společnost po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnila, Bova Polygon, Praha 2004

APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

MICHAL POSPÍŠIL

Evropská společnost

Vstup České republiky do Evropské unie představuje nejen rozšíření politických a kulturních možností našich občanů, ale znamená také prohloubení a zjednodušení obchodování mezi českými a zahraničními (evropskými) podnikateli. Jednodušší obchodování, zejména odstranění celních bariér, nemůže existovat bez změn v obchodním právu. Jednou takovou změnou bylo i zavedení institutu nadnárodní obchodní společnosti (tj. evropské společnosti) s působností po celém území Evropské unie. Není odbornou parketou autora zabývat se v tomto článku vývojem a aplikovatelností práva Evropské unie nebo sladěním českého práva s právem Evropské unie a konečně to ani není vhodné pro sborník, jehož malou součástí je tento článek autora, který se ve své praxi zabývá převážně obchodním právem a právy průmyslovými. Posláním tohoto příspěvku je stručný nástin právní úpravy evropské společnosti, která je novým typem obchodní společnosti v našem právním řádu. Evropská společnost je druhou nadnárodní formou obchodní společnosti, která byla zákonodárstvím Evropské unie upravena. Jako první byla přijata úprava Evropského hospodářského zájmového sdružení,1) které však nemá valného významu a souhlasně s názory Dědiče a Čecha2) nabyl autor přesvědčení, že záměrem přijetí úpravy Evropského hospodářského zájmového sdružení bylo zjednodušení a hlavně zlevnění lobbyingu. K tomu je třeba doplnit, že byla ještě přijata komunitární úprava Evropského sdružení,3) což je pro autora námětem pro další článek.

1) Nařízení rady č. 2137/85 (nařízení o EHZS), s účinností od 1.7.1989, s výjimkou čl. 39, 41 a 42, které nabyly účinnosti dnem platnosti, tj. 31. 7. 1985, česká právní úprava byla přijata zákonem o Evropském hospodářském zájmovém sdružení pod č. 360/2004 Sb., s účinností od 15. 6. 2004. 2) Více viz Dědič, J. – Čech, P.: Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb co všechno evropská společnost po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnila, Bova Polygon, Praha 2004.

Nařízení Rady č. ES 1435/2003 (nařízení o SCE) a Směrnice o SCE č. 2003/72/ES, oba s účinností od 18. 8. 2006, česká právní úprava byla přijata zákonem o Evropské družstevní společnosti pod č. 307/2006 Sb., s účinností od 18. 8. 2006. 3)


85

Právní úprava Evropská společnost je jediným typem kapitálové obchodní společnosti, kterou může založit osoba z členského státu Evropské unie, a to s působností po celém území Evropské unie. Evropskou společnost lze zakládat volně na celém území EU. Ač sice byla původní myšlenka evropské společnosti pojata tak, že bude existovat samostatná a jednotná právní úprava pro celou Evropskou unii, tak po několika desítkách let4) legislativních debat a vzájemných přesvědčování jednotlivých členských států o tom, že právě jejich úprava akciových společností je ta nejlepší (a tudíž, že by měla být právě jejich úprava vzorem pro SE), došlo k tomu, že byla přijata na společné úrovni jen rámcová úprava (která je rozdvojená v pojetí orgánů společnosti) a detailní úprava byla ponechána na členských státech, což poněkud snížilo význam tohoto právního institutu. Základními právními předpisy této úpravy jsou nařízení Rady ES č. 2157/ /2001, o statutu evropské společnosti („nařízení o evropské společnosti“) s účinností od 8. 10. 2004, a směrnice Rady č. 2001/86/ES, kterou Evropské společenství doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců. V českém právním řádu je evropská společnost zakotvena zákonem č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, který nabyl účinnosti 14. 12. 2004, který doplňuje evropskou právní úpravu, jež upravuje jen základní statusové otázky a ostatní ponechává na národních úpravách, podle toho, kde bude mít společnost sídlo. Členské státy EU tak mají možnost buď vytvořit zvláštní zákonodárství týkající se evropské společnosti, nebo evropská společnost může odkazovat na akciové právo. Evropská společnost je kapitálovou společností ve formě podobné a. s. Podle článku 9 nařízení o evropské společnosti se budou v ČR aplikovat právní normy v tomto pořadí: 1. nařízení o evropské společnosti, 2. stanovy konkrétní evropské společnosti přijaté dle komunitárních zákonů, 3. národní zákon o evropské společnosti, 4. obchodní zákoník, 5. stanovy konkrétní evropské společnosti dle národního právního řádu.

