Souhrnná teritoriální informace Zimbabwe

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Zimbabwe

Souhrnná teritoriální informace Zimbabwe Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Harare ke dni 01.06.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/32

© Zastupitelský úřad Harare (Zimbabwe)


Zimbabwe

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Zimbabwská republika (Republic of Zimbabwe)

1.2. Rozloha Rozloha celkem: •

2

2

2

390 580 km , z toho 386 670 km vlastní území a 3 910 km vodních ploch.

Celková délka zimbabwských hranic: •

3 066 km. Země, s nimiž Zimbabwe hraničí a délka hranic: •

Botswana 813 km

•

Mosambik 1 231 km

•

JAR 225 km

•

Zambie 797 km.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: •

11,4 mil. (odhad červenec 2009)

Průměrná hustota obyvatel na 1 km2: •

29,2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: •

ve věku 15–64 let: 52,2 % obyvatelstva (z toho 2,7 mil. mužů a 3,3 mil. žen).

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: •

1,53 % (odhad 2009)

Demografické složení (2007): •

0–14 let: 43,9 % (chlapci 2,5 mil. / dívky 2,5 mil.)

•

15–64 let: 52,2 % (muži 2,7 mil. / ženy 3,3 mil.)

•

65 let a výše: 3,9 % (muži 0,2 mil. / ženy 0,3 mil.)

2/32



Zimbabwe

Průměrný věk (medián): •

17,6 let

Odhad podílu obyvatelstva HIV pozitivního: •

15,3 %

•

počet úmrtí na AIDS ročně 140 000.

1.5. Národnostní složení Zimbabwské obyvatelstvo je tvořeno z 98 % původními africkými kmenovými skupinami (z toho Šona činí 71 %, Ndebele 16 %, ostatní etnika 11 %) a z 1% bělochy a 1 % míšenci a Asiaty.

1.6. Náboženské složení •

50 % synkretické (směsice částečně křesťanského a částečně domorodého náboženství),

•

25 % křesťanské (anglikánské, římsko-katolické, protestantské),

•

24 % tradiční domorodá náboženství,

•

1 % ostatní (muslimské, hinduistické, židovské náboženství).

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem Zimbabwe je angličtina. Z dvou hlavních skupin jazyků bantuské rodiny pak kolem 60 % obyvatelstva používá šonštinu (Shona) a 40 % ndebelštinu (Sindebele).

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativně správní členění země: 8 provincií: •

Manicaland

•

Mashonaland Central

•

Mashonaland East

•

Mashonaland West

•

Masvingo

•

Matabeleland North

•

Matabeleland South

•

Midlands

2 města se zvláštním statutem: •

hlavní město Harare

•

město Bulawayo

Hlavní město: •

3/32

Harare (1,2 mil. obyvatel)



Zimbabwe

Další velká zimbabwská města (počet obyvatel v tisících): •

Bulawayo (790)

•

Chitungwiza (365)

•

Gweru (160)

•

Kwekwe (95)

•

Mutare (85)

•

Kadoma (85),

•

Masvingo (65)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Zimbabwský dolar (mezinárodní kód ZWD, místní používaná zkratka Z$), byl v letech 2002–2009 stižen astronomickou inflací (až biliony procent). Od února 2009 se zimbabwský dolar přestal používat, v dubnu 2009 vláda formálně pozastavila jeho používání na jeden rok a schválila v podstatě neomezené používání směnitelných měn. Ani v roce 2011 není návrat k místní měně na pořadu dne. V současné době se jako hlavní platidlo používá americký dolar (USD). V USD účtují všechny veřejné instituce. Paralelně obíhá jihoafrický rand (ZAR), neformálně platí kurs 1 USD = 10 ZAR. V blízkosti hranic s Botswanou obíhá též botswanská pula. Peněžní transakce probíhají většinou v hotovosti. Jiné než výše uvedené měny (včetně eur) je obtížné směnit. Mezinárodní platební karty mají velmi omezenou použitelnost.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Oficiální státní svátky: •

1. leden – New Year‘s Day (Nový rok)

•

Velikonoční pátek, sobota a neděle (pohyblivé)

•

18. duben – Independence Day (Den nezávislosti, oficiální státní stávek země)

•

1. květen – Worker’s Day (Den pracujících)

•

25. květen – Africa Day (Den Afriky)

•

10. srpen – Heroes‘ Day (Den hrdinů)

•

11. srpen – Defence Forces Day (Den ozbrojených sil)

•

22. prosinec – National Unity Day (Den národní jednoty)

•

25. prosinec – Christmas Day (1. svátek vánoční)

•

26. prosinec – Boxing Day (2. svátek vánoční)

Další svátky může vyhlásit osobně prezident republiky jako dodatečné dny volna v souladu čl. 2 (odst. 2) zákona Public Holidays and Prohibition of Business Act.

Úřední/otevírací hodiny: Obvyklé úřední hodiny na úřadech: •

pondělí–pátek od 8:00 hod. do 16:30 hod.

Obvyklá úřední otevírací doba bank: •

pondělí–úterý a čtvrtek–pátek od 8:00 hod. do 15:00 hod.,

•

středa od 8:00 hod. do 13:00 hod a

•

sobota od 8:00 hod. do 11:30 hod.

4/32



Zimbabwe

Obvyklá otevírací doba v obchodech: •

pondělí–pátek od 8:00 do16:30 (případně 17:00) hod., často s polední přestávkou, supermarkety do 18:00 hod. bez polední přestávky

•

sobota od 8:00 do 12:30 hod.

•

neděle od 8:00 do 13:00 hod. (pouze supermarkety)

Vzhledem k problémům s dopravou je však nutné si ověřit, zda v úřadech je již někdo přítomen na začátku a stejně na konci pracovní doby, v případě prodejní sítě je potřebné vědět, zda v dané čtvrti nejsou odstávky elektrického proudu či vody, v takovém případě je část obchodů zavřena.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Ve zvyklostech a ve způsobu jednání je patrná britská tradice. Rozhodovací procesy státních institucí jsou zdlouhavé. Běžné obchodní zdvořilosti jsou v obchodních kontaktech dodržovány a obchodníci by na obchodní jednání měli přicházet vždy v obleku a kravatě. Obchodní atmosféra však bývá všeobecně méně formální než v mnoha zemích EU.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Neexistuje žádná mezistátní dohoda o vzájemném poskytování zdravotnické péče, že za veškerá ošetření je třeba zaplatit. Veřejný zdravotní systém je v rozkladu. Jiná než soukromá zařízení (viz 1.17) nelze doporučit, trpí naprostým nedostatkem materiálu i personálu. Na venkově zpravidla není dostupná ani nejzákladnější péče. Podstatné je tedy vždy velmi kvalitní zdravotní pojištění, zahrnující i leteckou přepravu do JAR.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vstupní víza a poplatky: Občané České republiky mohou víza získat na hraničních přechodech (tj. na letišti v Harare či na pozemních hraničních přechodech). Vízum pro jednorázový vstup stojí 30 USD, vízum pro dva vstupy 45 USD. Vícerázové vízum nelze na hranicích získat. Pro podání víza se vyžaduje platný pas s minimální platností dalších šest měsíců od data vydání víza. Fotografie není potřeba. Doporučujeme mít připravenou přesnou částku, protože úředníci na hranicích většinou nemají drobné nazpět. Při příjezdu ze země, kde se vyskytuje žlutá zimnice, je nutno se prokázat mezinárodním očkovacím průkazem s platnou vakcinací proti této nemoci (stačí např. několikahodinové překročení hranice do Zambie a při návratu je požadován doklad o očkování). Návštěvník Zimbabwe může být při vstupu do země požádán, aby prokázal dostačující prostředky na dobu pobytu a zajištění odjezdu ze země (zpáteční letenku, prostředky na její nákup). Pro návštěvníky pobývající v Zimbabwe méně než 6 měsíců, jsou požadavky obvykle minimální. Pracovníci tisku, televize a dalších sdělovacích prostředků přijíždějící do Zimbabwe služebně museli podle dosavadní praxe vždy před vstupem žádat o akreditaci na Ministerstvu informací v Harare. Aktuální situace je nejasná, podle některých vládních zdrojů tento požadavek již nelze uplatňovat. Doporučujeme informovat se na velvyslanectví ČR v Harare. Cestovatelům doporučujeme, aby pokud možno využili služeb cestovních kanceláří vzhledem k tomu, že nefunguje veřejná doprava ani bankovní služby.

