Společenská výchova jako součást profesní přípravy v gastronomických oborech

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky

Společenská výchova jako součást profesní přípravy v gastronomických oborech Bakalářská práce

Brno 2008

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Doc. PhDr. Stanislav Střelec CSc.

Miroslava Zaviačičová

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen literaturu uvedenou v seznamu. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

…………………….

Poděkování

Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. PhDr. Stanislavu Střelci CSc. za cenné rady při zpracování zadaného tématu práce.

OBSAH

ÚVOD…………………………………………………………………………..…5

1.

SPOLEČENSKÁ VÝCHOVA …………………………………………… 6 1.1. Teoretická východiska společenské výchovy…………………………...6 1.1.1.

Etika………………………………………………………………..6

1.1.2.

Vývoj společenské výchovy……………………………………….8

1.1.3.

Moderní etiketa…………………………………………………...12

1.2. Činitelé, kteří se podílejí na společenské výchově…………………….14

2.

3.

4.

1.2.1.

Rodina…………………………………………………………….14

1.2.2.

Škola…………………………………………………………… 18

1.2.3.

Společnost…………………………………………………… . …19

PROFESNÍ PŘÍPRAVA V GASTRONOMICKÝCH OBORECH……......20 2.1.

Charakteristika gastronomických oborů……………………………20

2.2.

Studijní programy gastronomických oborů………………………...21

2.3.

Specifika gastronom. oborů v oblasti společenských pravidel….….25

REALIZACE SPOLEČENSKÉ VÝCHOVY V OBORU ČÍŠNÍK……..…26 3.1.

Učební osnova společenské výchovy u oboru číšník…………….…26

3.2.

Význam pravidel společenské výchovy v oboru číšník………….…27

3.3.

Srovnání všeobecných pravidel SV s pravidly SV pro číšníky….. 28

VÝZKUMNÁ SONDA K TÉMATU BAKALÁŘSKÉ PRÁCE…… ...…29 4.1.

Cíle, hypotézy a metody šetření…………………………….………29

4.2.

Analýza výsledků šetření………………………………………...…31

4.3.

Ověřování hypotéz a diskuse…………………………….…………41

4.4.

Shrnutí výsledků šetření…………….………………………………46

ZÁVĚR………………………………………………………………….….……47 SEZNAM LITERATURY……………………………………………….………48 RESUMÉ………………………………………………………………………...49 PŘÍLOHY

5

Úvod Člověk je společenský tvor. Jeho hlavním cílem je někam patřit. Už od prvních dnů svého života jsme ve společenství rodiny, později školy, zaměstnání, a vytváříme si přesvědčení o tom, jací jsou lidé kolem nás, co je v životě důležité a jak máme jednat,

abychom někam patřili. Většinu svých základních

přesvědčení si vytváříme v dětství. Společenská výchova, především její základy, jsou nutné ke každodennímu životu ve společnosti. Často dnes slyšíme, že děti jsou neukázněné, nemají úctu , vychování. Nemůžeme to mít ale za zlé dětem, jaké jsou, protože to my sami jim dáváme příklady chování a ony ho jen napodobují. Děti jsou nádherný dar. Mnoho rodičů, kteří děti mít nemohou, nebo rodiče, jejichž děti zápasí s nemocí, to ví především. Jakmile totiž začne naše děti něco ohrožovat, ihned si uvědomíme, jakou pro nás mají cenu a jak malou cenu má všechno ostatní. Pracuji jako učitel odborného výcviku u oboru číšníkservírka na Střední škole hotelové a služeb v Kroměříži. Při mé profesi je důležité vychovat morálně kvalitního člověka, který bude ve své práci společníkem při trávení volného času mnoha lidí, kteří navštíví jeho podnik, restauraci či kavárnu. Ve své bakalářské práci bych chtěla proto popsat souvislosti mezi obecně uznávanými pravidly chování a zásadami a pravidly pro odbornou přípravu v profesi číšník-servírka, ověřit s kterými zásadami a pravidly jsou žáci seznamován při profesní přípravě, potvrdit míru odpovědnosti při výchově dětí, a vyjádřit svůj názor, že v dnešní době jsou děti velmi málo seznamovány s těmito základními společenskými pravidly, která je budou provázet během celého života, a také zjistit, zda číšník , jež se setkává během své učební doby s těmito pravidly určitě ve větší míře, je i správným vzorem těchto pravidel v naší společnosti . Výzkumná sonda a její výsledky snad budou námětem k zamyšlení či diskusi pro ty, kteří pracují s dětmi a kteří vytvářejí nové vzdělávací programy ve školství, protože je nutné, aby se děti více, častěji a důsledněji seznamovaly se základními společenskými pravidly jak ve škole, tak i v rodině.

6

1. Společenská výchova „Mravnost je poměr člověka k člověku“ T. G. Masaryk

1.1. Teoretická východiska společenské výchovy 1.1.1. Etika Slovo etika je odvozeno od řeckého „ethos“, zvyk, obyčej, charakter. A téměř stejný význam má latinský termín „mos“, od něhož je morálka. Etika a morálka jsou tedy synonyma. Morálka potom představuje vše, o čem člověk přemýšlí a co činí vzhledem k jeho lidství, k tomu co má být, k uskutečnění dobra. Etika či morálka tak popisuje mravní hodnoty. Existují tak určité normy, bez nichž by nefungovaly lidské vztahy a lidský život by nebyl zakotven. „Proč být morální? Proč konat dobro a ne zlo? Proč nekrást, když je to výhodné a nepřijde se na to? Proč je špatná korupce, když rád přijímá uplácený a rád dává uplácející? Proč nelikvidovat odpůrce? A naopak. Proč si mají lidé pomáhat, neužívat násilí, proč být tolerantní? Ještě naléhavější jsou globální otázky. Proč umírá na světě každou hodinu 1500 dětí hladem a následkem nemocí, proč takové výdaje na zbrojení? Proč svými rozhodnutími ohrožujeme Zemi i sebe?“, ptají se autoři v knize Základy společenských věd (2004, str.126). Začínáme tušit, že pro přežití lidstva i smysluplné fungování vztahů je nutné respektovat základní mravní vědomí a hodnoty, jakousi etickou osu dalšího vývoje. To je prvořadý úkol etiky. Etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filosofiích i náboženstvích v průběhu dějin. Jejím základním pojmem je ctnost – areté, od aristos – to nejlepší, čeho je člověk schopen. V antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání, kdo o ni neusiloval, neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě. Ke kořenům ovlivňujícím dnešní myšlení patřily také proudy křesťanské etiky. Ta vyrůstala z židovského náboženství. Pro židovskou etiku je centrální desatero přikázání, např. nezabiješ, nepokradeš. Úcta k lidské důstojnosti je novým prvkem, který křesťanství vneslo do dějin.

7

Proč se lidé nechovají tak, jak jim to etika / jakákoliv/ říká? Uvědomujeme si všichni, že k naplnění života nestačí pouze naše autonomie a svoboda. Od nejranějšího dětství víme, že jsme tu díky druhým a že naše svoboda má smysl jen proto, že jsou tu právě i druzí. Naše „já“ se dotváří díky druhému, který nás miluje. Ten druhý může být konkrétní člověk, rodiče, tajemné bytí nebo Bůh. Důležitý se tedy stává vztah k němu. Mnoho filosofů, jako Kant nebo Levinas, vyjadřuje vztah k druhému jako asymetrický, to znamená, že vůbec nejde o to, zda pomoc druhému bude opětována, že platí, že svobodný člověk je zaslíben druhému a aby se o druhého staral víc než o sebe. Člověk, který ví o svých povinnostech vůči druhému i o mravním zákoně ve svém nitru a vědomě jedná proti nim a proti svému svědomí, jedná mravně zle. Ze zkušeností se ví, že zlo je něco, co škodí, co zraňuje, co nemá význam, co je nesmysl. Je to tedy nedostatek dobra.Orient někdy mluví o dvou rovnocenných podstatách / dobru a zlu/, které vedou neustálý zápas. Často slýcháme:“ Jednej podle svědomí!“ O svědomí se vědělo už od nejranějších fází lidského myšlení. Pocity strachu, výčitek, nezdůvodněné zákazy - tabu - byly nejstarší podobou jevu. Svědomí bylo pojato jako schopnost neomylně vést k mravnosti. Optimistická víra osvícenství však nadobro shořela v pecích koncentráků nebo byla ubita ve stalinských gulazích .Autoři se ve své knize „ Základy společenských věd“ ptají: „Kam se podělo svědomí jako neomylný vůdce k dobru? Co dělat dnes, když zmlkli bohové, kdy náboženství oslovuje jen část populace?“ Přes všechny tragické zkušenosti zůstává svědomí i dnes poslední mírou morálního jednání. Současná etika se tak začíná znovu budovat na soužití a spolupráci. Svědomí známe ze zkušenosti zejména jako výčitku. Jak to někdy bolí, ale i mobilizuje to dobré v nás. Svědomí tak funguje jako kompas orientující k mravnímu dobru. Jak tedy svědomí vzniká? Je vrozené nebo získané výchovou? Odpovědi jsou doposud rozdílné. Je jisté, že se na formování svědomí podílí mnoho vlivů. Od dětství jsme vrženi do sítě vztahů, které chápeme jako smysluplné a většinou se podřizujeme chováním a nárokům lidí kolem nás. Proto je etika důležitá kdekoliv v jakékoliv době.

8

1.1.2.Vývoj společenské výchovy Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. Tím jednoduše vyjádřil, že člověk se neustále pohybuje mezi ostatními lidmi, a proto musí ctít pravidla, která se v průběhu společenského soužití mezi lidmi ustálila. Jakmile se člověk stal součástí tlupy, musel začít respektovat její normy. Ty se vytvářely praxí – co tlupu ohrožovalo, bylo zapovězeno, co přispívalo k jejímu bezpečí a prosperitě, bylo vítáno. Chování člověka ve společnosti je obecně řečeno formou přizpůsobování a reakce člověka na prostředí, které je obklopuje. Znamená to, že chování lidí je projevem sociálních = společenských vztahů. Druhou silou ovlivňující naše chování jsou individuální zvláštnosti každého z nás.Od okamžiku svého narození až do své smrti komunikujeme se svým okolím, stáváme se příslušníky různých skupin, včleňujeme se do společenského dění. A právě komunikace s lidmi, potřeba být platným členem sociálního společenství, potřeby uznání, lásky jako citové odezvy, je jedna ze základních lidských potřeb, vedle dalších, a to

psychických a fyziologických. Lidé

se odjakživa seskupují do různých útvarů za účelem dosažení určitých cílů a uspokojení svých potřeb. Toto sdružování probíhá jak organizovaně, tak spontánně. Takovýmto útvarům lidí se potom říká skupina. Každý člověk se během svého života stane členem mnoha skupin. V každé skupině má každý člověk určitou pozici, danou individuálními vztahy uvnitř skupiny. S každou pozicí je spojena určitá role, předepisující, jak se má osoba v určité pozici chovat. Nejlépe vše vystihuje přísloví: „Kdo chce s vlky žíti, musí s vlky výti“. Chceme-li mít v životě úspěch, bez umění dobře vycházet s lidmi okolo sebe nemáme šanci. Přitom pojem slušný je velmi relativní. Proto je nutné chápat soubor pravidel a principů společenského chování nikoliv jako soubor přesně daných a neměnných předpisů, nýbrž jako zcela proměnnou sociální a kulturní oblast.Soubor norem, které upravují chování ve společnosti, se utvářel po staletí a přebíral ze starších období to, co bylo potřebné a aktuální, a vytvářel pravidla nová.

