Správa školní LAN sítě P2P (Gymnázium Týn nad Vltavou)

Mendelova univerzita v Brně Fakulta celoživotního vzdělávání

Správa školní LAN sítě P2P (Gymnázium Týn nad Vltavou) Závěrečná práce

Vedoucí práce: Ing. Ludmila Kunderová

Mgr. Petr Kubát

Brno 2010

Poděkování : Děkuji za spolupráci a metodické i odborné vedení při sestavování této práce paní inženýrce Ludmile Kunderové.

Prohlašuji, že jsem při sestavování této práce nepoužil žádné pasáže z jiné již existující práce. Důkazem tohoto tvrzení budiž samotný fakt, že zde popisuji stav sítě a situaci na zcela konkrétní škole – na Gymnáziu v Týně nad Vltavou. V Týně nad Vltavou dne 4. června 2010

__________________

Abstract P. Kubát, the final document for graduating in special study course at university Peer to peer local area network administration Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. Keywords Thesis, administration, maintaince, document, network peer to peer.

Abstrakt P. Kubát, závěrečná práce ke studiu. Kvalifikační práce studia ICT koordinátorů. Správa LAN sítě typu peer to peer Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. Klíčová slova Závěrečná práce, správa, údržba, dokument, síť P2P.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

4

Úvod a cíl práce

7

1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .....................................................................................................7

Porovnání architektury klient/server a architektury P2P

8

2.1

Výhody sítě klient/server.......................................................................... 8

2.2

Výhody sítě P2P ........................................................................................ 9

Popis výchozího stavu IT systému a jeho slabin

10

3.1

Výchozí stav k 1. 9. 2007..........................................................................10

3.2

Změny stavu k 1. 2. 2010 ......................................................................... 11

3.2

Identifikace slabin k 1. 2. 2010 ................................................................14

Popis odstraňování slabin IT systému

15

4.1

Další modernizace výuky .........................................................................15

4.2

Zkvalitnění a zrychlení internetového připojení .....................................16

4.3

Management studentského routeru ........................................................ 17

4.4

Zavedení centrální antivirové správy ...................................................... 17

4.5

Zavedení jednotného systému zálohování dat ........................................18

4.6

Občasná nedostupnost e-mailové komunikace.......................................19

4.7

Vylepšení podmínek pro samostatné úkony studentů............................19

4.8

Zvýšení informativní hodnoty webstránky školy ................................... 20

4.9

Vytvoření podmínek pro využití e-learningu ..........................................21

4.10 Vystavování klasifikačních údajů studentů.............................................21 5

Záverečné shrnutí

22

A

Organizace školní sítě

24

B

Fotodokumentace IT vybavení učeben

27

6

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Základní technická organizace školní sítě

24

Obr. 2

Dvojice routerů za anténou

25

Obr. 3

Dvojice 24 portových switchů za routery

25

Obr. 4

Učebna ICT (stav před 1.2.2010)

27

Obr. 5

Učebna ICT (stav po 1.2.2010)

27

Obr. 6

Druhá učebna jazyků (stav před 1.2.2010)

28

Obr. 7

Druhá učebna jazyků (stav po 1.2.2010)

28

Obr. 8

Interaktivní tabule Activboard

29

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Vzhledem k tomu, že ve školství je problém podfinancování velmi akutní (a na naší škole samozřejmě také), rozhodl jsem se napsat tuto práci na téma správy a údržby sítě typu P2P, protože mám velmi silný pocit, že síť typu klient/server ještě dlouhou dobu nebudeme mít. Rozhodně nezaujímám stanovisko, že síť tohoto typu architektury je lepší, ale bez dostatečných finančních zdrojů nelze tuto situaci u nás na škole zatím nijak změnit. Rád bych ještě v úvodu učinil poznámku na téma financí na škole. Je jasné, že peněz do školství přichází čím dál méně a tudíž je nutno hledat jiné zdroje. Současně je jasné, že v tomto ohledu je dnes nejdůležitější aby ředitel školy dokázal takovéto zdroje získávat. Na naší škole se to ale po dlouhé době začíná přeci jenom dařit, protože máme bohatého souseda v podobě jaderné elektrárny Temelín ze skupiny ČEZ. Peníze ale nestačí na investici do infrastruktury. Jejich objem bude zřejmě stačit pouze na upgrade nejzastaralejšího software. Dalším závažným problémem je obecně nízká podpora vedení školy pro celou problematiku IT na naší škole. Možnou příčinou tohoto stavu je pravděpodobně to, že obě členky vedení školy (ředitelka a zástupkyně) jsou méně zběhlé uživatelky počítačů a tato problematika je tedy nezajímá a současně asi i značný rozsah jiných vlastních povinností, který je nyní umocněn ještě o zavádění rámcových vzdělávacích programů a nových maturit. Paní ředitelka je navíc ve své funkci teprve druhým rokem, takže je ještě vlastně „začínající“ ředitelkou. Nízká podpora se projevuje především absencí komunikace na dané téma. Výjimkou jsou pochopitelně situace, kdy něco nefunguje nebo musí být něco splněno podle určitých nařízení, předpisů, vyhlášek nebo provozních potřeb. Shánění hardwarového vybavení probíhá zhusta tak, že osobní iniciativou a známostmi s pracovníky elektrárny zajišťuji PC sestavy pro výuku nebo funkční tiskárny do kabinetů učitelů. Jde sice o věci, které jsou vyřazovány na elektrárně z provozu, ale jsou nám předávány téměř zdarma (respektive za symbolickou cenu).

1.2 Cíl práce Cílem této práce je vylepšení stavu naší školní sítě, popis uvedených vylepšení a hlavně dobrý popis těch vylepšení, která jsou obecně aplikovatelná pro stejnou architekturu sítě (pro případné využití na jiných školách). Cílem této práce na druhou stranu rozhodně není dokazovat, že sít P2P je lepší než serverová síť. Jsem však přesvědčen o tom, že při kvalitním připojení lokální sítě na Internet lze najít jednoznačně i určité výhody. Zároveň se v práci chci pokusit prezentovat některé návrhy na potlačení nebo zmírnění dopadu nevýhod této sítě při praktické údržbě.

8


2 Porovnání architektury klient/server a architektury P2P Objektivní porovnání obou druhů architektury nakonec ukáže převahu výhod serverového typu (minimálně pro správce a obzvláště při větší velikosti sítě), ale některé výhody má i P2P typ při kvalitním připojení na Internet.

