•SPORT• DOBRODRU2STVi OTURISTIKA •BRANNOST•
7•
ROČNiK
VIII O CENA 4
Kčs•
S OLVMPIJSKÝM KRUHEM NA GERLACH!
CLIVE
JARO, ale
proč?
Zkusili ;ste si už někdy dót otózku, proč próvě na jaře se vl'tšina našich rostlin probouzt ? Proč próvl' na ;aře rozkvěta;t stromy a louky? /e to takhle: Rostliny ke svě výživl' potřebují vodu, v zimě však teplota vody klesó na ta kovou hodnotu, že jí rostliny nemohou přliímat. Třeba fazole, tykve a okurky by mohly stót „po kolena" ve vadl', a přece by uschly kdyby teplota vody byla nižšt než 4 st. C. Kro mě t_a ho - v zl.Jr'~ :; ~_,,o voda zamrzd a led d okóže roztrhnout I silnou lc1hev, natož jemně pletivo tře ba listu. Takže studen ó voda a led nejsou ro stlinóm k nič e mu. A bez vody r ostliny neumě jí přijímat živ iny . Už v době, kdy po zíml' j eště an i nent památky, v zóří, v říj nu, se rostliny začnou na zimu př i pravovat . Stóhnou z listů . živ iny, kter ě se zde nashromáždily za lěto a listy ztratt svou barvu. Tedy přesněii ře čeno, li sty ztra tí ;ednu ze svých barev, která po celě ;ara a l ě to ty ostatnt překrývá chlorofyl. Rostlina žíie - mnohem pomaleií než na ;aře, v lětl' a na pozim ze zásobních látek, kterě si před zi mou uložila. Na jaře teplota vzduchu stoupne, voda přestane být studenó a rostlina ·vyrazí listy - všude ;e na;ednou krásně zeleno . Když má rostlina listy a může tedy žít „plným životem" , začne se starat o svě potomstvo , vykvetou květy, včely [ty mohou lě tat , až když ;e víc než 10 st.) a další hmyz ;e opýlí, rostlina začne tvořit plody, semena, mezitím roste a ;akmile začne v zóří „cítit" zimu, stáhne živiny z listů . . . ale to už ;sme říkali. nov
2
·c
London Expres News ond Feoture Services
I
&J
zkrátka a
dobře
I
1. 3. Začíná
Měsíc
knihy
8. 3.
Mezinárodní den žen
8. 3. 1348 Zakládací listinou Nového Ml!sta pražského dal císař Karel IV. popud k velkorysé výstavbl! Prahy. Naše hlavní ml!sto bl!hem nl!kolika let vzrostlo o 180 %. (630 let)
8. 3. 1943 První československý samostatný prapor ve SSSR prošel bo;ovým křtem v bitu!! u Sokolova . Zde, na Ukra;ině, iižně od Char kova, poprvé naši vo;áci osvl!dčili velké bo;ové umění a velkou statečnost . Hrdinnou smrtí u Sokolova padl kapitán Otakar faroš. fako první Čechoslovák a první cizinec vůbec byl poté vyznamenán ne;vyšším sovět ským vo;enským řádem, hvězdou hrdiny SSSR . (35 let)
PIONtRSKÝ SLIB složili noví pionýři ze ZDŠ v S'izavsk é ulici v Praze v pěkném prostředí Muzea SNB.
•
11. 3. 1918 •
PODLE VLASTNI FANTAZIE modeluji čle
nové výtvarného kroužku v Domě pionýrů a mládeže hlavního města Prahy v Karlíně. Autorkou originální vázy je Zuzana Kalin-
Sovětská vláda v čele s V . l. Le ninem přesídlila z Petrohradu do Moskvy. Tímto dnem se Moskva stala novým hlavním městem sovětského státu. (60 let I
cová.
14. 3. 1953 Ve věku padesáti sedmi let zemřel- první československý děl nický prezident Klement Gottwald. ( 25 let] ČERNOBILÝM POLIM zasedli v ústřed ním domě pionýrů a mládeže J. Fučíka nejlepší mladí šachisté našeho hlavn!ho mě~ta [ 14 chlapců a 9 dívek], aby bojovali o tituly žákovských přeborníků Prahy. Stali se jimi pionýři Daniel Kobr (14) a Helena Daň ková ( 13], oba z Prahy 4.
B K
15. 3. 1493 Dvaatřicet
týdnů po svém odjezdu se do španělského přísta vu Palasu vrátil z první ob;evitelské cesty Kryštof Kolumbus . Toho dne se Evropa dozvědě la o existenci Ameriky, ovšem v mylném Kolumbově podání: tvrdil, že dosáhl ostrovů u Indie . (485 letj
Foto: E . NOUKAL
HOSTY Z BERLINA měli pionýři ze skupiny při ZDŠ v Lupáčově ulic ! v Praze. S ně meckými pionýry sehrá li i turnaj ve stolním tenise. V sou t ěž! chlapců zvítězil Jan Kutil, z děvčat si vybojova la prvenství Zuzana Cechlová .
•
• STÁLOU PIONÝRSKOU ZÁ KLADNU má pionýrská skupina
z Nového Města pod Smrkem. Díky práci Měs t NV, svazáků z Textilany a Prefy získali v Dětři chově tábor, který může sloužit nejen v létě, ale po celý rok.
* •
ZÁVODY MINIKÁR vyžadují od
mladých a smysl
jezdců
postřeh,
odvahu pro rychlost. Mezi úspěšné závodníky pronikla i dívka, dvanáctiletá Iveta Mertová z Hutě u Jablonce. Snímek této úspěšné závodnice odmě iíu ieme prémií měsíce. Foto: JOSEF PROCHÁZKA
•
PĚTINÁSOBNÝ MISTR SLOVENSKA
účast
ník mistrovs t ví světa modelů RC-M3 říze ných rádiem, Vlad i m ír Hušek, bývá častým hostem mladých modelářů v Domě p ! o11ýrů a mládeže v Ružomberku .
POZOR! SOUTĚŽ POKRAČUJE! • Dopisovatele, fo t oamatéry a spolupracovníky upozornuieme, že fotografická soutěž, jejímž námě tem je práce pionýrských skupin, oddílů a družin, stále pokračuje. Každý měsíc odměňuje redakce Pionýrské stezky nej lepší snímek prémií 100 Kčs. Vítěznou fotografii najdete v této rubrice zpravidla jako poslední snímek pionýrského zpravodajství. Čekáme i na vaše příspěvky!
23. 3. Světový
meteorologický den.
I kronika nevšedních dnů I 24. 3. Den československých tankistů.
24. 3. 1913 ročník mezinárodního lyžařského běhu na 50 km v Krko-
VIII.
noších, tenkrát ;ediný závod toho druhu ve střední Evropě, skončil tragicky. Ve sněhové vichřici zahynul přední český lyžař Bohumil Hanč a ;eho pří tel, který mu přispěchal na pomoc, Václav Vrbata. Na Zlatém návrší ma;í oba na smrt věrní kamarádi pomníček. (65 let]
28. 3. Den
učitelů
29. 3. 1923 V Praze se uskutečnilo první vokusné rozhlasové vysílání, pro členy vlády , diplomaty a zástup ce tisku se v laboratoři ministerstva pošt konal rozhlasový koncert. [55 let]
3
Nedejte se mýlit, nebudu psát o žádnýc h opeřencích. Albatros je totiž jeden z od dílů při 62. pionýrské skupině Zlatá kotva v Praze 7 a pro jeh o 22 členů je .nejoblíbeněj š! živel voda. Jenže v Hstopadu se z vodáků stali o pět suchozemci - tehdy t·otiž slavnostně zamkli Vltavu, klíč od ní odevzdali samotnému Neptunovi, symbolickému vládci vod, a .svoje pramice , ká1noe a pádla uložili k zimnímu spánk u na Libeňském ostrově . Sami se ovšem Z'imnímu odpočinku neoddali, naopa·k vrhli se do činnosti, na kterou v létě tolik času .nezbývá do vodácké akademie. Ten, kdo ji chce úspěš n ě absolvovat, musí vědět, co je to .koní1čko ván í, jél!ké na vodě ·ČÍ•há nebezpečí, jak se poskytuje prv:n[ po m oc, ja•k se lodě opravuj[ at d. Kromě ·toho musí ovše m znát i to, co ostatn! pio n ýři nevodáci - tábořen[ a orientaoi v terénu. Kdo ·to všechno umí a udělá zkoušky, může se s klidem pustit na řeku - tou prv ní, pro nováĎky, je Berounka, a pak už př i bývají další Lužnice, Střela, Želivka , Vltava.
JAK PŘEZIMOVAL ALBATROS
A protože .na lodíc.h zaměst návají - pi•onýři hlavně ruce, muse1i si v zimě pořádlně protáhnout celé tělo. A tak chodili, kam se jen dalo. Tře ba třicetikilome•t rovou trasu z Prahy - Zlíchova na Karlštej'n (už posedmé) nebo se stez;kou brdských partyzánů vydali do Brd. Orientační zá-
TAM, kde bydlí antilopy
Voduška znamenaná -
sa mec
kroužku Standa a Tomáš nosorožce
4
Foto: ing . JOSEF VAGNER a rotokroužek DPM Dvůr Krá lové
Mám před sebou sešit. Vlastně dua. Vypadaií iako obyčeině škn!ní sešity - ale neisou úplně obyčeiné. fe to soupis plánů, návrhů, pozor ování a prost{! celě činnosti přlrodoul!dněho krouž-
vod Prahou v sobě skrýval taky pěkných pár kilometrů a navíc se pionýři dověděli i mnoho zajímavého o hlavním městě . Nejlepší chodkyn í byla minulý rok Jana Sobě· slavská. její nohy zanechaly stopy na 286 kri lometrech a k tomu ještě přidala úctyhodný výkon 390 km po vodě [cvičné jízdy se do toho pochopitelně
Kdybyste se chtěli na kluky a holky z oddílu Albatros ně kdy podívat, najdete je snadno. Budou vždycky tam, kde se něco děje , co nejblíž vodě . A docela určitě je poznáte podle triček s kotvičkou. MÍLA VAGADAYOV Á
nepočítají).
S vodou se ale Albatrosové zimu tak úplně nerozloučili: K plaveckým tréninkům v Podolí si pNdali i otužování. Nejdřív to bylo jen takové symbolické „och u tnán í" studené vody, ale dneska už klidně přeplavou celý bazén. Přesto jim ale už něco chybí. S přicházejícím jarem se jejich rukám zase začíná stýskat po mozolech od pádla a určitě i po občasném nechtěném vy,k·oupání v řece, za které pak dostanou obrázek vodní'ka jezíl!ka. A všri chni se už těší, jak teď budou budit Neptuna ze zimn!ho spánku se slovy „Neptune, dej n ám klíče" . Pak se ře k a slavnostně odemkne a už to začne. Tréninky na Vltavě, aby se z jistilo, kolik se toho přes zimu naučili a zda M·ky něco náhodou nezapomněli. Na duben plánují výlet a opět se zúčast ní Pionýrské stezky odvahy, ve které se už tradičně umisťují mezi nejlepšími. V květ nu se podívají na Berounku, zasoutěží si ve vlast ní soutě ži Holešovická kotrč. přes
ku, který ve spolupráci s Do mem pioný r ů a mládeže vedou pracovnic i Výc h odočes k é zoo/o gické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Kroužek - dnes už se rozrostl a rozšiřil tak, že jsou dua - existuje nepřetržitě pět let. Za tu dobu se jeho členy staly desítky chlapců i děvčat z králolléduorských škol. Zajimá uás, čim se u krouiku ph svých schůzkách zabýváme? To by bylo dlouhé povídání, ale zkráceně lz e říci , že uším kolem zviřat, at už žijí na polích, v le s1ch a rybnících, nebo u zoologie ké zahradě . Scházíme se dvakrát tydn ě, středu a " pátek před urátni cí zoo . Řekneme si , co je u zoo logické zahradě nového, a ho nem, a/Jychom stihli co nejvíc , se dáme do pozorování. Ivo a Jírka ne1raději pozorují pa pou!;ky, protože je to jejich uel ký konicek, kterému věnuji den ně spoustu času. Sárka a Liba se hlásí o šelmy jakpak by ne, vždyt 1e důvěrně zna1í. Je jich maminka je tam totiž oše třollatelko u . A tak skoro kažil_q člen kroužku má suá oblibená zuiřata i kdyi se samozřejmě ochotně věnují i všem ostatním. O pozorováni si lledeme poznám ky a postřehy , které společ ni' zhodnocujeme, porovnáváme a lim se učíme rozumět zuířa · lům. K t éto práci ale nemůžeme přistupovat bez teoretické pří prauy ' turlujeme společně po li<'
pulárně
odborné publikace a ča sopisy, zveme na besedy a před nášky pracouniky zoo, k t eří zvi rata znají a vždy nám o nich řeknou mnoho nového a zajíma llého. Nedávno mezi námi byli dua oše t řovatelé, b r atři Karel a Roman Rozinkovi, k t eří pa t o vali pět týdnů po Sovětském svazu a hovorili o zajímavostech fauny zakavkazských republik. Měli s sebou mnoho pěkn.Qch diapozitivů, dokonce i živá zuí rátka a ukázky minera.ů. Vsechny
znalosti, které tímto získáme, si ·~aždý rok prověru;eme v přírodovědných s outěžích, které pořádá Okresní dům pionýrů a mládeže li Trat· nově. Vítězové místního kola nás každý rok - a musím dodat, že úspě .,ně zastupují v okresním kole. Ale to není jediná soutěž. Je tu taky lJiologická olympiáda a celá řada soutěži pro mladé chovatele, kterých se často zú čast11ují naši členové, ať už sou časní nebo „absolventi" . Na ce lostátni soutěži u Mladé Bole slaui obsadil náš člen Jirka Ven zara cfruhé místot z působem
Na konec se jestě musíme po c hlubit . Na,,e zoologická zahra rla staví pro nás vlastní učebnu, kde budeme mít ještě lepší pori mínky pro práci. Nejuicc se t1> 'í11w na laboratoř, protoie /Ju clf'me moci do své práce zai'adit i pokusy. KRISTINA TOMÁŠOVÁ
s
K REVOLUČNÍMU ODKAZU
Koncem loňského roku se v Bratislavě 1konalo mezinárodní sympozium Revoluční odkaz Velkého října v literární tvorbě pro děti a mládež, kterého s-e zúčastnili vedoucí pracovníci mládežnických vydavatelství ze Sovětského svazu, Bulharska, NDR, Kuby, Maďarska, Mongolska, Polska, Vietnamu a Česko slovenska. Na závěr semináře byla otevřena výstava Cestou Října, která předsitavila návštěvníkům 2500 knih a 500 novin a časopisů pro děti a mládež ze socialistických zemí.
VELKÉHO ŘÍJNA
O zážitky ze symporzia jsme požádali hosta z NDR, ředitele mládežnic1kého vydavatelství Jung e Welt, Manfreda Ruchta: „Téma sympozia nám všem bylo blízké, nešlo pouze o to vys lovit svá stano viska, své zkušenosti, ale hlavně vyslechnout zkušenosti a stanoviska n ašich zahraničních kolegů. Mě osobn ě nejvíce zaujala předná ška sovětského a polského delegáta o poslání mladých autorů. Velmi se mi líbila výstava, tam se ukázalo, že o spolupráci se . nejenom mluví, ale může se také dokázat na konkrétních příkladech . Dokladem toho je i to, že u nás byla ve spolupráci s nakladatelstvím Mlad á fronta vydána zajímavá publikace o vaší pionýrské organizaci. Spolupráce se však neomezila jenom na tuto knihu, naopak, neustále se na zák1ladě dohody rozšiřuje. Dochází -k bohatším vý měnám zkušeností a informací, častěji se setká v a jí redaktoři. Já osobně jezdím do Česko slo ven ska rád, mám u vás hodně přátel a setkání s nimi je vždy velmi hezké." šek
Pohled na mongolskou a vietnamskou delegaci.
Veškerá činnost pionýrské sku pi,ny Obránců míru pri ZDŠ v Chropyni na Kroměříž sku byla v uplyinulém roce motivována 60. výr-očím VŘSR. Přestože jejioh zá·v azek byl velmi náročný, -poda1řilo se ho chropyňs'kým pionýrům s1 plnit, v někte rýc h bodech i překro č it! Mís to 10 000 ki-logramů odpadových surnvim jich nasbirali 132 118 kg; brigádnických hodin odpracovali tři krát více než se zavázali 34 390; léčivých bylin sebrali 369 kg, což je o 319 kg více; na Fond solidarity odevzdali 1566 Kčs, přitom plán byl jenom 500 Kčs; odznak 100 jarJiskry při zahájen! akce 100 nic h kilom et rů
„
jar- lilii.
"
,
'"
,
,
CHROPVNSTI PIONVRI SE PRACE NEBOJI Tradiční dětský ních
~
karneval
kÚometrů
získalo 156 místo 100; závazek překročili i tím, že získali 33 pionýrů pro práci s jiskrami. pionýrů
Pro
dop~nění
jejich bohaté uvádíme i další úspěš né akce: dětský ka:rneval, švihadlová o lympiáda, dra1ková olympiáda, braI11ný záv·od ke Dni mladé•ho obrá,nce vlasti , branný závod k MDD, doprav ní sout ěž, účast v celostátní braillné hře Vždy připraven . putovní hv ěz dicový tábor, Pio nýrská stezka odvahy . či·nnosti
G
Kraj
rybníků
•
a 1ezer
slav Hašek zabloudit svého dobrého• vojáka Švejka. Na místním hřbitově je pohřben sedlák Jan Cimbura, hlavni postava ze stejnojmenného romá.nu J.indl'icha Šimona Ba.a ra. Putimský rybník, který uzavírá ves k Písku, je bohatý na ryby a zahlédneme zde mnoho druhů vodních ptáků od kachny divoké přes čírky až k labutím, které zde začaly v posledních letech hnízdit. směrem
Nejvýznamnějším a zároveň největším rybníkem v okolí Ražic je Řežabinec . Tato přísně chráněná 104hektarová l'e zervace je rájem ornitologů . Hnízdí zde mnoho druhů ptactva, které jinde nena jdete. K nejvzácnějším patří například sýkořice vousatá, husa velká nebo bu kač. V blízkém okolí rybníka loví pochop rákosní, dravec, kterému zdejší podmínky vyhovují.
jsou vidět hřebeny s tř e ch typické jihočeské vsi s poměrně zachovalou zemanskou tvrzí z 13. století. Z
Řežabince
Kestřan,
FOTO:
LUBOMÍR
HLÁSEK
Skupina
rybníků
mezi Ražicemi a Su-
doměří patří k nejzajímavějším místům na Písecku. Typicky jihočeská krajina s rybníky je pozoruhodné nejen krásnou přírodou, ale i boha tou historií.
Z vesnic, které leží v této oblasti, je asi nejznámější Putim, kam nechal Jaro-
Slávu hu sitství připomínají S udoměři ce . Zde mezi rybníky Škaredým, Markov cem a Šilhavým byla 25. března roku 1420 odražena jízda Strakonických a pánů z Růže. Na místě prvního významněj šího vítězství husitů stojí 16 m vysoký pomník Jana Žižky z Trocnova . ZBYNĚK
De n pionýrské skupiny
Dobrou tradici má v Chro py.ni oslava Dne mladého obránce vlasti. Začíná se už u těch nejmladších, u prvňáč ků, nejdříve jim vojáci přiblí ží svou práci a děti jim zase na oplátku předvedou, co se už nauNly. Jisk·ry z druhého ročníku ch·odí na návštěvu do patronátního útvaru s připra veným programem, kytičkou a dárky . Starší členové pionýrské skupiny se zúčastní branného závodu. Pro letošní rok si pionýři stanovili ještě náročnější pro?ram. O tom, že ho splní, však nikdo z nich nepochybuje. Kluci a děvčata z chropyňské ZDŠ již několi krát sami sobě do:kázali, že se práce nebojí. liib . z
Chr.opyně
7
ANDRŠ
VÁCLAV PACINA
slavné i zapomenuté
(už pětkrát se hrálo v Praze mistrovství světa v hokeji) Do bohaté i vzrušující historie našeho hlavního města patří i chvíle, kdy Praha byla hlavním měs tem hokeje. Už pětkrát hostila nejlepší hokejisty
světa, kteří zde bojovali o zlaté medaile světového šampionátu. Letos v dubnu a květnu to bude pošesté. Vraťme se no chvilku do minulých dob, kdy ~e ještě hrálo na starém „zimáku" na pražské Stvanici, pod širým nebem, a do nové pražské haly, před níž od roku 1972 stojí socha hokejisty na paměť tehdejšího mistrovství i jako věčná připo mínka slávy našeho hokeje. „A nadšeně bylo zdra veno aero nad stadiónem, které pil·otovali pánové inže_nýři Šimůnek a Němec tak š ikovně , že pří mo nad ledovou plochu shodili vavřínový věnec se stuhami v slovanských barvách a přispěli tak k slavnostnímu lesku zahajovacího ceremoniálu." Tak psaly pra žs ké noviny o jedné chvíli
18. února 1933, kdy na Zimním stadiónu na Štvanrici, tehdy jen dva roky starém, bylo zahájeno mistrovství světa v ledním hokeji. O tiituly svět·ových šampionů se pak v Pra ze hrálo ještě v letech 1938, 1947, 1959 a 1972. Uděl ejme si procházku do oněch napínavých a slavných chvil - připom eň m e si minulé doby a dávno zapomenu.té góly.
