SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV

Příloha územní energetické koncepce Královéhradeckého kraje

SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV 2.

ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s.

Broumov Teplice nad Metují Meziměstí Adršpach Božanov Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Otovice Šonov Vernéřovice

nad 50% pod 50% zájmová oblast x x x

bez zájmu

x x x x x x x x x x x

1 RAEN s.r.o. Praha

2003


2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje

VEBA a.s. OLIVĚTÍN

Lokalita

Broumov

Druh paliva

(MW) 7,7 7,7 15,4 2,3 2,9 5,2 2,9 2,9 5,9

ZP

KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. Broumov

LTO

Broumovské strojírny a.s.

ZP

Hynčice

Výkon

Provoz. hodiny (hod/r) 4400 5600 2500 612 1004 2438

Výroba Rok Využití tepla instalace výkonu (TJ/r) (hod/r) 50,000 2001 60,000 2001 110,000 1984 18,837 1969 5,814 1980 24,651 1317 9,882 1979 23,998 1979 33,880 1601

Střední zdroje Název zdroje

VDO Česká republika s.r.o. - kotelna SVBF Praha,regionální správa Pardubic Petr Blahna - hotel Skalní město Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. Pivovar Broumov s.r.o. - kotelna Oliv DETAS s.r.o. - kotelna Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. VSZ Kostelec s.r.o. - kotelna Gymnazium v Broumově ETIC s.r.o. - kotelna KOMPAS PRAGOKOMERC s.r.o. STYL s.r.o. - kotelna skladu Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. Město Broumov - ubytovna STRABAG ČR a.s. o.z. direkce 6 Rychno Tepelné hospodářství Broumov s.r.o. ČSAD Ústí nad Orlicí a.s. - provozovn Svaz českých a moravských spotřebních Město Broumov - 1.mateřská škola SOU a SOŠ SČMSD Hronov s.r.o. - kotel

Lokalita

Adršpach Adršpach Adršpach Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 2,024 8620 PB 0,670 2765 KOKS/HUTR 0,333 550 KOKS 3,990 25489 ZP 3,640 21540 ZP 2,400 251 ZP 1,160 2083 HUPR 0,920 5385 ZP 0,810 2872 ZP 0,800 816 LTO 0,450 2585 ZP 0,425 1099 DREV 0,386 4099 DREV 0,360 1584 HUTR/KOKS 0,298 1867 ZP 0,278 1278 KOKS 0,240 192 LTO 0,240 1041 ZP 0,236 770 KOKS 0,230 213 CUTR 0,226 619 KOKS 0,222 267 KOKS

2 RAEN s.r.o. Praha

2003


Město Broumov - kotelna měst.úřadu VEBA záv. 02 VEBA záv. 02 VEBA záv. 02 VEBA záv. 02 VEBA záv. 02 Nealko Hejtmánkovice a.s. Družstvo Martínkovice - údržbářsko op Tepelné hospodářství Meziměstí s.r.o. České dráhy s.o. Gener.ředitelství,od Tepelné hospodářství Meziměstí s.r.o. Dřevoterm s.r.o. České dráhy s.o. Gener.ředitelství,od Tepelné hospodářství Meziměstí s.r.o. KOMAP DĚDOV s.r.o. - kotelna a kovárn GENERAL BOTTLERS ČR s.r.o. - kotelna Město Teplice nad Metují - mateřská š AGROTEP s.r.o. - středisko Dědov Město Teplice nad Metují - základní š PROVENA a.s. - kotelna LTO

Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Broumov Hejtmánkovice Martínkovice Meziměstí Meziměstí Meziměstí Meziměstí Meziměstí Meziměstí Teplice nad Metují Teplice nad Metují Teplice nad Metují Teplice nad Metují Teplice nad Metují Vernéřovice

0,210 0,540 0,300 1,080 0,720 0,240 0,581 0,373 3,000 2,390 0,690 0,359 0,322 0,225 4,140 0,935 0,720 0,460 0,420 0,800

826 3850 2150 7240 5420 1980 1316 573 16155 9908 2513 11638 662 574 12770 3985 8760 946 2369 2270

ZP ZP ZP ZP ZP ZP LTO HUPR ZP ZP ZP DREV KOKS ZP LTO ZP ZP HUTR ZP LTO

2.2.2 Distribuční systémy

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod – Broumov. Území má nižší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších 4 obcí. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Do budoucna se na území nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu, je však uvažována VTL/STL regulační stanice včetně přípojky Provodov – Šonov.

3 RAEN s.r.o. Praha

2003


ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Výhledové zásobování elektrickou energií oblasti Broumovska je velmi závažným problémem. Předmětné území tvořící okraj zásobovací sféry TR Police nad Metují je v současné době zajištěno ze systému VN. Jelikož zásobovací situace vyžadovala okamžité řešení, byla v předstihu provedena výstavba nadzemního vedení 2 x 110 kV v trase TR Police nad Metují – Broumov s provozním systémem 35 kV. Současné řešení je provizorním opatřením s předpokladem uvedení nové TR 110/35 kV Broumov do provozu k roku 2015.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Broumov Dodávku tepla do bytových domů ve městě (cca 1 000 bytů) zajišťuje Tepelné hospodářství s.r.o., jediným vlastníkem této společnosti je město Broumov. Tepelné hospodářství s.r.o. provozuje dva větší zdroje s dvěma soustavami CZT a 5 menších zdrojů s charakterem blokových kotelen. Většími zdroji jsou výtopna Spořilov (instalovaný výkon 3,6 MW) a výtopna Křinice (instalovaný výkon 4,0 MW), celkový instalovaný výkon blokových kotelen je 2,6 MW. Všechny tyto zdroje jsou teplovodní a spalují zemní plyn. Teplo z výtopen Spořilov a Křinice je dodáváno pomocí CZT (čtyřtrubka s centrální přípravou TUV). Kotle v těchto zdrojích jsou nové (instalované v r. 1998), rozvody jsou však staré 16 let (Spořilov) nebo dokonce 30 let (Křinice). Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány, jejich technický stav však vyžaduje rozsáhlejší rekonstrukci. Zmíněné soustavy CZT a blokové kotelny zajišťují dodávku tepla pro cca 40% obyvatel města. Vzhledem k charakteru města se s dalším rozšířením CZT neuvažuje.

4 RAEN s.r.o. Praha

2003


Průměrná cena tepla u konečných odběratelů (včetně DPH) činí 395 Kč/GJ (Spořilov) a 371 Kč/GJ (Křinice). Plynofikace města je dokončena, plyn je kromě zmíněných zdrojů Tepelného hospodářství s.r.o. spalován v rodinných domech, kde je však také dosti rozšířena jako alternativní zdroj tepla el. energie. Průmysl je ve městě zastoupen především závodem VEBA a.s. a pivovarem. Tepelné zdroje v těchto objektech jsou již plynové, rovněž jako u většiny menších provozů, nebo objektů terciální sféry. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně – jedná se především o instalaci tepelných čerpadel do rodinných domů. Ve městě je spalován vlastní dřevní odpad v truhlárně KOMPAS s.r.o. Jinak není žádný zdroj biomasy využíván.

Výhled Nová bytová výstavba je značně omezena vzhledem k tomu, že se jedná o chráněnou krajinnou oblast. Spíše se jedná o opravy stávajících objektů. Také nová průmyslová výstavba je vzhledem k horší dopravní dostupnosti prakticky nereálná. Do obcí správního obvodu, které jsou pro VČP a.s. z hlediska dodávky zemního plynu neatraktivní, nelze uvažovat ani s využitím dodávky plynu z Polska, neboť se v této oblasti nevyskytuje.

Celkové hodnocení města Broumova Cena tepla z CZT je relativně vysoká, pravděpodobně v důsledku vyššího podílu tepelných ztrát v rozvodech tepla. Rekonstrukce rozvodů tepla v CZT Spořilov a Křinice je tedy vhodná pro zásobník akcí pro finanční podporu EU. V důsledku centrální přípravy TUV je možno případně uvažovat i s instalací „centrálních“ tepelných čerpadel do dvou zdrojů tepla pro CZT pro předehřev TUV.

5 RAEN s.r.o. Praha

2003


2.3.

Energetická bilance území a její analýza

Velké zdroje Instal. výkon (MW) CUTR CUPR HUPR HUTR KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP Celkem

0 0 0 0 0 0 5,2 0 0 21,3 26,5

Výroba tepla (GJ/r)

0 0 0 0 0 0 31604 0 0 169271 200874

Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 15,7 0,0 0,0 84,3 100,0

Výroba Spotřeba tepla paliva (GJ/r) (GJ/r) 213 304 0 0 2656 4086 2530 3776 6912 10017 16835 24399 17365 22263 0 0 8620 10141 126760 149129 181891 224116

Podíl paliva (%) 0,1 0,0 1,8 1,7 4,5 10,9 9,9 0,0 4,5 66,5 100,0

0 0 0 0 0 0 24651 0 0 143880 168531

Spotřeba paliva (GJ/r)

Střední zdroje

CUTR CUPR HUPR HUTR KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP Celkem

Instal. výkon (MW) 0,23 0 1,5 0,8 2,3 1,2 6,6 0 2 24,2 38,83

6 RAEN s.r.o. Praha

2003


Analýza současného stavu zásobování území energií

Hodnocení systému zásobování energií

Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Broumov a v obci Hynčice. Dva z nich spalují plyn, třetí LTO. Dodávku tepla do bytových domů ve městě Broumov zajišťuje Tepelné hospodářství s.r.o., které provozuje dva větší zdroje s dvěma soustavami CZT a 5 menších zdrojů s charakterem blokových kotelen. Všechny tyto zdroje jsou teplovodní a spalují zemní plyn. Zmíněné soustavy CZT a blokové kotelny zajišťují dodávku tepla pro cca 40% obyvatel města Broumova. Vzhledem k charakteru města se s dalším rozšířením CZT neuvažuje. Zásobování teplem objektů v dalších městech v obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má nižší stupeň plynofikace. Plynofikace pod 50% je zatím provedena ve městech Broumov, Teplice nad Metují a Meziměstí a ve třech obcích. VČP a.s. má zájem plynofikovat další 4 obce. Zbývající 4 obce v území nemají být plynofikovány ani v budoucnu. Do budoucna se na území nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu, je však uvažována výstavba VTL/STL regulační stanice včetně přípojky Provodov – Šonov.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Výhledové zásobování elektrickou energií oblasti Broumovska si vyžádá uvedení nové TR 110/35 kV Broumov do provozu k roku 2015.

7 RAEN s.r.o. Praha

2003


Hodnocení hospodárného užití paliv a energie

Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla v závodech VEBA Olivětín, KOH – I – NOOR Broumov a Broumovských strojírnách v Hynčicích. Stáří plynových kotlů ve VEBĚ jsou jen 2 roky, v KOH – I – NOORu (LTO) 22 – 34 let a Broumovských strojírnách (plyn) 24 let. Podíl plynu ve velkých zdrojích činí 84%, podíl LTO 16%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s podílem 67%, dalším palivem je dřevní odpad s podílem 11%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji CZT Spořilov v Broumově. Jedná se o kogenerační jednotku s plynovým motorem o el. výkonu 140 kW. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce zmíněných velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Broumov, kde je teplo z výtopen Spořilov a Křinice dodáváno pomocí CZT (čtyřtrubka s centrální přípravou TUV). Kotle v těchto zdrojích jsou nové (instalované v r. 1998), rozvody jsou však staré 16 let (Spořilov) nebo dokonce 30 let (Křinice). Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány, jejich technický stav však vyžaduje rozsáhlejší rekonstrukci. Ostatní rozvody tepla v území jsou relativně krátké a proto nejsou zdrojem vyšších tepelných ztrát.

8 RAEN s.r.o. Praha

2003


SPRÁVNÍ OBVOD DOBRUŠKA

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s.

Dobruška Opočno Bačetín Bohdašín Bystré České Meziříčí Deštné v Orl. hor. Dobré Dobřany Chlístov Janov Kounov Králova Lhota Mokré Ohnišov Olešnice v Orl. hor. Podbřezí Pohoří Přepychy Rohenice Sedloňov Semechnice Sněžné Trnov Val

nad 50% pod 50% zájmová oblast x x x x x x

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

9 RAEN s.r.o. Praha

2003



CUKROVAR

Lokalita

České Meziříčí

Centrální zdroj tepla a.s.

GRAFITEC a.s.

Dobruška

Dobruška

NUTRICIA a.s.

Opočno

Druh paliva HUPR

ZP

TTO ZP TTO TTO TTO/ZP

Výkon (MW) 13,0 13,0 13,0 39,0 6,0 6,0 1,9 13,9 6,0 4,0 10,0 5,5 5,5 6,8 17,8

Provoz. hodiny (hod/r) 1734 1708 2138 1860 1920 1030 153 1245 2500 5428 2762

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 58,429 1947 57,553 1947 72,042 1947 188,024 48,000 2000 48,000 2000 4,000 2000 100,000 3,000 1984 22,000 1979 25,000 24,000 1961 53,000 1961 32,000 1996 109,000


Zemědělské družstvo Zlatý potok - kot Vlastimil Kohout s.r.o. ZEMSPOL České Meziříčí a.s. - kotelna ZEMSPOL České Meziříčí a.s. - kotelna Božena Říhová - kotelna hotelu Národn Obec Dobré - kotelna MŠ STUHA a.s. - kotelna závodu 11 Dobruš KAND a.s. - kotelna Dobruška STUHA a.s. - kotelna závodu 21 Dobruš Petr Kosař - kotelna Křovická ul. Dob Gymnázium Dobruška - kotelna STUHA a.s. - kotelna závodu 21 Dobruš STUHA a.s. - kotelna závodu 31 Dobruš Družstvo pro živ. výrobu v Rychnově n Detecha, chemické výrobní družstvo Policie ČR, Správa Východočeského kra

Lokalita

Bačetín Bystré České Meziříčí České Meziříčí Deštné v Orlických Dobré Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška Chlístov Janov Kounov

Inst. Výkon (MW) 0,678 0,613 0,452 0,226 0,300 0,212 1,440 1,440 0,740 0,660 0,480 0,250 0,250 0,718 0,726 0,584

Výroba Druh paliva tepla (GJ/r) 331 HUTR 283 LTO 1683 KOKS/HUTR 644 HUTR 1100 KOKS 1104 PB 2226 ZP 16873 ZP 3662 ZP 1066 LTO 1574 PB 790 ZP 790 ZP 4122 HUTR/KOKS 670 HUTR 1136 KOKS

10 RAEN s.r.o. Praha

2003

Využití výkonu (hod/r)

1339

2004

694

1701


Podorlické zemědělské družstvo - kote Podorlické zemědělské družstvo - kote ELTAX, výrobní družstvo - kotelna hor D U O s.r.o. - kotelna Opočno Město Opočno - kotelna č.p. 650 Opočn Opočenská nemocniční a.s. - kotelna n Střední odborné učiliště a Odborné uč Opočenská nemocniční a.s. - kotelna n Česká obchodní a finanční a.s. - kote Výzkumný ústav lesního hospodářství a Bytové družstvo DOMOV - kotelna Dobru Bytové družstvo ROZVOJ - kotelna Bytové družstvo U Jordánku - kotelna Obec Sedloňov - kotelna ZŠ Podorlické zemědělské družstvo - kote

Ohnišov Ohnišov Olešnice v Orlickýc Opočno Opočno Opočno Opočno Opočno Opočno Opočno Opočno Opočno Opočno Sedloňov Val

0,400 0,400 0,930 2,280 1,080 1,030 0,999 0,840 0,505 0,306 0,250 0,240 0,220 0,242 0,278

375 DREV 1000 DREV 783 HUTR 2204 HUTR 4215 HUTR/KOKS 5385 ZP 4365 KOKS 3590 ZP 846 LTO 1436 ZP 624 LTO 592 LTO 486 LTO 459 KOKS/DREV 435 HUTR


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem odbočkou z vysokotlakého plynovodu Pardubice Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov z VTL plynovodu Seč – Vamberk – Rychnov nad Kněžnou – Dobruška. Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.


