SPRÁVNÉ POSTUPY
A PRAVIDLA PŘI CESTOVÁNÍ PREVENCE PŘI CESTÁCH DO ZAHRANIČÍ
První pomoc na cestách V této prezentaci naleznete odpovědi na případné dotazy, týkající se cestování: Jak se na cestu připravit?? Jak se vyvarovat případným zdravotním potížím při cestování?? Kterými chorobami je možné se při cestování nakazit??
ODHAD MĚSÍČNÍ INCIDENCE ZDRAVOTNÍCH PROBLÉMŮ NA 100 000 CESTOVATELŮ PŘI POBYTU V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH Podle: Steffen and DuPont 1994 a Kilian 1996
Cestovní průjem
30-80 000
podávání léku
60 000
jakékoliv onemocnění
25 000
konzultace lékaře
8 000
onemocnění na lůžku
5 000
malárie bez chemoprofylaxe (Západní Afrika)
2 500
pracovní neschopnost po návratu 2 000 akutní resp. onemecnění
1 500
hospitalizace v zahraničí
400
hepatitida A
300
kapavka
200
pokousání s rizikem rabies
150
hepatitida B
80
evakuace letadlem
60
tyfus (Indie, S. Sz Afr.,Peru)
30
infekce HIV
10
úmrtí (humanitní mise)
8
tyfus (jiné regiony)
3
polio asymptom. infekce Legionellami (Medit.) úmrtí (norm. cestovatel) cholera
2 2 1 0,2
PŘÍČINY SMRTI US CESTOVATELŮ 1975 - 1984 PŘÍČINA
POČET
kardiovaskulární 49 nehody 25 infekční nemoci 1 neobjasněno 25et el.;Ann Emerg Med 1991; 20: 622-626 Hargarten
1231 601 25 606
%
Jaké poruchy zdraví nejčastěji nastanou? Úrazy (až 60%) – dopravní, vodní Infekční onemocnění Psychosociální problémy ve spojení s cestou
Příprava na cestu Na cestu se vydávat zdráv a v dobré tělesné kondici (zdravý chrup, očkování, preventivní prohlídka, přeléčení drobných ran a ranek včetně zarůstajících nehtů). Při cestách do vzdálenějších oblastí konzultovat centrum cestovní medicíny (k tomuto účelu sestavit plán cesty)
PREVENCE PŘI CESTÁCH DO ZAHRANIČÍ KDE HLEDAT POMOC •VAKCINAČNÍ CENTRA: zdravotní ústavy soukromá
•CENTRA CESTOVNÍ MEDICÍNY: kliniky inf. nemocí některá odd. inf. nemocí soukromá
PLÁN CESTY (ITINERÁŘ) Jednotlivé regiony a délku pobytu v nich. Způsob cestování a místa pobytu povinných přestávek a pobytu v transitním prostoru letišť při mezipřistáních. Způsob ubytování a stravování. Druh pobytu Charakter oblastí (venkov, město, hory, prales, přímořská letoviska)
PREVENCE PŘI CESTÁCH DO ZAHRANIČÍ •Prevence před odjezdem: Návštěva centra cestovní medicíny před dlouhodobou cestou 3 měsíce před odjezdem : - posouzení zdravotního rizika - revize chronických onemocnění (příp. změna terapie) - stanovení účelného očkování - instruktáž o ochraně zdraví - chemoprofylaxe proti malárii (zahájení dle preparátu)
•Prevence při pobytu v zahraničí: - chemoprofylaxe proti malárii - dodržování doporučeného „zdravotního režimu“
•Prevence po návratu: - chemoprofylaxe proti malárii (ukončení dle preparátu max. za 4 týdny ) - sledování zdravotního stavu – při problémech návštěva centra cest. med.
