Správná vakcinační a medikační praxe MVDr.Kateřina Nechvátalová, Ph.D. Topigs Norsvin Workshop Černá Hora, 27.listopadu 2014
Vakcinace - medikace opatření ke kontrole onemocnění (zoohygiena, management, výživa …) prevence kontrola léčba
Zdravotní problémy Neinfekční
(trauma, vrozené defekty, chyby ve výživě, intoxikace, stres…)
Infekční • viry • bakterie • paraziti
=> význam imunitního systému prasat
Rozdělení imunitních mechanismů Nespecifické (přirozené, vrozené, neadaptivní) Specifické (získané, adaptivní)
• buněčná složka • humorální složka
+ tělní bariéry a bariérové imunitní mechanismy!!!
Bariérové imunitní mechanismy slzy lysozym
hlen turbulence adheze
sliny lysozym zvracení
hlen cilia kašel
pH žaludeční šťávy
deskvamace mastné kyseliny normální mikroflóra pH
hlen peristaltika průjem anaerobní prostředí normální mikroflóra enzymatické štěpení
Imunita proti infekci •
Celková imunita – při systémových infekcích • lze prokázat určením hladiny protilátek v krvi
•
Slizniční imunita – při střevních, respiračních a jiných infekcích • vypovídací hodnotu mají protilátky IgA na povrchu sliznic • hladina protilátek v krvi není rozhodující Většina agens navozuje celkovou i slizniční imunitu.
•
•
Humorální imunita – zprostředkovaná protilátkami • významná při specifických chorobách způsobených mimobuněčnými faktory Celulární imunita - cytotoxické lymfocyty a makrofágy • významná při specifických chorobách způsobených vnitrobuněčnými faktory • v praxi obtížně měřitelná Oba typy imunity působí společně.
sekreční komponenta řetězec J
SEKREČNÍ IgA
Antiinfekční imunita •
Aktivní – navozuje se imunizací, vakcinací
•
Pasivní – podávání protilátek
základní metoda protiinfekční profylaxe – vakcíny standardní biologické přípravky ke všeobecnému užití (živá, inaktivovaná - I.-III. generace) – autovakcíny připravené z izolátů ze stáda a používané pro dané stádo přechodná profylaktická nebo léčebná ochrana – kolostrální imunita – imunizace prasnic a ochrana selat kolostrálními protilátkami – významná ochrana proti systémovým onemocněním – laktogenní imunita - imunizace prasnic a ochrana selat protilátkami obsaženými v mateřském mléce – významná ochrana proti střevním infekcím – umělá – perorální nebo parenterální podávání protilátek.
Imunita proti infekci SPECIFICKÁ ANTIINFEKČNÍ IMUNITA aktivní infekce VIRULENTNÍ VAKCÍNA
ŽIVÁ VAKCÍNA
pasivní
vakcinace
kolostrální + laktogenní imunita
INAKTIVOVANÁ VAKCÍNA
podání protilátek
REKONVALESCENTNÍ HYPERIMUNNÍ SÉRUM
Obecné možnosti obrany proti infekčním chorobám • zvyšování CELKOVÉ ODOLNOSTI posilování imunitního systému neimunologickou cestou, navození resistence k onemocnění • NESPECIFICKÁ IMUNOSTIMULACE aktivace imunitního systému bez vztahu ke konkrétnímu antigenu
(nutriční faktory – vitamíny, stopové prvky; mikrobiální produkty – Propionibacterium, Bordetella, LPS, muramyl dipeptid, bakteriální lyzáty – Ribomunil, poxviry; chemické látky – levamisol; cytokiny, induktory inferferonu, transfer faktor)
• navození PASIVNÍ IMUNITY specifická imunita vzniklá podáním protilátek od matky nebo imunoglobulinovým preparátem • navození AKTIVNÍ IMUNITY proděláním infekčního onemocnění nebo očkováním
Imunita selat • • • • • •
sele se rodí imunokompetentní, ale některé složky imunitního systému ještě v prvních dnech po porodu dozrávají prase má epiteliochoriální typ placenty a protilátky přes ni neprocházejí - sele se rodí agamaglobulinemické imunoglobuliny přijaté od matky jsou po narození absorbovány epitelem jejuna a dostávají se do krevního oběhu za 24 hodin po narození dosahuje hladina imunoglobulinů hodnot mateřského séra - KOLOSTRÁLNÍ IMUNITA kolostrální protilátky částečně !!! inhibují aktivní imunitní odezvu – rychlost poklesu protilátek je různá u různých antigenů protilátky kolostra a mléka chrání sele proti střevním infekcím do odstavu - LAKTOGENNÍ IMUNITA
Koncentrace protilátek v séru prasat (g/l) IgG
IgM
IgA
dospělá prasata
18 - 20
3,0 - 3,2
1,4 - 2,5
prasnice 1. týden laktace
25 - 28
4,0 - 5,0
1,5 - 2,5
obsah Ig v kolostru
60 - 64
3,0 - 3,2
9,0 - 11,0
selata 1. den
18 - 25
1,0 - 3,0
2,6 - 9,0
5 - 7
0,8 - 1,5
0,2 - 1,0
selata měsíc stará
Imunizace versus medikace První rozhodnutí se nutně týká původce •
Je infekce způsobena všudypřítomným původcem, proti němuž je imunizace všeobecně žádoucí? –