2003


Výstavba nových VTL plynovodů není navržena, předpokládá se ale výstavba VTL/STL regulačních stanic včetně přípojek v obcích : - Val - Pohoří - České Meziříčí Obce správního obvodu v oblasti Orlických hor (celkem 7 obcí), kde VČE a.s. nemá o plynofikaci zájem, zvažují možnost dodávky plynu z Polska.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Zásobování okresu elektrickou energií nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Dobruška V bytových domech bydlí cca 60% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen velkým závodem GRAFITEC a.s. , 4 závody STUHA a.s. a několika menšími provozy. Plynofikace města je dokončena. Kromě jednoho středního zdroje tepla spalující LTO jsou všechny ostatní velké i střední zdroje tepla plynové. Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Dodávku tepla do bytových domů (cca 65%, 1500 bytů) a zařízení města (cca 35%) zajišťuje Centrální zdroj tepla o celkovém instalovaném výkonu 13,9 MW. Teplo je z tohoto


2003


zdroje dodáváno pomocí systému CZT s primárním horkovodním rozvodem 110/80°C, který napájí domovní předávací stanice v každém zásobovaném objektu. Plynový zdroj CZT i rozvody jsou zcela nové, rekonstruované v r. 2000. V důsledku rekonstrukce je cena tepla u konečných odběratelů vyšší, činí 420 Kč/GJ (včetně DPH). Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. V areálu Centrálního zdroje tepla je zakonzervovaná bývalá kotelna s dvěma uhelnými kotli s vratisuvným roštem, pro spalování nekvalitního hnědého uhlí. Parní kotle (polské, typ Omz – 16) mají jmenovitý výkon 2 x 16 t/hod páry o parametrech 1,5 MPa, 260°C. Kotle byly vyrobeny v roce 1985. Obnovitelné a netradiční zdroje energie nejsou ve městě zatím využívány. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. V těsné blízkosti města se nalézá skládka komunálního odpadu „Podorlická skládková a.s.“ Skládka je v provozu od roku 1998 a cca od roku 2010 se uvažuje s využitím bioplynu, který bude ve skládce samovolně vznikat. Je plánována bytová výstavba 150 rodinných domů, které budou vytápěny lokálními plynovými zdroji. Tento záměr je však dlouhodobý, zatím nejsou ani vykoupeny pozemky. V průmyslové zóně se předpokládá pouze mírný nárůst drobného podnikání. Město Opočno Ve stávající zástavbě města převažují rodinné domy s individuálním vytápěním. Bytové domy s panelovou výstavbou jsou situovány hlavně v tak zvaném severním sektoru města, kam je soustředěna také postupující nová výstavba rodinných domů. Plynofikace města Opočna započala v roce 2000 a první spotřebiče byly napojeny v závěru roku ( 4. čtvrtletí 2000 ). Od této doby probíhá postupný, trvalý přechod na použití plynu. V současné době je snahou vytěsnit plynem stávající spotřeby pevných a kapalných paliv v blokových a domovních kotelnách. Rychlý přechod na spalování zemního plynu je zvažován také u většiny průmyslových podniků. Ukazuje se, že původní zájem obyvatelstva o zavedení plynu ve výši cca 75% se v současné době cenových změn plynu výrazně snižuje. Kromě plynu je převažujícím palivem hnědé uhlí. U hnědého uhlí je téměř vždy doplňkovým palivem dřevo, ve značně menší míře je využíváno černé uhlí a koks.


2003


Ukazuje se, že proti jiným lokalitám je poměrně rozšířeno použití elektrické energie pro vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Zastoupeny jsou soustavy jak akumulačního vytápění, tak i vytápění přímotopy. Okrajově je používán i kapalný plyn P, PB, hlavně u zemědělských lokalit v okrajových oblastech území města. Zásobování bytových domů teplem se provádí buď domovními kotelnami nebo blokovými zdroji tepla. Dále je zde městská bloková výtopna Mírová, která se také na dodávkách tepla pro byty podílí. Ve městě není vybudován systém centralizovaného zásobování teplem. Na území města se v ojedinělých případech vyskytují případy využívání obnovitelných zdrojů energie jako jsou tepelná čerpadla a solární systémy. Je instalována jedna malá vodní elektrárna. Na území města se předpokládá následující rozvoj : Dokončení plynofikace celého území města s přechodem cca 65% odběratelů na spalování plynu. Mimo postupného napojování rodinných domků proběhne plynofikace tepelných zdrojů objektových a blokového zdroje. V nejbližší době se jedná o Městskou blokovou výtopnu Mírová a obě objektové kotelny Krátká. U kotelny mírová dojde k decentralizaci zdrojů a kotelna bude nahrazena samostatnými objektovými plynovými kotelnami. U kotelen Krátká dojde pouze k rekonstrukci zdrojů. Zde nevzniká požadavek nárůstu tepelného výkonu. Nová výstavba cca 100 bytů v oblasti Podzámčí a cca 20 rodinných domků v Severním sektoru. Předpokládá se, že objekty budou zásobovány teplem z plynových zdrojů. Výstavba nového Ústavu sociální péče, Obchodního domu a Zimního stadionu. U těchto objektů se předpokládá dodávka tepla z plynových zdrojů. Před dokončením plynofikace jsou i hlavní průmyslové společnosti Nutricia, Zima a Duo. U největší společnosti Nutricia dojde v rámci plynofikace ke změně skladby kotelního fondu, avšak tepelný výkon se v podstatě nezmění. V tomto energetickém zdroji se ukazuje trvalá bilanční rezerva tepelného výkonu ve výši cca 1,5 - 2 MW, který by mohl být využíván k externím dodávkám tepla mimo závod. Výstavba nových průmyslových subjektů se nepředpokládá.


2003


2.3.



0 0 39 0 0 0 0 23,8 0 17,9 80,7

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 188024 0 0 0 0 112000 0 122000 422024

Spotřeba Podíl paliva paliva (GJ/r) (%) 0 0,0 0 0,0 289268 50,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 145455 25,2 0 0,0 143529 24,8 578252 100,0

Střední zdroje Instal. výkon (MW) CUTR CUPR HUPR HUTR KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP Celkem

0 0 0 6,9 2,6 0,8 2,5 0 0,7 6,3 19,8

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 13405 8743 1375 3897 0 2678 34751 64849

Spotřeba paliva (GJ/r) 0 0 0 20007 12671 1993 4996 0 3151 40884 83702

Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 23,9 15,1 2,4 6,0 0,0 3,8 48,8 100,0


2003




Zásobování teplem V území je instalována ve městě Dobrušce soustava CZT, která se na vytápění bytové sféry podílí cca 50%.

Ve městě Opočně jsou provozovány pouze 3 blokové kotelny

s krátkými rozvody tepla. Zásobování teplem zbývajících objektů v městě Dobruška a Opočno a ve všech obcích v území je decentralizované z lokálních zdrojů. S podstatnějším zvyšování podílu soustav CZT ve městech se do budoucna neuvažuje. Rovněž v obcích se z rozvojem CZT neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Plynofikovány jsou pouze města Dobruška a Opočno a 2 obce. VČP a.s. má zájem plynofikovat dalších 14 obcí v území. Při plynofikaci dalších lokalit se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. Zbývajících 7 obcí v území ležících v oblasti Orlických hor by mohlo být případně plynofikováno z území Polska.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno a nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR.


2003



Výroba tepla Ve velkých zdrojích je spalováno především hnědé uhlí (podíl 50%), dále mazut a zemní plyn (podíl 25% a 25%). Ve středních zdrojích je podíl zemního plynu téměř 50%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé uhlí s podílem 24%. Výroba tepla ve velkých zdrojích, které jsou v území pouze čtyři, je více než 6 x vyšší než ve všech zdrojích středních. Technický stav velkých zdrojů ve městě Dobruška je velmi dobrý ve zdroji tepla CZT a dobrý v závodě GRAFITEC. Kotle v Cukrovaru v Českém Meziříčí jsou však z roku 1947 a v závodě NUTRICIA v Opočně dva mazutové kotle z roku 1961. V tomto závodě je však instalován kotel s dvoupalivovým hořákem TTO/ZP z r. 1996 a zcela nový plynový kotel (r.v.2002) – závod však z ekonomických důvodů zatím plyn nespaluje. Střední zdroje spalující hnědé uhlí bude vhodné po jejich fyzickém dožití zaměnit za zdroje plynové pro dosažení vyšší účinnosti a snížení emisí ve spalinách. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených velkých zdrojů hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Na území je instalována soustava CZT pouze ve městě Dobrušce. Rozvody tepla jsou ve velmi dobrém stavu. Ostatní rozvody tepla v závodech a z blokových kotelen ve městě Opočně jsou krátké a jejich tepelná ztráta je tedy nevýznamná.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Dvůr Králové nad Labem Bílá Třemešná Bílé Políčany Borovnice Borovnička Dolní Brusnice Doubravice Dubenec Horní Brusnice Hříbojedy Choustníkovo Hradiště Kocbeře Kohoutov Kuks Lanžov Libotov Litič Mostek Nemojov Stanovice Trotina Třebihošť Velký Vřešťov Vilantice Vítězná Vlčkovice v Podkrkonoší Zábřezí – Řečice Zdobín

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003


2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů

2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje

Lokalita

Druh paliva

Výkon

ČEZ a.s. OJ EPO

Dvůr Králové n. L. HUPR/(ZP)

TIBA a.s. - závod 01

Mostek

HUPR

(MW) 25,0 25,0 58,6 5,2 5,2 5,2 124,2 10,0 6,0 16,0

Provoz. hodiny (hod/r) 5045 3635 5341 105 146 55 0 2529

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 155,000 1955 150,000 1955 876,000 1968 1,800 1982 2,500 1982 0,700 1982 1186,000 0,0 1936 32,000 1983 32,000



Dřevařské závody 3 J+K s.r.o. - kotel Pekárny a cukrárny Náchod a.s. - peká AGRO BT a.s. - dílna Nové Lesy Stránský a Petržík, pneumatické válce Florian Club s.r.o. - kotelna MilErba s.r.o. - kotelna KOBRUS s.r.o. - kotelna Peter GFK s.r.o. - lakovna SALAGRO TOUR s.r.o. - penzion pod Zvi Peter GFK s.r.o. - kotelna D. Brusnic ZD Dubenec - kotelna stravovacího zař Strojtex a.s. - provoz Sylvárov Zoologická zahrada - plynová kotelna Xaverov holding a.s. Holotín - koteln České dráhy s.o., gener. ředitelství Základní škola 5. května - kotelna SATOS a.s. - hala IFA TIBA a.s. - společná čistírna odpadní

Lokalita

Bílá Třemešná Bílá Třemešná Bílá Třemešná Bílá Třemešná Bílé Poličany Borovnice Dolní Brusnice Dolní Brusnice Dolní Brusnice Dolní Brusnice Dubenec Dvůr Králové nad La Dvůr Králové nad La Dvůr Králové nad La Dvůr Králové nad La Dvůr Králové nad La Dvůr Králové nad La Dvůr Králové nad La

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 1,890 14478 HUTR 1,526 7223 ZP 0,307 742 HUTR 0,232 736 ZP 0,837 2650 KOKS/HUTR 1,700 4002 PB 2,320 3005 CUTR 0,558 1093 LTO 0,548 1245 KOKS 0,280 1498 LTO 1,506 2501 CUTR 2,600 8111 ZP 1,255 2312 ZP 0,625 1121 PB 0,410 830 HUTR 0,382 2044 ZP 0,260 1498 ZP 0,252 4004 BP


2003

2653

555


Základní škola Podharť SATOS a.s. - hala lisovna Rýcholka s.r.o. - chov prasat Rýcholka s.r.o. - ÚOS Zemědělské zásobování a nákup a.s. ZOD Vítězná - mechan. středisko Peter GFK s.r.o. - lakovna AGRO BT a.s. - středisko Třebihošť VLT s.r.o. - kotelna OPTREX Czech a.s. - provoz

Dvůr Králové nad La Dvůr Králové nad La Choustníkovo Hradiš Choustníkovo Hradiš Kocbeře Kocbeře Kocbeře Třebihošť Vítězná Vrchlabí

0,240 0,240 0,325 0,290 1,800 0,468 0,372 0,493 4,120 4,700

707 1383 3727 586 2368 266 1186 477 8368 35531

ZP ZP LTO HUTR LTO HUTR LTO LTO HUTR ZP


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov odbočkou Jaroměř - Dvůr Králové - Nová Paka a Hostinné – Vrchlabí. Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dvůr Králové – Doubravice a VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Doubravice a Stanovice


2003


ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Město Dvůr Králové nad Labem Centrálním zdrojem tepla ve městě je Teplárna Dvůr Králové n.L. (TDK). Teplo je z TDK dodáváno primárními parními rozvody převážně pro průmysl (cca 73%), dále pro obyvatelstvo (11%) a pro ostatní (16%). Z průmyslového odběru jsou dominantní závody Zálabí a Vorlech podniku TIBA, které odebírají cca 80% průmyslového odběru Pro obyvatelstvo je teplo dodáváno do cca 1700 bytů což představuje dodávku pro cca 30% obyvatel města.

Popis TDK Základní parametry instalovaný tep. výkon

124,0 MW

instalovaný el. výkon

18,3 MW

Instalované kotle K3, granulační

HU/ZP

76 t/h

58,6 MW

K1, K2

HU/ZP

2 x 32 t/h

2 x 25,0 MW

K11, K12, K13

LTO

3 x 8 t/h

3 x 5,2 MW


2003


Instalované turbíny TG1, protitlaká TG2, kondenzační, odběrová

6 MW 12 MW

Palivo hnědouhelný hruboprach,

výhřevnost 16,9 GJ/t

drobné hnědé

výhřevnost 14,0 GJ/t

Parametry teplonosného media pára

0,9 MPa / 230°C

Parní síť délka

23 km

počet odběrných míst

100

větve primárních rozvodů

Sever 1 (Zálabí, Vorlech, Nemocnice) Sever 2 (Tiba Zálabí, nám. Odboje) Sever 3 (ZOO, Strž) Město (Centrum, Slovany, Zálabí) Jih (Juta 01)

Výroba el. energie

35 000 MWh/r

vlastní spotřeba el. energie

3 000 MWh/r

dodávka el. energie do sítě

32 000 MWh/r


2003


Vývoj výroby a dodávky tepla Qprah - teplo dodávané do CZT na prahu teplárny (GJ/r) Quž

- teplo dodávané na patách zásobovaných objektů (GJ/r)

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

1998 Qprah Quž 109 247 91 482 102 286 92 653 111 904 93 842 80 629 66 731 52 995 44 291 49 565 44 648 41 472 33 590 38 443 30 599 61 757 51 437 90 714 67 295 112 610 88 221 120 802 98 811 972 424 803 599

1999 Qprah Quž 108 658 84 998 113 330 92 393 102 229 83 139 71 935 59 610 56 851 45 023 53 921 41 901 36 269 27 547 46 072 34 041 54 007 44 841 75 194 63 529 98 209 87 694 105 190 91 706 921 865 756 422

2000 Qprah Quž 114 424 98 201 104 162 87 452 100 750 82 428 75 628 58 427 56 313 43 846 52 500 41 265 33 859 23 902 50 631 36 093 62 383 47 547 77 809 60 372 87 063 73 625 99 710 80 449 915 232 733 607

2001 Qprah Quž 118 653 96 671 105 110 84 297 99 855 83 337 80 274 64 902 52 837 41 315 49 366 38 379 33 136 23 786 41 694 32 908 62 289 47 349 70 998 60 063 102 712 84 124 111 800 85 605 928 724 742 737

Teplo je dodáváno z teplárny primárními parními rozvody, kromě průmyslových parních odběrů jsou instalovány výměníkové stanice pára / voda. Dvě z těchto stanic vlastní TDK, ostatní jsou majetkem města. Cena dodávaného tepla je následující (Kč/GJ) : bytové odběry

nebytové odběry

na výstupu z primáru

168

191

na výstupu z předávací stanice

223

270

na vstupu do objektu

249

276

V roce 1996 proběhla v teplárně rekonstrukce kotlů pro splnění emisních limitů. Kotel K3 – granulační byl vybaven tkaninovým filtrem, kotle K1a K2 – roštové elektrofiltry. Všechny tři kotle byly vybaveny plynovými hořáky pro zlepšení emisí. Vzhledem ke spalování uhlí s nižším obsahem síry (kotel K3 – 0,6%s, kotle K1 a K2 – 1,2%S) nejsou emisní limity překračovány, takže není prakticky nutno plynové hořáky provozovat.