Výhody založení Jednou z výhod zřízení evropské společnosti je snadná možnost změny sídla. Evropská společnost může přemístit své sídlo v rámci území Evropské unie, aniž by musela proběhnout její likvidace, jako je tomu třeba v případě s. r. o. či a. s. Společnost se začne po přemístění ke dni zápisu sídla řídit národním právem státu, kam se přemístila. Další nezanedbatelnou výhodou je psychologický efekt, protože evropská společnost je vnímána jako evropský produkt, který není vázán konkrétním právPrvní návrh na vznik SE se objevil v roce 1959 na 59. národním kongresu novinářů ve Francii. První oficiální návrh úpravy evropské společnosti předložila Evropská komise v roce 1970 (a neoficiálně jej předložila Francie již v roce 1966).

4)

86


ním řádem a lze tak nabýt dojmu, že se bude snadněji obchodovat s evropskou společností než s národní společností. Za výhodu je možné považovat i tu skutečnost, že je možné zvolit jiné pojetí orgánů společnosti, než jak tomu je u českých akciových společností. V zásadě je možné, aby výkonným orgánem bylo představenstvo a kontrolním orgánem dozorčí rada (jak je tomu v naší národní úpravě kapitálových společností, tzv. dualistické pojetí orgánů), nebo je možné, aby evropská společnost měla orgán jeden, a to správní radu, která v sobě kumuluje obě funkce (tzv. monistické pojetí orgánů). Výše uvedené dvojí pojetí orgánů evropské společnosti je kompromisem, kterého bylo třeba, aby vůbec došlo k přijetí právní úpravy evropské společnosti, protože některé členské státy Evropské unie se řídí monistickým pojetím orgánů5) a některé pojetím dualistickým.6) A jak už to tak bývá, žádný z členských států se nehodlal podvolit jinému pojetí orgánů, než jak má u akciové společnosti sám. Tento rozpor dlouho blokoval přijetí této jednotné právní úpravy.

Dualistický systém Společnost, která bude založena na dualistickém principu, má dva orgány, a to dozorčí radu a představenstvo. Stanovy evropské společnosti, která je založena na dualistickém principu, mohou odchylně od evropské úpravy stanovit, že představenstvo volí společníci a ne dozorčí rada.7)

Práva a povinnosti dozorčí rady Právní úprava evropské společnosti vnáší do národní úpravy dozorčí rady nový prvek, a to právo dozorčí rady jmenovat ze svých řad jednoho člena představenstva, zanikle-li jeho funkce. Tento nový, provizorní člen představenstva, však na dobu svého výkonu funkce člena představenstva musí pozastavit své členství v dozorčí radě. Ve funkci může být pouze do té doby, než oprávněný orgán na svém nejbližším zasedání zvolí nového člena představenstva. Dále pak je již známým právem domáhat se po představenstvu společnosti dodání všech informací, které by měly vést k řádnému výkonu její činnosti.

Práva a povinnosti představenstva Další nový prvek v úpravě kapitálových společností přináší právní úprava evropské společnosti, a to povinnost představenstva informovat dozorčí radu jednou za tři měsíce nejen o dosavadním vývoji, ale i o očekávaném vývoji hospodářských aktivit společnosti. Dozorčí rada tak nekontroluje jen proběhlou činnost společnosti, ale též činnost společnosti dobudoucna. Představenstvo je dále povinno informovat dozorčí radu o všech záležitostech, které by mohly mít značný vliv na společnost. 5)

Monistickým pojetím se řídí např. Francie, Itálie a anglosaské země.

6)

Dualistickým pojetím se řídí např. Německo nebo Česká republika.

Což je běžné v české praxi akciových společností, i když se lze u některých a. s. setkat i s tzv. německým modelem, kdy dozorčí rada jmenuje představenstvo. 7)


87

Monistický systém Společnost, která bude založena na monistickém principu, může mít jediný orgán, a to správní radu.

