Souhrnná teritoriální informace Uruguay

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Uruguay

Souhrnná teritoriální informace Uruguay Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Buenos Aires (Argentina) ke dni 01.05.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/37

© Zastupitelský úřad Buenos Aires (Argentina)


Uruguay

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Uruguayská východní republika - República Oriental del Uruguay

1.2. Rozloha •

2

2

176 220 km , z toho vodní plocha 2 600 km (1,48 %)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

3 241 003 obyvatel

•

18,39 obyvatel na km

•

63 % obyvatelstva ve věku 15–64 let

•

91,8 % obyvatel sídlí ve městech

2

Jedná se o údaje z posledního sčítání v roce 2004, zveřejněné v roce 2005.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

růst populace 0,47 % ročně

•

porodnost 14,86/ 1 000 obyvatel

•

úmrtnost 9,35 / 1 000 obyvatel

•

dětská úmrtnost 11,95/ 1 000 narozených dětí

•

průměrná délka života 76,13 let

Jedná se o údaje z posledního sčítání v roce 2004, zveřejněné v roce 2005.

1.5. Národnostní složení •

93 % evropského původu (zejména potomci Španělů a Italů, evropští Židé)

•

6 % míšenci

•

1 % mulaté

1.6. Náboženské složení •

římskokatolické (66 %)

•

protestantské (2 %)

•

židovské (2 %)

•

bez vyznání (30 %)

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky úřední jazyk: •

2/37

španělština



Uruguay

další používané jazyky: •

portugalština

•

brazileiro (španělsko-portugalská směs na uruguaysko-brazilské hranici)

•

v malé míře italština

•

angličtina

•

francouzština

•

němčina

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 19 krajů (departamentos) včetně hlavního města (Artigas, Canelones, Cerro Largo, Colonia, Durazno, Flores, Florida, Lavalleja, Maldonado, Montevideo, Paysandú, Rio Negro, Rivera, Rocha, Salto, San José, Soriano, Tacuarembo, Treinta y Tres). Největší města: •

hlavní město Montevideo (1,39 mil obyvatel)

•

Salto (85 000 obyvatel)

•

Paysandú (83 000 obyvatel)

•

dále Ciudad de la Costa, Canelones, Trinidad, Maldonado, Punta del Este

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn 1 uruguayské peso (UYU) = 100 centesimů směnný kurs vůči USD: 1 USD = 21,50 UYU (září 2009), směnný kurs vůči EUR: 1 EUR = 32,50 UYU (září 2009) Uruguayské peso lze v místě volně směnit za většinu volně směnitelných měn i měn okolních latinskoamerických zemí. V některých obchodech (především za spotřební zboží) a restauračních zařízeních jsou přijímány i americké dolary. Rovněž při nákupu nemovitostí a osobních automobilů je zcela běžná kotizace i platba v USD.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Oficiální státní svátky: •

1. leden Nový rok

•

6. leden Tři králové

•

únor - karneval (pohyblivý svátek)

•

17.–21.4. týden turistiky/velikonoční svátky (celotýdenní fakultativní volno, povinný čtvrtek a pátek)

•

1. květen Svátek práce

•

18. květen Výročí bitvy u Las Piedras

•

19. červen Výročí narození národního hrdiny Artigase - Den nikdy více (Nunca Jamás)

•

18. červenec Výročí přijetí ústavy

•

25. srpen Výročí vyhlášení nezávislosti

•

12. říjen Výročí objevení Ameriky

•

2. listopad Památka zesnulých

•

25. prosinec Vánoce

3/37



Uruguay

Obvyklá prodejní doba: •

9:00 – 19:00 u menších obchodů

•

9:00 – 23.00 u supermarketů

•

13:00 – 17:00 u bank

Pracovní doba: různá, závislá na odvětví, začíná se později, kolem 9:00 až 10:00, končí se kolem 18:00 – 19:00, časté je přerušení pracovní doby v poledních hodinách.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Při obchodním jednání a společenském styku bývá pravidlem oblek a vázanka. Pouze v letních měsících (prosinec - únor) je povolena rozhalenka. Pozdní příchod na jednání je tolerován, nemělo by však jít o více než deset minut. U důležitých obchodních partnerů, kteří mají zkušenosti s obchodováním s evropskými nebo severoamerickými firmami, se vyžaduje dochvilnost. Formální i neformální konverzace bývá zpravidla zahájena dotazem na zdraví dotyčného a jeho rodiny, vhodnými nezávaznými tématy na konverzaci mohou být počasí, sport (v Uruguayi především fotbal), kultura, jídlo apod. Uruguayští občané jsou poměrně vzdělaní a mají přehled o Evropě a její kultuře. Zdejší zvláštnosti je pití místního čaje „maté“ i na ulici, součástí denního jídelníčku je především hovězí maso. V zemi je nutné si zvyknout na některé jevy, související s mentalitou zdejších lidí, tj. zejména mít trpělivost při objednání nejrůznějších služeb a při jednání s lidmi. Dopravní systém se vyznačuje častým nedodržováním jízdních řádů v městské hromadné dopravě, výluky v dopravě v souvislosti s občasnými stávkami nejsou výjimkou. Při řízení motorového vozidla je nutná maximální obezřetnost, neboť zdejší řidiči zpravidla nedodržují pravidla silničního provozu. Na křižovatkách dvousměrných ulic je většinou zakázáno odbočení doleva, je třeba objet celý blok. Na značených přechodech (zebrách) mají chodci jednoznačnou přednost. Toto pravidlo se zde striktně dodržuje.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Při cestách do Uruguaye se doporučuje sjednat cestovní pojištění, neboť náklady na zdravotní péči jsou v místě pro nepojištěné osoby velmi vysoké. Úroveň zdravotní péče je dobrá, v zemi existuje kvalitní systém záchranné služby, zdravotnická i nemocniční zařízení mají odpovídající vybavení i kvalitní personál. Při dlouhodobějším pobytu nad rámec turistiky, specielně pro pracovníky obchodních zastoupení, je možné si sjednat základní zdravotní pojištění s řadou soukromých zdravotních pojišťoven, měsíční poplatky přitom nejsou příliš vysoké, děti cca v přepočtu 600 Kč, dospělí 1000 Kč. Toto pojištění zahrnuje standardní péči srovnatelnou s ČR. Turistům se rovněž doporučuje očkování proti hepatitidě A a břišnímu tyfu, není však povinné. Vzhledem ke geografické poloze země se není nutné obávat malárie, žluté zimnice či jiných onemocnění, způsobených hmyzem.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Pro držitele českých národních cestovních pasů byla s platností od 9. listopadu 1999 vzájemně zrušena vízová povinnost pro pobyt do 90 dnů. Vízová povinnost se nadále vztahuje na pobyt za účelem studia nebo práce. Držitelé diplomatických a služebních pasů mohou do Uruguaye cestovat bez víz již od roku 1994, při delším pobytu jim diplomatický protokol MZV udělí tzv. „visa de cortesía“ na dobu dvou let, po uplynutí této doby je nutné zažádat o prodloužení. V zemi, která byla v minulosti postižena závažnými nákazami dobytka, platí při vstupu přísná hygienická opatření. Je zakázán dovoz většiny potravin, nekonzervovaných potravinářských výrobků a rostlin. Celní