2003


Olejové kotle K11, K12 a K13 jsou provozovány jen při celozávodní odstávce uhelných kotlů. V současné době dodává teplárna do rozvodu tepelný příkon max. cca 90 t/h (70 MW), z toho oba závody podniku TIBA odebírají celkem max. cca 50 MW. Kromě TIBY jsou dalšími největšími odběrateli závod JUTA, Nemocnice a ZOO. Parní rozvody na území města jsou částečně rekonstruovány na bezkanálové. Větší část rozvodů je však v kanálech, po povodních je izolace těchto úseků narušená. Výhled V návrhu rozvoje města do r. 2010, dle Územního plánu z r. 2001, není určen zdroj tepla pro nově budované lokality. V bytové sféře se jedná se o výstavbu až 350 bytových jednotek s max. tepelným příkonem cca 5 MW. V průmyslové sféře se jedná o výstavbu závodu JUTA v Technologickém areálu města. V zhledem ke značné odlehlosti tohoto závodu od stávající parní sítě a předpokládanému nízkému tepelnému příkonu není ekonomické tento závod zásobovat ze stávajícího CZT. V případě skončení dodávky tepla pro TIBU (v důsledku ekonomických potíží tohoto podniku) by musely být v teplárně provozovány pouze roštové kotle K1 a K2. Protože při snižování výkonu těchto kotlů (v letním období) by docházelo k překročení emisního limitu CO, bylo by vhodnější provozovat tři stávající olejové kotle (3 x 5,2 MW) doplněné dvoupalivovými hořáky ZP/LTO.


2003


2.3.



0 0 124,6 0 0 0 15,6 0 0 0 140,2

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 1213000 0 0 0 5000 0 0 0 1218000


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 99,6 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0,0 100,0

Střední zdroje


Instal. výkon (MW) 3,8 0 0 7,5 1,4 0 3,8 0 2,3 11,4 30,2

Výroba Spotřeba Podíl paliva tepla paliva (GJ/r) (GJ/r) (%) 5505 7864 5,6 0 0 0,0 0 0 0,0 25270 37716 26,8 3895 5645 4,0 0 0 0,0 10351 13271 9,4 0 0 0,0 5123 6027 4,3 59544 70052 49,8 109688 140575 100,0


2003




Zásobování teplem Ve městě Dvůr Králové nad Labem, dodávku tepla do většiny bytových domů a do mnoha průmyslových závodů, zajišťuje Teplárna Dvůr Králové n.L. (TDK). Nejvyšší podíl dodávky tepla (76%) je pro průmyslové závody, z nichž zcela rozhodující je dodávka tepla pro podnik TIBA (závody Zálabí a Vorlech). V případě podstatného snížení, nebo dokonce zastavení odběru tepla tímto podnikem v důsledku omezení, nebo zastavení výroby, by to vyvolalo nutnost zásadní změny stávajícího systému CZT, jak z hlediska kapacity zdroje a dimenzování rozvodů tepla, tak teplonosného media. Zásobování teplem objektů ve zbývajících obcích území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má zatím velmi nízký stupeň plynofikace. Plynofikovány nad 50% jsou pouze Dvůr Králové nad Labem a Bílá Třemešná. Dalších 5 obcí je plynofikováno pod 50%. Zbývajících 21 obcí má VČP a.s. zájem plynofikovat. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dvůr Králové – Doubravice a VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Doubravice a Stanovice.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV, případně 10 kV.


2003



Výroba tepla Největším zdrojem tepla v území je zdroj TDK s instalovaným tepelným výkonem 124 MW. Kotle tohoto zdroje jsou staré 20 – 45 let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Hlavním palivem je hnědé uhlí, pomocným zemní plyn a LTO. V roce 1996 proběhla v teplárně rekonstrukce kotlů pro splnění emisních limitů. Kromě instalace filtrů byly všechny tři kotle vybaveny plynovými hořáky pro zlepšení emisí. Ve velkých zdrojích v území je v důsledku TDK dominantním palivem hnědé uhlí s podílem přes 99%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s 50%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 27%. Dřevní odpad není spalován ani ve velkých, ani ve středních zdrojích. Výroba tepla ve velkých zdrojích je téměř 9x vyšší než ve zdrojích středních. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována v TDK. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce dalšího velkého zdroje v území, TIBY Mostek, hodnotit možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Teplo je z TDK dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 23 km a kromě průmyslových parních odběrů, teplovodními sekundárními rozvody se 100 odběrnými místy. Teplo je v celkovém množství cca 750 TJ/r dodáváno převážně pro průmysl (cca 73%), dále pro obyvatelstvo (11%) a pro ostatní (16%). Z průmyslového odběru jsou dominantní závody Zálabí a Vorlech podniku TIBA, které odebírají cca 80% průmyslového odběru. Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich technický stav je dobrý. V důsledku snižujícího se dodávaného množství tepla v posledních cca 10 letech (v bytové i nebytové oblasti) se zvyšují tepelné ztráty rozvodů z cca 15% a z počátku 90 let na cca 25% v současné době. 27 RAEN s.r.o. Praha

2003


SPRÁVNÍ OBVOD HOŘICE V PODKRKONOŠÍ

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Hořice Bašnice Bílsko u Hořic Boháňka Borek Břišťany Cerekvice nad Bystřicí Červená Třemošná Dobrá Voda u Hořic Holovousy Chomutice Jeřice Lískovice Lukavec u Hořic Miletín Neratovice Ostroměř Petrovičky Podhorní Újezd a Vojice Rašín Rohoznice Sobčice Sukorady Tetín Třebnouševes Úhlejov Vřesník

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003


2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie

Velké zdroje Název zdroje

Městská energetická s.r.o.

ČEPRO a.s. - 06

Lokalita

Hořice

Cerekvice n. B.

Druh paliva

Výkon (MW) 1,7

ZP

1,7 1,7 1,0 6,1 1,8 4,5 4,5 10,8

ZP

Provoz. hodiny (hod/r) 1460 1460 1450 5863 2500 2427 2293

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 6,000 1995 6,000 6,000 10,000 28,000 14,000 12,000 11,000 37,000


1995 1995 1995 1275 1992 1992 1992 952


Agropodnik a.s. Jičín - středisko Baš Zemědělské družstvo Třebnouševes - dí Čepro a.s. - kotelna bytových jednote Čepro a.s. - ubytovna a zdravotní stř ZD Podchlumí Dobrá Voda - plynová kot Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocná MILETA a.s. - kotelna 02 HACAR a.s. Hradec Králové - kotelna Stanislav Klát-Kar - kotelna a lakova NOPEK s.r.o. - pekárna Hořice Hořické strojírny s.r.o. - kotelna Pentas s.r.o. Hořice - kotelna Městská energetická Hořice s.r.o. - k MILETA a.s. - kotelna 10 Milan Čížek - kotelna Pod lipou Obchodní akademie a Stř.odb.učiliště Městská energetická Hořice s.r.o. - d Věra Horáková - kotelna

Lokalita

Bašnice Boháňka Cerekvice nad Bystř Cerekvice nad Bystř Dobrá Voda u Hořic Holovousy Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 3,600 26928 ZP 0,200 633 DREV 0,662 3409 ZP 0,225 541 ZP 0,320 1005 ZP 0,320 1491 KOKS 4,120 18901 ZP 3,260 8274 ZP 2,910 17435 HUTR 2,640 22354 ZP 2,320 4914 HUTR 1,860 4698 HUTR 1,770 4157 ZP 1,200 4669 ZP 1,020 3526 ZP 0,900 3239 ZP 0,864 5241 ZP 0,780 4599 CUTR


2003


Vyšší odborná škola rozvoje venkova a Městská energetická Hořice s.r.o. - m Městská energetická Hořice s.r.o. - k Náhlovský a spol. - kotelna Ústav soc.péče TP Hořice Město Hořice - základní škola Dalibor Odborné učiliště a Praktická škola Ho Městská energetická Hořice s.r.o. - m MILETA a.s. - internát MILETA a.s. - kotelna SAS Město Hořice - základní škola Habr Městská energetická Hořice s.r.o. - p Pentas s.r.o. Hořice - plynové zářiče ALUCON s.r.o. - kotelna Stýblo s.r.o. - kotelna školy Leuze miltex CZ k.s. - kotelna Miletí Obecní úřad Miletín - základní škola Petřivý-dřevařská výroba s.r.o. - dře HELAGRA a.s. - sušárna a kotelna Ostr Kámen Ostroměř s.r.o. - kotelna České dráhy s.o. Gener.ředitelství,od ZEAS Podhorní Újezd a.s. - kotelna sk ZEAS Podhorní Újezd a.s. - mech. stře Jaroslav Janouch - zahradnictví

Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Hořice Miletín Miletín Miletín Miletín Ostroměř Ostroměř Ostroměř Ostroměř Pod.Újezd a Vojice Sobčice Sobčice

0,552 0,510 0,440 0,385 0,372 0,360 0,307 0,249 0,240 0,240 0,225 0,212 0,030 1,600 0,800 0,745 0,704 3,500 0,980 0,649 0,560 0,258 0,920 0,660

2313 ZP 1279 ZP 1730 ZP 422 DREV 4755 ZP 1488 ZP 1461 ZP 1149 ZP 1858 ZP 2682 ZP 930 ZP 603 ZP 1586 ZP 1300 HUTR 220 LTO 1409 LTO 1161 KOKS 3750 HUTR 1993 LTO 1458 ZP 706 KOKS 138 KOKS/HUTR 1582 HUTR 3590 ZP


2003



ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu VTL plynovod Pardubice Hradec Králové - Hořice - Konecchlumí – Jičín. Území má nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Z hlediska zásobování elektrickou energií je jediným problémem, který bude vyžadovat výstavbu nové transformovny 110/35 kV, prostor Hořic v Podkrkonoší, kam bude situován předpokládaný rozvoj území. Termín realizace není stanoven, výstavba tohoto napájecího bodu bude odvozena z výkonových požadavků území.


2003


ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Město Hořice V bytových domech (celkem cca 880 bytů) bydlí cca 28% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen šesti velkými závody (MILETA a.s., HACAR a.s., KAR, NOPEK s.r.o., Hořické strojírny s.r.o. a PENTAS s.r.o.) a mnoha menšími provozy. Ve městě je okresní nemocnice a několik škol. Město Hořice je plynofikováno přibližně ze dvou třetin, bez rozvodů plynu je zatím severní část města. Po nedávném dokončení výstavby regulační plynové stanice je však v současné době zajištěna dostatečná dodávka plynu do města. Velké a střední zdroje tepla ve městě spalují převážně zemní plyn, výjimkou jsou závody KAR (hnědé uhlí), Hořické strojírny (hnědé uhlí) a PENTAS (hnědé uhlí/plyn). Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech (cca 60%), pevná paliva jsou zastoupena hlavně uhlím (cca 25%), velmi málo biomasou (cca 2%), vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Dodávku tepla do většiny bytových domů a do zařízení města zajišťuje společnost Městská energetická Hořice s.r.o. (MEH - cca 680 bytů, nemocnice, domov důchodců, školy), do zbytku bytových domů ostatní dodavatelé tepla (cca 200 bytů). MEH s.r.o. provozuje celkem 13 plynových zdrojů, z nichž 1 je teplárna a 12 blokových kotelen. Teplárna má instalovaný tepelný výkon kotlů 6,1 MW, plynová kogenerační jednotka 0,4 MWe a 0,6 MWt. Celkový instalovaný výkon kotlů blokových výtopen činí cca 6,3 MW. Teplo z teplárny je dodáváno pomocí CZT (dvoutrubka a předávací stanice), teplo z blokových kotelen je dodáváno čtyřtrubkovými rozvody. Vzhledem k jejich malé délce, a tím nízkým tepelným ztrátám, se neuvažuje s rekonstrukcí na dvoutrubku. V současné době je ze zdrojů MEH s.r.o. dodáváno teplo v celkovém množství cca 43 000 GJ/r. Z jednotlivých zdrojů je teplo dodáváno pro obyvatele i ostatní odběratele za jednotnou cenu o průměrné výši 320 Kč/GJ bez DPH. Instalovaný výkon některých zdrojů tepla MEH není zatím plně využit. Proto je snaha o připojování dalších odběratelů – např. pro budovaný sportovní areál v areálu Okresní nemocnice. 32 RAEN s.r.o. Praha

2003


Teplárna MEH s.r.o. je jediným velkým zdrojem tepla ve městě (nad 5 MW). Z ostatních středních zdrojů tepla (pod 5 MW) má nejvyšší instalovaný tepelný výkon plynový zdroj v závodě MILETA a.s. (4,1 MW), dále plynový zdroj závodu HACAR a.s. (3,3 MW), uhelný zdroj závodu KAR (2,9 MW) a plynový zdroj pekárny NOPEK s.r.o. (2,6 MW). Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zastoupeny zcela ojedinělými solárními systémy a tepelnými čerpadly v rodinných domech. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván.

Výhled Plánování dalšího vývoje města se řídí dle aktuálního Územního plánu zpracovaného v roce 1998 ale zpracovávaného již v průběhu let 1993 - 1995. V současné době platí druhá změna tohoto plánu. Energetická územní koncepce města není zpracována. Ve městě se uvažuje následující výstavba : Průmyslové zóny Jihozápadní a jižní okraj města. U všech těchto lokalit nelze odhadnou výhledovou energetickou spotřebu protože není známo, které subjekty tyto plochy budou využívat. Bytová zóna Jsou předběžně určeny plochy pro potenciální výstavbu rodinných domů. Tyto plochy však nemají přivedené inženýrské sítě a nejsou ani v majetku města – je nutno je tedy teprve vykoupit. Terciární zóna V současné době je budován sportovní areál (plavecký bazén a příslušenství) v parku Okresní nemocnice. Spotřeba tepla je stanovena na cca 2 500 GJ/r.


2003


2.3.



0 0 0 0 0 0 0 0 0 16,9 16,9

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 65000 65000


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 100,0


0,8 0 0 13,1 1,8 0,6 2,5 0 0 25,6 44,4

Výroba Spotřeba Podíl paliva tepla paliva (GJ/r) (GJ/r) (%) 4599 6570 3,0 0 0 0,0 0 0 0,0 33678 50266 22,8 3495 5065 2,3 1055 1529 0,7 3622 4644 2,1 0 0 0,0 0 0 0,0 129125 151912 69,1 175574 219985 100,0


2003




Zásobování teplem Ve městě Hořice dodávku tepla do většiny bytových domů a do zařízení města zajišťuje Městská energetická Hořice (MEH), která provozuje 1 teplárnu se soustavou CZT a 12 blokových kotelen. Zásobování teplem objektů ve zbývajících obcích území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má zatím nízký stupeň plynofikace. Plynofikovány nad 50% jsou pouze 3 obce. Město Hořice a dalších 7 obcí je plynofikováno pod 50%. Zbývajících 16 obcí má VČP a.s. zájem plynofikovat. Pro další rozvoj plynofikace se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Jediným problémem, který bude vyžadovat výstavbu nové transformovny 110/35 kV, je prostor Hořic v Podkrkonoší, kam bude situován předpokládaný rozvoj území.


2003



Výroba tepla Největším zdrojem tepla v území je plynový zdroj MEH s instalovaným tepelným výkonem 6,1 MW. Kotle tohoto zdroje jsou staré 8 let, a jsou v dobrém technickém stavu. Zdroj MEH je jediným velkým zdrojem v celém území. Ve středních zdrojích je nejrozšířenějším palivem zemní plyn s podílem 69%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 23%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, ovšem v zanedbatelném množství. Celková výroba tepla ve středních zdrojích převyšuje téměř 3 x výrobu tepla ve velkém zdroji. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji MEH, je zde instalována plynová kogenerační jednotka o el. výkonu 400 kW a tepelném 600 kW.

Rozvody tepla Jediná soustava CZT v území je instalována ve městě Hořice. Jedná se o dvoutrubkové rozvody tepla v dobrém technickém stavu. Teplo je v celkovém množství cca 43 000 GJ/r je dodáváno převážně pro obyvatelstvo a částečně pro zařízení města. Protože instalovaný výkon zdroje CZT není zatím plně využit, uvažuje se z jeho rozšířením pro další odběratele.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD HRADEC KRÁLOVÉ

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Smiřice Třebechovice pod Orebem Běleč nad Orlicí Benátky Blešno Boharyně Černilov Černožice Čištěves Divec Dobřenice Dohalice Dolní Přím Habřina Hněvčeves Holohlavy Hořiněves Hrádek Hvozdnice Chudeřice Jeníkovice Jílovice Káranice Klamoš Kosice Kosičky Kratonohy Kunčice

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003


Ledce Lejšovka Lhota pod Libčany Libníkovice Librantice Libřice Lišice Lodín Lochenice Lovčice Lužany Máslojedy Mokrovousy Mžany Neděliště Nové Město Obědovice Očelice Olešnice Osice Osičky Písek Praskačka Předměřice nad Labem Převýšov Pšánky Puchlovice Račice nad Trotinou Radíkovice Radostov Roudnice Sadová Sendražice Skalice Smržov Sovětice Stará Voda Stěžery Stračov Střezetice Světí Syrovátka Těchlovice Třesovice Urbanice Vrchovnice Všestary Výrava Vysoká nad Labem Vysoký Újezd

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003



Fakultní nemocnice

Lokalita

Hradec Králové

Druh paliva

ZP

ČKD MOTORY a.s.

