Souvislost kriminality a užívání drog Relationship between Crime and Drug Taking

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:

Sociálních studií a speciální pedagogiky

Studijní program: Sociální práce Studijní obor:

Penitenciární péče

Souvislost kriminality a užívání drog Relationship between Crime and Drug Taking Bakalářská práce: 09–FP–KSS– 4039

Autor:

Podpis:

Karel Dvořák

Vedoucí práce: PhDr. Jan Sochůrek, Ph.D. Konzultant: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

47

1

0

13

24

3+1CD

V Liberci dne:

Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo:

Souvislost kriminality a užívání drog Karel Dvořák P07000372

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 24. 06. 2011 Karel Dvořák

Poděkování Děkuji vedoucímu práce panu PhDr. Janu Sochůrkovi, Ph.D. za odborné připomínky, jeho ochotu, trpělivost a čas. Dále děkuji zaměstnancům věznice Horní Slavkov. Psychologovi panu Dr. Lukáčkovi, vrchní sestře paní Jitce Vrzalové a speciálnímu pedagogovi Ing. Bc. Ivanu Andrášikovi. Na závěr patří velký dík mé rodině a zvláště manželce za její trpělivost a emocionální podporu při studiu. Práce je věnována památce mé maminky.

Název bakalářské práce: Souvislost kriminality a užívání drog Název bakalářské práce: Relationship between Crime and Drug Taking Jméno a příjmení autora: Karel Dvořák Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2011 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Sochůrek, Ph.D.

Resumé: Bakalářská práce se zabývala souvislostí kriminality a užívání drog. Záměrem průzkumu bylo pokusit se o zjištění drogové situace a patologického vlivu zneužívání drog na rozvoj kriminální kariéry ve vybrané české věznici. Průzkum byl proveden na nespecializovaném oddělení v dubnu a květnu 2011 s 32 respondenty. Práce tvořily dvě stěžejní oblasti. Jednalo se o část teoretickou, v které byly popsány základní pojmy nezbytné pro pochopení celé problematiky. Praktická část se formou nestandardizovaného dotazníku soustředila na výsledek dvou předpokladů průzkumného šetření. ➢

➢

Na nespecializovaném oddíle věznice se nachází více jak 40% odsouzených se zkušeností s návykovou látkou nealkoholového typu. Více jak 40% respondentů užívalo drogy před prvním odsouzením.

Výsledky ukazovaly pravdivost těchto tvrzení. Navrhovaná opatření se týkala oblasti diferenciace odsouzených, harm reduktion, vzdělávání, extramurálních vztahů, drogových služeb ve vězení a zaměstnanosti. Za největší přínos autor práce považoval prohloubení znalostí a zkušeností v dané problematice.

Klíčová slova: Drogy, drogová kriminalita, osobnost s patologickými rysy, psychická závislost, tělesná závislost, craving, tolerance, abstinenční syndrom, psychoaktivní látka, abúzus, vězení, hepatitida, toxikomanie, drogová scéna, harm reduktion.

Title of Bachelor thesis: Souvislost kriminality a užívání drog Title of Bachelor thesis: Relationship between Crime and Drug-taking Name and surname of author: Karel Dvořák Academic year in which Bachelor thesis submitted: 2011 Bachelor thesis Supervisor: PhDr. Jan Sochůrek, Ph.D.

Résumé: This Bachelor thesis explores the link between crime and drug-taking. The aim of the survey was to attempt to determine the drug situation and the pathological impact of drug abuse on the development of a criminal career in a selected Czech prison. The survey was carried out in a non-specialised department in April and May 2011, and involved 32 respondents. The work consisted of two key parts, theoretical and practical. The theoretical part described the basic terminology necessary to understand the issue as a whole. The practical part was in the form of a non-standardised questionnaire concentrating on the result of the exploratory investigation of two assumptions. More than 40% of the inmates of the prison’s non-specialised department have experience of non-alcohol habit-forming substances. ➢

➢

More than 40% of the respondents had used drugs prior to their first conviction.

The results showed the truth of these statements. The proposed measures related to differentiation between inmates, harm reduction, education, extramural relationships, drug-related services in the prison, and employment. The author of this thesis considered the greatest benefit of the work to be that he gained greater knowledge and experience of this matter.

Keywords: Drugs, drug-related crime, personality with pathological traits, mental addiction, physical addiction, craving, tolerance, abstinence syndrome, psychoactive substance, abuse, prison, hepatitis, toxicomania, drug scene, harm reduction.

Obsah 1 Úvod....................................................................................................................................9 Teoretická část...........................................................................................................................10 2 Drogy.................................................................................................................................10 2.1 Dělení drog dle WHO..............................................................................................................12 2.2 Rozdělení drog dle účinku na psychiku..................................................................................12 2.2.1 Tlumivé látky........................................................................................................................12 2.2.2 Psychostimulancia – Stimulační látky..................................................................................13 2.2.3 Halucinogeny – Psychadelika...............................................................................................13 2.3 Dělení podle míry rizika..........................................................................................................14 2.4 Dělení podle složení.................................................................................................................14 2.5 Dělení podle stupně společenské nebezpečnosti.....................................................................14 3 Osobnost............................................................................................................................14 3.1 Osobnost s patologickými rysy................................................................................................15 3.2 Poruchy vzniklé před užíváním drog.......................................................................................15 3.3 Poruchy vzniklé přímým působením drogy.............................................................................16 3.4 Poruchy vzniklé v souvislosti s užíváním drog – bez toxické příčiny.....................................17 4 Závislost............................................................................................................................17 4.1 Psychická závislost..................................................................................................................18 4.2 Fyzická závislost......................................................................................................................18 4.3 Abstinenční syndrom...............................................................................................................18 4.4 Tolerance..................................................................................................................................19 4.5 Craving – bažení......................................................................................................................19 4.6 Vývojové stupně užívání drog.................................................................................................20 4.7 Možné příčiny závislosti..........................................................................................................21 5 Zdravotní důsledky užívání drog.......................................................................................24 5.1 Jednotlivé duševní poruchy a skupiny duševních poruch........................................................24 5.2 Infekční choroby u injekčních uživatelů drog.........................................................................27 6 Drogová kriminalita .........................................................................................................28 6.1 Primární drogová kriminalita...................................................................................................28 6.2 Sekundární drogová kriminalita...............................................................................................28 6.3 Terciární drogová kriminalita..................................................................................................29 7 Drogová scéna v České republice.....................................................................................29 7.1 Drogová scéna ve věznicích České republiky.........................................................................30 Praktická část............................................................................................................................32 8 Cíl průzkumu.....................................................................................................................32 8.1 Stanovení předpokladů............................................................................................................32 8.2 Popis metody průzkumu a zkoumaného vzorku......................................................................32 8.3 Dotazníkové šetření.................................................................................................................33 8.4 Analýza získané dokumentace.................................................................................................41 8.5 Interpretace výsledků...............................................................................................................42 8.6 Potvrzení předpokladů.............................................................................................................42 8.6.1 Komentář k prvnímu předpokladu........................................................................................42 8.6.2 Komentář k druhému předpokladu.......................................................................................43 9 Závěr..................................................................................................................................43 10 Navrhovaná opatření.......................................................................................................44 11 Seznam použitých zdrojů................................................................................................45 12 Seznam používaných zkratek..........................................................................................47 13 Seznam příloh..................................................................................................................47

1 Úvod Téma „Problematika drogových závislostí ve vězení“ si autor práce zvolil proto, neboť drogový problém představuje bezpečnostní hrozbu pro jakoukoli činnost ve vězeňské službě. Autor práce přikládá drogové problematice důležitost, protože její poznání a pochopení by mělo vést ke snižování rizika zdravotního i bezpečnostního charakteru, jak ve vztahu k personálu, tak i vězňům a dalším osobám, které vstupují z různých důvodů do věznice. Přítomnost drog, jiných omamných látek nebo alkoholu ve věznici je vážným bezpečnostním rizikem. Snaha o korupci osob vcházejících do věznice ze strany odsouzených je závažnou hrozbou, která může vést k zapojení vězeňského personálu do obchodu s drogami v rámci věznice. Podobná jednání dává vězněným osobám do rukou silný vyděračský nástroj proti dotyčnému zaměstnanci vězeňské služby, který může dále podlehnout nátlaku a např. pomáhat vězněným osobám v útěku. Branami věznic v České republice projde během roku zhruba 500 000 osob. Vytvořit neprostupné a uzavřené prostředí v rámci 36 věznic Vězeňské služby České republiky je nereálné. Snaha o eliminaci drog je nikdy nekončícím bojem všech vězeňských zařízení na celém světě. Musíme však podotknout, že drogy a jejich zneužívání je problémem celé společnosti. Jejich výskyt ve věznicích je logickým důsledkem kumulace patologicky zatížených osobností a jevů v těchto institucích. Uživatelé drog a jejich abúzus přítomný ve věznicích je závažným ohrožením pro penitenciární systémy i zdravotní politiku v Evropě a na světě. Řešení situace vychází ze závažnosti problému, všeobecného nazírání na drogy, zákonných norem a specifických podmínek konkrétního vězeňského systému. Také kulturní, sociální a politické podmínky země určují, jak se bude drogový problém řešit. Změny na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století v Československu znovu poukázaly na problém, který zde vždy byl, ale který se snažil komunistický režim důsledně skrývat. Na drogy bylo hleděno jako na nešvar neslučitelný s morálkou socialistického občana. Výjimku tvořil stejně jako dnes tabák a alkohol. Po pádu režimu a nástupu demokratických změn na počátku devadesátých let došlo ke změně ve spektru zneužívaných látek a vystoupení problémových uživatelů na „světlo“. V centrech větších měst se začali shromažďovat prodejci i konzumenti drog, kteří vytvářejí drogové scény. Ukazuje se, že Česká republika je v západoevropském i celosvětovém kontextu negativními jevy, které souvisejí s abúzem drog méně poškozena. I když se z tradičně tranzitní země stala také země s konečnou cílovou zastávkou pro exportované drogy z východních států, zdá se situace týkající se nárůstu drogových uživatelů stabilní. U látek, které jsou ve většině nelegální a jejich konzumace je brána jako protispolečenský jev, dochází více či méně k utajování této skutečnosti. To znesnadňuje

9

užití některých standardních metodologických postupů k jejich zjišťování. Lidé se zkrátka k užívání drog neradi přiznávají. Z těchto důvodů je využíváno smíšeného přístupu (kvalitativního a kvantitativního průzkumu) k ověření otázek, které vyplynuly z požadavků práce. Potřebná data jsou získána z podkladů statistické povahy, analýzy spisové dokumentace a využití nestandardizovaných dotazníků a rozhovorů se zainteresovanými osobami. Cílem bakalářské práce je zjišťování vztahu mezi zneužíváním drog a trestnou činností. Nalezením výše zmíněných vztahů se autor snaží poukázat na zhoubný vliv abúzu drog, který je v současné době podceňován. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je upozornit na základní pojmy související s drogovou problematikou. Zde je také uveden stručný přehled jednotlivých skupin drog, jež představují zejména nejčastěji zneužívané drogy, jejich účinky a rizika spojená s jejich užíváním. V praktické části je představen samotný průzkum využívající dotazníkové metody. Položky v dotazníku jsou tvořeny otázkami tak, aby na jejich základě bylo možno vyvodit závěr, zda stanovené předpoklady jsou platné či nikoliv. Ke stejnému účelu jsou používány i statistické údaje z ročenek, které se zabývají drogovou a vězeňskou problematikou. Předkládaná práce v žádném případě neaspiruje na to být komplexním průzkumem, ale pouze nabízí vhled do jednoho z mnoha problémů, mezi které patří i přítomnost omamných látek ve vězeňství.

Teoretická část Vymezení základních pojmů je nezbytné pro pochopení celé problematiky.

2 Drogy „Výraz droga je výpůjčkou z francouzského slova „drogue“ vyskytujícího se ve 14. století a obecně označuje sušené, tedy živočišné nebo rostlinné suroviny. U tohoto pojmu došlo ke změně významu. Jednak se jím označují léčivé rostliny, jednak také ve speciálním významu psychoaktivní přirozené, polosyntetické a syntetické substance s potenciálem závislosti.“1 „Obecně lze říci, že jako drogy označujeme látky, které mohou vyvolat závislost. Psychotropní vlastnosti takových drog spočívají v ovlivnění psychiky člověka: mění jeho náladu, vnímání, prožívání, ale i chování, zájmy a stav vědomí. Jestliže jsou pro zneužívajícího jedince žádoucí jen některé účinky drog, nemůže se vyhnout ani účinkům nežádoucím, včetně záporných zdravotních důsledků.“2 1 Göhlert, F., Kühn, F., 2001, s. 18 10

Narkotika jsou stará jako lidstvo samo. Známe egyptská vyobrazení makovic a Hérodotovu (484 – 425 př. Kr.) zprávu o používání zrnek konopí k navození opojných stavů formou rituálního inhalování hašiše u starověkých Skythů. Právě tak je známá tradice Delfské věštírny s Pýthií a Odysseovy zážitky s kouzelnicí Kirké, ze kterých se dá usuzovat na užívání drog. Konečně tu jsou příběhy Tisíce a jedné noci a zprávy Marka Pola plné popisů psychotropních zážitků, tedy stavů způsobených narkotiky. Po tisíciletí se znovu a znovu setkáváme s lidskou potřebou po takovémto překročení mezí, po nových zážitcích, po nové extázi. Můžeme tedy vycházet z toho, že člověk měl odjakživa zájem na tom, aby nad prosté udržení své existence si své bytí ulehčil a zkrásnil, resp. z nevlídné reality uprchl alespoň občas do třpytného světa snů a fantazie. K tomu využíval vlastností určitých rostlin právě tak, jako uměle získaných substancí, které se naučil v průběhu tisíciletí vyrábět. Opium, kokain a alkohol byly prokazatelně konzumovány již v kulturách mladší doby kamenné. Nápoje podobné vínu z datlí, fíků a medu se vyrábějí už alespoň 10 000 let. Víno z hroznů alespoň 5000 let. Zhruba ze stejné doby pochází egyptský papyrus s popisem pivovaru. Peyotl (kaktus původem z Mexika, jehož stonek obsahuje halucinogenní látky), forma žvýkacího tabáku, hrál již u Aztéků úlohu v rámci náboženství. Použitelnost těchto prostředků bývala v minulosti určována společenskými a náboženskými názory příslušné kultury. Některé substance, např. konopí nebo víno, se užívaly rovněž během náboženských obřadů, všechny se používaly v léčitelství, některé se konzumovaly jako dovolené pochutiny. V průběhu dějin lze vždy znovu pozorovat, že ve skupinách obyvatel resp. národů v určitých dobách nadmíru stouplo používání narkotik. I v minulosti bylo užívání drog znovu a znovu spojováno s těžkým společenským, psychicko-sociálním a tělesným poškozením. Zde je třeba vzpomenout na zničující účinek dovozu alkoholu u severoamerických indiánů či původních obyvatel Austrálie, kteří až dodnes trpí následky, jež může mít pití na jedince a společnost. Nakonec byly sociální struktury těchto národů alkoholem zničeny. V neposlední řadě je užívání narkotik podstatně ovlivněno módními proudy. V 16.století se příchodem tabáku do Evropy stalo moderním nejprve šňupání a potom kouření, v Číně 19. století patřilo k dobrému tónu užívat opium a v ranném 20. století platilo zase v Evropě v určitých kruzích intelektuálů za zvlášť módní užívat kokain (Göhlert, F., Kühn, F., 2001). Existuje mnoho způsobů dělení psychotropních látek. Společností nejpoužívanější je jistě na drogy zákonné (legální) a nezákonné (nelegální). Jako další dělení lze uvést tyto klasifikace, které patří k těm nejznámějším.

2 Skála, J., 1988, s. 116 11

2.1 Dělení drog dle WHO Drogová epidemiologie – dělení drog dle Světové zdravotnické organizace –

alkoholo-barbiturátový typ

–

amfetaminový typ

–

canabisový typ

–

kokainový typ

–

halucinogenní typ

–

kathový typ (Kata jedlá)

–

opiát-morfinový typ

–

solvenciový typ (organická rozpouštědla)

–

tabákový typ

–

kofeinový typ

–

antipyretiko-analgetikový typ

–

neuroleptikový typ

–

antidepresivový typ (Šindelář, 2007)

2.2 Rozdělení drog dle účinku na psychiku Každá látka má svůj osobitý vliv na psychiku. Zmíněná diferenciace bere v úvahu účinek pro danou látku nejcharakterističtější v obvykle podávaných dávkách.