Jsme mist ry světa! Oldřich Machač o F:. Posp íšil s pohárem zdraví nadšené diváky. ~~~~~~~~~~~~~~-
•
"'
1933 - POŠESTÉ MISTRY EVROPY
Dvanáct mužstev tehdy soupeřii.o v Praze, ale turnaj už b)\I dávno v proudu, když přijeli reprezenton~i Kanady z for,onta a americké mužstvo Massachusetts Rongers, reprezentanti USA. H'o kejisté ze zámoří byli nasazeni až do čtvrtfinále. Ve vylufovocích kolech boj.ovoli jen jejich učňové hráči Evropy. Nezakrytý zimní stadión se tehdy uměl dobře bavit. Jižní tni bu na začíná voláním: CHCE - ME HUD - BU! o pak se zeptá severní tribuny: VE - čE - ŘE - LI JSTE? A dozná re11ignovoně : MV JEŠ - U NE! Tenkrát měla mužstvo celkem jen devět hráčů. Brankář, dva obránci, jedno útočná trojice a další rezervní útok. Postupujeme bez ztráty bodu ze své skupiny .• Hokeje jsou plné noviny, ale noviny se také ptají: Kdy bude nezaměstnaným rozdělován chleba? Má být napečen z tisíce vagónů žita z vládních rezerv! V semifiná'ie porážíme P.oláky 1 :O o švýcorsk,o 1 :O, za zemi helvétského kříže hraje tehdy proslulý útok „NI": Bibi Torrioni li, Hons Cattini I, Pick Cottini li. Ve 13. min. druhé třeNny zdvihá brankový rozhodčí bílý praporek no znamení, že puk je ve švýcarské síti. Jsme ve finále, ale Americe nedáváme oni gól, pr,ohráváme 0:6 a brankář USA Cosby je miláčkem Prahy. Celý svět se tehdy díval do Německo. Hitlerův ministr vnitra Hermann Goring slibuje v Berlíně každému policistovi, že ho bude chránit, když použije zbraně proti ko munistům. V Hindenburgu napadly úderné oddíly s hákovým křížem na rukávech děl· nickou schůzi ocelovými obušky o tloukly bez milosti i do prchajících žen.
Před prvním finálovým zápasem s Kanadou se objevuje no ledě i tehdy nejznámější prožs.ký komik Vlasto Burian, jehož film Anton špelec ostr.ostřelec má právě v Praze premiéru. Kanaďané js·ou nedostižní technici holP. o led je jim domácím živlem. Ani česko sl.ovensko je nedonutí k vypětí sil, hladce pr·ohráváme, ·opět s nulou - O :4. V neděli 26. února odpoil edne hrajeme s Rak.ouskem o titul mistra Evropy. Zápas končí 0 :0 o musí být prodloužen. Běží poslecfňí desátá minu,t a druhého prodloužení o t~prve ted' stříHme dvě branky v rychlém sledu - 2 :O. Československo je pošesté mistrem Evmpy.
•
1938 - BUCKNA KOUčUJE
Tisíce diváků povstaly u vytržení, když pod vyjasněným nebem se ve 14.40 hod. 11. února 1938 .otevřela branka mantinelů a reprezentanti 14 států vyjeli za slavnostního pochodu na led. Zality sluncem třepe taly se vlajky námdů. Evropa žila ještě poslední měsíce v míru. Ale na naších hranicích jsou už rozestavěny tři motorizované divize nacistického Německa. V kvalifikaci hrajeme s Rakouskem. Naše mužstvo dělá dojem rozrušeného člověka, který se prohýbá pod tíží odpovědnosti. Teprve 30 sekund pře
mu premiéra hry Karla čapka „Matka". Vzbuzuje veké vzrušení, opono jde mnohokrát vzhůru, herci Dostalová, Průcha, Pešek, Štěpánek jsou neustále zasypáváni pat:les·kem. Karel Čapek říká v mzhovoru: „Ta myšlenka napadla mou ženu Olgu. Je to osud matky v zemi, kt·er.ou napadne nepřítel. Matko choe ochránit syny před odchodem do války. Ale pak, když vidí, že vlost je ohrožena, po·sí·lá svého posledního syna do války sama." Sta.I se zázrak a nad Amerik,ou vyhráváme 2 :0. Po celý zápas stojí za naší brankou trenér Matěj Buck.na a křičí své pokyny, dir,iguje hru. Kdo je Matěj Buckna? Na podzim 1935 uveřejňuje LTC Praha, tehdy nej.lepší hokejový klub u nás, v kanadských novinách inzerát, že hledá hráče a současně i trenéra pro svůj klub. A Bucknův otec posílá jednadvace,t iletého Matěje, aby se podí val do své staré v.las•ti. Matěj jede lodí třetí třídou a jízdenku si odiprac-ovává v podpa·lubí. V Praze hraje za LTC a teď v roce 1938 koučuje Če·sko9l·ove•nské mužstvo. Chceme do finále, ale to musíme porozit tehdy vy,nikojící hokejisty Švýcarsko . Za stavu 1 :1 se zápas prodlužuje. Buckna se r.ozhoduje posÍ'lit první útok Tr.oják, Male ček, Kučera dalšími dvěma útočníky! Na tehdejší dobu riskantní čin! Vyhráváme 3 :2 a hráči odnášejí Bucknu no ramenou. Hrajeme proti Anglii. Aile kdo jsou Angli čané? Je to jen sedm profes ionálních Kanaďanů, kteří mají d·oklady o tom, že jsou angl:ičtí občané a amatéři k t·omu. Hrají bez pevných míst o střídají se ve hře po jednom hráči. Prohráváme O:1. Př íští den nastupujeme pr.oti Německu . V ten den také mluví Hitler v Berlíně nepřetržitě po tři hodiny. Vyhrožuje Česko slovensku, řve do světa, že v našem státě ubližujeme Němcům. Hodinu pot.om, C·O domluvili, hrajeme s Německem . Vyhráváme 3:0 o končínie na třetím místě za Kanadou a Anglií. Je sedm měsíců před mnichovskou zradou a okupací pohraničních území Česko slovenska nacistickým Německem .
e
1947 - POPRVÉ MISTRY SVE1TA hou necelé dva r.oky od konce druhé
svět.ové vá,lky. Republika má za sebou první měsíc dvouletého plánu. Ještě probíhají procesy s válečnými zločinci. Na stavbu mládeže v Horním Litvínově, kde se budují hornické byty, přivážejí nákladní auta první
cihly. Brigádníci je skládají v osmnáctistupňovém mrazu. Kanada tent·okrá.t nepiíijela a tak hrajeme rozhodující zápas se Švédskem. Už dvě hodiny před zahá jením je Zimní stadión obležen . Lidé podnikají útok na vchody. Je mezi nimi mnoho těch, kteří nemají lís tek. Dochází ke zmatkům a divokým scénám. Půl hodiny před začátkem je stadión policejně uzavřen o před branami zůstá vají tisíce lidí s pravými i falešnými vstu penkami. Obě mužstva stojí p řed největší šanc í své hokejové historie. Obě mohou být poprvé mistry světa . Nejde o hokejovou krá su , spíše o sílu a morálku, jako v každém to kovém zápase. Švédové jsou pmdchnuti boj.ovým duchem a vítězí . V první třetině střílí gól L. Pettersson, v druhé Ericksson a teprve ve třetí, pů1 ldruhé minuty před koncem, docilujeme jediného našeho gólu . Je k·onec nadějím , Švédové budou mistry světa ... Opravdu budou? Druhý den je neděle, 23. února. Sněhu
9
všude plno, Pražané jej shrabují z chodníků a možná, že při neděln í m obědě si leckdo posteskne, že příděl sádla byl sní· žen z .240 gramů na 100 gramů. Tehdy se ještě
kupovalo nejen za peníze, ale i na ...._ lístky, bez nich nebylo maso, sádlo, textil. Švédsk·o hraje s v ůj poslední zápas s Rakouskem a stadión zeje prázdnotou. Lidé jsou zklamáni a sy.ti hokeje. Naděje zemře la naší porážkou se Švédskem, pro které mají být Rakušané snadným soustem. Rakousko vede 1 :O! Rozhlasová zpráva se m~l etěla po Praze, nikdo tomu nechce
věřit .
Praha 1947: po vítězství Rakušanů nad Švédy zaplavili diváci ledovou plochu na Štvanici a zvedali hráče na ramena
Rakousko vede 2 :O! Poslední třetina se už hrálo před naplněným stadiónem . Vchodem se dostal každý, kdo přišel, pořadatelé stáli v hledišti . Rakušané v posledních minutách zápasu padají vyčerpáním no led nebo no mantinely, ale ještě tehdy zasahují puk. švédové byli naopak osam ocenými jedinci, muž stvem bez ducha, vyčerpaným po těžkém • utkání s Českoslov e nskem. Rakouský brankář Wurm ukazuje v brance pravé divy . Po ,• z ávěrečné s iréně (zápas skončil 2 :1 pro Ra kousko) se celé hled i ště p řestěhovalo na led a vš ichni rak ouští hokejisté opouštějí stadión na ram enou Pražanů . Amerika nás na cestě k titulu už nezastavila. Vyhráváme 6 :1. čESKOSlOVEN S'KO JE POPRVÉ V HISTORII MISTREM SVĚTA!
Praho bylo vděčná. Zpravodaj Rudého práva, který nov štívi
e 1959 PORAžiME KANADU!
HLAVNÍ .VÝCV. /ufJVE ' .iao•rnrnM ~ Praha, Hlavní nádraží 1949: slavný návrat riašich hokejistů z MS ve Stockholmu Foto: Emil Fafek I 41 faroslav Skála 121
Starý Zimní stadión no Štvanici omládl . Vygruntovali jej, rozšířili, natřeli, ale hlavně mu dali střechu o pak už mohl být po čtvrté dějištěm mistrovství světa. Naši ligu tenkrát vynrál.o ~lad no a jeho trenér Vlastimil Sýkora se stol i trenérem národního mužstva. 15 států hraje ve třech skupinách v Praze, Brně, Ostravě, na Kladně, v Kolíně, Plzni a Mladé Boleslov1i. Do pražského finá·le postupují dva první z každé skupiny: Kanado a Československo, SSSR a USA. Švédsko a Finsko. V Bratislavě jsme sice porozi1li Švýcarsko vysoko 9:0 a Po1lsko 13:1, ale Kanada nás neúpr·osně drtí prohráváme 2 :7. Dvanáct vyloučených Kanaďanů a jejich 34
Praho 1959: Stařičký stad ión no štvanici už dostal střec h u, ale diváci sem přichá ze li k zápasům MS už naposledy. Stavě l o se už nová moderní Sportovní hala . . .
minut na trestné lavki nám nepomohlo, dáváme jen jednu branku z přesilové hry. Stále víc se mluví o „zlém muži" z Kanady, obránci Dewsburym (čti ďúsberym). .,.. Tento stokilový rváč seděl jen při tomto zápase pětkrát na trestné lavici po dobu dvaceti minu.ti „ Když hraje, běsní na ledě joako uragán, napsal jeden kanadský list. Hádá se s rozhodčími, píchá holí do žeber a břicha, napadá diváky , To je zlý muž Dewsbury. V prvním finál.ovém zápase v Praze porážíme Švédsko 4:1, potom Finsko 8 :2 a o titulu mistra Evr·opy rozhodne zápas SSSR-Československo . Nejstarším mužem sovětského týmu je Nikolaj Sologubov. Za války ležel patnáct měsíců s těžkým prů střelem obou nohou. Učil se znovu chodit, a vůle jej dovedla až na místo hokejového reprezentanta SSSR. Ale ani on nemohl zabránit porážce od Kanaďan ů 1 :4. Kanaďané se radovali jako malí kluci a na oslavu pak padlo v šatně moc lahví plzeň ského. Se Sovětským svazem pr·ohráváme 3 :4. Bylo to utkání plné zvratů, o čemž svědčí i vývoj skóre: 0:2, 2:2, 3:2, 3:3, 3:4. S velkou únavou v nohách jsme pak nest.oupi li proti Američanům , bez bojovnosti, bez zápalu. Byl pátek, bylo 13. a dvakrát jsme dostali branku ve 13, minutě. Pří liš mnoho smůly! Ale ještě pořád byla naděje na třetí místo a zbýval poslední zápas, opět s Kanadou. Zápas, o kterém prohlásil před seda LIHG, že byl fan~astický, zápas, o kterém řekl rozhodčí Houser, že už 11 let
píská mi1strovst·ví světa, ale tokové utkání, že nezažil. Byl to zápas, v němž obránce Karel Gut nastoupi·I posté v reprezen.tačním dresu a hrál jako jeden ze tří obránců! Víc jich nebylo. Zranění nedovolila ,hrát Tikalovi a Bací·lkovi. V brance byl Nadrchal, před ním Gut, Potsch a Kasper a v útocích VoH, Golonka, Jiřík - Starší, Fako, Vlach - Prošek. Vaněk, černý. Z vět šiny těchto hráčů jsou dnes už trenéři . V lize hraje dosud jediný: Joset černý! Kanada nebyla na tomto mistroavství zatím vůbec poražena. O její rychlosti, tvrdosti a střelbě si nikdo nedělá pochybné iluze. A přest.o se udól·osti na ledě řítily jinak. Propočty byly proti nám: když chceme být třetí, musíme porazit Kanadu o dva góly, nejvýše ale 5 :3. Když to· bude 6 :4, tak budou třetí výhodnějším skóre Ameriješ•tě
ča né .
V 9. min. Starší zahajuje - 1 :O. Volf v přesilovce přidává - 2 :O. Conacher {čti Konaker) snižuje - 2:1, ale pak Potschova rána - 3:1. Bradley (čti bredly) snižuje na 3:2, Starší znovu bud í naděje - 4:2. Jenže Berens.on po sólu - 4 :3 ! Je 18. minuta poslední třetiny. Hrající kouč Hildebrand posílá brankáře Bella z ledu, Kanaďané hrají power play, šest hráčů v poli proti pět i. Příštích několik sekund tenkrát po psa la Mladá frQnta takto: "Vhazováni jsme vyhráli, kotouč dostal na svoji hůl Vlach , několik rychlých kroků a náš útočník, rozvážně, klidně a s abs·olutní jistotou posílá pomalu puk popáté d,o kanadské sítě." 5 :3 - jsf'l'le třetí, Kanada je poražena!
e 1972 SVETA!
PO 23 LETECH
MISTRY
Dnes už je to zase nezvyklé, hrát mistrovství světa bez Kanady, ale před šesti lety, na jaře roku 1972 byla kr.ize mezi evropským a kanadským hokejem dosti hluboká. Styky byly přerušeny, a tak do Prahy, k bojům skupiny A přijel·o šest mužstev: SSSR, Švédsko, Finsk·o, NSR, Švýcarsko a z průhonického• motelu na no.vé dálnici jezdil do pražské haly každý den pat náct kilometrů tým hokejistů čSSR Mistry světa jsme do té d·oby b'y11·i jen dvakrát, 1947 v Praze a 1949 ve Stockholmu. Nebylo v tomto turnaji tenkrát žádných zádrhelů. Nikdo nás nezaskočil, nic jsme nepr·ohró-li. Švédy jsme poraz iti.i dvakrát (4 :1 a 2 :O) a měli jsme také na k·ontě našeho skóre rekordní vítězství turnaje nad Švýcarskem 19 :1. Dva nejtěžš í favorité ztratili do rozhodujícího dne 21. dubna po jednom bodu tím, že spolu remizovali: SSSR-ČSSR 3 :3. Jen jejich odvetný zápas měl rozhodnout, jen toto jediné utkání. Náš tehdejší ·kapitán František Pospíšil odpověděl na o•tázku, co musí mít mu žstvo, které chce vyhrát, takto: „Ve ik.au bojovnost, musí vycházet ze zajoištěné obrany a při tom mít kus nezbytného štěstí. Hodně záleží na tom, které mužstv.o získá dřív správnou herní teplotu a zač'ne si věřit!" První třetinu vyhráváme 2:0, pak Malcev snižuje, ale za necelých šest minut střílí Jaroslav Hdík třetí gól - 3:1. Poslední branka utkání padá ve 32.40 min.: Charlamov upravuje na 3 :2. Celých 27 minut až do konce se už síť žádné z branek nezv,lní. Trenér Bobmv odv.oló 25 sekund před koncem Treťjaka z branky, s·ovětský tým hraje power play, ale už 5e nic nezmě ní. ČSSR JE PO 23 LETECH OPn 1'41STR'EM SVi:TA! Podívejme se alespoň na jeden zápas z tě ch všech, ve kterých jsme v Praze bojovali o titul nejvyšší, očima statistiky. Právě na t·ot.o utkání čSSR-SSSR 3 :2. SSSR čSSR všechny střely 63 31 stře ly na branku 21 17 všechny akce 162 127 indivi•duální akce 16 16 akce s 1 p~hrávkou 45 36 akce s 2 přihrávkami 50 17 jiné akce 51 48 Nápadný je počet všech střel, sovětští dvakrát tolik. Ve střelách mina branku se už mnoho nelišíme! Co t·o znamená? Důslednou obranou nebo tečováním puků či lehá ním do střel jsme nedov.olili, aby se puky dostávaly až přímo k Holečkov0 i. Celkový počet útočných akcí také hovoří ve prospěch SSSR- 162:127. Ale akce nemusí vést vždy ke gólu, tedy opět naše důsledná obrana! Kolektivní pojetí hry s·ovětského týmu se projevuje v akcích na dvě přihrávky : SSSR - 50 !. zatímc·o my jen 17 ! Zápas měl pak ještě jednu dohru. Je den z tehdejších trenérů Jaroslav Pitner se totiž vsacfiil, že v případě vítězství přepla ve malý bazén na zahradě průhonického motelu. „ Připadal jsem si jako ve vlnách La Manche," řekl po velkém výkonu. A dru hý trenér prof. dr. K·ostka teh dy prohlási l : „Jsem šťasten, že jsme titul získali doma, protože naši lidé jsou zapáleni· pro hokej. Boj.ovali jsme vysoce sportovně." Můžeme si jen přát, aby něco podobného mohli prohlásit za pár týdnů v poslední den mistrovství světa 1978 v Praze i Karel Gut a Ján Starší. hráči střílel1 i řicích přímo
I
OPĚIT
1 1
JAN WERICH
V křesle hvězd Pionýrské stezky vítáme dnes dalšího hosta . Znáte ho z krásných pohádek, které napsal a vyprávěl, i z veselých filmů. Podle foto grafií jste jistě poz:nali, že na vaše otázky dnes odpovídá ná rodní umělec
_,__....,.,...._4
e JITKA DOLEJŠÍ (12 let), Nymburk: ám ráda vaše poftí dky. P." ete, nebo .Ji apsal jste nějak · . é? •.ttY• hf F h p~Hk v šupleti . si sedm • jich bude víc, tak se uvidí. A prosím vás, „Fimfárum" jste si celé vymyslel, nebo vám ty pohádky někdo vyprávěl? Něco jsem si vymyslel a něco jsem da·l dohromady z různých zápisů.
e ALENA KUBATOVA (10 let) z Prahy 5: Jak jste přišel na slovo Fimfárum? A chtěl byste je mít? Slovo Fimfáru-m jsem si nevymyslel, to se vyskytuje v něko liko verzích jedné pohádky. Samosebou , že bych Fimfárum chtěl mít. Ty bys nechtěla?
e
MILADA PODRACKA (13 let), Praha 7: Maminka říkala, že si vás pletli s Hemingwayem. Vadilo vám to, nebo se vám to líbilo?
Fotografie MIROSLAV HUCEK Př i pravil
ANTONIN JELINEK
12
To už je dávno. Mě n.a tom mrzelo, že . jsem nebyl ta.k chyt rej, jolko Hemingway. Že si mě pletl1i jenom podle zevnějšku. • JAN VAVRA z Prahy 3, je mi 14 let: Já moc rád čtu. Mohl byste mi doporučit nějaké kníž ky? Já se domnívám, že dvě knížky Oty ~01vl.a ., jedno se jmenuje Smrt krás1ných srnců o druhá fok jsem potk·ol ryby, jsou skvost. A paik která1koliv enC\"klopedie. V tom k'dyž si čteš, hal·aiboilo, to•k se mnoho do•zvíš, co jsi nevěděl, po·lovinu zapomeneš o z tolh·o, co si zapama tuješ, se ti v~dycky něco hodí. No s•větě je moc hezkejch knih, oš"k!livejch taky, o•le ty nemusíš číst!
e TOMAS NOVAK (13 let), Praha 6: Vyjde v dohledné době nějaká vaše knížka nebo gramofonová deska? Vyšlo Fimfárum o v Supraphonu vyjdou nějo1ké pohádky, dále
něco ze Sv ejka ci vodník Čoch tan. A brali vám v minulé sezóně ve Velharticích pstruzi? Ne. Poněvadž bylo vel'ká vodo . A celé léto kolno. A pak, už je pstruhů málo. S ryboma lo máš takhle. Co si pamatuju od dětství, to•k když jsem někde ohyrtal, to k vž,dycky někdo odtamtud říkal: „Copa•k ryby, ry by tady byl y. th . Ale už ne jsou .. .
e JIŘINA TICHA (15 let), Kralupy: Chtěla bych se zeptat, kdy jste se narodil. A pak: máte nějaké děti a vnuky? Narodiil jsem se 6. února 1905 a mám dceru a vnučku. A se be. Sebe taky . To dá nejví c starostí . A máte rád zvířata? Máte ně jaké doma? Zvířata mám rád. My jsme měl i se ženou vždycky p sa . Měli }sme jedl/l oho nenahraditelný ho, jm en ovol se Hero. Ten se koukal z okna, a ti dědkové,
„
jó jsem toky dědek, tok t o mů žu říka1 , co mi choděj pod o kny no proohó.zku, ti se no něj _ díVIQlli a ří1koili: „Hele, pes l,oureót." Teď máme jinýho, tedy 111nučko, Fo·nčo mó psa, jmenuj.e se ( 'lok. • JIŘI KREJČI z Ostravy. Je mi 13 let: Mohl byste mi něco říct o svém dětství? Jaký jste byl žák, jak jste se učil a podobně?
No. Jó byl ve škole o:ž protiv. dobrej. Až teprve tak v tercii reól1néh.a g)'mnó:z:io jsem přes.tel být sám pro sebe šplhou.nem a zaiool jsem dostávat toky pětky o stal se ze mě normó1l,ní al.ověk . N·ormá'lní žók . A ještě, jaké jste měl záliby jako kluk? Ohytat ·ryby a č í1s.t knihy. A to mně vydrželo dodnes . ně ..
e IVA KADLECOVÁ (14 let), Praha 4: Co jste chtěl aělat, když jste byl malýt Hla"vlně
koiŽdý móln í.
j.sem si člověk,
dhtěl
p.oku·d
e RADKA LOUKOVÁ, ústí nad Labem: Vystupujete nebo ještě budete hrát v nějakém di~ad lef Jó byoh ród, o tom není sporu , ale jó jsem v ta•kovým labilním 2'dr·avotním starvu. Mně je jednou dobře a jednou je mi všivě.
