SPEKTRUM Kam směřuje český průmysl... Změny v zákonech platné od Akce Svazu na podporu exportu Smlouva o stabilitě eurozóny

časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky

SPEKTRUM 02 2012

Kam směřuje český průmysl

.............................................. Změny v zákonech platné od 1. 1. 2012 Akce Svazu na podporu exportu Smlouva o stabilitě eurozóny

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem: BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

1600 subjektů 113 členských firem 31 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu

Odvětvový svaz Hutnictví železa

Asociace inovačního podnikání České republiky

Sdružení automobilového průmyslu

Asociace leteckých výrobců ČR

Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Asociace spotřební elektroniky

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Asociace strojních inženýrů

Svaz dopravy České republiky

Asociace výzkumných organizací

Svaz chemického průmyslu ČR

Asociace zemědělské a lesnické techniky

Svaz kovohutnického průmyslu

CECED CZ – Sdružení evropských výrobců

Svaz plastikářského průmyslu ČR

domácích spotřebičů

Svaz sléváren ČR

Česká manažerská asociace

Svaz strojírenské technologie – SST

Česká plynárenská unie

Svaz výrobců cementu ČR

Českomoravská elektrotechnická asociace

Svaz výrobců vápna České republiky

Český svaz zaměstnavatelů v energetice

Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky

ICT UNIE, o. s.

Unie středního stavu České republiky

Partner

Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio pixl‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a. s., ŠKODA AUTO a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a. s., OKD, a. s.; VÍTKOVICE, a. s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Vážené dámy a pánové, vážení členové Svazu, úvodem bych rád poděkoval všem ředitelům odvětvových svazů, se kterými jsme před nedávnem prezentovali výsledky průzkumu hodnotícího ekonomická očekávání našich členů pro rok 2012. Průběh prezentace opět potvrdil, že největší síla našeho Svazu je v počtu a váze subjektů, které zastupuje a jejich know-how, které má významnou vypovídací hodnotu pro celou ekonomiku. Nejen, že se prezentace vydařila po formální stránce, ale byla i velmi zajímavá po stránce obsahové. Ukázala totiž, že situace v letošním roce by nemusela být tak špatná, jak to ještě donedávna vypadalo. Dnes je více než kdy jindy nutné negeneralizovat, ale pozorně analyzovat situaci jednotlivých odvětví. Jsou taková, která na tom nejsou dobře jako například stavební průmysl. Opačným příkladem je automobilový průmysl, strojírenský nebo elektrotechnický, které neočekávají v letošním roce nic, co by se podobalo roku 2008. Vzhledem k jejich množství a podílu na hrubém domácím produktu by to tedy s českou ekonomikou jako celkem nemuselo v tomto roce dopadnout tak špatně. Záměrně však říkám nemuselo, neboť na jednom se shodli všichni zúčastnění, a to, že další vývoj bude velmi záviset na vývoji v eurozóně. Pokud by současnou dluhovou krizi nezvládla, pocítili bychom to citelně. Proto tak důrazně apelujeme na vládu, aby naši zemi nevedla mimo hlavní integrační proud a neztratila možnost efektivně hájit naše národní zájmy. Jak v pozitivním slova smyslu tím, že přispěje ke společným protikrizovým opatřením například půjčkou pro MMF, kdy nakonec rozhodla tak, jak jsme ji žádali, ale i důrazným vymezením se vůči přílišné byrokracii a evropským regulacím. Ty z Bruselu přicházejí často a jsou mnohdy především nástrojem konkurenčního boje mezi členskými státy. Co se týká očekávaného vývoje HDP v letošním roce, je dobře, že vláda přiznala, že jsme měli pravdu, když jsme ji na přelomu srpna a září na základě informací o nových zakázkách našich členů upozornili, že očekávaný růst 2,5 procenta je nereálný. Nadále proto budeme trvat na tom, aby se vláda odhodlala k dalším rozpočtovým škrtům a nikoliv ke zvyšování daní nebo většímu schodku. Zároveň platí, že škrty se nesmí týkat prorůstových kapitol, nýbrž především spotřeby vlády samotné. Že je tam prostor, ví každý, kdo si strukturu rozpočtu detailně prostudoval. V porovnání mezi lety 2011 a 2012 v podstatě nezměněná kapitola Externí nákupy služeb ve výši téměř 40 miliard hovoří za vše. Trvat budeme i na tom, aby měla vláda připravená alespoň základní protikrizová opatření pro případ eskalace krize v eurozóně. Při neoficiálních i oficiálních jednáních se nám daří obhajovat taková opatření, která považujeme za klíčová a patří k nim například připravenost státních institucí pomoci s přístupem k exportním úvěrům a pojistkám v případě, že by komerční banky opět šláply na brzdu jako v roce 2009. Doufejme, že takováto opatření nakonec nebudou nutná. Jsem ale přesvědčen, že součástí každé podnikové, ale i vládní strategie, v dnešní době musí být především ostražitost a připravenost na situaci, kdy se věci nutně nemusejí vyvíjet tak, jak bychom si všichni přáli. Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro oblast hospodářské politiky a konkurenceschopnosti

Úvodní slovo

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Téma

Podpora exportu Česko-irácké fórum opět ukázalo, že zájem o Irák je značný . . . . . . . . . . . . 20

Kam směřuje český průmysl v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 05

Události, stanoviska, lobby Upozornění na některé změny v zákonech účinné od 1. 1. 2012 . . . . . . 10 Co nového v Parlamentu . . . . . . . . . . . . . . 13

Globální a evropský rozměr Svaz posiluje své aktivity v Bruselu . . . 28 Unie bije na poplach: jedna pětina mladých lidí je nezaměstnaná . . . . . . . . 29 Smlouva o stabilitě eurozóny: co si přeje Česká republika . . . . . . . . . . 30

Pozvánka na veletrh EXPOKOS 2012 . . . 21 Etiopie – „Success story“ subsaharské Afriky . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Pozvánka na veletrh Project Lebanon 2012 . . . . . . . . . . . . . . . 23

Klíčové iniciativy pro rok 2012 . . . . . . . 32

Pohled médií

Regionální zastoupení

Co média řešila začátkem roku – rozpočet, ekologie, sociální oblast, vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Otáky pro … Rostislav Dvořák: Družstva situaci zvládají . . . . . . . . . . . . . 26

Reforma financování regionálního školství ohrožuje odborné školství . . . 34

Manažer roku Manažer roku 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Dobrá zpráva Jak smluvně nastavit souběh funkcí od 1. ledna 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Novela zákona o nemocenském pojištění – okruh pojištěných osob se rozšiřuje . . . . 17 Evropská smlouva o prodeji zboží . . . . . 18 Stanovisko Svazu k Návrhu nařízení EP a Rady . . . . . . . . . . 19 Kohezní politika pro příští období 2014+ . . . . . . . . . . . . . . . 19

04

Fotopohlednice Svaz a Krajská hospodářská komora MSK podepsaly smlouvu o spolupráci . . . . . . . 27

Podnikání v zrcadle . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Co vás může zajímat Strategický sourcing – cesta k úsporám firemních nákladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Otevřenost české ekonomiky – používame vždy správná data? . . . . . . . 40 Užitečné informace . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Inzerce: ČEZ, a. s.; Czech Coal, a. s.; HANNOVER MESSE

Kam směřuje český průmysl v roce 2012 Drama se v letošním roce zřejmě neodehraje. Ve většině odvětví se očekává spíše stagnace nebo jen mírný meziroční nárůst. Všichni si však uvědomují, jak křehký je další vývoj. Letošní rok bude v českém průmyslu ve znamení zpomalení naší ekonomiky a zhoršování některých ukazatelů, ať už jde o slabší poptávku, nižší investiční výdaje či pokles zaměstnanosti. Opakování situace sklonku let 2008/2009 by však nastat nemělo a v řadě odvětví se spíše očekává, že výroba se udrží na úrovni loňského roku nebo mírně poporoste. To jsou některé závěry společného pravidelného čtvrtletního dotazníkového šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky, které se uskutečnilo v prosinci a na otázky odpovědělo 192 respondentů z nefinančních podniků. Nad vývojem eurozóny visí však řadu otazníků a rizik, přestože poměrně optimistické zprávy přicházejí z Německa, USA i dalších trhů. Firmy se také obávají zhoršení dostupnosti úvěrů a mají kritické výhrady ke stavu podnikatelského prostředí, které se podle nich v zásadě nelepší. „Podniky nepanikaří a není mezi nimi patrný hluboký pesimismus. Na současnou situaci jsou lépe připraveny, než tomu bylo v letech 2008 a 2009 a podle toho se také chovají,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Co omezuje růst podniků Podniky se musí vypořádávat s řadou faktorů, které omezují jejich růst. Nejčastěji meziroční zhoršení pociťují u cen energie, na negativní dopady poukazuje až 73 % podniků a cen materiálů a surovin (55 % podniků). Firmy vnímají i zostření konkurenčního prostředí, což uvádí 34 % respondentů. Nedostatečnou poptávku, zejména domácí, zmiňuje 32 procent tuzemských podniků. „Domácí poptávka dupla na brzdu. Podepsaly se na tom vládní úspory a některé reformy, nárůst nezaměstnanosti a nejistota mezi obyvatelstvem, které odkládá spotřebu,“ uvádí Radek Špicar. Snížení domácí poptávky bylo patrné zejména koncem loňského roku, na zhoršení situace poukazovalo výše uvedených 32 %, zatímco zlepšení zmiňovalo pouze 10 % respondentů, například oproti 19 % v druhém čtvrtletí loňského roku. V letošním roce poroste počet těch podniků, u nichž dojde ke snížení objemů zakázek. V prvním pololetí 2012 předpokládá až 27 % podniků pokles zakázek. Pozitivní zprávou je, že takřka třetina podniků (31 %) předpokládá naopak zvýšení objemů zakázek.

Faktory omezující růst firmy

zlepšení

zhoršení

ceny energie

1 %

73 %

ceny materiálů a surovin

7 %

55 %

konkurence

4 %

34 %

nedostatečná poptávka – tuzemsko

10 %

32 %

nedostatečná poptávka – zahraničí

15 %

22 %

vysoké náklady na práci

7 %

20 %

druhotná platební neschopnost

4 %

18 %

14 %

17 %

8 %

10 %

nedostatek financí nedostatek kvalifikované pracovní síly

Opatření firem Na ekonomickou situaci reagují podniky mixem restrukturalizačních opatření. Jako klíčové opatření, s největší vahou v „koláči významu jednotlivých restrukturalizačních opatření“, uvádí respondenti snižování nákladů (144 respondentů). Druhým nejvýznamnějším opatřením je zvyšování produktivity práce (106 respondentů) a třetím hledání nových trhů (100 respondentů). „Je pro nás určité překvapení, jak vysokou důležitost přikládají podniky hledání nových trhů. Je patrné, že se snaží diverzifikovat export mimo trhy Evropské unie,“ říká Radek Špicar. Vedle toho respondenti zmiňovali v rámci chystaných opatření zesílení marketingových aktivit, snižování investic, zvyšování kvalifikace či investice do inovací. Nepříliš dobrou zprávou je to, že investiční činnost bude v letošním roce nižší, než tomu bylo vloni. Očekávané snížení investičních aktivit pro tento rok uvádí 45 % procent respondentů, zatímco vyšší investice jen třetina z nich. „Mezi podniky je zřejmá opatrnost a některé z nich pro letošek omezují investice,“ uvádí Radek Špicar.

Zaměstnanost, mzdy, ceny V případě zaměstnanosti podniky avizují pro celý rok snížení počtu pracovníků o 0,56 %. Přitom v prvním čtvrtletí roku by mělo docházet k větší redukci počtu pracovníků, a to o 1,21 %.

02 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

Pro letošek se nedá předpokládat, že by podniky výrazně zvyšovaly mzdy. Očekávaná změna pro celý rok 2012 dosahuje pouze 1,65 %. Přitom v šetření na počátku loňského roku podniky odhadovaly nárůst mezd pro letošek ve výši 2,46 %. Šetření zjišťovalo také očekávaný vývoj cen. Podniky předpokládají, že v letošním roce vzrostou ceny výrobků o 2,47 %. Ovšem ceny hlavních výrobních vstupů poskočí téměř dvojnásobně oproti výstupům (3,91 %).

Dostupnost úvěrů Podniky vyjadřují obavy, že se jim zhorší dostupnost úvěrů pro příštích dvanáct měsíců. Jestliže v první polovině loňského roku nebyla tato otázka na pořadu dne, ve třetím čtvrtletí 2011 již tuto obavu vyjadřovalo sedm procent respondentů. V prosinci 2011 očekávalo pro následujících dvanáct měsíců, tedy pro rok 2012, zhoršení dostupnosti již 13 % podniků. Očekávání dostupnosti úvěrů pro rok 2012 zlepšení

2,0 %

zhoršení

13,0 %

beze změny

67,0 %

nelze posoudit

18,0 %

stavu), byrokracie (20 %, oproti 1 %) či vymahatelnosti práva (18 %, oproti 4 %). Přitom právě úroveň legislativy, vymahatelnost práva a byrokracie jsou top oblastmi, které podle respondentů ovlivňují kvalitu podnikatelského prostředí. Kvalita podnikatelského prostředí udržitelnost veřejných financí

zlepšení

zhoršení

3 %

40 %

beze změny 57 %

úroveň legislativy

2 %

25 %

73 %

dopravní infrastruktura

6 %

22 %

72 %

korupce

3 %

21 %

76 %

byrokracie

1 %

20 %

79 %

vymahatelnost práva

4 %

18 %

78 %

pracovní zákonodárství

9 %

13 %

78 %

strukturální fondy

8 %

9 %

83 %

podpora exportu

5 %

6 %

89 %

podpora vědy a výzkumu

8 %

4 %

88 %

Automobilový průmysl

V kvalitě podnikatelského prostředí se koncem loňského roku oproti roku 2010 nic moc k lepšímu nezměnilo. Mnozí zaměstnavatelé mají naopak dojem, že v řadě oblastí došlo dokonce ke zhoršení. Týká se to úrovně legislativy (o zhoršení hovoří 25 % respondentů, oproti pouhým 2 %, uvádějícím zlepšení). Podle více jak pětiny respondentů (22 %) se zhoršila dopravní infrastruktura, pouze 6 % zmiňuje zlepšení. Podobný podíl je i v případě hodnocení korupce (21 % uvádí zhoršení, 3 % zlepšení

Vloni zaznamenal automobilový průmysl rekord v počtu vyrobených vozidel, letos bychom se mohli dočkat stejné úrovně nebo i vyšší. To je poměrně optimistická zpráva. Český průmysl si totiž bez automobilového průmyslu ani nelze představit. Vytváří zhruba pětinu produkce a pětinu celkového exportu naší ekonomiky, přičemž vyváží téměř 80 % své výroby, z toho přibližně 90 % směřuje do zemí Evropské unie. Svou dominanci potvrdilo odvětví i v loňském roce, kdy k nárůstu došlo mimo nákladních vozidel ve všech ostatních kategoriích vozidel a výroba tak vytvořila historický rekord. V České republice bylo vloni vyrobeno 1 220 769 kusů silničních vozidel. „Nárůst oproti roku 2010 o 11,5 % měl pozitivní dopad i na české dodavatele skupin a dílů vozidel“, říká Martin Jahn, prezident

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost

Antonín Šípek ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu

Podnikatelské prostředí

06

Téma

Sdružení automobilového průmyslu a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Konkrétně ve výrobě osobních automobilů došlo k nárůstu o více než 10,5 procenta a u autobusů o více jak 30 procent. Vedle toho ŠKODA AUTO navýšila produkci o téměř 17 procent a HMMC Nošovice o takřka 25,5 procenta. Společnost Iveco Czech Republic dosáhla nárůstu produkce autobusů o téměř 36,5 procenta a SOR Libchavy vyrobila o 13,6 procenta než v roce 2010. Pověstná firma JAWA Moto zvýšila produkci na celkem 1 156 strojů, což bylo meziročně skoro o 48 procent více. Tento posilující trend se projevil i ve zvýšené poptávce firem po zaměstnancích. „Jen v první polovině loňského roku se počet pracovníků zvedl o tři tisíce,“ říká Antonín Šípek, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu. Celkově je v odvětví zaměstnáno zhruba 120 tisíc pracovníků. Odhady pro letošní rok jsou lehce optimistické. Zástupci sdružení očekávají, že čísla o výrobě vozidel mohou být ještě o něco vyšší, ale dynamika růstu již nebude taková jako v předchozích dvou letech.

do provozu novou slévárnu zinku a výrobu na zpracování plastů. A v roce 2009 rozběhla novou slévárnu hliníkových odlitků v Poříčanech u Prahy. Letošní rok by neměl být rokem hlubokého propadu, spíše dlouhé stagnace či jen mírného růstu. Podobné úvahy padaly přitom již koncem roku 2010. Tehdy znalci hovořili o tom, že obor by se měl dostat na úroveň před krizí za pět až šest let, tedy přibližně v roce 2013 až 2014. V celém slévárenství se přitom v roce 2008 vyrobilo 520 tisíc odlitků. Rok poté to bylo o 100 tisíc kusů méně. Vzhledem k tomu, že české slévárenství je silně proexportně orientovanou výrobou, záležet bude zejména na vývoji na nejdůležitějších evropských trzích, hlavně Německu. Tam směřuje zhruba osmdesát procent vývozu.

Hutnictví

Díky poměrně dobré kondici tuzemského automobilového průmyslu, by se letošní rok neměl dramaticky podepsat na vývoji tuzemského slévárenství. V sektoru hliníkových odlitků se dá hovořit takřka o boomu. „Hliníkové odlitky jsou žádané,“ potvrzuje situaci Josef Hlavinka, výkonný ředitel Svazu sléváren. Poněkud odlišná situace panuje v lití železných kovů. „U ocelových odlitků se dá letos očekávat určitý útlum. Propady nebudou však velké,“ říká Josef Hlavinka. Jedním dechem poukazuje však na některé úspěšné firmy. Příkladem je česká rodinná firma KOVOLIS HEDVIKOV, která je u nás se zhruba 550 zaměstnanci a roční produkcí více jak 5 000 vyrobených tun v čele komerčních sléváren. Její hlavní část porftolia výroby tvoří obrobené odlitky právě pro automobilový průmysl. Špatně se nedaří ani slévárenské firmě Beneš a Lát. Česká jednička v technologii nízkotlakého lití uvedla před šesti lety

Tuzemské hutnictví čelí složité situaci v lepší kondici, než tomu bylo v době recese. „Finanční situace v řadě ocelářských firem je lepší, než tomu bylo na přelomu let 2008 a 2009, došlo k úspoře nákladů, změnil se sortiment. Ocelářské firmy musí však řešit otázku zaměstnanosti a přistupovat k opatřením pro případ poklesu zakázek,“ říká Miroslav Svoboda, vedoucí sekretariátu Odvětvového svazu hutnictví železa. Jestliže v roce 2009 klesla výroba v našem hutnictví o 27 procent a ocelářské firmy se propadly do celkové ztráty 4,1 miliardy korun, o rok později vykázaly negativní provozní hospodářských výsledek již „jen“ 377 milionů korun. Vloni vzrostl počet zakázek již o 36 procent a tuzemské hutnictví snížilo ztrátu z předchozího roku. První polovinu roku dokonce provázel střízlivý optimismus, kdy se největším tuzemským hutním dařilo a poptávka byla vysoká. Zotavení pomohly především zakázky z Německa, ale i Francie, Švédska či Nizozemska. Lehké oživení z první poloviny loňského roku střídá nyní určitá stagnace a podle zástupců Odvětvového svazu hutnictví železa by letos spotřeba surové oceli mohla klesnout o 1,5 procenta.

Josef Hlavinka výkonný ředitel Svazu sléváren

Miroslav Svoboda vedoucí sekretariátu Odvětvového svazu hutnictví železa

Slévárenství

02 2012


07

Přestože v řadě segmentů je patrný určitý pokles zakázkové náplně, a to i kvůli ochablé stavební výrobě a slabším státním zakázkám, odhady nejsou výrazně dramatické. Situace je dokonce příznivější než v roce 2007, neboť zásoby jsou pouze průměrné či nižší, než tehdy. Co však trápí hutnictví a další blízké obory jsou výrazné regulace, které omezují konkurenceschopnost těchto odvětví. Od 1. ledna 2012 platí nové ekologické limity 50 mikrogramů prachu na metr krychlový pro celou Evropskou unii, zatímco továrny v ČR musí omezovat své emise až na 20 mikrogramů. Připravovaný zákon o ovzduší v ČR a další legislativní opatření nad rámec požadavků Evropském unie může oslabit jejich pozici.

