speciál
Partneři přílohy
audit, daně
audit, daně
II/III
Foto profimedia.cz koláž E15, na titulní straně profimedia.cz
Povinnost. Od letošního roku se povinnost podat daňové přiznání elektronicky nově vztahuje na všechny majitele datových schránek bez výjimky. Povinnost zřídit si datovou schránku zatím je jen pro firmy a státní správu.
Přílohu připravili:
Vlastimil Poliačik, editor
Veronika Havlíčková, manažerka přílohy
Účetnictví – nutná formalita nebo životní potřeba? V těchto týdnech se o účetnictví mluví více než v jiných měsících roku a je tomu tak hlavně proto, že se nezadržitelně blíží termín pro podávání daňových přiznání. Před pár roky uveřejnila Vysoká škola ekonomická v Praze studii, z níž vzešla informace, že přibližně 80 procent malých a středních podniků účetnictví vnímá pouze jako nutnou přípravu právě pro potřeby daní. Je tomu ale opravdu tak?
Ú
četnictví je informační systém, který je starý v podstatě jako stát sám. V době, kdy se o daních téměř nevědělo nebo se pro jednoduchost vybíraly takzvaně „z hlavy“, existovala již okolo 4500 let př. n. l. ve většině tehdejších civilizací nějaká forma vedení záznamů – účetních knih za účelem interní kontroly. A stejné je to s účetní agendou dodnes. Snad jen
občas máme dojem, že jeho pravá podstata byla zapomenuta.
Právní úprava Účetnictví má vlastní právní úpravu – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který předepisuje dostatečně tvrdé požadavky na jeho správnost, úplnost, prokazatelnost a přehlednost. Tyto specifické rysy z něj dělají mimořádně
významný důkazní prostředek, a to nejen pro daňové řízení. Roli účetnictví posílila i rekodifikace soukromého práva. Nový občanský zákoník stanoví vyvratitelnou domněnku, že systematické, posloupně prováděné a proti změnám chráněné záznamy jsou spolehlivé. A toto je přece popis účetních knih! Přímo zákon, není-li prokázán opak, jeho pravdivost předpokládá.
Najdete zde cenné informace, co a kdy se stalo, i osoby, které danou transakci schválily. Údaje z jednotlivých záznamů tak mohou být důležitým důkazem zdaleka nejen pro finanční úřad či orgány činné v trestním řízení. Zcela určitě se tak mohou hodit i pro doložení škody pro pojistné plnění či nejrůznější reklamace.
Uzávěrka a výkazy Obdobně je tomu s účetní závěrkou a zveřejňovanými účetními výkazy. Povinnost zveřejnit účetní závěrku posouvá význam účetnictví zase mnohem dál než „pouhé“ daňové přiznání. Účetní výkazy jsou podkladem pro naše obchodní partnery nebo pro ban-
ky při rozhodování o úvěrech. Zde je jejich věrohodnost mimořádně důležitá, neboť nastanou-li problémy se splácením a ukážou se chyby v účetnictví vedoucí ke zkreslení výkazů, nenechá na sebe obvinění z úvěrového podvodu dlouho čekat. Budeme-li se na význam účetnictví dívat čistě ekonomicky, jedním ze základních ukazatelů úspěšnosti podnikání je hodnota společnosti. V případě jejího nákupu či prodeje se tak investoři dívají na kvalitu účetnictví a jakýkoli nedostatek se na kupní ceně podílů může projevit. A jsme-li už u hodnoty obchodní společnosti, nemusíme ani chodit daleko – její význam se může ukázat v situacích, které s sebou život přináší naprosto běžně, jako například rozvod manželství či dědické řízení.
