Specifikace anglické kultury v dimenzi cestovního ruchu

Specifikace anglické kultury v dimenzi cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Lucie Krišpínová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Specifikace anglické kultury v dimenzi cestovního ruchu

Cíl práce:

Popis odlišností v kultuře projevu, postojích a hodnotách s odkazem na praktické využití v oblasti cestovního ruchu

PhDr. Eva Půlkrábková RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí bakalářské práce vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 11. 5. 2012

............................................... Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla moc poděkovat vedoucí mojí bakalářské práce paní PhDr. Evě Půlkrábkové, která mi odborně radila a poskytla cenné rady. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat cestovním kancelářím, které mi poskytly posudek a názor na vymyšlený zájezd.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Specifikace anglické kultury v dimenzi cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Lucie Krišpínová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2012

Copyright © Lucie Krišpínová 2012

Anotace KRIŠPÍNOVÁ, Lucie: Specifikace anglické kultury v dimenzi cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 64 stran. Bakalářská práce si klade za cíl popsat odlišnosti v anglické kultuře, projevu, postojích, hodnotách s odkazem na praktické využití v oblasti cestovního ruchu. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První kapitola je věnovaná charakteristice Velké Británie z hlediska demografie, geografie, dějin, tradiční povaze a kultuře Britů. Druhá část je věnovaná praktickému využití. Součástí práce je vyhotovení realizovatelného zájezdu do Velké Británie. K hlavním cílům patří specifikovat odlišnosti Velké Británie a dospět k realizovatelnému zájezdu, který zájemce osloví. Hlavním zdrojem informací mi byla odborná literatura ve spojitosti s internetem a vlastními zkušenostmi.

Klíčová slova kultura, zájezd, specifikace odlišností Velké Británie, Britové, vlastní zkušenosti

Abstract KRIŠPÍNOVÁ, Lucie: The specification of English culture in the dimension of tourism. College of Polytechnic Jihlava. Tourism department. The work supervisor PhDr. Eva Půlkrábková. Scale of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 64 pages. The bachelor thesis aims to describe differences in English culture, manifestation, attitude, values with references to practical usage in tourism. The thesis is divided into two main parts. The first part is dedicated to the characteristic of Great Britain in terms of demography, geography, history, traditional nature of British people and their culture. The second part is dedicated to the practical usage. Part of my paper draws up feasible tour to Great Britain. Among the main goals is to specify differences of Great Britain and come to the feasible tour, which will be of interest to potential customers. The main source of information for this paper was specialized literature together with internet resources and my own experience.

Keywords Culture, tour, specification differences of Great Britain, British, own experience

Obsah 1

Úvod........................................................................................................................ 15

2

Charakteristika Velké Británie................................................................................ 16 2.1

Tradiční povaha a kultura Britů ....................................................................... 16

2.2

Skotsko, Wales, Anglie .................................................................................... 18

2.2.1

Skotsko a Wales ........................................................................................ 18

2.2.2

Anglie........................................................................................................ 19

2.3

2.3.1

Vikingové.................................................................................................. 20

2.3.2

Vláda Plantagentů ..................................................................................... 21

2.3.3

Válka růží .................................................................................................. 21

2.3.4

Tudorové ................................................................................................... 22

2.3.5

Dějiny Spojeného království ..................................................................... 22

2.4

Přírodní poměry ............................................................................................... 22

2.4.1

Podnebí ..................................................................................................... 23

2.4.2

Ekologie a životní prostředí ...................................................................... 24

2.4.3

Lov lišek ................................................................................................... 25

2.5

3

Dějiny ............................................................................................................... 20

Divadlo, film, hudba, literatura ........................................................................ 25

2.5.1

Divadlo...................................................................................................... 25

2.5.2

Film ........................................................................................................... 26

2.5.3

Hudba ........................................................................................................ 26

2.5.4

Literatura ................................................................................................... 27

2.6

Geografie .......................................................................................................... 27

2.7

Demografie ....................................................................................................... 28

2.7.1

Národnostní složení .................................................................................. 29

2.7.2

Náboženské složení................................................................................... 29

2.7.3

Administrativně správní dělení země: ...................................................... 29

Vlastní zkušenosti ................................................................................................... 32 3.1

Působení v anglické destinaci .......................................................................... 32

3.2

Výchova a chování dětí .................................................................................... 36

3.2.1

Jak se chovaly ke mně? ............................................................................. 37

3.3

Stravování ........................................................................................................ 38

3.4

Bydlení ............................................................................................................. 40

3.5

Náboženství a politika ...................................................................................... 41

3.5.1

Náboženství .............................................................................................. 41

3.5.2

3.6

Politika ...................................................................................................... 42

3.5.2.1

Parlament v Anglii ............................................................................. 42

3.5.2.2

Parlament ve Skotsku ........................................................................ 43

3.5.2.3

Parlament v Irsku ............................................................................... 43

3.5.2.4

Parlament Velké Británie .................................................................. 43

Tradice, povaha, svátky.................................................................................... 44

3.6.1

Tradice ...................................................................................................... 44

3.6.2

Svátky ....................................................................................................... 45

3.6.2.1

Nový rok ............................................................................................ 45

3.6.2.2

Halloween .......................................................................................... 45

3.7

Zaměstnanost.................................................................................................... 46

3.8

Památky a jejich návštěva ................................................................................ 47

3.8.1

Plánovaný zájezd ...................................................................................... 48

3.8.1.1

První den ............................................................................................ 48

3.8.1.2

Druhý den .......................................................................................... 48

3.8.1.3

Třetí den............................................................................................. 48

3.8.1.4

Čtvrtý den .......................................................................................... 49

3.8.1.5

Pátý den ............................................................................................. 50

3.8.2

Popis památek ........................................................................................... 50

3.8.2.1

Buckingham Palace ........................................................................... 50

3.8.2.2

Big Ben .............................................................................................. 50

3.8.2.3

London Eye ....................................................................................... 51

3.8.2.4

Madam Tussauds ............................................................................... 51

3.8.2.5

Katedrála Sv. Pavla ........................................................................... 52

3.8.2.6

Londýnský Tower .............................................................................. 52

3.8.2.7

Tate Modern ...................................................................................... 52

3.8.2.8

Greenwich.......................................................................................... 53

3.8.2.9

Windsor Castle .................................................................................. 53

3.8.2.10

Trafalgar Square ................................................................................ 53

3.8.3

Itinerář ....................................................................................................... 54

3.8.4

Chronologická příprava ............................................................................ 54

3.8.4.1

Časový harmonogram zájezdu .......................................................... 54

3.8.4.2

Program zájezdu ................................................................................ 56

3.8.4.3

Doprava ............................................................................................. 56

3.8.4.4

Ubytování .......................................................................................... 56

3.8.4.5

Stravování .......................................................................................... 57

3.8.4.6

Kalkulace zájezdu .............................................................................. 57

3.8.4.7 3.8.5

Výpočet ceny zájezdu pro jednu osobu ............................................. 60

Topografická příprava............................................................................... 60

3.8.5.1

1. den ................................................................................................. 60

3.8.5.2

2. den ................................................................................................. 61

3.8.5.3

3. den ................................................................................................. 61

3.8.5.4

4. den ................................................................................................. 63

3.8.5.5

5. den ................................................................................................. 63

4

Závěr ....................................................................................................................... 64

5

Seznam použité literatury ....................................................................................... 67 5.1

6

Další internetové zdroje: .................................................................................. 68

Seznam obrázků a tabulek ...................................................................................... 69 6.1

Seznam obrázků ............................................................................................... 69

6.2

Seznam tabulek ................................................................................................ 69

6.3

Seznam grafů .................................................................................................... 69

1 Úvod Cílem mojí bakalářské práce je popsat odlišnosti v anglické kultuře, projevu, postojích a hodnotách s odkazem na praktické využití v cestovním ruchu. Ve své práci jsem se zaměřila na britskou kulturu, povahu, stravování, chování a výchovu dětí. V Anglii jsem strávila rok a půl a mé poznatky o britském národu budou řádně využity v této práci. Každý, kdo si přečte moji práci, by měl být obeznámen se životem jižní části Velké Británie. Do Velké Británie se každoročně stěhuje mnoho populace za prací, zdokonalením anglického jazyka a lepším životem. Kromě mnoha skupin Čechů a Slováků zde žijí také menšiny přistěhovalců z Indie, Pákistánu, Číny, Afriky a mnoho dalších národů, kultur a náboženství. Je to velice zajímavý národ, který mě zaujal nejen svou kulturou, odlišnostmi ale také velkým bohatstvím přírodních a kulturních památek. Bydlela jsem ve Velké Británii dostatečně dlouhou dobu na to, abych se o této zemi dozvěděla potřebné informace ke zpracování mojí bakalářské práce. Zaměřila jsem se na výchovu a chování dětí, které je odlišné od výchovy v České republice. Také na to, jak se Britové stravují, jak jejich chování ovlivňuje tradice, zaměstnanost a turismus. Moje práce poukazující na život ve Velké Británii je využitelná pro širší věkové skupiny lidí. Každý člověk by měl být informován o zemi, kterou by rád navštívil. Proto jsem tuto problematiku zpracovala podrobněji, abych poukázala na velice zajímavá místa, která běžný turista před svou návštěvou většinou nezná. Práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám charakteristikou Velké Británie, geografickým rozdělením, demografií, dějinami a kulturou. Pro praktickou část jsem využila mého pobytu a zpracovala týdenní zájezd, který jsem poslala padesáti cestovním kancelářím s žádostí o jejich posudek a vyjádření k realizaci zájezdu popřípadě o námitky a nedostatky, které můžou cestovní kanceláře vznést. Vypracovala jsem itinerář zájezdu, harmonogram zájezdu, popsala památky, provedla chronologickou a topografickou přípravu a v neposlední řadě jsem zájezdu vytvořila nezbytnou kalkulaci. Mým záměrem bylo zjištění možnosti propagace a realizace prostřednictvím cestovní kanceláře.

15

2 Charakteristika Velké Británie 2.1 Tradiční povaha a kultura Britů Souhlasím s knihou Lidé a kultury napsanou od spisovatele Alisdaira Rogerse. Alisdair Rogers zde uvádí, že je Británie převážně urbanizovanou oblastí. V roce 2008 bylo Spojené Království čtrnáctým urbanizovaným státem z porovnávaných 191 států. Britové jsou z 90% urbanizovanou oblastí. Pro anglicky žijící obyvatelstvo je velice důležité společenské postavení, náboženské vyznání, systém hodnot, způsob trávení volného času a v neposlední řadě životní styl. Velice dobře je udržovaný britský vzdělávací systém. Počet absolventů je mnohem vyšší na státních školách, než na soukromých. Univerzity v Cambridge, Oxfordu napomáhájí lidem jak v kariéře, tak v politice, ve státní službě, v podnikání a hlavně ve vzdělání. Abychom zjistili místní původ obyvatel, napomáhá nám k tomu jejich přízvuk. V minulosti tomu tak nebylo. Přízvuk nebyl takovou společenskou nevýhodou jako dnes. Dnes tomu tak je kvůli rozvoji systému soukromých škol a používání dobré výslovnosti. Stanice zvané British Broadcast Corpaoration lpí na správném přízvuku. [17] Mohu to potvrdit mou prací v zahraničí. Každá oblast Anglie má svůj daný specifický přízvuk. Když jsem pracovala v Londýně, mojí rodině jsem rozuměla perfektně. Mluvili na mě sice trošku rychleji, ale za to „čistě“. Práce v Severním Irsku byla poněkud obtížnější. Abych jim porozuměla, musela jsem opravdu napínat uši a připadala jsem si jako úplný začátečník, který neumí mluvit anglicky. Irové zkracují hlásky a celkově trochu mumlají. Britové mají rádi soukromí. Mít svůj dům je pro mnohé z nich jejich životní cíl. Jako jejich obliba svých koníčků. Mají rádi zahradničení, sledování televize, týmové sporty, rybaření, procházky, jízdy na koni, hazardní sázky. Severním Irsko na přelomu 19. a 20. století si našlo svou inspiraci v keltské minulosti, irštině a římskokatolickém vyznání. Samostatná irská kultura se snaží nadále pokračovat a je to stálým cílem nezávislého Irska.