Hradec Králové

HUTR/(ZP)

FOMA BOHEMIA s.r.o. Hradec Králové

Hradec Králové

ZP

RUBENA a.s. SVBF Praha

Hradec Králové - ZP Pra Hradec Králové ZP

SVBF Praha - letiště

Hradec Králové

HUTR

Vamberecké maso a.s. Voseček - VOS s.r.o.

Hradec Králové Hradec Králové

ZP ZP

TANEX a.s.

Třebechovice pod ZP Ore

Výkon (MW) 8,8 5,8 14,6 13,0 13,0 0,4 0,4 0,4 0,1 0,0 0,0 27,3 7,4

Provoz. hodiny (hod/r) 857 4640 924 1404 3292 2211 3470 2500 0 3200 2264

12,0 7,4 26,8 4,0

2500 3976

4,2 2,8 2,8 9,8 2,9 2,9 2,9 2,9 11,6 5,4 3,0 3,0 3,0 3,0 12,0 4,4

1501 2106 2254

4,4 4,4 0,8 14,0

0 0 0

6000

1544 563 1363 2433 4193 734 677 2500 2500 680

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 12,489 1994 36,816 1993 49,305 25,000 1942 37,000 1942 5,000 1994 2,806 1994 4,403 1994 0,783 1994 0,000 1995 0,242 1986 75,234 10,000 1964 33,000 12,000 55,000 82,080

1987 1971

19,291 18,044 19,312 56,647 4,011 0,021 9,710 17,332 31,074 21,000 0,004 0,004 23,760 23,760 47,528 20,000

1994 1994 1994

0,000 0,000 0,000 20,000


1997

766

570 5700

1606 1990 1990 1990 1990 1993 1979 1979 1979 1979

742 1080

1100 1989 1973 1973 1989 397


938

2003


IDEA s.r.o.

Černožice

ZP

TEVEX a.s.

Černožice

HUPR

RCHP BENÁTKY a.s.

Benátky

2,9 1,9 2,9 7,7 12,0 12,0 12,0 12,0 48,0 1,1 1,1 1,1 3,3

HUTR

2669 1832 2648 5422 2557 2500 2500 2196 2196 2500

24,605 10,918 24,412 59,935 132,000 62,000 81,000 70,200 345,200 6,087 6,087 6,930 19,104

1979 1984 1986 2168 1989 1989 1989 1989 1998 1980 1980 1980 1608


AGROSERVIS 98 s.r.o. - kotelna Explat s.r.o. - ing. Kašpar - kotelna OBEC ČERNILOV - kotelna ZP NOTEX CZ a.s. - kotelna Domov důchodců CEREA a.s. - silo Dobřenice Novartis Agro s.r.o. - kotelna CEREA a.s. - silo Dobřenice NIVA s.r.o. - kotelna ZP XaveRoss s.r.o. - kotelna ZP CEREA a.s. - kotelna AB POPROP s.r.o. - kotelna Piletice Hradecká pekárna s.r.o. - kotelna 2,v Aleš Ptáček-PROGRESTISK - kotelna Pan Fišer Jan Česká Třebová - koteln Český Telecom a.s. Praha - diesselagr Československá státní automobilová do Zemědělské zásobování a nákup a.s. Hradecká pekárna s.r.o. - kotelna 1 SVBF Praha,regionální správa Pardubic Vodovody a kanalizace Hradec Králové TECHINGSTAV s.r.o. - kotelna ZVU Kovárna s.r.o. - průmyslové plyno STAPI-BET s.r.o. - kotelna ALMET a.s. - tavící pece MORGAN Magnet a.s. Pardubice Fa RENE s.r.o. - vytápění budov KONZUM,spotřební družstvo velkoobch

Lokalita

Běleč nad Orlicí Blešno Černilov Černožice Černožice Dobřenice Dobřenice Dobřenice Dolní Přím Dolní Přím Hořiněves Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

Inst. Výkon (MW) 0,300 0,500 0,482 3,900 0,360 3,000 1,460 1,173 0,650 0,420 0,873 4,740 3,941 3,320 3,060 2,667 2,640 2,600 2,537 2,320 2,116 2,080 1,940 1,860 1,450 1,340 1,209 1,118

Výroba Druh paliva tepla (GJ/r) 136 KOKS 379 CUTR 1839 ZP 5480 HUPR/HUTR 3070 ZP 9782 NSTO 797 HUTR 2078 HUTR/KOKS 3263 ZP 3175 ZP 1080 LTO 4153 ZP 86395 ZP 3030 ZP 16727 ZP 4976 ZP 2854 LTO 1543 ZP 3514 ZP 7817 PB 7324 ZP 4009 ZP 69 ZP 1602 HUTR 10466 ZP 859 ZP 1927 ZP 3346 ZP


2003


HACAR a.s. Hradec Králové - motorová Vojenské stavby CZ a.s. o.z. POZISTAV AMATI-DENAK s.r.o. - kotelna Benzina a.s. Praha - kotelna PZ 3 Lesy České republiky s.p. - kotelna KERIS Hradec Králové a.s. - kotelna PRVNÍ PRIVÁTNÍ CHIRURGICKÉ CENTRUM s. České dráhy s.o. gener.ředitelství DETAX AMC s.r.o. - kotelna plynová Agropodnik a.s. - kotelna 1 Správčice Josef,Jiří,Ivan Kavanovi - kotelna MĚSTO HRADEC KRÁLOVÉ základní škola Služba škole Hradec Králové Domov důchodců OKRESNÍ SOUD V HRADCI KRÁLOVÉ Delvita a.s. Pardubice - supermarket MĚSTO HRADEC KRÁLOVÉ - kotelna Jiří Lopaur - brusírna válců Východočeská plynárenská a.s. - kotel LE CYGNE SPORTIF GROUPE a.s. OD DON Strojírna Kukleny s.r.o. - kotelna Střední odborná škola veterinární a G Ing.Jiří Štěpánek - plynová kotelna Galerie moderního umění Dřevotvar interiéry Hradec Králové,vý Kingspan CZ a.s. - kotelna KONZUM,spotřební družstvo supermarket Hvězdárna a planetárium p.o. Česká pošta s.p. Praha - pošta 2 Správa nemovitostí Hradec Králové a.s Plzeňský Prazdroj a.s. - kotelna TBG BAK s.r.o. - kotelna QUELLE s.r.o. - náhradní zdroj el.ene VLTAVA-LABE-PRESS a.s. - kotelna Hasičský záchranný sbor ČR Královéhra Český Telecom a.s. Praha - kotelna Vladimír Valenta-NATURACENTRUMStavební bytové družstvo Hradec Králo PALACE Hradec Králové s.r.o. - plynov HOBÉ Pardubice a.s. - technologické a HOBÉ Pardubice a.s. - technologické a MALBA,výrobní družstvo Hr. Králové Policie ČR,správa Východočeského kraj Dřevotvar interiéry Hradec Králové,vý POLSTRIN DESING s.r.o. - kotelna Glatt-Pharma s.r.o. - kotelna Hasičský záchranný sbor ČR Královéhra SVBF Praha,regionální správa Pardubic

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

1,000 0,945 0,930 0,930 0,892 0,850 0,790

122 NAFT 2626 ZP 3503 ZP 3260 NSTO 4587 ZP 1115 ZP 2286 ZP

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

0,772 0,727 0,725 0,720 0,716

2530 KOKS 3588 ZP 1669 ZP 1322 ZP 1949 ZP

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

0,666 0,660 0,660

1016 KOKS 6679 ZP 1450 LTO

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

0,592 0,558 0,529 0,520 0,506

3003 ZP 3464 ZP 497 ZP 2157 ZP 4175 ZP

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

0,502 0,500 0,482 0,480 0,464 0,460 0,440

631 KOKS 1997 ZP 1418 ZP 4677 ZP 2334 ZP 3384 ZP 3902 ZP

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové

0,428 0,400 0,383 0,370 0,370 0,360 0,360 0,354 0,350 0,350 0,344 0,338 0,326 0,322 0,316 0,315 0,306 0,304 0,300 0,300 0,297

2015 ZP 2315 ZP 2956 ZP 1291 ZP 688 ZP 29 NAFT 1766 ZP 2929 ZP 1447 NAFT 678 KOKS 2814 ZP 97 ZP 127 LTO 1886 ZP 825 PB 4731 ZP 278 DREV 1191 ZP 2802 ZP 698 ZP 2115 KOKS


2003


UK v Praze Farmaceutická fakulta v Hr Fakultní nemocnice - kotelna Readymix Bohemia s.r.o. - betonárna H Filtr Zeos s.r.o. - kotelna PROPAGAČNÍ PODNIK SVBF Praha,regionální správa Pardubic České dráhy s.o. gener.ředitelství Karel Šperk-ELEKTROSERVIS Chovservis a.s. Hlavečník - plynová k ARROW International ČR a.s. - kotelna Uhelné sklady Hradec Králové a.s. NEON Hradec Králové s.r.o. AutoPrim HK a.s. - kotelna VEROLD HRADEC KRÁLOVÉ s.r.o. Stavofinal HK s.r.o. - NTL kotelna DETAX AMC s.r.o. - teplovzdušný agreg UNI-centrum s.r.o. – kotelna Shell Czech Republic a.s. – kotelna Dopravní podnik města Hradce Králové LIGMET SD a.s. – kotelna SVBF Praha,regionální správa Pardubic Resonanční pila a.s. - kotelna na dře Československá státní automobilová do Desta-CZ a.s. – kotelna PERENA s.r.o. - kotelna kachní líheň Základní škola Chlumec nad Cidlinou SVBF Praha,regionální správa Pardubic Kovoplast Chlumec nad Cidlinou a.s. KAND a.s. – kotelna Kovoplast Chlumec nad Cidlinou a.s. VPS Chlumec s.r.o. – kotelna Antonín Mrkvička ing.-TEROM Kovoplast Chlumec nad Cidlinou a.s. Kovoplast Chlumec nad Cidlinou a.s. Střední odborná škola a Střední odbor SVBF Praha,regionální správa Pardubic Domov důchodců V Podzámčí PRO AUTO LOUDA s.r.o. – kotelna Kovoplast Chlumec nad Cidlinou a.s. IZOMAT KÁRANICE a.s. – kotelna PERENA s.r.o. – kotelna Agrodružstvo Lhota pod Libčany - stře Agrodružstvo Lhota pod Libčany - mech Agrodružstvo Lhota pod Libčany - sušá LIPRA a.s. – kotelna Zemědělské družstvo Lovčice – kotelna Zemědělská akciová společnost Mžany a Zemědělská akciová společnost Mžany a Zemědělské družstvo Nechanice - kotel Zemědělské družstvo Nechanice - kotel Zemědělské družstvo Nechanice - kotel Zemědělské družstvo Nechanice - kotel

Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Chlumec nad Cidlino Káranice Kosice Lhota pod Libčany Lhota pod Libčany Lhota pod Libčany Libřice Lovčice Mokrovousy Mžany Nechanice Nechanice Nechanice Nechanice

0,284 0,280 0,278 0,276 0,260 0,250 0,240 0,240 0,232 0,230 0,226 0,212 0,200 0,200 0,180 0,100 0,040 0,037 0,000 0,000 4,552 4,140 1,770 1,421 1,053 1,020 0,726 0,690 0,558 0,544 0,470 0,345 0,336 0,251 0,250 0,208 0,200 0,160 0,048 0,781 0,800 5,702 2,416 1,060 0,614 0,600 0,000 0,759 0,782 0,696 0,614 0,550

359 ZP 2330 ZP 45 ZP 969 ZP 1436 ZP 2391 ZP 1436 ZP 189 ZP 3259 ZP 3418 ZP 761 KOKS 1759 ZP 664 ZP 272 ZP 1831 ZP 3963 MSTO 85 ZP 208 ZP 425 ZP 2238 ZP 29626 HUTR 22175 DREV 1318 LTO 10050 ZP 4472 NAFTA/LTO 9818 ZP 3842 KOKS 5665 ZP 1290 LTO 1677 ZP 2090 ZP 1550 ZP 732 ZP 460 ZP 732 ZP 1249 ZP 1928 ZP 1120 ZP 79 ZP 1575 LTO 254 DREV 4059 DREV 2191 HUTR 6657 HUTR 3021 HUTR 1646 NSTO 1 KOKS 1328 DREV 195 HUTR 420 DREV 992 HUTR 1131 DREVHUTR/LTO


2003


Dětský domov Nechanice Základní škola Nechanice Fakultní nemocnice – kotelna Rovina Písek a.s. - sušička obilí Nov OSEVA UNI a.s. - obilní sušárna Alnyk s.r.o. - kotelna Agrodružstvo Lhota pod Libčany - mech PROINOX Bohemia s.r.o. - kotelna RUBENA a.s. - kotelna strojírny Předm Mlýny J.Voženílek s.r.o. - kotelny Au OBEC PŘEDMĚŘICE NAD LABEM kotelna SVBF Praha,regionální správa Pardubic Zemědělské družstvo Libčany - kotelna CEREA a.s. - sušárna Sadová Agropodnik a.s. - středisko Sadová Ing.Mach Jiří - drůbeží haly Skalička Ing.Mach Jiří - drůbeží haly SkaliceMĚSTO SMIŘICE - kotelna MĚSTO SMIŘICE - kotelna střed CEREA a.s. - suška obilovin Smiřice Základní škola Smiřice - kotelna CEREA a.s. - kotelna VKS Smiřice Danisco Cultor Bohemia a.s. - kotelna BRUKOV s.r.o. - kotelna MĚSTO SMIŘICE - kotelna a PS č.5 Zemědělská akciová společnost Mžany a Železniční stavitelství Praha a.s. Střední odborná škola Stěžery LAUDIS a.s. - kotelna ELEGA s.r.o. - kotelna LTO GALEX a.s. - kotelna České dřevařské závody Praha a.s. - k ELEGA s.r.o. - kotelna ZP Stavební bytové družstvo Hradec Králo Stavební bytové družstvo Hradec Králo Zemědělské družstvo Všestary - sušárn Stavební bytové družstvo Hradec Králo

Nechanice Nechanice Nechanice Nové Město Nové Město Nové Město Praskačka Praskačka Předměřice nad Labe Předměřice nad Labe Předměřice nad Labe

0,484 0,344 0,330 1,160 0,500 0,386 0,279 0,279 1,050 0,750 0,480

Račice nad Trotinou Radíkovice Sadová Sadová Skalice Skalice Smiřice Smiřice Smiřice Smiřice Smiřice Smiřice Smiřice Smiřice Sovětice Stěžery Stěžery Syrovátka Třebechovice pod Or Třebechovice pod Or Třebechovice pod Or Třebechovice pod Or Třebechovice pod Or Třebechovice pod Or Všestary Vysoká nad Labem

1,200 0,400 1,466 0,772 0,525 0,225 3,150 1,510 1,364 1,260 0,870 0,800 0,660 0,530 0,280 0,307 0,300 2,300 2,800 1,140 1,000 0,580 0,261 0,216 2,950 0,440

3630 KOKS 1138 PB/ZP 364 ZP 550 ZP 75 ZP 498 HUTR/DREV 1029 HUTR 145 DREV/HUTR 2031 ZP 3372 KOKS 5091 ZP 4433 LTO 304 DREV 274 HUTR 784 KOKS 2374 ZP 2595 ZP 38020 ZP 11659 ZP 2270 ZP 6540 ZP 2957 ZP 6871 BP 2497 ZP 5943 ZP 2200 KOKS 1552 KOKS 926 ZP 19294 HUTR 4332 LTO 2451 LTO 7968 DREV 1292 ZP 1229 ZP 1316 ZP 446 ZP 305 ZP


2003



ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů : -

Pardubice - Hradec Králové - Hořice - Konecchlumí – Jičín

-

Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov

Území má vysoký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic. Na území správního obvodu se do budoucna nenavrhují ani nové trasy VTL plynovodů, ani výstavba VTL/STL regulačních stanic. Plynofikace města Hradec Králové vč. přilehlých sídelních lokalit činí 83 % a to i na území zásobovaném ze soustavy centralizovaného zásobování teplem z Elektrárny Opatovice nad Labem, a.s., kde plyn slouží hlavně pro vaření a v některých případech pro ohřev nebo vytápění. Zdrojem plynu ve městě je rozvodný systém vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů s regulačními stanicemi. Potřeba zemního plynu na území města je cca 54,5 mil. m3/rok (obyvatelstvo 27,2 m3/rok, maloodběratelé 9,5 m3/rok a velkoodběratelé 17,8 m3/rok). Na dálkový plynovod je město Hradec Králové napojeno od roku 1950, v té době byl odběratelům dodáván svítiplyn. V letech 1981 až 1983 bylo město převedeno na zemní plyn.