Odpovědnost jednatele Zákon o obchodních korporacích ukládá povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví jednatelům. Tím, že zákonodárce v poměrně stručně a obecně definovaných povinnostech jednatele explicitně zmiňuje vedení účetnictví, je vyjádřen veřejný zájem na jeho správnosti. Dokazuje to, že nejde jen o okrajovou či „daňovou“ záležitost. Tato úprava převzatá již z původního obchodního zákoníku je navíc posílena povinností členů orgánů společností jednat s péčí řádného hospodáře, což lze bez podpory účetních dat zajistit jen stěží. Pakliže sám jednatel neprokáže, že své povinnosti řádného hospodaření splnil, může to pro něho mít vážné osobní důsledky, a to zejména v podobě odpovědnosti za škodu, která společnosti vznikla. Zabezpečením vedení agendy pro jednatele vztah k účetnictví nekončí. Je to totiž valná hromada společníků, která schvaluje účetní závěrku, a povinností jednatele je jí tuto informaci předložit. V případě, že valná hromada rozhodne o výplatě podílů na zisku, je to nakonec opět jednatel, který před výplatou musí ověřit, že společnost na ni má dostatek volných peněžních zdrojů. V opačném případě k výplatě podílů na zisku přistoupit nesmí. V této chvíli se opět bude opírat o údaje z účetnictví. Samozřejmě je zjevné, že každý jednatel každé společnosti nemůže vést
účetnictví osobně a nelze to po něm ani spravedlivě požadovat. Již jsme uvedli, že povinnost jednatele zabezpečit účetnictví pro společnost je dlouhodobě v právním řádu zakotvena. Proto již nastala situace, kdy se k odpovědnosti jednatelů za tuto oblast vyjádřil i Nejvyšší soud. Jednatel se odpovědnosti za případnou škodu, kterou způsobí porušením této povinnosti, zprostí, jestliže prokáže, že zajistil vedení účetnictví v předepsaném rozsahu kvalifikovanou osobou. Na definici toho, kdo je taková kvalifikovaná osoba, bohužel česká legislativa i judikatura stále čeká. Nicméně vodítka výběru správné účetní (či účetního) zcela jistě jsou. Řada lidí dá velmi na osobní doporučení. Objektivními hledisky však jsou zcela určitě vzdělání a délka praxe. Vzdělávání nemusí být jen ve školském systému. Na poli účetnictví jej může plnohodnotně nahradit systém certifikace, který úspěšně funguje v naší zemi více než 15 let. Zajímavé může být pro výběr účetních i jejich členství v profesní organizaci. Vedle praxe a znalostí je naprosto nezbytná i jejich etická kvalita daná tím, že účetní agendy představují souhrn opravdu citlivých údajů. Garanci přihlášení k etickému kodexu dává např. členství v profesní Komoře certifikovaných účetních, jiné profesní organizace umožňují hlásit se k němu dobrovolně.
Účetnictví jako pomoc při rozhodování Komunikace s účetními je pro každou jednotku naprosto klíčová. Kvalitní účetnictví pak zajistí nejen dodržování povinností vůči státu i samotné společnosti či jejím vlastníkům, ale mělo by být nápomocno manažerům při jejich každodenním i strategickém rozhodování. A ti menší podnikatelé, kteří řeknou, že účetnictví nepotřebují? Jak ví, kdy a komu zaplatit fakturu či zda už mají očekávat platby od svých odběratelů? Prostě jak zjistí, „jak na tom momentálně jsou“? A proč zapisovat do sešitů či vést „excelovské“ tabulky, když úplně stačí zeptat se své účetní? Účetní a účetnictví jsou totiž pro všechny podnikatelské či neziskové subjekty stejně tak (ne)obyčejné jako ona pověstná sůl. Magdaléna Králová Komora certifikovaných účetních
speciál
Petr Adámek: Mějte rádi inventury
K