2.1 Výhody sítě klient/server

• Správa z jednoho místa / centralizovaný přístup • Kontrola přidělování diskového prostoru serveru klientským PC • Kontrola bezpečnostní politiky v síti • Snadná možnost konfigurace uživatelů a jejich práv • Snadná údržba žákovských pracovních složek a jejich mazání • Snadná dostupnost dokumentů klientských stanic • Pohodlná možnost vzdálené správy (díky nepřetržitému běhu serveru) Jistě není tento výčet úplný – jsou to jenom některé výhody v této architektuře. Tento bod nemohu komentovat příliš podrobně, protože jsem v prostředí této sítě sice pracoval, ale nebyl jsem zde pověřen správou. Síť byla postavena na sítovém software Novell a srdcem sítě byly dva servery, z nichž jeden byl webový server, druhý datový (později myslím ještě přibyl další). Jednoznačně byla u takto velké sítě (okolo 100 PC) takováto organizační struktura potřebná. Navíc byla škola schopna toto celé finančně zvládnout, což je základní předpoklad pro takové řešení. Kolega, který tuto síť spravoval, nemusel běhat tak často po budově školy, čímž mu zbylo více času na kvalitní nastavení síťového prostředí. Pokud jsme potřebovali udělat něco přímo na klientských stanicích, pracovali jsme na tom i my ostatní učitelé ICT, protože úplně sám by to časově zvládnout nedokázal. Vysoké nároky na odborné znalosti správce byly při takové složitosti systému naprosto zřejmé, takže jsem mu skutečně příliš nezáviděl a naopak jsem se mu snažil pomoci. Současně jsem si také vyzkoušel zakládání studentských kont v celém systému a i přes velmi letmou zkušenost se mi tento způsob administrace velmi líbil. Z čistě technického hlediska je jistě možné mít serverový prostor mimo vnitřní LAN síť („clouding“) – problém ale spočívá v tom, jestli je v současné době vůbec možné sehnat současně takovou službu, která bude umožňovat prostřednictvím zabezpečeného připojení k Internetu správu vnitřních stanic v LAN síti školy. Pokud by taková služba existovala, určitě bych ji rád využil. Dovedu si ale současně představit, že by na vzdáleném serveru musel být nějaký drahý sofistikovaný software a že by služba jistě byla značně drahá….


2.2 Výhody sítě P2P

9

U sítě, která má celkem 55 PC příliš moc výhod této architektury nenajdeme, a všechny odborné publikace se shodují v tom, že sítě této architektury by měly obsahovat nízké množství PC – nejčastěji se uvádí maximálně 10 ks. Přesto lze některé výhody přeci jenom najít. Zde uvádím ty nejdůležitější: 1.

Výhoda decentralizace – kolaps serveru neovlivňuje chod celé sítě Pokud nemá síť nějaký server, na kterém je uložen řídící software, nemůže dojít při kolapsu serveru k vážnému ohrožení chodu vnitřní sítě. Je samozřejmé, že tento stav není tak dramatický ani v serverové architektuře a pokud mají jednotlivé klientské stanice pevné disky s nainstalovaným operačním systémem, mohou běžet v mírně omezeném režimu, kdy třeba nemohou využívat naplno síťových služeb. Navíc pravděpodobnost havárie je velmi malá a disky jsou téměř vždy zrcadleny, server je zálohován UPS… Pokud by ale tato situace nastala, bylo by to nepříjemné. Další hrozbou může být například i nějaké napadení serveru škodlivým kódem. 2. Levnější provoz Další jednoznačná výhoda této architektury, kdy se ušetří za serverový software, za UPS zařízení a za energetickou spotřebu v nepřetržitém provozu serverů. Uvedená finanční úspora je v dnešní době vítaná asi pro každé školské zařízení, otázkou ale zůstává, zda je to šetření na správném místě. 3. Menší nároky na erudici správce Vzhledem k absenci síťového software nemá správce tolik starostí při práci se serverovým software, ale časové vytížení roste na druhé straně tím, jak obchází po celé škole jednotlivé počítače. Výhodnější je navíc stav, kdy škola není příliš prostorově rozlehlá (což ta naše naštěstí celkem splňuje). Pro odlehčení celé této pasáže uvedu ještě dvě výhody této sítě, které pochází ze zcela „jiného soudku“. Protože je celá síť decentralizována, musím často obcházet jednotlivé stanice, které jsou na různých místech školy. Vedlejším efektem této skutečnosti je fakt, že tolik netloustnu, protože pohyb po schodech je energeticky celkem náročný. Pokud bych neustále vysedával u serveru, kladný pohybový efekt by nebyl tak velký. Druhým aspektem tohoto „kočovného života“ je také to, že jsem v osobním kontaktu s kolegy a mám přehled i o věcech, které se přímo netýkají počítačů, nýbrž jsou to informace o všeobecném dění na škole. Bez tohoto obcházení míst bych se snadno stal informatikem, co nemá informace o dění ve škole. Tento fakt je pro mě možná ještě cennější, protože jsem v kabinetě úplně sám a ze svého působení na předešlém pracovišti (mnohem větší škola) vím, jak snadné je nepotkat některé kolegy za celé pololetí jinde než na poradě pedagogického sboru a fakticky je vůbec neznat.

10

Popis výchozího stavu IT a jeho slabin

3 Popis výchozího stavu IT a jeho slabin Předně je podstatné uvést, že jsem na této škole zaměstnán od léta roku 2007, takže v současné době ukončuji třetí rok svého působení zde. Přestože jsem po celou dobu stále svědkem nedostatečné podpory ze strany vedení školy a neustále klesajících finančních zdrojů na údržbu a obnovu informačních technologií na škole, stav vybavení se v průběhu oněch tří roků rapidně zlepšil. Téměř veškerou zásluhu na tomto zlepšení mají ovšem kromě mne samotného i někteří osobní přátelé, kteří pracují na jaderné elektrárně Temelín (hardware) a externí správce sítě (absolvent našeho gymnázia), který nyní zastává funkci správce sítě v jedné větší místní výrobní firmě. Je ale samozřejmě pravda, že investice školních peněz zde hrají také podstatnou roli. Především v roce 2007 jsem ještě akutní nedostatek peněz ještě nepociťoval. V současné době je situace již výrazně horší. Naštěstí se zdá, že náš bohatý soused – energetická skupina ČEZ, která provozuje jadernou elektrárnu, nám poskytne v tomto měsíci nějakou finanční injekci, která dočasně vyřeší alespoň zastaralost softwarového vybavení.