Vysokotlaké plynovody Zásobování města svítiplynem se uskutečňovalo prostřednictvím VTL plynovodu DN 200/250 Jaroměř – Hradec Králové – Pardubice, který se dotýkal západního okraje města.


2003


V úseku Hradce králové – Pardubice byl tento plynovod zrušen a nahrazen VTL plynovodem DN 500 vedeným západně od původního plynovodu. Podél východního okraje města směrem od Pardubic je dále vybudován VTL plynovod DN 300. Tímto obchvatem byl původně do města od roku 1981 dodáván zemní plyn, který je od roku 1986 dodáván prostřednictvím obou zmiňovaných VTL plynovodů.

Středotlaké plynovodní sítě Středotlaké plynovodní sítě jsou využívány pro zásobování větších odběratelů, pro plynofikaci ucelených částí města a jako operativní kapacitní zdroj pro město. Středotlaký plynovod zásobuje oblasti Plácky, Piletice, skladištní oblast, Plačice, Slatina, Rusek, Chaloupky, Svobodné Dvory a další lokality, některé v kombinací s NTL plynovodní sítí.

Nízkotlaká plynovodní síť Nízkotlaká plynovodní síť zásobuje odběratele hlavně v původní městské zástavbě v některých případech v kombinaci se STL plynovodní sítí. Kombinovaný případ zásobování plynem se objevuje i v některých okrajových částech města (např. Věkoše, Moravské Předměstí, Třebeš). Nevyhovující dimenze nebo stará potrubí jsou postupně nahrazována potrubím novým.

Struktura spotřeby zemního plynu, počty odběratelů a délky stávajících sítí V současné době je na území města Hradec Králové položeno 259 732 m STL a NTL plynovodních sítí. Na tyto sítě je napojeno 10 831 přípojek o celkové délce 125 130 m. Zemní plyn je v současné době dostupný ve všech částech města.


2003


ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Největším problémem, který lze očekávat ve výhledu bude zajištění elektrického výkonu pro východní a západní část města Hradec Králové. Nové průmyslové aktivity a především skokové nárůsty elektrického výkonu, budou vyžadovat realizaci dvou nových transformoven 110/35 kV. Ve výhledových plánech a.s.VČE je jejich realizace předpokládána a rozvodný systém VVN i VN je na tento stav připraven. Termín výstavby předmětných TR lze očekávat v období let 2009 – 2015. Poněkud závažnější situace se jeví v lokalitě města Chlumec nad Cidlinou. Zde by v případě mimořádných výkonových požadavků bylo nutno provést výstavbu další TR 110/35 kV. Zásobování města Hradec Králové el. energií zajišťuje rozvodná síť s napětím 110 kV, instalovaný výkon transformátorů je 160 MVA. Rozvod vysokého napětí je v současné době proveden třemi napěťovými systémy: 35 kV, 10 kV a 5 kV Systém 35 kV zásobuje podstatnou část městské aglomerace vč. průmyslových objektů v severní části města. Ve výhledu nejbližších let bude napěťový systém 5 kV nahrazen systémem 10 kV. Na území města Hradec Králové není významný zdroj elektrické energie s výjimkou 3 vodních elektráren (Labe, Orlice, Slezské předměstí – instalovaný výkon 2,1 MVA) a elektrárny závodu ZVU. Odběr el. energie města Hradec králové zajišťuje distribuční soustava velmi vysokého napětí (VVN) 110 kV dvojitou linkou 110 kV V1161, 1162 EOP – Všestary a dvojitou linkou 110 kV V1981, 1982 Všestary – Hradec Králové. Území města Hradec Králové je zásobováno z rozvodny 110/35 kV HK-Sever a 110/35 kV HK-Jih. Obě rozvodny disponují úhrnným transformačním výkonem 4x40 MVA. Rozvodna HK-Sever byla uvedena do provozu v roce 1971 a zásobuje severní polovinu města. Rozvodna HK-Jih byla uvedena do provozu v roce 1988. Pro okrajové zóny města (např. Slatina, Plačice atd.) je napájecím bodem rozvodna 110/35 kV Všestary.


2003


Jako průmyslové napájecí body slouží další dvě rozvodny: 110/22 kV ČD-HK 110/6 kV ČKD Plotiště v souladu s platným územním plánem města Hradec Králové plánuje Východočeská energetika výstavbu nových napájecích bodů 110/35 kV HK-Východ a HK-Západ. Rozvodny VN Primární rozvod města Hradec Králové je v současné době proveden třemi napěťovými systémy: 5 kV, 10 kV a 35 kV. Systémy 5 a 10 kV jsou řešeny pouze jako kabelové. Systém 35 kV je z převážné části (centrum města) také kabelový pouze v okrajových částech města je řešen vrchním rozvodem.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Zásobování teplem města Hradec Králové je realizováno soustavou centralizovaného zásobování teplem (dále jen SCZT) z centrálního zdroje tepla, kterým je Elektrárna Opatovice (dále EOP). V elektrárně je instalováno 6 výrobních bloků. Palivem je hnědé uhlí. Ve třech etapách byla v letech 1972 – 1975, 1976 – 1980 a 1984 – 1987 provedena rekonstrukce elektrárny pro dodávku tepla. Po ukončení třetí etapy činí celkový tepelný výkon elektrárny 1138 MW, do sítě CZT je možno dodávat výkon 698 MW. Od roku 1994 do roku 1997 byla postupně modernizována jednotlivá turbosoustrojí, jejich celkový instalovaný el. výkon je nyní 360 MW. Na zdroji bylo instalováno odsiřovací zařízení, do provozu bylo uvedeno v říjnu 1998. Dodávka tepla z EOP do Hradce Králové je zajištěna tepelným napáječem o délce 8,1 km, který je v současné době tvořen třemi trubkami o jmenovitých světlostech 1 x 700 a 2 x DN 500. V topné sezoně jsou v provozu všechna 3 potrubí ( DN 700 napájecí, 2 x DN 500 vratné), mimo topnou sezonu jsou v provozu jen 2 x DN 500.


2003


Celková dodávka tepla do města Hradec Králové se v poslední době pohybuje v rozmezí cca 2 200 000 – 2 400 000 GJ/r z čehož podíl dodávky pro bytovou sféru je cca 45%, pro průmyslovou sféru cca 40% a pro terciální sféru cca 15%.

Napaječ napájí horkovodní primární rozvody v pěti větvích : Větev A

Slezské předměstí

B

Pražské předměstí

C

Nový Hradec, Moravské předměstí a Malšovice

D

Pouchov, severovýchodní část Slezského předměstí a část města severně od Pražského předměstí

F

Březhrad

Provozovatelem a majitelem primárních horkovodních sítí o parametrech 140/60°C v Hradci Králové je EOP, a.s.. Teplo je prodáváno z primáru v roce 2003 za 148 Kč/GJ (bez DPH). Provozovatelem a majitelem předávacích stanic (PS) a sekundárních sítí tepla na území města Hradec Králové je EOP, Správa nemovitostí Hradec Králové a.s. (SNHK) – s nejvyšším podílem PS, a dále ostatní odběratelé tepla. Z celkového počtu 196 předávacích stanic (PS) a sekundárních sítí je 90 PS ve vlastnictví SNHK převážně pro bytovou a občanskou zástavbu. Dalším majitelem a provozovatelem PS a sekundárních sítí je EOP, a.s., která vlastní 39 ks PS, většinou pro průmyslovou a občanskou zástavbu. Zbývajících 67 PS je ve vlastnictví odběratelů tepla. Teplo z předávacích stanic je dodáváno sekundárními, převážně čtyřtrubkovými rozvody (centrální příprava TUV). Tepelné rozvody z několika PS jsou již rekonstruovány na předizolovanou

dvoutrubku

s domovními

předávacími

stanicemi

na

jednotlivých

zásobovaných objektech. Počet bytů zásobovaných z SCZT je přibližně 24 000, takže při ukazateli 2,75 obyv/byt je již ze SCZT zásobováno celkem 66 000 obyvatel města Hradec Králové.


2003


Dodávka tepla z EOP do města Hradec Králové Dodávka tepla v roce 2001

2 431 654 GJ/r

Dodávka tepla v roce 2002

2 279 388 GJ/r

Stávající max. dodávaný tepelný výkon

249 MW

Technicky možný max. tepelný výkon

350 MW

Tepelný příkon v letním období ninimální

10,8 MW

maximální

29,1 MW

průměrný

17,6 MW

Teplota media v primárním rozvodu topné období

140 / 60 oC

letní období

80 / 50 oC

Záložní zdroje pro EOP V důsledku havárie EOP v roce 2002, je plánována výstavba záložních tepelných zdrojů pro dodávku tepla do stávajících primárních rozvodů ve městě. Přehled záložních zdrojů Lokalita

Instalovaný výkon

Druh paliva

Rozvod tepla “Farářství”

45 MW

ZP / LTO

r. 2004

ZVU

90 MW

ZP / LTO

r. 2005

LTO

r. 2003

ZP

stávající zdroj

PETROF (mobilní)

5 MW

Fakultní nemocnice

15 MW

Uvedení do provozu

Další rozvoj CZT z primárních rozvodů EOP a.s. je možno ve městě Hradec Králové předpokládat na jižním okraji Nového Hradce, pro dodávku tepla do nově budovaných bytových domů. Celkem se jedná o cca 750 bytů s tepelným připojovacím příkonem cca 3,5 MW. V ostatních částech města se počítá v důsledku zahušťování rozvodů CZT s nárůstem připojovacího příkonu v dlouhodobém horizontu max. cca do 20 MW.


2003


Rozvojové lokality ve městě Hradec Králové s budoucí dodávkou energie Výrobní plochy Plačice

15,30 ha

Plačice

4,06 ha

Svobodné Dvory

0,97 ha

Pražské Předměstí

5,00 ha (+2,00 ha ve výhledovém období)

Březhrad

4,02ha

Březhrad

2,32 ha

Březhrad

5,84ha

Plácky

2,27ha

Plotiště

6,00 ha

Věkoše

7,84 ha

Slezské Předměstí

7,45 ha


5,24 ha


6,04 ha


4,18 ha

Plochy pro bytovou výstavbu Plačice

50 bytů (RD)

Svobodné Dvory

102 bytů (RD)

Svobodné Dvory, Plotiště

116 bytů (RD) + 180 (BD)

Svobodné dvory

107 bytů (RD)

Kukleny

140 bytů (RD)

Kukleny

24 bytů (RD)

Březhrad

21 bytů (RD)

Nový Hradec Králové

55 bytů (BD)

Třebeš

70 bytů (RD) + 174 bytů (BD)


17 bytů (RD)

Kluky

25 bytů (RD) 50

RAEN s.r.o. Praha

2003


Piletice, Pouchová

50 bytů (RD)

Malšova Lhota

38 bytů (RD)


80 bytů (RD) + 610 bytů (BD)


66 bytů (RD)

Slatina

155 bytů (RD)

Svinary

39 bytů (RD)

Předpokládaný počet bytů v rodinných domech v lokalitě Plačice je 55 bytů. Lokalita Svobodné Dvory + Plotiště má předpokládaný počet celkem 505 bytů z toho 325 bytů v rodinných domech a 180 bytů v bytových domech. V lokalitě Kukleny se předpokládá do budoucna se 164 byty v rodinných domech. V lokalitě Březhrad se předpokládá do budoucna s 21 byty v rodinných domech. Lokalita Nový Hradec Králové má předpokládaný počet celkem 828 bytů z toho 665 bytů v bytových domech a 163 bytů v rodinných domech. Lokalita Třebeš celkem 244 bytů z toho 70 bytů v rodinných domech a 174 bytů v bytových domech. Lokalita Kluky celkem 25 bytů v rodinných domech. Lokalita Piletice, Pouchová celkem 50 bytů v rodinných domech. Lokalita Malšova Lhota celkem 38 bytů v rodinných domechLokalita Slatina celkem 155 bytů v rodinných domech. Lokalita Svinary celkem 39 bytů v rodinných domech.

Občanská vybavenost

Pražské Předměstí, Březhrad

10 ha

Hradec Králové, Pražské Předměstí 14 ha Věkoše, lokalita ALDIS

4 ha

Třebeš

2,2 ha


0,8 ha


1,9 ha

Pražské Předměstí

0,6 ha 51

RAEN s.r.o. Praha

2003


2.3.



0 0 48 42,2 0 0 0 0 0 94,3 184,5


0 0 531077 187182 0 0 0 0 0 460574 1178833

Podíl paliva (%) 0,0 0,0 45,1 15,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 39,1 100,0


Podíl paliva (%) 0,1 0,0 1,1 13,8 4,6 7,5 7,9 0,0 1,4 63,6 100,0

0 0 345200 125412 0 0 0 0 0 391488 862100


Střední zdroje


Instal. výkon (MW) 0,5 0 3,9 19 6,4 14,6 20,1 0 2,6 82,5 149,6


2003




Zásobování teplem Nejvyšší podíl na dodávce tepla pro největší město území a celého kraje, Hradec Králové, má soustava centralizovaného zásobování teplem s centrálním zdrojem tepla v Elektrárně Opatovicích ( EOP). EPO leží mimo území Královéhradeckého kraje a dodává teplo kromě Hradce Králové i do Pardubic, Chrudimi a jiných obcí. Celkový instalovaný tepelný výkon elektrárny je 1138 MW, celkový instalovaný el. výkon je 360 MW. Do sítě CZT je celkem možno dodávat max. tepelný výkon 698 MW, z toho do Hradce Králové 350 MW. Současný max. dodávaný celkový tepelný výkon do CZT je však cca 490MW, z toho do Hradce Králové max. 250 MW . Dodávka tepla z EOP do Hradce Králové je zajištěna tepelným napáječem o délce 8,1 km, který je tvořen třemi trubkami o jmenovitých světlostech 1 x 700 a 2 x DN 500. Napaječ napájí horkovodní primární rozvody v pěti větvích. Teplo je prodáváno z primáru v roce 2003 za 148 Kč/GJ (bez DPH). Teplo je z primáru prostřednictvím předávacích stanic a sekundárních rozvodů dodáváno konečným uživatelům – do bytového i nebytového sektoru. Počet bytů zásobovaných z SCZT je přibližně 24 000, což představuje dodávku tepla z CZT pro téměř 70% obyvatel města. Cena tepla pro obyvatelstvo je velmi nízká – pouze 213 Kč/GJ (včetně DPH). V důsledku havárie EOP v roce 2002, je plánována výstavba záložních tepelných zdrojů pro dodávku tepla do stávajících primárních rozvodů ve městě dle přehledu uvedeného výše (odst. 2.2.2, Zásobování teplem).