Chemický průmysl „Pro letošní rok jsem mírný optimista, nečekám dramatické změny k horšímu,“ shrnuje výhledy chemického průmyslu Ladislav Novák, ředitel Svazu chemického průmyslu. Svůj názor opírá o dobré výsledky odvětví za třetí čtvrtletí uplynulého roku. „Letošek bude na úrovni roku 2008 a ztráty z období krize jsou zažehnány,“ říká Ladislav Novák. Chemický průmysl se zhruba 115 tisíci pracovníky a představující na českém HDP přibližně 3,5 procenta se poměrně rychle zotavil z recese let 2008 a 2009. Už v roce 2010 tržby meziročně stouply o více než 18 procent a dosáhly 97procentní úrovně roku 2008. Poměrně příznivé prognózy vyplynuly ze zprávy o vývoji chemického průmyslu ČR v roce 2010, kterou publikoval vloni v červenci Svaz chemického průmyslu ČR pro své členy. Uvádí se v ní, že „výsledky chemického průmyslu v roce 2010 byly výrazně ovlivněny hospodářským oživením, které začalo koncem předchozího roku. Tento vývoj se pozitivně promítl fakticky do všech odvětví chemie. Pouze ve farmacii byl zaznamenán jen mírný nárůst tržeb, toto odvětví však jako jediné nepostihla ekonomická recese“. Toto odvětví, až z 65 procent exportně zaměřené, těžilo z dobrého období v celé Evropské unii, zejména v Německu, kam směřuje

Ladislav Novák ředitel Svazu chemického průmyslu

08

Téma

zhruba třetina vývozu. „Právě Německo bude rozhodující pro vývoj odvětví. Zatím nepřicházejí signály zhoršení,“ říká Ladislav Novák. O budoucnosti chemického průmyslu rozhodne nejen poptávka, ale i konkurenceschopnost našich firem. Na co s obavou poukazují, je hrozba přílišných regulací. Jedná se zejména o nařízení REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek), které by mělo v roce 2012 projít revizí. Podle této legislativy musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Opatření však může dopadnout zejména na malé a střední firmy, představující v Evropě 96 % chemických podniků. Svaz evropského chemického průmyslu (CEFIC) mimo jiné letos informoval o tom, že rozvíjející se ekonomiky předbíhají Evropu i Severní Ameriku v chemické výrobě a že v roce 2010 Čína a další asijské státy přilákaly třikrát více investic do chemického sektoru než západní země. Zpřísňujících evropských regulací je samozřejmě daleko více a vedle toho je otázka, jak dopadne Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů a další opatření, o nichž se jedná v ČR.

Strojírenství Letošní rok by měl být ve výrobě obráběcích a tvářecích strojů pokračováním toho loňského. „Rok 2011 byl poměrně úspěšný a ani letos bychom neměli ztratit na tempu,“ říká Petr Zemánek, ředitel Svazu strojírenské technologie. Recese dopadla na toto odvětví ve chvíli, kdy v roce 2008 dosáhla rekordní produkce v hodnotě 16,4 miliardy korun. O rok později přinesla krize propad o neuvěřitelných 36 procent a mírné poklesy pokračovaly i další rok. Nástup roku 2011 přinesl konečně tak žádané období oživení, byť jen mírného. Důvodem takového opoždění spočívá v tom, že obor obráběcích a tvářecích strojů má delší setrvačnost výrobního cyklu než je v ostatních odvětvích. Jen produkce jednoho výrobku může trvat šest až osm měsíců. Také vzhledem k tomu, že 85 procent produkce obráběcích a tvářecích strojů směřuje na vývoz, je situace velmi závislá na vývoji na zahraničních trzích. V posledních letech se však

Petr Zemánek ředitel Svazu strojírenské technologie

postupně mění teritoriální zaměření našich výrobků. „Jestliže dříve Německo představovalo 30procentní podíl veškrého odbytu, dnes je to čtvrtina. Posouváme se směrem na východ, do Ruska, zemí SNS ale i Číny, Turecka nebo JAR,“ říká Petr Zemánek.

Elektrotechnický průmysl Nebude hůř než vloni. Alespoň to hlásí podniky v oboru, které zastřešuje Českomoravská elektrotechnická asociace. „Většina firem uvádí, že zakázky bude mít pro letošní rok ve stejném objemu jako tomu bylo vloni,“ říká Jan Prokš, zástupce ředitele asociace. A doplňuje další poznatek: „Naše startovací pozice do roku 2012 je vyčkávací. Podniky jsou v očekávání příštího vývoje možná malinko nervózní. Nicméně jsem přesvědčen, že nebude hůř a v zakázkové náplni meziročně i o něco lépe.“ Specifikem vývoje v tomto odvětví by mohlo být zostření konkurence a složitější získávání větších zakázek. Firmy, zaměstnávající celkově zhruba 160 tisíc pracovníků, jsou však na složitější situaci připraveny lépe ve srovnání s předchozími lety. „Naučily se šetřit, přemýšlet a lépe vyhodnocovat situaci,“ říká Jan Prokš o podnicích z oboru, jejichž produkce směřuje z 80 procent na export. Z toho tři čtvrtiny jdou na trhy Evropské unie, z nichž polovinu objemu odebírá Německo. Co však může zhatit lehký optimismus zástupců elektrotechnického průmyslu, vytvářejícím ve zpracovatelském průmyslu přibližně 15 procent, jsou dopady evropské ekologické legislativy na jejich podnikání.

Doprava Dá se říci, že doprava je lakmusovým papírkem stavu ekonomiky. V letošním roce bude proto odrážet stav řady odvětví, které meziročně buď stagnují nebo zaznamenávají jen mírné nárůsty, a také slábnoucí domácí poptávky. Zástupci dopravců se proto shodují v tom, že stagnace by byl úspěch. Přirozeně, že vývoj se bude lišit podle jednotlivých segmentů dopravy.

Jan Prokš zástupce ředitele Českomoravské elektrotechnické asociace

„Veřejná doprava mimo závazek veřejné služby je zhruba ve stejném rozsahu jako v roce 2011,“ říká Petr Kašík, výkonný ředitel Svazu dopravy ČR. Podle něho v jízdních řádech silniční i železniční dopravy, v závazku veřejné služby, došlo k mírné redukci a je předpoklad, že i v průběhu letošního roku bude od objednavatelů vyvíjen maximální tlak na snižování celkových nákladů. Co se týká letecké dopravy, pro český vzdušný prostor se předpokládá nárůst provozu o zhruba 2,5 procenta. Kopíruje to předpokládaný nárůst provozu v celé Evropě o přibližně dvě procenta. V železniční dopravě někteří experti hovoří spíše o stagnaci, byť například České dráhy jen za loňských deset měsíců roku zvedly tržby o 4,9 procenta a přepravily o 1,9 procenta více cestujících. Optimistické je ČD Kargo, jehož zástupci předpokládají kladný hospodářský výsledek. Rizika příštího vývoje jsou však značná, nemluvě o tom, že nákladní železniční dopravu již zasáhlo zvýšení poplatků za používání kolejí. „Nákladní doprava, ve všech dopravních modech, bude závislá na rozsahu nastupujících hospodářských potíží a odhad jejího snížení je velmi těžko předvídatelný,“ upozorňuje Petr Kašík. Někteří dopravci jsou pesimističtější a v silniční nákladní dopravě předpokládají spíše snížení objemů a převis nabídky nad poptávkou. Již nyní se těžko vypořádávají s růstem cen pohonných hmot. Není to ale jen o naftě, například sazby mýtného se za poslední dva roky zvýšily o 50 procent, což by podle dopravců mohlo ceny zvýšit o 2 až 5 procent. Chromickým problémem je fakt, že dopravní trh v ČR je rozkouskován na spoustu malých firem, kdy 85 procent z nich podniká s jedním až pěti vozidly. Tlak zvyšujících se cen a zostření konkurence nemalá část těchto firem neunese. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí [email protected]

Petr Kašík výkonný ředitel Svazu dopravy ČR

02 2012

fota J. Hanzálek


09

Upozornění na některé změny v zákonech účinné od 1. 1. 2012 Obchodní zákoník, zákon o zápisech vlastnických a jiných práv do katastru nemovitostí, trestní zákoník, insolvenční zákon, zákon o daní z nemovitostí Obchodní zákoník: 1) Obchodní společnosti budou povinné na výzvu soudu prokazovat platný právní titul k užívání prostor, ve kterých mají dle obchodního rejstříku své sídlo Podle novely budou právnické osoby – podnikatelé povinni doložit právní důvod k užívání prostor zapsaných v obchodním rejstříku jako jejich sídlo po celou dobu, co budou mít v těchto prostorách sídlo zapsané v obchodním rejstříku či obdobné evidenci (§ 37 odst. 2 obch. zákoník). Tato povinnost bude tedy nutit obchodní společnosti, aby soudu na výzvu prokázaly, že mají k předmětným prostorám, ve kterých mají sídlo dle obchodního rejstříku, právní titul tyto prostory užívat. Povinnost prokazovat oprávnění k užívání těchto prostor sice v současné právní úpravě mají obchodní společnosti při návrhu na zápis sídla do obchodního rejstříku, v zákoně však výslovně chyběla povinnost mít tento titul po celou dobu jejich užívání. Soud tak bude oprávněn podnikatele vyzvat, aby v stanovené lhůtě předložili tento titul, případně aby své sídlo přemístili do prostor, ke kterým tento titul mají. V případě, že podnikatel na výzvu soudu nepředloží platný právní titul k užívání těchto prostor, bude soud oprávněn společnost zrušit a nařídit její likvidaci (§ 29 odst. 6 obch. zákoníku). Novela má lépe chránit vlastníky prostor, ve kterých mají sídlo tzv. prázdné společnosti. Bude zároveň chránit vlastníky, pokud např. v mezidobí dojde k výpovědi nájemní smlouvy nebo jinému ukončení nájemní či jiné smlouvy. Povinnost předkládat právní titul k užívání zmíněných prostor nebude nutné dokládat v případě, že tento důvod užívání bude zjistitelný z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy (např. katastr nemovitostí). 2) Souhlas s umístěním sídla při zápisu sídla do obchodního rejstříku se od 1.1. 2012 předkládá s ověřeným podpisem. Pokud bude spolu s návrhem na zápis změn do obchodního rejstříku dodáno pouze písemné prohlášení vlastníka nebo jiné oprávněné osoby s touto nemovitostí, bytem či nebytovým prostorem nakládat, nesmí být toto prohlášení starší než 3 měsíce a podpis vlastníka nebo oprávněné osoby musí být na takovémto

10

Události, stanoviska, lobby

prohlášení úředně ověřen. Cílem je zamezit možnosti, aby byla do obchodního rejstříku zapisovaná sídla společností na základě podvržených nebo neaktuálních prohlášení. 3) Rodné číslo osoby zapisované do obchodního rejstříku nebude na výpisech z obchodního rejstříku zveřejňováno Rodné číslo zapisované osoby sice bude nadále zapisováno do obchodního rejstříku, nebude však uváděné ve výpisu z obchodního rejstříku ani zveřejňováno v obchodním věstníku. Pokud je rodné číslo uvedeno v listinách, které se zakládají do sbírky listin, zveřejňují se tyto listiny postupem podle obch. zákoníku včetně rodného čísla. Nově se tato změna promítla do ustanovení § 28 odst. 2 obch. zákoníku. 4) Rodné číslo a datum narození zapisované do obchodního rejstříku u fyzické osoby U fyzických osob byl doposud podle § 35 písm. d) obch. zákoníku při zápisu do obchodního rejstříku uváděn jejich datum narození nebo rodné číslo. Od 1. 1. 2012 se bude v rámci zápisu do obchodního rejstříku uvádět nejenom datum narození, ale i rodné číslo, pokud bylo této osobě přidělené. Rodné číslo však nebude zveřejňováno ve veřejné části obchodního rejstříku. Rodné číslo se bude zapisovat pouze do vnitřní části informačního systému obchodního rejstříku. 5) Ukládání podpisového vzoru do sbírky listin Odpadá povinnost ukládat do sbírky listin podpisové vzory osob, které jsou oprávněné jednat jménem právnické osoby. Cílem je snížit počty případů, kdy docházelo k zneužívání zveřejněného podpisu z podpisového vzoru. 6) Možnost žádat výmaz podpisových vzorů ve sbírce listin Rejstříkový soud je povinen na žádost osoby, která má ve sbírce listin založen podpisový vzor jako a. osoba oprávněna jednat jménem právnické osoby, b. vedoucí organizační složky právnické osoby, nebo týká-li se tento případ smlouvy o rozdělení příjmů z podnikání, odstranit všechny tyto listiny ze sbírky listin. Tato povinnost se vztahuje na listiny uložené do sbírky listin před 1. 1. 2012.

7) Listiny ukládané do sbírky listin bude stačit předložit v jednom vyhotovení S účinností novely odpadá povinnost předkládat listiny, jimiž se dokládá návrh na zápis do obchodního rejstříku do sbírky listin, ve dvojím vyhotovení. Vzhledem k tomu, že se sbírka listin vede v elektronické podobě, je tato povinnost předkládat listiny ve dvojím vyhotovení nadbytečná. 8) Presumpce projednání a schválení odstoupení člena statutárního orgánu ve společnostech, ve kterých vykonává působnost valné hromady jediný společník Pokud jediný společník vykonávající valnou hromadu neschválí na žádost osoby, která je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti, jiný okamžik zániku její funkce, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení tohoto oznámení o odstoupení jedinému společníkovi této společnosti (§ 66 obch. zákoníku). Ke stejnému výkladu obch. zákoníku dospěl v minulosti i Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí 29 Odo 1549/2005. Tato úprava řeší spornou otázku, ke kterému okamžiku končí funkce člena statutárního či jiného orgánu. Ustanovení výslovně řeší nečinnost společnosti při projednání odstoupení osoby, jenž je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo členem jiného orgánu společnosti. 9) Pověření obchodním vedením společnosti (nové ustanovení § 66d) Nově se vkládá do obch. zákoníku ustanovení § 66d. Výslovně upravuje možnost pověřit obchodním vedením zaměstnance společnosti, který je zároveň statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu (tzv. manažerská smlouva). Možnost uzavírání takovýchto smluv nebyla sice zákonem vyloučena, nicméně obch. zákoník výslovně zmíněnou právní úpravu neobsahoval. Obch. zákoník novelou výslovně vylučuje pochybnosti o tom, že by se tímto způsobem mohl statutární orgán společnosti, resp. její člen, zbavit odpovědnosti vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Mzdu nebo odměnu pro zaměstnance, který vykonává činnost obchodního vedení společnosti, určuje orgán společnosti, který má v působnosti rozhodování o odměňování statutárního orgánu nebo jejich členů. Na základě tohoto pověření se však nelze účastnit zasedání statutárního orgánu, rozhodovat o pověření obchodním vedením rozhodovat o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jinou činnost v rámci obchodního vedení, které obch. zákoník nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statuárního orgánu.

10) K přijetí rozhodnutí o poskytnutí finanční asistence postačuje dvoutřetinová většina zastoupených akcionářů K přijetí rozhodnutí o poskytnutí finanční asistence bude dle § 161f odst. 1 písm. f) postačovat přijetí rozhodnutí dvou třetinovou většinou zastoupených akcionářů, namísto rozhodnutí dosavadních dvou třetin všech akcionářů. 11) Vyjasnění výkladových problémů v souvislosti se zajišťovacími závazky dle § 196a obch. zákoníku Změny ustanovení § 196a reagují na aktuální vývoj judikatury (viz. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 29 Odo 996/2004, podle něhož není nutné oceňovat převzetí ručení za splnění peněžitého závazku znaleckým posudkem). Do budoucna bude nutné, aby společnost mohla poskytnout zajištění osobám dle § 196a odst. 1 a 2 obch. zákoníku pouze na základě souhlasu valné hromady (viz nový § 196a odst. 5). Odstraňuje se rovněž odkaz na podmínky obvyklé v obchodním styku, neboť doposud nebylo zřejmé, zda se tyto podmínky váží na poskytnutí ručení nebo na samostatné ručení a nebylo možné tuto podmínku materiálně splnit, což přinášelo nedůvodné transakční náklady. Úprava v § 196 odst. 6 obch. zákoníku dále nově odstraňuje rozpornost, která je způsobena odlišným režimem ochrany dobré víry dle obchodního a občanského zákoníku. Pokud majetek nabytý v rozporu s § 196a odst. 1 až 3 obch. zákoníku byl dále zcizen (např. kupní smlouvou podle § 409 a násl. nebo smlouvou o převodu podniku), je nutné na tuto situaci bez dalšího aplikovat ustanovení § 446 obch. zákoníku (nabytí od nevlastníka). Pokud však dojde k zcizení majetku v režimu občanského zákoníku, toto ustanovení nelze aplikovat a je tím založena nerovnost dalších nabyvatelů ve vazbě na typ použité smlouvy. 12) Ruší se zákaz založení akciové společnosti jednou fyzickou osobou

02 2012


11

13) V závazkových vztazích je nově upravena možnost vzdát se práva na náhradu škody nebo toto právo omezit ještě před porušením povinnosti, z něhož může tato škoda vzniknout (vyjma škody způsobené úmyslně).

Novela zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí: • •

•

Návrh na zahájení řízení musí být podán na předepsaném formuláři. Zavádí se samostatná úprava tzv. poznámky spornosti, která má eliminovat podávání šikanozních žalob, které jsou podávány proto, aby se zabránilo či ztížilo zřízení např. věcného břemene. Zápis poznámky nebude vyvolávat přerušení řízení o povolení vkladu. Správní poplatek za zápis vkladu práva se zvyšuje z 500 Kč na 1.000 Kč.

Novela trestního zákoníku: Zpřesňuje se úprava neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění nebo úrazové pojištění zaměstnanců tak, aby bylo možno v případě, kdy nebudou odvedeny všechny tyto platby, tyto sčítat. Znění po novele: „(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní a. jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, nebo b. jako zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost odvést pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti“.

Insolvenční zákon: Odpovědnost manažerů za opožděné podání insolventního návrhu po 1. 1. 2012: Insolvenční zákon zná dvě formy úpadku. První je označována jako platební neschopnost a týká se všech dlužníků (dlužník má více věřitelů a není schopen plnit své peněžité závazky a má peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců (tzv. zjevný úpadek). Dlužník je v úpadku, jestliže je předlužen. O předlužení jde, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku (tzv. skrytý úpadek).

12


Firmy měly a mají povinnost podat insolvenční návrh v případě zjevného úpadku. Od 1. 1. 2012 jim k tomu vzniká povinnost podat insolvenční návrh i v případě skrytého úpadku. Manažeři firmy jsou povinni podat insolvenční návrh i tehdy, bude-li firma schopna plnit své splatné závazky, avšak její souhrnné splatné i nesplatné závazky budou převyšovat hodnotu jejího majetku. Podají-li návrh opožděně v době, kdy bude firma bez majetku, odpovídají za to osobně. Členové statutárních orgánů právnických osob a fyzické osoby – podnikatelé nesou za splnění povinnosti podat insolvenční návrh osobní neomezenou vnější odpovědnost vůči věřitelům. V souvislosti se skrytým úpadkem musí odpovědné osoby sledovat aktiva a pasiva firmy a to skutečnou tržní cenu aktiv (reálnou průměrnou cenu, za kterou lze majetek prodat v konkrétní době a u nemovitostí v daném místě). Povinnost podat insolvenční návrh vzniká v případě, že firma má nejméně dva věřitele a hodnota aktiv je nižší než hodnota pasiv. Při stanovení hodnoty aktiv lze přihlédnout k další správě majetku firmy nebo k dalšímu provozování podniku, výnosů ze ziskového provozu podniku a to zejména v případě cyklického dosahování výnosů v určitých termínech.

Trestní odpovědnost za neplnění povinností podle insolventního zákona: Nastává zejména tehdy, jestliže management vstupuje do nových obchodních vztahů a přijímá plnění, o kterém ví, že ho nezaplatí. Zvýhodňování věřitele – některý z věřitelů dostane v rozhodném období na úkor jiných věřitelů více, než by odpovídalo zásadě poměrného a rovnoměrného uspokojení u všech věřitelů.