2.2.1 Tlumivé látky –

„opioidy – heroin, buprenorfin (Subutex)

–

psychofarmaka – benzodiazepiny, barbituráty

–

rozpouštědla (včetně alkoholu)

Tlumivé látky tlumí duševní i tělesnou aktivitu. Malé dávky uklidní, vyšší navodí spánek, velmi vysoké způsobí hluboké bezvědomí, ve kterém je možné člověka i operovat (odtud pojem narkóza). Vyšší dávky ochromí mozková centra, která řídí základní životní funkce - dýchání a srdeční oběh, a vedou ke smrti jedince. Do této skupiny patří opioidy, látky užívané v medicíně na zklidnění a navození spánku (sedativa a hypnotika) či látky rozpouštějící strach a úzkost (anxiolytika). Převažujícím efektem sem patří také organická rozpouštědla, včetně alkoholu. Tlumivé látky vyvolávají psychickou a obyčejně také tělesnou závislost.“3

3 Sananim : Drogová poradna [online]., 2009 12

2.2.2 Psychostimulancia – Stimulační látky –

kokain

–

pervitin

–

amfetamin

–

crack

–

MDMA – extáze

Psychostimulancia jsou látky, které celkově zvyšují duševní i tělesnou aktivitu jedince. Mizí únava, urychluje se myšlenkové tempo, zvyšuje se svalové napětí. Organismus pracuje s plným nasazením, vyčerpává i rezervy, po vysazení se dostavuje stav zvýšené únavy, který se upravuje většinou několik dní. Vedlejším účinkem je nechuť k jídlu, které ve spojení se zvýšeným energetickým výdejem vede k rychlému hubnutí. Po vysazení psychostimulancií dojde k rapidnímu poklesu aktivity a jedinec velmi rychle přibírá na váze. Po menších nebo středně silných dávkách se dostavuje pocit síly a energie, jedinec je výkonnější, sociabilní, motoricky neklidný, nápadná bývá zvýšená hovornost. Vysoké dávky, případně dlouhodobé užívání vede ke vzniku toxické psychózy, která je svým obrazem podobná schizofrenii. Nemocný ztrácí kontakt s realitou, může být nebezpečný sobě i druhým lidem. Závislost je pouze psychická (Sananim, 2009)

2.2.3 Halucinogeny – Psychadelika –

„cannabinoidy – marihuana, hašiš

–

LSD

–

psilocybin – lysohlávky

Halucinogeny mohou vyvolat asi nejvýraznější změnu vnímání reality. Průběh intoxikace je velmi ovlivněný okolnostmi užití (tzv. set a setting). Pokud je set a setting dobrý, mívá intoxikace pro jedince příjemný průběh, může se jednat dokonce o obohacující zážitek. Naopak při nevhodném setu a settingu prožívá jedinec tzv. bad trip. Může se jednat o hororový zážitek, ztráta kontaktu s realitou může vést k pokusu o únik z nepříjemně vnímané situace, může dojít i k ohrožení života jedince nebo lidí v jeho okolí. V extrémních případech může dojít k nevratným změnám, které si vynutí i dlouhodobou léčbu na psychiatrii. Následky mohou být trvalé. Nižší dávky způsobují zostření vnímání. Barvy se jeví jako živé, vnímání bývá velmi plastické. Hudbu člověk vnímá jakoby celým tělem... Středně silné dávky prohlubují intenzitu vnímání až k nesnesitelnosti, vnímání bývá výrazně změněné, objevují se halucinace. Narušeno je i myšlení, interpretace reality může být změněna, častější jsou pocity pronásledování a ohrožení. Při vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou. Osobnost intoxikovaného se rozkládá. Stav se po odeznění intoxikace nemusí k normě již vrátit. Závislost obyčejně nevzniká, rizika jsou spíše spojena s nedobrým průběhem intoxikace.“4

4 Sananim : Drogová poradna [online]., O drogách obecně, 2009 13

2.3 Dělení podle míry rizika Nejznámější je dělení na "tvrdé" a "měkké" drogy. Toto dělení se v podstatě zaměřuje na rizikovost té určité drogy z hlediska pravděpodobnosti vzniku závislosti, zdravotních komplikací (tělesných i duševních), atp. Z tohoto hlediska lze drogy rozdělit do 2 skupin:

Měkké drogy (drogy s akceptovatelným rizikem), mezi které zařazujeme např. kávu, čaj, tabákové výrobky, produkty konopí.

Tvrdé drogy (drogy s neakceptovatelným rizikem), patří sem např. heroin, kokain, crack a pervitin, morfin, LSD, ale i alkohol. U těchto druhů omamných látek je riziko vzniku závislosti rozhodně vysoké (Biotox, 2009).

2.4 Dělení podle složení přírodní – skupina drog v rostlinné podobě, které se nemusejí chemicky upravovat a mohou se ihned užívat (opium, durman, lysohlávky, mezkalin, canabis, lístky keře koky...). –

polosyntetické – skupina drog v rostlinné podobě, které se musí chemicky upravit před užitím (kokain, heroin, morfin...). –

–

syntetické – vyrobeny chemicky (LSD, amfetamin a jeho deriváty...).

2.5 Dělení podle stupně společenské nebezpečnosti V tomto případě se zohledňují především kriminogenní, zdravotní a ekonomická rizika plynoucí z užívání drog, přičemž ekonomické riziko je vlastně součtem předchozích dvou rizik vyjádřených v penězích. Ekonomické škody jsou považovány za nejuniverzálnější ukazatel zátěže, která společnosti, či jednotlivci vzniká v důsledku zneužívání drog (Zábranský, 2003).

3 Osobnost Osobnost je z psychologického hlediska každý od chvíle, kdy jeho psychika začne vykazovat specificky lidskou formu fungování (Nakonečný, 1995). „Osobnost člověka funguje jako integrovaný celek, který je individuálně typický a ve svých charakteristických rysech i relativně stabilní. Osobnost určuje, jak se určitý jedinec bude v různých situacích projevovat, jak bude reagovat na různé podněty.“5 Neplnění biologických, sociálních a psychologických potřeb může vést k frustraci. Vlastnosti osobnosti mohou zvyšovat tendenci užívat návykové látky, ať už je důvodem zvýšená potřeba silných prožitků nebo anxieta a nejistota. Někteří lidé, mají větší sklon k impulzivnímu reagování a snížené sebeovládání. Projevují akcentované chování k různým

5 Vágnerová, M., 2003, s. 44

14

zátěžovým situacím a nejsou schopní nalézat přijatelná řešení. Zátěž pro ně představují i běžné životní situace.

3.1 Osobnost s patologickými rysy Zde je třeba zmínit disociální poruchu osobnosti, se kterou se pracovníci ve vězeňství setkávají velmi často. Tito jedinci bývají umisťováni na speciální oddělení pro výkon trestu odsouzených s poruchou duševní a chování. Nejsou schopni přiměřené sociální adaptace. Jsou silně egoističtí, nezdrženlivý, zaměření jen na bezprostřední uspokojení svých potřeb. U lidí s touto poruchou osobnosti byly shledány odchylky ve funkci autonomního nervového systému (ANS). Podněty průměrné intenzity nejsou dostačující, takto disponovaní lidé mají potřebu silného vzrušení, těžko snášejí nudu (tj. nedostatek stimulace). Tato tendence může být i příčinou sklonu k užívání drog. Potřeba vzrušení se projeví rovněž neschopností tlumit a ovládat vlastní reakce. Mívají nízkou toleranci k zátěži, snadno reagují afektivním výbuchem, agresivitou a nási lím (Vágnerová, 2002). Vlastnosti těchto jedinců v kombinaci s užíváním drog jsou jistě v mnoha případech důvodem jejich pobytu ve věznicích.

Užíváním omamných látek je chováním, které v určitých případech může vyvolat psychotickou poruchu, která se vyskytuje v průběhu užívání nebo jako následek užívání OPL, nikoli však v důsledku samotné akutní intoxikace nebo odvykacího stavu. Typické jsou halucinace (zejména sluchové) a bludy (nejčastěji paranoidní). Různá duševní onemocnění vyskytující se společně s užíváním drog jsou poměrně častá. Současný výskyt duševní choroby a užívání drog je častý. Většinou jde o onemocnění méně vážná, objevují se však i velmi vážná duševní onemocnění typu psychóz. Duševní poruchy, které se vyskytnou v souvislosti s užíváním drog můžeme rozdělit podle doby vzniku a souvislosti s užíváním drog na:

3.2 Poruchy vzniklé před užíváním drog „Takové poruchy mohou působit jako disposiční faktor, který vede k prohloubení užívání po prvotní zkušenosti s drogou. Droga zde funguje jako určitá forma sebeléčby, která přináší postiženému úlevu od utrpení. Sebeléčba může být častou příčinou užívání legálních i nelegálních drog. Proto je průběh většiny těchto duševních onemocnění mírný, ale často dlouhodobý a nemocný soudí, že se svou „podivností" se musí vyrovnat sám. Nestěžuje si proto na své potíže lékaři a choroba uniká diagnose. Podobným mechanismem vzniká poměrně častá závislost na legálně předepisovaných lécích - pokud je nevhodně zvolena terapie a nebo pacient jinou léčbu odmítá. Příkladem závislosti, která vznikne v souvislosti s již existující duševní poruchou může být závislost na anxiolyticích (léky proti strachu a úzkosti) benzodiazepinového typu (Neurol, Xanax, Diazepam, Lexaurin, ...). Typicky postiženy bývají dospělé ženy, kterým jejich lékař naordinuje výše zmíněné léky na úzkostnou poruchu. Vzhledem k tomu, že tato léčba obyčejně ve výše zmíněné 15

diagnose přinese úlevu, se postižená nechce za žádnou cenu léků vzdát. Z původně krátkodobého předepisování se stane dlouhodobé. Vzniká závislost. Postižená pak vyžaduje od lékaře trvalé předepisování anxiolytik a to i tehdy, když si uvědomuje škodlivé důsledky užívání. Dalším příkladem závislosti související s již existujícím duševním onemocněním může být i závislost na látkách s tlumivým - narkotickým účinkem (heroin, sedativa, alkohol, ...) u depresivní poruchy. Postižený zjistí, že výše zmíněné látky mu přinášejí krátkodobě výraznou úlevu. V jejich užívání proto pokračuje a postupně se rozvíjí závislost se všemi negativními důsledky. I přes to, že kolotoč užívání drog v konečném důsledku nepřináší postiženým žádné potěšení, může být po dlouhou dobu aktivní užívání drog stavem, který je přijatelnější, než živost s depresivní poruchou.“6

3.3 Poruchy vzniklé přímým působením drogy Jde o poruchy vzniklé z „toxické příčiny". Začínají často velmi rychle, jejich průběh bývá dramatický a většinou rychle odeznívají. Nejčastěji se jedná o různé druhy psychotických, depresivních či úzkostných poruch. Většina těchto onemocnění poměrně rychle odeznívá po ukončení abúzu drogy. Příkladem může být toxická psychosa (slangově „stíha“) vzniklá v souvislosti s užíváním pervitinu. Onemocnění vzniká obyčejně při protrahovaném užívání „v jízdách", méně často po jednorázové aplikaci větší dávky. Rozvíjí se paranoidně - persekuční stav s halucinacemi. Většinou zůstává dlouho zachovaný náhled (postižený si uvědomuje, že se jedná o duševní poruchu), může se však jednat i o poměrně dramatický stav a náhled v tomto případě nebude přítomen. Porucha většinou sama zmizí za cca. 10 dní po vysazení pervitinu. Duševní onemocnění však nemusí po ukončení užívání odeznít a může přetrvávat, někdy i dlouhodobě. Smutným příkladem jsou poškození vyvolaná organickými rozpouštědly. Při jejich dlouhodobém užívání dochází k vážnému narušení nervového systému (současně s tím i celého organismu) přímým toxickým vlivem látky. Postižení je vratné jen částečně, úbytek rozumových schopností bývá trvalý. Podobné postižení způsobuje také alkohol. Některé poruchy se objevují okamžitě, nebo velmi brzy po odeznění intoxikace. Typickým příkladem je „dojezd" po ústupu intoxikace silným stimulantem (pervitinem) nebo špatná nálada uprostřed týdne, která se objevuje po víkendovém užití Extáze tzv. low midweek. Obě poruchy obyčejně rychle odezní. Posledním typem poruch vzniklých přímo v souvislosti s užitím drogy jsou poruchy, které se poprvé objevují s určitým odstupem (týdny a měsíce) po odeznění intoxikace a někdy se opakovaně vracejí. Většinou se jedná o „flash back" nebo „psychotické reminiscence". Jedná se o návrat podobného stavu jako při intoxikaci. Porucha se objevuje především po intoxikaci drogami ze skupiny halucinogenů (LSD, psilocybin, zřídka marihuana) méně často po intoxikacích stimulancii jako je pervitin (Sananim, 2009).

6 Sananim : Drogová poradna [online]., Psychická onemocnění a drogy, 2009 16

3.4 Poruchy vzniklé v souvislosti s užíváním drog – bez toxické příčiny Jedním ze zástupců může být PTSD, která vznikne po prožití šokujícího zážitku při užívání drog (přepadení, znásilnění, smrt kamaráda se kterým postižený drogy užíval, ...). Tato porucha obyčejně spontánně neodezní a je potřeba dlouhodobé léčby. Tyto poruchy souvisejí s tzv. terciární drogovou kriminalitou o které se autor práce zmíní ještě dále v textu.

4 Závislost „Člověk může být na látce závislý v různém stupni. U lehké závislosti není ochoten obětovat běžně směnitelné hodnoty, poruchy chování nejsou přítomny. U středního stupně závislosti směňuje i hodnoty běžně nesměnitelné (např. se prostituuje, souběžně se objevují různé formy trestné činnosti). Těžké formy závislosti provází zánik vazeb k původním hodnotám, vyhasínají citové vazby k blízkým lidem. Závislý ztrácí zájem o okolní svět, trvá jen vazba k droze.“7 Závislost je vyústěním abúzu, a to na základě pozitivní zpětné vazby spočívající v subjektivně ceněné změně prožívání po požití psychoaktivní látky. Syndrom závislosti lze definovat jako souhrn psychických (emočních, kognitivních i behaviorálních) a somatických změn, které vzniknou jako důsledek častého užívání psychoaktivních látek. Příznaky závislosti musí mít trvání alespoň 12 měsíců. (Nešpor, 2007) charakterizuje syndrom závislosti jako skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jednice mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k užívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje. Toto vyjádření závislosti se prakticky shoduje s definicí dle MKN-10. Dalšími příznaky je velmi silná touha užívat psychoaktivní látku (craving), odvykací stav a zvýšená tolerance ke zneužívané látce. „Každý člověk si může vytvořit závislost na psychoaktivní látce. Na vzniku každé závislosti se podílejí jako základní faktory osobnost člověka a vlastnosti jeho organismu (např. fyziologické reakce); vlivy vnějšího prostředí, které lze diferencovat na obecné, sociokulturní vlivy, působení menších sociálních skupin a situační podněty (např. tradice užívat drogu, její dostupnost, sociální model známého člověka, který ji konzumuje apod.). Výsledek interakce uvedených dvou skupin faktorů určuje pravděpodobnost vzniku závislosti na psychoaktivní látce.“8 7 Záškodná, H., 2004, s. 10 8 Vágnerová, M., 2002, s. 297

17

4.1 Psychická závislost „Psychická závislost znamená potřebu užívat opakovaně nebo trvale drogu k vyvolání příjemných prožitků a k odstranění prožitků nepříjemných a zatěžujících. Člověk má návyk užívat drogu, protože mu přináší uspokojení.“9 Projevuje se obtížně přemožitelnou touhou vzít svou dávku drogy, potřebou užívat jí opakovaně a přesvědčením, že pokud by to neudělal, bude se cítit špatně. Úzkost a podrážděnost vyvolává i pouhá představa, že by svou dávku neměl. Závislý člověk se naučil takto reagovat, zafixoval si, že mu droga něco přináší (Dörner a Plog in Vágnerová, 2003). Patří k největším problémům u lidí, kteří jsou závislý na drogách. Psychická závislost má dlouhodobější charakter než závislost somatická. Většina ze znaků závislosti se týká právě psychické. Je paradoxem, že často bývá podceňována a brána za méně závažnou než závislost tělesná. Mezi její symptomy patří depresivní stavy, předrážděnost, apatie, pocit úzkosti (Nešpor a Provazníková, 1999).