2003


Další rozvoj CZT z primárních rozvodů EOP a.s. je možno ve městě Hradec Králové předpokládat na jižním okraji Nového Hradce, pro dodávku tepla do nově budovaných bytových domů. Celkem se jedná o cca 750 bytů s tepelným připojovacím příkonem cca 3,5 MW. V ostatních částech města se počítá v důsledku zahušťování rozvodů CZT s nárůstem připojovacího příkonu v dlouhodobém horizontu max. cca do 20 MW. Zásobování teplem ostatních odběratelů v Hradci Králové, kteří nejsou připojeni na soustavu CZT je z lokálních zdrojů tepla, převážně plynových. Lokální zdroje tepla provozují v Hradci Králové však i dva odběratelé, připojení na CZT. Jedná se Fakultní nemocnici a RUBENU, kteří v důsledku požadavku na dodávku technologické páry provozují plynové parní kotle. Zásobování teplem v ostatních městech a obcích území je zajištěno z několika blokových kotelen a především z lokálních zdrojů tepla. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má vysoký stupeň plynofikace. Plynofikace nad 50% je ve městech Hradec Králové a Třebechovice pod Orebem a v dalších 23 obcích v území. Města Chlumec nad Cidlinou, Nechanice, Smiřice a dalších 48 obcích je plynofikováno pod 50%. Zbývajících 5 obcí v území má VČP a.s. zájem také plynofikovat. V souvislostí s tímto záměrem se však do budoucna nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu ani výstavbou VTL/STL regulačních stanic.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Největším problémem, který lze očekávat ve výhledu bude zajištění elektrického výkonu pro východní a západní část města Hradec Králové. Nové průmyslové aktivity a především skokové nárůsty elektrického výkonu, budou vyžadovat realizaci dvou nových transformoven 110/35 kV s výstavbou v období let 2009 – 2015. Závažnější situace může vzniknout v lokalitě města Chlumec nad Cidlinou. Zde by v případě mimořádných výkonových požadavků bylo nutno provést výstavbu další TR 110/35 kV. 54 RAEN s.r.o. Praha

2003



Výroba tepla Velké zdroje tepla jsou instalovány v Hradci Králové, Třebechovicích, Černožicích a Benátkách. Většina těchto zdrojů jsou plynové, kromě ČKD MOTORY a SVBF – Letiště v Hradci Králové a TEVEXu v Černožicích a RCHP v Benátkách, které spalují hnědé uhlí. Z hlediska spotřeby paliva má však v kategorii velkých zdrojů nejvyšší podíl hnědé uhlí 61% !! a plyn jen 39%. Stáří kotlů ve velkých zdrojích se pohybuje v rozmezí 10 – 20 let. Výjimkou jsou dva kotle v ČKD MOTORY z roku 1942 ! a dva kotle v závodě FOMA z roku 1964 a 1971. Na vysokém podílu spalovaného hnědého uhlí se podílí především závod TEVEX v Černožicích, kotle tohoto zdroje jsou však staré jen14 let, nelze tedy předpokládat jejich brzkou výměnu. Ve středních zdrojích je nejrozšířenějším palivem zemní plyn s 64%, následovaný hnědým uhlím s podílem 14%. Podíl dřevního odpadu na výrobě tepla činí téměř 8%. Výroba tepla ve velkých zdrojích je přibližně 1,5 x vyšší než ve zdrojích středních. Kombinovaná výroba tepla a el. energie není v území provozována. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce zmíněných velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Hradec Králové (dodávka tepla z EPO). Dodávka tepla z EOP do Hradce Králové je zajištěna tepelným napáječem o délce 8,1 km, který je tvořen třemi trubkami o jmenovitých světlostech 1 x 700 a 2 x DN 500. Dodávka tepla v roce 2002 do Hradce Králové činila 2 279 388 GJ/r. Napaječ napájí horkovodní primární rozvody v pěti větvích. Provozovatelem a majitelem primárních horkovodních sítí o parametrech 140/60°C v Hradci Králové je EOP. Teplo je prodáváno z primáru v roce 2003 za 148 Kč/GJ (bez DPH). Technický stav primárních rozvodů je velmi dobrý. Mezi EOP a městem Hradec Králové jsou rozvody nadzemní, ve městě v kanálech nebo předizolovaném provedení. 55 RAEN s.r.o. Praha

2003


Provozovatelem a majitelem předávacích stanic (PS) a sekundárních sítí tepla na území města Hradec Králové je EOP, Správa nemovitostí Hradec Králové a.s. (SNHK) a ostatní odběratelé tepla. Teplo z předávacích stanic je dodáváno sekundárními, převážně čtyřtrubkovými rozvody (centrální příprava TUV). Tepelné rozvody z několika PS jsou již rekonstruovány na předizolovanou

dvoutrubku

s domovními

předávacími

stanicemi

na

jednotlivých

zásobovaných objektech. Podíl tepelných ztrát vůči dodávanému teplu z primárních rozvodů činí cca 10%, ze sekundárních rozvodů činí cca 15%. V ostatních městech území se vyskytují zcela ojediněle blokové kotelny s velmi krátkými rozvody tepla. V obcích území nejsou rozvody tepla instalovány.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD JAROMĚŘ 2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie

Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Jaroměř Dolany Heřmanice Hořenice Chvalkovice Jasenná Nový Ples Rasošky Rožnov Rychnovek Šestajovice Velichovky Velký Třebešov Vlkov Zaloňov

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x


2003



Lokalita

Druh paliva

Teplo s.r.o.

Jaroměř

HUTR HUTR ZP ZP ZP

Energetika s.r.o.

Jaroměř

ZP

MIKA a.s.

Jaroměř

ZP

Lázně Velichovky a.s.

Velichovky

ZP

Výkon (MW) 14,0 26,0 4,5 4,5 0,3 49,2 2,9 2,9 1,2 1,2 8,1 2,9 2,6 5,5 1,6 4,3 5,9

Provoz. hodiny (hod/r) 0 0 4500 4500 2000 2965 2044 2512 3020 3618 742 1402 1996

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 0,000 1965 0,000 1970 12,000 1994 12,000 2000 0,500 2000 24,500 12,000 1993 8,000 1993 4,000 1993 5,000 1993 29,000 14,000 1990 3,000 1990 17,000 6,824 1989 25,645 1989 32,469


138

990

857

1521


Zemědělské družstvo Dolany - posklizň Zemědělské družstvo Dolany - dílny a KSK BONO s.r.o. - kotelna Heřmanice Zemědělské zásobování a nákup a.s. Če Hartmann-Rico a.s. - závod 04 Chvalko Kimberly-Clark a.s. - kotelna Jaroměř SVBF Praha,regionální správa Pardubic CLASIC COTTON s.r.o. - kotelna přádel Energetika s.r.o. Jaroměř - kotelna I Město Jaroměř - mateřská škola RNDr.Černý Jan - zahradnictví Město Jaroměř - základní škola Josefo Gymnázium a Obchodní akademie Jaroměř

Lokalita

Dolany Dolany Heřmanice Hořenice Chvalkovice Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 1,163 682 ZP 0,276 4093 ZP 0,740 31439 CUTR/HUTR 0,728 3518 ZP 1,120 4739 ZP 2,480 5529 ZP 2,400 10124 ZP 1,473 2226 ZP 1,080 8365 ZP 1,050 1292 ZP 0,990 4811 ZP 0,934 3482 ZP 0,810 2369 ZP


2003


STEZ,družstvo mechaniků v Jaroměři Střední odborné učiliště Jaroměř - šk SVBF Praha,regionální správa Pardubic Agro Jaroměř s.r.o. - pastárna Jaromě Město Jaroměř - základní škola SVBF Praha,regionální správa Pardubic STAVBA,výrobní družstvo v Jaroměři Město Jaroměř - mateřská škola SVBF Praha,regionální správa Pardubic SVBF Praha,regionální správa Pardubic SVBF Praha,regionální správa Pardubic CLASIC COTTON s.r.o. - kotelna DEWECO Vojenský útvar 8677 - kuchyň Městské kino Svět v Jaroměři - koteln Dům dětí a mládeže Klíč Jaroměř Město Jaroměř - zvláštní škola Město Jaroměř - základní škola Boženy Autoprofi & Matějovský s.r.o. - autol SVBF Praha,regionální správa Pardubic Stavební bytové družstvo Náchod - kot Střední odborné učiliště Jaroměř - tě SVBF Praha,regionální správa Pardubic SVBF Praha,regionální správa Pardubic CIHELNY STAMP MISKOLEZY s.r.o. - cihe

Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Jaroměř Rychnovek Rychnovek Velký Třebešov

0,699 0,600 0,580 0,400 0,375 0,363 0,349 0,334 0,330 0,330 0,316 0,315 0,308 0,100 0,280 0,279 0,260 0,245 0,225 0,225 0,200 0,374 0,280 2,375

1185 ZP 4093 ZP 2800 ZP 2191 HUTR 2298 ZP 1149 ZP 574 ZP 862 ZP 1113 ZP 1149 ZP 1292 ZP 1077 ZP 898 ZP 765 ZP 641 HUTR 610 ZP 2154 ZP 361 NAFT 898 ZP 1328 ZP 646 ZP 1682 HUTR/KOKS 1668 HUTR 25002 ZP


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod – Broumov. Území má vyšší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších 4 obcí. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. S výstavbou dalších VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic se do budoucna neuvažuje.


2003


ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Pro vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti bývalého okresu Náchod bude realizováno nadzemní vedení 2 x 110 kV v trase Neznášov –Náchod. Toto vedení bude součástí výkonového zajištění systému 110 kV ve východní části kraje. Výrazné požadavky podnikatelských aktivit v prostoru města Jaroměř, si vynutí realizaci samostatné transformovny 110/35 kV. V souvislosti s tímto výkonovým nárůstem prověřuje a.s.VČE možnost situovat požadovaný energetický bod do prostoru transfomovny 400/110 kV Neznášov. Tímto řešením by byla docílena prostorová i investiční úspora.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Ve městě Jaroměři jsou provozovány dva zdroje CZT, Teplo s.r.o. a Energetika s.r.o. Zdroj Teplo s.r.o. je bývalá kotelna závodu TANEX Jaroměř. V tomto zdroji jsou v provozu dva plynové kotle o instalovaném výkonu 2 x 4,5 MW a plynová kogenerační jednotka s tepelným výkonem 0,3 MW. Dva uhelné kotle o výkonu 14,0 a 26,0 MW jsou v současné době mimo provoz. Zdroj zásobuje teplem závod TANEX PLASTY a.s., dále několik malých provozů v areálu bývalého závodu TANEX a dále okolní sídliště s odběrem tepla pro vytápění a TUV cca 20 000 GJ/r. Dodávka tepla pro sídliště je zajištěna v teplé vodě dvoutrubkovým rozvodem s předávacími stanicemi na zásobovaných objektech. Zdroj Energetika s.r.o. zásobuje teplem sídliště Zavadilka, spotřeba tepla pro vytápění a TUV je cca 30 000 GJ/r. Dodávka tepla pro sídliště je zajištěna v teplé vodě čtyřtrubkovým rozvodem. Cena dodávaného tepla se pohybuje v rozmezí 300 – 380 Kč/GJ. V současné době je spotřeba tepla pro vytápění a přípravu TUV v bytové sféře stanovena na 233 800 GJ/r – pro počet obyvatel 12 990 a měrnou spotřebu tepla 18 GJ/obyv.r. Současná dodávka tepla ze zdrojů CZT do bytové sféry v množství cca 50 000 GJ/r činí tedy jen 21 % z celkové spotřeby tepla v bytové sféře. 60 RAEN s.r.o. Praha

2003


To je dáno relativně vysokým podílem rodinných domů ve městě a dispozicí města, která není příliš koncentrovaná. Průmyslové závody ve městě jsou kromě TANEX PLASTY zásobovány teplem z vlastních zdrojů. MIKA

plynový zdroj 2,9 MW a 2,6 MW

CLASSIC COTTON

plynový zdroj 1,5 MW a 0,3 MW

JUTA

decentralizované plynové kotle á 0,1 – 0,2 MW

MILETA

el. kotelna 3 x 1,0 MW

KARSIT

decentralizované plynové kotle cca á 0,1 MW a sálavé plynové vytápění

žádný z těchto závodů nedisponuje odpadním teplem, které by se dalo využít pro externí dodávku tepla Výhled V rámci energetické koncepce pro město Jaroměř je navrženo rozšíření dodávky tepla ze dvou stávajících zdrojů CZT, Teplo s.r.o. a Energetika s.r.o. Ze zdroje Teplo s.r.o. by bylo možno vytápět oblast v okolí stadionu, kde jsou objekty s vlastními – převážně plynovými - zdroji tepla (školy, bytové domy) a dále nemocnici. Ze zdroje Energetika s.r.o. by bylo možno vytápět rodinné domy a některé menší objekty terciální sféry v okolí sídliště Zavadilka. Výhledově je možno též uvažovat propojení obou zdrojů, což by zajistilo vyšší flexibilitu a spolehlivost dodávky tepla. Uvedené rozšíření dodávky tepla ze zdrojů CZT by se projevilo mimo jiné též ve snížení imisí NOx. Protože zdroj Energetika s.r.o. je umístěn na okraji města s dostatečným volným okolním prostorem je možno uvažovat o rozšíření tohoto zdroje o kotle na spalování biomasy s příslušným akumulačním prostorem pro toto obnovitelné palivo. Protože město Jaroměř je vlastníkem lesů, bylo by možno jako palivo využít lesní štěpku. Další možností by bylo spalování rychlerostoucích dřevin nebo travin pěstovaných pro tento účel.


2003


Ve městě není plánována nová výstavba jejímž důsledkem by byla zvýšená spotřeba energie. Jedná se o výstavbu pouze jednotlivých rodinných domů. Další byty by měly být k dispozici po přebudování bývalého vojenského objektu v Josefově (vojenská nemocnice a kasárna).


2003


2.3.



0 0 0 0 0 0 0 0 0 68,8 68,8

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 103000 103000


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 100,0


0 0 0 2 0,3 0 0,2 0 0 23 25,5

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 37621 1265 0 361 0 0 100356 139603


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 31,8 1,0 0,0 0,3 0,0 0,0 66,9 100,0


2003




Zásobování teplem Dodávku tepla do většiny bytových domů a několika průmyslových závodů ve městě Jaroměř, zajišťují dvě soustavy CZT s plynovými zdroji tepla (Energetika s.r.o. a Teplo s.r.o.) Dodávka tepla z těchto CZT však činí jen cca 21% spotřeby bytové sféry. To je dáno konfigurací města s vyšším podílem rodinných domů. Výhledově se uvažuje jednak s částečným rozšířením CZT Energetika, a případně s propojením obou systémů. Dalším záměrem je výstavba kotle na spalování biomasy do zdroje Energetika. Zásobování teplem objektů ve zbývajících obcích území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má vyšší stupeň plynofikace. Plynofikováno nad 50% je město Jaroměř a dalších 6 obcí. Pod 50% jsou plynofikovány 4 obce. VČP a.s. má zájem plynofikovat i zbývající 4 obce v území. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. S výstavbou dalších VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic se do budoucna neuvažuje.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Podnikatelských aktivity v prostoru města Jaroměř, si vynutí výhledovou realizaci samostatné transformovny 110/35 kV.


2003



Výroba tepla Největšími zdroji tepla v území je zdroj CZT Teplo s.r.o. (9,3 MW) a zdroj CZT Energetika (8,1 MW) v Jaroměři. Stáří kotlů těchto plynových zdrojů se pohybuje v rozmezí 3 – 10 let. Ve velkých zdrojích v území je spalován pouze zemní plyn. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s podílem 67%, dalším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 32%. Dřevní odpad není spalován ani ve velkých, ani ve středních zdrojích. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji CZT Energetika v Jaroměři, je instalována kogenerační jednotka s plynovým motorem o el. výkonu 140 kW. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce dalšího velkého zdroje v území, Tepla s.r.o. v Jaroměři, hodnotit možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla V území jsou dvě teplovodní soustavy CZT instalovány pouze ve městě Jaroměři. Jedna soustava má dvoutrubkové, druhá čtyřtrubkové rozvody teplé vody Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich technický stav je dobrý.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD JIČÍN

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Jičín Kopidlno Lázně Bělohrad Sobotka Libáň Bačalky Běchary Brada – Rybniček Březina Budčeves Bukvice Butoves Bystřice Češov Dětenice Dílce Dolní Lochov Dřevěnice Holín Cholenice Choteč Chyjice Jičíněves Jinolice Kacákova Lhota Kbelnice Kněžnice Konecchlumí Kostelec Kovač Kozojedy Kyje Libošovice

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003


Libuň Lužany Markvartice Mladějov Mlázovice Nemyčeves Ohařice Ohaveč Osek Ostružno Podhradí Podůlší Radim Rokytňany Samšina Šárovcova Lhota Sběř Sedliště Sekeřice Slatiny Slavhostice Soběraz Staré Hrady Staré Místo Staré Smrkovice Střevač Svatojánský Újezd Třtěnice Tuř Údrnice Újezd pod Troskami Úblice Valdice Veliš Vitiněves Volanice Vrbice Vršce Vysoké Veselí Zámostí – Blata Zelenecká Lhota Železnice Žeretice Židovice Žlunice

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003




Lokalita

Druh paliva

AGS Jičín a.s.

Jičín

ZP

Krkonošské sýrárny a.s.

Jičín

ZP

Městský bytový podnik

Jičín

ZP

Okresní nemocnice

Jičín

ZP

Ronal ČR s.r.o.

Jičín

ZP

CUKROVAR a.s.

Kopidlno

HUTR

Vězeňská služba ČR

Valdice

ZP

MAVE a.s.