Novela zákona o dani z nemovitostí: Změna sazby daně u zpevněných ploch pozemků, které slouží podnikatelské činnosti. Takovými pozemky jsou pozemky vedené v evidenci katastru nemovitostí jako ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří a jsou zpevněny stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce. Týká se to ploch zpevněných např. betonovým povrchem, asfaltem a jinými způsoby, kdy je povrch pevně spojen s pozemkem. Netýká se to ploch se zámkovou dlažbou nebo pokrytých štěrkem. Pokud podnikatelský subjekt má takové zpevněné plochy pozemků, má povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitosti na zdaňovací období 2012. Boris Kučera zástupce ředitele Sekce zaměstnavatelské [email protected]

Co nového v Parlamentu Přinášíme Vám výběr z návrhů zákonů, které jsou v projednávané únorové schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu. Z hlediska možnosti jejich ovlivnění jsou pro nás nejdůležitější zákony po prvním čtení, které budou s nejvyšší pravděpodobností v nejbližší době předloženy do výborů. Výborové schůze probíhají za naší účasti. Poslední dvě normy jsou již „otevřeny“ v hospodářském výboru a máme reálnou šanci uplatnit eventuální námitky, které by ekonomické praxi napomohly. V prvním čtení této schůze tedy máme: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 558/ – prvé čtení Jde o technickou, nicméně velmi nezbytnou novelu. Je důležitá zejména pro důvěryhodnost veřejné sféry a schopnost jejího řízení. Nejvýznamnější změnou je schvalování účetních uzávěrek ve veřejné sféře. To se týká jak organizačních složek státu, tak krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí. MF v tuto chvíli finalizuje vydání prováděcí vyhlášky k zákonu. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. /sněmovní tisk 570/ – prvé čtení Zákon přináší především zpřesnění pro jeho uživatele, a to v § 3a, kdy jednoznačně vymezuje dobu poskytnutí veřejné podpory malého rozsahu, která je důležitá pro zápis do registru malých podpor de minimis. Zpřesňuje pojmy vztahující se k veřejné podpoře, a to především k § 2, které vycházejí přímo ze závazného nařízení Evropské unie. V § 6 doplňuje otázky mlčenlivosti a nakládání s informacemi získanými v průběhu procesu notifikace nebo řízení před Evropskou komisí. Upravuje podmínky poskytování konzultační činnosti před poskytnutím veřejné podpory ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a upravuje deliktní odpovědnost fyzických a právnických osob ve vazbě na neposkytnutí součinnosti v případě porušení zápisu do registru de minimis.

Samotná úprava též počítá se zvýšením horní hranice pokuty za nezapsání do registru malých podpor, a to do výše 200 tisíc Kč. Důvodem tohoto opatření je především fakt, že od 1. ledna 2012 je registr podpor malého rozsahu plně funkční a pro subjekty, které mají své účetnictví vztaženo ke kalendářnímu roku, není již v současné době nutno vyžadovat čestné prohlášení o poskytnutí podpory malého rozsahu. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ – prvé čtení Cílem návrhu je nahradit nerealizovatelné ustanovení o úhradě nákladů na správní řízení ve věci akreditací novou právní úpravou a v ní stanovit, že za tuto činnost budou požadovány v zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, stanovené konkrétní poplatky. Správní řízení o udělení, změně a prodloužení akreditace pro fyzické nebo právnické osoby je velmi náročné a předpokládá prostudovat a posoudit obsáhlé projekty, které jsou následně projednávány v akreditační komisi ministerstva. Tato činnost si vyžaduje práci několika zaměstnanců tohoto správního úřadu, a proto je zcela odůvodněné předmětná správní řízení, která jsou vedená ve věci akreditací v oblasti bezpečnosti práce, zpoplatnit.

02 2012


13

Nedostatečné a nejasné vymezení právních podmínek úhrady nákladů vynaložených správním orgánem, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí, na správní řízení v této věci by prodlužovalo stav, který by vedl kromě výše uvedených negativních skutečností i k opakovanému podávání žádostí o udělení akreditace subjekty, které s ohledem na svoji kvalifikaci a profesní minulost nemohou splňovat požadavky kladené na akreditovaný subjekt nařízením vlády č. 592/2006 Sb.

Pokud jde o další změny, které s sebou zákon přinese, tak v daňové oblasti je navrženo prodloužit dobu, po kterou mohou firmy uplatňovat slevu na dani z příjmů, a to ze stávajících pěti na deset let. Nejedná se o navýšení podpory, tedy částky, kterou si mohou investoři z daně odečíst, neboť ta je předurčena mapou regionální podpory a zůstane stejná jako doposud. Dojde pouze k rozložení čerpání přislíbené slevy na delší časové období, čímž se pobídky stanou přitažlivější i pro kapitálově náročné projekty.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), a další související zákony /sněmovní tisk 547/ – prvé čtení Předkládaný návrh zákona byl vypracován s cílem pokračovat v plnění vládního plánu snižování administrativní zátěže pro české podnikatele. Administrativní zátěž podnikatelů se snižuje zejména tím, že se ruší povinnost označovat provozovnu identifikačním číslem provozovny. Dále se rozšiřuje funkce živnostenského úřadu jako centrálního registračního místa tak, že podnikatel může živnostenský úřad využít i v případě, že oznamuje změnu údajů pouze jiným úřadům, například finančnímu nebo Správě sociálního zabezpečení, tedy i v případě, že živnostenskému úřadu v podstatě žádnou konkrétní změnu jeho se týkající neoznamuje.

V rámci změn se dále navrhuje zavést investiční pobídku ve formě přímé kapitálové podpory pro strategické investiční akce, neboť o tento typ projektů je mezi státy největší konkurenční boj a má větší přínosy pro ekonomiku. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o mimořádný výdaj státního rozpočtu, bude její poskytnutí podléhat mimořádnému režimu, tj. schválení vládou.

Nově se podnikateli umožňuje, aby kdykoliv sdělil živnostenskému úřadu, že adresa jeho místa podnikání bude do budoucna vždy totožná s adresou jeho bydliště. V případě změny bydliště, kterou podnikatel již pak povinen není oznamovat, protože živnostenský úřad se o ní dozvídá z jiných registrů veřejné správy, pak tedy podnikatel nemusí nově chodit na živnostenský úřad změnu místa podnikání oznamovat.

Dva zmíněné materiály, které jsou v režimu časového harmonogramu do 15. února jsou: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 524/ Návrh má za cíl pozitivně změnit a strukturovat ty části investičních pobídek, které směřují do zpracovatelského průmyslu. Má-li Česko dlouhodobě růst a vytvářet kvalitní pracovní místa, je třeba zvýšit úspěšnost naší republiky v soutěži právě o tyto investice.

14


V oblasti výroby ve zpracovatelském průmyslu dojde k lepšímu zpřístupnění podpory v regionech se soustředěnou podporou státu a také dalším dílčím úpravám podmínek, např. ke snížení předepsaného podílu strojního zařízení na celkové investici. Za účelem snížení administrativní zátěže je navrhováno zavést jednokolové řízení pro žadatele, kteří budou zároveň příjemcem investiční pobídky, tj. žadatele, kteří si žádají o podporu na rozšíření činnosti. Touto novelou se současně zpřesní i některé požadavky na poskytování regionální investiční podpory, které vyplývají z evropských předpisů a které jsou pro ČR závazné. Investiční pobídky, o kterých bude rozhodnuto nebo o které bude požádáno před nabytím účinnosti tohoto zákona, se budou v souladu s principem právní jistoty řídit a posuzovat podle dosavadních právních předpisů. Novela zákona 29/2000 Sb., o poštovních službách /sněmovní tisk 535/ Primárním cílem novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES (tzv. třetí poštovní směrnice), kterou se uzavírá postupný proces liberalizace evropského poštovního trhu. Uvedená směrnice musí být transponována do českého právního řádu nejpozději do 31. prosince 2012. V této souvislosti je třeba připomenout, že Česká republika využila možnost danou touto směrnicí pro některé členské státy a požádala o odklad transpozice o dva roky; ostatní členské státy již tedy musely směrnici transponovat do konce roku 2010. Hlavním důvodem uvedeného odkladu bylo umožnit České poště, s. p., která dosud má monopol na část poštovního trhu, aby se připravila na nové podmínky plně liberalizovaného trhu a mohla i na něm zajišťovat kvalitní, životaschopné základní poštovní služby.

Které technologie přispějí k úspěšnosti Vašeho podnikání? Veletrh HANNOVER MESSE Vám na 8 předních mezinárodních odborných veletrzích nabízí kompletní přehled trhu: Inovace pro každý stupeň průmyslového řetězce tvorby hodnot Nejnovější trendy v klíčových oblastech jako jsou průmyslová automatizace, energetický sektor, průmyslové subdodávky a služby, výzkum a vývoj Aktuální technologie zaměřené na budoucí vývoj životního prostředí, mobility a na městskou infrastrukturu

THINK TECH, ENGINEER SUCCESS New technologies New solutions New networks

Navštivte světově nejvýznamnější technologickou událost. Více informací na hannovermesse.com

23.–27. dubna 2012

NEW TECHNOLOGY FIRST Deutsche Messe AG Hannover v ČR , Tel. +420 220 510 057, [email protected]

23 –27 April 2012 · Hannover · Germany

CZ_CZ_hm_Dach_230x132_5555.indd 1

Liberalizace poštovního trhu v praxi znamená, že musí být odstraněna jak zbývající část tzv. poštovní výhrady (monopolu), která se vztahuje na zásilky s písemnostmi do 50 g nebo s cenou do 18 Kč, tak i další právní a ekonomické bariéry bránící vstupu na tento trh. Přestože má být poštovní trh plně liberalizován, zůstává stále zachována povinnost státu zajistit minimální rozsah základních poštovních služeb, pro které je rovněž používán pojem “univerzální služba”, to znamená, že nový právní rámec musí vytvořit podmínky pro spravedlivou soutěž na trhu poštovních služeb a současně garantovat poskytování kvalitních a cenově dostupných základních poštovních služeb na celém území České republiky. Pro zajištění transpozice třetí poštovní směrnice a vytvoření výše zmíněného právního rámce upravuje předkládaný návrh novely zejména následující oblasti: Za nejdůležitější oblast lze považovat změny v systému financování základních poštovních služeb. Nelze totiž dále aplikovat financování těchto služeb prostřednictvím monopolu, který se ruší. Jeho využitím mohly být dosud financovány zvýšené náklady na základní služby v ekonomicky méně atraktivních oblastech. Jako základní proto bude uplatňován systém úhrady nákladů spojených s poskytováním základních služeb prostřednictvím tzv. “nákladově orientovaných cen”.

08.12.11 14:37

Pouze v případě, že by se takto stanovené ceny staly cenově nedostupnými a jejich cena by proto musela být regulována, byly by takto vzniklé rozdíly (tzv. čisté náklady), které by navíc musely představovat nespravedlivou finanční zátěž, hrazeny prostřednictvím zvláštního účtu, někdy také nazývaného fond univerzální služby. Do fondu by přispívali provozovatelé poštovních služeb s výnosy vyššími než 10 mil. Kč ročně včetně těch, kterým byla uložena povinnost univerzální služby. Bude přitom zohledněn jejich podíl na trhu poštovních služeb. Do fondu by se přispívalo zpětně, tj. pouze v případě vzniku čistých nákladů a po ověření jejich výše Českým telekomunikačním úřadem. Zcela novou oblastí je úprava umožňující přístup k prvkům poštovní infrastruktury. Pro držitele poštovní licence je stanovena povinnost za úplatu sdílet některé služby a vybrané prvky jeho poštovní infrastruktury. Účelem je zkvalitnění poštovních služeb a zejména podpora rozvoje konkurence. Ludmila Nutilová poradce generálního ředitele pro legislativní proces [email protected]

02 2012


15

Jak smluvně nastavit souběh funkcí od 1. ledna 2012 Vážení čtenáři Spektra, problematika „souběhu funkcí“ byla časovanou bombou, za jejíž bezbolestné řešení se zasazoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. I díky tomu od 1. ledna letošního roku jsou sporné aspekty řešeny novelou. Praxe však ukazuje, že variant postupu může být více. S účinností od 1. 1. 2012 došlo novým ustanovením § 66d obchodního zákoníku (novela provedena zákonem č. 351/2011 Sb.) k zákonnému umožnění souběhu funkce jednatele s. r. o./člena představenstva akciové společnosti a výkonu práce v pracovně právním vztahu. Dále byl zákonem č. 470/2011 Sb. rozšířen okruh osob, na které se vztahuje nemocenské pojištění i o členy představenstev akciových společností a jednatele a společníky s. r. o.. V praxi tedy odpadly hlavní důvody, pro které k souběhu docházelo. Na druhou stranu je souběh v praxi českých firem běžný a nebude ochota zaběhlý model měnit.

V případě s. r. o. bude pověřovat obchodním vedením jednatel jednatele. Orgán společnosti, který rozhoduje o výši odměny členů představenstva/jednatele (nejčastěji to bude valná hromada, resp. jediný akcionář či společník, ale může to být i dozorčí rada), schválí výši mzdy pro výkon obchodního vedení v pracovněprávním vztahu pověřeného zaměstnance člena statutárního orgánu.

Po 1. 1. 2012 jsou tedy možné tyto varianty smluvní úpravy: • zachovat souběh pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkce • výkon funkce na základě smlouvy o výkonu funkce • výkon funkce jen v pracovně právním vztahu na základě pověření dle § 66d obch. zákoníku

Pokud byla pracovní smlouva uzavřena před 1. 1. 2012, není vhodné smlouvu měnit dodatkem, ale bude lépe pracovní smlouvu zrušit, vzhledem k tomu, že podle platné judikatury do 31. 12. 2011 může být tato považována za neplatnou, a uzavřít smlouvu novou.

Pokud se společnost rozhodne zachovat souběh obchodněprávního a pracovněprávního vztahu, bude nutno učinit některé nezbytné kroky. Představenstvo pověří svým rozhodnutím člena, případně více členů představenstva obchodním vedením, kdy je nutno přesně definovat koho a v jakém rozsahu pověřuje (např. organizování a řízení podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, marketing, vedení účetnictví apod.). Je nutno dodržet zákonné ustanovení, která činnost takto nesmí být přenesena (účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti a jiných činností v rámci obchodního vedení společnosti, které jsou svěřeny do výlučné působnosti statutárního orgánu).

16


S pověřeným zaměstnancem bude uzavřena pracovní smlouva na výkon práce v rozsahu pověření obchodním vedením.

Je důležité si uvědomit, že v tomto případě odpovědnost statutárního orgánu, který je zároveň v pracovněprávním poměru ke společnosti a je pověřen obchodním vedením, není omezena dle zákoníku práce na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku, ale je zachována v rozsahu daném obchodním zákoníkem. Smlouva o výkonu funkce by pak měla reflektovat skutečnost, že některé činnosti spadající do obchodního vedení budou vykonávány na základě pracovní smlouvy. Pokud se společnost rozhodne stávající souběh zrušit a výkon funkce svěřit výhradně na základě smlouvy o výkonu funkce dle obchodního zákoníku, je nutno v rámci právní jistoty pracovní smlouvu ukončit a smlouvu o výkonu funkce upravit či uzavřít novou.

Stále platí, že smlouvu o výkonu funkce a odměnu za výkon funkce schvaluje orgán, který členy představenstva/jednatele volí. Do smlouvy o výkonu funkce lze zapracovat např. možnost používání služebního automobilu, poskytování cestovních náhrad, poskytování benefitů, odstupné aj. Třetí variantou je výkon funkce jednatele/člena představenstva v pracovním poměru se společností.

V takovém případě platí postup pro pověření dle § 66d obch. zákoníku uvedený výše včetně schvalování mzdy. I v tomto případě je lépe pracovní smlouvu, pokud byla uzavřena před 1. 1. 2012, zrušit a uzavřít smlouvu novou. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské [email protected]

Co přináší novela zákona o nemocenském pojištění Novelou zákona o nemocenském pojištění – zákonem č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – dochází k rozšíření okruhu osob nemocensky pojištěných o další výdělečně činné osoby, které byly dosud účastny pouze důchodového pojištění. Jde o společníky a jednatele společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a o členy družstva, kteří vykonávají činnost

v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu. Rovněž vznikne nově účast na nemocenském a důchodovém pojištění členům kolektivních orgánů právnických osob, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů (např. členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek). Nově jsou pojištěni likvidátoři a prokuristé, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku. Podmínky účasti na nemocenském i důchodovém pojištění jsou pro výše uvedený okruh osob stejné jako pro ostatní zaměstnance – nepřetržitá účast na pojištění trvá, je-li sjednán měsíční příjem alespoň 2 500 Kč. (Pozn. Nařízením vlády č. 410/2011 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění došlo ke zvýšení částky z 2 000 na 2 500 Kč). Pokud mají osoby sjednán nižší příjem nebo nemají příjem sjednán vůbec, jde o zaměstnance s výkonem zaměstnání

malého rozsahu. Ti jsou pojištěni jen v těch měsících, ve kterých dosáhnou příjmu nejméně ve výši 2 500 Kč. Pokud tyto osoby vykonávaly uvedené funkce již v roce 2011 a pokračují dále ve výkonu této funkce/činnosti v roce 2012, vzniká jim účast na pojištění při splnění stanovených podmínek od 1. 1. 2012. Zaměstnavatel je pak povinen podat oznámení o jejich nástupu do zaměstnání do 31. 1. 2012. Toto oznámení však zaměstnavatel nepodává, pokud jej již podal z důvodu účasti na důchodovém pojištění před 1. 1. 2012. Pokud jde u těchto osob o zaměstnání malého rozsahu, zaměstnavatel podává oznámení o nástupu do zaměstnání až tehdy, jakmile poprvé vznikne účast na nemocenském pojištění, tj. dosáhnou příjmu alespoň ve výši 2 500 Kč, a to do konce následujícího kalendářního měsíce. Jitka Hejduková ředitelka Sekce zaměstnavatelské [email protected]

02 2012


17

Evropská smlouva o prodeji zboží Evropská komise představila možná první část evropského občanského kodexu. Jedná se o návrh nařízení1 zavádějící tzv. společnou evropskou právní úpravu prodeje, podle které bude v EU možné uzavírat smlouvy na prodej zboží s přeshraničním prvkem. Návrh nařizeni Evropského parlamentu a Rady o společně evropské právni úpravě prodeje COM(2011) 635. Nařízení zavádí zcela nový fakultativní režim pro smluvní úpravu prodeje, který by měl fungovat paralelně s národními režimy. Mělo by se jednat o alternativu, kterou bude možné využít primárně u smluv s přeshraničním prvkem, a to i tehdy, pokud jedna ze stran smlouvy bude mít sídlo mimo EU. Tuto „vzorovou smlouvu“ bude možné využít dokonce i v ryze vnitrostátních vztazích. Předmětem nové smluvní úpravy by neměl být pouze prodej zboží, ale také prodej tzv. digitálního obsahu (tedy hudby, software apod.). Strany se budou moci dohodnout dokonce také na tom, že se tento režim bude vztahovat na služby související s prodejem zboží (např. údržba). Nový smluvní režim by se měl využívat zejména ve spotřebitelských vztazích, ale bude možné jej využít i v případě obchodních vztahů, kde jedna ze stran je malým nebo středním podnikem.2Tento režim není nicméně upraven komplexně, neboť např. pro pravidla upravující právní subjektivitu, neplatnost, zastupování nebo sdílené závazky bude nadále platitrozhodné právo určené podle nařízení Řím I.3 Oproti současné právní úpravě v ČR umožňuje návrh nařízení spotřebiteli například výběr mezi opravou, výměnou zboží, slevou nebo odstoupením od smlouvy, a totehdy, pokud prodávající řádně nesplní svou povinnost. V případě prodlení spotřebitele s platbou vznikne prodávajícímu nárok na úrok z prodlení pouze tehdy, pokud prodlení není „omluveno“ a pokud prodávající (věřitel) oznámil spotřebiteli povinnost úrok zaplatit spolu s vyčíslením jeho (nařízením omezené) výše. Návrh nařízení též obsahuje standardizovaný soubor informací, který spotřebiteli vysvětlí jeho práva.

straně zaznívají hlasy zastřešujících evropských sdružení podnikatelů a sdružení zastupujících spotřebitele4 o tom, že spotřebitelé jsou odrazováni od nakupování přes hranice z důvodů, které nejsou spojeny se smluvním právem, ale s praktickými obtížemi s dodáním zboží, obavou z obtíží s vymáháním práv v přeshraničním kontextu, neznalostí jazyka, obavami z pozdního či neúplného dodání a z podvodu, nedostatkem důvěry v nakupování po internetu či prostou preferencí kamenných obchodů ve svém okolí. Naopak u smluv mezi podnikateli se prý rozdíly mezi vnitrostátními právními úpravami nezdají způsobovat významné překážky přeshraničnímu obchodu. Obecně nicméně platí, že přijetím nařízení by mohli získat všichni; spotřebitelé možnost žádat po prodejcích uzavření smlouvy podle právního režimu, který by měl chránit jejich práva nejlépe ze všech v EU, a obchodníci možnost uzavírat smlouvy podle jediného standardizovaného „práva“. Jak se však těchto svých možností jednotliví aktéři chopí a jak využijí výhod plynoucích ze zjednodušení a sjednocení, už pak bude záležet pouze na nich. To vše ale až pokud návrh projde právě nastoupenou legislativní cestu, a ta bude podle všeho trnitá. Jaroslav Šuchman – Seniorní právník [email protected] Robert Nešpůrek – Partner [email protected]

Právní novinky naleznete na: http://www.spcr.cz/cz/media/ pravni_novinky/eu_legal_news_cz_2012_01.pdf

Názory na potřebu nové úpravy smlouvy o prodeji se různí. Na jedné straně stojí konstatování, že přeshraniční obchod je brzděn existencí rozdílů mezi právními řády v EU, a na druhé 1 2 3 4

18

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje COM(2011) 635 v konečném znění z 11. 10. 2011. Ten je definován počtem zaměstnanců (do 249) a ročním obratem (50 mil. EUR). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Např. Businesseurope, BEUC.