inventurám firmy přistupují dosti rozličně, a přestože jsou důležité, poměrně významná část i velmi laxně. Podle Petra Adámka, výkonného ředitele společnosti DANTEM – profesionální inventury, ji některé společnosti neprovádějí vůbec. E15: Inventury nejsou nijak oblíbené. Jak ji může firma využít pro svůj pro spěch? Je pravda, že se tradičně jedná o velice nepopulární činnost a snad kromě specializovaných firem ji nemá rád prakticky nikdo. Provedení inventarizace je však bohužel – a z pohledu některých vlastníků firem i bohudík – jednou se základních podmínek pro sestavení účetní závěrky, přičemž věrohodnost inventur má ověřovat také auditor. Inventury však mají význam i zcela praktický, výsledky inventur jsou nezřídka kritické pro řízení zásob, logistické procesy, kontrolu hospodaření s dlouhodobým majetkem, ale mají i důležité daňové důsledky. Proto by firmy měly mít inventury rády. E15: K jakým nejčastějším chybám při inventarizaci dochází? Zdaleka nejčastějším nedostatkem je případ, kdy se inventury neprovádějí vůbec nebo velmi nedokonale. To může mít podobu buď úplné eliminace fyzických inventur, nebo poměrně obvyklé praxe, kdy se inventura provádí takříkajíc „od stolu“ formálním potvrzením očekávaného stavu bez jakéhokoli fyzického ověřování. Nemusí se přitom vždy jednat o špatný úmysl, často bývá příčinou nedostatečný akcent důležitosti inventur nebo zcela chybějící kontrola. Pokud se totiž při inventurách nepoužívají pro identifikaci čárové kódy či podobná technologie, jedinou účinnou kontrolou inventury totiž zůstává opětovná inventura a porovnání výsledků s inventurou předchozí. To je ovšem časově velice náročné a málokdy k tomu dojde. E15: To ale znamená, že když není čárový kód, tak je alespoň evidenč
ní označení. Setkáváte se s tím, že není ani to? Často se setkáváme s nedostatky v označení majetku a jeho popisu v evidenci, které mají za následek nemožnost jednoznačné identifikace majetku. To znemožňuje kvalitní vypořádání inventurních rozdílů, což může vést k situaci, kdy se historické problémy postupně kumulují, až se nakonec evidence se skutečností rozejde úplně. Jediným řešením je pak provedení důkladné inventury, a to na základě kvalitně připravené metodiky a následně přijetí příslušných systémových opatření. E15: Kdy je výhodné inventury out sourcovat? Pokud má někdo potřebu získat nezávislý pohled na stav majetku či zásob, outsourcing je řešením vždy. Aby však externí inventury zároveň přinesly nárůst efektivity a tím i snížení nákladů, musí být externí partner schopen zboží či majetek identifikovat bez expertních znalostí. Nezbytnou podmínkou je tedy obecně zavedení systému automatické identifikace, nejčastěji pak technologie čárových kódů. Pokud se tyto technologie používají správně, pak lze předpokládat, že externí partner inventury dokáže provádět přesně a rychle zároveň. >mik
audit, daně
IV/V
speciál
Hrozí pokuty i bez varování Richard Kau cký: Datová schránka přináší stejné výhody Dvoutisícovou pokutu dostane letos každý, kdo má povinnost posílat finančním úřadům daňové formuláře elektronicky, a místo toho je podá v klasické „papírové“ podobě. Pokud daňové přiznání nepodáte vůbec, úředníci vám budou moci nově uložit sankci bez varování.
B
ičem na živnostníky a zástupce firem, kteří by nadále zahlcovali finanční správu (FS) klasickými tiskopisy s daňovým přiznáním, má být dvou až padesátitisícové penále. Na několik desítek tisíc se může pokuta vyšplhat, pokud sama finanční správa vyhodnotí, že jí firma nebo živnostník odmítáním elektronizace výrazně ztěžuje práci. Velký pozor si musejí dát i podnikatelé, kteří přiznání nedodají vůbec. Úředníci je totiž nebudou muset vyzývat k nápravě a pokuta přijde bez varování. V takovém případě může dosáhnout až půl milionu korun. Podle aktuálních čísel hrozba sankce dopadne v příštím roce na více než 500 tisíc firem a živnostníků. V roce 2014 měli povinnost podávat elektronická přiznání pouze plátci daně z přidané hodnoty (DPH). U firem to platilo bez výjimky, u fyzických osob jen tehdy, pokud jejich obrat za předcházejících dvanáct měsíců přesáhl šest milionů korun, případně pokud měli jinou povinnost posílat podání elektronicky (například ti, kteří měli povinnost podat souhrnné hlášení podle § 102 zákona o DPH).