4/37



Uruguay

orgány mají dle nařízení místního MZV právo provést prohlídku zavazadla i držitelům diplomatických a služebních pasů při podezření na nedodržení hygienických norem. Na hlavním mezinárodním letišti Carrasco v Montevideu, které spravuje soukromá společnost, se při odletu platí poplatek ve výši 29 USD. Někdy bývá zahrnut v ceně letenky, je dobré si předem ověřit.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Z hlediska bezpečnosti patří Uruguay v porovnání s ostatními zeměmi Latinské Ameriky k nejklidnějším a bezproblémovým. Stejně jako i v řadě evropských měst je lepší se vyhnout chudším okrajovým čtvrtím, zvláště ve večerních hodinách. V centru Montevidea jsou, jako ve většině metropolí, občas turisté středem pozornosti kapsářů. Ozbrojená přepadení jsou však na rozdíl od většiny latinskoamerických zemí výjimkou. Také cestování městem v taxi je bezpečné a navíc levné. Únosy jsou téměř nulové. Místní lidé jsou vstřícní, turistům se snaží podle možností pomoci. Problémem bývá jazyková bariéra, málo lidí ovládá jiný světový jazyk než španělštinu.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Od uzavření ZÚ ČR v Montevideu dne 30.6.2008 má teritoriální působnost pro Uruguayskou východní republiku z Argentiny ZÚ ČR v Buenos Aires. Adresa ZÚ: EMBAJADA DE LA REPÚBLICA CHECA JUNÍN 1461 - 1113 BUENOS AIRES, C.F. ARGENTINA tel.: 0054 11 4807 3107 fax:

0054 11 4800 1088

e-mail: [email protected] V Uruguayské východní republice působí honorární konzulát v provincii Maldonado v Punta Ballena poblíž turistického letoviska Punta del Este. Adresa HK: Consulado de la República Checa Chalet "El Torrejón" Punta Ballena Maldonado C.C.53399 URUGUAY tel: 00598 - 42 - 578115 fax:00598 - 42 - 578834 Honorární konzulka: pí. Irena Mayer-Sloupová

5/37



Uruguay

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V současné době nemá žádná z českých institucí v Uruguayi své vlastní zastoupení. Od března 2006 působí v Uruguayi Uruguaysko - česká obchodní komora. Kontakt: 25 de Mayo 555, Escr. 410, Montevideo, (tel.: 0059829150701, email: [email protected] ). Předsedou komory je majitel obchodní firmy p.Carlos Romero, místopředsedou krajan p. Martín Forteza Rašín.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie: 911

•

Hasiči: 104

•

Zdravotní služba: 159

•

Pohotovost: 147

•

Informace o telefonech: 122

1.18. Internetové informační zdroje www.turismo.gub.uy - všeobecné informace o zemi, link na turistické informace uruguaynatural.com.uy www.uruguayxxi.com.uy - informace o zahraničním obchodě proexportní organizace Uruguay XXI

1.19. Adresy významných institucí Cámara Nacional de Comercio - Národní obchodní komora Adresa: Misiones 1400 Rincón 454 tel. 9161277 fax 9161243 web: www.bvm.com.uy mail: [email protected] Cámara de Industrias del Uruguay - Uruguayská průmyslová komora Adresa: Avda. del Libertador 1672 tel. 9023402 fax 9022567 web: www.ciu.com.uy mail: [email protected] Cámara de la Construcción - Komora stavebnického průmyslu www.ccu.com.uy [email protected]

Cámara Mercantil de Productos del País - Obchodní komora uruguayských výrobků adresa: Avda. Rondeau 1908 tel. 9240644 fax 9244701 www.davanet.com.uy/camaramercantil

6/37



Uruguay

mail: [email protected] Uruguay XXI (agentura na podporu vývozu a investic - obdoba českého CzechTradu) www.uruguayxxi.gub.uy [email protected]

LATU - Laboratorio Tecnológico del Uruguay (Uruguayská technologická laboratoř) adresa: Av. Italia 6201 tel. 6013724 fax 6002292 web: www. latu.org.uy mail: [email protected] Seznam nejdůležitějších předpisů Uruguayské východní republiky (včetně zákonů a jejich novel) vychází pravidelně v publikaci s názvem „Diario Oficial", vydávané Národním ředitelstvím tiskovin a úředních publikací (Dirección Nacional de Impresiones y Publicaciones Oficiales) se sídlem na adrese Av. 18 de Julio 1373, tel. 005982-9085042 nebo 9085180, fax 005982-9023098, internetová stránka: www.impo.com.uy, e-mail: [email protected]

Podnikatelské svazy Union de Exportadores del Uruguay (Svaz uruguayských vývozců) [email protected]

Asociación Nacional de Productores de Leche (Národní asociace výrobců mléka) adresa: Magallanes 1862 tel. 9247788 fax 9245337 mail: [email protected] Liga de la Construcción del Uruguay (Uruguayský svaz stavebních firem)

Asociación Rural del Uruguay (Uruguayská zemědělská asociace) adresa: Avda. Uruguay 864 tel. 9020484 fax 9020489

7/37



Uruguay

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Uruguayská východní republika je státem s prezidentským systémem vlády. Po skončení vojenské diktatury v roce 1985 byla obnovena účinnost ústavy z roku 1967. V letech 1989 a 1996 byly přijaty dvě změny ústavy, potvrzené referendem. V čele státu stojí prezident volený na pětileté období bez možnosti bezprostředního znovuzvolení. Účast ve volbách je povinná, právo volit mají všichni občané starší 18ti let. Kandidát na prezidentský úřad (za každou polickou stranu pouze jeden) musí v prvním kole získat nadpoloviční většinu hlasů, v opačném případě probíhá kolo druhé, v němž se rozhoduje mezi dvěma kandidáty s největším počtem hlasů z 1. kola. Prezident vykonává vedle své funkce i funkci předsedy vlády. Současně s prezidentem je volen na pětileté období i viceprezident, který je zároveň předsedou Parlamentu a Senátu. Od 1. března 2005 je prezidentem Tabaré Vázquez Rosas a viceprezidentem Rodolfo Nin Novoa. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament (Asamblea General) tvořený Sněmovnou reprezentantů (Cámara de Representantes) a Senátem (Cámara de Senadores). Sněmovna reprezentantů je složena z 99 poslanců volených na pětileté období na principu poměrného zastoupení. Předsedou sněmovny je Roque Arregui / EP-FA (Pokrokové shromáždění - Široká fronta, nejpočetněji zastoupena - 52 křesel). Senát tvoří 30 senátorů a viceprezident; i oni jsou voleni na pětileté období na principu poměrného zastoupení. Funkci předsedy Senátu vykonává místopředseda vlády Rodolfo Nin Novoa, rovněž za stranu EP-FA. Nejvyšším orgánem soudní moci je Nejvyšší soudní dvůr (Corte Suprema de Justicia) složený z 5 soudců volených parlamentem na desetileté období.