5/32



Zimbabwe

Doklady: Platný pas s minimální platností dalších 6 měsíců od data vydání víza. Návštěvník Zimbabwe může být při vstupu do země požádán, aby prokázal dostačující prostředky na dobu pobytu a zajištění odjezdu ze země (zpáteční letenku nebo prostředky na její nákup).

Celní předpisy: Do Zimbabwe lze bezcelně dovézt zboží určené ke spotřebě v místě v celkové hodnotě nepřesahující hodnotu 300 USD. Do toho lze zahrnout max. 5 litrů alkoholických nápojů na osobu starší 18 let, z čehož mohou být max. 2 litry tvrdého alkoholu. Vzhledem k momentálnímu kritickému nedostatku pohonných hmot (z obav před spekulací) byl již v květnu 2003 nově zaveden limit na dovoz pohonných hmot, který byl nyní zvýšen na 2 000 litrů na jeden automobil. Dovoz předmětů osobní potřeby, které budou návštěvníkem opět vyvezeny zpět ze země, nepodléhá omezení. Do země lze v hotovosti dovézt a z ní vyvézt max. 300 000 ZWD (zimbabwských dolarů). Dovoz zahraniční měny není nikterak omezen. Doporučuje se celkovou sumu v zahraniční měně dováženou do Zimbabwe deklarovat při příjezdu na celnici. V opačném případě hrozí nebezpečí, že zpět ze země nebude povoleno vyvézt částku přesahující 200 USD. Zboží v hodnotě vyšší než 1 000 USD (pozor, je počítáno v oficiálním zimbabwském kursu k datu vývozu) podléhá odbavení na celnici a musí mít vystaven celní formulář CD 1.

Specifika: Při cestách do Zimbabwe není povinné žádné očkování, doporučuje se však očkování proti žluté zimnici, meningokoku a žloutence. Jestliže cestovatel přijíždí z oblastí, kde se vyskytuje žlutá zimnice (většina zemí tropického pásu Afriky a Jižní Ameriky), může být vyzván, aby očkovací průkaz předložil při vstupu do země. V níže položených oblastech (především jezero Kariba, Viktoriiny vodopády a oblast národního parku Gonarezhou) se doporučuje užívat profylaxi proti malárii. Ve vyšších nadmořských výškách, v nichž mj. leží největší města Harare a Bulawayo, nebezpečí malárie nehrozí. Na přelomu let 2008 a 2009 se v zemi vyskytla epidemie cholery; nemoc se však v zemi v menší míře vyskytuje stále. Branou infekce jsou znečištěné zdroje pitné vody. Cestovatel se může onemocnění vyhnout, pokud důsledně pije jen ověřenou vodu (např. z originálního balení) a vyhýbá se styku s povrchovou vodou. V případě pochyb stačí vodu převařit nebo desinfikovat příslušnými prostředky dle návodu. Voda používaná k osobní hygieně v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních zaměřených na cizince je většinou nezávadná, nedoporučuje se však k pití. Rovněž se nedoporučuje konzumovat potraviny připravované na ulici. Naopak lze doporučit důsledné dodržování hlavních hygienických zásad (mytí rukou před jídlem apod.). V Zimbabwe je masově rozšířeno onemocnění AIDS. Šíří se zejména pohlavním stykem. Při pobytu v přírodě je malá, ale nezanedbatelná možnost uštknutí jedovatým hadem, jichž v Zimbabwe žije mnoho druhů. Uštknutí některými druhy (mamba) jsou téměř vždy smrtelná. Doporučuje se proto nosit vysoké boty a do nich zasunuté nohavice, příp. holí rozhrnovat trávu před sebou. Ve městech a turistických oblastech jsou vyhovující restaurace. V národních parcích a rezervacích jsou zpravidla součástí ubytovacích zařízení. V Zimbabwe se jezdí vlevo. Maximální povolená rychlost v obci je 60 km/h a mimo obec 120 km/h. Pokud pobyt nepřesáhne 90 dnů, lze použít řidičský průkaz vydaný v ČR, který však musí být doplněn anglicky psaným osvědčením o autentičnosti a platnosti dokladu nebo anglickým překladem opatřeným

6/32



Zimbabwe

fotografií řidiče. Při delším pobytu se doporučuje mezinárodní řidičský průkaz. Ceny pohonných hmot se v březnu 2011 pohybovaly kolem 1,50 USD za litr benzinu, 1,40 USD za litr nafty. Ne vždy je však čerpadlo zásobeno, proto je vhodné doplnit palivo při každé příležitosti. Kriminalita v Zimbabwe je oproti jiným africkým zemím nízká, přesto se nedoporučuje cestovat individuálně. Po vzniku nové vlády, v níž usedli i představitelé opozice, se politické násilí v zemi uklidnilo, i když nevymizelo. V zemi vládne chudoba, která může vyústit v napadení turistů a drobné krádeže. Nebezpečné mohou v tomto ohledu být zejména chudinské čtvrtě v městech Harare a Bulawayo. Nelze doporučit individuální turistiku stopem nebo pěšky. Nedoporučuje se rovněž cestování nebo pohyb venku po setmění, osvětlení veřejných prostranství je nedostatečné, a to i ve velkých městech. Organizovaná turistika zaměřená na hlavní turistické atrakce (Viktoriiny vodopády, národní parky, zříceniny Velkého Zimbabwe atd.) je bezpečná. Samostatné cestování je bez vlastního nebo vypůjčeného vozidla velmi obtížné a pomalé. Půjčovny automobilů jsou v Harare, Bulawayu a Victoria Falls. Půjčují i terénní vozy, nutné pro pohyb mimo hlavní silnice. Veřejná doprava je na velmi nízké úrovni, mimo hlavní tahy prakticky neexistuje. Obyvatelé se přepravují většinou prostřednictvím minibusů a malých nákladních aut (na korbách) bez jízdního řádu. Tato vozidla bývají většinou přeplněná a často ve špatném stavu. Po Harare a Bulawayu se lze pohybovat soukromými taxíky, jejich počet je však nízký, proto je nutné objednat si vůz dopředu telefonem a dohodnout cenu. Síť ubytovacích zařízení je kromě hlavních center a turistických atrakcí řídká až žádná. Údaje v turistických průvodcích vydaných před několika lety jsou zastaralé. Při turistických cestách do Zimbabwe se z výše uvedených důvodů důrazně doporučuje využít služeb cestovních kanceláří.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Zimbabwe je na africké poměry relativně bezpečná země, obyvatelstvo je většinou vstřícné a uctivé. Cizinec – Evropan se však automaticky stává zřetelně identifikovatelným cílem aktivit kriminálních živlů, proto je vhodné dbát zvýšené opatrnosti. Nedoporučuje se vstupovat do hustě osídlených předměstských sídlišť. Organizovaná turistika zaměřená na hlavní turistické atrakce (Viktoriiny vodopády, národní parky, ruiny Velkého Zimbabwe atd.) je relativně bezpečná a při zachování rozumné míry obezřetnosti bezproblémová.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Zimbabwe je Česká republika zastoupena pouze prostřednictvím svého velvyslanectví: Embassy of the Czech Republic 4, Sandringham Drive, Alexandra Park Harare Zimbabwe Poštovní adresa: G. P. O. Box 4474, Harare, Zimbabwe Tel.:+263-4-250 451 Fax: +263-4-792 950 E-mail: [email protected] Web: www.mzv.cz/harare

7/32



Zimbabwe

Teritoriální působnost ZÚ: Zimbabwe, Zambie, Malawi, Mosambik V Zimbabwe není žádný generální ani honorární konzulát České republiky.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Zimbabwe neexistuje žádné zastoupení Českých center, CzechTradu, CzechInvestu či CzechTourismu.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Trauma Center - 24hodinová lékařská pohotovost, tel. 700666/8, 707072

•

Nemocnice sv. Anny (St. Anne’s Hospital) – nejlepší soukromá nemocnice v Harare, tel. 339933/4/5/6, 339859

•

Avenues Clinic - 24hodinová lékařská pohotovost, tel. 251180/99

•

Rychlá záchranná pomoc, tel. 994

•

Hasiči, tel. 993

•

Policie, tel. 995

1.18. Internetové informační zdroje •

www.zimbabwesituation.com přehled informací o Zimbabwe převážně z nezávislých zdrojů

•

www.zwnews.com obdobný přehled jako výše

•

www.fingaz.co.zw Financial Gazette on-line

•

www.rbz.co.zw Rezervní banka Zimbabwe

•

www.zimtrade.co.zw Zimtrade (Zimbabwský obchod)