9

První, kdo stanovil základní pravidla pro chování dvorské šlechty byl především francouzský král Ludvík XIV. a francouzská a britská diplomacie. Celé dějiny například patřila ochrana slabých, vdov a sirotků ke ctnostem ušlechtilého muže. Rytířská kultura povýšila pouhou ochranu ženy na galantnost vůči dámě. Ta si ale musela obdiv a pozornost mužů zasloužit svou cudností a jemnými mravy. Dvorská šlechta byla dlouho nositelkou nejvybranějších mravů. Pravidla byla obvykle tak přísná, jak přísná hierarchie vládla ve společnosti. Nižší vrstvy si vytvářely svá pravidla, přiměřená jejich potřebám. Dělník tak ani jednou za život nepoobědval ve vybrané restauraci, ale dbal na to, aby stolovala celá rodina společně, aby děti nemlaskaly a aby uměly každého slušně pozdravit. V neděli si oblékl bílou košili a tmavý oblek a při pozdravu smekl klobouk. Poté ale ústup šlechty

ze

slávy

přenesl

těžiště

společenského

života

na

měšťanské

a podnikatelské vrstvy a tím prudce vzrostl počet lidí, kteří se začali ve „vybranější“

společnosti pohybovat. Nastavená pravidla se začala uvolňovat

a byla přístupná i širším vrstvám. Vývoj pokračoval směrem k demokratizaci společenského života a ke stírání rozdílů mezi vrstvami a dnes jsme vlastně v situaci, kdy do společnosti chodí vlastně každý. Masový vstup všech sociálních vrstev do společenského života tak znamenal další zjednodušení a rozkolísání pravidel etikety. Přínosem pro uvolněnou morálku bylo u nás vydání knihy „ Společenský katechismus“ J. G. Jarkovského. Jiří Guth-Jarkovský byl čtyři roky vychovatelem v knížecí rodině v Ratibořicích a to ho inspirovalo k napsání několika společenských katechismů. Byl i prvním ceremoniářem u prezidenta Masaryka. Vycházel především ze základních zásad francouzské etikety. Kniha vyšla roku 1914 a utvářela bonton české společnosti..Ve své knize autor cítí potřebu, aby lidé uvěřili, že společenská výchova není buržoazní přežitek a není útokem na jeho individualitu a svobodu. Není to ani snaha, aby člověk zapadl do nějakého stáda, aby se neodlišoval a nevybočoval z řady. Zásadní ale je, že člověk je tvor společenský, a k tomu, aby se mu ve společnosti dobře žilo, si vytvářel pravidla, která by soužití s ostatními lidmi měla usnadňovat .

10

Pravidla, která popisuje Jarkovský ve své knize, sledování chování novodobé evropské zanedbatelný.

vyplynula z dlouhodobého

společnosti a jejich smysl není určitě

Ve své knize se autor zaměřuje především na chování

na veřejnosti. Podle něj bychom se na veřejnosti měli chovat spíše jako přítel než nepřítel a je-li toho zapotřebí, jako milosrdný samaritán. Zdvořilost a dobrý mrav žádá, abychom se k neznámému chovali tak, aby naše přítomnost mu byla ne-li příjemnou, tak alespoň co nejméně na obtíž. Jeho základní pravidlo tedy zní: „Chovati se tak, abychom na sebe obraceli pozornost co nejméně“ (Jarkovský, 1914, str. 10). V pořadí na ulici, které popisuje autor, jde po pravé straně osoba starší, váženější či dáma. Ve veřejných místech, kde si lidé předplatili svou židli, nemají povinnost komukoli ustupovati. Usedáme-li však na volné místo na lavici, učiníme tak se slovy „ Dovolte“. To znamená, že se na chvíli stáváme součástí společnosti a je tedy nutné už dodržet pravidlo. Při jízdě v tramvaji je třeba dbáti řádu tramvajového a nenastupovat, dokud všichni lidé nevystoupí, nevstupovat s batohem na zádech, ale držet jej v ruce, kde tolik nepřekáží, vstupujte tak, abyste nestrčili do spolucestujícího, stane-li se tak, omluvte se. Zmiňuje se také o chování dětí na veřejnosti. Musí se chovat právě tak slušně jako dospělí, a matky nebo vychovatelé je mají k tomu vésti. Bohužel jsou matky, které se domnívají, že dětem je dovoleno vše. Další pravidlo, které Jarkovský zmiňuje ve své knize je uznání své chyby a omluva, to znamená používání slova: „ Pardon“, česky: „Promiň, promiňte“. Slovo, jakých je málo, ochotné všem jazykům světa, vždy vítané ve všech společnostech. Slovíčkem „pardon“ vystačíte právě tak mezi důvěrnými přáteli v rodině jako v široké společnosti, mnohdy stačí i dlouhých vět,

místo

a když přidáte otazník dostane se vám odpověď. Mezi další

pravidla, kterými se Jarkovský zabývá patří:“ Jak se chovat v kostele, v krámě, na hřbitově, na letišti, na nádraží, v divadle, kině, na oslavách, a pro mou bakalářskou práci také pravidly, jak se chovat v restauracích a v hotelích, a jak se oblékat ve společnosti.

11

Přísloví, že „šaty dělají člověka“ zná určitě každý a mnoho lidí to už okusilo určitě na vlastní kůži, že se k nim lidé chovají různě, podle toho jak jsou oblečeni. Jarkovský ve své knize přesně vymezuje jak by měli lidé chodit na ulici, protože ulice je společné místo, a proto je nutné dbát nejen na chování, pohyby a chůzi, ale především na „úbor“.“Nevycházejme z domu nedbale ustrojeni, bez kravaty nebo dáma bez klobouku. Dáma se smí objeviti bez klobouku, toliko jde-li na nějaký večírek nebo do divadla“, píše autor. Popisuje dále, že přes večerní toaletu je nutné vždycky nutno obléci plášť, tak jako pán si oblékne svrchník. Není vhodné vyhlížeti z okna na ulici v nedbalkách a ani na balkóně, ba ani ne v županu, neboť balkón jest již jaksi součástí ulice. Nedostatek slušného úboru svědčí nejen o nedostatku úcty k osobám, jež potkáváme, ale i k sobě samým. „Úbor se žádá vždy čistý a pečlivý . Za větru nesmí svrchník zůstati otevřený, aby šosy nevlály. Je nevhodné chodit po ulici nebo na promenády

v úboru

turistickém, lázeňském, sportovním, kdy bychom zbytečně na sebe upoutávali pozornost“. Autor popisuje také, jak se chovat v restauracích, kde se zmiňuje jak o oděvu, tak o tom, jak se chovají hosté k sobě navzájem, jak se obléci a chovat u večeře a především všude klade důraz na dobré mravy. Velkou kapitolu věnuje Jarkovský cestování do ciziny, jak je důležitá alespoň částečná znalost jazyka a připravenost na cestu studiem knih o cizím kraji a o zvyklostech dané země. Mnoho je popsáno v jeho knize, ale ze všeho vždy plyne to nejzákladnější, a to je úcta k druhému člověku. Ostatní autoři, kteří se zabývají tématem společenská výchova, se téměř shodují, protože všichni vycházejí z předlohy J. G. Jarkovského. Nejdůležitější zásady podle nich jsou tedy především důležitost pozdravu, podání ruky, představování, oslovování, tykání a vykání, chování na ulici, v dopravě, jak se chovat u stolu , jak na návštěvě , jak se oblékat pro různé události ve společnosti a jejich nejhlavnější zásada je: „Nikdy nespěchej se svým úsudkem, snaž se poznat druhého člověka v co největším počtu různých situací a uvědom si, co dotyčného člověka přimělo k určitému chování a co jej ovlivňuje“.

12

1.1.3.Moderní etiketa Po období izolace, kdy nám i světu bylo celkem jedno jak se tady k sobě chováme, se Česká republika opět stala součástí demokratické Evropy , kde vzájemné styky, zvláště kulturní, politické a podnikatelské, náhle odhalily nedostatek našich schopností komunikovat s vyspělým světem jak v neznalosti jazyků, tak v neobratnosti při společenských akcích, obchodních a politických setkáních. Zvláště po vstupu do Evropské unie začali mladí manažeři pociťovat naléhavou potřebu vědět víc o etiketě, která je součástí kulturní úrovně větší části Evropy. Každý ze zástupců firem, úředníků ministerstev, nevládních nebo kulturních organizací si začíná uvědomovat, jak důležitou roli při jednání – má-li být úspěšné – hraje vhodné oblečení, způsob, jakým zacházíme s příborem, znalost pravidel konverzace a dalších pravidel ve společnosti. Chceme na svého partnera zapůsobit příznivě? Chceme, aby pocítil potřebu se s námi ještě v budoucnu vidět? Pak musíme vystupovat tak, že náš společník bude cítit potěšení ze setkání s námi. Soubor historicky vytvářených a tradicí ustálených pravidel chování je tedy nějaká norma chování nazvaná jako etiketa. Jako jiné nauky, tak i etiketa potřebuje mít nějaké zákonitosti. V podstatě je to jeden základní zákon, a to je : Zákon společenské významnosti. Chceme-li ve společnosti uspět, musíme umět rychle identifikovat, kdo je společensky významnější a kdo méně. Znakem neměnným, nezpochybnitelným a na první pohled jasným je ve společnosti žena. Jako další významné osoby považujeme osoby starší, nadřízené, obchodní partnery, hosty a ústavní činitelé, celebrity a zahraniční hosty. Všem těmto osobám prokazujeme úctu a

vytváříme jim

komfort. V dnešní době je tedy nutné seznamovat se s pravidly etikety a to zvláště při pracovních schůzkách. Nejeden z nás proto hledá v odborných knihách pomoc se v etiketě orientovat. Mohou to být knihy, časopisy, ale také televizní pořady zaměřené na toto téma. Společnost vytvářejí lidé, a kolik je lidí, tolik je společenských událostí a variant v komunikaci mezi nimi.

13

Nejčtenější knihou o pravidlech etikety v dnešní době se stala kniha: „Velká kniha etikety“ Ladislava Špačka. Ladislav Špaček byl původním povoláním pedagog. Vyučoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a od roku 1992 působil jedenáct let na pražském hradě jako mluvčí prezidenta republiky Václava Havla. Účastnil se bezpočtu vrcholných společenských událostí, jako doprovod prezidenta republiky navštívil více než 50 zemí světa, setkal se s desítkami prezidentů a členů královských rodin. Nyní působí jako konzultant v oboru komunikace a etikety a vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V knize seznamuje čtenáře se všemi formami společenského styku, se správným řešením společenských situací a s pravidly jak doma, tak i v cizině.

Množstvím informací a rad překonává všechny dosud

vydané příručky společenského chování. Poskytuje návody, jak se chovat ve společnosti, v kanceláři, na ulici, doma, jak správně stolovat, jak se oblékat, jak se chovat při různých společenských událostech a jak jednat se zahraničními partnery. „Nejdůležitější vlastností člověka, který se pohybuje mezi lidmi, jsou takt a empatie – schopnost vcítit se do situace, potřeb a pocitů druhého člověka“. (Špaček,2005, str.8) Základní zásady, které vyzdvihuje Špaček ve své knize jsou totožné s pravidly, které již prosadil a nastavil předchůdce J. G. Jarkovský. Náš národ je v mnoha situacích oddán tradicím, proto i autor používá myšlenky Jarkovského, jak například: „Člověk by měl být zdvořilý i vůči nezdvořilým, neboť zdvořilé slovo působí i na hrubého člověka a nezřídka mění i jeho myšlení. Měl by být zdvořilý i v hádce, při důtkách a trestech. Člověk by měl být zdvořilý zejména vůči podřízeným, nižším a prostším, zdvořilost pomůže překlenout propast, která dělí bohatého od chudého a představeného od podřízeného“.(Špaček,2005, str.8) V mnoha bodech se pravidla významných autorů společenské etikety neliší. Jen doba se stala uvolněnější. Dokonce ani

na státní recepci na pražském hradě u

příležitosti státního svátku, na kterou zve prezident republiky a kam se za první republiky přicházelo ve fraku, dnes není předepsán ani smoking, protože je jisté, že z více než tisícovky pozvaných mužů má dnes smoking pouhý zlomek.

