Transformace penzijního připojištění se státním příspěvkem – 3. část JUDr. ZDENĚK HÁJEK, specialista na sociální zabezpečení V listopadu 2011 byl Parlamentem ČR přijat zákon č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Účinnosti nabude dnem 1. 1. 2013. Jeho přijetím a příjetím dalších dvou zákonů, které jsme zmínili mj. v úvodu ke 2. části tohoto seriálu, dochází k transformaci systému penzijního připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.) na nový systém doplňkového penzijního spoření. Tentokrát k tomuto tématu pokračujeme již 3.částí. Ta je převážně věnována otázkám investování na finančních trzích a dozvíme se v ní například, jak má probíhat investování účastnického fondu, jaká opatření je třeba přijmout pro kontrolu možných rizik při tomto investování a jaké jsou investiční limity, jež by měly předcházet v zájmu účastníků penzijního spoření investičnímu riziku. Zabývat se budeme i převáděním účastnických fondů na jiné penzijní společnosti, jejich slučováním a rušením a obhospodařováním jejich majetku za nejlepších podmínek pro účastníky spoření. 31. Investování konzervativního fondu omezeno v zájmu jeho bezpečnosti Jediným povinným účastnickým fondem je konzervativní povinný fond. Jeho investování je omezeno a jde hlavně o výplatní fond se zajištěním maximální likvidity (platební schopnosti). Jeho smyslem je konzervovat hodnoty vložených prostředků. Investování tohoto fondu je nastaveno tak, aby hodnota jeho majetku příliš nekolísala. Tomu je podřízeno jeho investování. Investuje do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), vč. zahraničních dluhopisů, a do termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti do 2 let a také do podílových listů podílového fondu. Pokud jde o investování do již zmíněných dluhopisů, může konzervativní fond také investovat do dluhopisů, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, -1-
Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou ČNB zapíše do seznamu, který vede. Povinný konzervativní fond investuje také do cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu a jehož hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy a který zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne. Tento podílový fond může investovat výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s průměrnou splatností nejvýše půl roku či do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová agentura přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni. Dalším omezením investování povinného konzervativního fondu ve prospěch jeho bezpečnosti je ustanovení § 98 zákona, podle kterého tento fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů, jakými jsou dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky za podmínek stanovených zákonem. 32. Způsob investování účastnického fondu Způsob investování účastnického fondu upravuje § 100 zákona. Podle něho účastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona pouze do nástrojů vyjmenovaných v zákoně. Například jde o investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo s nimiž se obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže tyto trhy jsou
-2-
uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném ČNB, nebo do investičních cenných papírů z nové emise, jestliže emisní podmínky obsahují závazek, že bude podána žádost o jejich přijetí k obchodování na některém z převodních míst uvedených v zákoně a tato žádost bude podána tak, aby byly tyto investiční cenné papíry přijaty k obchodování nejpozději do 1 roku ode dne emise, nebo do cenných papírů vydávaných standardním fondem kolektivního investování nebo zahraničním standardním fondem kolektivního investování, pokud podle statutu fondu kolektivního investování může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem kolektivního investování, zahraničním standardním fondem kolektivního investování, speciálním fondem kolektivního investování nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který splňuje podmínky uvedené v zákoně. Účastnický fond může nabýt investiční cenný papír, cenný papír kolektivního investování, finanční derivát nebo jiný nástroj peněžního trhu i když nebyl plně splacen. Zákon stanoví, že hodnota všech investičních cenných papírů z nové emise může tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Pokud tyto cenné papíry nebyly do jednoho roku ode dne jejich emise přijaty k obchodování, musí je podle zákona o doplňkovém penzijním spoření účastnický fond do 3 měsíců prodat. Účastnický fond nesmí investovat do investičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako tato penzijní společnost. Požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fond investovat, stanoví prováděcí právní předpis. V § 101 zákona, který upravuje vnitřní postupy pro kontrolu rizik spojených s investováním účastnického fondu, se stanoví, že účastnický fond je povinen používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním a postupy pro -3-
přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu. Účastnický fond je také povinen zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika z hlediska regionálního, sektorového a měnového. Podle § 102 může účastnický fond používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu. Otevřené pozice (investice do finančních nástrojů, které nebyly dosud na finančním trhu zhodnoceny) vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu. Derivát je termínovaná smlouva o budoucím nákupu nebo prodeji daného aktiva, např. akcií, za předem sjednaných podmínek. Deriváty se používají zejména k zajištění proti možným rizikům, především proti pohybu kurzu. Úprava limitu vůči derivátům obsažená v zákoně o doplňkovém penzijním spoření je do zákona dána proto, že je třeba být zvlášť opatrný a obezřetný, aby kvůli rychlému poklesu hodnoty podkladového aktiva (akcií, akciových indexů, komodit nebo měn) nedošlo k rapidnímu poklesu hodnoty majetku v účastnickém fondu. Při nabývání investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu účastnický fond dodržuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem (prováděcí právní předpis stanoví druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může účastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, a postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty). Investiční limity (ukazatele určující maximální hranice pro investování do jednoho nebo skupiny cenných papírů) vůči jedné osobě vycházejí ze zákona o kolektivním investování a
-4-
v zákoně o penzijním doplňkovém spoření jsou upraveny § 103. Ten upravuje zejména základní omezení ve vztahu k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu a finančním derivátům, se kterými se neobchoduje na regulovaných trzích. Zákon stanoví, že společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu (trhu s úvěry, vklady, půjčkami a dluhovými cennými papíry s původní splatností do jednoho roku) vydaných jednou osobou. To neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž eminentem je Česká republika nebo ČNB. Vklady účastnického fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu. Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v zákoně, nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou regulovaná banka, nebo 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou jiná osoba. Součet hodnot investic účastnického fondu vůči jedné osobě v obchodech podle uvedené právní úpravy nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Účastnický fond může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní společnost obhospodařující tento účastnický fond, až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž účastnický fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu, ovšem za podmínky, že to účastnický fond má uvedeno ve svém statutu. To neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem (ten, kdo dává peníze nebo cenné papíry do oběhu) je Česká republika nebo ČNB. Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, -5-
jestliže tyto investiční nástroje vydal nebo za ně převzal záruku emitent, kterým není Česká republika nebo ČNB. Součet hodnot investic vůči jedné osobě v těchto obchodech nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Pro výše uvedené účely se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern (sdružení podniků různých odvětví). 33. Účastnický fond investující převážně do státních dluhopisů V § 104 je zákonem upraven účastnický fond, který investuje převážně do státních dluhopisů a obdobně bezpečných cenných papírů. Se souhlasem ČNB se statutem účastnického fondu může do takto cenných papírů investovat až 100 % svého majetku. Přitom se řídí zvláštní úpravou limitů, jak je obsažena v odstavci 2 § 104 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Ve statutu účastnického fondu penzijní společnost uvede srozumitelně a výrazně, že jí ČNB umožnila takto investovat a současně uvede osoby, které vydaly nebo převzaly záruku za investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, do kterých hodlá investovat více než 35 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu. V majetku v účastnickém fondu musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu. Odkazem na § 98 v této právní úpravě zákon o doplňkovém penzijním spoření vymezuje emitenty, jejichž cenné papíry se pokládají za relativně bezpečné. A to uvedením, kde může povinný konzervativní fond investovat. Zákon říká, že může investovat pouze do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou. Dále zákon stanoví, že může investovat pouze do
-6-
nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou, a pouze do dluhopisů a obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou ČNB zapíše do seznamu, který vede. Pokud jde o schválení statutu Českou národní bankou, ta ho schválí pouze tehdy, jestliže penzijní společnost prokáže, že ochrana účastníků tohoto účastnického fondu bude rovnocenná ochraně účastníků účastnického fondu dodržujícího limity podle § 103. Takovými limity podle uvedeného paragrafu je například investování nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, provádět vklady účastnického fondu u jedné regulované banky tak, aby dosáhly nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu a uvědomění si vždy rizika spojeného s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v zákoně. 34. Investování do cenných papírů kolektivního investování Podle § 105 zákona může penzijní společnost investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním standardním fondem kolektivního investování. Přitom nejvýše 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu může penzijní
-7-
společnost investovat celkově do cenných papírů vydávaných standardními fondy kolektivního investování nebo zahraničními standardními fondy kolektivního investování. Jedná se o regulaci investic do standardních fondů kolektivního investování. Pokud jde o investování do cenných papírů vydávaných speciálními fondy kolektivního investování nebo zahraničními speciálními fondy kolektivního investování, může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Důvodem je ochrana zájmů účastníků, kdy speciální fondy nejsou považovány pro jejich mírnější regulaci a rozdílné investiční strategie za příliš bezpečné uložení prostředků účastníka. 35. Podíly na hlasovacích právech Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných účastnických fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech. Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu * akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva (tzv. prioritní akcie), * dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent, * cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním fondem kolektivního investování, a * nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.
-8-
K prioritním akciím je třeba uvést, že je upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který mj. stanoví, že nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, mohou stanovy určit vydání prioritních akcií, s nimiž je spojeno přednostní právo týkající se dividendy (důchod akcionáře plynoucí z vlastnictví akcie a podíl z rozděleného zisku). Tato priorita může být kompenzována omezením hlasovacího práva. To neplatí v případě, že není prioritní dividenda vyplácena. Ode dne, který následuje po dni, v němž valná hromada rozhodla o tom, že prioritní dividenda nebude vyplacena, nebo ode dne prodlení s výplatou prioritní dividendy nabývá akcionář hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada rozhodne o vyplacení prioritní dividendy, a pokud byla společnost v prodlení s výplatou prioritní dividendy, do doby jejího vyplacení. Vlastníci prioritních akcií, kteří přechodně nabyli hlasovací právo, mají právo hlasovat ještě na valné hromadě, která rozhodne o vyplacení prioritní dividendy v rozsahu celého jejího programu. 36. Výjimky z limitů investování Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v účastnickém fondu při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v majetku tohoto účastnického fondu. Při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním se může odchýlit od stanovených omezení, pokud je to uvedeno ve statutu účastnického fondu, a to nejdéle na dobu 24 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nebo do doby, než hodnota majetku v účastnickém fondu přesáhne 100 000 000 Kč, pokud tato skutečnost nastane dříve. Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle této právní úpravy uvedené v zákoně o doplňkovém penzijním spoření z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva, musí s přihlédnutím k zájmům účastníků v tomto účastnickém fondu zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto účastnického fondu s úpravou uvedenou v zákoně. -9-
Na počátku investuje účastnický fond pouze do vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo do termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované banky a do nástrojů peněžního trhu, jakými jsou investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem. Pokud jde o konzervativní fond, investuje tento fond na počátku tohoto období pouze do cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu, jehož hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy s tím, že hlavního cíle lze dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bank, nebo podílovým fondem, který zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne a o podílovým fondem, který v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku a do nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj anebo Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou ČNB zapíše do seznamu, který vede. 37. Omezení nakládání s majetkem U omezení nakládání s majetkem v účastnickém fondu jde zejména o limitování poskytování půjček a úvěrů účastnickému fondu. Podle § 108 může účastnický fond přijmout úvěr nebo
- 10 -
půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Jde o prevenci před tím, aby účastnický fond nemusel nečekaně vyplácet a neměl k tomu dostatek likvidních prostředků, což by znamenalo, že by musel prodat svá aktiva. To by ho mohlo, zejména v případě dluhopisů před splatností, poškodit. Zákon v této souvislosti mj. stanoví, že účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje a nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního nástroje, který není v majetku tohoto účastnického fondu. Majetek v účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky nebo úvěru, k poskytnutí daru, k zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. 38. Při převodu obhospodařování účastnických fondů nesmí být ohroženy zájmy účastníků Zákon stanoví, že penzijní společnost nemůže převést obhospodařování účastnického fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. S předchozín povolením ČNB však může převést obhospodařování všech účastnických fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Převodem obhospodařování všech účastnických fondů však není dotčena odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při obhospodařování účastnických fondů, jejichž obhospodařovaní bylo převedeno. Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů může podle § 109 zákona podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti obhospodařuje účastnické fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno. Účastníky řízení o takové žádosti jsou žadatel, penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování účastnických fondů převedeno, a depozitáři účastnických fondů obou penzijních společností. ČNB udělí povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných účastnických fondů. Statuty převedených
- 11 -
účastnických fondů jsou od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost. Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o doplňkovém penzijním spoření uzavřených převádějící penzijní společností. Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a jejich právech. Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti pouze v případě, že účastník požádá o tyto změny až po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů. Jde tedy o právo na bezplatný převod prostředků účastníka, jestliže dodrží uvedené podmínky. 39. Zrušení účastnického fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření Zrušení účastnického fondu s likvidací nebo bez likvidace obsažená v § 110 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, je obdobná jako ve stávajícím zákoně o kolektivním investování u podílových fondů. Jednak se účastnický fond zrušuje odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu, nebo jestliže účastnický fond není vhodné sloučit s jiným účastnickým fondem obhospodařovaným touto penzijní společností a nejedná se o povinný konzervativní fond. Dále se účastnický fond zrušuje odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu z moci úřední (ČNB odejme penzijní společnosti povolení k vytvoření účastnického fondu, s výjimkou konzervativního účastnického fondu, jestliže do 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu hodnota majetku v účastnickém
- 12 -
fondu obhospodařovaném penzijní společností po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nedosahuje nejméně 50 000 000 Kč. To neplatí pro povinný konzervativní fond). Dále se účastnický fond zrušuje odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti (při rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací nebo při odejmutí penzijní společnosti ČNB povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek penzijní společnosti nepostačuje k úhradě nákladů insolventního řízení, nebo při dalším trváním nucené správy penzijní společnosti, kdy nelze dosáhnout jejího účelu, nebo když zavedení nucené správy nevedlo k obnovení platební schopnosti penzijní společnosti, nebo došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k činnosti penzijní společnosti, nebo penzijní společnost již nesplňuje některou z podmínek pro výkon činnosti penzijní společnosti, nebo jestliže přemístila své sídlo mimo území České republiky) a sloučením účastnických fondů penzijní společností, která je obhospodařuje, s předchozím povolením ČNB. Ke dni zrušení účastnického fondu je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto účastnického fondu podle zákona upravujícího účetnictví. V § 112 zákon konkretizuje formu zrušení účastnického fondu s likvidací. Pokud byl účastnický fond zrušen odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu na žádost nebo odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu z moci úřední, penzijní společnost prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu. Prostředky účastníka penzijní společnost převede bez zbytečného odkladu z účastnického fondu, který se zrušuje, do povinného konzervativního fondu. To neplatí, dohodne-li se penzijní společnost s účastníkem na převodu jeho prostředků do jiného účastnického fondu.