•

www.herald.co.zw vládní deník šířící postoje Mugabeho a jeho ZANU-PF

•

www.newsday.co.zw nezávislý deník

•

www.imf.orgMezinárodní měnový fond

•

www.worldbank.org Světová banka

1.19. Adresy významných institucí Pozor: telefonní čísla a jiné kontaktní údaje se poměrně často mění, proto je nutno dále uvedené údaje brát s rezervou. Ministry of Foreign Affairs Munhumutapa Building, Samora Machel Ave P.O.Box 4240 Harare, Zimbabwe Tel.: +263-4-706114/5 794681/5 Fax: +263-4-705161 E-mail: [email protected] Web: www.zimfa.gov.zw/zimba.htm Ministry of Industry & International Trade 13th Floor, Mukwati Building Fourth Street Private Bag 7708 Causeway Harare, Zimbabwe Tel.: +263-4-730081/7 Fax: 704116

8/32



Zimbabwe

Adresy významných obchodních a hospodářských komor podnikatelských svazů: Zimbabwe National Chambers of Commerce (ZNCC) ZNCC Business House, 42 Harare Street PO. Box 1934 Harare, Zimbabwe Tel.: +263-4-749335,749816 E-mail: [email protected] Web: www.zncc.co.zw ZimTrade Premium close Mount Pleasant Business Park P. O. Box 2738, Harare, Zimbabwe Tel.: +263-4-369330-350 Fax: 369444/5 E-mail: [email protected] Zimbabwe Investment Centre Investment House, 109 Rotten Row P. O. Box 5950, Harare, Zimbabwe Tel.: +263-4-780140/6 Fax: 757937, 759917 E-mail: [email protected] Confederation of Zimbabwe Industries 31 Chinamano Ave P. O. Box 3794, Harare, Zimbabwe Tel.: +263-4-251490/6, Fax: 252424 E-mail: [email protected]

9/32



Zimbabwe

2. Vnitropolitická charakteristika Po parlamentních a prezidentských volbách v březnu a červnu 2008, které neproběhly v souladu s demokratickými principy a byly provázeny politickým násilím, bylo pod dohledem SADC (Southern African Development Community) a za zprostředkování bývalého jihoafrického prezidenta Thabo Mbekiho dosaženo tzv. Všeobecné politické dohody (Global Political Agreement – GPA) – která má zaručit přechod k demokratickým poměrům a připravit půdu pro svobodné a spravedlivé volby. Dohodu podepsali 15. září 2008 představitelé tří rozhodujících stran v zemi. Na základě této dohody byl začátkem února 2009 schválen dodatek k ústavě č. 19. Ten zavedl přechodná opatření nutná k naplnění GPA. Dne 11. února 2009 složil slib premiér (Prime Minister) Morgan Tsvangirai, předseda do té doby nejsilnější opoziční strany MDC-T. Poté byli jmenováni a do funkce uvedeni ministři tzv. inkluzívní vlády; náležejí všem třem hlavním politickým stranám. Pro tuto přechodnou vládu se někdy používá též eufemismus „vláda národní jednoty“. Naplňování GPA však postupuje velmi pomalu a opakovaně dochází ke krizím, hrozícím rozpadem vlády.

2.1. Stručná charakteristika politického systému Formálně parlamentní demokracie v čele s prezidentem, který zároveň jmenuje a předsedá vládě, která je odpovědná Sněmovně (House of Assembly). Pravomoci prezidenta jsou však mimořádně rozsáhlé. Dvoukomorový parlament se skládá ze Senátu a Sněmovny (House of Assembly): •

•

Senát má celkem 93 křesel, z toho: •

60 senátorů, zvolených na pětileté období všeobecným hlasováním,

•

10 guvernérů provincií, jmenovaných prezidentem,

•

16 tradičních náčelníků zvolených Radou náčelníků,

•

2 místa – předseda a místopředseda Rady náčelníků,

•

5 nevolených senátorů je jmenováno prezidentem republiky;

Sněmovna (House of Assembly) má celkem 150 poslanců, z toho: •

210 členů, zvolených na pětileté období všeobecným hlasováním v jednomandátových obvodech na pět let

Volební výsledky: Senát % ZANU-PF MDC ostatní

křesel 45,8 51,6 2,6

Sněmovna % ZANU-PF MDC ostatní

30 30

křesel 45,8 51,3 2,9

97 109 4

Nejvýznamnější politické strany a jejich nejvyšší představitelé: Zimbabwe African National Union – Patriotic Front (ZANU PF) •

Předseda: Robert Gabriel Mugabe (prezident republiky)

10/32



Zimbabwe

•

Vládní strana od roku 1980, řízená 138 členným Ústředním výborem (Central Commitee) a 24 člennou Politickou radou (Political Bureau, Politburo).

Movement for Democratic Change (MDC) •

Původně jedna strana, po neshodách ohledně kandidatur do Senátu v r. 2008 se rozdělila ve dvě fakticky nezávislé strany, označované podle iniciál svých předsedů MDC-T a MDC-M/N. Strana vznikla v roce 1999.

MDC-T •

Předseda: Morgan Tsvangirai (premiér)

MDC-M/N •

Předseda: Welshman Ncube, bývalý předseda Mutambara vzdoruje zbavení funkce vicepremiéra

Tyto tři politické strany jsou zastoupeny v parlamentu a ve vládě

Nejvýznamnější politické nátlakové skupiny a jejich představitelé: •

Crisis in Zimbabwe Coalition – Arnold Tsunga

•

National Constitutional Assembly (NCA) – Lovemore Madhuku

•

Zimbabwe Congress of Trade Unions (ZCTU) – Wellington Chibebe

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Robert Gabriel Mugabe, prezident republiky, který zároveň předsedá vládě (od 31. 12. 1987). Poslední prezidentské volby se konaly v červnu 2009. Robert Gabriel Mugabe byl znovu zvolen ve druhém kole poté, co Morgan Tsvangirai odstoupil na protest proti brutálnímu politickému násilí, jímž ZANUPF usilovala o volební vítězství Mugabeho. Z hlediska základních demokratických principů je tato volba pochybná.

2.3. Složení vlády Složení vlády (inkluzívní vláda vytvořená v únoru 2009) Prezident (stojí v čele vlády) H.E. R. Mugabe ZANU-PF Viceprezident Hon J. L. Nkomo ZANU-PF Viceprezidentka Hon J. Mujurová ZANU-PF Premiér (Prime Ministr) Hon M. Tsvangirai MDC-T Náměstek premiéra (Deputy Hon Prof. A. Mutambara MDC- M Prime Ministr) Náměstek premiéra (Deputy Hon Thokozani Khupe MDC-T Prime Ministr ) Státní ministři (Ministers of State) Státní ministr pro věci prezidenta Hon D. Mutasa ZANU-PF (Ministr of State for Presidential Affairs) Státní ministr pro státní Hon. Dr. S. Sekeramayi ZANU-PF bezpečnost (Ministr of State for National Security in the President`s Office) Státní ministr-člen orgánu pro Mr John Nkomo ZANU-PF usmíření (Healing Organ) v úřadu prezidenta Státní ministryně-členka orgánu Mr Sekai Hollandová MDC-T pro usmíření v úřadu premiéra

11/32



Zimbabwe

Státní ministr-člen orgánu pro usmíření v úřadu náměstka premiéra Mutambary Státní ministr v úřadu premiéra Státní ministryně v úřadu viceprezidenta Msiky Státní ministr v úřadu viceprezidentky Mujurové

Mr Mozes M. Ndlovu

MDC-M

Hon J. Z. Timba Ms Flora Bhuková

MDC-T ZANU-PF

Mr Sylvester Nguni

ZANU-PF

Ministři (kabinet) Ministr zemědělství, mechanizace Hon J. Made a rozvoje zavlažování Ministr ústavních a parlamentních Hon Adv. Eric Matinenga věcí Ministr obrany Hon E. Mnangagwa Ministr hospodářského plánování Hon T. Maskada a podpory investic Ministr vzdělávání, kultury, sportu Hon D. Coltart umění a kultury Ministr energií a jejich rozvoje Hon Elton Mangoma Ministr státních a polostátních Hon Gorden Moyo podniků (parastatals) Ministr životního prostředí, Hon F. Nhema přírodních zdrojů a jejich správy Ministr financí Hon T. Biti Ministr zahraničních věcí Hon. Dr. Simbarashe. Mumbengegwi Ministr zdraví a blaha dětí Hon Dr H Madzorera Ministr pro vyšší a terciární Hon. Dr. S. Mudenge školství Ministr vnitra – sdílejí: Hon K. Mohadi Hon. T. Makonová Ministr bytové správy a sociálních Hon F. Mhashu zařízení Ministr informační a komunikační Hon N. Chamisa techniky Ministr průmyslu a obchodu Hon Prof. Welshman Ncube Ministr spravedlnosti a právních Hon P. Chinamasa věcí Ministryně práce a sociální péče Hon. P G. Mpariwová Ministr půdy a venkovského Hon. Dr H. Murerwa přesídlení Ministr místní správy, městského Hon. I. Chombo a venkovského rozvoje Ministr médií, informací a publicity Hon.W. Shamu Ministr dolů a rozvoje těžby Hon O. Mpofu Ministr veřejné služby Hon. Prof. E. Mukonoweshuro Ministryně veřejných prací Hon J. G. Gabuzza Ministryně regionální integrace a Hon P. Misihairabwi-Mushongová mezinárodní spolupráce Ministr vědy a techniky Hon Prof H. Dzinotwiweyi Ministryně malých a středních Hon S. Nyoniová podniků a rozvoje družstevnictví Ministr turismu a pohostinství Hon W. Mzembi Ministr dopravy a rozvoje Hon N. Goche infrastruktury Ministr vodních zdrojů Hon S. Sipepa Nkomo 12/32

