MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství
Bc. Lenka Frodlová
Spánek v seniorském věku Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.
Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně
pod
vedením doc. PhDr. Miroslavy Kyasové, Ph.D., a na základě informačních zdrojů, které jsou uvedeny v závěrečném soupisu literatury.
Brno 29. března 2012 Bc. Lenka Frodlová
Poděkování Děkuji doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady při vypracování diplomové práce. Děkuji všem zúčastněným respondentům za ochotu vyplnit dotazník. V neposlední řadě děkuji sestře, rodině a svému příteli za jejich podporu během zpracovávání této diplomové práce.
OBSAH
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 6 1
CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU .......................................................................................... 7 1.1
Definice spánku ........................................................................................................................... 7
1.2
Rytmus spánku a bdění ................................................................................................................ 7 Další cirkadiánní rytmy ...................................................................................................... 9
1.2.1 1.3
Fyziologie spánku ...................................................................................................................... 10
1.4
Stadia spánku ............................................................................................................................. 11
1.4.1
Bdělost ............................................................................................................................. 11
1.4.2
Non-REM ......................................................................................................................... 11
1.4.3
REM ................................................................................................................................. 12
1.4.4
Spánkové cykly ................................................................................................................ 13
1.5
Potřeba spánku .......................................................................................................................... 13 Projevy nedostatku/nadbytku spánku ............................................................................... 17
1.5.1 1.6
Faktory ovlivňující spánek ........................................................................................................ 18
1.7
Význam spánku ......................................................................................................................... 22
1.8
Vyšetření spánku ....................................................................................................................... 23
1.8.1
Anamnéza ........................................................................................................................ 23
1.8.2
Škály a záznamníky ......................................................................................................... 26
1.8.3
Polysomnografie .............................................................................................................. 26
1.8.4
Elektroencefalografie ....................................................................................................... 27
1.8.5
Elektrookulografie ........................................................................................................... 27
1.8.6
Elektromyografie ............................................................................................................. 28
1.8.7
Test mnohočetné latence usnutí ....................................................................................... 28
1.8.8
Test udržení bdělosti ........................................................................................................ 28
1.8.9
Aktigrafie ......................................................................................................................... 29
1.9
Poruchy spánku – klasifikace .................................................................................................... 29
1.9.1
Insomnie ........................................................................................................................... 30
1.9.2
Poruchy dýchání související se spánkem ......................................................................... 30
1.9.3
Hypersomnie centrálního původu .................................................................................... 31
1.9.4
Poruchy cirkadiánního rytmu ........................................................................................... 31
1.9.5
Parasomnie ....................................................................................................................... 32
1.9.6
„Movement disorders“ související se spánkem (poruchy s pohyby ve spánku) ............... 33
1.9.7
Izolované symptomy, odchylky od normálu, nevyřešené problémy ................................ 34
1.10
Léčba vybraných poruch spánku .......................................................................................... 34
1.10.1
Nefarmakologická léčba .............................................................................................. 34
4
1.10.2
2
3
4
Farmakologická léčba ................................................................................................. 35
1.11
Prevence poruch spánku ....................................................................................................... 37
1.12
Specifika spánku ve stáří ...................................................................................................... 38
1.13
Volnočasové aktivity ............................................................................................................ 41
1.13.1
Fyzické aktivity ........................................................................................................... 42
1.13.2
Psychické aktivity ....................................................................................................... 43
1.13.3
Negativní vliv některých fyzických aktivit ................................................................. 44
1.13.4
Rady pro udržení aktivního volného času v seniorském věku .................................... 45
CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY .................................................................................................... 47 2.1
Cíle diplomové práce ................................................................................................................. 47
2.2
Hypotézy diplomové práce ........................................................................................................ 47
METODIKA ................................................................................................................................. 49 3.1
Popis použitého dotazníku ......................................................................................................... 49
3.2
Distribuce dotazníku .................................................................................................................. 49
3.3
Statistické zpracování získaných údajů ..................................................................................... 50
VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA .......................................................................................... 51 4.1
Vlastní položky dotazníku ......................................................................................................... 51
4.2
Statistické zpracování a hodnocení výsledků ............................................................................ 68
4.2.1
Testování hypotézy č. 1 ................................................................................................... 68
4.2.2
Testování hypotézy č. 2 ................................................................................................... 69
4.2.3
Testování hypotézy č. 3 ................................................................................................... 71
4.2.4
Testování hypotézy č. 4 ................................................................................................... 72
4.2.5
Testování hypotézy č. 5 ................................................................................................... 73
5
DISKUSE ...................................................................................................................................... 75
6
NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ........................................................... 80
ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 82 ANOTACE ............................................................................................................................................. 84 LITERATURA A PRAMENY.............................................................................................................. 86 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................... 89 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................ 90 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................. 91 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................................ 92 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... 93
5
ÚVOD
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou spánku, konkrétněji spánkem v seniorském věku. Tato problematika mě už dlouho zajímá a myslím si, že je aktuální. Spánek je pro lidský život nesmírně důležitý, jakékoliv poruchy spánku se mohou odrážet jak na fyzickém, tak i na psychickém stavu člověka. Všeobecným problémem je pravděpodobně to, že většina seniorů svoje problémy se spánkem nijak neřeší, nezabývá se jimi a přiklání se k názoru, že špatný spánek je přirozenou součástí stárnutí a stáří. Je sice pravdou, že s narůstajícím věkem se mění potřeba a fyziologie spánku, není však jednoznačné pravidlo, že vždy bývá příčinou poruchy spánku právě samotné stáří. V teoretické části své diplomové práci se chci zabývat základními informacemi o spánku, jaká je jeho fyziologie, jak se spánek dá vyšetřit. Podstatné je uvést význam spánku a faktory, kterými je spánek ovlivněn. Také chci rozdělit poruchy spánku dle současné klasifikace, jak se jednotlivé poruchy projevují a léčí. Je důležité se zmínit i o prevenci spánkových poruch, která může hrát důležitou roli v předcházení vzniku poruch spánku. Existují i specifika spánku pro osoby v seniorském věku, která budou probrána v příslušné kapitole. Na závěr teoretické části se jen okrajově zmíním o volnočasových aktivitách seniorů, jelikož aktivity ve volném čase mohou mít na spánek vliv. Pomocí dotazníků budou ověřeny stanovené cíle a hypotézy diplomové práce, jejichž hodnocení budou uvedena v praktické části práce. Seniorský věk nemusí automaticky znamenat výskyt poruch spánku, v případě, že je však nějaká porucha spánku zjištěna, měla by být řešena, aby tak nebyl narušený fyzický či psychický stav člověka.
6
1 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU
1.1 Definice spánku Spánek lze definovat jako stav charakteristický člověku, kdy se snižuje mentální i pohybová aktivita, aby tak mohlo dojít k obnovení sil psychických i fyzických, zároveň jsou přítomny reakce na fyziologické i patologické změny odehrávající se v organismu.1
Spánek
je
stav,
který
se
objevuje
rytmicky
a
je
ihned
reverzibilní, neboli vratný.2 Jedná se o děj aktivní, kdy sice naše reaktivita na okolní podněty klesá, ale nedochází k úplné nevnímavosti k okolí. Naše vědomí je i během spánku spojeno s okolním světem, je schopno například měnit polohu a přizpůsobit se tak podmínkám a prostoru, které v danou chvíli máme.3 Spánek může být popisován i z hlediska tří oblastí, a sice oblasti behaviorální, polysomnografické a neurofyziologické. Definice vycházející z behaviorální oblasti popisuje spánek jako stav klidu, kdy je přítomna minimální pohybová aktivita, doprovázena typickou polohou i místem, omezením vnímání podnětů z okolí a zároveň velice sníženým působením na okolní prostředí. Mentální činnost mozku se naprosto liší od stavu bdělosti a opakuje se dle cirkadiánního rytmu. Dle polysomnografické oblasti se spánek dělí na stadia, která budou popsána dále. A v neposlední řadě oblast neurofyziologická popisující děje, které se odehrávají v mozku.4
1.2 Rytmus spánku a bdění Rytmus spánku a bdění se řadí mezi tzv. cirkadiánní rytmy, jejichž perioda trvá zhruba 24 hodin. Lidský organismus má těchto cirkadiánních rytmů více, a sice ještě rytmus vnitřní teploty těla a rytmy sekrece mnoha hormonů.5 Dále sem patří regulace dalších tělesných rytmů jako zažívací a vylučovací procesy, růst a obnova buněk
1
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 11. Srov. ŠONKA, K., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 25. 3 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 14. 4 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 14. 5 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 12. 2
7
a jiné. Název cirkadiánní rytmus je odvozen z latinského jazyka, kdy „circa diem“ znamená „asi den“, tedy oněch 24 hodin cyklu.6 Organismus lidského těla má jakési vnitřní hodiny (tzv. „pacemaker“), pomocí nichž se řídí mnohé důležité fyziologické děje v těle. Tento pacemaker byl lokalizován v mozku, konkrétně v hypotalamu. Je tvořen shlukem nervových buněk (tzv. jádro) a je umístěn nad zkřížením optických nervů (chiasma opticum), proto se nazývá suprachiazmatické jádro. Pro spánkový rytmus je velice důležité, jelikož bylo dokázáno, že u lidí s poškozením tohoto suprachiazmatického jádra je rytmus spánku a bdění porušen, vyskytuje se nepravidelnost, chybí jakýkoliv systém.7 Suprachiazmatické jádro (nucleus suprachiasmaticus) přijímá vnější podněty (hlavně pravidelné střídání světla a tmy) a dokáže synchronizovat vnější rytmus trvající 24 hodin s cyklem vnitřním, který trvá 24,5 až 25 hodin. Zpětnou vazbou dokáže i suprachiazmatické jádro ovlivnit rytmickou sekreci melatoninu, což je hlavní hormon, jež určuje cirkadiánní rytmus.8 Melatonin je tvořen v šišince (epifýze). Jedná se o žlázu s vnitřní sekrecí, malé velikosti, umístěna je hluboko v mozku mezi jeho polokoulemi. S velikou pravděpodobností je šišinka významná pro biologické rytmy, jak rytmy denní, tak i roční. Melatonin tedy vyvolává spavost.9 Největší vrchol vylučování hormonu melatoninu je v čase minimálního příjmu světelného signálu. Když hladina melatoninu kolísá, dojde k přenosu informací o cirkadiánním rytmu do celého organizmu a nastane tak synchronizace velké části systémů a funkcí v těle. Přesný mechanizmus navození spánku působením melatoninu není detailně znám. Pravděpodobné je jeho dvojí působení na spánek: přímé hypnogenní působení anebo ovlivnění zpětnou vazbou na vlastní vnitřní cirkadiánní pacemaker.10 Cirkadiánním rytmem je zajištěno, že tělesné funkce i vzor spánku probíhají v asi 24hodinovém cyklu, a to bez ohledu na prostředí okolo nás. Výzkumy bylo zjištěno, že vnitřní hodiny regulující rytmus spánku a bdění opravdu existují. Dobrovolníci byli zkoumáni v podzemních krytech, které byly neustále osvětleny a dokonce více, než je běžné. I přesto byl u nich zachován režim, kdy se pravidelně probouzeli i usínali a cyklus trval o něco málo déle než 24 hodin.11
6
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 22. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 12. 8 Srov. ŠONKA, K., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 27 – 28. 9 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 23. 10 Srov. ŠONKA, K., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 28. 11 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 24. 7
8
Kromě suprachiazmatického jádra, které slouží jako vnitřní hodiny a řídí rytmus spánku a bdění, existuje ještě i jiný systém, nazývaný „faktor S“. Jedná se o skupinu látek, které se tvoří v těle během bdění a jejich působení lze přirovnat k hypnotikům. Pokud je „faktoru S“ v těle nashromážděno dostatečné množství, dojde k tomu, že člověk usne. Dojde-li k dosažení hraniční hodnoty, jedinec usne, i když se spánku snaží odolávat. „Faktor S“ má i takovou vlastnost, že během spánku dochází k jeho spotřebovávání. Funkci „faktoru S“ lze tedy shrnout tak, že když člověk bdí, tak se spánkový faktor v těle vyrábí a shromažďuje a po dosažení určité hladiny dojde k usnutí. Při spánku naopak dochází k jeho spotřebovávání, a jakmile se člověk probudí, začíná „faktor S“ shromažďovat od začátku. Odborný termín pro „faktor S“ zní „homeostatická regulace spánku“.12 Existuje i pojem infradiánní rytmy, což znamená ovlivnění spánkového cyklu člověka různými ročními obdobími. Člověku je přirozená tendence, že vstává, jakmile je světlo a jde spát, až je tma. Z čehož vyplývá, že déle spí v zimním období než v letním. Vysvětlení částečně spočívá v tom, že v zimě jsou dlouhé večery, které jedince nutí jít spát, jelikož má pocit, že je víc hodin. Rána přichází také ještě za tmy, proto se spí déle a oslabuje se tendence vstávat časně.13
1.2.1 Další cirkadiánní rytmy Křivka tělesné teploty během noci klesá, své minimální hodnoty dosáhne na konci noci. Následující probíhající den opět pomalu stoupá. Vývoj tělesné teploty dle cirkadiánního rytmu má vliv na spánek: pokles teploty těla je příznivým obdobím pro usnutí a spánek.14 Sekrece hormonu prolaktinu (PRL) má během dne hodnoty nízké a při spánku je mírný vrchol sekrece. To je spíše závislé na cirkadiánním rytmu než na samotném spánku. Hladina růstového hormonu dosahuje svého maxima v první fázi spánku pomalých vln. K tlumení sekrece tohoto hormonu dochází v REM fázi spánku.
12
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 13. Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 24. 14 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 30. 13
9
Ke snížení hlavních hormonů hypofýzy dochází při přechodu non-REM spánku na spánek REM. Hormon renin svoji hodnotu snižuje na začátku REM fáze a naopak zvyšuje při přechodu z REM fáze do non-REM fáze nebo stavu bdělosti. Vyšší hodnoty na konci noci a nižší na konci dne má hormon aldosteron. Hodnoty jeho koncentrace však nejsou závislé na spánkových stadiích. V neposlední řadě je třeba zmínit hormon melatonin, který svých maximálních hodnot dosahuje během noci.15 Jakmile se přiblíží večer, teplota lidského těla začne klesat stejně jako hladina hormonů, jež má vztah k bdělosti a aktivitě, a sice adrenalinu a kortikoidů. Z tohoto důvodu začíná člověk cítit únavu. Během noci tedy tělesná teplota klesá a svého maxima dosáhne přibližně v pět hodin ráno. V této době je tělesná teplota asi o jeden stupeň Celsia nižší ve srovnání s teplotou večer. Zůstane-li člověk vzhůru celou noc, dojde k tomu, že tělesná teplota bude sice nižší než přes den, ale ne až tak nízká, jaká by byla při spánku. Při nejnižších hodnotách teploty těla dochází k nejvyšší únavě i z toho důvodu, že je zároveň nejnižší hodnota hladiny hormonu adrenalinu.16
1.3 Fyziologie spánku „Retikulární formace je oblast v mozkovém kmeni tvořená sítí nervových jader a nervových vláken, která získává podněty z ostatních částí mozku a míchy a slouží k jejich přepojování do jiných oblastí centrálního nervového systému. Má význam pro řízení důležitých životních funkcí (krevní oběh, dýchání). Působí budivě na mozkovou kůru a podílí se tak na vytváření bdělého stavu (její přerušení znamená ztrátu vědomí).“17 Z oblasti neurofyziologické má tedy retikulární formace význam pro regulaci spánku, bdění a aktivuje organismus při probuzení. Existuje i pojem ARAS (Ascending Reticular Activating System), v češtině znamená ascendentní retikulární aktivační systém. Jedná se o část retikulární formace, která udržuje bdělost kůry mozkové. Mechanismus činnosti probíhá takto: ARAS je složen z nespecifických 15
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 31. Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 26. 17 VOKURKA, M., a HUGO, J., Praktický slovník medicíny, s. 385. 16
10
aferentních drah, jež vedou vzruchy od periferie k retikulární formaci v prodloužené míše, středním mozku a mezimozku. Odtud pokračují až do kůry obou mozkových hemisfér a udržují ji tak ve stavu bdělosti. Ve spánku dochází k fyziologickým změnám, jako je pokles krevního tlaku a pulzu,
rozšíření
cév
na
periferii,
nepravidelně
se
zvyšující
aktivita
gastrointestinálního traktu, relaxace kosterních svalů či pokles bazálního metabolizmu o 10 – 30 %. Fyziologické je i působení hormonu serotoninu, jenž má hypnogenní účinky a také noradrenalinu, který má vliv na REM fázi spánku.18
1.4 Stadia spánku Mezi tři základní funkční stavy organismu se řadí bdělost, non-REM a REM stadium spánku. Mozková aktivita i jeho individuálních částí se v průběhu bdělosti, non-REM a REM spánku liší. Tyto odlišnosti lze zaznamenat elektroencefalograficky, což je vyšetření, které bude vysvětleno v příslušné kapitole.19
1.4.1 Bdělost Bdělost spadá mezi základní součást lidského vědomí. Jak již bylo uvedeno, pro její udržení je důležité působení retikulární formace. Bdělý stav se fyziologicky střídá se stavem spánku. Porušená bdělost zároveň znamená porušené kvantitativní vědomí.20
1.4.2 Non-REM Toto stadium lze rozdělit ještě na další čtyři stadia popisované čísly jedna až čtyři. Stadium jedna a dvě je někdy označováno jako lehký spánek a stadia tři a čtyři jako spánek hluboký či pomalých vln.21
18
Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 71. Srov. ŠONKA, K., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 25. 20 Srov. VOKURKA, M., a HUGO, J., Praktický slovník medicíny, s. 44. 21 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 26. 19
11
Stadium I je možno popsat jako stav usínání. Usínající člověk se postupně psychicky uvolňuje, dochází k relaxaci svalstva, zpomalení srdečního tepu i dýchání a rozostření kontaktu s okolím až kontakt zcela vymizí a pomalu přichází spánek. Jedná se tedy o přechod mezi bdělostí a spánkem.22 Toto stadium trvá pouze pár minut, doprovází jej pohyb očních bulbů ze strany na stranu.23 Následující stadium II je charakteristické tím, že se z něj dá probudit mírně působícími podněty, jako je dotek nebo zvuk (rušivé vlivy z ulice, štěkot psa, převalování osoby spící vedle nás apod.) Pokud k takovému probuzení dojde, nastává u člověka mylný dojem, že vlastně ani nespal.24 Dochází k celkovému zpomalení pochodů v organismu, oční bulby se již nepohybují. Ze stadia III je obtížné jedince probudit, je přítomna relaxace svalů, klesá tělesná teplota i krevní tlak. Velmi hluboké stadium spánku je stadium IV. Klesá srdeční i dechová frekvence (o 20 – 30 %), svaly jsou naprosto relaxované, probuzení je obtížné, organismus toto stadium využívá k regeneraci sil.25 To, jestli se člověk po probuzení cítí odpočatý a svěží, závisí na kvalitě a množství stadií III a IV.26
1.4.3 REM Hormonálně je toto stadium řízeno noradrenalinem. Je zde typická přítomnost snů. Tonus svalstva je snížený, dochází ke svalovým záškubům nejen končetin, ale i celého těla. Je nepravidelnost v rytmu dýchání a činnosti srdce¸ může se objevit krátkodobá zástava dechu. Oční bulby se rychle pohybují. Tělesná teplota i metabolismus se zvyšují, dále narůstá i sekrece žaludečních šťáv.27 Je-li spánek fyziologický, do stadia REM se jedinec dostane zhruba do devadesáti minut po usnutí. Během noci se toto stadium navrací přibližně po
22
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 14 – 15. Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 72. 24 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 15. 25 Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 72. 26 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 15. 27 Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 72. 23
12
devadesáti minutách, každá následující perioda je o něco delší než ta předešlá. Toto opakování je ukončeno asi třiceti minutami REM fáze před probuzením.28
1.4.4 Spánkové cykly „Spánek je nehomogenní funkční stav organismu, pro který je typické cyklické opakování jednotlivých spánkových fází a stadií. Každé z nich je charakterizováno specifickými
změnami
vegetativními,
endokrinními,
elektrofyziologickými
a behaviorálními.“29 Jako spánkový cyklus se označuje doba non-REM spánku (stadia I až IV) a jedna perioda REM spánku. Běžně trvá spánkový cyklus 90 – 120 minut, průměrně se tedy za noc zopakuje asi čtyřikrát až pětkrát. Je obvyklé, že při přechodu z non-REM stadia do stadia REM dojde ke krátkému probuzení. Jedinec však během chvíle opět usíná a na tato probuzení si ani nevzpomene. Trpí-li však nespavostí, věnuje těmto malým probuzením větší pozornost, a proto tak může ještě narušit svůj spánek zvýšenými obavami z toho, že už se mu nepodaří usnout.30 Pro noc je tedy typické, že se zhruba během devadesáti minut spánkového cyklu opakují různá spánková stadia. Non-REM spánek, konkrétněji stadia III a IV (hluboký spánek) je zastoupen převážně v časných nočních hodinách, kdežto periody spánku REM trvají déle později v noci.31
1.5 Potřeba spánku Za normální spánek dospělého člověka je všeobecně považováno to, když jedinec ulehne na lůžko, postupně se uvolní a k usnutí dojde přibližně do patnácti až třiceti minut. K probuzení během noci dojde dvakrát až třikrát, ale jsou to jen nepatrná probuzení, kdy člověk ihned opět usne a ráno si již na tato probuzení ani nevzpomíná. Konečné probuzení přichází v určitou hodinu, obvykle po spánku trvajícím šest až osm hodin. Má-li člověk s navozením či udržením spánku problémy, začne se těmito 28
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 31. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 72. 30 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 16. 31 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 32. 29
13
problémy zabývat, příliš se kontroluje a může se objevit úzkost v důsledku těchto nadměrných obav. Ta pak vyvolává nepříjemné pocity, které spánku škodí a člověka vyčerpávají.32 Je třeba si uvědomit, že potřeba spánku je velice individuální. Liší se jak mezi pohlavími, tak i všeobecně mezi jedinci v souvislosti s životní situací, kterou právě prožívají. Proto se zvyšuje například v období psychického vypětí, stresu apod. Zjednodušené pravidlo říká, že se musí spát alespoň tak dlouho, aby se člověk cítil svěží, odpočatý, a aby ho nepřepadal pocit ospalosti během dne.33 A co je to vlastně ona ospalost? Jde o stav lidského organismu, který se velice ztěžka snaží odolávat spánku. K obnovení sil je zapotřebí určitou dobu spát, ne si jen tak odpočinout v křesle. Ospalost, respektive lidský sklon k usnutí kolísá celkem v pravidelných intervalech, nejvíce pozdě v noci či v brzkých ranních hodinách. Vše je závislé na tzv. cirkadiánních rytmech, které byly vysvětleny výše. Kdežto únava je jen jakýsi momentální fyzický stav, kdy lidský organismus cítí potřebu uvolnit se a chvíli nic nedělat. Je to například po nějaké námaze, kdy stačí pouze si sednout, spočinout, navodit uvolnění a únava může odeznít.34 Dále je nutné dodat, že ospalost je subjektivní či alespoň psychický pocit, jenž jedinec projevuje při neuspokojené potřebě spánku. Potřeba spánku a stav ospalosti spolu tedy souvisejí, zároveň však platí, že i člověk, který nepociťuje ospalost, může trpět nedostatkem spánku. Pro alespoň orientační zjištění vlastní potřeby spánku existuje dotazník, pomocí kterého lze zjistit deficit spánku (viz příloha 1).35 Potřeba spánku se mění i v průběhu života dle daných období ontogeneze člověka. Mění se jak celkové množství spánku, tak i čas, neboli určitá hodina, kdy jde jedinec spát. Odlišuje se nejen potřeba spánku mezi dětmi a dospělými, ale liší se i nároky na spánek v jednotlivých obdobích dospělého věku.36 Novorozenci spí během dne několikrát v opakujících se intervalech, jedná se o tzv. polyfázický spánek. Většinu dne prospí. U kojenců se nejčastěji vyskytuje tzv. trifázický spánek, jelikož běžný noční spánek doplňuje siesta během dopoledne i odpoledne, celkově prospí 18 až 20 hodin, někdy i více. V předškolním věku se potřeba spánku pohybuje okolo dvanácti hodin, tyto děti mají dlouhý spánek v noci a jen jednu siestu odpoledne, 32