14

1.2.Činitelé, kteří se podílejí na společenské výchově „Učit lze slovy, vychovávat jen příkladem“ J. A. Komenský

1.2.1.Rodina Základní kolektiv, v němž žijeme, je rodina. Rodinou se zpravidla rozumí malá sociální skupina, která vzniká manželstvím a umožňuje vzájemné soužití mezi manželskými partnery, soužití rodičů a jejich dětí, utváření vztahů mezi příbuznými a vztahů mezi rodinou a společností. Rodina plní vůči svým příslušníkům úkoly, tzv. funkce. Plní je tedy vůči svým příslušníkům, ale také ve vztahu ke společnosti. Výchovně-socializační vlivy rodiny jsou považovány za

nejvýznamnější

součásti

působnosti

rodiny

na

dítě.

Výchova

je

charakterizována jako proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji. „ Socializace je proces celkového univerzálního adaptačního vývoje nové generace směrem ke struktuře dospělé společnosti“ (Máchová, 1974, str. 162) . K omezení výchovného vlivu rodiny docházelo v historii, ale třeba i po druhé světové válce. Až teprve v 60. letech zaznívají hlasy odborníků, že rodina má nezastupitelné místo a úkoly při výchově dětí. Tento význam byl vyjádřen Zákonem o rodině z roku 1963. Rodina má ve vyspělých společnostech hlavní odpovědnost za výchovu svých dětí. Od počátku existence civilizovaného lidského společenství bylo s rodinnou výchovou dětí spojováno utváření mravních rysů, kterými jsou čestnost, zdvořilost, pravdomluvnost, ukázněnost, zodpovědnost, obětavost, úcta ke starším lidem a skromnost.“ Rodina se podílí na utváření vztahu dětí k lidem žijícím v jejich okolí a ke společnosti vůbec. Dítě se seznamuje prostřednictvím svých rodičů s názory a postoji k ekonomickým, politickým, ekologickým, fyziologickým

a

dalším otázkám života společnosti“(Střelec, 2005, str. 119). Rodiče jsou nejdůležitějšími vychovateli, všichni ostatní vychovatelé mohou pouze doplňovat to, čeho ve výchově dosáhli rodiče.

15

1.2.1.1. Člověk, jako nejvyspělejší druh v živočišné říši Výchovné působení člověka je nesrovnatelné s ostatními živočišnými druhy. Podstata základu života se nachází u všech tvorů již v dětství. Živočišná říše má jedno společné – vychovávat své potomky až do doby, aby mohli sami čelit životním nástrahám. To znamená naučit je umět žít v okolním světě. Čím více se věnují rodiče svým potomkům, tím více se toho mohou naučit a také silnější pouto s druhými mezi nimi vzniká. Vyvinutější zvířata žijí v sociálních skupinách, kde jim tato společenství pomáhají při případném napadení, při shánění potravy, ale také především při citové výchově jedinců. Potomci těchto vyspělých zvířat se učí především napodobováním. Rodiče všemu učí své potomky příkladem a ti je napodobují do té doby, dokud nejsou schopni vše správně provádět sami. Komunikace je dalším z výchovných prostředků. Zvuk je nejsrozumitelnější a nejdokonalejší základní prostředek dorozumívání. Zvukem vyjadřují jedinci nebezpečí, pomoc, anebo vyžadují útěchu. Vždy je jim matka nablízku a snaží se jim pomoci. Žádný savec nepřežije bez matky. Stres při rozdělení, bolest z odloučení a zoufalství bylo studováno na mnoha univerzitách. Výzkum se zabýval studiem orangutanů, kde bylo dokázáno, že teplo a bezpečí rodiny je pro vyspělé tvory důležitější než potrava. Orangutani jsou po člověku nejvyvinutější druh v živočišné říši. Jejich sociální cítění je dáno i nejdelším obdobím dětství. Matku a dítě poutá výjimečný cit a to je láska. Mateřská láska je důležitá pro většinu vyspělých živočichů. Dítě a matku poutají emoce. Dítě sleduje chování matky a její výrazy. Strach je nejsilnější emoce. Dítě vyžaduje bezpečí, , útěchu, doteky a objetí, důležité pro jeho přežití. Jedinci se učí většinu důležitého hrou, která je jejich hlavní náplní dne. Máme tedy mnoho společného s ostatními živočišnými druhy. Život ve skupině, důležitá role matky, učení

se přežít

v okolním světě , učení napodobováním a hrou. Člověk žil už od pradávna v houfu s jinými lidmi a ani v budoucnu se tomu určitě nevyhne. Člověk má svůj význam až ve spojení s jinými lidmi a jen ve spojení s nimi může něco dokázat

16

1.2.1.2. Hra – základní nástroj výchovy Dětství je především věkem her. Hra je aktuální činnost uskutečňovaná svobodně a v zájmu zdravého vývoje dítěte musí v jeho denním programu zbýt na hru dostatek času. Ve výchovných koncepcích dějin pedagogiky se nachází mnoho zmínek o výchovném významu her. Velkého významu nabývá hra především v 16. století, kde se o didaktických hrách mluví jako o lákadlech směrem k výuce. V té době bylo známo asi 216 různých her, které rozvíjely aktivitu svěřenců. Systematicky je však hra do výchovného systému zařazena až v dílech Jana Ámose Komenského, který ji vytváří prostor jak v oblasti vyučování, tak také ve volném čase, a navíc ve své pedagogické praxi rozvíjí školní divadlo, ve kterém bychom mohli spatřovat zárodky dramatických her. Od té doby se hra stává výchovným prostředkem. V předškolním období bývá hra téměř jedinou činností, která je nezbytná pro harmonický rozvoj osobnosti. Je to činnost, která děti baví a která vytváří základní pilíře smyslu života.

Lidský novorozenec se rodí

s potřebou poznávat okolní svět, ale nejen to. Má také potřebu porozumět mu a uplatnit se v něm. Je to hlavně zvídavost a radost, kterou dítě při hře prožívá, proto by mělo při hře něco zajímavého poznávat. Když si dítě vhodně hraje, dochází tak k příznivým změnám v různých oblastech vývoje. Hra rozvíjí vedle motorického vývoje hlavně vývoj duševní. V e hře dítě získává informace o svém prostředí a rozvíjí se citové vztahy ke všem členům rodiny. Rodiče jsou od přírody vybaveni k tomu, aby svým chováním poskytovali dítěti podporu v poznávání a porozumění světu. Již při prvních kontaktech rodiče s dítětem je důležitý i pozdrav. Vyznačuje se nepatrným záklonem hlavy a pomalým pohybem zpět k dítěti, doširoka otevřenýma očima, zvednutým obočím a otevřenými ústy. Takových reakcí rodičů při hře je mnoho a hra dětem s rodiči přináší obohacení. Žádná hračka nemůže nahradit citlivou účast rodičů v dětské hře. To si mnozí rodiče neuvědomují a kupují dětem drahé hračky, ale dítě si s nimi hraje samo. „Hra je vážná věc“ . Je to věta krátká, leč výstižná jejím autorem je známý český dětský psycholog profesor Zdeněk Matějček.

17

Hry přinášejí dětem zábavu, ale i poučení. „ Každá hra je svojí povahou simulační, protože něco předstírá nebo napodobuje. Podstatou simulačních her je vytvoření určitého modelu, který ve hře prezentuje reálnou skutečnost“(Němec, 2005 str.98). Pravidla her, která si děti osvojují, tak mohou být užitečná pro reálný život. V mnohých hrách jsou účastníci přivedeni do situací, kde musí spolu vyjednávat, podřizovat se, ustupovat ze svých postojů, měnit své hodnoty anebo jsou postaveni přímo před různá mravní dilema. Nedostatek času věnovaný dětem a jejím hrám vede poté k tomu, že děti neznají dostatek situací, se kterými se mohou v reálném světě setkat a neznají proto , jak se s nimi správně vyrovnat. V dnešním světě televize a zábavy u počítače, (tedy pasivní hře a zábavě), se dětem neposkytuje skutečný obraz světa, ale pouze stylizovaný odraz skutečnosti.. Být s ostatními, tedy ve společnosti, je

důležité pro celý další život dětí.

Dětství za starých časů mělo velké výhody právě proto, že lidé mívali hodně dětí a příbuzní žili blízko sebe, s péči pomáhali sourozenci, sestřenice, bratranci, tety a babičky. Člověk tak získával mnoho zkušeností, které později přenášel zase na své potomky. V dnešní době , kdy v panelových domech většinou žijí pouze rodiče a jejich , v průměru, dvě děti, kdy téměř neznáme ani své sousedy, mají rodiče nejdůležitější roli při výchově svých dětí. Oni musejí své děti připravit na setkání se sousedy, s příbuznými, se školou a s dalšími cizími lidmi. A jak se tam budou chovat, to záleží na tom, jak je na tyto situace připravili rodiče. Především společenské hry jsou založeny na tom, že k nim může sednout celá rodina a ne jen jeden hráč jako u počítače. Při hře spolu hráči komunikují a děti se od rodičů učí všem vlastnostem, rolím a reakcím potřebným i pro reálný život ve světě. Chování rodičů je potom , aniž by si to děti uvědomovali, ovlivňuje a připravuje pro život. Čas a správné osobní příklady chování rodičů věnované dětem při hrách jsou základem výchovy správného člověka. Úcta je pro vzájemné vztahy mezi lidmi základní prvek. Být dobrým příkladem je potom nejdůležitější. Chovat se ohleduplně mezi sebou doma je předpoklad pro zdvořilost k ostatním lidem, které ve svém životě děti potkají.

18

1.2.2. Škola „Výchova je největší a nejtěžší problém, který může být člověku uložen“. I. Kant

Výchova a vzdělání je významnou záležitostí a odpovědností celé společnosti. Školy a školská zařízení vytvářejí systém, jehož úkolem je zabezpečit “reprodukci“ společnosti, která vede ke společenskému rozvoji. V souladu se snahami o sjednocování Evropy se usiluje o stanovení priorit školy, o kterých pojednává publikace Evropské unie už v letech 1984-94(A Decade of Reforms, 1997), v níž se shrnuje: 1. Zajištění rovnosti vzdělávacích příležitosti. 2. Poskytnutí základního vzdělání celé populaci. 3. Zvýšení stability a současně usilování o sociální změny. 4. Připravenost dětí na dospělost, život v rodině a společnosti. 5. Zajistit dětem ve škole dobrý život. Škola je tedy institucí a zařízením s mnoha funkcemi. V české pedagogice se funkcemi školy věnuje např. E. Walterová, která takto vymezuje její charakteristiky: „ Škola by se měla stát komunitou a předobrazem demokratického společenství, v němž fungují mechanizmy vzájemné komunikace, spoluúčast všech aktérů školy, týmová spolupráce, vytváření prostředí bezpečí a vzájemné důvěry, příprava dětí a mládeže na život v otevřeném evropském prostoru, který jim nabídne nové příležitosti, ale také vyžaduje větší zodpovědnost vůči sobě samým a ke společenství, rozvíjet zdravé

asertivní vystupování a jednání“(Walterová,

2001).Výchovně vzdělávací proces má za cíl plný a mnohostranný rozvoj osobnosti. Výsledkem výchovně vzdělávacího procesu je vždy komplexní rozvoj jedince. Je to jedině správný přístup k výchově a k tvůrčí osobnosti, která se má podílet na životě ve společnosti. Vychovatelé se místo pouhého vyučování, mluvení, musejí zaměřit také na vztah, komunikaci s dětmi a správný vzor pro jejich chování.