Správní rada Správní rada evropské společnosti musí mít minimálně 3 členy, maximálně pak může mít 18 členů. Členem správní rady evropské společnosti může být jen osoba, která splňuje podmínky výkonu funkce člena představenstva akciové společnosti. Správní rada určuje orientaci činnosti evropské společnosti a dohlíží na její realizaci. Dále pak kontroluje řízení společnosti, její hospodaření a provoz podniku, vše, co považuje za účelné. Není však statutárním orgánem společnosti, společnost obchodně nevede. Správní rada volí ze svého středu předsedu, který správní radu reprezentuje navenek, organizuje její činnost a podává za správní radu zprávy akcionářům. Předseda správní rady nemá oproti ostatním členům nějaké zvláštní pravomoci (pokud ale není zároveň generálním ředitelem, jak uvedeno níže). Platí omezení, že jedna fyzická osoba nemůže být současně členem více než pěti správních rad nebo představenstev evropské společnosti nebo a. s. Toto omezení ale platí pouze pro ty osoby, které se členem mají teprve stát. Tatáž osoba, která je generálním ředitelem evropské společnosti se sídlem v ČR, nesmí být generálním ředitelem jiné evropské společnosti se sídlem v ČR. Je však možné vykonávat druhý mandát v evropské společnosti ovládané evropskou společností, v níž je vykonáván první mandát, nejsou-li akcie veřejně obchodovatelné.

Obchodní vedení společnosti – statutární orgán Statutárním orgánem evropské společnosti je předseda správní rady, který je ale zároveň generálním ředitelem, dále jsou jimi generální ředitel evropské společnosti nebo delegovaní generální ředitelé. Evropskou společnost tak obchodně vede předseda správní rady a generální ředitel v jedné osobě, nebo generální ředitel jmenovaný správní radou. Tato osoba se zapisuje do obchodního rejstříku, a to na návrh předsedy správní rady. Postavení generálního ředitele se přiměřeně řídí ustanoveními obchodního zákoníku o akciové společnosti, které se týkají představenstva. Generální ředitel je oprávněn navrhnout správní radě jednu až pět osob (počet podle stanov), které správní rada pověří tzv. asistencí generálnímu řediteli, s titulem delegovaný generální ředitel, na kterého se také přiměřeně vztahují ustanovením obchodního zákoníku o akciové společnosti, které se týkají představenstva a který je tedy též oprávněn za evropskou společnost jednat, nemá však postavení statutárního orgánu. Delegovaného generálního ředitele by šlo chápat asi jako náměstka generálního ředitele s jednatelským oprávněním za společnost. Konečně je třeba uvést, že za evropskou společnost může též jednat správní rada. 88


Volba pojetí orgánů V zásadě je však možné, aby se evropská společnost se sídlem v ČR řídila oběma možnými modely. Rozhodujícím kritériem pro to, který model bude užit, je rozhodnutí společníků projevené ve stanovách společnosti.

Založení evropské společnosti Založit evropskou společnost je možné pouze v rámci jakési reorganizace již existujících podnikatelů, a to ještě za předpokladu, že lze v jejich podnikání vypozorovat nějaký nadnárodní prvek8) (musí tedy existovat tzv. přeshraniční prvek v obchodování společností). Evropskou společnost lze tak založit: 1. fúzí (sloučením, splynutím) dvou či více akciových společností nebo evropských společností, které jsou založeny nebo mají sídlo v Evropské unii a minimálně dvě z nich se řídí právem různých členských států, 2. jako holdingovou společnost nad dvěmi či více již existujícími společnostmi s ručením omezeným a/nebo akciovými společnostmi či evropskými společnostmi, z nichž alespoň dvě jsou založeny nebo mají sídlo v Evropské unii, a/nebo mají nejméně dva roky dceřinnou společnost či organizační složku podniku na území jiného členského státu, než je stát, jehož právem se evropská společnost řídí (tak např. společníci dvou českých společností s ručením omezeným – může být i totožný – vloží své podíly do evropské společnosti, kterou za tím účelem založí, aby se stala prostředníkem ovládání těchto společností, a to vše za předpokladu, že obě společnosti s ručením omezeným měly dceřinnou společnost či organizační složku v jiném státě alespoň dva roky), 3. jako dceřinnou společnost alespoň dvou společností, které byly založeny podle práva některého z členských států Evropské unie a mají sídlo v Evropské unii, pokud jsou alespoň dvě z nich založeny podle práva různých členských států, nebo mají nejméně dva roky dceřinnou společnost či organizační složku podniku na území jiného členského státu, než je stát, jehož právem se evropská společnost řídí, 4. přeměnou akciové společnosti založené podle práva některého z členských států Evropské unie, má-li sídlo na území Evropské unie, pokud má alespoň dva roky dceřinnou společnost na území jiného státu Evropské unie,9) 5. jako dceřinnou společnost již existující evropské společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že je možné, aby evropská společnost byla založena tak, že na území dvou členských států Evropské unie budou založeny dvě společnosti s ručením omezeným (vlastně čistě formálně) a dle bodu 3 výše vytvoří dceřinnou společnost – tj. evropskou společnost. Nelze ji tedy založit, jak trefně uvádí T. Dvořák, „na zelené louce“. Viz publikace Dvořák, T.: Akciová společnost a Evropská akciová společnost. Praha. ASPI 2005, str. 102.