16

Dnes je necelých 90 % obyvatelstva římskokatolického vyznání, 3 % obyvatel jsou protestanti a 0,1 % židovské víry a zbytek je bez vyznání. V dnešní době je zájem o církevní život snížený. Ale i přesto je katolická církev v Irsku stále značná. V severoirském Armaghu sídlí Primasové, kteří jsou příslušníci obou církví: Římskokatolické a Irské. Armagh je tzv. působiště sv. Patrika, patrona Irska. Narodil se kolem roku 387 a pocházel z velšanské rodiny. Stal se mnichem a působil zde jako misionář. Svatý Patrik byl prvním opatem a biskupem z Armaghu, tato informace je podle tradice. Svatý Patrik je pokládaný za zakladatele křesťanství v Irsku. Keltové vyznávali druidismus, který uctíval mnoho různých Bohů. V každé roční době oslavovali jeden svátek: 

Imbolc se oslavoval na začátku jara



Beltane (začátek léta)



Lughnassah (uctění slunečního boha Lugha)



Samhain (připomenutí mrtvých na podzim)

Druidisté si velice vážili dubu zimního a pokládali jej za posvátný. Největším symbolem Velké Británie je britská královská rodina. Hodně evropských zemí má společné ustanovení jako konstituční monarchie, ale nikde není královská rodina sledovaná tak hodně jako tady. Je dost sledovaná veřejností a hodně populární. Podle průzkumů až 80 % veřejnosti podporuje královskou rodinu a asi třetině obyvatel se zdají sny o členech královské rodiny. Oblíbenost královské rodiny vzrostla až po tom, kdy rozhlas a televize začaly vysílat obřady při slavnostních příležitostech. První přenos se odehrával v roce 1953, když byla korunována královna Alžběta II. Pro několik tisíc Britů to byla velkolepá událost, kterou chtěli vidět a z toho důvodu si koupili svoje první televizory. Není dne, aby se královská rodina neobjevila v tisku nebo v novinovém článku. Členové královské rodiny jsou velice oblíbení a obyčejní lidé, kteří jsou zároveň superhvězdy pro místní obyvatelstvo, které ho uctívá. Velká Británie je parlamentní monarchií a skládá se ze čtyř zemí: Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. [17]

17

2.2 Skotsko, Wales, Anglie 2.2.1 Skotsko a Wales Jsou zde jisté odlišnosti. Dalo by se říct, že ve Skotsku je silnější národní samostatnost než ve Walesu. Anglie si po roce 1977 zachovala oddělený vzdělávací a právní systém. Jedna pětina ve Walesu mluví velšsky. Je to keltský jazyk, který je příbuzný irštině, takže je možná vzájemná komunikace. Trošku odlišnější keltštinou se mluví na ostrově Isle of Man. Je to taková malá daň toho, že se ostrov nachází mezi Anglií a Irskem. Mezi Skotskem a Walesem se potýkáme s konflikty. Ve Walesu na venkovském severu mají přísnou tradici svěcení neděle, zavrhování alkoholu oproti průmyslovému jihu, kde se objevuje a převládá anglická kultura dělnických vrstev s místními hospodami, ragby a tradicemi radikálních politických názorů. Skoti mají silnější smysl pro místní kulturu a tradice. Projevuje se to v řadě věcí. Je to například obliba místních jídel až po nářečí. Ve skotských nížinách se používalo nářečí Lallan. V celém Skotsku se mluvilo keltsky po celou dobu až do konce 13. století. V dnešní době mluví keltsky okolo 66 000 lidí hlavně v Severozápadním Skotsku. Zůstalo mnoho keltských slov pro zachování tohoto jazyka. Slova používají v každodenní řeči, a proto se tento jazyk stává pro cizince velice složitým. Skotská galština se vyučuje na ostrově Isle of Skye na univerzitě Sabhal Mór Ostaig. Isle of Skye je jeden z nejkrásnějších skotských ostrovů. Všeobecně známým hudebním nástrojem Skotska jsou dudy. Dalšími nástroji mohou být akordeon, housle a harfa. K tradiční skotské hudbě také patří tanec. Jsou zde pořádány různé festivaly s touhle tematikou. Na rozhlasových vlnách můžete naladit hodně rozhlasových stanic. Jako je například skotská stanice BBC Radio Scotland nebo BBC Radio nan Gaidheal. Stanice vysílají kombinovaně anglicky a skotskou gaelštinu. Skotské deníky jsou: Daily Record nebo The Herald. Se skotskou kulturou se nadále pojí sport, který je pro Skoty velkou součástí jejich života. Mezi tradiční sporty spojené se Skotskem patří například rugby, golf, fotbal, koňské dostihy, tenis, automobilové závody, atletika a další.

18

V britské literatuře se používalo mnoho jazyků. Skotská gaelština, angličtina, skotština, francouzština a latina. [17]

2.2.2 Anglie Do třicátých let z Velké Británie odcházelo mnohem více lidí, než přicházelo. Milióny lidí se stěhovaly za novým životem do Austrálie nebo do Spojených Států Amerických. V Londýně se vyskytovali bílí imigranti a příslušníci mimoevropských národů (dělníci v docích a muzikanti, indičtí obchodníci, studenti, lékaři, chůvy a domácí služebnictvo). Nebylo jich tolik jako po druhé světové válce. Vydalo se sem velké množství lidí z Evropy a ze zemí Commonwealthu. Nárůst přistěhovalců byl obrovský. V roce 1948 bylo ve Velké Británii přibližně 75 000 obyvatel tmavé pleti, v roce 1971 to bylo přibližně 550 000 obyvatel v Londýně. V padesátých a šedesátých letech 20. století masová imigrace změnila tvář hlavního města i celého Spojeného království provždy. Rasové napětí a diskriminace stále stoupala zejména v padesátých a šedesátých letech, když si přistěhovalci z Asie vytvořili svoje komunity v městských částech. Kolem 40 % Britů s odlišnou barvou pleti se narodilo v Británii. Běžnou součástí městského života se staly chrámy a mešity. Například na předměstí v Chapeltownu v Leedsu žije velká asijská komunita. Náboženství přikazuje mužům nosit turban. Jedním z největších občanských sdružení v Anglii a Walesu je britský spolek pro kulturní a památkovou péči, která se nazývá National Trust a byla založena v roce 1895 na záchranu ohrožených částí krajiny. Pro Brity jsou prohlídky historických budov oblíbenější než umění nebo chození do kina. Zpočátku se chránila krajina, staré památky, hrady a opatství. Později venkovské domy a městské budovy, uhelné doly, doky, textilky a elektrárny z třicátých let. V muzeích si mohli návštěvníci popovídat s herci, kteří byli převlečeni za lidi z minulosti, nebo mohli pozorovat horníky při práci. [17]

19

2.3 Dějiny Anglie v počátcích svého vzniku byla velice rušnou oblastí. Neustále sem směřovali noví a noví přistěhovalci, kteří se tu usadili, nebo odešli. Výsledným znakem je směs kultur a jazyků. Pro turisty je velice atraktivní bohatá historie. Na počátku doby železné opouštěly keltské národy střední Evropu a kolem roku 500 před n. l. se s nimi můžeme setkat na britském ostrově. Keltové se smísili s Brity a vytvořili tak keltsko-britskou kulturu, která byla rozdělena na dvacet různých kmenů. Mezi tyto kmeny patří například: Kentiakové, Iceni, Briganti. Římané na toto území přišli za vlády Julia Caesara roku 55 př. n. l. Vzali si, co chtěli a zase odjeli. Kolem roku 43 n. l. sem zase dorazili a usadili se natrvalo. Římané měli obrovský vliv a přinesli sem mnoho nového. Stavěli rovné vyměřené silnice a ulice, lázně a města. Přinesli sem také nové náboženství – křesťanství. I přes velký odpor museli Keltské kmeny (s Welšany, Skoty a Pikty) pracovat pro Římany. Pouze na severu, na západ se Římani nedostali. Díky těmto problémům nechal císař Hadrián postavit na severu Hadriánův val, který je měl ochránit před Skoty. Hadriánův val ohraničoval města Calrile a New castle, byla to nejsevernější hranice Římské říše. Římané opouštějí Británii a konec římské vlády se datuje kolem roku 410. V 5. století Anglie byla osídlována germánskými kmeny. Po tomhle pádu bylo období označeno jako tzv. Doba temna. Tyhle kmeny se nazývaly Anglosasové. Do anglosaského kmenu jsou zařazeni Jutové (oblast Hampshire, Isle of Man a Kent), Sasové (jižně od Temže, Essex a Middlesex) a Anglové (Norfolk, Suffolk, Midlands). Římané přišli ve 4. století n. l. s novým náboženstvím křesťanství. Šířilo se velmi rychle a uznal ho císař Konstantin. [21]

2.3.1 Vikingové Líbila se mi kniha Anglie, napsaná: Davidem Elsem a spol., která popisuje velice dobře život vikingů. Když se řekne slovo „vikingové“ všem se nám vybaví blonďatí skandinávští obyvatelé, kteří měli rohaté helmice a velké meče a připlouvali na válečných lodích ubližovat, vyvražďovat, pálit, plenit. Objevili se vždy na ostrově, všechny pozabíjeli, pokradli,

20

co se dalo a zase jeli pryč. Vikingové se v Anglii usadili a zanechali zde určité stopy. Připlouvali sem ze Skandinávského poloostrova. Jejich první útok byl zaznamenaný v roce 793 obsazením Orkenjů a Shetlandů. Pod vedením Alfréda Velikého nastaly další neúnosné bitvy. Jedna z nejvýznamnějších bitev se odehrála u Edingtonu roku 878, která později položila základ pro vytvoření Skotska. V roce 886 se Alfrédu Velikému podařilo opět zahnat Vikingy a Anglie se rozdělila na dvě části. Danelaw a anglosaská Anglie. Po Alfrédově smrti nastoupil na trůn jeho syn Eduard I. Starší. Poté vláda v Anglii byla střídavá od Sasů k Dánům a zpět k Sasům. Král Eduard III. zemřel bez následníka trůnu. Proto v roce 1066 byl jmenován anglický panovník Harold II. Rok 1066 je pro anglické dějiny velice důležitým. Eduardův bratranec Vilém připlul z Normandie. Normandii vytvořili Vikingové. Vilém přeplul kanál La Manche a měl u sebe 12 000 normanských vojáků a s nimi porazil Haroldovo vojsko v bitvě u Hastingsu. Vilém se stal anglickým králem a dostal přezdívku Vilém Dobyvatel. Nastaly určité změny a anglický dvůr byl ovlivněn francouzskou kulturou a jazykem. Roku 1215 král Jan podepsal Magnu Chartu – Velká listina svobod, která měla omezit pravomoci panovníka. Položení základního pramene parlamentarizmu. [5]

2.3.2 Vláda Plantagentů Roku 1256 se stal králem Jindřich III. Bylo mu pouze devět let a za jeho vlády se uskutečnilo mnoho občanských válek a povstání. Vláda Jindřicha I. posílila první anglický parlament a za jeho vlády si podrobil Wales. [5]

2.3.3 Válka růží Po roce 1453 ustala stoletá válka a místo toho, aby se země vzpamatovala ze stoletých bojů, tak se dostala do dalších problémů. Král Jindřich VI., který pocházel z rodu Lancasterů (měli v erbu rudou růži), napadl vévodu z Yorku Richarda Plantageneta (s bílou růží). Pro Richarda Jindřich nepředstavoval velký problém, protože podle něho byl slabý a neschopný výhry.

21

Jeho syn Jindřich zvítězil roku 1461 a nechal se korunovat Jindřich IV. Po jeho korunovaci se o jeho místo snažili další potencionální vladaři. Po letech nestabilní vlády obou rodů Jindřich IV. zvítězil, nechal se korunovat a zahájil éru Tudorovců. [5]

2.3.4 Tudorové Jindřich VIII. se nepohodl s katolickou církví, jelikož mu nepovolila rozvést se s Kateřinou Aragonskou, která mu nemohla porodit syna. Král zrušil kláštery a zabavil římskokatolické církvi většinu majetku. Bylo to období politických neshod, otřesů a reforem. Na trůn se také dostala jedna z dcer Jindřicha VI. Marie I. Tudorovna. Říká se jí Bloody Mary, protože prosazovala katolickou církev za každých okolností. Ten, kdo nesouhlasil s katolickou církví, byl zavražděn. Byla to oddaná katolička a snažila si katolickou víru prosadit a obnovit katolickou církev. Byla neoblíbená a po smrti nastoupila Alžběta I. Za její vlády vznikla Anglikánská církev. V době její vlády zažívala Anglie zlaté časy.

2.3.5 Dějiny Spojeného království „Velká Británie se skládá z Anglie, Skotska, Walesu na ostrově Velké Británie a v severovýchodní části ostrova Irsko- Severní Irsko, které je součástí Spojeného království více než sto let. Důležitým mezníkem doby je rok 1707, kdy se spojil anglický a skotský parlament a v roce 1800 bylo připojeno Irské království a tím vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska. Od roku 1927 se tento stát nazývá Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Dalšími neoficiálními názvy mohou být: UK, VB, Británie nebo Anglie.“[2]

2.4 Přírodní poměry Jak uvádí kniha Anglie v podkapitole: Fakta o Anglii je Anglie největší ze tří územních celků. Tyto tři územní celky se rozkládají na ostrově Británie. Na sever od Anglie je Skotsko, na západ se nachází Wales. Francii odděluje od Anglie kanál La Manche. Rozloha Anglie činí 130 000 km2, Británie: 240 000 km2, Spojeného království: 246 000 km2 a Britských ostrovů: 319 000 km2.

22

Anglická krajina je na jihu, na východě a v centrální Anglii převážně rovina nebo pahorkatina, která je pokrytá usedlostmi, městečky a většími městy. Jihozápadní poloostrov Anglie tvoří náhorní plošina, která je lemovaná žulovými skalními útvary a pobřežím. Nejsevernější část Británie jsou Hebridy, Orkneje, Shetlandy. Povrch Skotska tvoří Kaledonské hory, které jsou od pohoří Grampiany odděleny Kaledonským průplavem s jezerem Loch Ness. Nejvyšší hora ostrovu je Ben Nevis. V poledníkovém směru se táhnou Penniny. Penninská pahorkatina se táhne od hrabství Derbyshire ke skotským hranicím. „Součástí této rozsáhlé pahorkatiny jsou náhorní rašeliniště a malebný zelený kraj anglické Vrchoviny (Peak District), divoká vřesoviště v okolí Haworthu, která navždy zvěčnily ve svých novelách sestry Brontëovy, půvabná údolí yorkshirského kraje Dales a vzdálené, strohé a zpravidla nevlídným počasím ošlehané vrchy Northumberalndu, které se nicméně vyznačují jistou drsnou krásou.“ [5] V severovýchodní části se nachází jezerní kraj Lake District. Angličané žijí kromě Londýna také na území přilehlých hrabství, v Birminghamu, v průmyslové oblasti Midlands, Manchester, Sheffield, Liverpool, Leeds a další.