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 11. Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 12. 34 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 11 – 12. 35 Srov. COREN, S., Zloději spánku, s. 240 – 241. 36 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 38. 33
14
dopolední spánek tedy mizí. V dospívání je potřeba spát alespoň 8 hodin denně, mizí i odpolední spánek, ten se stává tzv. monofázickým. Jak již bylo uvedeno, potřeba spánku je individuální záležitostí, proto se i v dospělosti vyskytuje veliká rozdílnost v délce spánku. Jednoduché dělení je na tzv. krátké a dlouhé spáče. Uvádí se, že zdravá dospělá osoba spí každý den minimálně šest až osm hodin, některým lidem však stačí hodin pět až šest, případně se vyskytují i tací, jimž stačí spát denně i méně než pět hodin. Naopak jsou i jedinci, kteří potřebují devět hodin a více. Všeobecně lze říci, že lidé v seniorském věku spí o něco méně než lidé v mladším a středním věku, nedá se však jednoznačně konstatovat, že je to vždy pravidlem.37 Další pravděpodobná souvislost s potřebou spánku je spojena s osobností člověka. Málo spící lidé jsou intenzivně pracující extroverti, plní energie, ambicí, oplývající vysokým sebevědomím. Dlouze spící lidé mají tendenci pochybovat, jejich sebevědomí je nižší, jsou nepřizpůsobiví, lehce neurotičtí, kdežto více tvořivější se sklony k umění.38 Nezáleží pouze na samotné délce spánku, ale i na jeho hloubce a kvalitě. I když spí člověk dostatečný počet hodin, nemusí to znamenat, že se po probuzení bude cítit svěží. Zda po probuzení dosáhne jedinec pocitu svěžesti, čilosti a odpočinku, záleží také na přítomnosti hlubokého spánku přes noc a počtu proběhlých kompletních cyklů spánku (což je období spánku od stadia non-REM 1–4 až jedna perioda REM). Jestliže je náš spánek přirozený, tzn., spíme bez přerušení budíkem, pak se většinou probouzíme po určitém násobku spánkového cyklu (čili zhruba po násobcích 1,5 hodiny) a ráno se probudíme, jakmile skončí REM fáze, která uzavírá každý cyklus spánku. Při probuzení po ukončené REM fázi se člověk cítí odpočatý, čilý a zpravidla může bez problému vstát a začít den. V případě, že dojde k probuzení dřív (nebo jedinec nevstane po spontánním probuzení a znovu na určitou dobu usne), je velice pravděpodobné, že se probudí uprostřed cyklu. Potom dojde k tomu, že je přítomen pocit nevyspání, neodpočinutí, nečilosti apod.39 Existuje i typ lidí nazývaných „sova“ nebo „skřivan“ a je to přirovnání spánku lidí ke spánku právě těchto ptáků. Lidé patřící k typu „sovy“ nedokáží usnout dřív jako o půlnoci, tím pádem se ráno pozdě probudí a vstávají později.40 „Sovy“ rády
37
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 18 – 19. Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 36. 39 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 19 – 20. 40 Tamtéž, s. 13. 38
15
ponocují, vstávat brzy ráno považují za utrpení. Postupem dne nabírají sílu, večer jsou aktivnější.41 Lidé typu „skřivana“ dokáží usnout před desátou hodinou večerní a samovolně se probudí brzy ráno.42 Jakmile vstanou z lůžka, jsou čilí a schopní vykonávat aktivity denního života. Během dopoledne jsou plní energie, odpoledne síla klesá a večer už se těší do postele. Srovná-li se cyklický život mezi „sovami“ a „skřivany“, zjistí se, že rozdíl je pouze v tom, že cyklus lidí typu „sovy“ je jakoby posunut asi o dvě hodiny dozadu. Je to zřejmé ve fyziologických oblastech, jako například kolísání teploty těla, množství hormonů a zejména v oblasti psychologické, která se odráží na nejvhodnější době vykonávání činností, jak bylo uvedeno výše. Pro odhalení typu existuje test, který obsahuje deset otázek (viz příloha 2). Po vyhodnocení je možné alespoň orientačně zjistit, zda má člověk blíže k typu „sovy“ nebo „skřivana“.43 K jakému typu se jedinec řadí, je dědičné a závislé převážně na genech vyskytujících se v buňkách suprachiazmatického jádra. V mnoha případech jsou spánkové návyky mezi nejbližšími příbuznými podobné a těžko měnitelné. Oba typy lidí však bývají zpravidla se svými spánkovými návyky spokojení, nestěžují si na nespavost.44 Existují důkazy o tom, že zdřímnutí odpoledne může mít pozitivní účinek na náladu, soustředění a produktivitu. Zdřímnutí by měla zajistit pouze mírná osvěžení a ne sloužit jako náhrada spánku. Délka zdřímnutí by neměla přesahovat třicet minut, jinak dojde k fázi hlubokého spánku, kdy už je obtížné se probudit. S největší pravděpodobností se jedinec bude poté cítit hůře.45 Další nevýhodou odpoledního spánku může být fakt, že večer chybí únava a jedinec prostě nemůže usnout. Je přirozené, že po osmi hodinách bdění klesá schopnost soustředění. Není pravděpodobné, že krátké zdřímnutí (maximálně 30 minut) ohrozí spánek v noci. Avšak zdřímnutí po deseti až dvanácti hodinách bdění může narušit spánek. Jestliže má jedinec pravidelně v noci problémy se spánkem a další den má potřebu zdřímnout si, je možné, že má nesprávně rozvinuté spánkové návyky. Vhodné je proto i skrz únavu zůstat přes den v bdělém stavu, a tak může dojít k obnově správného režimu spánku. Může to však trvat až deset týdnů, proto je důležitá trpělivost.46
41
Srov. COREN, S., Zloději spánku, s. 87. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 13. 43 Srov. COREN, S., Zloději spánku, s. 87. 44 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 13. 45 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 40 – 41. 46 Tamtéž, s. 65. 42
16
1.5.1 Projevy nedostatku/nadbytku spánku Jestliže je občas ztracena nějaká ta hodina spánku, zdraví to neškodí, ale nastává pocit únavy a podrážděnosti. Tělo má schopnost autoregulace, což znamená, že ztracená hodina spánku v jedné noci se vykompenzuje v noci následující. Lidský organismus však takové kompenzace není schopen donekonečna. Nedostatek či úplná ztráta spánku se nazývá spánková deprivace. V tomto stavu dochází k nedostatečnému soustředění, je omezena schopnost tvořit správné úsudky. Dále je zde větší riziko při řízení vozidel či obsluhování některých zařízení. Je omezena schopnost rozhodování, jsou přítomny časté chyby. Při kumulaci únavy se zhoršuje podrážděnost, paměť, rozvíjí se deprese a stres. Tento stres a obavy z další noci bez spánku vedou k dalšímu snížení schopnosti spát a nastává tak stav začarovaného kruhu s únavou a ospalostí. Objektivně je možné pozorovat tmavé kruhy pod očima a nezdravě vypadající pleť. Při dlouhodobé spánkové deprivaci může nastat narušení obranného systému lidského těla. Spánková deprivace ani nenapomáhá zotavování v pooperačním období či v době nemoci.47 Projevy nedostatku spánku lze konkrétněji popsat i z časového hlediska. Jestliže má za sebou jedinec první probdělou noc, následující odpoledne je možné zaznamenat snížení pozornosti (zejména u zrakových podnětů), dále snížení krátkodobé paměti, aktivity a nálady, naopak je možnost i vystupňování až k agresivitě. Po dalších třech až čtyřech dnech se tyto vyjmenované příznaky zesilují, navíc je přítomen pocit ohrožení, může být porušena orientace, třes rukou, poruchy vidění v prostoru či zaostření zraku. Výjimečně až po sto hodinách bez spánku se zvýrazňují poruchy nervových funkcí.48 Pro shrnutí o nedostatku spánku je podstatné uvést tu skutečnost, že dlouhodobé strádání spánku může působit jako neurotizující faktor nebo spouštěč deprese. Proto je důležité dbát na dobrý spánek, je nezbytný pro zdraví, pohodu a výkonnost.49 I nadbytek spánku však má svá úskalí. Jestliže si jedinec dopřává více spánku, než doopravdy jeho tělo potřebuje, postupně se rozvíjí pocity ochabnutí, malátnosti a únavy. Spánek neplní svoji funkci osvěžení, je pouze povrchní a nenastanou hlubší stadia spánku. Člověk po dlouhém spánku očekává osvěžení, ve skutečnosti však bude více unavený, ospalý a rozlámaný. Potřeba spánku je sice individuální, ale ani 47
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 36 – 37. Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 19 – 20. 49 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 20. 48
17
nedostatek, ani nadbytek nejsou vhodné a prohlubují pocit únavy. Nadmíra spánku (až 16 hodin denně) snižuje kondici a zvyšuje únavu. Negativní účinky to má i na kardiovaskulární systém, kdy se prokázalo, že tito lidé trpí více na nemoci srdce a jejich komplikace.50
1.6 Faktory ovlivňující spánek Faktory, které ovlivňují spánek, lze rozdělit do čtyř velkých skupin: 1) fyziologicko-biologické, 2) psychicko-duchovní, 3) sociálně-kulturní, 4) faktory životního prostředí. Do první skupiny patří například věk, nemoc, bolest, příjem stravy a tekutin, pohybová aktivita či změna způsobu života. Věk určuje kvantitu i kvalitu spánku a také způsob a frekvenci, jak se střídají jednotlivé fáze ve spánku. V průběhu života se mění nejen potřeba spánku, ale i jeho délka, hloubka či spánkové fáze. V různých věkových kategoriích jsou pro potřebu spánku individuální rozdíly. Nemoc ovlivňuje spánek tak, že nemocný člověk cítí větší potřebu spát. Nemocí je narušen běžný spánkový rytmus. Důvodů pro problémy se spánkem v době nemoci je mnoho, konkrétněji například bolest či dušnost, které doprovázejí onemocnění a jiné příznaky, dále strach ze zákroků apod. Některé nemoci přímo ovlivňují fáze spánku, a sice jaterní selhání, zánět mozku, deprese atd. Je-li jedinec v době nemoci hospitalizován, změna prostředí a nemocniční harmonogram často negativně působí na spánek, musí vstávat a usínat jinak, než je zvyklý, často bez možnosti vykonávání svých běžných rituálů před spánkem. Příjem stravy a tekutin má na spánek také vliv. Je-li strava přijímaná nevhodně (zvýšený příjem před ulehnutím či naopak hladovění), hubnutí či přibírání na váze, to vše se odráží na spánku. Stejně tak nadměrné množství tekutin před spaním, silná káva nebo alkohol. 50
Srov. PRAŠKO, J., a kol., Chronická únava, s. 111.
18
Vhodně zvolená pohybová aktivita na čerstvém vzduchu se podepisuje na lepším usínání, lepší délce i kvalitě spánku. Po lehké únavě nastává klidný spánek. Je třeba se vyhnout zvýšené námaze před ulehnutím. Do skupiny druhé patří například úzkost, strach, obavy, málo činnosti, ztráta smyslu života. Na zhoršení spánku působí zejména negativní emoce, jako je strach či úzkost, stresové situace, hádka, ztráta nejbližších či dokonce smyslu života, ale i napínavé pořady v televizi, málo možností k různým aktivitám apod. Třetí skupina zahrnuje například vztahy mezi lidmi, rodinné zázemí, problémy ekonomické. Dobrému spánku neprospějí konfliktní situace s lidmi z okolí, problémy s nedostatkem finančních prostředků, ztráta životní role, neschopnost socializace. Poslední čtvrtá skupina zahrnuje například hluk, světlo, ovzduší, tlak vzduchu nebo i samotné zařízení pokoje, kde se spí. Pro dobrý spánek je důležitý klid a intimita. Všechny tyto čtyři skupiny se vzájemně prolínají a ovlivňují.51 Hluk, kterým bývá spánek narušen, patří mezi zevně působící faktory. Vnímavost na hluk bývá individuální, více jsou vnímavější ženy než muži a s přibývajícím věkem vzrůstá i citlivost na něj. Intenzivní náhlý zvuk byl prokázán jako rušivější než hluk konstantní, záleží také, v jakém stadiu spánku se hluk objeví. Podle hloubky spánku dojde k narušení spánkového cyklu, stadia lehkého spánku se snadněji naruší než stadia spánku hlubokého. Teplota v místnosti, kde se spí, je ideální v rozmezí od 18 stupňů Celsia do hodnoty 24° Celsia. Je-li teplota vyšší než 24° Celsia, dochází k častějšímu probouzení a méně REM spánku. Stejně tak příliš nízké teploty spánku také neprospívají. Světlo a tma ovlivňují kvalitu a délku spánku. Pokud je člověk během dne vystaven jasnému a zejména slunečnímu světlu, jeho noční spánek tak bude klidný. Zároveň platí, že pro klidný noční spánek je třeba spát v temné místnosti.52 Základem pro dobrý spánek by měla být ložnice, která je vhodně umístěna, uspořádána a vybavena. Mnohdy si nelze vybrat, kam v bytě či domě umístit ložnici. Má-li však jedinec tuto možnost, měl by jí využít k tomu, že ložnici zařídí v místnosti, která je mimo dosah hluku z ulice a pouličního osvětlení. Je třeba brát v úvahu i světovou stranu, na kterou je ložnice orientována. U starších lidí je vhodné mít okna
51 52
Srov. TRACHTOVÁ, E., a kol., Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, s. 70, 74 – 75. Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 69.
19
směřující na západ, aby tak mohlo dopadat mírné záření zapadajícího slunce, které může působit uklidňujícím dojmem.53 V ložnici by měl jedinec cítit, že je to opravdu místo vhodné k odpočinku, relaxaci a je tam dostatek soukromí. Měla by sloužit pouze pro spánek, případně sex. Mělo by zde dojít k naprostému uvolnění a pocitu soukromí. Existují všeobecná doporučení pro vhodné uspořádání ložnice, je to však individuální záležitostí, nemělo by docházet k přílišným změnám či odstraňování oblíbených věcí. Postel by měla být umístěna tak, aby z ní bylo vidět na dveře. Dále by měla být dána ke zdi, aby hlava měla za sebou pevnou stěnu, která navozuje pocit bezpečí. Neměla by být přímo naproti okna nebo pod ním. V lokalitách, kde je přílišný hluk, je dobré mít okna s dvojitou výplní, dále tmavé závěsy, které zabrání prostupu světla. Je třeba dávat pozor i na umístění zrcadel, která mohou odrážet světlo. Je možno je případně před ulehnutím zakrýt. Oblečení a různé další věci je vhodné uzavřít do skříní, aby nepůsobily na pohled rušivě. Pokojové rostliny pohlcují znečisťující látky z ovzduší, nemělo by jich být ale příliš, jelikož spotřebovávají kyslík. Během spánku je nejlepší tma, vhodně zvolený typ osvětlení má vliv na pocity při pobývání v ložnici. Vhodné jsou stolní lampičky u lůžka a vzhůru svítící nástěnný zdroj, než například ostrá světla. Pro snížení případných alergenů se doporučuje dřevěná podlaha. Pokud jedinec upřednostňuje koberce, měl by zvolit bavlněné, které lze vyprat. Dobře vyvětrané místnosti se dosáhne průvanem, kdy se vymění horký a dusný vzduch. Do ložnice se mohou umístit ionizátory vzduchu, které slouží k očištění vzduchu od prachu, kouře a různých alergenů tím, že uvolňují negativní ionty. Vyvážení mezi pozitivními a negativními ionty vede ke zklidnění a spokojenosti. Negativních iontů ubývá působením ústředního topení, elektrických spotřebičů, umělých látek či prachu, a to pak vede k bolestem hlavy, podráždění a pocitu nepohodlí.54 Každý člověk stráví v posteli zhruba jednu třetinu života, i proto by se mělo dbát na vhodně zvolenou postel a matraci. Subtilní lidé budou pravděpodobně upřednostňovat měkkou matraci pro lepší přizpůsobení jejich tělu, lidé s bolavými zády dají přednost matraci pevné. Jednoduché pravidlo, jak zjistit správnou tvrdost matrace, je následující: Při ležení na zádech se osoba pokusí dát dlaň pod svá záda.
53 54
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 102. Tamtéž, s. 105 – 107.
20
Je-li tam málo místa, je matrace moc měkká, pokud je tam naopak mezera velká, jde o příliš tvrdou matraci. Je vhodné se informovat i o výplni matrace, aby byla schopná sát pot, který člověk během noci ztratí. Doporučuje se i matraci otáčet, a sice střídat konce u hlavy a u nohou a také pravou a levou stranu. Rozměry postele by měly být takové, aby do délky byly o patnáct centimetrů delší než člověk, který na ní spí a do šířky měřit 135 cm pro dvě osoby a 90 cm pro jednu osobu.55 Dobře zvolený polštář by měl udržovat polohu hlavy vůči ramenům stejně jako za vzpřímené polohy. Při spánku v poloze na zádech je dobrý středně tvrdý polštář, který je schopen se poddat. Pevný polštář je dobré použít v případě polohy na boku. Poloha na břichu působí napětí krční páteře, proto je vhodné zvolit alespoň měkký polštář, který nebude tolik tlačit. Existují i polštáře vyplněné léčivými bylinkami, které mají navodit klidný spánek. V tomto případě je však nutné dát pozor na případné alergie.56 Je-li člověk alergik, má v případě přítomných alergenů a neléčení alergie narušen spánek. Případnou alergii je třeba léčit, jelikož negativně působí na spánek, stejně tak nekvalitní spánek může alergii ještě zhoršovat.57 Je důležité matrace i přikrývky nechat vyvětrat, aby se tak zabránilo množení roztočů, pro které je vlhká matrace od lidského potu příznivým prostředím.58 Stejně tak je třeba zabránit svým zvířecím miláčkům pobývat v ložnici, už vůbec ne přímo v posteli. Jejich olupující se kůže je alergenem, který může dráždit a narušovat spánek. Cigaretový kouř je velikým rizikem, v domě či bytě by se kouřit nemělo, nebo alespoň ne v ložnici.59 V neposlední řadě je spánek ovlivňován barvami, které se nacházejí v ložnici. Jsou totiž to poslední, co je jedinci vnímáno, než zhasnou světlo před ulehnutím. Ložní prádlo by se barvami mělo hodit k pokoji. Nevhodné jsou příliš pestré kombinace, mohou vytvářet neklid. V ložnici by měla dominovat jedna barva. Malou místnost lze opticky zvětšit tak, že v okolí tmavého nábytku budou světlejší barvy.60 Obecná pravidla doporučují teplé růžové a broskvové odstíny, bledě žlutou a béžovou, bledě zelenou, bledě modrou až odstíny fialové. Nevhodná je červená barva, ostrá žlutá, oranžová a hnědá nebo tmavě zelená. Je však nutno dodat, že působení barev na lidi je individuální.61 55
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 108 – 109. Tamtéž, s. 110. 57 Srov. Alergie ruší spánek. Dostupné z: http://www.ulekare.cz/clanek/alergie-rusi-spanek-10242. 58 Srov. LEIBOLD, G., Dobrý spánek, dobré nervy, s. 16. 59 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 113. 60 Srov. LEIBOLD, G., Dobrý spánek, dobré nervy, s. 16 – 17. 61 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 111. 56
21
1.7 Význam spánku Během bdělosti převládají v lidském těle katabolické děje, kdy dochází ke spalování kyslíku a potravy, což tělu dodává energii pro tělesné i duševní aktivity. Při těchto dějích tělo více energie spotřebuje, než vytvoří a využívá veškerých zásob. V převaze jsou stimulující hormony, jako je adrenalin a přirozené kortikosteroidy. Při spánku nastávají děje anabolické, kdy převládá ukládání energie, obnova a růst. Klesá hladina adrenalinu a kortikosteroidů a začíná produkce růstového hormonu. V dospělém věku však neslouží k růstu a vývoji, ale k obnovení sil a regeneraci celého organismu. Za stavu spánku je obnova rychlejší než během bdělosti. Výzkumy bylo prokázáno, že déle trvající spánek při probíhající infekční nemoci podporuje tělo v boji proti infekci a napomáhá k rychlejší obnově zdraví. Je tedy přirozené, že v době nemoci má člověk potřebu delšího spánku, jelikož déle trvající spánek bývá důsledkem v podstatě všech infekčních onemocnění. Některé studie prokázaly, že spánkový deficit může mít za následek snížení počtu bílých krvinek, a tím pádem snížení účinné obranyschopnosti organismu.62 Dobrému zdraví prospívají oba typy spánku, non-REM i REM. Předpokládaný význam hlubokého non-REM spánku je ten, že se zvýšeně uvolňuje růstový hormon, který je důležitý pro zdraví fyzické. Skutečnost, že v průběhu REM spánku je zvýšen průtok krve mozkem, utvrzuje v tom, že toto stadium je důležité pro zdraví psychické.63 Během spánku dochází k obnově fyzických i psychických sil, spánek napomáhá zvyšování odolnosti vůči nemocem, je nápomocný při ukládání naučeného do paměti či ustálení citových zážitků. Fyziologicky probíhající spánek má také význam pro zdravý růst organismu, obnovu tkání a hojení ran, usměrňuje imunitní funkce. Dostatek kvantity i kvality spánku slouží pro dobré zdraví, patřičnou náladu či výkonnost.64
62
Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 16 – 17. Tamtéž, s. 33. 64 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 20. 63
22
1.8 Vyšetření spánku 1.8.1 Anamnéza Jako u většiny onemocnění, i u zjišťování spánkových zvyklostí a případných poruch, je prvotní zjištění anamnézy. Důležitá je informace o pravidelnosti režimu spánku a bdění, zjištění případné změny. Nezbytné je ptát se na zvyklosti ohledně spánkového režimu, jako je čas k ulehnutí, za jak dlouho se dostaví spánek (tzv. latence usnutí), kolikrát za noc dojde k probuzení, případně co bylo příčinou takového probuzení, zda je přítomno chrápání, jakou má intenzitu a pravidelnost, stejně tak i dýchání, zda se vyskytují apnoické pauzy.65 Je-li to možné, doptávat se partnera, případně osoby, která s jedincem sdílí místnost při spánku, na otázky týkající se podezření na syndrom spánkové apnoe.66 Dále je třeba zjistit čas a způsob, jak došlo k probuzení, jestli samovolně či budíkem. Důležité jsou pocity jedince po probuzení, zda se cítí odpočatý. Podstatné je zjistit okolnosti, při kterých jedinec usne. Je-li to v klidu, při nenamáhavé činnosti, při sledování televize, při činnosti fyzicky náročné, při sportu apod.67 V neposlední řadě je třeba zjistit, jestli se jedinec cítí ospalý i během dne, případně zda si jde i lehnout, dále informovat se o jeho zvyklostech, návycích, rituálech, aktivitách před spánkem a zajistit vyplňování spánkového diáře.68 Záznamy do spánkového diáře by měly být zapisovány pravidelně, není třeba se zabývat podrobnostmi, spíše uvádět jen přibližné údaje. Protože v případě, že si jedinec některé události ohledně spánku přesně nepamatuje, může tak být stresován a spánek si ještě zhoršit. Údaje je třeba zapisovat minimálně jeden týden, platí však, že více týdnů, lepší zhodnocení spánku. Po probuzení se zaznamená datum a den v týdnu, události, které se odehrávaly během dne a mohly mít vliv na spánek (jídlo před usnutím, stresové situace, tělesná aktivita atd.). Dále přítomnost zvyků před spaním, čas ulehnutí, za jak dlouho se dostavil spánek, jaká byla kvalita spánku (zda docházelo v průběhu noci k probuzení – kolikrát a na jak dlouho), výskyt snů, přítomnost chrápání či neobvyklých pohybů (informace od partnera či blízké osoby). Zapsat i činnosti, které 65
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 227. Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 90. 67 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 228. 68 Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 90. 66
23
byly prováděny v případě, že nešlo spát a poznámka o tom, zda tyto činnosti navodily spánek, jaký byl celkový čas spánku, v kolik hodin došlo k definitivnímu probuzení, zda došlo po probuzení k dalšímu polehávání, jaká byla schopnost okamžitě vstát, pocit čilosti. Podstatné je i zamyslet se nad schopností vykonávat jakoukoliv činnost v průběhu dne. Zaznamenat čas případné denní ospalosti či zdřímnutí apod. Jedinec sám nakonec zhodnotí, jestli je třeba se zmínit o jiných okolnostech, které mu přišly neobvyklé, či jim přikládá význam ve spojitosti se spánkem.69 Spánkový diář (viz příloha 3) pomáhá samotnému jedinci, který pomocí něho může vypozorovat návyky, které spánek zhoršují či zlepšují. Měl by si být vědom toho, že je nutné být při vyplňování spánkového diáře upřímný, aby tak mohly být objeveny pozitivní i negativní návyky a dále tak s nimi pracovat.70 Existuje i Morinův spánkový dotazník (viz příloha 4), který je třeba si vést před zahájením léčby a pak v době léčby, aby bylo možno porovnat údaje. Morinova škála odhaluje závažnost případné nespavosti. Obsahuje několik otázek týkajících se typu a závažnosti obtíží se spánkem, kdy je jedinec ohodnotí dle škály pomocí pěti stupňů (0 až 4), kdy 0 znamená vůbec, 1 = lehce, 2 = středně, 3 = významně a 4 = extrémně.71 Při zjišťování anamnézy by se neměla zaměňovat nadměrná denní spavost, únava a deprese. Je-li člověk ospalý a lehne si v průběhu dne, pravděpodobně usne, a to i v nepříznivých podmínkách. Je-li člověk unavený, často polehává a odpočívá, ale přes den většinou neusne, nebo alespoň ne během chvíle. Po odpočinku se cítí lépe, bez ohledu na to, jestli spal. Jedinec trpící depresí má změněnou náladu (aniž by si to sám někdy uvědomoval), je slabý, nevýkonný. Po odpočinku se však necítí lépe. Přes den však ani nemá tendenci usnout, i když sám může mít pocit, že jeho problémy lze označit jako spavost.72 Je třeba klást důraz na zjišťování psychosociálních faktorů, které ovlivňují spánek. Patří sem dotazy na případný chronický stres, změnu prostředí či ztrátu partnera.73 Bylo prokázáno, že senioři, kteří ztratili životního partnera/partnerku, jsou více citliví k poruchám spánku. Potřeba spánku v seniorském věku se sice přirozeně snižuje, avšak u vdov či vdovců dochází často k narušení spánkového procesu právě touto ztrátou. Pokud ovdovělí senioři aktuálně prožívají zármutek ze ztráty 69
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 54 – 55. Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 124. 71 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 53 – 54. 72 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 228. 73 Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 90. 70
24
partnera/partnerky, jsou unavení, spánek má krátké trvání s častým buzením a je neuspokojivý. U těchto osob bývá přítomna deprese a změny denního režimu. Tento psychický stav doprovázený nepravidelným režimem usínání navozuje různě se projevující spánkové poruchy.74 Více problémů se spánkem mají tedy i lidé, kteří žijí osaměle. Dále také nemocní s nízkou psychickou i fyzickou aktivitou či lidé, kteří jsou dlouhodobě v ústavní péči.75 Při zjišťování diferenciální diagnózy je třeba rozeznat somatická onemocnění, která narušují spánek. Je to například srdeční selhávání doprovázené dušností, bolestivé nemoci kloubů, zbytnění prostaty s přítomností častého močení v noci, poškození nervů s bolestmi a paresteziemi, nemoci gastrointestinálního traktu (gastroezofageální reflux), různé choroby projevující se polyurií apod. Řada léků, které senior užívá, má značný vliv na spánek. Proto je v anamnéze nezbytné se zaměřit i na farmakologickou anamnézu. Poruchy usínání mohou způsobovat např. psychostimulancia (kofein), sympatomimetika, nikotin. Na zvýšenou spavost mají vliv např. neuroleptika, antidepresiva (amitriptylin, trazodon) či antihistaminika. Noční děsy mohou způsobovat např. beta-blokátory nebo tricyklická antidepresiva. Osoby s Alzheimerovou demencí mají při spánku změny na EEG, změny jsou i v non-REM a REM fázi. Je častější výskyt syndromu spánkové apnoe. Vyšetřením lze prokázat poruchu rytmu spánku a bdění a časté noční buzení. Lidé s demencí také trpí na tzv. „fenomén zapadajícího slunce“, což je slovní a fyzická agitovanost v brzkých hodinách večer, později je neklid v noci, bezúčelné pohyby, bloudění a samotná nespavost. Deprese s endogenní příčinou je také doprovázena změnami na EEG, přerušovaným probouzením, vynecháním hlubokého spánku při první non-REM fázi. Objektivně lze zaznamenat časné ranní probouzení spolu s příznakem deprese. Mezi další příčiny spánkových poruch patří i reaktivní deprese, stavy úzkosti a některé psychózy, které mají za následek poruchu usínání nebo buzení v noci.76
74
Srov. Ovdovělí senioři trpí častěji poruchou spánku. Dostupné z: http://www.ulekare.cz/clanek/ovdoveli-senioritrpi-casteji-poruchou-spanku-10240. 75 Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 90. 76 Tamtéž, s. 90 – 91.