PREVENCE PŘED ODJEZDEM POSOUZENÍ RIZIKA FAKTOR
NÍZKÉ RIZIKO VYSOKÉ RIZIKO
zeměpisná poloha rozvinutá země
rozvíjející se země
délka pobytu
krátkodobý
dlouhodobý
místo pobytu
město
venkov
typ ubytování
1. třída
kemp
účel cesty
pracovní
zábava
OČKOVÁNÍ PŘED CESTOU 1) 2) 3)
4)
Mít v pořádku základní očkování, zejména tetanus u dospělých. Zvolit další očkování podle lokality a charakteru pobytu. Očkování provede praktický lékař nebo centrum cestovní medicíny. Přesný záznam o očkování v Mezinárodním očkovacím průkazu s oficiálním razítkem vakcinačního centra.
BĚŽNÉ OČKOVÁNÍ ROUTINE Očkování Forma
Doba platnosti
Oblasti výskytu
Tetanus (strnutí šíje) Poliomyeli tida
Přeočkování 10 – 15 let Celý svět 1 injekcí
2 kapky 10 let nebo 1 inj.
Afrika, Asie, jiné země s výskytem nemoci
Záškrt
1 injekce
Tropy, subtropy, země s výskytem nemoci
10 let
PREVENCE PŘED ODJEZDEM OČKOVÁNÍ ZKONTROLOVAT: - DĚTI: všechna povinná očkování - DOSPĚLÍ: tetanus + do indikovaných oblastí přeočkovat u osob starších 35 let (?) : záškrt polio
1) Základní očkování – černý kašel, záškrt, tetanus, TBC, spalničky, zarděnky, poliomyelitida (dětská obrna), hepatitis typu B a hemophilus influenzae b. 2) Zvláštní očkování – meningokoková infekce, infekční hepatitis typu A a B, klíšťová encephalitis a další 3) Očkování před cestou – žlutá zimnice, tyfus, cholera, japonská encephalitis a jiné
TETANUS
Původce je bakterie Clostridium tetani. Jedná se o akutní onemocnění s postižením nervového a svalového systému. Typické jsou záchvaty tonických křečí (zvýšené napětí svalů), které způsobuje tetanový neurotoxin. Inkubační doba: se pohybuje v intervalu 3 – 30 dnů, nejčastěji 7- 14 dnů. Prevence: pravidelné očkování a hromadné očkování neimunních věkových skupin.
POVINNÁ OČKOVÁNÍ requested Očkování Forma
Doba platnosti
Oblast výskytu
Žlutá zimnice
1 injekce
10 let
Rovníkové oblasti Afriky a Jižní Ameriky
Meningokoko vá
1 injekce
3 roky
Suadská Arábie (Mekka)
meningitida A, C, Y, W135
PREVENCE PŘED ODJEZDEM OČKOVÁNÍ OČKOVÁNÍ: POVINNÁ (WHO) žlutá zimnice meningokokové menigitídy (Mekka) DOPORUČENÁ VYŽADOVANÁ (někdy) cholera
Původce: Neisseria meningitidis – G diplokok, typy A, B, C, méně X a Y Jedná se o hnisavý zánět leptomeningů, zejména u dětí a adolescentů, přenos kapénkovou cestou. Velký výskyt je v oblastech subsaharské Afriky a Indie – zde velká úmrtnost dětí. Prevence: obvykle se aplikuje 1 injekce (A+C 250 Kč; C 900 Kč), dávka vystačí na 3 roky, po té se provádí revakcinace; existuje vakcína proti sérotypu C, dále typu A + C, a také tetravakcína proti typu A + C + W + Y.
MENINGOKOKOVÉ MENINGITIDY
MENINGOKOKOVÉ MENINGITIDY
OČKOVÁNÍ PROTI MENINGOKOKŮM KMENE A a C VAKCÍNY: Meningococcal polysaccharide vacc. A+C (SP) MENOMUNE A,C,Y, W-135 (SP)
Žlutá zimnice – yelow fever
Původce: Arbovirus (přenáší se komárem rodu Aedes) Typické jsou horečky (přechodně klesnou), nejdříve zarudnutí obličeje – tzv. červená fáze, pak žloutenka s krvácením do GIT, kůže, sliznic a z orgánů zejména ledvin – tzv. žlutá fáze. Inkubační doba: 2 – 6 dnů Prevence: pro dané oblasti světa vakcína STAMARIL, jedna dávka 500 Kč (WHO každý rok vyhlašuje endemické oblasti žluté zimnice).