2.4.1 Podnebí Podnebí Anglie je označováno jako mírné přímořské. Kdybych mohla definovat podnebí Londýna a okolí této oblasti, charakterizovala bych ho jako „katastrofální a deprimující“. Hlavně o prázdninách se zde nemůžete dočkat parného dne. Když bych sečetla horké dny během léta, bylo by to všeho všudy maximálně dva týdny. Jinak zde bylo zamračeno, deštivo anebo teplo. Jen málokdy se teploty vyšplhali nad 30°C. Počasí bych považovala jako velké negativum pro život v Anglii. Průměrná teplota se pohybuje okolo 21°C. A v zimě se teplota jen málokdy dostane pod bod mrazu. Teplotní rozdíly jsou ovlivněné mořskými proudy. Obecně se dá také říct, že v západních končinách prší více než na východě. Počasí Anglie je hodně rychle měnitelné. Je třeba s sebou nosit deštník. Když se ráno probudíte do slunného dne, během hodiny se počasí může změnit v deštivé a zatažené.

23

Klima ovlivňuje Golfský proud a teplý vzduch, který proudí ze západní Afriky a chladný vzduch, který proudí z Islandu a Arktidy. Z tohoto plynou velké srážky a silné větry. [5]

2.4.2 Ekologie a životní prostředí K největším změnám co se zemědělství a přírody týče, došlo po druhé světové válce. Byly strženy zdi, pokáceny stromy, rybníky zasypány a odstraněny živé ploty. Živé ploty byly několik metrů široké a několik kilometrů dlouhé a skládaly se z křovin, podrostu a stromů. Tyto živé ploty sloužily jako životní prostředí, kde se vyvíjely květiny a ukrývaly se různé druhy ptáků, hmyzu a malých savců. Dalším důležitým dopadem na životní prostředí bylo zavodňování, intenzivní chov dobytka, ovcí a dalších zvířat. Navzdory všem negativním dopadům se Anglie neustále vyznačuje svou velkou rozmanitostí živočišných a rostlinných druhů. Velice důležitou roli zde hrají národní parky, které jsou chráněny. Soukromé ekologické organizace zajišťují také ochranu ptactva či přírodních krás venkova. Jsou jimi například Turst, National Trust nebo Královská společnost pro ochranu ptactva Royal Society. Turistický ruch je dalším problémem životního prostředí. Lidé sem jezdí autem, což životnímu prostředí také moc neprospívá. Každý rok navštíví národní parky přes sto miliónů osob. Mnohé ze zdějších parků patří k těm menším a nenápadným. „Nicméně i tak se tu můžete setkat s opravdovými klenoty: lesy pokryté kobercem třpytivých zvonků, pobřežními útesy lemovanými tisícihlavými hejny hnízdících ptáků nebo stádem jelenů v horách jezerního kraje Lake District. I oni tvoří součást obrazu Británie, a pokud se budete pozorně dívat kolem sebe, objevíte ledacos, co váš pobyt ještě obohatí.„ [5] Lesy se zde skládají především z dubů, jasanů, lísek a jeřábů. Příkladem toho lesa je New forest v jižní Anglii. Nejhustěji zalesněnou částí je Surrey. Půda zde není vhodná pro zemědělství. Když se vypravíte do anglických lesů na jaře, rozhodně nebudete litovat svého rozhodnutí. Lesy jsou plné ptactva, lesní zvěře a krásných květin.

24

Mezi nejznámější národní parky řadíme: Dartmoor, Exmoor, Lake District, Norfolk Broads a Suffolk Broads, Northumberland, North York Moors, Peak District a Yorkshire Dales, New Forest a South Downs. [5]

2.4.3 Lov lišek Bylo to velice žhavé a aktuální téma, které se dlouho řešilo. Téměř dvě třetiny Britů vnímaly lov lišek jako krutý sport. Ostatní byli pro lovení lišek až do roku 2005, kdy poslanecká sněmovna odmítla možnost licencovaného lovu. Sport byl zakázán v Anglii a Walesu zatímco v Severním Irsku zůstal legální. Lišky se ve městech objevují velice často. Když bylo potřeba odvézt odpadky, ráno jste se vzbudili a uviděli tu „spoušť“, kterou přes noc lišky vytvořily s odpadky. Lišky obecné se přizpůsobily toulavému městskému či venkovskému životu. Veverky popelavé se zde vyskytují velmi často. Byly přivezeny ze Severní Ameriky a vytlačily působení veverek obecných. Veverky jsou zde velikou atrakcí, hlavně v parcích. Jsou ochočené a můžete jim dát něco na zub, pokud chcete, aby si váš všimla či se s vámi vyfotila.

2.5 Divadlo, film, hudba, literatura 2.5.1 Divadlo Anglické divadlo má dlouholetou historii. Celá Velká Británie je přímo zahlcená divadelními sály, hrami a světoznámými herci. Londýn je divadelním střediskem světa. První anglické divadlo bylo postaveno v roce 1576 „The Theatre“. Dalšími divadly se staly The Rose, The Globe. Divadlo The Globe se proslavilo hrami od Williama Shakespeara. Z nejznámějších sem mohu napsat Macbeth, Hamlet a Romeo a Julie. Když nastoupil na trůn Oliver Cromwell, divadla byla zavřena. Po návratu krále Karla II. byla divadla podpořena a rozšířena. Za jeho vlády se rozšířilo obsazování ženských rolí. Z doby Stuartovců bylo charakteristické lidové prostředí a zesměšňování vrchnosti. V průběhu 18. století začala vznikat divadla v dalších větších městech.

25

V 19. století nastalo plynové osvětlení, které umožnilo oživit hry. Mezi nejlepší hry patřily komedie Oscara Wilda, například Jak je důležité míti Filipa. V šedesátých a sedmdesátých letech napsal Andrew Lloyd Webber svůj první muzikál. V Británii je také dlouholetou tradicí představení, která jsou pořádaná pod širým nebem. Jsou pořádána například v Regents Parku. [5]

2.5.2

Film

„Němé britské filmy natáčené na počátku století výrazně předčily tehdejší americkou produkci, éra kvalitních filmů však začíná až v r. 1929 Vyděračem Alfreda Hitchcocka. „Mistr napětí“ se později stal jedním z nejznámějších anglických režisérů a v Anglii natočil například i film Devětatřicet schodů. V roce 1939 však přesídlil do Spojených států, kde si vydobyl ještě větší slávu s Oknem do dvora a Vertigem.“[5] Po druhé světové válce měl velký úspěch zfilmovaný Hamlet s Laurencem Olivierem. Byl to první britský film, který získal Oskara za nejlepší film. Televize začala fungovat v padesátých letech. James Bond byl ztvárněn v sedmdesátých letech. [5]

2.5.3 Hudba Anglie se od šedesátých let drží popové a rockové scény. Mezi první velice známé kapely patřili Beatles, Rolling Stones, Who a Kinks. Další kapely a sólisti byli například: Genesis, Roxy Music, Cream, Pink Floyd, Deep Purple. Každá z uvedených kapel měla jiný styl a dosáhla celosvětového ocenění a popularity. Na nejvýznamnějších událostech či na pohřbech můžete dodnes slyšet známého a proslulého zpěváka Eltona Johna. Nový styl uvedla na scénu kapela Sex Pistols. I když vydali jen jednu jedinou desku, vznikl nový styl punk a z punku se poté zrodila nová vlna. V letech devadesátých vznikly nové nezávislé kapely, jako byla například Radiohead, Oasis, Blur a další. V 80. letech převládala taneční hudba. Důležitou součástí hudební scény jsou černé kapely, které se podílejí na dnešním městském undergroundu.

26

V neposlední řadě bych chtěla zmínit vážnou hudbu a operu. Jeden z největších světových hudebních festivalů se koná každý rok. Tento festival je známý pod názvem The Proms a koná se v Londýně v Royal Albert Hall. Královská opera v Covent Garden je jedna z nejznámějších operních sálů. Glyndenbourne je jedna z nejznámějších operních sálů na světě.

2.5.4 Literatura Během 18. století tvořil anglický román a objevili se první čtenáři. Mezi první romanopisce patřil Daniel Defoe, který napsal Robinsona Crusoea. Do dějin literatury se zapsal básník Robert Burns a William Blake se svými básnickými sbírkami Zpěvy nevinnosti a Sňatky Nebe a Pekla. V 19. století přišel rozkvět literatury. Jeden z nejplodnějších anglických spisovatelů byl Charles Dickens. Jeho nejznámější díla: Oliver Twist, David Copperfield, malá Dorritka, Pipa a další. Zazářily zde sestry Bronteovy. Anna napsala Anežku Greyovou, Charlotta Janu Eyrovou a Emily Na větrné hůrce. Ve 20. století vynikli Virginia Woolfová a D. H. Lawrence. Pod pseudonymem George Orwell napsal Cestu k wiganskému molu, Na dně v Paříži a Londýně a Zvířecí farmu. V současnosti k nejslavnějším románům patří Harry Potter, kterého napsala J. K. Rowlingová. [5]

2.6

Geografie

Spojené království se skládá z Velké Británie. Velká Británie je složena z Walesu, Anglie a Skotska a ze Severního Irska. Je ohraničeno Atlantským oceánem, to znamená Severním mořem, Lamanšským průlivem, Průlivem svatého Jiří, Keltským mořem a Irským mořem. Britské ostrovy jsou součástí evropského kontinentu a nejdelším železničním tunelem Evropy je Eurotunel. Hlavou státu je královna Alžběta II. Královna Alžběta II. je hlavou také dalších států, jako jsou například: Commonwealth, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Jamajka.

27

Závislá území jsou Ostrov Man a Normanské ostrovy. Dále má suverenitu nad Ostrovem Man, Jersey a nad Guernsey. To znamená, že tyto země nejsou považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie, ale patří britskému panovníkovi. Většina populace je anglického, skotského, velšského nebo irského původu. Hlavní město Anglie je Londýn, Skotsko má hlavní město Edinburgh, Wales má Cardiff a Belfast je hlavním městem Severního Irska. Rozloha činí okolo 245 000 km2. Závislými britskými teritorii jsou: Anquilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské pannenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, Svatá Helena, Turks, Caicos, Pitcairnovy ostrovy a Montserrat. [6] Nejvyšší hory spojeného království a jezera zvaná Loch se nachází ve Skotské vysočině. Západ Skotska je obklopen atlantským oceánem a ostrovy zvané Hebridy. Jih se svažuje do údolí řeky Clyde, kde je oblast nazvaná Středoskotskou nížinou. Středoskotská nížina je tvořena pahorkatinami a zemědělskou půdou. Hranice s Anglií tvoří vrchoviny a mokřiny. „Severní Anglie je rozdělena vápencovými a žulovými hřbety horského pásma Pennin. Na severozápadě jsou hory a třpytivá jezera. Wales je nádherná země zelených údolí, klikatících se řek, travnatých planin, zemědělských usedlostí v kopcovitém terénu a holých hor. Většinu země pokrývá Kambrické pohoří, poseté malými jezery a vodopády. Velkou část střední Anglie tvoří zvlněná rovina, zatímco hranici se Severním mořem na východě představuje plochá nížina. Na hustě zalidněném jihovýchodě se nad úrodnými oblastmi zemědělské půdy tyčí nízké pahorkatiny z křídy zvané Downs. Na jihozápadě země se rozprostírají rozlehlé plochy mokřin pokryté vřesovišti. Vlny Atlantského oceánu bičují skaliska rozeklaného jihozápadního poloostrova Cornwallu.“ [19]

2.7 Demografie Rozloha Velké Británie je kolem 244 000 km2 a počet obyvatel je 58 375 000. Hlavním městem je Londýn s 8 043 000 obyvateli.

28

Další města: Birmingham (2 625 000), Manchester (2 560 000), Liverpool (1 440 000), Leeds (1 300 000), Newcastle (1 130 000) a skotský Glasgow (1 100 000).

2.7.1 Národnostní složení Tabulka 1: Národní složení

národ Angličané Skotové Velšané Irové

procento složení 83,9% 8,4% 4,8% 2,9%

Mezi největší etnické skupiny patří Poláci, Indové, Pákistánci, Bangladéšané a Číňané.

2.7.2 Náboženské složení Věřící:

85% obyvatelstva

Tabulka 2: Složení majoritních náboženství

druh náboženství křesťanství islám hinduismus sikhismus judaismus budhismus

% zastoupení 71,8% 2,8% 1,0% 0,6% 0,5% 0,3%

2.7.3 Administrativně správní dělení země: Tabulka 3: Dělení země

země Anglie Skotsko Wales Serverní Irsko

Hlavní město: Londýn

rozloha v km2 obyvatel v mil. 130 395 51,80 78 782 5,19 20 779 2,99 13 843 1,78

8,043 miliónů obyvatel

Další velká města: Birmingham, Leeds, Glasgow, Sheffield, Bradford, Liverpool, Edinburgh, Manchester, Bristol “ [3]

29

Od roku 1801 byl na základě sčítání lidu změřen populační růst a urbanizace, které jsou znázorněny v grafech Graf 1, Graf 2 a Tabulka 4, ze které vyplývá, jak se vyvíjela populace v roce 2001 a 2009.