Vršce

LTO

Výkon (MW) 7,1 7,1 7,1 21,3 5,0 5,0 10,0 2,8 5,6 5,6 14,0 4,8 4,8 1,9 11,5 0,2 0,3 0,2 0,2 2,2 3,2 7,4 7,4 14,8 3,0 3,0 2,7 2,7 11,2 4,9

Provoz. hodiny (hod/r) 1821 2179 1664 2035 1625 2556 1520 1521 465 1653 7180 2440 2440 2440 2440 2400 1318 0 4464 4199 5975 5221 2901

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 22,000 1993 25,000 1993 20,000 1994 67,000 13,000 1982 10,000 1982 23,000 45,000 1993 20,000 1990 20,000 1989 85,000 7,115 1992 25,293 1992 42,263 1992 74,671 0,001 1994 0,002 1994 0,003 1999 1,818 1999 18,058 1994 19,882 22,000 1992 0,000 1992 22,000 15,000 1996 14,000 1994 18,000 1994 16,000 1994 63,000 1973 48,000


874

639

1687

1801

1749

413

1563 2734


2003



JESVA s.r.o. - kotelna PERSEUS s.r.o. - kotelna SSHR,závod BUTAS Butoves - kotelna SSHR,závod BUTAS Butoves - teplovzduš Český Telecom a.s. Praha - plynová ko Krkonošské sýrárny a.s. - zrací sklep Dřevotvar v.d. Jičín - kotelna středi Dental a.s. Jičín - kotelna Městský bytový podnik Jičín - kotelna Městský bytový podnik Jičín - kotelna Zahradnické služby Josef Vávra - kote HELAGRA a.s. - sušárna obilí stř.Jičí Městský bytový podnik Jičín - kotelna VKUS v.d. Jičín - kotelna Československá státní automobilová do Lisovna plastických materiálů s.r.o. Masokombinát s.r.o. Jičín HELAGRA a.s. - adm.budova stř.Jičín Vodohospodářská a obchodní společnost Wolf-Export-Import Continental TEVES Czech Republic s.r. Město Jičín - kotelna VAPOS s.r.o. - kotelna ARiS Jičín a.s. - kotelna HELAGRA a.s. - kotelna s rychlovyvíje Český Telecom a.s. Praha - kotelna Ši Kulturní dům Jičín Město Jičín - základní škola 1 ARiS Jičín a.s. - kotelna SVBF Praha,regionální správa Pardubic HELAGRA a.s. - dílny a kuchyně stř.Ji VOŠ a SPŠ Jičín - kotelna MOGUL NOCC a.s. - skladu Český Telecom a.s. Praha - plynová ko Základní škola II Jičín Masarykova obchodní akademie Jičín Hasičský záchranný sbor ČR Královéhra Okresní soud Jičín Okresní úřad Jičín - plynová kotelna Komerční banka Jičín Obchodní společnost JVS s.r.o. - peká VOŠ a SPŠ Jičín - kotelna Městský bytový podnik Jičín - kotelna Město Jičín - biograf Český ráj M.Preymesser logistika,společnost s.r Autoservis Konůpek - lakovna

Lokalita

Bačalky Běchary Butoves Butoves Dětenice Dřevěnice Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 3,720 15109 HUTR 0,370 979 HUTR 2,000 2785 HUTR 0,832 536 ZP 0,300 1877 PB 1,860 4389 HUTR 5,930 3563 ZP 4,960 8006 ZP 4,160 13908 ZP 3,780 11164 ZP 3,210 34989 ZP 3,080 4265 ZP 2,680 3906 ZP 1,750 4526 LTO 1,700 3836 LTO 1,660 4819 ZP 1,500 4671 ZP 1,344 7358 ZP 1,200 9080 ZP 1,160 1971 DREV/HUTR 1,000 8362 ZP 0,940 7620 ZP 0,930 2375 HUTR 0,920 2614 ZP 0,834 7022 ZP 0,810 2374 ZP 0,764 2161 ZP 0,696 5749 ZP 0,580 958 HUTR 0,560 2883 ZP 0,500 1531 ZP 0,474 1441 ZP 0,465 121 LTO 0,417 1799 ZP 0,395 1106 ZP 0,375 1558 ZP 0,360 1935 ZP 0,360 2057 ZP 0,351 2098 ZP 0,340 1260 ZP 0,340 2477 ZP 0,300 1386 ZP 0,300 2038 ZP 0,280 1004 ZP 0,250 2304 ZP 0,240 646 ZP


2003


Česká pojišťovna a.s. Izabela s.r.o. - kotelna Policie ČR,Správa Východočeského kraj AMK Jičín - kotelna Město Jičín - mateřská škola 3 Lisovna plastických materiálů s.r.o. Školní statek Kopidlno - kotelna BenKo s.r.o. Kopidlno - kotelna LEMEX a.s. Lázně Bělohrad - kotelna Anenské slatinné lázně L.Bělohrad - m DEPRAG CZ a.s. - kotelna v objektu č. ČSAD Semily a.s. - plynová kotelna Anenské slatinné lázně L.Bělohrad - d DEPRAG CZ a.s. - kotelna objektu č.8 Škrobárny Pelhřimov a.s. - kotelna HELAGRA a.s. - sušárna LS 40 stř.Libá Městský úřad Libáň - základní škola Sklopísek Střeleč Eximos a.s. - střed Sklopísek Střeleč Eximos a.s. - admin Zemědělská akciová společnost Mlázovi Obecní úřad Mlázovice - domov důchodc Dobos s.r.o. - kotelna č.XX a XXVI AGRO Slatiny a.s. - kotelna Slatiny BEILHACK-BOHEMIA s.r.o. - vyhřívání NOVA a.s. Sobotka - kotelna Město Sobotka - základní škola Město Sobotka - mateřská škola Město Sobotka - zdravotní středisko Město Sobotka - městský úřad Agropodnik a.s. Jičín - suška St.Míst Agro Chomutice a.s. - středisko Třtěn BL s.r.o. - mačkárna skla Obecní úřad Valdice - mateřská škola Vězeňská služba ČR,věznice Valdice Vězeňská služba ČR,věznice Valdice Volanická zemědělská a.s. - středisko Fenestra s.r.o. - kotelna Ing.Marek Jindřich-AXIA Lanškroun - k Státní léčebné lázně s.p. Jánské Lázn Obecní úřad Železnice - základní škol AGRO Žlunice a.s. - dílny Žlunice

Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Jičín Kopidlno Kopidlno Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Lázně Bělohrad Libáň Libáň Libáň Mladějov Mladějov Mlázovice Mlázovice Osek Slatiny Soběraz Sobotka Sobotka Sobotka Sobotka Sobotka Staré Místo Třtěnice Valdice Valdice Valdice Valdice Volanice Vysoké Veselí Vysoké Veselí Železnice Železnice Žlunice

0,236 0,221 0,210 0,200 0,160 0,110 2,320 1,860 2,400 1,630 1,490 0,351 0,350 0,210 4,810 2,580 1,065 0,600 0,300 0,410 0,240 0,295 0,391 0,600 4,770 0,540 0,456 0,307 0,250 3,600 0,480 0,720 0,360 0,255 0,255 1,000 2,860 0,774 0,780 0,236 0,340

886 ZP 550 KOKS 3612 ZP 861 ZP 1275 ZP 38 ZP 12286 HUTR 12650 DREV 4369 ZP 16833 ZP 6276 ZP 1313 ZP 1544 ZP 3138 ZP 37800 HUPR 2365 LTO 2530 KOKS 34528 ZP 2498 ZP 702 CUTR/HUTR 1877 ZP 179 HUTR 954 HUTR/KOKS 285 NAFT 16032 NAFT 2622 LTO 1194 TTO 1344 KOKS 492 KOKS 40117 ZP 3657 HUTR 7226 ZP 1877 ZP 1313 ZP 1351 ZP 2133 HUTR 18891 DREV 2226 HUTR 5358 ZP 1545 ZP 1623 HUTR


2003



ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Hořice - Konecchlumí - Jičín, který pokračuje do okresu Semily. Území má nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba: - VTL plynovodu Jičín - Libáň s odbočkou do Kopidlna - VTL/STL regulačních stanic včetně přípojek v obcích : - Kopidlno - Staré Místo - Úlibice - Konecchlumí - Kněžnice


2003


ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Předpokládaná podnikatelská aktivita v prostoru mezi Jičínem a Novým Bydžovem, je záležitosti rozvodného systému VN, který je přenosově schopen zajistit zásobování el. energií vzhledem k tomu, že zájmové území se nachází mezi dvěma transformovnami 110/35 kV. Z důvodu provozního zajištění území, bude realizováno nadzemní vedení VVN (2 x 110 kV) TR Staré Místo – TR Nový Bydžov.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Jičín je kompletně plynofikováno. Proto všechny velké i střední zdroje až na zcela ojedinělé vyjímky (cca 2%) spalují zemní plyn. Plyn také zcela převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, pevná paliva jsou zastoupena minimálně. Dodávku tepla do prakticky všech bytových domů, plaveckého bazénu, hotelu, úřadu práce, domova důchodců, 5 škol, restaurace a polyfunkčního domu, zajišťuje Městský bytový podnik (MBP) se statutem příspěvkové organizace. MBP provozuje 7 plynových zdrojů, z nichž 1 je teplárna a 6 výtopen. V teplárně (U stadionu, ve východní části města) jsou kromě tří plynových kotlů o celkovém výkonu 14 MW instalovány 4 kogenerační jednotky (od roku 2000) o celkovém elektrickém výkonu 350 kW a celkovém tepelném výkonu 480 kW. El. energie z kog. jednotek je dodávána převážně pro vlastní spotřebu teplárny a zbytek do sítě VČE a.s. Protože el. energie ze sítě je dodávána v sazbě C je ekonomie provozu kog. jednotek velmi příznivá. Další výtopny MBP mají celkový instalovaný výkon 15,6 MW. Instalovaný výkon některých výtopen není ještě zcela využit, napojují se ale další byty. Jedna z výtopen provozovaných MBP je bývalá výtopna Zahradnických služeb, jejíž výkon byl zvýšen z původních 3,2 MW na 5,5 MW. Po dalším zvýšení výkonu tohoto zdroje se uvažuje o jeho propojení s dalším stávajícím zdrojem o výkonu 3,8 MW a se zrušením tohoto zdroje.


2003


V současné době je ze zdrojů MBP dodáváno teplo v množství cca 130 000 GJ/r. Kromě zmíněných objektů terciální sféry je zásobováno teplem 2450 bytů v bytových domech, v kterých bydlí cca 7 300 obyvatel. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel města Jičína (16 000) to představuje cca 45%. Teplo ze zdrojů MBP je dodáváno pro obyvatele i ostatní odběratele za jednotnou cenu 286 Kč/GJ bez DPH. Protože instalovaný výkon zdrojů tepla MBP není ještě zcela vyčerpán, bylo by vhodné jej využít pro dodávku tepla dalším odběratelům. Jedná se především o byty, jejichž výstavba je plánována ve zrušených kasárnách, které jsou v těsné blízkosti Teplárny U stadionu. Z ostatních velkých zdrojů tepla je možno konstatovat, že tepelný zdroj v areálu Agrozetu (21 MW) je odpojení několika externích odběratelů výkonově předimenzován. Rovněž tepelný zdroj Krkonošských sýráren (10 MW) je výkonově předimenzovaný, naopak zdroj Okresní nemocnice (11,5 MW) je využit odpovídající měrou. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zastoupeny dvěma většími solárními systémy (dopravní podnik CARGO a družstvo START A CÍL) a výrobou bioplynu na ČOV v Čejkovicích na řece Cidlině (pro provoz malé kogenerační jednotky).

Výhled Plánování dalšího vývoje města se řídí dle Územního plánu zpracovaného již v roce 1995 (zpracovávaného však již na konci 80 tých let). Tento Územní plán doznal od té doby již pět změn a pravděpodobně v roce 2003 má být zahájeno zpracování plánu nového. V tomto smyslu by bylo též vhodné jako podklad zpracovat Energetickou územní koncepci města. V současné době probíhá ve městě výstavba bytů v množství cca 40 bytů ročně. V průběhu období cca 10 let (do roku 2013) se uvažuje ve městě následující výstavba : Průmyslová zóna zatím je zde provozován závod RONAL, další zaplňování celkové plochy cca 50 ha nelze přesněji odhadnout, stejně jako energetickou potřebu potenciálních uživatelů této plochy. Dodávka tepla je zajištěna z místního STL plynovodu o dostatečné kapacitě.


2003


Prostor zrušených kasáren Je plánována výstavba 3 bytových domů s cca 50 byty a cca 15 rodinných domů Lokalita Alanovy sady (severně od průmyslové zóny) Je plánována výstavba cca 70 rodinných domů a odpovídající občanská vybavenost a částečné podnikatelské aktivity Lokalita Čeřovka a Turnovská (severní okraj města) Je plánována výstavba cca 230 rodinných domů a občanská vybavenost Lokalita Na Vrchách (západní okraj města) Je plánována výstavba cca 200 rodinných domů a občanská vybavenost Podíl vytápění pevnými palivy v okolí města bude snížen v důsledku plynofikace oblasti obcí Robousy a Popovice, která se předpokládá do 3 let. Další oblastí, která zatím není plynofikována je prostor mezi Jičínem a Sobotkou.


2003


2.3.



0 0 0 14,8 0 0 4,9 0 0 71,2 90,9


0 0 0 32836 0 0 61538 0 0 391294 485668

Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 6,8 0,0 0,0 12,7 0,0 0,0 80,6 100,0


Podíl paliva (%) 0,2 0,0 9,8 12,5 1,2 8,2 6,4 0,3 0,4 61,0 100,0

0 0 0 22000 0 0 48000 0 0 332600 402600


Střední zdroje


Instal. výkon (MW) 0,4 0 4,8 15,1 1,8 5,9 12,4 0,5 0,3 60,8 102


2003




Zásobování teplem Dodávku tepla do většiny bytových domů a zařízení města ve městě Jičíně zajišťuje pomocí soustav CZT jedna teplárna a šest výtopen Městského bytového podniku. Všechny tyto zdroje MBP jsou plynové. Dodávka tepla z těchto CZT činí cca 45% spotřeby bytové sféry. Výhledově se uvažuje s dalším částečným rozšířením těchto CZT. Zásobování teplem objektů ve zbývajících městech (s ojedinělými blokovými kotelnami) a obcích území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má nízký stupeň plynofikace. Plynofikovány více než 50% jsou města Jičín a Lázně Bělohrad a 4 obce. Méně než 50% je plynofikováno 15 obcí. Další dvě města – Kopidlno a Sobotka a zbývajících 54 obcí v území má zájem VČP a.s. plynofikovat. V souvislosti s tím se předpokládá výstavba: VTL plynovodu Jičín - Libáň s odbočkou do Kopidlna a pěti VTL/STL regulačních stanic včetně přípojek.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Z důvodu provozního zajištění území, bude výhledově realizováno nadzemní vedení VVN (2 x 110 kV) TR Staré Místo – TR Nový Bydžov.


2003



Výroba tepla Největší zdroje tepla, kromě Cukrovaru v Kopidlně spalujícího hnědé uhlí, jsou umístěny v Jičíně. Všechny tyto zdroje jsou plynové. Stáří kotlů většiny těchto zdrojů se pohybuje v rozmezí 5 – 10 let. Ve velkých zdrojích v území je spalován zemní plyn s podílem 80%, následován LTO se 13% a hnědým uhlím se 7%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s podílem 61%, dalším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 13%. Dřevní odpad není spalován ani ve velkých, ani ve středních zdrojích. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována v Teplárně U stadionu v Jičíně, jsou zde instalovány 4 kogenerační jednotky s plynovými motory o celkovém el. výkonu 350 kW. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce dalších velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla V území je ve města Jičíně sedm soustav CZT s jedním teplárenským zdrojem a šesti výtopnami. Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich technický stav je dobrý.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD KOSTELEC NAD ORLICÍ

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Kostelec nad Orlicí Týniště nad Orlicí Borohrádek Albrechtice nad Orlicí Bolehošť Borovnice Častolovice Čermná nad Orlicí Čestice Doudleby nad Orlicí Hřibiny – Ledská Chleny Kostelecké Horky Krchleby Lípa nad Orlicí Nová ves Olešnice Svídnice Tutleky Vrbice Žďár nad Orlicí Zdelov

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003




Lokalita

SAINT - GOBAIN ORSIL s.r.o. Častolovice

Druh paliva ZP

Federal-Mogul Frict. Prod. a.s.

Kostelec nad Orlicí ZP

TANEX a.s.(mimo provoz)

Týniště nad Orlicí ZP

PIANA s.p. (v likvidaci)

Týniště nad Orlicí DŘEVO TTO

MONING-ELITEX a.s.