Stanovisko Svazu k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady Svaz vítá snahu Komise o odstraňování překážek vnitřního trhu a jeho lepší fungování. Z navržených ustanovení je patrná snaha Komise, aby úprava evropského smluvního práva byla dynamická a do budoucna v různých ohledech dále expandovala. Svaz si je vědom, že důvěra jak obchodníků, tak spotřebitelů vstupovat to příhraničních smluvních vztahů je stále nízká a že jen 8–10 % MSP rozvíjí své přeshraniční aktivity. Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje za přínosnou myšlenku volitelné unijní úpravy prodeje. Použití jednotného souboru pravidel smluvního práva v rámci celé EU v přeshraničních transakcích mezi podnikatelem a spotřebitelem, bez nahrazení vnitrostátního systému smluvního práva, by mohlo přinést obchodníkům, MSP, úsporu dodatečných transakčních nákladů souvisejících se smluvním právem a možnost fungovat v jednodušším právním prostředí. CESL by mohla usnadnit uzavírání přeshraničních smluv mezi MSP, protože by měly k dispozici neutrální režim dostupný ve všech úředních jazycích. Nicméně teoretické přínosy harmonizace či unifikace by měly být odpovědně poměřovány s nevýhodami. Stále ještě chybí důkladná analýza a evidence o tom, do jaké míry se na překážkách rozvoje příhraničních aktivit skutečně podílí právě rozdílnost vnitrostátních smluvních úprav. Problémy vyplývající z rozdílností vnitrostátních úprav by se proto neměly ani podceňovat, ale ani

přeceňovat. Problémy navíc existují jen v některých oblastech, kvůli rozdílným vnitrostátním kogentním normám, ale nejsou příliš významné. Podnikatelé používají standardní smluvní podmínky (Vídeňskou úmluvu a další nástroje).

BUSINESSEUROPE, jíž je SP ČR členem, ve svém stanovisku uvedla, „že se nezdá, že by rozdíly mezi vnitrostátními právními úpravami způsobovaly jakékoli významné překážky přeshraničnímu obchodu. Stále ještě chybí dostatek údajů. Jedná se o komplexní věc, která se nesmí uspěchat.“ Svaz se domnívá, že těžiště soukromého práva, včetně smluvního práva, by mělo zůstat na úrovni členských států a Komise by se měla ve střednědobém horizontu zaměřit především na vyhodnocení fungování stávajícího, poměrně rozsáhlého acquis, a zlepšování jeho kvality. CFR by měl zůstat na úrovni souboru nástrojů, resp. příručky obsahující doporučená řešení.

Více na: http://www.spcr.cz/stanoviska-sp-cr/stanoviskosvazu-prumyslu-a-dopravy-cr-k-navrhu-narizeni-evropskehoparlamentu-a-rady-o-spolecne-evropske-pravni-uprave-prodeje http://www.businesseurope.eu

Kohezní politika pro příští období 2014+ Sekce hospodářské politiky rozšířila svoji agendu mimo jiné i o problematiku kohezní politiky. S platností od 1. ledna 2012 zastřešuje a koordinuje aktivity zástupců Svazu v pracovních výborech příslušných ministerstev. Jednotlivé operační programy zůstávají v gesci odborných útvarů. Členská základna byla vyzvána k účasti na ustavujícím jednání nového expertního týmu pro kohezní politiku, které se uskutečnilo 31. ledna t.r. V průběhu jednání byly projednány záměry a zadány úkoly expertnímu týmu s cílem monitorovat, ovlivňovat, koordinovat a optimalizovat systém. • vyjadřovat se ke struktuře a formám čerpání pro příští období 2014+ (definovat priority, předkládat náměty na zjednodušení administrativy)

• prověřit obsah kondicionalit • sledovat plnění harmonogramu aktivit na národní úrovni • zrevidovat obsazení pracovních týmů • sladit stanovisko Svazu s pozicí BusinessEurope Vaše náměty, připomínky a zkušenosti vztahující se k budoucnosti kohezní politiky můžete zasílat na adresu: [email protected] – Ing. Miloš Rathouský, zástupce ředitele Sekce hospodářské politiky. Eva Aliapuliosová Sekce hospodářské politiky [email protected]

02 2012


19

fota J. Hanzálek

Česko-irácké fórum opět ukázalo, že zájem o Irák je značný Svaz průmyslu a dopravy ČR pokračuje ve šňůře aktivit na podporu byznysu v Iráku a při lednové akci na MPO mohl zúročit své letité zkušenosti spolupráce se zástupci této země. Příští česko-irácké podnikatelské fórum se zřejmě bude muset konat v daleko větším sále, než tomu bylo koncem ledna na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Zájem o akci podle organizátorů, k nimž patřil Svaz průmyslu a dopravy ČR a velvyslanectví Irácké republiky, předčil totiž veškerá očekávání. „Podnikatelského fóra se účastnilo na devět desítek tuzemských firem. Potvrzené přihlášky nenasvědčovaly takovému počtu. Podstatné ale je, že jak z české strany, tak i na straně zástupců irácké oficiální delegace byl patrný nefalšovaný zájem o jednání,“ uvedla Olga Zuláková, manažerka sekce zahraničních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR, která setkání celý měsíc připravovala. V čele irácké delegace do Prahy zavítal místopředseda vlády pro energetiku pan Hussain Al-Shahrestani. Kromě toho přijel ministr průmyslu a nerostných zdrojů Ahmed Naser Deli Al- Karboli a úřadující předseda Národní investiční komise při úřadu vlády Sami Al-Araji, provázen dalšími členy delegace. „Uvítáme to, aby se české firmy aktivně zapojily do budování našeho hospodářství. Nyní je čas naše přátelské vztahy přeměnit

do konkrétních projektů,“ obrátil se k přítomným podnikatelům Hussain Al-Shahrestani. Na jeho slova reagoval ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba, že by již v květnu nebo červnu letošního roku chtěl do Iráku přivézt podnikatelskou delegaci. „Irácká strana vyjádřila zájem o častější setkávání. Chtěl bych na to reagovat naší návštěvou v průběhu května nebo června, jejíž součástí by byla podnikatelská mise,“ uvedl Martin Kuba. Zájem o účast v ní projevili někteří na fóru přítomní podnikatelé, kteří zastupovali zejména oblast energetiky, strojírenství, zejména těžké, těžební a chemický průmysl, dopravu, vodohospodářství, zbrojní průmysl a další odvětví. Právě tyto sektory a některé další jsou i pro iráckou stranu prioritní. Ministr Ahmed Naser Deli Al-Karboli poukázal mimo jiné na ohromné zdroje, jimiž Irák disponuje. „České firmy by se mohly účastnit obnovy země i transformace státního sektoru,“ poznamenal irácký host. Také Sami Al-Araji zmínil příležitosti pro naše firmy, a to zejména oblast energetiky. „Spotřeba elektřiny roste ročně o 15 procent,

Místopředseda vlády pro energetiku Irácké republiky J. E. p. HUSSAIN AL-SHAHRESTANI

zleva ministr průmyslu obchodu ČR J. E. p. Martin KUBA, místopředseda vlády pro energetiku Irácké republiky J. E. p. HUSSAIN AL-SHAHRESTANI

20

Podpora exportu

na což musíme reagovat výstavbou nových kapacit. Do roku 2015 by se výroba elektřiny měla zvednout ze současných 7,5 tisíce MW na 20 tisíc,“ uvedl Sami Al-Araji. Rekonstruováno má být 12 elektráren a postaveno 19 nových elektráren. Irák má velké plány ve zdravotnictví, ve výstavbě nemocnic a poliklinik a také bytů. Stavět se mají nové školy. Nedostatečná je kapacita a kvalita dopravní infrastruktury, chybí mosty, letiště, přístavy. Velkolepé záměry má tato země při budování těžebního průmyslu. V současné době těží kolem tří milionů barelů denně, do roku 2014 chce těžbu zdvojnásobit. Podobné plány má Irák se zemním plynem. Řada projektů se týká i budování telekomunikací. „Budeme se snažit maximálně usnadnit podnikání,“ slíbil místopředseda vlády Hussain Al-Shahrestani. Jeho slova nezněla přitom jako proklamace. Ve třech diskusních panalech se zástupci našich firem měli možnost sejít s iráckými hosty, kteří sami při bilaterálních jednáních kladli otázky a projevovali zájem o byznys. Stejná vstřícnost byla patrná i mezi našimi byznysmany. „Někteří zástupci českých společností projevili

již na místě zájem o další podobná setkání, nejlépe i s iráckými podnikateli,“ shrnula své poznatky Olga Zuláková. V diskusi se objevila i řada poznatků z podnikání v této či dalších arabských zemích. Například, jak řekl Jiří Zapletal ze společnosti Flash Steel Power, a. s., trhy arabských zemí a také Ruska jsou perspektivní proto, že tamní odběratelé požadují za své peníze již vyšší kvalitu a technickou úroveň výrobků a řešení. Podle vyjádření řady účastníků fóra jejich očekávání akce naplnila. Svaz tak zúročil své mnohaleté aktivity, které napomáhají prosazení českých společností na iráckém trhu. Navazuje na loňskou oficiální návštěvu premiéra Petra Nečase v Iráku, jejíž byznysovou část pořádal právě SP ČR, na veletrhy v Iráku, podnikatelské mise, školení iráckých specialistů a založení Česko-irácké podnikatelské rady. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected]

Pozvánka na veletrh EXPOKOS 2012 Nabídka účasti na veletrhu podporovaná z finančních prostředků programu OPPI Svaz průmyslu a dopravy ČR si Vám dovoluje nabídnout možnost prezentovat Vaši firmu v rámci společné české účasti na veletrhu „EXPOKOS 2012“, který se uskuteční v termínu 16.– 19. května 2012 v Prištině, Kosovo. Na základě předběžného zájmu firem a v návaznosti na úspěšnou podnikatelskou misi z června loňského roku, vyhodnotil SP ČR tento veletrh jako přínosný, a navrhl jej na podporu z projektu SVV. Veletrh je tak v letošním roce zařazen do programu, který je podpořen z prostředků OPPI (Operační program Podnikání a inovace). Společná česká účast je realizována prostřednictvím projektu „Specializované výstavy a veletrhy“ (SVV) financovaného ze zdrojů Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). V případě, že firma splní podmínky operačního programu OPPI, získává dotaci na tento veletrh až do výše 120 000 Kč. Jedná se o renomovaný veletrh balkánského regionu a největší veletrh v Kosovu. Výstavní plocha zaujímá více než 20.000 m². Nositelem projektu je agentura CzechTrade. Hospodářská komora České republiky (HK ČR) vystupuje v pozici realizátora společné české účasti na specializovaných výstavách a veletrzích v období 2010 – 2012. Veletrh je největším a nejvýznamnějším veletrhem v oboru strojírenství, stavebnictví, energetiky, ekologie, moderní technologie, transportu, důlního a dřevozpracujícího průmyslu v této oblasti. Je to poprvé v historii, kdy se bude Česká republika účastnit společné expozice.

Nezbytné dokumenty, instrukce a přihlášku najdete na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR v sekci Proexportní servis / Veletrhy – výstavy: http://www.spcr.cz/veletrhy-vystavy/veletrh-expokos-2012pristina-kosovo-16-az-19-kvetna-2012

Přihlášku na veletrh prosím odešlete v elektronické podobě na adresu [email protected] (Tomáš Breuer – Hospodářská komora ČR) nejpozději do 15. 03. 2012. Z důvodů předpokládaného zájmu a organizační náročnosti doporučujeme, pokud možno, co nejrychlejší vyjádření případného zájmu. Prosíme o pečlivé prostudování materiálů uvedených na webu. V případě nejasností se prosím obraťte rovněž přímo na pana Breuera. Věříme, že účast na tomto veletrhu bude pro české firmy se zájem o západní Balkán prospěšná. Pavel Fára manažer pro mezinárodní vztahy [email protected]

02 2012


21

Etiopie – „Success story“ subsaharské Afriky Možnosti uplatnění českých subjektů na etiopském trhu byly tématem semináře, který organizoval Svaz průmyslu a dopravy ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Velvyslanectvím Etiopské federativní demokratické republiky se sídlem v Berlíně.

Fesseha Asghedom Tessema velvyslanec Etiopské federativní demokratické republiky pro ČR

Zemedeneh Nigatu vedoucí partner kanceláře Ernst & Young v Addis Abebě

Vzestup zájmu o Afriku se projevil i v účasti na této akci. Více než 60 zástupců českých firem mělo na semináři, který zahájil náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka, možnost získat zajímavé informace o obchodních a investičních příležitostech v Etiopii od představitelů etiopské ambasády, ministerstva průmyslu, investiční agentury a vedoucího partnera kanceláře Ernst&Young v Addis Abebě. O své zkušenosti s obchodováním s partnery v Etiopii se podělila česká firma BGM Export, možnosti financování exportních a investičních projektů v Etiopii prezentoval zástupce České exportní banky. Etiopie je jedním z budoucích afrických „tygrů“. Více než 80 milionový trh a ambiciózní plány rozvoje infrastruktury, energetiky, těžby zlata, ropy a zemního plynu, ale i zemědělství, zpracovatelského průmyslu a cestovního ruchu láká do země stále více zahraničních investorů, zatím ale zejména z arabských zemí, Číny a Indie. Letošní růst HDP se odhaduje na 7,5 % (údaje z článku „Africa Rising“ zveřejněném v prosincovém čísle The Economist), více optimistická etiopská vláda dokonce počítá až s 11 % růstem. Podle

predikcí ekonomického vývoje Světové banky a Ernst&Young by se měla Etiopie stát v roce 2025 3. největší ekonomikou subsaharské Afriky a současně také středněpříjmovou zemí. Svaz průmyslu a dopravy ČR by rád navázal na své dosavadní aktivity zaměřené na podporu uplatnění českých exportérů a investorů v Etiopii dalšími akcemi včetně podnikatelské mise. Etiopie naštěstí nepatří k zemím, kde byl uzavřen zastupitelský úřad a s Velvyslanectvím České republiky v Addis Abebě vedeným velvyslancem Markem Libřickým máme výbornou spolupráci. Pro další rozvoj ekonomické a obchodní spolupráce s Etiopií jsou proto z našeho pohledu velmi dobré předpoklady.

22

Podpora exportu

Ing. Blanka Jakubcová zástupkyně ředitelky sekce mezinárodních vztahů pro podporu exportu a obchodní politiku [email protected] fota J. Hanzálek

Pozvánka na veletrh Project Lebanon 2012 Nabídka účasti na veletrhu je podporována z finančních prostředků programu OPPI. Svaz průmyslu a dopravy České republiky si Vám dovoluje nabídnout možnost prezentovat Vaši firmu v rámci společné české účasti na veletrhu „Project Lebanon 2012“, který se uskuteční v termínu 5.– 8. června 2012 v Bejrútu. Veletrh je v letošním roce zařazen do programu, který je podpořen z prostředků OPPI (Operační program Podnikání a inovace). V případě, že firma splní podmínky operačního programu OPPI, získává dotaci na tento veletrh až do výše 120 000 Kč. Jedná se o renomovaný veletrh regionu Středního východu. Výstavní plocha zaujímá více než 25 000 m². Veletrh je především zaměřen na tyto obory: stavebnictví, stavební materiály, rozvody vody a odpad, kamenictví a kamenné výrobky, transport a logistika, energetiku a obnovitelné energetické zdroje, ekologii, elektrotechniku a vzduchotechniku. Tento mezinárodní veletrh se každý rok těší značné pozornosti jak ze strany odborné veřejnosti, tak ze strany zahraničních společností. V loňském

roce se na tomto veletrhu představilo 827 vystavovatelů, a mezi jinými se svými oficiálními účastmi představily: Belgie, Brazílie, Čína, Francie, Německo, Irán, Itálie, Portugalsko, Polsko, Švýcarsko, Luxemburg a Turecko. V loňském roce veletrh navštívilo 25 000 návštěvníků z celého světa. Svaz průmyslu a dopravy ČR je navrhovatelem veletrhu a společnost INTEGRA byla pověřena Řídícím výborem projektů SVV – (specializované veletrhy a výstavy) realizací této akce. Jedná se o společnou účast českých firem. Expozice bude realizována v souladu s výstavbou české expozice včetně jejího označení státní grafikou. Získání podpory z OPPI podléhá určitým podmínkám a pravidlům, které je nutné dodržet při zpracování veškerých administrativních procesů za účelem zajištění efektivního průběhu při čerpání podpory. Proto Vás prosím o vyplnění formulářů a zaslání jejich elektronické kopie na adresu [email protected] a následně i originálu na společnost INTEGRA, s. r. o. pro Zdeňku Drakuličovou

a na adresu HK ČR nejpozději do 31. 03. 2012. Formuláře poslouží jako podklad pro přidělení dotace. Nezbytné dokumenty, instrukce a přihlášku najdete na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR v sekci proexportní servis / Veletrhy-výstavy: http://www.spcr.cz/veletrhy-vystavy/ veletrh-project-lebanon-2012-vterminu-5-8-cervna-2012-v-bejrutumoznost-ziskani-dotace-na-veletrh-vramci-programu-oppi

Společné české účasti na veletrhu „Project Lebanon 2012“ jsou vyjádřením našeho zájmu podpořit rozvoj těchto vztahů, i vhodným nástrojem pro prezentaci České republiky v širším záběru libanonským odborníkům a potencionálním partnerům. Olga Zuláková manažerka pro mezinárodní vztahy [email protected]

Fotopohlednice z jednání představenstva SP ČR 31. ledna

zprava R. Špicar, viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost (včetně ICT); J. Rafaj, viceprezident SP ČR pro životní prostředí, energetiku a oblast evropských regulací; L. Pavlas, generální ředitel Czech Coal a.s.; Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

J. Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

02 2012


23

Co média řešila začátkem roku – rozpočet, ekologie, sociální oblast, vzdělávání Mediální událostí uplynulého měsíce byla prezentace výsledků dalšího z kvartálních šetření SP ČR a ČNB. Tiskové konference, hodnocené z hlediska kvality poskytnutých informací jako excelentní, se zúčastnili i zástupci odvětvových svazů. Svaz průmyslu a dopravy ČR mediálně zabodoval, když se ve dnech zveřejnění nové prognózy Ministerstva financí ČR pro letošní rok novináři zmiňovali o tom, že o ministrem Kalouskem uvedené „kladné nule“ tato zaměstnavatelská organizace hovořila již několik posledních měsíců. „Nový odhad považujeme za mnohem přesnější,“ citovaly ekonomický list E15, Lidové noviny a další média Radka Špicara, viceprezidenta Svazu i jeho poukaz na riziko eskalace dluhové krize uvnitř eurozóny. Média si povšimla i jeho vyjádření o připravenosti firem na složitou situace. „Podniky nepanikaří a není mezi nimi patrný hluboký pesimismus. Většina průmyslových odvětví nečeká, že bychom si zopakovali situaci z roku 2008. Navíc jsou na současnou situaci lépe připraveny, než tomu bylo v letech 2008 a 2009, a podle toho se také chovají,“ zmínily jej například Hospodářské noviny. Ostatně názor na vývoj průmyslu a celé ekonomiky vyjádřili zástupci SP ČR a šesti členských svazů na tiskové konferenci za účasti řady novinářů. Prezentováno zde bylo šetření, které každé čtvrtletí organizuje mezi svými členskými firmami SP ČR ve spolupráci s ČNB. Deník E15 pod titulkem „Firmy mají z letošního roku obavy“ informoval o tom, že řada tuzemských firem se obává růstu cen energií, materiálů a surovin. Některé čekají horší dostupnost bankovních úvěrů. Pro ČRo–Radiožurnál poukázal Radek Špicar na skutečnost, že „podniky nepanikaří a spíše adekvátně reagují na to, co se odehrává v české v evropské ekonomice...“ Média citovala i zástupce odvětvových svazů. Zejména ve večerním zpravodajství ČT24 mohl po setkání s novináři Radek Špicar nabídnout divákům shrnutí šetření i pohled na jednotlivá témata. „Určitá část firem očekává v letošním roce mírné zhoršení ekonomické situace. Pozitivní zprávou je, že téměř nikdo nečeká, že bychom si zopakovali rok 2008. Také se jasně ukázalo, že je potřeba diferencovat mezi stavem a výhledy jednotlivých odvětví,“ řekl Radek Špicar.