Graf 1: Etnicita anglické populace 2001 [3]

Graf 2: Etnicita anglické populace 2009 [3]

30

Tabulka 4: Sčítání lidu [3]

Z Tabulka 4 je patrno, že v roce 2009 byl zaznamenán pokles populace Britů a Irů. Dále zde vidíme přírůstek imigrantů ze všech koutů světa.

31

3 Vlastní zkušenosti 3.1 Působení v anglické destinaci Před třemi lety jsem se nedostala na vysokou školu a rozhodla se odcestovat. Vždycky jsem si přála poznat Anglii, její kulturu a povahu a samozřejmě si procvičit anglický jazyk. Nejjednodušším způsobem, jak spojit práci se vzděláním, byla práce au-pair. Věděla jsem, že práce opatrovatelky dětí pro mě bude nejjednodušší. Budu mít zařízené ubytování zadarmo, jídlo a ještě si k tomu něco vydělám. V té době jsem byla dost nezkušená a nevěděla, jak si sama najít nějakou rodinu, které bych se zalíbila a zaměstnala mě. Volba byla jasná, začala jsem pátrat po internetových stránkách a objevila několik agentur, které nabízely pomoc a širokou škálu rodin, které hledaly opatrovatelky svých dětí. V době, kdy jsem chtěla odcestovat do Anglie, jsem chodila s přítelem, který se rozhodl odjet se mnou, a proto nebylo jednoduché najít agenturu pro páry. Nakonec jsme našli a zaregistrovali se u agentury Au pair – couple. Agentura nám dala pokyny, co všechno musíme vyplnit a zpracovat, aby nás mohli zařadit do seznamu a rodiny měly zájem a kontaktovaly nás co nejdříve. Mým velkým plusem bylo, že jsem měla opravdu bohaté zkušenosti s dětmi. Čtyři roky jsem vedla organizaci jménem Skaut. Chodila jsem do skautské organizace od malička, navštěvovala tábory a účastnila se různých akcí týkajících se skautingu. Po nějaké době jsem se vypracovala k vedoucí menšího kroužku, kam chodilo osm mladších děvčat. Hráli jsme různé hry a starala jsem se o ně. Mým posláním bylo podporovat a rozvíjet jejich osobnost a schopnosti jak intelektuální, sociální ale také tělesné. Připravovala jsem je, aby dobře plnili povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě. Skupinku jsem vedla po celé čtyři roky jednou týdně a myslím si, že jsem je hodně naučila. Od agentury jsem měla za úkol sehnat dvě doporučení od lidí, kteří mě znají a mohou potvrdit moje cenné zkušenosti s dětmi. Doporučení mi dal hlavní vedoucí organizace skautů a paní ředitelka ze školy, které jsem občas pomáhala s akcemi sportovního typu.

32

Nafotila jsem fotky s dětmi ze skautského kroužku a dvou dětí, které jsem občas hlídala kamarádce. Po nějaké době jsem zjistila, že si lidé z Anglie, kteří o nás měli zájem, volali na doporučení, aby se ujistili, jestli je to opravdu pravda. Angličané si velmi moc potrpí na kvalitní reference, které si vždycky potvrdí a ujistí se, že jsou pravdivé. Na rodinu jsme čekali asi dva týdny, jelikož jsme chtěli rodinu z městečka a ne z malé vesničky. Rodina bydlela v menším městečku Overton, vlastnila restauraci a přála si, abychom nastoupili co nejdříve. Můj bývalý přítel tam měl pracovat jako pomocník v kuchyni a já jsem měla opatrovat dvě holčičky (4, 6 let). Nabídku jsme přijali a vydali se na cestu. Overton leží jižně, asi hodinu vlakem od hlavního města Londýn. Rodina nás ubytovala nad svou restaurací, kde jsme měli malou kuchyňku s koupelnou a obývacím pokojem. Kromě nás tam byla ubytovaná ještě jedna slečna, která pro ně pracovala jako servírka. Ze začátku jsem byla dost nadšená. Poprvé sama na vlastní nebezpečí od mé rodiny, musela jsem se postavit na svoje nohy a postarat se o sebe bez pomoci blízkých. Byla to pro mě obrovská výzva. Rodina si mě chtěla pojistit na dlouho dobu, tak mi hned zařídila školu, kterou jsem musela zaplatit na půl roku dopředu. Nevěděla jsem, jak se to bude vyvíjet dál, tak jsem se bohužel do školy hned upsala a nepřemýšlela o tom, že bych zde mohla být nešťastná a nespokojená. Pracovala jsem pro rodinu o víkendu a přes týden jsem chodila do školy, která byla asi dvacet minut od městečka, kde jsem bydlela. Měla jsem hodně volného času a chtěla ho nějak užitečně využít. Vytvořila jsem si inzerát, na který jsem napsala, že hledám jakoukoliv práci, ať se mi ozvou na čísle. Rozdala jsem inzeráty do schránek domů a čekala. Po týdnu se mi ozvala starší paní, která potřebovala uklidit dům před Vánocemi. Dorazila jsem k ní a domluvila podmínky a cenu, za kterou ji budu uklízet dům. Paní byla více než příjemná a hned mi nabídla kávu, při které jsme si pěkně popovídaly a domluvily, kdy začnu. Chodila jsem k ní dvakrát týdně, dokud jsem jí ten dům pořádně neuklidila. Jmenuje se Penelope Melling (64 let) a žije sama. Manžel jí umřel a její dcery bydlí v jiných městech. Penny se po nějakém čase stala mou „kamarádko – babičkou“.

33

Vždy, když jsem u Penelope uklízela, tak mě zvala na kávu a tu dobu, kterou jsme prohovořily, mi občas i zaplatila. Můžu říct, že při této konverzaci jsem se teprve naučila mluvit anglicky a pořádně se rozmluvila. Seděly jsme spolu a dvě hodiny vykládaly o všem. Ze začátku to pro mě bylo těžké, ale tenhle čas byl k nezaplacení a jsem jí za konverzaci do teď vděčná. Když mám možnost a jsem v Londýně, stále se scházíme a jsme kamarádky. Stala se mou obrovskou oporou a pomocí v mých těžkých chvílích, které jsem prožívala s rodinou. Hlídat dvě holčičky pro mě bylo zábavné, chodily jsme spolu ven, hrály si a vše bylo super. Pravým opakem bylo chování jejich rodičů. Rodina se ke mně chovala jako ke kusu hadru, který našla na zemi. Vyhovovala jsem jim ve všem, co potřebovali a když jsem potřebovala něco já, vůbec je to nezajímalo. Když jsem si vzala z ledničky nějaký jogurt nebo jídlo, bylo mi vynadáno, že to nepatřilo mně a co si to dovoluju. Bála jsem se jich, měli jsme spolu několik hádek, a kdybych tam neměla přítelovu oporu, nevím, jak bych to zvládala. Měla jsem zaplacenou školu, proto jsme jen čekali, až ji dokončím a budeme si moct najít jinou rodinu. Ze zdravotních důvodů přítel musel odjet zpět do ČR a já hledala jinou rodinu. Vždycky jsem si přála do většího města, než byl Overton a zaměřila jsem se na Londýn. Rodinu jsem hledala přes internetové stránky u Penelope, která byla tak perfektní a hodná, že mi řekla, ať se nestrachuju o moje reference, že mi doporučení dá ona. Jeden den jsem si domluvila tři pohovory a vydala se do Londýna. První rodina byla v Chelsea, to je ta nejluxusnější oblast v Londýně. Když jsem ovšem zjistila, že bych se také musela starat o šest potkanů, tak jsem odmítla. Další rodina byla velice sympatická, ale pokoj byl na můj vkus moc malý. Třetí rodinka byla velmi milá. Starala bych se o tři děti a bydleli v Putney, což je krásná oblast kousek od centra. Nabídli mi ubytování i pro přítele, po kterém nechtěli peníze za podnájem, jen jeho občasnou pomoc. Jedna z dalších výhod byla, že mi nabídli ubytování, které bylo v horním patře, kde byla kuchyňka s koupelnou a dalším pokojem, ve kterém později bydlela moje kamarádka. K dispozici jsem měla auto, kterým jsem vozila děti do školy a ze školy. Jedna z nevýhod rodiny bylo, že byli strašně nepořádní a dům byl dost starý a zatuchlý. Přešla jsem tuto nevýhodu a řekla ano. Udělala jsem správné rozhodnutí, lepší rodinu jsem si ani nemohla přát. Starali se o mě jako o svou dceru. Bylo pro mě velice těžké naučit se řídit na levé straně,

34

ale byli se mnou trpěliví a ze začátku se mnou jezdili a učili mne to. Zaplatili mi školu, do které jsem chodila dvakrát týdně. Kromě toho jsem si našla další práci – úklid. V Anglii je tahle práce velice dobře platově ohodnocená, ale nemůže to dělat každý. Tuhle práci jsem ze srdce nesnášela a netěšila jsem se tam. Ve čtvrtek jsem měla pětihodinový úklid a v pátek šestihodinový úklid. Nechápala jsem, vlastně doteď nechápu uvažování Angličanů. Zjistila jsem, že pro ně kratší úklid, než oni chtějí a zaplatili si – není pořádný úklid. Uklízela jsem vše přesně, jak si přáli a místo šesti hodin bych to krásně zvládla za čtyři hodiny. Zmínila jsem se jim o tom a oni mi na to odpověděli, že to neexistuje, že by to nebylo pořádně uklizené. Je vidět, že to nikdy nedělali a nevědí, kolik času to obnáší. Byla jsem z toho dost překvapená, ale dělala jsem to podle jejich přání. Kromě úklidu jsem občas hlídala dítě sousedům, když se chtěli jít pobavit do společnosti. Byla jsem zde spokojenější, než v Overtonu, jelikož jsem tady měla mnohem více možností a rodina byla k nezaplacení.

Obrázek 1: Anglické děti v uniformách (zdroj: vlastní foto)

35

3.2 Výchova a chování dětí Hlídala jsem tři děti. Čtyřletou Eloise, devítiletou Severine a jedenáctiletého Hala. Když bych měla zhodnotit chování dětí v naší republice a chování dětí ve Velké Británii, tak si myslím, že byste byli docela překvapení. Angličané se chovají ke svým dětem jako k něčemu posvátnému, nedají na ně dopustit, za žádných okolností a co řekne dítě je pro ně posvátné. Možná to trošku přeháním, ale takhle jsem to cítila. Podle mého názoru jsou ve Velké Británii děti mnohem vzdělanější a rodiny se snaží o to, aby měli to nejlepší vzdělání a budoucnost. Platí jim soukromé školy. Kromě toho mají spoustu zájmů a koníčků. Rozhodně nechci zpochybňovat výchovu dětí v České republice, ale není to zde tak časté, aby se o děti takhle pečovalo. Soudím z víceletých zkušeností hlídání dětí nejenom v jedné rodině Velké Británie. Kromě toho, že jsem bydlela v Londýně, byla jsem také v Manchesteru, kde jsem hlídala dvě děti a v Camdenu, kde jsem hlídala také dvě děti a v Overtonu. Rozhodně se nesnažím zpochybnit výchovu v české zemi, ale takhle jsem to cítila. Děti mají nabitý program každý den. Škola jim končí o půl čtvrté a po škole jedou na balet, tenis, plavání a na další zajímavé aktivity. Když jsem se starala o děti v Londýně, každý den jsem je vozila do školy a ze školy. Když jsme se vrátili ze školy, udělali jsme úkoly a jeli do kroužku plavání, baletu, tenisu, atd. Když měly volný čas, tak čtyřletá holčička brouzdala po internetu a ukazovala mi, co objevila. Já v jejich letech ani nevěděla, co to znamená internet. V Camdenu jsem se starala o starší děti a opět měli kroužky plavání, tenis nebo doučování matematiky a klavíru. Děti jsou zde mnohem sebevědomější a více si věří. Když jsem viděla ten systém, byla jsem z toho příjemně překvapena a určitě to stejné budu chtít po svých dětech. Je ale pravdou, že čím více dětem dáme, tím méně si toho váží. Tak to bylo alespoň v Anglii. Přišlo mi, že měly všechno, na co si vzpomněly, ale stejně jim to nestačilo a chovaly se ke svým rodičům drze a bez úcty. Rodiny v Anglii nepoužívají tolik fyzických trestů tak, jak je běžné v naší zemi. Někdy jsem ze zvyku pocítila nutkání řešit např. drzost dětí plácnutím rukou, ale tento způsob 36

„výchovy“ byl v Anglii zcela nemožný pro naprosto odmítavý postoj rodičů k fyzickému trestání dětí.