- 13 -
Pokud byl účastnický fond zrušen odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti, likvidátor penzijní společnosti prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy penzijní společnost vstoupí do likvidace. Likvidátor penzijní společnosti převede prostředky účastníka na žádost účastníka k jiné penzijní společnosti. Prostředky účastníka vyplatí likvidátor penzijní společnosti účastníkovi formou dávky, pokud o to účastník, kterému vznikl nárok na odbytné nebo na jednorázové vyrovnání, požádá. Pokud je v době zrušení účastnického fondu penzijní společnost v úpadku, je insolvenční správce povinen poskytnout likvidátorovi účastnického fondu veškerou potřebnou součinnost a podklady. Likvidátor účastnického fondu zajistí prodej majetku v účastnickém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu, převod prostředků účastníka a vyplacení dávek účastníkům, kterým na ně vznikl nárok. 40. Sloučení účastnických fondů V § 113 zákon upravuje otázku sloučení účastnických fondů. Penzijní společnost může sloučit některé účastnické fondy, které obhospodařuje. Žádost o povolení sloučení účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která účastnické fondy obhospodařuje a povolení vydává ČNB. Ta sloučení nepovolí, jestliže by tím byly ohroženy zájmy účastníků slučovaných účastnických fondů, nebo kdyby to bylo nevhodné z hlediska složení majetku v účastnických fondech navržených ke sloučení, nebo jestliže by byl jedním z účastnických fondů navržených ke sloučení povinný konzervativní fond, ledaže se by se jednalo o sloučení povinných konzervativních fondů. Účastnický fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace. Jeho majetek se stává součástí majetku přejímajícího účastnického fondu. Pokud v rozhodnutí ČNB není uveden Den zániku účastnického fondu je uveden v rozhodnutí ČNB. Pokud tomu tak není, zaniká
- 14 -
uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Dnem jeho zániku se jeho účastníci stávají účastníky přejímajícího účastnického fondu. 41. Převedení prostředků do povinného konzervativního fondu Zákon zakotvuje (§ 114) povinnost penzijní společnosti převést nejpozději 5 let před vznikem nároku na dávky prostředky účastníka do povinného konzervativního fondu. Nárok na dávky vzniká dosažením 60 let věku a trváním spořící doby v délce nejméně 60 kalendářních měsíců. Po tomto převodu jsou příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvky umísťovány pouze do povinného konzervativního fondu. Po dobu výplaty starobní penze na určenou dobu a invalidní penze na určenou dobu musí být všechny prostředky účastníka umístěny v povinném konzervativním fondu. Penzijní společnost informuje účastníka písemně nejpozději 60 dnů přede dnem převodu jeho prostředků o jejich převedení penzijní společností nejpozději 5 let před vznikem nároku na dávky do povinného konzervativního fondu a umísťování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků pouze do povinného konzervativního fondu. Současně ho informuje o možnosti převést jeho prostředky i do jiného účastnického fondu a o rizicích spojených s tím spojených. Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly převedeny do povinného konzervativního fondu, nebo aby byly převedeny do jiného účastnického fondu. Penzijní společnost těmto žádostem vždy vyhoví. 42. Oceňování a obhospodařování majetku v účastnickém fondu Způsob oceňování majetku, práv a závazků účastnického fondu upravuje § 115 zákona. Majetek, práva a závazky se oceňují ve stejných intervalech, ve kterých se vyhlašují
- 15 -
aktuální hodnoty penzijní jednotky. Investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně ve lhůtě uvedené ve statutu účastnického fondu, která nesmí být delší než 1 týden. Jiný majetek a závazky ze smluv musí být pravidelně oceňovány ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jedenkrát ročně. Účastnický fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky. Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fondu se oceňují reálnou hodnotou. Způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků účastnického fondu stanoví prováděcí právní předpis. Úprava obsažená v § 116 zákona týkající se obhospodařování majetku v účastnickém. Penzijní společnost při obhospodařování majetku v účastnickém fondu musí zohlednit zejména cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě, celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami, dále rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést, objem transakce, podmínky pro vypořádání a jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za nejlepších podmínek. Ukládá se jí zákonem obhospodařovat majetek za nejlepších podmínek. Měla by učinit všechna rozumná opatření k dosažení pro účastníka co nejlepšího možného výsledku. Účelem takové právní úpravy je, aby každá jednotlivá transakce byla provedena v souladu s příslušnými pravidly pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu a organizačním uspořádáním, která penzijní společnost za tím účelem zavede a uplatňuje. Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně, zda převodní místa uvedená v pravidlech pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu umožňují i nadále obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek. Při obhospodařování majetku v účastnickém fondu jedná s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fondu. - 16 -
O obhospodařování účastnického fondu má penzijní společnost ze zákona povinnost průběžně informovat účastníky penzijního spoření i orgán dohledu. Mj. jde o informace, které nejvíc zajímají účastníka nebo zájemce o uzavření smlouvy o penzijním spoření z hlediska efektivity penzijního spoření v daném účastnickém fondu. Tyto údaje mají účastníkovi umožnit posoudit kvalitu obhospodařování jednotlivých účastnických fondů a porovnat jejich výsledky, ať jde o fondy u téže penzijní společnosti nebo u konkurenční společnosti. Penzijní společnost je povinna předložit ČNB nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly úzce propojeny. ČNB zasílá údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného účastnického nebo transformovaného fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto účastnickém nebo transformovaném fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků. Penzijní společnost podle § 120 vede pro každého účastníka nebo jiného příjemce dávky osobní penzijní účet. Na něm eviduje prostředky účastníka a penzijní jednotky účastníka v jednotlivých účastnických fondech. Osobní penzijní účet se dělí na peněžní a majetkový podúčet a je veden pro každého účastníka (ve spořící fázi) a příjemce dávky (ve výplatní fázi). Vztahuje se k jedné smlouvě o penzijním spoření mezi penzijní společností a účastníkem. Nejedná se o účet ve smyslu bankovního účtu, ale má pouze evidenční charakter. Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost zejména příspěvek účastníka, zaměstnavatele a státní příspěvek přijatý penzijní společností a datum jejich přijetí na účet u depozitáře, prostředky účastníka převedené z účastnických fondů jiné penzijní společnosti a z transformovaného fondu, dále hodnotu prostředků, za které ještě nebyly připsány penzijní jednotky a které jsou určeny k převedení k jiné penzijní společnosti a které ještě - 17 -
nebyly vyplaceny jako dávky, tj. jako starobní penze na určenou dobu, invalidní penze na určenou dobu, jednorázového vyrovnání, odbytné, úhrady jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo úhrady jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, hodnotu prostředků, které již byly vyplaceny v podobě dávky anebo, které byly převedeny k jiné penzijní společnosti. Pokud jde o majetkový podúčet, na něm eviduje penzijní společnost počet a hodnotu připsaných penzijních jednotek a odepsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondů a jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka. Penzijní jednotky se připisují a odepisuji podle aktuální hodnoty penzijní jednotky ke dni jejich připsání nebo odepsání. Součet majetkového a peněžního podúčtu, tedy osobní penzijní účet, tvoří hodnotu všech prostředků účastníka. 43. Nejmenší podíl na majetku v účastnickém fondu Nejmenší podíl na majetku v účastnickém fondu představuje penzijní jednotka (§ 122). Přesně je to nejmenší nedělitelný podíl. Změna její aktuální hodnoty vyjadřuje vývoj hodnoty majetku v příslušném účastnickém fondu. Při výpočtu její aktuální hodnoty se vychází obdobně jako je tomu v z úpravy, jaká je v kolektivním investování, když základem pro výpočet aktuální hodnoty je vlastní kapitál účastnického fondu. První den, kdy penzijní společnost začne vytvářet účastnický fond, je počáteční hodnota penzijní jednotky 1 Kč. Po tomto dni se podle § 123 aktuální hodnota penzijní jednotky stanoví jako hodnota fondového vlastního kapitálu účastnického fondu, ve které se zohlední odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní kapitál ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky dělená počtem všech penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky. Hodnota penzijní jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje se s přesností na čtyři desetinná místa. - 18 -
Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál účastnického fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky rozumí úplata za obhospodařování a za zhodnocování majetku v účastnických. Účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou týdně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Postup penzijní společnosti při připisování a odepisování penzijních jednotek upravuje § 124. Penzijní společnost má povinnost evidovat penzijní jednotky na majetkovém podúčtu osobního penzijního účtu ke dni, kdy byly prostředky účastníka připsány na účet účastnického fondu u depozitáře. V tento den penzijní společnost připíše odpovídající počet penzijních jednotek na majetkový podúčet osobního penzijního účtu účastníka. 44. Výpis doplňkového penzijního spoření Výpis doplňkového penzijního spoření účastníka nebo jiného příjemce dávky obsahuje označení výpisu, datum jeho zřízení a identifikační údaje účastníka nebo jiného příjemce dávky, pohyby prostředků účastníka na jeho peněžním podúčtu od posledního výpisu, připsané a odepsané penzijní jednotky na majetkovém podúčtu účastníka podle jednotlivých účastnických fondů a datum jejich připsání a odepsání. Dále hodnotu podílu účastníka v účastnickém fondu, která je součinem aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fondu ke dni vyhotovení výpisu a počtu penzijních jednotek účastnického fondu připsaných do tohoto dne na majetkový podúčet a hodnotu osobního penzijního účtu ke dni vyhotovení posledního výpisu. Výpis musí být přehledný a srozumitelný a údaje v něm obsažené nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné. Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky bezplatně výpis za kalendářní rok do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku a v případě převodu prostředků účastníka nebo účastnického fondu k jiné penzijní společnosti bez - 19 -