24

Pohled médií

Vedle identifikace problémů se snižováním poptávky byly tématem ceny energií. „Ceny energií skutečně mohou přinést českému průmyslu problémy. Toto riziko vidí zaměstnavatelé jako reálné,“poznamenal Radek Špicar. V souvislosti s výše zmíněnou problematikou se Svaz mediálně angažoval v odmítnutí některých bodů projednávaného zákona o podporovaných zdrojích energie a podpořil senátní úpravy. Média zejména citovala Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu, který pranýřoval neodůvodněně vysokou podporu biometanu, což by mohlo zvýšit náklady pro daňové poplatníky – podobně jako u fotovoltaického boomu – v objemu 12 až 17 miliard korun ročně. Povšimla si i jeho podpory senátních návrhů, které podle něho „alespoň částečně upravují jinak naprosto nesmyslnou podobu zákona, jak ji původně přijala poslanecká sněmovna“. Zástupci Svazu se od počátku roku poměrně často vyjadřovali k podobě státního rozpočtu. Centrálním tématem se rozpočet stal v pořadu Otázky Václava Moravce, jehož se zúčastnil člen představenstva Zbyněk Frolík spolu s ministrem Miroslavem Kalouskem a předsedou ČMKOS Jaroslavem Zavadilem. Mimochodem, pořad sledovalo první hodinu 536 tisíc diváků a společný podíl sledovanosti-share ČT1 a ČT24 dosáhnul 21,8 % diváků. Jak vyplynulo z debaty, jednou ze zvažovaných možností, jak zvýšit rozpočtové příjmy, je růst daně z příjmu právnických osob, tedy i firem, o jedno procento. Na otázku ohledně reakce zaměstnavatelů na případné zvýšení zdanění právnických osob odpověděl Zbyněk Frolík slovy o zaměstnavatelích, kteří jsou rozumnou skupinou lidí a kteří by byli schopni se s takovým navýšením vyrovnat. Jak ale jedním dechem zdůraznil, podmínkou je, aby se ucpal cedník korupčních rozpouštění peněz a neefektivního utrácení ze strany státu. „Chceme vidět jasné, konkrétní výsledky v tomto úsilí,“ prohlásil Zbyněk Frolík.

B. Dlouhý ředitel Sekce hospodářské politiky, tisková konference SP ČR 18. 1. k výsledkům společného šetření SP ČR a ČNB

NSK a co dál... Leden byl ve znamení horečných debat o budoucnosti školství a o receptu v podobě Národní soustavy povolání. ČRo Plzeň si povšimnul Svazem organizovaného kulatého stolu o optimalizaci středního školství. Ve svém vysílání připomenul názor zástupce Svazu Miloše Rathouského, že „řešením a tedy optimalizací středního školství by bylo stanovení počtu žáků a oborů na středních školách a učilištích, a to podle očekávaného zájmu firem“. O postupu prací v rámci Národní soustavy povolání, jejímž realizátorem je SP ČR, informoval měsíčník Prosperita, personalista. com a další média. „Požadavky zaměstnavatelů a jejich organizací nejpřesněji vystihují potřeby trhu práce, proto společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR aktivně hledají východiska a řešení za účelem vytváření celostátního zadání pro vzdělavatele a aktéry trhu práce obecně,“ poznamenal k významu projektu Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu. Hospodářské noviny zjišťovaly zase mezi manažery názor na studium na prestižních školách. Odhalily, že v posledních letech se částečně zvyšuje zájem dostat se na prestižní univerzity. Jak napsaly, být na prestižní univerzitě znamená patřit k deseti procentům nejtalentovanějších z tisíců uchazečů z celého světa a firmy si to uvědomují. Navíc s tím, jak do českých firem čím dál tím více přicházejí zahraniční manažeři, zajímají se i o to, z jakých škol si vybírají své zaměstnance. „Mnoho z mých bývalých spolužáků šlo na Cambridge, protože chtěli na špičkové úrovni vystudovat to, co je nejvíc baví, ať už to byla fyzika nebo politologie, a moc nepřemýšleli nad tím, jestli to bude výhoda, když se vrátí zpět. Šlo jim prostě o získání co nejlepšího vzdělání,“ citovaly Hospodářské noviny Radka Špicara, který na univerzitě v Cambridge získal magisterský titul.

Zdravotnické bolesti

foto J. Hanzálek

se několikrát odsouvala, naposledy na leden 2013. Jak zaznamenala média proti vstupu v platnost se opět postavili zaměstnavatelé i odbory. Chystaný model podle nich zhoršuje situaci zaměstnanců i firem, je administrativně náročný a nepamatuje na předcházení úrazům či na rehabilitaci po nich. Média uvedla, že podle generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy Zdeňka Lišky existuje několik variant řešení, ale vybrána byla „ta proti zaměstnancům a zaměstnavatelům“. Svaz není srozumněn ani s vývojem situace kolem předdůchodů. Média citovala mluvčího Svazu, podle něhož mezi zaměstnavateli a odbory byly na toto téma kontroverze s tím, že „zaměstnavatelé jsou pro to, aby se omezil počet lidí, kteří dostanou předdůchody“. Možnost spoření na předdůchody by měla začít od roku 2013. Oproti klasickým penzím by se lidem při nástupu do předdůchodů nekrátila penze, přesto by člověk ze zaměstnání mohl odejít až pět let před dovršením důchodového věku. Lidé by měli získat minimálně 30 procent průměrné měsíční mzdy. Příspěvek na předdůchody by si přitom zaměstnavatelé mohli započítat jako nákladovou položku. Zájmy zaměstnavatelů mediálně hájil i Radek Špicar v pořadu ČT1 Máte slovo moderátorky Michaely Jílkové. Tématem byl zákoník práce a s ním související skutečnosti, například otázka nemocenské a její zneužívání zaměstnanci. „Nemocenská se zneužívala a zneužívá. Nejsou to ojedinělé případy, byť bych počet nepřeháněl. Sankce však v minulosti nebyly dostatečné. A to, s čím nyní přichází ministerstvo, je zpřísnění pravidel a postih těch, kteří si ho zaslouží. Jde o krok správným směrem. Skutečně 21 dní je dlouhá doba a peníze nejdou z eráru, nýbrž z kapes zaměstnavatelů. Takže zaměstnavatelé by měli mít právo sankcionovat ty, kteří jejich peníze zneužívají,“ uvedl Radek Špicar. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí [email protected]

V české legislativě se setkáváme s podivnými úkazy. Například v roce 2006 byl přijat zákon o úrazovém pojištění, jehož účinnost

02 2012


25

Otázky pro … Rostislav Dvořák: Družstva situaci zvládají Stál dvacet let v čele třešťského Vývoje, který byl se svými téměř 300 zaměstnanci největším výrobcem oděvů v České republice. Nyní je JUDr. Rostislav Dvořák předsedou Svazu českých a moravských výrobních družstev. Redakce Spektra se proto zajímala o jeho názory na družstevnictví a na problémy, s nimiž se musí výrobní družstva vypořádávat. významným členem této obrovské instituce a je dokonce členem představenstva a výkonného výboru. Pokud se ptáte na budoucnost družstevnictví, stačí si přečíst obchodní zákoník v kapitole obchodních společností a zjistíte, že družstvo je i pro začínající podnikatele tou nejlepší alternativou. Chtěl bych ještě zdůraznit, že rok 2012 byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem družstev. Možná to byl dobrý krok do složitých let, která nás čekají a která OSN ani EU nenechávají v klidu.

foto zdroj SČVMD

Pane předsedo, můžete přiblížit význam družstevnictví v současné době? Má družstevní systém v budoucnosti šanci? První družstva vznikala už v druhé polovině 19. století a jde o jeden z nejstarších typů dnes fungujících obchodních společností. V České republice a v zemích bývalého východního bloku má družstevnictví zvláštní postavení, které však někteří lidé chybně spojují s podnikáním socialistického typu. Řada představitelů naší vládní a politické scény si také k mému překvapení neuvědomuje, že družstevnictví tvoří největší členskou organizaci v Evropě. Organizace Družstva Evropa sdružuje 123 milionů členů vlastnících 160 tisíc družstevních podniků, které vytváří vedle zaměstnaných členů dalších 5,4 milionu pracovních míst. Náš Svaz českých a moravských výrobních družstev je

26

Otáky pro …

Většina scénářů dalšího vývoje se liší odhadem hloubky ekonomických propadů a délkou trvání. Existují ale i komentáře, že by krize a přijímaná opatření nemusela českému průmyslu až tolik škodit – právě proto, že jsme schopni a ochotni vyrábět kvalitní věci za relativně nízké ceny. Jaký je váš názor? Myslím si, že dopady budou poměrně hluboké a zejména dlouhodobé a může je provázet vlna protestů z růstu pocitu sociální nespravedlnosti. Na druhé straně musím říci, že některé scénáře jsou až přehnaně černé. Naše země je malou ekonomikou, která bude vždycky závislá na těch velkých. Za uplynulých dvacet let tomu navíc naše vlády významně pomohly a dnes už nemůžeme mluvit o síle českého strojírenství, zemědělství a významných odvětvích průmyslové výroby, protože prostě nejsou. Významné podniky a banky mají matky v zahraničí a stáváme se čím dál více nesoběstačnými montovnami se silnějším a silnějším vlivem zahraničního

kapitálu. Mávat praporem světové globalizace není dostatečná omluva a Evropě se to přestává vyplácet už nyní a v budoucnosti se jí to vymstí. Hovoříte o výhodě v ceně lidské práce, ale to už není tak aktuální a potlačuje to rostoucí cena vstupů, které jsou čím dál tím vyšší. To, že za elektřinu, plyn zaplatí český podnikatel a občan víc než v zemích západní Evropy, že máme jedny z nejdražších pohonných hmot, dražší a méně hodnotné potraviny než v okolních zemích, nejdražší poplatky za mobilní telefony… to naši výhodu ceny práce už téměř smazalo. A můžeme pokračovat dalšími vlivy, třeba tím, že se přijala chybná rozhodnutí a špatné zákony v řadě důležitých činností. Jaká je váha družstevnictví v naší ekonomice a v jakých odvětvích družstva působí? Družstevnictví v České republice je silné a v současné době představuje družstevní asociace celkem 1268 členských družstev, která mají 572 tisíc členů a zaměstnávají 55 tisíc pracovníků. Co se týká výhradně výrobního družstevnictví, má nebývale velký úhel záběru. Našimi členy jsou výrobní družstva doslova všech odvětví, a to od automobilového průmyslu, přes stavebnictví, strojírenství a výrobu nábytku po výrobu parfémů a hraček. Jejich roční obraty překračují u velkých družstev miliardy korun a malá družstva pracují s obratem několika milionů. Svaz sdružuje a podporuje i výrobní družstva zaměstnávající invalidní občany a v této oblasti má v ČR doslova jedinečnou roli.

Jan Březina předseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje

Zdeněk Liška generální ředitel SP ČR

Svaz a Krajská hospodářská komora MSK podepsaly smlouvu o spolupráci Zástupci Svazu i Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje mají snahu o lepší koordinaci aktivit Svaz průmyslu a dopravy ČR a Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje v pondělí 30. ledna smluvně potvrdily zájem o užší spolupráci. Smlouvu o spolupráci, jejímž cílem je posílit prosazování zájmů zaměstnavatelů a podnikatelů na národní i regionální úrovni, podepsali v Praze Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu a Jan Březina, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje. „Chceme společně působit na zlepšení podnikatelského prostředí v zemi a v Moravskoslezském kraji, kde je třeba řešit řadu specifických problémů. Jedním z těch klíčových je hledat a nacházet kompromisy mezi rozvojem průmyslu a udržováním životního prostředí,“ uvedl Zdeněk Liška.

Jak jste uvedl, naše ekonomika a s ním i družstevnictví se musí vypořádávat se složitou hospodářskou situací. Jaké jsou v této době aktivity vašeho Svazu, který zastupuje zájmy více než dvou stovek družstev z celé republiky. Náš svaz zastupoval, zastupuje a je připraven obhajovat zájmy všech členských družstev v legislativních procesech České republiky a EU,

„Uvědomujeme si potřebu lepší koordinace spolupráce podniků v Moravskoslezském kraji a nutnost vytváření lepšího podnikatelského prostředí,“ uvedl Jan Březina. Součástí smlouvy je koordinace postupu při vytváření a prosazování stanovisek vůči zákonodárným a výkonným orgánům a v rámci sociálního dialogu s odborovými organizacemi. Mezi hlavní oblasti spolupráce patří zejména podpora výzkumu, vývoje a inovací, technického školství a vzdělávání i exportních aktivit členů.

v jednáních se státní správou a samosprávou na všech úrovních. Zajišťujeme i širokou škálu poradenských služeb, organizujeme veletrhy a obchodní akce. Zajišťujeme významnou metodickou pomoc pro nově vznikající výrobní družstva. Využíváme i volné finanční prostředky k poskytování výhodných provozních a investičních úvěrů družstvům. Zpracováváme družstvům

projekty ve vazbě na strukturální fondy a programy a vedle toho organizujeme odborné kurzy a semináře pro pracovníky a členy družstev. Text rozhovoru byl převzat z časopisu Českých a moravských výrobních družstev Výrobního družstevnictví / www.scmvd.cz/ casopis.asp / a po dohodě redakčně upraven a zkrácen.

02 2012


27

Svaz posiluje své aktivity v Bruselu Jednou z hlavních priorit představenstva SP ČR deklarovanou členským firmám a svazům je neustálé posilování a zkvalitňování evropské dimenze činnosti SP ČR. Přes 75 % českého práva má totiž svůj původ v právu evropském. Není možné snažit se při implementaci měnit již přijaté evropské směrnice, ovlivnit jejich text je třeba již při vyjednávání v Bruselu. A právě to SP ČR již mnoho let dělá především prostřednictvím své evropské asociace BUSINESSEUROPE, zástupců v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), kanceláře CEBRE a kontaktem se všemi relevantními partnery. V létě 2011 představenstvo projednalo srovnávací studii, která hodnotila způsoby působení různých zahraničních svazů v Bruselu. Vyplynulo z ní několik doporučení – evropské dimezi je potřeba věnovat větší pozornost, evropská agenda je průřezová a musí se jí věnovat všechny sekce výkonného sekretariátu, expertní týmy SP ČR i členské firmy a svazy a je potřeba posílit bruselské zastoupení. Co se od té doby událo? Vývoj situace zhodnotilo lednové představenstvo.

EU tým SP ČR a příprava pozic V rámci výkonného sekretariátu začal fungovat EU tým složený ze zástupců všech sekcí sekretariátu a stálého delegáta SP ČR při BUSINESSEUROPE. Účastní se ho také v rámci možností viceprezidenti pro EU a mezinárodní vztahy (Stanislav Kázecký) a pro energetiku, životní prostředí a evropskou regulaci (Jan Rafaj). Jednání týmu se mohou účastnit také experti z firem a svazů, kteří SP ČR zastupují v pracovních orgánech mezinárodních organizací. V rámci sekretariátu byla také provedena „inventura“ zastoupení SP ČR v pracovních skupinách na národní úrovni i v rámci BUSINESSEUROPE. Některé skupiny budou znovu obsazeny nebo posíleny a s ohledem na priority některé zase opuštěny. Rovněž se podařilo aktualizovat způsob vytváření pozic SP ČR k jednotlivým návrhům a jejich umisťování na web Svazu (sekce stanoviska a dokumenty). Pro rok 2012 byl připraven návrh hlavních „evropských“ priorit, které reflektují Agendu 2010, legislativní a pracovní plán Evropské komise a priority BUSINESSEUROPE. Při zohlednění personálních kapacit SP ČR bude třeba zaměřit se na oblast ekonomiky, zaměstnanosti, energetiky a klimatických změn, dopravy, průmyslové politiky, vnitřního trhu, MSP, inovací, společné obchodní politiky. V tomto roce je na stole celá řada naprosto stěžejních dokumentů – ekonomická správa a euro, finanční

28

Globální a evropský rozměr

regulace, pravidla Basel III a kapitálová přiměřenost, flexikurita, vysílání pracovníků, profesní kvalifikace, směrnice o energetické účinnosti, energetická roadmap, příprava na revizi EU ETS, iniciativy na podporu vnitřního trhu, přístup MSP k financím, internacionalizace MSP, strukturální fondy a nové rámcové programy, jednání o dalších dohodách o volném obchodu, apod. Součástí nového přístupu v oblasti EU je také možnost vytvářet ad-hoc expertní skupiny pro aktuální témata. Příkladem je nově ustavený expertní tým pro budoucnost kohezní politiky v období 2014 – 2020, který diskutuje s vládou, jaká podoba strukturálních fondů by byla pro český průmysl nejprospěšnější k vytváření nových pracovních míst a posilování konkurenceschopnosti. Michal Kadera – ředitel CEBRE Stálý delegát SP ČR při BUSINESSEUROPE [email protected]

Plány pro nejbližší období Další otázkou je zastoupení SP ČR v Bruselu. Michal Kadera končí po 5 letech úspěšného působení v Bruselu jako ředitel CEBRE a stálý delegát SP ČR při BUSINESSEUROPE. Představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ocenilo na svém lednovém zasedání slovy prezidenta Jaroslava Hanáka práci Michala Kadery, který nejen profesionálně řídil bruselské zastoupení českých podnikatelů, ale současně se mu podařilo výrazně zviditelnit Svaz jak ve strukturách BUSINESSEUROPE, tak i v rámci spolupráce s českými europoslanci. V kanceláři CEBRE, kterou bude nyní řídit dosavadní zástupkyně ředitele Ing. Alena Vlačihová, bude počínaje 1. březnem 2012 působit Mgr. Tomáš Hartman. Pozici stálého delegáta SP ČR při BUSINESSEUROPE bude do doby nástupu nového delegáta z pověření představenstva SP ČR vykonávat Ing. Vladimíra Drbalová, zástupkyně ředitelky sekce mezinárodních vztahů pro EU a mezinárodní organizace a členka Evropského hospodářského a sociálnho výboru. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Unie bije na poplach: jedna pětina mladých lidí je nezaměstnaná Míry nezaměstnanosti mladých lidí v EU jsou alarmující. Je třeba mobilizovat všechny dostupné síly a prostředky. Svaz se zapojil do iniciativy BUSINESSEUROPE. Průměrná nezaměstnanost mladých lidí v EU překročila v současné době 20 %, v některých členských zemích je to až 40 %, v kandidátských a asociovaných zemích až 50 %. V absolutních číslech máme tedy v Unii celkem 5 miliónů nezaměstnaných mladých lidí (jen za období 2008–2010 jich přibyl jeden milión). Jedná se především o ženy, mladé lidi s postižením, migranty. Ve věkové skupině 15–24 let je 7,5 miliónu mladých, kteří nejsou ani ve školách, ani na trhu práce. Bolavým místem zůstává zejména dlouhodobá nezaměstnanost mládeže. Evropská komise proto přichází s novou aktivitou s názvem „Iniciativa na podporu příležitostí pro mládež“. Cílem iniciativy je především mobilizovat síly v Evropské unii, posílit spolupráci mezi Unií a členskými státy a partnerství s relevantními aktéry. Významnou úlohu by měli sehrát sociální partneři a organizace občanské společnosti na všech úrovních. Potenciál mladých lidí není využitý a to Unii a členské státy stojí nemalé prostředky. Náklady se odhadují na 1,1 % HDP. Přitom úspěšné zapojení jen 10 % těchto mladých lidí na trh práce by ročně přineslo úsporu 10 miliard euro. Mladí lidé v současné době převažují v částečných a dočasných pracovních úvazcích. Dočasné pracovní úvazky by přitom měly být jakousi přestupní stanicí pro přechod na stálá pracovní místa. Nicméně právě členské státy, kde se kumuluje v dočasných pracovních úvazcích vysoké procento mladých lidí, mají pak největší problém s jejich zařazením do stálých pracovních úvazků. To vede ke zvýšené fragmentaci trhů práce. Mladí lidé se tak dostávají na samé dno trhu práce, s nízkým pracovním ohodnocením, bez možností dalšího odborného růstu, perspektivy stálého zaměstnání a kariérního růstu. Velkou výzvou pro Evropu je i nesoulad dovedností, kterými jsou mladí lidé vybaveni, se současnými požadavky trhu práce. Do roku 2020 se předpokládá, že bude v Unii k dispozici 73 miliónů pracovních míst vzniklých odchodem pracovníků do důchodu. To si vyžádá novou vlnu pracovníků s odpovídající kvalifikací. To je velkou příležitostí pro mladé lidi. Nová iniciativa Evropské komise se tedy zaměří především na mladé lidi, kteří nejsou ani ve školách, v odborných přípravách, ani na trhu práce a bude se snažit kombinovat konkrétní akce členských států s prioritami identifikovanými ve strategii Evropa 2020.