3.2.1 Jak se chovaly ke mně? Měla jsem štěstí na chování menších dětí. Když jsem hlídala děti do dvou let, tak ty byly nejlepší. Hrály si se mnou a nemohly nijak odporovat, musely poslouchat. Ti starší už byly mnohem horší nevychovaní a rozmazlení. Potřebovaly by pevnější ruku a méně rozmazlovat. Je to určitě dáno i tím, že je vlastně svým způsobem vychovávají právě chůvy a děti tak nemají pořádný styk s maminkou a s rodinou, jako máme my. Hodně maminek je úspěšných a mají důležitou práci, kterou nemůžou na tři roky opustit a vrátit se po mateřské dovolené. Nejsou to jen maminky, které mají vysoké postavení, jsou to bohužel i maminky, které živí otec a ony jen chtějí mít více volného času pro sebe a najímají si chůvu na hlídání svého dítěte. Rodiny se snaží najmout chůvu, která tam zůstane co nejdéle, ale není to možné uhlídat. Chůvy tam zůstanou většinou maximálně rok a hledají si jinou práci nebo jinou rodinu. Potom se ovšem nedivím, že se ke mně občas chovaly nepřiměřeně a s neúctou, když jsem byla jejich pátá chůva a ony si třeba tu předešlou oblíbily natolik, že si těžce zvykaly na jejich novou opatrovatelku. Školky jsou pro ně někdy až třikrát dražší než chůva. Je pravda, že rodiny se snaží vychovat děti, aby byly zdvořilé a milé. Abych nebyla jenom kritická k výchově dětí v Anglii, musím zde vyzdvihnout i pozitiva. Snaží se je učit někdy až přílišné zdvořilosti. To znamená, že za každým činem říkají, děkuji a hlavně prosím. Slovíčko prosím, bylo snad nejčastější v jejich slovníku a potom i v mém. Když jsem neřekla prosím za větou, byl problém. Například když jsem jim řekla: „Jdi si vyčistit zuby“ bez slova prosím, byl to obrovský problém a oni šli okamžitě žalovat mamince. Trvalo mi dlouho, než jsem si zvykla, ale zdvořilost je určitě velké plus učit děti od malička. Nebo se mi párkrát stalo, že jsem omylem vrazila do paní, která nakupovala v obchodě a ona se mi omluvila.

37

Musím přiznat, že když děti něco provedly a já jsem byla v právu, tak se mi musely dojít omluvit. I když bych byla raději, kdyby neopakovaly věci, které věděly, že nemají dělat, místo toho, aby se mi za každý problém omlouvaly. Dalším zajímavým poznatkem bylo oblékání dětí ve Velké Británii. V zimě bylo normální, když děti běhaly po podlaze bosy, bez bot anebo oblečeni do trička s krátkým rukávem. Bylo to dost komické, když já byla oblečená do mikiny, bundy a do těch nejteplejších bot a oni si tam běhali takhle bosi úplně bez problému. V domě se totiž topilo jen ráno a večer. Odpoledne a během dne v domě nikdo nepobýval a byla tam obrovská zima. Moc se mi líbí, že děti nosí do školy uniformy. Nemusí se na sebe dívat způsobem, jestli je někdo bohatší či chudší. Také jsem nemusela vymýšlet každý den, co si mají obléct. Tohle bych zavedla i u nás, alespoň do základních škol. Školní vyučování je zde také trošku rozdílné. Vyučování je zde od devíti hodin ranních do půl čtvrté odpolední. Tak je to pro všechny děti, bez rozdílu věku. Každý večer jsem musela číst pohádku z knížky. Když už byly děti starší, tak četly z knihy ony mně. Řekla bych, že Anglický styl výchovy je více liberální. Rodiče se k dětem chovají jako k sobě rovným a děti mají více svobody a volné rozhodování. Český styl jde více do autoritativního stylu. Jsou vedeny přísněji. Jsou zde typické příkazy a tresty. Děti mají ovšem menší prostor pro rozhodování a jednání. Jsou závislé na pochvale. Myslím si, že ani jeden z výchovných stylů není ideální. Nejlepší by bylo najít kompromis. Při příliš liberální výchově se děti mohou stát sobeckými a při příliš autoritativní výchově může potlačovat sebevědomí.

3.3 Stravování Anglické stravování je velice zajímavé. Typická anglická snídaně se skládá z klobásy, opékané slaniny, fazolí v rajčatové omáčce, toastu a nesmí chybět černý čaj s mlékem. Tuto snídani si připravují doma, nebo se jdou občerstvit do hotelu, restaurace apod. Děje se to většinou o víkendech, kdy mají na snídani více času. Obvyklejší snídaní během týdne jsou cereálie s mlékem, kterých jsme měli plnou skříň – snad všechny druhy cereálií od sladkých až po cereálie bez příchutě.

38

Na oběd jedí jen něco malého a ne moc sytého. Pro Angličany je nejdůležitější večeře, kdy se sejde celá rodina a probírá celý uplynulý den. Většinou to bývá sendvič. Mají ve zvyku jíst menší porci na oběd a dokrmovat se před večeří, jelikož večeře bývá kolem sedmé osmé hodiny večerní. Také proto lidé více přibývají na váze. Jak už jsem zmínila, večeře je nejdůležitější a je to hlavním jídlem Anglie. Vařila jsem každý den pro sedm lidí, takže mohu napsat nějaké typické příklady večeří, které se zde podávají. Velmi oblíbeným jídlem jsou zde: lasagne, pie – zapečený koláč s jablky, ovocem, nebo se podává plněný hovězím masem. Dále jsem vařila různé druhy kuřecího s bramborovou kaší. Mezi nejvíce tradiční a typické jídlo patří fish and chips, je to smažená treska s hranolky, která se dochucuje buď octem nebo worcesterovou omáčkou. Tresku si můžete dát ve stáncích rychlého občerstvení. Večeře v restauracích je o třech chodech. Napřed se podává starter (předkrm), nejčastěji polévka nebo opečené menší tousty. Následuje main course (hlavní chod) a nakonec dessert (zákusek). K pití si můžete dát například ginger beer. Jedná se o zázvorovou limonádu, má pálivou zázvorovou chuť. Měli byste také ochutnat jednu z mnoha druhů whisky. Když si objednáte a neřeknete, jaký druh chcete, obvykle dostanete skotskou nebo irskou whisky. Velmi oblíbeným pitím mezi mládeží je cider. Je to zkvašený jablečný nápoj, který trošku chutná jako pivo. V rodinách ve kterých jsem pracovala, většinou jedli zdravě a nebyli obézní. Osobně jsem nesnášela anglickou kuchyni. Kromě toho, že se jedlo moc pozdě a celý den jsem hladověla, tak jsem si ani pořádně nemohla nic moc uvařit. V obchodech se prodávají většinou polotovary, které jsou sice rychle připravitelné, ale nezdravé a po nějaké době nestravitelné. V restauracích si můžete objednat pivo, které není tak chutné, jako u nás. Hospody jsou zde otevřené do 23 hodin ani o minutu déle. Největší výhodou, kterou by měli zavést i u nás, nesmí se zde kouřit v žádných hospodách či barech. To platí i pro veřejnou dopravu, divadla i pro kanceláře. Pokuta za nedodržení zákona činí až 1 500 Kč. Centrum Londýna nabízí neuvěřitelné množství restaurací, fast foodů, hospod a dalších občerstvovacích zařízení. Tyto zařízení můžete objevit zejména v China town, Soho, 39

Leicester square atd. Hodně důležitým místem, kde se koncentruje velké množství různých kuchyní, se nachází v Camden town. Nachází se v severní části Londýna.

3.4 Bydlení Angličané mají rádi útulný až „starý“ styl ubytování. Měla jsem možnost poznat, jak si obyvatelé Anglie žijí. Kromě toho jsem se dozvěděla pro mě doposud nepoznané a zajímavé informace. Velice otravné byly oddělené kohoutky teplé a studené vody. Když jste potřebovala vlažnou vodu, bylo to až nemožné nechat chvíli dlaně pod tekoucí vřelou vodou a poté pod tekoucí studenou vodou. Někdy to bylo až komické. Okna, která se neotevírají směrem ven, ale jsou vysunovací. Všude jsou také zastaralé koberce, nejenom v kuchyni, ale také v koupelně.

Obrázek 2: Bydlení v Londýně (zdroj: vlastní foto)

Je zde mírnější podnebí, které jim dovoluje nemít zateplené zástavby. Velice tradičním anglickým domem je cihličkový dům. Cihličkové stěny, menší okna s upravenými zahrádkami. Vypadá to nádherně a specificky.

40

Kámen a vyřezávané dřevo jsou typickým stylem pro prostředí venkova. Typickou výzdobou stěn pokojů jsou tapety. Mezi tradiční anglické vzory patří krajinomalby, květiny a v neposlední řadě historické ornamenty, které můžou být i na dekoracích a textiliích. Místnosti jsou podle mého názoru někdy až moc přeplácané. Nešetří nábytkem. Velmi typickým doplňkem je krb, který bývá v každé místnosti. Dalším důležitým doplňkem, kterým taky nešetří, jsou polštáře, krajkové záclony, přehozy, koberečky, deky a stolní ubrusy. Moje postřehy, co se týče bydlení, v Anglii jsou více než zajímavé. Anglický styl se mi velice líbí, ale chování Angličanů ke svému bydlení je katastrofální. Často nevědí, co to znamená slovo úklid a pořádek. Každý týden jim chodí uklidit uklízečka, která se jim stará o pořádek a čistotu. Nemají ponětí, jak dlouho trvá úklid. Zažila jsem si to na vlastní kůži. Uklízela jsem dva domy. Jeden dům šest hodin a druhý pět hodin. Ten první dům bych zvládla uklidit za čtyři hodiny, možná i méně. Je smutné jak v naší zemi maminky a babičky uklízí až příliš často a ve Velké Británii je to pravým opakem. Po strávení nějakého času tady jsem zjistila, že je opravdu zbytečné žehlit úplně všechny věci včetně spodního prádla, že je zbytečné umývat okna třikrát do roka a že je zbytečné utírat prach dvakrát do týdne. Snažila jsem se to vysvětlit i mojí mámě, ale bohužel bez úspěchu.

3.5 Náboženství a politika 3.5.1 Náboženství Oficiální náboženství v Anglii je křesťanství. Křesťanství je reprezentováno anglikánskou církví. Stoupenci této církve jsou známi jako protestanti a tvoří většinu populace. Ve Velké Británii tvoří křesťanství 71 % populace. Praktikují se zde další náboženství jako je například buddhismus, hinduismus, judaismus a islám. Okolo 23 % populace nevyznává žádné náboženství.

41

Než nastoupil na trůn Jindřich VIII., byla Velká Británie římsko – katolickou zemí, která podléhala Vatikánu a Římu. Když bylo králi Jindřichu VIII. odepřeno rozvedení s jeho první manželkou, nelíbilo se to Jindřichovi a založil si svou vlastní anglikánskou církev. Jmenoval se hlavou této církve. Anglikánská církev má dva arcibiskupy. Arcibiskup londýnský a southwarský. První arcibiskup spravuje část Londýna na sever od Temže a sídlí v katedrále svatého Pavla. Druhý arcibiskup southwarský spravuje církev na jih od Temže. V Anglii se potýkají s klesajícími návštěvy bohoslužeb. Další protestantské církve mající rezidenci v Londýně jsou například: United Reform Church a Quakers. Je zde zastoupena Řecko – katolická církev. Nejdůležitějším centrem islámu je Londýn. Jdou zde enklávy s největším počtem muslimů: Tower Hamlets a Newham. London Central Mosque je velice známá mešita, postavená na okraji Regents parku.[16]

3.5.2 Politika Nejvyšším zákonodárným orgánem Velké Británie je Parlament. Je to parlamentní svrchovaný orgán, který se skládá z Dolní sněmovny a Sněmovny lordů. V čele státu je v současnosti královna Alžběta II. Existují tři samostatná království: Anglie, Skotsko a Wales. Roku 1800 se spojil parlament s irským a poté vznikl Parlament Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. 3.5.2.1 Parlament v Anglii Základ pro vznik parlamentu bylo podepsání Magny charty. Magna charta byla podepsána králem Janem v roce 1215 a měla zamezit vybírat daň bez souhlasu královské rady. Svolaný sbor se nazýval Model Parlament a měl volební právo pro všechny hrabství jednotné a měli ho majitelé s ročním příjmem nad 40 šilinků. Za vlády Eduarda I. byl parlament rozdělen do dvou komor. V první komoře byli zástupci vyšší šlechty a církve a druhá se vyznačovala rytíři a měšťanstvem. Žádný zákon nemohl projít bez souhlasu obou komor a panovníka.

42

Královna Marie II. podepsala zákon o deklaraci práv. Zákon definoval základní práva občanů jako je například právo nosit zbraň pro svou sebeobranu. [15] 3.5.2.2 Parlament ve Skotsku Ve středověku roku 1235 byl vytvořen první jednokomorový Skotský parlament, který se skládal z královské rady biskupů a hrabat. Jednal v Kirlikstonu a měl zákonnou a politickou moc. V roce 1326 se už parlament skládal nejen z církevních hodnostářů, velitelů a měšťanstva, ale měl také pravomoci stanovovat daně a měl také velký vliv v soudnictví, politice a zákonodárství. Po roce 1567 nastala velká reformace. Z parlamentu byli vyloučeni katoličtí hodnostáři a protestantští biskupové. Parlament se skládal pouze ze zástupců sovětského svazu. Jakub IV. využíval členy komise navrhující zákony k řízení politiky ve Skotsku z Londýna. Dočasné sloučení anglického a skotského parlamentu došlo v období protektorátu Olivera Cromwella. [15] 3.5.2.3 Parlament v Irsku Keltským obyvatelům bylo zakázáno volit. Parlament v Irsku vznikl, aby reprezentoval zájmy v lordství Irska. Anglie měla vliv hlavně na oblast Dublinu. 3.5.2.4

Parlament Velké Británie

V roce 1707 byly přijaty zákony o sjednocení a vzniklo království Velké Británie. Tyto zákony byly nahrazeny Parlamentem království Velké Británie. Parlament spojeného království vznikl v roce 1801. V roce 1909 dolní komora parlamentu chtěla změnit daňový systém v neprospěch bohatých vlastníků půdy. Horní komora tenhle návrh zamítla. Na základě této situace se rozhodli omezit moc horní komory a skotský parlament byl zřízen jako jednokomorový legislativní orgán. V současné době je parlament dvoukomorový a skládá se ze Sněmovny lordů a Dolní sněmovny. „Zákonnou moc mají tři elementy: panovník, Sněmovna lordů a Dolní sněmovna.“ [15]

43

Všechny jsou vzájemně odděleny a nikdo se nemůže účastnit více než v jednom z elementů. Souhlas panovníka je vyžadován u každého zákona. Panovník také jmenuje předsedu vlády a rozpouští parlament. Rozpouštění parlamentu je podle návrhu premiéra. V roce 2008 měla komora lordů 745 členů. „Jednou skupinou jsou zástupci Anglikásnké církve. Jedná se o 26 nejstarších církevních hodnostářů a jmenovitě v této skupině jsou zastoupeni biskupové: Arcibiskup Canterburský, Arcibiskup yorský, Biskup londýnský, druhamksý a winchesterský. Světští členové horní komory jsou označování jako peerové. Po reformě z roku 1999 je část členů doživotních a pouze 92 Lord maršál, Lord kancléř a dalších 90 zvolených ostatními členy horní komory.“ [15] Komora Dolní sněmovny má 646 poslanců. Volby se konají jednou za pět let. Dolní sněmovna musí schválit všechny zákony. Kromě toho musí odpovídat na otázky poslanců Dolní komory a schvaluje daňové zákony a rozpočet. Problém je rozebíraný na http://cs.wikipedia.org/wiki/parlament_Spojeneho_kralovsti.