4.2 Fyzická závislost „Biologická (somatická) závislost se definuje jako stav adaptace organismu na drogu doprovázený zvyšující se tolerancí (člověk k dosažení stejného efektu potřebuje stále větší a větší dávku) a projevující se při vysazení drogy abstinenčním syndromem.“10 Prokazuje se somatickými příznaky při odvykacím syndromu. Některé drogy, a to i velmi nebezpečné, jako je kokain, tělesnou závislost nevyvolávají (Nešpor a Provazníková, 1999). „Psychická a fyzická závislost se rozvíjí většinou simultánně, i když se jednotlivé látky navzájem liší kvantitativní mírou svého potenciálu k vyvolání obou závislostních složek.“ 11 Se syndromem závislosti úzce souvisí abstinenční syndrom, tolerance a craving.

4.3 Abstinenční syndrom „Soubor různě závažných a různě kombinovaných příznaků, které se objevují po vysazení nebo snížení dávek psychoaktivní látky (drogy), která byla užívána opakovaně, dlouhodobě a/nebo ve vysokých dávkách. Příznaky odvykacího stavu nejsou vysvětlitelné tělesným onemocněním nebo jinou duševní poruchou. Přítomnost odvykacího syndromu je jedním z kritérií pro diagnózu závislosti. Odvykací syndrom se u různých látek liší, velmi zjednodušeně lze ale říci, že řada příznaků má opačný charakter než účinek dané látky. Např. o opioidech je známo, že působí protikřečově (při odvykacích obtížích jsou přítomny křeče), že mírní bolesti (odvykací stav je spojen s bolestivými příznaky), že působí tlumivě (při odvykacím stavu dochází k nespavosti a 9 Vágnerová, M., 2002, s. 289 10 Vágnerová, M., 2002, s. 289 11 Kalina, K., 2008, s. 55

18

podrážděnosti), že vyvolávají euforii (v odvykacím stavu trpí postižení rozladami) atd. Toto pravidlo ovšem neplatí absolutně a řadu příznaků není možné si odvodit.“12

4.4 Tolerance „Tolerance – „snášelivost, snižující se nebo chybějící odpověď na určitý podnět při jeho trvalém nebo opakovaném působení. Opak: intolerance 1. tolerance léku vede k nutnosti zvýšení dávky pro dosažení stejného účinku. Jednou z příčin tolerance je zesílená schopnost odbourávání léku a jeho vylučování z organismu. 2. tolerance drogy je jedním z příznaků rozvoje drogové závislosti (především na opiáty).“13 Zvyšující se tolerance na drogu znamená, že organismus reaguje postupně na původně účinnou dávku již méně, tj. ke stejnému účinku je třeba zvyšovat dávku drogy. U opiátové závislosti se tolerance k droze zvyšuje mnohonásobně, k dosažení potřebného drogového účinku je dávka zvyšována i na deseti či patnáctinásobek dávky původní. U člověka bez zvýšené tolerance by takto zvýšená dávka znamenala velmi závažné předávkování nebo dokonce smrt (Vokurka, 1994).

4.5 Craving – bažení Je jedním z diagnostických znaků závislosti. V roce 1955 se shodla komise odborníků WHO na definici cravingu jako touze pociťovat účinky psychoaktivní látky, s níž měla osoba dříve zkušenost. Je doporučováno odlišovat tělesné a psychické bažení. Psychické bažení může být ochranou proti nepříjemným duševním pocitům. V mezinárodní klasifikaci nemocí je bažení popsáno jako „ silná touha nebo pocit puzení užívat látku nebo látky“. Bažení ovšem souvisí i s dalšími znaky závislosti jakou jsou zhoršené sebeovládání nebo to, že někdo v náruživém chování pokračuje navzdory škodlivým důsledkům, které jsou mu známé (Nešpor a Csémy, 1999). Subjektivní příznaky lze charakterizovat takto: •

•

•

„vzpomínky na pocity pod vlivem návykové látky nebo fantazie na toto téma často nutkavého charakteru, svírání na hrudi, bušení srdce, svírání žaludku, sucho v ústech třesy, bolesti hlavy a v různých částech těla, pocení, silná touha po návykové látce, úzkost, stísněnost, únava, slabost, zhoršené vnímání okolí, neklid, vzrušení, podrážděnost.“14

Autor práce upozorňuje, že uvedené příznaky zahrnují jak duševní pocity, tak i somatické změny.

12 Drogy-info.cz, Odvykací syndrom [online]., 2003 13 Vokurka, M., 1994, s 325 14 Kalina, K., 2008, s. 229

19

4.6 Vývojové stupně užívání drog Ve společnosti přetrvává dichotomní nazírání na (zne)užívání drog (a na závislost) jako na nespojitý stav zdraví/smrt s krátkými mezistupni v sekvenci neodvratně fatálního vývoje. Takový náhled je samozřejmě zcela chybný. Systematických členění stádií zneužívání návykových látek existuje celá řada (Zábranský, 2003). Ve většině případů jsou si podobná. Autor práce uvádí tato dvě pro srovnání. „I. Experiment Experimentátor bere drogy s druhými, jen pokud je mu to nabídnuto, poznává euforické zážitky. Zdraví není narušeno, pracovní způsobilost a výkonnost rovněž ne. Tento druh užívání neovlivňuje ani finance dotyčného. V emocionální sféře převažuje zvědavost. II. Stádium aktivního vyhledávání V této fázi se uživatel drog sdružuje s ostatními uživateli, vyděluje se od původního okruhu lidí. Vytváří si vlastní zdroje a zásoby drog, dělí se s druhými, kteří berou s ním. Zdraví je většinou nenarušeno, dostavují se první „dojezdy“ a „kocoviny“. Pracovní aktivita je někdy tímto dotčena, utrácí již peníze za drogy. Na pocitové úrovni vyhledává slast, prožívá však již i dysforie. III. Stádium zaujetí drogou Spotřeba drog narůstá, s tím i utrácené peníze za drogy, distancuje se od původního prostředí, mění své postoje. Objevují se poruchy výživy, spánku. Na pracovišti podává horší výkony, mívá výpadky, vypadá neupraveně, mění svůj vzhled, distancuje se od druhých. Utrácí nadměrné částky za drogy, zadlužuje se. Na pocitové úrovni jsou častá střídání nálad, pokusy kontrolovat situaci a nepříjemné stavy. IV. Stádium závislosti Všichni přátelé berou drogy. Lže, krade, prodává drogy, vypůjčuje si peníze na dluh. Bere často i sám a často již vysoké dávky drog. Zdraví je narušeno mnohočetnými fyzickými i duševními problémy, mívá neupravený zevnějšek. Ztrácí práci, má výrazné finanční problémy. Bere aby se cítil normálně, překonává pocity viny, je plně zaujat drogami.“15 „1. Iniciální, počáteční etapa rozvoje závislosti – jedinec si začíná uvědomovat příjemné pocity z užívání drogy. Poznává, že to co mu přináší pohodový stav není situace, za které drogu užívá, ale droga samotná. Vzniká tím upřednostňování drogy na úkor jiných objektů zájmu. Narůstá množství potřebné k dosažení uspokojení, ale k nadměrnému užívání ještě nedochází. 2. Prodromální, varovná etapa rozvoje závislosti – subjekt je ve vyhledávání drogy aktivní. Někteří uživatelé začínají být izolovaní vůči svému okolí a hledají spíše jedince, kteří jsou na tom podobně. Průběžně přichází nad svým stavem o kontrolu, která časem úplně vymizí. 3. Kruciální, rozhodná etapa rozvoje závislosti – etapa, která je typická totální ztrátou kontroly nad užíváním. Závislý si vytváří systém racionalizací, kterými obhajuje své chování před 15 Zábranský, T., 2003, s. 18,19

20

sebou i před okolím. Používá nejrůznějších možností, jak si opatřit objekt závislosti. Pokusy o abstinenci bývají pro svou nepříjemnou povahu používány jako důvod k trvání závislosti. 4. Terminální, konečná etapa rozvoje závislosti – pro závislého je nemožné být bez objektu závislosti. V případě jeho absence se dostavují abstinenční příznaky. Jeho veškerá činnost směřuje k opatření si objektu závislosti či prostředků na něj. To vede k nezájmu závislého o další dimenze života. Závislý se dostává do naprosté izolace a sociálně – psychické degradace, což často souvisí s kriminalitou. Pokud nenastane léčba, jedinec často končí smrtí.“16

4.7 Možné příčiny závislosti „Chceme-li najít hlubší kořeny vzniku závislosti, je třeba zabývat se podstatou životních dilemat. Tedy tím, že život žijeme ve světě vztahu protikladů – zrození a smrt, světlo a temnota, radost a žal, štěstí a utrpení, láska a nenávist apod. Vztah těchto dvou dualit je antagonistický, vyvolává napětí, je zdrojem neklidu, tužeb a hledání, je zodpovědný za základní dynamiku vývoje vůbec. V onom hledání obvykle nacházíme hlubší lidské motivace a potřeby.“17 ➢

➢

➢

Potřebu vyhnout se bolestem či nalézt zklidnění, ulevit si od bolesti fyzické i duševní na individuální či na kolektivní úrovni. Patří sem i bolest z prožívané nudy, z neuspokojení, bolest z pocitů odlišnosti od druhých, z nízkého sebehodnocení. Potřebu cítit se energický, výkonný, schopný, bezproblémový, zbavit se vnitřních zábran, dosáhnout euforie a radosti. Potřebu transcendence utrpení v zážitku splynutí a nebo sebepřekročení, jednoty se sebou samým a s druhými, jednoty s Bohem a podobně.

Tyto tři vektory jsou hluboce založeny. Jsou zčásti nevědomé, zčásti s uvědomovaným a reflektovaným dopadem. Mají i svoji životní součást a sílu instinktu. Všechny tři nacházejí i své korespondující drogy, které umocňují tyto prožitky. –

opioidy – látky tlumící bolest,

–

stimulancia – látky přinášející slast a euforii,

–

psychadelika – látky zjevující cosi z nejhlubších úrovní lidské psychiky (Kalina,2008).

Závislost na užívání OPL je multifaktoriálně podmíněnou poruchou, na jejím vzniku se mohou podílet tělesné a duševní vlastnosti jedince i vlivy okolního prostředí, především sociální situace. Jejich interakce určuje pravděpodobnost experimentace i míru rizika vzniku závislosti. Z tohoto hlediska jsou důležité tyto faktory. ➢

OPL , její chemické složení a působení na lidský organismus. Užívání některých látek vyvolává závislost téměř u kohokoli, bez ohledu na individuálně specifické biologické i psychické vlastnosti tohoto člověka (např. heroin).

16 Polák, T., 2011, s. 32 17 Kalina, K., 2008, s. 18

21

➢

➢

Genetické dispozice jsou považovány za etiologicky významný faktor, který může zvýšit tendenci užívat psychoaktivní látku. Zpravidla jde o dědičně podmíněné metabolické reakce, především ty, které se nějakým způsobem uplatňují při zpracování této látky (např. alkoholová dehydrogenáza). Psychické činitele – Motivace, která je spouštěčem experimentování s nějakou psychoaktivní látkou může být různá. Může vycházet z individuálních potřeb nebo je důsledkem sociálního tlaku (např. vrstevnická skupina).

Běžně jde o potřebu uniknout něčemu negativnímu (např. vyřešit problémy, vyhnout se stresům a frustracím). Získat něco pozitivního (např. uniknout stereotypu, nudě, získat inspiraci, uvolnit zábrany). Může jít o potřebu sociální sounáležitosti – uchování určitých vztahů, akceptace skupinou nebo subkulturou, v níž užívání této látky (alkoholu či drog) patří k oceňovanému, resp. standardnímu chování (Vágnerová, 2003). Zde autor práce upozorňuje, že právě potřeba akceptace vězeňskou subkulturou udržuje jedince ve vězení v závislosti na droze a nebo dochází k nastartování zájmu o drogu u méně narušených odsouzených vězňů. Tato teze vychází ze specializovaných výzkumů vězněných pachatelů, které potvrdily, že droga je statusovým symbolem recidivisty (Sochůrek, 2002). ➢ ➢

➢

➢

➢

„Sociální faktory mohou ve značné míře zvyšovat tendenci k užívání psychoaktivních látek. Společnost – obecná dostupnost takových látek ve společnosti, celkové společenské klima a postoj k jejich užívání. Rodina – vliv dysfunkční rodiny, kde dítě není citově akceptováno ani vhodně vychováváno, kde chybí disciplína a model přijatelného způsobu řešení problémů. Tendence k užívání psychoaktivních látek může vzniknout jako nápodoba obdobného rodičovského chování, nadměrného užívání léků nebo alkoholu. Sociální skupina – vliv party, event. subkultury, která má své vlastní, odlišné hodnoty a normy, kde je užívání drog nebo alkoholu běžné. Za rizikové lze považovat i některé profese, které přinášejí větší množství stresových situací nebo umožňují snadnější přístup k psychoaktivním látkám (např. zdravotníci, číšníci ap.). Sociální deprivace – nezaměstnanost, chybění možnosti přijatelné seberealizace, event. jakéhokoliv zázemí, bezdomovectví."18

Autor práce se domnívá, že právě zmiňovaný soubor sociálních faktorů je zásadním činitelem, který ovlivňuje jedince a jeho abúzus psychoaktivních látek. Z obecné psychologie víme, že právě nápodoba je jedním ze základních prvků sociálního učení. Výchova v rodině má hlavní význam pro utváření osobnosti jedince a i když v adolescenci dochází k určitému odpoutávání z vlivu rodiny, tak výběr vrstevnické skupiny je ovlivněn předchozím výchovným působením. 18 Vágnerová, M., 2003, s. 69

22

Každý jedinec se může stát závislým za určitých podmínek. První zkušenost může ovlivnit aktuální stres, který je spouštěčem abúzu drog. Pravděpodobnost reagování zneužitím psychotropních látek je snižováno uspokojivým sociálním zakotvením a fungujícími vztahy s lidmi schopnými poskytnout potřebnou oporu. Některé problémy v rodinných vztazích jsou považovány za možné faktory, které vedou ke vzniku nebo častěji k udržování závislého chování dětí nebo rodičů. (Kalina, 2008) uvádí vlastnosti rodiny, které souvisí s užíváním drog dětmi: •

užívání drog rodiči, jejich trestná činnost,

•

nedostatečná či přehnaná péče rodičů o dospívající děti,

•

špatná komunikace mezi rodiči a dospívajícím,

•

nedostatek jasných pravidel a jejich rozporuplné uplatňování,

•

nedostatečná pozornost vůči vrstevnickým vztahům dítěte a jeho zájmům

•

nároky na předčasnou zralost dětí,

•

děti se stávají důvěrníky rodičů,

•

nadměrná volnost a liberální výchovný přístup,

•

nadměrná náročnost a kontrola,

•

manipulativní komunikace a vztahy,

•

řešení negativních emocí náhradním způsobem,

•

příliš časté či silné pocity studu či viny,

•

dítě jako nástroj neuspokojených ambic rodičů.

V dalším zajímavém propojení rodinného prostředí a povahy závislého chování podle Kaliny jsou popsány čtyři typy závislosti , kterým odpovídají určité znaky rodin. 1. „Závislost traumatického typu (trauma, zneužívání, nezpracované úmrtí, psychická porucha v rodině) – může jít o reakci ve formě závislého chování, která zpracováním traumatizace odezní. 2. Neurotická závislost (nahromaděné napětí, nejasné vztahy plné viny a křivdy, partnerské obtíže rodičů) – nejčastější živná půda pro rozvoj závislosti. 3. Přechodová závislost (vážná duševní porucha v rodině, bizarní vztahy, tabuizace, dvojná a manipulativní komunikace v rodině) – může jít přímo o komorbiditu, tj. souběžnou hraniční poruchu osobnosti nebo hraniční rysy závislého. 4. Sociopatická závislost (lhostejnost, kriminalita, fyzické násilí a asocialita v rodině) – závislost není primárním problémem, tvoří součást životního stylu a zapadá organicky do osobnosti závislého.“19 19 Kalina, K., 2008, s. 45,46

23

Tyto příčiny závislosti, které autor práce uvedl jsou jen možnými příklady jejího vzniku. Teorií je mnoho a jak je uvedeno výše, příčiny jsou způsobené mnoha faktory. Záměrně se zmiňuje zvláště o problematických rysech rodinných vztahů, které považuje v této problematice za primární.