zbytečného odkladu. Rovněž je povinna zaslat výpis účastníkovi nebo jinému příjemci dávky na požádání kdykoliv do 15 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka nebo jiného příjemce dávky. 45. S účastníkem jednat kvalifikovaně a spravedlivě V §§ 126 až 129 zákon upravuje způsob jednání s účastníkem. Základem je, aby jednání s účastníkem bylo kvalifikované, čestné a spravedlivé a v jeho nejlepším zájmu. Povinnosti ve vztahu k účastníkovi plní penzijní společnost podle § 129 zákona o doplňkovém penzijním spoření v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření. Zákon se také v této souvislosti zabývá přípustností poplatku, odměny nebo nepeněžité výhody, která by mohla vést k porušení uvedeného obecného pravidla jednání s účastníkem. Podle § 127 penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo výkonem činností směřujících k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírání jménem a na účet penzijní společnosti smluv o doplňkovém penzijním spoření, přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinností jednat s účastníkem kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu. Zákon však současně vymezuje, kdy taková pobídka zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření je možná. Tomu tak je, když je pobídka zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření v mezích stanovených zákonem. Například, jestliže je hrazena účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v rozporu s tím, jak by měl podle zákona jednat zprostředkovatel, tzn. kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníka, nebo když je hrazena třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou, např. zaměstnavatelem, či za třetí stranu a účastník byl před uzavřením smlouvy o doplňkovém - 20 -
penzijním spoření jasně, srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem, a pobídka přispívá ke zlepšení kvality uvedené činnosti nebo doplňkového penzijního spoření. Obecné povinnosti při komunikaci s účastníkem upravuje zákon v § 130. Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. Penzijní společnost poskytuje účastníkovi informace v listinné podobě, nebo jakýmkoli způsobem, který umožňuje účastníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu. Obsah informací, způsob jejich podávání a lhůty pro jejich podávání zakotvuje zákon v § 133. Lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat účastníky o uvedených skutečnostech, stanoví prováděcí právní předpis. Při komunikaci s účastníkem je penzijní společnost povinna zajistit, aby z jejího obsahu byly zřejmé identifikační údaje penzijní společnosti, obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s doplňkovým penzijním spořením ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností, aniž by současně výrazně a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s doplňkovým penzijním spořením ve fondech této penzijní společnosti spojena, dále, aby obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval skutečnosti, informace nebo upozornění důležité pro účastníka. Penzijní společnost také informuje účastníka o možnosti bezplatného převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fondu nebo o strategii spoření. Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a před každou její změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat - 21 -
požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých penzijní společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi. Pokud jde o propagační sdělení, penzijní společnost podle § 131 zajistí, aby jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které účastníkovi při výkonu činnosti poskytla, a aby propagační sdělení zachovávalo vyváženost ve zdůraznění nápadnosti a zřetelnosti informací týkajících se výhod a rizik investice v rámci doplňkového penzijního spoření ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností. Při komunikaci s účastníkem musí penzijní společnost přihlížet k tomu, jak by vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka. 46. Klíčové a nezbytné informace Sdělení klíčových informací penzijní společností, které upravuje § 134 zákona, nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo klamavé informace a musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu účastnického fondu. Smyslem tohoto institutu je umožnit účastníkům získat přehled o stručné základní charakteristice účastnického fondu, nezbytných k tomu, aby mohli odpovědně posoudit povahy a rizika účastnického fondu, který je jim nabízen. Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací účastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Vyžadování nezbytných informací od účastníka upravuje § 136 zákona. Tyto informace je penzijní společnost povinna získat v rozsahu, který jí umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a dohodnutá strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik. Penzijní společnost na základě - 22 -
vyhodnocení získaných informací může účastníkovi doporučit pro něj vhodnější strategii spoření. Vzhledem k tomu, že penzijní společnost nemá mnoho způsobů, jak si pravdivost informací od zájemců a účastníků ověřit, stanovuje se v § 137 vyvratitelná právní domněnka, že penzijní společnost se může spolehnout na informace poskytnuté účastníkem, ledaže je jí známo nebo by jí mělo být známo, že tyto informace jsou zjevně zastaralé, nepřesné či neúplné. V případě, že účastník odmítne výše uvedené informace poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, penzijní společnost ho poučí o tom, že takový postoj jí neumožní provést výše uvedené vyhodnocení a doporučí mu stát se účastníkem pro něj vhodnějšího účastnického fondu nebo smlouvu o doplňkovém penzijním spoření neuzavřít. Pokud účastník trvá na uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a na své volbě strategie spoření, penzijní společnost mu vyhoví. 47. Doporučení strategie spoření Penzijním doporučením je podle § 138 zveřejněná informace, která přímo či nepřímo doporučuje konkrétní strategii spoření. Podle § 139 každý, kdo vytváří nebo rozšiřuje penzijní doporučení, zajistí, aby v něm byla fakta jednoznačně odlišena od informací, které fakty nejsou, nebyly uváděny informace, existuje-li pochybnost o jejich úplnosti, přesnosti nebo pravdivosti, byla jednoznačně a zřetelně uvedena osoba, která penzijní doporučení vytvořila zejména uvedením obchodní firmy nebo názvu právnické osoby nebo jména, popřípadě jmen, a příjmení fyzické osoby. Tato osoba je povinna na žádost ČNB doložit odůvodněnost penzijního doporučení. Rozšiřováním doporučení strategie spoření je nejen jeho uveřejnění v novinách či na webové stránce, ale i jeho předání třetí osobě, o které se předpokládá, že jej uvede ve veřejnou známost např. prostřednictvím tiskové agentury nebo novin. 48. Dohled a státního dozor v doplňkovém penzijním spoření - 23 -
V § 141 zákon zakládá ČNB pravomoci a nástroje nezbytné k řádnému výkonu dohledu v oblasti doplňkového penzijního spoření tak, aby ČNB byla schopna zavést vhodná opatření nebo ukládat sankce s cílem zabránit protiprávnímu jednání nebo zmírnit případné následky takového jednání. Předmětem dohledu je dodržování povinností stanovených tímto zákonem a jiných zákonů, dodržování povinností stanovených statutem účastnického fondu, smlouvou o doplňkovém penzijním spoření, pojistnou smlouvou, depozitářskou smlouvou, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona a plnění rozhodnutí vydaných ČNB. Dohledu podléhá penzijní společnost, pojišťovna a depozitář v rozsahu povinností, které jim ukládá tento zákon, banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond nebo transformovaný fond vykonávat funkci depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost, nucený správce, likvidátor, osoba oprávněná vykonávat zprostředkovatelskou a poradenskou činnost podle tohoto zákona, osoba tvořící nebo šířící penzijní doporučení, vedoucí a akreditovaná osoba a osoba, která neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona. ČNB může osobě podléhající dohledu, která porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, rozsah jí uděleného povolení k výkonu činnosti, statut účastnického fondu, smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, depozitářskou smlouvu nebo ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti a stanovit lhůtu k jeho přijetí. Také může penzijní společnosti nařídit provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti a účastnického nebo transformovaného fondu. Nařízení mimořádného auditu upravuje § 143 zákona. Podle něho ho ČNB může nařídit, zjistí-li závažné nedostatky v činnosti auditora. ČNB může nařídit penzijní společnosti také změnu depozitáře, jestliže zjistí závažné nedostatky v jeho činnosti, nebo pokud depozitář poruší depozitářskou smlouvu. Penzijní společnost je povinna uzavřít ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny depozitáře depozitářskou smlouvu s - 24 -
jiným depozitářem.ČNB může také nařídit penzijní společnosti změnu vedoucí osoby, jestliže zjistí závažné nedostatky v její činnosti. Významnou formou dohledu je nucená správa penzijní společnosti (§ 146 zákona). ČNB ji může zavést například tehdy, jestliže penzijní společnost opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem anebo, jsou-li ohroženy zájmy účastníků a hrozí nebezpečí z prodlení. ČNB jmenuje nuceného správce ze seznamu likvidátorů nebo nucených správců vedeného podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Podle § 148 zákona nucený správce přijme neprodleně opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti, zajistí ochranu práv účastníků a jiných oprávněných osob a do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá valnou hromadu penzijní společnosti. Na základě předchozího souhlasu ČNB podá nucený správce insolvenční návrh na majetek penzijní společnosti, zjistí-li, že je předlužená. Výkon funkce nuceného správce podle § 149 zaniká odstoupením nebo jeho odvoláním nuceného správce, ukončením nucené správy, vyškrtnutím nuceného správce ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo smrtí nuceného správce. Nucená správa končí dnem uvedeným v rozhodnutí ČNB o ukončení nucené správy, prohlášením konkursu na majetek penzijní společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo jmenováním likvidátora. Penzijní společnost v nucené správě se zrušuje s likvidací dnem, ke kterému je jmenován likvidátor. ČNB může penzijní společnosti nařídit také převod obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost. Učiní tak tehdy, jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům a určeným osobám, nebo v rámci rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti. Dnem, kdy došlo k převodu,
- 25 -
vstupuje přejímající penzijní společnost do všech práv a povinností převedených účastnických fondů. Dále může ČNB penzijní společnosti podle § 151 zákona o doplňkovém penzijním spoření pozastavit výkon související činnosti nebo změnit rozsah povolené činnosti. Toto pozastavení činnosti může provést nejdéle na dobu 5 let. Podle § 152 odejme penzijní společnosti povolení zejména v případech, kdy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti nebo byl insolvenční návrh zamítnut a také tehdy, kdy je to nezbytné v zájmu ochrany účastníků. ČNB v této souvislosti také rozhodne pro všechny obhospodařované účastnické fondy o odnětí povolení k jejich vytvoření nebo o převodu jejich obhospodařování na jinou penzijní společnost. Penzijní společnost, které bylo odňato povolení k činnosti penzijní společnosti, se zrušuje s likvidací. Odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu upravuje § 153 zákona o doplňkovém penzijním spoření. ČNB toto povolení odejme, s výjimkou konzervativního účastnického fondu, jestliže do 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nebylo dosaženo toho, že hodnota majetku v účastnickém fondu obhospodařovaném penzijní společností po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nedosahuje nejméně 50.000 000 Kč (toto neplatí pouze pro povinný konzervativní fond). Zrušení registrace a výmaz ze seznamu upravuje § 154 zákona Podle něho ČNB za podmínek stanovených zákonem zruší registraci podnikatelské činnosti investičního zprostředkovatele, vázaného zástupce investičního zprostředkovatele a vázaného zástupce penzijní společnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření.
- 26 -
Pokud jde o odnětí akreditace, ČNB ji podle § 155 odejme akreditované osobě, která má akreditaci udělenou podle tohoto zákona, jestliže údaje, na jejichž základě byla akreditace udělena, byly nepravdivé, přestane akreditovaná osoba splňovat podmínky pro udělení akreditace, nebo akreditovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnosti stanovené tímto zákonem.