25
1.8.2 Škály a záznamníky Pro získání údajů o spánku existují různé sebeposuzovací škály, jako je například Stanfordská škála spavosti nebo analogová sebeposuzovací stupnice.77 Nejčastěji se používá Epworthská škála spavosti (viz příloha 5), pomocí které je možno odhalit nadměrnou denní spavost. Hodnotí se body 0 až 3, kdy sečtená hodnota nad 10 bodů je klasifikována jako nadměrná spavost. Spánkový diář, který doplňuje anamnézu, je považován za subjektivně získané informace, avšak jeho dlouhodobé zaznamenávání je pro diagnostiku spánkových poruch důležité.78
1.8.3 Polysomnografie Ke sledování a hodnocení spánku se polysomnografická monitorace provádí obvykle v průběhu celé noci. Zaznamenávají se tři základní veličiny, a sice elektroencefalografie (EEG), elektrookulografie (EOG) a elektromyografie (EMG) svalů brady. Měřením těchto parametrů je možno rozlišit non-REM a REM spánek a také bdělost.79 Jako doplňující vyšetření je používáno např. monitorování elektrokardiografem (EKG), celkových tělesných pohybů, dýchání a dechových pohybů, srdeční frekvence, sycení krve kyslíkem (saturace) či tlaku krve.80 Polysomnografické vyšetření spánku by mělo probíhat v místnosti zvukově i světelně izolované. Vhodné je i doplnění kamerovým záznamem pro průběžné sledování vyšetřovaného či pro zpětné sledování elektroencefalografických úkazů. Lůžko vyšetřovaného bývá kvůli pořízení tohoto záznamu osvětleno infračerveným světlem.81 V průběhu vyšetření má jedinec napojeny příslušné snímače a elektrody, jejichž záznamy se ukazují zdravotnickému pracovníkovi ve vedlejší místnosti, ze které kontroluje kvalitu naměřených parametrů. Výsledný zápis se označuje jako polysomnogram, a je to tedy záznam daných fyziologických parametrů během spánku. Přístroj se nazývá polygraf. Záznam vyšetření se ukládá na paměťová media, případně
77
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 35. Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 229. 79 Tamtéž, s. 228. 80 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 14. 81 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 42. 78
26
na papír, což je však složitější pro hodnocení, jelikož takový záznam může mít až tři sta metrů.82
1.8.4 Elektroencefalografie Pomocí
elektroencefalografického
vyšetření
jsou
snímány
bioelektrické
potenciály mozku. Přístroj, který toto umožňuje, se nazývá elektroencefalograf, samotný záznam pak elektroencefalogram.83 Při EEG vyšetření se jedinci přiloží na kůži hlavy elektrody, které se umístí dle mezinárodní úmluvy (tzv. schéma 10 – 20).84 Tyto elektrody se přiloží pomocí speciální masky nebo gumové čepice, izolované kabely se napojí k přístroji. Elektroencefalogram je křivka, která obsahuje vlny různé amplitudy a trvání. Takto je graficky znázorněn rozdíl elektrických potenciálů mezi dvěma elektrodami. Hodnocení záznamu provádí lékař neurolog. U vln se hodnotí frekvence (což je počet cyklů za jednu sekundu, měřeno v Hz) a amplituda (měřena v µV dle kalibrace přístroje). Dle frekvence se rytmy (aktivity) dělí do frekvenčních pásem, a sice rytmus alfa, beta, theta a delta. Pro bdělý stav je typický alfa rytmus, zvýrazněn při zavřených očích, tlumen po otevření očí či zvýšením pozornosti. Beta rytmus se vyskytuje za obdobného stavu jako alfa. Rytmus theta je přítomen u zdravého jedince v povrchových stadiích spánku, patologicky při bdělosti. Pro hluboký spánek je typický delta rytmus, jako velice patologický je hodnocen za bdělého stavu.85 REM spánek se někdy označuje jako spánek „paradoxní“, jelikož EEG v této fázi spánku ukazuje vysokou úroveň mozkové aktivity.86
1.8.5 Elektrookulografie Elektrookulogram, což je záznam z přístroje elektrookulografu, by měl zaznamenat pohyby očí v rovině vodorovné a svislé. Elektrody se umísťují nad zevní
82
Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 14. Srov. TYRLÍKOVÁ, I., a kol., Neurologie pro sestry, s. 83. 84 Srov. PRUSIŃSKI, A., Nespavost a jiné poruchy spánku, s. 15. 85 Srov. TYRLÍKOVÁ, I., a kol., Neurologie pro sestry, s. 83 – 84. 86 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 31. 83
27
koutek levého oka a kousek od zevního koutku oka pravého.87 V non-REM spánku se oční bulby pomalu pohybují pouze v I. stadiu non-REM spánku, posléze tento pohyb vymizí. Pro REM spánek jsou typické rychlé a nepravidelné pohyby očních bulbů (Rapid Eye Movements).88
1.8.6 Elektromyografie Při tomto vyšetření se zjišťují akční potenciály, které vznikají ve svalové tkáni a nervových vláknech během snímání z nervů.89 Provádí se pomocí povrchových elektrod, které se umísťují na svaly brady v místě výstupů nervů nervus mentalis nebo asi dva centimetry dolů od bradového výběžku.90
1.8.7 Test mnohočetné latence usnutí Jedná se o objektivní vyšetření pro zjištění množství denní spavosti. Po celou dobu vyšetření je prováděn polysomnografický záznam. Jedinci je během dvouhodinových intervalů dovoleno asi čtyřikrát až pětkrát spát patnáct minut. Je sledován průměr latence usnutí a stadia spánku. Průměrná latence usnutí u zdravého jedince činí čas nad deset minut, patologický nález je latence usnutí nižší než pět minut. V denní době, tedy ani při vyšetření mnohočetné latence usnutí, se nenachází REM spánek.91
1.8.8 Test udržení bdělosti Vyšetření probíhá obdobně jako test mnohočetné latence usnutí, liší se však v tom, že vyšetřovaná osoba neleží, ale sedí v křesle a je naopak vyzývána k tomu, aby se pokusila neusnout.92
87
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 38. Tamtéž, s. 40 – 41. 89 Srov. TYRLÍKOVÁ, I., a kol., Neurologie pro sestry, s. 85. 90 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 38. 91 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 228. 92 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 45 – 46. 88
28
1.8.9 Aktigrafie Jedná se o nezatěžující metodu, kdy má jedinec na nedominantní horní končetině, přesněji na zápěstí, připevněn snímač podobný hodinkám. Tento snímač je schopen registrovat pohyby končetin, tyto informace ukládá do paměti. Pomocí takto získaných dat z paměti zařízení je hodnocena intenzita pohybu, která informuje o bdělosti, její kvalitě, o spánku a četnosti probuzení. Aktigrafií lze získat údaje o době usínání, nočním probuzení, denní aktivitě atd.93
1.9 Poruchy spánku – klasifikace Existuje tzv. „Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 10. revize“, pro kterou se užívá zkratka MKN-10. Jedná se o příručku, na jejímž vzniku se podílela zejména Světová zdravotnická organizace (SZO). MKN-10 značí nemoci pomocí kódů, které obsahují písmena a čísla. Součástí je i popsání např. příznaků, poškození, poranění a otrav, zevních příčin morbidity a mortality, faktorů, které ovlivňují zdravotní stav, patologických laboratorních nálezů, další situace související se zdravím atd.94 Poruchy spánku a bdění se také klasifikují podle „Mezinárodní klasifikace poruch spánku.“ Anglická zkratka je ICSD (International Classification Of Sleep Disorders). V současnosti je aktuální verze ICSD-2 vydaná v roce 2005. Nynější klasifikace je na osm hlavních skupin a dva dodatky. Dělení je tedy následující: 1) insomnie, 2) poruchy dýchání související se spánkem, 3) hypersomnie centrálního původu, 4) poruchy cirkadiánního rytmu, 5) parasomnie, 6) „movement disorders“ související se spánkem (poruchy s pohyby ve spánku), 7) izolované symptomy, odchylky od normálu, nevyřešené problémy, 8) ostatní poruchy spánku.
93 94
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., a ŠONKA, K., Poruchy spánku a bdění, s. 36. Srov. PACOVSKÝ, V., Klinická propedeutika pro magisterské a bakalářské studium ošetřovatelství, s. 60 – 61.
29
Dodatek A znamená poruchy spánku spojené s jednotkami klasifikovanými jinde a dodatek B zahrnuje další psychiatrická a behaviorální onemocnění vyskytující se často v diferenciální diagnostice poruch spánku.95
1.9.1 Insomnie Insomnie neboli nespavost, je popisována jako potíže s usínáním nebo udržením spánku, ale také v případě, když má jedinec subjektivní pocit, že nemůže spát. Nedá se jednoznačně říct, že lidé, kteří málo spí, trpí insomnií. Jsou lidé, kteří mají přirozeně krátký spánek, a přesto se cítí odpočatí. Zatímco člověk, který opravdu trpí nespavostí, tímto nedostatkem spánku psychicky a fyzicky strádá. Nespavost může mít různé příčiny. Může být pouze krátkodobá, často z psychologických příčin nebo chronická. Patří sem i potíže s usínáním, časté noční probouzení nebo brzké vstávání.96
1.9.2 Poruchy dýchání související se spánkem Opakované přerušování pravidelného dechu ve spánku je označováno jako spánkový apnoický syndrom, též syndrom spánkové apnoe. Anglický název zní Sleep Apnea Syndrome (SAS). Jako apnoe lze označit pauzy při dýchání trvající 10 vteřin a více, které se vyskytují průměrně desetkrát a více za jednu hodinu spánku. Tyto stavy jsou doprovázeny hypoxií, silným chrápáním (chrápání však ne vždy znamená přítomnost SAS), spánek nepřináší osvěžení, vyskytuje se časté noční buzení, ráno po probuzení je pocit sucha v ústech a bolest hlavy, únava během dne. Dle příčiny se dělí na obstrukční SAS a centrální SAS. Existuje orientační test k odhalení SAS (viz příloha 6). Častěji se vyskytuje obstrukční forma v důsledku anatomického zúžení v oblasti hltanu (zvětšené mandle, velký kořen jazyka), zesílené sliznice (u kuřáků), abnormálního tvaru skeletu obličeje či poruchy řízení svalstva, které udržuje dostatečný průsvit hltanu. Více ohroženi jsou obézní muži.
95
Srov. PRETL, Martin. Spánek a jeho nejčastější poruchy. Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2427&magazine_id=2. 96 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 72 – 75.
30
Centrální spánková apnoe je způsobena poruchou regulace dýchání či sníženou citlivostí na hypoxii.97 Ve stáří je častější než u osob středního věku, někdy se mohou obě formy kombinovat.98
1.9.3 Hypersomnie centrálního původu Do této skupiny patří například narkolepsie s kataplexií či bez ní. Pro narkolepsii je charakteristická zvýšená denní spavost s náhlým usnutím během dne a nekvalitní spánek v noci.99 Narkolepsie je podmíněná geneticky. Kataplexie, která může být přítomna, se definuje jako náhlá symetrická ztráta svalového napětí při bdělém stavu. Ve vážných případech dojde ke ztrátě svalového napětí v celém kosterním svalstvu kromě dýchacího. Obvykle se však jedná o lehčí formy, kdy dojde k podlomení kolenou, upuštění předmětu z ruky, ztrátě schopnosti artikulovat, změně mimiky obličeje či pocitu zeslábnutí. Vědomí není porušené. Kataplexie trvá několik desítek vteřin a vzniká na podkladě náhlých pozitivních i negativních emocí, při smíchu a po překvapení. Dále mohou být přítomny hypnagogické halucinace a spánková obrna. Vyskytují se odděleně nebo současně, po probuzení, před usnutím nebo při bdělosti. Halucinace bývá zraková, sluchová nebo hmatová. Spánkovou obrnou je postiženo celé tělo kromě dýchacích svalů, končí samovolně nebo po dotyku a oslovení jinou osobou.100
1.9.4 Poruchy cirkadiánního rytmu Do této skupiny patří poruchy, které jsou charakterizovány porušením rytmu spánku a bdění. Jedinec má potřebu spát či bdít v jiných denních hodinách, než je obvyklé. Tyto poruchy vznikají následkem desynchronizace mezi tzv. vnitřními hodinami a vnějším rytmem, který udává den a noc. Bývá narušena kvantita i kvalita spánku.101
97
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 231. Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 91. 99 Srov. PRETL, Martin. Spánek a jeho nejčastější poruchy. Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2427&magazine_id=2. 100 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 230. 101 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 35. 98
31
Patří sem syndrom předsunuté fáze spánku, syndrom posunuté fáze spánku, nepravidelný rytmus spánek/bdění, jet-lag syndrom a onemocnění ze směnného režimu. U starších osob se více vyskytuje syndrom předčasné fáze spánku. Typické je brzké usínání, tím pádem i časné probouzení.102 Rytmus spánku a bdění bývá také narušen u osob s demencí. Spánek je přerušovaný, nedostatek spánku v noci bývá nahrazován denním spánkem. Jedná se o inverzi spánku, což znamená nespavost přes noc a ospalost přes den.103 Syndrom posunuté (zpožděné) fáze spánku se vyskytuje spíše u mladých lidí. Projevuje se usínáním pozdě večer, ale zároveň i pozdním vstáváním. Podaří-li se jedinci vstát v ranních hodinách, trpí pak nedostatkem spánku. Osob pracujících na směny se týká porucha spánku ze směnného režimu, kdy v době, kdy je fyziologické spát, musí bdít, za bdělosti jsou pak ospalí. Doplňujícím příznakem mohou být i psychosomatické potíže.104
1.9.5 Parasomnie Do této skupiny patří například náměsíčnost, noční děsy, spánková opilost, noční můry, enuréza, halucinace.105 Náměsíčnost neboli somnambulismus se vyskytuje spíše v dětství, avšak výskyt v dospělosti je také možný. Objevuje se spíše v období stresu nebo úzkosti, příčinou bývá i nepravidelný spánkový režim. Výskyt náměsíčnosti podporuje také směnný provoz, alkohol, syndrom spánkové apnoe, migréna či epilepsie.106 Noční děs (pavor nocturnus) je typičtěji u dětí, bývá v prvním spánkovém cyklu. Jedinec má náhlý výraz úzkosti doplněný křikem. Kontakt není možno navázat, ráno po probuzení si tuto událost nepamatuje. Noční můra, nazývaná také jako hrůzostrašný sen, se objevuje spíše ve druhé polovině noci. Osoba se náhle probudí kvůli ošklivému snu, je úzkostná, avšak
102
Srov. PRETL, Martin. Spánek a jeho nejčastější poruchy. Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2427&magazine_id=2. 103 Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 117. 104 Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 233. 105 Srov. PRETL, Martin. Spánek a jeho nejčastější poruchy. Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2427&magazine_id=2. 106 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku, s. 80.