5 Zdravotní důsledky užívání drog Podle Kaliny mohou být somatická komorbidní onemocnění vážnějším problémem než samotná závislost na drogách. Jejich léčba je svízelná, neboť aktivní uživatelé drog nedostatečně spolupracují a nejsou schopni ve většině případů dodržovat léčebný režim. Výrazněji než u nedrogové populace se vyskytují faktory, které mají vztah k maladaptivnímu životnímu stylu a chování uživatelů. Mezi nejrizikovější braní drog patří injekční aplikace, kdy dochází ke vpichům, které často provází zánět nebo absces. Choroboplodné zárodky a mikroorganismy, vedou k infekci. Ostatní způsoby aplikace jsou méně rizikové. U sniffingu (intranazální aplikace) je branou nosní sliznice, která bývá mnohdy poškozena. Může dojít až ke ztrátě čichu. Inhalace vede k poškození plic. Poleptání plic je příznačné pro organická rozpouštědla. Kouření zvyšuje možnost maligního onemocnění dýchacích cest. Perorální užití dokáže podráždit trávicí trakt. Celkově dochází k poškození orgánů, zvláště u dlouhodobých uživatelů (Kalina, 2008).

5.1 Jednotlivé duševní poruchy a skupiny duševních poruch Vznik psychických onemocnění, která se vyskytla při užívání psychotropních látek je nezanedbatelným rizikem a následnou zátěží pro léčbu a veřejné zdravotnictví. Dlouhodobé užívání psychoaktivních látek může podstatným způsobem změnit osobnost člověka i jeho chování, může vyvolat i závažnější duševní poruchy. Autor práce uvádí některá onemocnění, která mají vztah k užívání drog. 1) Organicky podmíněná duševní onemocnění Jejich příčinou je přímé poškození hmoty mozku. Může se jednat o různé atrofie, mozkové infarkty, poškození receptorů a nervových zakončení... Poruchy se mohou rozvinout velmi rychle - např. delirium a amnestické syndromy. Nebo jsou dlouhodobé a trvalé - poruchy poznávacích funkcí, demence. V souvislosti s užíváním drog mohou tato onemocnění vzniknout například při zástavě dechu při předávkování. Jiným příkladem je užívání organických rozpouštědel - toluenu, acetonu, ... tyto látky jsou velmi toxické a způsobují hluboké a nevratné poškození. Typická onemocnění: Demence Postižený ztrácí částečně nebo úplně schopnost se o sebe postarat, selhává v běžných denních aktivitách. U běžné populace se onemocnění vyskytuje ve stáří. V mladém věku je určitá šance na vylepšení. Vyskytuje se zřídka. 24

Delirium Může nastat po intoxikaci některými látkami (alkohol, některá antidepresiva, atropin). Dochází k rozsáhlé poruše nervového systému. Při mírnější intenzitě poškození může být postižený jen bezradný, zmatený a vystrašený. Při těžším průběhu bývá neklidný, jsou přítomny poruchy chování (agresivita!), pocity ohrožení. Mladí jedinci mají většinou šanci na úplnou úzdravu. Vyskytuje se relativně často. 2) Psychotická onemocnění Patří mezi nejvážnější duševní nemoci. Dochází při nich k poruchám myšlení (bludy, rozpad souvislosti myšlenek...) a poruchám vnímání (např. halucinace a iluze). Pod jejich vlivem pak dochází k poruchám chování a jednání, které je oproti normě změněné a bizarní. Postižený není schopen vyznat se ve světě. V souvislosti s užíváním drog může vzniknout jednak toxická psychóza. Jednak mohou i relativně slabé látky s halucinogenním účinkem vyvolat, nebo spíše odstartovat psychotické poruchy u disponovaných osob. Opakované ataky onemocnění vedou často k trvalému poškození psychiky a snížení schopnosti uplatnit se v životě, vzniká tzv. postpsychotický defekt. Typická onemocnění: Schizofrenie Hlavními příznaky jsou jednak halucinatorní prožitky. Další poruchou je narušené myšlení, hlavně bludy kontrolovanosti a bludné vnímání a interpretace. Obyčejně porucha začíná v období dospívání a mladé dospělosti. Onemocnění je vážné. Vyskytuje se zřídka. Toxická psychóza Vzniká obyčejně jako akutní stav, většinou po dlouhodobějším užívání látky s psychostimulačním účinkem nebo po jednorázovém užití látky s účinkem halucinogenním. Příznaky jsou podobné jako u schizofrenie. Jedním z hlavních příznaků je vztahovačnost a pocit ohrožení (paranoia). V tomto stavu může postižený být agresivní. Vyskytuje se často. Psychotické reminiscence, „Flash back" Většinou krátkodobá psychotická porucha objevující se v dlouhém odstupu od intoxikace obvykle silným halucinogenem (LSD). Někdy se vrací, může trvat delší dobu. Vyskytuje se zřídka. 3) Afektivní poruchy Hlavním příznakem je porucha nálady, buď ve smyslu nadměrně dobré (mánie) nebo naopak skleslé (deprese). Společně s poruchou nálady se objevuje celá kaskáda změn bývá přítomna změna psychomotorického tempa, rytmu spánku a bdění, nechutenství, ... Změny afektivity doprovázejí prakticky každé užití drogy. Nadměrně dobrá nálada, nebo naopak hluboká deprese patří mezi typické příznaky užití drogy, nebo stavu po odeznění jejich účinku. Taková porucha nálady bývá obyčejně krátkodobá a odezní nejdéle během několika dní. Poměrně často se může onemocnění opakovaně vracet. 25

Typická onemocnění: Mánie Základním příznakem je výrazná změna nálady. Pro onemocnění je typická zvýšená aktivita až neklid. Klesá potřeba spánku, je zvýšená sexuální aktivita, ztráta zábran. Postižený se chová nezodpovědně, utrácí, u těžších případů se může chovat i značně riskantně. Nemocný se většinou cítí skvěle, pro okolí je však dosti nesnesitelný. Mánie může být doprovázena příznaky psychotického onemocnění, mohou být tedy přítomny bludy a halucinace. Onemocnění může někdy probíhat i pod obrazem tzv. „zlobné mánie". Často musí být intoxikovaný jedinec hospitalizován. Vyskytuje se zřídka. Deprese Základním příznakem je smutná nálada. Nemocní popisují pocity beznaděje a bezvýchodnosti, nejsou schopni prožívat radost... Bývají přítomny pocity viny, poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu. Je zvýšené riziko sebevraždy. Postiženého je zbytečné se snažit rozveselit, radost není schopen pociťovat. Porucha se může někdy vyskytnout jako následek užívání drog, obyčejně však užívání drog předchází a může být příčinou rozvoje drogové závislosti (tlumivé látky - alkohol, heroin, ... přinesou postiženému krátkodobou úlevu). Poruchu mohou způsobit také některé léky. Vyskytuje se velmi často. Maniodepresivní porucha Onemocnění se skládá z cyklických atak manických a depresivních.. U poruchy je vysoké riziko sebevražedného jednání. Onemocnění je z hlediska užívání drog zajímavé tím, že jednak začíná v období dospívání a velmi často se společně s ním vyskytuje komorbidita - až polovina postižených nadužívá drogy, nejčastěji alkohol. Vyskytuje se zřídka. 4) Neurotické poruchy a poruchy vyvolané stresem Mezi nejčastější symptomy této skupiny poruch patří úzkost a strach. Úzkost vzniká bez příčiny, nebo jako odpověď na situace, které běžně nejsou nebezpečné. Může také vzniknout při pouhém očekávání situace, která úzkost způsobuje. Porucha může často předcházet užívání drog (včetně léků a alkoholu), protože mnoho látek způsobuje dočasnou úlevu od obtíží. Úzkost, resp. strach se také může objevit v reakci na neočekávaný průběh intoxikace. Léčba je často dlouhodobá a obtížná. Typická onemocnění: Fobické poruchy Základním příznakem je úzkost, která se objevuje buď spontánně, nebo na základě setkání se situací či předmětem, který vyvolává fobii. Příkladem mohou být fobie z různých zvířat, lidí, z uzavřených prostor... Úzkost je doprovázena řadou tělesných projevů (bušení srdce, bolest na hrudi, pocení, sucho v ústech, nevolnost, závratě…). Vyskytuje se relativně často. 26

Panická porucha Náhle vznikající záchvaty mocné úzkosti, které jsou neočekávatelné a neváží se na žádnou konkrétní situaci. Téměř vždy je doprovází strach ze smrti, či šílenství. Odeznívají během několika desítek minut. Stav může vzniknout v souvislosti s užitím drog, hlavně psychostimulancií a halucinogenů, nebo je součást jejich abstinenčního syndromu (alkohol, benzodiazepiny). Vyskytuje se relativně často (Sananim, 2009).

5.2 Infekční choroby u injekčních uživatelů drog Užívání drog může vést k poruchám zdraví různého typu. Asi největší hrozbou pro společnost je nebezpečí infekčně přenosných onemocnění. Infekční choroby patří k nejčastějším a současně nejzávažnějším komplikacím injekční aplikace drog. Nejčastěji jde o infekční onemocnění způsobená viry HBV,HCV a infekci HIV. K infekci HIV dochází krevní cestou, pohlavním stykem a z matky na dítě. Z adiktologického hlediska je významné, že se při omezování šíření viru prokázaly jako účinné výměnné programy. Dalším preventivním opatřením je dodržování zásad bezpečného sexu. Infikovaná osoba je nakažlivá prakticky okamžitě po vniknutí viru do organismu. Nemoc je stále nevyléčitelná, i když protivirovou léčbou lze významně oddálit rozvoj pozdních stádií (Kalina, 2008). V současné době je dobře popsáno pět typů virů hepatitid, označovaných písmeny A - E. V České republice se v praxi objevují hepatitidy A, B, C, vzácněji typ D. Hepatitida E se vyskytuje výjimečně, k nákaze dochází zpravidla mimo oblast ČR. Každý virus má jiný typ šíření a jinou inkubační dobu. Jak bylo uvedeno výše, mezi toxikomany je nerozšířenější virus hepatitidy typu B a C (Sananim, 2009). Hepatitida B je přenosná zejména při nechráněném pohlavním styku (bez použití kondomu), krví či krevními deriváty, používáním nesterilních infekčních jehel (riziko hrozí zejména při společném používání náčiní při nitrožilní aplikaci drog), případně z matky na dítě při porodu. V rodinách může být virus přenášen mezi jednotlivými členy při společném užívání hygienických potřeb, které mohou přijít do kontaktu s krví např. kartáček na zuby nebo holení (Sananim,2009). Onemocnění je plně preventabilní, neboť existuje účinná vakcinace. Toto očkování by mělo být doporučováno hlavně osobám s rizikovým chováním. Preventivní očkování by byl vhodné začlenit do postupů typu harm reduktion. „Hepatitida C se šíří krví (riziko hrozí zvláště v případě uvedeném výše, při společném používání injekčního náčiní určeného k aplikaci drog), méně častý je přenos při nechráněném sexuálním kontaktu a přenos z matky na dítě nebo při používání společných hygienických potřeb (viz výše). Hepatitida D se šíří opět hlavně krví a nesterilními injekčními jehlami, virem hepatitidy D se však mohou infikovat pouze jedinci, kteří jsou již nakaženi virem hepatitidy B, případně musí dojít k nákaze oběma viry najednou.“20 20 Sananim : Drogová poradna [online]., Hepatitidy, 2009 27

Vyléčená virová hepatitida, která neměla komplikovaný průběh nemívá obvykle následky, u chronických hepatitid hrozí po cca 10 až 20 letech trvání choroby rozvoj jaterní cirhózy. Cirhóza, je stav, kdy je část jaterní tkáně v důsledku zvýšeného odbourávání buněk nahrazena nefunkčním vazivem. Při výskytu jaterní cirhózy je pak možný častější vznik nádorového bujení. Navíc je pacient s chronickou virovou hepatitidou trvalým zdrojem nákazy pro ostatní (Sananim, 2011).

6 Drogová kriminalita Nejdříve si položme otázku, co je to drogový trestný čin? Tento termín je kauzálně přímo závislý nikoli na látce samotné, ale na jejím právním postavení. Látka běžná a legální v jednom období či kultuře může být v jiném období či kontextu považována za látku nelegální např. alkoholová prohibice v USA v první polovině minulého století nebo v SSSR v 80. letech (Miovský, Sochůrek, Gajdošíková, 2003).

6.1 Primární drogová kriminalita V České republice se za primární drogovou kriminalitu považují čtyři skutkové podstaty trestního zákona (140/1961 Sb.) –

§ 187 TZ – „nedovolené nakládání a přechovávání OPL pro jiného“,

–

§ 187a TZ – „nedovolené nakládání a přechovávání OPL pro vlastní potřebu“,

–

§ 188 TZ - „předmět k nedovolené výrobě OPL“,

–

§ 188a TZ - „šíření toxikomanie“.

Dalším nezákonným jednáním jsou také přestupky podle § 30 přestupkového zákona (200/1990 Sb.) - „Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi“. Nahrazením trestního zákona č.140/1961 Sb., který je v platnosti od 1.1.2010 novým trestním zákoníkem 40/2009 Sb. došlo k přečíslení paragrafů výše uvedených skutkových podstat (§ 283 - 287). Novým paragrafem je § 285 „Nedovolené pěstování rostlin obsahujících OPL“. Starý předpis, trestní zákon z roku 1961, se však i nadále používá pro trestné činy spáchané před 1.1.2010. U většiny těchto trestných činů je pachatel znám již při zjištění nebo podezření z páchání této nezákonné činnosti. Jiná a mnohem složitější je situace u tzv. sekundární drogové kriminality.

6.2 Sekundární drogová kriminalita Jedná se o trestné činy, které nezahrnují nakládání s nezákonnými drogami. Jsou to všechny trestné činy, které jsou páchány v jakékoliv souvislosti s drogami nebo pod jejich vlivem. Tyto trestné činy nemají nějakou zvláštní zákonnou úpravu. Jde zejména o majetkovou a násilnou kriminalitu. 28

Páchání tr. činů za účelem získání prostředků na drogy je nejčastějším typem drogových trestných činů. Spadá sem zejména drobná majetková kriminalita, zřídka jde o násilné trestné činy. Zábranský uvádí, že v České republice tento typ trestných činů představuje v kontextu policejní práce dvojnásobné zatížení oproti zatížení z primární drogové kriminality, pro státní zastupitelství a soudy jde již o šestinásobek oproti primární drogové kriminalitě a co do zatížení vězeňství o pětinásobek (Zábranský et al., 2001 in Zábranský, 2003). Zvláštní kategorií je páchání trestných činů za pomoci drog. V ČR jde především o používání hypnotik (např. Rohypnol) tzv. „uspávačkami“(prostitutky, které zákazníka uspí pomocí hypnotika vmíchaného do nápoje a pak jej okradou). Páchání trestných činů pod vlivem drog považuje široká veřejnost za nejtypičtější drogovou kriminalitu. Ve skutečnosti k trestným činům, kdy pachatel je pod vlivem nezákonných drog, dochází poměrně výjimečně, pokud existuje klasická „droga zločinu“, zvyšující připravenost páchat trestné činy, pak je jí bez jakékoliv pochyby alkohol (Zábranský, 2003).

6.3 Terciární drogová kriminalita Tento typ kriminality někteří odborníci ve svých publikacích ani neuvádějí (např. Zábranský, Kalina). Jde o kriminalitu, kdy uživatelé drog se často stávají oběťmi trestné činnosti. Lidé zneužívající drogy tvoří značnou část té skupiny, která je převážnou většinou členů společnosti hodnocena negativně a svoji viktimizaci si tzv. „zavinila sama“. Viktimizace lidí zneužívajících drogy je obecně způsobena: –

psychickými změnami a psychickou zranitelností

–

finanční i psychickou závislostí na druhém (druhých)

–

pohybem v rizikových oblastech a v rizikových skupinách

–

rozpadem sociálně pozitivních vazeb a sociálního zázemí, návyků, zájmů apod.

–

–

opatřováním drog nebo prostředků na nákup drogy i základních životních potřeb kriminálním nebo sociálně deviantním způsobem (např. prostitucí, hazardní hra) nebo v kriminálním či sociálně deviantním prostředí oslabenou možností bránit se před šikanou, sexuálním zneužíváním, útočníkům a násilníkům nebo parazitujícím lidem (Sochůrek, 2003).

7 Drogová scéna v České republice „Počet drogových trestných činů, cena drog ani jejich čistota se v r. 2009 nijak výrazně nezměnily. Na drogovém trhu ČR se podobně jako jinde v Evropě rozšiřují nové syntetické drogy a vzrostl počet odhalených nelegálních velkopěstíren konopí.

