Společná evoluce nebo plán? Publikováno z Kreacionismus.cz (http://mobile.kreacionismus.cz)
Společná evoluce nebo plán?
Rozbor ukázky s knihy pana Veitha Napsal uživatel Helo dne Čt, 11/04/2010 - 21:37. Tak jsem dočetla...
No, tady jsou mé postřehy, omlouvám se za narážky na BSG, neměla jsem sílu tu ptákárnu komentovat zcela vážně. Ke kterékoli své odpovědi jsem ochotna poslat zdroj. Řada rostlin může být opylena pouze zvláště k tomu uzpůsobenými druhy hmyzu, které se naopak živí tím, co jim příslušné rostliny nabízí. Evolucionisté tyto vztahy vysvětlují tím, že se dané systémy vyvíjely společně. Co by se ale stalo, kdyby prospěšné mutace nebyly synchronizovány? Tenhle totálně naivní přístup mě téměř rozesmál. To si vážně představuje, že vznikla (náhodně) rostlina ve tvaru trojúhelníku a čekala, jestli náhodou dostatečně rychle vznikne hmyz ve tvaru trojúhelníku? Koevoluce funguje jinak. Představte si, že na začátku máme květinu A. Protože v populaci nejsou všichni jedinci úplně stejní, jsou i v populaci rostliny A jsou rostliny větší a menší. Rostlinu A opyluje Malý brouk a Velký brouk. Malý preferuje menší rostliny, Velký větší. Rostliny střední velikosti, které nevyhovují ani jednomu broukovi, se nerozmnoží. Stejně tak brouci, kteří z nějakého důvodu do rostliny A n dostanou a nenají se. V průběhu času se budou preferováni vždy ti brouci, kteří se lépe dostanou do rostliny A, a ty rostliny, které mohou být snáze opylovatelné. Výsledek: rostlina se přizpůsobuje brouku, brouk rostlině, koevoluce jede. Zkamenělé lesy v Arizoně ukrývají něco, co vypadá jako včelí hnízda, ale tato hnízda vznikla o více než 100 miliónů let dříve, než mělo dojít k evoluci kvetoucích rostlin, jež včelám umožňují přežít. Wait a minute… takže Země je stará 6000 let, ale to „něco“ je stovky miliónů let staré. Nemohli by ste se už dohodnout? Alespoň na tom stáří? A to, že „něco“ vypadá jako včelí hnízdo… co když bylo vosí. Vosi kvetoucí rostliny nepotřebují. A hmyz už je tu od prvohor. Společná evoluce látek v rostlinách, které je chrání proti býložravcům, představuje další problém, protože různí býložravci by si museli vyvinout protistrategie, Taky že si ji vyvíjejí. Proti chemikáliím odolnost, proti trnům tvrdší pysky a delší jazyky. Koevoluce a přirozený výběr, pánové. Rostliny také zvyšují koncentraci těchto sloučenin i ve starších listech, k čemuž dochází tehdy, jsou-li listy polámány, například při okusování. Zlomené listy uvolňují feromony, které vyvolávají zvýšení koncentrace odpudivých látek ve zdravých listech, a to dokonce i na blízkých stromech.
Teď si schválně představte, komu asi budou příbuzné ty rostliny okolo. No té okusované. Pokud je rostlina schopna pomocí feromonů spustit reakci u okolních rostlin, brání tím svoje Strana 1 z 6
Společná evoluce nebo plán? Publikováno z Kreacionismus.cz (http://mobile.kreacionismus.cz) geny – ty jsou tedy upřednostněny před geny rostliny která tohle neumí – přirozený výběr jede.