3.6 Tradice, povaha, svátky 3.6.1 Tradice K Anglickému tradičnu patří mnoho zajímavostí. Patří sem například červené poštovní schránky, černé taxíky, patrové autobusy či zmrzlinové vozy. Dvoupatrové autobusy se používají k přepravě cestujících, nebo k vyhlídkovým cestám. Cestování taxíkem se může někdy docela dost prodražit. Je potřeba si dávat pozor, jestli se účtuje cena za čas strávený v dopravní zácpě anebo jen za ujeté kilometry. Červené telefonní budky už málokdo používá, proto je to v Anglii vzácností a všem to přijde atraktivní. Dva kohoutky v koupelně pro teplou a studenou vodu jsou velice typickým a tradičním znakem Velké Británie. Mnoho lidí si to nechává nainstalovat i do nově zařízených domů. V koupelnách se také objevují místo vypínačů zavěšené provázky. Další tradiční záležitostí jsou vysunovací okna. Turistům to někdy připadá velice nepochopitelné, protože se nedá pořádně vyvětrat a jsou nepraktické na čistotu a umývání. O čem turista mnohdy neví, je takzvaný mlékař. Dvakrát do týdne jezdí 44

a rozváží mléko do domů. Mléko je v drátěném stojánku, moc dlouho nevydrží, je dražší, ale chutná jako opravdové mléko. Problémem se zabývá i Lenka Jodlová. [18]

3.6.2 Svátky V každé zemi se oslavují svátky a důležité dny dané země. Nazývají se bank holidays a nejdůležitějšími jsou Vánoce, Velikonoce, Nový rok a Velký pátek. Vánoce ve Spojeném království probíhají trošku jinak než v naší zemi. Ulice jsou krásně vyzdobené a děti očekávají Vánočního tatínka se sobím spřežením. Vyvěšují si vánoční punčochu k nohám postele a dárky rozbalují 25. prosince v ranních hodinách. Po rozbalených dárcích je vánoční oběd. Na oběd mají pečeného krocana a vánoční puding. Velikonoce slaví jako jinde v Evropě 3.6.2.1 Nový rok Ve Skotsku tráví Nový rok velice tradičně. Před půlnocí se lidé shromažďují na náměstí a o půlnoci zpívají píseň „Auld lang syne“. Skotové věří, že první návštěvník v Novém roce přináší do domu štěstí a rozdávají si uhlí, aby jim komín co nejdéle vydržel. 3.6.2.2 Halloween Další důležitý svátek, který se slaví 31. října. Můžeme ho nazvat předvečerem Všech svatých, dnem mrtvých nebo také Samhain. Malé děti a jejich rodiče se převlečou do kostýmů, klepají na dveře a vyžadují „Trick or treat“. Děti mají s sebou košíky, do kterých dostávají vyžadované sladkosti. S oslavou dne Halloween jsou spojené další tradice. Vyhlubují se dýně, vypadající jako obličej. Dovnitř se dá svíčka, aby dýně svítila jako lucerna. Traduje se, že zvonící zvonek odhání pryč zlé duchy. Pokud uvidíte pavouka tuhle noc, znamená to, že vás sleduje duch mrtvého milovaného člověka. Sama jsem se účastnila tohoto svátku a musím říct, že to byl pro mne nezapomenutelný a velice zajímavý zážitek, chodit převlečená za čarodějnici a sledovat děti jak po každém člověku, dům od domu vyžadují nějakou sladkost.

45

3.7 Zaměstnanost Zaměstnaní lidé zde pracují většinou od rána do večera. Někteří začínají pracovat ráno v sedm a končí večer v šest. Většinou je ovšem zvykem začínat s prací později kolem deváté hodiny ranní do páté, šesté hodiny odpolední. Pokud by někdo chtěl jet pracovat do Velké Británie na delší dobu, je jeho povinností si vyřídit National Insurance Number. Je to registrační číslo, které zaměstnavatel většinou striktně vyžaduje. Pokud jedete do Velké Británie pracovat jen přes prázdniny, není to potřeba. Většinou záleží na zaměstnavateli. Číslo lze vyřídit přes nejbližší pobočku úřadu práce v UK Jobecentre. NIN vyřizuje Social Security Office. Například práce chůvy nevyžaduje tohle číslo, jelikož zdravotní a sociální dávky za vás odvádí rodina, u které pracujete. V Anglii speciálně v Londýně je převážně mnoho přistěhovalců. Nachází se tady mnoho Slováků, Čechů, Poláků a dalších. Minimální mzda je zde 6.08 £/hod pro lidi od 21 let. Pro ty, kteří mají 18 – 20 let činí mzda 4.98 £/hod. Ve věku 16-17 let: 3.68 £/hod a pro učně je minimální mzda 2.60 £/hod. [10] Zaměřila jsem se na zaměstnanost Londýna, jelikož jsem zde pracovala a trávila nejvíc času. Míra nezaměstnanosti v Londýně je skoro největší z celé Velké Británie. Londýn je bohaté město, které má velmi vysoké ceny ubytování, drahé obchodní prostory a hlavně vysoké ceny dopravy. Lidé s nízkými platy uživí děti velice těžko. Sociální dávky jsou zde výhodnější než plat, proto lidé raději nepracují. Tabulka 5: Míra nezaměstnanosti Londýna za posledních pět let [4]

Rok HDP/obyv. - meziroční změna (%) Roční míra inflace (%) Míra nezaměstnanosti (%)

2007 3,0 2,3 5,2

2008 0,7 3,1 6,0

2009 -4,9 3,0 7,8

2010 1,6 3,7 7,9

2011 0,3 4,5 8,6

V říjnu v roce 2011 byla nezaměstnanost snad nejvyšší za posledních patnáct let. Míra nezaměstnanosti vystoupila na 8,6 %. Podle statistického úřadu se pohybuje mezi lidmi ve věku 16 až 24 let. Mladých lidí bez práce je více než milion a hranice nezaměstnanosti vystoupila až na neuvěřitelných 29%.

46

„Počet lidí bez práce za červenec až září podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 129 000 na zhruba 2,62 miliónů. To je nejvýraznější nárůst za poslední dva roky a nejvyšší počet nezaměstnaných od tříměsíčního období červenec až září 1994. Počet lidí, kteří nemají práci více než dva roky, se zvýšil zhruba o 422 000 tj. o 13 000 více než v předchozím tříměsíčním období. Bez práce je v Británii 1,016 milionu lidí, kteří spadají právě do kategorie mladých. Růst průměrné týdenní mzdy včetně prémií se zpomalil na 2,3 %, bez vlivu prémií růst činil 1,7 %. Analytici předpokládali, že růst včetně prémií dosáhne 2,5 %. [11]

3.8 Památky a jejich návštěva Bydlela jsem v jižní části Anglie. Navštívila jsem jižní část Anglie včetně Londýna. Podívala jsem se do Basingstoku, kde se nachází obrovské nákupní centrum. Do Westminstru, Overtonu a Brightonu. Brighton je jedním z nejznámějších pobřežních letovisek Velké Británie. Je to populární turistické středisko s krásnými plážemi, restauracemi, kavárnami a s mnoha školami a univerzitami. Kousek od Brightonu jsem strávila půl rok a poté se přestěhovala do Londýna. V Londýně jsem bydlela necelý rok. Bydlela jsem s velice tolerantní anglickou rodinou, která mi dovolila pozvat moji rodinu na týdenní dovolenou. Byla jsem ráda a s chutí jsem začala plánovat týdenní výlet po Londýně. Ubytování měli zajištěné u mě. Chtěla jsem, aby se moje rodina stihla podívat na hodně zajímavých míst. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla naplánovat praktikovatelný výlet s harmonogramem, itinerářem a propočítat cenu, za kterou potencionální zákazník zaplatí. Návrh chci předložit několika cestovním kancelářím a poprosit o posudek. Zájezd bude určen pro studenty a mládež. Plánovaný zájezd jsem prověřila vlastní realizací se členy rodiny.

47

3.8.1 Plánovaný zájezd 3.8.1.1 První den V Londýně jsme navštívili Big Ben, London Eye, Hyde Park, Buckingham palace a Madam Tussauds. Kromě Big Benu jsme museli zaplatit za vstup na atrakce. Dorazili jsme do Londýna, ubytovali se a vydali do Buckingham palace. V Buckingham palace jsme museli být 11.30 hodin. dopoledne, jelikož naše prohlídka vnitřních prostor paláce začínala ve 12.00 hodin. Jen pro zajímavost Buckingham palace nebývá otevřený pro veřejnost neustále. Bývá to jen v létě a lístky musíte mít zakoupené dopředu, jelikož o to bývá velký zájem. Naše další zastávka byla na London Eye a Big Ben. Ve čtyři hodiny odpoledne jsme se vydali do muzea Madam Tussauds. Skončili jsme kolem šesté odpolední a vrátili se zpět do mého domu. 3.8.1.2 Druhý den Navštívili jsme Katedrálu Sv. Pavla, Tower of London a Greenwich. V osm jsme se vydali do katedrály. Vstupné bylo zdarma. Od katedrály Sv. Pavla jsme se vydali pěšky okolo řeky Temže na Tower Bridge. Odtud mohli vstoupit na vyhlídkovou cestu, která je mezi dvěma sloupy. Vydali se na metro a mohli spatřit Tower of London, kde jsou uloženy královské šperky, které jsou striktně hlídané. Ve dvě hodiny jsme odjeli metrem na Greenwich. Zde jsme strávili dvě hodiny a navštívili námořní muzeum a astronomickou observatoř, kterou prochází nulový poledník. Kolem páté hodiny jsme se vydali zpět domů. 3.8.1.3 Třetí den Byl pojat v duchu Trafalgar square a Hradu Windsor. Po snídani jsme se vydali na hlavní autobusové nádraží, odkud jsme odjeli autobusem na Windsor. Cesta trvala hodinu. Windsor je velmi zajímavý historický hrad. Královskou rodinu jsme bohužel neviděli. Podívali jsme se dovnitř hradu a pokračovali po krásné ozdobné královské zahradě. V jednu hodinu odpoledne jsme se vydali zpět do centra Londýna. Odtud jsme navštívili Trafalgar Square.

48

3.8.1.4 Čtvrtý den Předposlední den jsme strávili v Nothing Hill Carnivals. Tento karneval se pořádá každoročně dva dny v ulici Nothing Hill v Londýně. Nedělní den je zaměřen na rodiny s dětmi a pondělí pro mladé jedince a ostatní. Je to druhý největší pouliční festival na světě. Tento karneval začal už v roce 1959 jako odezva na skličující stav mezilidských vztahů. Odehrávaly se zde velké rasové nepokoje. V dnešní době se událost bere jako oslava Londýnské multikulturní různorodosti, která je ovládaná karibskou kulturou. Události se účastní až 850 000 lidí. [13] Vyrazili jsme v devět hodin ráno na metro a dorazili na ulici Nothing Hill. Pořádaly se zde různé akce a soutěže pro malé děti, které se mohly také převléct za masku a jít v průvodu. Průvod karibských kultur začínal ve dvanáct hodin. Trval necelé dvě hodiny. V průvodu se mísilo několik skupin převlečených do masek a tančících převážně na karibskou muziku. V popředí šla obrovská skupina lidí hrajících na bubny. Osobně jsem se události účastnila a byl to pro mě nezapomenutelný zážitek.

Obrázek 3: Nothing Hill karneval (zdroj: vlastní foto)

49

3.8.1.5 Pátý den Poslední den našeho výletu byl vyhrazený jenom a pouze na nakupování a navštívení Richmond parku. Londýn je světoznámé místo určené nejenom pro nákupy. Najdeme zde plno exkluzivních obchodů, obchodních center a módních domů. Oblíbené ulice jsou Oxford Street, Covent Garden, Knightsbridge, kde můžete najít téměř vše, co si přejete. Navštívili jsme Oxford Circus, Regent Street, Piccadilly Circus a Oxford Street. Po nákupech jsme si ještě stihli zajít do Richmond Parku. V blízkosti tohoto parku je také Ham, Kingston upon Thames, Wimbledon, Roehampton a východní Sheen.