32
utěšitelná. Kontakt je možno navázat, ráno po probuzení si na tento moment vzpomíná.107 V dospělosti má výskyt nočních můr souvislost s přítomností posttraumatické stresové poruchy, deprese, generalizované úzkostné poruchy či poruch osobnosti. Užívání psychotropních látek nebo náhlé vysazení hypnotik může také vyvolat noční můry.108
1.9.6 „Movement
disorders“
související
se
spánkem
(poruchy
s pohyby
ve spánku) Syndrom neklidných nohou (RLS – Restless Legs Syndrome) je zařazován mezi senzomotorická neurologická onemocnění, u kterých je typické nutkání pohybovat zejména dolními končetinami. Přítomny jsou i různé parestezie. Nutkání k pohybu bývá v klidu, největší intenzity dosahuje ve večerních a nočních hodinách. Při pohybu jsou příznaky tlumeny. Jedná se o extrapyramidové onemocnění. Syndrom neklidných nohou se dělí do dvou skupin, a sice tzv. idiopatický (primární) a sekundární. Primární má asi 50% rodinný výskyt, dle věku se někdy dělí na RLS s časným a pozdním vznikem. Sekundární RLS vzniká následkem nedostatku železa, při terminálním stadiu selhání ledvin, při polyneuropatii a Parkinsonově chorobě.109 „Periodické pohyby končetinami (Periodic Limb Movements – PLM) během spánku a bdění. PLM ve spánku se vyskytují u 80 % nemocných s RLS, ale nemocní o tomto příznaku většinou nevědí.“110 Jedná se o mimovolní pohyby, které jsou stereotypní a mají periodu opakování. Dochází k aktivizaci svalů zejména dolních končetin, vyskytují se ve spánku nebo v noci při klidném bdění.111 Bruxismus (skřípání zubů) je způsoben rytmickými stahy žvýkacího svalstva v průběhu spánku. Objevuje se v jakémkoliv spánkovém stadiu, může být velice hlučný a nepříjemný pro okolí. Jedinec, který trpí bruxismem, je ohrožen poškozením chrupu (obroušením třecích ploch zubů, zánětem dásní a okostice či poruchou kloubu čelisti). Vhodné je používat ortodontické pomůcky na ochranu chrupu.112 107
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 233. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 38. 109 Srov. ŠONKA, K., Syndrom neklidných nohou, s. 10. 110 ŠONKA, K., Syndrom neklidných nohou, s. 18. 111 Srov. ŠONKA, K., Syndrom neklidných nohou, s. 19. 112 Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 21. 108
33
1.9.7 Izolované symptomy, odchylky od normálu, nevyřešené problémy Dýchací zvuky, které vznikají v dýchacích cestách při spánku, se nazývají chrápání neboli ronchopatie. Na vznik chrápání mají vliv čtyři základní faktory, které mohou působit samostatně nebo kombinovaně. Je to nedostatečné napětí svalů patra, jazyka a hltanu, dále zvětšené krční či nosní mandle, nadbytečná délka měkkého patra a uvuly nebo zhoršení nosní průchodnosti. Je dokázáno, že muži chrápou více než ženy, veliký vliv má obezita. U žen se však výskyt zvyšuje po menopauze. Intenzita chrápání je závislá na průchodnosti, tvaru a napětí cest dýchacích, na stadiu spánku, na hmotnosti a poloze jedince, ve které spí.113 Mluvení ze spaní (somnilogie) bývá více u dětí, ale u dospělé populace také není výjimkou. Jedinec mluví spontánně, případně lze navodit konverzaci, kdy jakoby odpovídá na dotazy. V tomto případě se pak jedná o somnidialogii. Typické je vyslovování jen slov nebo útržků vět, řeč bývá nelogická nebo nesrozumitelná, někdy se objevují i vulgarizmy. Mluvení ze spánku se objevuje ve všech stadiích spánku. Podporujícím faktorem výskytu je stres či emoční vypětí.114 Ráno si jedinec na tyto projevy zpravidla nepamatuje, výjimečně se však může probudit výkřikem ze spaní.115
1.10 Léčba vybraných poruch spánku 1.10.1 Nefarmakologická léčba V případě, že již senior nějakou poruchou spánku trpí, je podstatné vyhodnotit její významnost. Nefarmakologická léčba by měla být první volbou a měla by předcházet nasazení léčby farmakologické. Existují různé postupy a doporučení z oblasti nefarmakologické terapie. Důležité je věnovat se různým aktivitám přes den a nespat v průběhu dne, neužívat odpoledne stimulancia jako je káva nebo čaj, případně alkohol. Mít svůj navyklý čas k ukládání ke spánku a tento čas dodržovat. Dále neopomínat vhodné prostředí v ložnici, tzn. stálá teplota, zatemnění, zabránění
113
Srov. ŠONKA, K., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 183 – 184. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 21. 115 Srov. ŠONKA, K., Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku, s. 53. 114
34
hluku, nejít spát hladový nebo naopak večeřet chvíli před ulehnutím. Ve večerních hodinách je nevhodné přijímat větší množství tekutin.116 Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) se užívá u nespavosti, která je způsobena nadměrnými obavami z nedostatečného spánku. Jde o postupy, kdy se jedinec naučí svůj spánek měřit a hodnotit (vede si spánkový diář), pozná fyziologii spánku, pracuje s tělesnými projevy napětí (učí se relaxovat), sestaví si vlastní bludný kruh nespavosti, pracuje s myšlenkami a dodržuje spánkovou restrikci (zkrátí se doba trávená v posteli).117 Z vybraných poruch spánku je nefarmakologicky řešeno chrápání a s ním související syndrom spánkové apnoe. K zamezení chrápání jsou důležitá režimová opatření, jako je fyzické cvičení, snížení hmotnosti, omezit konzumaci alkoholu, nekouřit a vyvarovat se sedativně působících léků. Důležité je zvolit vhodnou polohu ke spánku. Často je chrápání spojováno s polohou na zádech, kdy se jazyk posouvá dozadu k hltanu, a tak blokuje dýchací cesty. Doporučuje se vložit si za záda polštář, aby se tak omezila poloha na zádech a zůstalo se v poloze na boku. Léčba syndromu spánkové apnoe (obstrukční formy) zahrnuje také režimová opatření (snížení hmotnosti, nekouřit). Nejvíce se uplatňuje přístroj s anglickou zkratkou CPAP (Continuous Positive Airway Pressure) neboli kontinuální pozitivní tlak v dýchacích cestách. Dotyčnému je nasazena nosní maska, přes kterou proudí vzduch s lehce vyšším tlakem, než je tlak v okolí. Tím jsou dýchací cesty udrženy otevřené.118
1.10.2 Farmakologická léčba Farmakologicky je řešena insomnie (nespavost). Při podávání léků na spaní je však třeba se vyhnout dlouhodobému užívání, jelikož je riziko vzniku závislosti. Tato závislost pak bývá řešena na psychiatrii v rámci detoxikační kúry. Dostane-li se člověk do těžšího stadia závislosti, objevují se u něj příznaky jako je úzkost a neklid přes den,
116
Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 81 – 82. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 71, 75. 118 Srov. LAVERY, S., Léčivá síla spánku s. 78 – 79. 117
35
návaly horka, bušení srdce, pocení či svalové napětí. Závislost se pozná tím, že jedinec potřebuje dávku stále zvyšovat. K léčbě nespavosti se užívají hypnotika, která se dělí do dalších kategorií (generací). I. generace – barbituráty; vzhledem k jejich častým nežádoucím účinkům se již na léčbu nespavosti neužívají. Vyvolávaly závislost, toleranci (původní dávka přestane účinkovat a je třeba zvyšovat dávky), po vysazení se nespavost vracela ve stejné či ještě horší podobě (tzv. rebound insomnie), negativně ovlivňovaly paměť a motoriku (riziko pádu), útlum dýchání, toxické při předávkování, ospalost i během dne. II. generace – benzodiazepiny; podobně jako barbituráty vyvolávají závislost, při předávkování však nejsou toxické, po vysazení vyvolávají tzv. rebound insomnii, negativní ovlivnění paměti a motoriky, útlum dechu, ospalost někdy i přes den, vznik tolerance. III. generace – „Z-hypnotika“; méně vedlejších účinků a snížené riziko vzniku závislosti, při předávkování nejsou toxická, méně tlumí dýchání. IV. generace – melatoninová hypnotika; melatonin je látka tělu vlastní bez vedlejších účinků, s narůstajícím věkem klesá jeho hladina v těle, nevyvolává závislost a rebound insomnii, navodí kvalitní spánek s následným pocitem osvěžení, lepší výkonnosti a bdělosti, nemá vliv na paměť ani motoriku.119 Preferována jsou hypnotika III. generace, kam patří léčiva s generickým názvem zolpidem (přípravek Hypnogen, Stilnox), nebo zopiclon (Imovane, Zopiclon). Zolpidem je dospělému dávkován na den 5–10 mg, nástup účinku má za 7 až 27 minut a působí 6–8 hodin. Zopiclon má denní dávku 3,75 – 7,5 mg. Účinkuje za 15 až 30 minut a doba působení je 3 hodiny.120 Farmakologicky se také řeší např. hypersomnie, konkrétněji narkolepsie s kataplexií, syndrom neklidných nohou a periodické pohyby končetinami. Ve farmakologické léčbě narkolepsie jsou užívána stimulancia metylfenidát (Ritalin) a modafinil (Vigil). Proti kataplexii působí antidepresiva (např. klomipramin, fluoxetin, tianeptin). Léčbou se většinou dosáhne jen zmírnění příznaků. V České
119 120
Srov. KEILOVÁ, V., a PŘÍHODOVÁ, I., Moje zdraví, s. 65 – 67. Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 82.
36
republice lidé trpící narkolepsií nesmí řídit motorová vozidla, pracovat u točivých strojů a ve výškách. Na uvážení je i invalidní důchod.121 V léčbě syndromu neklidných nohou se užívají dopaminergní léky, což je např. prekurzor
dopaminu
L-DOPA
a
agonisté
dopaminu
(procházejí
přes
hematoencefalickou bariéru). Maxima hladiny je třeba dosáhnout ve večerních až nočních hodinách.122 Retardovaná forma léku L-DOPA, případně agonisté dopaminu, jsou užívány v případě periodických pohybů končetin.123 Neuroleptika se používají u seniorů, kteří mají poruchy spánku v důsledku demence. Předepisují se i v případě delirií. Patří sem např. melperon (Buronil), tiaprid (Tiapridal), risperidon (Risperdal, Rispen), kvetiapin (Seroquel) nebo olanzapin (Zyprexa). Antidepresiva jsou užívaná u nespavosti způsobené depresí. Podávají se jedenkrát za noc, je to např. mianserin (Lerivon, Miabene). Antihistaminika slouží k navození a prohloubení spánku. Mají však mnohé nežádoucí vedlejší účinky, jako je hypotenze s rizikem ortostatického pádu, retence moči nebo zmatenost, spánek po podání antihistaminik není ani osvěžující.124
1.11 Prevence poruch spánku Aby bylo sníženo riziko vzniku spánkových poruch, zejména nespavosti, existují všeobecná doporučení, jak zkvalitnit svůj spánek. Nenahraditelná je vhodná spánková hygiena, která zahrnuje několik oblastí. Důležité je dbát na svůj spánkový prostor, zamezit rušivým vlivům, což může být světlo, hluk, horko nebo naopak zima. Ložnice by měla být klidná, tmavá, vyvětraná, spíše chladnější. Postel musí být pohodlná, sloužit pouze ke spaní. Večeři je vhodné jíst alespoň 2 až 3 hodiny před ulehnutím, měla by být lehce stravitelná. Tekutiny na večer také není vhodné přijímat ve zvýšeném množství, protože pak dochází k probouzení z důvodu nutkání na močení. Vyhnout se kofeinu, kořeněné stravě, 121
Srov. NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J., et al., Neurologie, s. 230. Srov. ŠONKA, K., Syndrom neklidných nohou, s. 38 – 39. 123 Srov. PRETL, Martin. Spánek a jeho nejčastější poruchy. Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2427&magazine_id=2. 124 Srov. KALVACH, Z., a kol., Geriatrie a gerontologie, s. 266 – 267. 122
37
alkoholu a kouření cigaret. Jsou to budivé látky, narušují spánek a podporují bdělost. Uvolňující je teplá koupel, poslech relaxační hudby či samotná relaxace. Na někoho zabírá sklenice teplého mléka. Dobré je navyknout si na stejný čas, kdy se jde spát a tento pak dodržovat. Stejně tak je vhodné vstávat ve stejnou dobu a vyhnout se polehávání po probuzení. Dodržování pravidelného rytmu spánku a bdění upraví cirkadiánní rytmy a stabilizuje uvolňování hormonů. Vhodné je přes den vykonávat nějaké aktivity, aby se tělo unavilo a večer tak chtělo přirozeně spát. Fyzicky se unavit je však nevhodné těsně před spaním. Před samotným ulehnutím je dobré se vymočit. Jít si lehnout až v době, kdy je pociťována únava. Ulpívavé myšlenky na to, že nejde usnout a člověk se tak dál převaluje v posteli, spánek nepřivodí. Je doporučováno, že pokud spánek nepřichází, tak raději vstát, jít se věnovat klidné činnosti a po nějaké době to zkusit znovu. Je vhodné probrat s lékařem farmakologickou anamnézu, jelikož řada léků je právě příčinou nespavosti.125
1.12 Specifika spánku ve stáří Světova zdravotnická organizace (SZO) dělí stáří na tři období. V rozmezí let 60 – 74 let věku se jedná o počínající, časné stáří, senescenci, období 75 – 89 let věku je nazýváno jako vlastní stáří, senium či kmetství a od devadesáti let věku a více jde o dlouhověkost, patriarchium. V současnosti je užíváno i dělení seniorské populace na mladé, staré a velmi staré seniory. Mladí senioři představují věkovou skupinu 65 – 74 let, staří senioři rozmezí let 75 – 84 a velmi staří senioři jsou řazeni do skupiny 85 a více let.126 S rostoucím věkem dochází ke změnám ve spánku. U seniorů jsou registrovány změny ve spánkovém cyklu. Stadium IV. non-REM fáze spánku je redukováno. Dochází k prodloužení I. a II. stadia non-REM fáze spánku, déle trvá přesun do jednotlivých stadií. S rostoucím věkem se zkracují jednotlivé periody, tím pádem se během spánku vystřídá celkem 8 až 10 period a senior se tak za noc vícekrát probudí. Efektivita spánku u seniorů významně klesá.127
125
Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 56 – 60. Srov. MÜHLPACHR, P., Gerontopedagogika, s. 21. 127 Srov. STAŇKOVÁ, M., NEUWIRTH, J., MELLANOVÁ, A., aj., Základy ošetřování nemocných, s. 81. 126
38
Noční spánek v seniorském věku bývá zkrácen, je porušena jeho celistvost. Senior se častěji za noc probouzí, trpí více na záškuby končetin, rušivý vliv je i gastroezofageální reflux a přibývá apnoických pauz. Přes den má pak senior tendenci alespoň nakrátko usnout. Celkem často se v seniorském věku vyskytují případy tzv. přechodné nespavosti, která trvá několik dnů až týdnů. Trvá-li však déle než jeden měsíc, je nutné zjistit vyvolávající příčinu. Tou často bývá tělesné či duševní onemocnění, senior je také více ohrožen strachem z nespavosti či zvýšenou úzkostí. Rizikem u starého jedince je narušení časového programu dne, nepravidelnost ve vykonávání denních aktivit a nepravidelná doba ukládáni ke spánku. Lidé, kteří žijí ve vlastním domácím prostředí, jsou všeobecně poruchami spánku ohroženi méně než lidé, kteří žijí v domovech pro seniory, ústavech sociální péče nebo ti, kteří jsou dlouhodobě hospitalizovaní. Senioři jsou často ze spánku rušeni somatickými vlivy, kam patří např. bolest nebo nutkání na močení.128 Bolest se v noci zesiluje zejména kvůli útlumu ostatních senzomotorických vlivů a také proto, že se zvyšuje strach a úzkost. Zhoršuje kvalitu spánku, tím zhoršuje fyzický i psychický stav jedince. Nutkání na močení probudí osobu nad 70 let věku asi 2–3 krát za noc. Objevuje se v důsledku onemocnění kardiovaskulárního systému, jehož výskyt s věkem narůstá a typickým příznakem je právě nykturie. Dalšími rušivými vlivy doprovázející onemocnění srdce je dušnost, kašel nebo stenokardie. Muži senioři trpí často zbytněním prostaty, které je provázeno bolestivým nucením na močení a paradoxní inkontinencí během noci. Ženy seniorky mají častěji stresovou a urgentní inkontinenci. Také léčba dehydratovaných osob podporuje močení v noci, stejně tak léčba diuretiky při otocích.129 Ve stáří jsou poruchy spánku způsobeny také aterosklerózou mozkových cév a Alzheimerovou demencí. Aterosklerózou je zhoršován metabolizmus a prokrvení mozku, to vede k narušení cirkadiánního rytmu, poruchám usínání, mělkému přerušovanému spánku, noční zmatenosti, dennímu pospávání atd.130 Svůj podíl mají i vlivy psychosociální, jako např. ovdovění, ztráta společenského uznání, změna bydliště, změna životního stylu, což zahrnuje i samotný odchod do penze.131
128
Srov. KALVACH, Z., a kol., Geriatrie a gerontologie, s. 265. Srov., STAŇKOVÁ, M., NEUWIRTH, J., MELLANOVÁ, A., aj. Základy ošetřování nemocných, s. 84. 130 Tamtéž, s. 83. 131 Srov. KALVACH, Z., a kol., Geriatrie a gerontologie, s. 265. 129
39
Potřeba spánku ve stáří je šest až sedm hodin, jak už bylo uvedeno dříve, jedná se však o potřebu individuální. Doba od prvního usnutí k poslednímu probuzení ráno (tzv. totální spánková perioda) bývá v seniorském věku průměrně delší než ve věku středním, a to kvůli častému nočnímu buzení.132 Senioři si také mnohdy dopřávají odpolední spánek, kdy se navrací opět k typu polyfázického spánku, který je typický pro novorozence. Dochází i k tzv. spánku invertovanému, kdy spí ve dne a v noci bdí.133 Významnou úlohu v ovlivnění spánku seniora hraje světlo. Světlo totiž působí na rytmus spánku a bdění a má vliv na vylučování různých hormonů. Na světlo reaguje zejména hormon melatonin a částečně i jiné hormony.134 V noci se zvyšuje vylučování kortizolu, nejsou však výrazně vyjádřena maxima hladin růstového hormonu a prolaktinu.135 U seniorů může docházet k nedostatečné světelné synchronizaci kvůli vnitřním a vnějším faktorům. Vnější znamená, že se jedinec pohybuje v temném prostředí, nedostatečně osvětleném a nedochází tak k působení na melatonin a jiné hormony. Degenerativní změny na sítnici jsou považovány za faktor vnitřní. Je znemožněno dostatečné stimulování optického nervu (časté u demencí) a centra v mozku tak nejsou informována o úrovni světla.136 Ve stáří dochází ke snížení produkce melatoninu, narušení biorytmů a spánku. Nespavost u seniorů bývá často ovlivněna právě nedostatkem melatoninu. V důsledku nízké hladiny melatoninu nedojde k úplnému proběhnutí regeneračních procesů, senior má spánek na hranici spánku a bdělosti. Noční spánek je tedy nahrazován tím denním. Večerní potřeba spánku je tím snížena a k usnutí dochází stále později. K narušení biorytmů dojde snadno u seniorů s nedostatkem aktivit přes den, případně upoutaných na lůžko. Narušení spánkového rytmu seniora snižuje schopnost pravidelně regenerovat všechny funkce organizmu. V důsledku toho může dojít k vyšší zátěži oběhové soustavy, nedostatečnému vylučování hormonů, poruchám imunitního sytému. Dále se objevují psychické potíže, špatná nálada, agresivita nebo v opačném případě nezájem až apatie.137
132
Srov. KALVACH, Z., a kol., Geriatrie a gerontologie, s. 263. Srov. PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 19. 134 Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 30. 135 Srov. TOPINKOVÁ, E., a NEUWIRTH, J., Geriatrie pro praktického lékaře, s. 88. 136 Srov. PIDRMAN, V., a KOLIBÁŠ, E., Změny jednání seniorů, s. 31. 137 Srov. Nespavost u seniorů se podceňuje. Dostupné z: http://trendyzdravi.cz/medicina/nespavost-u-senioru-sepodcenuje.html. 133
40
V léčbě poruch spánku u seniorů je třeba upřednostňovat nefarmakologické postupy, jelikož farmaka jsou účinná pouze krátkodobě. Předepsaná hypnotika již neovlivní involuční změny spánku. Senioři jsou více ohroženi vedlejšími účinky hypnotik, protože mají zpomalený metabolizmus a vylučování. Látka pak účinkuje déle a může dojít k prodloužení účinku, tzv. „hang over“, česky „přesah účinku“. Dochází tak ke zvýšenému riziku pádu a deficitu myšlení. Problémem je také vznik závislosti na lécích na spaní.138
1.13 Volnočasové aktivity „Volnočasové aktivity mohou u starších lidí výrazně napomoci v prevenci sociálního vyloučení, pocitů samoty a potřeby péče ze strany státu. Právě aktivní a různorodá činnost v důchodovém věku ve spolupráci s dostatečným zajištěním terénních sociálních služeb a rozvojem bytové politiky vhodné pro seniory, stejně jako zlepšování zdraví seniorů může také napomoci ve snižování potřeby speciální zdravotní péče či žádostí o umístění v pobytových zařízeních pro seniory, ve kterých v současné době poptávka výrazně převyšuje kapacitní možnosti.“139 Mezi tradiční volnočasové aktivity seniorů patří chalupaření, chataření, kutilství a různá sběratelství. V oblibě je i hudba, zpěv nebo tanec. Zvyšuje se podíl turistiky, sportu se věnuje alespoň malá část seniorů. Pro milovníky tance jsou pořádány taneční pro věkově pokročilé, dokonce se konají i seniorské bály. Existují i pěvecké či taneční kluby seniorek nebo herecké kroužky. Dále se rozvíjí taneční a pohybová terapie, která je určena pro seniory, kteří trpí nějakou chronickou nemocí či fyzickým omezením. Takové terapie umožňují „tančit“ i lidem na invalidním vozíku či s diagnózou demence. Rozvíjí se tuzemská i zahraniční turistika. Sport u seniorů není příliš rozšířen, vyskytuje se jen v menší míře. Výzkumy ukazují, že si senioři myslí, že pro ně už sport není vhodný, nebo se prostě jenom stydí. Přínosná je iniciativa budování hřišť pro vnoučata a prarodiče (vícegenerační).140
138
Srov. SCHULER, M., a OSTER, P., Geriatrie od A do Z pro sestry, s. 278. BOČKOVÁ, L., HASTRMANOVÁ, Š., a HAVRDOVÁ, E., 50+aktivně, s. 77. 140 Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Fenomén stáří, s. 179 – 181. 139
41
1.13.1 Fyzické aktivity Senioři, kteří provozují fyzické aktivity, mohou pozitivně působit na svůj zdravotní stav a kondici. To ovšem pouze v případě, že možnosti a limity fyzické kondice jedince jsou těmto aktivitám uzpůsobeny. Nutné je tedy zajištění bezpečnosti, aby se tak předešlo úrazům a pádům. Mezi vhodné fyzické aktivity v seniorském věku je zařazována turistika (pobyt na čerstvém vzduchu, seznamování s novými místy, případně lidmi). Jízda na kole blahodárně působí na klouby, venkovní jízdu na kole je možno nahradit rotopedem v domácnosti. Plaváním se protahuje celé tělo. Běžkování procvičí tělo, šetrné ke kloubům. Tancem člověk rozpohybuje tělo, zároveň je to příjemná společenská událost. Rehabilitační a zdravotní cvičení mohou být zaměřena na konkrétní problematické oblasti těla. Bojové umění Tai-Chi příznivě působí na psychiku člověka. Jóga však patří k oblíbenějším aktivitám, posiluje svaly, dochází i k duševnímu uvolnění.141 Jógová cvičení jsou doporučována pro všechny věkové kategorie, jelikož jsou schopna udržovat dobrý tělesný i duševní stav a podporovat správnou funkci vnitřních orgánů a také žláz s vnitřní sekrecí. Jóga patří mezi nejstarší autoregulační cvičební systémy, které usilují o harmonizaci těla i ducha člověka. Při správně prováděné józe je spojeno fyzické cvičení s řízeným dýcháním, a to má pozitivní psychosomatický účinek. Základem je tzv. pozdrav slunci, jenž se skládá ze série cviků na protažení celého těla. Bývá prováděn převážně ráno k zahájení dne. Samozřejmě musí být v souladu pohyb a dech jedince, aby bylo dosaženo účinnosti.142 Motivovat seniory k aktivnímu stylu života, kam patří mimo jiné tělovýchovné aktivity, je často obtížné a dlouhodobé. Starší lidé jsou motivováni k pohybovým aktivitám zejména svými přáteli, kteří se sami zabývají těmito aktivitami, dále doporučením lékaře, zdravotními důvody nebo mají příklad z vlastní rodiny. V jejich životě existují však i bariéry, proč nejsou senioři více aktivní. Jsou to faktory osobní, které se dále dělí na fyzické (zdraví a nemoc) a psychické (např. to, že jedinec od aktivity očekává pozitivní prožitek a tento pocit nepřijde, nepovažuje se za sportovce apod.). Pak sem patří faktory blízkého okolí, které mohou být členěny na sociální (seniorovi se nedostává pochopení od okolí, poslouchá výčitky či výsměch okolí) a ekologické (např. nemožnost dopravit se na místo vykonávání aktivity). Senioři, kteří 141 142
Srov. BOČKOVÁ, L., HASTRMANOVÁ, Š., a HAVRDOVÁ, E., 50+aktivně, s. 82. Srov. ŠTILEC, M., Program aktivního stylu života pro seniory, s. 76 – 77.