19

1.2.3. Společnost Člověk je tvor společenský. Žije nejen v prostředí hmotném, ale i sociálním – v rodinných, osobních a pracovních vztazích. Osvojuje si proto pravidla mezilidského styku. Větší část lidské činnosti vykazuje pravidelnost v určitých situacích. Jde o typické činnosti, které se člověk učí o d druhých a zároveň jsou očekávány i od něho. Jde o učení se společenským normám. Normy lze chápat jako to, co je ve společnosti zvyklé, osvědčené, přípustné, správné a žádoucí. Každá společnost se brání porušování norem. Kontrole společnosti se věnují nejen kontrolní orgány, ale i sociální skupiny( např. rodina), společenství(např. sousedé) nebo autority(např. učitelé). Chování člověka ve společnosti je obecně řečeno formou přizpůsobování a reakce člověka na prostředí, které jej obklopuje. V naší a

společnosti jsme všichni

povinni respektovat lidskou důstojnost

ke každému člověku přistupovat s úctou. V rovině lidské důstojnosti jsme

si všichni absolutně rovni. Lidská práva vyjadřují nejzákladnější všemi uznávané hodnoty lidství. Listina základních práv a svobod je součástí Ústavy ČR. Obsahem listiny je právo na život a jeho ochranu, právo na osobní svobodu, na soukromí, právo vlastnit majetek, právo nedotknutelnosti obydlí, právo listovního tajemství, svědomí a dalších. Během života člověk prochází situacemi, v nichž vstupuje do rozmanitých vztahů k druhým lidem.Člověk zaujímá v těchto vztazích různé místo – pozici. K pozicím se obvykle vztahují i určitá očekávání, chování, nějakým způsobem „ předepsaná“. Ve vztazích prosazujeme svoje potřeby, zájmy, schopnosti a dovednosti a zároveň se podřizujeme požadavkům druhých (jedinců, skupin, institucím, společnosti). Jde o společenské události a etapy v životě člověka a s ním spojené očekávané chování.

Člověk a společnost, která jej

obklopuje, to jsou dvě strany téže mince, dva neustále se ovlivňující subjekty. Znamená to, že chování lidí je projevem společenských vztahů, je odpovědí člověčího individua na kontakty a změny v okolí. Odráží se v něm touha začlenit se do složitých a dynamických vztahů. Dobré vztahy musejí tedy vycházet z hlubokého vědomí, že jsme si všichni rovni.Ve všem, co ve vztazích prožíváme, platí stará zásada: „Co nechceš, aby ti činili druzí, nečiň ty jim“.

20

2. Profesní příprava v gastronomických oborech „Bez práce nejsou koláče“ (české přísloví)

2.1. Charakteristika gastronomických oborů Gastronomie zaujímá v dnešní době velmi vážnou úlohu. Gastronomické obory směřují k tomu, aby absolventi měli osvojeny základy chování a poskytují žákům soubor vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro budoucí povolání v gastronomii. V gastronomických oborech je velmi důležité, aby měli komunikativní dovednosti, uměli vysvětlovat, znázorňovat, zdokonalovat vlastní učení, dorozumět se alespoň jedním cizím jazykem spolupracovat s druhými lidmi, využívat rozmanitých informačních zdrojů a používat postupy při řešení praktických situací při práci v oboru. Ve všech oblastech, tedy i v gastronomii chtějí všichni dosáhnout toho, v čem nám bylo bráněno více jak 40 let. Vždyť dnes už není problém sehnat dosud neznámé cizokrajné ovoce či mořské živočichy. S přílivem turistů se velmi rychle reagovalo na potřebu ukázat všem, že i u nás dokážeme připravit výbornou kuchyni a že si umíme vážit našich hostů. Vždyť v restauracích se setkávají státníci, politici, domlouvají se zde pracovní schůzky a další lidé si sem přijdou strávit svůj volný čas. Také školy se snaží ve své výuce dohnat západní státy v této oblasti. Zapojují se do projektů jako: SOCRATES-COMENIUS, LEONARDO DA VINCI aj. při Evropské unii. Národní programy států tak přispívají k posuzování, srovnávání a rozvoji všech vybraných oblastí vzdělávacího procesu a národní agentury schvalují projekty, které pomáhají tyto snahy a cíle realizovat. Učitelé se zajímají o trendy v metodách výuky a v provozních částech se seznamují s prvotřídním a moderním vybavením kuchyní i odbytových středisek.

21

2.2.

Studijní programy gastronomických oborů

Učební plán gastronomického oboru číšník servírka: Kategorie a názvy vyučovacích předmětů

1 2

3

4

Český jazyk a literatura

3 3

2

2

Anglický jazyk

3 3

3

3

Německý jazyk

3 2

2

2

Občanská nauka

1 1

1

0

Dějepis

2 0

0

0

Matematika

2 2

2

2

Chemie

2 0

0

0

Tělesná výchova

2 2

1

1

Společenská výchova

0 2

0

0

Informatika

0 2

0

0

Administrativa

2 1

0

0

Ekonomika a účetnictví

2 2

3

2

Potraviny a výživa

1 1

1

1

Technologie (kuchaři)

2 2

3

2

Stolničení (kuchaři)

2 1

1

0

Technologie (číšníci)

2 1

1

0

Stolničení (číšníci)

2 2

3

2

Odborný výcvik

6 7 14

14

Marketing

0 0

0

1

Práce s počítačem

2 0

0

0

Speciální technologie

0 2

0

0

Konverzace v cizím jazyce

0 0

0

3

Ročník 1.

2.

Počet týdenních vyuč. hodin v ročníku

Povinného základu

Výběrové

22

Učební plán gastronomického oboru cukrář:

Dotace vyučovacích hodin

Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku 1

2

3

Český jazyk a literatura

1

2

2

Anglický nebo německý jazyk

2

2

2

Občanská nauka

1

1

1

Chemie

2

1

0

Matematika

2

2

1

Výpočetní technika

1

1

0

Ekonomika a organizace

0

0

2

Základy ekologie

1

0

0

Cukrářská výroba

2

3

4,5

Odborné kreslení

1

1

0

Stroje a zařízení

1

1

1

Suroviny

2

2

1

Technika administrativy

0

0,5

1

Hospodářské písemnosti

0

0

1,5

Odborný výcvik

15

17,5

17,5

Tělesná výchova

1

1

1

Ročník

23

Učební plán gastronomického oboru kuchař-kuchařka

Dotace vyučovacích hodin

Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku 1

2

3

Český jazyk a literatura

2

2

1

Anglický nebo německý jazyk

2

2

2

Občanská nauka

1

1

1

Chemie

2

1

0

Matematika

1

1

1

Výpočetní technika

1

1

0

Ekonomika

1

2

1

Potraviny a výživa

1

1

1

Technologie

1

3

3

Stolničení

1

1

1

Speciální technologie

0

0

1

Ubytovací provoz

0

0

2

Technika administrativy

0

2

0

Zařízení provozoven

1

0

0

Hospodářské výpočty

0

0

1

Společenská výchova

1

0

0

Základy podnikání

0

0,5

1,5

Odborný výcvik

15

17,5

17,5

Tělesná výchova

1

1

1

Konverzace v cizím jazyce

0

1

0

Ročník

24

Učební plán gastronomického oboru prodavač smíšeného zboží

25

2.3.

Specifika gastronomických oborů v oblasti společenské výchovy

Základním cílem společenského vzdělávání je usnadnit žákům pochopení sama sebe i druhé lidi, naučit se žít v užším i širším společenství, chápat a vědomě akceptovat principy a normy v dané společnosti.

Pro všechny pracovníky v gastronomických oborech platí především jednotná pravidla vystupování a chování k hostům – ochota, úslužnost, poctivost a odborná zdatnost. K těmto základním a samozřejmým nárokům se přidružují další, jako je ovládání chůze, držení těla, pohybů rukou, celkový výraz obličeje a úsměv. Obsah služeb v gastronomii je náročný na jednání s lidmi, je třeba zvládnout profesionální postoje, komunikaci s hosty a utváření pocitu jejich spokojenosti. Žáci se seznamují se zahraniční klientelou, aby porozuměli zvyklostem lidí jiných náboženství a kultur. Je potřeba vést žáky k

přizpůsobování se normám

ve společnosti. Není vhodné poskytovat žákům pouze poznatky. V oblasti společenského chování je především důležitý příklad vyučujících, vychovatelů a rodičů, aby se žáci učili napodobováním a příkladem. V gastronomických oborech se žáci dále seznamují se zevnějškem pracovníků, aby bylo v souladu i s hygienickými normami, s dodržováním správného účtování, nabídky a příjmu objednávek, s péči o zdraví a se správnou obsluhou hostů. V gastronomickém provozu dochází také k vypjatým situacím, kdy musí pracovník usměrnit chování správným směrem, například přizpůsobit se různým typům hostů, špičkovému provozu a řešení nepříjemných situací. Po absolvování předmětu společenská výchova žák : -

má položeny základy profesní etiky

-

zná pravidla společenského chování a používá je

-

ví, jak řešit obvyklé i zvláštní situace v gastronomickém provozu

-

je připraven respektovat přání hostů, a to i odlišných kultur.

Ve společenské výchově jsou žáci vedeni především k úctě, slušnosti a poctivosti.

26

3. Realizace společenské výchovy v učebním oboru číšník – servírka „Kdo co dělá s chutí, míle, práce jest mu kratochvíle“

J. A. Komenský

3.1.

Učební osnova předmětu společenská výchova

Tématický plán pro první ročník učebního oboru číšník-servírka a studijního oboru Hotelnictví a turismus s časovou dotací : 1 hod. týdně. Měsíc:

Tématický celek:

Září:

Základní pravidla společenského chování

hod.: 3

Pozdrav, společenské postavení Říjen:

Základní pravidla společenského chování

4

Společenské protokoly Listopad:

Chování a komunikace číšníka

5

Psychologické aspekty komunikace se zákazníkem Prosinec:

Chování a komunikace číšníka

3

Profesní vystupování a etika Leden:

Chování a komunikace číšníka

4

Národní zvyklosti a tradice různých etnik Únor:

Pravidla stolování při rodinných oslavách

3

Březen:

Pravidla stolování při pracovních schůzkách

4

Duben:

Pravidla stolování v restauraci

4

Květen:

Hygiena, estetika a bezpečnost práce

5

Červen:

Osobnost číšníka

4

Cílem předmětu je poskytnout studentům základní vědomosti z oblasti společenské výchovy, hygieny a estetiky i profesní psychologie.

27

3.2. Význam pravidel společenské výchovy v učebním oboru číšník-servírka Oblast služeb v gastronomii je náročná na jednání s lidmi, a proto je potřeba zvládnout profesionální postoje, komunikaci s hosty a utváření pocitu spokojenosti, zásady společenského chování.

