SPO RT A TĚLOCVIK, SVAZEK ČÍSLO JOSEF NOVOTNÝ FOTOGRAFOVÁNÍ SPORTEM A UMĚNÍM

SPORT

A TĚLOCVIK,

SVAZEK

Č ÍSLO

26 - 27

J O SEF NOVOTNÝ

FOTOGRAFOVÁNÍ SPORTEM A UMĚNÍM

Praktické rady a návod ke správnému a lev­ nému fotografování a moder, portrétování

1932 Mor. n a k l a d a t e l s t v í v B r n ě . - Tiskl G l o b u s , Brno, V e v e ř í 8. - 33é0.

Předmluva k 2. vydání. 1. vydání příručky „Fo to grafo ván í44 jistě vykonalo své poslání a myslím, že mnohý přišel k poznání, že fotografování není přec jen tak drahým sportem. Od 1. vydání se však leccos změnilo. Dnes je heslo: M alý ne­ gativ — velký positiv. Mimoto i ušlechtilé tisky fotografické jdou dnes jiným směrem, než ještě nedávno. M ám e dnes zjednodušený postup fotoleptů a fotorytin, které namnoze zatlačily úplně pigment a zatlačují ibromolej. Zvláštní cestu razí si ale moderní portrét. M aje toto vše na mysli, doplňuji ve druhém vydání, aby každý začátečn ík co nejdříve ovládl moderní techniky fotoumělce. Z toho důvodu zařadil jsem/ i obsažnou kapitolu: „K terak zhotovím moderní portrét.44 1. Než si koupím aparát. Chci vám v několika kapitolách pověděti vše, co m u s í t e věděti, ale neřeknu vám, co nebudete musit nikdy vědět, ale o čem mnohé příručky rády široce hovoří. Řeknu po am ericku v několika řádcích, co knihy řeknou obyčejně až v pátém vydání. T ož k věci. Máte už aparát? T e d y přeskočte něko­ lik řádků. Nemáte? T o ž č tě te : Jdu si koupit . i .

.

3

*

_

Přijdu k zádati aparát. k obchodníkovi obchodníkovi aa budu budu žádati aparát. Přijdu levnou l e v n o u ssklopnou k l o p n o u komoru. komoru. Budete Budete pokud možno komoru pokud možno malou. voliti komoru voliti malou. Vhodné Vhodné pro začátečn začátečníky rozměry ík y jsou žX 6, 6><9. 6X9. jsou 4M rozmery pro 41/2><6, malé aparátů Již 'jiz minula minula a velkých aparátů Móda velkých a malé Moda komory obrázky na z kom ory 4%)(6 4 V2 X 6 jsou př. z jsou velmi na př. velmi obrázky se naučíte můžeaž se roztomilé aa až naučíte fotografovat, fotografovat, může­ roztomilé čímž radost radost zZ fotografování se te je zvětšiti, fotografování se zvětšiti, čímž te je na vám nabízeti jen Budou-li vám nabízeti aparáty aparáty na zvětší. Budou-li jen zvětší. jich zatím, apaleda, že ze by filmy, nekupujte nekupujte jich zatím, leda, by apa­ filmy, rát byl na filmy zařízen na filmy ii desky. byl zařízen Začátečník desky. Začátečník rát fotografovati na učiti fotografovati dále se učiti musí se na plotnách, fplotnách, dále musí musí učiti na kde se učiti na 'takových ta'kových aparátech, musí se aparátech, kde napřed pozorovati obrázek může může napřed matné na matné rpozorovati na obrázek ani pro začátečníka Nehodí se desce. se tedy tedy pro začátečníka ani desce. Nehodí se fotografuje Tento fotografuje zZ ruky. r-uky. Tento aparát, kterým kterým se aparát, už budete 'budete umět pak si umět fotografovati, kupte až až už si kupte fotografovati, pak vás nepostradatelný. nepostradatelný. Aparát má tyto tyto pro vás je Aparát má je pro části, postupujeme-li od zadu. zadu. Mléčnou postupujeme-li od Mléčnou části, kterouž možno možno vysunouti d e s k uu, , kterouž na její její vysunouti aa na desk kasetu ss plotnou, (plotnou, m zastrciti kasetu měchy, místo zastrčiti ěchy, místo t. j. hledáček, h l e d á č e k , t. j. malé malé sklíčko sklíčko vpředu vpředu nad nad aby čočkou i d i č čč aa ss oofvý v ý proto, proto, aby čočkou aparátu, aparátu, řřidič objektiv, mohlo osvětlovati se mohlo se osvětlovali různým různým časem, časem, objektiv, spouštěč, kolejničky, natahování spouštěč, kolejničky, šroub na natahování šroub |na měchů, pro vzepření. Duší aparátu zpružinu *pro měchů, zpružinu aparátu vzepření. Duší objektiv čili je čili ččočky, o č k y , srdcem srdcem je je u závěruzávěrje objektiv Závěrka nemusí nemusí býti k býti drahá, drahá, ale k a. a. Závěrka spolehli­ ale spolehlivá, abychom mohli tak, a'bychom předvá, tak, mohli fotografovati fotografovati před­ stojící (čili klidně stojící m ěty klidně na ččas, a s, kdy (čili na měty počítáme kdy počítáme -- dvě jedna jedna — d v ě - --), ), ale ale též (motéž okamžitě okamžitě (Inověci jsoucí jsoucí v mentně) věci mentně) v pohybu (uhánějící pohybu (uhánějící Dobré zzávěnky vlak). levné jsou vlak). Dobré á v ě rk y aa levné Vario. jsou Vario.

44

levných aparátech. Najdete je je ii na na levných aparátech. Výborné Výborné Najdete je dražší, nejdražší nejdražší je už hodne jsou IbsO, Ibso, ale hodně dražší, ale už jsou Compur. Na Na jak jak dlouho e fotografovati, dlouho chcem chce-me íotograíovati, Compur. potom nařídíme ručičku na na uzávěrce u závěrce aa potom si ručičku nařídime si spoušť v hadice. stiskneme drátěnou spoušť podobe hadice. v podobě stiskneme drátenou př. na Znamená, že na př. Dáme-li na 25, 25, znamená, že ruěiěku na Dáme-li ručičku

Yabľ'r/m 7c?opr/ra 'I s/ C` 7 (/f' 00 y/ C
Žú/z/z/'øm Za/nz/aná vzónprča Wza'ađř/fo /c L; 77745027772. 7 a 5 O 7 0 7 7 Z .'

objektiv Zůstane zůstane otevřen 25 vteřiny. Dáme-li Objektiv Otevřen ‘/ vteřiny. Dáme-li l/25 písmeno B, B, Zůstane na písmeno na zůstane Objektiv objektiv otevřen tak Otevřen tak dlouho, pokud nepustime stisknutou spoušť. spoušť. dlouho, pokud nepustíme stisknutou Dáme-li Zůstává objektiv Objek'tiv Otevřen Dáme-li na na T, T, zůstává otevřen ii po po puštení musíte stisknout puštění spouště spouště -a a musíte stisknout po druhé, Ipo druhé, důležitá je uz-avřífti. Velmi je clona, chcete-li uzavřití. Velmi důležitá clona, uu_ chcete-li místěná uvnitř 'Objektivu objektivu. Jsou místěná uvınitì" Jsou to *to šupinky, šupinky, seřazené kolečko aa do sebe.•zasahující, seřazené v zasahující, do sebe v kolečko objektivu bud' zúži anebo které Otvor otvor objektivu buď zúží anebo rozroz­ které šíří a tím víc či či méně méně Světla světla na plotnu propro­ na plotnu šíří a tím víc pustí. je jemné, jemné, velmi velmi choulostivé choulostivé za­ Clona je Zapustí. Clona gumy, musí řízení, povětšině povětšině zz gumy, chráněno musí být bý't chráněno řízení, 55

před před horkem horkem aa nesmí nesmí se se nikterak nikterak v v něm š fá ném štá-

Řídí rati. musí jíti jiti velmi lehce. Řídí se se Clona musí rati. Clona velmi lehce. čísla šroubkem dole u objektivu. Jsou tam tam čísla dole u objektivu. Jsou šrou'bkem cim uu pás'ku), která (na která udávají, že čím udávají, že čer-ném pásku), (na černém je, tím většího čísla šroulbek šroubek je, tím v íce je objektiv je objektiv více většího čísla zacloněn. T o t o vvše,o š e , o ččem e m jjsem s e m dosud dosud zaclonen. Toto p sal, h l a v n ě cclonu l o n u aa u závěrku, hlavne uzávěrku, psal, n e c h t e si p ř í k o u p i d o b ř e v y z k o u nechtesipřikoupidobřevyzkouV l • sš eet t i ,i, 'pro ty, A teď ted' ipro ty, co co aparát A aparát už už máte, anebo jste jste máte, anebo Máte-li takov jej ý, co jsem popisoval popisoval zdedili. Máte-li takový, co jsem jej zdědili. dražší, ale ale v Snad dražší, téhož sloanebo snad podstatě téhož slo­ v podstatě anebo žení, téhož typu, typu, te d y víc v íc zatím vás tedy pro vás zatím není není pro žení, téhož Avšak nic však |mnozí mnozí Zz v ás jsou nic nového. nového. A vás jsou majetnímajetníIkomor u nichž ky or dřevěných, dřevěných, u nichž není není v objektiky kom v objekti­ vu ontována uzávěrka u závěrka aa musíme si ji ji tudíž tudíž zamontována musíme si vu zam mohli íot-ograíovat'i abyste koupiti, y ste mohli fotografovati momentní momentní koupiti, ab čili snímky. Na íněných komokomo­ Na zm okamžité snímky. zmíněných čili okamžité mosazné o-brubě rách v mosazné obrubě aa clicemeobjektiv v chcemeje objektiv rách je li fotografovati, musíme musíme použítí použiti malého malého lepenlepen­ li Íotograíovati, kového kloboučku. Jsou to ory atelierní, kloboučku. Jsou kového atelierní, to kom komory hodí méně které méně pro pro fotografii fotografii venku. venku, ale ale které se Se hodí máte-li už takový, máte-li už takový, použijte jej. Závěrka, níž použijte jej. Závěrka, oo níž práve mluvil, jsem jsem právě mluvil, je je žaluzìová, žaluziová, Nasadí Nasadí se se zpředu se kolečky. kolečky. z-předu na na objektiv. objektiv. Spouštění Spouštění řídí řídí se Závěrku musíme musíme vždy napřed natáhnouti, ovždy napřed Závěrku natáhnouti, ona ččas, točiti kolečko na a s , označené točiti 'kolečko označené zde písmenou Zde písmenou Z, nebo nebo na U zavření na moment, moment, označený označeny M. Z, Nl. Uzavření provedeme takovou provedeme fotoapará­ takovou spouští spouští jako jalko uu fotoaparátu zprvu popisovaného. popisovaného. Je J e potřebné, potřebné, abyste abyste tu zprvu si žaluziovou uzávěrku kupem si nechali uzávěrlku před před kużpem nechali žaluzìovou vyzkoušeti. Konečně Konečně flmáte m á te nekdo někdo jen jen komoru komoru vyzkoušeti. a chcete chcete si si ikoupiti objektiv, anebo anebo chcete věIkoupiti objektiv, chcete věa (i<>

dobrý objektiv děti, jak objektiv máte. máte. Jsou Jsou v v zásadě zásadě děti, jak dobrý ba-oi-ná tři druhy' o č ek. L acin á k k rr-a a jj iin n kk oo vv áá čoččoč­ tři druhy ččoček. Skládá pouze Se skládá ka, ka, která pouze zz jedné jedné čočky čočky a a která se Clonou mívá málo uspokojí. uspokojí. Clonou mívá kolečko, kolečko, v v němž němž málo

ý/ì ,l 6 ra //h fo v a /ř/'a/ž/'vzfaaď J

C O Č fr a ('Oťk'ľl

„PNS/WW Tlırl

_lIA

ľľďä/uffláaa'r/ø/m 0to/7a

A

Ik

iZŽˇ/w' W jo VO _C'ÍIJ "'ł .' 7

7

jsou posuneme jsou vyraženy v y ražen y tři tři otvory, otvory, k'teréžto kteréžto posuneme Střed čočky. Říkáme před střed před čočky. Ř ík á m e clona clona revolverová. revolverová. uspofkojujicí, p přecházející Druhý, uspokojující, výDruhý, řech ázející až až ve ve v ý­ je alp borné cočky, borné čočky, je a p 1l aana n a t. t. Má Má dvoje dvoje čočky. čočky. onichž jsem Zprvu šupinek, o Clona ze šupinek, nichž jsem zprvu mluvil mluvil je Ze Clona je •(jménem Tím to objektivem objektivem možno možno irisová). Tímto -(jménem irisová). vše. Nejdražším objektivem je fotografovali Nejdražším objektivem je fotografovati vše. ty 'jimž bbývají už ii ty aa nn aa sstig'ma t i g m a t t, , jímž ý v a jí opatřeny opatřeny už nejdražší aparáty. bjektiv y označují označují se se svěsvě­ arparáty. O Objektivy nejdražší je světelnost Světelnost telností, zZ nichž nichž nejoblíbenější nejoblíbenější je telnosti, I 6.8 anebo 4.5 4.5 6.8 anebo plotny vkládají Skleněné vkládají se do [plechových plechových se do Skleněné plotny Starých aparátů kaset. (U kaset. a'pará'tů byly byly dřevěné!) dřevěnél) (U starých Poslední, co co koupíte, koupíte, je je le l e hhlký k ý stojan, stojan, sstata­ Posledni, stativu kupte tiv. Ke kupte si si p ohyblivý tiv. [pohyblivý Ke stativu mohli aıparátem k o uubb,, a'byste abyste mohli aparátem volně k llo otáčeti. volně otáčeti. ft

Aparáty A p a r á t y filmové: filmové:

vás, Jsou velmi oblíbeny aa hodí se 'pro pro vás, velmi oblí'beny Jsou hodí se Z fotografov-aˇti na až na deskách. deskách. Z naučíte fotografovati se naučíte až se aparát si aparát každého 'aparátu na desky desky uděláte uděláte si každého ıaparátu na si k ık nemu na l o c h é ffilmy, i l m y , opatřífte-li opatříite-li si němu na p ploché kvase'tu. ffi-lm-pakovou i 1m p a k o v o u k -a s e
2. Negativní Negativní materiál. 2. materiál. JJe e trojí: Skleněné plotny — svitkové filmy plotny -svirtkové filmy trojí: Skleněné filmpa'ky. čili —• ploché ploché filmy filmy čili čili filmpaky. rollfilmy -čili rollfilmy 88

budeme iotograiovatì Poněvadž budeme fotografovali na na plotnách, plotnách, Poněvadž o nich. povím nejdříve nejdříve o nich. Na Na plotnách plotnách docílíme docílíme povím také vždy vždy nejkrá-snějšího nejkrásnějšího snímku. snímku. Kupujete-li také Kupujete-li plotny po řekněte v v Obchode, obchodě, že chcete prvé, řekněte plotny po prvé, že chcete ott nn yy citlivosti 16° Scheinera. j n éé p p ll o citlivosti 16° Scheinera. Oo bb y y čč eejn Na těchto plotnách plotnách docílíte docílíte pěkného pěkného obrázku, Na těchto obrázku, Značky. Z tovární značky. a ť už už jsou jsou jaikékoliv jakékoliv tovární Z našich našich _Hať '

Z! ăť'r p/ot'erz pro rz/'Iflť' .múmr ~

ı'ťđrmi' ťfl/ż/'đø

jam

øZ/øá

7m 1290/0777/

/a/(Ifrıı/

n 0//"da mm'mm'

724 0110417170.

mať/mm

.