Změny jen pro majitele Od roku 2015 se ovšem tato povinnost nově vztahuje na všechny majitele datových schránek bez výjimky. Novela z dílny ministerstva financí nicméně nenutí všechny poplatníky, aby si datové schránky zřizovali. Povinné jsou jen pro firmy a státní správu. Pro fyzické osoby byly dosud dobrovolné a nemělo by se to zatím měnit. Fyzické osoby ovšem pro elektronickou komunikaci potřebují buďto datovou schránku nebo tzv. e-podpis. „Změna se týká pouze těch poplatníků, kteří už datovou schránku mají. Letos ji budou povinně využívat i pro komunikaci se správcem daně, jak už to koneckonců celá řada majitelů datových schránek dělá dobrovolně dnes,“ uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Tento rok už tedy musejí s FS komunikovat elektronicky plátci daně s datovými schránkami a dále také firmy, jež potřebují mít účetní uzávěrku ověřenou auditorem. To jsou aktuálně akciové nebo obchodní společnosti s ročním obratem nad 80 milionů korun, počtem zaměstnanců nad 50, případně aktivy v hodnotě přes 40 milionů korun.
V elektronické formě pro ně bude povinná veškerá komunikace, tj. přihlášky k registraci, změny údajů, všechna oznámení, evidence či daňová podání.
Lidštější přístup sociálky Původním záměrem legislativců bylo i to, aby letos existovala pro živnostníky, zaměstnavatele, ale například i lékaře a zdravotnická zařízení povinnost platit elektronicky i České správě sociálního zabezpečení. Nakonec ovšem zůstanou elektronická podání dobrovolná. Tentýž zákon, který zavádí pokuty za nepoužívání datových schránek u finančních úřadů, totiž u „sociálky“ stejnou povinnost ruší. Také ČSSZ chce, aby co nejvíce lidí využívalo datové schránky, ale zvolila odlišnou strategii než finanční správa. Místo restrikce a hrozby pokut nabízí pomoc. Její zástupci totiž připouštějí, že by povinnost elektronické komunikace způsobila mnoha firmám a živnostníkům nemalé potíže. Podnikatel tak bude moci s pomoci úředníků elektronické podání vyplnit přímo na pobočce ČSSZ. Jakub Procházka psáno pro businessinfo.cz
Elektronická podání Co bylo povinné v roce 2014:
Foto profimedia.cz
Přiznání k DPH pro všechny firmy pro fyzické osoby, jejichž obrat za poslední rok přesáhl šest milionů, nebo fyzické osoby, které mají povinnost elektronických podání ze zákona (např. ti, kteří měli povinnost podat souhrnné hlášení podle § 102 zákona o DPH ) Co je povinné v roce 2015: Daňová přiznání ke všem daním, přihlášky k registraci, změna údajů, všechna oznámení, evidence pro plátce daně, kteří mají datovou schránku bez výjimky pro plátce daně, kteří musejí mít ze zákona účetní uzávěrku ověřenou auditorem
jako interne tové bankovnictví
D
Sdružuje všechny možné typy podání, které je možné podat elektronicky datovou schránkou, které publikuje buď stát, nebo které jsme vytvořili na základě popisu veřejného rozhraní publikované státem jako třeba daňové podání fyzických osob. Každý živnostník si může udělat obrázek, jaká podání má k dispozici v elektronické podobě, a zvážit, zda pro něj nebude výhodnější si o datovou schránku zažádat. Počty formulářů se průběžně rozšiřují a budou rozšiřovat, tak jak stát bude přijímat strukturovaná data pro další zpracování přímo ve svých agendách bez zbytečného přepisování. Připravují se vychytávky pro občany se zjednodušením zahájení správního řízení z mobilního telefonu – vyfotím černou skládku, špatné dopravní značení, nevyžádaného podomního prodejce u rodičů a podobně – s automatickým výběrem úřadu podle GPS souřadnic, pro OSVČ elektronická faktura posílaná do datové schránky úřadu v oficiálně schváleném formátu a podobně. Samozřejmě publikujeme jakákoli další podání, které buď poskytnou úřady, nebo po nich bude velká poptávka – s jedinou podmínkou – žádný tisk a podpis modrou, ale jen Podejto datovkou!
atové schránky byly spuštěny v roce 2009. Zatím jich vzniklo na 600 tisíc. Podávání každoročních přehledů o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení výhradně elektronicky mělo být pro podnikatele a živnostníky povinné už od roku 2013, ale stále se posouvá. O problematice Informačního systému datových schránek hovoří Richard Kaucký, předseda představenstva společnosti Sofware 602, která u projektu stála téměř od počátku.