E.rhusiopthiae
•
Je stádo ohroženo infekčními chorobami? – epizootiologická analýza
•
Je stádo postiženo zdravotními problémy v důsledku infekce? – základním předpokladem je správná diferenciální diagnóza – infekce, kterou je stádo postiženo, by měly být potlačeny imunizací – sérologické zkoušky, izolace a identifikace původce
•
Infekční choroby, jež nelze potlačit vakcinací – infekce, u nichž bylo rozhodnuto, že se imunizace proti nim nebude provádět (CSF) – infekce, proti nimž neexistují vakcíny nebo existují pouze málo účinné vakcíny (Brachyspira, AMP; antigenní proměnlivost – chřipka, latentní infekce - herpesvirus)
Cíl imunizace • utlumení infekce a zabránění klinické manifestace choroby (agens přežívá v organismu) • eliminaci infekčního agens z organismu a zábraně dalšího šíření • eradikaci infekce z dané populace (regionu, státu)
Předpoklady správné imunizace • kvalitní vakcína – účinná a neškodná –
vhodný antigen a vhodné antigenní spektrum (imunogenní)
• správná kompozice (nosič, adjuvans – minerální, olejová, liposomy, ISCOM) – –
bez vedlejších účinků kvalitně vyrobená
• správné aplikační schéma (imunizace včas a na správném místě) – – –
vhodná doba aplikace a revakcinační interval vhodný způsob aplikace (i.m., s.c., p.o., i.n.) vhodná kombinace s dalšími vakcínami - vakcinační schéma
• imunokompetentní jedinec – – –
s genetickými předpoklady bez imunosuprese nebo imunodeficience bez interference pasivně přijatých protilátek
POČET ZVÍŘAT
Odpověď populace na vakcinaci
PROTEKTIVITA IMUNITA
Cíl = imunitní stabilita stáda Vliv brakace a složení stáda na imunitní statut
Nově nakoupená zvířata (prasničky) -největší nebezpečí zavlečení infekce do stáje a narušení imunitní rovnováhy stáda => adaptace !!!
Vhodné načasování vakcinace UNIVERZÁLNÍ VAKCINAČNÍ SCHÉMA NEEXISTUJE !!! •
Záleží na typu stáda a způsobu chovu – reprodukce a výkrm – uzavřený obrat stáda, otevřený obrat stáda – technologie chovu
•
Je třeba vzít v úvahu rizikové kategorie prasat
•
Je nutno dodržovat obecné zásady vakcinace
•
Je nutno řídit se pokyny výrobce
VÝSLEDKEM JE VAKCINAČNÍ PROGRAM PRO KONKRÉTNÍ STÁDO
VHODNÉ NAČASOVÁNÍ VAKCINACE PRASNICE ERYSIPEL PARVOVIRÓZA
R
1.
ERYSIPEL PARVOVIRÓZA
R
INSEMINACE
POROD KOLOSTRUM
1.
POPORODNÍ PRŮJEM SELAT (ERYSIPEL)
MLÉKO M.hyo, PCV2, edémová choroba
RESPIRAČNÍ CHOROBY
V
SELE NAROZENÍ
ODSTAV
R
R
Kontraindikace očkování • nemocní (teplota, klinické příznaky onemocnění) • podezřelí z nákazy • oslabení • gravidní • alergické stavy • aplikace antibiotik, kortikosteroidů aj.
Nežádoucí postvakcinační reakce • lokální (dráždění, infekce, granulomy) • systémová – hypersensitivita, horečka, neurologická reakce, inapetence • aborty, teratogeneze • exacerbace latentních a subklinických infekcí
Medikace – antibiotika (antimikrobika) • Spektrum působení – účinnost ATB • Farmakokinetické/farmakodynamické vlastnosti • Dávka a doba trvání účinku
Přechod „od hašení požáru na poslední chvíli“ k včasné efektivní terapii
Zásady medikace • ve správný čas – včas !!! • správně zvoleným přípravkem (podle patogena/nů působících problém a dle jejich citlivosti) • správnou dávkou • správným způsobem • dostatečně dlouho
Antimikrobiální látky Peniciliny • ampicilin • amoxicilin/kys. klavulanová Cefalosporiny • ceftiofur * • cefchinom * Makrolidy • tulathromycin • tilmicosin Fenikoly • florphenikol (Fluoro)chinolony • oxolinová kyselina • flumechin * • enrofloxacin* * 344/2008 - Vyhláška o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče • vymezuje podmínky pro předepisování a výdej ATB s indikačním omezením
Tetracykliny • tetracyklin Diterpeny • tiamulin Aminoglykosidy • gentamicin * • streptomycin Potencované sulfonamidy • trimethoprimsulfamethoxazol Polypeptidy • colistin
• •
bakteriostatická baktericidní
Hlavní mechanismy účinku antimikrobiálních látek Inhibice syntézy buněčné stěny (beta-laktamy)
Inhibice syntézy proteinů (tetracyklin, aminoglykosidy, makrolidy, chloramfenikol)
Inhibice replikace a transkripce DNA (chinolony, rifaxim.)
Poškození plazmatické membrány (colistin, polymyxin B)
Inhibice syntézy esenc. metabolitů (sulfonamidy, trimethoprim)
CEVC, BVV, 1.-2.dubna 2014 Ing.Martin Jeřábek (TEKRO)
Nežádoucí reakce • lokální, systémová – hypersensitivita • teratogenita Pozor na interakce !!!
Děkuji za pozornost !!!