3.1 Výchozí stav k 1. 9. 2007

Nejprve velice stručně zrekapituluji stav IT ve chvíli, kdy jsem na školu nastupoval, pro dokreslení situace. V oblasti hardware byla situace mírně řečeno tristní – málokterý kabinet měl nějaký rozumný PC (s výjimkou vedení školy) a tak s počítači nikdo ani nepracoval. Tiskárny byly pouze sdílené, takže si učitelé chodili pro výtisky dokumentů na dvě místa po budově (včetně zástupkyně školy!), v učebně ICT bylo pouze 15 studentských PC (jedna studijní skupina však měla při výuce více než 15 studentů). V budoucí druhé učebně jazyků jsem našel asi 5 PC v žalostném stavu a můj vlastní pracovní PC, který mi byl přidělen, měl 16 MB RAM a procesor Intel řady 80486, takže byl ideální pouze k muzejním účelům. Proto jsem si okamžitě zajistil mnohem méně zastaralý model. Všude se navíc válely různé součásti počítačů a nikdo mi nebyl schopen přesně říci, kde se nachází mnohé důležité části hardware nebo instalační média pro software. V oblasti software byl na jednotlivých PC mix Windows 95, 98, 2000 a XP. Ohledně kancelářského balíku zde byl opět mix MS Office 2000 a 2003 a to dokonce i v učebně ICT. Dalším softwarem byl například Zoner Media Explorer 6, Zoner Callisto 4 (trvá dodnes) a některý software byl evidentně nelegální. Kabinet, v němž dodnes sídlím, se navíc vůbec nepoužíval – předchůdkyně sídlila v kabinetu biologie, protože tento předmět také učila.


3.2 Změny stavu k 1. 2. 2010

11

K uvedenému datu se mi s pomocí externího správce podařilo zvýšit počet PC v učebně ICT na 18 ks, vybavit je LCD monitory s úhlopříčkou 17 palců (místo původních CRT), zajistit vybavení všech kabinetů vlastní laserovou tiskárnou, vybudovat druhou učebnu jazyků se 16 PC sestavami (s LCD monitory 15‘‘), vyměnit síťovou infrastrukturu a zastaralé huby nahradit manageovatelnými switchi, nahradit Linuxový PC s funkcí brány do Internetu dvěma routery, vylepšit celkovou vybavenost hardware na úroveň, kdy téměř všechny PC mají operační systém Windows XP (s jedinou vyjímkou), sjednotit MS Office na verzi 2003 nebo 2007, nainstalovat všude druhý významný kancelářský software OpenOffice 3, nainstalovat všude dva nejběžnější browsery Internet Explorer 8 i Mozzillu Firefox 3, uspořádat nově hierarchicky, logicky a všechny PC v síti, provést jejich technický vnitřní audit, zpracovat jej kvůli evidenci, zpracovat seznam software, který je používán na škole, vytvořit podmínky pro sdílení souborů po vnitřní LAN siti a naučit kolegy používat vnitřní síť k tomuto účelu. Na mnoho dalších věcí jsem jistě zapomněl, ale toto jsou alespoň ty nejdůležitější Během tohoto období se počet PC zvýšil na škole počet počítačů ze třiceti na padesát, což samozřejmě přinášelo nemalou spoustu problémů. V kombinaci s tím, že mnohé z nich jsou značně zastaralé stroje (nemají USB porty na předních stranách a mají pouze CD mechaniky), se následně špatně instaloval software a navíc hodně často havarovaly vlivem opotřebení hardware (zdroje, základní desky..). Na celé škole jsem jediný interní zaměstnanec, který se těmito problémy zabývá a navíc jsem po první dva roky neměl ani snížený úvazek a naopak jsem měl dvě hodiny přesčasů při výukové povinnosti. Ve škole trávím někdy i 12 hodin za den a podíl na tom má samozřejmě bezserverová architektura sítě. Ta má za následek nutnost chození od jednoho místa ke druhému a navíc ještě předběžné shánění klíčů od různých místností. K tomu jsem ještě jediným vystavovatelem na naše webstránky, takže obsluhuji redakční systém, který nám kdysi dodal náš místní poskytovatel Internetu. Webová prezentace naší školy má také několik významných vad na kráse, které by bylo třeba také do budoucna pozměnit. Jde především o to, že na ní chybějí velmi cenné informace ohledně pravidelných rozvrhů a operativních změn v rozvrzích studentů. Právě tyto informace jsou našimi studenty i jejich rodiči celkem značně požadovány, protože jsou pro žáky podstatné a vzhledem k vybavení většiny domácností Internetem i operativně dostupné. Další poptávanou službou je zveřejňování průběžné klasifikace studentů pro jejich rodiče. Tato služba je požadována hlavně těmi rodiči, kde se jejich děti snaží zatajovat nějaké problémy v oblasti chování nebo klasifikace. Rodiče se potom všechno dozvídají až se zpožděním na rodičovských schůzích přímo ve škole. Někteří rodiče mají navíc i problémy s termíny těchto akcí vzhledem ke své pracovní době, takže pak musí volit individuální přístup k informacím.

12


Rád bych se na tomto místě zastavil podrobněji u dvou vylepšení, které považuji zatím za nejužitečnější – tedy u vybudování druhé jazykové učebny a nastavení jednotlivých PC pro sdílení souborů. Obě tyto změny se podle mého soudu promítly přímo do zkvalitnění výuky a zefektivnění a ulehčení práce některých vyučujících. Vznik druhé jazykové učebny byl samozřejmě závislý na elektrické a síťové připravenosti inkriminované místnosti. Je to místnost, která přímo sousedí s mým vlastním kabinetem. Už když jsem do ní poprvé vstoupil a uviděl její vzhled, uvědomil jsem si, že je k tomuto účelu předpřipravena. Na dvou protějších stěnách místnosti se nacházela spousta elektrických dvojzásuvek a u podlahy bylo celkem 5 síťových dvojzásuvek pro konektory RJ45. Původně bývala údajně tato místnost počítačovou učebnou. Potřeboval jsem tedy sehnat několik stolů navíc, téměř 30 židlí a především značné množství počítačů. Měl jsem představu, že to bude učebna, kam se v nouzovém režimu vejde celá třída studentů a běžně alespoň polovina třídy (typicky při jazykové výuce). Proto jsem sehnal díky jednomu kamarádovi celkem 14 počítačů, které jako zastaralé vyřazovala jaderná elektrárna Temelín a k nim jsem ještě přidal dva další z vlastních školních zásob. Vybavil jsem je velmi levným základním jazykovým softwarem s názvem EASY LANGUAGE pro výuku angličtiny a němčiny. Všechny stroje mají nejméně 20 GB pevný disk, 512 MB RAM a většina má i DVD mechaniku. Některé sice mají USB porty vzadu, ale to je jen drobná nepříjemnost. O něco větší komplikace nastala při nedostatku síťových zásuvek, ale po přidání dvou pětiportových switchů byl problém též vyřešen. Bez připojení na Internet by bylo totiž využití této učebny podstatně omezenější. Protože mi bylo jasné, že vyučující, který tam se žáky bude, musí mít co největší efektivní možnost kontroly činnosti studentů, zvolil jsem takové rozvržení, kdy jsou stoly okolo tří stěn místnosti. Při tomto rozestavení pracovišť je vidět z jednoho místa ve středu učebny na všechny monitory téměř současně. Již první ohlasy na novou učebnu byly pozitivní a následně je pozitivně vnímána až doposud. Vyučující jazyků mi potvrdili vysokou motivační přidanou hodnotu při takové formě výuky, celkové zatraktivnění a další klady. Jejím vznikem se navíc vyřešil ještě jeden problém. Tímto problémem je účast některých tříd ve srovnávacích testech. Tyto testy se dnes již dělají výhradně elektronicky. Vzhledem k předešlé existenci pouze jedné takové učebny se mohla třída testovat jenom tak, že se v učebně vystřídala nejprve jedna a potom druhá část třídy, takže celé testování trvalo dvakrát déle. Uznání jsem se dočkal alespoň ve formě slovního poděkování od současné ředitelky školy, protože to bylo kladně hodnoceno školní inspekcí, která se uskutečnila přibližně před rokem. Co se týče druhého faktoru – tedy nastavení sdílení souborů po síti, skládala se moje snaha vlastně ze tří vzájemně navazujících kroků. První spočíval ve správném zařazení příslušných PC do skupin, logickém systému pojmenování jednotlivých počítačů a nakonfigurování příslušných sdílených složek na PC v každém kabinetu.