E15: Proč podle vás projekt s datovými schránkami ještě není zcela v provo zu, respektive stále se oddaluje jejich (povinné) využití pro všechny podni katele? Nejsem zastáncem elektronizace za každou cenu a již vůbec ne toho, aby stát nařizoval, jak s ním má občan komunikovat – když ho platí – a notabene, aby ho pak ještě trestal. V oblasti licencovaných činností státem, tedy podnikání, nepochybně stát může zvýhodnit elektronickou komunikaci, to je uvolnit ji zdarma a naopak zpoplatnit zpracování listinné komunikace. Typické je zakotvit, že v listinné komunikaci stát vyžaduje na podání nalepit kolek, který kryje náklady na zpracování do elektronické podoby ve formě dat pro další zpracování. Samozřejmě od státu očekávám, že mi na druhou stranu zpřístupní elektronicky podání tak, abych je nemusel kombinovat s listinným potvrzením, což pak není elektronické podání… Pro představu, co tím myslím – například když žádám o zařazení do Seznamu odborných dodavatelů v programu Nová zelená úsporám, tak to vypadá jako velmi pěkně udělané elektronické podání, ale ve skutečnosti končí pokyny následovně: Po elektronickém podání žádosti formulář vytiskněte, podepište a včetně příloh (originály nebo úředně ověřené kopie) doručte ve lhůtě 30 kalendářních dní fondu, a to poštou nebo osobním podáním na adrese… Žádosti o zápis jsou vyřizovány chronologicky dle data doručení listinných podkladů! To jistě není vina datových schránek, ale
věc nastavení procesů na straně státních úřadů. Berte to jako příklad, stejně jsme na tom jako podnikatelé nebo občané, když řešíme úvěr nebo hypotéku u banky. E15: V čem všem je projekt Informační ho systému datových schránek (ISDS) přínosem pro firmy a občany? Z hlediska občana, který rutinně používá internet, datová schránka přináší stejné výhody jako internetové bankovnictví, to je primárně spoří čas, kdy nemusím na přepážku pro doporučeně doručenou zásilku. Vzhledem k fikci doručení v listinné podobě, nejste-li zastižen, jedenáctý den vhodí poštovní doručovatel dopis do schránky a má se za doručeno ať jste, kde jste, mě ale zároveň chrání například před šikanózní exekucí – musí mi být doručena takzvaná předžalobní výzva, chrání mě před podvodným převodem nemovitos-
ti – změny v katastru se majitelům hlásí do datové schránky, umožňuje pružně a beze ztráty bodů řešit drobné dopravní přestupky doručené městskou policií a podobně. Pro podnikatele a firmy má navíc efekt, že v komunikaci se státem nemusí posílat nic v listinné podobě, a řadu procesů spojených s výkazy, které vyžaduje stát – daňová, sociální a podobně, mohou automatizovat a odesílat přímo ze svých systémů. Opět u firem se šetří čas a poštovné. E15: Kvůli nepříliš dobré schopnosti státní správy komunikovat s podnika teli a využít beze zbytku projekt ISDS jste vyvinuli společně s Newps.cz a Da tasys aplikaci Podejto.cz. Jak to ulehčí lidem při komunikaci se státem? Je to portál primárně určený živnostníkům, kteří běžně komunikují internetem.