29

Uživatelé drog se podílí odhadem na 20 % všech zjištěných trestných činů, nejčastěji se jedná o majetkovou tr. činnost. Odhadem 18 % trestných činů je každý rok spácháno pod vlivem alkoholu a 2 % pod vlivem nealkoholových drog. V tuzemsku se v r. 2008 spotřebovalo odhadem přibližně 19 tun konopných drog, 4 tuny pervitinu, 1 tuna heroinu, 1 tuna kokainu a téměř 5 mil. tablet extáze.“21 Užívání drog v obecné populaci Mimořádně vysoké míry prevalence ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi dosahuje zejména užívání konopných drog. Při zohlednění výsledků studií provedených v dospělé populaci v letech 2008–2009 dosahuje míra celoživotní prevalence užívání konopných drog v české dospělé populaci cca 30 %, extáze 5–10 %, pervitinu přibližně 4 % a kokainu 2 % (Zaostřeno na drogy 5/2010). „Prevalence užití konopných drog v posledním roce mezi českými dospělými pak dosahuje hodnot 11–15 %, extáze 3–4 %, pervitinu do cca 1,5 % a kokainu cca 0,5 %. Mezi mladými dospělými (15–34 let) je míra prevalence užití konopných drog v posledním roce 22–28 %, extáze 3–8 %, pervitinu do 3 % a kokainu přibližně 0,5–1,5 %. Průzkumy provedené v prostředí tanečních akcí a (noční) zábavy ukazují na výrazně vyšší míry prevalence užívání nelegálních drog v této specifické subpopulaci mladých dospělých – vedle konopných látek se jedná především o extázi a dále o pervitin, kokain a halucinogeny. Problémové užívání drog Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) definuje problémové užívání drog jako injekční užívání drog a/nebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů a/nebo drog amfetaminového typu a/nebo kokainu. Odhady prováděné v ČR dosud nezahrnují problémové užívání kokainu, neboť to je v ČR stále na velmi nízké úrovni a nelze je standardními metodami odhadnout. V r. 2009 výrazně vzrostla střední hodnota odhadovaného počtu problémových uživatelů drog na cca 37,4 tisíc. Na nárůstu se nejvíce podílí uživatelé pervitinu (cca 25,3 tis.). Vzrostl rovněž počet injekčních uživatelů drog (na cca 35,3 tis.). Mírně vzrostl i počet uživatelů opiátů na cca 12,1 tisíc, z nichž je odhadováno 7,1 tis. uživatelů heroinu a 5,1 tis. uživatelů Subutexu.“22

7.1 Drogová scéna ve věznicích České republiky Údaje o vězněných v souvislosti s drogovými trestnými činy „V ČR bylo v r. 2009 celkem 36 vazebních věznic a věznic. Ke konci r. 2009 Vězeňská služba ČR evidovala celkem 21 734 vězněných osob (18 901 osob v r. 2007, 20 502 v r. 2008), z toho bylo 19 374 osob odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody a 2360 obviněných osob bylo ve vazbě. 21 Zaostřeno na drogy 5/2010 [online]. 22 Zaostřeno na drogy 5/2010 [online]. 30

V přepočtu na 100 tis. obyvatel bylo v ČR v r. 2009 vězněno 204 osob, např. v USA to bylo 753 osob, v Rusku 610 osob, v Japonsku 63 osob. Průměrný počet osob vězněných na 100 tis. obyvatel v EU (prison population rate) je 70–100 osob.“23

3500

3073

3000 2500

§187 §187a §188 §188a

2000 1500

1314

1257

1000 500 0

101 144 69 2007

127 185 93 2008

323 365

138

2009

Graf č. 1: Počet drogových trestných činů u vězněných osob za rok 2007, 2008, 2009 (140/1961 Sb.) Ke konci r. 2009 bylo u vězněných osob evidováno celkem 3899 drogových trestných činů podle § 187 až 188a trestního zákona (140/1961 Sb.), což je o 135 % více než v r. 2008. Celkový počet vězněných osob mohl být ovšem nižší, protože jedna osoba mohla být odsouzena pro spáchání zároveň více drogových trestných činů. Abúzus drog ve věznicích ČR V roce 2009 nebyly k dispozici výsledky žádné reprezentativní (průřezové) studie mezi vězni, ze které by bylo možno kvalifikovaně usuzovat na skutečnou míru užívání drog v této populaci. Míru užívání drog v českých věznicích v r. 2009 lze jen rámcově odhadovat na základě informací, které poskytuje Generální ředitelství Vězeňské služby ČR. Tyto údaje se týkají výsledků vyšetření a ošetření vězněných osob, výsledků orientačních toxikologických testů z moči u odsouzených osob a záchytů drog ve věznicích s pomocí psů. Pracovníci Odboru zdravotní služby provedli v r. 2009 celkem 316 662 vyšetření či ošetření v rámci léčebně preventivní péče pro obviněné a odsouzené; v této spojitosti bylo evidováno 9802 osob (v r. 2008 to bylo 9390 osob) závislých na návykových látkách, včetně alkoholu. V r. 2009 bylo v 26 věznicích, resp. v bezdrogových zónách a v léčebných odděleních, provedeno celkem 1286 orientačních toxikologických testů z moči, z toho 28 testů bylo laboratorně potvrzeno jako pozitivních. 23 Mravčík, V., 2009, s. 94, 95

31

Ve 36 věznicích se uskutečnily plánované i namátkové prohlídky ve spolupráci se cvičenými psy – jednalo se o prohlídky ubytovacích a společných prostor, pracovišť, kontrolovala se korespondence, včetně balíků apod. Psi provedli celkem 150 záchytů (115 v r. 2008) různých druhů drog o celkovém objemu 210 g, ve 24 případech byla nalezena marihuana, 22krát amfetamin nebo extáze, 17krát pervitin a 18krát neznámá látka nebo injekční stříkačka (Mravčík, 2009).

Praktická část 8 Cíl průzkumu Průzkumné šetření bylo provedeno ve věznici Horní Slavkov ve skupině 32 odsouzených. Tato věznice je kvalifikována stupněm ostrahy „C“, což je třetí nejvyšší stupeň. Záměrem průzkumu bylo pokusit se o zjištění drogové situace a patologického vlivu zneužívání drog na rozvoj kriminální kariéry ve vybrané české věznici.

8.1 Stanovení předpokladů 1) Na nespecializovaném oddíle věznice se nachází více jak 40% odsouzených se zkušeností s návykovou látkou nealkoholového typu. 2) Více jak 40% respondentů užívalo drogy před prvním odsouzením.

8.2 Popis metody průzkumu a zkoumaného vzorku K zjišťování žádaných informací byl vytvořen nestandardizovaný dotazník s otázkami, které měly sloužit k potvrzení nebo vyvrácení stanovených předpokladů. Dotazy byly kombinovány spojovacími otázkami, které se snažily drogové téma odlehčit a měli napomoci k motivaci respondenta vyplnit celý dotazník. Dotazník byl předán odsouzeným na běžném oddíle věznice. Běžným oddílem je myšlen takový, který nemá žádnou jinou specifikaci a zaměření jako má např. specializované oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a chování, oddělení bezdrogové zóny, pracujících, prvotrestaných, mladistvých dospělých, MON atd. Autor průzkumu se domnívá, že dotazník, který by byl vyplněn např. na bezdrogové zóně by neměl průkaznou hodnotu, neboť odsouzení na takovém oddělení jsou zde z velké většiny právě kvůli své drogové kariéře. Ve spolupráci s vychovatelem byl dotazník osobně předán 48 odsouzeným, kteří se nacházejí na výše zmiňovaném oddělení. Byly jim poskytnuty úvodní informace a ujištění, že dotazník je využíván jen pro účely školní práce. Vyplněné dotazníky měli odsouzení odevzdávat na chodbě oddělení do připraveného boxu. Autor práce si box s dotazníky vyzvedl po třech dnech. Ve schránce bylo 32 různě vyplněných dotazníků. 32

8.3 Dotazníkové šetření Otázka č. 1

Kolik je Vám let? Na tuto otázku odpovědělo všech 32 odsouzených. Po vyhodnocení uvedených údajů vyplynulo, že průměrný věk této skupiny je 34 let (33,93). Otázka č. 2

Jaké jsou Vaše zájmy? Na tento dotaz odpovědělo 30 respondentů. Ve většině se v odpovědích objevil sport, zvláště fotbal. Dále sledování televize nebo videa. Také zpěv, karty a zábava v nočních podnicích doprovázená pitím alkoholu. Otázka č. 3

Jaké je Vaše vzdělání? Tento dotaz zodpovědělo 32 odsouzených. Dotazník obsahoval tyto varianty. Bez vzdělání, zvláštní škola, základní škola, střední odborné – vyučen, střední škola s maturitou, vysoká škola. Pokud nebyla škola dokončena, mohl respondent uvést počet absolvovaných tříd. Tabulka č. 1: Vzdělání respondentů zkoumaného vzorku. (otázka č. 3) Druh vyučen maturita základní zvláštní vzdělání SOU SOŠ škola škola

nedokon. SOU

nedokon. ZŠ

Počet respondentů

13

3

4

2

7

3

Počet %

40,62

9,37

12,5

6,25

21,87

9,37

13 respondentů uvedlo vyučení v oboru, 3 mají střední školu s maturitou, 4 absolvovaly jen základní školu, 2 dostudovali zvláštní školu. 7 respondentů nedokončilo výuční obor a 3 odsouzení nemají dokonce ani dokončenou základní školu. Zde si můžeme povšimnout údaje, že celých 31,25% respondentů nemá vlastně žádné vzdělání, které by mohli uplatnit na trhu práce. Tato skutečnost bude jistě velkým handicapem v začleňování do společnosti po propuštění z VTOS.

33

Otázka č. 4

Kouříte cigarety? Kolik a jak často? Tuto otázku zodpovědělo 31 respondentů. 16 odsouzených uvedlo, že kouří asi 20 cigaret denně, 9 odsouzených asi 10 cigaret denně, 4 odsouzení uvedli 20 cigaret za týden a 2 odsouzení pouze, když někde seženou nebo sesbírají tabák z nedokouřených zbytků cigaret. Tabulka č. 2: Užívání cigaret tabáku u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 4) Rozsah užívání 20 cigaret denně 10 cigaret denně 20 cigaret týdně jen zbytky tabáku Počet respondentů

16

9

4

2

Počet %

51,61

29,03

12,9

6,45

Z odpovědí otázky č.4 vyplývá, že pouze asi jeden respondent nekouří cigarety. Dle autora práce je tabakismus jedním z mnoha závažných problémů, které vyvolávají zdravotní komplikace u odsouzených ve věznici, ale i v celé společnosti. Otázka č. 5

Pil jste alkohol před uvězněním? Kolik a jak často? Tato otázka byla zodpovězena všemi respondenty. Všech 32 odpovědí bylo kladných. Lišily se jen v množství a frekvenci užívání. Tabulka č. 3: Užívání alkoholu u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 5) Rozsah užívání někdy o víkendech i v týdnu

denně

Počet respondentů

2

12

8

10

Počet %

6,25

37,5

25

31,25

Z výsledku šetření otázky č. 5 vyplývá, že prakticky třetina odsouzených byla na alkoholu závislá před svým uvězněním, jak je vidět v posledním sloupci tabulky č.3. Dva respondenti uvedli, že si dají občas pár piv, 12 uvedlo, že zvláště v pátek a sobotu navštěvují podniky kde konzumují 5 až 10 piv a několik panáku tvrdého alkoholu. Osm respondentů pije i během týdne 2 až 5 piv a několik panáků tvrdého alkoholu, deset dotazovaných uvádí, že pije denně 3 až 10 půllitrů piva a někdy i láhev tvrdého alkoholu. Otázka č. 6

Máte dobré vztahy s rodinou? Tato otázka měla pouze dvě možnosti odpovědí, ano nebo ne. Tuto otázku zodpovědělo 30 respondentů. 24 respondentů odpovědělo kladně a 6 respondentů záporně.

34

Otázka č. 7

Jak trávíte svůj čas ve vězení a jak jste ho trávil venku? Na tuto otázku odpovědělo všech 32 respondentů. Většina uvedla, že ve vězení se nudí a čas se snaží „zabít“ sledováním televize, pokud to jde hraním fotbalu. Hrají se i karty a kostky o různé úsluhy a i jiné podobné hry. Oblíbené je trávit čas posilováním přímo v posilovně nebo na cele, kde si odsouzení upravují různé předměty k posilování (barely od mycích prostředků apod.). V civilním prostředí byla většina nezaměstnaná a vedená na pracovním nebo sociálním úřadě. Respondenti se zabývali sháněním peněz různými způsoby (samozřejmě i nezákonnými). Volný čas trávili s rodinou, v hospodách nebo nočních podnicích. Také hraní výherních automatů se objevilo v odpovědích. Přes den sledování televize, občas fotbal. Z odpovědí vyplývá, že odsouzení, kteří se účastnili průzkumu nebyli mimo vězeňské prostředí dobře integrováni do většinové společnosti. Markantní je zde nedostatek pracovního uplatnění a tedy trvalého a pravidelného příjmu. U dospělého člověka tato situace vede často k maladaptivnímu životní dráze. Stejný problém je i ve vězení. Tedy malá možnost pracovního uplatnění. Zde je třeba poznamenat, že osobnost jedince nesmí být natolik narušená, aby zde vůbec nějaký zájem o pracovní zařazení byl. Otázka č. 8

Bral jste někdy i nějaké jiné drogy? Jaké a jak často? Odpověď na otázku č. 8 dalo 27 respondentů z 32. Tabulka č. 4: Užívání drog u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 8) Název drogy odpovědi respondentů

%

pervitin

23

85,18

marihuana

27

100

hašiš

6

22,22

LSD

3

11,11

extáze

9

33,33

heroin

2

7,4

kokain

1

3,7

toluen

5

18,51

léky v kombinaci s alkoholem

15

55,55

35

Z odpovědí respondentů vyplývá, že zvláště pervitin a marihuana patří k nejrozšířenějším drogám (pomineme-li alkohol a tabák). Vysoká procentuální hodnota je i u zneužívání léků v kombinaci s alkoholem. Frekvence abúzu drog se velice lišila. Od náhodného užití od přátel, kteří drogu nabídli (jointy marihuany) až po pravidelné každodenní užívání. Otázka č. 9

V kolika letech jste začal kouřit nebo pít alkohol? Tuto otázku zodpovědělo 32 dotázaných. Jedenáct odsouzených začalo kouřit v 16 letech. Sedm respondentů uvedlo, že začalo kouřit v 15 letech, 8 dotázaných uvedlo 13 let, šest uvedlo dokonce věk 11 let. Alkohol uvedlo v šestnácti letech 15 dotázaných, v 15 letech 9 respondentů, ve 14 letech šest a 2 odsouzení uvedli dokonce věk 12 let. Tabulka č. 5: První užívání cigaret zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 9) Věk prvního kouření cigaret odpovědi respondentů % v 16 letech

11

34,37

v 15 letech

7

21,87

ve 13 letech

8

25

v 11 letech

6

18,75

Z odpovědí vyplývá, že kouření cigaret začalo u dotázaných respondentů velmi brzo. V uvedeném věku by se takto mladí lidé neměly podle zákona (37/1989 Sb.) k cigaretám vůbec dostat. Tabulka č. 6: První užívání alkoholu zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 9) Věk prvního pití alkoholu odpovědi respondentů % v 16 letech

15

46,87

v 15 letech

9

28,12

ve 14 letech

6

18,75

ve 12 letech

2

6,25

I zde je patrný velmi nízký věk začátku abúzu alkoholu. O přístupu k alkoholu platí výše uvedené tvrzení.