- 27 -
Transformace penzijního připojištění se státním příspěvkem – 4. část JUDr. ZDENĚK HÁJEK, specialista na sociální zabezpečení V listopadu 2011 rozhodl Parlament ČR v rámci důchodové reformy o transformaci systému penzijního připojištění se státním příspěvkem, který upravuje zákon č. 42/1994 Sb., na nový systém upravený zákonem č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Ten má nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2013. O těchto změnách v penzijním připojištění jsme členy OS KOVO informovali již ve třech částech seriálu věnovaného tomuto tématu. Tentokrát přinášíme 4. závěrečnou část informace. V ní se mj. dozvíme, o státním dohledu nad státním příspěvkem poskytovaném účastníkovi penzijního spoření státem, jaké penále může dostat penzijní společnost za porušení svých povinností, jaký dohled nad prováděním doplňkového penzijního spoření vykonává Česká národní banka a jakou pokutu může dostat za přestupek například osoba, která neoprávněně bez povolení nabízí zprostředkování penzijního spoření, nebo v této souvislosti zatají nebo uvede nesprávný údaj, jak probíhá transformace stávajících penzijních fondů na nový účastnický fond a jaké úkoly v tom má penzijní společnost a další zajímavosti. 49. Státní dozor nad poskytováním státního příspěvku Podle § 156 zákona o doplňkovém penzijním spoření podléhá penzijní společnost státnímu dozoru vykonávanému MF ČR, pokud jde o poskytování a vracení státního příspěvku. Účelem je zabezpečit řádné a včasné poskytnutí státního příspěvku a jeho vrácení, když nárok na něj zanikl. Jde o formu ochrany oprávněných nároků účastníků a o kontrolu a vynucování včasného plnění povinností penzijní společnosti vůči účastníkům spoření i ve vztahu ke státnímu rozpočtu. MF ČR je oprávněno vyžadovat informace a objasnění skutečností souvisejících s dozorem od osoby, která informace shromažďuje nebo k nim má přístup, a dále vyžadovat předložení záznamů, zpráv a s nimi přenášených údajů. MF ČR -1-
může u penzijní společnosti provést kontrolu a k ní přizvat auditora, auditorskou společnost nebo znalce. Penzijní společnost je povinna umožnit kontrolou pověřené osobě vstup do všech prostor, které pro tuto činnost užívá, a fyzická a právnická osoba informace, k nimž má přístup nebo je shromažďuje. Penzijní společnosti při porušení povinností souvisejících s poskytováním nebo vracením státního příspěvku může MF ČR podle § 157 zákona uložit opatření k nápravě a také penále nebo pořádkovou pokutu. Jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, může uložit také předběžné opatření. Při prodlení penzijní společnosti s vrácením státního příspěvku je penzijní společnost povinna platit penále ve výši 1 promile z částky státního příspěvku za každý den prodlení, nejvýše do částky rovné částce státního příspěvku, ze které je penále počítáno. Při výši penále nižšího než 500 Kč se penále nestanoví. Pokud by vypočtené penále naopak přesahovalo částku státního příspěvku, stanoví se nejvýše do této částky. Státní příspěvek poukázaný penzijní společnosti a nepoužitý ve prospěch účastníků je penzijní společnost povinna ministerstvu vrátit do 6 měsíců ode dne zániku doplňkového penzijního spoření v případě vzniku nároku na odbytné nebo do 6 měsíců ode dne zániku doplňkového penzijního spoření v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné a nepožádal o převedení prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti, nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat nevrácené státní příspěvky se promlčuje za 10 let ode dne vzniku povinnosti je vrátit. 50. Pokuty a penále při porušení povinností Podle § 158 zákona penzijní společnosti, která nesplní některou z povinností při provádění kontroly činnosti penzijní společnosti, např. neumožní na výzvu osobě pověřené -2-
kontrolou vstup do všech prostor, které pro výkon své činnosti užívá, může MF ČR uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, není-li povinnost splněna ani po předchozím uložení pořádkové pokuty. Úhrn pokut za porušení téže povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Správními delikty v doplňkovém penzijním spoření jsou přestupky (§ 159), správní delikty penzijní společnosti (§ 160), pojišťovny (§ 161), správní delikty depozitáře (§ 162) a další správní delikty (§ 163). Fyzická osoba se dopustí přestupku například tím, že neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona nebo zatají nebo uvede nesprávný údaj v žádosti o udělení povolení nebo akreditace. Fyzická osoba, která vytváří nebo šíří penzijní doporučení, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností při tvorbě nebo šíření penzijního doporučení, např. neodliší fakta jednoznačně od informací, které fakty nejsou, zejména výkladů, odhadů nebo názorů, či uvádí informace i když existuje pochybnost o jejich úplnosti, přesnosti nebo pravdivosti, nebo penzijní doporučení neobsahuje informace, které by mělo obsahovat o okolnostech, o kterých lze důvodně předpokládat, že mohou narušit objektivitu penzijního doporučení nebo neobsahuje odůvodněnost penzijního doporučení. Likvidátor účastnického fondu se dopustí přestupku tím, že při zrušení účastnického fondu například neprodá majetek v účastnickém fondu a nevypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy penzijní společnost vstoupí do likvidace nebo nepřevede prostředky účastníka na jeho žádost k jiné penzijní společnosti. Nucený správce penzijní společnosti se dopustí přestupku například tím, že nepřijme neprodleně opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti, nezajistí ochranu práv účastníků a jiných oprávněných osob. Nebo tím, že do 6 měsíců od -3-
zavedení nucené správy nesvolá valnou hromadu penzijní společnosti a nepředloží jí návrh na odvolání dosavadních členů a na volbu nových členů orgánů, které volí valná hromada, ani návrh opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti. Fyzická osoba podléhající dohledu se dopustí přestupku například tím, že neprovede ve lhůtě stanovené ČNB opatření k nápravě při porušení rozsahu jí uděleného povolení k výkonu činnosti, statutu účastnického fondu, smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, depozitářské smlouvy nebo poruší zájmy účastníků. Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní společnosti nebo depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro penzijní společnost jako fyzické osoby se dopustí přestupku tím, že nezachovají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků doplňkového penzijního spoření. Za přestupek lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. 51. Správní delikty penzijní společnosti a dalších subjektů Penzijní společnost se podle § 160 dopustí správního deliktu tak, že uzavře smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 2, 4 nebo 5 zákona. Tzn., jestliže účastníkem doplňkového penzijního spoření není fyzická osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, nebo, jestliže datum vzniku doplňkového penzijního spoření předchází datu uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, nebo smlouva o doplňkovém penzijním spoření nebyla uzavřena písemně, odporovala tomuto zákonu, byla nesrozumitelná, zavádějící, neúplná nebo v rozporu se zájmem účastníka. Dále se penzijní společnost dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost podle § 6 odst. 2 (účastníkovi nejpozději do 15 dnů ode dne doručení výpovědi písemně nepotvrdí její přijetí a nesdělí datum zániku doplňkového penzijního spoření), nebo vypoví smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 7 (penzijní společnost smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypověděla účastníkovi, který po dobu nejméně 6
-4-
po sobě jdoucích kalendářních měsíců nezaplatil příspěvek účastníka, aniž byl účastník na tuto sankci nejméně 30 dnů přede dnem odeslání výpovědi písemně upozorněn). Penzijní společnost se dopustí správního deliktu také tím, že nebo v rozporu s § 16 nepodá žádost o poskytnutí státního příspěvku (souhrnně za všechny účastníky, kterým vznikl nárok na jeho poskytnutí), nebo jestliže nevrátí státní příspěvek MF ČR do 45 dnů ode dne, kdy zjistila, že částky státního příspěvku byly poukázány neoprávněně. Dalším případem správního deliktu penzijní společnosti je, že penzijní společnost nepodá MF ČR zprávu o vrácení státního příspěvku nebo nevyplácí dávky nebo je vyplácí, aniž účastníkovi na ně vznikl nárok, tzn. například tehdy, jestliže účastník ještě nedosáhl 60 let věku a jeho spořící doba ještě netrvá nejméně 60 kalendářních měsíců či spořící doba pro nárok na odbytné netrvala ani alespoň 24 kalendářních měsíců. Nebo jestliže penzijní společnost ve stanovené lhůtě (do 2 měsíců) neinformuje určenou osobu, že účastník zemřel, nebo nebo nepřevede prostředky účastníka na základě jeho žádosti nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku doplňkového penzijního spoření. Penzijní společnost se také dopustí správního deliktu, když účtuje poplatek za převod prostředků účastníka do jiného účastnického fondu obhospodařovaného jednou penzijní společností v případě, kdy je tento převod bezplatný. A existuje mnoho dalších důvodů pro dopuštění se správního deliktu. Například k tomu dojde, když penzijní společnost nevede osobní penzijní účet, nebo neeviduje prostředky účastníka a neplní další povinnosti ve vztahu k účastníkům doplňkového penzijního spoření. Nebo při komunikaci se zájemcem o doplňkové penzijní spoření nebo účastníkem používá nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace a nepřihlíží k tomu, jak by vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka.Za uvedené správní delikty se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
-5-
Pojišťovna se dopustí správního deliktu například tím, že při sjednání doživotní penze nestanoví výplatu důchodu v pravidelných peněžitých splátkách v neklesající výši, které mají být vypláceny doživotně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok, nebo před uzavřením pojistné smlouvy zájemci o uzavření pojistné smlouvy písemně nesdělí výši důchodu, který mu v případě uzavření pojistné smlouvy garantuje. Za správní delikt pojišťovny se uloží pokuta do 20 000 000 Kč. Kdy se depozitář dopouští správního deliktu, upravuje § 162 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Ten se ho dopustí například tím, že neinformuje způsobem a ve lhůtě dané zákonem ČNB a penzijní společnost o skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy, nebo tím, že nezajišťuje úschovu majetku v účastnickém fondu nebo nekontroluje stav majetku, neeviduje pohyb veškerého majetku v něm nebo nekontroluje, zda penzijní jednotky účastnického fondu jsou připisovány a odepisovány v souladu s tímto zákonem, statutem účastnického fondu a smlouvami s účastníky, a nekontroluje přidělování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu účastnickým fondům. Nebo když depozitář poruší některé z pravidel jednání depozitáře, například neprodleně neprojedná s penzijní společností zjištění skutečnosti nasvědčující tomu, že penzijní společnost porušila zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářkou smlouvu. Za uvedený správní delikt se uloží pokuta do 10 000000 Kč. Vedle uvedených deliktů, zákon upravuje další správní delikty. Podle § 163 zákona se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně vykonává nebo nabízí činnost podle tohoto zákona, zatají nebo uvede nepravdivý údaj v žádosti o povolení nebo souhlas podle tohoto zákona, nebo jako zaměstnavatel poruší zákaz podle § 10 odst. 3, tzn. bude ovlivňovat zaměstnance při -6-
výběru penzijní společnosti, přijme úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu v souvislosti s poskytováním příspěvku zaměstnavatele zaměstnancům konkrétní jí zvolené penzijní společnosti. Za tento správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která vytváří nebo šíří penzijní doporučení, se dopustí správního deliktu například tím, že bude rozšiřovat penzijní doporučení i když v něm fakta nejsou jednoznačně odlišena od informací, které fakty nejsou, zejména výkladů, odhadů nebo názorů, a jsou v něm uváděny informace i když existuje pochybnost o jejich úplnosti, přesnosti nebo pravdivosti anebo aby v něm nebyly jednoznačně označeny všechny předpovědi a uvedena podstatná východiska pro jeho vytvoření. Za správní delikt podle těchto odstavců se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Penzijní společnost nebo depozitář se dopustí správního deliktu také tím, že poruší podmínky stanovené v depozitářské smlouvě. Za tento správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost v likvidaci se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu se zákazem uzavírání nových smluv o doplňkovém penzijním spoření uzavře novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Za to lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. Dalšími subjekty, které se mohou dopustit správního deliktu, je například vázaný zástupce, či jiné další osoby anebo investiční zprostředkovatel. Ti se dopustí správního deliktu tím, že při vyvíjení podnikatelské činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a při uzavírání jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí, nebo nezavedou nebo neudržujou požadavky na obezřetné poskytování činností, nebo nevedou řádně evidenci, nebo porušují povinnosti týkající se záznamu komunikace se
-7-
zájemci o doplňkové penzijní spoření nebo s účastníky, nebo neuchovávají dokumenty, nebo nesplňují podmínky k zavedení a udržení kontrolních a bezpečnostních opatření pro zpracování a evidenci informací. Za takovýto správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 88 odst. 9, který zakazuje umožnit bance nakládání s peněžními prostředky na účtu fondu, umožní nakládání s nimi na účtu účastnického fondu. Nebo, jestliže přes zákaz bance vydat peněžní prostředky a majetek fondu, které má v úschově nebo v evidenci, ledaže by je vydala pouze novému depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci penzijní společnosti, vydá peněžní prostředky nebo majetek účastnického fondu. Za takovéto správní delikty se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. Zákon v § 164 nazvaném „Společná ustanovení ke správním deliktům“ však zakotvuje, kdy právnická osoba za správní delikt neodpovídá. Je tomu tak, Jestliže právnická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila, podle §ú 164 zákona za správní delikt nezodpovídá. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni ČNB s výjimkou některých správních deliktů uvedených v zákoně. 52. Společná ustanovení zákona Společná ustanovení k zákonu č.427 /2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, upravují § 165 až § 169.