_ .. dwar/00171,.

7m čar/ra

,

nap/d 1/Záv

domácích Foma, Aıko, Ako, desky: Foma, výrobků jsou jsou desky: domácích výrobků Peı'utZ, René, nejznámější Agia, Agfa, Perutz, ciZích nejznámější Rene, Zz cizích Poněvadž' naše Eisenberger, Hauff. (Poněvadž naše české české v ý­ výEisenberger, Hauff, je naší naší robky jsou jsou už velmi dobré dobré jakosti, jakosti, je už velmi robky předem ıtyto, povinností tyto, ale ale Ovšem ovšem kupovati předem povinností kupovati nesmíme ustrnouti. Doporučuji však, Doporučuji vša'k, Zase ustrnouti. nesmíme zase když si na na jeden druh ploten, ploten, abyab y ­ jede-n druh Zvyıknete lSi když zvyknete do té fte doby, doby, než ste neměnili a a používali než se se používali do ste neměnili Značky. Mluvil téže značky. stále téže zdokonalíte, stále Mluvil jsem jsem Zdokonalíte, výo plotnách obyčejných, obyčejných, které které dají dají dobré dobré v ý­ o plotnách sledky. ně jsou rtochroıjsou plotny Iploltıny o ortochrosledky. Mimo Mimo ně

'

99

'

které 'maji m tu vlastnost, že podají podají m aa tt ii cc'k k é é, , které mají tu vlastnost, že barevné. Na verneji Iodstíny Na př. věrněji odstíny barevné. v krajině krajině roz­ rozpř. v liší barvu liší barvu modrou, modrou, Zelenou, zelenou, tImav-omodı'ou tmavomodrou aa obrázek má má více pod., Že pod., že obrázek více stupňů světla aa stí­ StíStupnů Světla Dále jsou nu. Dále nu. jsou 'plotny plotny iiso s o 1l áá rrn n í, něž mümů­ i, na na než žeme fotografovati Záříci tělesa, žeme fotografovati ii zářící což na o b y­ na o'bytělesa, což čejné je nemožno. Plotny Plotny o t o ii sS oo ll áá rr nní í je -nemož'no o rrto čejné mají vlastnosti plotny plotny oı'tochrom-atioké ortochrom atické ii isoisomaji vlastnosti abyste lární. To 'kdyby oblární. T o jen jen ab y ste věděli, věděli, kd yby vám vám ob­ techto druzích druzích mluvil. chodník o chodník o těchto mluvil. A A nyní nyní o o Citlivost uu plotny citlivosti. Citlivost značí, Ijak jak brzo brzo plotny Značí, citlivosti. obrázek na se obrázek na plotne plotně utvoří. Pro sportovní sportovní Se utvoˇrí. Pro snímky, kde kde jedná jedná Se se o lý pohyb, pohyb, mumu­ o rych rychlý Snímky, Síme míti síme míti plotny plotny velmi velmi citlivé, citlivé, abychom mohli abychom mohli velmi 'krátce Citlivost ploten velmi k r á tc e 'oSvětlovatL osvětlovali. Citlivost ploten řídí řídí Stupni podle podle Sch Sc-heinera Se stupni 12 st., St., 13 13 st., 11 st., se ein era 11 st., 12 st., 15 st., 17 st., s-t., 18 st., 16 St., 17 15 16 st., 18 st., st., 20 st., 21 21 st. st., 19 St. 19 St., 20 st., Ciftlivost je je vždy Sch. Citlivost Sch. vždy 'napsána napsána na na balíčku balíčku ploten. Nejvíce Nejvíce používáme používáme plotny ploten. plotny citlivosti citlivosti 18 st. st. Sch. 16 st. Sch. Větší Větší citlivosti 16 st. až až 18 Znamecitlivosti zname­ větší nezdary. nají nezdary. nají ii větší T mh T ee m n áá ıkom k o m oorra. a . Balíček B alíček ploten musí­ ploten musíme 'temné rubíme otevříti otevříti pouze pouze v v tem né =komoře kom oře při při rubí­ lampy. Jsou Světle lampy. nověm novém světle Jsou lampy lampy elektrické, elektrické, anebo ii ıpoklopy petrolejové petrolejové anebo poklopy na svíčky. P e­ na Svíčky. Peje v tr-olejová v temně trolejová lampa lampa je temné komoře velmi komoře velmi Dnes dostaneme nepříjemná. dostaneme rubínové nepříjemná. Dnes v­ rubínové žáro žárovkapesních svítilen ky do kapesních Svítilen aa proto neproto kdož ky ii do kdož ne­ máte v místo jiných máte v Ibytě b y tě elekftni'ku, elektriku, opatřıte opatřte si jiných Si místo lamp Svítilnu. Zdůrazňuji, Zdůrazıˇıuji, že nestačí lamp kapesní kapesní svítilnu. že nestačí ale musí Světlo musí byti světlo červeně, č e r v e n é , ale býti tmavé — tmavě -V temně komoře otevřeme rru u bb íin n oo vvéě. . V temné komoře otevřem e baba­ líček vyjmeme líček ploten. ploten, roZbalime. rozbalíme, vyjm em e jednu jednu

10 10

plotnu, podíváme podíváme Se, se, :která která stran a na na p Straına plotnu, p ll oo tt nn ěe kınn ee -a touto stranou n ěe 1lee Ss k a touto vsadíme Ss ee m Stranou vsadime m één _ k nám. Je ven — plotnu ven k nám. J e to to citlivá citlivá strana. plotnu Strana. fplochou dlaně, dlaně, abychom Nato plotnu plochou Nato otřeme otřeme plotnu abychom ıa zavřem Zavřeme smetli prach 'a e kasetu. kasetu. Po Po zasazení Zasazeni Smetli ıprach krabici se všech ploten ploten iuzavřeme uzavřeme krabici Se zbylými Zbylými všech vyfjiti na aa můžeme na denni denní Světlo. světlo. můžeme vyjiti

vflkťžzí' . , fl//đmťfi ._”

l-

z

z~

má ł- ı

Ja] v/ąZ/fl

ø

do øú/»ťľa

IJÄfl/a'a'a'lìl'Ca//I//Vzı\

`

Z a s a zZ oo vv áanni í ffil-1m i l m ůů děje se na na denním denním Z a'Sa deje Se světle. P a k k fÍ'ii 1l m zasazují Se se do filmových P a my y Z-aısazuji Světle. do filmových nahoře kaset. Každý filmpak po rozbalení má nahoře filmpak po kaset. Každý roZ'b-ale'ní má 0-42. vyčnívající Číslo číslo 0— 12. Vs'adime Vsadíme do do kasety kasety vy'cniv'ajici ták, čísla byla byla obrácena obrácena > nám, Zavřeme zavřem e aby čísla \l(k nám, talk, aby 0. kasetu aa vytáhneme vytáhneme papír označením 0. kasetu pafpír sS označením Tim jsme film uvnitř kasety kasety a T ím obnažili obnažili jsme film uvnitř a nesminesmí­ me už ınyní nyní na denním ıSvětle s v ě tle kasetu otevřít. na denním kasetu otevři-t. me už čili rollfilmy jsou na­ S vv ii trtIk k oo vv ée ff ii ll m rollfilmy jsou m yy čili naS motány vsadíme do do válečku. Váleček Váleček vsadime na válečku. motány na na ochranný papír papír vedeme bubin'ku, ochranný dolního vedeme na dolní-ho bubínku, Ikonec papíru váleček aa přistřižený přistřižený ikonec Strcime do 'papíru strčíme do vá'leček ll II

rýhy. Kasetu z a v řem e a točíme nyní zvenku klíčem na kasetě, až se nám v okénku kasety objeví ruka, jež ukazuje, že následuje hned film č. 1. T ěsn ě před fotografováním to čím e pak, až se objeví v okénku 1. Nejvíce užívané značky filmů jsou Perutz, Zeiss-Ikon, Gevaert. Citlivost jejich je velmi značná, až 23° Sch. V š e c h n y filmy jsou o r t o i s o1 á r n í. / r 3. Význam clonění a filtru. O clonách mluvil js e m už v druhé kapitole a je nutno, aby si všichni am atéři a to z a č á ­ tečníci i pokročilí uvědomili význam , ohrom ­ ný význam clonění, k te r é m á na jakost ne­ gativu velký vliv. Namnoze se cloněním re­ guluje jen přístup světla, řídí se ostrost a zapomíná se na hlavní, totiž na hloubku obra­ zu. P r o č cloním e? P ř e d e v š ím proto, abychom dostali o strý obrázek až do krajů plotny nebo filmu. Když zaostřujem e, musíme míti o b je k ­ tiv úplně otevřen a tak dlouho stahujem e nebo vytahujem e m ěchy, až je vzadu na mléčné desce o strý obrázek. P a k teprve zacloníme, ale nikdy ne mnoho. S ta č í do polovičky čili na f/25, n ejv ýš na f/32. Mám totiž na mysli krajinu. Fotografujem e-li skupinu osob, zaclo­ níme pravidelně více, protože zde nám z á ­ leží na úplné ostrosti obličeje. Fotografujete-li osobu 'samotnou, necloňte vůbec anebo jen malinko, protože pak vyjdou všechny vrásky, skvrny a nečistoty pleti velmi ostře. Přílišné clonění škodí i na krajiny, neboť obrázek v y 12

jde potom velmi plochý, 'totiž předměty vp ře­ du jsou jak přilepeny na předm ětech vzdále­ ných. J e ovšem pravda, že fotografujeme-li krajinu velmi hluboko a chceme-li zachytit! stromy vpředu tak ostře jako vzdálené ho­ ry, musíme hodně zacloniti. Ale tu si ujasně­

me jedno. Co má na obrázku největší dů­ ležitost, na čem vám záleží, na to zaostřete. Bude-li vše ostatní méně ostré, nevadí, na­ opak obrázku prospěje. Zásadně platí, že u levných objektivů mu­ síme více cloniti, než u dražších, neboť levné objektivy bez clonění nedokreslí obraz až do krajů plotny nebo filmu. F i l t r y jsou žlutá skla, která používáme, fotografujeme-li na ortochrom atické desky. Mají ten význam, že odstíny vyjdou na plotně 18

ještě jemněji, hlavně však docílíme mraků, kteréž bez filtru nezachytíme. Používání filtrů na obyčejné desky nemá významu. Filtry jsou podle toho, jaik mnoho světla propouštějí, číslovány I., II., III. Upotřebujte hlavně č. II. V zimě při fotografování sněhu č. III. Používáte-li filtru, musíte exposici čili osvětlení prodloužiti, o čemž bude řeč v následující kapitole. Pro počátek filtru neužívejte. 4. Jak zhotovím první snímek. Velmi důležité je v první řadě hledání mo­ tivů. Především budeme hledati v době, kdy je nejvíce světla, t. j. v létě mezi 8.— 18. hod., v zimě pak mezi 10.— 14. hodinou. Dále si musíme ujasniti, co chcem e fotografovati. V našem případě jedná se o pěknou krajinku. Nemusíme chodili daleko, najdeme všude n ě ­ co pěkného. Před evším >se nesmíte nikdy ne­ chat zlákat barevností krajiny, neboť b arv y jsou pro obrázek bezvýznam né, ale důležitá je p e r s p e k t i v a . Slunce musí svítili se strany, nesmí nikdy svítili zezadu, totiž za aparátem, neboť krajina je pak bez plastiky. Rovněž nesmí • svítiti slunce do objektivu. Mnohý pokročilý am atér může i fotografovati proti slunci, ale začátečník nikdy. Krajina musí míti p o p ř e d í , s t ř e d a p o z a d í . P o ­ předím rozumíme předmět stojící vpředu. Tento má zaujímati nejvíce místa a má být i h l a v n í m předmětem obrazu. Na ten za­ ostřujeme. Pozadím jsou vzdálené hory nebo lesy. A to, co je mezi pozadím a popředím,

je střed. T ak třeba fotografujeme mlýn v popředí, jako střed je nějaká boží muka u silnice, anebo řada stromů a pozadím jsou hory. Nemá-li snímek ty to tři díly, je ne­ pěkný. Nejostřejší musí býti popředí, střed a pozadí může býti méně ostré. Hledejte jedno­ duché motivy, obrázek nebudiž nikdy pře­

plněn. Je-li krajina jednotvárná, zpestří se s t a f á ž í, totiž že se někdo posadí dopředu. Při skupinách osob zaostřujem e na střední osobu a pak zacloníme. Nesmíme zaostřovati ani na přední, ani na zadní radu. Celkové ostrosti docílíme cloněním. Aparát musí stati při fotografování vždy rovně. Nesmí míti zvednutou přední část šikmo vzhůru, ani dolů, protože by nám všechny kolmé, svislé linie v y šly šikmo se sbíhající. Obrázek věže nebo 15

vysokého domu fotografovaný aparátem šikmo vzhůru postaveným, vypadá, jako by se čím výš, tím více zužoval. T a k o v ý obrá­ zek je ovšem nepoužitelný. Tomuto úkazu říkáme z k r e s l e n í a amatéři se ho velmi často dopouštějí.