13

Druhý krok spočíval ve vysvětlení užitečnosti a přínosu sdílení souborů po vnitřní LAN síti a třetí současně v proškolení kolegů na tuto činnost. Jako na každé škole jsou i naší někteří učitelé mírně řečeno zdrženliví ve vztahu k využívání počítačů ale naopak i velmi flexibilní jedinci, kteří nové možnosti okamžitě začali využívat bez pobízení. Vybavení všech kabinetů počítači v roce 2007 mělo nakonec i ten efekt, že i zatvrzelí odpůrci pochopili potřebu práce s touto technikou a minimálně částečně změnili svůj postoj. Třetím krokem bylo využití v praktické situaci, které přinese nějaký výrazný bendit pro učitele. Tento moment přišel při tvorbě školních vzdělávacích plánů, kdy jsem nemusel soubory se šablonami pro tvorbu pracně posílat prostřednictvím e-mailu (nebo dokonce osobně) a učitelé mi je nemuseli stejně komplikovaně vyplněné odevzdávat ke konečné úpravě. Zároveň se to téměř všichni naučili využívat a pochopili výhody tohoto postupu. Sdílení jsem tedy zabezpečil tak, že jsem přímo na ploše každého PC vytvořil složku s názvem „TRANSFER“, kterou jsem nechal nasdílet v síti do zcela otevřené podoby (včetně možnosti změny souborů) a na všech počítačích v učitelské sekci naší sítě jsem pro jistotu ikonu této složky nechal jednotně v pravém horním rohu pracovní plochy. Uvnitř ní jsem udělal podsložky se jmény jednotlivých vyučujících, kteří na počítači pracují. Navíc jsem všechny důrazně upozornil na fakt, že nakopírováním souborů do takové složky dochází k jejich zveřejnění (i když pouze v rámci učitelské sekce naší sítě). Do učitelské sekce spadají počítače v kabinetech učitelů a počítače v odborných učebnách (chemie, fyzika, zeměpis, cizí jazyky), počítače dalších zaměstnanců a počítač ve sborovně se školní agendou. Naopak do studentské sekce spadají vlastně pouze dvě odborné učebny – učebna ICT a druhá učebna cizích jazyků, o které jsem psal o pár odstavců výše. Celá situace v oblasti organizace naší LAN sítě je ještě přehledně znázorněna na první stránce příloh ve formě grafického schématu.

14


3.3 Identifikace slabin IT systému k 1. 2. 2010

Přestože se za dva a půl roku stav IT infrastruktury výrazně posunul k lepšímu, zbývalo ještě k datu zadání této práce (únor 2010) značné množství problémů, které neumožňovaly nazvat stav na naší škole alespoň za slušný. Výčet těchto problematických bodů je následující: 1.

Potřeba další modernizace výuky 1.1. Vizualizace výuky - dataprojektory 1.2. Komplexní multimediální vybavení pro výuku 1.3. Zlepšení technických možností pro přípravu učitelů

2. 3. 4.

Nízká kvalita a rychlost internetového připojení Potřeba softwarového „vypínání“ Internetu v učebně ICT

5. 6. 7. 8.

Neexistence jednotného systému zálohování dat Občasná nedostupnost e-mailové komunikace Problematické podmínky pro samostatné úkony studentů Nedokonalá informativní hodnota webové stránky školy

9. 10.

Neefektivní způsob necentralizované antivirové správy

Nemožnost využití e-learningu Nemožnost zabezpečeného prezentování údajů o studentech webem


15

4 Popis odstraňování slabin IT systému Moje představa o odstranění slabin současného IT systému vycházela původně z představy, že všechna opatření stihnu zrealizovat a následně o nich fundovaně psát v této závěrečné práci. Tato představa ale vzala brzy za své a to z několika důvodů. Nejpve jsem dlouhou dobu řešil částečnou nefunkčnost jedné sekce naší LAN sítě, kdy mi ani odborná firma našeho providera nedokázala spolehlivě říci, v čem problém spočívá, a tudíž jsem za tohoto stavu nemohl realizovat potřebná opatření na síti. Následně jsem zjistil, že vzhledem k termínu odevzdání této práce nebo kvůli finančním nárokům některá opatření zrealizovat nedokážu a proto zůstanou jen v rovině návrhů. Nyní tedy již k jednotlivým bodům:

4.1 Další modernizace výuky 4.1.1

Vizualizace výuky – dataprojektory

Drtivá většina účastníků tohoto kvalifikačního kurzu včetně mne samotného se jednoznačně shodla na užitečnosti dataprojektorů pro výuku. Stejný názor má i většina mých kolegů na škole a proto jsem se zasadil o zakoupení jednoho dalšího stroje značky ACER. Tím vzrostl počet dataprojektorů na škole ze dvou na tři. Nový jsem s malou dopomocí školníka nainstaloval v učebně ICT společně s vylepšením zastínění oken a původní stroj jsem přesunul do druhé učebny jazyků (opět po předešlém vylepšení zastínění oken) 4.1.2

Komplexní multimediální vybavení

Komplexní multimediální vybavení jsme v tutéž dobu získali od zřizovatele, který je získal pro své školy díky grantu z prostředků ESF. Vybavení této finanční náročnosti by si naše škola jinak nemohla v žádném případě dovolit. Jednalo se o tři dotykové tabule Activboard včetně tří dataprojektorů, ozvučení a software Activstudio ve verzi 3. Zde už byl z mého pohledu nejvyšší čas na modernizaci, protože obě základní školy našeho města již podobná zařízení delší dobu měly. Moje úloha u této akce spočívala v sehnání a přípravě tří počítačů a rozvedení sítě do dvou ze tří odborných učeben, do nichž se měly tabule namontovat. LAN síť není ani nyní rozvedena do všech důležitých místností školy a nedostatek elektrických zásuvek se řeší ad hoc přidáváním dalších prodlužovacích šňůr. Vzhledem k tomu, že jsem opět nedostal potřebné množství peněz, musel jsem vybavit jeden starší počítač DVD mechanikou a prodlužovací šňůrou na USB porty, které jsou pouze na zadní straně PC. Důležitou věcí byla také konfigurace sdílených složek pro posílání souborů do těchto nově přidaných strojů, protože