-8-
Podle nich platí, že není-li v tomto zákoně (zákoně o doplňkovém penzijním spoření) stanoveno jinak, platí pro smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku, tj. zákona č. 40/1964 Sb.. Specifikováno je v těchto ustanoveních mj. jiné, co je nutné brát v úvahu při posuzování, a to i pro účely dohledu, zda daná skutečnost, například navrhovaná změna statutu, je v souladu se zájmem účastníka. Zákon také výslovně stanoví z důvodu zamezení vzniku pochybností, že účastník doplňkového penzijního spoření není účastníkem správního řízení podle tohoto zákona. Ve společných ustanoveních je řešena i otázka mlčenlivosti pracovníků ČNB a MF ČR při výkonu dohledu resp. dozoru, a vedle toho i povinnost mlčenlivosti pro fyzické osoby podléhající dohledu podle tohoto zákona. Vymezeny jsou ve společných ustanoveních zákona také výjimky z porušení povinnosti mlčenlivosti. Zákon výslovně upravuje povinnost spolupráce orgánu dohledu i státního dozoru, která spočívá zejména ve výměně a sdílení zákonem stanovených informací a dokumentů. V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou MF ČR a penzijní společnost oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla a čísla pojištěnce podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění účastníků a určených osob, případně obdobných identifikačních čísel osoby, pokud nebylo rodné číslo přiděleno. Zaměstnanci ministerstva vykonávající státní dozor podle tohoto zákona jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti nebo svého zaměstnání. Tyto informace lze použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů osob pověřených výkonem státního dozoru nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím ministerstva. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení činnosti nebo zaměstnání, které tuto povinnost založily. Porušením povinnosti mlčenlivosti ale není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat osobu, které se informace týká. -9-
Podle § 167 členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní společnosti nebo depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro penzijní společnost zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků doplňkového penzijního spoření, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. Fyzické osoby, které se při likvidaci penzijní společnosti seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost. Ve společných ustanoveních zákon, pokud jde o mlčenlivost, také stanoví, co není porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost. Podle § 168 není porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a poskytnutí informací například na písemné vyžádání ČNB při výkonu dohledu podle tohoto zákona, ministerstva při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona, soudu, orgánu činného v trestním řízení, správce daně pro výkon správy daní, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Úřadu pro ochranu osobních údajů či soudního exekutora pověřeného provedením exekuce. To vše ovšem jen za předpokladu, že se požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti výše uvedeného orgánu nebo úřadu. Ve společných ustanoveních je také upravena otázka výměny informací při výkonu dohledu a státního dozoru, a to v § 169. ČNB a ministerstvo se vzájemně na žádost bez zbytečného odkladu informují o významných skutečnostech rozhodných pro výkon dohledu a státního dozoru. Za významné lze označit ustanovení zákona o tom, že tam, kde se v zákoně č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, posuzují zájmy účastníků, bere se podle společných
- 10 -
ustanovení zákona v úvahu především jejich zájem na řádném průběhu doplňkového penzijního spoření, řádném uspokojení jejich nároků plynoucích z doplňkového penzijního spoření a omezení vzniku rizik. 53. Zmocňovací ustanovení Podle § 170 zákona jsou příslušné k vydání prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu Česká národní banka (ČNB) a vláda. ČNB je mj. zmocněna vydat vyhlášku k podávání žádostí o povolení činnosti penzijní společnosti, o registraci další podnikatelské činnosti, o souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti, o udělení souhlasu pro osobu nebo osoby jednající ve shodě, k dodržování jednotlivých pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a požadavkům na pověření k výkonu činností penzijní společnosti jinou osobou. Prováděcí právní předpis má dále upravit výkon činností vykonávaných prostřednictvím jiné osoby, způsob plnění pravidel jednání penzijní společnosti v tom smyslu, že při výkonu své činnosti musí jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků, informace, které obsahuje výroční zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví, podávání žádostí o povolení fúze penzijních společností a o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti, náhradu hotových výdajů likvidátora penzijní společnosti a odměnu likvidátora, způsob uplatnění žádosti o zápis do seznamu vázaných zástupců penzijní společnosti, či uplatnění žádosti o registraci vyvíjet činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Pokud jde o předpisy vydávané vládou, vydá vláda podle zákona o doplňkovém penzijním spoření nařízení podle § 134 odst. 5, kterým určí náležitosti, strukturu, formu a - 11 -
požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací účastnického fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování. 54. Transformace stávajícího penzijního fondu Transformaci stávajících penzijních fondů upravuje zákon v §§ 171 až 174. Transformace spočívá v oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku akciové společnosti (penzijního fondu). Stávající úprava, která zavedla neoddělený majetek je z hlediska transparentnosti a bezpečnosti účastníků nevyhovující. Penzijní fond vzniklý podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, musí získat povolení k činnosti penzijní společnosti nejpozději do 1. 1. 2013, jinak se k tomuto dni zrušuje. Transformace probíhá tak, že ke dni právních účinků povolení k činnosti penzijní společnosti penzijní společnost vyčlení aktiva a pasiva související s penzijním připojištěním do transformovaného fondu. Přitom platí, že do transformovaného fondu se vyčlení závazky penzijního fondu odpovídající prostředkům evidovaným ve prospěch účastníků z penzijního připojištění a podílům na výsledcích hospodaření za účetní období penzijního fondu, které do rozhodného dne nebyly připsány ve prospěch účastníků penzijního připojištění, a ostatní závazky penzijního fondu. Jimi jsou například rezervy na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění a část majetku penzijního fondu alespoň ve výši odpovídající uvedeným závazkům. Majetek a závazky penzijního fondu se vyčleňují v účetní hodnotě ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Zákon ukládá stávajícím penzijním fondům oddělit majetek do tzv. transformovaného fondu na základě transformačního projektu, který schválí ČNB. Smyslem je rozdělení majetku penzijních fondů způsobem bezpečným pro účastníky penzijního připojištění. Režim transformovaného fondu bude obdobný jako u účastnických fondů obhospodařovaných penzijních společností, tedy majetek bude oddělený. Stávající práva, povinnosti a nároky
- 12 -
účastníků penzijního připojištění však budou zachovány tak, jak si je dohodly účastníci penzijního připojištění ve svých smlouvách a penzijních plánech. Samotná transformace probíhá tak, že penzijní fond do 3 měsíců ode dne účinnosti této části zákona písemně informuje účastníka o transformaci penzijního fondu, o očekávaných změnách vyplývajících z transformace pro účastníka, o pravidlech poskytování a výši státního příspěvku podle tohoto zákona, o omezeních práv účastníka v souvislosti s transformací, o způsobu poskytnutí informace o transformaci penzijního fondu, o možnostech zachování penzijního připojištění v případě, že penzijní fond ve stanovené lhůtě nepožádal o povolení k činnosti penzijní společnosti. ČNB udělí povolení k činnosti penzijní společnosti na žádost zakladatele akciové společnosti, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Podmínkou je, že penzijní společnost doloží, že vydává listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie, dále, že má sídlo na území České republiky a doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu. Transformační projekt musí obsahovat popis přípravy, uskutečnění a ověření transformace, zejména identifikační údaje penzijního fondu a penzijní společnosti, označení transformovaného fondu, strategie a pravidla informování účastníků v souvislosti s transformací penzijního fondu, strategie činnosti transformovaného fondu, zejména pokud jde o dobrovolný přechod účastníků penzijního připojištění do účastnických fondů, identifikační údaje depozitáře, popis opatření u depozitáře a o úschovách a evidencích majetku penzijního fondu v souvislosti s transformací a harmonogram transformace. Zákon stanoví také jako jednu z náležitostí transformačního projektu odhad výčtu majetku penzijního fondu, který bude vyčleněn do transformovaného fondu. 55. Povolení k činnosti vydává ČNB
- 13 -
Podle zákona je penzijní fond povinen do 2 měsíců ode dne účinnosti zákona požádat ČNB o povolení k činnosti penzijní společnosti. K povolení činnosti penzijní společnosti na žádost zakladatele akciové společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku je třeba doložit skutečnost, že penzijní společnost vydává listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie, že má sídlo na území České republiky a musí doložit průhledný a nezávadný původ svého kapitálu a provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu (§ 175). K žádosti musí být doložen také transformační projekt. Účastníkem řízení o povolení je penzijní fond. V řízení o povolení činnosti penzijní společnosti se má za to, že původ kapitálu penzijního fondu je průhledný a nezávadný, vedoucí osoby penzijního fondu splňují požadované předpoklady a kvalifikovanou účast na penzijním fondu má osoba vhodná z hlediska řádného a obezřetného vedení penzijní společnosti. Transformace penzijního fondu se provádí podle pravidel stanovených tímto zákonem. Penzijní společnost do 1 měsíce od rozhodného dne sestaví účetní závěrku penzijního fondu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Účetní závěrku bez zbytečného odkladu ověří auditor. Do transformovaného fondu se vyčlení závazky penzijního fondu odpovídající prostředkům evidovaným ve prospěch účastníků z penzijního připojištění a podílům na výsledcích hospodaření za účetní období penzijního fondu, které do rozhodného dne nebyly připsány ve prospěch účastníků penzijního připojištění, ostatní závazky penzijního fondu související s penzijním připojištěním, zejména rezervy na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění, část majetku penzijního fondu alespoň ve výši odpovídající výše uvedeným závazkům, a oceňovací rozdíly vztahující se k majetku kapitálového fondu. Dále se do transformovaného fondu vyčlení majetek a závazky penzijního fondu v účetní hodnotě určené ke dni předcházejícímu rozhodnému dni.