OLDŘICH PEŠÁK, Plzeň. V Osvobozeném divadle hráli skutečně vynikající herci. Kdyby vám bylo o čtyřicet let míň a zakládal jste divadlo, které ze současných mladých herců byste si vybral t
e
Ti vy·nikající herci, když u nós hráli, nebyli tenkrát ještě vynika,jící. A ta'k by to bylo asi dnes taky.
e IVA VAVRUšKOVÁ (14 let), Praha 4: S kterým vám nejlíp hraje?
hercem se
S dobrým hercem . S dobrým her-cem nebo se mi dobře hraje, a
když je mezi námi přátelstvi, lidský vztoh. Abys mi dobře r-ozumělo, mně loihodí i imponuje kaidé pr·ofesionólní mistrorvství . Nemám ród amatérství, předstírání a nadutost. tudíž V mnoha pov.olóních, i v hereckém po.v olání, se tyto vl·a·stno.sti vys1ky.tují nezdr-ově hojně . Jenom sk,romní se stávají mistry svých řemesel. S takový m hercem hrát je radost nad všechny radosti. nějaký herecký A měl jste vzor? Když, ta.k podvědomě. upřimný
e JIŘÍ BRABEC (12 let), Praho 8: Chtěl bych se stát hercem. Co bych měl dělat? Co bys měl dělat? No hrát, hrát a hrát. Pořád hrát. No a buď bys byl dobrej, anebo bys neuspěl .
k·až·dým herečkou ještě líp,
e HANA KVÍTKOVA
(15 let), bych
české Budějovice: Chtěla
se zeptat,
jste ve
filmu císa-
Pekaře
i cí s a.ře jsem hrál stejród, s t e jně nejlíp jak jsem uměl. Ale když se ptá š, tok to ho císaře mám rad ši. Pekař j e p~o můj vkus příliš kla·dnó figur.a. A kla1dné po slovy se tě ž ko hraj í.
ně
e OLDŘICH čižEK (11 let), Praha 5: Nemohl byste mi říct nějaký veselý příběh z natáče ní? Lituji, ale nemohl . Veselé p ř í běhy z n·otáč e ní filmů nebo z divadla, když je herci ve vzpomínkách křísí o píší o ·nich , přestávají být veselými příběhy a stóva1jí se „ tisíckrát vyva ř e ným fojem''.
e LADISLAV Je
těžké
KOPEČEK,
Praha:
být hercem?
Je. Ono je na sv ětě vž1dycky všecko tě ž ký, když to mó bejt dobrý.
hrát. Jaiko je n.or-
e ANNA CELKOVÁ (16 let), Zbraslav: Jaké je vaše největší přání? ne~.větší přá1ní existuje, pochopitelně . Kamý z nos máme nějo1ké 'nej:větší přání . A ne-
Moje
ohóvóme si je pro sebe.
e BOHUMIL MACHATA (12 let), Praha 1: Jak se člověk stane komikem t Dědeček říká, ie jste myslitel!
Z
zda
Císařův pekař hrál raději ře nebo pekaře t
člověka
se může stát leooos. se věcem no,učit, ale Edisonem ·ne'bo Tes11.ou se člo věk r.odí. S lkomi1kem je to zrovna rok. Může
e JANA PR ůš OVÁ , (1 4 let), Praha 4: K·olik let hrajete di · vadlof Loni ito byil·o padesát let. A kdy jste hrál poprvéf O.ivadllo ji;em hról poprvé 19. dubna 1927. Hra se jmenovalo Vesit ~podket revue a nopSO'li j1sme ji spol·u s V·o!jkovcem.
e PAVEL STŘILKA (10 let), Praha 9 : Jak j ste se dostal k divadlu f Nó1hodou . A~i Vosikovec, oni jó j1sme neměl i v úmysl·u „děllat" di~dlo. Něljalk se to piíjhodilo, ie se to stalo na•ším ·OS'u dem.
e JANA FRANKOVA (17 let), Gottwaldov: Jak vznikaly vaše pisničkyf Byl dřív text, nebo hudbaf A jak jste se podíleli na tvorbě textuf Nejdříiv byila hudba, zřídko kdy 1komponova1l Ježek na naše sllol'KI. Jo1k j•s·me se podíilel.i na W<>rbě tellltů, je dost těž.ké vysvě'lll:Ílt. Ni1kdy j>sme ·nabyli sdhopni 'U hotové pí1sni•Čiky zj1i1s tit pří nos toho kterého z nás. Byla t·o, obyoh ta řeikl vědecky, což je dnes velice v módě, doikona.Jó tvůrčí symbióza.
13
to začal·o. Doktor si sedl k telefonu a jal se zjišťo vat, kdo za mě zaplatí lékařský zákr·ok. Za celou tu dobu, co doktor pó•tral po této svrchovaně dů ležité okolnosti, se na tu mou ránu ani nepodíval. Kdyb y mi na to byl doktor dal napřed asp oň kus fáče a pak se za č al shánět p o penězích , no dobře. Ale oni m ě tam fakt necha li ležet, dokud majitel té partnerské obchodní íirmy nes líbil, že za mě zaplatí. A kdy by to neL•děl a l, počítám, že by mě vyhod il i bez ošetření. A možná by chtěli, abych po sobě utře l tu louži krve , která mi zatím vytekla. Když se člověk v zahraničí rozhlíží, v;d í spoustu věcí, o kte rých v turistických průvodcích
s nápisem
Tllll
Modrá tabulka s nápisem TIR má kouzelnou moc. Označuje kamióny mez•inórodní silniční přepravy a kluci si tyhle náklaďáky obvzlóšť zálibně prohlíže jí, pr·otože ta tabulka se jim proměňuje v kouzelné zrcatko, v kterém vidí dálky, cizí země, dobrodružství a příležit·ost k hrdinství. Jarda Bednář byl samosebou taky takový, a než v jeden ased mdesótém začal s kamióny prav idel ně jezdit, měl o té práci také ještě všelij a ké klukovské představ y. „Okouzlení dálkami vyd rží v praxi opravdu jen chvíli. Ona ta magická jména Paříž, Rotterdam, Milano, Stockh·olm zní úplně jinak, když už si za nimi dovedete představit nejen památky, na které stejně jako šofér nikdy nemáte čas, ale třeba tzv. redy dojezd . Což pro řidiče kamiónu znamená dojet do cílového místa za každou ce nu v přesně určeném termínu, protože např . veze náklad pro loď, jejíž odjezd je pevně stanoven. Zpravidla to pro řidiče i jeho parťáka znamená nepřetržHou jízdu ve dne v noci. A s plně naloženým auťákem, který po rovině nejede víc než osmdesát a v každém kopci je z něho plížidlo, to doopravdy není žádný med, když máte před sebou
14
1200 km jedním směrem . Jó se třeba za volantem nikdy nenapiju, i když jezdíme zeměmi, kde předpisy nezapovídají řidi či alkohol tak důsledně, jako u nás . Při takových dlouhých jízdách je člověku často na usnutí, i když nic nevypil, natož kdybych neodolal a dal si ně jaké to pivo před jízdou . Mimochodem, vidě! jsem padat rako usk ý kamión do propasti na Semmeringu , a to je zážitek i poučen í na celý život. O řidičích náklaďáků se zpívá taková pěkná písnička: Sil ni ce je dlouhá nit, uhání a uhání, nemůžeš ji dohonit, žeň se, jo k chceš, na svých k·o·lech . .. člověk si na n i za volantem často vzpomene, ale mě od jisté doby spojuje s jedním velikým zážitkem . fo jsme jednou v zimě jeli s kamarádem Mirkem Bedlivým prázdní, bez nákladu, z Rijeky do Titovy Luži ce, to je asi 1000 km. A na ju g·oslávské pobřežní magistrále jsme najednou vjeli do strašlivé vichřice. Protivítr nám auto úplně zastavoval, a to jsme jeli se škodovkou, jejíž motor má 210 koní. Parťák chtěl vyhlédnout z vozu a sotva otevřel dveře, vichr je utrhl. Rozhod li jsme se, že z pobřel!ní magis tróily sjedeme za vítr na ved-
lejší cestu, která podle mapy neznamenala velkou zajížďku . Jenže asi po dvou kilometrech se docela slušný povrch změnil v neudržovanou polní cestu, vichřice tam by·la stejná a navíc nebylo kde otočit. Co všechno jsme tam za~ili, to by vydalo na hodiny vypraveni , ale bude myslím stačit, když řeknu, že jsme 40 km toho úseku je li půldruhého dne, ted y průměr nou rychlost í 1 km za hodinu. Takže jsme se vrchovatě pře svědčili, že silnici nelze dohonit . . . Takové si·tuace člověka přinu tí pořádně se vydat ze všech rezerv sil, ale budete se divit, nemůžu říci, že by mě rozčiHly, že bych třeba měl vztek nebo tak. Na koho se taky hněvat, že je bouřka a mizern ý poča sí . . . NeJvětší zlost jsem př i svých cestách zažil jednou ve Stuttgartu, kde jsme vyk·lódali ta~ové velké železné šneky, a a jak jsme pospíchali, spadl mi jeden takový -osmdesátikilo vý kousek na nohu . Co vám bu du povídat, jó v tu chvíl·i myslel, že tu nohu nemám, krve byl.o jako při zabijačce, naložili mě do auta a honem k lé kaři . Při·nesli mě do takové pře pychově vybavené ordinace, přišel usměvavý lékař a tři
zdravotní sestry, jenže ... A teď nebývá zmínka . Třeba v Turecku. Tam se mi nedávno porou chal nový krásný náklaďák Volvo, na kterým teď jezdím. Po krátké prohlídce jsem zjistil, že sám s tím nic nesvedu, byl to zadřený válec a tak honem do opravny. Majitel mě uctivě při vítal a že prý, než se to opraví, abych rá č il do jeho pracovny na malé osvěžen í . Bylo obrovské vedro, takže mi ta chlazená cola s ledem opravdu p ř išla vhod, a jak tak z nudy koukám z okna, vidím, že se kolem mého kamiónu motaj í takov í malí kluci, asi dvanácti.letí. Beze slova vlezli pod vůz a vypouštěli ještě horký olej, tak, že je to nutně muselo hroozně pálit. Ale nemohli si dovoli t vz budit nelibost šéfa, který je zaměst nával, protože na jejich příjmu závis í obyčejně živobytí celé r·odiny. Dospělí totiž práci ne dG>stanou tam, kde lze za mno hem menší mzdu zaměstnávat děti ... " Dvířka náklaďá ku zaklap la. Jarda Bedná ř se za sklem na posled y zešimka usmál a vyjel navíjet na špulky náprav další kilometry nev iditelné bílé nitě silnic, které lidé v různých ze mích světa vystavěli, aby k so- • bě měl i blíž. šOF 0
I
_,
(-
I'
\ ~
l
I V'
IT
I'
N.EJDELSI LET BALONEM .... Explorer II dostoupil vysc 21,6 km a ~ tak v listopadu 1935 rekord, který s e
vytvořil
S tříbrn á
l iška s tartuje
udržel
22 roků
ma-d! malé obláčky_ Ty nev:adi, ale starosti mi dělá mrak, který zakrývá slunce_ Tím se snižuje teplota hélia a k zachování své výšky musím vyhodit neje-nom zátěž, ale i některé cenné přístroje. Je ště štěstí, že jse m nenarazil na žádnou bouř ku, s nimi jsou největší problémy, protože blesky jsou pro balóny a jej•ic-h náplň nebezpečím číslo jedna_ V mém pří padě jsem tedy příjemně zklamán_ Viděl jsem sice několik bouřek, ale vždy jsem proklouzl kolem nich. Neustále si kontroluji nehty u rukou, větších výškách totiž jejich namodra lé zbarvení signalizuje nedos-tatek kyslíku ve vzduchu _ A to je, pochopitelně, nebezpečné_ Abych nespadl v noci do moře, připojil jsem k barometru motocyklovou houk:aiíku, která začne troubit, jestliže balón klesne pod 2800 metrů_ ve
Všechny pokusy přeletět balónem AtlamV.bk skonč.ily dosud 1neúspě-š.ně. ff'eč.těte si něko/.iik úryVlků z vyprá!věiní, které o 9vém Ze.bu 1napsal E:d Yo.s;t; •te,n se do9tal z Nové AngUe až Illa Azory, .ale evropského kontinentu také nedosó.hl:
PŘEDSEVZETÍ
• Již přes sto let usilují odvážní mužd o překonáni Atlantského oceánu balónem, ale dosud žádný neuspěl. Jen v posledn!oh dvaceti letech se uskuteč·nilo tucet pokusů, při kterých zahynulo pě t lid!. Sledoval jsem každý pokus a jsem přesvědčen, že úspěch spočívá v souhře zkušenost!, vhodné konstrukce balónu, příznivého počasí a potřebné dávky štěsti. Sám projektuji a stavlm balóny, létám s nimi, proto si chci ověřit své teoretické poznatky letem. Zároveň se pokusím překonat světový rekord v délce i trvánl letu.
ZACATEK CESTY • Pomalu a důstojně se vZIIlesl můj balón Stř!brná liška na dlouhý Jet přes severnl část Atl
?-
ZATÍM VŠECHNO KLAPE 8 Již třetí den pluji vzduchem. Stříbrná liška Jeti jihovýchodním směrem , pode mnou se hro-
'
•
DAL UZ TO NESLO • Blížím se pomalu k Azorským ostrovům_ Vysoko nade mnou přelétávají letadla_ Snažím se d·oletět co nejdále; vyhazuji většinu jídla a vše
21.
)
•.•
•!
lis topadu
1783
se vznesl poblíž Paříže
prvni balón pl něný
tepl ým vzduchem. Ses trojil ho Etienne Montgolfier a ve vzduchu se udržel 20 minut.
ostatmí a ponechávám si pouze trochu vody a spací pytel - a tím se udržím ještě jeden celý den ve vzduchu _. Gondol-a se dotýká moře, balón je splasklý, Azory jsou již skoro za mnou - přistá vám_ Byl jsem ve vzduchu 107 hodin a 37 minut, uletěl přes 4400 km - pře konal jsem světový rekord! jsem spokojený, i když ___ Evropa to zatím není.
[Podl e NATION AL GEOGRAPH !C zkr á ce no )
14. X. 1977
Vzduchoplavci
skončili
O 11 a w a (vp). Vi!era jsme vás lnformCJvall o cestě dvou Amerlča nd balónem přes Atlantik. Jejich cesta skončila po 46 hodinách , déšť a nepříznivý vítr je donutil přistát na moři 150 km od kanadského pobřežl. Po zéchraně prohlásili, fe pokus zopakuji přištf rok.
15
,
ZA TAJEMSTVIM ......
zeme
„Hi c sunt leones" - zde jsou lvi psávali kdysi cestovatelé na dosud nepro zkoumaná, bílá místa svých map. Na dnešních ma pách bychom taková místa hleda li samo z řejm ě m arně . Přesto však má na še p la neta stále dost tajemství, která žárli vě st řeží. Ve svém nitru ukrývá nejen zásoby ner ostných ~ur o v i n, ale í krásný a nebe z peč n ý s vět k rá pn í k ů a po dzemních řek , spletité labyrinty j eskynních ch odeb. A prá· vě zde čeká na č lověka mnoho objev ů a překvapeni .
Studium jeskyn i a propastí má zna č ný i praktický význam. Pomáhá objasnit nejen historii Země, ale dává nám nahlédnout i do minu lost i člově k a a jeho kultury. Vždyť mnohé významné archeologické nálezy byly učiněny práv ě v jesky ních. Prů zkumem jeskyní se za pomocí jesky· ňářů amatérů zabývají různé odborné instituce a organizace. Prvním úkolem je proniknutí do nových jeskynních prostorů. Být prvním člověkem , který otiskne profil své podrážky na nepo· rušené hlíně, to jen sen každého speleolo· ga. Splní se však jen těm nejvytrvalejším. Vždyť takový objev znamená mnohdy léto dřiny s lopatkou a pytlem na vyhrabanou hlínu v těsné plazivce, stovky doslova vyhrabaných metrů uzounkých průkopů, pře· konávání suťových závalů, či nebezpečné podplavávání vodních sifonů. Někdy je však třeba jeskyni objevit nejprve u stolu, na základě odborného zpracování výsledků povrchového výzkumu. Hledání přiro zené cesty do takové jeskyně bývá často marné, a potom nezbývá, , než zvolit nejvhodnější místo a začít s ražením štoly čí šachty. Proniknutím do nové jeskyně však speleologům práce teprve začíná. V jeskyni je nejprve třeba zajistit bezpečí průzkum níků. Nebezpečná miste se zpevňuji výdřevou, na vodních tocích či jezerech se zřizují přistaviště nafukovacích člunů a čas· to se natahuje i vedení důlního telefonu, spojujícího speleology v podzemí se službou na povrchu. Na vhodném místě v jeskyni se proto buduje tábořiště, vybavené nejnutnějším materiálem a nouzovými zásobami pro případ , že by cestu na povrch znemožnila povodeň či zával. P r ůzkum je nejprve zaměřen na obj evení dalších prostor ů . Jsou -li v jeskyni nale · zeny kosti či jiné archeologické památky, pak jsou povoláni odborníci - archeologové a paleontologové. Jeskyně se podrobně mapuje o odborníci se zabývají jejím detailním studiem. Atraktivní jeskyně ležící v blízkosti stře disek tur istického ruchu bývají často zpří· stupněny veřejnosti. Přitom se přísně dbá, aby jeskyně byla poškozena jen v nejnutnější míře. Realizaci prorážek a spojova· cích štol proto bývají pověřeny kolektivy zkušených důlních razičů. Vždyť stačí ma· lá chyba a jedinečná krápníková výzdoba může být zničena třeba jen nepatrným otřesem skalní stěny. Pr.oto je často nezbytné prorážet štoly čí zvětšovat profily chodeb tím nejšetrnějším a nejnamáhavěj ším způsobem - ručně. Mnozí z těch, kteří jeskyni objevovali či zpřístupňovali, zůstanou zde po letech tvr· dé a nebezpečné práce jako průvodc i . Vydejte se někdy s nimi i vy za tajemstvím Země, za krásou podzemního světa. vědecký
16
/vševědna
I
lllld Žili d oopravdy Vinneto u a Old Shatter-
3x
h and a js ou jeji c h pří běhy s kutečné ? (M . K. z M ě cholup u Blovic a A. R. z Př e rova) Nežili. Obě pos t avy a s n i mi samoz ř e jm ě l je jich příběhy si vymy s l e l n ě m ecký s piso vate l Karel May (žil v let ec 1 1842-1912). Sám byl t a k trochu p o divín . Ve sv é vile v Radebeulu s e obklopil ar a b s kými a indiáns kými př e dměty , oblékal se jako beduín n e bo stopař z Div okého západ u a na s vé na vštívenky s l dal vytiskn o ut „ Karel Ma y , ře čený Old Shatte rhand". Do Ameriky, děj i š tě rc 'antickýc h d ob r odružs tvi Vinne toua a jeh L „bílého bratra", se vyprav.i! až v ro: e 1908 , na sk lonku své h o života.
NaÚ~zt na obrázku M. Bartáka proti vyhlášce č. 100 o pravidlech silničního provozu pro vás asi nebude tt!žkt!. Chcete -li být zahrnuti do slosování o pt! t knih, sdt!lte nám řeše n í na korespondenčním lístku s označením „3 X chyba a. prohře š ky
Ch těl bych vědět, kde leží os trov Cura(V . R. z Rosic u Brna] Curagao (čti kyraso) má rozlohu 447 km 2 a leží při severn ím p obřež i Venezuely.
•
~ao.
• Slyšela jsem o bunkru z války, který •se jmenuje Hanička. Ráda bych se dověděla, kdy byl post aven, co je v něm všechno a k čemu slouží dnes . (J. K. z Mladé Boleslavi). Není to bunkr, a l e jedna z největšich a ne jdokona l ejšíc h pevnosti obranného systému předmnichovské republiky. Na lézá se v polesi Hanička (odtud je jí název] u Rokytnice v Orlických horách. Stavba byla zadána v roce 1936 jako soustava pěchot ních a dělostřeleckých s rubů a věží pro palbu z kanóni't a mino meti't. Do září 1938 bylo dokončeno sedm objek tů s r ozsáh lým podzemím: chodbami , úzkokolejnou dr áho u , ložnicemi, kuchyní, k·ancel ářemi, sk l adiš ti pot.ravin a střeli va, oše t řovno u, strojovnou, telefonni ústřednou, pr ostě se vším, co po třebovalo 500 až 600 mu žů posádky k životu a boji. Dnes je část této tvrze zpřís tupněna v eře jnosti a je vlastně unikátnim vo jenským muzeem.
I ano nebo ne I
lil Jakou adre su má italský herec Mario Girotti _:_ Terence Hill? (A. S. z Prahy 5, M. K. z Mikulova , M. K. z Ostravy a další čte nářky).
Via San Va le ntino 35, Roma, Itáli e. • V jedné knize jsem . četl, že hrob Tutanchamóna byl vyl oupen, zatímco v druhá se tvrdí opak_ Jak to bylo doopravdy? (P. L z Gottwald ova) . Vlastní hrob osmnáctileté h o faraóna Tutanchamóna by l odkryt v nepo r ušeném stavu. Lupiči , kteří kdysi do podzemí p;:ihře biště vnikli, se d-ostall pouze do p řední komo r y a s tačili odnést je n z l omek na s hro mážděných pcikla d ů . Skřiňová rakev s mumií a přile h lá mís t nost se z la t ým pomníkem zůstaly zachovány v původním stavu a pře d stavovaly největš! nález v ce l ých dějinách archeologie.