ZANU-PF MDC-T ZANU-PF MDC-T MDC-M MDC - T MDC - T ZANU-PF MDC-T ZANU-PF MDC-T ZANUPF ZANU-PF MDC- T MDC-T MDC -T MDC-M ZANU-PF MDC-T ZANU-PF ZANU-PF ZANU-PF ZANU-PF MDC-T MDC-T MDC-M MDC-T ZANU-PF ZANU-PF ZANU-PF MDC-T © Zastupitelský úřad Harare (Zimbabwe)


Zimbabwe

Ministryně pro ženské a genderové věci a pro rozvoj komunit Ministr pro rozvoj mládeže, indigenizaci a posílení

Hon Dr. Olivia Muchena

ZANU-PF

Hon. S. Kasukuwere

ZANU-PF

Celkem má zimbabwská vláda 67 členů, a to: •

3 v úřadě prezidenta (prezident a dva viceprezidenti)

•

3 v úřadě premiéra (premiér a jeho dva náměstci)

•

34 ministrů

•

7 státních ministrů (kteří jsou členy sněmovny, mají právo tam vystupovat, ale ne hlasovat)

•

20 náměstků ministrů

Členy zimbabwské vlády jsou dále také guvernéři měst Harare a Bulawayo a všech 8 provincií.

13/32



Zimbabwe

3. Zahraničně-politická orientace Od svého vzniku v r. 1980 se Zimbabwe orientuje převážně na tzv. třetí svět a v něm preferuje levicové režimy. Aktivně se angažuje zejména v Africké unii a v Jihoafrickém rozvojovém společenství (Southern African Development Community, SADC). Vztahy s EU, jejími členskými státy, USA a dalšími zeměmi tzv. západní orientace se v důsledku jednostranných politik předchozích vlád prezidenta Mugabeho dostaly do krize. Hlavní příčinou byla nedemokratická pozemková reforma probíhající od r. 2000 a další kroky vlády spojené s brutálním potlačováním lidských práv a demokratických principů správy státu. EU v roce 2002 přijala společnou pozici 145/2002/CFSP, jíž vyhlásila vůči Zimbabwe restriktivní opatření. Ta se týkají omezení přístupu osob podílejících se na potlačování lidských práv a demokratických principů do EU a zmrazení jejich majetku tamtéž. Dále zakazují obchod se zbraněmi a materiálem, který by mohl být použit k potlačování projevů občanských svobod. Okruh osob, jichž se opatření týkají, byl několikrát rozšířen a v lednu 2009 byly přidány státní, polostátní i soukromé podniky, o nichž je známo, že se přímo podílely na udržení nedemokratického režimu. Podobná opatření přijaly i další státy, zejména USA zákonem označovaným jako ZDERA. Režim prezidenta Mugabeho a jeho strana ZANU-PF udržovaly těsné vztahy s KLDR a Čínou, nemluvě o dobrých vztazích s africkými státy s nedemokratickými režimy (Libye, Súdán ad.). V této politice se snaží ZANU-PF pokračovat. Po vzniku inkluzívní vlády se projevuje intenzívní zájem obou dalších vládních stran (MDC-T a MDC-M) o obnovení vztahů se Západem. V tomto směru byla významná rozsáhlá cesta premiéra Tsvangiraie do Evropy a USA v červnu 2009, během níž byl mj. formálně obnoven politický dialog s EU podle čl. 8 Dohody z Cotonou. Strana prezidenta Mugabeho však rozvoj vztahů s EU a USA úspěšně blokuje a obviňuje Západ z toho, že způsobil zimbabwskému lidu nezměrné utrpení tím, že na zemi uvalil nezákonné sankce. Ve skutečnosti jsou restriktivní opatření namířena na vybrané jednotlivce a několik podniků a obyvatelstvu neškodí.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ACP, AfDB, AU, C, CCC, COMESA, ECA, FAO, G-15, G-17, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt (signatář), ICFTU, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Intelsat, Interpol, IOC, IOM (pozorovatel), ISO, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, NAM, OAU, OPCW, PCA, SADC, UN, UNCTAD, UNESCO, UNMIK, UNMIS, UNTAET, UNWTO, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Zimbabwe je členem OSN, Organizace africké jednoty – Africká unie (OAJ-AU), Hnutí nezúčastněných, skupiny G-15, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, Společenství pro rozvoj jižní Afriky (Southern Africa Development Community, SADC), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), ACP. Členství v Commonwealthu bylo pozastaveno v r. 2002.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Obchodní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Zimbabwské republiky (Salisbury, 9. března 1982)

•

Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Zimbabwské republiky (Praha, 24. května 1983)

Dříve iniciovaná jednání o uzavření dohody o ochraně a vzájemné podpoře investic a dohody o zamezení dvojímu zdanění narážela na nezájem zimbabwské strany, a od ledna 2006 přestala o renegociaci dohod usilovat i česká strana.

14/32



Zimbabwe

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V průběhu let 1990–2008 došlo v Zimbabwe k postupnému zhoršování sociálních podmínek a ekonomiky země, a to bez ohledu na mnohdy kontraproduktivní pokusy vlády tento stav zvrátit. Zahájení řady pozemkových reforem v roce 1998, jež mělo za následek vyvlastnění půdy bílým farmářům (dnes jich zůstává jen několik desítek až stovek z původních cca 4000), způsobilo zhoršování výkonu ekonomiky země a je signalizováno řadou ukazatelů. Centrální banka se snažila kolaps ekonomiky řešit zvýšením objemu peněz v oběhu na financování staveb infrastruktury, zvýhodněné financování klíčových průmyslových odvětví (zejména zemědělství), státních podniků a převody valut ministerstvům zabývajícím se sociální politikou. Tato politika však měla přímý dopad na růst inflační spirály. V roce 2008 dosahovala inflace milionů procent, ale Rezervní banka stále tiskla další a další bezcenné peníze. Hospodářství se ocitlo v naprostém rozkladu. V řadě ukazatelů se Zimbabwe ocitlo na posledních místech ve světě. Údaje za roky 2007 a 2008 jsou založeny na pouhých odhadech, vzhledem k rozpadu peněžní soustavy je nelze spolehlivě určit. Inkluzívní vláda vzniklá v únoru 2009 se snaží zavést opatření k oživení hospodářství. Byl vyhlášen Short Term Economy Recovery Program (STERP), v zemi působí expertních týmy Světové banky a Africké rozvojové banky. Zásadně pozitivní význam mělo opuštění zimbabwské měny; zboží a služby opět dostaly reálnou hodnotu. Hospodářství se více méně stabilizovalo, dochází k růstu. Lepší výsledky jsou brzděny snahou ZANU-PF indigenizovat alespoň 51 % majetku zahraničních společností a výhrůžkami, že budou znárodněny podniky vlastníků ze zemí, jež udržují „nezákonné sankce“.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Rok

Základní makroekonomické ukazatele Zimbabwe v období 2006–2011 2006 2007 2008 2009 2010

HDP na obyvatele (v USD) v běžných cenách HDP (v mld. USD) v běžných cenách Roční míra inflace (v %) ve spotřebitelských cenách Nezaměstnanost (%) Oficiální kurz (ZWD/USD)

423

425

344

399

475

2011 (odhad) 529

4,97

4,98

4,04

4,62

5,57

6,20

tisíce

miliony

4,3

n/a

n/a

n/a

Podíl jednotlivých odvětí ekonomiky na tvorbě HDP (r. 2006): •

zemědělství: 17,7 %

15/32



Zimbabwe

•

průmysl: 22,9 %

•

služby: 59,4 %

Zemědělstvím se zabývá 66 % práceschopného obyvatelstva, z celkového počtu 3,958 mil. (odhad 1996), v průmyslu pak pracuje 10 % a ve službách 24 %.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Nosnými průmyslovými obory jsou zejména: •

těžební průmysl (a to těžba uhlí, kaolínu, různých metalických a nekovových rud jako zlato, platina, měď, nikl, olovo a těžba dřeva)

•

výroba oceli

•

dřevozpracující výroba

•

výroba cementu

•

výroba chemikálií a umělých hnojiv

•

výroba konfekce a obuvi

•

výroba potravin a nápojů.