Místo toho, abychom předpokládali, že se takovéto jemně vyvážené strategie vyvíjely po milióny let, zdá se logické předpokládat, že tento systém je výsledkem dokonale promyšleného plánu. Za prvé, vůči určitým chemickým sloučeninám jsou přizpůsobeni jen určití živočichové, kteří si vybírají jako svůj zdroj potravy právě rostliny, jež je obsahují, čímž je zajištěno rovnovážné využívání široké škály zdrojů potravy Tak proč úžasný plánovač prostě nenaplánoval do mozku: Budeš žrát to a to, a to v takovém množství, aby to ta kytka přežila? Zvířata nejsou takový trubky, aby se všechny rvaly o jeden typ potravy místo toho, aby se pokusily žrát něco jinýho a přežily nebo zdechly. Uveďme si příklad: Kdy mám větší šanci se naobědvat? Když se budu rvát o poslední kousek pizzy se spolužákem (toho času juniorským mistrem republiky ve vzpírání), nebo když zkusím, jestli mi nezachutná ten salát, o který nikdo nestojí a je ho hodně? Kdyby se jednalo jen o strategii odpuzující býložravce, pak by si rostliny vyvinuly natolik účinnou toxickou obranu, že by býložravce zabily a zabránily tak jakékoli další konzumaci svých tkání. Stále narážíme na problém, že se autor nedokáže zbavit své iluze plánu. Rostlina nevlastní chemickou laboratoř, nevyrábí si promyšleně nějaký jed. V určité chvíli už prostě silnější jed nevzniká. Třeba proto, že ji v tu chvíli žere tak málo živočichů, že neohrožují její přežití – selekční tlak se zastaví. Nebo mi chcete tvrdit, že Bůh nemá rád trávu? Nedal jí totiž žádný toxin! Žere ji skoro všechno! Ne. Pouze u ní došlo k preferenci jiné strategie, a to rychlého růstu. Celý odstavec od Viděli jsme… po k masožravému nechám bez detailnějšího komentáře. Jsou to totiž Lisenkovské keci o tom, jak se všechno může přizpůsobit, kdy se mu zachce. Popírá to genetiku a vůbec je to e-e. Rostliny: podle podání v knize Genesis byla po pádu země prokleta, po pádu čeho, 12 kolonií? a rostliny i živočichové se změnili. Některé rostliny měly plodit jen trní a dá se předpokládat, že změny v ročních obdobích daly vzniknout opadávání listí na stromech, které se tak vypořádávaly s novými podmínkami. To jako předtím nebyly rozlišené roční doby? Zeměpisné pásy neexistovaly? A co tedy ty dendrochonologiské řady 10 000 let zpátky? Letokruhy ve stromě ukazují, že strom neroste celý rok. Strom neroste, když nemá listí. Není zvláštní, že většina rostlin, které člověku slouží jako zdroj potravy, potřebuje velkou péči, aby vydala plody? Ne. Protože jsou šlechtěné, domestikované. Domestikované organismy potřebují péči. Nechce autor doufám tvrdit, že ve stavu, v jakém např.: současné obiloviny jsou, je původní, tedy bohem vytvořený. (Jestli ano, tak generace agrologů hořce pláčou). Stačí se trochu informovat. Primitivní pšenice jednozrnka si vesele roste v Turecku, nikým neopečována. To že z něj teď máme čtyřřadou pšenici je následkem dlouhodobé selekce, řízené člověkem. Pračlověku Baltarovi už prostě mamuti lezli i ušima, tak chtěl zkusit i něco jiného. Zjistil, že některá semena jsou docela chutná. Tak je zasázel na své prazahrádce, aby je nemusel hledat po stepy. A protože to byl inteligentní pračlověk, tak si všiml, že některé rostliny mají semena větší. Tak ty menší poobědval a zbytek znovu zasel. No a než Strana 2 z 6
Společná evoluce nebo plán? Publikováno z Kreacionismus.cz (http://mobile.kreacionismus.cz) starý a šedivý Baltar vydechl naposled, mohl se s hrdostí podívat na svoji větší a hustší pšenici. Ovšem byla pěstěna pro plody, ne pro konkurence schopnost. Proto bude vytlačována konkurence schopným plevelem. Když je ponecháme svému osudu, rychle jsou vytlačeny jinými druhy, které jsou v konkurenci schopnější. Kdyby všechny tyto rostliny existovaly již dlouho před příchodem člověka, proč je ještě máme? Viz jednozrnka, která si vesele roste a konkuruje. Zdá se, že dostatečné zásobení potravinami je zajištěno jen díky tvrdé a intenzivní lidské práci a bez jeho potu by nebylo možné udržet přežití rostlin nutných k obživě. Což autorovi jistě odsouhlasí kmeny žijící na úrovni lovců a sběračů, které rostliny nijak nezušlechťují, nebo konzumenti sága, kteří si prostě čas od času vyrazí do džungle pro ságovou palmu a na zemědělství dlabou. Bůh řekl, že se objeví trní a hloží. Trny jsou vlastně jen modifikovanými kmeny nebo větvemi, u nichž došlo ke změně procesu růstu (jiná exprese