16


v těchto odborných učebnách se učí velmi často a vyučující si nemůže provádět přípravu přímo fyzicky u daného PC. 4.1.3

Nové možnosti pro přípravu učitelů

Další rozšíření možností pro učitele přinesl nákup nové kopírky, která nahradila starší stroj. V oblasti přímého skenování dokumentů funguje v zásadě stejně jako ta starší, podstatným rozdílem je ale to, že má možnost být zapojena do LAN sítě jako síťové zařízení s vlastní IP adresou. Toho kolegové na škole okamžitě začali využívat. Vzhledem k této možnosti funguje kopírka jednak jako sdílená tiskárna (pro případ, že by dočasně nebyl dispozici tisk přímo v kabinetu na lokální tiskárně) a jednak jako skener, který umožňuje díky protokolu „SAMBA“ naskenovanou tiskovou předlohu uložit ve formátu „pdf“ přímo do sdílené složky na kokrétním počítači v síti. To je velmi užitečná věc, protože učitelé nemají vlastní jiné možnosti, jak tuto činnost provést bez mé asistence (jediné multifunkční zařízení se skenerem má totiž ve svém kabinetu. Po úspěšném nastavení pro takové skenování, již nemusí kolegové chodit za mnou a zbývá mi více času na jinou práci. V současné době je tento režim již čerstvě nastaven a funkční. Skener této kopírky (značky RICOH) je barevný, ale tiskárna pouze černobílá, takže barevně lze naskenovaný snímek vytisknout pouze na jiném zařízení na škole.

4.2 Zkvalitnění a zrychlení internetového připojení

Tento požadavek vyvstal okamžitě v souvislosti s instalací výše uvedených dotykových tabulí v odborných učebnách, protože učitelé získali najednou možnost prezentovat spoustu multimediálního výukového obsahu a ne každý byl ochoten stahovat si materiály na hodinu v klidu kabinetu předem pomocí pomalého připojení a transferovat stažený materiál do odborné učebny pomocí rychlejšího přenosu vnitřní LAN sítí. Je pochopitelné, že při rychlosti 4 Mb/s a značnému počtu současně běžících (případně stahujících) počítačů v budově se nedá úspěšně výukový videosoubor promítnout on-line bez dlouhého čekání. Z tohoto důvodu a jiných pracovních důvodů jsem ani vedení školy nemusel příliš přesvědčovat o důležitosti zrychlení připojení, které jsem sám inicializoval. V současné době máme připojení o rychlosti 10Mb/s, takže se situace mírně zlepšila. Ke spokojenosti je ale ještě vzhledem mým záměrům na hostované služby opravdu ještě velmi daleko. Je to ale především opět otázka peněz a odvahy vedení školy vyjednat něco lepšího.


4.3 Management studentského routeru

17

Dalším vylepšením podmínek pro výuku (konkrétně v ICT) bylo to, že jsem si konečně po předchozích problémech s chodem jedné podsítě „vynutil“ z techniků dodavatelské IT firmy založení správcovského hesla k routerům. V praxi jsem tímto způsobem schopen filtrovat IP adresy v učebně ICT a tím fakticky vypnout studentům připojení, pokud nemají splněné úkoly v hodině. Navíc to lze provádět částečně selektivně (zhruba po dvojicích). Tuto funkci jinak zastávají velmi drahé programy s dalšími přidanými funkcemi – jako například VISION a další. Problémem využití tohoto nástroje je tak trochu to, že neumožňuje dokonale individuální přístup a jednak také to, že kromě některých nenapravitelných lemplů, kteří si učebnu pletou s internetovou kavárnou, bývají ve skupině i studenti, kteří jsou schopni na Internetu dělat užitečné věci a současně sledovat výklad nové látky bez potíží a někdy ještě radit slabému sousedovi u vedlejšího počítače. Každopádně však má i hrozba vypnutí nebo slib zapnutí Internetu značný motivační význam a jde o pěkný posun žádoucím směrem ve výuce tohoto předmětu. Po kratších zkušenostech s tímto nástrojem lze konstatovat, že jeho užívání je sice velkým přínosem, ale není samospasitelné.

4.4 Zavedení centrální antivirové správy

Realizaci tohoto bodu považuji za nejpřínosnější opatření ze všech. Dosud byla totiž situace naší školy taková, že jsme měli na jednotlivých počítačích nainstalovaný antivirový program AVG brněnské firmy Grisoft, ale každý člověk si mohl provádět nastavení programu téměř libovolně. Většina učitelů i žáků sice pochopila nutnost testování počítačů, ale díky zpomalení činnosti PC při probíhajícím antivirovém testování se testy často nedokončovaly a hrozilo dokonce i nebezpečí, že někdo infekci vpustí buď z neznalosti jak s programem pracovat nebo třeba záměrně. Ještě horší bylo z hlediska správy to, že se museli instalovat nové verze programu na každý počítač přímo lokálně, ale především to, že bez prohlédnutí všech strojů jsem neměl přehled o stavu případné infekce uvnitř sítě. Z tohoto hlediska je centrální správa opravdu požehnáním pro správce. Po zralém uvážení jsem se prozatím rozhodl rozčlenit síť pro vzdálenou správu na tři jednotlivé části. Je mi jasné, že by bylo možné spravovat celou síť i z jednoho jediného místa (a možná k tomu v budoucnu i přistoupím), ale při vědomí, že pro komunikaci na vzdálené správě musí být jednotlivé klientské stanice zapnuty, jsem zatím zůstal u tohoto řešení. První dva AVG servery jsou totiž založeny na počítačích v sousedících místnostech (můj kabinet a druhá učebna jazyků) a třetí je v učebně ICT, kde se každý den pravidelně vyskytuji. V současné době využívám služeb vzdálené správy teprve druhý týden, ale jsem velmi spokojen s celkovým fungováním celého systému. Přitom správcov-

18


skou aplikaci s názvem „AVG konzole“ mám velmi málo probádanou, ale základy ovládání jsou přehledné a nádherně intuitivní a vše slouží ke spokojenosti. Zatím sleduji jenom neinfikovanou všech stanic v síti a aktualizuji na všech stanicích antivirové databáze. O zavedení vzdálené správy jsem sice uvažoval již od svého nástupu na školu, ale celé dva roky jsem se k tomu (ke své škodě) nedostal kvůli snaze o rozšíření a zkvalitnění sítě na jiných úsecích a v jiných parametrech.