36

Otázka č. 10

Jak jste získával prostředky na drogy? K tomuto dotazu bylo nabídnuto několik možností. Peníze od rodičů, krádeže, prodej drog, jiný způsob (jaký). Odpovědělo 26 respondentů. Šest respondentů uvedlo peníze od rodičů (z kapesného), krádeže uvedli 4 odsouzení, osm dotazovaných prodávalo drogy z čehož měli provizi v penězích nebo drogách. Tři uvádí, že drogy získávali prodejem osobních věcí a zařízení z bytu kde bydleli. Jeden odsouzený se v dotazníku přiznal i k loupežnému přepadení. Zbývající 4 respondenti uvedli, že získávali drogy od přátel zdarma. Tabulka č. 7: Způsob získávání prostředků na drogy zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 10) Způsob získávání prostředků odpovědi respondentů % od rodičů

6

23,07

prodej drog

8

30,76

krádeže

4

15,38

prodej osobních věcí a zařízení bytu

3

11,53

loupežné přepadení

1

3,84

od přátel zdarma

4

15,38

Nejvyšší procentní hodnotu zde zaujímá prodej drog, což je jistě závažné zjištění. Z tabulky č. 7 také vyplývá, že prakticky polovina (49,98%) respondentů získávala prostředky na drogy nelegální činností. Otázka č. 11

Měl jste dobré vztahy s rodinou, když jste navštěvoval školu? Tento dotaz zodpovědělo všech 32 respondentů. Otázka měla dvě možnosti odpovědí, ano nebo ne. 28 dotázaných uvedlo dobré vztahy s rodinou v době, kdy navštěvovali školu. Zbylí 4 uvedli opak. Otázka č. 12

Jakým způsobem jste bral drogy? Na tuto otázku odpovědělo 26 dotázaných. Otázka č. 12 nabízela několik možností. Byly to kouření, čichání, polknutí, vpichy jehlou, kombinace a jiný způsob. Ze zpracovaných odpovědí vyplynulo, že 26 dotázaných preferuje kouření, 11 respondentů 37

čichání (sniffing), polykání drog upřednostňuje 5 dotázaných, injekční aplikaci dává přednost 20 odsouzených, kombinování metod užívání preferuje 10 dotázaných a jiný způsob uvedli 3 respondenti (neuvedli však jaký). Tabulka č. 8: Způsob aplikace drog u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 12) Způsob aplikace odpovědi respondentů % kouření

26

100

čichání

11

42,3

polykání

5

9,23

vpichy jehlou

20

76,92

kombinace

10

38,46

jiný způsob

3

11,53

Z výsledků vyplývá, že mezi nejoblíbenější způsob užívání drog patří kouření a injekční aplikace. Nezanedbatelná není ani intranazální aplikace s 42,3% (zde není jasné zda respondenti měli na mysli inhalaci organických rozpouštědel jako je např. toluen nebo zda byla míněno tzv. šňupání při aplikaci např. pervitinu. Otázka č. 13

Měl jste s učiteli dobré vztahy? Odpověď dalo 30 odsouzených. Možnosti byly buď ano nebo ne. Sedmnáct respondentů uvedlo dobré vztahy s učiteli, zvláště na prvním stupni základní školy. Později se vztahy již zhoršovaly. Zbylých 13 nemělo dobré vztahy s učiteli v žádném školním období. Otázka č. 14

Máte partnerku, která také bere drogy? Jaké? Tazatel mohl odpovědět ano nebo ne. Tato otázka byla zodpovězena pouze 20 respondenty. Z vyplněných odpovědí je patrné, že těchto 20 odsouzených má partnerku. Třináct tazatelů odpovědělo negativně a pouze sedm potvrdilo, že jejich partnerka také užívá nějakou drogu. Čtyři uvedli kouření marihuany, dva odsouzení uvedli přítelkyně, které si někdy vezmou extázi a jeden má partnerku, která užívá pervitin. Autor práce se domnívá, že pro zbylých 12 odsouzených, kteří neodpověděli, byla tato otázka příliš osobní. Můžeme se jen domnívat zda důvodem nezodpovězení otázky je absence partnerky nebo její abúzus drog.

38

Otázka č. 15

Měl jste dobré vztahy s rodinou před prvním uvězněním? Tato otázka měla pouze dvě možnosti odpovědí, ano nebo ne. Tento dotaz zodpovědělo 30 respondentů. 16 dotázaných uvedlo dobré vztahy s rodinou v době, před prvním uvězněním. Zbývajících 14 odsouzených uvedlo negativní odpověď. Otázka č. 16

V kolika letech jste začal brát i jiné drogy? Tento dotaz byl zodpovězen všemi 32 respondenty. První užití nealkoholové a nenikotinové drogy v 16 letech potvrdilo 12 odsouzených, v 15 letech začalo užívat drogu 10 respondentů, ve 14 letech sedm dotázaných a tři respondenti dokonce ve 13 letech. Tabulka č. 9: První užití nealkoholové a nenikotinové drogy u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 16) První užití drogy odpovědi respondentů % v 16 letech

12

37,5

v 15 letech

10

31,25

ve 14 letech

7

21,87

ve 13 letech

3

9,37

I z této tabulky je patrný příliš brzký nástup užívání nealkoholových a nenikotinových drog. Posun ke třinácti letům je jistě varovným signálem pro společnost. Otázka č. 17

Užíval některý z rodičů drogy? Jaké? Tazatel mohl odpovědět ano nebo ne. Stejně jako u otázky č. 14 „Máte partnerku, která také bere drogy? Jaké?“ i zde se jedná pravděpodobně o příliš osobní záležitost. Dotaz zodpovědělo také jen 20 respondentů. Třináct dotázaných uvedlo negativní odpověď a 7 respondentů potvrdilo abúzus drog u svých rodičů. Všech sedm uvedlo užívání alkoholu a kouření cigaret, dva odsouzení potvrdili abúzus pervitinu v minulosti svých rodičů.

39

Otázka č. 18

Myslíte, že po propuštění již nebudete páchat trestnou činnost? Na tento dotaz odpovědělo 32 dotázaných. Tazatel mohl odpovědět ano, ne nebo nevím. Šestnáct respondentů uvedlo, že již nebude páchat trestnou činnost, třináct odsouzených neví zda se bude i v budoucnu po propuštění dopouštět trestné činnosti a tři dotázaní si nedělají iluze, že se změní a potvrzují páchání trestné činnosti i po propuštění z VTOS. Tabulka č. 10: Osobní předpoklad odsouzeného k páchání trestné činnosti po propuštění z VTOS u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 18) Stanovisko respondenta odpovědi respondentů % Ano

3

9,37

Ne

16

50

Nevím

13

40,62

Zde je zajímavý počet 40,62% u odpovědi „nevím“, kdy vychází najevo, že tento vzorek respondentů není, jak se zdá, dostatečně pozitivně ovlivněn penitenciárním působením. Tři tazatelé dokonce uvedli, že v kriminální kariéře hodlají pokračovat a tedy působení vězeňského prostředí na ně zcela selhává. Otázka č. 19

Užíváte drogy i ve vězení? Tento dotaz zodpovědělo 30 respondentů. Bylo možno odpovědět ano nebo ne. Dvacet pět odsouzených potvrdilo, že drogy v rámci věznice neužívají. Zbylých 5 odpovědí uvedlo, že užívají. Tabulka č. 11: Odpovědi odsouzených k užívání drog ve VTOS u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 19) Stanovisko respondenta odpovědi respondentů % Ano

5

16,66

Ne

25

83,33

To, že drogy pronikají do věznic je všeobecně známo. Zde potvrdilo 5 respondentů, že drogy užívá i ve věznici. Jak bylo řečeno v úvodní kapitole této bakalářské práce, věznice není hermeticky uzavřená oblast a pokusy o propašování drog zde vždy budou. Úkolem vězeňské služby je objem těchto drog co nejvíce minimalizovat.

40

Otázka č. 20

Považujete Vaše odsouzení za spravedlivé? Na tuto otázku odpovědělo 32 dotázaných respondentů. Opět byly dvě možnosti ano,ne. Spravedlivě odsouzenými se cítí jen šest respondentů. Zbylých 26 odsouzených si nepřipouští vinu za své uvěznění. Tabulka č. 12: Stanovisko ke spravedlivosti odsouzení u zkoumaného vzorku respondentů (otázka č. 20) Stanovisko respondenta odpovědi respondentů % Ano

6

18,75

Ne

26

81,25

Když si uvědomíme, že právě přijetí viny je jedním ze základních požadavků na změnu postoje odsouzeného, je jasné, že zde je výchovné působení nedostatečné.

8.4 Analýza získané dokumentace Pro větší objektivitu údajů z výše uvedeného dotazníku podpoříme průzkumné šetření statistickou dokumentací získanou ze zdravotního oddělení věznice. Autor práce požádal zaměstnance zdravotního oddělení o poskytnutí relevantních dat, která by napomohla k objasnění cíle průzkumu. Poskytnuty byly údaje o toxikomanech umístěných ve věznici. Data se týkala především počtu vězňů a jejich onemocnění HBV a HCV. Dalšími údaji byly roky narození těchto vězňů. Ze získaných dat vyplynula tato zjištění. Z 892 vězňů, kteří byli umístěni na konci dubna 2011 ve věznici Horní Slavkov je její zdravotní službou evidováno 419 toxikomanů. Z tohoto počtu je 195 osob infikováno virem hepatitidy B a C. Tabulka č. 13: Celkový počet toxikomanů evidovaných ve věznici Horní Slavkov k 30. 4. 2011 Věznice Horní Slavkov odsouzení % Počet umístěných vězňů

892

100

Počet umístěných toxikomanů

419

46,97

Z dokumentace vyplývá, že necelá polovina (46,97%) odsouzených ve svém životě po nějaký čas užívala psychotropní látky. Navíc je zde získán údaj o promořenosti hepatitidou B a C, jíž je infikováno 21,86% vězněných v Horním Slavkově. 41

8.5 Interpretace výsledků Z provedeného průzkumu vzešla tato zjištění: –

–

–

–

–

Užívání drog je celospolečenský problém, který je zvláště patrný ve vězeňské subkultuře. Promořenost infekcí hepatitidy B a C ohrožuje zdraví pětiny odsouzených ve věznici Horní Slavkov. Neléčení jedinci jsou trvalým zdrojem nákazy a hrozí jim trvalé následky v podobě cirhózy jater nebo rakoviny. S užíváním drog (nevyjímaje alkohol a tabák) začínají čím dál tím mladší osoby. Zde je reálná hrozba časného návyku a závislosti, která může vyústit v kriminální jednání a brzkou devastaci organismu těchto jedinců. Nedostatečné vzdělání znesnadňuje schopnost jedince propuštěného z VTOS najít si optimální zaměstnání a schopnost začlenit se bez maladaptivního jednání do společnosti. Rodinné vztahy odsouzených jedinců se obyčejně zhoršují po nástupu do VTOS.

8.6 Potvrzení předpokladů Jak bylo uvedeno zkraje praktické části, byly stanoveny předpoklady průzkumného šetření. 1) Na nespecializovaném oddíle věznice se nachází více jak 40% odsouzených se zkušeností s návykovou látkou nealkoholového typu. 2) Více jak 40% respondentů užívalo drogy před prvním odsouzením.

8.6.1 Komentář k prvnímu předpokladu Odpověď na první předpoklad nám dalo zodpovězení otázek č. 8 a 12. Na otázku č. 8 „Bral jste někdy i nějaké jiné drogy?“ (tabulka č. 4) odpovědělo 27 respondentů, kteří potvrdili užívání marihuany ve svém životě, což je 56,25% z celkového počtu osob na oddíle kde byl průzkum proveden. Dále 23 odsouzených přiznalo užívání pervitinu, což je 47,91% z celkového počtu osob na oddíle. Na otázku č. 12 „Jakým způsobem jste bral drogy?“ (tabulka č. 8) odpovědělo 26 dotázaných, což je 54,16% odsouzených z celkového počtu osob na oddíle. Dále 20 osob potvrdilo intravenózní aplikaci, což je 41,66% z celkového počtu 48 osob na oddíle, kde byl prováděn průzkum. Předpoklad č. 1 byl potvrzen.

42

8.6.2 Komentář k druhému předpokladu Na tento předpoklad nám dalo odpověď zodpovězení otázky č. 16. Na otázku č. 16 „V kolika letech jste začal brát i jiné drogy?“ (tabulka č. 9) odpovědělo všech 32 respondentů, kteří přiznali užití drogy od 13, 14, 15 a 16 let, což je 66,66% z celkového počtu 48 osob na oddíle. Uvážíme-li, že naše soudnictví může odsoudit i mladistvé osoby do VTOS, je zde možnost, že některý odsouzený mohl být ve výkonu trestu již v 16 letech, což by změnilo výsledek druhého předpokladu. Pro vyloučení této možnosti byl položen dotaz vychovateli výše zmiňovaného oddílu. Na otázku, zda jsou v průzkumném vzorku osoby, které byli ve VTOS již od 15 nebo 16 let, dostal autor práce negativní odpověď. Předpoklad č. 2 byl potvrzen.

9 Závěr V bakalářské práci se autor snažil přiblížit problematiku drog ve vztahu ke kriminální činnosti. Uživatelé drog, kteří se dostali do konfliktu se zákonem a za svoji činnost byli odsouzeni k VTOS jsou dnes častou klientelou českých věznic. Jejich abúzus způsobuje ve věznicích řadu problémů. Mohou vznikat konflikty, jak mezi vězni, tak i s příslušníky vězeňské služby. Narušeno je především výchovné působení na odsouzené. Činnost s těmito klienty v sobě zahrnuje práci s pachateli trestné činnosti a práci s uživateli drog. Z tohoto pohledu se jedná o multidisciplinární problematiku. Provedený průzkum měl za úkol potvrdit nebo vyvrátit stanovené předpoklady, které se týkaly zejména procentuálního vyjádření přítomných vězňů s drogovou kariérou. Průzkum byl proveden na oddíle věznice s 48 odsouzenými, z nichž se účastnilo dotazníkového šetření 32 respondentů. I přes toto omezení byly oba výše uvedené předpoklady potvrzeny. Z výsledku práce tak vyplývá, že užívání drog se stává běžnou součástí života jedince před uvězněním, tak v některých případech i odsouzeného uvnitř věznice. Zda je rozvoj kriminální kariéry ovlivňován užíváním drog se z výsledku průzkumu nedá jednoznačně určit. Taktéž změna rodinných vztahů v souvislosti s užíváním drog není průkazná (Rodinné vztahy budou jistě narušeny, pokud dojde např. ke krádežím rodinného majetku a zařízení v obydlí za účelem získání prostředků na drogy). Autor práce se domnívá, že užívání drog a rozvoj kriminální kariéry jdou spolu ruku v ruce a navzájem se ovlivňují. Realizovaný průzkum měl svá nikoliv nepodstatná omezení. Jednalo se zvláště o nevelký počet respondentů a celkovou neochotu vězeňské subkultury spolupracovat s vězeňským personálem. Výsledky průzkumu jsou především orientačním náhledem na drogovou scénu v rámci jednoho oddílu věznice. V žádném případě nemůžeme výsledky průzkumu přenášet na situaci celé věznice nebo dokonce na celou drogovou scénu českého vězeňství.

43

10 Navrhovaná opatření Jak bylo výše zmíněno, práce s uživateli drog ve vězeňství si žádá multidisciplinární přístup. České vězeňství, potažmo ministerstvo spravedlnosti by mělo začít více spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví, práce a sociálních věcí, radou pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP) a dalšími institucemi. Je třeba vytvářet systémová řešení v této oblasti. Ve vězeňství by se měla mnohonásobně zkvalitnit diferenciace odsouzených, tak aby fakticky nedocházelo ke styku odsouzených s minimální vězeňskou nákazou a vězni, kteří jsou nositeli prizonizace. Mělo by dojít k posílení funkce drogových služeb v rámci systému péče v podmínkách věznic, včetně zavádění harm reduktion. Cílem drogových služeb je, aby se odsouzení mohli po propuštění znovu začlenit do společnosti, tentokrát už bez drog a bez další trestné činnosti. Ze zdravotního hlediska je třeba podotknout, že vězeň má právo na zdravotní péči jako každý jiný občan. Uživatel drog ve vězení s infekcí HCV nebo HIV je vysoce nebezpečný všem ostatním, jak spoluvězňům, tak personálu. Kvůli nedostatku injekčního materiálu může sdílením jehel docházet k předávání infekce, která se dále může přenést do společnosti po propuštění takového vězně. Proto v rámci harm reduktion by měl být zaveden program výměny jehel a souvisejícího zdravotního materiálu. Poznatky ze zemí jako je Španělsko, Německo nebo Švýcarsko ukazují dobrou zkušenost s těmito programy (Lines et al., 2006). Měly by být zavedeny plošné odběry ke zjišťování infekcí, neboť jistě dochází k situacím, kdy odsouzený o své nemoci neví. Dále by se mělo vězeňství více zaměřit na vzdělávání odsouzených a např. ve spolupráci s pracovními úřady nabízet odsouzeným rekvalifikační kurzy, tak aby propuštěný vězeň dokázal vstoupit na pracovní trh. Také je důležité se zaměřit na obnovení nebo navázání vztahů odsouzeného s rodinou nebo jiným subjektem ve vztahu k odsouzenému. Emocionální zakotvení bude mít pozitivní vliv na motivaci odsouzeného zůstat na svobodě. Stále nedostatečná je nabídka zaměstnání nebo výchovných programů v rámci věznic, která by se měla mnohonásobně zvýšit. Pracovní činnost by měla být v rámci možností samozřejmostí. Největším nedostatkem, který brání všem zlepšením je však přeplněnost věznic a nedostatek finančních zdrojů.