E15: Lidé stále mají k využití internetu na práci s citlivými informacemi ne důvěru. Je ISDS respektive Podejto. cz bezpečné? Systém datových schránek prochází každý rok bezpečnostním auditem nezávislou třetí stranou. Každý týden zasedá takzvaný tým bezpečnosti, který vyhodnocuje rizika obecného charakteru (bezpečnostní „díry“ na operačních systémech a jejich „záplaty“ apod.) i rizika změnových požadavků na nové funkce systému. Zkrátka neustálá prevence a zpětná kontrola je jediný způsob, jak kontinuálně pracovat na bezpečnosti jakéhokoliv informačního systému – proto spíše připomíná rigidní internetové bankovnictví. A Podejto.cz bezpečnosti jde naproti tím, že tam žádná data prostě nejsou – zadáte svoje IČ, které vám přidělil stát nebo ID datové schránky, vyberete
podání, dynamicky se doplní data, která o vás stát vede a zpřístupnil je (a ještě je občas „drze“ ve svých formulářích chce znovu, ačkoli je má nebo si je může podle zákona zjistit), vy doplníte specifické údaje a pak podáte datovou schránkou. Takže potenciální útočník si může zjistit pouze to, co je veřejné, podání máte v odeslaných datových zprávách, které si můžete uložit u sebe nebo si pořídit službu, která vám datové zprávy drží v systému. E15: Jak je v této oblasti oproti Česku daleko západní Evropa? V Evropě je od srpna 2014 platné nařízení, které mj. fixuje ekvivalenci elektronického doporučeného doručení důvěryhodným poskytovatelem s jeho právní neodmítnutelností. Toto nařízení (v odborné hantýrce pod zkratkou eIDAS) má „přechodné“ období na zavedení s vyhodnocením v roce 2020. Česko toto nařízení de facto zavedlo v uplynulé „pětiletce“ a vláda bude nyní díky čisté úspoře na poštovném (v současné době doporučená zásilka do vlastních rukou s dodejkou stojí beze slev 49 korun) „vybírat dividendu“ v řádu okolo dvou miliard korun ročně. Po procesní i legislativní stránce v Evropě udáváme tón zejména s onou ekvivalencí listinné a elektronické podoby, a to jak zásilek, tak dokumentů. Co do počtu přenesených zpráv a počtu uživatelů je na tom výborně zejména Dánsko, které svůj systém e-Boks postupně nabízí i svým severským sousedům, Estonsko je naopak daleko v implementaci a využití elektronické identity občanů (tam nám ale moc nechybí pro splnění evropského nařízení díky rozběhu základních registrů). E15: Kdy myslíte, že česká firma téměř vyruší papír? Jak jsem již uváděl na začátku, nejsem militantní zastánce elektronizace… Důležité je umět provozovat hybridní model a elektronizovat procesy, které jasně přidávají pro firmu hodnotu v tom, že bude poskytovat lepší služby než konkurence, nebo jí šetří náklady. >mik
audit, daně
VI/VII
V dnešním fóru jsme dali v oblasti daně a auditu příležitost renomovaným firmám vyjádřit se k v současné době poměrně hodně diskutovaným tématům - dvojí zdanění a due diligence.
Lenka Kohanová: Věnujte se svému byznysu
Konec dvojího nezdanění zisků?
F
ormulář přiznání k dani z příjmů byl v důsledku novelizace zákona rozšířen o přehled transakcí se spojenými osobami. Povinnost vyplnit formulář mají zejména ty společnosti, které splnily podmínky obratu (80 milionů korun), aktiv (40 milionů korun) či počtu zaměstnanců (50) a obchodovaly s propojenými zahraničními subjekty. Tento krok jsme, ruku na srdce, všichni čekali již nějaký čas. Vlády OECD tak reagují na situace, kdy si subjekty v mezinárodním prostředí pomáhají některými kombinacemi zákonných ustanovení jednotlivých států k nízkému daňovému zatížení. Společnosti se totiž v některých případech brání dvojímu zdanění tak agresiv-
ně, že ke zdanění vlastně nedojde vůbec. V mnohých případech toho dosáhnou kombinací přesunu zisku, nastavením cen nákupů a využitím platných zákonů. Jakkoli jsou podnikatelské motivy v některých případech pochopitelné, situace, kdy nejsou placeny daně nikdy, nikde a nikomu, není žádoucí. Bránit přeshraničním přesunům zisku je kvůli roztříštěnosti daňových předpisů a informační nerovnováze po dlouhou dobu obtížné, ale v současnosti dochází k výrazným změnám. Příkladem je plán OECD nastavit pravidla sběru údajů od poplatníků a metodiku pro analýzu dat. Česká finanční správa již uplatňuje zákonné prostředky pro získávání databá-
O společnosti APOGEO Group je skupina českých poradenských společností poskytujících ucelený servis v oblastech: Tax & Transaction (daně, finance), Auditorské služby, Účetnictví a mzdy, Outsourcing mezd a personální agendy, Služby znaleckého ústavu a oceňování, Management Consulting, SMART Companies (trustové služby a ready-made společnosti), SMART Office (sídla a služby virtuálních kanceláří).