Iniciativa předpokládá, že členské státy EU by měly přijmout rasantní opatření zejména v těchto oblastech: • prevence proti předčasným odchodům ze škol; • podpora rozvoje dovedností relevantních pro trh práce (vlajková iniciativa „Nové dovednosti a pracovní místa“); • podpora zejména přípravy k povolání a rozvoje prvních pracovních zkušeností • a zajištění přístupu mladých lidí na trh práce a poskytnutí příležitosti „prvního“ zaměstnání. Úlohou samotné EU v celém procesu by mělo být • důsledné sledování národních politik a výkonnosti členských států • a pokročení k plné mobilizaci finanční podpory a nástrojů. Významnou úlohu v nové iniciativě EU by měl sehrát Evropský sociální fond (ESF). Dosavadní výsledky ukazují, že ke konci roku 2011 zůstalo v rámci programů ESF stále ještě 30 miliard euro, které nejsou vykryty konkrétními projekty. Navíc se ukázalo, že řada členských států čerpala prostředky ESF na podporu opatření na zlepšení nezaměstnanosti mládeže jen v neadekvátní míře. Svoji úlohu sehrají i programy na podporu mobility a aktivizace mládeže: Evropská dobrovolná služba, Mládež v akci, Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci, Erasmus pro podnikatele. Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andor představil novou iniciativu slovy: „Současná situace se stává pro mladé lidi v mnoha zemích EU dramatickou. Bez rozhodné akce na úrovni EU a národních úrovních riskujeme, že tuto generaci ztratíme za současné těžké ekonomické a sociální ztráty.“ BUSINESSEUROPE tuto iniciativu, která by měla mladé lidi nejen vybavit takovými dovednostmi, které odpovídají potřebám trhu práce, ale především připravit na jejich plynulý přechod na trh práce, velmi významně podporuje. Ustavila pracovní skupinu na vysoké úrovni, složenou z vysokých manažerů významných podniků, která začala pracovat v lednu 2012 tak, aby v březnu 2012 BUSINESSEUROPE na Tripartitním sociálním summitu prezentovala své konkrétní návrhy zejména na podporu technického vzdělávání, odborné přípravy a učňovského školství. Vladimíra Drbalová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

02 2012


29

Smlouva o stabilitě eurozóny: co si přeje Česká republika ČR vítá opatření směřující k rozpočtové odpovědnosti, ale ke Smlouvě se nezavázala. Dne 30. ledna 2012 se v Bruselu sešel mimořádný summit EU k projednání finálního návrhu mezinárodní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (dále jen Smlouva). Summit byl doprovázený generální stávkou belgických odborů. Prvotní návrh Smlouvy byl vypracován experty pod vedením Hermana van Rompuye, prezidenta Evropské rady, ve smyslu závěrů Evropské rady z 9. prosince loňského roku a společné deklarace šéfů států a vlád členských zemí. První jednání stočlenné pracovní skupiny se uskutečnilo ještě krátce před vánočními svátky dne 20. prosince 2011 a další schůzky proběhly v průběhu ledna. Pracovní skupina pracovala pod vedením Georgese Heindricha, místopředsedy Pracovní skupiny pro eurozónu. Komisi reprezentoval Luis Romero, šéf její právní služby, a Marco Buti, generální ředitel pro hospodářské a finanční záležitosti. Evropský parlament zastupovali Elmar Brok (Německo, pravý střed), Roberto Gualtieri (Itálie, levý střed), Guy Verhofstadt (Belgie, liberál) a Daniel CohnBendit (Francie, Zelení) jako náhradník. Členské státy byly reprezentovány zástupci vlád odpovědnými za finanční a hospodářské záležitosti. Do jednání bylo zapojeno všech 27 států. Velká Británie, která změnu smluv odmítla, dosáhla statutu pozorovatele. Členové Evropského parlamentu si v průběhu vypracovávání konceptu stěžovali, že jsou v procesu postaveni na vedlejší kolej a že nový text podkopává jejich práci na balíčku šesti legislativních opatření na posílení ekonomické správy. Podle řady z nich není Smlouva přijatelná

30


a rozhodně není „tím, co potřebujeme“, navíc Evropský parlament jako by z celého procesu jednoduše „zmizel“. Konzultován nebyl ani Evropský hospodářský a sociální výbor coby spojnice mezi institucemi a občany. Ze hry vypadli i sociální partneři. S podpisem Smlouvy šéfy států a vlád se počítá na zasedání jarního summitu EU ve dnech 1.–2. března 2012.

však bude svým předmětem úpravy úzce souviset s primárním právem EU. Důležité je to, že většina doporučení, která Smlouva obsahuje, je už obsažena jak v primárním právu v Lisabonské smlouvě, tak v sekundárních legislativních aktech, především v balíčku všech nezbytných právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí („Six Pack“).

Cílem Smlouvy by mělo být zvýšení věrohodnosti eurozóny

Česká republika klade důraz na zachování integrity vnitřního trhu

Navržený text obsahuje přísnější pravidla, než si státy dohodly na prosincovém summitu. Do poslední chvíle nebylo jasné, které z nečlenských států eurozóny se k dohodě připojí. Nicméně eliminace některých opatření týkajících se daňové harmonizace odstranilo největší překážku pro Českou republiku a Maďarsko. Nečlenské státy eurozóny, které se k dohodě připojí, budou muset aplikovat její opatření, jakmile přijmou euro. Mohou však také požádat o její okamžitou aplikaci (opt-in). Účelem Smlouvy je posílit rozpočtovou disciplínu a koordinaci hospodářských politik EU a tím i důvěru finančních trhů. Nejedná se však o změnu stávající Smlouvy o EU, ani Smlouvy o fungování EU, ale o mezinárodní smlouvu sjednanou mimo postupy předvídané pro změnu základních smluv EU. Úprava obsažená ve Smlouvě má však zároveň podpořit dosažení cílů stanovených v rámci primárního práva EU a zvýšit efektivitu opatření a procedur předvídaných v základních smlouvách EU. Jedná se o mezinárodní smlouvu v pravomoci členských států EU, která

Česká delegace vedená premiérem Nečasem odjela do Bruselu s mandátem vypracovaným v souladu s usnesením č. 945 o postupu při projednávání Smlouvy o posílené hospodářské unii a s pevným odhodláním projevit snahu nalézt řešení, která pomohou zvýšit věrohodnost eurozóny. Premiér Nečas ve svém projevu řekl: „Česká republika vždy kladla důraz na rozpočtovou odpovědnost a k zavádění řady obdobných opatření se sama zavázala také na národní úrovni. Vítáme proto, že Smlouva míří tímto směrem. Je zřejmé, že je třeba zásadním způsobem reagovat na dosavadní vývoj a zabránit tomu, aby se v budoucnosti dluhová krize opakovala. Doufáme, že nová Smlouva právě k tomuto cíli přispěje. Česká republika klade důraz na to, aby projednávaná Smlouva nenarušila integritu unijních politik, a to zejména vnitřního trhu. Založení pravomocí orgánů EU pak musí probíhat v souladu s právem Unie. Za zásadní také považujeme, aby jednání o posílené spolupráci probíhala ve formátu umožňujícím plnou účast všech 27 členských zemí, což souvisí s preferencí

inkluzívní povahy Smlouvy samotné i navrhovaných eurosummitů.“ ČR se při vstupu do EU zavázala přijmout euro, a proto má zájem podílet se na diskusi o budoucí podobě fungování eurozóny. V jejím zájmu proto bylo účastnit se od začátku projednávání nové Smlouvy a prosazovat své konkrétní priority. Konečné rozhodnutí o tom, zda se ČR stane signatářem Smlouvy, se bude odvíjet od detailní právní analýzy výsledného textu Smlouvy. Důvodem tohoto zdrženlivého postupu jsou obsahové a procedurální nejasnosti. Premiér Nečas považuje za důležité, že se ustanovení Smlouvy podařilo změnit tak, že k ní lze přistoupit kdykoliv. Pro vstup Smlouvy v platnost stačí uložení 12 ratifikačních listin členských států eurozóny. Závazky vyplývající ze Smlouvy by se měly vztahovat jen na státy EU, jejichž měnou je euro, na ostatní smluvní strany jen pokud uplatní aktivně opt-in. Bude-li ČR smluvní stranou Smlouvy, stane se Smlouva pro ČR plně aplikovatelnou od okamžiku přijetí eura. Prioritou České republiky při jednání o Smlouvě bylo zajištění toho, aby nově ustavená mezivládní spolupráce na úrovni zemí, jejichž měnou je euro, nenarušila integritu unijních politik, zejména vnitřního trhu, a nevytvářela základy pro blokový přístup uvnitř EU. Pro ČR bylo rovněž významné, aby opatření přijímaná na základě Smlouvy nevedla k daňové harmonizaci, neboť to není jejím účelem. ČR při jednáních podporovala inklusivní povahu navrhovaných eurosummitů, a sice návrh na těsnější zapojení do eurosummitů například formou pozorovatelského statutu pro nečlenské státy eurozóny či na ad hoc bázi. Smlouva by neměla zasahovat do pravomoci orgánů EU, pokud to není v samém primárním právu výslovně či implicitně připuštěno. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že Smlouva se nachází mimo rámec primárního práva EU, avšak současně předpokládá, že některá její ustanovení budou úzce provázána se

sekundární unijní legislativou přijímanou na základě platného primárního práva. Návrh Smlouvy obsahuje od počátku řadu velmi problematických míst. Z právního hlediska je problematický vztah Smlouvy k právu a politikám EU, které nesmí být Smlouvou dotčeny. Jako zřejmě nejproblematičtější se jeví ustanovení zavádějící de facto hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou při rozhodování v Radě v rámci procedury při nadměrném schodku podle Smlouvy o fungování EU. Velmi problematické je z hlediska souladu se zakládacími smlouvami EU i přiznání nových kompetencí a úkolů institucím EU. Zejména se jedná o navrhované schvalování programů rozpočtového a hospodářského partnerství Komisí a Radou po jejich předložení smluvními stranami a úloha Komise v prejudiciální fázi soudního přezkumu dodržování pravidel o vyrovnaném rozpočtu.

Nejdůležitější momenty Smlouvy V části rozpočtové discipliny: • Smluvní strany zajistí, že jejich rozpočtový schodek nepřekročí 3 % HDP a že deficit veřejných financí nepřekročí 60 % HDP nebo se bude dostatečně přibližovat této hranici. • Smlouva zavádí tzv. „zlaté rozpočtové pravidlo“, tzn. vyrovnané, resp. přebytkové rozpočty. Roční strukturální deficit by neměl přesáhnout 0,5 % nominálního HDP (toto pravidlo může být v některých výjimečných případech porušeno), a státy by měly zajistit konvergenci k této referenční hodnotě. • Smluvní strany provedou „zlaté rozpočtové pravidlo“ v rámci národní legislativy formou ústavních či ekvivalentních změn. Pokud se budou odchylovat od referenční hodnoty, zavedou automatická korektivní opatření. • Jestliže veřejný dluh přesáhne 60 % HDP, daný stát musí přijmout

•

opatření k jeho snížení, a to průměrným tempem 1/20 dluhu ročně. V rámci dluhové procedury při nadměrném schodku zavedou rozpočtový a hospodářský partnerský program včetně podrobného popisu strukturálních reforem k udržitelné nápravě rozpočtových schodků. Dalším opatřením je koordinační a oznamovací povinnost při vydávání dluhopisů.

V části hospodářské spolupráce a konvergence: • Státy se zavazují, že budou spolupracovat směrem k hospodářské politice podporující hladké fungování hospodářské a měnové unie a hospodářský růst, a to prostřednictvím posílené konvergence a konkurenceschopnosti. • Státy se odvolávají na Pakt pro Euro Plus, který identifikuje podstatné otázky posílení konkurenceschopnosti v eurozóně. • Bude-li to potřebné a nutné pro hladké fungování eurozóny, signatářské státy využijí cesty posílené spolupráce, aniž by to ohrozilo vnitřní trh. • Státy budou projednávat s institucemi EU ex-ante všechny zásadní hospodářské reformy, příp. je koordinovat mezi sebou. V části řízení eurozóny: • Smlouva navrhuje pravidelné neformální stýkání hlav států a předsedů vlád zemí eurozóny (nejméně dvakrát ročně) s předsedou Komise za účasti prezidenta Evropské centrální banky na zasedáních eurosummitu. Předseda eurosummitu bude jmenován hlavami států a předsedy vlád států eurozóny prostou většinou současně se zvolením prezidenta Evropské rady Evropským parlamentem, a to na stejné období. • Smluvní strany z oblasti mimo eurozónu se budou moci eurosummitů zúčastnit nejméně jednou ročně,

02 2012


31

jestliže se budou projednávat otázky konkurenceschopnosti smluvních stran, modifikování globální architektury eurozóny či jejích základních pravidel, nebo specifické otázky týkající se implementace Smlouvy. Eurosummit bude připravovat jeho předseda ve spolupráci s předsedou Komise a Euroskupina. Předseda eurosummitu bude informovat o jeho přípravách a výsledku další signatářské státy. O výsledku bude informován i Evropský parlament. Budou organizovány diskuse příslušných výborů národních parlamentů o hospodářských a rozpočtových politikách, a to ve spolupráci s příslušnými výbory Evropského parlamentu.

•

•

Tato nejvýznamnější zaměstnavatelská organizace v zemi považuje za klíčové, aby Česká republika byla aktivní součástí formulování budoucí podoby eurozóny a Evropské unie. Vyčleňovat se z důležitých jednání, jako jsou summity členů eurozóny a signatářů paktu, nepovažuje tuzemský byznys za účelné. Svaz registruje pozici vlády předsedy vlády Petra Nečase, která si chce nechat čas na rozmyšlenou. Současně věří, že se vláda k fiskální unii přidá i vzhledem k tomu, že je v souladu s jednou

Zaměstnavatelé podporují fiskální úmluvu eurozóny Svaz průmyslu a dopravy ČR je zastáncem přijetí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii.

BUSINESSEUROPE vyjádřila dne 27. ledna 2012 své poselství mimořádnému summitu EU formou dopisu adresovanému Hermanu van Rompuyovi, prezidentu Evropské rady. Ve svém provolání BUSINESSEUROPE vyzval evropské lídry nejen k fiskální odpovědnosti, ale především k formulování silné strategie růstu. Cílem summitu by mělo být především dokázat investorům, pracujícím a občanům, že to Evropa myslí vážně, chce-li čelit hospodářským výzvám, před nimiž stojí.

z hlavních vládních priorit, kterou je rozpočtová odpovědnost. Postoj Svazu se opírá o pozici BUSINESSEUROPE. Obáváme se toho, že v případě odmítnutí smlouvy by utrpěla pověst České republiky a kredit českého byznysu u našich evropských partnerů. S textem Smlouvy se čtenáři mohou seznámit na www.spcr.cz.

Vladimíra Drbalová, Marta Blízková Sekce mezinárodních vztahů ETUC, Evropská odborová centrála, ve svém prohlášení z 25. ledna 2012 smlouvu nepodpořila, i když v podstatě souhlasí s nezbytností společných pravidel a hospodářské správy. Domnívá se, že takto formulovaná Smlouva spíše Evropu oslabí, než aby ji posílila. Evropští lídři se hluboce mílí, pokud se domnívají, že Smlouva, aniž by byla provázena prohloubením demokracie na úrovni EU, nastartuje růst a vyřeší dluhovou krizi.

Klíčové iniciativy pro rok 2012 Program Evropské komise 2012 (pokračování článku ze Spektra 1/2012 str. 30 – 31) Klíčové iniciativy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací • Rámec pro oblast klíčových technologií • Sdělení o stavu Unie inovací 2012 • Evropské partnerství „Aktivní a zdravé stárnutí“ • Rámec pro Evropský výzkumný prostor • Prohloubení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a inovacích

Evropská komise by měla zveřejnit rámec pro oblast klíčových technologií (key enabling technologies, KETs: nanotechnologie,

32


mikro a nanoelektronika, fotonika, pokročilé materiály, průmyslové biotechnologie a pokročilé výrobní systémy) na základě doporučení obsaženého ve zprávě Skupiny na vysoké úrovni pro klíčové technologie z června 2011. Ve sdělení ke KETs ze září 2009 i ve zprávě se uvádí, že EU v současné době disponuje velmi dobrými kapacitami pro výzkum a vývoj v několika oblastech klíčových technologií, není však úspěšná v obchodním využívání výsledků výzkumu prostřednictvím vyrobeného zboží a služeb. Zlepšení této situace vyžaduje strategičtější, jednotný a ucelený přístup ke klíčovým technologiím. Zpráva obsahuje jedenáct doporučení, např. v oblasti programů na podporu výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), práv duševního vlastnictví, dovedností, veřejné podpory atd.