3.8.2 Popis památek 3.8.2.1 Buckingham Palace Je to oficiální sídlo britského panovníka. Zde sídlí královna Alžběta II. se svojí královskou rodinou. Pořádají se zde akce státního významu, pořádané dvorem. Je to velká turistická atrakce, která je uvnitř přenádherná. Nachází se zde hudební salón, galerie významných malířských umělců, trůnní sál, zelený salón a další. Nejznámější balkón se skleněnými dveřmi byl vyzdoben v čínském stylu. V přízemí severního křídla bývají ubytováni návštěvy hlav států, které jsou označovány jako „belgické komnaty“. Za palácem se rozkládají nádherné zahrady, které jsou soukromé a největší zahrady v Londýně. Palác může navštívit i veřejnost v letních měsících. Prostředky ze vstupného jsou použity na rekonstrukci paláce Windsor. Po smrti princezny Diany se královna rozhodla porušit protokol a v den pohřbu vyvěsila státní vlajku. Od té doby je vlajka vyvěšována v nepřítomnosti královny, úmrtí či státního smutku. [17] 3.8.2.2 Big Ben Hodinová věž, která je součástí Westminsterského paláce vedle Temže. Ve věži na severovýchodní straně zasedá parlament. Big Ben je jméno hlavního zvonu věže, který odbíjí každou hodinu. Věž je vysoká 96,3 metrů a navržena ve stylu viktoriánsko – gotickém. Ve své době byly hodiny největší ve světě. Jsou známě svou spolehlivostí a přesností. [1]

50

3.8.2.3 London Eye Londýnské oko je největší vyhlídkové kolo na světě. Bylo postaveno v roce 1999 a je vysoké 135 metrů. Nachází se v Londýnském obvodu Lambeth mezi Westminsterským a Hungerfordským mostem. „Autory návrhu kola byli architekti David Mrks, Jule Barfieldová, Maloclm Cook, Mark Sparrowhawk, Steven Chilton a Nic Bailey. Britové vytvořili hlavní otáčecí část, konstrukce vlastního kola vznikla v Holandsku, hřídel a náboj kola byla vyrobena v České republice, ložisko, na kterém se kolo otáčí, bylo vyrobeno v Německu, kabiny po cestující vznikly ve Francii a lana jsou z Itálie.“ [9] Kolo obsahuje 32 klimatizovaných kabinek. Jedna otáčka trvá přibližně 30 minut. Kolo je velice populární. Navzdory své popularitě je finančně ztrátové.

Obrázek 4: Londýnské oko (zdroj: vlastní foto)

3.8.2.4 Madam Tussauds Madam Tussaudová zahájila svou pracovní kariéru snímáním masek z obětí francouzské revoluce. Modelovala z vosku postavy politiků, herců, sportovců, rockových hvězd.

Uspořádala svou první výstavu v roce 1835 na Baker Street.

Muzeum má několik oddělení. K nejzajímavějším můžeme zařadit Chamber of Horror. Je to Síň Hrůzy, kde jsou vystaveny původní posmrtné masky z Francouzské revoluce. Jednou z dalších zajímavých síní je Garden Party, kde se návštěvníci procházejí mezi 51

slavnými osobnostmi v životní velikosti. Premiere Night je soustředěna na osobnosti zábavního průmyslu. Grand Hall je obklopena figurínami členů královské rodiny. 3.8.2.5 Katedrála Sv. Pavla V roce 1666 byla katedrála v troskách a po katastrofické události byl pověřen Christopher Wren, aby vymyslel návrhy rekonstrukce. Katedrála slouží ke státním ceremoniím. Chrám je postaven v renesančním a barokním stylu a je inspirována bazilikou Svatého Petra v Římě. V chrámu se nacházejí tři ochozy. První se jmenuje Šeptající ochoz (Whispering Gallery), Kamenný ochoz (Stone Gallery) a poslední je Zlatý ochoz (Golden Gallery). Uvnitř katedrály se nachází sochy, plakety a památníky známých osobností. Například památník věnovaný Lordu Nelsonovi. Konal se zde sňatek prince Charlese a Diany Spencerové. V roce 2001 se zde konaly smuteční obřady Teroristických útoků 11. září 2001. 3.8.2.6

Londýnský Tower

Tower byl symbolem soudních procesů, vězení, mučení a poprav. Je to jedna z nejnavštěvovanějších památek. První pevnost postavil Vilém Dobyvatel. Londýnský Tower má 19 věží a byl pojmenován podle vysoké Bílé věže – White Tower, která byla postavena v roce 1097. Uvnitř hradeb se vyskytují domy, kaple, kasárny a další budovy. Součástí vnitřních hradeb stojí Krvavá věž. Hrad navštíví okolo dva a půl miliónu návštěvníků ročně. Stará se o něj 42 strážců Beefeaters, kteří jsou oblečeni do červenočerných uniforem. Korunovační klenoty se objevují v kasárnách Waterloo Barracks, na které si musíte vystát frontu. [21] 3.8.2.7 Tate Modern Stojí na Milbank s výhledem na řeku Temži. „Jsou zde uložena nejlepší díla britského malířství od dob Tudorovců až do 20. století i elektrická a nekonvenční sbírka moderního malířství a sochařství z celého světa.“ [7]

52

Kromě toho se zde nacházejí slavné olejové malby, dopisy, skici, akvarely a malířovy pracovní sešity. Díla jsou seřazena chronologicky od 16. století až do přítomnosti. Díla Pabla Picassa, Pollocka, Warhola a další. 3.8.2.8 Greenwich V Royal Observatory Greenwich se měří světový čas. Od roku 1884 zde sídlí i muzeum. Objevíte zde stopy námořní a královské minulosti. 3.8.2.9 Windsor Castle Je to známý hrad, který je už přes 900 let královskou rezidencí. Významnou roli hraje Round Tower (kulatá věž), nad kterou vlaje vlajka, kdykoliv pobývá panovník na hradě. V horní části opevnění věže se nachází Královský archív a sbírky fotografií. Horní nádvoří – Waterloo Chamber reprezentační sál postaven na oslavu vítězství v bitvě u Waterloo. V areálu hradu se také nachází Albert Memorial Chapel. U Windsorského hradu se rozprostírá velký park a Savillské zahrady. [21] 3.8.2.10 Trafalgar Square Je to náměstí v centru Londýna. Má připomínat bitvu u Trafalgaru, která se konala v roce 1805. Zvítězilo Britské námořnictvo v Napoleonských válkách. V centru stojí Nelsonův sloup. Nelsonův sloup je obklopen fontánami a sochami lvů, které vytvořil sir Edwin. [20]

53

3.8.3 Itinerář Tabulka 6: Itinerář

3.8.4 Chronologická příprava 3.8.4.1 Časový harmonogram zájezdu I. den Praha – Londýn (letecky) Sraz účastníků

07:00

Odjezd směr Praha

08:25

Přílet Londýn Heathrow

09:35

Celkový čas: 2 hodiny Odjezd Londýn Heathrow (metro)

10:15

Příjezd Londýn centrum

11:00 (ubytování v hotelu W2)

Buckingham Palace

12:00

Big Ben

14:30

London Eye

15:00

Madam Tussauds

16:30

Po prohlídce návrat do hotelu, večeře.

54

II. den Katedrála Sv. pavla, Tower Bridge, Tate Museum, Greenwich Hotel – Katedrála Sv. Pavla

08:30 (metrem 10km, 5min)

Katedrála – Tower Bridge

pěšky 2km

Tower Bridge – Tate Modern

10:00 (pěšky, 2,3km)

Tate Modern – Greenwich

11:00 (metrem 14km, 10min)

Greenwich – hotel

14:45 (metrem 20km, 20min)

Celková délka: 44 km III. den Vyjedeme z Londýna v 8.00 hodin na hrad Windsor autobusem, který jezdí pravidelně po dvou hodinách. Londýn – Windsor (bus)

8 – 9:00

Windsor – Londýn

14 – 15:00

Londýn – Trafalgar Square

15 – 15:15 (metrem)

Trafalgar Square

15:15 – 17:00

Návrat do hotelu a večeře Celková délka: 90 km IV. den Z hotelu na ulici Nothing Hill metrem. Celý den na karnevalu. Celková délka 12 km / tam a zpět V. den Londýn – Piccadilly Circus

8:00 (metrem)

Celková délka: 16 km / tam a zpět VI. den Sraz účastníků

5:45

Londýn centrum – Londýn Heathrow 6:30 Odlet z Londýna

07:50

Přílet do Brna

10:50

Celkový čas: 2 hodiny

55

Příjezd do Prahy v dopoledních hodinách v 11 hodin. 3.8.4.2 Program zájezdu I. den Odlet z Prahy do Londýna Buckingham palace, Big Ben, London Eye, Hyde Park, Madam Tussauds. II. den Katedrála Sv. Pavla, Tower Bridge, Tate Museum, Greenwich. III.den Celodenní výlet do paláce Windsor a poté navštívení Trafalgar Square v centru Londýna IV. den Strávení celého dne na Nothing Hill karnevalu. V. den Celodenní nakupování, návštěva známých ulic a Richmond parku, Oxford Street, Covent Garden, Oxford Circus, Regent Street, Piccadilly Circus. VI. den Cesta zpět do ČR. Odlet z Londýna v 13:40. Předpokládaný přílet okolo 11. hodiny. 3.8.4.3 Doprava Studenti využijí pravidelné letecké dopravy společnosti British Airways. Společnost patří mezi největší aerolinky v Evropě a vznikla v roce 1972. Zajišťuje domácí lety a lety na krátkou a dlouhou vzdálenost do destinací po celém světě. Letadla jsou vybaveny polohovatelnými sedadly, WC, občerstvením, klimatizací a zabudovanou televizí do sedadel. Stevardky obsluhují a starají se o cestující a jejich potřeby. Cena letenky do Londýna a zpět stojí 3 664 Kč. 3.8.4.4 Ubytování Studenti budou ubytováni v hotelu The W14 Hotel & Bar přímo v centru Londýna (16 22 Gunterstone Road, West Kensington, Londýn, Anglie). Zde jsou k dispozici šestilůžkové pokoje, čtyřlůžkové pokoje, třílůžkové a dvoulůžkové pokoje. Kapacita penzionu je 60 osob. Ceny pokojů jsou od 594 Kč (za šestilůžkový

56

pokoj) do 1 250 Kč (dvoulůžkový pokoj) za noc. Pohodlný hotel je vybaven kuchyňkami a televizí. V kuchyňce je lednice, vařič, rychlovarná konvice a základní nádobí. Sociální zařízení a koupelna je na pokojích. V tomto ubytovacím zařízení studenti přespí 5 nocí. 25 lidí se rozdělí do čtyřlůžkových pokojů za £ 20,5 = 594 Kč. Ubytování pro průvodce za £ 20,5. 3.8.4.5 Stravování Hotel The W14 Hotel & Bar mají v nabídce služeb snídani zdarma. Obědvat budou v některé z restaurací na trase zájezdu. Účastníci budou mít teplé večeře v Restauraci The Cumberland Arms, která je pět minut od Hotelu. 3.8.4.6 Kalkulace zájezdu Šesti denní zájezd do Londýna s jedním průvodcem. Celkové náklady na dopravu

115 525 Kč

Náklady na průvodce

1 000 Kč/den (živnostenský list)

Ubytování se snídaní

£ 20,5 = 594 Kč/noc

Cena zájezdu zahrnuje všechny vstupy 3.8.4.6.1 Přímé náklady Tabulka 7: přímé náklady

položka cena/den počet libra cena bez DPH DPH cena s DPH Ubytování 594 Kč 5 20,5 2 970 Kč 14% 3 385,80 Kč Vstupy 91,3 2 313 Kč 20% 2 775,60 Kč Letenka 3 664 Kč 3 664,00 Kč Lístek na metro 15 435 Kč 435,00 Kč Bus Windsor 18 522 Kč 522,00 Kč celkem 10 782,40 Kč

57

Tabulka 8: Kurzové riziko PP

položka Lístek na metro Autobus Vstupy Ubytování celkem kurz. riziko celkem

cena 435 Kč 522 Kč 2 313 Kč 594 Kč 3 864 Kč 10% 4 250 Kč

Přímé náklady celkem: 11 168,4 Kč. 3.8.4.6.2 Vstupné na památky Tabulka 9: ceny vstupů

£15,5 £28,8 £15 £17 £15

Buckingham palace Madam Tussauds Katedrála Sv. Pavla Windsor Castle London Eye celkem £ celkem Kč

91,30 2647,7

3.8.4.6.3 Náklady na průvodce Tabulka 10: Výpočet stravného za průvodce

čas v sazba v zahraničí librách hodiny I. 15 40 II. 24 40 III. 24 40 IV. 24 40 V. 24 40 VI. 5 40 celkem v £ Celkem v Kč dny

nárok 2/3 100% 100% 100% 100% 1/3

krácení 35% 25% 25% 25% 25% 70%

průvodce obdrží 17,33 30,00 30,00 30,00 30,00 4,00 141,33 4098,67

58

Tabulka 11: Náklady na průvodce – nepřímé náklady

položka Ubytování Stravné Mzda Vstupné celkem

cena/den počet 594 Kč 5 1 000 Kč

6

bez DPH 2 970 Kč 4 099,00 Kč 6 000 Kč 2 313 Kč 15 382 Kč

Ubytování:

£ 20,5/os/noc . 5 = £ 102,5 = 2 972,5 Kč

Mzda:

1000 Kč/den

Vstupy:

£ 91,3 = 2 647,7 Kč

DPH suma s DPH 14% 3 385,80 Kč 20% 4 918,80 Kč 20% 20%

2 775,60 Kč 17 080 Kč

Tabulka 12: Kurzové riziko NN

položka Strava Ubytování Vstupy celkem kurz. Rozdíl celkem

cena 4 099 Kč 3 385,80 2 775,60 10 260 Kč 10% 11 286 Kč

Nepřímé náklady celkem: 18 106 Kč.