ŽLUTÁ ZIMNICE
STAMARIL (SP) ŽIVÁ ATENUOVANÁ VAKCÍNA PROTI ŽLUTÉ ZIMNICI
POVINNÉ OČKOVÁNÍ do zemí dle seznamu WHO (Afrika, Střední a Jižní Amerika ). Vyžadováno i jinými zeměmi ( Asie ) při příjezdu z endemické oblasti.
STAMARIL APLIKACE: 1 dávka (0,5 ml) subkutánně nebo intramuskulárně, od 6 měsíců věku
Očkování mohou provádět pouze vakcinační centra registrovaná u WHO. Vakcinace musí být zapsána v mezinárodním očkovacím průkazu a je platná od 10. dne po vakcinaci po dobu 10 let.
PREVENCE PŘED ODJEZDEM OČKOVÁNÍ DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ: HEPATITIDA A TYFUS HEPATITIDA B (dlouhodobé pobyty) MENINGOKOKOVÁ MENINGITIDA VZTEKLINA JAPONSKÁ ENCEFALITIDA KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA CHOLERA ZÁŠKRT (nad 35 let) POLIO (nad 35 let ?)
DOPORUČENÁ OČKOVÁNÍ Očkování Forma
Doba platnosti
Oblast výskytu
12 – 18 měsíců celý svět Virová 1 injekce hepatitis A revakcinace celoživotně
Virová 3 injekce hepatitis B
celoživotně
celosvětově JV Asie
Virová hepatitis A+B
celoživotně
hlavně země s nižším hygienickým standardem
3 injekce
DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ Očkování Forma
Doba platnosti
Oblast výskytu
Meningokokov á meningitida (A+C)
1 injekce
3 roky
Celosvětově, hlavně Mongolsko, Tibet, Afrika
Japonská 3 injekce encephalitid a
2 roky
JV Asie
Břišní tyfus
1 injekce/3 3 roky kapsle
Země s nižším hyg. standardem
VIROVÁ HEPATITIS A
Původce: Enterovirus RNA - picornaviry Přenos hlavně fekálně-orální cestou (ČR 1979, onemocnělo na 40 tisíc osob) Někdy probíhá inaparentně,pouze s pozitivními jaterními testy. Prevence: zajištění obyvatel pitnou vodou, likvidací odpadních vod a zákazu používání neasanovaných fekálií při hnojení půdy (očkování).
HEPATITÍDA A
VIROVÁ HEPATITIS B Původce: Hepadnavirus typu DNA Přenos zejména krevní cestou, pohlavní cestou. Závažná porucha jaterní tkáně, typické nosičství. Prevence: očkování se doporučuje u ohrožených populačních skupin (zdravotníci..); revakcinace za 5 let (1 dávka 800 Kč)
HEPATITÍDA B
HEPATITÍDA C
HEPATITÍDA D
HEPATITÍDA E
OČKOVÁNÍ PROTI HEP. A VAKCÍNY: AVAXIM (SP)
HAVRIX (GSK) VAQTA (MSD)
OČKOVÁNÍ PROTI HEP. B VAKCÍNY: ENGERIX B (GSK)
GEN-H-B-VAX (MSD)
KOMBINOVANÁ HEP. A + B: TWINRIX (GSK)
BŘIŠNÍ TYFUS
BŘIŠNÍ TYFUS
OČKOVÁNÍ PROTI BŘIŠNÍMU TYFU VAKCÍNY: TYPHIM Vi ( SP)
TYPHERIX (GSK)
VZTEKLINA
OČKOVÁNÍ PROTI VZTEKLINĚ VAKCÍNA: VERORAB (SP) RABIPUR (CHB)
JAPONSKÁ ENCEFALITIDA
OČKOVÁNÍ PROTI JAPONSKÉ ENCEFALITIDĚ VAKCÍNA: JE-VAX ( „BIKEN“ )
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITÍDA
OČKOVÁNÍ PROTI KLÍŠŤOVÉ ENCEFALITIDĚ Vhodné pro místa výskytu v Evropě ale i na území býv. SSSR (antigenní příbuznost) Vakcíny: FSME ( Baxter Immuno) Encepur (ChB )
CHOLERA
OČKOVÁNÍ PROTI CHOLEŘE A ETEC VAKCÍNA: DUKORAL (SBL Vaccin AB ) (orální vakcína proti choleře a ETEC) první cholerová vakcína doporučovaná WHO
Dětská obrna - poliomyelitida Původce: enterovirus RNA – picornavirus Jedná se o akutní horečnaté onemocnění, obvykle s abortivním průběhem, mohou však nastat chabé obrny (DK), zejména u dětské a mladé populace. Inkubační doba: 3 – 6 dnů. Prevence: vakcinace dle Sabina, očkuje se v pěti dávkách – první 4 dávky jsou v 1. a 2. roce života (hromadně v březnu a v květnu), druhé přeočkování je ve 13 letech jednou dávkou (očkování 250 Kč).