I
s l ovníček
H ostem v naši so utěži je t entok r át s toln í teni s ta Milan Orl owski, už řadu let nejlepši československý h r áč. jako představitel moderní, útočné hry patří mezi přední evropské i svě t o vé hráče. Díky jemu zaznamenalo hodně cenných úspěchů i naše reprezentační družstvo, jehož je oporou, na kterou je vždy spolehnutí. Milan Orlowski je typ e m s portovce, k t e rý ke svému nespornému t a lentu dokázal přidat příkladnou pocti vost v trén inku a pevnou vůli překonávat potíže, se k t erými se každý špičkový sportovec musí čas od času pot ý k at. Jedině proto se mu daří obstát v silné a při t om mi moř á d n ě početné konkure n ci, která je prá vě v j e ho s p ortu tak těžko k překonání. A teď obvy k lých 5 otázek, na které odpov!dáte stručně pouze ANO nebo NE.
I
I 1
PROSP EKT OR : z la t iny [prospecto = díva t se, pozorovat). h ledač drahých rud, nerostů ap.
2
a
4
křížovka
a
A
6
7
8
1. Podařilo se Milanu Orlowskému získat v minu l ých letech titul ;uniors/Ct: IL O mistra Evropy ve dvouhře a pozdt!ii takt! ti t ul mistra Evropy v e dvouhře mužů?
· 2. Hra;e Milan Orlowski v naší lize stol ního tenisu za d ružstv o Slavie Praha VŠ? 3. Narodil se Milan Orlowski v roce 1952? 4. Hra;e Milan Orlowski v posl ední dobt! na významných svt!tových turna;ích čtyřhru m u žů společn t! s maďa r ský m h·ráčem Gábor em Gergt!lym ? 5. Získal Milan Orlowski s tímto spo luti t ul mistra svt!ta ve čtyřhře mužů?
hráčem
Své odpovědi pošlete do 14 dnů na adres u redakce . Ty, které budou bez chyby, zařa díme do s losov á ní. Deseti výhercům pak pošle me foto g rafii Milana Orlowského s j e ho podpisem.
s testem I
9 10 1 1 12
„
B
PROTEST: z latiny [ protesta ri = odv-olávat se). přednes e n í n eso uhlasu; ve s portu námitka proti nespr~vn ě dosaženému výs le dku, výkladu pravidel, nedodr že ni závodního řádu atp.
c
PUC: z němčiny [d er Putsch], násilný , zpravidla reakční politický převrat prov edený malou sku pinou lidí.
F
PUNCHINGBALL: čti angličtiny [punch =
D E G H
pančinbol,
z rána, ball = mí č). míč upevněný s h o r a či zdola na pružném závěsu , pou· žívaný k výc viku roh ovn íků.
* 18
ch yba
Zase ;sou pod otazníky č ty ři názvy našich chráněných území. Al espoň k ;ednomu z nich (vy luštit ovšem mu síte všechny} při p i šte, čím ;e pozoruhodné, pří padně , p ro č ;e chránt!n é. Vyluštt!ní posíle;te do konce měsíce
na naši adresu . Pět v ylo sovaných vyhra;e knihu . VODOROVNĚ: A. Horská jezírka, hojivý př!pravek, tímto směrem. - B. ???, ??? . - C. Starý les, mazliv é označení Alše . D. Snění , jinak , otlučena . E.
Osobní zájm eno , · bohyně zimy, s l osování. - F. Pomalu vytékat, s tyl, třímístn á čís la. - G. časo pis pro výuku ruského jazyka , dát podkovy. - H. ?? ? , ???. I. Slůvko př e d datem, ro č ní o b dobí [s loven s ky], Vít domácky. SVISLE: 1. Pražský p růmysl peč iva, soup eř , Ostravsko-karvin s ké .doly. 2. Město v Mali , s tará ruská pistole. - 3. Znač ka jugoslá vských lyží, polské m ěs to. 4. Obilní sk l ad i ště, vzácný živoč i c h. 5. Ukazovací zájmeno, část postroje. - 6. Výběžek pevniny, latinsky „umě ní", popravčí. - 7. Vychovatelka (ze španěl.], nečistota, cit os lovce pohrdání. - 8. Umělé vlákno, nádoba u studny . - 9. Možná , ozn ámení požáru. 10. Uklidňovat, zál'e. 11. ženské jméno, takhl e nikoliv. - 12. Pol n! rostlina [s l ovensky), slůvko pochopení, tímto způsobem. Nápověda: 2. Lere , 3. Elan , 4. Manu!, 6. Ars.
;R\M\N~UU -
I šachy I
,
"
Řídí mistr sportu F. Blatný
a zaplňuj! prostor před navšt!venýrn podnikem. Tu se opírají o stěnu domu, tu trčí ze sněhu jako trosky laťkového plotu, či prostě leží v pohotovostní poloze - jen zapnout vázání a jet. Před řadou let se na takových to nehl!daných parkovištích lyží ztrácely upínací řemínky, péra kandaháru a duralové hůlky. Sem tam i nějaké lyže. škoda - n e bý vala příliš veliká. Dnes je s ituace jiná. To se už dostávám Poručík Šulc se zadíval na pa , ke svému úlwlu . dajíci sníh a začal vyprávět. Zloději dosud nevymřeli , ale „Tak é mě láska k bílému jsou náročnější. Mají k tornu ta s portu ne op u stila . Proto jsem byl ké nejlepší rnožnostL V zásturád, když mi jednou náčelník pech osamocených lyží se stále oznámil, že pojedu na pár týdnů více dostávaj! do popřed! všelido Krkonoš n a výpomoc. Taková jaké ty nastrojené, vyfešákova bezpečnostní brigáda n e ní nic né přetechnizované „fischerky", n ezv ykl ého. Lidé vyjíždějí ve vepřípadně jiné dovezené se složi likém počtu za rekreací - v lé tým [ a také drahým] bezpeč tě k rybníkům a přehradám, v zinostním vázáním. Není nic mě zase do hor a my musíme zvláštního, stojí-li pár takových zabezpečit jejich ochranu i ve klouzavých ctrev několik . tisíc. řejný pořádek. A není nic di vného, že přitahují Než vám povím, co mě čekalo, nenechavce. ne smí m zapomenout na prostře V poslední době právě v obvodí, kde se případ udál. Každý, du mého dočasného působiště kdo při je de do hor s lyžemi, se mizely drahé l yže jedny za dru dostává čas od času do situace, hými. Ani snad nemusím říkat , kdy mu nezbývá nic jiného, než co jsem dostal za práci. si je odepnout a někde od ložit. Pokud šlo o lyžování, stěžovat Nemám samoz řejmě na mysli odjse m s i nemohl. Hned jsem byl kládání sportovního nářad í do na špindlerovce, hned zase ve lyžá r en v ubytovacích zaříze Strážném, nevynechal jsem ani ních. jednou má rekreant hlad, Petra. Ale pachatel? Za lem jsem jindy ho trápí žízeň, pak si chce sice netrpěl, ani když jsem sjížzase qdpočinout v teple, nebo děl již poněkolikáté Zalý, a.Jera jen tak popovídat s práteli, kou jón se mi rozrostl pěkně do šíř pit nějakou maličkost, zaskočit ky a lyže se ztrácely dál. Téna poštu .. . Ale, co v takovém měř pravidelně každé odpoledne případě s lyžemi? Proto jednokolem 15. hodiny, mimo poslední duchá i nákladná prkýnka zdobí
„
Skončil prvnl poločas ce lo roč n! soutěže a dříve, než sl postavíte na šachovnici nové dvojtažky, zkontrolujeme s l správnost úvodníků únorov ých úloh.
danka-
h8
({~· 3X
do
aj 1kaipUán 0.taikar Ja r oš b j poručík Antonín Sochor cj lkGJJ]itán fáin NáJepka
2. Samopal je dnes nejběžnější osobní zbraní vojáka. Umožňuje střelbu jednotlivými ranami , krátkými i dlouhými dávkami. Samopal vzor 58, který má ráž 7 ,62 mm , je používán pro střelbu na pozemní a vzdušné clle 1 k boj1i zblízka_ j eho zásobník pojme 30
Jarda, Vašek a Peplk se právě dohadovali o podrobnostech včerejšího hokejového utká ní , když se na blízké křižovatce ozvalo zakvílení pneumatik , vzápětí rána, řinkot skla a pak bylo ticho. Kluci se pochopitelně bě želi podívat , co se sta lo. Na křižov a tce byly rozbité dva osobní automobily. llidič jednoho z nich rozčileně vysvětloval kol e mjdoucím, že on za nic nemůže, protože on jel rovně pře s lc řižovatku a zprava přím o před něj vj e lo osobní auto, které mělo zapnutý pravý blikač. To byla zřejmě pravda, protože blikač druhého vozu stále ještě blikal. Druhý řidič byl na tom hůře . Le žel bezvlád ně na volantu, byl bledý a z koutku úst mu t e kla krev. Kluci ho chtěli vyprostit z vozu
kery ukradené lyže. Uvažoval jsem: pachatel zře j mě přijíždí do vybraného místa a utem, a to po své pracovní dob ě. Nemůže být tedy zdaleka . Dále musí být zdatný lyž ař. Na střeše vozu má nejspíš e za hrád ku anebo lyžařské pásy. Na místě, kam dorazí pěšky, s i vyhlíd ne oběť připne si její lyž e a - odjede. já jsem také odjel. Al e bez lyží. Ty jsem přestal potřebovat . Naopak jsem se vyzbrojil auto· mapou , notesem a silným kož ichem. Za tři dny jsem věděl, kdo je zlodě jem. Cnytl jsem ho č tvrtý den při činu . Uvažujte, jak jsem na to šel, ale hlavně nenechávejte bez dozoru své lyže. Nepřidělávejte nám práci a sobě škodu." Na vaše řešení obvykle do konce
čekáme měsíc e.
černého
1. 1. č eskoslovenský samostatný prapor, pod vedením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody, odešel v lednu 1943 z Buzuluku na frontu. V prvém svém boji se utkal u Sokolova s útočícími fašisty. Svůj úkol splnil a zabránil hitlerovcům v přechodu přes řeku Mži. V tomto boj•i padlo mnoho našich vojáků, mezi nimi i velitel roty, kte rý byl posmrtně za své hrdinství vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR. Byl to
I kdo to ví, odpoví I -
tři dny v týdnu. Postupně jsem vyloučil horaly . Ti nemohli mít čas pobíhat v plné sezóně po kopcích. Vyloučil jse m i turisty. Ti by zase neměli kam dát toli -
jako jOj
Autorem soutěžnlho úkolu č. 11 je přední sovětský p ro blemista A. P. GULjAjEV a jeho práce zlskala I. místo ve všesvazovém přeboru SSSR v roce 1947. V postavení: bllý Kfl, Dh3, Vel , Ve8, Sd6, jd3, jf7, [7] - černý - Kf3, Db7, Val, Sel , Sd5 , jh3, Pc2, d4, g4 [9] je řcšen!.n 1. Ve8 f8!1 s možnostmi: 1. .. - Dxf7, Sxf7, g3 a Sf4, po kte rých vycházl maty 2. Dxd5, Dxb7, jfe5 a jde51 Další úkol č. 12 je kolektivní p rací tandemu problemi s tů V. I. PIMENOVA a E. I. UMNOVA [SSSR) a získ al v roce 1930 čest né uzníní v /rnnkursu maďu1·ské ho odbornéh·o m ěsíčnLk u „Magyar sakkvilág". V poz ic i: bllý - Kb5, Dd8, Vg2, Vg6, ~dl, jgl, jg7, Pf4 [ 2 ] černý Kh4, Vf6, Sg5, jh2, jb6, Ph6 [ 6] vede k cíli matu 2. t a h e m úvodnlk 1. Dd8 - d41! Hroz! Df2 mat a po obranách černého: 1. Vxf4 a 1. . _ . Sxf4 při ide 2. ff5 nebo Vx2 mat! Nové soutěžní úkoly jsou oceněny opět 10 body . Jso u to 01.ět dvojtažky a vaším úkolem je nalézt první tah bílého - ií vodník, o kterém jste přesvědčeni, že vede nezadržitelně k matu v příštím tahu. Svá řešení zasllejte na korespondenčnlrn l!stku nebo pohlednici spolu s kcmtrolním kupónem č. 7 do 14 dnů na adresu Pionýrské stezky .
8
nábojů
a dobře vycvičený voják z něho vypálí až 150 ran za minutu. Ale jaký je jeho největší dostřel?
7
6 6
aj 500 m bJ 1500 m cj 2800 m
4 3
3. Bez spojení není velení, říkají vojáci a používají proto množství nejrůznějších linkových i bezdrátových pojítek. Ale spojovací prostředky nejsou novinkou. - již v roce 1830 byl vynalezen přístroj, který přine s l zvrat do tehdejší techniky. Byl to
Diagram č. 1 [ 13. soutěžní úkol]. Mat 2. tahem [10 bodů]
aj telegrafní přlstro; b j telefonnt přístro; c j radiopří s tro; zů
2
Bilý: Kg2, Dc7, Pb5, c2, c3 [5]
!lešení pošlete do konce měsíce . Pět vítě bude odměněno pěknou knlžkou_
černý: Kd5, je8, Pe6, f5
[ 4)
a ošetřit ho, ale druhý řidič jim l'ekl, že až do příjezdu VB se nesmí s ničím hýbat. Kluci šli tedy do školy, ale ten den z vyučování mnoho neměli, protože stále přemýšleli o dopravní nehodě . Vašek dokonce na to doplatil čtyřkou z matematiky, protože se při zkoušení vůbec nedokázal soustředit . Stále mu vrtalo hlavou, proč nesměli pomáhat raněnému a kdo vlastně nehodu zavinil. Na křižovatce totiž nebyly žádné značky o před nosti v jízdě . Otázky: 1. Ml!l praudu
řidič pruního automobilu, když turclil, že ml!! před uozidlem přiiíž dl!;ícím zpraua přednost, protože iel pří mo a uozidlo zpraua odbočoua/o? 2. Bylo spráunl!, když tento řidič nenechal ošetřit zranl!nl!ho ?
KREj
Diagram č. 2 [14. soutěžní úkol). Mat 2. tahem [10 bodů] Bílý: Ka7, Sf8, Sh3, jd6 , Pc3 , d2, e4 [7) černý:
19
Kc5, Df6 , Pb7, c6 [ 4)
kou1nák
„že by se lítačky otvíraly jen od sebe? " povídá si výletník a napře silu do tlaku na držadlo. A protože tahle chytrá myšlenka napadla také toho druhého, výsledek je stejný jako před tím. Otočil se tedy náš hrdina k lítačkám zády a vzhůru do druhého patra pro ta tínka_ Ten si s takovouhle štrapaci poradí.
Náš jinoch se ovšem nenadál, že zatímco tatínkovi vysvětloval situaci, ten druhý požádal na chdniku náhodného chodce, jestli by nebyl tak hodný a nepomohl mu otevřít lit.očky, které jdou nějak strašně ztuha . Aby mohl v domě navštívit babičku. „Ztuha že jdou?" zasmál se dobrosrdeč ný občan, „tak to se na to tedy podívá me." A za chvíli už tahají za tu, a hned zas za onu půlku dveří , ten pán z ulice na jedné a Jirkův otec - tak se ten pionýr jmenoval - na druhé straně . A že mají i ti velcí stejnou silu, dveře pořád jako zakleté. Nic také nepomohlo, když začali tahat nebo strkat do dveří také ti mladí.
„Kolikrát už jste kdo nepřišel na druži novou schůzku nebo na výlet?" Taková otázka! A teď si představte, že nám ji po ložil úplně neznámý člověk, sotva nám ho soudruh oddílový představil jako nového vedoucího naši družiny. Mrkli jsme tenkrát jeden po druhém a nemuseli jsme si nic povídat. Sám ještě nic neukázal a hned nás začne takhle zpo vídat; ne, takový začátek se nám ani tro chu nezamlouval. „Moc se vám nechce do řečí," pokračo val, ale, že prý ho ani nenapadlo, že máme špatné svědomí. Jen si myslel, jestli bychom si nemohli pro začátek slibit, že bez důvodu žádnou schůzku nevynecháme. „Když se někomu na schůzku nebo na výlet nebude chtít, tak si nějaký důvod vždycky najde," poznamenal trochu kousavě Pepík Čibera , zvaný Koumák. „Záleží na tom, jaké ty schůzky budou ." „Souhlasím,"
prohlásil
neohroženě
20
ve -
douci, „ale člověk muze mit taky smůlu . Jako nap ř íklad ten s těmi lítačkami ." O přihodě s lítačkami z nás nikdo ovšem v životě neslyšel, a tak se v klubovně rozhostilo rozpačité ticho. Ale nový vedoucí neztratil rovnováhu . „Byly to docela obyčejné lítačky," začal neočekávané vypravováni, „z ulice vyšláp-. nete pět schodů a stojíte přede dveřmi. Otvírají se, jako každé lítačky, dvěma neprůhlednými křídly na obě strany. Pionýr si to sype ráno před osmou na družinový výlet. A jak má tu smůlu, tak netuší, · že zrovna v tu dobu proti němu stoupá po schodech k lítačkám chlapec úplně stejné sily. Taková zvláštní náhoda . Pionýr vezme za držadlo a přesně totéž udělá ten na druhé straně. Oba zatáhnou .. . A dveře se ani nehnou. I zkusí to náš pionýr s dru hou půlkou, ale protože právě totéž zkouší i ten druhý, dveře jsou zas jako na děvět závor.
Pomalů ubývalo na obou stranách sil a nadešel čas k obědu. Jirka musel s tatínkem nahoru, aspoň se jednou v sobotu pořádně nají. Pán z ulice se zas rozhodl, že si zaskočí do restaurace naproti na oběd . Ten že mu dodá silu. Asi kolem jedné se tedy zas sešli u lí taček, ale to už nebyli jen dva a dva na každé straně. Tatínek se zastavil pro před sedu domovní komise a navíc se tu nacho mýtl obyvatel domu, který, ač důchodce, se ještě cítil v plné síle_ Občan z ulice si zas přivedl dva spolustolovníky kteří nechtěli uvěřit , že by někde mohli mít lítačky, které se žádnou mocí nedají otevřít. Všechno začalo tedy znovu se znásobe nou silou . Ve směru do domu táhnul tatí nek za dveře , předseda domovní komise za tatínka , obyvatel-důchodce za p ř edsedu a na konci táhnul Jirka za důchodce. Táhnou, táhnou, popotahují, ale dveře od táhnout nemohou. Nemohou, protože z domu ven zas táhne a popotahuje obětavý občan, za ním jeho první spolustolovník, za toho táhne druhý a na konci se lopotí chlapec, který pospíchá k babi č ce . „ Takhle se ten kluk nedostal an i v pon, dělí do školy ," vpadl do vyprávění Kou mák. „Om yl. Dosta l se z domu nakonec docela snadno. Aby se mohl alespoň řádně omluvit, až se druž ina z výletu vrátí, spustil mu večer tatínek z okno č ty ř ikrát přelože nou šňůru na prádlo. Hoch byl náhodou výborný v tělesné výchově , ve šplhu přímo vyn ikal, a tak byl za chvíli dole. A abych nezapomněl. Jak se ten náš pionýr spouští po šňůře na chodník, přijde mu - asi v půlí jeho cesty - podívat se stranou přes rameno. A co nevidí: do babiččina okna se souká po žebříku vypůjčeném u správce sousedního domu mládenec ." Příběh byl u konce, a nám táhly hlavou myšlenky. „Otrava u táboráku s tímhle vedoucím asi nebude," uvažoval Koumák. Jarmilka zvaná Nápověda přemítala o scénce, jakou by takovýhle vypravěč asi dokázal napsat pro její dramatickou skupinu. Vedoucí zatím rozložil po stole fotografie .
„Tak a teď zas chvílí vážně. Povím vám, málo chybělo a nebyl bych mohl, přes nejlepší vůli, sám přijít na družinový výlet. Bude tom·i rok . Sraz jsme tenkrát měli v sobotu odpoledne na konečné stanici jedenáctky s tím, že si zahrajeme, až se setmí, v Šárce .bojovou hru.