Hlavními politickými stranami jsou: Encuentro Progresista - Frente Amplio (Pokrokové shromáždění - Široká fronta, EP-FA) Byla vytvořena v roce 1972 spojením dvanácti levicových stran. Je koalicí socialistického typu. Díky širokému spektru frakcí, z nichž sestává, prosazuje někdy až vyhraněně levicové názory. Klade si za cíl demokratický a „antiimperialistický" rozvoj společnosti. Těsně před volbami v roce 1994 došlo ke spojení Frente Amplio s dalšími nově vzniklými levicově orientovanými stranami, díky kterému levice dosáhla nečekaného úspěchu, když získala přes 30 % hlasů a v parlamentních volbách v roce 1999 dokonce 39 % hlasů. V posledních všeobecných volbách v roce 2004 zvítězila ziskem více jak 50 % hlasů, poprvé v historii získala většinu v Parlamentu a zároveň již v prvním kole post prezidenta. Současným předsedou EP-FA je po Tabaré Vázquezovi, který se ujal 1. března 2005 prezidentské funkce, Jorge Brovetto. Předákem nejsilnější frakce - MPP(Movimiento de Participación Popular - hnutí za lidovou účast) je ministr zemědělství J. Mujica, dalšími předními osobnostmi strany jsou R. Gargano, M. Arana, N. Novoa, D. Astori.

Partido Colorado (Strana červených) Tato strana vznikla v roce 1836. Je pravicovou liberální stranou, která má podporu zejména u obyvatel žijících ve městech, převážně příslušníků střední třídy. Jejím nejvýznamnějším politickým vůdcem byl bývalý prezident José Battle Ordóñez, k jehož odkazu se hlásí i většina současných stranických frakcí. Hlavním cílem strany je vybudování ekonomicky silného demokratického státu, založeného na sociálním smíru a rovnosti. Nejvýraznějšími představiteli jsou bývalý prezident Jorge Batlle, bývalý dvojnásobný prezident Julio María Sanguinetti, který je současným předsedou strany, a ex-ministr vnitra a kandidát za stranu Colorado pro poslední prezidentské volby, Guillermo Stirling. Z mladší generace politiků se profilují ex-ministr financí Isaac Alfie.

Partido Nacional - Blanco (Národní strana - Bílí) Strana vznikla rovněž v roce 1836. Představuje konzervativní stranu s tradiční podporou obyvatelstva na venkově a u zaměstnanců agrárního sektoru. Zakladatelem byl pozdější prezident republiky, generál Manuel Oribe. Významnými představiteli strany byli L. Alberto de Herrera a jeho vnuk L. Alberto Lacalle, uruguayský prezident z období 1990–1994. Kandidátem strany Partido Nacional - Blanco v posledních

8/37



Uruguay

všeobecných volbách na prezidenta byl Jorge Larrañaga, který je zároveň předsedou strany. Předsedou další významné frakce Correntada Wilsonista je senátor Francisco Gallinal.

Nuevo Espacio (Nový prostor) Tato strana sociálně-demokratického typu vznikla v roce 1994. Stranický program si vytyčuje za cíl ochranu lidských práv, rozvoj jedince a vybudování společnosti, založené na svobodě, rovnosti, spravedlnosti a míru. Strana se v rámci parlamentu střídavě přiklání ke koalici a opozici, její pozice mnohdy není vyhraněná. Hlavním představitelem je Rafael Michelini. Uruguayská východní republika patří k nejrozvinutějším latinskoamerickým zemím. Na této situaci nic nezměnila ani hluboká krize, která zemi zasáhla počátkem tohoto století. Podle posledního vývoje je zřejmé, že země následky této krize již překonala. Uruguay byla v minulosti charakterizována i velmi stabilním politickým prostředím. V zemi, kde vlády v 19. a 20. století vždy lpěly na udržení sociální stability, se u moci pravidelně střídaly dvě tradiční politické strany - Colorado a Nacional-Blanco. Vítězem všeobecných voleb, které se konaly v říjnu roku 2004, se stalo opoziční levicové uskupení Encuentro Progresista - Frente Amplio Tabaré Vázqueze, druhým nejsilnějším subjektem byla Partido Nacional - Blanco José Larrañagy, naprostý propad pak zaznamenala vládní strana Partido Colorado. Novým prezidentem Uruguaye se stal Tabaré Vázquez, předseda Frente Amplio, který získal již v prvním kole 50,5 % hlasů. Ve volbách do Parlamentu získalo uskupení EP - FA v 99 členné Sněmovně reprezentantů 52 křesel (doposud 41), Partido Nacional - Blanco 36 (nárůst ze 22), Colorados 10 (pokles ze 33) a Strana nezávislých ztratila dvě křesla a získala pouze jedno. V třicetičlenném Senátu má EP FA 16 senátorů (doposud 13), Partido Nacional si polepšilo ze 7 na 11 a Partido Colorado kleslo z 10 na pouhá 3 křesla. EP-FA má navíc dle ústavy jedno křeslo navíc v osobě předsedy Senátu, kterým se stal viceprezident Roberto Nin Novoa. V komunálních volbách v květnu 2005 opět triumfovalo vládní uskupení EP-FA. EP-FA nyní ovládá zastupitelstva oblastí, kde žije víc než 70 % obyvatel. Příští všeobecné volby se budou konat až v r. 2010. Vládnoucí koalice zatím bez větších problémů prosazuje své záměry, neboť opozice se zatím příliš nevyprofilovala. Partido Colorado se zatím vůbec nevzpamatovalo ze dvou loňských volebních porážek a samotné Partido Nacional tak ve většinovém Parlamentu nemá mnohdy ani potřebné kvórum k prosazení interpelací. K propadu Colorados v uruguayském politickém spektru o další stupeň přispěl v červenci bývalý ministr cestovního ruchu a ex-kandidát za tuto stranu na radnici Montevidea, Pedro Bordaberry. Politik, do něhož strana vkládala naděje při generační obměně, oznámil, že se definitivně stahuje z politického života z osobních důvodů. Opozice tak zatím pouze nadále kritizuje zhoršující se bezpečnostní situaci, dílčí problémy daňové reformy, rostoucí pracovně - právní spory a poslední vývoj v MERCOSUR. Podle výsledků říjnové ankety uskutečněné firmou Interconsult klesla popularita prezidenta T. Vázqueze po 19 měsících vlády z 69 na 49 %, zatímco souhlas s vládou poklesl z 53 na 37 %. Zároveň nesouhlas s prezidentem narostl ze 6 % z března roku 2005 na 23 % v říjnu 2006 a nesouhlas s vládou narostl z 10 na 24 %. Analýza ankety uvádí, že prezident má širokou podporu v Montevideu, ale jeho podpora klesá ve vnitrozemí. V listopadu 2006, 20 měsíců po nástupu k moci, se uskutečnily interní volby v rámci vládnoucí strany Frente Amplio, ve kterých byli voleni členové Národního a regionálních plén. Volit mohli občané již od věku 14 let, kteří vstoupili v momentě voleb nebo již byli členy uvedené strany. K urnám přišlo kolem 220.000 voličů, z nichž 70 % - 154 000 byli voliči noví, kteří vstoupili do strany ve chvíli voleb, z nich 40 % jsou mladí lidé ve věku do 20 let. Počet voličů s porovnáním s posledními interními volbami Frente v roce 2002 vzrostl o 10 %. Největší počet hlasů obdržela frakce strany - politická hnutí MPP (Movimiento de Participación Popular) J. Mujicy, za ní následují socialisté (PS -Partido Socialista) R. Gargana. O třetí místo se dělí liberálnější Asamblea Uruguay D. Astoriho a Lista 1001 (komunistická strana a Frente Izquierda de Liberación).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident: Tabaré Vázquez (Frente Amplio) od 1. 3. 2005, současně zastává i funkci předsedy vlády Viceprezident: Roberto Nin Novoa (Frente Amplio), zároveň vykonává funkci předsedy Senátu