Do České republiky přijíždějí každý rok desetitisíce cizinců, kteří se zajímají kromě historických památek také o naší kulturu a životní styl. Tito turisté bydlí v hotelech, navštěvují restaurace, bistra, kavárny, obchodní centra, cukrárny a jiná zařízení, kde se setkávají s prodejci, hotelovým personálem a s číšníky. Podle svých zkušeností si potom vytvářejí celkový dojem o životě v České republice. S těmito službami se ale setkávají i milióny lidí z celé naší republiky, a to téměř denně. Žáci se proto nutně musí seznámit s poznatky komunikace mezi lidmi v aplikaci na podmínky gastronomického provozu. Učí se vyjadřovat přiměřeně v psaném i mluveném projevu, žáci učí se také formulovat srozumitelně své myšlenky , zpracovávat texty, vyjadřovat se a vystupovat se zásadami kultury osobního projevu. Žáci se učí pracovat v týmu a podílet se na realizaci společenských pracovních a jiných činností, přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem. Po absolvování výuky ve vyučovacím předmětu společenská výchova má žák položeny základy profesní etiky, zná pravidla společenského chování a používá je, ví, jak řešit neobvyklé i zvláštní situace v gastronomickém provozu, ovládá zásady vystupování a chování pracovníků v gastronomických provozech a je připraven respektovat přání hostů jako jsou např. odlišné stravovací zvyklosti pramenící z tradic různých národů apod.. Vyučující by měl věnovat prostor nácviku situací a jejich řešení, vede žáky k samostatnosti, slušnosti úctě k hostům a poctivosti. Rozvíjí také dovednosti v komunikaci v různých situacích, zabraňuje vzniku konfliktních situací a vede žáky k zvládnutí problémových situací v provozu.

28

3.3. Srovnání všeobecných pravidel společenské výchovy se zásadami a pravidly společenské výchovy pro učební obor číšník-servírka První tabulka popisuje všeobecná pravidla společenské výchovy, která vyzdvihují znalci etikety a která jsou nutná pro příkladný život v dané společnosti.

Jarkovský:

Pozdrav, úcta

V restauraci

Stolování

Pracovní události

Představování

Rodinné udál.

Na ulici

Slavnostní události

Špaček:

-„-

-„-

-„-

-„-

Majorová:

-„-

-„-

-„-

-„-

Smejkal:

-„-

-„-

-„-

-„-

Jak je z tabulky patrné, ve všech srovnávaných knihách se autoři shodují v popisu témat, která jsou ve společnosti nejdůležitější. Je tedy nutné, aby se žáci s těmito základními pravidly seznamovali co nejvíce. Budou je totiž provázet v celém jejich životě. Druhá tabulka ukazuje výčet témat, která jsou v učebním plánu výučního oboru číšník-servírka v předmětu společenská výchova.

Učební plán: Pozdrav , úcta Představování

Chůze po ulici

Rodinné udál.

Pracovní udál.

V restauraci

Stolování

Slavnostní ud.

Z tabulky vyplývá, že žáci učebního oboru číšník-servírka jsou seznámeni během vyučovací doby

se všemi základními pravidly a zásadami

společenského

chování. Z podrobného zkoumání učebního plánu však vyplývá, že žáci se s těmito zásadami a

pravidly musí seznámit během přibližně dvaceti

vyučovacích hodin. V dalších hodinách / asi 13 h/ se zabývají vystupováním číšníka, osobností číšníka a řešením různých situací v gastronomickém provozu.

29

4. Výzkumná sonda k tématu bakalářské práce 4.1.

Cíle, hypotézy a metody šetření

Cíl bakalářské práce

Cílem mé bakalářské práce je srovnání obecných zásad a pravidel společenského chování se zásadami a pravidly společenského chování, se kterými jsou seznamováni žáci učebního oboru číšník-servírka a

posoudit podmínky pro

realizaci těchto pravidel. Zjistit kým a v jaké míře jsou žáci s těmito pravidly potřebnými pro život ve společnosti seznamováni a ověřit zda mají žáci nutný základ společenské výchovy z dětství. Ověřit, zda žáci gastronomického oboru číšník servírka mají širší znalosti ze společenské výchovy, než žáci, kteří nemají společenskou výchovu v učebním plánu.

Základní hypotézy:

H1: Většina žáků 2. ročníků na střední škole dnes nemá správné návyky společenské výchovy.

H2: Předpokládám, že na střední škole nejsou nyní ještě podmínky pro kvalitní společenskou výchovu.

30

H3: Většina žáků nemá základ společenské výchovy z rodiny.

H4: Předpokládám, že provozovatelé restaurací, kaváren a dalších podniků, kde lidé chtějí příjemně posedět , najíst se a trávit příjemné chvíle, budou zaměstnávat ve svých restauracích vyučené číšníky také proto, že správná společenská výchova je předpokladem kvalifikovaného číšníka.

H5: Žáci učebního oboru číšník-servírka mají širší znalosti ze společenské výchovy, než žáci, kteří společenskou výchovu nemají v učebním plánu.

Metody šetření:

Předmětem výzkumné sondy byli žáci 2. ročníku středních školy ve věku 16-18 let. Pro výzkum první a druhé hypotézy jsem použila metodu dotazníku, kde žáci odpovídali na otázky z rodinného a školního prostředí a ke které se vyjádřili učitelé v řízených rozhovorech, u třetí hypotézy jsem použila metodu řízeného rozhovoru, kde se učitelé střední školy vyjadřovali k podmínkám potřeby společenského chování, k chování žáků na jejich škole a o číšnících jako vzoru chování, pro výzkum čtvrté hypotézy jsem použila neřízený rozhovor s provozovateli stravovacích zařízení a pro výzkum páté hypotézy jsem použila vyhodnocení dotazníků.

Výsledky šetření vedly k analýze hypotéz a nakonec k závěru bakalářské práce.

31

4.2.

Analýza výsledků šetření

Při analýze první a druhé hypotézy jsem použila následující postup: •

Vytvořila jsem dotazník, do kterého jsem zařadila otázky týkající se chování, úcty, dodržování pravidel společenského chování na střední škole a zjišťovala jsem podmínky pro dodržování těchto pravidel. Každou otázku jsem vyhodnotila zvlášť a v tabulkách uvádím průměry kladných a záporných odpovědí u tématicky shodných otázek.

•

Potom jsem vypracovala otázky k řízenému rozhovoru s učiteli, abych zjistila jejich názor na podmínky dodržování společenských pravidel na střední škole a abych posoudila jak učitelé přispívají ke kvalitnímu společenskému chování ve škole, provedla jsem tyto rozhovory a vyhodnotila je.

•

Porovnávala jsem, zda se hypotéza potvrdila.

Při analýze třetí hypotézy jsem použila následující postup: •

Vytvořila jsem dotazník, do kterého jsem zařadila otázky, které zkoumají rodinné prostředí, úctu k rodičům, trávení volného času s rodiči, komunikace v rodině a dodržování pravidel společenského chování v rodině.

•

Každou otázku jsem vyhodnotila zvlášť a zjistila kolik procent žáků odpovědělo na otázky

kladně a kolik žáků odpovědělo záporně.

V tabulkách uvádím opět průměry u tématicky shodných otázek.

32

Při analýze čtvrté hypotézy jsem použila tento postup: •

Vytvořila jsem otázky pro řízený rozhovor s 20 provozovateli restaurací v Kroměříži, se kterými jsem vedla řízený rozhovor o tom, co si myslí o důležitosti správného společenského chování číšníků.

•

Vyhodnotila jsem odpovědi všech provozovatelů, každou otázku jsem vyhodnotila zvlášť a vyjádřila jsem stručný závěr k ověření hypotézy.

Při analýze páté hypotézy jsem použila tento postup: •

Po vyhodnocení dotazníků jsem porovnala zvlášť žáky učebního oboru číšník-servírka a zvlášť žáky ostatních oborů pro zjištění, zda žáci, kteří mají společenskou výchovu v učebním plánu mají širší znalosti ze společenské výchovy.

•

Ověřovala jsem platnost hypotézy.

Pro své ověřování jsem oslovila celkem 120 žáků. Z toho bylo 80 žáků střední školy učebního oboru číšník-servírka, kteří mají v prvním ročníku předmět společenská výchova a 40 žáků, kteří předmět společenské výchovy nemají v učebním plánu. Průzkum jsem provedla na Střední škole hotelové a služeb v Kroměříži a na Tauferově střední škole veterinární v Kroměříži. Oslovených učitelů bylo 30 a provozovatelů restaurací bylo v počtu 20.

Otázky jsem jednotlivě vyhodnotila a v tabulkách jsem sjednotila vyhodnocené otázky do tématických kruhů, které vedou k ověření hypotéz a k závěru práce.

33

Vyhodnocení otázek z dotazníku, týkajícího se rodinného prostředí: Základní otázka k ověření hypotézy č. 3 je otázka č. 1 (viz příloha č. 2):

Myslíte si, že základ výchovy vám dává rodina? ano

100%

ne

0%

Je zřejmé, že žáci vědí, že nejdůležitější základ v životě jim dává rodina

Každá další otázka byla zvlášť vyhodnocena

a jejich průměr kladných a

záporných odpovědí u tématicky shodných otázek uvádím v tabulkách.

Otázky týkající se dodržování společenských pravidel v rodině – otázky č. 2, 3, 4, 6, 18, 19, 23( viz příloha č. 2). ano

77%

ne

23%

Z vyhodnocení otázek je zřejmé, že žáci ve většině dodržují pravidla společenské výchovy v rodině.

Otázky týkající se trávení volného času dětí s rodiči – otázky č. 5, 7, 8, 16, 17, 20, 21( viz příloha č. 2). ano

64%

ne

36%

Z vyhodnocení otázek je zřejmé, že většina žáků si myslí, že jim rodina věnovala dostatek času při výchově.

34

Otázky , na které odpovídali žáci, zda dodržují pravidla slušnosti na veřejnosti otázky č. 24, 25 (viz příloha č. 2). ano

92%

ne

8%

Z vyhodnocení vyplývá, že žáci na veřejnosti dodržují nutná pravidla společenské výchovy.

Otázky č.9, 10, na které odpovídali žáci, zda je rodiče dostatečně vedli k učení základních společenských pravidel (viz příloha č. 2). ano

85%

ne

15%

Z této tabulky vyplývá, že žáci ve velké většině dostávají základní informace o chování ve společnosti.

35

Vyhodnocení otázek z dotazníku, týkajícího se školního prostředí Základní otázka k ověření hypotézy č. 2 je otázka č. 1( viz příloha č. 3): Myslíte si, že vás mohou učitelé na střední škole ovlivnit k lepšímu chování? ano

20%

ne

80%

Většina žáků se v dotazníku vyjádřila, že učitelé na střední škole již nemohou ve větší míře ovlivnit jejich chování.

Otázky, které ověřovaly hypotézu č. 1 – otázky č. 4, 5, 9, zda žáci dodržují základy společenské výchovy ve škole (viz příloha č. 3). ano

46%

ne

54%

Z vyhodnocení je zřejmé, že větší polovina žáků nedodržuje společenská pravidla ve školním prostředí.

Otázky, které se vztahují k ověření hypotézy č. 3 – otázky č. 2, 3, 6, 7, 8, 20, jaké mají ve škole podmínky pro dodržování společenských pravidel (viz příloha č. 3). ano

43%

ne

57%

Z šetření

vyplývá,

že

žáci

nemají

vhodné

společenských pravidel ve školním prostředí.

podmínky

pro

dodržování

36

Vyhodnocení otázek, týkajících se znalostí ze společenské výchovy Odpovědi všech dotazovaných žáků na otázky z etikety, vztahující se k ověření hypotézy č. 1 a hypotézy č. 5 byly vyhodnoceny takto:

kladných odpovědí

57%

záporných odpovědí

43%

Z šetření vyplývá, že žáci mají velmi slabé znalosti z etikety, které jsou nutné pro život ve společnosti..

Porovnávala jsem také, zda dívky mají širší znalosti ze společenské výchovy než chlapci. Graf č. 1 ukazuje , že dívky mají vyšší procento správných odpovědí, než chlapci.