V říjnu na sebe tma nedá dlouho čekat, jsem tedy celé dopoledne vdlné. Chvíli jsem se díval do knížky a nakonec jsem se rozhodl nalepit si fotky z jedné moc hezké cesty. Nebyl to špatný nápad, jen nalepovací růžky nebyly. Bydlel jsem na Zižkově a do středu měs ta byl skok. Vzal jsem si desetikorunu do kapsy a vyrazil jsem tak, jak jsem před chvili ležel na gauči. Snad bych měl ještě poznamenat, že doma běžně neoblékám smoking. Hodil jsem na sebe baloňáček, co visel od posledního houbařského výletu v před síni, a řít i l jsem se směr Bílá 'labuť. V Hybernské ulicí naproti Nádraži střed jsem se zastavil v automatu na střik ze zahradní směsi. Při placení jsem si pak ujasnil, že desetikoruna je jediné, co při sobě mám jinými slovy řečeno, vykročil jsem bez ob čanského průkazu. Dopil jsem a zrovna když jsem začal ro1mýšlet, jak bych finan čně vyšel, kdyby ch si dal ještě matesa s cibulí, přišii. Starší z obou, strá žmistr asi kolem třiceti let, ke mně z am í řil hned po obhlídce terénu. Ano, šlo o občanský průkaz. Ze s neoholenou tvář í a v oblečení, v něm ž by se dalo spát ve stohu, člověk vypadá jako osoba hledaná bezpečnostní mi orgány, mí nemusel nikdo vykládat. Ale nevzdal jsem se bez boje. Výzvě k predložení osobního dokladu jsem rázně čelil tvrzením, že bydlím neda leko odtud a že si jdu do L abu t ě koupit docela nevýznamnou maličkost. Ale tohle tvrzení nezanechalo sebemenší dojem. Vyšlí jsme tedy nejkratší cestou k služebně Veřejné bezpečnosti a pokud jde o mne, rozhodně ne v nejlepší nqladě. četl jsem totiž, že k zjištění totožnosti může bezpeč nostní orgán zadržet občana až čtyřiadva cet hodin, a to bylo půl jedenácté . . . A j á po t řeboval být ve čtyři ve Vokovicích. A naschvál zrovna tady v průchodu je drogerie, ani jsem si na ni nevzpomněl , kde jistě mají růžky k nalepování fotografi í. Stač i lo se jen vzdát proklatého osvěie ní ovocným střikem a mohl jsem být pomalu doma. A do odpoledne j sem mohl nalepit p olovinu fotogra fií. Ja k to vypadá, !ak se takhe u_ž ned osta nu · ani k Irkutsku. A vto m slyším v ř e č i svého průvod ce, rozmlouvajíciho s druhým příslušníkem, ohromující slovo! Znělo „ Irku tsk". Doslova jsem strnul. Od kdy čtou př í s l uš níci mv,šlenky zadržený ch osob? „Irkutsk, ří káte, soudruhu strážmis t ře? " „Po Moskvě, jak říkám, přišel Irkutsk," odpověděl strážmistr a pokračoval ~ pře rušeném vyprávění. Po Irkutsku následoval . .. " Teď jsem si pospíšil, vskočil jsem svému průvodci do řeči : „Následoval Bratsk. A z Bratsku se jelo zpátky," pokračoval jsem, „zas znovu na Irkutsk a odtud potom na Novosibirsk, Apakan ... " „A přes Novosibirsk zase zpátky do Moskvy," přerušil strážmistr na oplátku zas mě . „O téhle trase zrovna vyprávím." Teď začal strážmistr zyolňovat krok. „Poslyšte, jestli nepracujete v C::edoku, tak jste tuhle trasu zřejmě jel. Nefotografujete náhodou? Stačily by mi negativy. Dávám si z téhle cesty dohromady album." Ze ui jsme na služebnu VB nedošli, vám asi nemusím řikat. Ve čtyř i jsem byl na srazu ve Vokovicích bohatší o nové přátelství - přátelství z automatu. FRANTíšEK SKLENAŘ měl
Ilus race Vladimír
Renčín
Jeden moudrý muž kdysi řekl „změna je život ". Takřk a všichni otcové a matky, jejichž potomek poprvé překračuje práh školy, si myslí, že bude vynikajícím žákem. Jak smutné a vpravdě fádní by byly třídní sohůzky , na nichž by se jen chválilo. Daleko pestřejší a citově µOdbarvenější je zážitek rodičů, kteří se při návštěvě ško,l y dozvědí, že jejich syn či dcera neprospívají tak, jak doma říkají. Díky tako vému postupu může otec nebo matka přicházet ke školní budově s napjatým očekáváním. To si nezadá s vzrušením, které si za velké peníze mnozí zajišťují před tahem sportky. Je známo, že ani rozuzlen! detektivky se neříká čtenářům předem: Proč by tedy měli ubozí rodiče j.iž před vysvědčením znát, jak jejich ratolest dopadá? Přes tyto jasné a jednoduché argumenty jsou mezi dospělými staromilci zastávající opačné názory. Stále ještě můžeme potkat zamračené otce , kteří odcházejí z kabinetu se zlověstným: „Já tomu klukovi ukážu!" Ba i matky zhusta neocení klasifikač ní laškování svých potomků. Místo, aby pochválily smysl pro humor, začnou hledat vařečku k použití, které má s kuchyní málo společného. Po dlouhých letech náročných psychologických výzkumů pak voláme: Chlapci a děvčata (žáci darebáci), nezoufejte! I tváří v tvář rozlíceným rodi,čům lze zachovat chladnou hlavu. S klidem pHota formule 1 můžete i vy zvládnout běsní cí živel. Doporučujeme (bez nároků na děkovné dopisy) taktiku: „Já za to nemůžu!" S výrazem uražené nevinnosti prohlásíte pětky za jasné nedorozumění. Je možno tvrdit, že ·na vás „soudruh učitel sedi". Jinak by vám přece nemohl za těch pár chybiček [dohromady 18 hrubek v diktátu] dát nedost8'tečnou. Ostatně důkazem jasné nespravedlnosti ped'é!goga je, že VondráĎkovi z 8. B dal stejnou známku za 36 chyb. A vy jste jich měli jen polovičku. úspěšně také můžete tvrdit, že pětky vlastně zavinil nezbedný soused. Vy tolik chcete dávat pozor, ale on nezdara vás ruší. Nej.le,pší ovšem je, ikdyž do třídy chod! hoch nebo dívka stejného jména. V tomto případě se odvoláme na roztržitost uči telů. Jeho pětky zapisují omylem nám. Možností jak rodiče uklidnit je zkrátka celá řada . Při troše snahy a cviku si je dokáže osvojit každý. Mnozí se jejich výzkumu věnují tak důkladně, že jim nezbývá čas na podobné maličkosti, jaiko je řádná př!,prava 'do školy. Vysvědče.ní podle toho vypadá. Když je nejhůř, pohovoří zasvěceně nositel vysokých známek o tom, že mnozí vynilkající vědci ve škole příliš neprospívali. Pokud js,t e se v předchozím poznali, pak na vás asi platí: „MýHti se [a vymlouv'a ti se) je lidské." Správné ovšem je něco jiného. Nazveme to :
Cestná hra
(t)
nepříjemnosti nespravíme tím, že je zapřeme. Oddálením , lží či vymlouváním se nevyřeší. Spíše naopak. Když už rodiče nemůžeme překvapit příjemně, buďme alespoň upřímní. Chy-
bu hledejme u sebe.
NK
21
I olympijský kruh
,
VYSTUP NA GERLACHOVSKÝ ŠTÍT Vstupu;eme do druhé poloviny letošní sout ěže Olympiiského kru hu , která představu;e výs t up na ne;vyšší horu Ceskos l ovenska - na Gerla ch { 2655 m n . m . / . Začali -;sme stoupat už v září z Tatranské Polianky, která lež í ve výši rovnýc h 1000 m n. m. Za celou so ut ěž {poslední c h 15 úk o lů otiskn eme v sr p n ovém čís l e] t edy máme zdolat celkem 1650 metrů. Mnozí už ma;l za sebou po lov.inu výs t upu , pokud ovšem splnili dosavadních 90 důkazů. Za každý sp ln ěný dů kaz postupu;eme o 10 metrů výše, což si každý zazna m en gvá na svém nákresu Ger lachovky . Na rozdfl od so ut ěží O. K. v minu lých letech se nyní plnění úkolů neomezu;e po uze na ;eden m ěsíc. To vnameiná, že }eště l/J srp1Tl!u si m ůžete 1sp.l1Tl!i.t lot e.rýiko 11Jv z důikaizů, k
92. DOKAZ SEBEOVLADANI
94. DOKAZ VYTRVALOSTI
Zuj se do bosa, v suň mezi prs ty pravé nohy tužku a napiš na kus pa1píru čitelně slova: OLYMPIJSKÝ KRUH. Když
Da.k až s vou v1nitřní sílu tro · chu nezvyklým zp ůsob e m. Choď po celý tý den všude jen pěšky. Chůze je jedno z nej -
0
Všem pře;eme do druhé poloviny hodně vytrvalosti a silné vůle plněn! zbýva;ících 90 důkazů.
při
91. DOKAZ RYCHLOSTI
Když o někom řekneme, že je to rychlý č lověk, máme zpravidla na mysli, že umí rychle utíkat . A přece sJ.ovo rychlost má mnohem širší obsah. Na důkaz rychlosti ne stačí jen dobrý výkon na běžec ké dr áze. Opravdu hbitý člo věk má rychlé prsty, rychlý úsudek, s nadno se učí nové v ěc i.
Vyber s i v novinách nebo časopise který koliv člán ek, p ř.i-prav na s tů l hodi•nky a tužku . Pak začni zvolený text pozorně čist a z.pracováv·at jej podle t ěc hto pokynů : Svisle přeškrtni každé „e", v
" E~' . Tečku
udělej
nad každým
"pu, „P" .
J:?,o kroužku dej každé „m", „M . Podtrhni každé „k", „K". Pokra č uj v této práci přes ně pět minut. Po pěti minutách zjisti, zda se ti podařilo projít tolik slov, která mají dohromady nejméně pět set písmen. Zjistíš to s nadno: se čti písmena na prvním řádku· a násob výsledek počtem zpracovaných l'ádků . Pět set písmen je nutný limit. Kdo jej nesplní, musí zno.vu n a start. A navíc jedna podmínka: pře čN zpracovaný text ješ tě jednou a hledej v něm písmena nesprávně označená nebo vynechaná. Jestlii že je jich méně
22
Vy~nač
než deset, zkouška rychlosti je íispěšně splněna - p ostupuješ o deset symbolických metrů výš k vrcholku Gerlachovs kého š títu. Najdeš-li chyb více než deset, začni zkoušku rychlosti znovu.
s outěží c !m doporuč u ;eme , aby s i vzali znovu ; eš tě ;edm ou si 1pozonn ě pr.oč et.li celý
St ez•k u a
93. DOKAZ OBRATNOSTI na zemi startovní a pos tav se k ní zády, paty těsně před čárou . Pak se z pod řepu odraz a skuč pozpátku co nejdál. Při dopadu musíš zůsta t na chodidlech ! Upadneš-li na ru ce nebo do konce na zade:k, pokus je ne platný. Po sp rávném doskoku si udělej značku u té špičky nohy, kte-rá je blíž startovni čáře a změř čisto u vzdále nost překonéllnou sk okem pozadu. Pa•k ji porovnej se svým věkem vynásob počet s vý ch let p ěN [chlapci) nebo č tyřm i (děv čata): nejméně tolik centimetrů musíš skočit, aby byl tento úkol správně splněn . Jako obvykle si všichni do s pě · lí p očítají věk 18 let, ať jim je ·Osmnáct nebo p ětat ři cet či víc. Nemů že me př ec e po sto letém dědečkovi žá dat, aby s kočil pozadu pět metrů!
do ruky zá úvod k l et.o•š · ní soutěži, hlavně ;e;í podmínky . Kdo toto číslo nemá, jistě na;de kama r áda nebo kamarádku, kteří budou ochotni ;e půičit . ř h;ov ou
to dokážeš , posto upí š o díl ek To hle ne ní jen planá vyzkoušíš nejen své sebeovládání, ale souhru nervů a svalů! vzhůru . hříč.ka,
čáru
lepších, nejvydatněj š ích cvi<če n í a přitom se jí č l ověk stále vyhýbá. Nečekej na tramvaj, autobus, výtah - jdi k cílí pěšky. Dojíždíš daleko do ško ly nebo do práce? Pa'k s i odlož tento úkol n a léto, na prázdniny či dovole,nou a s plň jej přesně podle prav•i del: po celých sedm dní jdoucích za se bou nepoužij žádný dopravnf prostředek!
95. DOKAZ SILY Udě lej vzpo r lež mo , opři se o zem dlaněmi a š pičkami chodidel, paže i tělo napni. Pak zvedni jednu ruku a poč! tej se kundy . Udržíš-li se na jediné ruce aspoň patnáct sekund (děvčata) nebo dvacet sekund ( chlBJpci), máš za s e bou dalš! překážku na cestě k vrcho lu hory. Když povoHš dl'!v, musfš něj B!ký čas posilov1at p aže a pak to zkus it z.no vu.
96. DOKAZ HBITOSTI Postav se tři metry od stě· ny a polož před sebe n a zem oblázek. Potom hod n a zem mfček, blesikurychle se shýbni pro ležíc! oblázek, zvedni je j a chyť odražený míček dř!v, než spadne na zem. Opakuj to ještě pětkrát bez jediné chyby - a budeš mí t o de -
J
přibližně
stejně ja-ko ty. Nes ho na zádech. Pak si můžeš zaznamenat výstup o 10 metrů.
100. DOKAZ DOBRE: VÁHY
ROVNO -
Postav svisle na nárt mírně zvednuté nohy [kterékoliv ! metrovou tyč nebo hůl. Pak ji pusť a co nejdéle s ní ba lancuj.' U držíš -li ji na nártu nejméně patnáct sekund, aniž se jí do tkneš rukou, a hůl při· tom nespadne , důkaz je úspě š
102. DOKAZ OBRATNOSTI Roztoč švihadlo tak, aby za tvými zády stoupal kroužící provaz vzhi'lru a před tělem klesal od hlavy doli'l. Po ně kolika přípravných přesko cích zrychli tempo točení švi hadlem tak, aby švihadlo podlétlo tvoje nohy při jediném výskoku dvakrát. Až se ti „d vojšvih" pod aří , postoupíš opět o deset metrf1 výš.
ně s p lněn.
103. DOKAZ SILNÝCH SVALU 101. DOKAZ DOBR~ ORIENTACE
set výškových metrů k vrcho k u blíž. jestliže v sérii pěti pokusů jen jedinkrát upustíš míček nebo nezvedneš včas kamínek, musíš začít úplně znovu. 97. DOKAZ PRUZNOSTI
98 . DOKAZ MRŠTNOSTI
Lehni si zády na trávník ne bo na koberec. Asi půl metru za hlavou polož na zem malý míček. Pak zvedni nohy vzhů ru nad tělo, spusť je dozadu za hlavu, uchop chodidly míček a vrať se s ním do výcho -
Schopn ost rychle a s p ráv n ě se orientova t v prostoru je vlastnost často přehlížen·á, u sportovců však velm i dt'.1ležitá . Vyznač na louce nebo na hřišti starto vn í čáru. Odměř od ní deset met!'li a v té vzdá lenosti zapíchni do země mr~t rový prut nebo tyč. Pak se vrať na sta rt, zavři oči a vy -
Proveď dobře cvik, kterému gymnasté říkají „ váha před klonmo". Postav se na levou nohu a pravou zanož. Zpočát ku nech trup vzpřímený a snaž se pravou nohu zatlačit co nejdál vzad vzhůru. Potom vzpaž a zvolna se před kloň . Trup a zanožená pravá
Vyšvihni se na kladinu ne bo nepříl iš objemný kmen padlý přes hlubší roklinku. Dojd i z okra je d o poloviny, tam se spusť celým tělem pod kladinu nebo kmen, který uchopíš rukama . Vydrž v závěsu dokud n ena počítáš do deseti a znovu se dostaň na horu do stoje. Po ce lou tu do bu se ne smíš dotknout země! Když to dokážeš , zakresli na své Gerlachovce dalších 10 metrl!.
104. DOKAZ HODLÁNÍ
PEVNÉHO
OD-
Ukaž, že s kutečně chcuš získat sílu rychlost obratnost a vytrvalost. Vyde j se aspoň n a hodinový výběh do terénu. Ská kej přes příko py, běhe j do st ráněk, šp l hej na stromy, dělej roznožky přes patníky, házej kamínky i šiškami - a vymýš lej si dal ší „přírodní" cviky. Až tento důkaz splníš, budeš o 10 m etrů blíže vrcholu .
zí polohy. Míček u nesm1 vypadnout, dokud nemáš nohy opět na zemi. Když jej bezpečně přeneseš, považuj ten to úkol za splněný. Když ti vyklouzne, musíš jej vrátit na pi'.1vodní místo a zkusit to zno vu.
99. DOKAZ ZDATNOSTI Přenes do dvacetimetrové vzdálenosti ně, koh o, kdo váží
dej se posiepu k cílovému prutu. Cestou nesmíš oči ani na okamžik pootevřít. Jestliže při chůzi na prut narazíš, při bude ti bod. Nastup na sta rt ještě dvakrát , a když budeš mít tři pokusy bezprostředně za sebou úspěšné, smíš pos u nout svou symbolickou posta vu o dílek výš k temeni Gerlach·ovky. jinak musíš pokusy opakova t, dokud se nedo sta ví
105. DOKAZ
SPOLEHLIVOSTI
Pošli do re dakce Stezky hlášení o tom, jak daleko jsi lIZ pr1 výstupu na nejvyšší československou horu . Naše adresa: Redakce Pionýrské stezky , Olympijský kruh , Bi skupcova 73, 131 04 Praha 3 Žižkov. Po odeslání si může š zakreslit dalších 10 metrf1 v5' stupu.
ú spěch .
noha už nemaj í v této fázi měnit vzájemný úhel. Za splněný považuj tento úkol, jen když se tvoje chodidlo dostane výš , než je hlava. Hlavu za'kloníš tak, aby se oči dívaly před sebe, nikoliv na zem pod sebe. Obě nohy měj napjaté! Správná „váha" se podaří spíš děvčatům než chlapcům, ale dokáže ji každý, kdo má trochu vytrvalosti. Zkoušej „vá hu" znovu a znovu, dokud nezvítězíš!
23
KLUB CHYTRÝCH HLAV V' V'
A ŠIKOVNÝCH RUKOU
UTEZ
VELKÁ TURISTICK1/
sva zek podržel za držadlo a začneme s pletením:
V minulém čisle Stezky jsme vám oznámili základní podmínky soutěže. Jak už tedy víte, jde o soutěž kolektivil . P.roto vy, kteří z jakýchkoliv d ův odů nemůžete soutěžit v pionýrském, turistickém čl jiném kolektivu , sežeňte si k sobě ryc h le alespoň další dva
ze č.
účastníky.
V každém měsíci (březen až Tentokrát půjde o tyto:
květ en)
musíte splnit
čtyři
úkoly .
ÚKOL č . 1
Alespoií
jednou
měsičně
·
podnikn ě te
výpravu
t rvající
nejméně
6 hodin. Musíte ale jakýmkoliv zpilsobem prok3.zat dosažení vytle-
ného cíle. Může to být napřík l ad razítko Cso, pošty, ob chodu , res taurace, ale p os tač! třeba I fotografie u rozcestniku. Však vy sl už poradíte. Nejvýhodně j ši v tomto případě je zúčastnit se některé oficiální t uri stické akce potádané CSTV, SSM, PO SSM , Svazarmem apod. ÚKOT, Č . 2
Správný turista se chová k přirodě ohleduplně . Choďte proto na výpravách s očtma otevřený m a a pomáhej t e pi'irodě, kde mů žete. Zaslouží sl t o. A z toho také vyplývá druhý úkol. Alesp o i\ jednou za m ěsíc nějakým způsobem pi'irodě nebo svému okolf i;ro spějte. Můžete vyčistit studánku, vyspravit lávku , zamezit vypalo -
A ~ C ~ E~G0 B ~ j) DF~H@
/~
K velikonocům patří kraslice a pomlázka . Poradíme vám, jak si takovou pomlázku uplést . Na
si vyhlédneme ko vrbu. Má dlouhé ze lené až žlutozelené pruty a podlouhlé listy. Pruty ovšerp řežeme (.nikdy inelámeme], ještě ne ž začnou listy rašit. Uříz neme pouze 7-9 prou tků pod)e to.h o, pro jakou pomlázku se rozhodneme neřežeme pruty zbytečně do zásoby . M!sto prutů lze použít i bužírku, drát s barev:nou izolací, a postačí i provázek stočený z pru hů krepo vého pa·pí·ru . Pleteme z proutiků loupaných (kůru oloupeme brzy po uří7lnutí proutků l, neloupaných i kom výletě
š ik ářskou
binovaně.
váni stni'!ny, ochránit rozkvetlé jfvy první jarni potrav u včel apod. Milžete však i opravit turtstlcké znač ky čl lavi č ku v parku, zbavtt les nebo park po há zeného paplru, plechovek a dalš! nečisto ty . To už bude záležet na vás, pro jaký čin se rozhodnet e. ÚKOL č . 3
je od turisti c kého odboru TJ Sparta CKD P.raha . MHe před sebou devět turistických značek a devět jejich názvů . Vašim úk olem je přiřadit ke každému n ázvu s prá vno u značku. 1. Odbočka k v r cho lu 2. Významná ces ta v kraji 3. Konec z načené cesty
6. Dilležltá dálková cesta
7. Prozaot!mnl ukon če n! cesty 8. Cesta , která nás vede po za -
4. Cesta s pojujlcl dill ežlté turisti ck é cesty 5. Odbočka ke zrlcenlně hradu
j!mav\)ch mlstech v okrese Odbočka k e s tudánce
9.
Každl! ze značek má své poř a d ov é pismeno. Stač! jednoduše napsat pofa do vé člslo a za ně pi'lslušné plsmen o nap !'lklad l c, 2d atd.
Před pleten!m nejprve proutky nam oč!me asi tak na 20-40 minu t do studené vody. Vezmeme jeden proutek a rozl'!zneme jej po délce na držadlo. Stač! jej nař!znou t, sevř!t me zi kolen a a roztrhá·vat na obě stramy. U šesti nebo osmi proutků srovnáme kone:čky d o stejné roviny a mezi uříznut é konc.e vsune me rozříznutý proutek. Ten ohneme do pra vého úhlu a svazek jím omo táme . Konec opět zasuneme me:z;i prm1tky (viz obr. č. 1). Požádáme někoho, aby nám
šesti
dokulata
Proutky rozdělíme tak, že máme v •každé ruce po třech . Vrchní proutek z levé strany ( č. · 1) provlékneme kolem středního proutku ( č . 5] na pravé straně a vrátíme jako nejspodnější zpět na levou !:tranu. Totéž učin!me s pra vým horním proutkem [ č. 6]. Tak střídavě postupujeme až ke konci proutků. Dobře a s ci tem utahujeme. z osmi do l!tverhranu ( obrá -
zek č. 3) Proutky rozdělíme tak , že máme v každé ruce po čty řech . Horn! levý proutek (č. 1) provlékneme mezi proutkem č . 6 a 7 na pravě straně, podvlěk•neme pod spodn!mi dvěma proutky a vrá t!me zpět na levou stranu. T·otěž nyn! obdobně učin!me s horn!m pravým proutikem ( č . 8) a stř!da vě pokraičuje me . z č.
osmi
doku lata
Jak nám budete zasila! splněni podmlnek soutěže Byli bychom neradi, kdybyste popis výletu omez.tli pouze na s troM sděleni ko.respondenčnlm llstkem. Naplště nám třeba jen jednostránk·o vý dopis, popište v něm svůj výlet, z.ážHky, zkušenost!. Můžete připojit l náčrtek cesty, kresbu apod . Nejzda!'llejši pří s pěvky využijeme a také zvlášť odměnlme . V dopisech rovněž popište, jak jste se vypořádali s úkolem č. 2 a p!'lplšte řešení úko lu č. 3 a 4. Sdělte nl!m také název vaši pionýrské skupiny, oddllu, turistického odd(l u mJ.id eže. Nakonec připište ad-r esu, na kterou v př!padě vylosováni má být zasl ána cena a vše odešlete tak , aby poštovnl razltko neslo datum nejpozději 30. dubna 1978. Jak bnde problhat 1slosovánl Bude dvoji. Dopisy splňujíc! do měs!čnlho slosov án! a 10 sou tě že bude hlavni s losováni. tedy včetně těch, které už byly
podmink y soutěže za!'ad im e nejprve vylosovaných odměn!me . Na konc i Do něh o postupuj! všechny do pisy , vyl osovány za n ěk tecrý z předešlých
měslců.