- 14 -
Do transformovaného fondu se vyčlení majetek v pořadí od jeho nejvyšší bezpečnosti, kvality, likvidity a rentability, který skladbou odpovídá pravidlům skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu. Pokud oceňovací rozdíly nabývají ke dni předcházejícímu rozhodnému dni záporné hodnoty, majetek vyčleněný na jejich pokrytí tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. Depozitář ověří, zda vytvoření transformovaného fondu proběhlo v souladu s transformačním projektem. O výsledku ověření zpracuje zprávu, kterou předá penzijní společnosti, auditorovi a ČNB. Penzijní společnost je povinna do 3 měsíců ode dne transformace způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámit účastníkům a příjemcům dávek vznik transformovaného fondu a skutečnost, že se na jejich dosavadních právech, povinnostech a nárocích nic nemění. Dále jim sdělit podmínky převodu do jiných účastnických fondů u téže penzijní společnosti a podmínky výjimečného převodu do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti. Do transformovaného fondu nemohou vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků ze zrušeného penzijního fondu, sloučení transformovaných fondů a převodu prostředků účastníků zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti. Podle § 195 pokud hodnota majetku v transformovaném fondu poklesne pod 50 000 000 Kč, může ČNB povolit výjimku z investičních limitů, pokud to povede k efektivnější správě transformovaného fondu. Účastníci takového transformovaného fondu mohou do 2 měsíců od odeslání informace o udělení povolení této výjimky požádat o převod prostředků do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti, pokud s tím tato penzijní společnost souhlasí. 56. V přechodném období podle zákona č.42/1994 Sb. V přechodném období transformace penzijního fondu se postupuje podle stávající právní úpravy, neboť na penzijní fond a penzijní připojištění se vztahuje v tomto období ještě zákon
- 15 -
č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Penzijní fond a depozitář smí vypovědět depozitářskou smlouvu pouze s předchozím souhlasem ČNB. Ta souhlas neudělí, pokud by změnou depozitáře mohlo dojít k ohrožení zájmu účastníků penzijního připojištění v průběhu transformace. Zákon o penzijním připojištění stanoví, že účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu. Za podmínky, že s tím tento penzijní fond souhlasí. Požádá-li účastník takto o převedení prostředků, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu. Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, na základě žádosti tohoto penzijního fondu. Smlouvu o penzijním připojištění podle § 12 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, nelze uzavřít v období 1 měsíce před rozhodným dnem. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem, a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě. S tím, že smlouva nesmí obsahovat zneužitelné klauzule v neprospěch účastníka. Podle § 185 zákona č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, zaniká rozhodným dnem povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu udělené podle zákona č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění. Zákon rovněž přesně stanoví, kdy se penzijní fond zrušuje. K tomu dochází marným uplynutím lhůty pro podání žádosti k činnosti penzijní společnosti, když penzijní fond ve lhůtě stanovené zákonem nepožádal ČNB na předepsaném tiskopisu o povolení k činnosti penzijní společnosti a k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Dále se penzijní fond zrušuje, pokud penzijní - 16 -
společnost nezíská povolení do 1. 1. 2013, nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o povolení k činnosti penzijní společnosti a k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu nebo kterým se řízení o takové žádosti zastavuje. A v neposlední řadě se penzijní fond může zrušit do 1. 1. 2013 zrušením a likvidací penzijního fondu podle obchodního zákoníku nebo dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení k činnosti penzijního fondu. Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo financí po dohodě s Komisí pro cenné papíry. Penzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy. Při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce se nároky účastníků vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu. Platí, že prostředky účastníka mohou být převedeny pouze k jinému transformovanému penzijnímu fondu nebo do účastnických fondů jiné penzijní společnosti. V těchto případech zůstává zachována spořící doba i nárok na státní příspěvky. 57. Transformovaný fond Podle § 186 zákona č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, vykonává připojištění penzijní společnost pomocí majetku v transformovaném fondu. Z něho plní závazky vyplývající z penzijního připojištění. Jestliže majetek v transformovaném fondu nepostačuje ke splnění závazků, splní je penzijní společnost z ostatního svého majetku. Majetek v transformovaném fondu nelze použít jinak než k plnění závazků souvisejících s penzijním připojištěním, zejména z něj nelze hradit jiné závazky penzijní společnosti, a to ani formou výkonu rozhodnutí. Tím není dotčena možnost převodu majetku v transformovaném fondu do ostatního majetku penzijní společnosti, která může za podmínek stanovených zákonem
- 17 -
převést do svého ostatního majetku majetek do výše kapitálového fondu po úhradě ztrát, pokud oceňovací rozdíly nabývají kladných hodnot. Pokud je vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti, insolvenční správce je povinen majetek v transformovaném fondu bez zbytečného odkladu vydat jiné penzijní společnosti podle rozhodnutí ČNB, kterým se řeší další provozování penzijního připojištění pro účastníky penzijního připojištění. Existuje povinnost vyrovnat rozdíl, jsou-li závazky transformovaného fondu vyšší než majetek v transformovaném fondu a penzijní společnost je povinna převést do transformovaného fondu majetek nezbytný k vyrovnání tohoto rozdílu nejpozději do 30 dnů po konci čtvrtletí, ve kterém byla zjištěna tato skutečnost. Takto převedený majetek tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. Penzijní společnost je povinna zajistit, aby hodnota majetku v transformovaném fondu byla stejná nebo vyšší než hodnota závazků v transformovaném fondu. Jsou-li závazky transformovaného fondu vyšší než majetek v transformovaném fondu, penzijní společnost je povinna převést do transformovaného fondu majetek nezbytný k vyrovnání tohoto rozdílu nejpozději do 30 dnů po konci čtvrtletí, ve kterém byla zjištěna tato skutečnost. Takto převedený majetek tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. Penzijní společnost při těchto převodech dodržuje pravidla o skladbě majetku transformovaného fondu. Kapitálový fond se přednostně použije na úhradu ztráty za účetní období nebo na úhradu neuhrazené ztráty z předchozích účetních období. 58. Oddělené účtování Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v transformovaném fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních fondů. Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího
- 18 -
účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro transformovaný fond tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky pro transformovaný fond. Majetek a jiná aktiva a závazky a jiná pasiva v transformovaném fondu se oceňují podle zákona č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, a neobsahuje-li zákon o penzijním připojištění odpovídající pravidla, potom podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví. Účetní závěrka transformovaného fondu musí být ověřena auditorem a zveřejněna ve lhůtě stanovené tímto zákonem účastnickému fondu. Pro účely konsolidace se nezohledňují aktiva ani pasiva evidovaná v účetnictví transformovaného fondu. 59. Další povinnosti penzijní společnosti Penzijní společnost nad rámec požadavků uvedených v zákoně (udržovat kapitál ve výši přiměřené prostředkům účastníků s tím, že kapitál penzijní společnosti, která neprovozuje důchodové spoření podle zákona o důchodovém spoření, je roven alespoň součtu hodnoty 50 000 000 Kč zvýšené o 0,05 % z hodnoty majetku v obhospodařovaných účastnických fondech a v transformovaném fondu převyšujícím 5 000 000 000 Kč) udržuje kapitál ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu. Pravidla pro výpočet tohoto kapitálového požadavku stanoví ČNB vyhláškou. Pokud jde o nároky účastníků v transformovaném fondu, podle § 190 zákona o doplňkovém penzijním spoření nelze být současně účastníkem doplňkového penzijního spoření jako fyzická osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a účastníkem transformovaného fondu. Výjimkou jsou případy, kdy je účastníkovi transformovaného fondu zahájena výplata dávky a již neplatí příspěvky do transformovaného fondu. Nejdříve však lze být současně účastníkem doplňkového penzijního spoření a účastníkem transformovaného fondu k prvnímu dni kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky. Práva a povinnosti účastníka v
- 19 -
transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění se státním příspěvkem, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány. Do transformovaného fondu nemohou podle § 191 zákona o doplňkovém penzijním spoření, vstupovat noví účastníci. Výjimkou je převod prostředků ze zrušeného penzijního fondu, sloučení transformovaných fondů a převod prostředků účastníků zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti. Převedení prostředků účastníka z transformovaného fondu je jinak možné pouze do nových účastnických fondů téže penzijní společnosti na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Toto převedení prostředků je bezplatné. Do celkové spořící doby se započítává pojištěná doba v penzijním fondu, transformovaném fondu i v účastnickém fondu. 60. Nárok penzijní společnosti na úplatu Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu a na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu. Tato úplata je tvořena úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondech a úplatou za zhodnocení majetku v účastnických fondech. Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu. Výše úplaty podle zákona činí nejvíce 0,6 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a 15 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu. Na transformovaný fond se vztahují ustanovení týkající se účastnického fondu a vztahu penzijní společnosti a depozitáře k účastnickému fondu přiměřeně. Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu se řídí zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. S výjimkou případů, kdy právní úprava v tomto zákoně odkazuje
- 20 -
na použití ustanovení zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, se podle zákona o penzijním připojištění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, již nepostupuje. 61. Zánik transformovaného fondu Zánik transformovaného fondu upravuje § 194 zákona o doplňkovém penzijním spoření. Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze odejmout v případě, že u penzijní společnosti, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, hodnota majetku poklesla pod 5 000 000 Kč. Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu dále zaniká uspokojením nároků posledního účastníka penzijního připojištění nebo příjemce dávky, převodem transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti nebo sloučením s nástupnickým transformovaným fondem. ČNB může povolit sloučení transformovaných fondů jedné nebo více penzijních společností. Účastník penzijního připojištění u penzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn o zrušení penzijního fondu a podmínkách penzijního připojištění u nově vzniklého penzijního fondu, neodmítne penzijní připojištění u nově vzniklého penzijního fondu. Nároky z penzijních plánů zrušených penzijních fondů se převádějí do penzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondů. Podle § 109 zákona o doplňkovém penzijním spoření penzijní společnost nemůže převést obhospodařování účastnického fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní společnost však může s předchozím povolením ČNB převést obhospodařování všech účastnických fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze
- 21 -
odejmout, pouze pokud jsou dány předpoklady k nařízení převodu transformovaného fondu a žádná z penzijních společností obhospodařujících transformovaný fond do 3 měsíců od výzvy ČNB nevyjádřila souhlas s převzetím transformovaného fondu. Penzijní společnost se může v této souvislosti dopustit správního deliktu, pokud transformaci neprovede v souladu s transformačním projektem a tímto zákonem, nebo pokud poruší svou povinnost uloženou tímto zákonem nebo podpůrně použitelným zákonem o penzijním připojištění ve vztahu k transformovanému fondu a jde o delikt obdobný deliktu, kdy dojde k uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s ustanoveními zákona. Za takový správní delikt lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč. 62. Přechodná ustanovení zákona Podle přechodných ustanovení zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, správní řízení zahájená podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, která nebyla dokončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu podle tohoto zákona a žádost o povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření může podle § 198 zákona podat pouze takový penzijní fond, který požádal o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Tato povolení mohou nabýt účinnosti nejdříve dnem 1. 1. 2013. Povolení k činnosti penzijní společnosti a povolení k vytvoření účastnického fondu podle tohoto zákona a povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření nabude podle § 199 účinnosti nejdříve dnem 1.1.2013. Činnost směřující k uzavírání smluv o doplňkovém penzijním spoření do nabytí účinnosti zákona č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, se zakazuje. 63. Účinnost zákona - 22 -
Podle § 201 zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, nabývá účinnosti dnem 1.1.2013 (§ 1 až § 28, § 74 až § 84 odst. 2, § 84 odst. 4 až § 85, § 87 až § 93, § 98 až § 169, § 201) s výjimkou ustanovení § 29 až 73, § 94 až 97, § 170 až 200, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení (tj. dnem zveřejnění zákona 28.12.2011 ve Sbírce zákonů v částce 149/2011 Sb.) a s výjimkou ustanovení § 84 odst. 3 (prokázání odborné znalosti a dovednosti osvědčením o absolvování odborné zkoušky), které nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2014.