8)

9)

Tento postup bude patrně v praxi nejčastějším.


89

Konečně je třeba uvést, že nařízení o evropské společnosti umožňuje, aby se evropská společnost přeměnila na běžnou akciovou společnost, která se bude řídit právem státu, v němž bude mít své sídlo.

Jednání před vznikem společnosti Jménem evropské společnosti lze, resp. je nutné jednat již před jejím vznikem. Před vznikem této společnosti je nutno uskutečnit různá právně relevantní jednání s příslušnými úřady nebo jednání majetkoprávní povahy (např. sjednání nájemní smlouvy na prostory, kde bude mít své sídlo) apod. Zakladatelé, kteří takto jednají za evropskou společnost před jejím vznikem, jsou z tohoto jednání sami neomezeně zavázáni, a to společně a nerozdílně. Evropská společnost je z těchto jednání zavázána, až pokud vznikne (bude zapsána do obchodního rejstříku) a pokud účinky těchto jednání pro sebe převezme. Zakladatelé evropské společnosti jsou povinni pořídit seznam jednání učiněných před vznikem společnosti a předložit jej ke schválení. K převzetí těchto jednání je oprávněn statutární orgán společnosti. Pokud je převezme, je jimi společnost vázána již od počátku. Převzít je společnost může do tří měsíců ode dne svého vzniku. Pokud tak společnost neučiní, či zakladatelé předloží seznam jednání tak, že již statutární orgán nestihne v uvedené tříměsíční lhůtě jednání převzít, budou jednáním vázáni zakladatelé společně a nerozdílně všem věřitelům za škodu, která tímto jednáním vznikne.

Firma Firmou evropské společnosti je její název zapsaný v obchodním rejstříku, přičemž jeho součástí je dodatek označující právní formu, tedy zkratka SE před nebo za firmou.

Sídlo Evropská společnost musí mít svoje sídlo v rámci Evropské unie, a to ve stejném státě, kde je umístěn její správní orgán. Národní právní řád může ještě blíže omezit sídlo na konkrétní místo ve státě, kde je správní orgán umístěn, k čemuž v našem právu nedošlo, nicméně vždy musí být splněna podmínka, že zapsané sídlo se nesmí odlišovat od sídla skutečného.10)

Základní kapitál a ručení Evropská společnost povinně vytváří základní kapitál v minimální výši 120 tisíc euro (pokud národní zákon nevyžaduje vyšší částku, což naše národní úprava neurčuje), přičemž dokud Česká republika nepřistoupí k euru, musí být základní kapitál vyjádřen v českých korunách. Splácení základního kapitálu může probíhat i v jiných měnách, než je euro. 10) Pokud by došlo k tomu, že se bude skutečné sídlo lišit od zapsaného sídla, je rejstříkový soud oprávněn společnost v konečném důsledku zrušit.

90


Základní kapitál je rozvržen do akcií. Každý společník pak ručí za závazky společnosti pouze do výše jím upsaného základního kapitálu, a to celým svým majetkem (což je značný rozdíl oproti právní úpravě české akciové společnosti, kdy společník ručí jen společnosti; úprava je tak v tomto podobná úpravě společnosti s ručením omezeným).

Účetní aspekty evropské společnosti Evropská společnost, která má sídlo v ČR, je účetní jednotkou a musí účtovat o nákladech a výnosech. Zdanění hospodářského výsledku evropské společnosti se pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti určí jako zdanění akciové společnosti.