Graf č. 1

Chlapci 40%

Dívky 60%

Dotazník ke znalostem žáků ze společenské výchovy je přiložen v příloze č. 4.

37

Dále jsem porovnávala, zda žáci učebního oboru číšník-servírka mají

širší

znalosti společenského chování než žáci, kteří společenskou výchovu nemají v učebním plánu a výsledky přispěly k analýze hypotézy č. 5.

V grafu jsou porovnáváni žáci Střední školy Tauferovy v Kroměříži a Střední školy hotelové a služeb Kroměříž, kde jsem u žáků porovnávala správné odpovědi na otázky ze společenské výchovy. Z vyhodnocení vyplynulo, že žáci hotelové školy mají pouze nepatrně , a to jen o 8%, širší znalosti, přestože mají předmět společenská výchova v učebním plánu.

Graf č. 2: Srovnání správných odpovědí z pravidel společenské výchovy 100 90 80 70

61% 53%

60 50 40 30 20 10 0

Číšníci

Ostatní obory

Dotazník ze společenské výchovy pro žáky středních škol je přiložen v příloze č.4.

38

Vyhodnocení rozhovorů s učiteli Z rozhovorů se 30 učiteli střední školy jsem získávala odpovědi na základní otázky vztahující se k hypotézám a odpovědi jsem poté přiblížila k odpovědím ano nebo ne. Otázky jsou v příloze č. 1.

Otázky k ověření H č. 2 1. Mají podle vás žáci dostatek informací ze společenské výchovy? 2. Mohou učitelé na střední škole ovlivnit chování žáků správným směrem? 3. Dávají učitelé ve škole žákům správný příklad v chování? Otázka k ověření H č. 1 4. Mají žáci na střední škole dostatečné návyky společenského chování a mají k učitelům úctu? Otázka k ověření H č. 4 5. Vidíte v číšnících vzor společenského chování?

Ad1) ano

80%

ne

20%

ad2) ano

65%

ne

35%

ad3) ano

35%

ne

65%

39

ad4) ano

25%

ne

75%

ad5) ano

85%

ne

15%

Z vyhodnocení rozhovorů vyplývá, že učitelé si myslí, že žáci mají dostatek informací ze společenských pravidel. Podle učitelů však žáci nedodržují společenská pravidla.Většina učitelů si také myslí, že sami ještě mohou příznivě ovlivnit chování žáků. Bohužel žáci nemají v učitelích správný vzor. Učitelé a vychovatelé se sami vyjádřili, že se nechovají podle všech zásad společenské výchovy, a tedy nedávají správný příklad žákům. I proto vyplynulo z rozhovorů, že žáci na střední škole nemají k učitelům úctu. Zda učitelé vidí v číšnících vzor společenského chování, odpověděla drtivá většina učitelů, že ano.

Vyhodnocení rozhovorů s učiteli přispělo k ověřování hypotéz.

Přehled otázek k řízenému rozhovoru pro učitele je přiložen v příloze č. 1.

40

Vyhodnocení rozhovorů s provozovateli restaurací a kaváren v Kroměříži Rozhovory byly vedeny s 20 provozovateli restaurací a závěry slouží k ověření hypotézy č. 4. Odpovědi na otázky jsem přiblížila k rozlišení ano nebo ne a jsou uvedeny v příloze č. 5. Základní otázka k ověření hypotézy č. 4 je otázka č.4: Dáváte přednost vyučeným číšníkům i proto, že budou mít potřebnou úctu k vašim hostům a tedy i správné vystupování? Ano

30%

ne

70%

Na otázku č. 1 provozovatelé odpověděli, že všichni číšníci u nich zaměstnáni jsou vyučení. Na otázku č. 2 odpověděli, že především vybírají vyučené číšníky, protože zvládnou danou práci odborně. Na otázku č. 3 odpověděli, že v žádném případě není vyučený číšník plnohodnotným pracovníkem, ale že všechno získá praxí. Na otázku č. 5 odpověděla většina, že jsou nyní spokojeni s chováním svých číšníků. Na otázku č. 6 odpovídali, že velice intenzivně a pečlivě kontrolují práci číšníků v dodržování společenských pravidel. Na otázku č. 7 odpověděli, že dbají na správné oblečení a vzhled číšníků. Na otázku č. 8 odpověděli dva provozovatelé, že se rozloučili s pracovníkem, který nedodržoval zásady společenské výchovy. Na otázku č. 9 odpověděli provozovatelé, že je potřeba občas proškolit v oblasti společenské výchovy všechny číšníky. Na otázku č. 10. odpověděli provozovatelé, že vyučený

číšník ještě není

příkladem společenského chování, ale že všechno závisí na tom, co je v člověku.

41

5.

Ověřování hypotéz

Při vyhodnocení průzkumu jsem srovnávala své předpoklady a domněnky s reálnými fakty, danými výpověďmi respondentů.

Ověření hypotézy č. 1: Z výzkumného šetření vyplynulo, že podle názorů 75% dotázaných učitelů na střední škole nemají žáci dostatečné návyky společenského chování, přestože 80% učitelů odpovědělo, že žáci mají dostatek informací ze společenské výchovy (viz str. 38, 39). Podobně 85% žáků uvedlo, že dostali nutné základy společenské výchovy

z rodiny. Alarmující je však zjištění, že 54% žáků nedodržuje tato

společenská pravidla ve školním prostředí a 52% žáků potvrdilo, že již mělo snížený stupeň z chování nebo důtku. Tyto skutečnosti jsou patrné z výsledků odpovědí na otázky č. 4, 5, a 9 viz. str.35. Žáci nemají k učitelům úctu, říká 75% učitelů. Vyplynulo to z výsledků rozhovorů s učiteli na str. 39. Hypotéza se potvrdila.

Diskuse k hypotéze č. 1: Výsledky potvrdily přiznání žáků, že nedodržují pravidla, která jsou nutná ve společnosti. Ve škole je především školní řád, který musí žáci dodržovat, ale 54% z nich uvedlo, že jej nedodržuje. Žáci dále uváděli, a to 100% žáků, že se setkali s pojmy morálka a etiketa, ale zároveň 92% žáků by se chtělo s těmito pravidly seznámit. Myslím, že to znamená to, že žákům se dostává těchto informací nedostatečně. Mají pouze základy ze základní školy, ale nikdo je dále nemotivuje a neučí jak se oblékat ve společnosti, neučí je základy zákonu významnosti a nikdo je nepřipravuje na situace při různých společenských událostech. Je ale mnoho situací, které je čekají, jakmile opustí střední školu. Zejména je to nástup do zaměstnání, při kterém se mohou dostat do rozpaků a může je to tak připravit například o vysněné zaměstnání.

42

Ověření hypotézy č. 2: Z výsledků šetření na str. 35 otázky č.1 vyplynulo, že 80% žáků na střední škole si myslí, že učitelé je už v tomto věku nemohou změnit k lepšímu chování. Další alarmující zjištění na str. 35 jsem dosáhla shrnutím odpovědí na otázky č. 2, 3, 6, 7, 8, a 20, kde 57% žáků uvedlo, že na střední škole nejsou příkladné podmínky v oblasti společenské výchovy a tedy nemají v učitelích vzor chování. Sami učitelé, a to 65% z nich, přiznávají v šetření na str. 38, že nedává žákům správný vzor jak v chování, tak v oblasti důvěry a společenského styku. Hypotéza se potvrdila.

Diskuse k hypotéze č. 2: Na středních školách je opravdu už asi pozdě na větší převýchovu žáků. V jejich patnácti a více letech se už i oni cítí velcí a nechtějí tedy přijímat vědomě jakoukoli převýchovu. Učitelé proto musí výchovu pojmout tak, jak jim i ukládá pedagogická nutnost, že povedou žáky k výchově nepřímo – formováním osobnosti a především svým příkladem. Na střední škole jsou to žáci již s větším přehledem, a proto více vnímají své okolí. Velký vliv na žáky má určitě také jejich prostředí ve třídě. Jedinec, třebaže má ve výchově dobré předpoklady do společnosti, reaguje a začleňuje se do kolektivu, i když ten není třeba ideální. Je to touha k někomu či něčemu patřit, nebýt stranou, a tak se i hodní žáci často dostanou na špatnou cestu, z které je těžké sejít a být opět osamocen. Učitelé odpovídali také, že žáci, pokud jsou sami, jsou milí, zdvořilí a slušní, jakmile ale jsou ve skupince, už jsou neuctiví, drzí, nezdraví, jsou hluční a tedy nespolečenští. Většina učitelů také uvedla, že žáci zdraví pouze ty učitele, kteří je učí a ostatní učitele a pracovníky školy nezdraví.

43

Ověření hypotézy č. 3 Z výzkumného šetření otázky č. 1 na str. 33 jsem vyhodnotila, že 100% žáků si uvědomuje, že základ výchovy jim dává rodina. Zároveň z šetření otázek z rodinného prostředí na str. 33 uvedlo 77% žáků, že v rodině dodržují společenská pravidla a větší polovina říká, že jim rodiče věnovali dostatek času při trávení volného času. Podobně 85% žáků potvrdilo, že jim rodiče poskytli základy společenských pravidel a na str. 34 uvedlo 92% žáků, že na veřejnosti dodržují společenská pravidla. Až 75% žáků uvedlo, že mají k rodičům úctu. Také 73% žáků vyplnilo, že rodiče mají úctu k nim. Další šetření otázek č.11, 12, a 13 (viz.příloha č. 2) potvrdilo, a to 80% žáků, že jim rodiče v dětství věnovali dostatek času při společenských hrách, potřebných pro správný a zdravý rozvoj jedince. Hypotéza se nepotvrdila.

Diskuse k hypotéze č. 3: Byla jsem překvapena jak žáci velice kladně popisují své rodinné prostředí. Možná, že si toto prostředí i většina z nich jen idealizuje. V dnešní době víme jaká je rozvodovost, a bylo již také mnoho výzkumů na to, kolik žáků žije jen s jedním rodičem. Možná, že žáci, kteří naopak nemohou vyniknout doma,

potřebují

vynikat alespoň v partách ve škole. Cítí se potom silní a projevují se hlučností a i provokacemi. Děti tak potřebují stále něčím upoutávat. Vždyť už J. A. Komenský napsal myšlenku, že: „Děti vždy rády něco dělají, proto krev mladá tiše státi nemůže“. Většina rodičů se tak ale potýká s mnoha problémy. Mít správně vychované děti není jednoduché. Leckterým rodičům se to nepodaří. Úspěšní rodiče a jejich děti na udržení správného chování spolupracují. Úspěšní rodiče chápou, že jejich chování ovlivňuje chování jejich dětí a musí být tedy jejich vzorem.

44

Ověření hypotézy č. 4. Z vyhodnocení rozhovorů na str. 40

a šetření základní otázky č. 4 s 20

provozovateli restaurací v Kroměříži vyplývá, že celých 70% dotázaných si myslí, že vyučený, tedy kvalifikovaný číšník, není ještě zárukou příkladného společenského chování, ale vše závisí od toho, jaký je člověk uvnitř. Proto také uvedli, že ne každý vyučený číšník je vzorem chování, i když měl absolvovanou společenskou výchovu. Hypotéza se nepotvrdila.