Jaké budou ceny P!'ev.ážně půjde o turistickou a sportovní výzbroj . Na nejvyšš! cen y bud ou vystaveny odběrni pouká7lky (3000 Kčs, 2500 Kčs, 2000 Kčs , 1500 Kčs , 1000 Kčs) a vy sl buď p řijdete vybra>t nebo sl o vybrané zbožl nap!šete. Podr obnost! v!Sas s děllme . Také s eznam dalš!ch cen sděl!me postupně. Mnoho zdaru při putován! , řeše n i úkolů I při losován!.
24
(obrázek
41
p rout k1i je stej jako u předchozí ho plete n!. Pleteme jako při šesti do k ulata s tím rozdíl em, že horn! proutek z jedné strany vždy obtáčíme kolem dvou středních na protilehlé straRozděle n í
ně
ně.
Až se bude pletení chýLit ke k·onci, nezapomeňte zavča s mezi p.mutky vplést barevnou stuhu nebo provázek na zavázání pomlázky .
OKOL č . 4
vám uložily Pražské obchodnl domy Prior: Praha má !ladu obchodnkh domů a speclalLzo·v aných prodejen , z nichž uv. ~dlme de sltku nejznámějšl c h : Dilm potrav.ln, Kotva , Bilá labuť, Dům módy , Dětský dům , Perla, Letná , Atlas , Dilm sportu, Máj . K podniku Pražské obchodn! domy Prior však naleží pouz e pět z nich . Vašlm úkolem je vyjmenovat správně alespoň čtyři z t ěc hto obchod•nlch domů .
(obrázek
2]
3
turistů
I stezka mladých
I
TURIS_TICKÝ KALENDÁŘ
BŘEZEN 28.-27. března Zahájeni „100 jarnich kilometrů"
PRO
SPtip
ČSTV spolu se SSM a PO SSM vyhlašuj! na počest 30. výroč! sjednocen! tělesné výchovy a 90. výroči o rg anizované turistiky XXII. r očn!k tradičn! turislické akce 100 JKM.
KLUKY
Březen za kamna vlezem! Kde jsou doby těc·hto lido vých pranostik. Kterýpak správný kluk či děvče by se dnes ještě v březnu držel kamen? Kdopak by mohl promarnit příležitost na vlastní oči vidět, jak jaro dává zimě jasně a nesmlouvavě najevo, že doba její vlády končí. Kdo by si necha l ujít tu atmosféru, kdy se příroda podle svých neměnných zákonů probouzí z dlouhodobého spánku, kdy ze všeho, co nás v přírodě obklopuje, začne vyzařovat něco zvláštní a nepopsatelné. Něco je potom ve vzduchu a nás samotných se začne zmoci'10 vat touha rozeběhnout se z domova ven, vstříc novým zážitkům a dobrodružstvím. 21. březen je nejen prvním jarnfm dnem, ale zárovefí dnem zahájení turistické sezóny . A hned n ato 28. březen je dnem jedné z největších turistických akcí - 100 j a r-
Podmínky
akce
plnění:
pěšky
na ly žích na lodi na kole na motorové lodi a aktivnlm přesun. prostředkem motorovým vozidlem do 50 ccm" a aktivním přesun . prostředkem motorovým vozidlem nad 50 cc m" a aktivním přesun. prostředkem
ní c h k i I o metrů . Jako každým rokem, i letos tuto akci pod heslem „Turistikou za poznáním socialistické vlasti" vyhlašuje výbor Svazu turistiky COV CSTV. Akce končí až 31. srpna, k jejfmu plnění je možné využít více než pěti měsíců. Po splnění předepsaných podmínek čeká na každého hezký odznáček a také hřejivý pocit, že není padavka. Co je k tomu zapotřebí? Zajít si na nejbližší OV CSTV nebo odbor turistiky při tělo výchovné jednotě a zakoupit si účastenský Jist. Do něho se potom zaznamenávají kilome try. Můžete si počítat i kilometry uběhnuté při orientač ním závodě, v Pionýrské stezce odvahy, při růz·ných branných závodech a turistických akcích. Podmínky je nutno splnit nejméně na třech vý letech č i vycházkách. mládež do 15 Jet a její vedoucí 50 50 50 135 125 25 250 25 325 25
km km km km km km km km km km
mládež od 15 let a dospělí 100 km 100 km 100 km 250 km 250 km 50 km 500 km 50 km 750km 50 km
1...
... ,__T_U_R_ Is_ Tl_CK _Ý_K_v_1z___
Alešovi se podařilo vypůj čit cha tu od podniku, kde pracoval jeh o otec. Stá la v ob l asti, kde jeho oddíl dosud nikdy neby l. Vyrazili už v pátek, aby měli ce l ou sobotu a velký kus neděle pro pobyt v bfeznové přírodě. Do cílové stanic e dojeli až za tmy. „M áme před sebou asi dva kilometry pochodu po si lnici a potom kousek ces ty lesem," vysvětloval Aleš a dodal: ..J e tma, a ta k od každého žádám nap r ostou uk áz něno s t. Půjdeme ve dvojstupu a zá sadně po levé krajnici." Pionýři se sefadi!i, vzad u i vpťedu po obou stranách rozsvítil i ka pesní sv !tilny s če rveným světl e m a průvod vyrazil. Dokud silnice vedla polem, šlo se všem dobfo. H o r š í bylo, když se po obou stra nách objevil vysoký hustý les. Koruny sm rk ů vyhllžely proti obloze
o >
w
Milá Renáto! Minulou sobotu a nedéli taťka za;istil pro ce lou naši rodinu pobyt na hor ác h v podnikové chatě. Co ti mám povídat , ;edním slovem nádhera. První ohromný zážitek ;sem měla hned, ;akmile ;sme vylezli z vla ku. Vzal nás totiž na sané ;eden hodný vozka a svezl dobré tři kilometry až k meteorologické stan ici. Kobylka se jmenovala Ma;dalen · ka. Celou cestu si volné poklusávala a zvonila zvonečky. Do vršku k cha t é jsme už potom došli bez ne snází. Naši nám nedovolili vzít si lyže, aby prý zůstaly na ;arní prázd niny vcelku . Ale i na saních a bobech se dalo hodně užít. M a mka totiž v sobotu odpoledne ob;evila malou, čerstvé vy;eždénou s;ez dovku. Náš Honza po ní na bobech předváděl úplnou exhibici. Když ;sme se dost vydováděli, dostal taťka nápad . Odbéhl , ve chvilce se vrátil s lopatou a 11 úzkém průseku vylepšil s;ezdovku o v y soký můstek. Než ;sme ;e; ale stačili vyzkoušet, ozvaly se nahoře rozhořčené hlasy. Zře;mě se vrátili ma;itelé s;ezdovky a ob;e vili hlubok é stopy po saních. A už to začalo! Sotva ;sme se uklidili trochu stranou, ozva l se svist lyží a při frče l první z nich. Ohromný suverén. fel si tak i i sté, asi měl tra ť mnohokrát pro;etou. Sebevědomí ztratil, ;akmile se ocitl ve vzdu chu. Kulich mu zůstal hned pod můstkem . f eště se válel v kotrmel cích a už t u byl další. Podle roz;ařeného volání shora se dalo sou dit, že se i ostatní dali do pohybu. Byli v přes ile, ale ta ťka dal zavčas povel k rychlému ús t upu. Tak aha; Hanka
dos t str a ši delně. Všem se ulevilo, když vyšli z lesa na louku, kde už je čeka la velká chata. A ze všeho nejl íp by lo všem u krbu. Ráno sluníčko nak ou klo do c haty a začalo všechny lákat ve n . „Zmije," ozval se vyděšený hl11s přibíhajícih o Rosti. Ukazoval n11 suchý travnatý porost u lesika. „A viděl jsi ji? " zeptala se Vlasta. „ To ne , ale slyše! jsem, jak šusti v trávě." „Takže t o klidně mohla být užovka," usmála se V la sta, mávla ru kou a všichni se dali na poch o d . Přišli k mostu, na kterém stá l osobní automobil. jeho ma j itelé seš li dolů k řece a začali do svazku řezat jivy. Pionýři vyběhli n a si ln ici a po úzkém mostě přešli na druhou stranu řeky. Nechtělo se jim vracet se do chaty stejnou ce stou .
příběhu alespoň tři c hyby, napište nám ;e na ko lístku s oz na čením „Turistický kviz". Pět vylosova · obdrží knihu.
Naleznete -li v respondenčnlm
ných
luš tit elů.
25
*
LIDÉ SE ZLATOU
HVĚZDOU
*
HESLO MĚSÍCE: Chvála druhých bývá přáním slyšet chválu o sobě , její odmítání přáním být chválen dvakrát.
JURIJ ALEXEJEVIČ GAGARIN 9. 3. 1934-27. 3. 1968 čas
odměřoval
první hodiny
12. dubna 1961. Už se rozednilo a začínal vlahý jarní den. V ranních zprávách tiskových agentur se neobjevilo nic, co by stálo za zvláštní pozornost. Něk.o,jjk zpráv o přestřelkách v Ango.le, referáty z XV. zasedání Valného shromáždění OSN, stručná zmínka o pozadí změn na velitelských místech bundeswehru . . . Ale právě ve chvílích, kdy klapot dálnopisů utichl, se na sovětském ko.smoodvíjet udál.osti , které měly vstoupit do
dromu Bajkonur začaly historie světa. 9 hodin a 7 minut : Ze středu startovací plochy vyrážejí oslepující plameny a vzduch se otřásá ohlušujícím rachotem . Mohutná raketa trčí chviličku nehybně nad zemí, ale v příštím okamžiku se zvedá do výše a míří k jasně modré oblioze. Sportovní komisař V. A. Plaksin bere do rukou formulář Mezinárodní letecké federace a k údajům o místě a času zapisuje: „Start kosmické lodi Vostok. Leitec-kosmonaut Jurij Alexejev.ič Gagarin." První čl·ověk ve vesmíru . .. Byl.o mu tehdy sedmadvacet let a n1osi1l stejnokroj nadpornčíka sovětského letectva. Za všechno, co až doposud v životě dokázal, vděčil komunistické straně a Komsomolu. Sám o tom jednou vyprávěl: „ Představte si, jak by to asi dopadl·o s patnáctiletým chlapcem, který žije na sta kilometrů od rodiny a je ponechán sám sobě: Díky tomu, že v učilišti byla silná mládežnická organiz.ace, cítil jsem se tam hned jako mezi dobrými přáteli. Práce v Komsomolu ve mně vypěstovala vlastnosti, které jsem v budoucnosti dobře uplatnil." Vyuči1 l se slévačem, pak začal chodi>t do průmyslovky a pas.léze se přihlásH do vojenského učiliště. Studia ukončil s vyznamenáním. Stejně dobře si vedl i po•zději a jak.o vynika jící letec se v roce 1959 stal příslušníkem oddílu kosmonautů. A jako „jedničce" mu byl dva mky nato svěřen úko•I, před jakým dos·ud nikdo z pozemšťanů nestál. Sto osm minut letu na oběžné dráze kolem zeměkoule, a každá z nich přináší nové, vzruš ujíc í zážitky. „ Loď přelétla nad šir.okou sibiřskou řekou. Zřetelně by•ly vidět ostrovy uprosřed vody a s•luncem zali.té lesnaté břehy. Díval jsem se hned na nebe, hned na Zemi. Mohl jsem dobře rozeznat horské hřebeny, ve'lká jezera. Zna.t elná byla i pole." Cesta vesmírem pr.obíhá přesně pod le plánu , ale prvního kosmonauta přesto čeká nejedno pře.kvapení. „Beztížný stav, na který j sem si rychle zvyk1I, si se mnou o·šklivě zažertoval. Po jednom zápisu do palubního deníku jsem pustil tužku. Vznášela se v.olně po kabině, ale pak najednou, jak se uzlík šňůrky uvo•ln i•I, vplula někam pod sedačku. Od tohoto okamžiku j sem ji už víc nevidě'i. Další pozorování jsem musel předávat rádiem a zaznamenávat na magnetofon ." V 10.25 · hodi1n se au.tematicky z·apojilo brzdící zařízení a Vo-s tok pronikl do hustých vrstev atmosféry. Půl hodiny nat·o. kosmická loď přistá•lá. Jméno hrdiny, který ji řídil, se ještě téhož dne stalo pro celý svět symbo·lem začátku nové kapitoly ve vývoji lidské civiMzace. JK • /. A. Gagarin, nositel Zlaté hvězdy hrdiny SSSR, procestoval po návratu z kosmu mnoho zemí a s velkým úspěch('m propagoval svou v la st a ;e;í nedostižnou techniku.
•
CESTY
• Za přípravy na další kosmický let, 27. března 1968 , se při trénin ku pilotáže zří til se školním proudovým letadlem a zahynul.
26
e
Hať
/e;tch úpravou zabez pet
e
Nálevky, koleje, jámy kamením a ze-
rnhrnout
ninou, nerovnosti zplaný·ovat, blátové úseky pře trýt větwemi a chvojím.
Větve
dějících
přejděme od uvá-
výkladů
k vlastnímu jímž chceme na podobném příkladu vysvětlit obsah i p·oučnost hesla na březen mikropříběhu,
1978. době před padesáti lety jistý fyzik pr·ofesorn Eddingtonovi: „Jste jednou ze tří osob na světě, které r·ozumějí teorii relativity." Když se na Eddingtonově tváři objevil výraz pochybn-osti, fyzik dodal: „ Neměl byste být na mzpacích, pane profesore. Jste příliš skromný." Eddingt•on odpověděl: „ Nejsem na r·ozpacích, jenom uvažuji, kdo je ten třetí."
V
řekl
•
POLNI POŠT A
•
„V rámci p ionýrské hry „Vždy připraven" uspořádala naše skupina spo·l·u se svazáky místní organizace SSM zájezd auto busem )ZD na nejvyšší horu Bílých Karpat - Velkou Javorinu. Tam j sme se pokl·on i1li památce hrdinného par-tyzánského vel:i~ele majora Dibr.ova, který obětoval ž1 ivot při osvobozování našeho kraje od německých okupantů. Minutou tich a a pol·ožením ky.t ic k pomníku jsme vzpomněli a ucti1li j eho odkaz." Jiří Karásek, Lipov • "K oslavě Dne ČSLA vyzdobi
a proutí do 3 cm ukládáme na kozlíky aby se tenčí konce vzájemně překrývaly. s táhnem e užidle m a zajistíme vázacím .d r á. tem. Může se vyrábět i průběžná hať. z níž se tak,
• /ako první člověk, který pro nikl do ves míru , se stal instruktorem skupiny kosmonautů a poz děii ;e;ím velitelem.
e v roce 1968 absolvoual s vyzname náním vo;enskou leteckau akade mii Zukovského.
Nicméně -
MIKROPRIB~H
Budou tomu bezmála tři čtvrtě st·oletí, co Albert Einstein, jeden z tvůrců moderní fyl'iky, r·ozče ři I hladinu klasických vědeckých názorů na svět svou teor-ií relativity. Přest·o zn·ovu a zno.vu vzbuzuje odborné diskuse i laický údiv. Stále se tvrdí, že obyčejný smrtelník ji 'nemůže pochopit, že těch, kteří ji pochopili, není více než dvanáct. Jeden z Einsteinových Ž·ivotopisců, Leopold lnfeld, však považuje takový názor za stejně nesmyslný jako tvrzení, že jen dvanáct lidí na světě chápe Beethovena. Podle něho musíme i v matematické fyzice, stejně jako v hudbě , rozli~ovat techniku a ideu. Kdo nezv.ládl pří slufoou techniku, nezahraje dobře Beethovena ani nenapíše vědeckou práci o teorii relativity. A přest.o jak·O• Beethovenova hudba může hluboce vzruš·it člověka, který nezná noty, tak pochopení základních myšlenek může nadchnout i lidi nezna·lé matematiky. Jde tu pouze o stupeň poznání. Extrémní předsudky hlásaly a ještě hlásají, že dokona•le jí rozumí na celém světě všehovšudy jenom tři lidé. Jeden skvělý matematik vyjádřil dokonce závažnou pochybr„ost, zda sám Einstein je jedním z oněch tří, kteří jeho teori•i ro zumějí neJlépe.
I plná polní I
pěkný, vzorný příklad prospěšných a hlavně trvalých kontaktů pionýrů s vojáky do-
Za tento
tol ze zajímavé knížky Tajemství sedmi armád." - Petr Vopálka, "Timur-ovci", Litomyšl
převzít
ní bojovky. Hráváme je s klukama a všichni se přitom moc pobavíme. Též Polní tělocvična, jako cvičení s polenem, kládou apod. není špatná, pomáhá získat obratnost a sílu. V létě jsme si vyzkoušeli i recepty z Polní kuchyně. Při střelbě ze vzduchovky, jsme místo dřevě ných špalíků použili 3 malé plechovky od kondenzovaného mléka uspořádané do pyramidy. Buď jako syn vojáka nebo nevím čím to, ale podařilo se mi sundat všechny tři jednou ranou." - Aleš Bláha, Bratislava (Kluci z Lackové 7)
e "Překrásné pásmo zhudebněných veršů Vítězslava Nezvala nazvané podle jeho sbírky Zlatý věk zahráli ryšňovským pionýrům Libo'r Siebenburger a Michal Voháňka z Havlíčkova Brodu. Oběma ch 1 lapcům děku jeme." - Standa Knol, za pionýrskou skupinu v Ryšňově, okr. Chrudim
bojišti. Skupina má vPl mi plodný patronát se svým jmenovcem - vojenským umě, leckým souborem, který Vít Nejedlý založil. Odtud vyplývá i branně kulturní zaměřenost pionýrské činn-osti, jež z této spolupráce vzchází. AUSáci - tedy vojáci z Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého - se také na jejím vedení nemal-o u měrou podílejí.
•
STRÁŽNÍ HLíDKA 41. PS z Prahy 6 - Dejv1ic je pojmenována po hudebním skladateli a příslušníku čs. armádního sboru v SSSR - poručíku Vítu Nejedlém, který zů stal pochován na dukelském
pak
potřebné
roby kolíky
délky
jedné hati
haťové
vozovky
nařežou
je asi
p ilkou. Tempo vý-
15 min . Při
nejdříve
sestavování
položíme a
upevníme nájezdovou
se sku pi ně příležitosti dnes strážní hlídku. Vybíráme jeden list z kroniky oddílu JITŘENKA, který nám zaslal jeho jménem Pavel Daniš . Nebyl to vlastě ani celý list, jen jedna stránka - nadepsaná „Mluvící kůra". Čtěte s námi: „Dnešní den, jako každý jiný, začal podle rozkazu. Ro z dělili jsme se do šest i hlídek, z nichž každá si na papír nal inkovala větší mřížku - šachovnici o 50 polích a ta očí s lovala od jedničky po padesátku . Jeden z vedoucích odběhl nenápadně do lesa a rmházel tam 50 úlomků stromové kůry označených čísly a písmeny. Hlídky pak měly za úkol je najít, avšak nesbírat, nýbrž pome zapsat do přísluš ného okénka písmenko odpovídající číslu a přitom neprozradit svým jásavým počínáním žádné místo nálezu ostatním. Písmena pak dávala pochopitelně souvislou zprávu - v našem případě dokonce s úkolem: Přineste květ mateřídoušky, chrpy, větvičku jalovce, 10 jahod. Stan Koček zvládl tento úkol za hodinu dvacet, jen o vlásek za nimi byla skupina Brunetek; měla horší čas, 01 le zato přinesla i větvičku jalovce. Hra se nám velice líbila a z,namenala splně ní dalších podmínek Plame1nů."
stává
e „Velice se mi líbí v Plné pol-
kulatinu,
kotevními pak
jed-
notlivé hatč a přes ně obruby, opět upevněné kolíky. Při větším provozu chráníme povrch hatové vozovky podélně uloženými větvemi nebo zem mou.
Zde zapts končí, ale ještě jedna zkušenost dnes hlídkující skupiny stojí za wbecnění: dobře udržovaná mezinár-odní družba. Oddíl OHEŇ nám psal o loňském skupinovém táboře v Osekích nazvaném „ Vys lanec přátelství", jehož se zúčastnilo i 30 polských harcerů. Na oplátku byli zase Dej vičtí v P.o.1sku u Mazurských jezer. O tomto táboře, který byl vlastně jakýmsi soustředěním kytaristů, zpěváků a tanečníků skupiny, nám velmi pěkně napsala za oddíl STŘEt KA M . Fousková a dodala , že kytarový kroužek na jejich skupině vedl člen AUS Láďa Oký,nko. Na skupině pracuje 17 oddílt'.1, z nichž 11 nám do P·olní pošty pravidelně píše ( !) a kromě toho zde pracuje, jak s děluje za skupinovou radu v jiném dopise Eva Polová, šest zájmových kroužků : kytarový, pěvecký , taneční, trubačský, střelecký a fo t ografický.
•
VITE, žE
Leningrad vydržel největší obležení v novodobých dějinách válek? Jeho občané spolu s vojsky Leningradského frontu hájili a uhájili své město v 900 dnů trvající blokádě. Němci je měli na dostřel svých zbraní, dobyli dokonce i před městí s dosahem tramvajových linek, vytiskli už pozvánky pro banket k oslavě vítězství, ale město Leninovo se nevzdalo. Při obraně padlo kolem 300 000 lidí, dalších 600 tisíc zemřelo hladem. Buržoazní prameny udávají záměrně zveliče ná čísla až 1 112 mil. V každém případě patří takřka miliónu mrtvých, jejichž památce je zasvěcen Piskarevský hřbitov, také naše úcta a vděk.