POLIO
Divoké polioviry*,záchyt 7.6.2005 – 7.7.2006
Divoký virus typ 1 Divoký virus typ 3 Divoký virus typ 1 & 3 Endemické země Epidemie nebo případy v důsledku importu v posledních 6. měsících Epidemie nebo případy onemocnění v důsledku importu před 6 -12 měsíci As of Od 01 January 1. 1.2006 2006, byl Egypt Egypt and a Niger Niger překlasifikován were reclassified jako as neendemické non-endemic countries. země. *S výjimkou virů detekovaných z vnějšího prostředí a cVDPV. Data in WHO HQ as of 06 Jun 2006
REVAKCINACE PROTI POLIO Doporučuje se u osob nad 35 let (?) věku!
VAKCÍNY: POLIO “SABIN“ORAL (GSK) (ORÁLNÍ ŽIVÁ VAKCÍNA) IMOVAX POLIO (SP) (INAKTIVOVANÁ VAKCÍNA)
ZÁŠKRT (DIFTERIE) Původce: Corynebacterium diphteriae. Jedná se o akutní pablánový zánět sliznice, hrozí zejména v komunitách s nízkou hygienickou úrovní, kapénková infekce. Inkubační doba: 2 – 5 dnů, výjimečně až 8 Prevence: aktivní imunizace společně s tetanovým anatoxinem a pertusovým bakterinem.
Lékárnička na cestu Proti průjmu živočišné uhlí Endiaron, ercefuryl Normix (při teplotě) Algifen – křeče v břiše, menstruační bolesti
Ke snížení teploty Paralen 500 (Panadol) Ibalgin (200, 400)
Lékárnička na cestu Proti kašli: - Ambrobene (mukolytikum) - Mucosolvan - Bromhexin (suchý kašel)
Proti alergiím: - Zyrtec, Zodac (alergie, svědění…) - Fenistil gel (komáří bodnutí, požahání listy rostlin
Lékárnička na cestu Mast na opary: Herpesin – antivirotická mast Framykoin/Bactroba n antibiotická mast
Proti následkům slunění: Panthenol spray
Lékárnička na cestu Desinfekční prostředek: Septonex spray Betadine – desinfekční mast, zejména na drobné hnisavé ranky
Antikoncepce: - kvalita a norma výrobků z EU jsou jiné než normy v jiných zemích či světadílech
OŠETŘENÍ DROBNÝCH PORANÉNÍ INADINE –
ke krytí drobných ran a mokvavých ploch. Hotový obvaz sterilní. Náplast – polštářková (Spofoplast). Pružné obinadlo. Pinzeta. Sterilní injekční jehly.
Cestovní průjmy Výskyt: - zejména v zemích s teplým klimatem, větší vlhkostí a s nižším hygienickým standardem. Lehké formy: odeznívají do 2 – 3 dnů. Těžší formy: obvykle infekčního původů: Salmonely,Shigely, Enterotoxické E. coli ad. viry a parazité.