Zkresleme, Sfjatne obta7U Postup snímku: Po najiti motivu postavíme stativ. Pozor, af je na bezpečném místě, není na závadu provozu ulice, ani není postaven do cesty chodcům. Dobře upevníme >a zkusíme, zda se neviklá. Potom našroubujeme aparát, buď na stojato anebo na ležato. Otevřem e aparát, o d c 1 o n í m e úplně a zaostřujeme. Nezdá-li se vám obrázek do'Sti dobrý, tedy zkuste aparát trochu pootočí ti, anebo spustit i a mnoh­ dy tato maličkost na pohled působí radikální zlepšení motivu. Je-li řádně zaostřeno, za16

cloníme, dbajíce zásad, p o p san ý ch v kap. 4. Následuje nachystání z á v ě r k y na m om ent ne­ bo na čas. V l o ž e n í p l o t n y v k a s e t ě . V y jm e ­ me matnou desku, zasuneme kasetu s plotnou, o tev řem e kasetu, ikryjíce ji poněkud před světlem , bud černou látkou anebo alespoň s v ý m tělem. Následuje stisknutí spouště čili e x p o n u j e m e. P o to m z a v ře m e kasetu, označíme na ní tužkou „exp.“, abych om v ě ­ děli, že m ám e na ní už obrázek. Sbalím e aparát, zav řem e stativ a putujeme za no­ vým snímkem. V l o ž e n í f i 1 m p a k u. V y jm em e matnou desku, zasuneme filmpakovou kasetu s filmy, otev řem e víko kasety, e x p o n u j e m e, z a ­ vřeme víko kasety, vytáhneme pak černý pásek č. 1, utrhneme a máme připraveno pro druhý snímek. U r o 11 f i 1 m u musíme po exposici natočili film n a nové číslo, jež vidíme okénkem. Fotografujem e-li s filtrem, nasadíme filtr před zaostřováním a zaostřu jem e už s n a ­ sazeným filtrem. O s v ě t l e n í č i l i e x p o s i c e je nejdů­ ležitějším faktorem v celém procesu foto­ g rafickém : U važte, že na osvětlení plotny čili exposice mají v liv : 1. Ci t l i v o s t d e s k y. ( Čí m c i t l i v ě j š í , tím menš í e x p o s i c e . ) 2. J a s n o s t předmět u. ( Čí m j a s n ě j š í , tím menší e x p o s i c e . ) 3. Denní doba. ( Čí m j a s n ě j š í denní doba, tím me n š í e x p o ­ si ce . ) 4. J a s n o s t dne. (Čí m j a s n ě j š í den ( b e z m r a č n ý ) , tím menší exposice.) 5. B a r v a fotogr. .předmětu. ( Ne j k r a t š í e x p o s i c i v y ž a d u j e b a r v a m o d r á , pak. n á s l e d u j e žlutá, z e l ená, č e r v e n á . — J s o u - l i F o t o g r a f . 2.

17

na předmět u v š e c h n y b a r v y , ř í dí me se s t ř ední bar vou — žlutou. 6. S v ě t e l n o s t objektivu. (Čím světelnější o b j e k t i v , tím menší e x p o s i c e . ) 7. V z d á l e n o s t předmět u od o b j e k t i v u . ( Čí m dále. tím menší exposice.) 8. P o v a h a předmět u. ( P o r t r é t mu s í me dél e o s v ě t l o v a l i než kraj i nu nebo skupinu.) 9. R o č n í doba. (V létě menší e x p o s i c e než v zimě. Sní h mál o e x p o n o v a t i , bílé m r a k y a vodu k r á t c e . ) 10. Fi l t r . ( P r o d l u ž u j e e x p o s i c i : č. I. I X ; •*. II. 2 X ; č. III. 3X.)

Ačkoliv tedy se zdá ohromně těžké učiniti správný snímek, není to přece jen tak, jak se mluví. Namnoze doporučují se exposiční tabulky a exposim etry. Nepopírám jejich dů­ ležitost, ale také je nikomu zvlášť nedopo­ ručuji. Chcete-li se naučiti dobře fotografo­ vati, čiňte si o fotosnímku p řesn ý záznam. Do záznamu napíšete. a) b) c) d) Sch). e) g)

F o t o g r a f o v a n ý př edmět (na př. š i r á k r a j i n a ) . Denní doba, hodina ( č e r v e n e c , 13 hod. ). P o v a h a dne (sví tí s l un c e) . Cl ona, c i t l i v os t d e s e k budi ž v ž dy táž ( F 32. citl. 16 st. E x p o s i c e Vso v t e ř i n y . J a k dopadl s n í m e k ?

Budete-:li si takto věsti záznam, budete na tom mnohem lip, než k d y b y s te studovali bůhvíjaké tabulky exposiční. P ro začátek fo­ tografujte vždy momentně, v y b e rte si totiž slunné dny a tu exponujte 1 padesátinu v t e ­ řiny v létě a 1 pětadvacetinu v zimě, není-li sníh. Foíografujete-li ve slunném dni a je sníh, berete té ž jednu padesátinu. V še m y­ slím při cloně F 32. Je -li zam račeno, fotogra­ fujte 1 pětinu vt. V tem ném místě pak 1 po­ lovinu vt. Jen za příznivých chvil fotografu­ jem e na č a s : P o čítá m e dvacetjedna, dvacetdvě, nikdy pouze: jedna — dvě, neboť to není 18

správný výstih vteřiny. U ploten citlivějších 19— 22° Sch. zkrátíme exposici o polovinu, aťiebo zacloníme více. Zaclonění je lepší, než zkracování exposice. Velmi citlivé plotny b e­ reme pouze na snímky v pohybu, kde musíme fotografovati na 1 setinu vteřiny. (Vlak, aero, auto.) . 5. Vyvolávání a posouzení negativu. Kapitola tato je velmi důležitá a naleznou zde jistě mnozí pokročilí am atéři velmi mno­ ho cenného. Co je to v y v o lá v á n í? P r o z a č á ­ tečníky nutno vysvětliti. Vejdeme do temné komory, rozžehneme temně červ en é světlo a můžeme vyjmouti plotnu z kasety. V temné komoře musíme míti: a) Misku s vývojkou. b) Misku s ustalovačem. c) Velkou mísu s vodou. • d) Ručník. Ručník budiž starý, neboť se ničí. V temné komoře nesmí býti ani záblesk denního světla a jestliže v y v o lá v á te ve světnici, musíte okna dobře ucpati černými pokrývkam i. V y v o l á v á n í s n í m k u . Plotnu vložíme do m isky s vývojkou a sice méně lesklou stranou vzhůru. Ihned po vložení kolébáme miskou, což činíme po * celou dobu vyvolává­ ní. Na plotně počne se objevovali obraz a sice od těch míst, která b y ­ la na předmětu nej2*

11)

jasnější. U krajiny b ý v á první obloha, u p o r­ trétu límec a náprsenka, případně jiné bílé části oděvu, obrázek postupuje zvolna, zů­ stává průzračný v místech úplného stínu a černá více a více v místech plného světla. A ž v i d í m e , ž e o b r a z s e r ý s u j e i na d r u h é s t r a n ě p 1 o t n y, vy jm em e plotnu, o p l á c h n e m e dobře ve vodě a vložíme do ustalovače, kdež zůstane plotna asi deset minut. Musí tam totiž zmizeti všechna bílá hmota, což je nerozpuštěné stříbro. P o de­ seti minutách vyjm em e, opláchneme a může­ me vyvolávati druhou plotnu, tým ž způso­ bem. P o vyvolání a ustálení všech ploten v y ­ jdeme z temné kom ory a pereme plotny půl hodiny ve vodě č ty ři- až pětkrát měněné. Vyprané plotny dáme sušiti, což trvá celý den. Dobře praná plotna uschne úplně, špatně pra­ nou poznáme tak, že neuschne a vypadá stá­ le jako mastná a má mimoto na sobě malé . krystalky. Musíme ji / / / 7 &70lf& 5P/7/ . r/?ož/7e' vyipiati znovu. j

Předpisy

vývojek.

Z mnoha předpisu v ý v o j e k poznal j sem ze s vé dlouhé pr akse, že nej lepší j sou t y t o : a) g l y c í n o v á , j ež v y v o l á v á pomal u a hodí se pro přeos vět l ené plotny. P ř e d p i s : č t v r t litru d e s t i l o v a n é v o d y ; č t r n á c t g si ř i č i t anu s odn é h o ( sul f i t u) ; dva a půl g g l y c i n u ; č t r n á c t g pot aše.

20

D o b r ý n e gat i v je v y v o l á n do pěti minut, o b j e v u j e se obr az po pul minutě. b) M e t o l-li y d r o c li i n o n o v á, j e ž v y v o l á v á r yc hl e a hod^í se -zejména pro filmy. Mi mot o v y v o l á v á čistě, kont r as t ně . P ř e d p i s : č t v r t litru v ody d e s t i l o v a n é ; pul g me t ol u ; tři č t v r t ě g h y d r o c h i n o n u ; deset g s i ři č i t anu s odného (sul f i t u) ; d v a c e t g s ody k r y s t a l o v é ( o b y č e j n á soda do p r á d l a ) ; č t v r t g bromidu drasel ného. D o b r ý n e g a t i v je v y v o l á n do 3 minut, o b j e v u j e s e ob r az v 15 v t e ř i n á c h . c) Speciální a d u r o l o v á v ý v o j k a pro málo os vět l e né desky; Vá 1 v o d y d e s t i l o v a n é ; 35 g si ř i č i t anu s o dn é h o ; 25 g p o t a š e ; až se toto úplně rozpustí, tpřidá s e : 4 g adurol u Hanffova, někol ik k a p e k 10% roztoku bromidu dras el ného. O b r a z o b j e v u j e se v 10 v t e ř n á k h , h o t o v za 3 mi nuty. V ý ­ v o j k y maj í imíti teplotu 17° C. /Ch l adn ě j š í v ý v o j k a působí pomal ej i , teplá (hlavně v l é t ě 0 způ s obu j e šednutí negat i vu. F i l m y nutno v y v o l a t i poněkud č er n ě j i ( hus t ěj i ) , než desky. U s t a l o v a č . čili lázeň f i xační , d o níž dáme oíotnu d o vyvolání a vyprání: půl 1 v o d y ; 100 g s i rnat anu sodného čili n a t r o n u ; 10 g s i ř i č i t a n u sodného neboli s ul fi tu; 5 c m 3 k y s e l i n y o c t o v é anebo 20 c m 3 si l ného octa. J e d n o t l i v é c he mi ká l i e mu s í me dávati tak, j a k jsou naps ány . v t é mž e pořadu totiž, a nás l eduj í c í v ž d y t ehdy, až je p ř e d ­ c h á z e j í c í úplně rozpuštěno.

Chybné negativy: a) podexposice. O brázek vyvinuje se velmi pomalu. Už dávno uplynula doba, kterouž jsem udal u jednotlivých v ý v o jek a obrázek je stále slabý. B y l málo 'osvětlen. I když v y v oláv ám e hodně dlouho, přece jsou místa, jež b y měla být černá, pouze šedá. Co na plotně není, to ne­ lze vyvolati. b) přeexposice. ázek jde té m ěř okamžitě, plotna počíná od krajů černati, až zčerná docela. B ylo přeosvětleno. Nesmíme ale přerušiti vy volávání,

musíme nechat dál ve v ý v o jc e , až se obraz dovolá, třeba zčern á plotna úplně. Chyby, které se mimoto velmi často v y ­ skytují, jsou: 1. Obr azu ke kr a j ů m -desky u b ý v á , v r ozí ch není v ů b e c nic. P ř í č i n o u j e š pa t n ý o b j e k t i v a nutno po druhé v í c e cloniti. 2. Na negati vu p a p r s k o v i t é , č e r n é š mouh y . P ř í č i n o u vniknutí svě t l a do k a s e t y , opravi t i kas et u a n e b o kr ý t i při snímku č e r ­ nou látkou. 3. Na negat i vu bílé r o v n o b ě ž n é č á r y . P ř í č i n o u , že š k r á b e ví ko k a s e t y plotnu. Ka s e t u nepouží vat . U filmů č á r v b ý v a j í též. ale z j i né př í či ny. T a m v š a k nevadí. 4. Na negati vu bílé t e č k y , j a k o m o u č n á zr nka. P ř í č i n o u , že plotna neby l a o p r á š e n á , r espekt , ot ř e n a dlaní před vložení m do k a s e t y . 5. Nepravi del né s k v r n y , .plotna n e s t e j n ě v y v o l á n a . P ř í č i n o u , že se n e p o h y b o v a l o mi skou a pr ot o v ý v o j k a n e k r y l a s t e j n o ­ měrně plotnu. m 6. Č e r n é s k v r n y na ne gat i v u, př í č i nou špatně rozpuštěné s o u č á s t i j e d n o t l i v ý c h chemi kál i í . 7. Odc hl i pov ání e mul s e čili v r s t v y . P ř í č i n o u teplá v ý v o j k a . T e p l o t a musí býti v ž d y n e j v ý š 17 stupňů Cel s i a. V hor ké m létě v ý v o j k u chladit i, al e hl avně n e dá v a t i do ní prs t y. 8. Negativ z a ml ž e n , př í či nou n e s p o l e h l i v á t e m n á k o m o r a . 9. Š e d ý z á v o j na n e ga t i v u . P ř í č i n o u : dlouho m o č e n o v e vývojce. 10. Z á v o j e j i n ý c h b a r e v : Š p a t n é d e s k y , z n e č i š t ě n á v ý v o j k a .