42
se již nějaké aktivitě věnují, jí však mnohdy zanechávají, a to z několika příčin. Mezi nejčastější patří příčiny zdravotní objektivní (ověřené lékařem, jako je onemocnění nebo zranění), zdravotní subjektivní (pocity únavy, vymizení zájmu, vymlouvání se) a osobní rozhodnutí (např. nutnost pečovat o člena rodiny, vnoučata).143
1.13.2 Psychické aktivity Pro osoby v seniorském věku existují různé vzdělávací aktivity. Jsou provozovány univerzitami třetího věku, akademiemi seniorů, které poskytují pravidelné kurzy zejména v rámci neziskových organizací. Kluby pro seniory pořádají různé přednášky či kurzy. Důležité je nejen technické vybavení, ale také samotná osoba, která tyto kurzy a přednášky vede. Tato osoba by měla mít dostatečné zkušenosti s přípravou volného času pro danou skupinu, čili pro seniory. Vhodný způsob komunikace má také značný vliv na motivaci seniorů, aby se vůbec chtěli do činnosti nebo programu zapojit. Nevhodně zvolená komunikace může mít vliv přesně opačný.144 Volný čas mohou senioři také trávit v geriatrických denních centrech. V těchto zařízeních mohou pobývat denně 6 až 12 hodin. Kromě psychické aktivizace, kognitivního tréninku a provádění ergoterapie, je zde poskytována léčebná, ošetřovatelská a rehabilitační péče.145 Mezi sociální služby pro seniory se řadí kluby důchodců. Slouží jako komunitní centra pro osoby se stejnými zájmy, potřebami a bydlištěm ve stejné lokalitě. Zlepšení kvality života seniorů je základním cílem těchto klubů, kterého lze dosáhnout aktivací osob a posilováním jejich vlastních hodnot.146 Co se týká výše zmíněných univerzit třetího věku, konkrétně v Brně je pro seniory dostupná na Masarykově univerzitě. Do programu Univerzity třetího věku (U3V) se může přihlásit senior, který dosáhl potřebného věku k uplatnění nároku na starobní důchod a má úplné středoškolské vzdělání s maturitou. Jednotlivé kurzy jsou
143
Srov. ŠTILEC, M., Program aktivního stylu života pro seniory, s. 24. Srov. BOČKOVÁ, L., HASTRMANOVÁ, Š., a HAVRDOVÁ, E., 50+aktivně, s. 81. 145 Srov. JAROŠOVÁ, D., Péče o seniory, s. 47. 146 Tamtéž, s. 50. 144
43
v podobě přednášek, případně cvičení, seminářů nebo exkurzí. Posluchač U3V po účasti na alespoň 75 % programu dostává na jeho konci osvědčení o absolvování.147 Nadační fond Veselý senior propaguje myšlenku, že stáří je běžnou součástí života a nemělo by být ignorováno. Tato nadace připravuje pro seniory různé programy zahrnující nejen vzdělávací a volnočasové aktivity.148 Světová zdravotnická organizace poprvé použila pojem aktivní stárnutí, jehož úlohou je podpora kvality života během stárnutí. Senioři tak mohou rozvíjet svoje duševní, fyzické a sociální schopnosti.149 Součástí života seniora bývají knihy, které mohou rozptýlit a pomoci třeba i v těžkých životních dobách. Také pravidelný kontakt s denním tiskem, televizí a rozhlasem umožňuje jedinci přehled o okolním dění a napomáhá mu tak k udržení psychické kondice.150
1.13.3 Negativní vliv některých fyzických aktivit Mnohé pohybové aktivity jsou narůstajícím věkem limitovány kvůli různým zdravotním oslabením. Je-li lidský organismus neúměrně zatěžován, dochází k rychlejšímu opotřebování ve všech směrech. To platí pro každý věk, ovšem ve vyšším věku by na toto měl být brán ještě větší zřetel. Vysoká intenzita zátěže přetěžuje svaly a svalové úpony. Drobná poranění omezují jejich funkčnost. Dochází k oslabení celého hybného sytému. Přetěžován je i systém srdečně-cévní, který není schopen zabezpečit intenzitu zátěže. Únava, která po cvičení nastoupí, zhoršuje řídící úroveň centrální nervové soustavy. Pohybové aktivity, které jedinec provozuje bez předešlé průpravy a postupného metodického vedení, lze zařadit do negativně působících. Sem patří například turistické vycházky bez úpravy správného stereotypu chůze a další. Praktikuje-li senior cviky, které slouží ke zvyšování síly či posilování, kdy se překonávají velké odpory a výdrž, je také třeba dbát na správnost provádění. Při nesprávném provádění činností dochází k městnání krve v určitých částech svalstva,
147
Srov. O nás. Dostupné z: http://www.u3v.muni.cz/o-nas/. Srov. BOČKOVÁ, L., HASTRMANOVÁ, Š., a HAVRDOVÁ, E., 50+aktivně, s. 83. 149 Tamtéž, s. 81. 150 Srov. STAŇKOVÁ, M., NEUWIRTH, J., MELLANOVÁ, A., aj. Základy ošetřování nemocných, s. 79. 148
44
zadržování dechu nebo tlakovému přetížení srdce. Nevhodné je nošení a zvedání těžších břemen. Nevhodné jsou také činnosti s rychlými změnami pohybu. Řadí se sem např. rychlé starty různými směry, skoky a dopady. Často vedou k úrazům, zánětům v místě úponu svalu a drobným poraněním. Stárnoucí organismus není schopen se dostatečně vyrovnat s náročným koordinačním cvičením a akrobatickými výkony, jelikož zatěžují nervový systém a mohou vyvolávat stres a nervovou únavu. Běžné pohyby, které jsou vykonávány denně, mohou být prováděny na základě špatně vytvořených stereotypů. Je to například chybná chůze, špatné držení těla, mělké dýchání, nevhodné zvedání a nošení těžkých břemen apod. Plavání, i když je všeobecně doporučováno, má také svá negativa, a to zejména plavání stylem prsa s hlavou nad hladinou vody. Hlava je nepřirozeně zakloněná, to vede k přetěžování krční páteře a většímu prohnutí páteře bederní. Práce na zahradě, kdy jsou v převaze pohyby statické se silovou složkou, negativně ovlivňují srdečně-cévní systém. Svalový stah totiž převažuje nad uvolněním, jedná se o nerovnoměrné rozložení a srdce je tlakově přetíženo. Všeobecně se u osob starších šedesáti let, které nemají dostatečnou sportovní průpravu, nedoporučují sportovní hry, sjezdové lyžování, sportovní gymnastika, aerobik, vodní sporty, judo, anebo ani tenis. Má-li jedinec špatnou techniku a není schopen odpočívat v průběhu hry, může dojít k přetížení při vzestupu tlaku krve. Negativně může působit řada domácích prací, jako je např. pletení, háčkování, vyšívání, těžké práce na zahradě, údržbářské práce náročné na svalovou sílu a jiné. Činnosti, které jsou zaměřeny jednostranně, ať už ve sportu, nebo v běžných činnostech, vedou k přetěžování a ke svalové nerovnováze.151
1.13.4 Rady pro udržení aktivního volného času v seniorském věku Existuje několik všeobecných rad pro seniory, jak se udržet aktivní i ve stáří. Doporučováno je udržování styku s lidmi z bývalého pracovního kolektivu, kteří mohou obohatit aktuálními informacemi z oboru a senior je tak dále orientován.
151
Srov. MATOUŠ, M., MATOUŠOVÁ, M., aj., Pohyb ve stáří je šancí, s. 38 – 40.
45
Volný čas, který jedinec získá odchodem do penze, je třeba strukturovat. Vhodné je zjistit si možnosti trávení volného času v okolí bydliště, např. kluby pro seniory. Mnoho informací o aktivním stárnutí je možno zjistit z novin a jiného tisku, nejlépe z regionálního zpravodaje. Při absenci takovýchto možností v místě bydliště je možno založit svůj vlastní spolek. Senior se může pokusit založit spolek, který by splňoval uspokojování jeho zájmů. O pomoc může požádat členy rodiny nebo i městský (obecní) úřad. Udělá první krok a může tak nabídnout zájmové aktivity i pro jedince, kteří na založení spolku neměli odvahu či informace o této možnosti. Sledování denního tisku či zpravodajství napomáhá k lepší orientaci v nynějším světě. Senior tak může být schopnější debatovat s přáteli nebo i vnoučaty o tom, co se právě děje. Senior by měl být podporován i ve sdělení vlastního názoru, aby se necítil vyloučen ze společnosti. Může poslat podnět nebo kladné ohodnocení nějaké organizaci a získá tak zpětnou vazbu. Možná je i účast na občanských aktivitách na podporu nebo protest. Důležité je zapojení do společnosti, návštěva divadla, kina, muzea, knihovny, příjemná večeře nebo posezení u vína. Člověk se tak může setkat se svými známými nebo navázat nová přátelství. Cestování je pro osoby v každém věku, proto jsou doporučovány zájezdy určené pro seniory. Cestování poskytne poznání nejen nových míst, ale i lidí a změna místa může přinést novou energii do života. Velmi oblíbené a doporučované jsou Univerzity třetího věku nebo Akademie třetího věku. Informace jsou k dispozici na internetu nebo na brožurách či letácích. V dnešní době je počítač všude kolem, proto jsou pro seniory i kurzy výuky na počítači, kde se učí ovládat nejen samotný počítač, ale třeba i prohlížet internet. Přístupné jsou také obecně prospěšné a dobrovolnické aktivity.152
152
Srov. BOČKOVÁ, L., HASTRMANOVÁ, Š., a HAVRDOVÁ, E., 50+aktivně, s. 84 – 85.
46
2 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY
2.1 Cíle diplomové práce 1) Zjistit výskyt kvantitativních a kvalitativních poruch spánku v seniorském věku v závislosti na pohlaví. 2) Zjistit souvislost mezi rušivými vlivy a spánkem. 3) Zjistit vliv volnočasových aktivit na kvantitu spánku.
2.2 Hypotézy diplomové práce Hypotézy k 1. cíli: 1) 1H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku. 1H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku. 2) 2H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku. 2H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku. Hypotézy ke 2. cíli: 1) 3H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku. 3H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku. 2) 4H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku. 47
4H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku. Hypotézy k 3. cíli: 1) 5H0 – Domnívám se, že neexistuje statisticky významná závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit jedince a kvantitou spánku. 5H1 – Domnívám se, že existuje statisticky významná závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit jedince a kvantitou spánku.
48
3 METODIKA
Údaje, které bylo třeba zjistit pro vypracování diplomové práce, jsem získala pomocí dotazníkového šetření (viz příloha 7).
3.1 Popis použitého dotazníku V úvodní části dotazníku seznamuji respondenty s tématem diplomové práce a účelem získání údajů. Nechybí ujištění o anonymním zpracování dat a instrukce, jakým způsobem dotazník vyplnit. Po těchto základních informacích jsem na začátek dotazníku zařadila otázku, která měla sloužit k získání zájmu respondentů o vyplňování a týkala se názoru na důležitost spánku. Poté následovaly vlastní položky dotazníku, jejichž celkový počet je 19. Dotazník obsahuje položky uzavřené dichotomické (1, 5, 11, 14, 17), kdy respondent mohl označit pouze jednu ze dvou možností, položku uzavřenou trichotomickou s možností označit jednu ze tří možností (2), uzavřené výčtové (3, 4), kde byl výčet různých možností k označení. Dále položky polouzavřené (6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 18, 19) a položky uzavřené odstupňované (15, 16) nabízející možnosti dle klesající stupnice. U položek 3, 4, 7, 13 a 18 bylo možno označit více odpovědí.
3.2 Distribuce dotazníku Před konečnou distribucí dotazníků jsem provedla pilotní studii, kdy jsem 10 dotazníků rozdala rodinným členům a známým seniorského věku. Měla jsem tak možnost přímo s nimi dotazník vyplňovat a zjišťovat, jak senioři dotazníku rozumí. Po této pilotní studii nebylo třeba žádných podstatných úprav a mohla tak nastat distribuce finální podoby dotazníku. Distribuce dotazníků probíhala v brněnské čtvrti, konkrétně v Brně-Medlánkách. Využila jsem možnosti distribuovat dotazníky přes moji sestru, která v této čtvrti
49
pracuje jako sociální pracovnice a v rámci depistáže u svých klientů-seniorů rozdávala i dotazníky k mojí diplomové práci. Distribuce dotazníků probíhala od června 2011, sběr vyplněných dotazníků byl ukončen v únoru 2012. Výzkumu se zúčastnili pouze senioři žijící v domácnosti. Téměř shodného počtu žen a mužů bylo dosaženo cílenou a kontrolovanou distribucí jednotlivcům. Dotazníky se mi totiž vracely průběžně a měla jsem tak přehled, zda je potřeba dotázat ženy nebo muže a v jakém počtu.
3.3 Statistické zpracování získaných údajů Jednotlivé dotazníky byly očíslovány, proto jsem měla přehled, kolik se mi jich vrátilo zpět a měla jsem tak možnost tohoto očíslování zužitkovat při dalším zpracovávání. Označení dotazníku číslem bylo využito při vyhodnocování získaných údajů v programu Microsoft Excel. K jednotlivým položkám jsem tak mohla zapisovat pouze číslici 1 a výše uvedený program tak zpracovával absolutní a relativní četnosti. Získaná data o absolutní četnosti jsou vyjádřena celými čísly, relativní četnost v procentech je zaokrouhlena na dvě desetinná místa. Tyto četnosti jsou u jednotlivých položek uvedeny v tabulkách a u vybraných položek znázorněny pomocí grafů. Všechny položky jsou doplněny slovním popisem. Ke statistickému zpracování jednotlivých hypotéz bylo použito programu STATISTICA 10. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz s daty o normálním (stejném) rozložení byl použit Pearsonův chí-kvadrát se statistickou významností p = 0,05. Hypotézy, kde se pracovalo s počtem hodin, které patří mezi spojité proměnné, bylo třeba nejdříve zjistit, zda se jedná o normální (stejné) nebo nenormální (rozdílné) rozložení. Pro toto zjištění byl použit Shapiro-Wilkův W test. Ověření platnosti hypotéz bylo poté vypočítáno pomocí neparametrického Mann-Whitneyova U testu.
50
4 VÝSLEDKY A JEJICH ANALÝZA
Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků osobám seniorského věku. Z tohoto počtu se mi vrátilo 107 dotazníků. Pro nedokonalé vyplnění však musely být některé z výzkumu vyřazeny. Konečný počet dotazníků vhodných ke zpracování je 95, což tedy činí 100 %.
4.1 Vlastní položky dotazníku Položka 1: Pohlaví Tab. 1 – Pohlaví
Odpověď Ženy Muži Celkem
Absolutní četnost (n) 49 46 95
Ženy 51,58 %
Relativní četnost (%) 51,58 48,42 100
Muži 48,42 %
Graf 1 – Pohlaví
Pro účely diplomové práce bylo použito dotazníků celkem od 95 osob seniorského věku. Z tohoto počtu bylo v zastoupení 49 žen (51,58 %) a 46 mužů (48,42 %).
51
Položka 2: Věk Tab. 2 – Věk
Odpověď 65 – 74 let 75 – 84 let 85 a více let Celkem
Absolutní četnost (n) 50 33 12 95
Relativní četnost (%) 52,63 34,74 12,63 100
52,63 % 34,74 %
12,63 %
65 – 74 let
75 – 84 let
85 a více let
Graf 2 – Věk
Tato položka nabízela respondentům zařadit se do jedné ze tří věkových kategorií. Nejvíce byla zastoupena kategorie ve věku 65 – 74 let, a to 50 osob (52,63 %). Osob ve věku 75 – 84 let bylo 33 (34,74 %) a nejméně bylo osob v kategorii 85 a více let, a sice 12 (12,63 %).
52
Položka 3: Trpíte některou z těchto poruch spánku? Možno označit více odpovědí. Tab. 3 – Kvantitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů)
Odpověď a) b) c) d) e) f) g) Celkem
Odpovědi ženy Abs. č. Rel. č. (n) (%) 20 22,99 32 36,78 17 19,54 7 8,05 1 1,15 2 2,30 8 9,20 87 100
Odpovědi muži Abs. č. Rel. č. (n) (%) 16 24,24 18 27,27 9 13,64 9 13,64 5 7,58 1 1,52 8 12,12 66 100
Odpovědi všichni Abs. č. Rel. č. (n) (%) 36 23,53 50 32,68 26 16,99 16 10,46 6 3,92 3 1,96 16 10,46 153 100
a) problémy s usínáním b) probouzení se během noci c) předčasné probuzení d) pospávání během dne, v noci nemohu spát e) nadměrné spaní, zejména přes den f) náhlé upadnutí do spánku během dne (např. při nějaké činnosti) g) žádnou takovou poruchou spánku netrpím
0
5
10 15 20 25 30 35 40 %
a) problémy s usínáním b) probouzení se během noci c) předčasné probuzení
Muži
d) pospávání během dne, v noci nemohu spát
Ženy
e) nadměrné spaní, zejména přes den f) náhlé upadnutí do spánku během dne (např. při nějaké činnosti) g) žádnou takovou poruchou spánku netrpím
Graf 3 – Kvantitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů)
53
V tabulce č. 3 jsou uvedeny odpovědi pouze pomocí písmen a) až g), pod tabulkou jsou vysvětlivky. Tabulka obsahuje odpovědi žen, odpovědi mužů a shrnutí celkového počtu odpovědí. Graf č. 3 pak znázorňuje rozdíly kvantitativních poruch spánku u žen a mužů. Třetí položka byla zaměřena na zjištění výskytu kvantitativních poruch spánku. Nabízela možnost označit více odpovědí. Z toho důvodu u této položky činí 100 % číslo 153, což je celkový počet označených odpovědí. Nejvíce byla seniory označena možnost „probouzení se během noci“, touto poruchou trpí 50 osob z dotázaných (32,68 %). Následovala možnost „problémy s usínáním“ informující o 36 osobách (23,53 %) trpících touto poruchou. Možnost „předčasné probuzení“ byla označena 26krát (16,99 %). Ve stejném počtu byly označeny možnosti „pospávání během dne, v noci nemohu spát“ a možnost „žádnou takovou poruchou spánku netrpím“, a sice počtem 16 (10,46 %). Šestkrát (3,92 %) byla označena možnost „nadměrné spaní, zejména přes den“, 3 osoby (1,96 %) označily možnost „náhlé upadnutí do spánku během dne – například při nějaké činnosti“. Jelikož jedním z cílů diplomové práce bylo zjistit rozdíly či podobnosti výskytu spánkových poruch, zpracovala jsem výsledky této položky i dle pohlaví. Jak již bylo uvedeno výše, celkem do výzkumu bylo zahrnuto 49 žen. Na tuto položku bylo možno odpovědět několika možnostmi. Ženy zaznačily celkem 87 možností, které v tomto případě odpovídají 100 %. Nejvíce ženy označily možnost „probouzení se během noci“, a to celkem 32krát (36,78 %). Odpověď „problémy s usínáním“ označilo 20 žen (22,99 %), odpověď „předčasné probuzení“ 17 žen (19,54 %). Možností „žádnou takovou poruchou spánku netrpím“ odpovědělo 8 žen (9,20 %), 7krát (8,05 %) byla zaznačena možnost „pospávání během dne, v noci nemohu spát“. Možností „náhlé upadnutí do spánku během dne – například při nějaké činnosti“ odpověděly pouze dvě ženy (2,30 %) a jediná žena (1,15 %) označila možnost „nadměrné spaní, zejména přes den“. Mužů bylo celkem 46 a označili zbývající možnosti, a to celkem 66. Relativní četnost 100 % odpovídá tedy číslu 66 (počtu označených odpovědí). Muži nejvíce označili také možnost „probouzení se během noci“, a sice 18krát (27,27 %), následovala možnost „problémy s usínáním“ zaznačena 16krát (24,24 %). Stejným počtem pak byly zaznačeny možnosti „předčasné probuzení“ a „pospávání během 54
dne, v noci nemohu spát“, a to 9krát (13,64 %). Celkem 8 mužů (12,12 %) uvedlo možnost „žádnou
takovou
poruchou
spánku
netrpím“,
5
mužů
(7,58
%)
možnost „nadměrné spaní, zejména přes den“ a jediný muž (1,52 %) zaznačil „náhlé upadnutí do spánku během dne – například při nějaké činnosti“. Položka 4: Objevila se u Vás někdy níže uvedená událost? Možno označit více odpovědí. Tab. 4 – Kvalitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů)
Odpovědi - ženy
Odpovědi - muži
Odpovědi všichni
a)
Abs. č. (n) 1
Rel. č. (%) 1,64
Abs. č. (n) 1
Rel. č. (%) 1,52
Abs. č. (n) 2
Rel. č. (%) 1,57
b)
5
8,20
5
7,58
10
7,87
c)
7
11,48
7
10,61
14
11,02
d)
1
1,64
6
9,09
7
5,51
e)
1
1,64
5
7,58
6
4,72
f)
24
39,34
24
36,36
48
37,80
g)
12
19,67
10
15,15
22
17,32
h)
10
16,39
8
12,12
18
14,17
Celkem
61
100
66
100
127
100
Odpověď
a) náměsíčnost (somnambulismus) b) noční děsy c) mluvení ze spaní d) skřípání zubů e) krátkodobá zástava dechu během spánku f) chrápání g) nejsem si vědom(a) h) neobjevily se
55
0
5
10
15
20
25
30
35
40 %
a) náměsíčnost (somnambulismus) b) noční děsy c) mluvení ze spaní Muži
d) skřípání zubů
Ženy
e) krátkodobá zástava dechu během spánku f) chrápání g) nejsem si vědom(a) h) neobjevily se
Graf 4 – Kvalitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů)
Stejně jako v předešlé položce, i zde je uvedena tabulka s odpověďmi pomocí písmen a) až h), jejichž vysvětlení je pod tabulkou. Tabulka č. 4 zahrnuje odpovědi žen, odpovědi mužů a odpovědi všech respondentů. V grafu č. 4 je opět znázorněn rozdíl výskytu kvalitativních poruch spánku u žen a mužů. Kvalitativní poruchy spánku byly zjišťovány čtvrtou položkou, která také nabízela více možností k označení. Proto zde 100 % činí číslo 127 (počet označených odpovědí). Senioři nejvíce označili možnost „chrápání“ v celkovém počtu 48 (37,80 %). Následovala odpověď „nejsem si vědom/a“ označená 22krát (17,32 %). Možnost „neobjevily se“ označilo 18 osob (14,17 %). „Mluvením ze spaní“ trpí 14 respondentů (11,02 %), „nočními děsy“ 10 osob (7,87 %). Sedm osob (5,51 %) uvedlo možnost „skřípání zubů“, 6krát (4,72 %) byla označena „krátkodobá zástava dechu během spánku“
a
pouze
dvě
osoby
(1,57
%)
označily
možnost
„náměsíčnost
(somnambulismus)“. Vzhledem k cíli diplomové práce je tato položka zpracována stejně jako předchozí, a sice porovnává odpovědi dle pohlaví. V tomto případě se jedná o kvalitativní poruchy spánku. Celkem 49 žen označilo u této položky 61 odpovědí (bylo možno označit více odpovědí), proto se počet odpovědí (61) rovná relativní četnosti 100 %.
56
Ženy nejvícekrát označily možnost „chrápání“ počtem 24 (39,34 %), dále možnost „nejsem si vědom/a“ 12krát (19,67 %) a možnost „neobjevily se“ označilo 10 žen (16,39 %). „Mluvením ze spaní“ trpí 7 žen (11,48 %), „nočními děsy“ pak 5 žen
(8,20
%).
Stejným
počtem
respondentek
pak
byly
označeny
možnosti „náměsíčnost (somnambulismus)“, „skřípání zubů“, „krátkodobá zástava dechu během spánku“, a to pouze jedenkrát (1,64 %). Celkem k 46 mužům je přirazen zbývající počet odpovědí, kdy se jedná o 66 odpovědí, které činí 100 %. U mužů to bylo obdobné, jelikož čtyři odpovědi označili ve stejném pořadí jako ženy. Možnost „chrápání“ označili stejně jako ženy 24krát (36,36 %), dále možnost „nejsem si vědom/a“ 10krát (15,15 %), možnost „neobjevily se“ 8krát (12,12 %) a možnost „mluvení ze spaní“ 7krát (10,61 %). Šest mužů (9,09 %) označilo odpověď „skřípání zubů“. Následovaly odpovědi se stejným počtem označení, a to 5 mužů (7,58 %) udalo „noční děsy“ a „krátkodobou zástavu dechu během spánku“. Jediný muž (1,52 %) označil možnost „náměsíčnost (somnambulismus)“. Položka 5: V jakém typu bydlení usínáte? Tab. 5 – Typ bydlení
Odpověď
Absolutní četnost (n) 46 49 95
Rodinný dům Byt Celkem
Relativní četnost (%) 48,42 51,58 100 51,58 %
48,42 %
rodinný dům
byt
Graf 5 – Typ bydlení
57
Z dotázaných respondentů žije 46 (48,42 %) v „rodinném domě“ a 49 (51,58 %) v „bytě (panelového či cihlového domu)“. Položka 6: V místnosti, kde spím, jsem: Tab. 6 – Sdílení ložnice
Odpověď sám/sama s partnerem (manželem)/ partnerkou (manželkou) s někým jiným Celkem
Absolutní četnost (n) 60 32
Relativní četnost (%) 63,16 33,68
3 95
3,16 100
Převažovala odpověď „sám/sama“ počtem 60 (63,16 %), „s partnerem (manželem)/partnerkou
(manželkou)“
sdílí
ložnici
32
osob
(33,68
%)
a odpověď „s někým jiným“ označily 3 osoby (3,16 %). Jiné osoby sdílející ložnici se seniorem zastupovala invalidní dcera, sestra a syn. Položka 7: Jaké rušivé vlivy se objevují v době, když usínáte? Možno označit více odpovědí. Tab. 7 – Rušivé vlivy
Odpověď
hluk světlo horko chlad chrápání jiné osoby nutkání na močení jiné nejsem si vědom(a) žádných rušivých vlivů Celkem
58
Absolutní četnost (n) 22 6 17 7 11 28 6 41 138
Relativní četnost (%) 15,94 4,35 12,32 5,07 7,97 20,29 4,35 29,71 100
29,71 %
20,29 % 15,94 % 12,32 % 4,35 %
5,07 %
7,97 % 4,35 %
Graf 6 – Rušivé vlivy
Tato položka se zaměřovala na zjištění rušivých vlivů v době usínání. Respondenti mohli označit více odpovědí, v tomto případě činí 100 % počet označených odpovědí, a sice číslo 138. Odpověď „nejsem si vědom/a žádných rušivých vlivů“ byla označena nejvícekrát, a sice 41krát (29,71 %). „Nutkáním na močení“ trpí 28 osob (20,29 %), „hluk“ ruší 22 osob (15,94 %), „horko“ obtěžuje 17 osob (12,32 %), „chrápáním jiné osoby“ je rušeno 11 osob (7,97 %), „chlad“ jako rušivý vliv uvedlo 7 osob (5,07 %). Stejné zastoupení měly odpovědi „světlo“ a „jiné rušivé vlivy“, a sice počtem 6 (4,35 %). Jako jiné rušivé vlivy byla dvakrát označena bolest, dále zapnutá televize, deprese, močová inkontinence a problémy s prostatou.