Zimbabwe patří k malému počtu afrických zemí, které mají poměrně rozvinuté mnohosektorové hospodářství. Nejdůležitějším odvětvím je těžební průmysl. Hlavními těžebními společnostmi jsou Anglo-American Corporation (nikl, chrom), Rio Tinto Zimbabwe (nikl, zlato), Turner Newall (azbest), Lonrho (zlato, měď) a Ashanti Goldfields (zlato). Intervence státu způsobují, že většina dolů se nachází na pokraji ekonomické rentability. Po odstranění ochranných opatření v 90. letech zimbabwská průmyslová produkce poklesla v r. 1997 na 18 % HDP oproti 25 % v r. 1980. Stále však 40 % zimbabwského vývozu je deklarováno jako průmyslové výrobky. Hlavní výrobním podnikem je Zimbabwe Steel Corporation, který je jediným kompletním hutním kombinátem v subsaharské Africe, kromě JAR. Dalšími velkými podniky jsou Zimbabwe Alloys (ferrochrom), Dunlop Zimbabwe (pneumatiky), montovny nákladních aut, papírny, výroba plastických hmot. Společnost Delta Corporation dominuje výrobě piva a nealko nápojů, v textilní výrobě je to Lonrho Company a ve výrobě obuvi firma Baťa.

4.4. Stavebnictví Sektor stavebnictví se od roku 2000 nachází v permanentním útlumu a tento stav přetrvával i v r. 2008 a jeho vyhlídky do budoucnosti jsou značně omezené celkovou ekonomickou stagnací země.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělská výroba Zimbabwe se v r. 2006 podílela na tvorbě HDP 17,7 % a nosnými zemědělskými produkty a činnostmi byly: •

kukuřice

•

bavlna

•

tabák

•

obilí

•

káva

•

cukrová třtina

•

podzemnice olejná

•

chov hovězího skotu, prasat, ovcí a koz.

16/32



Zimbabwe

V zemědělství je zaměstnáno 66 % pracovních sil a na exportu se podílí cca 40 % (především vývozem tabáku, který reprezentuje 30 % celkových ročních příjmů ve volně směnitelných měnách). Země bývala soběstačná ve výrobě potravin a část produkce masa či kukuřice i vyvážela. Agrární sektor je od roku 1999 paralyzován intervencemi státu v souvislosti s necitlivě prováděnou pozemkovou reformou, v důsledku čehož se ze Zimbabwe stalo (počínaje rokem 2001) dovozcem potravin a příjemcem potravinové pomoci.

4.6. Služby Služby se jako celek v r. 2006 podílely na tvorbě HDP 59,4 % a bylo v nich zaměstnáno 24 % z celkového počtu pracovních sil. Zimbabwe má na velice dobré úrovni maloobchod a turistiku, infrastruktura zůstává i přes problémy funkční v oblasti stavebnictví a bankovnictví. Ekonomická krize však postihuje nekompromisně rovněž tyto obory služeb. Kupř. v 90. letech vyrostla v Harare řada moderních administrativních budov a rozvíjela se i bytová výstavba. V maloobchodě působí, jak domácí, tak zahraniční obchodní řetězce, které jsou zásobovány místní výrobou nebo zpravidla dovozem z JAR. Politická a ekonomická země nestabilita narušila i původně slibný růst cestovního ruchu. Zimbabwe je známo Viktoriinými vodopády a svými národními parky bohatými na africkou zvěř, turistika se proto orientovala na ekologická safari. V r. 1999 bylo toto odvětví 3. největším zdrojem valut (příjem 201,6 mil. USD), nyní se většina zařízení jen pomalu adaptuje na nové podmínky vyvolané výrazným poklesem počtu zahraničních návštěvníků orientací na domácí klientelu, která ho však nemůže v žádném případě zachránit.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Zimbabwe je vnitrozemská země, která je závislá na letecké, železniční a silniční dopravě. Zimbabwe disponuje 4304 km železnic, z nichž 335 km je elektrifikováno. V poslední době však elektrické vedení bylo rozkradeno, na rekonstrukci nemá stát peníze. Silniční síť je obstojné kvality, zhruba 15 000 km silnic má asfaltový povrch, jehož kvalita je však často bídná. Hlavním domácím leteckým přepravcem je polostátní společnost Air Zimbabwe, v zemi dále působí několik malých soukromých společností – Mid Airlines, Air Zambezi a Sol Aviation. Letecké spojení se zahraničím obstarávají South African Airways, British Airways a regionální letecké společnosti. Pošty a pozemní telekomunikace ovládá státní podnik Posts and Telecommunication Corporation (PTC). Jako většina státních podniků v Zimbabwe je i PTC neproduktivní a jeho služby nepříliš kvalitní. V Zimbabwe existují 3 provozovatelé sítě mobilních telefonů, kvalita služeb však není valná, pokrytí slabé. Zimbabwe vyrábí asi 50 % své spotřeby energie, zbytek dováží (Kongo – SNEL, JAR – Eskom, Mosambik – HCB). Nemá žádnou atomovou elektrárnu a většina elektrické energie je vyráběna v tepelných elektrárnách, asi 40 % pak dodává vodní elektrárna na přehradě Kariba. Všechny zimbabwské elektrárny provozuje a distribuci elektrické energie zajišťuje státní podnik Zimbabwe Electricity Supply Authority (ZESA). Výpadky proudu jsou každodenním zjevem, ZESA nemá prostředky na řádnou údržbu sítě. Stav se nicméně v roce 2011 mírně zlepšuje.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Vzhledem k politické situaci byly projekty rozvojové pomoci Zimbabwe ze strany států EU a USA výrazně utlumeny či zcela pozastaveny. EU vyhlásila vůči Zimbabwe v roce 2002 restriktivní opatření, která platí dosud. V jejich důsledku není Zimbabwe poskytována žádná rozvojová pomoc. Obdobná opatření vyhlásily také USA a další státy tzv. Západu.

17/32



Zimbabwe

Země je ovšem v současné době příjemcem značné humanitární pomoci. Její celkovou potřebu pro rok 2011 odhaduje OCHA (Office for Coordination of Humanitarian Aid při OSN) na 415 mil. USD, z toho je určeno 159 mil USD na potravinovou pomoc. Hlavními dárci jsou EU, USA, z členských států EU pak Švédsko, Německo, Velká Británie a Nizozemí. V roce 2008 bylo na potravinové pomoci závislých 7,1 milionu osob, tj. více než 2/3 obyvatel. V roce 2011 potřebuje potravinovou pomoc 1,6 mil. obyvatel. Zimbabwe neposkytuje rozvojovou pomoc dalším zemím.