4.5 Zavedení jednotného systému zálohování dat

Poté, co se mi podařilo prosadit zakoupení přenosného externího disku značky VERBATIM s kapacitou 250 GB, zavedl jsem systém zálohování důležitých dat z jednotlivých počítačů v učitelské podsekci sítě. Je sice pravda, že většinu důležitých dat mají učitelé často zálohovánu na soukromých USB discích nebo doma na vlastních počítačích, ale bral jsem to jako svoji povinnost. Navíc jsem zjistil, že není žádným externím způsobem zálohována školní agenda, která sice běží na velmi kvalitním počítači ve sborovně školy, avšak ukládání tak cenných dat jen na pevný disk (byť zrcadlený) mi přišlo málo zajištěné. Zálohování dat školní agendy je moje úloha, kdy stačí nakopírovat poslední stav všech důležitých souborů agendy SAS jednou za čas na přenosný pevný disk. Na tomto postupu není nic zajímavého. Naproti tomu rozjet systém zálohování pro učitele je již trochu oříšek, protože to musí být vymyšleno co nejjednodušeji, aby toho vůbec někdo využíval. Ještě zdůrazňuji, že další cenná data, která produkuje ředitelka školy a ekonomka školy jdou „mimo mě“ – obě zálohují na svůj jiný pevný disk podle vlastního uvážení. Bylo mi hned zpočátku jasné, že zálohovaná data budou muset být po síti jednou za čas nakopírována na spolehlivý moderní stroj do sborovny a odtud je již nebude problém překopírovat na přenosný disk. Zajímavější bylo zajistit jednotnost a použitelnost u všech PC zcela stejně a hlavně vysvětlit postup této činnosti jednotlivým učitelům. Zvolil jsem proto řešení, kdy jsem založil na všech inkriminovaných PC ve složce sdílené dokumenty podsložku s názvem složeným ze dvou částí: ze společného prefixu „VIF“, což má značit (very important files), a ze zkratkového názvu místnosti (například „kabCJ“. V této složce jsem vytvořil příslušné podsložky pojmenované nejčastěji příjmením jednotlivých učitelů z daného kabinetu (případně názvy přihlašovacích účtů do Windows u počítačů v odborných učebnách). Následně jsem jim vysvětlil, že pokud budou schopni sehnat do tohoto vyhrazeného místa své nejcennější soubory a určená odpovědná osoba zkopíruje poslední pracovní den v měsíci po síti celou složku „VIF….“ do vyhrazené sdílené složky na počítač ve sborovně, pak budou jejich cenné soubory v bezpečí. Navíc jsem se ještě rozhodl vzhledem k dostatečné velikosti přenosného disku tyto soubory z konce měsíce ještě překopírovat na něj následující první pracovní den dalšího měsíce. Takto by se to podle mých představ mělo dít každý


19

měsíc, ale pochopitelně formou mazání souborů z předchozího měsíce a nahrazení soubory z následujícího. Termín pro zálohování jsem zvolil na konci měsíce záměrně, protože na konci každého měsíce se odevzdávají výkazy o odpracovaných hodinách - takže pokud budou učitelé ukládat všechny důležité soubory rovnou do této zálohovací složky, nezabere jim tato práce navíc příliš mnoho času (a o to se jedná především).

4.6 Občasná nedostupnost e-mailové komunikace

Náš poštovní server je umístěn stejně jako náš webserver u místního poskytovatele internetového připojení. Pro práci s elektronickou poštou je již dlouhodobě používán známý klient Microsoft Outlook. Nevýhodou tohoto řešení je ta skutečnost, že soubory s e-mailovými zprávami se v době, kdy je počítač zapnutý stahují z poštovního serveru a ukládají se na disky cílových počítačů. Ve chvíli, kdy však dojde k havárii počítače (v krajním případě dokonce pevného disku) se jednotliví učitelé nemohli často dostat k nové doručené poště, protože neznali svoje heslo, aby se mohli podívat přímo na poštovní server u providera pomocí webového rozhraní. Heslo neznali kvůli skutečnosti, že ho nepoužívali při práci s outlookem a po čase ho zapomněli. Další velkou nevýhodou bylo to, že si bez dalšího přeposílání mohli poštu prohlížet pouze během své přítomnosti na pracovišti (nikoliv ale z domova nebo z jiného místa mimo školu). Další komplikace způsobovala některá omezení vyplývající přímo z charakteru poštovního klienta, která znemožňovala bezproblémové fungování při přeplnění cílové složky nesmazanými e-maily. V neposlední řadě mi vadilo, že jsem se v tomto programu nezorientoval dostatečně na to, abych nepotřeboval častou pomoc externího správce. Já osobně používám po celou dobu přístup k poštovnímu serveru poskytovatele, ale od samého počátku se mi nelíbí některé věci, které nasvědčují tomu, že naše pošta může být na tomto serveru monitorována. Nasvědčuje tomu hlavně skutečnost, že v přístupové aplikaci nejde změnit přístupové heslo. Pro změnu hesla je nejprve nutné poslat e-mail se zněním nového hesla majiteli této firmy a on poté provádí jeho nastavení. Naštěstí lze nastavit automatické přeposílání pošty do jiné schránky bez uložení na původním poštovním serveru Proto jsem se po kratším rozmýšlení rozhodl nechat změnit všem kolegům (kromě vedení školy) změnit opět hesla a následně nastavíme přeposílání této pošty do soukromých e-mailových schránek, které většina kolegů již vlastní. Zabrání se tím minimálně dočasné nedostupnosti nových e-mailů pro učitele, kterým havaroval počítač v jejich kabinetu.

20


4.7 Vylepšení podmínek pro samostatné úkony studentů Je známo, že se v současné době nejlépe šíří virové nákazy pomocí přenosných USB disků a proto platí zákaz vsunování těchto médií do počítačů bez souhlasu učitele (respektive bez předešlé kontroly antivirovým programem AVG). Vzhledem k tomu, že jsme měli nedávno poměrně masivní napadení počítačů virem, který využíval automatického spouštění je nutno důkladně otestovat USB disk ještě před otevřením. To však u velkých USB disků může někdy trvat i desítky minut. Pokud si někdy ale chce student vytisknout ve škole například domácí práci, kterou má na takovém disku, je jednou z možností vyhradit jeden nebo dva počítače, které nejsou z bezpečnostních důvodů připojené k LAN síti, nechat žáka bez kontroly použít tento disk a teprve následně později překontrolovat počítač antivirovým programem, jestli do uvedeného PP něco nezanesl. Vyvstává zde ale problém jak bez připojení na síť aktualizovat alespoň jednou za týden virovou databázi programu (pravděpodobně bude nutno provádět tuto činnost opět přes stažení na nějaký malý služební USB disk a odtud instalaci provádět s určitým rizikem). Druhou možností je využít PC, které na LAN síť připojeno je, protože mnozí žáci mají práce připraveny ve svých mailboxech. Nejlepší se nakonec jeví kombinace obou přístupů. Úplně ideální možností by asi byl takový postup, kdy by žáci USB disky nemohli používat vůbec a vše by bylo řešeno přes e-mail, ale nejsem si jist jestli všichni již dnes mají přístup k Internetu z domova… Ke splnění tohoto cíle však bude potřeba nejen ony dva přidané počítače, které jsou již objednány na Temelíně, ale také dvě tiskárny (což opět zřejmě narazí na nedostatek financí…)