6. Oprava chybných negativů. T éto kapitole věnuji obzvláštní péči, je myšlena i pro (pokročilé am atéry a bylo by dobře, k d y b y vykonala své poslání u všech, kteří naříkají na drahý sport fotografický. Možno už korigovati n egativ při v y v o lá v á ­ ní a proto nejsme-li si jisti, že jsm e negativ správně osvětliti, začněm e u těch negativů, u nichž předpokládáme p ř e o s v ě 1 1 e n í, v y volávati v glycinové v ý v o jc e a dokončeme v hydrochinonové. U tě c h negativů, kde předpokládáme m á l o o s v ě t l e n í , začně­ me v adurolové, a jestliže obraz rychle v y ­ stoupne, dokončeme v glycinu. P o k a ž d é 22

n u t n o o p l á c h n o u t i v e v o d ě . Nepodaří-li se, přikročím e ik těmto opravám. A. Z e s í l e n í . Z podexponovaného negativu dostali b y ­ chom velmi špatný, b e z v ý ra z n ý obrázek. Avšak je možno z tak ov éh o špatného nega­ tivu udělati velmi pěkný, bezvad ný obrázek. Nejmoonější a nejúčinnější zesílení provede­ me sublimátem, čili chloridem rtufnatým. Sublimát je však prudký 'jed, je nutno velmi opatrně s ním p racovati, neboť i jeho v ý p ary působí otravně. Nesmíme rovněž pracovati, máme-li poraněný prst. D ostanem e jej koupiti však pouze na jedovou licenci. Předpis zesilov ače je : 100 c m 3 v o d y d e s t i l o v a n é ; 2 jr chloridu rtufriatého čili s u b l i m á t u ; 2 g bromi du dr a s e l n a t é h o.

Toto vy lejem e na misku, dobře prom íchá­ me a vyjdem e nejlépe na dvůr nebo chodbu, abychom nevdechovali vý p ary . Do sublimátového roztoku vložte plotnu. T u uvidíte, že bělá, až se vybílí úplně. Čím více bělá, tím v íc se zesiluje. P ro to u ploten málo slabých necháme jen chvilku. Až se nám zdá, že je dosti silná, vy jm em e a velmi důkladně vyperem e. P o té vložíme do v y čerp an é v ý ­ vojky, která nám zůstala od ploten. Zde plotna (negativ) velmi rychle černá a po z čer­ nání pozorujete, že je o mnoho silnější, než b yla dříve. Následuje důkladné vyprání, n a ­ čež nechám e uschnout. (Při náhodné otravě působí jako protijed bílek rozmíchaný v mléce.) 23

J i n ý způsob z es i l ov ání , al e pro n ě k t e r é plotny n e d o s t a t e č ­ ný, je uranem. P ř e d p i s z e s i l o v a č e : P ř i p r a v í m e dva oddělené roztoky: I. 100 c m 3 v o d y ; 1 g dusi čnanu u r a no v é ho ( prudký j e d ! ) : II. 100 c m 3 v o d y ; 1 g č e r v e n é krevní soli. P ř e d -použitím s m í c h á m e : 100 c m 3 vody d e s t i l o v a n é ; 50 c m 3 roztoku I . ; 50 c m 3 roztoku I I.; 10 c m 3 ky s e l i n y o c t o v é .

Negativ přijímá rychle červenohnědý tón, talkže plotna je potom červen á. Stíny se ze­ sílí, ale zesílení není nikdy talk vydatné jako sublimátem, ačkoliv v příručkách se dopo­ ručuje toto ja k o nej vydatnější. Konečně třetí způsob je j o d i d e m r t u fn a t ý m . Tento má proto význam, že ničí zbytky sirnatanu (natronu, fixáže) i tehdy, když nebylo náhodou dobře vypráno. P ře d ­ pis: 100 c m 3 v o d y ; 20 g jodidu d r a s e l n é h o : 5 g jodu.

Pokud zesilovač n e n í bezbarvý, je jod přítomen a působí chem icky, ale jakmile je bezbarvý, znamená, že jod je stráven a mu­ síme přidat i nové množství. D obře zesílené negativy m ají sice 'dlouhé trvání, ale přece ne tak, jak plotna neopravená. Proto je dobře udělati -si z cenného snímku diapositiv podle návodu v kapitole 12. B. Z e s l a b o v á n í . Zeslabování je pro plotny přeexponované, protože -taková dlouho kopíruje a obrázek přece zůstane mdlý. V zásadě užíváme dvou způsobů zeslabování, červenou k rev n í solí a amoniumpersulfátem. 24

Z e s l a b o v a č z červené krevní soli: Předpis: 100 c m 3 v o d y d e s t i l o v a n é ; 8 g s i r n at an u s o d n é h o ; 2 g č e r v e n é kr e v n í soli ( j e d o v a t á ! ) .

Postup zeslabení je tento: Rozpuštěnou lázeň dárne na bílou misku a ponořím e do ní negativ, určený k zeslabení, a to želatinovou v rstvou (čili emulsí) vzhůru. V y jd em e nejlépe na denní světlo, ale ne na slunce! T u b y se totiž lázeň rychle kazila. Za chvíli p o zo ru je­ me, že se plotna jasní, že prokukují světla. Když myslíme, že je dosti slabá, v y jm em e plotnu a dobře v y p erem e. Č ervenou krev n í solí můžeme odstraniti i závoj, o němž mlu­ veno v 'kap. 5., takže je to lázeň velmi po­ třebná. Namnoze můžeme i kom binovali, totiž že odstraníme n ejd řív e závoj, ať je to už šed ý nebo žlutý, a p otom zesílíme sublimátem. Někdy není třeba zeslabov ali celou plotnu, ale jen část, na př. oblohu. T u postu­ pujeme tak, že místo, k t e r é ch cem e zeslabiti, navlhčíme vodou, anebo p ra cu jem e na vlhké plotně, a potom nanáším e vatou smočenou v zeslabov ači velmi opatrně n a určené místo. T a k é částečn ě zeslabím e, jestliže m ísto na­ tírám e kožen ým klůckem , sm očen ým v sil­ ném alkoholu. D r u h ý z e s l a b o v a č je a m o n i u m p e r s u l í á t o v ý , j e h o ž předpi s je t e n t o : 100 c m 3 d e s t i l o v a n é v o d y ; 2 g persulf át u a mo n n é h o , někol i k k a p e k k y s e l i n y s í r o v é a n e b o trochu l p r o c . r ozt oku k u c h y ň s k é soli.

Negativ vložíme do této 'lázně a pozoruje­ me, jak rychle zeslabuje. Když m yslím e, že je docíleno správného stupně, neoplachujem e a vložím e hned do té to lázně. 25

100 c m 3 v o dy d e s t i l ov a n é ; 5 g s i ři či t anu sodného. Tu n e c h á me asi pět minut, n a č e ž důkladně v ypí r áme .

C. J i >n é o p r a v y : Sem především patří zmínka o t. zv. tvrdých a m ěkkých negativech. Ani z jed­ noho, ani z 'druhého neobdržíme dobrý o brá­ zek a třeba negativ opraviti. Negativ tvrdý je ta k o v ý , kde je málo přechodů mezi sv ět­ lem a stínem, kde proti světlu anebo proti bílé ploše vidíme jen hluboké stíny a úplně 'bílá světla. T u s tá v á se, že z takového n e g a ­ tivu nevykopíruje >se nám vše, zvláště místo v obloze (stromy, věže), anebo vykop írovaný obrázek na papír je takov ý, že ta m vidíme jen nepěkné černé stíny. T a k o v ý n e g a ­ t i v z e s l a b í m e p e r s u 1 f á t e m. M ěkký negativ je takový, že obrázek z něho je mdlý, plotna sa m a též jaksi mdlá bez kontrastu. A ta k o v ý n eg ativ nutno zesíliti, nejlépe sublimátem. pěkné přechody mezi stínem a světlem. Mnoho napravíme též vhodně voleným foto­ grafickým papírem, jak bude řečeno v kapi­ tolách 7— 9. Č e r n é b o d y a s k v r n y na s u c h é m negati vu nelze už odst rani t, ale můžeme jim z a b r á n i t ! , když negat i v po v y v o ­ lání, ustálení a v y pr á n í v l o ž í me do l á z n ě : 100 c m 3 vody. d e s t i l o v a n é ; 10 c m 3 formalinu. O d e h li.p o v á n í v r s t v y z a b r á n í me , když po v y ­ prání dáme n e g a t i v 11 a 10 minut do: 100 c m 3 vodv d e s t i l o v a n é ; 5 g k a me n c e v prášku. P o t o m nutno j e š t ě práti v A konečně c h c e me - l i , a b y n e g a t i v r y c h l e uschl, vloží me jej do dena t ur ovaného lihu (důkladně p r a n ý ) , n e c h á me t am nej dél e

8 minut, n a č e ž v y j m e m e a usuší me. t r v á pouze asi č t v r t hodiny.

Sušení

v t omt o

případě

Pam atu jte: Znečištění v ý v o jk y fixáží, nečistota prstů, neopatrnost při zam ezování pří­ stupu světla do kom ory, ukvapenost, jsou n a ­ šimi nepřáteli! 7. Kopírovací papíry — volba papíru. Plotnu 'dokonale suchou kopírujeme. Hoto­ vení obrázků děje se dvojím způsobem. Buď­ to na slunci, totiž na papírech chlorostříbrnatých, anebo umělým 'světlem, v tem né komo­ ře, na papíry chlorobromostříbrnaté, jinak řečeno plynové. Naučíme se nejprve kopírovati na slunci, ač tento způsob máme prováděti co nejméně, protože na slunečních papí­ rech nedocílíme nikdy ta k dobrých výsledků jako na plynových. Na plynových, poněvadž máme různě odstupňované, obdržíme i z vadného negativu dobrý obrázek positivní. Před kopírováním musíme prohlédnouti nejprve plotnu. Musí býti dokonale suchá, nesmí míti na sobě k ry sta lk y , což je důsledek špatného praní. V tom případě nepomůže, než plotnu znovu vyprati a n ech at uschnout. Kupte si nyní k o p í r o v a c í r á m e č e k takového rozměru, jak máte plotny. Potom kupte si s a m o t ó n u j í c í c e 1 o id ino v é papíry, lesklé nebo polo­ l e s k l é , z nichž výborné jsou naše české papíry „Neobrom“, v balíčkách po 10 kusech. •B a líček rozbalte až doma ve světnici. Mohou se sice otevřití na denním světle, ale nikoliv přímo na slunci anebo na prudkém denním

světle, na př. na dvoře. Do kopírovacího rá­ mečku vložte n ejd říve plotnu, a sice matnou, nelesklou 'stranou vzhůru. Zde je totiž v r stv a citlivé emulse, z této stran y je na plotně nebo na filmu obrázek. Na tuto stranu položíte papír zase emulsí, totiž lesklou stranou. Proto jsem vám radil koupiti lesklé papíry, protože zde mnohem lip poznáte citlivou stranu pa­ píru, než u matných. R á m e č e k nyní uzavřete a postavíte na slunce, k te ré musí přímo na obrázek svítiti. Vlivem slunečního světla kopíruje se obrázek velmi rychle. Asi za dvě minuty vezměte ráme­ ček, poodejděte do stí­ nu* odklopte opatrně půlku uzavírací desky a nadzvednuvše papír, podíváte se, kolik se odkopírovalo. Je-li obrázek ta/c/o *7 1S /77/Ó slabý, uzavřeme a ko­ pírujeme dále. S p r á v ­ n ě y/yko p í r o v a n lý je tenkráte, když tmavá místa p ř e c h á z e j í ' do b r o n z o v á a s v ě t lá jso.u h n ě d á . T e d y z d á s e p ř e k o p í ­ r o v á n — č i l i t m a v ý . To však nevadí. Vykopírovaný obrázek vložíme do lázně: V± 1 v o d y d e s t i l o v a n é ; 25 g Tam H 1 50 g

k u c h y ň s k é soli. z ůs t ane pět minut, n a č e ž vl o ž í me do této lázně: vody destilované; sirnatanu sodného čili natronu.