PRŮJMY CESTOVATELŮ -
-
-
3 a více řídkých stolic denně (popř. zvracení, bolesti břicha, horečka) nejčastěji: Afrika, Indie, Jižní Amerika původci: baktérie 80% viry 15% paraziti 5%
PRŮJMY CESTOVATELŮ
Co udělat při cestovních průjmech? Lehčí formy: dietní režim (suchary, černý lehce oslazený čaj); rehydratační roztok = 20 g glukózy + 3,5 g soli + 1,5 g KCl, toto množství rozpustit v 1 litru vody. Lze ho připravit před cestou do malých sáčků. Až po odeznění průjmů lze přidat vařený brambor, rýži, banán, výrobky z bílého pečiva a postupně kolem 5. Dne přecházíme k normální stravě. K tomuto přidat Carbo medicinalis a Endiaron (max. 7 dnů).
PREVENCE CESTOVNÍCH PRŮJMŮ Nápoje a tekutiny pouze v originálním balení. Převařená voda nebo balené vody – mytí zubů, omytí ovoce či zeleniny a k mytí nádobí. Nedávat kostky ledu do nápoje, chladit v nádobě s ledem. Nekupovat a nekonzumovat potraviny na trhu, včetně ovoce a zeleniny. Konzumovat jen dobře provařené či propečené pokrmy.
Prevence cestovních průjmů Vyhýbat se potravinám z darů moře v oblasti s nízkým hygienickým standardem. Vyhýbat se salátům a pokrmům připravovaným za studena. Mít vždy u sebe léky proti průjmu. Mít vždy u sebe rehydratační nápoje. V nouzi lze použít tablety (AQUASTERIL) k desinfekci vody. Čisté mytí rukou po použití WC a před jídlem, i při jeho přípravě.
REVAKCINACE PROTI ZÁŠKRTU Doporučuje se u osob nad 35 let (?) věku !
VAKCÍNA: Adsorbed diphteria vaccine for adults (ChB)
DOPORUČENÁ VAKCINACE PRO JEDNOTLIVÉ REGIONY
AFRIKA ZÁKLADNÍ: dT POLIO VHA TYFUS DLOUHODOBÉ POBYTY nebo ENDEMICKÉ OBLASTI: VHB ŽLUTÁ ZIMNICE povinná MENINGO A+C, MENOMUNE ! VZTEKLINA CHOLERA
STŘEDNÍ VÝCHOD ZÁKLADNÍ: dT POLIO VHA TYFUS MENOMUNE- povinné pro poutníky do MEKKY ( MENINGO A+C ) DLOUHODOBÉ POBYTY nebo ENDEMICKÉ OBLASTI: VHB
ZÁKLADNÍ:
ASIE
dT POLIO VHA TYFUS DLOUHODOBÉ POBYTY nebo ENDEMICKÉ OBLASTI: VHB ŽLUTÁ ZIMNICEpovinná při příjezdu z endemické oblasti MENINGO A+C (MENOMUNE) VZTEKLINA JAPONSKÁ ENCEFALITIDA CHOLERA
LATINSKÁ AMERIKA ZÁKLADNÍ: dT VHA TYFUS DLOUHODOBÉ POBYTY nebo ENDEMICKÉ OBLASTI: VHB ŽLUTÁ ZIMNICE - povinná MENINGO A+C (MENOMUNE) VZTEKLINA CHOLERA POLIO – HAITI + DOMINIK. REP.
CHEMOPROFYLAXE MALÁRIE !!!
MALÁRIE
MALÁRIE NÁZEV
PŮVODCE
ZÁCHVATY
tropická m.
Pl. falciparum
terciána
Pl. vivax Pl. ovale
po 48 hod.
kvartána
Pl. malariae
po 72 hod.
po 24-36 hod.