9/37



Uruguay

2.3. Složení vlády •

Ministr zahraničních věcí: Pedro Vaz

•

Ministryně vnitra: Jorge Bruni

•

Ministr hospodářství a financí: Álvaro García

•

Ministr obrany: Gonzalo Fernández

•

Ministr dopravy a veřejných prací: Victor Rossi (Alianza Progresista)

•

Ministryně zdravotnictví: Maria Julia Muňoz (Vertiente Artiguista)

•

Ministr zemědělství, pastevectví a rybolovu: Ernesto Agazzi (Movimiento de Participación Popular)

•

Ministr průmyslu, energie a dolů: Raúl Sendic

•

Ministr práce a sociálních věcí: Julio Baráibar

•

Ministryně školství, kultury, mládeže a tělovýchovy: María Simon (nezávislá)

•

Ministr stavebnictví, územního plánování a životního prostředí: Carlos Colacce Vertiente Artiguista)

•

Ministr cestovního ruchu: Héctor Lescano (Alianza Progresista)

•

Ministryně pro sociální rozvoj: Marina Arismendi (Partido Comunista)

•

Ministr, tajemník prezidentského úřadu: Miguel Toma

10/37



Uruguay

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních OSN, Organizace amerických států, Latinskoamerická integrační asociace (ALADI), Společný jihoamerický trh (MERCOSUR), Skupina Rio, MMF, WTO, Světová zdravotnická organizace, Světová organizace práce, FAO, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, Světová poštovní unie, Interpol a další. Uruguay byla v roce 2004 zvolena předsednickou zemí CICTE - Meziamerického výboru proti terorismu. Bývalý uruguayský ministr zahraničních věcí D. Opertti byl v říjnu 2004 zvolen generálním sekretářem ALADI. Naopak kandidatura uruguayského velvyslance Carlose Péreze del Castillo na GT WTO, prezentovaná v průběhu roku 2004, neuspěla. Pérez del Castillo se však dostal až do finále volby, kde nakonec uspěl Francouz P. Lamy.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Uruguay jako člen MERCOSUR má v rámci tohoto seskupení uzavřeny následující dohody: „Rose Garden Agreement“, neboli dohoda 4+1 - dohoda s USA podepsaná v roce 1991 ve Washingtonu Dohoda o spolupráci s ALADI, podepsána v Montevideu v roce 1991, obsahuje dalších zhruba 20 doplňujících protokolů Dohoda o interinstitucionální spolupráci mezi MERCOSUR a EU, podepsaná v Santiagu de Chile v roce 1992 Dohoda o technické kooperaci s BID, podepsaná v Hamburku v roce 1993 Dohoda o ekonomické spolupráci mezi MERCOSUR a Bolívií, podepsána v roce 1995 v Punta del Este, platnost od února 1997 Dohoda o interregionální spolupráci s členy EU, podepsána v Madridu v roce 1995 Dohoda o vzájemném poskytování leteckých služeb, uzavřená mezi Uruguayí a ostatními členskými zeměmi MERCOSUR + Bolívií a Chile v brazilské Fortaleze v roce 1996 Dohoda o obchodě a investicích s MCCA, podepsaná v Santiagu de Chile v roce 1998 Dohoda o kooperaci v oblasti obchodu a investic s Kanadou, podepsaná v roce 1998 v Buenos Aires Dohoda o vytvoření zóny volného obchodu mezi státy MERCOSUR a Andským společenstvím, podepsána v Montevideu v prosinci 2003 Dohoda o automobilové politice MERCOSURu na léta 2001–2006, podepsaná v roce 2000 ve Florianópolis Dohoda o ekonomické komplementaci mezi Uruguayí a Mexikem, 2003 Dohoda o vstupu Uruguaye do Andské rozvojové korporace, podepsaná v Montevideu v prosinci 2001. Dohoda o ochraně investic s USA, 2005 Dohoda o volném nebi s EU, listopad 2006 Rámcová dohoda o obchodu a investicích s USA, leden 2007

11/37



Uruguay

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů (podepsána 15. 9. 1993, v platnost vstoupila dnem 7. 7. 1994) Kulturní dohoda (podepsána v září 1994, platná od 27. 6. 1997) Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele národních cestovních pasů (podepsána 30. 6. 1999, platná od 9. 11. 1999) Další bilaterální dohody ekonomicko-obchodního charakteru viz bod 7.1.