vývojových genů) a ostny jsou modifikovanými listy, u nichž došlo k témuž procesu. Ale notak. Vím sice, že se stále snažíte tvrdit, že evoluce je jen přibývání informací, ale není. Evoluce je proces změn organismů pomocí přírodní preference určitých mutací – a změna genů tak, aby místo listu vznikl osten je mutace. Podle Bible rostliny původně získávaly vláhu ze zvýšené hladiny podzemních vod a z ranní rosy. Prosím Vás, a jak tu vodu získávají teď? Chodí si s bandaskou ke kohoutku? Nebo to má znamenat, že nepršelo? Podobné podmínky jsou dnes často napodobovány ve sklenících, protože se zjistilo, že závlaha pouze u kořenových systémů brání vzniku plísní na listech; óóó, jakto, že jsem si nevšimla, jak všude kolem plesniví hektary lesů! Ano, můžou plesnivět, ale nedělají to pokaždé, když jim zmokne listí. Brzy zrána jsou na listech za určitých podmínek otevřené průduchy, a to rostlinám umožňuje příjem vody a živin. Rostlina ze vzduchu žádné živiny nebere – pokud tedy nemá symbiotické bakterie na získávání dusíku. Ty průduchy otvírá, aby se nadýchala. Proto jsou během horké části dme otevřeny jen ty na spodní straně listu. Je velice zajímavé, že vliv na schopnost rostlin pohlcovat vláhu a živiny skrze listy má dokonce i hudba – jemná klasická hudba nebo zpěv ptáků absorpci vody zvyšují. Chtěla bych vidět výzkum, který tohle podporuje. U nás v laboratoři teda sazeničkám nezpíváme a rostou pěkně. BTW a co chudáci kaktusi? Proč jim Bůh nenaplánoval nějaké ptáčky? Ti by přece zlepšenou absorpci vody potřebují nejvíc. Organismy vyvolávající nemoci mohly vzniknout například takto: baktérie mohly mít původně vysoce specifické úlohy při podpoře různých pochodů v těle a okolním prostředí, stejně jako to stále činí nespočet prospěšných bakterií, a je možné, že byly pouze prospěšné. Strana 3 z 6
Společná evoluce nebo plán? Publikováno z Kreacionismus.cz (http://mobile.kreacionismus.cz) Proboha, kolik měl podle téhle teorie v sobě těch bakterií? Jak bez nich přežíváme? Protože určitě nemohly vznikout z jednoho druhu bakterie. Mají totiž různou DNA a aby se takhle změnily, musely by mutovat a to už zavání evolucí. Plus to tak nějak nevysvětluje viry. Parazitující červi vykazují značnou míru degenerace orgánů Znovu. Ztráta orgánů je v tomto případě přizpůsobením prostředí. Jako obvikle je problém v tom, že autor článku považuje evoluci za nějaké spění k nadčlověku, ne spění k nejlepšímu přizpůsobení se prostředí Je možné, že rostlinné nektary již neposkytují dostatek energie, které samička potřebuje pro zajištění dozrávání vajíček, a že stejné ústrojí, které kdysi sloužilo k sání rostlinných nektarů, může být stejně účinně použito k sání krve? Buch buch buch (tluče hlavou do zdi)nektar má víc energie než krev! Krev pije kvůli železu! Včelí žihadlo je pro změnu změněné ústrojí pro kladení vajíček (kladélko). Dovolím si nesouhlasit. Královna má žihadlo taky. I s kladélkem. Kdyby královna uhynula, mohou se i dělnice změnit v královnu, pokud budou dostávat jinou potravu, která zjevně aktivuje latentní genové systémy, které umožní, aby se z dělnice neschopné reprodukce stala královna schopná klást vajíčka. Tady jde o hormony. Budoucí matky je v potravě dostávají, takže se její rozmnožovací orgány vyvinou. Nejde o nějakou aktivaci genů, pouze u dělnic pohlavní ústrojí bez hormonů nedozrají. Určité druhy pavouků z čeledi křižákovitých se živí pylem zachyceným v jejich sítích (17) a je docela dobře možné, že k původní stravě pavouků patřila i větrem přenášená semena. Jak už jsem psala, je to Bagheera kiplingi z čeledi skákavkovitých a přímo v citovaném článku je: „But researchers have discovered that these spiders (both young and old) also eat pollen caught in their webs, and thus can survive lean periods between insect captures. But as pollen lacks a key amino acid required by the spiders, they cannot survive on it indefinitely. „ Tudíž se pylem neživí, spíš na něm přežívají. Stejně musí žrát hmyz. Takže pan Veith by měl mírnit svoje nadšení. masožravci zabíjejí a požírají jiné živočichy. Masožraví savci jsou do této skupiny zařazováni na základě síly zubů. Ne. Masožravci jsou nazýváni masožravci, protože žerou masa. Buď autor nebo překladatel si plete masožravce (carnivore) a šelmy (carnivora). Pandy jsou například řazeny mezi masožravé živočichy na základě síly zubů, ale přitom se živí bambusem. NE-ŘA-DÍ. ŘADÍ SE MEZI ŠELMY. A co bambusu týče. Medvědi jsou všežravci. Proto nebyl problém se postupně přeorientovat na bambus, který nikdo jiný nežral. Totéž je možné říci o celé čeledi medvědovitých (Ursidae): většina druhů v této čeledi se živí převážně rostlinnou potravou (lesní plody a bobule), je však pravda, Strana 4 z 6