18/32



Zimbabwe

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Vzhledem k hospodářskému rozvratu země provázenému astronomickou inflací jsou veškeré statistické údaje za minulá léta bezcenné, resp. neexistují. Inflace dosahovala v roce 2008 hodnot v milionech až miliardách procent (odhad IMF – ke konci 2008 byla inflace 489 miliard procent). Na přelomu let 2008 a 2009 byla země na pokraji státního bankrotu. Za této situace se postupně šířilo paralelní užívání stabilních volně směnitelných měn, zejména amerického dolaru (USD) a jihoafrického randu (ZAR). Užití cizích měn však bylo zakázáno a trestáno vysokými pokutami i vězením. Zimbabwská centrální banka (Reserve Bank of Zimbabwe, RBZ) v roce 2008 a začátkem 2009 postupně užívání cizích měn uvolňovala formou licencí, dostupných jen omezenému okruhu velkých podniků, popř. obchodních řetězců. Neoprávněné užívání cizí měny bylo nadále trestáno. K přelomu došlo současně s vytvořením inkluzívní vlády v únoru 2009. Užívání cizích měn v běžném platebním styku bylo uvolněno a v dubnu 2009 vláda suspendovala zimbabwský dolar úplně, prozatím na dobu jednoho roku. Je nanejvýš pravděpodobné, že zimbabwský dolar v dohledné budoucnosti nebude obnoven. Zimbabwská vláda nyní vede všechny své finanční operace v USD. Příjmy státního rozpočtu, jak byly navrženy ještě starou vládou v lednu 2009, byly stanoveny na nesplnitelných 1,7 mld. USD. Toho se mělo docílit spíše výběrem poplatků než daní. Poplatky byly zavedeny na všechno možné včetně školního vzdělání v USD, kteroužto měnou ovšem většina obyvatelstva vůbec nedisponovala. Od začátku bylo zřejmé, že příjmy státního rozpočtu budou mnohonásobně nižší. V březnu nová vláda vyhlásila tzv. Short Term Emergency Recovery Programme (STERP) v němž vyčíslila potřebu podpory rozpočtu z vnějších zdrojů na 8,41 mld. USD. Po tzv. dolarizaci a vzniku inkluzívní vlády se zvýšily reálné příjmy státu: zatímco v lednu 2009 byly pouhé 4 mil. USD, v červenci téhož roku činily již 70 mil. USD.

příjmy výdaje v % HDP

2006 0,52 14,05

2007 0,20 8,17

2008 0,13 6,36

2009 0,98 23,83

2010 2011(odhad) 1,90 2,07 36,00 36,02

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Spolehlivé údaje nejsou k dispozici.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Rok Zahraniční dluh v % HDP

Zahraniční zadluženost Zimbabwe v období 2006–2011 (mld. USD) 2006 2007 2008 2009 2010 2011(odhad) 3,21 3,48 3,57 4,14 4,23 4,39 64,6

69,8

88,3

89,7

75,9

70,8

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Zimbabwe mělo relativně dobře rozvinutý bankovní sektor s řadou komerčních bank, spořitelen a hypotéčních domů. Některé malé bankovní domy rozvíjely moderní služby jako telebanking nebo

19/32



Zimbabwe

internetové bankovnictví. Problémy ekonomiky se však v bankovním sektoru odrazily velmi negativně. Banky jen zvolna získávají zpět žádoucí pozici.

Centrální banka: Reserve Bank of Zimbabwe P. O. Box 1283, Harare Tel.: 703000, 703111 Fax: 707800

Obchodní banky: Barclays Bank of Zimbabwe, Ltd. P. O. Box 1279, Harare Tel.: 758280/99, 730622 Fax: 753455 Commercial Bank of Zimbabwe, Ltd. The Jewel Bank P. O. Box 3313, Harare Tel.: 798915/27,74850/79 Fax: 758077 Stanbic Bank Zimbabwe, Ltd. P. O. Box 300, Harare Tel.: 759471/83, 250258/9,250266/8 Fax: 749991 Standard Chartered Bank Zimbabwe, Ltd. P. O. Box 373, Harare Tel.: 7528648,752852-9 Fax: 758076,725667

5.5. Daňový systém •

Mimo 15 % DPH (VAT) jsou na dovoz uvalovány tři druhy daní: celní, dovozní daň a zvláštní daň. Preferenční celní tarify platí pro země SADC a COMESA.

•

Daň ze zisku firem je v současné době 35 %. Na tuto daň se vztahuje další 5%, tzv. rozvojová přirážka (development levy).

•

Výše daně z příjmů fyzických osob je odstupňována od 0 do 40 % podle výše ročního příjmu.

20/32



Zimbabwe

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Rok Vývoz FOB Dovoz CIF Obrat Saldo

Obchodní bilance Zimbabwe v období 2002–2008 (mil. USD) 2002 2003 2004 2005 2006 2 010 3 345 1 769 1 810 2 048 2 326 687 2 152 2 440 2 515 4 336 4 032 3 921 4 225 4 563 -316 2 658 -383 -630 -467

2008 1 806 2 337 4 143 -531

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Zimbabwský zahraniční obchod se orientuje v prvé řadě na JAR. S odstupem následují další africké a neafrické země. Obchod s EU a USA je značně omezený vzhledem k restriktivním opatřením a obtížím provázejícím platební operace.

Teritoriální struktura vývozu Zimbabwe (2007, dle MMF): •

JAR 33,8 %

•

DRC 8,3 %

•

Japonsko 8,1 %

•

Botswana 7,4 %

•

Nizozemí 5,2 %

•

ČLR 5,2 %

•

Itálie 4,1 %

•

Zambie 4,1 %

Teritoriální struktura dovozu Zimbabwe (2007, dle MMF): •

JAR 50,7 %

•

ČLR 8,4 %

•

USA 4,5 %

•

Botswana 4,3 %

6.3. Komoditní struktura Zimbabwe převážně vyváží tabák, platinu (druhé největší zásoby na světě), zlato, železné slitiny a textilní produkty. Dováží stroje a zařízení, dopravní prostředky, chemické výrobky a energetické zdroje. Do doby zavedení pozemkové reformy, vedoucí k zabavování půdy bílým farmářům a jejímu předávání místním farmářům a bezzemkům, patřila ekonomika země k nevýkonnějším v celé subsaharské Africe. Dobře rozvinut byl sektor výrobní, služeb a zahraniční obchod (zejména s USA a Evropou). Za současné ekonomické situace se Zimbabwe orientuje i na nové obchodní partnery, kde se mimo standardní JAR, nově objevila Čína, Indie a Írán. Zvyšující se dovoz potravin a růst cen dovážených energetických zdrojů vede ke zvyšování celkové zahraniční zadluženosti, která v roce 2008 dosáhla cca 5,25 mld. USD.

21/32



Zimbabwe

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Zahraniční obchod je v současné době liberalizován, dovozní licence byly zrušeny již v roce 1994. V roce 1997 byla zavedena nová struktura celních tarifů, která obecně zvýšila celní sazby u většiny spotřebního zboží, ale snížila je v případě ostatních výrobků. Běžné spotřební zboží je nyní zatíženo celními sazbami v rozmezí 40–85 %, u luxusního zboží bývá tato sazba 100 %, u některých citlivých druhů zboží mohou však přesáhnout i uvedené maximum. Sazby u polotovarů a potravin se pohybují od 20 do 30 %, náhradní díly a částečně zpracované zboží je zatíženo 15 %, suroviny, školní pomůcky, a některé strategicky důležité výrobky (v současnosti např. agrotechnika) 5 %. Žádné clo se neplatí při dovozu kapitálového zboží. Rovněž při vývozu již nejsou vyžadovány licence, ovšem s několika výjimkami. Vývoz základních potravin podléhá schválení Ministerstva půdy a zemědělství. Pouze Rezervní banka Zimbabwe je pak oprávněna vyvážet zlato. V současnosti dochází k revizi celních sazeb a politiky zahraničního obchodu vůbec, situace je nepřehledná a výše uvedené údaje již nemusí platit.

6.5. Ochrana domácího trhu Kromě ochrany domácích výrobců celními sazbami na dovážené zboží neexistují žádné další administrativní překážky mající za cíl omezení dovozů. Dovoz je ovšem v praxi problematizován obtížnou dostupností konvertibilních měn a omezenou možností získat úvěr.

Nedaňové bariéry: Také v této oblasti vláda omezuje volný pohyb zboží. Povolení na dovoz a vývoz vydávána na různých stupních státní správy se týkají nukleární technologie, radioaktivních látek, zbraní, munice, polodrahokamů a drahých kamenů, zlatnického zboží, sycených nápojů, textilu a oděvů, osiv, zvířat a jejich masa, ryb atp. Při dovozu je nutné deponovat kauci na dobu celních procedur. Zdlouhavé celní řízení zvyšuje náklady na uskladnění zboží, korupce zvyšuje finanční náročnost obchodních operací, časová náročnost spojená s vyřizováním celních formalit je vysoká.

6.6. Zóny volného obchodu Zóna volného obchodu existuje v Beitbridge na hraničním přechodu do JAR, avšak bez valného ekonomického úspěchu a přínosu. Zimbabwe je dále zakládajícím členem zóny volného obchodu mezi devíti členskými státy COMESA (z celkového počtu 20 členských států), otevřené v říjnu 2000. V červenci 2009 vyhlásili lídři na summitu ve Victoria Falls záměr vytvořit společný trh.