Zde obrázek značně zbledne (proto musí býti překopírován!). P o deseti minutách je 28

ustálen a hotov. Musí se však dobře prát. Sta čí deset minut v tekuté vodě, nebo hodinu ve vodě čtyřikrát měněné, vždy po čtv rt ho­ dině. špatně praný obrázek vybledne. Ja k k o p í r o v a t i na p l y n o v ý c h papírech. T y to mají asi takovou povahu jako plotny, nesmějí se otevřití na bílém světle, ale n e ­ musí být pro ně světlo rubínové, ale stačí temně žluté nebo oranžové. P rav il jsem už, že na papírech plynových obdržíme proto pěkné obrázky, že papíry jsou různě odstup­ ňované a sice: a) b r o mo s t ř í b r n a t é — pouze pro z v ě t š e n i n y z d o b r ý c h pl o­ ten. Mohou se z p r a c o v a t i p o u z e při č e r v e n é m s v ě t l e : b) por t r ét ní — pro pl otny bez va d n é , kont r ast ní s č e r n ý m i stíny a bílými s v ě t l y ; c) normál ní — pro dobré pl otny — j as n é a č i s t é ; d) t vr dé — pro plotnv mdlé, s l a b é ; e) zvl áš ť t v r dé — pro pl otny velmi špatné, z nichž se zdá, že nebude nic. Vš e c h n y tvt o druhy má každá z n a č k a papí r u, z nichž j a k o dobré j me n u j i : Neobrom, Agfa, B y k , Vindobrorn. Vindojraz, B r a d u x , Qe v e r t atd. Obdr ží t e j e mat né, pol ol es kl é a leskl é. U ž í v e j t e papíru pol ol e s kl ýc h nebo l e s k l ý c h , pr ot ože zde po ­ znáte dobře citli vou vrs t vu, je totiž na té s t r aně , kde se papír leskne.

Kopíruje se ta k to : Plotna vloží se do rá ­ mečku emulsí vzhůru. V temné ko m oře při slabém žlutém nebo červeném světle vybalte papíry, ustřihněte kousek a položte citlivou stranou na plotnu čili lesklou stranou! Uza­ vřete rámeček, zabalíte ostatní papíry a osvětlíte. Osvětlujeme elektrikou, plynem, petrolejem nebo svíčkou. Ja k dlouho, je těžko říci, proto děláme zkoušky na malých od­ střižcích papíru. Doba osvětlování je vždy krátká. T a k třeba, máme-li pěkný negativ a

■kopírujeme na Neobrom — normální, trvá osvětlení 16svíčkovou žárovkou, vzdálenou půl metru od negativu, 30— 40 vteřin. Čím tmavší negativ, tím déle musíme osvětlovat. Vyjmeme-:li osvětlený papír z rámečku, je úplně čistý, není na něm nic. Musíme vyvolati jako plotnu v této v ý v o jce , kterou si sami připravíme: . % 1 v ody d e s t i l o v a n é ; V2 k inetol u; g hydrochinonu; 10 k si ř i č i t anu s odného (sul f i t u) ; 20 kr s ody k r y s t a l o v é ; V\ jr bromidu. Os v é t l e n ý kousek papíru (zkoušku) dáme do této v ý v o j k y . Z č e r n á - l i hned, je mnoho os vě t l eno, nej de- l i dlouho, je málo osvět leno. Obr az musí se ob j evi t i v 15 v t e ř i nác h a v j edné minutě musí býti^ hotov. J e - l i z k o u š k a s pr á vn á , vl oží me do r á me č k u c e l ý papír. Os v ě t l í me , dáme do v ý v o j k y , opl ác hneme dobře ve vodě a vl oží me do u s t a l o v a č e , k t e r ý j e týž, j ako pro plotnv (viz kap. 5 ). P r s t e m n e s mí me se dotknouti ani v nei metiším, neboť povs t ane n e ods t r an i t e l ná s kv r na. 3 /4

O citlivosti papírů: Nejcitlivější papír je portrétní, ze slabé plotny nedá nic, než šedou mazanici, dále je normální, který dá z dobré plotny dobrý positiv, ze špatné dá špatný positiv. Potom méně citlivý je tvrdý, dá z každé plotny p ěk n ý p o s i t i v , p r o t o se d o p o r u č u j e z a č á t e č n í k ů m ne j ­ v í c e . Nejméně citlivý je zvlášť tvrdý, které­ ho ale užívejte pouze pro nejšpatnější negati­ vy, neboť z dobrého negativu nedá pěkný po­ sitiv. Nevyjde totiž vše, zvláště ne obloha a mraky. 8. Kopírování a posouzení positivu. V této kapitole zmíním se o nejčastějších vadách, které se v kopírovacím procesu v y ­ skytují. 30

a) na světlo.

papírech

pro

sluneční

1. O b r á z e k má dvoj i t é o b r y s y , pr ot ož e byl š pa t n ý r á m e č e k a pohnuli j s t e při kont r ol ování papírem. 2. O b r á z e k není všude s t e j nč o s t r ý , když nepř i l ehne tčsnč k plotně a j e r o z ma z a n ý , když se z m ý l í t e a o b r á t í t e plotnu skl e m vzhůru. 3. P a p í r s e přilepí na plotnu, k op í r u j e t e - l i za vl h k ého p o ­ časí a z a p o me n e t e o b r á z e k t ř e b a hodinu venku. 4. O b r á z e k je mdl ý, není-li n e g a t i v pr vot ř í dní . T a k o v ý musí t e kopí rovati na papíř e pl y nov é m. , , t v r d é n ť \ nebo ,, zvl ášť t v r d é m 44. 5. O b r á z e k je t m a v ý , když j e p ř e k o p í r o v á n , bl edý, není-li dokopí r ován. 6. Žl uté nebo č e r v e n é s k v r n y o b j e v í se, je-li voda. v níž pe r eme, c h e m i c k y z n e č i š t ě n a , ob j e ví - l i se a ž za n ě j a k ý č a s , j e vinou š pat né praní. P e r t e důkladné.

b) n a

papírech

plynových.

1. O b r á z e k je pouze t m a v o č e r n ý a bí l ý, nemá přechodů mezi s vě t l e m a stínem, p r o t o ž e j s t e mál o osvětli li anebo byl t vr dý negativ. Kopír uj t e na papíře nor mál ní m. 2. O b r á z e k je m l h a v ý , pr o t o ž e j s t e m l h a v ý n e g a t i v n e k o ­ pí rovali na zvl áš ť t vr dém papíru. 3. O b r á z e k je nepěkně z e l e n ý , š e dozel en ý, pr ot ože j s t e př eosvětlili a museli j s t e k r á t c e v y v o l á v a t i . Anebo šedne úplně, pr o t o že j s t e už příliš přeosvět l i l i . 4. P a p í r má žluté s k v r n y , pr ot ože j s t e -se dotkli rukou dří ve, než byl o práno, anebo j s t e špatně opláchl i. 5. E mu l s e od pl ýv á , pr ot ož e byl a teplá v ý v o j k a . Ne s á h e j t e do ní nikdv rukou, kt e r á ji z a h ř í v á . J i n d y t voří se z téže př í č i n y puchýře. 6. Ost at ní c h y b y jsou j a k o při v y v o l á v á n í pl otny podle kap. 7.

9. Jak opravím vadný positiv. Především mohu zdůrazniti, že oprava nikdy není tak účinná jako u ploten a proto se ani neprovádí tak zhusta, přece v š a k do­ poručuji, aby alespoň zeslabování užilo se v míře větší než dosud. J e namnoze škoda zahoditi obrázek, když se nám zdá tmavý, protože tento možno velmi dobře učiniti po­ třebným. Ovšem jde zde pouze o plynové papíry. Zeslabujeme ve slabém roztoku č e r ­ vené k rev n í soli. Předpis je jako zeslabovač 31

z červené krevní soli v kapitole 6 B. Zředíme ale dvoj- až trojnásobným množstvím vody. Obrázek jde velmi rychle dolů, mnohem rychleji než u ploten, proto t ř e b a opatrnosti. Kdyby náhodou sešel úplně, můžete jej vložiti do v ý v o jk y (na denním světle), kdež vyjde znovu v původní síle, obdrží jen poně­ kud hnědší barvu. U snímků, jež se nám zdají slabé, bledé, můžeme <si pomoci t ó n o v án í m, čímž se kopie poněkud zesílí. Tónujeme u r a n o v ý m z e s i l o v a č e m, podle kapitoly 6 A, obdržíme kopii červenoluiědou a značně silnější. T éž tónování na modro obrázek trochu zesílí: Př e dp i s 111 o d r é li o t ó 11 o v á 11 í j e : 5 c m 8 ;10proc. r ozt oku č e r v e n é kr e v n í s o l i ; 5 c m 3 lOproc. roztoku c i t ronanu ž e l e z i t o - a n i o n n é h o ; ICO ciii;< vodv d e s t i l o v a n é ; 10 c m 3 silného octa. P r o z e s i l ov án í i z e s l a b o v á n í musí být i o b r á z k y velmi dobře pr ané, neboř j i n a k mí s t o zl epš e ní je z c el a zkazí t e.

Částečné zeslabení obrázku provádíme zeslabovačem z červ en é krevní soli tím, že temné místo potírám e jemnou houbou, sm o­ čenou v tomto roztoku. Částečného zesílení neužíváme vůbec. 10. Když už znám íotopravidla. A. V o l b a s n í m k u. O tomto jsem už mluvil dosti v kapi­ tole 4. a.p roto jenom shrnu stručně to, co musí věděti am atér, jenž nemíní fotografovati pouze krajinu, ale též i jiné objekty. Podle tohoto ro zezn áv ám e: a) S n í m k y k r a j i n o v é : Uvažte, že nezáleží na barvě, ale na seskupení. Radím

vám , a b y ste používali modré matné desky, tam uvidíte bezbarevně a vynikne obraz jako na plotně, totiž v e světle a stínu. Je-li slunce za aparátem , je krajina plochá, proto má slun­ ce svítit se strany. O braz musí míti náladu, to znamená, že n e s m í m e fotografovati v poledne, nemáme pak fotografovati brzo po poledni. Krásné náladové o b ra z y obdržíme v ranních hodinách, večerních anebo při z a ­ m račených dnech. V tom to případě máme upotřebiti orto ch ro m atických desek a žlutého filtru. Hlavně pam atujte, že k ra jin a je m aleb­ ná pouze tehdy, k d y ž fotografujem e úseky (kraj lesa, chaloupku u lesa, cestu s k řo v ím a pod.). Celek nečiní nikdy snímek m alebný. V aru jte se fotografovati panoram ata nebo širé rozhledy. b) R e p r o d u k c e, totiž fotografování po­ hlednic, fotografií, obrazů a pod. provádí se na prudkém světle, ale nesm í svítiti na o b rá ­ zek slunce. Zacloníme co n e jv íc e a exponuje­ me dlouho, 15— 20 v teřin i více. Clonění je nutné. Při zaostřování je dobré zao střo v ati na nějaké písmo (třeba na útržek novin), neboť zde vidíme ostrost nejlépe. V y v o lá v á se v ý ­ vojkou metolhydrochinovou. Při reprodukci na lesklých papírech, z nichž vynikne k o p i e n e j l í p , je nutno dbáti, a bych om nechytili lesk papíru. B. E x p o s i c e v n e p ř í z n i v ý c h p om ě r e c h. Jestliž e jste na rozpacích, bude-li snímek sp rá v n ý či ne, třeba za m račného dne, nechte F o t o g r a f . 3.

33

toho raději. Momentní sním ky při z a m ra č e ­ ných dnech a v zimě jsou vždy podexponovány. Rovněž v hodinách v ečern ích . Zasněže­ nou krajinu nutno vyjm outi z tohoto pravidla. Zásada je : Raději exposice delší než kratší, ale zase zbytečně nepřetahovati. Nejdelší exposice venku i za podmínek nejnepřízni-

\

vějších (ve dne ovšem) je 2 vteřiny při cloně, o níž mluveno v kap. 3. Záleží-li na některém snímku, fotografujte jej raději v ícek rát při t é ž e cloně, ale exposicí 1 p ad esátiny; 1 pě­ tin y ; případně půl vteřiny. Krajiny širé fotografujte jen za slunného dne, blízké předměty možno i při z a m ra če­ ném dni. K určení exp osice obdržíme exposimetry, ale nejlépe je použiti záznamu, jak ře ­ čeno v kap. 4. 34

11. Jak zhotovím moderní portrét! Dospíváni k nejchoulostivější kapitole. Zho­ tovení portrétu je v ěcí velmi nesnadnou a nevděčnou a přece je osoba v lastn ě první objekt, na němž zkoušíme >své umění. Zařadil jsem do této kapitoly poměrně mnoho foto­ grafií a to proto, a b y ch na nich mohl vytknouti ch y b y a nápravu. R o zezn áv á m e p ortréty poprsí, do půl tě la a celo u postavu. Co se poprsí týče, je st fotografováno buď zpředu, s boku, částečn ě s boku, profil nebo úplný pro ­ fil. T oto ukazuje i přiložená tabule I. T m a v é ša ty činí postavu štíhlejší, než s v ě t­ lé. — Kulatý obličej vypadá chudý, je-li osvětlen jednostranně. Svítí-li světlo shora, obdržíme zapadlé oči a hluboké stíny pod nosem. Sv ětlo zpředu činí obličej mladším. P o rtré t nesmí se cloniti, anebo jen málo. Dále nutno pam atovati, že v sedě budeme fotografovati hlavně lidi starší nebo zaujímající vy šší sp olečenské-postavení. P ři rodin­ ných fotografiích rodiče sedí, děti stojí, při skupinách posadíme osobu, k t e r á je nejdůle­ žitější, ostatní stojí. N e j t ě ž š í m p r o b l é m e m je volba správného o ís v ě 1 1 e n í. Ohromně se chybuje, používá-li se při portrétování m ag­ nesiového osvětlení. Osvětlení je velmi prud­ ké a „tvrd é“, neboť tv á ř v y jd e bezvýrazná, jak vidno na 1. obr. tab. II. Mimoto svítí tu světlo zespodu, čímž p o v s t a l stíny klíčních ko stí a černá ruka, neboť světlo vrženo přímo 3*