Diskuse k hypotéze č. 4: Je pro mě kladné zjištění, že ve všech ověřovaných provozovnách jsem se setkala s vyučenými číšníky. Studijní obor číšník servírka připravuje žáky na zvládnutí psychologického jednání, profesního jednání ve společnosti, vystupování mezi lidmi a ovládání techniky obsluhy. Všichni provozovatelé se vyjádřili tak, že číšníka, který je u nich zaměstnán si sami převychovají( pokud je to nutné) ke správnému přístupu k zákazníkům. Sledují a mají zájem o správné chování svých zaměstnanců, dbají na správný vzhled a tím si budují svou image provozovny, do kterých se jim tak budou hosté rádi vracet. Většina učitelů se v rozhovoru vyjádřila, že číšníci jsou jim velmi dobrým společníkem při trávení volného času. Také uváděli, že už vidí číšníky ve správném vhodném oblečení a většina si také myslí, že číšníci jsou vzorem pro společenské chování. Učitelé se také vyjádřili, že vídají správné vystupování a zdvořilost u většiny číšníků. Je tedy na provozovatelích, aby zaměstnávali číšníky, kteří budou vzorným příkladem v chování.

45

Ověření hypotézy č. 5.

Porovnávala jsem výsledky vědomostí z dotazníku o pravidlech společenské výchovy žáků 2 ročníků oboru číšník-servírka, kteří měli společenskou výchovu v učebním plánu se žáky, kteří společenskou výchovu neabsolvovali. Z průzkumu a grafu na str. 37 vyplývá, že žáci 2. ročníku učebního oboru číšník-servírka mají pouze o 8% širší znalosti v oblasti společenské výchovy, než ostatní obory. Z šetření na str. 36 vyplývá, že žáci mají slabé znalosti z etikety. Všichni žáci dohromady měli jen 57% správných odpovědí, potvrdilo to šetření na str. 36. Z grafu na str. 36 dále vyplývá, že dívky měly vyšší procento správných odpovědí, než chlapci. Hypotéza se nepotvrdila.

Diskuse k hypotéze č. 5:

Myslím, že žáci učebního oboru číšník-servírka mají přibližně stejné výsledky znalost jako ostatní respondenti proto, že v učebním plánu je vyčleněno pro společenskou výchovu 33 hodin, z toho jen pouhých 20 hodin za rok základům společenské výchovy a zbývajících 13 hodin se věnují stolování, osobnosti číšníka a psychologii práce. Je to tedy velmi málo prostoru, aby se žáci naučili celé etiketě, která je obsáhlá, např. v Etiketě L. Špačka na 164 stránkách. Žáci tak nemohou mít zdaleka přehled o všech situacích, které mohou v jejich životě nastat a neumí potom správně reagovat a správně se chovat. Proto se podle mě nepotvrdila hypotéza. Žáci mají v této oblasti stále málo vědomostí.

46

5.1. Shrnutí výsledků šetření Zásady a pravidla

společenské výchovy na hodnocených

středních školách

nejsou dodržovány. Toto tvrzení potvrdilo ověřování hypotéz a výsledky šetření.

1. Vyhodnocení žáci i učitelé si myslí, že žáci na středních školách byli dostatečně seznámeni se společenským chováním.

Důležité je ale zjištění, že 92% žáků by chtělo tato pravidla znát ve větší míře.

2. 54% žáků nedodržuje ve škole tyto zásady společenského chování a školní řád.

Závažné zjištění je, že učitelé bohužel nedávají žákům správný příklad v oblasti chování, úcty a společenského styku.

3. Základy společenské výchovy nám rodiče poskytli, tvrdilo 85% žáků v dotazníku.

Pozitivní zjištění bylo, že žáci dodržují zásady společenské výchovy v rodině.

4. Absolvent učebního oboru číšník-servírka není ještě zárukou správného společenského chování.

Prokázalo to vyhodnocení rozhovorů s provozovateli restaurací.

5. Žáci učebního oboru číšník-servírka nemají širší znalosti z pravidel společenské výchovy než žáci jiných učebních a studijních oborů.

Rozdíl v teoretických vyučovacích hodinách společenské výchovy mezi obory byl pouze 20 vyučovacích hodin, což je pravděpodobně velmi málo.

47

Závěr Všichni žijeme v určitém společenství. V rodině, ve škole a v celé společnosti si vytváříme své představy o světě. Většinu všech představ a poté přesvědčení si přinášíme z dětství. Rodina, škola a společnost tak musí dávat především správný příklad v dodržování společenských pravidel, aby žáci viděli jen kladné vzory. Shrnutí výzkumného šetření ukázalo, že chování žáků na střední škole není vhodné. Bohužel závažným problémem je, že většina učitelů, kteří by měli dávat správný příklad v chování, vzájemné úctě a při veškerém společenském styku, tak nečiní. Dokud se tedy nezmění chování dospělých pracovníků mezi sebou, nemůžeme očekávat správné chování u žáků. Učitelé praktického vyučování mají velkou příležitost správně morálně působit na žáky. Jsou totiž s těmito žáky denně 6 – 7 hodin , což je mnohdy více než s rodiči. Je to doba, při které mohou tito učitelé udělat mnoho pro správný a příkladný morální vývoj žáků. Jsem přesvědčena, že je potřeba přidat žákům ještě více informací z oblasti společenské výchovy, než se jim dostává doposud. Bylo zjištěno, že žáci také chtějí znát tato pravidla ve větší míře. Snad ti, kteří v dnešní době vytvářejí nové rámcové a školní vzdělávací programy zohlední tuto potřebu žáků i celé společnosti. Vždyť žáci potřebují znát tato pravidla, budou přece zanedlouho např.

hledat zaměstnání a pohybovat se v různých kolektivech

a společnostech. Tato pravidla a zásady se však nenaučí pouze odposloucháním. Navrhovala bych více přednášek spolu s ukázkami, kdy se budou zvát do školy vybraní přednášející z různých oblastí společenského styku, např. stolování, oblékání, úpravy zevnějšku, znalce zahraniční klientely, chování při různých příležitostech aj. Věřím, že i učitelé se budou snažit situačními a inscenačními metodami motivovat a správně vést žáky k příkladnému společenskému chování. V této práci jsem se utvrdila v přesvědčení, jak je pro žáky důležitý správný výchovný vzor.

48

Seznam literatury ADAMOVÁ, L., aj. Základy společenských věd. Praha: Fortuna, 2004, s. 152. BIDDULPH, S. Tajemství výchovy šťastných dětí. Praha: Portál, 2006, s.136. ČAČKA, O. Psychologie dítěte. Tišnov: Sursum, 1996. ČAČKA, O. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti. Brno: Doplněk, 2002, s. 384. ČÁP, J. , MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. JARKOVSKÝ, J. Společenský katechismus. Praha: Československý spisovatel, 1992, 1. vyd., s. 320. KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995. MAJOROVÁ, M. – WINTER, J. O slušném chování fakta. Praha: SPN, 1970. MATĚJČEK, Z. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 2. vyd., 1989. PRÚCHA, J. Alternativní školy. Praha: Portál, 1996. PRÚCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2006. SALAČ, G. Stolničení. Praha: Merkur, 1980. SEDLÁČEK, I., SADLÁČEK, T. Jak se chovat ve společnosti. Praha: Computer press, 2001. SEVERE, S. Co dělat, aby se vaše děti správně chovaly. Praha: Portál, 2000. SMEJKAL, V. Lexikon společenského chování. Praha: Grada, 1993, s. 224. STŘELEC, S. ed. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Masarykova univerzita, 2004. STŘELEC, S. ed. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy II. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ŠPAČEK, L. Velká kniha etikety. Praha: Mladá fronta, 2005, s. 232. VÁŠÁRYOVÁ, M. Diskrétní průvodce. Praha: Pragma, 1999. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001.

49

Resumé Předložená bakalářská práce se zabývá dodržováním zásad a pravidel společenské výchovy v rodinném a školním prostředí. První kapitola pojednává o vývoji a významu společenských pravidel ve společnosti a seznamuje s činiteli, kteří se podílejí na společenské výchově žáků. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou gastronomických oborů a důležitosti společenské výchovy v učebních plánech gastronomických oborů. Ve třetí kapitole se pohlíží na význam a realizaci společenské výchovy u učebního oboru číšník-servírka. Čtvrtá kapitola konstatuje výsledky rozhovorů s učiteli a dotazníkového šetření žáků o dodržování společenských pravidel v rodině a školním prostředí, zjišťuje podmínky pro dodržování těchto pravidel, ověřuje hypotézy a shrnuje výsledky šetření.

Summary Submitted bachelor’s thesis deals with observance of the principles and rules of social education in family and school environment. The first chapter discusses development and importance of social rules in society and introduces factors which are concerned in social education of students. The second chapter deals with characteristic of gastronomic field and the importance of social education in curriculum of gastronomic subjects. The third chapter looks at the importance and implementation of social education within the field of study waiter-waitress. The fourth chapter states the results of interviews with teachers and questionnaires of students about observance of social rules in family and school environment, ascertains conditions for observance of these rules, verifies hypotheses and sums up the results of inqu.

Příloha č. 1 Otázky určené pro řízený rozhovor s oslovenými učiteli různých typů škol, k vyjádření o chování žáků na jejich škole, o dostupnosti společenských pravidel a také, co si myslí o číšnících jako vzoru v chování ve společnosti.

1. Myslíte si, že děti mají dostatek informací o společenských pravidlech? 2. Myslíte si, že základ ve společenském chování jim dává především rodina? 3. Věříte, že učitel může napravit chyby v chování přinesené z rodiny? 4. Mají žáci k učitelům úctu? 5. Dávají učitelé žákům správný příklad v chování a vystupování? 6. Myslíte si, že žáci mají úctu k rodičům? 7. Myslíte, že rodiče vedou žáky k úctě a zdvořilosti? 8. Snažíte se žáky vždy vést ke zdvořilosti a úctě, třeba i rázně a okřiknutím? 9. Trváte vždy na pozdravu u žáka, který vás míjel? 10. Zdraví Vás žáci vždy a chovají se uctivě?

11. Myslíte si, že číšník je dnes vzorem společenského chování? 12. Vídáte u číšníků správné vystupování a zdvořilost? 13. Vídáte u číšníků vhodné oblečení – správný vzhled? 14. Je Vám číšník příjemným společníkem v provozu veřejného stravování? 15. Je podle Vás vidět na číšnících větší znalost společenských pravidel?

16. V jakých předmětech jsou žáci seznamováni se společenskými pravidly? 17. Je to podle Vás dostatečná příprava pro život ve společnosti? 18. Zařadili byste žákům další hodiny společenské výchovy do učebního plánu? 19. Myslíte si, že dnes učitelé vychovávají dostatečně nebo stále pouze vyučují? 20. Věříte, že škola může dostatečně ovlivnit chování dětí správným směrem?

Příloha č. 2 Dotazník pro žáky 2. ročníku střední školy. Zakroužkujte vhodnou odpověď.

Žena

Muž

I. skupina otázek se zabývá rodinným prostředím a tím, jaký základ společenských pravidel si přinášíte z rodinného prostředí.

l. Myslíte si, že základ výchovy dává rodina? a) ano b) ne 2. Máte v rodičích svůj vzor? a) ano b) ne 3. Máte k rodičům úctu, jste k nim zdvořilí? a) ano b) ne 4. Jsou rodiče zdvořilí k Vám? a) ano b) ne 5. Mají na Vás rodiče dostatek času? a) ano b) ne 6. Komunikují s Vámi rodiče, jak je to jenom možné? a) ano b) ne 7. Trávíte s rodiči denně alespoň hodinu? a) ano b) ne 8. Volný čas trávím většinou bez rodičů. a) ano b) ne 9. Učili Vás rodiče někdy nějaká pravidla o zdravení, představování, oslovování? a) ano b) ne 10. Učili Vás někdy rodiče pravidla o oblékání, stolování, chování ve společnosti? a) ano b) ne

Pokračování dotazníku.