ze údajů, která umožní analýzu napříč odvětvími a identifikaci podezřelých subjektů v mezinárodním měřítku. Získané údaje vyhodnotí analytický software, který data společnosti porovná s ostatními, se specializovanými databázemi, a identifikuje odchylky od hodnot tržně obvyklých. Pokud společnost zjištěný rozdíl uspokojivě nedoloží, hrozí jí sankce, například doměření daně. Očekáváme, že se finanční správa zaměří nejprve na ty, kdo vykazují ztráty a zároveň mají mateřskou společnost v zahraničí. Jak se potvrzuje v běžném životě, znamená to jednak doplňování údajů do přílohy daňového přiznání, jednak možnost rozšíření kontroly o oblast, které se až donedávna společnosti obvykle nevěnovaly vůbec. Pro společnosti je proto klíčové mít dokumentaci cen mezi spojenými osobami jednak pro vyplnění formuláře, jednak pro budoucí obhajobu při daňové kontrole.
O
utsourcing je dnes běžná služba v mnoha oborech včetně účetního. Přesto některé především české firmy s využitím této služby stále váhají. O výhodách outsourcingu hovoří Lenka Kohanová, partnerka společnosti Brantl & Partners, která na trhu s daňovým poradenstvím, outsourcingem účetnictví a auditorských služeb patři již šest let k předním českým firmám.
Tomáš Pacovský partner poradenské skupiny APOGEO Group
Due diligence se vyplácí
P
oslední dobou se setkáváme s četnější poptávkou po zpracování tzv. due diligence. Co vlastně due diligence znamená? Dobrá definice je např. „hloubkové prověření podniku z důvodu zvýšení důvěryhodnosti a snížení rizik“. Obvykle se zpracovává pro potenciálního investora a mělo by v zásadě předcházet každé akvizici společnosti. Detailní znalost podniku slouží nejen pro zjištění případných rizik a jejich omezení, ale i pro objektivní stanovení kupní ceny. Podstatou je samozřejmě právní due diligence. Naše společnost se však zabývá zejména účetním a daňovým due diligence. Obsahem takové prověrky není audit, se kterým se due diligence často zaměňuje. Společně s klientem vytyčíme základní oblasti zkoumání, které mají pro investora největší význam, respektive kde klient vidí potenciální nebezpečí a rizika (například pořízení majetku, závazky vůči společníkům, mezinárodní vztahy). Obecně se due
Ladislav Dědeček partner skupiny HLB PROXY
O společnosti HLB PROXY se již od roku 1991 zabývá daňovým poradenstvím, auditem a účetnictvím. Ke specializaci patří i ekonomická due diligence a zpracování dokumentace k transferovým cenám.
diligence provádí za období posledních tří zdaňovacích období, což se odvíjí zejména od rizik doměření daně. Nicméně je užitečné podívat se i dále do historie. Například způsob pořízení majetku, nastavení odepisování, správnost účetních metod atd. ovlivní ekonomiku společnosti s dopadem na účetní výsledek a základ daně z příjmů i do současnosti. K největším nesrovnalostem dochází při kontrole finančních transakcí se zahraničím. A nejedná se jen o problematiku kalkulace transferových cen či DPH. Převody peněz zahraničním společníkům mají dopad na srážkovou daň v současnosti. Podezřelé občas bývají i finanční převody krátce před záměrem společnost prodat. Celkově se investorům vyplatí, když provedou řádné ekonomické due diligence. Naše zjištění má obvykle vliv na nové ocenění vlastního kapitálu společnosti, což se pak může projevit ve sjednané kupní ceně a stanovení dostatečné výše „zádržného“ z kupní ceny na pokrytí zjištěných rizik.