Stanovy Stanovy evropské společnosti podléhají několika právním předpisům, zejména Nařízení o evropské společnosti, českému zákonu o evropské společnosti a obchodnímu zákoníku. Musejí minimálně obsahovat: 1. volbu systému organizace společnosti (tj. monistické nebo dualistické pojetí), 2. počet členů řídícího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení, pokud je společnost založena na dualistickém principu, 3. počet členů dozorčího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení, pokud je společnost založena na dualistickém principu, 4. počet členů správního orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení, 5. interval pro zasedání správního orgánu, 6. funkční období členů orgánů, 7. druhy jednání, které vyžadují schválení též dozorčím orgánem, 8. postupy a lhůty pro podávání žádostí minoritními akcionáři o zařazení dodatečných bodů na pořad jednání valné hromady, 9. podmínky pro určení orgánu, kterému náleží obchodní vedení, 10. určení maximálního počtu delegovaných generálních ředitelů, 11. počet členů výborů zaměstnanců a způsob jejich volby a oprávnění tohoto výboru vůči společnosti, 12. určení způsobu a rozsahu vykonávání vlivu na složení orgánů společnosti. Fakultativně mohou stanovy ještě obsahovat: 1. možnost, aby valná hromada volila řídící orgán podle práva státu, kde má své sídlo, 2. možnost opětovného jmenování členů orgánů, 3. svolení, aby se právnická osoba stala členem orgánu evropské společnosti, 4. zvláštní podmínky pro způsobilost členů orgánu společnosti zastupujících akcionáře, 5. jiná pravidla pro rozhodování a usnášení se společníků,


91

6.

7. 8. 9. 10.

odchylné ujednání o rozhodujícím hlasu předsedy orgánu při rovnosti hlasů (což naše právní úprava u ostatních typů obchodních společností vylučuje), speciální povinnosti pro výkon funkce člena orgánu, určení fondů, které nesmějí být rozděleny, nižší podíl na základním kapitálu minoritních akcionářů pro přiznání jejich postavení jako minoritních společníků, povinnost pozvat delegované generální ředitele na schůze správní rady apod.

Zapojení zaměstnanců do záležitostí evropské společnosti Nakonec je třeba ještě zmínit otázku participace zaměstnanců na řízení evropské společnosti.11) Řídící orgány společností, které jsou zúčastněné na zakládání evropské společnosti, musejí vytvořit ze zástupců zaměstnanců tzv. vyjednávací výbor, který musí být svolán neprodleně po zveřejnění projektu založení evropské společnosti. Ve vyjednávacím výboru budou projednávány otázky o podobě a míře zapojení zaměstnanců evropské společnosti na jejím řízení.

Závěr Závěrem si dovoluje autor příspěvku konstatovat, že dle jeho názoru je význam SE pro podnikání velmi zanedbatelný a v podstatě je existence SE spíše otázkou prestiže pro podnikatele.

Seznam použité literatury: Dědič, J. – Čech, P.: Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb co všechno evropská společnost po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnila, Bova Polygon. Praha, 2004. Dědič, J. – Čech, P.: Evropské právo společností. Bova Polygon. Praha, 2004. Dědič, J. – Štenglová, I.: Akciové společnosti. 5. vydání. C. H. Beck. Praha, 2003. Dvořák, T.: Akciová společnost a Evropská akciová společnost. ASPI. Praha, 2005. Neruda, R.: Societas Europaea, Právní fórum 5/2006, ASPI, Praha, 2005. Pelikánová, I.: Komentář k obchodnímu zákoníku. 1. díl. 4. vydání. ASPI. Praha, 2004. Štenglová, I. – Plíva, S. – Tomsa, M. a kol.: Obchodní zákoník. Komentář. 10. vydání. C. H. Beck. Praha, 2005.

Otázka podílu řízení zaměstnanců v evropské společnosti také poměrně dlouhý čas bránila přijetí této právní úpravy.

11)

92


••• Michal Pospíšil The European Company The European Company is the second supranational form of a commercial enterprise created by European Union legislation. The first of these forms was the European Economic Interest Grouping, which is, however, of no real economic significance. A European Company can be established by a person from a European Union Member State, and can operate throughout the Union. Only a framework regulation was enacted on the common level; the details were left to the discretion of the Member States. In the Czech Republic, the European legal norms regulating the European Company will apply in the following order: 1. Regulation concerning the European Company, 2. Statutes of the particular European Company enacted in line with community legislation, 3. National legislation governing the European Company, 4. The Commercial Code 5. Statutes of the particular European Company enacted in line with national legislation. As an advantage afforded by the European Company, the author lists the ease of moving the registered seat. The European Company can move its registered seat within the European Union without having to be liquidated. Another advantage lies in the psychological effect, because the European Company is viewed as a European product. A European Company with its registered seat in the Czech Republic is an accounting unit and must post its costs and revenues. For taxation purposes, the tax base, tax loss, and tax to be paid are determined as those of a joint-stock company.


93

společnost po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnila, Bova Polygon, Praha 2004

Recommend Documents