ČR si je vědoma významu identifikovaných klíčových technologií z hlediska jejich ekonomického potenciálu a přínosu pro zvyšování konkurenceschopnosti EU, proto oceňuje výstupy zprávy Skupiny na vysoké úrovni pro klíčové technologie a závazek EK na tuto zprávu reagovat. ČR souhlasí s tím, že se podpora klíčových technologií objevila v rámci návrhu rámce pro výzkum a inovace „Horizont 2020“ a že by podpora měla, vzhledem k identifikovaným překážkám, být vyvážená v programech souvisejících s KETs směrem k inovačním aktivitám. Výběr „klíčových technologií“ by neměl být uzavřený, měl by být transparentní a založený na signálech z průmyslu a odhadech budoucích trendů. Sdělení o stavu Unie inovací 2012, včetně návrhu nového ukazatele v oblasti inovací (podíl rychle rostoucích inovativních firem v ekonomice), který má doplnit stávající indikátor podílu investic do VaV na HDP (stanoven cíl 3 %), by Evropská komise měla zveřejnit v říjnu 2012. Toto sdělení by mělo rovněž obsahovat komparativní zhodnocení inovační výkonnosti členských států, navrhnout návazné aktivity v těch opatřeních Unie inovací, kde nebyl zaznamenán pokrok v jejich implementaci, a vytyčit strategii umožňující začlenit inovace do všech politik EU. Očekává se, že dokument se bude také opírat o posouzení závazků uvedených v Národních programech reforem. ČR oceňuje snahu Evropské komise sledovat a zlepšovat implementaci opatření obsažených v Unii inovací. Souhlasí s potřebou zlepšení dostupnosti dat a vývoje dalších ukazatelů monitorujících výstupy a dopady realizovaných opatření. Klíčová bude přesná definice „rychle rostoucích inovativních firem“. Na jaře 2012 by Evropská komise měla vydat dokument nelegislativní povahy (patrně sdělení) k pilotnímu Evropskému partnerství „Aktivní a zdravé stárnutí“ (Active and Healthy Ageing, AHA) a jeho Strategickému implementačnímu plánu. V září 2011 Evropská komise zveřejnila pracovní dokument hodnotící řídící procesy AHA. Strategický implementační plán k AHA (EIP AHA) byl Řídící skupinou EIP AHA vydán v listopadu 2011. Pro ČR je klíčové zpracování kvalitní analýzy fungování pilotního EIP, teprve poté by mělo být přistoupeno k doporučení a schválení dalších iniciativ (Komise plánuje např. nerostné suroviny nebo udržitelné zemědělství). Evropská komise otevřela na podzim 2011 na svých webových stránkách veřejnou konzultaci k problematice Rámce pro Evropský výzkumný prostor – ERA framework. Na základě výsledků veřejné konzultace a spolupráce s expertními skupinami připraví Komise dokument ohledně rámce Evropského výzkumného prostoru, jehož uveřejnění se očekává v červnu 2012. MŠMT na svých webových stránkách i prostřednictvím svých pracovních a expertních skupin vyzvalo jednotlivce i instituce k účasti na této konzultaci. ČR vypracovala za podpory expertů svoji pozici k tomuto rámci. Dotazník, stejně jako text pozice ČR, je členěn

do několika klíčových oblastí – výzkumní pracovníci, přeshraniční spolupráce, výzkumné infrastruktury, transfer znalostí a otevřený přístup k výsledkům výzkumu, koordinace mezinárodní spolupráce (EU a třetí země), řízení a monitorování partnerství mezi ČS a EK a otázky etiky a genderu. Očekává se, že dokument EK bude zrcadlit stanoviska jednotlivých ČS a ČR bude jeho projednávání opět konzultovat s experty. Prohloubení a zacílení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a inovacích je dokumentem, který by se měl opírat o práci Strategického fóra pro mezinárodní spolupráci mezi EU a třetími zeměmi (SFIC), ve kterém má ČR svého zástupce. Otevírání EU světu v oblasti výzkumu a inovací je jedním z klíčových témat vlajkové iniciativy Unie inovací. Opatření vyplývající z dokumentu by měla podpořit excelenci ve výzkumu, přispět k řešení globálních výzev společnosti a zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Dokument bude osvětlovat přístup Evropské komise k tématům mezinárodní spolupráce v rámci společného rámce pro financování výzkumu a inovací. Klíčové iniciativy v oblasti PRŮMYSLU A PODNIKÁNÍ • Průmyslová politika pro bezpečnostní průmysl • Závěry skupiny na vysoké úrovni CARS 21 • Aktualizace a přezkum pokroku v integrované průmyslové politice pro éru globalizace

Cílem iniciativy Průmyslová politika pro bezpečnostní průmysl je vytvoření silného vnitřního trhu v bezpečnostním odvětví překonáním roztříštěnosti trhu, posílením průmyslové základny a zvýšením konkurenceschopnosti bezpečnostního průmyslu EU ve světě, a to vzhledem k tomu, že odlišné přístupy v členských státech způsobily vznik rozdílných bezpečnostních trhů. Evropská komise v rámci své činnosti rovněž připraví reakci na politická doporučení uvedená v závěrečné zprávě skupiny na vysoké úrovni CARS 21. Plánem Komise je i přezkoumání provádění stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 v oblasti průmyslové politiky a aktualizace klíčových iniciativ, aby zajistila včasný přechod k udržitelnější a otevřenější ekonomice účinněji využívající zdroje a k dynamické průmyslové základně. Aktualizace v polovině období přihlédne k hospodářskému oživení, nastupujícím výzvám a k víceletému finančnímu rámci. Vladimíra Drbalová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

02 2012


33

Kulatý stůl SP ČR

Reforma financování regionálního školství ohrožuje odborné školství

foto zdroj SP ČR

Pokud se uskuteční reforma financování regionálního školství podle návrhů ministra Josefa Dobeše, zásadně se tím změní struktura a nabídka odborného vzdělávání v regionech. Shodli se na tom účastníci lednového kulatého stolu v Plzni, organizovaného v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu Regionálním zastoupením SP ČR pro Plzeňský a Jihočeský kraj ve spolupráci se Středním odborným učilištěm elektrotechnickým v Plzni. Zástupci škol, krajské samosprávy, úřadu práce, celkem přes dvacet účastníků, na něm diskutovali zejména o připravovaném novém systému financování škol, který by měl platit od začátku roku 2013 a výhledech odborného školství v kraji. „Pokud se uskuteční reforma financování, zanikne v Plzeňském kraji asi polovina středních odborných škol. A to nám nepomůže, kraj proto s tímto návrhem nesouhlasí,“ uvedl Ladislav Vítek, vedoucí oddělení organizace školství Krajského úřadu (KÚ) Plzeňského kraje. Současně upozornil na neustálý úbytek počtu žáků a učňů a snahy krajského úřadu nastavit vzdělávací nabídky blíž požadavkům trhu práce. Na dlouhodobý nedostatek technicky orientovaných pracovníků poukazují zaměstnavatelé. Podle diskutujících je to kvůli nezájmu žáků, chybějící podpoře státu a odchodu čerstvých absolventů za lepšími platovými podmínkami, především do Německa. Problém je i na druhém stupni základních škol, kdy mnohé z nich zrušily se zavedením školních vzdělávacích programů praktické vyučování a s ním i školní dílny.

34

Regionální zastoupení

„Jednoznačně požadujeme, aby ministerstvo školství vrátilo povinnost praktického vyučování do vzdělávacích programů, a aby jej základní školy realizovaly, například ve spolupráci se středními odbornými školami,“ navrhuje Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Kulatý stůl se zaměřil i na otázku dalšího vzdělávání na středních školách. Přítomní ředitelé škol se jednoznačně shodli v tom, že střední školy jsou přirozeným místem pro další odborné (kvalifikační) vzdělávání dospělých a dokumentovali to zapojením v projektech UNIV a Národní soustava povolání. Většímu rozšíření dalšího vzdělávání však stále brání různé organizační bariéry. Václav Švarc, ředitel SOŠ a SOU Horšovský Týn, poukázal například na administrativní překážky tamního úřadu práce. „Při realizaci rekvalifikací úřad práce neumožňuje odpolední kurzy. Chceme-li splnit podmínky, musíme mnohdy přesouvat vyučování našich žáků na odpolední hodiny,“ uvedl Václav Švarc. Přítomný zástupce úřadu práce přislíbil ověření této povinnosti. V závěru setkání se účastníci shodli na textu memoranda k podpoře technického vzdělávání, které bude Svaz průmyslu a dopravy ČR prosazovat při svém jednání s orgány státní správy a politickou reprezentací. Jedná se o tato hlavní témata: • financování škol podle potřebnosti oborů a kvality výstupů • standardizace a zjišťování vstupní a výstupní kvality absolventů základních a středních škol • zkvalitnění kariérového poradenství, obnovení povinné polytechnické výchovy na základních školách • rozšíření spolupráce škol se zaměstnavateli, využívání jejich infrastruktury k praktické výuce • možnosti daňových úlev pro zaměstnavatele v rámci poskytování stipendií a legislativní úprava pro uzavírání smluv mezi zaměstnavateli a žáky • publicita učebních oborů s využitím internetu • podpora Národní soustavy kvalifikací a dalšího vzdělávání na školách -pd-

19. ročník soutěže manažerských osobností.

Manažer roku 2011 Při vyhlašování výsledků soutěže MANAŽER ROKU dojde i na „Kultivaci tržní ekonomiky v Čechách“. Den úspěšných manažerů a firem, jehož součástí je i slavnostní vyhlášení výsledků nejprestižnější manažerské soutěže MANAŽER ROKU, doprovodí 26. dubna mezinárodní konference i panelová diskuze s politiky. Slavnostní vyhlášení 19. ročníku soutěže MANAŽER ROKU bude poprvé ve své historii doplněno o intelektuální náboj v podobě mezinárodní konference s velmi silným obsazením. Stěžejním tématem manažerského dne se stane Kultivace tržního prostředí a postavení manažera v něm. Jedním z hlavních řečníků bude President of World Council for Sustainable Development (prezident Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj), Peter Bakker. Českou líheň světově uznávaných manažerů na konferenci zastoupí např. Jan Mühlfeit z Microsoft Corporation, Jiří Ciencala z Třineckých železáren, Zbyněk Frolík z Linetu či Senta Čermáková z Hewlett-Packard (všichni laureáti ceny MANAŽER ROKU). Hodně také napoví následná panelová diskuze s politiky, která je koncipována jako tematické i pragmatické vyústění předchozí konference. Právě na ní budou hlavní témata diskutována v kontextu konkrétních českých podmínek.

Kultivace tržního prostředí a postavení manažera v něm Dopolední mezinárodní konference přinese dvě hlavní témata: Kultivace tržního prostředí a postavení manažera v něm a Manažer ve svém sociálním prostředí. Oba bloky nám přibližuje prezident České manažerské asociace, Pavel Kafka: „Manažer se dnes nachází v pivotální roli, v trojúhelníku složitých vztahů: zaměstnanci – zákazníci – vlastníci. Jeho úkolem je dosahovat co nejvyšší efektivity v těchto vztazích, což je v současných ekonomických podmínkách opravdu složité. Chce-li manažer uspět, musí spolupracovat na mnoha úrovních a napříč různými spektry. My chceme také diskutovat kvalitu našeho institucionálního prostředí, ve kterém musí manažer svou náročnou roli realizovat. Na celou problematiku nahlížíme v kontextu strategie konkurenceschopnosti nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Chceme odpovědět na otázky, jak se manažerům v nastaveném institucionálním prostředí pracuje. Zarážející je totiž fakt, že v nedávném mezinárodním srovnání je celková pozice České republiky v konkurenceschopnosti na 38. místě, ale pozice našich institucí v konkurenceschopnosti sklouzla až do osmé desítky. Naši manažeři firem již snesou mezinárodní srovnání, o těch, kteří uspěli v soutěži MANAŽER ROKU, není třeba pochybovat. Nyní bychom se měli zaměřit na management státní správy – hlavně proto, aby přestala být brzdou dalšího rozvoje ekonomiky. Velkým nedostatkem státní správy je silný resortismus, ovšem nejzávažnější problémy dneška jsou průřezové, nadresortní. V tomto směru má management státní správy systematicky a strategicky ještě co řešit. Podmínkou úspěchu jsou také manažerské techniky a zvládnutí sociálních rolí. Představíme proto společenskou a sociální roli manažerů na konkrétních příkladech, ve společenském kontextu. Firmy jsou totiž silné společenské organismy a jejich lídři na sebe berou velkou společenskou odpovědnost.“ Více na www. manazerroku.cz

02 2012


35

Podnikání v zrcadle Sklo se jako dlouhá nit táhne životem zakladatele firmy Amirro s. r. o. Pavla Holejšovského – již jeho děda foukal skleněné výrobky sklářskou píšťalou na začátku minulého století, táta pak skleněné výrobky brousil jako kulič. Tak bylo i samozřejmostí, že i v další generaci se sklo stane životním programem. Po absolvování VŠCHT katedry silikátů obor sklo pracoval Pavel Holejšovský jako technolog ve známé a tradicí ověnčené firmě Kavalier v Sázavě. Protože manželka Zdenka Holejšovská je malířka obrazů a jejím přáním bylo žít v Praze, hledal uplatnění jako sklář v hlavním městě. Nakonec se příležitost naskytla na ministerstvu průmyslu v odboru skla a keramiky. A vzápětí se poměry, díky sametové revoluci, změnily a bylo možné začít něco nového zcela jinak. „Taková příležitost se v životě nenaskytuje tak často, aby bylo možno ji nechat ležet,“ říká Pavel Holejšovský.

Na výstavě začala spolupráce Na jedné výstavě obrazů v německém Weidenu potkali manželé Holejšovští majitele továrny na zpracování plochého skla a zrcadel. Během rozhovoru

36

Dobrá zpráva

našli spoustu zajímavých možností ke společnému podnikání, protože v té době, cokoliv se vyrábělo v Německu, se mohlo bez velké námahy vyrábět v Čechách s daleko nižšími náklady na mzdy a materiál i energie. Kromě toho, že chyběly vhodné prostory a peníze na provozní kapitál. Na druhé straně cokoliv se v Německu od výrobce koupilo, bylo možné v Čechách prodat s dobrou marží a bez velkých problémů s konkurencí. Pavel Holejšovský zvolil, vzhledem k rodinné tradici, výrobní směr podnikání. V pronajatém prostoru po přidružené výrobě Státního statku v Zelenči u Prahy s několika kamarády a s pomocí nářadí z kufrů jejich aut – tenkrát si většina automobilistů byla schopna a někdy i nucena udělat generální opravu motoru auta před domem – zahájili výrobu jednoduchých poliček z plochého skla. Brzy však bylo nutno přivézt z Německa první starší stroje, tady je opravit a dát do provozu. „Tak se postupně zvyšoval výkon malé provozovny, výrobní program se rozšířil na výrobu zrcadel, kompletních výrobků s vyšší přidanou hodnotou a vše se zdálo jednoduché a krásné…,“ popisuje Pavel Holejšovký. Jenže ani v pohádce není jenom dobro, ale je tam i zlo a v příběhu firmy Amirro se zlo

ukázalo v samé podstatě kapitalismu, a to v penězích. „Německý partner měl celou dobu problémy s cash flow a po marném souboji s bankami musel vyhlásit platební neschopnost a vzápětí bankrot,“ upřesňuje Pavel Holejšovský. V konkursním řízení se pak bohužel zavřela voda i nad nezaplacenými pohledávkami české firmy.

Zkouška ohněm Naštěstí se projevila možná náhoda, v učebnici pro začínající podnikatele by napsali, že to byla plánovaná strategie. Pro Zdenku Holejšovskou nebyla výrobní problematika její „šálek čaje“, vždy ji na celém podnikání zajímal vlastní prodej zrcadel. Nakonec to byla i její profese, protože pokud malíř nechce umřít hlady, musí umět svoje dílo prodat a zrcadlo i obraz mají něco společného – oba přinejmenším visí na zdi. Zatímco Pavel Holejšovský vyráběl, jeho žena budovala společně se synem Davidem prodejní síť na domácím, dosud hladovém trhu. A tato strategická druhá noha podniku byla v tomto případě záchranným kruhem firmy. Z peněz z českého trhu se podařilo pokrýt ztrátu vzniklou po bankrotu a přežít. Nicméně v Německu po ukončení výroby zbyla hodně zákazníků

s objednávkami, strojním vybavením, náležejících sice nyní bankám a know-how po skoro padesáti letech výroby. V roce 1997 proto manželé Holejštovští zakládají jen českou firmu Amirro s. r. o. se stejným programem. Původní partner se stal nyní pouze obchodním partnerem pro západní Evropu. Během dalších dvou let se Amirro stává jedničkou v prodeji interiérových zrcadel v Čechách a na Slovensku, dodavatelem skoro do všech supermarketů a její zrcadla byla i na pultech nejméně 400 speciálních obchodů. Obrat firmy vystoupal až na 140 milionů korun za rok.

Česká koruna? Pro exportéry uzavřená kapitola Velmi zajímavé zkušenosti má Pavel Holejšovský z pětiletého působení firmy Amirro na ruském trhu. „Původní představa, že v Rusku prodáme vše, co by v Evropě už neprošlo, byl naprostý omyl – naopak bylo nutno výstupní kontrolu ještě zpřísnit i včetně kvality zabalení,“ prohlásil Pavel Holejšovský. Na druhé straně počáteční strach, jak budou probíhat platby, byl naprosto neoprávněný, vše proběhlo přesně podle dohod. „Bohužel celý obchod se rozbíhal při kursu dolaru 36 korun za dolar a všechny navazující ceny byly nastaveny v dolarech, následující posílení koruny postupně až na 18 korun za dolar v podstatě tento dobře se rozvíjející

obchod skoro zastavilo,“ dodal Pavel Holejšovský. Z této zkušenosti vyplývá podle majitelů společnosti Amirro i jasný argument do dnešní diskuze o přijetí či nepřijetí společné evropské měny – eura. „Bez ohledu na politické hrátky kolem tohoto problému si firmy, jejichž existenční nutností je export výrobků, zavedou svoje obchodní vztahy v měně, která je pro ně a obchodní partnery stabilní,“ vysvětluje Pavel Holejšovský. Riziko, které vyplývá z kursových pohybů, je při cenových jednáních, která se uzavírají minimálně na půl až jeden rok příliš veliké a bankovní zajištění kursu je jenom pojištění – byznys je to však podle Pavla Holejšovského jen pro banku.

Budoucnost? Musíme se postarat sami … V současné době, kterou profesor Zdeněk Souček nazývá superturbulentní, je otázka nastavení strategického zaměření firmy nesmírně důležitá a rozhoduje často o bytí a nebytí. Podle Pavla Holejšovského ale budou pořád skuliny na trhu, vždy je možné vytvořit novou poptávku. „Rozvíjí se rychle internetový obchod, je vhodné se spojit s firmami dodávající do obchodních řetězců, aby vyjednávací pozice s nimi byla pro dodavatel silnější,“ řekl Pavel Holejšovský. Důležité je rovněž podle něj budování dobrého vlastního jména firmy. „Firma Amirro si zakládá na vlastní podnikové

prodejně Galerii Amirro, kde získává zpětnou vazbu přímo od zákazníků a snaží se splnit i přání náročného zákazníka, což není vždy jednoduché,“ vysvětlil Holejšovský. I pro Amirro jsou problematické stále stoupající náklady na energie, mzdy a suroviny v souvislosti s cenami ropy. Ve firmě Amirro zavedli nový informační systém v rámci programu a s dotací od EU a nyní je možno přesně kvantifikovat náklady na konkrétní výrobek, eliminovat zdroje ztrát a lépe využívat výrobní kapacity. Přesto, že stoupá nezaměstnanost i v tradičně bezproblémové oblasti Prahyvýchod, je dnes velikým problémem sehnat kvalifikované pracovníky techniky, seřizovače, zejména mezi mladší generací. „Velmi cennou pomocí jsou kvalifikovaní cizinci a pracující důchodci i vzhledem k tomu, že jejich pracovní doba je pružná a je možno velmi flexibilně reagovat na zakázku,“ doplnil Pavel Holejšovský. I z toho je podle něj vidět, že i v těžké době je možno najít uplatnění. Zdaleka to sice již není tak lehké, jako na začátku podnikání před dvaceti lety. „Nyní je třeba příležitosti hledat, dříve je stačilo zvednout ze země. Je důležité tuto skutečnost vědět a brát ji jako výzvu, protože je stejná pro všechny,“ uzavřel Pavel Holejšovský. Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected] foto zdroj Amirro

02 2012


37

Strategický sourcing – cesta k úsporám firemních nákladů Dnes, více než kdykoliv před tím než vypukla světová ekonomická krize, se podniky setkávají s naléhavou výzvou obstát ve stále ostřejším konkurenčním prostředí. Přístup většiny firem k úspoře nákladů je však častokrát vnímán zejména v oblasti kvalitativních úspor. Tato cesta úspory nákladů má ovšem za následek kontraproduktivní výsledek s negativním dopadem na chod firmy. Většinou taková cesta vede k postupně se zhoršujícím ekonomickým výsledkům a ztrátě povědomí o značce, kterou si firma u zákazníka dlouhodobě budovala. Příkladů z praxe je mnoho. Je zde však řešení systematického snižování nákladů, které lze zejména v krizových dobách považovat za klíčový nástroj přežití firem. Tento přístup prosazují specialisté Peter Švec a Milan Foltýn ze společnosti Strategic sourcing.

Co vlastně je strategický sourcing? Strategický sourcing je systematické vyhledávání dodavatelů nakupovaného materiálu a služeb za účelem snižování celkových pořizovacích nákladů podniku, jejich implementace, systematické práce s vybranými dodavateli, zavádění systémů na zlepšování jakosti a výkonnosti dodavatelů, jakož i systémů hodnocení dodavatelů.

z hlediska plánování rozpočtu podniků a zlepšení bilance cashflow. Podnik, který dokonale zná své náklady a dokáže je řídit, čili snižovat, získává ve svém tržním segmentu konkurenční výhodu, znamenající vyšší efektivitu a tím pádem může svým zákazníkům nabízet stále nižší ceny, aniž by to mělo negativní dopady na ziskovost. V krizových dobách se tato schopnost stává klíčovým nástrojem na přežití. Vysoké fixní náklady, hlavně ve větších firmách v případě déle trvajícího snížení poptávky, nedávají příliš mnoho šancí flexibilně se přizpůsobit dané situaci.

Kde firmy nejvíce ušetří? Celkové pořizovací náklady, tedy nákupní ceny určitých materiálů nebo služeb jsou častokrát pouze nepatrnou součástí celkových pořizovacích nákladů, která zahrnuje všechny související náklady od nákladů na administrativní náročnost, přes náklady na dopravu, skladování, manipulaci a v neposlední řadě i náklady na financování objemu nakupovaného sortimentu. Důkladná a podrobná analýza jejich struktury je nejlepším prostředkem k odhalení možných rezerv v nákladech u většiny nakupovaného materiálu nebo služeb.

A k čemu slouží?

Jaká bývá úspěšnost v realizaci úspory nákladů?

Je důležitým nástrojem především na určování a vytváření dlouhodobé strategie nákupu jednotlivých materiálů a služeb, která umožňuje podniku znát a hlavně řídit své náklady do budoucnosti (Cost management), je vynikající pomůckou

Pohybuje se od 10 % nahoru, nejúspěšnější projekt v elektrotechnickém průmyslu dosáhl dokonce více než 50 %. Na základě našich předchozích projektů si dovolím tvrdit, že neexistuje firma, kde by nebyl potenciál úspory alespoň 10 %.