( otázky č. 11 – 15 se vztahují především k dětství)

11. Máte, nebo měli jste, doma společenské hry / dáma, člověče, nezlob se, atd./ ? a) ano b) ne 12. Hráli si s Vámi rodiče tyto hry často, téměř denně? a) ano b) ne 13. Myslíte si, že Vám v této oblasti věnovali rodiče dostatek času? a) ano b) ne 14. Volný čas jsem trávil především u počítače, než hrou s rodiči. a) ano b) ne 15. Raději bych více času trávil s rodiči, ale neměli na mě dostatek času. a) ano b) ne 16. Trávíte víkendy s rodiči? a) ano b) ne 17. Večeříte nebo obědváte, pokud to jde, s rodiči? a) ano b) ne 18. Je pro Vás v rodině důležité správné chování ? a) ano b) ne 19. Chováte se k sobě v rodině navzájem pěkně? a) ano b) ne 20. Chodíte někdy s rodiči do divadla, do kina, na výstavy, na koncerty? a) ano b) ne 21. Chodíte s rodiči na návštěvy ke známým nebo k přátelům? a) ano b) ne 22. Na návštěvě se chovám slušně. a) ano b) ne 23. Používáte v rodině vulgární výrazy? a) ano b) ne 24. Dodržujete pravidla slušnosti a úcty ke starším lidem? a) ano b) ne 25. Dodržujete pravidla silničního provozu /a jiných/ na veřejnosti? a) ano b) ne

Příloha č. 3 Dotazník pro žáky 2. ročníku střední školy. Zakroužkujte vhodnou odpověď.

Žena

Muž

II. skupina otázek se zabývá školním prostředím a tím, jaká pravidla společenské výchovy uplatňujete ve škole.

1. Myslíte si, že Vás učitelé mohou ovlivnit k stále lepšímu chování? a) ano b) ne 2. V naší škole vládne úcta a zdvořilost. a) ano b) ne 3. Myslíte si, že učitelé Vás učí s láskou, jako by učili své děti? a) ano b) ne 4. Dodržujete ve škole nastavená pravidla chování plynoucí ze školního řádu? a) ano b) ne 5. Měl/ měla jste někdy důtku, nebo snížený stupeň z chování? a) ano b) ne 6. Mají podle Vás mezi sebou učitelé vzájemnou úctu? a) ano b) ne 7. Jsou Vám učitelé v chování kladným příkladem? a) ano b) ne 8. Vážíte si svých učitelů po lidské stránce? a) ano b) ne 9. Zdravím vždy všechny učitele, které ve škole míjím. a) ano b) ne 10. Učitelé nás vedou ke zdvořilosti. a) ano b) ne

Pokračování dotazníku.

11. Setkal/a jste se během školní výuky s pojmy morálka, etika, etiketa? a) ano b) ne 12. Chtěl/a byste znát pravidla správného zdravení, představování a oslovování? a) ano b) ne 13. Chtěl/a byste znát pravidla správného oblékání do společnosti? a) ano b) ne 14. Chtěl/a byste znát zásady správného stolování v restauraci? a) ano b) ne 15. Chtě/a byste znát vše o přijímacím pohovoru /jak se obléci, jak mluvit, atd./? a) ano b) ne 16. Chtěl/a byste znát zásady chování ve společnosti významných hostů? a) ano b) ne 17. Chtěl/a byste vědět, jak se chovat při různých společenských událostech? a) ano b) ne 18. Znáte některé správné zásady společenských pravidel, kromě zdravení? a) ano / prosím, rozepište je na konci dotazníku/ b) ne 19. Myslíte si, že by Vás škola měla s těmito pravidly seznamovat? a) ano b) ne 20. Vychovává Vás /co se týká společenského chování/ více škola než rodina? a) ano b) ne

Příloha č. 4 Dotazník pro žáky 2. ročníku střední školy. Zakroužkujte vhodnou odpověď.

Žena

Muž

III. skupina otázek se týká znalostí zásad a pravidel společenského chování 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

Kdo je společensky významnější? a) žena b) ředitel, např. školy S kým se pozdravíme nejdříve? a) s přáteli b) s cizími lidmi Kdo se komu představuje jako první? a) muž ženě b) žena muži Kdo se komu představuje jako první? a) společensky významnější osoba méně významné osobě b) společensky méně významná osoba významnější osobě Ruku podává nejdříve: a) společensky méně významná osoba b) společensky významnější osoba Jak se představujeme? a) nejdříve jménem a potom příjmením b) nejdříve příjmením a potom jménem Zdravení: a) šéf zdraví jako první své podřízené ženy b) podřízené ženy musí pozdravit šéfa jako první Jak dlouho trvá stisk ruky při uvítání? a) asi jednu vteřinu b) asi pět až deset vteřin Při podávání ruky u stolu: a) muž za všech okolností vstane b) muž může sedět, pokud žena už sedí Při pozdravu se políbíme: a) jen náznakově, k ruce i tváři se jen přiblížíme b) ke tváři se jen přiblížíme, ale ruku můžeme přímo políbit Při chůzi na chodníku: a) žena jde po levici muže b) žena jde po pravici muže Při vstupu do restaurace: a) žena jde jako prví b) muž jde jako první

Pokračování dotazníku.

/Na zvýrazněné otázky odpovídejte podle pohlaví/

13. Při vstupu do místnosti muž smeká: a) klobouk i jinou čepici b) jen klobouk, jinou čepici si může nechat 14. Do schodů jde jako první: a) žena b) muž 15. Pokud nám někdo uvolní místo k sezení v dopravním prostředku: a) můžeme odmítnout b) musíme ho přijmout 16. Muž s hladkou tváří se holí: a) denně b) alespoň jednou za tři dny 17. Umíte si uvázat kravatu? a) ano b) ne 18. Večerní oblek má barvu: a) černou nebo tmavě modrou b) černou nebo černou s výrazným proužkem 19. Rozepnutí saka u slavnostní večeře: a) sako se nikdy nerozepíná b) sako se rozepíná jen pokud to dovolí dáma u stolu 20. K obleku nosíme pouze: a) šněrovací černé boty b) mohou být i mokasíny, ale černé 21. Pokud sedíme a máme nohu přes nohu: a) nesmí být vidět ani kousek nohy bez ponožky b) může být noha bez ponožky vidět jen dva centimetry 22. Žena obléká kalhoty: a) pouze na běžné nošení b) může si je dnes obléci i na slavnostní večeři 23. Na slavnostní večeři může mít žena: a) jen uzavřené lodičky b) může mít lodičky s otevřenou patou nebo špičkou 24. Ve společnosti žena: a) musí mít vždy punčochy b) nemusí mít, pokud je léto 25. Při jednání s klienty: a) nejdříve se představíme a vyslechneme klienta b) nejdříve nabídneme příchozímu židli

Příloha č. 5 Otázky položené provozovatelům restaurací a kaváren ve městě Kroměříži pro řízený rozhovor na téma úrovně společenské výchovy jejich zaměstnaných číšníků, názor provozovatelů na důvody, které ovlivňují přijetí nového číšníka do zaměstnání a jejich názor na absolventy odborných učilišť.

1.

Kolik máte nyní vyučených a kolik nevyučených číšníků?

2.

Vybíráte si vyučené číšníky především proto, že mají odborné vzdělání?

3.

Považujete čerstvého absolventa v oboru číšník za plnohodnotného číšníka?

4.

Dáváte přednost vyučeným číšníkům i proto, že budou mít potřebnou úctu k vašim hostům a tedy správné vystupování?

5.

Jste spokojen s úctou a vystupováním vašich číšníků?

6.

Kontrolujete nějak toto vystupování a chování k hostům?

7.

Dbáte na správné, typické a vhodné pracovní oblečení u vašich číšníků?

8. Odešel někdy ,odešel by, od Vás číšník z důvodu špatného chování k hostům? 9.

Kolik vašich číšníků by si , podle Vás, potřebovalo opět osvěžit znalosti ze společenské výchovy?

10. Myslíte si, že číšník je příkladem, tedy vzorem, v chování a vystupování?

Anotace Bakalářská práce pojednává o dodržování společenských pravidel v rodinném a školním prostředí a jejím významu pro žáky učebního oboru číšník-servírka. Zabývá se činiteli, kteří ovlivňují žáky při realizaci těchto zásad a pravidel společenské výchovy.

Klíčová slova Etika, etiketa, společenské chování, rodina, dítě, škola, žák, číšník, společnost.

Annotation The bachelor’s thesis deals with observance of the rules of social education in family and school environment and its importance for students of the field of study waiter-waitress. It discusses factors which influence students while implementing these principles and rules of social education.

Key words Ethic, etiquette, social behaviour, family, child, school, student, waiter, society.

Posudek vedoucího bakalářské práce Studijní obor Forma studia Název práce Autor práce Vedoucí práce

Učitelství praktického vyučování Kombinované studium Společenská výchova jako součást profesní přípravy v gastronomických oborech. Miroslava Zaviačičová doc. PhDr. Stanislav Střelec CSc. Hodnocení práce

teoretický odpovídá názvu Obsah práce práce odpovídá Struktura práce tématu zcela A Metodologie práce A Formální úprava odpovídají Citace v práci normě vhodně doplňují Přílohy práce téma odpovídá Seznam literatury tématu odpovídá Počet stran práce požadavku Charakter práce

Přínos práce

velmi přínosná práce

Celkové hodnocení

A

Doporučení k obhajobě

empirický výzkum odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou B C D C D B odpovídají odpovídají s připomínkou s výhradou netýkají se jsou nevhodné tématu k tématu odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou pozitivní přínos práce B

C

umělecký neodpovídá názvu práce neodpovídá požadavkům E F E F neodpovídají nejsou v práci uvedeny neodpovídá neodpovídá dané práci přínos nelze vymezit

standardně přínosná práce D doporučuji

E

F nedoporučuji

Připomínky, výhrady, zdůvodnění:

Otázka k obhajobě: .......................................................................................................................

V Brně dne ...........................................

…………………… Podpis

Poznámka: Převodní tabulka klasifikačních stupňů

Stupeň

Výborně

Velmi dobře

Dobře

Uspokojivě

Vyhovující

Nevyhovující

Označení

A

B

C

D

E

F

Hodnota

1

1,5

2

2,5

3

4

Oponentský posudek bakalářské práce Studijní obor Forma studia Název práce Autor práce Oponent

Učitelství praktického vyučování Kombinované studium Společenská výchova jako součást profesní přípravy v gastronomických oborech Miroslava Zaviačičová

Hodnocení práce teoretický odpovídá názvu Obsah práce práce odpovídá Struktura práce tématu zcela A Metodologie práce A Formální úprava odpovídají Citace v práci normě vhodně doplňují Přílohy práce téma odpovídá Seznam literatury tématu odpovídá Počet stran práce požadavku Charakter práce

Přínos práce

velmi přínosná práce

empirický výzkum odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou B C D C D B odpovídají odpovídají s připomínkou s výhradou netýkají se jsou nevhodné tématu k tématu odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou odpovídá odpovídá s připomínkou s výhradou pozitivní přínos práce

standardně přínosná práce

umělecký neodpovídá názvu práce neodpovídá požadavkům E F E F neodpovídají nejsou v práci uvedeny neodpovídá neodpovídá dané práci přínos nelze vymezit

Celkové hodnocení

A

B

C

D

E

doporučuji

Doporučení k obhajobě

F nedoporučuji

Připomínky, výhrady, zdůvodnění:

Otázka k obhajobě: .......................................................................................................................

V Brně dne ...........................................

…………………… Podpis

Poznámka: Převodní tabulka klasifikačních stupňů

Stupeň

Výborně

Velmi dobře

Dobře

Uspokojivě

Vyhovující

Nevyhovující

Označení

A

B

C

D

E

F

Hodnota

1

1,5

2

2,5

3

4