Společná evoluce nebo plán? Publikováno z Kreacionismus.cz (http://mobile.kreacionismus.cz) že si rádi dají i rybu a příležitostně se chovají jako masožravci. Stejně tak dobře se ovšem cítí na otevřených pláních a hledají potravu spolu s bizony. No to sotva. Medvědi jsou všežravci a žerou vše co je po ruce. Bobule i mršiny. Medvěd hnědý uloví i toho bizona. A ryby nežere jen tak na chuť. Před zimou jich sežere na kila. Z bobulí prostě nemá dost energie na přezimování. Střeva mají úžasnou schopnost dorůstat, a pokud je určitá část střeva operativně odstraněna, je střevo schopné opět dorůst do původní délky. A to od kdy? Masožravci, kteří přejdou na rostlinnou stravu, jsou schopni se jí přizpůsobit a přežít z ní. Všežravci… A ti, co přecházejí na rostlinnou stravu tak neučiní z nějaké dobroty srdce, ale kvůli konkurenci. Lvi například dají přednost tomu, aby ze všeho nejdříve pozřeli obsah žaludku (konkrétně bachoru) své kořisti, který obsahuje fermentované rostlinné produkty; Hmmm…víte proč kočka žere trávu? Aby si pročistila střeva. Pak ji zvrací všude po okolí. I kočky a psi zvládají vegetariánskou stravu dobře a žijí dokonce déle; jsou také méně agresivní. Pes možná, kočka zdechne. Bude jí chybět taurin, arachidonová kyselina a vitamíny A a D. Zuby těchto živočichů, které fungují jako kleště, mohly v minulosti stejně tak dobře sloužit k drcení tuhých rostlin. Pomoc! Tohle je ale úplná pakárna! Špičákama nic nenadrtíš. Proto mají krávy mohutný stoličky a ne špičáky. Je to případ, kdy se býložravec v důsledku změny prostředí stává „mrchožroutem“. Novozélandští papoušci kea se například obvykle živí kořeny a jinými částmi rostlin, ale úbytek zdrojů potravy je vedl k útokům na ovce. Není pravda. Kea byl všežravec vždy. I před ovcemi žral malé ptáky i savce. Nedávno se ukázalo, že tento pták-vegetarián... pěnkava vždycky žrala i červy – to není maso. A ano, to že začala s tohle je způsobeno velkou konkurencí. Konkurenční tlak je základem vývoje. Kolem šesté generace již lišky vykazovaly podobné vlastnosti jako domácí psi: kňučely, aby přitáhly pozornost, a olizovaly pečovatele. No a? Trvalo mnohem víc generací, než z lišek byli psi. Protože byli vybírány vždy jen mírnější a klidnější lišky. Jak to dokazuje kreační teorii? To normální šlechtění. Změny v chování byly doprovázeny anatomickými změnami a snížením sekrece hormonů jako je adrenalin a podobné Strana 5 z 6
Společná evoluce nebo plán? Publikováno z Kreacionismus.cz (http://mobile.kreacionismus.cz)
Stavíte vůz před koně. Byli vybírány lišky s nižšími hladinami těchto hormonů, nesnižovali se hladiny, protože lišky byli klidnější. Mnoho druhů jihoamerických ryb pacú (Pieractus a Colossoma), které jsou blízkými příbuznými piraní, své silné čelisti a ostré zuby používá k tomu, aby trhaly podvodní rostliny a plody, které spadnou do vody. A co dokazuje, že se masožravé vyvinuli z býložravých, a ne naopak? může platit pro všechny masožravé ryby včetně žraloků (třída paryby) Co je tohle za větu paryby nespadají pod ryby., kteří také mají býložravé příbuzné. A jak se jmenují? Závěr: Pan Veith produkuje biobláboly ve velkém, téměř nedává odkazy (píšu bakalářskou práci, takže vím, že ve vědecké práci musí být u všeho musí být napsáno, kde se co autor dověděl), nepíše jména klíčových živočichů a spoustu jeho tvrzení vyvrátí každy trochu inteligentní člověk - a to ať už s ET souhlasí nebo ne. A pan Kábrt bohužel jeho bláboly opakuje bez sebemeší snahy o ověření. Say it with a pick up truck: MAN-LOVE RULES OK nadřazený [1] | odpovědět [2] |
[3]
Vložil/a Pavel Kábrt [4], St, 11/03/2010 - 20:45 URL zdroje (přijato 01/02/2017 - 00:18): http://mobile.kreacionismus.cz/node/501#comment-13008 Odkazy: [1] #comment-13008 [2] http://mobile.kreacionismus.cz/comment/reply/501/13008 [3] http://mobile.kreacionismus.cz/print/content/spolecna-evoluce-nebo-plan?page=6& comment=13008 [4] http://mobile.kreacionismus.cz/users/pavel-kabrt
Strana 6 z 6 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