44

11 Seznam použitých zdrojů 1. Biotox.cz : Enspyro [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. Základní dělení drog. Dostupné z WWW: < http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3oroz.html >. 2. Drogy-info.cz : Informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. 2003, 2005 [cit. 2011-06-23]. Odvykací syndrom. Dostupné z WWW: . [webová stránka] 3. KALINA, Kamil, et al. Základy klinické adiktologie. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 392 s. ISBN 978-80-247-1411-0. 4. LINES, Rick, et al. Výměna jehel ve věznicích : Poznatky z komplexního přehledu mezinárodních údajů a zkušeností. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2006. 112 s. ISBN 80-86734-79-X. 5. MIOVSKÝ, Michal, et al. Vězeňství a nelegální drogy : Sborník textů z oblasti užívání nelegálních návykových látek ve věznicích. 1. vyd. Praha : Úřad vlády ČR, 2003. 138 s. ISBN 80-86734-03-X. 6. MIOVSKÝ, Michal; SOCHŮREK, Jan; GAJDOŠÍKOVÁ, Hana. Vězeňství a nelegální drogy : Sborník textů z oblasti užívání nelegálních návykových látek ve věznicích. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. Drogové trestné činy, s. 138. ISBN 8086734-03-X. 7. MRAVČÍK, Viktor, et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2009. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2010. 148 s. ISBN 978-80-7440-0346. 8. NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. 2. vyd. Praha : Academia, 1998. 340 s. ISBN 80-200-0628-1. 9. NEŠPOR, Karel; CSÉMY, Ladislav. Bažení (craving) : Společný rys mnoha závislostí a způsoby zvládání [online]. Praha : Sportpropag, 1999 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < www.drnespor.eu/cr12.doc >. 10. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost. 3 dopl. vyd. Praha : Portál, 2007. 176 s. ISBN 978-80-7367-67-6. 11. NEŠPOR, Karel; PROVAZNÍKOVÁ, Hana. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. 3. vyd. Praha : Fortuna, 1999. 53 s. ISBN 80-7071-123-X. 12. POLÁK, Tomáš. Hodnotová orientace u drogově závislých. Brno, 2011. 80 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, pedagogická fakulta. Dostupné z WWW: < http://is.muni.cz/th/84300/pedf_m/?id=136794 >. 13. Sananim : Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. Hepatitidy. Dostupné z WWW: . 14. Sananim : Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. O drogách obecně. Dostupné z WWW: < http://www.drogovaporadna.cz/o-drogach-obecne.html >. 45

15. Sananim : Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-05-25]. Psychická onemocnění a drogy. Dostupné z WWW: < http://www.drogovaporadna.cz/drogy-anemoci/psychicka-onemocneni-a-drogy.html >. 16. SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů forenzní psychologie, 2. díl : Speciální část. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2002. 83 s. ISBN 80-7083-680-6. 17. SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů viktimologie. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2003. 81 s. ISBN 80-7083-745-4. 18. SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!? : Fakta o alkoholu a jiných návykových látkách. 4. dopl. vyd. Praha : Avicenum, 1988. 140 s. ISBN 08-045-88. 19. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese : Variabilita a patologie lidské psychiky. 3. vyd. Praha : Portál, 2002. 444 s. ISBN 80-7178-678-0. 20. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pracovníky policie a vězeňské služby, 2. díl. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2003. 102 s. ISBN 80-7083-703-9. 21. VOKURKA, Martin. Praktický slovník medicíny. 2. vyd. Praha : Maxdorf, 1994. 360 s. ISBN 80-85800-22-5. 22. ZÁBRANSKÝ, Tomáš. Drogová epidemiologie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 96 s. ISBN 80-244-0709-4. 23. Zaostřeno na drogy 5/2010 [online]. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2010 [cit. 2011-06-22]. Dostupné z WWW: < http://www.drogy-info.cz >. 24. ZÁŠKODNÁ, Helena. Závislost na drogách. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2004. 64 s. ISBN 80-7042-689-6. 25. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon 26. Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník 27. Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích

46

12 Seznam používaných zkratek HBV: virová hepatitida typu B HCV: virová hepatitida typu C HIV: human immunodeficiency virus – virus lidské imunodeficience LSD: dietylamid kyseliny lysergové MDMA: methylendioxymetamfetamin - „extáze“ MON: odsouzení vytypovaní jako možný objekt násilí OPL: omamné a psychotropní látky PTSD: posttraumatická stresová porucha VTOS : výkon trestu odnětí svobody WHO: World health organisation – Světová zdravotnická organizace

13 Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro odsouzené (viz text - s. 33 – 41) Příloha č. 2: Metodický list o provádění monitoringu OPL ve VSČR Příloha č. 3: Projekt bezdrogové zóny ve věznici Horní Slavkov

47

Dotazník 1. Kolik je Vám let? …............................................................................................... 2. Jaké jsou Vaše zájmy? ….............................................................................................................................. ….............................................................................................................................. 3. Jaké je Vaše vzdělání?

U nedokončené školy napište počet tříd.

bez vzdělání

střední odborné - vyučen

zvláštní škola

střední škola s maturitou

základní škola

vysoká škola

….............................................................................................................................. 4. Kouříte cigarety?

Kolik a jak často?

…............................................................................................................................... 5. Pil jste alkohol před uvězněním?

Kolik a jak často?

…............................................................................................................................... 6. Máte dobré vztahy s rodinou?

Ano – Ne

7. Jak trávíte svůj čas ve vězení a jak jste ho trávil venku? …............................................................................................................................... …............................................................................................................................... …............................................................................................................................... 8. Bral jste někdy i nějaké jiné drogy?

Jaké a jak často?

…............................................................................................................................... …............................................................................................................................... …............................................................................................................................... 9. V kolika letech jste začal kouřit nebo pít alkohol? ….............................................................................................................................. …..............................................................................................................................

10. Jak jste získával prostředky na drogy? peníze od rodičů

prodej drog

krádeže

jiný způsob (napište jaký)

….............................................................................................................................. ….............................................................................................................................. 11. Měl jste dobré vztahy s rodinou, když jste navštěvoval školu?

Ano – Ne

12. Jakým způsobem jste bral drogy? Kouření

vpichy jehlou

čichání

kombinace

polknutí

jiný způsob

…............................................................................................................................... 13. Měl jste s učiteli dobré vztahy?

Ano – Ne

14. Máte partnerku, která také bere drogy?

Jaké?

Ano – Ne

…............................................................................................................................... 15. Měl jste dobré vztahy s rodinou před prvním uvězněním?

Ano – Ne

16. V kolika letech jste začal brát i jiné drogy? …............................................................................................................................... 17. Užíval některý z rodičů drogy?

Jaké?

Ano – Ne

…............................................................................................................................... 18. Myslíte, že po propuštění již nebudete páchat trestnou činnost?

Ano – Ne – Nevím

…............................................................................................................................... 19. Užíváte drogy i ve vězení?

Ano – Ne

20. Považujete Vaše odsouzení za spravedlivé?

Ano - Ne

Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky

METODICKÝ LIST ředitelky odboru zdravotnické služby a vrchního ředitele pro penologii ______________________________________________________________ Ročník 2010

_______________________________________________________________ Metodický list č. 2 o provádění monitoringu omamných a psychotropních látek ve Vězeňské službě České republiky Podle ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 64/2007, kterým se vydává organizační řád Vězeňské služby České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením čl. 8 odst. 2 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 67/2007 o postupu při tvorbě vnitřních předpisů Vězeňské služby České republiky, stanovím Čl. 1 Účel metodického listu Účelem metodického listu je zabezpečit jednotný způsob provádění testování na přítomnost omamných a psychotropních látek (dále jen „droga“) včetně alkoholu v těle u vězněných osob prostřednictvím monitoringu ve Vězeňské službě České republiky (dále jen „Vězeňská služba“). Čl. 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto metodického listu, pokud z textu nevyplývá jinak, se rozumí a) monitoringem - trvalé a pravidelné sledovaní vězněných osob umístěných ve výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody s cílem odhalit přítomnost drog včetně alkoholu v těle, b) detekční soupravou - testovací proužky, obvykle multipanely, sloužící k orientačnímu detekování drogy v moči, nebo detektor sloužící k orientačnímu vyšetření dechu na přítomnost alkoholu,

c) konfirmací - provedení toxikologického vyšetření odebraného vzorku moči, nebo u alkoholu provedení toxikologického vyšetření odebraného vzorku krve, v akreditované toxikologické laboratoři. Čl. 3 Druhy testování Testování se provádí vždy u vězněných osob umístěných ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody následující formou a) vstupního plošného testování v rámci vstupní prohlídky ve věznici při nástupu k výkonu vazby nebo k výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) u odsouzených s délkou trestu vyšší než 4 měsíce; při převodu z výkonu vazby do výkonu trestu se testování neprovádí, b) náhodného (systematického) testování 5% obviněných vykonávajících vazbu déle jak 4 měsíce (nejpozději do desátého dne následujícího měsíce), c) cíleného testování v případě podezření z nelegálního užití drog, podle rozhodnutí ředitele věznice nebo vazební věznice (dále jen „věznice“) nebo jeho zástupce, d) cíleného testování na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby nebo jím pověřeného zaměstnance, e) testování v rámci substituční léčby; minimálně jednou za čtvrtletí u všech léčených, f) testování odsouzených (náhodné, systematické) vykonávajících trest v bezdrogových zónách, odděleních specializovaných pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním psychotropních látek a odděleních specializovaných pro výkon ochranného léčení protitoxikomanického; vždy čtvrtletně 20% odsouzených. Toto testování se nezapočítává do pololetního průběžného testování, g) pololetně (náhodné, systematické testování) se provádí průběžně u 15% odsouzených umístěných ve výkonu trestu s ukončením testování k poslednímu dni každého pololetí. Testování se provádí v libovolném měsíci v I. a II. pololetí (podstatná je nepravidelnost), h) cílené testování při podezření na požití alkoholu na základě rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby, nebo jím pověřeného zaměstnance, nebo ředitele věznice nebo jeho zástupce. Čl. 4 Organizačně – technické zabezpečení (1) Věznice v souvislosti s testováním vězněných osob, které budou vytypovány (dále jen „vytypované osoby“) pro stanovený druh testovaní pomocí testovacích proužků obvykle ve formě multipanelu (viz čl. 3 druhy testování) určí:

2

a) zaměstnance, který bude navádět vytypované osoby určené k testování na zdravotní středisko věznice nebo do prostor k tomu specielně vyhrazených, b) zaměstnance, jímž je zpravidla zdravotnický zaměstnanec věznice, nebo v mimopracovní době zdravotnického střediska zaměstnanec určený ředitelem věznice z řad příslušníků nebo zaměstnanců, který bude provádět testování u vytypovaných osob (dále jen „testující zaměstnanec“), c) ředitel věznice určí zaměstnance, který v případě podezření z požití alkoholu vytypovanou osobou provede u této osoby dechovou zkoušku na alkohol a v případě, kdy je uvažováno o forenzním postihu a rozhodnuto o provedení konfirmačního testu odebraného vzorku krve v akreditované toxikologické laboratoři, předvede vytypovanou osobu na zdravotnické středisko k odběru vzorku krve, d) zaměstnance, který bude svědkem při provádění testování u vytypovaných osob (dále jen „svědek“). (2) Věznice zabezpečí, aby byl testující zaměstnanec speciálně proškolen v manipulaci s detekční soupravou pomocí testovacích proužků obvykle ve formě multipanelu a se způsobem realizace samotného testování. (3) Oddělení výkonu vazby a výkonu trestu (oddělení výkonu vazby nebo oddělení výkonu trestu) (dále jen „oddělení výkonu vazby a trestu“) zabezpečí, aby v době před plánovaným druhem testováním byl prostřednictvím zaměstnanců věznice vytypován počet vězněných osob, který odpovídá jednotlivým druhům testování (viz čl. 3 druhy testování). (4) Přehled vytypovaných osob bude zaznamenán do seznamu vytypovaných osob pro monitoring drog (dále jen „seznam“), jehož garantem je oddělení výkonu vazby a trestu. V seznamu bude povinně uvedeno jméno, příjmení, kód a druh testování, k němuž byla daná vězněná osoba vytypována. Nadstavbové informace např. kdo podal žádost o testování, aktuální stav testování, apod. mohou být taktéž součástí seznamu. Způsob evidence seznamu např. na veřejně přístupném místním síťové úložišti (disk na počítačovém serveru, do něhož mají přístup vybraní zaměstnanci) je plně v kompetenci vedoucího oddělení výkonu vazby a trestu. (5) Oddělení výkonu vazby a trestu jako garant seznamu disponuje rozhodující pravomocí o konečné podobě seznamu čili kdo a z jakých oddílů bude testován. (6) Oddělení výkonu vazby a trestu zabezpečí, aby zdravotnické středisko prokazatelně obdrželo seznam před plánovaným druhem testování. Za prokazatelné obdržení se rozumí buď předání seznamu oproti podpisu nebo doručení elektronickou poštou (emailem). Způsob doručení je plně v kompetenci oddělení výkonu vazby a trestu. (7) Oddělení výkonu vazby a trestu se po doručení seznamu na zdravotnické středisko domluví se zdravotnickým střediskem na časovém harmonogramu provádění testování. V případě, že testování bude naplánováno na mimopracovní dobu zdravotnického střediska nebo na dny pracovního klidu (v tomto kontextu se rozumí sobota, neděle či státní svátek), bude testování provádět pověřený zaměstnanec, který bude přítomen ve službě. 3

(8) Věznice zabezpečí, aby zdravotnické středisko zasílalo potvrzené výsledky z akreditované toxikologické laboratoře vždy vedoucímu oddělení výkonu vazby a trestu a vedoucímu oddělení prevence a stížností. Čl. 5 Postup při realizaci testování Konkrétní postup (krok za krokem) při realizaci testování vytypovaných osob pomocí testovacích proužků obvykle ve formě multipanelu je stanoven v následujících bodech a – f, postup při realizaci testování na přítomnost alkoholu v těle bod g, ostatní společný postup body h - l: a) zaměstnanec pověřený naváděním vězněných osob určených k testování přivede vytypované osoby do prostor vyhrazených k testování, b) před samotným testováním se testující zaměstnanec dotazuje vytypované osoby na aktuálně užívané léky či drogy. Sdělenou informaci zaznamená do „Protokolu o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče“ (dále jen „protokol“), c) odběr moče se provádí do nádoby k tomu určené za přímé kontroly (přítomnosti) svědka, který zabezpečí, aby nemohlo dojít k záměně odebrané moče či k jejímu zředění. Je vhodné získat nejméně 100 až 200 ml moče, d) testující zaměstnanec za přítomnosti svědka a testované osoby provede test ihned po odběru moče z části odebrané moče pomocí detekční soupravy. Provedení a výsledek testu zaznamená testující zaměstnanec do protokolu, následně potvrdí testující zaměstnanec, svědek a testovaný svými podpisy provedení testu a jeho výsledek. Originál protokolu se založí do zdravotnické dokumentace vyšetřované osoby. Vzor protokolu je uveden v příloze č. 1, e) v případě pozitivního výsledku testu, kdy je uvažováno o forenzním postihu (v tomto kontextu se rozumí udělení kázeňského trestu) je vždy zapotřebí mít validní výsledek testu ověřený tzv. konfirmací, jež provádí akreditovaná toxikologická laboratoř (dále jen „laboratoř“). Z tohoto důvodu se zbývající množství moče přelije do transportní nádobky s označením údajů o vytypované osobě a odešle ke konfirmaci do laboratoře. Žádanku o toxikologické vyšetření vypíše vždy lékař zdravotnického střediska. Do doby odeslání se moč skladuje v ledničce. V případě dlouhodobějšího skladování moče před odesláním do laboratoře (déle než pět dnů) je nutno moč zmrazit. Při negativním výsledku testu se zbytek moče zlikviduje obvyklým způsobem, f) rozhodnutí o provedení konfirmace v akreditované toxikologické laboratoři je v kompetenci oddělení výkonu vazby a trestu, před konečným rozhodnutím o provedení konfirmace bude vždy oddělení výkonu vazby a trestu konzultovat potřebu provedení konfirmace s lékařem zdravotnického střediska věznice s ohledem na stávající medikaci vytypované osoby, g) rozhodnutí o provedení konfirmace při pozitivní dechové zkoušce na alkohol je rovněž v kompetenci oddělení výkonu vazby a trestu, které zabezpečí předvedení vytypované osoby na zdravotnické středisko k odběru krve na 4