35

do obličeje. T o té ž se stane, osvětlíme-li sil­ ným reflektorem, tř e b a 5 0 0 W žárovkou. M ěkké světlo, na příklad světlo od okna, pů­ sobí, že portrét je dob­ ře propracován a stejnom ěrně osvětlen. ahto ST t»s Fotografujem e-li o s o­ b y v p o k o j i , musí­ me si pamatovati, že obličej nesm í b ý t jed ­ // nostranně osvětlen. V '/ pokoji, kde možno po«. / o)a/r vm/s/f/n staviti ták, ab y šlo // okut*/ ostá/JO t/o/rtyt světlo se dvou stran, je dobře, ale jinak mu­ i sím e si pomoci, že dáme na tu stěnu, kde není okno, b ílý papír. Pozadím buď klidná, n e o s t r á malba. P oně­ vadž exposice t r v á vžd y dlouho, musíme míti na p o rtrét v pokoji dobrý s v ě te ln ý ob­ jektiv. T en to se zase nehodí pro krajinu, na což nutno při koupi mysliti. P ostavím e-li správně do světla, pak jistě vyjde nám portrét správně a líbivě, jak vidno na obr. 1, tab. III. T en to profil brán jest ve světnici, osoba seděla proti oknu asi 2 m vzdálena. Zaclonění vůbec žádné a exposice 5 vteřin. Sním ek brán v dubnu ve 4 hod. od­ poledne. Zvlášť působivě je využito světla umělého na vedlejším obrázku z atelieru V. Viktorina v P r a z e -L e tn á . Na obou obrázcích je zřejm é, že při profilu dobře působí temné místo za obličejem. Na levém snímku je to 36

klobouk a kožíšek, na pravém stín obličeje. Hůř je tomu na profilu B v tab. IV. Zde jednak vadí, že vedle obličeje je st bílá plocha, mimoto je st vzato velmi málo partie těla pod hlavou, což při profilu u moderního portrétu, kdy fotografujeme s obnaženými rameny, pů­ sobí nepřirozeně velkou hlavu. O č lip je na tom obrázek A, kdy osoba hledí do aparátu. Všim něte si též, že hlava není v jednom sm ě­ ru s rameny, že je poněkud skloněna. Lidé, když mluví s někým, kdo je jim milý, kloní poněkud hlavu a tohoto pohybu je zde v y ­ užito. Osa objektivu nesmí nikdy mířiti přímo na ústa, protože tím p o v s tá v a jí široké rty ! Fotografujem e-li osoby, v y zn aču jící se k rát­ kou dolní partií obličeje nebo dlouhým te n ­ kým nosem nebo krátkou bradou, budeme bráti poněkud zespodu! B ě d a však, má-li model nosní dírky ohrnuty vzhůru. O soby s ohrnutým nosem, silnou bradou a dlouhým krkem berem e seshora. S ta č í, je-li osa ob­ jektivu ve výši očí. Plastičnost

obličeje.

J e to další důležitý faktor. Nelze-li jinak, můžeme tohoto dosíci neostrostí, kteráž je u moderního portrétu tolik oblíbena. Volíme ji však pouze u zvětšenin od 1 3 X 1 8 cm. Tabule V. ukazuje tak o v ý n eo strý p o rtrét a mimoto velmi líbivý postoj, kdež mimo dobrého v ý ­ razu obličeje působí dobře jednostranné osvětlení. Zároveň vidno, jak zdařile tu zapů­ sobil nenucený pohled bez o b v y k lé h o : pozor,

teď! anebo: prosím, usm ívejte se! Nic není horšího, jako uměle 'se „usm ívající41 obličej. i

Ruce vyžadují vedle hlavy velké opatrnosti. Umís­ tění jejich má býti vhodným doplňkem hlavy. Pamatujme, že bílá rukavice činí ruku zdán­ livě větší, rovněž podložený bílý šat. Na ta­ buli VI. je vlevo snímek, kde velikost ruky je zmírněna krytím. Ruka nesmí totiž zaujímati takovou velkou plochu jako obličej, jak je tomu na pravém portrétu zmíněné tabule. Na této tabuli chtěl jsem však též znázorniti, jak neopatrným vyvoláváním zkazí se dobrý snímek. V ý v o jk a nebyla zhotovena pozorně, nečekalo se, až se 'jednotlivé součásti roz­ pustí a následkem toho vypadl negativ ne­ čistý. Mimoto je na levé straně obličeje mno­ ho stínu, což zaviněno přílišným odvrácením od světla a špatným provyvoláním . Negativ je příliš „ tv rd ý 44. P r a v ý p o rtrét je správně v y ­ volán, ale stafáž je špatná, hlava hledí příliš stranou a ruka je jednak ohromně velká a za druhé posunuta příliš napravo.

J a k é v o 1i t i p l o t n y a v ý v o j k u ? P o r t r é t v y ž a d u j e t a k o v é pl otny, a b y byl a c i t l i v á k b a r ­ vám, a b y s t í ny i s vět l a p r o p r a c o v a l a mě k c e a a b y byla velmi c i t l i vá , pr ot ože f o t o g r a f u j e me při t l umeném denním s v ě t l e (v pokoji) anebo při s v ě t l e uměl ém. Nej l epší ch v ýs l edk ů docílil j s e m na p l ot n á c h : E i s e n b e r g e r , O r t h o - E l u r a P e r u t z per s ens o. P o z n á t e s ami , j a k o h r o mn ý rozdíl j est mezi n e g a ­ t i v y různých z n a č e k . V ý v o j k u v o l í me v ž d y takovou, a b y v y ­ v o l á v a l a mě k c e , tedy buďto g l v c i n ov ou a n e b o metolhvdr-oc hi n o n o v o u : l i 1 v ody d e s t i l ov a n é ; \Vž g metolu, *U g hydr ochi nonu,

38

15 g s iri či tanu sodného ( s u l f i t u ) ; 15 g k r y s t a l o v é sody, % g bromidu. Ne g at i v nutno v y v o l á v a t i tak, a b y na druhé s t raně byl o b r á ­ z e k dosti zř et el né viděti. Ani z pl ot ny p ř e e x p o n o v a n é , ani z i podexponované neuděl áte u por t r ét ů ( mi mo skupi nek) nic poř ádného. Snad j eš t ě z p ř e e x p o n o v a n é h o , a l e nikdy ne z pode x p o n o v a n é h o . Na fi lmy f ot ogr af uj t e po u z e s kupi nky, ni kdy ne v atel i eru nebo ve světnici.

Jak zabr ání m skr esl ení : Zde si nutno dobře uvědomili, že aparát musí státi naprosto vodorovně, Dále pamatujte, že čím blíž je některá část těla aparátu, tím je větší. (Tab. VII.) Na obrázku děvčat p o v sta ­ la velká ruka tím, že je proti aparátu, čímž zároveň je předloktí skresleno. Velká noha na témž obrázku povstala rovněž tím, že tato je hodně blíž aparátu posunuta. Zvlášť výstižně vidíte skreslení nohy u ležící dámy. Noha je přímo obrovská, neboť apa­ rát byl blízko, jako zase u fotografujícího pána povstaly titěrné nohy tím, že je bráno shora. Skreslení rukou vidno též na tab. VIII. Na levém obrázku všimněte si z e ­ jm éna ukazováčku. Ač poměr velikosti ruky k obličeji byl by celkem správný, přece ne­ vhodným postavením nastalo skreslení. Je š tě větší skreslení je vidno na obr. pravém. P a ­ lec levé ruky v y še l přímo herkulovsky, neboť je postaven před ostatní prsty. M otivy mo­ derní fotografie mají na zřeteli vždy dáti obrázku život. P roto portretista musí míti na mysli, co jeho obrázek má vyjad řovati. Tab. IX. a X. dávají nám ěty k ta k o v ý m motivům. Fotografujem e třeb a: „V zam yšlení". Tab. IX. — levý obrázek. Všimněte si správného 39

položení ruky. Aby rámě nevyšlo příliš dlou­ hé, jest ikryto přehozem. P r a v ý obrázek z atelieru Vlasákova v Ces. Budějovicích je ukázkou, jak využiti správně všech pravidel: využití světla, postavení rukou a hlavy. Co by u ruky škodilo, je zase kryto. Tabule X. ukazuje správně umístěné ruce a správnou velikost. Hlava je zde blíže aparátu, proto ruce vyšly správně, nezaujímají takovou plo­ chu, jako obličej. Největší ruka vyjde, je-li p o l o ž e n a n a p r s o u. Na tabuli X. mimo­ to chtěl jsem znázornili, že při sklonění hlavy vyjde obličej a všechny jeho partie oválnější, jaksi delší, nežli při pohledu přímo. T é ž vlas má vliv na délku obličeje, jak můžete též na tab. X. pozorovati. Pam atujm e: Od výrazu očí a úst záleží celý zdar fotografie. Pozorujte velikost oka, tvar víček a řas. S v ětlé oči af hledí do tmavého místa (zornice se rozšíří), nikdy do slunce. Hluboko položené oči berte poněkud zdola, přímé nosy se strany, smáčknuté a špičaté stranou a komoru poněkud výš. Červená barva tv á ře působí „vpadlé t v á ř e “. U tako­ vých osob musíme hodně osvětlili. T éž krku věnujte pozornost a pamatujte, že dlouhý krk zkrátíte přitažením brady dopředu, jako zase prodloužíte krátký, tlustý krk fotografo­ váním zespodu. T ed y zásada: Model dobře pozorovati, než začnete se zaostřováním. Opravy

negativů.

J e to v prvé řade retuš. V š e c h n y n e č i s t o t y plotny, v r á s k y na č el e , prudký přechod s vě t l a a stínu, mdlé oko a rty, n e ­ vhodné linie se na negat i vu retušují. R e t uš o v a t i na negativu

40

mů ž e me pouze to, co j e s vě t l é . Nej dř í ve uděl áme o b r á z e k , pak s e podí váme, c o j e na něm nepěkného, n a č e ž pol oží me desku na m l é č n é sklo. pod nímž svítí ž á r o v k a , a tužkou čí s l o 1 j e mn ě vypl ňuj eme nevhodné stíny. Mi mo negat i vu r e t u š u ­ j e me pak i posi tiv. Na negati vu v y r e t u š u j e m e , co j e na něm s vě t l ého. Č e r n é s k v r n y a r ý h y vyj dou b í l é na posi ti vu a retušují se až tam. Rozdí l negativu n e r e t uš o v a n é h o a r e t u­ š o v a n é h o vyni kne na tab. XI . J i n á opr ava je měkč ení t vr dého ob r ázku, k t e r ý ipovstal prud­ kým osvět lení m. P o l o ž í me - l i na ne gat i v r as t r , k t e r ý koupí me u f ot oobc hodní ka. můžeme z t vr dého negati vu udělati , , m ě k k ý 1*, j ak vidno na tab. XI I . P ř e c h o d y pak j sou mnohem pěkněj ší. Vel i ce mnoho dá se opravi ti z v ě t š o v á n í m. Z v ě t š e n ý portrét působí vždy mnohem lépe než přímo k o p í r o v a n ý . O z v ě t š o ­ vání j e víc v dalš í k a p i t o l e ; jen se zmí ní m, že u portrétů musíme .tak osvětliti, a b y o b r á z e k při v y v o l á v á n í obj evi l se do mi nuty a byl hotov za 3 minuty. T u t o dobu přesně z a ­ c ho v á v a t . Vy j de- l i obr az dříve, je mnoho os vět l e n, vyj de - l i později, je málo. V ý v o j k a t a k o v á j a k o u ploten pro por t r é t y. T o t o platí pouze pro z v ě t š o v á n í na papí r y b r o mo s t ř í b r n a t é , kt er é jsou velmi c it li vé ( t éměř j ak o pl ot ny), a k t e r é musí me z p r a c o v a t i při č e r v e n é m svět le. D o b r ý c h zvět š eni n docí lí te na t ěcht o papírech: iNeobrom, Sametin. V i n d o b r o m- Ko n t r a s t , Roval, Vatra-Brom, (Ak-tinofot-Praha). Bromobyk-normál, O r t h o - b r o m. P a p í r y volt e s p o v r c h e m mdl ým, případně s í ť k o ­ v a n ý m , r a s t r o v a n ý m , c h a mo i s (na příklad papír Ma r i o n a ) . P r o př í mé ot i s ky (bez z v ě t š o v á n í ) , platí t ot é ž, c o pro jiné ne ga t i v y. P a p í r y volt e v š a k mat né, případně c h a mo i s , r a s t r o ­ vané ( B r a d u x , T e l l o s , Neobr om) . Doba v y v o l á v a c í je zde 1 minuta na rozdíl při z v ě t š o v á n í . D o s t a n e t e též koupiti r a s t r y, čímž fotografie nabude vzhledu o l e j o ma l b y .