4.8 Zvýšení informativní hodnoty webstránky školy

V tomto místě jde o vystavování některých užitečných provozních informací, které by velmi uvítali žáci naší školy. Jsou to především informace o aktuálních změnách rozvrhu (alespoň o těch dříve předvídatelných). Tento problém má dva drobné háčky. Jednak by muselo dojít ke zdvojení práce zástupkyně, která by musela psát suplování do wordové tabulky s formátem A4 a současně do tištěné plachty formátu A3 jako doposud a jednak by musela její práce ve WORDU splňovat alespoň základní typografická pravidla, abych s tím následně neměl příliš práce při vystavení. Tato záležitost by byla řešitelná přechodem z formátu A3 na několik papírů formátu A4, které by se tiskly ze souboru vytvořeného zástupkyní školy a nasdíleného vnitřní sítí do mého kabinetu. Velkou nevýhodou našeho redakčního systému je totiž to, že neumožňuje vystavování jiným osobám (respektive z dalších počítačů) a je pochopitelné, že nikdo jiný z kolegů to aktuálně ani neumí. Přes tyto nevýhody je jistě možné nějaké schůdné řešení nalézt tak, aby se tyto informace na stránce objevovaly.


4.9 Vytvoření podmínek pro využití e-learningu

21

V době, kdy se organizace studia na vysokých školách odehrává z valné části v elektronické podobě, by bylo alespoň pro vyšší ročníky našeho gymnázia velmi vhodné zavést možnost e-learningu. Jistě by o tento druh služby měli zájem i někteří pedagogové. Zde však výrazně vadí zejména předpokládaná finanční náročnost takové služby pro případ, že by byla služba hostovaná na nějakém jiném serveru. V současné době mám rozjednánu možnost této hostované služby v jedné pardubické organizaci, která poskytuje hostovaně e-learningový systém moodle na svém serveru, ale bohužel ještě neznám finanční podmínky této služby (ty budou zřejmě pro vedení školy hlavní překážkou) Při pokusu o instalaci tohoto systému do vnitřní sítě by musel dotyčný počítač nepřetržitě běžet a mít i záložní UPS, což by se značně prodražilo. Navíc si nejsem jist, že bych za náročnou práci okolo údržby a konfigurace systému vůbec dostal nějaké peníze. Přesto bych tuto věc rozběhl velmi rád alespoň v příštím školním roce.

4.10 Vystavování klasifikačních údajů studentů

Tato služba, která je primárně určena rodičům studentů, se stále více uplatňuje na mnoha školách. I když její odpůrci poukazují na to, že se při jejím využívání vytrácí osobní kontakt mezi rodiči a učiteli, je nesporné, že má mnoho výhod. Největší výhodou je to, že není rodičům utajen skutečný stav studia jejich dítěte ani v případě, že jim dítě doma tento stav nechce přiznat. Jsou samozřejmě různé možnosti, jak může rodič skutečný stav věcí zjistit i jinak, ale tento je pravděpodobně pro rodiče nejpohodlnější. I zde však bude záležet u zavádění na finanční náročnosti takovéto hostované služby a hlavně na ochotě pedagogů k zadávání známek do tohoto systému alespoň jednou týdně. V tomto bodu jsem největší pesimista a dávám mu do budoucna poměrně malou šanci, ale myslím si, že tlak rodičovské veřejnosti přeci jenom nakonec dopomůže k prosazení takovéto služby. Hlavním problémem zde ale opět bude otázka finanční náročnosti takovéto hostované služby, kterou bych jinak velmi vítal. Současně také není jisté, jakým způsobem se k tomu postaví učitelé, pro které to bude znamenat práci navíc (s velkou pravděpodobností nezaplacenou).

22

Závěrečné shrnutí

5 Závěrečné shrnutí 5.1

Obecné návrhy na zefektivnění práce na síti P2P

Postupy, které mohou vylepšit fungování a správu sítě je možné hodnotit jednak z hlediska uživatelů, kteří se sítí pracují a jednak z hlediska správce, který se o ni stará. Pro uživatele je podstatný především bezproblémový chod celé sítě a co nejjednodušší a nejsrozumitelnější postupy při práci s ní. Proto je důležité soustředit se při všech nastaveních pro uživatele na maximální jednoduchost a navíc uživatele opakovaně proškolit. Ideální je také využití šikovnějších kolegů jako prodloužené ruky ICT koordinátora, protože pak stačí s nějakým postupem seznámit tyto osoby a oni se zpravidla postarají o následné předání této zkušenosti dále (například v rámci příslušného kabinetu). Vyjmenuji tedy základní obecné body ke zlepšení situace (síť s MS WinXP): • Nastavit správně uživatelské účty a přístupová práva na PC v kabinetech a taktéž v odborných učebnách. • Nakonfigurovat síť tak, aby studenti pokud možno nemohli proniknout do PC učitelů. • Nastavit sdílené složky, aby mohly kolovat po síti potřebné soubory. • Založit potřebné služby jako hostované mimo školu s přístupem přes webové rozhraní. • Nakonfigurovat důležitá síťová zařízení ke sdílení po síti. • Vybavit nejraději všechny kabinety lokální tiskárnou. • Vytvořit podmínky pro studentské samostatné práce s ohledem na bezpečnost počítačů a současně možnost přístupu k technice. • Co nejlépe vyškolit kolegy, kteří mohou pomoci na svých úsecích • Čerpat důležité užitečné informace o sítích Microsoft Windows z webového portálu „www.modernispravce.cz“ • Zavést centrální antivirovou správu.

Přílohy

23

Přílohy

24

Seznam použité literatury

A Organizace školní sítě Následující obrázek popisuje základní rozložení technických prvků na naší síti.