- 23 -
Transformace penzijního připojištění se státním příspěvkem (V.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, specialista na sociální zabezpečení Počátkem listopadu 2011 byl přijat zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, jehož většina ustanovení nabude účinnosti dnem 1. 1. 2013. Jeho přijetím a příjetím dalších dvou navazujících zákonů - zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření (Kovák podrobně informoval) a zákona č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření – dochází k transformaci stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem (III. pilíř) upraveného zákonem č. 42/1994 Sb., na nový systém důchodového spoření (II. pilíř). Ten má umožnit jeho účastníkům odvádět část důchodového pojištění, které šlo dosud do průběžně financovaného základního důchodového systému, a další částku, kterou účastníci k tomu přidají ze svého, na jejich soukromé individuální účty vedené u penzijních společností. Tomuto tématu byly věnovány předchozí části seriálu, na které nyní navazujeme. 16. Výkon provozní činnosti určenou osobou Případy, kdy penzijní společnost pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti, upravuje § 51 zákona. V této souvislosti musí penzijní společnost přijmout opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného provozního rizika, které by takto mohlo vzniknout. Tato významná provozní činnost, jejímž výkonem byla pověřena jiná osoba, nesmí být vykonávána způsobem, který by podstatně snižoval kvalitu řídicího a kontrolního systému, ani způsobem, který by snižoval možnost ČNB vykonávat dohled nad dodržováním povinností penzijní společnosti. Provozní činnost penzijní společnosti se považuje za významnou, pokud by nedostatek v jejím výkonu vážně narušil řádný a plynulý výkon činností penzijní činnosti nebo plnění povinností penzijní společnosti, ohrozil její finanční stabilitu nebo finanční stabilitu
-1-
účastnických fondů nebo důchodových fondů, anebo představoval změnu předpokladů, na jejichž základě bylo penzijní společnosti uděleno povolení k činnosti. Za významnou provozní činnost penzijní společnosti se přitom nepovažuje například právní nebo jiné poradenství a vzdělávání jejích pracovníků či ochrana jejích prostor. Zákon stanoví, že osoba pověřená výkonem významné provozní činnosti musí splňovat požadavky na personální vybavení. Ty mají být přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jí vykonávaných činností. Tato osoba by také měla mít dostatečné organizační a věcné předpoklady pro řádný výkon této činnosti. Nesmí jít o osobu, jejíž zájmy mohou být ve střetu se zájmy penzijní společnosti nebo účastníků. 17. Dodržování pravidel obezřetného výkonu činnosti Velký význam pro úspěšnou činnost penzijní společnosti má mít dodržování pravidel obezřetného výkonu činnosti (§ 49). To mj. znamená zavedení a udržování ze strany penzijní společnosti řídicího a kontrolního systému pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi jednotlivými subjekty. Těmi je penzijní společnost, její vedoucí osoby a zaměstnanci, účastnický fond a důchodový fond či účastníci a zájemci o doplňkové penzijní spoření. Požadavky na dodržování pravidel obezřetného výkonu činnosti, včetně pověření jiné osoby k výkonu takové činnosti, stanoví prováděcí právní předpis (§ 52). Podle § 53 musí penzijní společnost mít personální vybavení pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, a to přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jí vykonávaných činností. U zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, s jejichž pomocí vykonává penzijní společnost své činnosti, zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. 18. Pravidla jednání
-2-
Povinnost jednat s účastníkem s odbornou péčí pro penzijní společnost podle § 54 zákona znamená jednat s ním kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu. To znamená řádně a bez zbytečného odkladu umisťovat příspěvky účastníků, jejich zaměstnavatelů a státní příspěvky do účastnických fondů, provádět platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci, nemanipulovat s trhem, nezneužívat vnitřní informace a zamezit přístup k nim, nešířit nesprávné nebo zavádějící informace, nenarušovat celistvost trhu, nenabízet výhody, jejichž spolehlivost nelze zaručit, a další povinnosti vyjmenované v zákoně. Mezi ně patří například provádění obchodů za nejlepších podmínek nebo provádění analýz ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací. Zákon rovněž upravuje (§ 55) způsob uchovávání dokumentů a záznamů závažnější povahy. Například smlouvu o doplňkovém penzijním spoření má penzijní společnost povinnost uchovávat po celou dobu trvání závazkového vztahu, nejméně v délce 10 let. Záznamy komunikace s účastníky doplňkového penzijního spoření a zájemci o tuto formu spoření nejméně po dobu 3 let. 19. Vedení účetnictví a výroční a pololetní zprávy Podle § 56 je penzijní společnost povinna o svém i obhospodařovaném majetku účtovat podle stanovených pravidel. Znamená to vést účetnictví pro každý účastnický fond odděleně od účetnictví penzijní společnosti. Jde o to, aby majetek fondu byl nejen fakticky a právně, ale i účetně oddělen od majetku penzijní společnosti. To má zvýšit ochranu účastníků penzijního doplňkového spoření a přispět k vyšší bezpečnosti systému. Zákon stanoví, že penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v účastnickém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních účastnických fondů. Penzijní společnost je také povinna zajistit dostupnost informací pro ČNB pro řádný výkon dohledu a pro účastníky penzijního doplňkového spoření. Tuto její úlohu mj. plní
-3-
výroční a pololetní zprávy, které zpracovává tak, aby nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období mohly být zaslány ČNB. Tyto zprávy musí být před odesláním ověřeny auditorem. Výroční zprávy za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Pololetní zprávy penzijní společnost vypracuje do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období za každý obhospodařovaný účastnický fond a pošle ČNB. Pololetní zprávy za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost účastníkovi na jeho žádost poskytne pololetní zprávy za poslední 3 účetní období. Informace, které obsahuje pololetní zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu a výroční zpráva účastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví, stanoví prováděcí právní předpis (§ 59). 20. Úplata penzijní společnosti Zákon o doplňkovém penzijním spoření, které je určeno pro veřejnost, zavádí v zájmu jeho maximální transparentnosti regulaci úplaty penzijní společnosti za obhospodařování majetku v účastnických fondech. Účastník podle § 60 bude platit za veškeré standardní náklady související s obhospodařováním jeho majetku v širším slova smyslu jednu úplatu. Včetně úplat za výkon činnosti depozitáře a auditora či akvizičních nákladů na marketing. Penzijní společnost má nárok na úplatu za obhospodařování majetku v účastnických fondech a na úplatu za zhodnocení majetku v účastnických fondech ve výši stanoveném ve statutu účastnického fondu. Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám. Výše úplaty za obhospodařování majetku v účastnických fondech nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 0,8 %
-4-
z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup cenných papírů kolektivního investování. Zákon rovněž stanoví, kdy penzijní společnost nemá nárok na úplatu. Je tomu tak, když průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fondu v příslušném období byla rovna nebo byla nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu. Výše úplaty za zhodnocení majetku v účastnických fondech je nejvýše 10 % z rozdílu průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu. Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fondu za každý den příslušného období. 21. Poplatky za nadstandardní služby Penzijní společnost má kromě výše uvedené úplaty od účastníka penzijního doplňkového spoření nárok pouze na jednorázové poplatky za nadstandardní služby. Jimi zákon míní například poplatek za změnu strategie spoření podle § 5 odst. 7 zákona č. 427/2011 Sb. Jde o případy, kdy účastník určí ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření strategii spoření a pak ji změní, na což má právo. Poplatek se musí řídit účelně vynaloženými náklady na provedení této změny a jeho maximální výše činí 500 Kč. Dalšími poplatky jsou například poplatek za převod prostředků k jiné penzijní společnosti (činí nejvýše 800 Kč) nebo poplatek za pozastavení výplaty dávky na žádost účastníka na určitou dobu - ne kratší než 3 měsíce, poplatek za odeslání výpisu doplňkového penzijního spoření častěji než jednou ročně a poplatek za jiný způsob výplaty dávky než vnitrostátním bankovním převodem, nebo poplatek za poskytování informací a provádění administrativních úkonů v souvislosti s výkonem rozhodnutí
-5-
vedeného proti účastníkovi a poplatek za poskytování informací jiným způsobem, než stanoví tento zákon. Pokud jde o placení poplatku za převod prostředků účastníka, existují z toho výjimky. Například převod prostředků účastníka do jiného účastnického fondu obhospodařovaného jednou penzijní společností nebo všech jeho prostředků k jiné penzijní společnosti je podle § 62 zákona o doplňkovém penzijním spoření bezplatný, jestliže účastník měl část nebo všechny své prostředky umístěny v účastnickém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám ohledně způsobu investování. Anebo tehdy, jestliže je měl umístěny ve zrušovaném účastnickém fondu nebo ve slučovaných účastnických fondech nebo v účastnickém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou penzijní společnost, nebo v účastnickém fondu, o jehož nařízeném převodu rozhodla ČNB, nebo v účastnickém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou penzijní společností. Pokud účastník požádá o převod po více než 60 měsících trvání spořicí doby u téže penzijní společnosti, penzijní společnost poplatek neúčtuje. 22. Regulace výše odměny za zprostředkování spoření Podle § 63 zákona nesmí výše odměny poskytované jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím doplňkové penzijní spoření za zprostředkování spoření překročit 3,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Těmito osobami oprávněnými nabízet a zprostředkovat doplňkové penzijní spoření jako podnikatelé jsou ze zákona investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele a vázaný zástupce penzijní společnosti. K regulaci těchto odměn dochází proto, aby došlo k omezení akvizičních nákladů, tj. provize placené zprostředkovatelům za zprostředkování uzavření smlouvy s klientem. Penzijní společnost tak může platit odměnu za zprostředkování uzavření jedné smlouvy nejvýše do limitu stanoveného zákonem. 23. Sloučení penzijních společností
-6-
Přeměnu penzijní společnosti lze podle § 64 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, uskutečnit pouze vnitrostátní fúzí (sloučením) penzijních společností, a to se souhlasem ČNB. K žádosti o povolení sloučení penzijních společností žadatel přiloží projekt jejich sloučení. ČNB sloučení penzijních společností ale nepovolí, pokud by toto sloučení ohrozilo nároky účastníka nebo jeho prostředky nebo by vystavilo jeho nároky nebo prostředky nepřiměřenému riziku. Nebo tehdy, kdyby nástupnická penzijní společnost nesplňovala požadavky obezřetného výkonu činnosti nebo by osoba zúčastněná na fúzi byla osobou, které nebylo uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti. Nástupnická penzijní společnost sloučí povinné konzervativní fondy nejpozději do 1 roku od zápisu fúze do obchodního rejstříku tak, aby obhospodařovala jeden povinný konzervativní fond. S předchozím povolením ČNB může také sloučit některé účastnické fondy, které obhospodařuje. Zákon také stanoví (§ 69) pravidla pro postup při zrušení penzijní společnosti s likvidací na základě rozhodnutí valné hromady a to, jak postupuje penzijní společnost v případě, že o jejím zrušení s likvidací rozhodl soud. Rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací nabývá účinnosti dnem jmenování likvidátora penzijní společnosti ČNB. Pokud rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací soud, je penzijní společnost povinna bez zbytečného odkladu doručit ČNB žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti. ČNB odejme povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže neobhospodařuje žádný účastnický fond, transformovaný fond nebo důchodové fondy a má vypořádané závazky vůči účastníkům. 24. Funkce likvidátora Z hlediska ochrany zájmů účastníků a jejich nároků je důležitá právní úprava jmenování likvidátora. Likvidátora penzijní společnosti jmenuje a odvolává ČNB (§ 70).