S k u p i n y o s o b v e n k u . T a b . XIII, XIV. Hlavní pravidlo: Fotografujte zrána a večer. Nenechejte svítit, slunce do obličeje, slunce ať svítí s boku, ale možno-li, v y v a ru jte se slunce vůbec. Nejhorší je, svítí-li slunce na některé osoby, na jiné pak ne. S k u p i n a m u s í b ý t i o s v ě t l e n a stejnoměrně. T é ž nesmí svítit slunce talk, že třeba prosvítá mezi stromy. Světelné skvrny takové působí na plotně bílé, nepěkné skvrny. Osoby af nehledí ze stínu do o s t r é h o s v ě t l a , n e­ boť mají pak divoký v ý ra z obličeje. Světlo shora činí osobu starší než je. Clonu nutno v o 1 i t i m a l o u , aby všechny osoby byly

ostré. Pozadí budiž jednoduché a podle mož­ nosti hodně za skupinou, aby bylo n e o s t r é . J e d n o t l i v á o s o b a v e n k u . Platí to­ též co o skupině, jen clonu volte velkou, aby obličej n ev y še l ostře, ale plasticky. Ovšern ne rozmazaně. Sportovní snímky v pohybu (kopaná, závody, veřejná cvičení) musí se fotografovati v prudkém světle (třeba i na slunci!), malým cloněním a krátkou dobou (asi setinu vteřiny). Vyžadují velmi dobrého aparátu. 12. Diapositivy a zvětšování. Diapositivy jsou snímky kopírované na skleněné plotny, t. zv. diapositivní. Upotřebuje se jich k promítání jako světelných obrázků, anebo se dávají za okno proti sv ět­ lu. V tomto případě podloží se mléčným sklem. Diapositivy kopírují se přesně jako plynové papíry. Jsou však velmi citlivé, v y ­ žadují při 16svíčkové žá ro v ce pouze asi 1 vteřinu exposice. V yvolávání děje se v tako­ vé v ý v o jce jako u papírů, potom se opláchne a dá do ustalovače jako papíry, pere se jako papíry. J e nutno si pamatovati, že k r a t č e j i o s v ě t l o v a n ý d i a p o s i t i v dá k o n ­ t r a s t n ě j š í o b r á z e k . Diapositivy mů­ žeme dělati jen z dobrých ploten. Vady jsou tytéž jako u papírů (nebo ploten), náprava rovněž táž. P r á c e je tudíž snadná. Z v ě t š o v a t i můžeme jen bezvadný ne­ gativ. Zvětšujeme n a b r o m o s t ř í b r n a t é , 42

velmi citlivé papíry, s nimiž možno pracovati jen při temné červeném světle. Ke z v ě tšo ­ vání jsou přístroje na denní světlo, jež mají podobu komolého kužele. P r á c e s nimi je jednoduchá. V temné komoře založí se papír dovnitř aparátu, nahoru dáme plotnu, v y jd e ­ me ven, postavíme aparát proti obloze (ne na slunce), a osvětlím e asi 2— 5 vteřin. O brá­ zek v temné komoře známým způsobem v y ­ voláme. Jin ý způsob je zv ětšo v án í aparáty na umělé světlo, jichž je nyní hojně v ob­ chodě. Mají uvnitř zařízení na odraz světla a nasunou se na o b y čejn ý fotoaparát. O brá­ zek se zaostří, čili promítne jako v laterně magice, a až je o strý a potřebné velikosti, dá se na ono místo papír a osvětluje, napřed na zkoušku, na malém kousku papíru, pak na c elý papír. Nejjednodušší způsob je ten, že zaděláme okno lepenkou, v y říz­ neme v ní otvor pro zadní část fotoaparátu, aparát tam vložíme, zasadíme místo matné desky negativ a v zatemnělé místnosti si vrhneme obrázek. Po zaostření zacloníme a osvětlujem e. I obyčejnou laternou magikou možno zvětšovati, musíme však p o z a o s t ř e n í zacloniti, což uděláme tak, že dáme na čočku k o ­ lečko z lepenky. Zdůrazňuji, že cloníme až po zaostření. T a k jako laternou magikou, možno 43

zvětšovati i skioptikonem. Zase cloniti! O pa­ pírech a vývojce mluveno v kapitole o por­ trétování. A zase pamatovati: Krátkým osvět­ lením obdržíme tvrdší obraz než delším. Toto konečně platí i o papírech plynových. 13. Ušlechtilé tisky fotografické, barevná fotografie a snímky umělecké. Kapitola tato je pro am atéry, kteří umějí už dobře fotografovati a tudíž vynechám vše, co předpokládám, že am atér umí a co ko­ nečně důkladně popsáno v předcházejících kapitolách. a) T i s k p i g m e n t o v ý čili u h 1 o t i s k. Pigm entový papír koupíme ve fotoobchodě v barvě černé, hnědé, červené, modré, zelené. Musíme jej nejdříve vložiti při ztlu­ meném světle lampy, a b y z c i t l i v ě l , do roztoku : 100 c m 3 v o d y ; 3 g dvoj chronianu d r a s e l n é h o ; 1 cín3 čpavku (přidat až po rozpuštění dvoj chroni anu) . T e p l o t a lázně n e j v ý š 18 stupňů Cel s i a. P a p í r r ozs t ř í háme, v l oží me do lázně a n e c h á me tak dlouho, až se narovná, čili natáhne, což t r v á n e j v ý š 5 minut. Ne c h á me ve tmě schnouti, nej l épe p ř e s noc. Suš e n í nesmí v š a k trvati až do denního svět la, nutno před rozednění m s c hovat . J e s uc h ý asi za pět hodin.

• Tento zcitlivělý papír vložíme ve ztemně­ lé místnosti do kopírovacího rámečku a k op í r u j e m e na denním světle, ale ne na slunci. Obraz je po vykopírování jen v e l m i s l a b ě z n á t i. Následuje vyvolávání a přená­ š e n í . Papír přenášecí dostaneme koupiti zá­ roveň s pigmentovým. P řen á še cí papír vloží44

me do vody asi na čtv rt hodiny. T ep lo ta 18 st. C. P a k položíme pigm entový papír do téže misky, aby ležely oba papíry v rstv a na v rstv ě. Jakm ile se pigm entový papír n a­ táhne a začíná ohýbat na druhou stranu, ihned papíry vyjm em e, položíme na skleně­ nou desku, přejedem e v álečk em , abychom vytlačili v š e c h n u vodu a zatížím e na 1 hodinu. P o této době dáme pevně k sobě slepené papíry do vody 40 st. C teplé a až vidíme, že barva po straně prýští (asi po 8 až 12 min.), zvednem e roh pigm entového p a­ píru a stáhneme. Nejde-li to lehce, nutno sečkati ještě asi 5 minut, ale ne déle. Po sejmutí je na papíře přenášecím obraz, ale zakalen. Musíme tak dlouho pohybovati jím v teplé vodě, až se vyjasní, pak opláchnout ve studené a utvrditi v lázni 100 c n r vod y a 5 g kam ence. Následuje opět praní ve studené vodě asi čtv rt hodiny. T o t o j e j e d n o d u c h ý p ř e n o s , je ­ hož se užívá též na diapositivy a to tak, že místo přenášecího papíru upotřebím e sklo, k teré n e m u s í m e n i j a k p r e p a r o v a t i . Dvojitý přenos, ab y ch o m obdrželi správné stran y (levá na levo, p rav á na prá­ vo), děje se tak to : Koupíme papíry p r o d v o j i t ý p ř e n o s . Postup je t e n t o : pig­ m entový papír zcitlivíme jako předešle a vykopírujeme. Pigm entovou kopii přiložíme po­ dle známého už způsobu nejdříve na p r v n í papír, o značený „v y v o 1 á v a c í“ . K am encujem e a osušíme. Potom položíme do stu­

dené vody. Nato do jiné m isky s vodou 40 st. C teplou dáme d r u h ý papír, o značen ý: „ p r o d v o j i t ý p ř e n o s “. Když je papír ve studené vodě kluzký, přenesem e jej do teplé, dáme na druhý papír vrstvu na vrstvě, najednou vytáhnem e z vody, dáme na sklo, válečkem vysuším e a zavěsím e k uschnutí. Když jsou suché, odloučí se sam y od sebe. Tím způsobem obdržíme správně ipoložené obrazy. Z* filmů ovšem možno dělati otisky jednoduchým přenosem, nebof můžeme kopírovati s obou stran filmu. Ja k k o n t r o l o v a t i post up r o v á n í při u h l o t i s k u .

kopí­

K tomu účelu musíme si koupiti Vogelův fotometr. T am vložíte současně proužek přenášecího papíru zcitlivělého. Místo obrázku kontrolujeme, ke kterému číslu účinek s v ě t­ la dospěl. T o to číslo objeví se na fotometrovém papíře. Normální negativ je hotov, objeví-li se číslo 12. b) B r o m o 1 e j o t i s k. Za podklad slouží o b y č e jn ý brom ostříbrný positiv, kontaktem anebo zvětšením zhoto­ vený. Koupíme si brom ostříbrn ý papír pro bromolejotisk a obyčejným kopírováním v rámečku nebo zvětšováním zhotovíme v tem ­ né komoře obraz. V y v olám e pak v této v ý ­ v o jc e : 500 c m 3 v o d y d e s t i l o v a n é ; 0.4 g me t o l n ; 10 g s i ř i č i t a n u sodného, k r y s t a l o v é h o ; 0.8 g h y d r o c h i no n u ; 10 g p o t a š e ;

25 kapek lOproc. roztoku bromi du dr as e l n é ho. O p l á c h n e m e a u s t á l í me v tét o l ázn i : 500 (Om8 v o d y d e s t i l o v a n é ; 75 g s i rnat anu s o d n é h o ; 8 g dv o j s i ř i č i t a n u d r a s e l n a t é h o ( k a l i u mme t a b i s u l í i t ) . D o s t a n e m e obr az, j a k ý z n á m e z o b y č e j n é h o pr oc e s u . Ob r a z n e c h á m e d okonal e uschnouti a druhého dne p r a c u j e m e dále. O b r a z mus í me úplně vybí lit i v tét o l ázn i ; 500 c m 3 v o d y de s t i l o v a n é (pul 1); 15 g síranu měcfnatého; 10 g bromi du d r a s e l n a t é h o ; 1 g kyseliny chromové. L u č e b n i n y musí býti c h e m i c k y č i s t é . P o t é o b r a z v y p e r e m e a to vel mi důkladně, n a č e ž v l o ž í me na 5 minut do l pr o c . r o z t o k u kys. s í r o v é , z a s e důkladně p e r e m e , n a č e ž dáine do lOproc. roztoku s i rnat anu sodného. Ná s l e d u j e k o n e č n é praní, asi půl hodi nové. O b r a z pak ne c h á s e d okon a l e uschnouti a t e p r v e t řetí ho dne se bar ví .

O brázek vložíme do studené vody, dobře vyperem e, načež dáme asi na č tv rt hodiny do vody 35 st. C teplé. Zde želatina n ab o b t n á , objeví se r e 1 i e f, ale obrázek praním úplně zmizí. Opláchneme je ště jed ­ nou ve vodě, položíme reliéfový obraz na sklo, a dobře vysuším e pijavým papírem, k te rý nesmí však zanechati vů b ec vláken. Tím to je obraz připraven k práci, totiž na­ náší se barv y. Mastné b a rv y pod jménem „bromolejotiskové b a rv y “ prodávají se ve fotoobchodech. Dále musíte koupiti zvláštní ště tc e pro olejotisk, které jsou ze srsti tchoře a obdržíme je také ve fotoobchodě. T ech n i­ ka natírání spočívá v tom, že nejdříve trochu b a rv y rozetřem e na kousek skla, načež fuk av ý m pohybem rychle po kry jem e celou plo­ chu obrázku. S počátku užíváme většího štětce, na detaily se vůbec neohlížíme, až tep rv e po hrubých obrysech menším štětcem dokončíme. Zde ovšem hraje velkou důleži­ tost zručnost a lehké zacházení se štětcem . 47

Želatinový papír musí zůstati po celou dobu práce vlhký. Olejotisk provádí se pouze v menších formátech, n ejv ý š do formátu 18X 2 4. Nutno dále si ujasniti, ž e : 1. Pa pí r nutno sušit i v mí st nost i dobř e v ě t r a n é ; 2. ve vodě chl adné žel at i na v ů b e c n e b o b t n á ; 3. kopie nepř i j í má b ar ev, j e-l i p o d e x po n o v á n a , anebo byl-li r ozt ok c h r o m o v ý s l a b ý , v y č e r p a n ý ; 4. kopie hustě se barví , j e- l i p ř e e x p o n o v á n a , nebo papír neopat r nost í přišel na svět lo před k o p í r o v á n í m; 5. mdlý o b r á z e k j e ze s l a b é h o negat i vu, anebo na paoír zc i t l i vě ného v silné c h r o m o v é lázni; 6. barvu možno s mýt i b e n z i n e m; 7. nutno v v v a r o v a t i se v z d u c h o v ý c h bublinek.

c) A k v a r e l o v ý

tisk.

Je> to proces moderní, dosti jednoduchý a provádí se takto: Na o b y čejn ý kreslicí papír, pokud možno jemný, třeba kladívkový, na­ neseme vrstvu želatiny, jejíž roztok je tento: 4 g že l at i ny Nelson č. 1; 4 g krystalisovaného cukru; 100 c m 3 v o d y dest i l ované. Nej dř í ve rozpustíme v teplé vodě cukr , doplníme studenou vodou do 100 c m 3, n a č e ž v l oží me želatinu. Za 5 minut změkne, n a č e ž dáme rozpustiti tak, že h r n e c s e s měs í v l oží me do j i ného h r nc e s v a ř í c í vodou, kt er áž může mít n e j v ý š 50 stupňů C e l ­ sia. P a p í r nat ř eme jednou r y c h l e , pot om r o z t í r á me š t ě t c e m, nej dř í ve s b í r a j í c e směr em do středu papíru, neboř žel ati na má snahu jiti ke kraj ům. Nes mí me v ů b e c t lačit i . Nato, když p o ­ z o r u j e m e tuhnutí, přej í ždí me kří žem, až poznáme, že nátěr je mdlý, n a č e ž ihned p ř e s t a n e me . Př i nátěru musí být papír napiat na podložce.