alkohol. Provedení odběru krve zajistí zdravotnický pracovník v souladu s metodickým listem č. 19/2007, kterým se vydává ošetřovatelský standard č. 20 „Postup při laboratorním stanovení alkoholu (etylalkoholu) v krvi“. Lékař předá materiál (krev a protokol) žadateli, který svým jménem (čitelně hůlkovým písmem) a podpisem stvrdí převzetí a zajistí dopravu vzorku do příslušné akreditované laboratoře. Předání se též zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o vyšetřované osobě. Krevní vzorek je nutné neprodleně dopravit do příslušné laboratoře, tak aby nedošlo k jeho znehodnocení. Pokud nelze vzorek neprodleně předat, musí být skladován v chladném a uzamčeném prostoru (chladničce), při teplotě 0 – 4 0 C (maximálně 2 – 3 dny). Mimo pracovní dobu zdravotnického střediska, vyšetření a odběr provede nejbližší zdravotnické zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé, h) úhradu konfirmace z akreditované toxikologické laboratoře zabezpečí vždy oddělení výkonu vazby a trestu z účelově vázaných prostředků státního rozpočtu z oblasti protidrogové politiky, které má každoročně přiděleny na základě svého požadavku na odbor výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby, i) v případě, že oddělení výkonu vazby a trestu vyčerpá přidělenou finanční částku na zaplacení konfirmace, uhradí tuto částku věznice (organizační jednotka) ze svého rozpočtu a následně zašle žádost o vrácení finančních prostředků za úhradu konfirmace provedené v akreditované toxikologické laboratoři na odbor výkonu vazby a trestu Generálního ředitelství Vězeňské služby, j) v případě, že laboratoř potvrdí pozitivní výsledek konfirmace, tzn. zneužití drogy včetně alkoholu, postupuje se u dané osoby v souladu s ukládáním kázeňských trestů dle § 46 zákona č. 169/19999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů nebo dle § 22 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, k) konfirmace se neprovádí v následujících dvou případech. Při vstupní lékařské prohlídce, když bude zjištěn pozitivní výsledek orientačního testu nebo u vytypovaných osob v rámci výkonu trestu odnětí svobody, které aktuálně užívají léky obsahující látky, které mohou být detekovány, l) pozitivita konfirmačního testu podléhá hlásné službě1). Čl. 6 Vyhodnocení průběhu monitoringu drog Vyhodnocení průběhu monitoringu drog za Vězeňskou službu v jednotlivých věznicích provádí odbor zdravotnické služby Generálního ředitelství Vězeňské služby (dále jen „odbor zdravotnické služby“) na základě pololetních hlášení, která zasílají zdravotnická střediska věznic prostřednictvím elektronické pošty (emailem) odboru zdravotnické služby do 10. dne kalendářního měsíce následujícího po ukončení pololetí. Vzor hlášení o průběhu monitoringu u vytypovaných osob je uveden v příloze č. 2. 1)

§ 3 odst. 1 písm. b) bod 10 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 43/2006 o hlášení o mimořádných událostí ve Vězeňské službě České republiky.

5

Čl. 7 Skladování detekční soupravy (testovací proužků, obvykle multipanelů), její objednávka (1) Detekční souprava se skladuje podle návodu výrobce. (2) Požadavky na plánovaný počet kusů detekčních souprav k monitoringu drog pomocí testovacích proužků, obvykle multipanelů (tj.vyjma detektorů alkoholu v dechu) pro následující rok zasílá vždy věznice nejpozději do 31. března aktuálního kalendářního roku odboru zdravotnické služby. (3) Odbor zdravotnické služby zajistí nákup detekčních souprav (multipanelů) souhrnně za všechny věznice v množství limitovaném přidělenými finančními prostředky. Čl. 8 Závěrečná ustanovení (1) V návaznosti na přidělení účelově vázaných prostředků státního rozpočtu z oblasti protidrogové politiky se může měnit rozsah druhů testování stanovený v čl. 3. (2) Zrušuje se metodický list ředitele odboru zdravotnické služby a ředitele odboru výkonu vazby a trestu č. 10/2009 o provádění monitoringu výskytu omamných a psychotropních látek ve Vězeňské službě České republiky. (3)

Tento metodický list nabývá účinnosti dnem jeho

vyhlá

š e n í. V Praze dne: Č.j.: Přílohy:

Vrchní rada Vrchní ředitel pro penologii plk. Mgr. Milan HOSPODKA

Ředitelka odboru zdravotnické služby MUDr. Zuzana RYBÁKOVÁ

6

PROJEKT BEZDROGOVÉ ZÓNY SE STANDARDNÍM ZACHÁZENÍM VĚZNICE HORNÍ SLAVKOV (stávající bezdrogová zóna)

Datum: 15.8.2010

Předkládá: …………………………… Vrchní rada plk.Mgr. Milan DOČEKAL ředitel Věznice Horní Slavkov

1. Stavebně technické a materiální podmínky podmínky

1.1. Stavebně technické podmínky Bezdrogová zóna se nachází ve čtvrtém patře ubytovny „C“. Oddělení tvoří samostatný celek prostorů, kterými jsou prostory pro ubytování, kulturní místnosti, místnosti pro aktivity programu zacházení, sebeobslužné aktivity. Rozhodnutím vrchního ředitele pro penologii Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky ze dne 18.12.2009 pod č.j.: 15/272/200950/Všeob/301 a dále v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 vyhlášky č. 378/2004 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody byla stanovena kapacita bezdrogové zóny 42 odsouzených. Ubytovací prostory: cela

26,43 m²

cela

26,73

cela

26,91

cela

26,56

cela

26,84

cela

26,92

cela

26,66

Celková ubytovací plocha činí 187,05 m². Na jednoho odsouzeného tak připadá 4,5 m². Odsouzení jsou ubytováni zpravidla po sedmi v jedné ložnici (cele). Každý odsouzený má zabezpečeno lůžko, prostor pro uložení osobních věcí, židli. Každá cela je vybavena stolkem. Velký důraz je kladen na estetickou úpravu všech prostor specializovaného oddělení. K udržování pořádku, čistoty a hygieny v ložnicích a dalších prostorách jsou určeni odsouzení, kteří se v pravidelných intervalech. Ostatní prostory:

místnost pro kond.cvičení

31,52 m²

aktivity prog. zacházení

27,07

aktivity prog. zacházení

17,50

aktivity prog. zacházení

17,65

mytí nádobí

14,14

kulturní místnost

26,71

kulturní místnost

35,65

kuchyňka

26,76 2

1.2. Materiální podmínky Vybavení : 1. Cely: uzamykatelné skříňky, stůl, židle, lůžka, umyvadlo, splachovací záchod 2. Kulturní místnost velká: stoly, židle, televize, videopřehrávač, tabule pro účely výuky, police s květinami 3. Kulturní místnost malá: lavice, židle, televize, psací stroje, skříňka na technické vybavení 4. Místnost pro aktivity programu zacházení: truhlářská dílna s potřebným vybavením a nástroji 5. Místnost pro kondiční cvičení: standardní vybavení pro kondiční cvičení 6. Chodby: prosklené a uzamykatelné vitríny s písemnými informacemi pro odsouzené, nástěnky s tématikou drogové prevence, zájmových a vzdělávacích aktivit 7. Koupelna 8. Kuchyňka: kuchyňská linka, elektrický vařič a varná konvice, stůl, elektrická trouba, pračka, žehlička V rámci bezdrogové zóny byla zřízena zahrada pro plnění programu zacházení – zahradnický kroužek. Na zahradě jsou vytvořeny záhony, kde se pěstuje ovoce a zelenina pro potřeby odsouzených, dále okrasné i užitkové dřeviny a rostliny. Na pozemku stojí dva skleníky. Sportovní aktivity v příznivém počasí probíhají na hřišti věznice.

3

2. Projekt zacházení s odsouzenými Účelem je zabezpečit realizaci ustanovení ZVTOS § 7 o odděleném umístění a zacházení odsouzených s výrazným pozitivním přístupem k účelu výkonu trestu

a zamezit jim kontakt

s návykovými látkami spadajícími pod souhrnný pojem droga. 2.1. Cílová skupina Do bezdrogové zóny jsou přijímáni odsouzení, kteří nebyli a nejsou uživateli drogy, ale lze je považovat za jedince ohroženého drogou. Dále odsouzení, kteří užívali drogu a nyní jsou motivováni k dobrovolné abstinenci anebo absolvovali soudně nařízené nebo dobrovolné ochranné léčení protitoxikomanické či absolvovali pobyt v oddělení specializovaném pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním psychotropních látek. Přednostně jsou do bezdrogové zóny zařazováni odsouzení, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé nebo mladí dospělí či blízcí věku mladistvých, jež současně zpravidla nejsou odsouzeni pro trestné činy související s nedovolenou výrobou a držení drog a šířením toxikomanie. Při přijetí do bezdrogové zóny se odsouzení prokazatelně zavazují dodržovat všechna stanovená pravidla, abstinovat a kdykoli se podrobit kontrolám abstinence. Odsouzení, kteří byli uživateli drog, musí souhlasit se zařazením do registru uživatelů drog. Zároveň je důležité odhodlání odsouzených se svou drogovou minulostí bojovat a využít času ve výkonu trestu odnětí svobody k abstinenci od návykových látek.V oddělení bezdrogové zóny jde především o výrazně pozitivní přístup k výkonu trestu, který se projevuje zejména velkou pracovní aktivitou, účastí na vzdělávacích, speciálně výchovných a zájmových aktivitách. 2.2. Cíl Hlavním cílem oddělení je vytvářet u zařazených odsouzených motivační podmínky pro sebevýchovné osobní aktivity, formovat jejich odolnost k zátěžovým situacím a společensky žádoucí náhled na drogu a její zneužívání, posilovat morálně-volní vlastnosti a vybavovat je potřebnou sumou znalostí a dovedností k úspěšnému zařazení do občanského života.

4

2.3. Formy a metody Metody a formy zacházení spočívají v uplatňování standardních bezpečnostních, psychologických a pedagogických přístupů, které ovlivňují odsouzeného v jeho náhledu na drogu, motivují ho k abstinenci a zdravému životnímu stylu v průběhu výkonu trestu odnětí svobody i po jeho skončení. Stanovení způsobů naplňování práv a povinností odsouzených při výkonu trestu odnětí svobody ve standardní bezdrogové zóně. Důraz je kladen zejména na individuální formu práce vrámci individuálního poradenství. Samotný program zacházení se vytváří na základě informací z komplexní zprávy a na základě osobního pohovoru s odsouzeným. Poté je možno individuálně vyhodnotit možnosti vězně. Důraz se klade na specifiku psychické i fyzické stránky uživatele návykových látek a na jeho sociální a intelektové možnosti. Snahou je do programu zacházení jako prioritu zasadit vzdělávání a zaměstnání, dále aktivity zájmové a také udržení vazeb z občanského života. Na každý týden se stanovuje časový rozvrh aktivit, kde je přehledně uvedeno kdy probíhá aktivita a kdo ji vede. Rozvrh aktivit je umístěn na nástěnce u kulturní místnosti na chodbě, aby byl všem kdykoli přístupný. Tým pracovníků na bezdrogové zóně uplatňuje také systém výhod při plnění všech povinností. 2.4. Jednotlivé programy aktivit Individuální poradenství Tato aktivita je určena pro uživatele i neuživatele návykových látek

pracovně zařazené či

nezařazené. Je zaměřena na řešení aktuálních problémů a zvyšování kompetence odsouzeného. Individuální poradenství se poskytuje pouze v případě, kdy o něj odsouzený projeví zájem. Informační servis V rámci této aktivity jsou odsouzeným předávány informace z oblasti drogové prevence se zvláštním důrazem na informace o organizacích, které poskytují drogové služby. Ve věznici je zřízena Poradna drogové prevence pod vedením speciálního pedagoga bezdrogové zóny. Pracuje v oblasti prevence zneužívání psychotropních a jiných návykových látek, v oblasti zacházení s drogově závislými a drogou ohroženými osobami. Tento servis se poskytuje pouze v případě, kdy o něj odsouzený projeví zájem. Krizová intervence Jedná se o aktivitu, která je poskytována v případě potřeby odsouzeného a je hlavně zaměřena na krizové stavy, které mohou nastat v souvislosti s užíváním návykových látek nebo jinými formami rizikového chování. Tento výkon zajišťuje psycholog.

5

Sociální práce Jedná se o sociálně právní poradenství pro odsouzené. Tato aktivita je povinná pro všechny odsouzené, kteří jsou zařazeni do BZ. Aktivitu vede sociální pracovnice. 2.5. Ostatní aktivity programu zacházení Pracovní aktivity Tyto aktivity jsou zaměřené na pracovní činnosti odsouzených ve prospěch věznice a slouží k udržení a podpoře základních pracovních dovedností a návyků. V rámci věznice se jedná převážně o tyto aktivity:

- truhlářská dílna - zahradnický kroužek - údržbové práce - úklidy prostorů v rámci věznice

Tyto aktivity jsou určené pro uživatele i neuživatele návykových látek a účast pro pracovně nezařazené odsouzené je povinná. Vzdělávací aktivity Účelem těchto aktivit je poskytnou odsouzeným aktuální informace z oblasti normálního života a rozšířit, popřípadě doplnit základní vědomostní znalosti. V rámci věznice se jedná převážně o tyto aktivity:

- základy práce PC - anglický jazyk - český jazyk - psaní na stroji - zeměpis ČR a světa

Tyto aktivity jsou určené pro uživatele i neuživatele návykových látek. Účast pracovně nezařazených odsouzených je povinná. Zájmové aktivity Jedná se o aktivity, které mají za úkol odreagovat odsouzené od každodenního stereotypu, popřípadě podporovat jejich záliby. V rámci věznice se jedná převážně o tyto aktivity: - sportovní kroužek - kondiční cvičení – posilovna - kroužek vaření Tyto aktivity jsou určené pro uživatele i neuživatele návykových látek.

6

3. Personální podmínky

Na realizaci programu zacházení u odsouzených v bezdrogové zóně pracuje tým zaměstnanců. V týmu jsou odborní zaměstnanci vybavení znalostmi z oblasti pedagogiky, speciální pedagogiky, zdravotní a protidrogové problematiky. Vhodným způsobem by měli motivovat odsouzené k přístupu k výkonu trestu, uvědomění si škodlivost užívání návykových látek i kriminality obecně. Znalostmi, zkušenostmi i přirozenou autoritou napomáhají vězňům k pozitivnímu náhledu na budoucnost. Zaměstnanci bezdrogové zóny, s výjimkou vychovatelů, nepůsobí výhradně v bezdrogové zóně, ale zajišťují činnost i na ostatních odděleních celé budovy. Probíhá úzká spolupráce se zdravotním střediskem, které zajišťuje testování na přítomnost omamných látek v těle odsouzených. Vedení věznice dbá na pravidelné možnosti vzdělávání pracovníků. Převážná část kurzů a školení probíhá ve spolupráci s Institutem vzdělávání VS ČR ve Stráži pod Ralekem nebo ve spolupráci s krajskou protidrogovou koordinátorkou. Speciální pedagog: Hlavním úkolem je provádění komplexní speciálně pedagogické diagnostiky a aplikace etopedických, psychopedických a dalších diagnostických postupů. Poskytuje specializovanou péči a motivuje k edukaci a reedukaci. Zároveň usiluje o minimalizaci rizikového chování spojeného s drogou a působí aktivně v oblasti harm reduction a prevence zneužívání návykových látek. Psycholog: Poskytuje psychologické poradenství a na základě individuálních pohovorů pomáhá zvládnout odsouzeným složité či vyhrocené životní situace. Sociální pracovník: Provádí analytickou, koncepční a metodickou činnost v individuální a skupinové sociální práci. Vede agendu v péči o odsouzené v nepříznivé sociální situaci. Zajišťuje sociálně - právní poradenství, poskytuje sociální pomoc. Pedagog volného času: Provádí výchovně vzdělávací činnost s vězněnými osobami s odborným zaměřením na jejich celkový a specifický rozvoj.

7

Vychovatel: Provádí komplexní výchovnou činnost v oblasti zájmů, znalostí a schopností odsouzených, specificky rozvíjí osobnost včetně výchovných metod a hodnotí jejich účinnost. Provádí vstupní a průběžné pedagogické diagnostiky, navrhuje výchovná a vzdělávací opatření. Vychovatel: Provádí komplexní výchovnou činnost v oblasti zájmů, znalostí a schopností odsouzených, specificky rozvíjí osobnost včetně výchovných metod a hodnotí jejich účinnost. Provádí vstupní a průběžné pedagogické diagnostiky, navrhuje výchovná a vzdělávací opatření.

Funkce Vychovatel Vychovatel Psycholog Speciální pedagog Sociální pracovnice Pedagog volného času

Úvazek 1.0 1.0 0.1 0.2 0.2 0.2

8