12/37



Uruguay

4. Ekonomická charakteristika země Uruguayská ekonomika je poměrně malá, rozvíjí se však v podmínkách politické stability, tržního hospodářství a otevřené investiční politiky. V mnoha oblastech je stále silná přítomnost paternalistického státního sektoru se silnou monopolizační tendencí. Země má dostatečný hydroenergetický potenciál, příznivé klimatické podmínky a úrodnou půdu. Pro nedostatek surovin nemá příliš významný průmysl, převažuje spíše sektor primárního zpracování zemědělských surovin a jejich následný vývoz, důležitý je i sektor služeb a cestovního ruchu. Jedná se o otevřenou ekonomiku s vysokým podílem zahraničního obchodu na tvorbě HDP. Nezbytným předpokladem jejího úspěšného vývoje je proto politicko - ekonomická stabilita Argentiny a Brazílie, bez níž je schopnost Uruguaye těžit ze své výhodné obchodní polohy výrazně omezena. Klíčovým faktorem, zásadně ovlivňujícím většinu oblastí hospodářského života, bylo vytvoření regionálního ekonomického bloku Mercosur v roce 1991, který má v Montevideu administrativní sídlo. V poslední době se však Uruguay, poučena přílišnou závislostí na těchto trzích, snaží diverzifikovat své vnější ekonomické vztahy i na USA, země EU, Indii, Čínu aj.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Z ekonomického hlediska se díky příznivé konjunktuře počáteční chyby a přehmaty nové vlády v roce 2006 na vývoji hospodářství země příliš neprojevily. Úspěchem ministra financí D. Astoriho bylo v prosinci 2005 schválení návrhu státního rozpočtu na období 2006–2010 hlasy vládní koalice Frente Amplio. Rozpočet počítal s reálným růstem výdajů o 30 %. Nejvíce mají růst výdaje na investice (46 %), na platy státních úředníků o 28 %. Největší „přídavek“ prostředků v absolutním vyjádření získalo ministerstvo zdravotnictví (1,37 mld. USD), vnitra (1,34 mld. USD) a dopravy a veřejných prací (1,04 mld. USD.) Zákon začal platit od 1. ledna 2006. V prvním čtvrtletí roku 2007 trval kvantitativní i kvalitativní růst uruguayské ekonomiky jako celku. Nadále se zvyšoval růst HDP (odhad na celý rok 2007 činil 5,5 % růst), inflace se držela ve stanovených mantinelech (v rozmezí 5 - 7 %), snížila se nezaměstnanost (9,4 %), pokračoval růst vývozů (19 %), i dovozů (16 %). Měna zůstala stabilní. Zvýšily se devizové rezervy na maxima dosahovaná před finanční krizí, stoupala mezinárodní bonita země. Vláda zatím bez většího odporu opozice pokračovala v naplňování svých programových cílů. Dobrá ekonomická situace uvolnila vládě ruce k provedení řady strukturálních změn, které již byly v roce 2006 odstartovány - daňová reforma byla schválena koncem roku 2006. Vstoupila v platnost počínaje dnem 1. 7.. Jedná se v ní hlavně o nový způsob placení daně z příjmu fyzických osob. Došlo ke snížení hodnoty DPH, a to z 23 % na 22 % a ze 14 % na 10 %. Byla odstraněna 3 %ní daň COFIS, kterou byly zatíženy některé produkty. Zavedení nové daňové reformy vyvolalo otevřenou diskusi mezi ekonomickými, sociálními činiteli a obyvatelstvem. Během prvních hodin platnosti nové daňové struktury bylo vidět všeobecný pohyb při změně cen směrem dolů. Na druhé straně některé výrobky a služby byly od 1.7. zatíženy DPH (např. zdravotnictví, pitná voda a hromadná doprava). Ve druhém čtvrtletí se nadále zvyšoval růst HDP (odhad na celý rok 2007 se oproti 1. čtvrtletí nezměnil), poněkud se kvůli záplavám zvýšily ceny zeleniny, což vyhnalo inflaci trochu nad stanovené mantinely (v rozmezí 5 - 7 %), snížila se nezaměstnanost (9,1 %), pokračoval růst vývozů (19 %), i dovozů (16 %). Rostly zahraniční investice. V červenci vzrostly ceny o 0,83 %. Nejvyšší nárůst cen se zaznamenal v oblasti zeleniny - 101 %, tabáku - 19 %, pohonných hmot - 14 % a zpracovaných potravin - 10 %. Centrální Banka Uruguaye oficiálně prohlásila, že se nesplní vyhlášený cíl roční inflace kolem 6,5 %. I když neodhadovali přesné číslo, ředitel Centrální banky vyhlásil, že roční inflace může být mezi 6,5 % a 9,03 %. Cena mezibankovního USD padla o 0,85 % a v průběhu dvou dní padla o 35 setin. Za poslední dva roky to byl největší pád měny. Hodnota nezaměstnanosti za celou zemi stoupla v červenci o 1% a umístila se na 9,7 % z hospodářsky aktivního obyvatelstva, což znamená, že 156.318 osob bylo nezaměstnaných. V říjnu 2007 vláda schválila nová opatření na zabránění stoupání inflace na dvouciferné číslo. Přijatá opatření - snížení poplatku na zdravotnictví, veřejných sazeb, ceny pohonných hmot a jízdného MHD měla v říjnu očekávaný efekt a po 11 měsících nárůstu index spotřebních cen poklesl o 0,23 %. Pokles cen způsobil, že akumulovaná hodnota inflace dosáhla 8,42 %. Centrální banka na zabránění inflačních rizik dvakrát zvedla roční úrokovou sazbu (mezibankovní) poprvé z 5 % na 7 % a podruhé na 7,5 %. Do praxe uvedla dva mechanismy na usnadnění správy hotovosti v bankách. Od 1. listopadu se výpočet krytí místní měny vypracovává na základě průměru registrovaného v předcházejícím měsíci. Kromě toho se velké směnárenské operace účtují 48 hodin po jejich uskutečnění. Toto umožní oddělit trh

13/37



Uruguay

směnárenský od trhu peněžního. Nezaměstnanost za období 1.-10.07 se umístila na 9 %. V listopadu 2007 poklesl index spotřebních cen o 0,23 %. Oborem, který měl největší vliv na tento pokles byla doprava a komunice (-1,07 %), což vyplynulo z dotování cen městské dopravy. Druhým oborem byly potraviny a nápoje, kde měl největší vliv pokles cen zeleniny (-7,91 %). Za rok 2007 dosáhla inflace hodnoty 8,5 %.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let 2003 2004 2005 HDP

(mil. USD)

11177

růst HDP (% v UYU)

13216

16619

2006 19317

2007 23094

+2,5

12,3

+6,6

+7,0

+7,4

Vývoz FOB

(mil. USD)

2205,9

2918,2

3404,5

3952,5

4496,0

Dovoz

(mil. USD)

2190,4

3113,6

3878,7

4769,2

5261,4

Saldo

(mil. USD)

+15,5

-195,4

-474,2

-816,6

-765,4

29,34

25,5

24,25

24,35

21,69

32,84

36,67

34,05

29,80

29,80

31,57

13,9

12,2

7,1

7,0

7,5

7,5

25,94

10,19

7,59

4,90

6,38

8,5

19,8

16,9

13,1

12,2

9,8

8,2

Směn. kurz (UYU/ USD) Směn. kurz (UYUEUR) Prům. úrok.míra (%) míra inflace (%) nezaměstnanost (%)

Pramen: Banco Central del Uruguay, statistický bulletin

Sektor Zemědělství a rybolov Zpracovatelský průmysl Energetika Stavebnictví

Struktura tvorby HDP v roce 2006 Změna 2007/2006(%) Podíl na HDP v roce 2007 (%) +2,8