Barevný n á t ě r provede se na su­ chém papíře želatinou opatřeném, zase na­ pjatém na podložce. K barvení papíru užívá­ me akvarelových barev v tubě. V ytlačím e barvu na nějaký bílý papír, rozděláme a roz­ tok ten nalejeme rychle na střed želatinového papíru. Roztíráme rychle volnými ta­ hy štětce. Za chvíli pozorujeme houstnutí, vezmeme menší štětec z kozích chlupů a přetíráme křížem povrch. Zase velmi lehce. 48

P oté papír usušíme. Následuje zcitlivění pa­ píru, což provedeme vložením do lprocen t. roztoku d v o j c h r o m a n u amonného. Postup je znám z pigmentového procesu, prá­ vě tak se kopíruje jako pigment, v y v o lá v á rovněž vodou, ale ne vložením, nýbrž tak, že voda stříkána r o z p r a š o v a č e m tak dlouho, až je obraz hotov. Než vyvoláv ání stříkáním počne, vložíme kopii nejdříve do chladné vody (hned po vykopírování). P o půl minutě vložíme do vody 45 st. C teplé a po 8— 10 minutách v y v o lá v ám e stříkáním, při čemž je papír na šikmé podložce. Výhoda je v tom, že obdržíme barevn é kopie. P r o c e s možno prováděti i na skle a hotoviti a k v a relo v ý m tiskem diapositivy, jež jsou um ělecky propracovány. d) Ja k docílím piíbez tónování.

barevných

k o-

Č ern ý obrázek je namnoze nemoderní a líbivější je hnědý, zelený nebo modrý. T o h o ­ to se dříve docilovalo tónováním, totiž, že hotový obrázek vkládal se do zvláštní láz­ ně. Moderní technika nalezla však způsob, kdy obrázek můžeme v libovolné barvě v y ­ tvořili hned při vy volávání. V ý v o j k a pro hnědé kopie na papíř e „ B r a d u x " . Rc p. A : l i 1 vody destilované; 2 V2 g h y d r o c h i n o n u ; 2 g glycinu; 18 g s i ř i č i t a n u sodného ( s ul f i t u) ; 40 g s o d y k r y s t a l o v é ; % g bromidu. P ř e d u pot ř eb ení m ředí se d v o j n á s o b n ý m mn o ž s t ví m vody. O b r á z e k nutno přeosvět li t i asi t ři kr át . Cí m v í c e p ř e o s v ě t l í t e F o t o g r a f . 4.

49

a čím ví c e z e s l a b í t e v ý v o j k u , tím v í c e blíží se tón č e r v e n i . T e m p e r a t u r a v ý v o j k y 22— 25 stupňů C e l s i a . Rc p . B : L á z e ň I. 100 c m 3 v o d y ; 5 g hydr ochi nonu. 15 g g l y c i n u ; 80 g nat r i ums ul fi t u; 80 g pot aše. Lázeň II.: 1000 c m 3 v o d y ; 75 g natri umsulfi t u k r y s t . ; 10 g h y d r o c h i n o n u ; 150 g s ody kr y s t . K upotřebení s m í c h á m e 800 c m 3 v ody , 6 c m 3 lázně I., 210 c m 3 lázně II. Na 100 c m 3 h o t o v é h o r ozt oku ( s mí c h a n é h o ) , př i ­ de j t e 1 c m 3 bromidu 1:10. T a t o v ý v o j k a se neředí dále. o b r a z y př e os vet l í se 8kr át . Hodí s e pro v e l k é z v ě t š e n i n y . V ý v o j k a pro modr é kopi e na pa p í r e c h t, B r a d u x “ . % 1 vody destilované; 0.55 g gl y c i n u ; 1.8 g h y d r o c h i n o n u ; 9 g sulfiut kr y s t . ( s i ř i č i t a n s o d n ý ) ; 7 g potaše; někol i k kapek 10% roztoku bromi du. O b r á z e k se př eos vet l í a v lázni obdr ží nahnědlý tón. Dob r é j e s t nedovol at úplně snímek. T e p l o t a v ý v o j k y 22 až 24 stupňů C e l s i a . P o t é se o b r á z e k ust ál í v u s t a l o v a č i , k t e r é h o stále použí váme. Nes mí me do něho dáti kys el i nu oc t ovou , takže j e ho předpis je % 1 vody, 100 g natronu, 10 g sulfitu. P o ustál ení důkladně v y p e r t e , n a č e ž vloží t e do této l á z n ě : A. 250 g vody, Y2 g chloridu zl at i t ého. B. 250 g vody, 20 g f i x ač n í ho natronu, 20 g Th i o c a r b a i ni d u, 5 g K«alime»tabisul'fitu. L á z e ň A. a B. mísí se v poměru 1 : 1 . V této lázni nabude o b r a z modré b a r v y . Nás l eduj e praní asi hodinu. Z e l e n é k o p i e na papí ř e , , N e o v e r a “ fy Ne ob r om. Ob r a z nabude v každé v ý v o j c e z e l e n é h o tónu. V y v o l á v á se t e d y a ust al uj e j a k o o b y č e j n ý p l y n o v ý papír.

e) Fotografie v přírodních bar­ vách. P ro c e s autochrom ový je ten, že obdržíme plotnu v přirozených barvách, ted y krajinu tak, jak ji vidíme v přírodě. Koupíte si auto50

9

chrom ové desky, jež jsou baleny po 4 kusech, a a u t o c h r o m o v ý ž l u t ý f i l t r . Postup prací je tento: V úplně tm avé komoře, kde nesmí být ani č e r v e n é s v ě t l o , zasadí­ te do kasety plotnu, ale tak, že citlivá vrstva je obrácena dovnitř kasety, tedy ne jako při o byčejn ých plotnách vrstvou ven. Aby se nepoškrábala v rstv a od per v kasetě, je u každé plotny černá lepenka, kterouž dáme napřed a potom plotnu. Venku v y b erem e mo­ tiv. Matnou desku čili visírku v aparátě mu­ síme obrátiti matnou stranou ven, k nám, abychom vyrovnali tloušťku skla plotny. Na­ sadíme filtr, zaostříme a exponujeme 60krát tak dlouho, ja k 'bychom ve stejných pomě­ rech fotografovali na plotnu 18 st. Sch. P a k jdeme domů a vyvolávám e. V ú p l n é t m ě vložíme do této v ý v o jk y : pul litru v o dy d e s t i l o v a n é ; 2 V2 g met ol u; 0.7 g h yd r o c h i n o n u ; 15 g si ř i č i t anu s odn é h o, b e z vod é h o (v p r á š k u ! ) ; 1 g bromidu d r a s e l n é h o ; 5 c m 3 č pavku hus t ot y 0.91. Po č t v r ť minutě můžeme se podí vati u temně č e r v e n é h o svě t l a , ale jen k r á t c e , j de-li v y v o l á v á n í . P ř i s p r á v n é m o s v ě t ­ lení t r v á v y v o l á v á n í p ř e s n ě 2 a p ů l m i n u t y . Není-li za tu dobu hotov, j e deska p o d e x p o n o v á n a , j e- l i dří ve hot ova, j e p ř e e x po n o v á n a . R o z s v í t í m e č e r v e n é svět lo, o p l á c h n e me plotnu a vloží me do této lázně; 500 c m 3 vody d e s t i l o v a n é ; 1 g nadmanganu d r a s e l n é h o ; 5 c m 3 ky s e l i n y s í rové.

Po vložení do této lázně vyjd em e i h n e d na prudké d e n n í světlo a v y voláv ám e, čili obracíme negativ v diapositiv. Zde roz­ pouští se nám stříbro a musíme tak dlouho vyvolávati, až deska ú p l n ě z č e r n á . T o 4*

v

51

trvá přesně 4 a půl minuty. V yjm em e na denním světle desku ven, opláchneme ve v o ­ dě a vložíme do v ý v o jk y , kdež jsm e prve (ve tmě) vyvolávali. T e p r v e nyní objevuje se nám k rásn ý b a rev n ý diapositiv. Bohužel máme z každého negativu jen jediný diaposi­ tiv a nemožno barevně na papír přenášeti. Hodí se tudíž jen pro diapositivy. f) T ř í b a r e v n á f o t o g r a f i e (t r o jb a r v o t i s k). Zde obdržíme i papírové kopie barevné a proto se hojně užívá. Musíme poříditi t ř i přesně stejné negativy na filmech. P ři prvním snímku fotografujeme přes filtr c i n o b r o v ěč e r v e n ý , při druhém p ře s ž 1 u t o z e 1 en ý, při třetím přes u l t r a m a r í n o v ě m o d r ý. Každý z těchto filtrů propouští jen určité v l a s t n í b a rv y . V yv oláván í a ustalování jako při o byčejn ém fotografování. Po uschnutí kopírujeme tak, že z každého nega­ tivu uděláme positiv na filmu v příslušné barvě a položíme na sebe tak, aby se přesně kryly. Jestliže pak tiskneme přes sebe tyto částečné obrazy v průsvitných barvách, do­ staneme obraz v přirozených barvách. B a ­ revný kopírovací způsob n azývá se „pinatypie“. K pořízení diapositivů použijeme tří barevných filmů (modrého, červeného a žlu­ tého) společnosti U vachrom . g) F o t o 1 e p t. K tomuto potřebujete o strý negativ. Opatří­ te si pak rastr pro fotolepty, k terý koupíte u fotoobchodníka. Kopíruje se jako obyčejn ý 52

positiv, jenže se vloží mezi papír a negativ zmíněný rastr. Z papírů volí se matné zrni­ té papíry (výborné vy ráb í ,,Neobrom“). P o ­ dobně můžeme pomocí rastru udělati i obrá­ zek, k terý m á vzhled olejomalby. Při z v ětšo ­ vání dáme rastr na papír a zvětšujem e přes něj. V moderní portrétní fotografii dává se rastr na negativ a zvětšuje se i s tímto. 14. Jak pracovati s malými filmovými komorami? P rav il jsem, že si koupíte, až budete již něco uměti. Zde totiž nemůžeme obrázek pozorovati, ale berem e z ruky. P roto odha­ duje se vzdálenost na m etry buď otáčením kroužku na objektivu, nebo radiální páčkou. Zaměření děje se t. zv. ikonometrickým hle­ dáčkem, totiž drátěným rám ečkem , k terý při­ ložíme k oku, a co vidíme v něm ohraničeno, to se v aparátě vezme. Nejlíp se daří fotogra­ fování předmětů ve vzdálenosti nad 10 m. Mnohými nemožno ani z bližší vzdálenosti fotografovati. Ostatní p ráce je taková, jako v předešlých kapitolách popsáno.

53

- a t / j f f -//P A S # n tu

;

^ a 5 v. SJ * R S

^£ ' X m

£5}

*S

Z£* $

OBSAH: S tr .

1. P ř e d m l u v a ........................................................................3 2. Než si koupím a p a r á t .............................................. 3 A p a r á t y f i l m o v é ............................................................ 8 3. N egativní m a t e r i á l .....................................................8 T e m n á k o m o ra ......................................................10 4. V ý z n a m clonění a f i l t r u ......................................... 12 5. J a k zhotovím první s n í m e k ................................ 14 P o stu p s n í m k u ................................................................16 Vložení p l o t n y ................................................................ 17 Vložení p a c k f i l m u ..........................................................17 Vložení rolfilmu..................................................................17

E x p o s i c e ...................................................................17

6. V yvolávání a posouzení negativu . . . . 19 P ř e d p is y v ý v o j e k ...................................................20 7. O p rav a ch y b n ý ch n e g a t i v ů ...........................22 Zesílení .......................................................................... 23 Z e s l a b e n í .................................................................... 24 Jiné o p r a v y ...............................................................26 8. Kopírovací papíry — volba papíru . . . 27 J a k kopírovati na p ly n o v ý ch papírech . . 29 O citlivosti p a p í r ů .............................................30 9. Kopírování a posouzení positivu . . . . 30 P a p ír y na sluneční s v ě t l o ................................. 31 P a p ír y p l y n o v é .........................................................31 10. J a k opravím v ad n ý p o s i t i v ........................... 31 o n o v a n i .................................................................... 32 11. Když už znám f o t o p r a v i d l a ...........................32 Volba s n í m k u ........................................................ 32 Snímky k r a j i n o v é .................................................. 32 R e p r o d u k c e .............................................................. 33 E x p o s ic e v nepříznivých po m ěrech . . . 33 12. Ja k zhotovím moderní p o r t r é t .....................35 Volba s v ě t l a ....................................................... . 3 5 O soby v p o k o j i ........................................................ 36 Plastičn ost o b l i č e j e ............................................ 37 Ruce ................................................................................ 38 Jakou voliti plotnu a v ý v o j k u .................... 38 J a k zabrániti z k r e s l e n í ...................................... 39 O p ra v y n e g a t i v ů .................................................. 40 Skupiny osob v e n k u .............................................41 Sportovní snímky v p o h y b u .......................... 42 13. Diapositivy a z v ě t š o v á n í ................................ 42 14. Ušlechtilé tisky fotografické, b a re v n á foto­ grafie a snímky u m ě l e c k é .......................... 44 Tisk p i g m e n t o v ý .................................................. 44 Bromolejotisk .............................................................. 46 A k v a re lo v ý t i s k .......................................... . 48 Jak docílím b a r e v n ý c h kopií bez tónování . 49 F otografie v přírodních barvácji y ‘ ! . . 50 T ř íb a r e v n á fotografie . . i. .. . 5 2 Fotolept ............................................... 52 15. Ja k p raco v ati s malými filmovými k o m o ­ rami «' . , ............................53 ri.V ): ^

* ,4> K- ^*■?■£■S ' * <».. v>