59
Položka 8: V kolik hodin chodíte spát? Uveďte, prosím, čas, kdy se ukládáte ke spánku nejčastěji. Tab. 8 – Čas ukládání ke spánku
Odpověď
Absolutní četnost (n) 2 56 31 6 95
mezi 19. – 20. hodinou mezi 21. – 22. hodinou mezi 23. – 24. hodinou jindy Celkem
Relativní četnost (%) 2,11 58,95 32,63 6,32 100
Respondenti měli označit dané rozpětí času, kdy chodí spát, případně sami doplnit konkrétní čas, jelikož dané možnosti byly pouze v podobě celých hodin a ne půlek a podobně. Počtem 56 (58,95 %) převažovala odpověď „mezi 21. – 22. hodinou“, následovala odpověď „mezi 23. – 24. hodinou“ počtem 31 (32,63 %). Odpověď nabízející vepsat jiný než nabídnutý čas („jindy“), označilo 6 respondentů (6,32 %). Vždy dvakrát se vyskytovaly možnosti jako: kolem půlnoci, kolem 22:30 hod nebo kolem 1:30 hod. Pouze dva respondenti (2,11 %) označili nabízející odpověď „mezi 19. – 20. hodinou“. Položka 9: Za jak dlouho obvykle usínáte? Tab. 9 – Délka usínání
Odpověď
Absolutní četnost (n) 34 32 10 14 2 3 95
do 15 minut do 30 minut do 45 minut do 60 minut za jinou dobu nejsem si vědom(a), nevím Celkem
60
Relativní četnost (%) 35,79 33,68 10,53 14,74 2,11 3,16 100
Zde měli respondenti vybrat jednu z možností, případně doplnit jinou než nabídnutou dobu. 34 respondentů (35,79 %) označilo možnost „do 15 minut“, následovala možnost „do 30 minut“ označená 32krát (33,68 %). Čtrnáct osob (14,74 %) vybralo možnost „do 60 minut“, 10 osob (10, 53 %) usíná „do 45 minut“. Tři osoby (3,16 %) odpověděly možností „nejsem si vědom/a, nevím“ a jen 2 respondenti (2,11 %) označili „za jinou dobu“. Jednalo se o odpovědi, které informovaly o usnutí v rozsahu jedné až čtyř hodin. Položka 10: Kolik hodin denně spíte (pouze během noci, tzn. od večera, kdy usnete, do rána, než se probudíte; sečtete-li veškerý čas spánku)? Tab. 10 – Celkový čas nočního spánku
Odpověď
4–5 hodin 6–7 hodin 8–9 hodin 10 – 11 hodin jiný počet hodin Celkem
Absolutní četnost (n) 14 49 26 5 1 95
Relativní četnost (%) 14,74 51,58 27,37 5,26 1,05 100
Nejvíce senioři označili možnost „6–7 hodin“, a sice 49krát (51,58 %), dále možnost „8–9 hodin“ označili 26krát (27,37 %), možnost „4–5 hodin“ byla poznamenána 14krát (14,74 %) a možnost „10 – 11 hodin“ 5krát (5,26 %). Jediný respondent (1,05 %) označil „jiný počet hodin“, kde vepsal, že spí maximálně dvě hodiny za celou noc.
61
Položka 11: Počet hodin, který spím během noci, je pro mě: Tab. 11 – Uspokojená potřeba spánku
Odpověď dostačující nedostačující Celkem
Absolutní četnost (n) 77 18 95
Relativní četnost (%) 81,05 18,95 100
V nabídce byly pouze dvě možnosti, kdy za „dostačující“ považuje počet hodin spánku většina dotázaných, a sice 77 respondentů (81,05 %). „Nedostačující“ je počet hodin spánku pro 18 osob (18,95 %). Položka 12: Kolik času prospíte během dne? Tab. 12 – Spánek přes den
Odpověď až 1 hodinu 2–3 hodiny 4–5 hodin jiná délka během dne nespím Celkem
Absolutní četnost (n) 34 13 0 3 45 95
Relativní četnost (%) 35,79 13,68 0,00 3,16 47,37 100
Celkem 45 (47,37 %) z dotázaných uvedlo, že „během dne nespí“. Možnost „až 1 hodinu“ byla vyznačena 34krát (35,79 %), možnost „2–3 hodiny“ 13krát (13,68 %) a možnost „jiná délka“ jen třikrát (3,16 %). Zde respondenti uvedli, že spí během dne pouze v rozmezí od deseti do třiceti minut. Možnost „4–5 hodin“ nebyla nikým označena, čili 0 osob (0,00 %).
62
Položka 13: Jakým činnostem se věnujete během dne? Možno označit více odpovědí. U odpovědí, které označíte, vepište na linku průměrnou dobu, jak dlouho se této činnosti za celý den (24 hodin) věnujete. Tab. 13 – Zastoupení volnočasových aktivit
Odpověď a) vaření b) péče o domácnost c) péče o hospodářství d) nákupy e) sledování televize f) četba g) práce na zahrádce h) během dne se nudím i) spíše jen polehávám nebo pospávám j) cestování k) univerzita 3. věku l) hlídání vnoučat (pravnoučat) m) sportovní aktivity n) kulturní akce o) návštěva denního stacionáře p) během dne se ničemu nevěnuji, nevykonávám žádnou zálibu r) jiné Celkem
Absolutní Relativní četnost četnost (n) (%) 56 11,34 51 10,32 9 1,82 56 11,34 86 17,41 61 12,35 30 6,07 7 1,42 16 3,24 17 3,44 10 2,02 22 4,45 17 3,44 23 4,66 12 2,43 2 0,40 19 3,85 494 100
20,00% 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
l
Graf 7 – Volnočasové aktivity
63
m
n
o
p
r
Jelikož položka nabízela možnost označit více odpovědí a zároveň obsahovala celkem 17 různých možností, došlo k tomu, že zde počet označených odpovědí je velikým číslem. Absolutní četnost zaznačených odpovědí je číslo 494, kterému v tomto případě odpovídá relativní četnost 100 %. Tuto skutečnost je možno vidět v tabulce č. 13. Respondenti měli označit ty činnosti, které jsou součástí jejich běžného dne, čili dne, jehož náplň lze v jejich životě považovat za nejčastější. Jednotlivých počtů hodin, jak dlouho se dané činnosti věnují, je využito později při zpracovávání stanovené hypotézy. Kategorie počtu hodin pro statistické zpracování jsou popsány v oddíle 4.2.5, kde je s nimi i dále pracováno. V tabulce č. 13 jsou tedy uvedeny odpovědi i s písmeny a) až r), písmena jsou poté využita u grafu č. 7, který znázorňuje zastoupení jednotlivých činností. Odpověď „sledování televize“ (e) zaznačilo nejvíce respondentů, a to 86 (17,41 %). „Četbě“ (f) se věnuje 61 dotázaných (12,35 %). Stejným počtem byly označeny možnosti „vaření“ (a) a „nákupy“ (d), a sice obě možnosti byly zaznačeny 56krát (11,34 %). „Péče o domácnost“ (b) byla označena 51krát (10,32 %), „práce na zahrádce“ (g) pak 30krát (6,07 %), „kulturní akce“ (n) 23krát (4,66 %), odpověď „hlídání vnoučat/pravnoučat“ (l) označena 22krát (4,45 %). Možnost zaznačit „jiné činnosti“ (r) využilo 19 osob (3,85 %). Vyskytovaly se zde odpovědi jako například procházky (i se psem), křížovky, ruční práce (vyšívání), práce na počítači, vzdělávání v oblasti cizích jazyků, studium bible, návštěva kostela, přátel, prohlížení fotografií, kutilství, příprava akcí ve spolupráci s městským úřadem nebo politickou stranou, psaní kroniky, tanec a záliba v pečení buchet. Celkem 17krát (3,44 %) byly zaznačeny odpovědi „cestování“ (j) a „sportovní aktivity“ (m). „Spíše jen polehávám, pospávám“ (i) označilo 16 osob (3,24 %), „denní stacionář“ (o) navštěvuje 12 (2,43 %) z dotázaných a „univerzitu třetího věku“ (k) navštěvuje 10 (2,02 %) respondentů. 9krát (1,82 %) byla označena možnost „péče o hospodářství“ (c), 7krát (1,42 %) pak možnost „během dne se nudím“ (h). Pouze dva respondenti (0,40 %) označili „během dne se ničemu nevěnuji, nevykonávám žádnou zálibu“ (p).
64
Položka 14: Máte převážně stejný denní program každý den? Tab. 14 – Podobnost denního programu
Odpověď Absolutní četnost (n) ano 75 ne 20 Celkem 95
Relativní četnost (%) 78,95 21,05 100
Zde mohli respondenti označit pouze jednoznačnou odpověď. Převyšovala odpověď „ano“ označená 75krát (78,95 %), odpověď „ne“ zaznamenalo 20 osob (21,05 %). Položka 15: Cítíte se na konci dne unavený(á)? Tab. 15 – Únava na konci dne
Odpověď spíše ano ano spíše ne ne Celkem
Absolutní četnost (n) 43 26 21 5 95
Relativní četnost (%) 45,26 27,37 22,11 5,26 100
Více dotázaných odpovědělo, že se na konci dne unaveni cítí. Odpověď „spíše ano“ označilo 43 osob (45,26 %), odpověď „ano“ označilo 26 osob (27,37 %). 21krát (22,11 %) byla poznačena možnost „spíše ne“, možností „ne“ odpovědělo jen 5 osob (5,26 %).
65
Položka 16: Myslíte si, že jste unavený(á) kvůli činnostem, kterým se věnujete během dne? Tab. 16 – Únava kvůli denním činnostem
Odpověď spíše ano ano spíše ne ne nevím Celkem
Absolutní četnost (n) 9 16 22 16 6 69
Relativní četnost (%) 13,04 23,19 31,88 23,19 8,70 100
Na tuto položku odpovídali pouze respondenti, kteří v položce 15 označili možnost „spíše ano“ nebo „ano“. Po sečtení takto odpovědělo celkem 69 dotázaných, proto na položku 16 odpovídalo jen 69 osob. V této položce tvoří proto 69 osob 100 %. Nejvícekrát byla označena možnost „spíše ne“, a sice 22krát (31,88 %). Možnosti „ano“ a „ne“ označil stejný počet osob, a to 16 (23,19 %). Možnost „spíše ano“ byla poznačena 9krát (13,04 %), 6 respondentů (8,70 %) odpovědělo „nevím“. Položka 17: Má Váš denní program vliv na čas, kdy se ukládáte ke spánku? Tab. 17 – Vliv denního programu na spánek
Odpověď Absolutní četnost (n) ano 25 ne 70 Celkem 95
Relativní četnost (%) 26,32 73,68 100
Tato položka zjišťovala, zda denní činnosti ovlivňují u seniorů čas, kdy uléhají. Nabízela pouze možnosti „ano“ nebo „ne“. Odpověď „ne“ převažovala označením od 70 osob (73,68 %), odpověď „ano“ pak označilo 25 osob (26,32 %).
66
Položka 18: Na konci dne jdu spát, protože: Možno označit více odpovědí. Tab. 18 – Důvod ukládání ke spánku
Odpověď
Absolutní četnost (n) 41 36 56 3 136
jsem unavený(á) jsem ospalý(á) je večer z jiného důvodu Celkem
Relativní četnost (%) 30,10 26,47 41,18 2,21 100
Položka nabízela různé možnosti, které mohli respondenti označit, případně doplnit jiné než nabídnuté důvody. Jelikož zde bylo možno označit i několik odpovědí, odpovídá 100 % počtu označených odpovědí, a sice číslu 136. Možnost „je večer“ byla zaznačena 56krát (41,18 %), možnost „jsem unavený/á“ 41krát (30,10 %) a možnost „jsem ospalý/á“ 36krát (26,47 %). „Jiné důvody“ uvedli 3 respondenti (2,21 %), kdy dva senioři jdou spát kvůli dodržování denního řádu, byla zde i odpověď týkající se únavy kvůli pooperačnímu období. Položka 19: Když se věnuji během dne nějaké činnosti, jdu spát: Tab. 19 – Vliv činností na čas ukládání ke spánku
Odpověď dříve, než jsem zvyklý(á) později, než jsem zvyklý(á) jak jsem zvyklý(á), na to, kdy jdu spát, nemá vliv žádná činnost Celkem
Absolutní četnost (n) 12 15 68
Relativní četnost (%) 12,63 15,79 71,58
95
100
Tato položka byla stanovena obdobně jako položka 17 a mohla tak zjistit, zda na ni budou i respondenti obdobně odpovídat. Zjišťovala totiž také to, zda jsou jedinci ovlivněni denními činnostmi a podle toho se ukládají ke spánku.
67
Odpověď „jak jsem zvyklý/á, na to, kdy jdu spát, nemá vliv žádná činnost“ označilo 68 respondentů (71,58 %). V položce 17 celkem 70 respondentů (73,68 %) uvedlo, že žádný denní program nemá vliv na čas, kdy se ukládají ke spánku. Tyto odpovědi jsou tedy obdobné, i když napsány jinými slovy. Jak je vidět, odpovědi se téměř shodují a respondenti tak odpovídali na obdobné položky obdobnými odpověďmi. Následovala odpověď „později, než jsem zvyklý/á“ označená 15krát (15,79 %) a pak odpověď „dříve, než jsem zvyklý/á“ označená 12krát (12,63 %).
4.2 Statistické zpracování a hodnocení výsledků 4.2.1 Testování hypotézy č. 1 1H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku. 1H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku. Tab. 20 – Závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku
Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Pearsonův chí-kv. : 1,92017, sv=2, p= 0,382861 Pohlaví 0 poruch 1 - 3 poruchy 4 - 6 poruch Absolutní spánku spánku spánku četnost (n) Ženy Muži Celkem
8,25263 7,74737 16,00000
39,71579 37,28421 77,00000
68
1,031579 0,968421 2,000000
49,00000 46,00000 95,00000
45 40 35 30
Četnosti
25 20 15 10 5 0 -5 1
2
3
kvantitativní poruchy spánku
Ženy Muži
Graf 8 – Interakce mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku
Z Pearsonova chí-kvadrátu vyplývá výpočet statistické významnosti (hodnoty p). V tomto případě hodnota p = 0,382861. Pro tuto hypotézu je hodnota p > 0,05; čili byla překročena kritická hodnota 0,05. Není tedy možné zamítnout nulovou hypotézu. Závěr: Je možno tvrdit, že rozdíly v hodnocení mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku u sledované skupiny nejsou statisticky významné.
4.2.2 Testování hypotézy č. 2 2H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku. 2H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku.
69
Tab. 21 – Závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku
Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Pearsonův chí-kv. : ,324455, sv=2, p= 0,850248 Pohlaví 0 poruch 1 - 3 4- 6 Absolutní spánku poruchy poruch četnost spánku spánku (n) Ženy 20,63158 27,33684 1,031579 49,00000 Muži 19,36842 25,66316 0,968421 46,00000 Celkem 40,00000 53,00000 2,000000 95,00000
30
25
Četnosti
20
15
10
5
0
-5 1
2
3
kvalitativní poruchy spánku
Ženy Muži
Graf 9 – Interakce mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku
Pomocí Pearsonova chí-kvadrátu byla vypočtena hodnota p, kdy p = 0,850248. Byla překročena kritická hodnota 0,05. Proto nelze zamítnout nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že rozdíly v hodnocení mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku u sledované skupiny nejsou statisticky významné.
70
4.2.3 Testování hypotézy č. 3 3H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku. 3H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku. Tab. 22 – Závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku
Souhrnná tab.: Očekávané četnosti Pearsonův chí-kv. : 11,4728, sv=4, p= 0,021734 Počet rušivých 0 poruch 1 - 3 poruchy 4 - 6 poruch Absolutní vlivů spánku spánku spánku četnost (n) 0 1- 3 4- 6 Celkem
6,90526 8,42105 0,67368 16,00000
33,23158 40,52632 3,24211 77,00000
0,863158 1,052632 0,084211 2,000000
41,00000 50,00000 4,00000 95,00000
60
50
Četnosti
40
30
20
10
0
-10 1
2
3
kvantitativní poruchy spánku
0 rušivých vlivů 1 - 3 rušivé vlivy 4 - 6 rušivých vlivů
Graf 10 – Interakce mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku
71
Statistická významnost (hodnota p) byla vypočtena Pearsonovým chí-kvadrátem. V tomto případě p = 0,021734 a je tedy menší než kritická hodnota 0,05. Je možno zamítnout nulovou hypotézu a tedy přijmout hypotézu alternativní. Závěr: Je možné tvrdit, že rozdíly v hodnocení mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku u sledované skupiny jsou statisticky významné.
4.2.4 Testování hypotézy č. 4 4H0 – Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku. 4H1 – Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku. Jelikož se u analyzování této hypotézy pracuje s tzv. spojitou proměnou (kvantita spánku – počet hodin spánku za 24 hodin), bylo třeba nejdříve zjistit, zda se jedná o normální (stejné) nebo nenormální (rozdílné) rozložení, aby bylo možno pokračovat v testování. Kvantita spánku byla rozčleněna do sedmi kategorií. První kategorie byla méně než 4 hodiny spánku, druhá kategorie 4–5 hodin, třetí kategorie více než 5 až 6 hodin, čtvrtá kategorie více než 6 až 8 hodin, pátá kategorie více než 8 až 10 hodin, šestá kategorie více než 10 až 12 hodin a sedmá kategorie více než 12 až 14 hodin. K ověření normality byl použit Shapiro-Wilkův W test (viz graf č. 11), z jehož výsledků (p = 0,00000; W = 0,87238) vyplývá, že se jedná o proměnnou o rozdílném rozložení.
72
Histogram: kvantita spánku K-S d=,27241, p<,01 ; Lilliefors p<,01 Shapiro-Wilk W=,87238, p=,00000 55 50 45 40
Počet pozor.
35 30 25 20 15 10 5 0 0
1
2
3
4
5
6
7
x <= hranice kategorie
Graf 11 – Histogram pro kvantitu spánku
Pro další analýzu byl použit neparametrický Mann-Whitneyův U test. Výsledek neparametrického Mann-Whitneyova U testu vypočítal statistickou významnost (hodnotu p), kdy p = 0,874159; byla tedy překročena kritická hodnota 0,05. Není možné zamítnout nulovou hypotézu. Závěr: Lze tvrdit, že rozdíly v hodnocení mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku u sledované skupiny nejsou statisticky významné.
4.2.5 Testování hypotézy č. 5 5H0 – Domnívám se, že neexistuje statisticky významná závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit jedince a kvantitou spánku. 5H1 – Domnívám se, že existuje statisticky významná závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit jedince a kvantitou spánku. Stejně jako u předchozí hypotézy se zde vyskytují tzv. spojité proměnné, a sice kvantita volnočasové aktivity (počet hodin věnovaný volnočasovým aktivitám za 24 hodin) a kvantita spánku (počet hodin spánku za 24 hodin). U testování předchozí hypotézy bylo zjištěno, že kvantita spánku je rozdílného rozložení. Je třeba ještě 73
otestovat, zda počet hodin věnovaný volnočasovým aktivitám patří mezi data se stejným či rozdílným rozložením. Kvantita volnočasových aktivit byla rozdělena do pěti kategorií. První kategorii tvořilo 1–5 hodin, druhou kategorii více než 5–9 hodin, třetí kategorii více než 9 až 13 hodin, čtvrtou kategorii více než 13 až 17 hodin a pátou kategorii více než 17 až 21 hodin. K ověření byl použit Shapiro-Wilkův W test pro normalitu (viz graf č. 12). Jeho výsledky (p = 0,00000; W = 0,87059) ukazují, že se jedná o rozdílné rozložení.
Histogram: kvantita volnočasových aktivit K-S d=,27924, p<,01 ; Lilliefors p<,01 Shapiro-Wilk W=,87059, p=,00000 50 45 40
Počet pozor.
35 30 25 20 15 10 5 0 0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
4,5
5,0
x <= hranice kategorie
Graf 12 – Histogram pro kvantitu volnočasových aktivit
Pro další analýzu byl použit neparametrický Mann- Whitneyův U test, který vypočítal statistickou významnost (hodnotu p), kdy p = 0,456649. Byla překročena kritická hodnota 0,05; nelze zamítnout nulovou hypotézu. Závěr: Je možné tvrdit, že rozdíly v hodnocení mezi kvantitou volnočasových aktivit a kvantitou spánku u sledované skupiny nejsou statisticky významné.
74
5 DISKUSE
Diplomová práce byla zaměřena na problematiku spánku v seniorském věku. Stanovila jsem si celkem tři cíle a pět hypotéz. Shromažďovala jsem údaje získané pouze od seniorů, kteří žijí ve svém vlastním domově, a to v rodinném domě nebo v bytě (panelového či cihlového typu). Získané výsledky jsou od seniorů z jedné čtvrti v Brně, a sice z Medlánek. K problémům se spánkem samozřejmě patří i farmakologická léčba, která by však neměla být první volbou. Upřednostňováno by mělo být zlepšení spánkové hygieny a nefarmakologické možnosti, které mohou spánkový cyklus zlepšit. Problematika spánku je jistě široká oblast, která nabízí mnoho otázek k zamyšlení, různé okruhy ke zkoumání. Bylo třeba výzkum konkretizovat a zaměřit se jen na určité zajímavosti. Ve svém výzkumu jsem se však nezaměřovala na to, jak senioři problémy se spánkem řeší, stanovila jsem si jiné cíle, které dále popisuji. Jelikož prvním z cílů práce bylo zjišťování rozdílů či podobností ve výskytu kvantitativních a kvalitativních poruch spánku mezi muži a ženami, výzkumu se zúčastnil téměř shodný počet mužů a žen. Žen bylo 49 (51,58 %) a mužů se zúčastnilo 46 (48,42 %). Výskyt kvantitativních poruch spánku se mezi pohlavími téměř shodoval, významnější rozdíl byl ale u probouzení se během noci, dle výsledků tím více trpí ženy (36,78 %) než muži (27,27 %). Dále větší výskyt předčasného probuzení uvedly také ženy (19,54 %), muži jen 13,64 %. Nadměrné spaní přes den uvedlo více mužů (7,58 %) než žen (1,15 %). Dle získaných údajů z dotazníků bylo zjištěno, že nejčastějším problémem u seniorů vůbec je probouzení se během noci (32,68 %), dále to jsou problémy s usínáním (23,53 %) a poté předčasné probuzení (16,99 %). Ke stejnému pořadí dospěla i Jana Burešová v diplomové práci, která se zabývala poruchami spánku u seniorů.153 I v diplomové práci Hany Zeklové zabývající se také problematikou spánku v seniorském věku je uvedeno to jisté pořadí ve výskytu těchto třech kvantitativních poruch spánku.154 Výsledky se však odlišují v diplomové práci 153 154
Srov. BUREŠOVÁ, J., Poruchy spánku u seniorů, s. 45. Srov. ZEKLOVÁ, H., Poruchy spánku u seniorů, s. 95.
