Hledání ženské vize Kulatý st l pro ženy ve v ku 48-60 uskute n ný v rámci projektu „Quo vadis, femina?“ 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol po ádaném v rámci projektu „Quo vadis, femina?“ se sešlo devatenáct žen ve v ku 48-60 let. V tšina z nich je stále ekonomicky inných, st edoškolsky i vysokoškolsky vzd laných a má již dosp lé d ti. Tuto skupinu jsme zám rn vybrali jako první, protože v tomto v ku ženy vesm s už p eklenuly období výchovy d tí a pé e o n , mají za sebou zna nou životní a profesní zkušenost, ale kus života je ješt eká. ím ho cht jí naplnit a jakou životní moudrost cht jí p edat spole nosti a mladším generacím, bylo sou ástí diskuse. Hlavní cíl diskuse ovšem spo íval v na rtnutí ženské spole enské vize. Ženy díky své reproduk ní funkci po staletí p edávají kulturu a historii, ale o jejich roli v tomto procesu se z oficielních pramen p íliš nedozvíme. Historie byla psána muži a p estože je p ipisována lidstvu jako celku, hrají v ní první housle op t muži. Ženské emancipa ní hnutí v devatenáctém století prosazovalo pod heslem „chléb a r že“ právo žen na ekonomickou sob sta nost a spole enské uznání. M lo tedy jednotnou vizi, ke které sm ovalo své úsilí. Jaká je však vize sou asných žen? Dokážou se dnešní ženy v dob maximální svobody, profesních a ekonomických možností sjednotit a íci spole nosti, co cht jí? Tato otázka se stává velmi aktuální i v souvislosti s blížícími se volbami. Pom že t icetiprocentní kvóta pro obsazení žen na kandidátkách politických stran vnést do politiky nové hodnoty? V dí ženy, co cht jí zm nit a ím p isp t? Všechny ú astnice kulatého stolu ovšem nebyly ženy s politickými ambicemi, proto nás zajímala jejich pozice a aspirace nejen v oblasti spole enské, ale také osobní, vztahové, profesní a ekonomické. Zlomový v k V psychologii se asto hovo í o krizi st edního v ku. Z výpov dí v tšiny žen v p edd chodovém i ran d chodovém v ku byla patrná zkušenost s p ed lovým životním zážitkem, a už se jednalo o rodinu, práci i zdraví. V tšinou zde hrál roli rozvod, odchod d tí z domova, ztráta i zm na zam stnání, odchod do d chodu, nemoc, v jednom p ípad i klinická smrt, duchovní zážitek i samo o sob p ehodnocování životních priorit související s v kem. Mnoho žen posunulo sv j žeb í ek hodnot sm rem od ekonomického zisku a pracovního p etížení sm rem k osobnímu rozvoji, k více harmonickému, by mnohdy materiáln skromn jšímu zp sobu života. „Prod lala jsem operaci zhoubného nádoru a od té doby jsem v invalidním d chodu. Ten mi v tšinou sta í jen na poplatky za domácnost. Myslím, že takových žen je hodn a m lo by se jim pomoci.“
1
„Jsem už v d chodu, ale stále podnikám. Po ádám r zné rekvalifika ní a vzd lávací kurzy. Moc m tahle práce baví, ale asto p emýšlím, co bude dál, až lidi p estanou kurzy kupovat. Pot ebuji si vyd lat peníze, ovšem na druhou stranu bych se kone n ráda v novala svým koní k m a uplatnila svoje pe ovatelské sklony, které u sebe cítím jako silné.“ „Odešla jsem ze Slovenska do ech, když se v míst mého bydlišt za alo stav t obrovské sídlišt . Protože v ím myšlence, že lov k je takový, v jakém prost edí žije, za ala jsem se v novat zahradní architektu e. Svého asu jsem m la deset živnostenských list a spoustu práce. Nyní jsem vlastn nezam stnaná, žiji skromným, o to však více duchovním životem.“ „Jsem rozvedená a t etím rokem se u ím žít sama. Za ala jsem studovat první ro ník oboru rodová studia na Fakult humanitních studií a moc m to baví. Matka se m asto ptá, k emu mi to bude. To ješt p esn nevím, ale k n emu užite nému ur it ano. Moje d ti m ve studiu maximáln podporují.“ „Podnikám pro zdraví lidí, aby se vyhnuli zbyte ným nemocím. Po vzoru východní medicíny dbám p edevším na prevenci a harmonii.“ „Chci d lat n co smysluplného.“ „Chci být užite ná a vylepšit své zdraví“. „Za ala jsem navšt vovat kurzy osobního rozvoje.