-7-
To neplatí v případě, kdy o zrušení penzijní společnosti s likvidací rozhodne soud. Pak jmenuje na návrh ČNB likvidátora soud. ČNB může návrh na jeho jmenování zamítnout, jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady, a jmenovat jiného likvidátora. Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce. Účinky odstoupení z funkce nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení ČNB. Ta může likvidátora penzijní společnosti odvolat. Například tehdy, když opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon funkce. Jestliže se likvidátor vzdá funkce, je odvolán nebo vyškrtnut, ČNB jmenuje nového likvidátora. Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, nesmí uzavírat nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. 25. Informační systém, vázaný zástupce a další osoby Investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele a vázaný zástupce penzijní společnosti stanoví podmínky přístupu pracovníků k jejímu informačnímu systému pro zpracování a evidenci informací a údajů v tomto systému zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich změnách. Dále podmínky, za kterých budou ukládána data a prováděny jejich změny, podmínky nakládání s daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených změn. Vázaný zástupce penzijní společnosti je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v oblasti důchodového spoření. Je jím fyzická nebo právnická osoba oprávněná na základě písemné smlouvy s penzijní společností jejím jménem a na její účet vyvíjet činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s
-8-
penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Vázaný zástupce je omezen v tom smyslu, že může na finančním trhu vykonávat pouze uvedenou činnost a může jednat jménem a na účet pouze jedné penzijní společnosti. Zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi je povinen sdělit identifikační údaje zastoupeného, jehož jménem jedná, a informaci o činnostech, které je oprávněn vykonávat. Ve vztazích s vázaným zástupcem je penzijní společnost povinna jednat poctivě a v dobré víře. Vázaným zástupcem penzijní společnosti, který je fyzickou osobou, a vedoucí osobou vázaného zástupce penzijní společnosti, která je právnickou osobou, může být pouze osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům, má sídlo, pobyt nebo místo podnikání na území České republiky, ukončené středoškolské vzdělání, je důvěryhodná a je odborně způsobilá. Vázaný zástupce penzijní společnosti může začít vykonávat činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření ode dne zápisu do seznamu vázaných zástupců penzijní společnosti. ČNB ho zapíše do seznamu do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o zápis. Zápis do seznamu vázaných zástupců je podle § 80 platný 12 měsíců. Zápis se obnoví po zaplacení správního poplatku vždy na dalších 12 měsíců. Investičnímu zprostředkovateli a jeho vázanému zástupci zákon stanoví pro zápis k výkonu zprostředkovatelské činnosti obdobný postup, jako je tomu u vázaného zástupce penzijní společnosti. Penzijní společnost je podle § 83 povinna vypovědět závazkový vztah vázanému zástupci penzijní společnosti, když zjistí, že nesplňuje podmínky uvedené v § 78 (nedosáhl věku 18 let, není plně způsobilý k právním úkonům, nemá ukončené středoškolské vzdělání). Tato úprava se použije také pro závazkový vztah mezi penzijní
-9-
společností a investičním zprostředkovatelem a mezi investičním zprostředkovatelem a vázaným zástupcem investičního zprostředkovatele. 26. Nabídnout produkt co nejlepší pro zákazníka Požadavky na odbornou způsobilost zprostředkovatelů, včetně jejich zaměstnanců podílejících se na zprostředkovací činnosti v oblasti důchodového spoření, upravuje § 84. Smyslem je zabezpečit, aby tyto činnosti byly prováděny osobami způsobilými kvalifikovaně poradit při výběru produktu důchodového spoření, schopnými sjednat důchodové spoření tak, aby bylo v souladu se skutečnými potřebami spotřebitele a aby použité formulace byly jednoznačně vysvětlovány a nevyvolávaly zbytečně nedorozumění a spory, zejména ohledně volby strategie důchodového spoření. Dále zajistit, aby služby zprostředkovatele byly poskytovány na odpovídající odborné úrovni. Investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele a vázaný zástupce penzijní společnosti a zaměstnanec této osoby a penzijní společnosti, který se přímo podílí na činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, jsou povinni prokázat odbornou způsobilost. Tzn. získat všeobecné a odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon jejich činnosti v rozsahu odborného minima, znalosti penzijních produktů, schopnost řádně tyto produkty účastníkovi vysvětlit, provést analýzu penzijních produktů a nabídnout účastníkovi produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám. Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání, odborné znalosti a dovednosti dokladem o absolvování odborné zkoušky. Ta se prokáže podle § 87 osvědčením o absolvování odborné zkoušky složené před výběrovou (nejméně tříčlennou) komisí. Základní rozsah těchto znalostí a dovedností zákon upravuje pouze rámcově, konkrétní požadavky na znalosti konkrétních právních, ekonomických a
- 10 -
jiných pojmů, znalosti důchodových produktů, znalosti o fungování trhu a požadované dovednosti budou stanoveny v prováděcím právním předpise. 27. Zkoušky odbornosti zajišťuje akreditovaná osoba Zákon o doplňkovém penzijním spoření zakotvuje ve vztahu k přenesení provádění zkoušek na soukromoprávní subjekty nový subjekt. Je jím akreditovaná osoba, která má výlučné oprávnění pořádat organizované zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti v oblasti důchodového spoření. Činnost akreditované osoby bude moci vykonávat i penzijní společnost. O udělení akreditace rozhoduje ČNB. Akreditace se uděluje na období 5 let a její platnost je možné opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let na základě žádosti podané nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby platnosti akreditace. Udělená akreditace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce. Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace fyzická osoba, ČNB žádosti vyhoví za podmínky, že osoba je plně způsobilá k právnímu jednání, důvěryhodná a má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby. Pro právnickou osobu jsou stanoveny v zásadě stejné podmínky. Také ona musí, stejně jako fyzická osoba, splňovat organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek a předložit zkouškový řád. Akreditace zaniká smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace na vlastní žádost akreditované osoby nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Složení odborné zkoušky se řídí základními pravidly, která upravuje § 87 zákona. Jimi je stanovení minimálního počtu členů zkušební komise, včasné zveřejnění termínů konání odborné zkoušky včetně počtu míst, výše úplaty za zkoušku a zveřejnění zkouškového řádu na internetu. Akreditace udělená ČNB i osvědčení o vykonání odborné zkoušky je platné 5 let. Každý, kdo bude chtít provozovat svou činnost kontinuálně, bude proto muset skládat odbornou zkoušku každých 5 let znovu.
- 11 -
28. Výkon funkce depozitáře Depozitář účastnického fondu podle § 88 zákona eviduje majetek v účastnickém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v účastnickém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářkou smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem. Tuto činnost vykonává na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá s penzijní společností. Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců. Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka s pobočkou umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí mít stejného depozitáře. Závazky z depozitářské smlouvy zanikají nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se odnímá depozitáři bankovní licence, nebo mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena jeho činnost. Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost neprodleně pozastaví nakládání s majetkem v účastnickém fondu a připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fondu. Výjimkou je úhrada závazků vzniklých ještě před zánikem závazku z depozitářské smlouvy. Pokud jde o evidování pohybu majetku, depozitář eviduje majetek v účastnickém fondu, peněžní prostředky důchodového fondu a peněžní prostředky na účtech pro přijímání příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu. Vedle toho také kontroluje, zda penzijní jednotky účastnického fondu jsou připisovány a odepisovány v souladu s tímto zákonem, statutem účastnického fondu a smlouvami s účastníky a zda aktuální hodnota penzijní jednotky účastnického fondu je vypočítána v souladu se zákonem a statutem účastnického fondu. Rovněž zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fondu v obvyklé lhůtě a
- 12 -
kontroluje, zda výnos v něm je používán v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu, a plní další úkoly stanovené zákonem. Poměrně podrobně zákon také upravuje v § 90 povinnosti penzijní společnosti vůči depozitáři a v § 91 pravidla jednání depozitáře. Zákon stanoví, že penzijní společnost zřídí u depozitáře účty k uložení veškerých peněžních prostředků v účastnickém fondu a pro přijímání příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu, předá depozitáři statut účastnického fondu, který obhospodařuje, a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti, ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře nebo na účet zřízený u regulované banky nebo pobočky regulované banky, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků, provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím uvedeného účtu, může se souhlasem depozitáře zřídit účet u regulované banky nebo pobočky regulované banky, svěřuje veškerý majetek v účastnických fondech, které obhospodařuje, depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku. Dále předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci majetku v účastnických fondech a příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře, umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností a prokáže depozitáři na jeho žádost splnění podmínek pro doplňkové penzijní spoření stanovených zákonem a statutem účastnického fondu. V případě, že depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo
- 13 -
depozitářskou smlouvu, neprodleně projedná toto zjištění s penzijní společností. Pokud dospěje k názoru, že penzijní společnost porušila zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí to neprodleně ČNB. Jestliže má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů účastníků (§ 92), nejdéle na dobu 3 pracovních dnů požádá jednak centrálního depozitáře o pozastavení výkonu práva osoby zúčastněné na transakci, která může poškodit zájmy účastníků, nakládat s cennými papíry nebo investičními nástroji vedenými na účtu této osoby a jednak osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy účastníků. Poruší-li depozitář naopak svou povinnost, je povinen nahradit škodu tím způsobenou, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Tak tomu je v případě, kdy okolností vylučující odpovědnost je překážka, jež nastala nezávisle na vůli depozitáře a brání mu ve splnění jeho povinnosti. Podmínkou je, že nelze rozumně předpokládat, že by depozitář tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal a že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídal. 29. Účastnický fond Jedním z hlavních subjektů zabezpečujících pro účastníky doplňkové penzijní spoření a jeho efektivitu je účastnický fond obhospodařovaný penzijní společností, založený na obdobném principu, jako je tomu v sektoru kolektivního investování (tj. v podílových fondech) a ve II. pilíři (tj. v důchodových fondech). Zákon ho definuje jako soubor majetku vytvořeného z peněžních prostředků od účastníků, včetně státního příspěvku a příspěvku od zaměstnavatele, umístěného do účastnického fondu. Účastnický fond není právnickou osobou a vytváří se pouze na dobu neurčitou na základě povolení ČNB. Náleží všem účastníkům účastnického fondu v
- 14 -
poměru podle počtu nakoupených penzijních jednotek a jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka, a to v poměru podle počtu penzijních jednotek. Majetek v účastnickém fondu je oddělen od majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje svým jménem a na účet účastníků. To platí i při pověření jiné osoby k výkonu některých dalších činností. I v těchto případech za výkon těchto činností odpovídá penzijní společnost podle tohoto zákona. Účastník odpovídá za závazky účastnického fondu pouze do výše svého podílu, který v účastnickém fondu skutečně má. Závazky účastnického fondu, které převyšují majetek účastnického fondu, se řeší podle obecných právních předpisů (úpadek penzijní společnosti a obecná odpovědnost penzijní společnosti). Na účastnický fond, majetek v účastnickém fondu, hospodaření s majetkem v účastnickém fondu a na jiná práva a povinnosti týkající se účastnického fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná osoba nemají právo požadovat rozdělení majetku v účastnickém fondu ani zrušení účastnického fondu. Majetek v účastnickém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků. Majetek v účastnickém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Účastnický fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto zákonem účastnickému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem účastnickému fondu je právem penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v účastnickém fondu hradí penzijní společnost z majetku v účastnickém fondu. Ve vztahu k úpravě investování účastnického fondu zákon v § 93 taxativně vypočítává, co jednotlivými subjekty rozumí. Fondem kolektivního investování se rozumí investiční fond nebo podílový fond podle zákona upravujícího kolektivní investování, standardním fondem
- 15 -
kolektivního investování je fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropské unie, speciálním fondem kolektivního investování je fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie, zahraničním fondem kolektivního investování je zahraniční právnická osoba nebo soubor majetku bez právní subjektivity (srovnatelné s fondem kolektivního investování), zahraničním standardním fondem kolektivního investování je zahraniční fond kolektivního investování, který splňuje požadavky práva Evropské unie a který má povolení od orgánu dohledu jiného členského státu, zahraničním speciálním fondem kolektivního investování je zahraniční fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky práva Evropské unie, renomovanou ratingovou agenturou je všeobecně známá ratingová agentura, jejíž ratingy se obvykle používají jako reference na mezinárodních finančních trzích a je vedena na seznamu renomovaných ratingových agentur, který ČNB uveřejňuje na svých internetových stránkách, uznanou ratingovou agenturou je ratingová agentura, která je zapsána do seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankou nebo která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách. Podle § 94 penzijní společnost vždy vytvoří a obhospodařuje 1 povinný účastnický fond, a to povinný konzervativní fond (§ 98). Vedle povinného konzervativního fondu může penzijní společnost vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondy. Osoba, která nemá povolení k vytvoření účastnického fondu, nesmí při svém podnikání používat podle § 95 označení "účastnický fond", "povinný konzervativní fond" nebo jiné zaměnitelné označení. Název účastnického fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v tomto účastnickém fondu. Udělování povolení penzijní společnosti k vytvoření účastnického fondu je upraveno v § 96 zákona o doplňkovém penzijním spoření, a to včetně podmínek, za kterých může být toto
- 16 -
povolení uděleno. Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu může podat pouze penzijní společnost. Ta ho může vytvořit ovšem až po svém vzniku, tedy až po zápisu do obchodního rejstříku. Podmínkou pro udělení povolení k vytvoření účastnického fondu je to, že penzijní společnost doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši podle tohoto zákona (s tím, že tento kapitál vytváří podmínky pro řádné obhospodařování účastnického fondu a řádný výkon dalších činností penzijní společnosti). Penzijní společnost musí předložit mj. plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, mít věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování účastnického fondu a vedoucí osoby penzijní společnosti musí splňovat podmínky k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti. O žádosti o povolení k vytvoření účastnického fondu rozhodne ČNB do 6 měsíců ode dne jejího doručení. 30. Statut účastnického fondu Obsah statutu účastnického fondu je upraven v § 97 zákona. Statut musí obsahovat ve srozumitelné formě informace o způsobu investování účastnického fondu a další informace nezbytné pro účastníka k přesnému a správnému posouzení jeho rozhodnutí o umístění prostředků účastníka do tohoto účastnického fondu. Důležité také je vysvětlení rizik spojených s doplňkovým penzijním spořením, stanovení lhůt pro oceňování majetku a závazků podle § 115 (investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány ve lhůtě uvedené ve statutu účastnického fondu a tato lhůta nesmí být delší než 1 týden). Schválený statut účastnického fondu je pro penzijní společnost závazný. Obecně lze konstatovat, že v zásadě ke každé změně statutu účastnického fondu je zapotřebí předchozí schválení ČNB. Jinak je tato změna neplatná. ČNB neschválí změnu statutu, pokud by jí mohly být ohroženy zájmy účastníků účastnického fondu. Ke změně statutu účastnického fondu není třeba předchozí schválení ČNB, jestliže je předmětem této změny
- 17 -
údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se penzijní společnosti, účastnického fondu nebo depozitáře, nebo změna, která se netýká postavení nebo zájmů účastníků. (Pokračování příště)
- 18 -