Týniště nad Orlicí HUPR

Výkon (MW) 4,5 4,5 4,5 13,4 2,0 4,0 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 10,2 3,7 1,9 5,6 4,8 10,8 15,6 6,0 6,0 4,0 16,0

Provoz. hodiny (hod/r) 1538 2195 323 3133 2929 2043 2900 3500 3400 3300 3500 0 0 5573 1365 2010 1726 1513

Výroba Rok Využití tepla instalace výkonu (TJ/r) (hod/r) 21,532 1984 30,730 1984 4,522 1984 56,784 1176 11,000 1994 15,389 1994 14,000 1994 0,426 1995 0,515 1995 0,500 1995 0,485 1995 0,515 1995 42,830 1165 0,000 1995 0,000 1996 0,000 0 85,920 1985 25,000 1981 110,920 1975 31,260 1965 26,843 1965 20,480 1997 78,583 1364


2003



Obec Albrechtice nad Orlicí - kotelna AGROSPOL Bolehošť a.s. - kotelna zahr Železniční průmyslová stavební výroba Prague Polyedr a.s. - kotelna Serafin Campestrini s.r.o. - kotelna Město Borohrádek - kotelna ZŠ ul. T.G Ing. Marek Jindřich, AXIA - kotelna s Domov důchodců - kotelna Borohrádek Město Borohrádek - kotelna MŠ Borohrá ZOPOS Přestavlky a.s. - kotelna dílen ZOPOS Přestavlky a.s. - kotelna adm. Pavel Jehlička - kotelna 96 b.j. Čast Družstvo vlastníků Školská - kotelna Obec Častolovice - kotelna MŠ DANUBIA s.r.o. - kotelna Čermná n. O. Kostelecký bytový podnik s.r.o. - kot KOMI s.r.o. - kotelna provozu Doudleb Obec Doudleby nad Orlicí - kotelna ZŠ Kostelecký bytový podnik s.r.o. - kot Správa majetku HS s.r.o. - kotelna by ZOPOS Přestavlky a.s. - kotelna výrob ROJEK dřevoobráběcí stroje a.s. - kot CIHELNA KINSKÝ s.r.o. - kotelna cihel CIHELNA KINSKÝ s.r.o. - pec cihleny v J. Ledvina a spol., s.r.o. - kotelna PTT potrubní technika s.r.o. - koteln Obchodní akademie T.G.Masaryka - kote Výzkumný ústav živočišné výroby - kot Správa uprchlických zařízení MV ČR Bytové družstvo u Osinku - kotelna by Centrum odb. přípravy chl. a klim. te Bytové družstvo Tyršova ul. Kostelec Holding Českomor. plemenářská unie k. Piano cabinets s.r.o. - kotelna provo Vánoční ozdoby, d.u.v. Dvůr Králové Centrum odb. přípravy chl. a klim. te Stavební bytové družstvo Průkopník Město Kostelec nad Orlicí - kotelna M ZOPOS Přestavlky a.s. - kotelna stř. PTT potrubní technika s.r.o. - koteln PTT potrubní technika s.r.o. - koteln Město Týniště nad Orlicí - kotelna ZŠ Lesy České republiky s.p. - kotelna s PTT potrubní technika s.r.o. - koteln Pavel Švehla - keramická pec Město Týniště nad Orlicí - kotelna tě Město Týniště nad Orlicí - kotelna Ge

Lokalita

Albrechtice nad Orl Bolehošť Borohrádek Borohrádek Borohrádek Borohrádek Borohrádek Borohrádek Borohrádek Borovnice Borovnice Častolovice Častolovice Častolovice Čermná nad Orlicí Doudleby nad Orlicí Doudleby nad Orlicí Doudleby nad Orlicí Doudleby nad Orlicí Doudleby nad Orlicí Chleny Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Kostelec nad Orlicí Krchleby Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 0,220 395 ZP 2,610 593 LTO 3,875 24383 HUTR 3,500 29125 DREV 1,400 3125 DREV 0,772 2120 KOKS 0,523 3128 HUTR 0,345 4140 PB 0,333 1507 HUTR 0,930 189 HUTR 0,278 722 HUTR 0,750 3770 ZP 0,327 1975 ZP 0,212 2621 ZP 1,160 6781 HUTR 0,900 4847 ZP 0,880 1272 KOKS 0,420 1257 ZP 0,400 1077 ZP 0,264 1580 ZP 0,292 1212 HUTR 4,800 8369 HUTR 4,100 14468 ZP 2,200 2081 ZP 1,378 2271 HUTR/DREV 1,150 8257 ZP 1,000 2872 ZP 0,930 2024 HUTR 0,840 6390 ZP 0,480 2585 ZP 0,456 2405 ZP 0,375 2334 ZP 0,374 1266 KOKS 0,359 1836 KOKS 0,325 1409 KOKS 0,312 1221 ZP 0,270 1770 ZP 0,240 885 KOKS 2,320 4684 HUTR 2,240 19960 ZP 1,790 10698 ZP 1,115 1939 ZP 1,114 5706 DREV 0,810 5888 ZP 0,500 375 DREV 0,474 682 ZP 0,432 2657 ZP


2003


Město Týniště nad Orlicí - kotelna po SVBF Praha, Regionální správa Pardubi Orlická zemědělská a.s. - kotelna hal PTT potrubní technika s.r.o. - koteln Marta Andršová - kotelna provozu Týni Město Týniště nad Orlicí - kotelna Ku

Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí Týniště nad Orlicí

0,392 0,386 0,306 0,285 0,229 0,213

1795 1256 1018 1831 1077 862

ZP HUTR KOKS ZP ZP ZP


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů : - Seč - Vamberk - Rychnov nad Kněžnou - Dobruška - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Rychnov nad Kněžnou

Území má střední stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV.


2003


Zásobování území elektrickou energií nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR. Jediným prostorem s nárokem na vyšší el. příkon, může být průmyslová lokalita Týniště nad Orlicí. S ohledem na realizovanou drážní měnírnu ČD v okrajové části města bude využito této měnírny k rozšíření o transformaci 110/35 kV a.s.VČE.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Kostelec nad Orlicí V zástavbě města jsou zastoupeny bytové vícepodlažní domy (171 bytových domů se 1026 byty) panelového i klasického blokového typu a na okrajích města rodinné domky starší i novější klasické zděné konstrukce, liniového typu. Pro bytové domy sídlištního typu jsou ve městě provozovány tři blokové kotelny, všechny spalují zemní plyn. Jsou to kotelny Váha, Frošova a Solnická. Mimo budov bytového charakteru jsou v městě budovy terciální sféry, především školy, kulturní a zdravotní zařízení. Ve městě je poměrně hodně zastoupena průmyslová výroba. Jsou zde dva významné podniky zejména z pohledu spotřeby paliv a energií a několik podniků menších. Jeden ze dvou nejvýznamnějších podniků FEDERAL MOGUL je situován mezi zámeckým parkem a centrem města, druhý významný podnik Cihelna Kinský je na severovýchodním okraji města. Plynofikace města je prakticky dokončena, vyjma městské části Kozodry. V plynofikované části města mohou být téměř všichni potenciální zájemci o odběr ZP uspokojeni až na zcela odlehlé objekty. U objektů spadajících pod samosprávu města byl z velké části proveden přechod na spalování plynu. V záměru města je dokončit i plynofikaci městské části Kozodry, zatím však není jasné, zda bude plynofikována celá tato městská část ani kdy bude plynofikace realizována. Projekt plynofikace je zpracován a hledají se finanční prostředky na její realizaci. Město má také záměr pokračovat v zateplování svých objektů, zejména těch, kde je jsou velké měrné tepelné ztráty, protože stavby mají špatné tepně izolační vlastnosti, nebo jsou příliš členité. I ostatní majitelé budov ve mají snahu snižovat spotřeby paliv a energií na vytápění i pro technologické účely. Např. SBD Váha a Příkopy mají zájem zateplovat své bytové domy,


2003


a některé průmyslové podniky, které stále ještě spalují hnědé uhlí, nebo koks připravují plynofikaci svých zdrojů tepla. Největším podnikem spalujícím HU je firma ROJEK, která se chystá postupně plynofikovat své provozy a současně decentralizovat zdroje tepla. V poslední době vlivem zvyšování cen ZP dochází k odklonu majitelů rodinných domů od spalování ZP a návratu ke spalování tuhých paliv a to nejen hnědého uhlí a dřeva ale často i různých odpadů, s negativním dopadem na emisní i imisní situaci ve městě. V současné době je město zásobováno zemním plynem tak, že je napojeno celkem 60 % domů. Zhruba 30% objektů je však stále zásobováno hnědým uhlím. Zbylá část odběratelů používá palivové dřevo, dřevní odpad a elektřinu v ojedinělých případech také LPG a koks. Dominantní spotřebu HU představuje zásobování obyvatelstva v rodinných domech a následně i potřeby terciální sféry a průmyslu. Třetím nejpoužívanějším palivem pro vytápění v bytové sféře je elektrická energie a to u cca 7% odběratelů. V oblasti zásobování palivy a energiemi nejsou ve městě Kostelec téměř žádné omezující podmínky. Všichni potenciální odběratelé mají možnost odebírat el. energii plyn v potřebném množství, vyjma okrajové části města Kozodry, která zatím nebyla plynofikována. Systémy rozvodů el. energie i zemního plynu jsou dostatečně dimenzované aby mohly zásobovat všechny potenciální odběratele ve městě. Pokud by se vyskytl nový zájemce o vyšší odběr bude pouze třeba místně technicky dořešit systém zásobování (rekonstrukce nebo nová výstavba trafostanice, vybudování kabelové přípojky, nebo plynové přípojky). Zásobování ostatními palivy také nemá žádná významná omezení, pouze v tom, že zájmem města je omezovat spotřebu tuhých paliv (ČU, HU, koks) a případným zájemcům o tyto paliva by pravděpodobně odmítal dát souhlas s výstavbou takové zdroje tepla. Město Týniště nad Orlicí Jádro města je tvořeno zástavbou o 1-4 nadzemních podlažích, hlavním centrem je Mírové náměstí. Obytné území v západní oblasti je tvořeno převážně zástavbou rodinných domků. Sídliště U Dubu je tvořeno nízkopodlažními rodinnými domky, bytovými, zděnými domy 3-4 podlažními a panelovými domy 4-10 podlažními. Sídliště Střed je tvořeno panelovými osmipodlažními domy. 83 RAEN s.r.o. Praha

2003


Ostatní části města jsou tvořeny převážně parcelami s rodinnými domky s místními drobnými areály s podnikatelskými aktivitami. Význačné průmyslové aktivity ve městě : MONING – ELITEX a.s. PIANA s.p. v likvidaci má dva závody Koželužský závod TANEX je v současné době mimo provoz

Důsledkem plynofikace území města je vysoký podíl plynu na vytápění bytové sféry – 71%. Na tom se podílí dvě soustavy CZT s plynovými zdroji dodávající teplo pro dvě sídliště – „U dubu“ a „Střed“. Podíl centralizované dodávky tepla na sídlištích „U dubu“ a „Střed“ činí 26% z celkové spotřeby paliv a el. energie na vytápění v bytové sféře. Vyšší podíl spotřeby hnědého uhlí, biomasy a těžkého topného oleje ve městě je důsledkem spalování těchto paliv na průmyslových zdrojích tepla ve dvou závodech (Piana s.p. a Moning – Elitex a.s.), jejichž celková spotřeba energie je téměř dvojnásobná než celková spotřeba bytové a terciální sféry ve městě. Třetí závod Tanex a.s. s vlastní plynovou kotelnou je v současné době mimo provoz s nevyjasněnými finančními závazky. Palivová a tím i ekologická bilance města může být v krátké době podstatněji ovlivněna výměnou dožitých uhelných kotlů v závodě Moning –Elitex a.s. za kotle nové (plynové nebo opět uhelné – ovšem z vyšší účinností) Ve městě ani v jeho blízkosti není k dispozici vyšší množství volné biomasy vhodné pro spalování. Průmyslový závod Piana s.p. spaluje dřevní odpad jednak z vlastní výroby a jednak svážený z poměrně vzdálených zdrojů. Ve městě Týniště n. Orl. jsou dvě soustavy centralizovaného zásobování teplem – soustava CZT „U Dubu“ a soustava CZT „Střed“. Obě soustavy provozuje Městský bytový podnik (MBP, zdroje obou soustav CZT jsou majetkem PPT Potrubní technika s.r.o. Plzeň, MBP zdroje provozuje na základě mandátní smlouvy)


2003


Soustava CZT „U Dubu“ s celkovým instalovaným výkonem 2,3 MW zajišťuje dodávku tepla pro vytápění a dodávku TUV pro celkem 396 bytů a pro samoobsluhu, restauraci a knihovnu Dodávka tepla měřená na patě zdroje : celkem z toho

17 011 GJ/r vytápění

11 828 GJ/r

TUV

5 183 GJ/r

Soustava CZT „Střed“ s celkovým instalovaným výkonem 1,8 MW zajišťuje dodávku tepla pro vytápění a dodávku TUV pro celkem 320 bytů a v obchodním domě Dodávka tepla měřená na patě zdroje : celkem z toho

11 830 GJ/r vytápění

8 034 GJ/r

TUV

3 796 GJ/r

Vývoj spotřeby energie ve městě bude především ovlivněn novou bytovou výstavbou, rozšířením služeb a plynofikací v okrajových obcích města. Podstatný vliv na spotřebu energie bude mít také vývoj v průmyslové sféře – ten je však zatím zcela nejasný jak z hlediska nových vlastníků stávajících výrobních závodů, tak sortimentu a množství výrobků. Nová výstavba v Týništi n. Orl. se dle Územního plánu předpokládá na volné ploše cca 30 ha jihovýchodně od ulice U dubu. V této lokalitě se plánuje výstavba cca 86 rodinných domů a 200 bytů v 10 bytových domech. Závod TANEX a.s. je v současné době mimo provoz, využití nové plynové kotelny v závodě však závisí na vyrovnání značných finančních závazků této firmy. V dohledné době se neuvažuje s výstavbou nových nebo rozšířením stávajících podnikatelských kapacit s výraznější spotřebou energie. Pouze ve volném prostoru mezi Mírovým náměstím a silnicí č.11 se uvažuje s výstavbou supermarketu o prodejní ploše cca 2000 m2.


2003


2.3.



0 0 16 0 0 15,6 0 0 0 29,3 60,9

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 78600 0 0 110900 0 0 0 99600 289100


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 30,3 0,0 0,0 40,3 0,0 0,0 0,0 29,4 100,0


0 0 0 17,2 3,3 6,5 2,6 0 0,3 22,7 52,6

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 56523 9805 38331 593 0 4140 109289 218681


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 29,3 4,9 19,3 0,3 0,0 1,7 44,6 100,0


2003




Zásobování teplem V území jsou instalovány dvě soustavy CZT s plynovými zdroji ve městě Týništi nad Orlicí , které se na vytápění bytové sféry ve městě podílí 26%. Ve městě Kostelec nad Orlicí jsou provozovány 3 blokové kotelny spalující zemní plyn. Zásobování teplem zbývajících objektů ve zmíněných městech a ve všech obcích v území je decentralizované z lokálních zdrojů. S podstatnějším zvyšování podílu soustav CZT ve městech se do budoucna neuvažuje. Rovněž v obcích se z rozvojem CZT neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má střední stupeň plynofikace. Města Kostelec nad Orlicí a Týniště nad Orlicí a 7 obcí jsou již plynofikovány. VČP a.s. má zájem zbývajících 13 obcí v území plynofikovat. Při plynofikaci dalších lokalit se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno a nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR. Jediným prostorem s nárokem na vyšší el. příkon, může být průmyslová lokalita Týniště nad Orlicí.


2003



Výroba tepla Ve velkých zdrojích je spalováno dřevo (podíl 40%) a dále zemní plyn a hnědé prachové uhlí (po 30%). Ve středních zdrojích činí podíl zemního plynu 45%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 29%, následované dřevem s 19%. Na vysokém podílu spalování odpadního dřeva se podílí především závod PIANA v Týništi nad Orlicí a dřevozpracující závody v Borohrádku. Výroba tepla ve velkých zdrojích je jen o 30% vyšší než ve zdrojích středních. Technický stav velkých zdrojů je relativně dobrý, jejich stáří většinou nepřesahuje 15 let, výjimkou jsou uhelné kotle z r. 1965 v závodě MONING – ELITEX v Týništi nad Orlicí. Střední zdroje spalující hnědé uhlí bude vhodné po jejich fyzickém dožití zaměnit za zdroje plynové pro dosažení vyšší účinnosti a snížení emisí ve spalinách. To se týká především zdrojů Železniční a prům. výroby v Borohrádku, ROJEK v Kostelci nad Orlicí a ZOPOS v Krchlebech. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených velkých zdrojů hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu. To se týká především závodu MONING – ELITEX v Týništi nad Orlicí.

Rozvody tepla Na území je teplo částečně dodáváno pomocí dvou soustav CZT jen v Týništi nad Orlicí se zdroji s celkovým instalovaným výkonem 4,1 MW. Rozvody tepla v obou soustavách jsou průběžně opravovány, jsou však za hranicí své životnosti – rozvody soustavy „U Dubu“ jsou z r. 1965, soustavy „Střed“ z r. 1980.


2003

SPRÁVNÍ OBVOD BROUMOV

Recommend Documents