“ „Pracuji jako finan ní poradkyn v maklé ské firm . Dají se tam vyd lat slušné peníze, ale vy erpává m to a z pozice ženy nenapl uje. Vyst ídala jsem více firem, ale všude je to stejné. V komer ním sektoru nejde o nic jiného než o zisk. lov k vedle takové práce pot ebuje rozvíjet své koní ky.“ „Vadí mi sobectví v naší spole nosti. Snažím se situaci napravit alespo tím, že vedu pražskou skupinu LETS – systém vzájemné sousedské pomoci, kde pracuje jeden pro druhého bez nároku na finan ní zisk.“ Sou ástí diskuse byl také úkol vyplnit graf, na který m ly ú astnice zaznamenat míru své osobní spokojenosti s rodinným životem, spole enským uznáním, láskou, p átelstvím, ekonomickou situací, prací, fyzickým a duševním zdravím. Od toho se pak odvíjel dialog, ze kterého postupn vyplývalo, jaké oblasti jsou pro ú astnice nejd ležit jší. Ženská „p irozenost“ versus emancipace Bez ohledu na druh a stupe vzd lání se ženy výrazn ji d lily na dv hlavní názorové skupiny. Jedna skupina volala po obnov a rozvíjení spíše tradi ní ženské role a vlastností tradi n p ipisovaným ženám. „Ženy nemusí být na vysokých politických postech. My jsme ty krky, které hýbou hlavou. Sta í, když naší spole nost povedou muži, které vychováme. Muži jsou takoví, jakými je ud lají ženy.“
2
„Muži se stávají zm k ilí, protože jim ženy dávají stále mén prostoru pro realizaci. Z žen se naopak stávají mužatky, cht jí být stejn jako muži agresivní a pr bojné.“ „Civilizace se dostala do krize, protože jsme jako ženy po staletí cht ly, aby nás muži materiáln zabezpe ili. Nyní jsme ekonomicky sob sta n a vzd lané jako nikdy d íve, ale cestou jsme bohužel poztrácely mnoho ze své ženské p irozenosti. M ly bychom se vrátit ke ko en m a ženskému archetypu, do kterého pat í citovost a smysl pro rodinu . Z stat oním krkem, ale na jiné úrovni. Pokud se ženy nevrátí k tradi ním ženským hodnotám, brzy vym eme, protože k ivka porodnosti výrazn klesá“. „Svobodné matky, které naoko všechno zvládají, nemohou vychovávat state né muže. Syn m chybí mužský vzor.“ Druhou skupinu naopak tvo ily ženy usilující o maximální rovnoprávnost pohlaví ve všech oblastech života. „Existence rozdílných nem nných povah pohlaví je iluzí. V tšinu našeho chování ur uje výchova a socializace. Proto výzvu návratu k pomyslným ženským ko en m vnímám jako matoucí. Je také d ležité si uv domit, že generace žen p ed námi žily v úpln jiné dob . Sv t se m ní a ženy už nikdy nebudou jako d ív. “ „Krom state ných syn musíme vychovávat také state né dcery.“ „Pot ebujeme za ít samy u sebe a nabýt sebev domí, kterém nám umožní rozvíjet naše životní plány. P estat se ohlížet na to, co nám nap íklad všt povali rodi e.“ „Celé generace žen v etn naší byly vychovávány k mírnému, nekonfliktnímu a nepr bojnému chování. Pokud jako ženy pln rozvineme sv j ženských potenciál, uvolníme spole enské klima, které nevyhovuje ani muž m.“ Soukromé versus ve ejné Na základ grafu složeného z mnoha sfér života vyšlo najevo, že ženy se r zní také podle toho, zda cht jí usp t v p edevším v soukromém nebo ve ve ejném život . P estože v tšina z nich prožila zkušenost s výchovou d tí a rodinným životem, ve svých názorech se lišily. N které cht ly za ít p edevším u sebe samých. „Musíme za ít stanovením si nejd ležit jší hodnoty ve svém život “. „Za t i roky jsem na sob ud lala ohromný kus práce a klí ovou pro m byla pot eba sebepoznání.“ „Nejsme zvyklé klást hodnotu svým pot ebám a ptát se, pro se nám n co nelíbí. Co se v nás bou í? Stejn d ležitá jako láska je sebeláska. lov k má milovat bližního svého jako sebe samotného, ne více. Musíme se nejd ív postarat samy o sebe, abychom mohly lásku rozdávat.“
3
