mail: [email protected] 93




94

Správní trestání na úseku vodního hospodářství

Recommend Documents