75
Silvie Burové, která jako nejčastější problém se spánkem u seniorů uvádí potíže s usínáním, dále časné vstávání a nakonec častá noční buzení.155 Protože ve své diplomové práci uvádím, že problémy s usínáním patří mezi druhý nejčastější problém se spánkem seniorů, překvapily mě výsledky, které v diplomové práci popisuje Ilona Koditková. Tato práce se zabývala kvalitou spánku v seniorském věku. Její výsledky ukazují téměř vyrovnaný počet kladných (52,38 %) a záporných (47,62 %) odpovědí na výskyt problémů s usínáním, není tedy zaznamenán výrazný rozdíl, který by ukazoval převyšující výskyt problémů s usínáním.156 Co se týká výsledků kvalitativních poruch spánku, i zde ženy a muži odpovídali obdobně. Skřípání zubů a krátkodobou zástavu dechu během spánku však označilo více mužů než žen. Výsledky skřípání zubů u mužů ukazují 9,09 % (ženy 1,64 %) a krátkodobá zástava dechu se u mužů vyskytovala v 7,58 % (u žen 1,64 %). Překvapilo mne shodně označené chrápání u mužů i žen (24krát), jelikož v literatuře se uvádí vyšší výskyt chrápání u mužů, kdy rizikovější jsou muži obézní. Podobné výsledky pořadí výskytu kvalitativních poruch spánku uvádí v diplomové práci Silvie Burová. Dle jejího výzkumu se u seniorů nejvíce objevují nepříjemné až bolestivé pocity v dolních končetinách. V mém výzkumu je nejvíce se vyskytující chrápání (37,80 %). Je však důležité uvést, že Silvie Burová se v položce na chrápání nedotazovala, já jsem se naopak nedotazovala na bolestivé pocity v dolních končetinách. Následuje však shodné pořadí ve výskytu dalších kvalitativních poruch spánku, kdy druhý nejčastější problém se spánkem u seniorů je mluvení ze spaní (11,02 %), dále noční děsy (7,87 %) a skřípání zubů (5,51 %). Na dalším místě uvádí Silvie Burová noční pomočování, na které jsem se v položce nezaměřovala, páté místo v mém výzkumu zastupuje krátkodobá zástava dechu během spánku (4,72 %). Výsledky se v obou výzkumech dále shodují v nejméně se vyskytující náměsíčnosti (1,57 %). Jelikož Silvie Burová měla vyšší počet respondentů, nelze výsledky srovnat procentuálně, pouze dle pořadí.157 Druhým cílem práce bylo zjistit, jak působí rušivé vlivy na spánek seniorů. Jako nejvíce se vyskytující rušivý vliv bylo uvedeno nutkání na močení (20,29 %).
155
Srov. BUROVÁ, S., Poruchy spánku u seniorů, s. 50. Srov. KODITKOVÁ, I., Kvalita spánku a seniorský věk, s. 70. 157 Srov. BUROVÁ, S., Poruchy spánku u seniorů, s. 57. 156
76
I Jana Burešová v diplomové práci dospěla k závěru, že nejvíce jako rušivý vliv trápí seniory právě nutkání na močení.158 Třetím a posledním cílem práce bylo zjistit působení volnočasových aktivit na kvantitu spánku. Dle výsledků z dotazníků byla jako nejvíce se vyskytující činnost uvedena sledování televize (17,41 %), následovala četba (12,35 %). Stejně to má popsáno v diplomové práci i Ilona Koditková, která také uvádí nejvyšší výskyt sledování televize následovaný četbou.159 Závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit a kvantitou spánku bude blíže popsána v podrobnějším popisu hypotéz. Co se týká počtu hodin spánku za 24 hodin (tzn. spánku v noci i přes den), dle stanovených kategorií výsledky ukazují, že nejčastěji senioři za celý den spí v rozmezí více než šest až osm hodin. Podobně stanovené kategorie má v práci i Silvie Burová, kdy senioři nejvíce označily možnost šest až osm hodin.160 Obdobně i Ilona Koditková v práci uvádí, že senioři za 24 hodin spí sedm až osm hodin.161 Zaujal mě článek s názvem „Sleep Quality and Falls in Older People Living in Self- and Assisted-Care Villages”. Je zde uvedeno, že narušený spánek patří mezi významné problémy u starších lidí. Epidemiologické studie ukazují, že více než polovina lidí ve věku 65 a více let trpí problémy se spánkem. Společné stížnosti zastupují častá noční buzení, obtížné usínání a časné probuzení. Právě tyto tři problémy se spánkem bylo možné zjistit i z výsledků mého dotazníkového šetření u seniorů. Výsledky jsou i obdobné s počtem hodin spánku přes noc. Jsou zde výsledky informující o nejvíce zastoupené době spánku v rozmezí šest až osm hodin. Získané
údaje
v mojí
práci
ukazují
na
kategorii
šest
až
sedm
hodin
(51,58 % respondentů). Dále je v článku uvedeno, že oproti lidem, kteří dobře spí, tak u lidí s narušeným spánkem je vyšší výskyt noční úzkosti, stejně tak únavy, ospalosti, problémů s pamětí a koncentrací během dne. Zaujala mě souvislost mezi kvantitou spánku a rizikem pádu, která je zde uvedena také. Popisuje, že senioři, kteří si přes den zdřímnou na více než třicet minut
158
Srov. BUREŠOVÁ, J., Poruchy spánku u seniorů, s. 46. Srov. KODITKOVÁ, I., Kvalita spánku a seniorský věk, s. 53. 160 Srov. BUROVÁ, S., Poruchy spánku u seniorů, s. 53. 161 Srov. KODITKOVÁ, I., Kvalita spánku a seniorský věk, s. 63. 159
77
a v noci spí méně než šest hodin, jsou více ohroženi pády. Delší spánek přes den a kratší v noci je tedy dle studie spojován s nárůstem rizika pádů.162 V článku s názvem „Self-reported sleep duration and falls in older adults”, který v roce 2010 publikovala European Sleep Research Society, je souvislost mezi délkou spánku a pády popisována jako nejisté tvrzení. Mimo jiné se zde uvádí, že senioři, kteří spí obvykle jedenáct a více hodin, trpí opakovanými pády častěji než lidé, kteří spí sedm až osm hodin. Příliš dlouhá doba spánku je také spojována s výskytem jednoho a více pádů u osob nad 75 let věku. Toto je však uváděno pouze u žen, ne u mužů. Tato studie pochází ze Španělska.163 Diplomová práce zkoumala celkem pět hypotéz, jejichž podrobnější popis uvádím níže. Výsledky hypotéz, které byly získány, odpovídají však pouze sledovanému souboru. Hypotéza č. 1 (patřící k prvnímu cíli práce) zjišťovala závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku. Pro možnost validního porovnání mezi muži a ženami bylo nutné mít alespoň téměř shodné zastoupení žen i mužů. Ženy (51,58 %) i muži (48,42 %) zaznamenávali v dotazníku výskyt problémů se spánkem. Četností kvantitativních poruch spánku je myšleno, kolika poruchami celkem senioři trpí. Pro statistické zpracování jsem si stanovila kategorie, které určovaly počet poruch, aby bylo možné dále získané výsledky testovat. Pomocí chí-kvadrátu bylo zjištěno, že statistická významnost překročila kritickou hodnotu 0,05. To tedy ukazuje na skutečnost, že statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku neexistuje. Nelze zamítnout nulovou hypotézu. Hypotéza č. 2 byla stanovena obdobně jako první hypotéza a také se vztahovala k prvnímu cíli práce. Jednalo se o zjištění závislosti mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku. Opět jsem si stanovila kategorie pro počty kvalitativních poruch spánku, které jsem dále testovala ch-kvadrátem. Výpočet ukázal na hladinu p > 0,05; byla teda překročena kritická hodnota 0,05. Tento výsledek přináší informaci o tom, že statisticky významná závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku také neexistuje. Nelze zamítnout nulovou hypotézu.
162
Srov. ST. GEORGE, R. J., DELBAERE, K., WILLIAMS, P., a LORD S. R., Gerontology: Clinical Section. 2009, č. 55. 163 Srov. EUMANN MESAS, A., LÓPEZ-GARCÍA, E., a RODRÍGUEZ-ARTALEJO, F., European Sleep Research Society: Journal of Sleep Research. 2010, č. 20.
78
Hypotéza č. 3, která se vztahovala k druhému cíli práce, zkoumala závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku. Pro další testování bylo nutné stanovit si kategorie, pro četnost rušivých vlivů to tedy byly kategorie počtů rušivých vlivů. To bylo chí-kvadrátem srovnáváno s kategoriemi pro četnost kvantitativních poruch spánku. Jelikož statistická významnost byla nižší než 0,05 a nebyla tedy překročena kritická hodnota p, bylo možné zamítnout nulovou hypotézu a přijmout hypotézu alternativní. Bylo tedy potvrzeno, že statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku existuje. Hypotéza č. 4 (vztahující se také k druhému cíli) zjišťovala závislost mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku. Kvantita spánku byla tvořena počtem hodin spánku za 24 hodin (tedy za den i noc), byly stanoveny kategorie pro rozmezí počtu hodin. Jelikož hodiny patří mezi spojité proměnné, nejdříve se určilo, zda se jedná o stejné či rozdílné rozdělení. Shapiro-Wilkův W test ukázal, že se jedná o data s rozdílným rozdělením. Poté byla pomocí Mann-Whitneyova U tesu vypočtena statistická významnost, která překročila kritickou hodnotu 0,05. Výsledek ukazuje, že statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku neexistuje. Nelze zamítnout nulovou hypotézu. Hypotéza č. 5, která patří k třetímu cíli práce, zkoumala, zda existuje závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit jedince a kvantitou spánku. Pro kvantitu volnočasových aktivit byly opět stanoveny kategorie v rozmezí počtu hodin. Počítalo se se spojitými proměnnými (hodinami), proto se nejdříve vypočítal test normality (Shapiro-Wilkův W test), který zjistil, že se jedná o data s rozdílným rozdělením. Poté bylo možno pokračovat ve statistickém zpracování pomocí Mann-Whitneyova U testu, který vypočítal hodnotu p > 0,05. Kritická hodnota byla překročena, nelze zamítnout nulovou hypotézu. Bylo tedy zjištěno, že statisticky významná závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit jedince a kvantitou spánku neexistuje. Těchto pět určených hypotéz pomohlo objasnit cíle, které byly předem stanoveny a pomocí statistických metod byly hypotézy zpracovány.
79
6 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ
Všeobecně převládá v populaci názor, že problémy se spánkem jsou nedílnou součástí stárnutí a stáří a nepřikládá se jim podstatnější význam. Jak bylo v teoretické části práce uvedeno, změny fyziologie spánku během stárnutí probíhají, neznamená to však, že by senior těmto změnám musel čelit bez možnosti nějak je řešit. Bylo by vhodné tento mýtus mezi lidmi odstranit a zaměřit se na to, aby senioři i jejich rodina a nejbližší měli dostatek informací o spánku a jeho problematice vůbec. To by bylo možné zařazením vyšší mírou edukace v ordinacích praktických lékařů, kteří jsou nejčastěji prvními, se kterými se senioři setkávají. V první řadě by to měla být edukace vedená samotným lékařem nebo jiným zdravotnickým pracovníkem. Tato individuální edukace by měla být rozšířena o edukační materiál. Ten by měl být sestaven vhodnou formou tak, aby byl pro seniory dobře čitelný, přehledný, stručný, ale výstižný. Vhodné by bylo zařadit informace o významu a důležitosti spánku, o jeho změnách ve stáří a v neposlední řadě by měly být zařazeny informace o tom, jak případnou poruchu spánku řešit. Edukace by měla obsáhnout i postupy primární či sekundární prevence. Jak výsledky diplomové práce ukazují, významným faktorem, který ovlivňuje spánek, jsou rušivé vlivy. Byla prokázána závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku, a to je důvodem, proč se v edukaci mimo jiné zaměřit právě na tuto problematiku. Mezi rušivé vlivy patří například hluk, světlo, horko, chlad, chrápání jiné osoby, nutkání na močení a mnoho jiných. Je to individuální, jak senioři daný rušivý vliv vnímají, existují však všeobecná pravidla, jak působení rušivých vlivů zabránit, nebo jej alespoň zmírnit. Důležité je seniory edukovat o důležitosti úpravy místnosti, ve které spí. Týká se to uspořádání a vybavení ložnice, vhodné teploty, zamezení hluku, nadměrného osvětlení apod. Nedílnou součástí ložnice je samozřejmě i vhodně zvolená postel a polštář. Senior by měl být poučen o základech spánkové hygieny a uplatňovat je v praxi. Do edukačního materiálu by bylo vhodné zařadit i informaci o tom, že by měl senior navštívit svého praktického lékaře, který by jej důkladně vyšetřil, zjistil všechny oblasti anamnézy a pátral by po příčině poruchy spánku. Rozpoznat příčinu problémů
80
se spánkem je základem a od ní se odvíjí další kroky, které je třeba učinit k nápravě spánku. Nejen senioři, ale i samotní lékaři a ostatní zdravotníci by si měli být vědomi toho, že narušení spánku je závažným problémem, který ovlivňuje celkový fyzický i psychický stav člověka. Problematika spánku v seniorském věku by proto neměla být zanedbávána jak laickou veřejností, tak ani odborníky.
81
ZÁVĚR
Diplomovou práci jsem rozdělila na několik kapitol, podkapitol a oddílů, ve kterých popisuji jednotlivá témata související se spánkem. V jednotlivých úsecích teoretické části práce byl popsán spánek z hlediska obecného i se zaměřením na osoby v seniorském věku. Do teoretické části jsem zařadila i volnočasové aktivity, jelikož jejich souvislost se spánkem je zkoumána v jednom z cílů. Cíli diplomové práce bylo zjistit, zda se kvantitativní a kvalitativní poruchy spánku u seniorů vyskytují v závislosti na pohlaví, dále jak působí rušivé vlivy na spánek a zda je spánek ovlivňován i volnočasovými aktivitami, kterým se senioři věnují. Stanovené cíle byly splněny a ověřeny pomocí pěti určených hypotéz, které se testovaly statistickými metodami. První cíl byl ověřován dvěma hypotézami, které zjišťovaly závislost mezi pohlavím seniorů a kvantitativními nebo kvalitativními poruchami spánku. Jak ukázaly výsledky jednotlivých položek, výskyt poruch spánku se mezi pohlavími významně neliší. Stejně tak hypotézami bylo ověřeno, že výskyt kvantitativních a kvalitativních poruch spánku není ovlivněn pohlavím seniorů. Ke druhému cíli byly stanoveny také dvě hypotézy. Zkoumaly, zda četnost rušivých vlivů souvisí s četností kvantitativních poruch spánku a kvantitou spánku. Potvrdila se mi hypotéza, že existuje statisticky významná závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku. Dá se tedy říci, že rušivé vlivy jsou významným faktorem, který ovlivňuje spánek. Hypotéza, která předpokládala závislost mezi četností rušivých vlivů a kvantitou spánku, potvrzena nebyla. K poslednímu a třetímu cíli práce patřila hypotéza, která zjišťovala závislost mezi kvantitou volnočasových aktivit jedince a kvantitou spánku. Bylo počítáno s hodinami, které senior věnuje volnočasovým aktivitám během celého dne a hodinami spánku také za celý den trvající 24 hodin. Statisticky významná závislost však potvrzena nebyla. Široce obsáhlá problematika spánku otevírá celou řadu dalších otázek, které by bylo zajímavé a přínosné zkoumat podrobněji. Patří sem například farmakoterapie a její souvislost s výskytem spánkových poruch. Jak bylo v teoretické části práce 82
uvedeno, řada léků může mít vliv na spánek. Stejně tak farmakologická léčba spánkových poruch přináší mnohá úskalí, jelikož u seniorů často vzniká na léky závislost a samotná léčba přináší různé nežádoucí účinky. Naskýtá se i možnost zkoumání souvislosti mezi délkou spánku a rizikem pádu, jelikož v článcích, které jsem zmiňovala v diskusi, se uvádí, že nedostatek i nadbytek spánku může vést k pádům. Spánek je širokou oblastí, která zahrnuje mnoho zajímavostí a témat ke zkoumání. Jeho důležitost by neměla být podceňována ani v seniorském věku, nebo spíše především ne v tomto věku.
83
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Frodlová Lenka Instituce: Katedra ošetřovatelství Název práce: Spánek v seniorském věku Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Počet stran: 109 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: senior, spánek, poruchy spánku, rušivé vlivy, volnočasové aktivity Key words: elderly person, sleeping, sleep disorders, distracting stimuli, leisure activities Diplomová práce se zabývá problematikou spánku v seniorském věku. V teoretické části je popsáno vyšetření, klasifikace jednotlivých typů poruch spánku a jejich léčba. Zmíněny jsou i volnočasové aktivity, které mohou mít na spánek vliv. Cílem diplomové práce je zjistit rozdíly či podobnosti výskytu kvantitativních a kvalitativních poruch spánku u žen-seniorek a mužů-seniorů. Spánek může být rušen různými vlivy, proto je cílem zjistit i konkrétní narušitele spánku a jejich působení na množství spánku. Jelikož na spánek může mít vliv i trávení volného času, je práce zaměřena i na tuto souvislost se spánkem. Stanovených cílů je dosaženo pomocí dotazníků, jejichž jednotlivé položky jsou popsány a znázorněny pomocí tabulek a grafů.
This diploma thesis deals with sleeping problems of the elderly. The theoretic part contains a description of an examination, a classification of individual sleep disorders and treatments. Leisure activities which can also affect sleeping are mentioned too. The aim of the diploma thesis is to find out differences and similarities in incidence of the quantitative and the qualitative sleep disorders in elderly women and elderly men. Sleeping can be disturbed by different influences, and for this reason the 84
other aim of the diploma thesis is to find out specific distracting stimuli to sleeping and their influence on the quantity of sleep. Because leisure activities can also influence sleeping, this link is also focused on. Specific aims are accomplished via questionnaires, and questions are described and illustrated in tables and graphs.
85
LITERATURA A PRAMENY
Alergie ruší spánek. In: http://www.ulekare.cz/ [online]. 8. 12. 2009 [cit. 2011-10-18]. Dostupné z: http://www.ulekare.cz/clanek/alergie-rusi-spanek-10242. BOČKOVÁ, Lenka, HASTRMANOVÁ, Šárka, a HAVRDOVÁ, Egle. 50+ Aktivně. Praha: Respekt Institut, 2011. 96 s. ISBN 978-80-904153-2-4. BUREŠOVÁ, Jana. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství, 2008. 71 s. + 5 s. příloh. BUROVÁ, Silvie. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství, 2008. 104 s. COREN, Stanley. Zloději spánku. 1. vyd. Praha: Robot s.r.o., 1998. 280 s. ISBN: 80-902061-1-5. EUMANN MESAS, Arthur, LÓPEZ-GARCÍA, Esther, a RODRÍGUEZ-ARTALEJO, Fernando. Self-reported sleep duration and falls in older adults. European Sleep Research Society: Journal of Sleep Research. 2010, č. 20. DOI: 10.1111/j.1365-2869.2010.00867.x. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 2. vyd. (podstatně přeprac. a dopl.). Praha: Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN: 978-80-87109-19-9. IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta, 2006. 110 s. ISBN: 80-7368-110-2. KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2004. 864 s. ISBN: 80-247-0548-6. KEILOVÁ, Věra, a PŘÍHODOVÁ Iva. Já a moje zdraví. Moje zdraví. 2009, č. 12. KODITKOVÁ, Ilona. Kvalita spánku a seniorský věk. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství, 2011. 115 s. LAVERY, Sheila. Léčivá síla spánku. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1998. 160 s. ISBN: 80-7176-656-9. LEIBOLD, Gerhard. Dobrý spánek, dobré nervy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. 116 s. ISBN: 80-205-0358-7. 86
MATOUŠ, Miloš, MATOUŠOVÁ Miluše, aj. Pohyb ve stáří je šancí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 112 s. ISBN: 80-247-0331-9. MÜHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 204 s. ISBN 80-210-3345-2. Nespavost u seniorů se podceňuje. In: http://trendyzdravi.cz [online]. 19. 11. 2010 [cit. 2011-10-28]. Dostupné z: http://trendyzdravi.cz/medicina/nespavost-u-senioruse-podcenuje.html. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, RŮŽIČKA, Evžen, TICHÝ, Jiří, et al. Neurologie. 1. vyd. (dotisk). Praha: Galén, 2005. 368 s. ISBN: 80-7262-160-2. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa. Poruchy spánku a bdění. Praha: Maxdorf, 1997. 256 s. ISBN: 80-85800-37-3. O nás. In: Masarykova univerzita: Univerzita třetího věku [online]. 2010 [cit. 2011-1111]. Dostupné z: http://www.u3v.muni.cz/o-nas/. Ovdovělí senioři trpí častěji poruchou spánku. In: http://www.ulekare.cz/ [online]. 8. 12.
2009
[cit.
2011-10-18].
Dostupné
z:
http://www.ulekare.cz/clanek/ovdoveli-seniori-trpi-casteji-poruchou-spanku10240. PACOVSKÝ, Vladimír. Klinická propedeutika pro magisterské a bakalářské studium ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 166 s. ISBN: 80-7184-943-X. PIDRMAN, Vladimír, a KOLIBÁŠ, Eduard. Změny jednání seniorů. 1. vyd. Praha: Galén, 2005. 189 s. ISBN: 80-7262-363-X. PRAŠKO, Ján, et al. Chronická únava. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 240 s. ISBN: 80- 7367-139-5. PRAŠKO, Ján, ESPA-ČERVENÁ, Kateřina, a ZÁVĚŠICKÁ, Lucie. Nespavost. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 104 s. ISBN: 80-7178-919-4. PRETL, Martin. Spánek a jeho nejčastější poruchy. In: http://www.solen.sk [online]. 2007
[cit.
2011-10-28].
Dostupné
z:
http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=2427&magazine_id=2. PRUSINSKI, Antoni. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Maxdorf, 1993. 82 s. ISBN: 80-85800-01-2. SCHULER, Matthias, a OSTER, Peter. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 336 s. ISBN: 978-80-247-3013-4. STAŇKOVÁ, Marta, NEUWIRTH, Jiří, MELLANOVÁ, Alena, aj. Základy 87
ošetřování nemocných. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 146 s. ISBN: 80-246-0845-6. ST. GEORGE, Rebecca, J., DELBAERE, Kim, WILLIAMS, Philippa, a LORD, Stephen, R. Sleep Quality and Falls in Older People Living in Self- and Assisted-Care
Villages.
Gerontology:
Clinical
Section.
2009,
č.
55.
DOI: 10.1159/000146786. ŠONKA, Karel, a kol. Apnoe a další poruchy dýchání ve spánku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 248 s. ISBN 80-247-0430-7. ŠONKA, Karel. Syndrom neklidných nohou. Praha: Maxdorf, 2006. 75 s. ISBN: 80-7345-090-9. ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 136 s. ISBN: 80-7178-920-8. TOPINKOVÁ, Eva, a NEUWIRTH, Jiří. Geriatrie pro praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1995. 304 s. + 8 s. barevné přílohy. ISBN: 80-7169-099-6. TRACHTOVÁ, Eva, a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. 186 s. ISBN: 80-7013-324-4. TYRLÍKOVÁ, Ivana, a kol. Neurologie pro sestry. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 287 s. ISBN: 80-7013-287-6. VOKURKA, Martin, a HUGO, Jan. Praktický slovník medicíny. 7. rozšířené vyd. Praha: Maxdorf, 2004. 490 s. ISBN 80-7345-009-7. ZEKLOVÁ, Hana. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství, 2009. 121 s.