22/32



Zimbabwe

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Viz bod 3.3

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo

Bilance obchodní výměny mezi ČR a Zimbabwe v období 2006–2010 (tis. USD) 2006 2007 2008 2009 339 339 13 474 797 1 736 1 213 1 450 1 136 2 075 1 232 1 924 -458 -1 398 -1 201 -976

2010 840 1 695 2 535 -855

Zdroj: MPO, 2011 Vzhledem k hospodářskému úpadku v minulých letech český vývoz do Zimbabwe téměř ustal. Po vytvoření inkluzívní vlády se však podmínky stabilizují a země se stává pro obchod opět zajímavou. Např. v říjnu 2009 navštívila Zimbabwe početná delegace německých podnikatelů a seznamovala se s podmínkami na místě.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Celková komoditní struktura vývozu ČR v členění podle nomenklatury SITC (0–9) do Zimbabwe za rok 2006 (tis. CZK) Kód zboží SITC Název vývozní komodity Statistická hodnota (tis. CZK) Nápoje a tabák 4 Chemikálie a příbuzné výrobky, j. 81 n. Tržní výrobky, tříděné hlavně 5 074 podle materiálu Stroje a dopravní prostředky 2 327 Průmyslové spotřební zboží 134 Vývoz ČR celkem 7 620

1 5 6 7 8

Zdroj: ČSÚ, 2007

Hlavní české vývozní komodity do Zimbabwe v r. 2006: •

papír, lepenka a výrobky z nich (4 912 tis. CZK)

•

díly a příslušenství ke kancelářským strojům a strojům na automatické zpracování dat (1 881 tis. CZK)

•

pera, tužky a plnící pera (81 tis. CZK)

•

trubky, potrubí a hadice z plastických hmot (81 tis. CZK)

•

tiskoviny (46 tis. CZK)

0

23/32

Celková komoditní struktura dovozu ČR v členění podle nomenklatury SITC (0–9) ze Zimbabwe za rok 2006 (tis. CZK) Kód zboží SITC Název dovozní komodity Statistická hodnota (tis. CZK) Potraviny a živá zvířata 8 377



Zimbabwe

2

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Chemikálie a příbuzné výrobky, j. n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Dovoz ČR celkem

3 5 6 7 8

4 001 5 2 453 299 170 2 487 17 792

Zdroj: ČSÚ, 2007 Vysvětlivka:Základní třídění podle standardní mezinárodní obchodní nomenklatury SITC (0 – 9) je následující: •

0 – Potraviny a živá zvířata

•

1 – Nápoje a tabák

•

2 – Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

•

3 – Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

•

4 – Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

•

5 – Chemikálie a příbuzné výrobky, jinak nezařazené

•

6 – Tržní výrobky, tříděné hlavně podle materiálu

•

7 – Stroje a dopravní prostředky

•

8 – Průmyslové spotřební zboží

•

9 – Komodity a předměty obchodu, jinak nezařazené

Hlavní české dovozní komodity ze Zimbabwe v r. 2006: •

zelenina a ovoce (8 377 tis. CZK)

•

minerální látky (3 203 tis. CZK)

•

polypropylén (2 253 tis. CZK)

•

pánské, chlapecké kalhoty, kombinézy, šortky ap. (1 378 tis. CZK)

•

řezané květy (793 tis. CZK)

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Zimbabwský trh je v současnosti velice omezený. Hlavní negativum je nedostatek deviz a špatné investiční prostředí. Ekonomické problémy jsou způsobeny čistě politicky. V případě pozitivního politického vývoje v zemi a stabilizace ekonomického prostředí jsou pro české exportéry perspektivní tyto obchodní položky: zemědělské stroje, strojírenská zařízení, dopravní prostředky, zařízení pro důlní průmysl. Značný potenciál má v Zimbabwe rozvoj sektoru cestovního ruchu.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Neexistuje žádný joint-venture české a zimbabwské firmy.

24/32



Zimbabwe

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ neregistruje žádnou poptávku po českém zboží, ani nabídku na výrobní kooperaci.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR tradičně nabízela Zimbabwe rozvojovou pomoc ve formě vládních stipendií ke studiu na českých vysokých školách. Jiná forma rozvojové spolupráce není nabízena ani realizována, též vzhledem k restriktivním opatřením EU, která jsou stále v platnosti.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb ZÚ neregistruje žádnou vzájemnou výměnu v oblasti služeb. Potencionální možnosti však existují zejména v oblasti cestovního ruchu.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

25/32



Zimbabwe

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Vzhledem k tomu, že rozhodující podíly ve většině velkých a důležitých podnicích stále drží vláda, jsou na investiční a další dodávky většího rozsahu vypisována výběrová řízení. Spotřební zboží lze nabídnout velkoobchodům (Jaggers, Macro) nebo do sítě obchodních domů. Základem je kvalitní, zajímavý výrobek na nízkou, přijatelnou cenu.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zaměstnání cizince v zemi je podmíněno udělením povolení k pobytu ze strany Imigračního úřadu. V případě zaměstnaneckého poměru je třeba doložit potvrzení o nabídce zaměstnání od budoucího zaměstnavatele, dohodnutou mzdu a podmínky práce. Poplatek za podání žádosti o povolení k pobytu činí 500 USD. V případě investora bude vyžadován doporučující dopis od Zimbabwe Investment Centre (viz bod 8.3). Poplatek za podání žádosti o povolení k pobytu činí 1 000 USD. V obou případech jsou vyžadovány doklady o dosaženém vzdělání a pracovních zkušenostech ve formě ověřených vysvědčení či diplomů. Zaměstnávání místních sil u zahraniční společnosti neklade místní legislativa žádné zvláštní překážky.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku V Zimbabwe jsou společnosti rozděleny na místní a zahraniční. Místní společnost je taková, kde minimálně 75 % kapitálu je vlastněno zimbabwskými občany nebo cizinci s trvalým pobytem v Zimbabwe. Zahraniční společnost je taková, kde více než 25 % kapitálu je vlastněno nerezidenty. Při podání žádosti o investici v Zimbabwe jsou vyžadovány tyto informace: •

o kapitálových podílech a o vlastnících jednotlivých kapitálových podílů

•

o předpokládaném objemu vložených prostředků (inflows) a o budoucím vývozu zisků (outflows)

•

o způsobu vložení kapitálu (přímá peněžní investice, nákup zařízení atd.)

•

o předpokládaném umístění projektu

•

o investičních zdrojích, které budou použity

•

o požadavcích na zahraniční pracovníky.

Pro zahraniční společnosti jsou zapovězena některá ekonomická odvětví (zemědělská výroba, lesnictví, rybolov, osobní doprava, maloobchod, výroba zbraní, cukrovarnictví atd.). Zahraniční společnost si může v zemi vypůjčit pouze takový objem prostředků, který vložila ze zahraničí. Platí pro ně odlišná devizová a daňová pravidla.

26/32



Zimbabwe

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Propagace, marketing a reklama je vcelku dobře rozvinutá a lze využít všech hromadných sdělovacích prostředků.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Zimbabwe je členem Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA), Overseas Private Investment Corporation (OPIC), přistoupilo ke Mezinárodní konvenci o urovnávání investičních sporů (ICSID) z roku 1965, k Newyorské konvenci o uznávání a provádění zahraničních soudních rozhodnutí z roku 1958 a je rovněž členem UNCITRAL (UN Commission on International Trade and Arbitration Law).

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Prostřednictvím tendrů jsou zadávány všechny státní zakázky, jejichž objem překročí buď cca 10 tisíc USD v případě státních podniků nebo cca 2,5 tisíce USD v případě centrálních vládních orgánů (ministerstev). Pokud se jedná o opakující se dodávky, rozhodující je celková cena těchto dodávek za rok. Pro koordinaci a dohled nad vypisovanými tendry byl vládou zřízen tzv. Government Tender Board (GTB), kde se tendrové nabídky shromažďují a vyhodnocují. Pokud má firma, která v tendru neuspěla, pochybnosti o regulérnosti soutěže, může do 30 dnů od doručení výsledku tendru podat odvolání a je jí umožněno nahlédnout do vítězné nabídky. V případě významných zakázek však rozhoduje, event. rozhodnutí GTB ovlivňuje samotná vláda, která mnohdy upřednostňuje politická hlediska.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Hlavním problémem místního trhu je politická a ekonomická nestabilita, malá koupěschopnost a nedostatek devizových prostředků.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Nejsou zaznamenány případy porušování norem duševního vlastnictví. Zákonodárství odpovídá mezinárodním dohodám typu aplikovaných World Intellectual Property Organisation, Bernskou a Pařížskou konvencí. Pirátství softwarů a videokazet je však značné.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Nejobvyklejšími platebními podmínkami je platba předem (při nižších objemech) nebo neodvolatelný akreditiv. Při opakovaných dodávkách a dobré znalosti obchodního partnera lze přistoupit i na platbu po dodávce zboží. Faktury jsou nejčastěji v USD. S platební morálkou soukromého sektoru nebývají vážné problémy.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu •

Zimbabwe International Trade Fair (ZITF) – všeobecný veletrh, koná se každoročně v Bulawayu koncem dubna, v roce 2009 proběhl již 53. ročník, nejvýznamnější výstavní akce v zemi.