38

Dobrá zpráva

Umí sourcing řídit i vztahy s dodavateli? Ano. Zatímco pojem CRM (Customer Relationship Management), čili řízení vztahů s odběrateli (zákazníky) je značně rozšířený, neméně důležitý je i rozvoj vztahů zejména s klíčovými dodavateli. Zahrnuje pravidelnou komunikaci a návštěvy dodavatelů, slouží k včasnému zjištění a eliminaci možných problémů například s kvalitou nebo dodacími termíny u dodavatele a jejich společných řešení. Rovněž by měl dodavatel dobře znát prostředí u zákazníka, aby mohl v rámci svého knowhow proaktivně participovat na projektech snižování nákladů a zlepšování kvality procesů u zákazníka.

Jak se díky zavedení systému sourcingu zlepší kvalita dodavatelů? Prioritním cílem dodavatele je spokojený zákazník a naopak. Jakékoliv problémy s kvalitou dodavatele jsou zároveň i problémy zákazníka. Vyřizování reklamací a náhradních dodávek stojí čas a náklady na obou stranách. Proto je v oboustranném zájmu, aby k tomu docházelo v co nejmenší možné míře. Úkolem strategického sourcingu je i permanentní zlepšování kvality u dodavatelů. Zkušenosti ukazují, že aktivním přístupem je možné zlepšovat výkonnost dodavatele, ať už se jedná o kvalitu, nebo plynulost dodávek. Systém hodnocení dodavatelů slouží k analýze informací o existujícím portfoliu dodavatelů, pomocí kterého si podnik vyhodnocuje a třídí dodavatele na základě stanovených kritérií podle důležitosti do základních skupin.

Můžete popsat, jak to funguje v praxi? Na základě podkladů z vyhodnocení se vypracuje opatření, které má za úkol buď zlepšit vybrané parametry u klíčových dodavatelů, případně optimalizaci portfolia (snížení počtu dodavatelů, nahrazení dodavatelů), nebo eliminaci rizika závislosti na jediném dodavateli, nalezení a implementaci alternativního dodavatele. Systém hodnocení dodavatelů je účinným nástrojem na zlepšování výkonnosti dodavatelů.

Z čeho se projekt optimalizace celkových nákladů skládá? Celý projekt je možno rozdělit do několika fází. První spočívá ve vypracování analýzy podkladů a shromáždění informací – přímo u klienta a v úzké spolupráci s nákupním oddělením analyzuje se současný stav, posuzují se procesy nákupu a definují se skupiny nákladů, které budou obsahem projektu optimalizace nákladů. Druhá fáze spočívá v benchmarkingu, tedy porovnání informací o alternativních nákladech, buď formou průzkumu trhu od alternativních dodavatelů, nebo srovnáním nákladů s informacemi z podobných předchozích projektů u ostatních klientů.

Třetí fáze určí potenciál a realizaci úspor. Zavedou se noví dodavatelé, realizují se opatření na úsporu nákladů a probíhají jednání se stávajícími dodavateli za účelem optimalizace celkových nákladů. Poslední fází je kvantifikace dosažených úspor a vyhodnocení projektu. V tomto okamžiku se sumarizují skutečně dosažené úspory.

Jaká je délka trvání projektu? Samozřejmě délka trvání projektu je přímo úměrná velikosti a komplexnosti projektu, zpravidla však trvá od dvou do šesti měsíců.

Jsou tuzemské firmy otevřené myšlence projektů úspor od externích poradenských společností? Musím říct, že ve srovnání se zahraničím, kde jsou poradenské projekty zejména v současné době velmi žádané, je situace u nás trochu odlišná, to však neplatí ve firmách, kde vrcholový management tvoří zahraniční manažeři. Vývoj však naznačuje, že stále více domácích firem cítí potřebu konsolidace nákladů, zejména v dnešních krizových dobách.

Co víc, než snížení nákladů, získá firma po naplnění projektu? Klienti v rámci projektu mohou počítat se zvýšením transparentnosti pořizovacích procesů, zjednodušením administrativy a zlepšení organizace práce, s přínosem dodatečného know-how v oblasti nakupovaných komodit a služeb. Hájíme stanovisko, že jen na základě dostatečných informací se dají dělat správná rozhodnutí. Tyto výsledky sice nejsou přesně kvantifikovatelné, ale rozhodně významně přispívají ke zlepšení fungování a efektivnosti oddělení nákupu. Pro více informací o projektech úspory nákladů – strategickém sourcingu prosím kontaktujte regionální manažerku Svazu průmyslu a dopravy ČR pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina Ilonu Staňkovou ([email protected]). Ilona Staňková, Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected], [email protected]

02 2012


39

Otevřenost české ekonomiky – používáme vždy správná data? Česká ekonomika se zapojila výrazně do mezinárodního obchodu a stala se součástí globálních řetězců odrážejících výhody mezinárodní dělby práce a specializace. Malá otevřená ekonomika v minulých letech využila výhod jako je geografická poloha či relativně nízké pracovní náklady. Velmi často ukazatele a data charakterizující otevřenost ekonomiky se v různých kontextech používají ne zcela přesně. Míra otevřenosti ekonomiky se pro účely mezinárodních srovnání měří nejčastěji ukazatelem poměru importu a exportu k HDP či jen samostatně poměrem exportu anebo importu na HDP. Využití HDP ve jmenovateli souvisí mimo jiné s jednoduchou dostupností dat z národních účtů. Toto jsou však jen „relativní ukazatelé otevřenosti“. Samozřejmě, že hodnoty těchto ukazatelů neznamenají například, že 70 % doma vyrobeného zboží se vyváží či že vývoj HDP je z 70 % ovlivněn zahraniční poptávkou, neboť součástí HDP z pohledu výdajů v ekonomice je tzv. čistý export (neboli export snížený o import), kde váha této složky na celkovém HDP činila v nominálních hodnotách

v běžných cenách

2005

2006

v roce 2010 cca 3,2 % (ve stálých cenách roku 2005 se jedná o hodnotu cca 6,7 %). Chceme-li hodnotit příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP, díváme se na vývoj složek exportu i importu zároveň, tedy pouze na saldo zahraničního obchodu. Hodnocení vývoje HDP (odrážející ekonomickou výkonnost) v sobě odráží podíl jednotlivých složek výdajů a právě správný pohled na jednotlivé části tvorby HDP je nezbytný pro pochopení významu čísel. Chybná by byla třeba i interpretace, že 65 % podíl importu v roce 2011 v nominální hodnotě představuje podíl dovozu ve spotřebě. Následující tabulky pro ilustraci ukazují relativní podíly ukazatelů souvisejících se zahraničním obchodem ve vztahu HDP s využitím dat Národních účtů zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Pokud porovnáváme relativní podíly, tedy bavíme-li se o poměru dané složky k HDP v daném roce za danou zemi nebo pro srovnání se zeměmi jinými, můžeme používat nominální hodnoty. Pro srovnání absolutních čísel či hodnocení reálného růstu je třeba užít dat reálných, tj. ve stálých cenách.

2007

2008

2009

2010

Export/HDP

65,01%

67,67 %

68,98 %

65,17 %

60,36 %

68,66 %

Import/HDP

62,28 %

64,65 %

66,32 %

62,78 %

56,31 %

65,47 %

2,73 %

3,01 %

2,66 %

2,39 %

4,05 %

3,19 %

127,30 %

132,32 %

135,31 %

127,96 %

116,67 %

134,13 %

NX/HDP Obrat/HDP Zdroj: Národní účty, ČSU, 31. 1. 2012

ve stálých cenách

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Export/HDP

65,01 %

69,25 %

72,90 %

73,49 %

69,36 %

78,71 %

Import/HDP

62,28 %

64,57 %

68,95 %

68,66 %

63,65 %

71,99 %

2,73 %

4,68 %

3,95 %

4,82 %

5,71 %

6,72 %

127,30 %

133,83 %

141,85 %

142,15 %

133,01 %

150,71 %

NX/HDP Obrat/HDP Zdroj: Národní účty, ČSU, 31. 1. 2011

Výše zmíněné ukazatele tak pro účely komparace a zhodnocení otevřenosti lze použít. Pro mezinárodní srovnání však musíme používat jednotný zdroj dat vzhledem k mírně odlišným metodikám či časově odlišně prováděnými revizemi a aktualizacemi (například statistiky Eurostatu či OECD). Na základě srovnání těchto ukazatelů můžeme hovořit

40

Dobrá zpráva

o značné otevřenosti české ekonomiky, kde hodnoty exportu či obratu na HDP jsou ve srovnání s průměrem EU nadprůměrné. Například dle dat Eurostatu podíl exportu na HDP v běžných cenách činil v roce 2010 v Eurozóně i v EU zhruba 41 %, oproti cca 68 % v ČR. Pro zajímavost, podíl exportu na HDP v USA činil 12,7 % a v Japonsku 15,2 %.

Můžeme také sledovat územní a odvětvovou strukturu zahraničního obchodu, která potvrzuje provázanost české ekonomiky na EU, kdy v roce 2010 zhruba 83,9 % exportu zboží tvořily právě země EU. V rámci obchodu s EU se jedná převážně o subdodávky v rámci zapojení se do mezinárodní výroby. Největší vývoz hodnotově v roce 2010 směřoval do Německa (32,3 %), Slovenska (8,6 %) a Polska (6,1 %). I přes přetrvávající dominantní podíl exportu do Německa a stále dlouhodobě rostoucí absolutní hodnotu, se za posledních deset let relativní podíl snížil. Vývoz do Číny a Ruska zůstává v celkovém poměru zanedbatelný. Nicméně nové trhy nabízejí nové příležitosti a řada podnikatelů si to začíná uvědomovat a geograficky diverzifikovat. Ukazatel podílu exportu na HDP je využíván v mnoha ekonomických srovnáních a analýzách, avšak je nutné si uvědomit, co v sobě zahrnuje a co popisuje. Jak jsem již uvedl, bývá podíl exportu na HDP velmi často špatně interpretován. Vhodnější je proto sledovat vazby jednotlivých složek HDP dle národních účtů (ESA 95) a input-output tabulek. Druhá strana zahraničního obchodu – dovoz – se týká jak konečné spotřeby či investic, tak i meziproduktů pro export. Není to totiž jen domácí produkce, která vstupuje do produkce pro export, ale i část importu. Importované zboží se totiž rozkládá do spotřeby

domácností, do tvorby hrubého kapitálu a samozřejmě jako vstup do produkce pro domácí i zahraniční trh. Pouze pohledem na zdroje a užití v ekonomice, či na skutečnou strukturu a toky výdajů můžeme získat vazby a význam uváděných procent pro export. Dle input-output tabulek a výpočtů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR činila v roce 2005 náročnost exportu na import v ČR 48,3 %. Pro srovnání, importní náročnost exportu byla v Německu 27,2 %, Francii 27 % či v USA 12,5 %. Podívejme se na některé další ukazatele z národních účtů (input-output tabulek). Produkce v základních cenách v roce 2010 představovala 9304,8 mld. Kč. Výše dovozu činila 2471,7 mld. Kč. Vidíme, že poměr dovozu k celkové produkci činil 26,6 %. Zdroje české ekonomiky tvoří tedy dvě hlavní větve – produkce (9305) a dovoz (2472). Připočteme-li daně a dotace na produkty (371), získáme celkovou konečnou hodnotu zdrojů ve výši 12 147 mld. Kč. Podívejme se, jak daná produkce je dále využita. 5 900 mld. Kč vstupuje zpět do další výroby jako meziprodukt (vstup v rámci výroby), 2 708 mld. Kč je spotřebováno domácími subjekty, 947mld. Kč investováno (ve formě fixních investic či zásob) a 2 592 mld. Kč je vyvezeno. Tabulky zdrojů a užití toto umožňují sledovat i za jednotlivé výrobky a služby s detailním vymezením, který výrobek je použit jako vstup pro jiné výrobky.

Tabulka Zdroje a užití české ekonomiky 2010 Zdroje Produkce komodit ceny základní

Dovoz

Daň z přidané hodnoty

Daně z produktů bez DPH

Dotace na produkty

Obchodní rozpětí

Dopravní přirážky

Dodávky celkem ceny kupní

9 304 832

2 471 650

263 457

154 018

-46 893

0

0

12 147 064

Užití Mezispotřeba

Výdaje na konečnou spotřebu

Celkem

domácností

vládních institucí

neziskových institucí

Tvorba hrubého fixního kap., vč. cenností

5 900 177

1 871 806

807 959

27 842

926 990

Změna stavu zásob

Vývoz (FOB)

Konečné užití celkem

Užité zdroje celkem

20 110

2 592 180

6 246 887

12 147 064

Zdroj: ČSU

Následující tabulka ukazuje, že podíl exportu na celkové produkci v základních běžných cenách v roce 2010 činil 28 % a importu 27 %. Z celkové produkce je tedy přímo vyvezeno zhruba 28 %. Podíl exportu na produkci je standardní ukazatel přímé (podtrhuji slovo přímé) vývozní výkonnosti. Produkci lze totiž rozdělit podle užití na produkci na vývoz a tuzemské užití (mezispotřeba, konečná spotřeba, tvorba kapitálu), stejně tak se rozděluje dovoz (pro mezispotřebu, konečnou spotřebu a tvorbu kapitálu). Uvedené hodnoty se týkají zboží i služeb.

Protože je u služeb podíl určený pro nerezidenty nízký, je u zboží podíl produkce na vývoz podstatně větší (asi 50 %). Tabulka také ukazuje, že z celkových dodávek do ekonomiky (z domácí produkce v kupních cenách a dovozu) je přímo vyvezeno 21 %. Jedná se o přímé ukazatele a celková vývozní náročnost musí odstranit duplicity, které v sobě hodnota produkce obsahuje. Část produkce a dovozu je totiž dále užita jako mezispotřeba do finální produkce, která je z části určena na vývoz! Z celkových zdrojů ekonomiky (produkce a dovozu) bylo v roce 2010

02 2012


41

využito na mezispotřebu 5 900 mld. Kč, a tak na konečné užití zbývá hodnota 6 247 mld. Kč, z čehož podíl exportu činí 41%. Skutečný podíl exportované finální domácí produkce můžeme pouze odhadovat – navíc nyní není ještě finální verze tabulek v podrobnější analytice. Nevíme například, kolik procent dovozu vstupuje do meziproduktů pro export. Odhad podílu exportu na finální domácí produkci se může pohybovat kolem 40–45 %. Česká republika má bezpochyby velmi vysokou míru otevřenosti, míru importní náročnosti exportu a míru obchodní provázanosti. Jedná se skutečně o otevřenou ekonomiku se značnou mezinárodní obchodní provázaností. Článek se snaží poukázat, že při interpretaci uvedených hodnot – při zkoumání různých souvislostí a dopadů – je nutná určitá opatrnost, nebo spíše znalost obsahu dat v rámci fungování ekonomiky.

Dovoz zboží a služeb

2010

k HDP

65%

k celkové produkci

27%

z celkových zdrojů

20%

Vývoz zboží a služeb

k HDP

69%

k celkové produkci

28%

z celkových zdrojů

21%

Zdroj: Tabulka zdrojů a užití, ČSU, 14. 12. 2011

Bohuslav Čížek Sekce hospodářské politiky [email protected]

Užitečné informace Manažeři musí řídit firmy disciplinovaněji Nejisté ekonomické podmínky a obavy o další vývoj české ekonomiky donutily vedoucí pracovníky k disciplinovanějšímu řízení společností. Jsou si vědomi své rostoucí zodpovědnosti za výkon celé firmy a svoje aktivity směřují ke zvýšení efektivity, především prostřednictvím snižování nákladů. Další prostor pro zvýšení efektivity vidí v některých interních procesech nebo v lepším řízení talentů. Vyplývá to ze čtvrtého ročníku průzkumu finančních ředitelů provedeného společnosti Ernst & Young v ČR. Podle průzkumu dvě třetiny společností již snížily náklady, teď je třeba pokračovat v důsledné optimalizaci procesů. Respondenti považují za efektivnější řídit externě zejména mzdovou agendu a daně. Procesy týkající se interních kontrol, projektového řízení a poakviziční podpory sice firmy většinou řídí interně, jejich výkon je ale podle větší části respondentů neuspokojivý. Firmy mají podle svých finančních ředitelů dobře zvládnutou oblast získávání finančních zdrojů. Pouze každý desátý respondent považuje řízení kapitálu ve své společnosti za neefektivní. Ještě efektivnější jsou v oblasti reportingu – ale i zde je stále co zlepšovat, a to především automatizaci a nastavení systémů a aplikací. Možnosti zlepšení efektivity se podle respondentů nabízejí v oblasti pohledávek, na kterou finanční ředitelé nahlížejí zejména z pohledu maximalizace cash flow a optimalizovaného DSO (Days Sales Outstanding). Zatímco řízení pohledávek považují za vyhovující, v oblasti závazků vidí prostor ke zlepšení, a to zejména u databáze dodavatelů a procesování nákupu a závazků.

42

Co vás může zajímat

Manažeři se v krizi bojí o značku firmy Téměř polovina tuzemských manažerů (48 %) se v době hospodářské krize nebo recese bojí o pověst své firmy. Důvodem zvýšených obav je hlavně nespokojenost zákazníků, kteří podle tří čtvrtin manažerů mohou ohrozit pověst společnosti. Svých obchodních partnerů se v tomto ohledu obává třetina vrcholových představitelů firem a pětina se obává svých zaměstnanců. Tyto závěry vyplývají z prosincového průzkumu agentury Weber Shandwick a poradenské firmy RSM TACOMA. Za nejnebezpečnější zdroje poškození jména firmy považují jejich představitelé neetické chování manažerů, korupci a finanční problémy. Podle 84 procent respondentů firemní pověst nejvíce ovlivňuje i kvalita produktů a služeb. Necelá polovina se stejně vyjádřila o kvalitě zaměstnanců, třetina o finančních výsledcích a 30 procent o kvalitě managementu. Jedenašedesát procent oslovených je pak přesvědčeno o tom, že nejmocnějším médiem pro šíření firemní pověsti je televize. Dvaasedmdesát procent si totéž myslí o vlivu sociálních sítí a online médií. Jako nejčastější obranu proti poškození dobrého jména přes 60 procent dotázaných uvedlo vyvážení negativní publicity pozitivními zprávami. Průzkum: Pověst firmy je při krizi podle manažerů více ohrožena Česká republika má bezpečné jádro V celosvětovém žebříčku 176 hodnocených států sestaveném podle bezpečnosti zajištění jaderného materiálu je Česko třetí. Informaci v lednu zveřejnila americká nevládní organizace Iniciativa

za omezení jaderné hrozby (NTI). Nejbezpečněji je jaderný materiál zajištěn v Austrálii, na druhém místě následuje Maďarsko. Po České republice je čtvrté Švýcarsko. Česká republika se dostala do skupiny devíti států, které jsou hodnoceny nejlépe a z možných 100 bodů jich získaly alespoň 80. První Austrálie dostala 94 bodů, Maďarsko 89 a Česko 87. Body Česko ztrácí na zajištění fyzické bezpečnosti jaderného materiálu při přepravě a na míře korupce. Rodin s finančními problémy nepřibývá V Česku loni ubylo domácností, které se ocitly v obtížné finanční situaci. Do finanční tísně se dostala třetina domácností, zatímco v roce 2011 se jich v problémech ocitlo 40 procent. Vyplývá to z lednového průzkumu společnosti STEM. Poměrně dobře finančně zajištěna je téměř polovina českých domácností (48 %) a tento podíl se v posledních čtyřech letech téměř nemění. Finanční situaci lépe hodnotí lidé s vyšším vzděláním, především vysokoškolsky vzdělaní, dále také podnikatelé, živnostníci a studenti. Podprůměrně často uvádějí dobré finanční zajištění důchodci (41 %) zaměstnanci v dělnických profesích (35 %) a nezaměstnaní (16 %). Průzkum potvrdil, že Češi jsou spořiví. Téměř polovina domácností (47 %) buď nemá žádné půjčky a přitom má úspory nebo u nich úspory převažují nad půjčkami. Další téměř třetina domácností má bilanci vyrovnanou: buď má přibližně stejně půjček jako úspor (18 %) nebo nemá ani půjčky, ani úspory (13 %). (mim)

JIŽ ŽÁDNÉ STÁLÉ MĚSÍČNÍ POPLATKY S plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete. Volejte nebo pošlete SMS ve tvaru PLYN na číslo 733 999 999 a my vám spočítáme vaši úsporu. Více informací naleznete na www.cez.cz/plyn.

www.cez.cz/plyn

JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

SPEKTRUM Kam směřuje český průmysl... Změny v zákonech platné od Akce Svazu na podporu exportu Smlouva o stabilitě eurozóny

Recommend Documents