88
SEZNAM ZKRATEK
ARAS
Ascending Reticular Activating System
CPAP
Continuous Positive Airway Pressure
EEG
Elektroencefalografie
EMG
Elektromyografie
EOG
Elektrookulografie
ICSD
International Classification Of Sleep Disorders
KBT
Kognitivně-behaviorální terapie
MKN
Mezinárodní klasifikace nemocí
Non-REM
Non-Rapid Eye Movements
PLM
Periodic Limb Movements
PRL
Prolaktin
REM
Rapid Eye Movements
RLS
Restless Legs Syndrome
SAS
Sleep Apnea Syndrome
SZO
Světová zdravotnická organizace
89
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 – Pohlaví ............................................................................................................ 51 Tab. 2 – Věk.................................................................................................................. 52 Tab. 3 – Kvantitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů) .................... 53 Tab. 4 – Kvalitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů) ...................... 55 Tab. 5 – Typ bydlení ..................................................................................................... 57 Tab. 6 – Sdílení ložnice ................................................................................................ 58 Tab. 7 – Rušivé vlivy .................................................................................................... 58 Tab. 8 – Čas ukládání ke spánku .................................................................................. 60 Tab. 9 – Délka usínání .................................................................................................. 60 Tab. 10 – Celkový čas nočního spánku ........................................................................ 61 Tab. 11 – Uspokojená potřeba spánku .......................................................................... 62 Tab. 12 – Spánek přes den ............................................................................................ 62 Tab. 13 – Zastoupení volnočasových aktivit ................................................................ 63 Tab. 14 – Podobnost denního programu ....................................................................... 65 Tab. 15 – Únava na konci dne ...................................................................................... 65 Tab. 16 – Únava kvůli denním činnostem .................................................................... 66 Tab. 17 – Vliv denního programu na spánek ................................................................ 66 Tab. 18 – Důvod ukládání ke spánku ........................................................................... 67 Tab. 19 – Vliv činností na čas ukládání ke spánku ....................................................... 67 Tab. 20 – Závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku 68 Tab. 21 – Závislost mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku .. 70 Tab. 22 – Závislost mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku ........................................................................................................................... 71
90
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 – Pohlaví ........................................................................................................... 51 Graf 2 – Věk ................................................................................................................ 52 Graf 3 – Kvantitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů) ................... 53 Graf 4 – Kvalitativní poruchy spánku (srovnání odpovědí žen a mužů) ..................... 56 Graf 5 – Typ bydlení .................................................................................................... 57 Graf 6 – Rušivé vlivy ................................................................................................... 59 Graf 7 – Volnočasové aktivity ..................................................................................... 63 Graf 8 – Interakce mezi pohlavím seniorů a četností kvantitativních poruch spánku . 69 Graf 9 – Interakce mezi pohlavím seniorů a četností kvalitativních poruch spánku ... 70 Graf 10 – Interakce mezi četností rušivých vlivů a četností kvantitativních poruch spánku ........................................................................................................................... 71 Graf 11 – Histogram pro kvantitu spánku ................................................................... 73 Graf 12 – Histogram pro kvantitu volnočasových aktivit............................................ 74
91
SEZNAM PŘÍLOH
Příl. 1 – Test na zjištění spánkového dluhu .................................................................. 94 Příl. 2 – Test na zjištění typu „sova“ nebo „skřivan“ ................................................... 97 Příl. 3 – Příklad spánkového diáře ................................................................................ 98 Příl. 4 – Morinův spánkový dotazník............................................................................ 99 Příl. 5 – Epworthská škála spavosti ............................................................................ 101 Příl. 6 – Test k odhalení syndromu spánkové apnoe .................................................. 102 Příl. 7 - Dotazník ......................................................................................................... 104
92
PŘÍLOHY
93
Příl. 1 – Test na zjištění spánkového dluhu „Následující dotazník je vytvořen, aby odhalil, zda máte spánkový deficit. U každé otázky si zakroužkujte odpověď Ano či Ne. 1. Potřebujete většinou pro ranní probuzení hlasitý budík?
Ano
Ne
2. Pokud můžete, zacvaknete většinou po probuzení budíkem tlačítko, které způsobí další zvonění až za pár minut (nebo budík úplně vypnete a snažíte se získat ještě pár minut spánku)?
Ano
Ne
3. Je pro vás ranní vstávání obvykle utrpením?
Ano
Ne
4. Zaspíte někdy i zvonění budíku?
Ano
Ne
5. Máte někdy pocit, že na vás má znatelný vliv už jedno pivo, sklenka vína nebo prostě již malé množství alkoholu? 6. Spíte o víkendech déle než během zbytku pracovního týdne?
Ano
Ne
Ano
Ne
7. Spíte o dovolené a na prázdninách déle, než když máte normální pracovní týden?
Ano
Ne
8. Stává se vám, že vaše předsevzetí rychle vstát a vyrazit mizí současně s probuzením?
Ano
Ne
9. Máte pocit, že je pro vás obtížnější soustředit se na detaily a činnosti rutinního charakteru, než tomu bylo dříve? 10. Usnete někdy, aniž byste se snažili a plánovali to?
Ano
Ne
Ano
Ne
11. Stane se vám, že během četby vsedě se začnete cítit značně ospalí? Ano
Ne
12. Býváte ospalí, nebo dokonce někdy usínáte při sledování televize? Ano
Ne
13. Pokud cestujete letadlem, autem, autobusem nebo vlakem a vaše cesta trvá v kuse více než jednu hodinu, býváte ospalí, nebo klimbáte?
Ano
Ne
14. Býváte značně ospalí, nebo usínáte, pokud klidně sedíte po bohatém a sytém jídle, i když jste nepili alkohol?
Ano
Ne
15. Míváte tendence usínat, když musíte klidně sedět na nějaké schůzi, přednášce nebo i v divadle?
Ano
Ne
16. Pocítíte někdy velice silnou a naléhavou potřebu zavřít oči, když řídíte vůz a na pár minut jste nucen zastavit v dopravní zácpě?
94
Ano
Ne
17. Pijete více než čtyři šálky kávy či čaje za den (myšleno ty nápoje, které obsahují kofein). (Nezapomeňte započítat dolévané šálky, velké hrnky počítejte jako dva šálky).
Ano
Ne
Nyní spočítejte, kolikrát jste zakroužkovali odpověď Ano. Výsledky vašeho testu jsou následující: 4 a méně: Máte odpovídající množství spánku a nevykazujete žádné vážnější známky spánkového dluhu. 5 nebo 6: Pravděpodobně máte většinou dostatečné množství spánku, přestože někdy zřejmě nespíte tolik, kolik byste potřebovali, takže váš výkon pak nemusí být zrovna stoprocentní. 7 nebo 8: Projevují se u vás známky spánkového dluhu, který již může mít znatelný vliv na vaši výkonnost a schopnost stihnout vše vždy včas. Objevují se u vás drobné přehmaty, krátké epizody nesoustředěnosti a nepozornosti. Občas škobrtnete, zareagujete neohrabaně, učiníte mylný závěr nebo vám unikne podstatná maličkost. Pokud máte možnost po sobě věci kontrolovat, většinou chyby ještě zachytíte. Ty, které vám ale uniknou, mohou být stejně překvapující jako nákladné. 9 až 11: S tímto výsledkem máte již zcela nepochybně spánkový dluh. Je možné, že občas děláte závažné chyby, nebo pomíjíte drobnější věci, i když po sobě práci kontrolujete dvakrát. Stává se, že si vůbec nepamatujete, jak vám byly sdělovány nějaké informace či instrukce, přestože všichni ostatní vás přesvědčují, že vám to říkali hned dva lidé. Dalším z projevů mohou být jisté okamžiky neohrabanosti, kdy vám něco několikrát za sebou vypadne z ruky, shazujete si stále věci ze stolu a podobně. Dochází také ke změnám nálady. Zejména se asi projevuje snížení motivace („Proč bych se s tím měl otravovat?“), nebo náhlé návaly deprese a znechucenosti. Někdy se asi cítíte jen zavaleni prací a utahaní, protože nezvládáte své povinnosti. 12 až 14: Při těchto hodnotách hraje spánkový dluh ve vašem životě pravděpodobně podstatnou roli. Mimo všech symptomů zmíněných pro výsledek 7 až 11 může být postižena celková kvalita vašeho života. Můžete se setkávat s nevysvětlitelnými případy, kdy děláte neskutečné chyby nebo zapomínáte na důležité věci až do okamžiku, kdy už je na vše pozdě. Trpělivost na detailní a precizní práci je pryč. Věci, které vám dříve připadaly zajímavé, jsou pro vás nyní nudné. Možná máte i menší 95
potřebu stýkat se s lidmi. Často to okořeníte výrokem jako: „V životě už nepůjdu do kina. Ty filmy jsou všechny stejně tupé a vždycky předem vím, jak to dopadne.“ Nebo prohlásíte: „Nemám čas ani náladu jen tak sedět a poslouchat hudbu (číst knihu).“ Máte větší náchylnost k nehodám. Občas něco přehlédnete v autě, spálíte se, rozlijete něco, říznete se, na ulici vrážíte do lidí a podobně. To vše stále častěji. Sem tam vás přepadají pochybnosti o vás samých, přestáváte si věřit. A dokonce se mohou objevit i výpadky paměti, někdy si nejste jisti ani svou adresou, telefonním číslem nebo jinými, naprosto známými věcmi. 15 a více: Podobný výsledek naznačuje, že spánkový dluh je pro vás závažným problémem. Ve skutečnosti je totiž vaše ospalost na úrovni, jež se běžně vyskytuje u osob, které mají nějakou lékařsky diagnostikovanou poruchu spánku (jako je třeba syndrom spánkové apnoe nebo chronická nespavost). V tomto případě v zájmu vaší fyzické a duševní pohody i bezpečnosti potřebujete téměř jistě radikální změnu vašich spánkových zvyklostí. Okamžitě byste se měli pokusit zvýšit množství vašeho spánku. A pokud se ani potom v průběhu několika následujících týdnů v tomto testu nedostanete na sedm či méně bodů, měli byste vyhledat odbornou pomoc.“164
164
COREN, S., Zloději spánku, s. 241 – 244.
96
Příl. 2 – Test na zjištění typu „sova“ nebo „skřivan“ „Abyste si ověřili, zda jste skřivan či sova, zakroužkujte odpovědi, které vás vystihují. 1. Nejčilejší jsem
ráno
večer
2. Nejvíce energie v sobě pociťuji
ráno
večer
když je slyším nebo čtu
ráno
večer
4. Nejproduktivnější jsem
ráno
večer
5. Nejlepší nápady dostávám
ráno
večer
6. Cítím se inteligentnější
ráno
večer
7. Upřednostňuji odpočinek
ráno
večer
před osmou
po osmé
před jedenáctou
po jedenácté
3. Lépe si věci pamatuji,
8. Kdybych měl volnou ruku při plánování dne, vstal bych 9. Kdybych měl volnou ruku při plánování dne, šel bych spát 10. První hodinu po probuzení bych hodnotil svůj úsudek a pozornost jako
dost dobré
nestojí to za moc
K ohodnocení testu sečtěte počet zakroužkovaných odpovědí v pravém sloupci. Jestliže je vaše skóre sedm a víc, jste čistokrevná sova. Je-li vaše skóre menší nebo rovno tři, jste ryzí skřivan. A pokud jste napočítali něco mezi čtyřmi a šesti, jste neutrální bez zjevných sklonů skřivana či sovy.“165
165
COREN, S., Zloději spánku, s. 88.
97
Příl. 3 – Příklad spánkového diáře166 Jméno: Datum: Vzal(a) jsem si léky (jaké, kolik): Do postele jsem ulehl(a) v (h): Světlo jsem zhasl(a) v (h): Myslím, že jsem usnul(a) za (min, hod): V noci jsem se vzbudil(a) (kolikrát): Zůstal(a) jsem vzhůru (kolik min): Naposledy jsem se vzbudil(a) v (h): Z postele jsem vstal(a) v (h): Po probuzení jsem se cítil(a) 1 – vyčerpaný(á), až 5 – zcela odpočatý(á): Svůj spánek hodnotím celkově jako 1 – nekvalitní, povrchní, až 5 – hluboký, kvalitní: Celková doba spánku v (h a min): Spánková efektivita:
166
PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 55.
98
Příl. 4 – Morinův spánkový dotazník „Zhodnoťte typ a závažnost vašich obtíží se spánkem v průběhu posledních několika měsíců: Potíže s usínáním: Vůbec
Lehce
Středně
Významně
Extrémně
0
1
2
3
4
Časté nebo dlouhotrvající noční buzení: Vůbec
Lehce
Středně
Významně
Extrémně
0
1
2
3
4
Příliš časné ranní buzení: Vůbec
Lehce
Středně
Významně
Extrémně
0
1
2
3
4
Do jaké míry jste spokojený/nespokojený s vaším spánkem v poslední době? Velmi
Spokojený
spokojený 0
Spíše
Nespokojený
spokojený 1
2
Velmi nespokojený
3
4
Do jaké míry podle vás obtíže se spánkem narušují vaši běžnou výkonnost (např. unavitelnost, soustředění, paměť, náladu)? Vůbec
Lehce
Středně
Významně
Extrémně
0
1
2
3
4
Do jaké míry podle vás jsou vaše obtíže se spánkem zaznamenány okolím – ve smyslu snížení kvality vašeho života? Vůbec
Lehce
Středně
Významně
Extrémně
0
1
2
3
4
99
Do jaké míry jste zneklidněn/zabýváte se vašimi obtížemi se spánkem?“167
167
Vůbec
Lehce
Středně
Významně
Extrémně
0
1
2
3
4
PRAŠKO, J., ESPA-ČERVENÁ, K., a ZÁVĚŠICKÁ, L., Nespavost, s. 53 – 54.
100
Příl. 5 – Epworthská škála spavosti168 Datum vyplnění:
Čas vyplnění:
Dřímáte nebo usínáte v situacích popsaných níže? (Nejedná se o pocity únavy). Tato otázka se týká Vašeho běžného života v poslední době. Jestliže jste následující situace neprožil, zkuste si představit, jak by vás mohly ovlivnit. Vyberte v následující škále číslo nejvhodnější odpovědi ke každé níže uvedené situaci: 0 = nikdy bych nedřímal, neusínal 1 = slabá pravděpodobnost dřímoty, spánku 2 = střední pravděpodobnost dřímoty, spánku 3 = značná pravděpodobnost dřímoty, spánku Situace
Číslo odpovědi
0
1
2
3
Četba vsedě
…
…
…
…
Sledování televize
…
…
…
…
Nečinné sezení na veřejném místě
…
…
…
…
Při hodinové jízdě v autě jako spolujezdec
…
…
…
…
Při odpoledním ležení, když to okolnosti dovolují
…
…
…
…
Při hovoru vsedě
…
…
…
…
Vsedě, v klidu, po jídle, bez alkoholu
…
…
…
…
V automobilu stojícím několik minut v dopravní zácpě
…
…
…
…
Děkujeme za Vaši spolupráci Součet
168
NEVŠÍMALOVÁ, S., RŮŽIČKA, E., TICHÝ, J. et al., Neurologie, s. 228.
101
……………………
Příl. 6 – Test k odhalení syndromu spánkové apnoe „Chcete-li zjistit, zda trpíte syndromem spánkové apnoe, přečtěte si tyto otázky a u každé zakroužkujte Ano nebo Ne. 1. Řekl vám již někdo, že hlasitě chrápete?
Ano
Ne
2. Je vaše chrápání horší, když ležíte na zádech?
Ano
Ne
3. Je vaše chrápání častější nebo hlasitější, když jdete spát po požití alkoholu? 4. Trpíte v noci nadměrným pocením?
Ano
Ne
Ano
Ne
5. Řekl vám někdo, že přestáváte dýchat, nebo že působíte dojmem, jako byste ve spánku zadržoval(a) dech? 6. Máte potvrzený vyšší krevní tlak?
Ano
Ne
Ano
Ne
7. Vzbudíte se někdy v noci s tím, že se vám obtížněji dýchá, nebo že naprázdno lapáte po dechu? 8. Když usínáte, máte pocit, že se vám ucpává nos?
Ano
Ne
Ano
Ne
9. Když v noci ležíte v posteli, dýchá se vám hůře v pozici na zádech? Ano
Ne
10. Dýchá se vám v noci hůře, pokud se pokoušíte spát po pití alkoholu? Ano
Ne
11. Kouříte, nebo kouřili jste někdy pravidelně po dobu alespoň jednoho roku? Ano
Ne
12. Vstáváte obvykle ráno unaveni a neosvěženi?
Ano
Ne
13. Míváte ráno nebo v průběhu dne bolesti hlavy?
Ano
Ne
14. Je vám 35 nebo více let?
Ano
Ne
15. Máte během dne okamžiky, kdy jste silně ospalý(á) či vyčerpaný (á)? Ano
Ne
16. Víte od někoho, že spíte neklidně, že sebou v posteli hodně melete a vůbec že nespíte klidně?
Ano
Ne
17. Poslední otázka souvisí s vaší tělesnou konstitucí. Budete potřebovat tabulku č. 2. V levém sloupci si najděte svou váhu, a potom se podívejte na výšku uvedenou na stejném řádku vpravo. Jestliže je vaše výška menší než uvedená,
102
zakroužkujte Ano. Pokud jste stejně vysocí či dokonce vyšší, než je uvedeno, zaškrtněte Ne.
Ano
Ne
Test vyhodnotíte tak, že si spočítáte počet kladných odpovědí. Pokud jste dospěli k číslu devět a víc, vyskytuje se u vás již značné množství symptomů, jež jsou typické pro syndrom spánkové apnoe. Možná by stálo za to poradit se s lékařem nebo konzultovat s pracovníky spánkové laboratoře. Jestliže jste však dosáhli dvanácti či více kladných odpovědí, je velká pravděpodobnost, že touto poruchou trpíte. Pro váš klid i bezpečí byste raději měli neprodleně kontaktovat odborníka.“169
TABULKA 2 Tabulka pro zodpovězení otázky 17 v dotazníku Vaše přibližná váha v kilogramech
Pokud je vaše výška v centimetrech menší než zde uvedená, označte Ano
Pod 48
Bez ohledu na výšku označte Ne
50
139
54
144
59
151
64
157
68
162
73
168
77
172
82
178
86
182
91
187
95
191
100
196
104
200
109
205
113
208
Přes 116
Bez ohledu na výšku označte Ano
169
COREN, S., Zloději spánku, s. 139 – 141.
103
Příl. 7 - Dotazník Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Lenka Frodlová a studuji na Masarykově univerzitě magisterské navazující studium,
program
Specializace ve zdravotnictví,
obor Ošetřovatelská péče
v gerontologii. Ráda bych Vás oslovila s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé diplomové práce s názvem: „Spánek v seniorském věku“. Myslím si, že je to velice důležitá problematika a zajímají mě Vaše názory. Dotazník je určen pro osoby od 65 let věku a více, jelikož se zaměřuji pouze na občany v seniorském věku. Ujišťuji Vás, že všechny informace jsou anonymní. Vyplnění tohoto dotazníku je dobrovolné. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas, který věnujete vyplnění dotazníku.
Vámi vybrané odpovědi, prosím, zakroužkujte. Je-li třeba, můžete označit i více odpovědí. Při vyplňování berte v úvahu Váš běžný den. Bc. Lenka Frodlová
Spánek je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje celkovou psychickou i fyzickou pohodu člověka. Při jeho nedostatku se jedinec setkává nejen s únavou a celkovým oslabením organismu, ale i s podrážděností a nervozitou. Souhlasíte s tímto tvrzením? a) ano b) ne 1) Pohlaví: a) žena b) muž
104
2) Věk: a) 65 – 74 let b) 75 – 84 let c) 85 a více let 3) Trpíte některou z těchto poruch spánku? Možno označit více odpovědí. a) problémy s usínáním b) probouzení se během noci c) předčasné probuzení d) pospávání během dne, v noci nemohu spát e) nadměrné spaní, zejména přes den f) náhlé upadnutí do spánku během dne (například při nějaké činnosti) g) žádnou takovou poruchou spánku netrpím 4) Objevila se u Vás někdy níže uvedená událost? Možno označit více odpovědí. a) náměsíčnost (somnambulismus) b) noční děsy c) mluvení ze spaní d) skřípání zubů e) krátkodobá zástava dechu během spánku f) chrápání g) nejsem si vědom(a) h) neobjevily se 5) V jakém typu bydlení usínáte? a) rodinný dům b) byt (panelový či cihlový dům) 6) V místnosti, kde spím, jsem: a) sám/sama b) s partnerem (manželem)/partnerkou (manželkou) c) s někým jiným, uveďte, prosím, s kým ______________________________
105
7) Jaké rušivé vlivy se objevují v době, když usínáte? Možno označit více odpovědí. a) hluk b) světlo c) horko d) chlad e) chrápání jiné osoby f) nutkání na močení g) jiné, uveďte, prosím, jaké ________________________________________ h) nejsem si vědom(a) žádných rušivých vlivů 8) V kolik hodin chodíte spát? Uveďte, prosím, čas, kdy se ukládáte ke spánku nejčastěji. a) mezi 19. – 20. hodinou b) mezi 21. – 22. hodinou c) mezi 23. – 24. hodinou d) jindy, uveďte, prosím, kdy (v kolik hodin) ___________________________
9) Za jak dlouho obvykle usínáte? a) do 15 minut b) do 30 minut c) do 45 minut d) do 60 minut e) za jinou dobu, uveďte, prosím, jakou
_____________________
f) nejsem si vědom(a), nevím 10) Kolik hodin denně spíte (pouze během noci, tzn. od večera, kdy usnete, do rána, než se probudíte; sečtete-li veškerý čas spánku)? a) 4–5 hodin b) 6–7 hodin c) 8–9 hodin d) 10 – 11 hodin e) jiný počet hodin, uveďte, prosím, kolik _______________hodin
106
11) Počet hodin, který spím během noci, je pro mě: a) dostačující b) nedostačující 12) Kolik času prospíte během dne? a) až 1 hodinu b) 2–3 hodiny c) 4–5 hodin d) jiná délka, jaká ___________________ e) během dne nespím 13) Jakým činnostem se věnujete během dne? Možno označit více odpovědí. U odpovědí, které označíte, vepište na linku průměrnou dobu, jak dlouho se této činnosti za celý den (24 hodin) věnujete. a) vaření
________________ hodin
b) péče o domácnost
________________ hodin
c) péče o hospodářství
________________ hodin
d) nákupy
________________ hodin
e) sledování televize
________________ hodin
f) četba
________________ hodin
g) práce na zahrádce
________________ hodin
h) během dne se nudím
________________ hodin
i) spíše jen polehávám nebo pospávám
________________ hodin
j) cestování
________________ hodin
k) univerzita 3. věku
________________ hodin
l) hlídání vnoučat (pravnoučat)
________________ hodin
m) sportovní aktivity
________________ hodin
n) kulturní akce
________________ hodin
o) návštěva denního stacionáře
________________ hodin
p) během dne se ničemu nevěnuji, nevykonávám žádnou zálibu r) jiným, uveďte, prosím, jakým _____________________________________
107
14) Máte převážně stejný denní program každý den? a) ano b) ne 15) Cítíte se na konci dne unavený(á)? a) spíše ano b) ano c) spíše ne d) ne Pokud jste odpověděl(a) a) spíše ano nebo b) ano, přejděte k otázce č. 16, pokud c) spíše ne nebo d) ne, pokračujte otázkou č. 17. 16) Myslíte si, že jste unavený(á) kvůli činnostem, kterým se věnujete během dne? a) spíše ano b) ano c) spíše ne d) ne e) nevím 17) Má Váš denní program vliv na čas, kdy se ukládáte ke spánku? a) ano b) ne 18) Na konci dne jdu spát, protože: Možno označit více odpovědí. a) jsem unavený(á) b) jsem ospalý(á) c) je večer d) z jiného důvodu, uveďte, prosím, z jakého ___________________________
108
19) Když se věnuji během dne nějaké činnosti, jdu spát: a) dříve, než jsem zvyklý(á) b) později, než jsem zvyklý(á) c) jak jsem zvyklý(á), na to, kdy jdu spát, nemá vliv žádná činnost
To byla poslední otázka tohoto dotazníku. Velice děkuji za Váš čas i ochotu při vyplňování dotazníku.
S pozdravem Bc. Lenka Frodlová
109