•

Mine-Extra – veletrh těžební, strojírenské a dopravní techniky, koná se koncem července v Bulawayu, přístupný pouze odborné veřejnosti.

27/32



Zimbabwe

•

Zimbex – výstava zaměřená na exportní možnosti zimbabwské ekonomiky, není přístupná veřejnosti, koná se každoročně v listopadu v Harare, v roce 2006 byl uspořádán 13. ročník.

•

Zimbabwe Agricultural Show – výstava orientovaná na zemědělský sektor, koná se každoročně koncem srpna v Harare,

•

Zimbabwe International Book Fair – knižní veletrh, koná se každoročně první týden v srpnu v Harare.

•

Zimbabwe Travel Expo – veletrh cestovního ruchu, koná se každým rokem druhý týden v únoru v Harare.

Žádný z uvedených veletrhů však nedosahuje standardní úrovně evropského formátu.

28/32



Zimbabwe

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Přímé zahraniční investice jsou v Zimbabwe v zásadě vítány a investoři mohou investovat do kteréhokoliv odvětví ekonomiky. Domácí investice jsou také podporovány prostřednictvím vytváření joint-ventures se zahraničními investory a akcionářská struktura je závislá na příslušném odvětví. Problémem je však tzv. indigenizační zákon, jenž stanoví podmínku majoritní účasti zimbabwských občanů ve společnostech. Legislativa v této oblasti se diskutuje, zatím však nelze podmínky pro investory v Zimbabwe označit za stabilní. Zimbabwe je signatářem: •

Bilateral Investment Protection Agreements (BIPAS)

•

Multilateral Investments Guarantee Agency (MIGA)

•

Overseas Private Investment Corporation (OPIC)

•

United Nations Convention on International Trade Law

•

New York Convention on the Enforcement of Foreign Arbitral Awards

Záruky závaznosti mezinárodních smluv a dohod jsou však vzhledem k poměrům v zimbabwské justici velmi pochybné.

Registrační a schvalovací postupy: Následující údaje odrážejí nedávný stav a mohou se podstatně změnit. Všichni zahraniční investoři mají za povinnost nejdříve zaregistrovat svoji společnost v Rejstříku společností nebo koupit již existující společnost a poté předloží návrh investičního projektu ke schválení na Zimbabwe Investment Authority. Sektory pro zahraniční investice byly rozděleny na 3 základní druhy odvětví, a to: •

odvětví prioritní

•

odvětví služeb

•

odvětví vyhrazená

Odvětví prioritní: Zahrnuje důlní průmysl, průmyslovou výrobu a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a zpracování zemědělských produktů. Takovéto projekty mohou být až ze 100 % vlastněny zahraničními investory, ačkoli je podporován vznik joint-ventures za účasti domácích investorů.

Odvětví služeb: Zahrnuje investice do bankovního sektoru, stavebnictví, konzultačních služeb a pojišťovnictví. Akciový podíl v takovýchto projektech ze strany zahraničních investorů může dosahovat maximálně 70 %.

Odvětví vyhrazená: Tato odvětví jsou určena především pro podporu místních investic a zahrnují oblasti jako je primární zemědělská výroba, doprava, realitní kanceláře, maloobchod a velkoobchod a železniční operace. Zahraniční investoři, kteří si přejí investovat do těchto oblastí mohou získat maximálně 35 % akciového podílu.

29/32



Zimbabwe

Minimální a maximální výše investic: Nejsou stanoveny žádné hranici co do výše investic, ale investoři, přející si usadit se v Zimbabwe, by měli investovat minimálně 300 000 USD do jednoho podniku nebo 100 000 USD do joint-venture s místním investorem.

Repatriace a převody kapitálu: Zahraniční investoři mohou převádět až 100 % svých dividend, zisků a celý původní investiční kapitál.

Pobídky pro rozvoj cestovního ruchu: Všichni investoři do cestovního ruchu jsou nyní uznáváni jako exportéři a mohou využít všech pobídek pro exportéry, které čas od času poskytuje vláda a centrální banka. Investoři v oblastech označených jako zóny rozvoje turistiky budou požívat následující pobídky: •

prvních 5 let: 0 %

•

druhých 5 let: 15 %

•

třetích 5 let: 20 %

•

po uplynutí 15 let bude aplikována normální daňová sazba

Zahraniční investice a devizová kontrola: •

Neexistují žádná omezení, co do výše dovážené zahraniční měny do Zimbabwe.

•

Přímá investice může být realizována ve formě nákupu zařízení.

•

Zrušení investice: 100% repatriace investovaného kapitálu je povolena.

•

Převod 100 % zdaněných dividend je povolen (je vyžadován souhlas devizové kontroly).

•

Používání a obchodování z účtů v zahraniční měně je povoleno.

•

Zahraničním investorům je dovoleno si půjčovat v místě pro potřeby provozního kapitálu.

•

Půjčování peněž v zahraničí vyžaduje souhlas Reserve Bank of Zimbabwe.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Rok PZI

Přímé zahraniční investice (PZI) v Zimbabwe v období 2006–2009 (mil. USD) 2006 2007 2008 2009 40 69 52

60

Zdroj UNCTAD 2011

9.3. České investice v teritoriu Dosud nebyly v Zimbabwe realizovány žádné české investice.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Nejperspektivnějšími odvětvími pro investování je cestovní ruch, těžební a výrobní průmysl. Existují však určitá rizika (viz 9.5.).

30/32



Zimbabwe

9.5. Rizika investování v teritoriu Zimbabwská vláda v nedávné minulosti mnohokrát porušila uzavřené mezinárodní smlouvy o ochraně investic. V současné době sice deklaruje závaznost uzavřených smluv a slibuje nápravu, žádný z případů, kdy evidentně k porušení smlouvy o ochraně investic došlo, však doposud nebyl vyřešen. V oblasti turistického ruchu vláda zvažuje zkrácení licencí na provozování safari a některých soukromých ubytovacích zařízení z původních 99 let na 20 let (což je podle specialistů v oboru zhruba délka návratnosti investice). Vzhledem ke stávajícímu neperspektivnímu politickému vývoji ústícímu do potenciální nestability celého systému jsou rizika případné investice značná. Některé případy vyvlastnění farem bez náhrady příslušníkům států, se kterými má Zimbabwe dokonce podepsanou dohodu o ochraně investic, svědčí o tom, že současná vláda není z nejrůznějších důvodů připravena dostát ani svým závazkům ošetřeným mezinárodními smlouvami.

31/32



Zimbabwe

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Vývoj v Zimbabwe je těžké předpovědět. Na jedné straně Mugabeho ZANU-PF usiluje o co nejrychlejší vypsání voleb, o nichž je přesvědčena, že v nich zvítězí. K tomu ZANU-PF obvykle využívá všech prostředků, včetně otevřeného zastrašování a přímého brutálního násilí. Na druhé straně regionální uskupení SADC je garantem dodržení politických dohod a vyvíjí určité úsilí, aby nedošlo ke zvratu, který by mj. měl vážné důsledky pro hospodářský vývoj. Realistický odhad je, že ke konci roku 2011 by se mohlo konat referendum k nové ústavě a asi rok poté volby. Ale i možnost rozpadu vlády „národní jednoty“ zdaleka není zanedbatelná. To by mělo poměrně nedozírné důsledky.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Pokud se udrží současný stav, kdy ministerstvo financí je v rukou MDC, lze očekávat další omezení politického vlivu centrální banky a zavádění podmínek pro stabilizaci země. To však závisí na vývoji politické situace.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Existující ekonomické potíže výrazně snižují aktuální možnosti seriózního dlouhodobého obchodování a prostředí je zatím vhodné jen pro jednorázové obchody se spekulativní strategií. Za předpokladu zlepšení ekonomického a zejména pak vnitropolitického klimatu země lze uvažovat o vhodných příležitostech zejména v oblasti vývozů strojů a zařízení pro potřeby těžebního průmyslu, zemědělských strojů, zavlažovacích zařízení, dopravních prostředků, generátorů a zařízení pro přenos energií, telekomunikačních zařízení, textilních strojů, domácích elektrospotřebičů, náhradních dílů pro vozidla, papíru, plastů a oblasti turistického ruchu.

32/32


Souhrnná teritoriální informace Zimbabwe

Recommend Documents