MALÁRIE
MALÁRIE
ROZŠÍŘENÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH INFEKČNÍCH A PARAZITÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ
HIV SOUČASNÝ STAV A TRENDY VÝVOJE VE SVĚTĚ
Celkový odhad počtu nemocných HIV v r. 2005
• Lidé žijící s HIV 2005
38.6 milionů [33.4 – 46.0 milionů]
• Nové infekce HIV 2005
4.1 milionu [3.4 – 6.2 milionu]
• Zemřelí na AIDS 2005
2.8 milionu [2.4 – 3.3 milionu]
Odhadovaný počet dospělých a dětí s HIV 2005 Western & Eastern Europe Central Europe & Central Asia
720 000
North America
1.3 million
[770 000 – 2.1 million]
Caribbean
330 000
[550 000 – 950 000]
1.5 million
[1.0 – 2.3 million] East Asia
North Africa & Middle East
[240 000 – 420 000]
440 000
[250 000 – 720 000]
Sub-Saharan Africa Latin America
1.6 million
[1.2 – 2.4 million]
24.5 million
[21.6 – 27.4 million]
680 000
[420 000 – 1.1 million]
South & South-East Asia
7.6 million
[5.1 – 11.7 million]
Oceania
78 000
[48 000 – 170 000]
Celkem: 38.6 (33.4 – 46.0) milionů
Odhadovaný počet dospělých a dětí nově infikovaných HIV v r. 2005 Western & Eastern Europe Central Europe & Central Asia
22 000
North America
43 000
[34 000 – 65 000]
Caribbean
37 000
[18 000 – 33 000]
220 000
[150 000– 650 000] East Asia
North Africa & Middle East
[26 000 – 54 000]
64 000
[38 000 – 210 000]
Sub-Saharan Africa Latin America
140 000
[100 000 – 420 000]
2.7 million
[2.3 – 3.1 million]
97 000
[55 000 – 290 000]
South & South-East Asia
830 000
[530 000 – 2.3 million]
Oceania
7200
[3500 – 55 000]
Celkem: 4.1 (3.4 – 6.2) milionů
Odhadovaný počet dospělých a dětí zemřelých na HIV v r. 2005 Western & Eastern Europe Central Europe & Central Asia
12 000
North America
18 000
[11 000 – 26 000]
Caribbean
27 000
[<15 000]
53 000
[36 000 – 75 000] East Asia
North Africa & Middle East
[19 000 – 36 000]
37 000
[20 000 – 62 000]
Sub-Saharan Africa Latin America
59 000
[47 000 – 76 000]
2.0 million
[1.7 – 2.3 million]
33 000
[20 000 – 49 000]
South & South-East Asia
560 000
[370 000 – 810 000]
Oceania
3400
[1900 – 5500]
Celkem: 2.8 (2.4 – 3.3) milionů
Celosvětový pohled na HIV infekci 38.6 milionů lidí [33.4‒46.0 million] žije s HIV v r. 2005
2.4
DENGUE
HEMORAGICKÉ HOREČKY
MOR
LEPRA
LEISHMANIÓZY
SCHISTOSOMÓZY
ČLENOVCI JAKO PŘENAŠEČI NÁKAZ - ROZTOČI klíšťata:
arbovirózy (encefalitidy, hemorag. hor.) rickettsiózy ( klíšťové r. hor., Q horečka) boréliózy babesiózy
sametkovití:
rickettsiózy ( japonská říční horečka)
(Trombiculidae)
ČLENOVCI JAKO PŘENAŠEČI NÁKAZ - HMYZ dvoukřídlí: Phlebotomidae:
arbovirózy (papatači) bartonelózy leishmaniózy Simuliidae: filariózy (onchocerkóza) Culicidae: arbovirózy filariózy Anopheles: malárie Ceratopogonidae: filariózy Tabanidae: filariózy (loaóza) Glossinidae: trypanosomózy (africké)
ČLENOVCI JAKO PŘENAŠEČI NÁKAZ - HMYZ vši:
rickettsiózy boreliózy
ploštice: Triatoma, Rhodnius:
amer. trypanosomóza
(Chagas.nemoc)
blechy:
rickettsiózy mor Xenopsylla cheopis: hl. přenašeč moru
NA CESTU : LÉKÁRNIČKA
REPELENTY INSEKTICIDY MOSKYTIÉRA
( ….. protiprůjmové léky, rehydratační roztok, antimalarika)