59

3.8.4.7 Výpočet ceny zájezdu pro jednu osobu Tabulka 13: cena zájezdu na osobu

Letenka Lístek na metro Autobus Vstupy Ubytování KR (10%) celkem na průvodce stravné ubytování mzda vstupy KR (10%) celkem celkem na osobu Celkové náklady Marže 10% Prodejní cena

bez DPH DPH Přímé náklady 3 664 Kč 435 Kč 522 Kč 2 313 Kč 20% 2 970 Kč 14% 386 Kč 10 290 Kč Nepřímé náklady 4 099 Kč 2 970 Kč 6 000 Kč 2 313 Kč 1 026 Kč 16 408 Kč 656 Kč 10 946 Kč 1 095 Kč

20% 14% 20%

20%

s DPH 3 664 Kč 435 Kč 522 Kč 2 776 Kč 3 386 Kč 386 Kč 11 168 Kč

4 919 Kč 3 386 Kč 6 000 Kč 2 776 Kč 1 026 Kč 18 106 Kč

219 Kč 18 325 Kč

Cena zájezdu pro jednu osobu je 18 325 Kč.

3.8.5 Topografická příprava 3.8.5.1 1. den

Obrázek 5: Mapa Brno – Londýn

60

3.8.5.2 2. den

Obrázek 6: Mapa Hotel – Buckingham Palace

Obrázek 7: Mapa Big Ben – London Eye – Madam Tussauds

3.8.5.3 3. den

Obrázek 8: Mapa Hotel – katedrála Sv. Pavla

61

Obrázek 9: Mapa katedrála Sv. Pavla – Tower Bridge

Obrázek 10: Mapa Tate Modern - Greenwich

62

3.8.5.4 4. den

Obrázek 11: Mapa Hotel – Nothing Hill

3.8.5.5 5. den

Obrázek 12: Mapa Hotel – Piccadilly Circus

63

4 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo specifikovat anglickou kulturu, postoje a hodnoty. Dalším cílem bylo vyhotovit realizovatelný zájezd do Velké Británie, který osloví nejen zájemce, ale také cestovní kanceláře. V úvodu je seznámení s pojmy. Teoretická část zahrnuje charakteristiku Velké Británie a praktická část obsahuje život ve Velké Británie a její zajímavosti spolu s vymyšleným praktikovatelným zájezdem. V současnosti je Velká Británie jednou z velmi oblíbených a nejnavštěvovanějších turistických destinací. Nejen obyvatelé České republiky navštěvují tento stát pro svou turistickou atraktivitu, ale také za prací a zdokonalením si anglického jazyka. Velkým lákadlem pro turisty je také zajímavá a odlišná kultura, tradice, zvyky, velmi přívětiví lidé, krásná příroda a další zajímavosti. Mým prvním cílem bylo napsat odlišnosti a více specifikovat život ve Velké Británii. Velká Británie byla značně ovlivněna svým historickým vývojem. Britská kultura se zcela odlišuje od jiných. Britové jsou na svou zemi velmi pyšní a jejich přílišná zdvořilost někdy nezná mezí. Velkým rozdílem od České republiky je výchova dětí. Děti jsou zde vychovávány opatrovatelkami a maminky těžce pracují nebo v opačných případech pracují otcové a matky se starají o svůj vzhled a s výchovou jim napomáhají opatrovatelky. Výchova dětí je zde liberálnější než u nás. V bakalářské práci jsem se snažila přiblížit britskou kulturu, povahu, chování, stravu a bydlení podrobněji, aby lidé, kteří v této zemi ještě nebyli, se mohli obeznámit se životem na této zemi, než se vydají na cesty. Každý člověk by se měl zajímat o zemi, do které má namířeno, aby věděl aspoň základní zvyky a seznámil se s kulturou neznámého prostředí. Mým druhým cílem bylo zrealizovat zájezd. Po vymyšlení zájezdu, jsem oslovila padesát cestovních kanceláří a poprosila je o posouzení mého zájezdu. Chtěla jsem, aby se vyjádřili jak v pozitivním tak i v negativním slova smyslu. Rozeslala jsem e – maily padesáti cestovním kancelářím a odpovědi jsem se dočkala jen od dvou cestovních kanceláří. Jedna se nazývá H–Code–Travel a druhá je Campana tour.

64

Campana tour mi napsala několik poznámek a výtek k mojí práci, které bych tady ráda citovala: 1) „V Lonýně chybí některé památky, které by stály za návštěvu (Cutty Shark, London Dockladns, Soho China Town…) 2) Metro není nejšťastnější, což takhle používat lodě hop on a hop off busy? 3) Služby v zahraničí nejsou zatížené DPH 4) Naopak postrádám v kalkulaci marži. CK musí platit své zaměstnance, odvádět daně, tvořit zisk, platit nájmmy, energie, telefony… 5) Odměna průvodci je velice nízká. Myslím, že nikdo nebude tuto práci dělat na živnostenský list za 1000,- den. Zjistěte si hodinové mzdy třeba řemeslníků v ČR. Myslíte si, že vzdělaný a jazykové vybavený průvodce má tak nízký honorář? 6) Jak vás učí kalkulovat riziko neobsazenosti? Zájezdy bych v takové formě nepřijal, myslím, že jste na dobré cestě, avšak k dosažení cíle byste měla ještě věnovat další úsilí.“ Druhý ohlas od cestovní kanceláře H–Code–Travel už nebyl tak negativní, cituji: „Myslím, že je dobře vypracovaný. Itinerář se dá použít pro realizaci zájezdu. Jen pozn. Při větší skupině musíte naplánovat větší časové odstupy od jednotlivých vstupů- při pěti lidech se to zvládne, ale skupina 20 a více lidí je problematičtější. Nemáte žádnou rezervu u nákladů na průvodce- může se stát, že neobsadíte zájezd na 100%. Počítejte i s rizikem pohyblivosti měn. Jinak je to v pořádku, přeji vám mnoho štěstí při závěrečných zkouškách…“ Po vypracování turistického zájezdu jsem zjistila, že to není vůbec nic jednoduchého. Všechno musí sedět a odpovídat skutečnosti, jelikož kdyby se něco vypracovalo nepromyšleně nebo neuváženě, nedokážu si představit, jak by to potom vypadalo na skutečném reálném zájezdě. Můj vypracovaný zájezd měl pár nedostatků, které bych určitě vypilovala zkušenostmi, které bych časem získala jako průvodce či v cestovní kanceláři. Stále si myslím, že moje práce by mohla být přínosem pro cestovní kanceláře, které by chtěly zkusit změnu a vydat se do zahraničí letecky a po zemi se pohybovat městskou hromadnou dopravou. Je to mnohem složitější se vyznat v zemi, ve které jste vůbec nebyli a jezdit zde 65

například metrem a městskou hromadnou dopravou. Nic ale není nemožné a pro mnohé by to mohla být výzva. Zpracováním bakalářské práce pro mě bylo velkým přínosem. Zkusila jsem si vymyslet realizovatelný zájezd a zjistila, jak je to složité. Také jsem zjistila, že mě tyhle výpočty a vymýšlení velice baví a je to velmi přínosné a zajímavé pro můj budoucí život a praxi. Vyhledávání, rozesílání a čekání na odpovědi emailů pro mne bylo taky velmi zábavné a naučné. Z velkého množství odpověděli jen dva a ne na moc pozitivní úrovni. Z toho pro mě plyne, že se musím ještě hodně učit a získávat nové a nové zkušenosti, abych byla v oboru nejlepší.

66

5 Seznam použité literatury [1] Big Ben: wikipedia.org [online]. 29.3.2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Big_Ben [2] Dějiny Spojeného království. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 8. 2. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Spojen%C3%A9ho_kr %C3%A1lovstv%C3%AD [3] Demography of England. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 29 February 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Population_of_England [4] Ekonomická charakteristika země Velká Británie. BusinessInfo.cz [online]. © 1997-2011

[cit.

2012-04-03].

Dostupné

z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/velka-britanie-ekonomicka-charakteristikazeme/4/1000687/ [5] ELSE, David. Anglie. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2004, 926 s. ISBN 80-7237900-3 [6] HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. Upravené vydání Praha: Idea Servis, 2001. ISBN 80-85970-36-8 [7] HUMPHREYS, A. VELKÝ PRŮVODCE NATIONAL GEOGRAPHIC Velká Británie. 1. vydání Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1703[8] KINDERSLEY, D. Velká Británie. 1. vydání Velká Británie: Dorling Kindersley Limited, 1995. ISBN 80-249-0188-9 [9] Londýnské oko: wikipedia.org [online]. 10.3.2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lond%C3%BDnsk%C3%A9_oko [10] Minimální mzda v Anglii. www.anglickysen.cz [online]. 01 Říjen 2011 [cit. 201204-03]. Dostupné z: http://www.anglickysen.cz/cs/prace-v-anglii/62-minimalnimzda-v-anglii.html [11] Nezaměstnanost ve Velké Británii. In: Aktualne.cz [online]. 16. 11. 2011 [cit. 2012-04-03].

Dostupné

z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=721791 [12] Nothing Hill Carnival: anglie.cz [online]. 2006-2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z:

http://www.anglie.cz/notting-hill-carnival-pestrobarevny-karibik-uprostred-

londyna/

67

[13] Nothing Hill karneval: wikipedia.infostar.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://wikipedia.infostar.cz/n/no/notting_hill_carnival.html [14] Nothing Hill karneval: wikipedia.org [online]. 16.3.2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Notting_Hill_Carnival [15] Parlament Spojeného království. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 10. 12. 2011 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Parlament_Spojen%C3%A9ho_kr% C3%A1lovstv%C3%AD [16] Religions in Britain. WOODLANDS JUNIOR SCHOOL. Project Britain: British Life & Culture [online]. UK, © 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.woodlands-junior.kent.sch.uk/customs/questions/religions.html [17] ROGERS, A. Lidé a kultury. 24. publikace Praha: Nakladatelství dům OP, spol. s.r.o., 1994. ISBN 80-85 841-13-4 [18] Skryté tradice Spojeného království. In: JODLOVÁ, Lenka. Blog - Lenka Jodlova: blog.iDNES.cz [online]. 26. srpen 2009 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://jodlova.blog.idnes.cz/c/97987/Skryte-tradice-Spojeneho-kralovstvi.html [19] Spojené království. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 17. 4. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD [20] Trafalgarské

náměstí: wikipedia.org [online].

Dostupné

13.2.2012

[cit.

2012-04-03]. z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Trafalgarsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3 %AD [21] WASSON, E. Dějiny moderní Británie. 1. Vydání Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-3267-1

5.1 Další internetové zdroje: http://www.hostelworld.com/hosteldetails.php/The-W14-Hotel-andBar/London/50220?sc_sau=avdc&sc_pos=13 http://www.nationalexpress.com/coach/?utm_campaign=affiliates&utm_medium=af filiates&utm_source=affiliatewindow http://www.thecumberlandarmspub.co.uk/food/ http://www.britishairways.com/travel/fx/public/en_cz?eId=111011×tamp=042 8114754

68

6 Seznam obrázků a tabulek 6.1 Seznam obrázků Obrázek 1: Anglické děti v uniformách ......................................................................... 35 Obrázek 2: Bydlení v Londýně ...................................................................................... 40 Obrázek 3: Nothing Hill karneval .................................................................................. 49 Obrázek 4: Londýnské oko ............................................................................................ 51 Obrázek 5: Mapa Brno – Londýn ................................................................................... 60 Obrázek 6: Mapa Hotel – Buckingham Palace ............................................................... 61 Obrázek 7: Mapa Big Ben – London Eye – Madam Tussauds ....................................... 61 Obrázek 8: Mapa Hotel – katedrála Sv. Pavla ................................................................ 61 Obrázek 9: Mapa katedrála Sv. Pavla – Tower Bridge................................................... 62 Obrázek 10: Mapa Tate Modern - Greenwich ................................................................ 62 Obrázek 11: Mapa Hotel – Nothing Hill ........................................................................ 63 Obrázek 12: Mapa Hotel – Piccadilly Circus ................................................................. 63

6.2 Seznam tabulek Tabulka 1: Národní složení ............................................................................................. 29 Tabulka 2: Složení majoritních náboženství ................................................................... 29 Tabulka 3: Dělení země .................................................................................................. 29 Tabulka 4: Sčítání lidu ................................................................................................... 31 Tabulka 5: Míra nezaměstnanosti Londýna za posledních pět let ................................. 46 Tabulka 6: Itinerář .......................................................................................................... 54 Tabulka 7: přímé náklady ............................................................................................... 57 Tabulka 8: Kurzové riziko PP ......................................................................................... 58 Tabulka 9: ceny vstupů ................................................................................................... 58 Tabulka 10: Výpočet stravného za průvodce .................................................................. 58 Tabulka 11: Náklady na průvodce – nepřímé náklady ................................................... 59 Tabulka 12: Kurzové riziko NN ..................................................................................... 59 Tabulka 13: cena zájezdu na osobu ................................................................................ 60

6.3 Seznam grafů Graf 1: Etnicita anglické populace 2001 ........................................................................ 30 Graf 2: Etnicita anglické populace 2009 ........................................................................ 30

69