15,5

+8,0

18,7

+11,4

3,5

+2,5

2,5

Obchod, poskytování stravovaní a ubytování

+10,9

12,8

Doprava a spoje

+12,3

13,8

+5,6

33,2

7,4

100,0

Ostatní (bankovnictví, obchodní a komunální služby) Celkem růst HDP Pramen: Národní statistický institut

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory V roce 2007 se průmyslová výroba podílela na tvorbě HDP 24,7 %, z toho zpracovatelský průmysl tvořil 18,7 %, stavebnictví 2,5 % a energetika 3,5%. Nosným sektorem uruguayského průmyslu je potravinářství - zpracování hovězího, skopového a rybího masa, produkce mléka a mléčných výrobků, mouky, olejů, medu. Význam pro uruguayské hospodářství

14/37



Uruguay

má dále výroba cementu, papírenský průmysl, zpracování tabáku, produkce chemických výrobků, nápojů, porcelánu, textilní, kožedělný a obuvnický průmysl. Nově též dřevozpracující průmysl. V roce 2007 byla ukončena výstavba finské celulózky Botnia ve Fray Bentos (investice v objemu cca 1,2 mld. USD.) a její provoz byl zahájen 9. 11. 2007. . V tomto odvětví se chystají další 2-3 velké projekty.

4.4. Stavebnictví Ve stavebnictví, které se na tvorbě HDP v roce 2007 podílelo 2,5 procenty, oproti minulému roku došlo k poklesu. Stavební činnost se soustředila především na výstavbu turistických komplexů a zlepšování dopravní infrastruktury (mosty, silnice, mezinárodní letiště Carrasco). Mírně se začíná oživovat i bytová výstavba. Pokles byl způsoben pomalým oživením prací pozastavených od roku 2005 a ukončením výstavby finské celulózky.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství a rybolov se na tvorbě HDP podílely v roce 2007 15,5%. Zemědělská výroba se v posledních letech stala jedním z nejdynamičtěji rostoucím sektorů a tahounem ostatních navazujících sektorů zpracovatelského potravinářského průmyslu a obchodu. Zvýšila se jak rostlinná, tak živočišná výroba. Nosnými zemědělskými obory jsou chov skotu, ovcí a drůbeže, v rostlinné výrobě pěstování rýže, obilovin, brambor, olejnin, ovoce (převažují citrusy a hroznové víno) a zeleniny. Na zemědělskou výrobu navazuje rozsáhlý zpracovatelský průmysl (zpracování masa, vlny a kůží, výroba mléka, sýrů, vína). Vláda obnovuje pěstování cukrové třtiny, která by se měla v budoucnu používat na výrobu etanolu, resp.biopaliv. Zpracované produkty rostlinné a živočišné výroby jsou nosnými vývozními položkami. Jedná se především o vývoz hovězího masa (USA, státy Evropské unie, Rusko, Izrael, Blízký východ, Mexiko), vlny, kůží, mléka apod. Uruguay vystupuje na mezinárodních fórech s aktivní politikou v oblasti agrárního obchodu. Trvale kritizuje existenci systému státních dotací zemědělských výrobků určených na export v rozvinutých evropských zemích.

4.6. Služby Služby se na tvorbě HDP podílely celkem 59,8 %. Největší podíl měly bankovní a finanční služby pro podniky, dále služby v oblasti nemovitostí, v obchodu, ubytování a stravování. Významným oborem vždy byly služby bankovního a obchodního charakteru. Uruguay byla často označována jako „Švýcarsko Jižní Ameriky“ především díky bezpečnosti a vysoké úrovni poskytovaných bankovních služeb. Své úspory si do uruguayských bank ukládali i občané sousedních států. Tento trend byl však v posledním období výrazně zpochybněn, neboť bankovní sektor vykazoval i v roce 2006 známky stagnace. To mělo za následek malý nárůst úspor uložených v místních bankách. Důležitou oblastí z hlediska tvorby HDP jsou i služby spojené s cestovním ruchem. Každoročně je přímořské letovisko Punta del Este v letní sezóně (prosinec - březen) zaplavováno turisty z Argentiny, Brazílie, ale i z evropských zemí. V roce 2007 došlo pouze k mírnému nárůstu příjmů z cestovního ruchu, což bylo způsobeno blokádami hranice s Argentinou argentinskými ekologisty (kvůli výstavbě celulózky ve Fray Bentos) a odlivemargentinských turistů. Uruguay však začali objevovat i Brazilci, Chilané a Evropané. V roce 2007 pokračoval nový trend tzv. „cruiserové" turistiky, která přivedla do Uruguaye několik tisíc vysoce bonitních návštěvníků.

15/37



Uruguay

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava: a) silniční V Uruguayi je v současné době více než 50.000 km silnic, jen malá část je však se zpevněným povrchem (kolem 10 %). Na některých komunikacích je vybíráno mýtné, pohybující se v současné době na úrovni 2–4 USD pro osobní automobily. Kvalita silnic je na relativně přijatelné úrovni, varující je značná nehodovost. Autobusová doprava je na solidní úrovni, města ve vnitrozemí mají dobré spojení s hlavním městem. V městské hromadné dopravě neexistují jízdní řády, přesto však je doprava plynulá a pravidelná. I když v Montevideu není metro a veškerá přeprava osob je zajišťována autobusy a vozy taxislužby, nevytvářejí se ani v dopravní špičce zácpy, typické pro řadu evropských, amerických a asijských velkoměst.

b) železniční Železniční doprava není v zemi příliš rozšířena. Téměř polovina stávajících tratí se nepoužívá. V současné době existuje v Uruguayi necelých 3 000 km tratí a kolem 40 železničních stanic. Železnice jsou spravovány státní společností A.F.E. Železniční doprava je v Uruguayi využívána především při přepravě kamene, kulatiny, rýže, cementu a některých dalších tradičních zemědělských produktů určených na export z vnitrozemí do přístavů. Pokud jde o osobní přepravu, denně je vypravován pouze omezený počet osobních vlaků do nepříliš vzdálených příměstských oblastí v okolí hlavního města. Zlepšení infrastruktury v oblasti nákladní železniční dopravy patří nadále k investičním prioritám, vláda má na oživení železnic mimořádný zájem. Uvažuje se o výměně kolejového svršku, elektrických zařízení a vozového parku. Velké šance v tomto odvětví mají čeští dodavatelé.