~
Pro autoprovoz přidat druhou kolej. Nejvhod nější 1sou fošny dlouhé 3 m a široké 20--25 cm.' silné 5- 7 cm. Materiál je však drahý, proto dej•
me přednost surovinám -
méně darům
nákladným
a
dostupnějším
přírody .
í"/lě
ZATLUlfNJ:.-1'
PO Z.~NE....,
e
Tyčovina o průměru 6-8 cm, cca 1 m dlouhá ,
spojená ocelovým lankem nebo překrouceným vázacím drátem. Mezi články mezera 3- 4 cm. Rohož upevnit
kotevními kolíky
vzdálenými
asi
5 m. Pro málo únosné úseky se používá k o v o vých síti (pletiva].
27
f"IA
STAVU
o: Autor povídky, kterou dnes otiskujeme, se narodil jako William Sidney Porter, pro svou literární činnost si však zvolil pseudonym O . Henry. Proslul jako autor povídek. z nichž ně které patří k těm nejlepším, jaké byly v americké literatuře napsány. A ne-li k nejlepším, tedy aspoň k nejčtenějším .
.
William Sidney Porter se narodil 11. záři 1862 v severokarolinském Greensboru a zemřel 5. června 1910 v New Vorku. Jeho životní dráha byla krátká, ale bohatá. V patnácti letech se musel rozlou či t se školními lavicemi, nedovedl však dát sbohem touze po vědění a po znání. Vášn i vě četl a pokoušel se o literární tvorbu. Jako spi sovatel se však prosačlil teprve tehdy, až nashromáždil dosta tek životních zkušeností. Literárně nejplodnější a nej úspěšnější činnost O. Henryho
spadá do období 1900-1910, kdy už měl autor za sebou praxi obchodního příručího v rodném Greensboru, pasáka na ovčí farmě v Texasu, bankovního pokladníka. S lidskou slabostí se autor seznámil nejen u svých bližních, ale i u sebe. Snad prá vě proto se jeho p ř íbě h y vyznač uj í pochopením pro č l ověka chybujícího a klesajícího. č a sto se hrdinové povídek dopouštějí ha nebností, ale v podstatě nikdy nejsou zlí, ba dokonce jsou schopni ušlechtilých č in ů , po dá-li se jim pomocná ruka , setkají-li se s laskavostí a dobrotou . Takový je ostatně i hrdina příběhu, který dnes otiskujeme. A ještě jeden rys je společ ný všem povídkovým hrdinům O. Henryho. Jejich chování často urču.je štěstí, náhoda, dokonce i tragické události. Jsou šťastní, nešťastní, ale nikdy nejsou zahořkli. Snad právě tímto svým úsměvným optimismem si získal O . Henry tak širokou a vděčnou čtenářskou obec.
28
Huronu Catesbymu se znovu honily v hlavě mouchy. Hárala v něm zapšklost proti ce,lému světu. P·ohostinná matička Země a zvláště její částice nesoucí jméno Quicksand byly pr·o něho jen shlukem jedovatých par. Už večer bylo z Huronova chování zřejmé, že se blíží jeho zlá hodina. Na verandě Západního hotelu zkopal svého psa a odmítl se mu za to omluvit. V řeč i byl popudlivý a hašteřivý. Jak bloumal z místa na místo, každou chvilku si uštípl snítku z nějakého keře a zuř.ivě ji žvýkal. fo bylo u Hurona vždy zlověstné znamení. Občany, kteří již znali vývojová stadia jeho chandry, znepokojovalo i t·o, jak se Huron postupně
stává stá·le zdvořilejším a jak se v řeči uchyluje stále častěji k obřadným frázím. Jeho obvykle líná a ospalá mluva zazněla jasnými a zvučnými tóny. Jeho způs·oby poznamenala nebezpečná zdvořiloost. Později se Huronův úsměv zkřivil, levý koutek úst se lehce vysunul nahoru, a to už se Ouicksand začal při pravovnt na nejhorší. Na cestě dom ů s přepjatou, ale neút·očnou zdvořilostí zdravil každého, koho potkal. Huronova melanch·o,lie ještě nedosáhla nebezpečného bodu. Doma se usadil u ·okna a za doprovodu r.ozladěné kytary oblažoval' své sousedy tklivými, nemel·odíckýmí baladickými písně mi. Huron tak ovšem pr•o jevil
velkodušnosti než římský Nero, neboť ten vzal loutnu do ruk·ou teprve ve chvíli, kdy Řím už na jeho rozkaz ho-
více
císař
řel.
Jinak byl Hur.on klidný a družný muž : tak klidný, že to hraničilo s leností, a tak družný, že až šel liidem na nervy. Ale celkově to byl za normálních okolností snesitelný povaleč a otrapa. Jakmile ho však posedl běs, stával se Postrachem Ouicksandu. Oficiálně se živil jako podřadný agent v realitní branži : vyvážel v bryčce prachaté hejly na parcely a farmy, v nichž byli ochotn i utopit své pen íze. Na Západ přišel kdesi od Mexického zálivu . Jeho rodiště prozrazovala štíhlá sto0
.-
chu nohama vzhůru. Se světem se r·ozloučil poslec:Jním žalostným zaskučením. Mexičan, který si z drogerie odnášel láhev s petr·olejem, se náhle rozběhl jako jelen, v ruce stále třímaje hrdlo roztřÍŠ·těné · nádoby. Nová pozlacená korouhvička na žlutomodrém dvoupodlažním domě soudce Rileyho se zachvěla a zlomi·la; zůstala schlíple viset v dovádivém větru. Zbraně
byly v pořádku, Huruka byla jistá. Ostrostřelce se zmocnila opojná, ale klidná extáze velkého vojevůd ce, který zahajuje rozhodující bi·tvu. Trochu ji jen kalilo smutné pomyšlení, že své výboje musí omezit na těsné hranice Quicksandu . Copak může takový zapadákov uspokojit ambice Alexandra Velikého? ronova
Huron kráčel u·licí a pálil na obě strany. Rozbité okenní ta -· bulky se sypaly na zem jako kr·oupy; psi houtně prchali, slepice s vyděše ným křikem pře létá valy ploty, ženské hlavy úp ěn livě svolávaly pod ochrannou střechu drobotinu, která si hrála venku . Tento zmatený hlomoz a šum Huron občas přehlušil staccat.em z revolverů nebo svým válečným pokř,ikem, který Quicksand tak dobře zna.1, Kdykoliv Hurona přepadla jeho řádívá nálada, v Quicksandu nastal den pracovního volna. Po celé délce ulice majitelé krámů a jejich pmuc1 kvapně zavírali dveře a okenice. Veškerý obchod se zastav.i!, uli ce teď patřila jen Huronovi. Vá lečníkova podráž.děnost s každým krokem vzrůstala. Ro. zčilo valo ho, že se nestfotává s žádným odporem a že z dohledu mizí všechny příhodné terče. Ale o několik bloků níže .se něk·olik mužů chystalo zvednout
~
osmdesáticentimetr·ová postava i splývavá artikulace a jižní dialekt. Tento věčný zahřívač lavic, milovník prázdného žvanění a stinných míst na bavlníkových poHch a škumpových stráních Jihu se navenek n•ovému prostředí rychle přizpůs.obil, jinak se však stal černou ovcí Quicksandu. Dívali se na něho přes prsty i chlapci, kteří se se špatn·ostí setkávali na každém kroku a sami nebyl·i žádná neviňátka. Příštího
,.. -
rána v devět hodin byl už Huron v plné formě. Inspirován svyr.11 barbarskými popěvky a obsahem svého džbánu cítil se náležitě vyzbrojen no to, aby se v nastra-
ženém
Quicksandu
ověnčil
čerstvými vavříny. Huron Cates-
by, křížem ověnčen nábojovými pásy, ověšen revolvery, majestátně vplul do hlavní ulice Quicksandu. Neslučovalo se s jeho rytířskou povahou, aby se zmocnil města tichým pře padem; prot.o se na nejbli žš ím rohu zastavil a vyrazil ze sebe hurónský válečný pokřik. Toto ryčné vytí ho tak pr·oslavilo, že mu získalo nové křestní jméno Huron. Jeho pravé jméno už nikdo ani neznal. Sotva pokřik dozněl, Huron vypálil tři rány ze své pětačtyři cítky, aby si vyzkoušel mušku . žlutý pes, os·obní vlastnictví plukovníka Swazeyho, padl .élo pra-
hozenou rukav.ici, vrátit Hur·Onovi jeho komplimenty. ~ředeš lého večera několik občanů inf.ormoval·o šerifa Bucka Pattersona, že Huron vykopává válečnou sekeru a že se co nevidět vydá na vólečnou stezku. A ž dosud přivíral šerif nad Huronovým řáděním ·oko, i když ho leckdy přecházela trpělivost. Ale tentokrá.t míra přetekla . Quicksand byl shovívavý k vrtochům a rozmarům Hdské po vahy. Veřejné mínění bylo proti úzkoprsému uplatňování záko na, .neby·ly-li ohroženy životy občanů nebo neniči.J-li se zby te č ně majetek. Ale Huron zašel příliš daleko. Jeho záchvaty byly příliš časté a příliš násilné, aby je lidé posuwvali jako projev normální lidské potřeby vyhodit si občas z kopý.tka, povoli·t uzdu usoužené duši. Buck Paúerso·n seděl ve své dřevěné kanceláři a čekal, až zazni várlečný pokř· ik, jímž Huron oznamo.v al zahájení své anabáze městem . Jakmile jej uslyšel, šerif vstal a připjal si opasek s rev·olvery. Povstali i jeho dva náměstci a tři občané, kte-
ří
prokázali dostatečné střelec ké kva lity. Skupina byla pevně r·ozhodnuta sk·oncovat s Huro novými pist·olnickými opičár nami. „ P·ořádně ho osolte," řekl Buck PaHerson svým muzum. „žádné výzvy, žádné řeči, jakmile ho zahlédnete, palte! Nebudeme s ním dělat cavyky. Vezmeme ho obchvatem, a ne zapomeňte: dobře se krýt, protože ten ničema má přesnou mušku. Na co zamíří, to trefí ." • Se slavnostním výrazem v tvá ř i dával Buck Patterso.n , vysoký a svalnatý, s nablýskaným šerifským odznakem na modré fla nelové košili, sv~m ozbrojencům poslední pokyny k zátahu na Hurona . Cílem plánu bylo složit Postrach Quicksandu pokud možno beze ztrát v řadách ob hájců zákona. Rozpěněný Huron si to vrávoral ulicí za štěkotu svých zbraní, aniž tušil, jaká léčka se na něho strojí. Všiml si jí, když už byl.o téměř pozdě . Nad hromadou dřevěných beden, které se vršily několik desítek metrů před ním, se vztyčil náhle šerif se svým náměstkem a oba muži začali okamžitě stři .let. Zároveň začali Hurona ostřelovat ·os.tatn í členové šerifova komanda, kteří ·oklikou pronikli do. dvou postranních uliček.
První salva urazila Hur·On·ovi na jednom z jeho revo. lverů kohoutek, ukousla kousek lalůčku pravého ucha a přivedla k výbuchu jednu patr·onu v nábo j.ovém pásu pověšeném přes prsa. Její exploze mu pěkně popá.lila žebra. Toto ne·očekqva né vzrušení vybióovalo Hur·onovu vá·lečnick.ou náladu. Bleskově palbu opětoval. Šerifovi muži se pohotově kryli, všichni to však nest.ihl·i. Jednomu z j·e ho náměstků uvázla kulka v nad l·oktí a šerif sám krvácel v obli čej ·i: škrábla ho tam tříska , kterou uštípla Huronova kulka z dřevěné bedny, za kterou se šerif kryl. V dalším okamž,iku Huron do kázal, že se vyzná v taktice stejně dobře jako jeho protiv níci . Rychlým pohledem prozk·oumal uličku, odkud, jak se mu zdálo, přicházela nejsfobší a nejmene přesná stfolba. Rychle se k ní rozběhl, poně vadž mu bylo jasné, že v nekrytém středu hlavní ulice se nemůže udržet. Ale nepří+e l ho přelsti1 I: Šerifův náměstek a dva dobrov-o'lníci, k·teří zde číhali za pivními sudy, nechali Hurona přeběhnout kolem svého úkrytu a pak do něho začali pražit zezadu. Vmžiku se k nim připo jil šerif a jeho ostatní muzi. V tu chvíli Huronovi došlo, že má-li mít jeho potěšení z této báječné přestřelky trvání, musí něčím vyvážit pr.otivníkovu početní převahu. Oko mu padlo na budovu, která se mu z to hot•o hlediska jevila velice slibně, jen se do ní dostat.
29
30
-
Kousek opodál bylo že1leznič ní stanice. No metr vysokém nástupišti ~á-1 železniční domelČ, bytelná dřevěná stavbo šest metrů d-1-ouhá o tři o půl metru široká. V každé s.těně měla okno. Muži se smečkou pr·onás.ledovotelů v patách mo·hlo sl·ouŽ;it skorn jako pevnost. Hur·on se k budově směle rmběhl, aniž dbal, že z revolverů šerif.ovo komando se jen kouří. Bez úhony dosáhl kýženého Út·očiště. Když vrazi1I dovnitř, železniční zřízenec vy.letěl
z místnosti oknem jako veverko. Potters·on a jeho pomocníci se zostaviili za st·ohem dřevo o začali se rodi.t. Nebojácný desporádo, který by·I dobrý střelec, se mohl cítit se zásobou mu.niice v staničním domku jako v tvrzi. V třicetimetr·ovém okruhu kolem domku byl otevřený, holý terén . Bylo jis·té, že odvážlivce, který by se pokusi1I proniknout přes toto nechráněné prostranství, by zkosilo jedno z Huronových kulek. Ale městský šerif nehodlal kapi.\Uil·ovot. Byl rozhodnU1t dostát svému závazku, že nedovolí, aby Huron Catesby nadále děsil a otra,,.ov.a·I město svým huláká.ním a střeleckými cirkusy. Slíbil to quicksandským občanům. Os· obně i úředně se cítH povinen um·lčet tento rozladěný nástr.oj. Vydá,,.al falešné tóny a budil pohoršení. Poblíž stál ruční vozík sloužící k přepravě menších nákladů. Zrovna u kůlny naplněné foky s 11foou, kterou sem př.i11ezl·i z jedné ovčí formy. Tři těžké balíky naložili šerif a jeho náměstek na v·ozík. Buck Potterson se přikrčiJ za takto vybudovaný obranný vo1I a zamířil k Hur·onově pevnosti. Ostatní muŽ;i čího·li za hranicí dřevo, připraveni
okamž•i.tě
vys.třelit,
běhl mi naproti ke dve.řím, div ze mne duši nevymočka.J. Teprve pak jsem si všimla tebe. Ležels tu na zemi jako mrtv·olo . Sl<'l.oni·lo jsem se k tobě, abych vědělo jestli ještě pro tebe Zraněný muž oči . Chvi•lku •nic
pomalou
otevřel
neviděl, neslyšel a nevnímal, ani nebyl schopen jasné myšlenky. Ale pak se mu smysly vrá.tily. Pohledem do strany zjisti.I, že leží no dře věné lavici. Nad sebou spotři·I zmateně se tvářícího vyso·kého muže, jemuž se na prsou leskl veliký odznak s nápisem „Měst ský šenif". Drobná stará žena v černých šotech, s vrásčitou tvá.ří o jasnýma černýma ·očima přidrfovolo zraněnému na spánku mokrý kapesník. Ležící muž se snažH utřídit v mysl i ta.t o fakta a dát je do souvislosti s tím, co se sta:l.o v minu1.osti. V tom se ozvala stará žena : „No tok, ty fešáku. Ta kulka tě on.i neškráblo. Jen ti tok lehce olízla hlavinku a na chvi'lku tě omámilo. Už jsem o toko vejch věcech slyšelo . Je to jokejsi otfos. Abel Wodkins od nás tok loví veverky. Abel říká, že ty veverky ožehuje. A ty jsi toky jen ožehnu.t ej, za chv.iilku budeš zase chlapík. Už je ti líp, že j.o? Jen ještě chviilku lež, abych ti mohlo sv1Jaži.t hlavu. Ty mě asi neznáš, o jak bys toky moh? Jsem z Alabamy, přijelo jsme teď tím v.lakem, za synem. Je z něho chlapisko, že }o? člověk s·i ani neumí předstov1it, že mohl ·být někdy toky miminkem. Tady vidíš mého syna." Stařenko se pootočila a vzhlédla ke stojícímu muž.i. Tvář se jí rozzářilo pýchou o r·oz.t álo v něžném úsměvu. Natáhlo žiilnotou, moz,alnotou ruku a vzorla syna za ruku. Pok se vesele usmáiJo no ležícího muž.e a znovu střídavě namáčelo kapesník v umývadle o .otímla pocientov•i spánek. Vyznooovaila se rozšafnou povídavostí starých žen.
kdyby se obléhaný objev1iil v okně. Očekávali totiž, ž.e bude chtít S>tiřelbou odrazit rame.no spravedlnosti, které se k němu plíživě sunulo. Huron se ukázal jen jednou . Kulky z jeho revo•lverů vytrhly několik chomáčků vlny z šerifovo spolehlivého ští- . „Už je t·o osm let, co jsem tu . Obléhatelé zasype.li okno svýho synka viděla naposled," deštěm kulek, Humn však vyvározpo.v ídolo se. „Jeden z mých zl bez pohromy. . synovců, Elko noh Price, jezdí šerif by·I tak soustředěn no na dráze, dělá tom prův.odčího . řízení svého · obrněného voz,idDol mi jízdenku, abych se lo, že si vůbec nevš•iml př i jíždě mohla ro21jet. Plo·tí ce.lý týden, jícího vlaku. Zpoz,oroval jej, až pojedu no ni i zpátky. Ani ve už stál s vozíkem téměř u násnu bych si nebyoJo pomysle.la, stupišitě. Vlak př1i jížděl na jeho že můj syn se stane úředníkem druhou S>tranu. V Ouicksandu - šerifem celého města. To je stá•I jen minutu. Jaká bájeoná něco jak.o polkojt, že }o? Nipříležit.ost pr·o Hurona ! Stočí kdy jsem to netušila . Syn mi jen vyběhnout ze staniční buo tom v dopisech oni nemuk. dovy, skočit do vagónu a adié! Asi nechtěl, abych si o něho šerif nechal vozík vozíkem. děla·la stamsťi, když vykonává S rev·olverem v ruce vyběhl po tok nebezpečnou práci. Ale neschůdkách o ramenem rozrazil by•lo mu to nic platné. Vystudveře. Šerif.ovi muŽ;i zaslechli puju z vlaku o slyším střílení. jeden jediný výstřel. Pok se A odtud se z okna valí k·ouř. r·ozhostifo ticho. Nedá mi to a zamířím si to r·ovnou sem . A v.tom spatřím za ·oknem synovu tvář . Po.z nala jsem h.o no první pohled. Při-
můžu
něco
udělat."
„Myslím, že se posadím," ozva1J se šokovaný pacient. „ Už je mi docela dobře." Sedl si, tr·o chu ještě otřesen, a opřel se o stěnu. Byl to drsný, si·lný a urostlý muž . Jeho ·oči, klidné a pronikavé, spoči nuly na tváři muže tyčícího se nad ním . Pohled mu občas sklouzil z obličeje, který s·i prohlížel, na šenifský odznak, který svítil no mužových prsou. „Ano, všecinko bude zase dobře," řeklo stará ženo sedícímu muž'i poklepávajíc mu na rameno•, „ když se budeš řádně ch·ovat, aby po tobě nikdo nemusel střílet. Syn mi o tobě všecko řek, když jsi ješ.tě ležel bez sebe na podlaze. A neměj starý osobě za zlý, že strká n·os do tvých věcí. Ale jako stará ženská, která má tak velkýho syna, jako jsi ty, ti to snad mů žu říct bez obolu. A mýmu synovi to taky nesmíš mít za zlý, že po ·tobě střeil·il. Šerif musí há}it zákon, je to jeho povinn·ost. A koždej hřích volá po trestu. Pro.to mým u syn·ov.i nic nevyčítej, není to jeho vino. Vždycky to b~I hodnej chlapec, neměla jsem s ním žádný trápení, když vyrůsto I. Laskavej a pos1Jušnej, a jak se řádně cho val. Radím ti, zanech těch špatností. Staň se slušným člově kem, nech pití, Ž;ij spořádaně a bohabojně. Odvrhni špatnou společnost, poctivě pracuj, a bude ti dobře." Stařenka se rukou lehce do·itkla prsou muže, jemuž proml·ouvala do duše. V jejím vrásčitém a ustaraném obličeji se rozprostřel vážný a upřímný výraz. Seděla tu v čenných ošumělých šatech, v čepečku, který už dávno vyšel z módy. Moud rá sto řen ko no skdon ku ž1ivota tu shrnovala zkušenost, kterou nahromadilo 1J.idstvo•. A le muž, k němuž promlou : va·lo, stále zíral nad její hlavu a poz.orova·I mlčícího syna staré ženy . „Co o tom soudí šerif?" zeptal se. „Myslí si, že je to dobrá rada? Ať nám řekne, jest I.i souhlasí s vaším domlouváním ." Vysoký muž sebou stísněně zavrtěl. Chvilku žmoulal prsty šerifský odzna-k na prso·u, pak jednou paží objal matku a leh ce ji k sobě př.itiskl . Usmála se tím věč ně neměnným : úsměvem, jaký najdeme jen na tvářích starých milujících matek, a pohladila synovu s•ilnou opálen·ou ruku svými prací zkřivenými prsty. „ Říkám tohle," promluvil konečně její syn, dívaje se sedícímu muž•i zpříma do očí. „ Být na vašem místě, poslechl bych ji. Kdybych já byl na vašem
místě a vy na mém, řekl bych: ,šerife, jsem ochoten vám pří sahat, že těch svých lumpáren nechám, jestl-i mi dáte příleži t.ost. Přestanu vyvádět, zanechám pisto•lnii.čení a všech těch ostatních šaškáren. Udělám ze sebe řádného občana, budu pracovat a vystříhám se všech .pošetilých kousků.' Tak tohle bych vám řekl. kdybyste vy byl šerifem a. já byl ve vaší kůži . " „Slyšíš, oo syn říká?" ozvala se stará žena. „Jen si to dobře pos.lechni. Slib mu, že se budeš řádně chovat, a nezkřiví ti ani vlásek na hlavě. Před jedenačty·řiceti lety jsem poprvé ucítilo ·t luk·ot jeho srdce. A vždycky to byl.o srdce dobré a laskavé." Sedící muž se vztyčil, ověřo va1 si sílu v n·ohou a protaho val si pož.e. · „Pak tedy," promluvil, „kdybyste vy byl na mém místě a řekl mi t·o, co jste mi před chvilkou řeld, a já by•I šedfem, odp·ověděl bych vám: „ Běžte v pokoji, jste v·olný, jen učiňte vše pro to, abyste svůj slib splnil." „Kristepone!" vyjeklo náhle stařenka poplašeně. „Vždyť já jsem nechalo svůj kutr na nástupišti! Když jsem zahlídlo svýho syna, úplně jsem no něj zapomnělo. Mám v něm osm sklenic domácího džemu, sama jsem ho dělo•lo. Aby se j•im tak něco stado!" čiperně odcupitala ke dveřím. Jakmile býlo pryč, Huron Catesby promluvil: „Nemůfo za to, Bucku, oknem jsem zahlédl, jak matko míří sem. Anii v nejmenším netuší, jaký Ž;ivot já tady vedu . Nemě-1 jsem to srdce o tu odvahu piíiznot se jí, že se ze mne sta1J vyvrhel, k·terého musí spoluobčané honit jako drav·ou zvěř. A pak můj pohled padl na tebe. Po mém výstřelu js·i ležel na podlaze jako mrtvý.- V tu chvíli mi to napadlo. Odepnuil jsem ti odznak a přišpendlil si ho no prso. Tobě jsem přis·oudil sv·ou ex•istenci a svou pověst . .Ze se be jsem udělal před matkou šerifa a z tebe ničemu . A teď si můžeš vzít svůj odznak zpět, B.ucku ." Chvějícími se prsty za-· čal odepínat kovový kotouč z koš·i'le. poma·lu," řekl Buck „Jen Patters·on. „Jen s.i ten ·odznak nechej, tam, kde ho máš, Hur·one Catesby. A neodvažuj se ho sundat, d·okud matko ne•odjede z město. Dokud tu bude ona, šerifem Ou.icksandu budeš ty. Trochu obejdu lidi, ručím ti za to, že nikdo nic nepro•z rodí. Ail e to ti říkám, ty neřáde, ty troubo, ty komediante, budeš se řídit radou, kterou tvá matko odres·ovola mně. I já si z jejích sl·ov leccos vezmu k srdci ." „ Bucku," řekl Huron d·ojatým hlasem, „nedoufal jsem, že bych -" „ Buď zticha," přerušil ho Buck . „ Matka se už vrací."