„Jsem ráda, že se t ším fyzickému zdraví a umím se o sebe postarat. Když d ti odešly z domova, za ala jsem p emýšlet hlavn o tom, jak naložit se svým dalším životem, aby byl kvalitní já tu kvalitu mohla p edávat dál.“ Pro jiné ženy byly naopak prioritou p edevším harmonické rodinné a mezilidské vztahy. „Musíme v mužích p stovat ženskost. Také muži mají právo na cit.“ „Co m žeme jako ženy ud lat proto, abychom se s muži potkaly?“ „Muž a žena se spolu musí nau it komunikovat. U mladé generace je to lepší, ale ve v tšin manželství je komunikace zablokovaná. lov k pot ebuje zna nou dávku vcít ní a nem l by se nechat odradit prvním komunika ním neúsp chem.“ „Žena by nem la mít problém nap íklad vyd lávat víc pen z než manžel nebo být vzd lan jší. M la by však za všechno okolností z stat ženou a vychovávat d ti k toleranci nejen k rodin , ale také k okolí.“ T etí skupina žen naopak ešila p edevším kariéru a spole enské uplatn ní. „M žeme s programem všeobjímající mate ské lásky a ideálních mezilidských vztah vstoupit do politiky? Ženy se v mužském prost edí sice m ní, ale pokud jich je tam alespo 30%, m že se zm nit prost edí.“ „Budeme-li neustále vycházet z toho, že naší doménou je domácnost, nikam se neposuneme. Mluví li se o domácnosti, ptám se, kde jsou muži.“ „Mrzí m , že jsme se tém nedostaly k otázce ízení spole nosti. Zde máme podlé mého skryté rezervy. Vzhledem k tomu, jak jsme te silné a vzd lané, nastala doba se pohnout z místa. Pokud nadáváme na politiku, m ly bychom se samy snažit angažovat na r zných stupních politického a ve ejného života. M žeme být sebelepší v domácnosti a v mezilidských vztazích, ale jakmile vyjdeme ven, narazíme na problém. S tím bychom zvláš v eské republice m ly n co ud lat. Politika bude po ád „ošklivá“, pokud tam nebudou ženy.“ „Pro mluvíme po ád o mužích? Pro m bylo vždycky d ležité mít vztah a také jsem ho m la. Když budete ale mluvit o mužích bez muž , problémy s nimi nikdy nevy ešíte. Pro m byla mnohem d ležit jší kariéra, která se mi bohužel nepoda ila. Každá ženy ale m že bojovat za svoje práva. Jsem p esv d ená, že pokud by byly na vysokých politických postech ženy, nevznikaly by nap íklad války.“ Pot eba komunikace, lidskosti a sdílení Nap í veškerým názorovým spektrem se u v tšiny žen ukázala silná pot eba kultivovat mezilidské vztahy, otev en komunikovat a sdílet životní zkušenosti. „Harmonie je nemén d ležitá než láska a m lo by se na spole nými silami pracovat.“ „D ležité je sebevzd lání, chtít r st a podnít k pot eb duchovního r stu i spole nost. Všichni dneska hledáme duchovní hodnoty.“ „Spole nost pot ebuje mnohem více psychologického pov domí. Nap íklad v Praze na vysoké škole zcela chybí moderní psychologické sm ry. Doporu ila bych více psychologie v r zných formách do b žného života, ne pouze na akademické úrovni.“ „Každý by m l jít p íkladem a už na základní škole by se d ti m ly u it o mezilidských vztazích, etice, morálce, toleranci a vzájemné komunikaci.“ „Mladí lidé jsou vychování konzumním zp sobem ve stylu „te si užít a po nás potopa“. Ve škole je nikdo neu í vzájemným vztah m a úct , ale jen angli tin a po íta m.“
4
„Jedna d ležitá otázka i v t chto diskusích stále z stává tabu a to je sexualita. Zejména u starších žen unavených životem to vidím jako závažný problém, o kterém se nikde nemluví.“ „Jako úst ední téma mi tu po ád zní komunikace, kterou nás nikdo neu il.“ „Každý lov k je originál s jedine nou životní zkušeností. D ležité je setkávání a sdílení. Já nap íklad díky svým zdravotním problém m z stávám doma asto izolovaná.“ „ lov k se u í už tím, že poslouchá druhé.“ „Mnoho žen by o svých osobních záležitostech nikdy tak otev en nemluvila, proto jsou podobná setkání velmi d ležitá.“ „Ráda poznávám p íb hy druhých lidí. Vždycky jsem si myslela, že se v problémech plácám sama, ale te vidím, že spousta jiných lidí má problémy úpln stejné.“ „V ím, že kdyby bylo na diskusi více prostoru, vybereme si jedno nebo více konkrétních témat a budeme se jim v novat do hloubky.“
5