c) lodní Lodní doprava využívá přes 1 600 km říčních a pobřežních cest. K důležitým přístavům patří zejména Montevideo, Colonia, Fray Bentos, Carmelo, Nueva Palmira a La Paloma. Lodní doprava je řízena společností ANP. Přístavem v Montevideu prošlo v loňském roce přes 800 000 cestujících, v Colonii téměř dvojnásobek. Z hlediska objemu nákladu bylo nejvytíženějším přístavem Montevideo, následují Nueva Palmira a Fray Bentos. V zemích Mercosur je k dispozici k využití více než 3 500 km vodních cest. Přeprava zboží výrazně roste. Před 15 lety bylo ročně přepraveno max. 100 tisíc tun, dnes se již jedná o miliony tun. Přepravu obstarávají výhradně soukromé společnosti. Údržba vodních cest je v rukou jednotlivých států a je jimi dost zanedbávána. Přístav v hlavním městě potřebuje nutné investiční zásahy. Nemohou v něm kotvit větší zámořské lodě, neboť stávající maximální možná hloubka ponoru není dostatečná. Vyhloubení koryta řeky La Plata v okolí přístavu si vyžádá proinvestovat částku zhruba 35 mil. USD. Zájem o provedení potřebných prací již projevily italské,americké a čínské firmy. Rekonstrukce čekají i přístavy v La Paloma a Fray Bentos, odkud by měly vyplouvat lodi z nově postavených továren na výrobu celulózy. d) letecká Nejvýznamnější mezinárodní letiště je v Montevideu, dále jsou pro mezinárodní dopravu využívána letiště v Punta del Este a Durazno. Koncem června vláda podepsala svoji první privatizaci státní letecké společnosti PLUNA s koncernem Leadgate Investment Corp. , která bude vlatnit 75% akcí společnosti. Na mezinárodním letišti Montevideo-Carrasco bylo v roce 2006 odbaveno zhruba 900 000 cestujících, z toho více než polovina na mezinárodních tratích. Dalšími významnými letišti podle počtu odbavených cestujících jsou Punta del Este, Rivera a Durazno. Největší část nákladu, odbavená na mezinárodním letišti v Carrascu, směřovala do Severní Ameriky (více než třetina), dále do Jižní Ameriky a Evropy.

16/37



Uruguay

V roce 2006 noví soukromí vlastníci letiště Carrasco realizovali řadu dalších modernizačních prací terminál, přistávací dráha, v plánu je celková rekonstrukce hlavní haly letiště, která byla zahájena v roce 2007.

Energetika: Energetická politika v Uruguayi v posledním desetiletí neznamenala žádnou převratnou změnu. Poslední důležitější zprávou v této oblasti byla částečná demonopolizace v oblasti výroby energetické energie, kdy v roce 1994 bylo povoleno za vlády liberálního prezidenta A. Lacalleho vyrábět el. energii i jinými subjekty než státní firmou UTE. Této možnosti však zatím není příliš využíváno, neboť stát si stále ponechal stoprocentní monopol v oblasti přenosu a distribuce a tarifní a výkupní politikou případné výrobce limituje. Rovněž v petrochemickém průmyslu přetrvává v rafinaci a distribuci monopol státní společnosti ANCAP, který nerozbilo ani neúspěšné referendum o privatizaci vyhlášené v roce 2003 vládou prezidenta Batlleho. Jedinou výjimkou soukromé resp. zahraniční účasti na energetickém trhu se tak stala pouze finská firma Botnia, která vystavěla ve městě Fray Bentos celulózku za cca 1,5 mld. USD. Vzhledem k plánovanému objemu výroby, která byla zahájena koncem roku 2007 a nedůvěře zahraničního investora v nepřetržité zajištění dodávek el. energie ze strany UTE , zahájila Botnia výstavbu vlastní tepelné generační jednotky na bázi spalování biomasy z dřevěného odpadu o výkonu cca 250 MW. Kromě bohatých hydroenergetických zdrojů je Uruguay čistým dovozcem ropy a jejích derivátů, na jejím území se zatím nevyskytovala ani využitelná ložiska přírodního plynu. Ropa je dovážena především z Ruska a afrických států. Vzhledem k rostoucím světovým cenám ropy a paliv a značné závislosti uruguayské ekonomiky na ropných trzích, však nová vláda hodlá tuto situaci radikálně změnit. Již od prvních dnů Vázquezovy vlády jsou vedena intenzivní jednání s Venezuelou a v rámci energetické politiky MERCOSUR. Během návštěvy venezuelského prezidenta H. Cháveze v Uruguayi v srpnu 2005 byla venezuelskou stranou nabídnuta Uruguayi spoluúčast na těžbě ropy z bohatého ložiska v povodí Orinoco. Pro Uruguay by se jednalo o zajištění pokrytí veškeré domácí poptávky lacinou venezuelskou ropou (barel o 10 USD lacinější) na 25 let. Ropa by se měla zpracovávat v Uruguayi v nové rafinérii postavené v La Teja, kterou hodlá Venezuela profinancovat (600–1000 mil. USD). Na toto téma již byla zahájena i jednání techniků monopolních petrochemických společností obou zemí. Padl i návrh na budoucí kapitálovou účast venezuelského ropného gigantu PVDSA v ANCAPu, z toho návrhu se část už realizovala. Co se týče přírodního plynu, Uruguay nechce být příliš závislá na dovozech z Argentiny, která mění smluvní podmínky historického kontraktu na dodávky této suroviny. Navíc vztahy s Argentinou jsou v poslední době vážně narušeny sporem o výstavbu celulózek v pohraničí. Prezident Vázquez proto v říjnu minulého roku s velkou radostí přijal zprávu německých vědců, kteří tvrdí, že poblíž východního atlantického pobřeží Uruguaye se v teritoriálních vodách nachází velké naleziště plynu. O dalších průzkumech a zahájení těžebních prací jedná ANCAP s brazilskou společností Petrobras, v úvodní fázi se počítá s investicí cca 80 mil. USD. Uruguay má rovněž zájem zapojit se do tzv. jihoamerického energetického prstence na dodávky plynu z Peru a Bolívie v rámci energetické politiky MERCOSUR. Výroba, distribuce a dodávky elektrické energie jsou v Uruguayi spravovány státní společností UTE Administración Nacional de Usinas y Transmisiones Eléctricas (založena v roce 1912), která má téměř neomezený monopol na celém území republiky (viz výše). Zaměstnává okolo 7000 pracovníků, v roce 2006 fakturovala okolo 900 mil. USD. Elektrickou energií je vybaveno téměř 95 % z více jak 1 mil. uruguayských domácností. V roce 2006 bylo v Uruguayi vyrobeno až 6500 GWh el. energie (včetně argentinského podílu Salto Grande) a 2000 GW se dovezlo z Argentiny a Brazílie. Na vodní elektrárny připadá v závislosti na stavu řek v průměru 75 – 90% výroby elektrické energie, zbytek je generován v elektrárnách tepelných (Battle y Ordoňez, Tablada a Maldonado) a 50 malých dieselových zařízeních. Nejvýznamnějšími vodními elektrárnami jsou binacionální kaskády Salto Grande na řece Uruguay (50 % celk. výroby, 14 turbin) a další 3 elektrárny na řece Río Negro: Palmar (3 turbiny), Baygorría a Gabriel Terra. Do budoucna se neuvažuje o výstavbě atomové elektrárny, v zemi zatím nejsou podmínky pro masovější využití alternativních zdrojů energie (sluneční, větrné - malý projekt existuje pouze v dep. Cerro Largo, začíná se s biomasou apod.). Rostoucí spotřeba elektrické energie (zhruba 5 % ročně) a končící platnost některých kontraktů na dodávky elektrické energie z Argentiny v roce 2004 vedly státní energetickou společnost UTE k přijetí rozhodnutí o výstavbě nové elektrárny na přírodní plyn (kombinovaný cyklus) o výkonu 350–400 MW v hodnotě cca 160 mil. USD. Elektrárna měla zpracovávat přírodní plyn z Argentiny a měla být umístěna v regionu (departamento) San José poblíž přípojky na plynovod Cruz del Sur v lokalitě Punta del Tigre.