31
*
*
„Honz.o , a ona tvoje sestra umí fakticky vařit?" „ Vařit umí. Ale jíst se to ne dá . . . "
*
„ Helou, Jacku , co je? Proč si d rž íš tvář? Zuby?" " Yes. Doktor mi vytrhl dva ." „A le vždyť tě bolel jenom jeden ." „Bolel, ale doktor neměl zpátky na dvacetidalarovku ."
rD .' „Měl jldlo . .. "byste s i najrt lr1>šku
vic
času
na
Sedmák Ondra, za kterým přišel jeh o kamarád Mirek, povídá babičce: „Babííií .. . jdi si na chvilku do kuch yně. Mirkovi vykládat nějaké vtipy. .. .. " chci
.
*
„
Pan í Drc·o vá je tak zapamětlivá, jako by byla nějaký vědátor. Jednou seděla u stolu, zašívala a najednou se zeptá manžela : „Kde je dítě?" „ Nevím, " povídá pan Drc. „Není u babičky?" „Ale prosím tě! Babička už přede dvě ma roky umře la . "
32
·,
*
„Asi jsem je nechala v jeslích. " A rozběhla se pro ně. Po čtvrt hodině se vrátila, celá šťastná pa/ož ila dítě na gauč, rozbalila je a lekla se : „Poslyš," obrátila se na pana Drce, „ měli jsme my chlapečka nebo holčičku?"
„Nebudete se zlobit , milostivá , když vám tu maličko nakou-
řlm ?"
• EDUARD BASS Povídá bratr sestře: „Ty mluvíš úplně jako idiotka !" A ona: „ Musím, když chci, aby s mi rozumě l ... "
„ No -
teď snad už
STRÝČEK Před mnoha léty jsem přišel do spřáte _lené rodiny na venkově, kde měli zrovna malé štěně. „ fomu zvířeti už byste měli dát přistřihnout uši," povídal jsem jako zkušený kyn·ol·og a rodina sborem odpovědě.la: „Ano, dáme, jen co přijede strýček Alexandr." A doví·dám se, že strýček Alexandr, fořt někde v Haliči, je největší psář v pří buzenstvu a už dávno. si vyhradi·I, že nikdo jiný nesmí kupírovat psy v celém r·odě než on. Na to nelitoval cesty sebedelší. A na• jedn.ou byl tu, mohutný, hřmotný, halasný, všeck·o poobjíma.1 a hned, kde prý je ten pejsek. Přivedli Bročka a strýček se s ním uvítal stejně bo·uř•l:ivě, jak·o s cel•ou rodinou. Oběd, toť se ví, byl slavnostní. I posedělo
nic nerozbiješ!"
V jednom kupé lůžkového vagónu vzdychá cestující na horním lůžku : „Ach bože, bože . .. " Když už tak naříká čtvrtou . hodinu, cestující z dolního lůž ka se ustrne : „Co je vám? Co se vám stalo? Mohu vám nějak p-omoci?" „Jak mně můžete pomoci ... ? Já už třetí noc jedu nesprávným vlakem ... "
ALEXANDR budeš krasavec. Ouška ti zalepíme . .. no, no . .. a ukaž se nám .. . morsecdudy, že má teď to pravé ucho kratší? To ·on sebou asi hnul. No, chlapíku, nic si z toho nedě lej, my tě takhle nenecháme. Kdepak, to se spraví, kamaráde ... " Pes ječel. ale strýček Alexandr zářil. „ Báječné. Teď to má tu pravou fazónu. !foukejte na to ucho, jakou má linii! Já nevím, ale mně se zdá, že to pravé nemá takový švunk, tady to přece jen k té špičce tak nesto·upá . .. " A už Bročka obracel a šmik, šmik, přist ř ihl pravé ucho. „ Panečku ! To je ucho! Majsterštuk ! Kdepak to dávat riějakému fušerovi, t.o musí vzít do rukou odborník! Ty kluku psovská, ty budeš na
•
* Ilustrace Karel Káš se při plzeňském a při strašlivých hris·t orkách z ha•J.ičských lesů tak d·o tří do čtyř . A konečně došlo na Bročka . Strýček Alexandr vytáhl z kufru nůžky, leukoplast a zástěru, přivolal Br.očka, pomazlil se s ním , pak mu najedn·ou pevným hmatem své ohromné ruky sevře·! hlavu tak, že levé ucho držel mezi dvěma prsty, a šmik, šmik, okraj ucho upadl.
*
„Tok se to musí
„Tati, co žere lev?" „ Všechno na co přijde . " „A když na nic nepřijde?" „ V tom případě žere něco jiného."
vykládal nad po-
pěkně zformovat do špičky. N1 ic Bročku, nedělej, teď vezmeme to
a
si z toho, druhé a
budeš pašák na celý život."
a jednou KAREL ČAPEK Humor je sůl země, a kdo je jím pros-c len, uchová se dlouho čerstvý.
dělat,"
děšeným zvířá·tkem, „jen tak lefi ce u kraje
dobře
•• •• •• • •
Přehod il si psa v krlíně pr.oti sobě, n·ohamo přidržel tělo, rukama h'l avu , prsty druhé ucho a šmik, šmrik, operace byla hotovo. „ Tok vidíš, Bročku , už to máš za sebou . No, nekňuč, nenaříkej, vždyť tě to vlastně neiboJ.í. A ukaž hllavičkru, ať se podíváme, i sakryš, nějak jsme tady vlevo moc zabrali, to musíme přece jen vyr.ovna~." A strýcek Alexandr zas psíka přehodirl, a šmik, šmik, zkrátil pravé ucho. „ No, o je to. A už
mne vzpomínat, až do.staneš první cenu pro krásné uši . . . Krucifagot, cos to, pol\voro psí, dělal, vždyť m_áš tu pravou š p i čku vyšší? Takhle to přece nemůžu nech at bě hat po svétě !" A už zase široká ruka vlezlo k pra vému uchu .. . „ Tok, hodný pejsánek. Pěkně držel, za to bude mít pěknou h l avičku . . . Lidičky, to jsem blázen , to snad není možné - ten pes je nějak rostlý nokř.ivo . . . on má teď zase levé ucho větší . " A zase šmik, šmik. A ještě jednou šmik, šmik. A šmrik. A šmik. A potom hrozné láteření, kruci1 la udon, co to mají za bláznivého psa, který má „ nepřeitržii1ě každý ucho jirný". A šmi k a šmik . Večer leže.I Broček v boudi čce, na hlavě zalepeny dvě rány, kde byly předtím uši . A strejček Alexandr se bouřlivě loučil k nočnímu rychlíkru o jen si vymiň·oval , že bude-li někde v příbuzenstvu štěně, nikdo mu nesmí kupírovat uši než on .
O deváté večer odjel zase do Haliče a od té doby jsme ho už nikdy nespatřili.
33
TRAGICKÉ TAJEMSTVÍ KRKONOS
(Před Han č
65 lety zahynuli Bohumil a Václav Vrbata)
Když vystoupít e v zimních měsících od Ho,r,ních Míseček na Zlaté návrší, spatřít e před sebou na vrcholku masivní k amennou mohylu, oba lenou sněhem a ledem . Až sníh roztaje, mohli byste si přečíst i nápi s na bronzové desce. Stojí tam : Památce mistra lyžaře Bohumila Hanče a Václav,a Vrbaty 24. 3. 1913 . O kus dál nad Pančav s.kým vodaopá d em s tojí menší m oh yla s nápisem: Mistr Hanč t 24 . 3. 1913 - 50 km. Co se v těchto mís,tech sta lo ? Kdo byli Bohumil Hanč a Václav Vrhala? Jejich pří b ěh bychom mohl i nazvat „ O velkém přá t e ls tví". Nebo ješt ě' lép e: „O přátel s tví až na smrt". Vyvrchol e,ní p ří bě,hu je navíc skryto do věčného tajems,tví, které už nikdo ne odha lí. Oba hrdino·vě to h o to příběhu zahynuli beze svědků.
Pohled od Violíku n a Labsko u bo u,du , kde se odehrála tragédie
52 minut smě r em na Ha.rrachovy kame1ny . Ale nikdo o něho nevy,s l ovil obavu. Hanč byl · náš nejzdatnější lyžař a K•r,kon oše přece dokonale znal. P.ro.to byli klidní. Odhadov ali , že asi za hodinu by mohl i v t é nepoho dě dokončit druhé kolo a doraz.i! k Lab s k é boudě.
• • • Nedal eko pramene La be , v m1stech , kde d,nes stoj í nový h o.rs·k ý hotel , stával a kdysi nevelká dřev ěná Lab s ká bouda. Tad y se dn e 24. března roku 1913 v se dm hodin ráno po s tavilo na s•tart šest v té do,bě n ejlepších ly žařů-běžců. Byli to čtyři Češi: Bohumil Hanč, Jose f Scheiner, Karel Ja r,o·límek, Josef Feistauer a dva Němci: Osw,ald Bartel a Emeri
34
Bohumil Hanč, který zahy nul při na 50 km n a Zlatém návrší dne 24 .
1913
Mohyla na památku
z á vo dě březn a
Foto: arch iv autora
H anče
a Vrbaty
tě nechce připu s tit, a by n e jvětší krk onošský závod, pořádaný českými lyžařskými kluby, vyhrál Němec. Neví však, že už i tento je h o pos l ed,ní soupeř závod vzdal. Ze t edy vítězem je už on. Nem o.hl a.ni vědět, že pořadat elé pro ohrožení ž iv ota ú čas tníkú závod uk on -
čili.
Mezitím to vypadalo na La bské boudě jak o v polním lazaret u uprostřed bitvy. Závodní ci leželi vysíleni na lů ž ká c h a mátožnými po.hyby si natírali omrz lé ruce a obličeje ole jem. S prudkým závanem vic hřic e vc h ází i p romrz lý ko,ntrolor z Violíku a oznamuje, že Hanč p,rojel touto knntrolou v 11 hod.in
Když se však Ha .n č po více než hodi·ně n eob jevuje, rozhodují se ředitel záv.odu a dva závo,dnki Em eir i·C·h Rath a Karel Ja
• • •
Za druhé světové válk y fašLs t é m e>h ylu na Zla tém návrší zničili. Po válce ji náš lid anov u postavil. Na počest přáte,J stvi , kt e ré s e neleká a1ni smrti. [RA)
I redakce hlásí I
V PŘÍŠTÍM ČÍSLE
TELEGRAM ČTENÁŘŮM PIONÝRSKÉ STEZKY:
IVA JANZUROVA
CAMELIE SE STALA MATKOU KLISNICKV -
je hvězdou příštího čísla Pionýrské stezky. Ze záznamu z besedy se čtenáři se tentokrát dozvíte spoustu veselých
STOP
CEKAME NA
JMEN O HREBCIN NAPAJEDLA
příhod .
HISTORICKE TABLO SPARTY
najdete na nástěnce . Je sestaveno ze vskutku unikátních fotografi.í z historie slavného fotbalového oddílu TJ Sparta Praha ČKD. SESTRA ŠŤASTNÝCH úTOCNIKU
je název reportáže, která vás zavede do soukromí Antona, Petera a Mariana šťastných, hokejistu, o kterých se mluví. A seznámíte se i s jejich mladší sestrou Evou. EDDY MERCKX
cyklista všech dob má rezervovánu barevnou stránku. nejslavnější
~ ak
jste jisfěPo znali z textu telegramu, tak se zakládající člence dostihové stáje Pionýrské stezky - Camelii - narodilo první hříbátko . Je to tmavá hnědka, která spatřila světlo světa 7. ledna 1978, jejím otcem je vynikající plemeník Behistoun (informace o něm jsme otiskli v kartotékách Pionýrské stezky]. Hříbát ko se má k světu a jediné, co mu chybí, je jméno. A jak vyplývá z telegramu, svěřili pracovníci napajedelského hřeb čína výběr jména čtenářum Pionýrské stezky. Chcete být kmotry? Pak pošlete nejpozději do 14 dnu svuj návrh jména na adresu naší redakce. Jméno má začí nat dvěma prvními písmeny jména matky , tedy písmeny Ca. Další podmínkou je , že navrhované jméno nesmí mít žád-
ný plnokrevník, žijící v tuto aobu v naší republice. Hledáme tedy jméno originální, a abyste se zbytečně neopakovali, otiskujeme stručný seznam jmen, které se na dostihové dráze a v chovu vyskytují a pro novorozené hříbě se tudíž nehodí: Caledonie, Camelie, Canasta, Cara, Caravella, Carila, Carioca, Carmela, Ca rusela, Casablanca, Cascada, Casia, Ca siana, Catania, Cavalerie ... To všechno už tady je, hledáme jméno úplně nové!!!
ADRESÁŘ
leny, Kende k. 35, MLR (15 let, maďarsky, rus ky, německy]; GyĎrgy Béki, H-3525 Miskolc, Meczek u. 1, MLR (15 let, maďarsky); Erzsébet Tukacs, H-4300 Nyirbátor, Hámán Kota kollegium MLR (16 let, maďarsky, rusky); Mária Szácz, H-6763 Szatymaz, II. k. lllJB, MLR (17 let, maďar sky, rusky); Mihály Tampa, H-9023 GyĎr, Felszabadulás u . 82, MLR (17 let, maďarsky, němec ky , francouzsky). Polská lidová republika: Malgorzata Bedowska, 11-311 Kolno, woj. Olsztyn, PLR (14 let, polsky, rusky); An n a Popardowska, Brzezno 67, 33-386 Podegrozie, woj. Nowy Sacz, PLR (15 let, polsky, rusky); Danu ta Majder, 37-307 Brzoza Krolewska 51, woj. Rzeszow, PLR (15 let, polsky , ~usky); Jan Konior, 41-506 Chorzów-Batory, u l. Sportowa 21, internat T. G., PLR (16 let, polsky, n ě mecky , rusky); Grazyna Gozdzik, 97-200 Toms zow-Maz„ ul. zawadzka 170, PLR (16 let, polsky, rus k y, německy) ; Bogumila Was, 32-801 Okocine 425, woj. Tarnow, PLR (17 l et, polsky, rusky, ně m ecky]. Sovětský svaz: Olja Galubkova, 153032 Ivanovo, ul. Lepsn·ěvskaja, d. 138, kv . 59 , SSSR (14 let, rusky); Olga Tozkoj, Omsk-52, Amurska ja 10, kv. 55, SSSR (14 let , rusky); Natal ja Maslova, 644015, g . Omsk, ul. Graničnaja 77, kv. 2, SSSR (15 let, rusky ) ; Olja Volosuchina, Otradk ij, ul. Pioněrskaja. d. 10, kv. 40, Kujbyševskaja ob!., SSSR ( 15 let, rusky, německy J; Slav a Lu t kova, 420095 Kasan, ul. Okol naja, d. 94 A, kv. 69, Tatar. ASSR, SSSR (16 let , rusky, německy]; Dalija vosgirdaite, Ališus, ul. šalšiňju, d. 9, kv. 33, Lit. SSR, SSSR (17 let, rusky, anglicky).
A čekáme na vás - kdo bude kmot rem? Pro autora vítězného jména, které z vašich návrhu vyberou vedoucí pracovníci Hřebčína Napajedla, máme při pravenu kolekci podepsaných karikatur a fotografií hvězd Pionýrské stezky.
VELKA FESTIVALOVA SOUTEZ
pro pionýrské kolektivy bude vyhlášena pod titulkem „11 pro festival". VELKÝ DETEKTIV
se jmenuje veselá povídka od Stephana Leacocka. Víc netřeba doporučovat.
ZA ZIVOU PŘIRODOU
je název barevné fotoreportáže o zvířatech a krutosti lovcu. BELMONDO JEAN-PAUL miláček francouzského publika, je na jedné z kartoték Stezky.
A JAKO VZDY
Modrá pětka, Major Zeman, humor, sout ěže, rerortáže, povídky a boh a té čtení.
PIONtRSKA STEZKA -
~ slčn lk
VšEVEDNV
Dnes přinášíme další sé rii adres chlapců a děvčat ze zahraničí tentokrát z Bulharska, Maďarska, Polska a Sovětského svazu (psali si
Vodňan, o. P. z Táb or<)., I. v. z Haz Domažlic, z. F. ~ Habartova a dalJestliže si některou z nich vyberete, řiďte se podle těchto pravidel: Pište čitelně a jen v uvedených jazycích. Nezapomeňte na svou zpáteční adresu. Na obyčejné dopisy do 20 g stačí nalepit šedesátihaléřovou známku. Budou-li těžší, m usíte frankovat takto: 20-250 g do Maďarska 1,20 Kčs, do ostatních zemí při váze 20-50 g 5,80 Kčs, 50-100 g 8,40 Kčs. Bulharská lidová republika: Radka Georgieva Nikolova, 63 oo Haskovo, úl. Bogoridi Ba, BLR ( 15 let, bulharsky, něme cily, rusky , anglicky J; Tatjan a Trifonova, 5500 Loveč, ul. Vasil Koparov 32, BLR (15 let, bulharsky, rusky); Neli Nikolova Boevskova, Plovdiv, ul. Mai 1, BLR (16 let, bul harsky, německy); zanka Dimitrova , 2600 St a n ke Dimit ro v, u l. Klisuva 3, BLR (16 let , bu lharsky, r u s k y, němec k y, anglicky); Manu ela D. jachčeva, 4003 P lovdiv , ul. Boroda 33, ap. 19, BLR ( 16 let, b u lharsky, rusky, němec k y J; Ladi Sokolov Trajkov, Sofia-96, ul. Latin Kolev 14, BLR ( 17 let , bu l harsky, rusky , němec k y, ang li cky). Maďarská lidová republika: Martiny Katalin, H-1056 Budapest v., Bel grád r. K„ p. 2, MLR (15 let, maďarsky); Gábor Gospoz, H-3780 Ede-
o
ně
v. P. z
vířova, J. J. ší čtenáři).
mil -
pro sport, turistiku , brannost a dobrodružstvl e Vydává ÚR PO SSM v Ml-adé fronitě e Ročnl1k VIII. • Redakci ř!dí Jlřl Prchal • Grafická úprava Stanislava Jelinková • Rozšiřuje PNS, objednávky předplat ného prljlmá každá pošta l doručovatel e Vycház! mě síčně, cena jednoho výtisku 4 Kčs • Tiskne Mír, závod 2, Panská 8, Praha 1 • Redakce: Blskupcova 73, 131 04 Praha 3 - Zlžkov, tel. 82 88 92 nebo 82 98 665 • Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracej! • © Mladá fronta • Redakčnl uzávěrka 11. 1. 1978 • Mls to a datum vydáni (podle výrobnlho harmonogramu tiskárny) Praha 6. 3. 1978
Telefonické setkání s hvězdami Na měsíc duben chystá redakce P·ionýrské stezky další setkání s hvěz dami. Účast už závazně přislíbili zasloužilý umělec
FRANTIŠEK FILIPOVSKÝ A DALš[ HOSTÉ Přesné termíny, kdy se setkání uskuteční, jsme v době uzávěrky neznali. Ve chvíli, kdy tento výtisk Stezky dostáváte do rukou, však všechno podrobně víme. Rádi vám dáme přesné informace, zavolá.te-li si na naše redakční telefony:
82 88 92 nebo 82 98 665.
35
INDEX 47073