Anténa pro příjem WI-FI signálu v pásmu 5 GHz (umístění na střeše budovy)

R(u)=router učitelské sekce sítě

R(s)=router studentské sekce sítě

R(u) R(s) Sw1(s)=První switch studentské sekce 24 portů (nemanegeovatelný)

Sw1(u)

Sw1(u)=První switch učitelské sekce 24 portů (nemanegeovatelný)

Sw1(s)

Sw2(u) Učebna ICT Sw2(u)=Další switch učitelské sekce

19 PC

Sw2(u)=Další switch studentské sekce

Sw2(s)

24 portů (manegeovatelný)

Ostatní PC v kabinetech, odb. učebnách a jinde…

24 portů (manegeovatelný)

16 PC Druhá učebna jazyků 16 PC

studentská sekce sítě Obr. 1

Základní technická organizace školní sítě

učitelská sekce sítě

Organizace školní sítě

25

Skutečná struktura celé sítě je výrazně složitější než naznačuje toto základní zjednodušené schéma, ale to podstatné zde znázorněno je - totiž oddělení studentské a učitelské sekce z důvodu zabezpečení dat v učitelské sekci proti průniku ze sekce studentské. Dvojice routerů i dvojice prvních nemanageovatelných switchů se nachází ve stejné místnosti (v učebně ICT), kdy je každá dvojice ve stejné uzamykatelné skříňce (viz. obrázky)

Obr. 2

Dvojice routerů za anténou

Obr. 3

Dvojice 24 portových switchů za routery

26


Jiná dvojice switchů (tentokrát manageovatelných), která je znázorněna na výše uvedeném schématu, se nachází také ve společné skříni o jedno patro níže a to konkrétně v mém kabinetu. Celkem je v síti kromě mnoha síťových prvků v současné době 51 počítačů. Prostorově jsou počítače ve třech různých poschodích. Ke konci měsíce dubna byla přenosová rychlost WI-FI připojení k Internetu na hodnotě 4 Mb/s na downloadu i uploadu. Providerovi jsme za toto připojení platili přes 4000 Kč měsíčně včetně DPH. Je nám ale současně poskytován webhosting a služby mailserveru. Signál přiváděný do studentského routeru s IP adresou 192.168.1.1 se zde větví jednak do učitelského routeru s IP adresou 192.168.10.1 a jednak do studentského switche (značka NetGear). Z toho vyplývá, že u počítačů v učitelské síti dochází k dvojitému překladu adres (NAT). Samotná škola nemá pevnou IP adresu, nýbrž sdílenou, což mi připadá dobré z hlediska bezpečnosti provozu vzhledem k vnějším rizikům vůči školní síti. Naopak všechny počítače ve vnitřní síti mají přidělenu pevnou IP adresu podle určitého systému, který si lze dobře zapamatovat. Tento systém souvisí s číslem místnosti, ve které je daný počítač umístěn. Stejně tak názvy počítačů jsem změnil podle místa, kde se nacházejí, protože kromě jediného exempláře notebooku v ředitelně nemá škola žádný přenosný počítač. V síti nemáme žádné WI-FI bezdrátové technologie a propojení všech PC je realizováno klasickou nestíněnou kroucenou dvojlinkou s konektory RJ 45. Ke konci března jsme neměli v síti žádné další síťové zařízení kromě kamerového systému, který je připojen pochopitelně na učitelskou sekci sítě. V současné době však přibyla do sítě jako síťové zařízení „polobarevná“ kopírka RICOH, která výrazně vylepšila možnosti učitelů v oblasti skenování a digitalizace tištěných předloh. Zajímavostí tohoto zařízení je to, že její tiskárna je jenom černobílá. Naštěstí skener je barevný a umožňuje tedy odesílat naskenované tiskové předlohy (například ve formátu pdf) v barevném režimu. Na první pohled nejmarkantnější nedokonalostí naší sítě je její nekoncepční rozšiřování, které se táhne již minulosti a souvisí (jak jinak) s nedostatkem peněz vynakládaných na zlepšení stavu. Již z mnoha obrázků, které jsou v této práci obsaženy je vidět, že při rozšiřování vybavení se neřeší komplexně příprava učebny z hlediska elektrické sítě a síťových přípojných míst, nýbrž se zastrčí do zásuvky prodlužovací šňůra s několika zástrčkovými pozicemi a pokud ani to nestačí, tak se do ní zapojí případně ještě další. Tím samozřejmě vzniká změť volně se povalujících kabelů a nikdo se v ní pořádně nevyzná. Velmi podobné je to i se síťovými zásuvkami – nedostatek pozic se potom řeší přidáváním malých switchů (zpravidla pětiportových), kterých je na různých místech sítě nemalý počet. Samozřejmě, že tato situace nepřispívá ke zjednodušení situace při hledání problémů v síti – naštěstí se již ve struktuře celkem dobře vyznám a ještě větší přehled má náš externí správce. Na PC v kabinetech učitelů nejsou zřízeny přihlašovací účty pro jednotlivé osoby, nýbrž jeden společný. V učebně ICT jsou vytvořeny účty pro každou vyučovací skupinu zvlášť a jsou opatřeny heslem.


27

B Fotodokumentace IT vybavení učeben

Obr. 4

Učebna ICT (stav před 1.2.2010)

Obr. 5

Učebna ICT (stav po 1.2.2010)

Na této učebně proběhla optimalizace výhledu na obraz dataprojektoru. Tabule je navíc posunuta mírně vzhůru, aby na ni byl lepší výhled přes počítače. Dalším vylepšením bude ještě snížení okrového dolního pásu na přední zdi a vybílení pro lepší kvalitu promítání.

28


Obr. 6

Druhá učebna jazyků (stav před 1.2.2010)

Obr. 7

Druhá učebna jazyků (stav po 1.2.2010)

V této učebně došlo k rozšíření technického vybavení díky instalaci dataprojektoru. Učebna je nejčastěji využívána pro výuku jazyků. Důvodem je to, že i přes dostatečný počet židliček k sezení je zde málo místa u lavic a také nižší počet počítačů. Učebnu lze využívat pro nedělenou celou třídu jenom v případě nejmladších ročníků (prima a sekunda) nebo v případě promítané výuky bez potřeby práce na počítačích. Pokud zde pracují nejmladší žáci s počítači, má každá dvojice k dispozici jeden stroj. Potom jsou však všichni u lavic velmi „natěsnáni“.


Obr. 8

29

Odborná učebna fyziky s interaktivní tabulí (stav po 1.2.2010)

Zde je zachycena odborná učebna fyziky nedlouho po instalaci interaktivních tabulí na škole. Tabule jsou velkým oživením výuky, avšak bez poctivé práce vyučujících se z nich mohou stát jenom plochy, které se dají rychleji smazat a barevněji popisovat nebo pokreslovat. Značnou hodnotu ale přidávají ve výuce hlavně příslušné dataprojektory. V oblasti prezentační je možnost ovládání perem na tabuli také jednoznačně nepřehlédnutelným plusem.

30


Seznam použité literatury: "Windows XP Professional" - autor: Mark Minasi ISBN:80-247-0326-2 (počet stran 800) vydala "Grada publishing a.s." První vydání Praha 2002 (překlad z anglického originálu z roku 2001) "Stavba a správa sítě /aneb cesta do hlubin Internetu/" - autor: Jakub Zemánek ISBN:80-86686-26-4 (počet stran 204) vydala"Computer Media" První vydání Kralice na Hané 2004

Správa školní LAN sítě P2P (Gymnázium Týn nad Vltavou)

Recommend Documents