E15: Která firma, respektive kdy by společnost měla uvažovat o outsour cingu účetních procesů? Obecně lze říci, že outsourcing nejen účetních procesů, ale řekněme veškerých obslužných procesů, které se přímo netýkají vlastního předmětu činnosti firmy, je vhodným řešením pro firmu jakékoli velikosti nebo jakéhokoli oboru podnikání. Firmy dnes z velké části již nechtějí řešit tuto agendu vlastními pracovníky, neboť zjišťují, že outsourcingem jim mimo jiné odpadá starost o výběr vhodných pracovníků, jejich materiální zázemí, zaškolení nebo jejich odborný rozvoj, čímž v konečném důsledku docílí úspory provozních nákladů. Prakticky se tak mohou věnovat pouze svojí hlavní činnosti. Odpověď na otázku, kdy uvažovat o outsourcingu, je tak závislá pouze na rozhodnutí, zda se chceme věnovat jen byznysu a obslužné činnosti svěřit do rukou odborné firmy, nebo se i starat o tyto záležitosti vlastními silami. V současné době je outsourcing účetních procesů ve většině případů využíván zejména začínajícími firmami. Na druhou stranu i etablované společnosti využívají outsourcingové služby, které jsou však mnohem komplexnější a zahrnují nejen vedení účetnictví, ale i další nadstavbové prvky, jako je specifický reporting, řízení financí a tak podobně. E15: Kdy je výhodnější pro firmu vy užít komplexní nabídky outsourcin gu a kdy je lepší jen částečně? Dle našeho názoru záleží na složitosti vnitropodnikového prostředí. V určitých
Foto E15 Michael Tomeš
Fórum E15
speciál
případech je praktičtější zajistit některé procesy vlastními pracovníky, i když zejména v souvislosti s rozvojem informačních technologií lze prakticky většinu činností zajistit prostřednictvím externích partnerů. Navíc v mnoha případech je možné pravidelné nasazení externích pracovníků přímo do firmy, čímž lze například eliminovat i případné obavy ze ztráty kontroly nad danou oblastí nebo ze vzniku problémů v komunikaci s poskytovatelem outsourcingových služeb. E15: Mimo účetní poradenství nabízí te i jiné služby. Které lze, případně je dobré přidat k outsourcingu? V dnešní době je standardem nabízet služby formou tzv. one-stop-shop, kdy zákazník získá celý balík služeb od jednoho poskytovatele, aniž by musel individuálně hledat účetního, daňového poradce, právníka a další odborné profese pro řešení svých záležitostí. Naše kancelář tak vedle komplexních účetních služeb nabízí také daňové poradenství, vedení
mzdové agendy, přičemž součástí těchto služeb je například i zajištění právní pomoci prostřednictvím spolupracujících advokátních kanceláří či služeb oceňování. Spojení těchto služeb tak zákazník ocení nejen při řešení každodenní agendy, ale zejména při řešení složitějších případů, jako je například prodej a nákup firmy, různé formy přeměn atp. E15: Jak přistupují dnes české firmy k outsourcingu? Lze to srovnat se společnostmi západní Evropy? Outsourcing dnes představuje hojně poptávanou formu zajištění podpůrných činností. Současně sledujeme trend v posunu běžného zpracování účetnictví k agendám s vyšší přidanou hodnotou, které na účetnictví navazují. V tomto směru nevidíme rozdíl mezi Českou republikou a západní Evropou. Je zde také patrný vliv zahraničních společností, kdy i v rámci velkých koncernů dochází k centralizaci těchto činností do specializovaného subjektu. >pol
02/&%3)/.¿,. ).6%.
PROFESIONÁLNÍ INVENTURY