BĚHEM CESTY AKLIMATIZACE = dosažení tepelné rovnováhy pitný režim ( zvl. děti) větší ztráty NaCl adaptace do tepla asi za 14 dní adaptace do chladu asi 3 týdny „dieta“ ošacení - volný oděv, splývavý, sající pot vhodná obuv, pokrývka hlavy, sluneční brýle, opalovací krém negace : klimatizované místnosti
BĚHEM CESTY STRAVOVÁNÍ: * pít nápoje v originálním balení (mléko !!), kávu, čaj, převařenou vodu * nepoužívat led * jíst pouze ovoce, které lze oloupat nebo po omytí nezávadnou vodou * nejíst syrovou zeleninu, zmrzliny a tepelně nezpracovaná jídla * nekupovat potraviny od pouličních prodavačů * mýt si ruce, zvl. po WC
BĚHEM CESTY KOUPÁNÍ: nekoupat se v moři poblíž vyústění kanálů nechodit bos po plážích a nelehat si na holý písek (napadení larvami nematodů) koupání ve sladké vodě - pouze v místech, kde nejsou cerkárie Schistosom
KONTAKT SE ZVÍŘATY: vyvarovat se kontaktu s volně se pohybujícími zvířaty (vzteklina!)
BĚHEM CESTY OCHRANA PŘED ČLENOVCI : používat repelenty
výskyt malárie - omezit pobyt venku po setmění, nosit světlé oděvy, ubytování dále od líhnišť, vyšší patra budov, sítě v oknech, moskytiéry impregnovat insekticidy, použití insekticidů v obytných místnostech
BĚHEM CESTY SEXUÁLNÍ STYKY: vyšší výskyt STD ( HIV, hep. B, syfilis, kapavka aj.)
ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ: VHB země 3. světa - riziko při chirurgických výkonech, transfuzích krve, injekcích, ošetření zubů
VLHKÉ TROPY: pečlivě ošetřovat drobné ranky a oděrky
BĚHEM CESTY - SPORT POTÁPĚNÍ
- nutný výcvik
VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA nad 3000 m vystupovat pouze 300 – 500 m denně známky špatné adaptace akutní horská nemoc: bolest hlavy 96%, nespavost 70%, závratě 50%, nechutenství 40%, nausea 35% závažné reakce : édem mozku nebo plic - symptomy se objevují většinou za 4 - 8 hodin ve výškách 3000-4500 m (Himaláje někdy až 5000 m) - při výstupu od mořské hladiny již od 2500 m !!! Při objevení symptomů okamžitě přerušit výstup, pokud symptomy neustupují sestoupit o 500 m
PO NÁVRATU - v případě obtíží navštívit lékaře – lépe centrum cestovní medicíny - antimalarickou profylaxi brát dle použitého preparátu (až 4 týdny po návratu) - při horečnatém onemocnění nejasné etiologie i několik měsíců po návratu, upozornit lékaře na pobyt v malarickém oblasti DÁLE DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT CENTRUM CESTOVNÍ MEDICÍNY pokud cestovatel: - ztrávil 3 měs. nebo déle v terénu v rozvoj. státech - prodělal malárii (i suspektní) - byl léčen nebo hospitalizován - má neobvyklé neustupující symptomy - pracoval ve zdravotním riziku (zdravotníci, veterináři atd.)
CESTOVNÍ MEDICÍNA WEBOVÉ STRÁNKY tacm.trios.cz. www.travelmed.de www.cdc.gov www.cdc.gov/ncidod www.cdc.gov/travel www.outbreak.org www.who.int/ctd www.who.int/ith
- sekce trop. a cest. medicíny ČLS JEP
- cestovní medicína ( německy) - domovské stránky CDC - divize pro kontrolu tropických nemocí - cestovní medicína - informace o epidemiích ve světě (aktuální + archiv)
- WHO divize pro kontrolu trop. nemocí - příručka cestovní medicíny WHO