17/37



Uruguay

Záložním zdrojem měla být nafta. V důsledku vážné energetické krize vyhlásila vláda v roce 2005 Národní plán úspor elektrické energie, který formou řady administrativních omezil spotřebu elektrické energie o 5 – 10 % bez omezení spotřeby výrobních podniků. Pravidlem se již stalo vyhlašování letního času. Veřejnou soutěž na výstavbu elektrárny potvrdilo i nové vedení UTE poč. roku 2005, poté však v důsledku krize vyhlásila jiný urychlený tendr na nákup 4 tepelných generátorů za 100 mil. USD (celkem 200 MW), který vyhrála americká společnost General Electric. Jako palivo je používána nafta a přírodní plyn. I z důvodu sporů s Argentinou pak koncem roku 2005 vláda definitivně zrušila výběrové řízení na elektrárnu 400 MW. Jak jsme již uvedli v této chvíli není jasně definováno, jak bude v dlouhodobějším horizontu zajištěno dostatečné zásobování elektrickou energií. Kromě menších investic je mj. variantou řešení modernizace a zvýšení kapacit stávajících vodních elektráren, o tyto projekty se zajímají i čeští dodavatelé energetických zařízení.

Telekomunikace: Telefonní síť je spravována státní společností ANTEL. Telefonní síť je poněkud přetížená, přes určitý kvalitativní posun není její úroveň uspokojivá. V uplynulých letech proběhla digitalizace celé telefonní sítě, zlepšily se částečně i služby internetu. Privatizace státního podniku pro telekomunikace ANTEL byla zařazena do návrhu rozpočtu už na rok 2002, prozatím však k ní nedošlo. ANTEL drží v současné době monopol na místní, meziměstské i mezinárodní hovory, což se projevuje v neúměrně vysokých cenách hovorů. O vytvoření konkurenčního prostředí vstupem cizího kapitálu se uvažuje pouze v oblasti mezinárodních hovorů. Sekce provozující místní hovory privatizována prozatím nebude. Alternativní návrh předpokládá také privatizaci sítě mobilních telefonů - ANCEL. Termín privatizace a rozsah balíku akcií ANTELu a ANCELu, které budou do zahraničí prodány, nejsou doposud známy. V zemi existují 4 celoplošné televizní stanice (Monte Carlo, Sodre, Saeta a Teledoce) a řada regionálních stanic. V poslední době se značným tempem rozvíjí kabelová televize, k hlavním poskytovatelům patří firmy TCC, Multiseňal, Montecable a Nuevo Siglo. Na rozhlasovém vysílání se podílí přes 100 vysílacích stanic. V posledních letech se značně zvýšil počet mobilních telefonů. Stejně tak se rozšířil i počet domácností s telefonem, přibližně každá druhá rodina má telefonní přístroj. V roce 2004 vstoupila na místní trh španělská Telefónica, která ovládla místního operátora MOVICOM. V roce 2006 vstoupil na trh další operátor - společnost CTI.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc V posledních letech nebyla Uruguay i přes hlubokou ekonomickou krizi příjemcem rozsáhlejší rozvojové pomoci. Země má v rámci kontinentu nejnižší procento chudoby, patrně nejrozvinutější síť sociálního zabezpečení, relativně dobrou úroveň zdravotní péče, minimální negramotnost, rozvinutou infrastrukturu apod. Obdržená rozvojová pomoc, která úhrnem v roce 2006 představovala max. cca 60 mil. EUR, pocházela především z Itálie, Španělska a EU. Rozvojová pomoc EU (na léta 2001–2006 schválena ve výši 18,6 mil. EUR) byla poskytována především do sektoru malých a středních podniků především v odvětví zemědělství a služeb s důrazem na posílení jejich exportní výkonnosti (téměř polovina). Více jak 30 % pomoci směřuje do projektů na modernizaci státu (především systém výběru daní, legislativní činnost Parlamentu), 13 % je zaměřeno na sociální oblast (výstavba sociálního bydlení), projekty na vytváření nových pracovní míst, rekvalifikační programy atp. Zatím neschválená rozvojová pomoc na léta 2007–2013 zachovává pro Uruguay vzhledem k jejímu bezproblémovému čerpání zhruba stejnou výši finančních prostředků. Uruguay z výše uvedeného důvodu nedávné ekonomické krize není poskytovatelem rozvojové pomoci, výjimečně poskytuje omezenou humanitární pomoc, například při živelných pohromách.

18/37



Uruguay

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Struktura/Rok

Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo (posledních 5 let) v mil. UYU 2003 2004 2005 2006

2007

Příjmy (mil. UYP)

67685

81989

88706

102019

115260

Výdaje (mil.UYP)

82132

91364

95405

106728

124232

-14447

-9375

-6699

-4709

-8972

Saldo (mil. UYP)

Pramen: Banco Central del Uruguay, statistický bulletin Jak je patrné z tabulky, v roce 2006 došlo k výraznému zlepšení státních financí, především zvýšeným výběrem daní a cel v důsledku oživení výroby a obchodu. Přetrvávající nerovnováha mezi výdajovou a příjmovou stránkou státního rozpočtu je způsobena vysokými náklady na splátky úroků ze zahraničního dluhu. Před započtením těchto splátek byl rozpočet dokonce v přebytku + 4,3 %. Tento ukazatel velice bedlivě sleduje MMF při rozhodování o odložení splátek již poskytnutých či uvolnění nových úvěrů. Pro rok 2006 např. požadoval 4,0 %.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance, devizové rezervy za posledních 5 let (v mil. USD) 2003 2004 2005 2006

2007

Běžný účet platební bilance

381,9

-55,8

42,5

-87,9

-185,7

Kapitálový účet plat.bilance

-280,4

426,3

66,8

524,3

1225,0

Oprávky

-2 429,6

1 009,7

345,0

183,9

-33,9

Saldo

-2 328,0

1 380,2

454,3

620,3

1005,4

683

2 087

2512

3078

4112

Devizové rezervy CB

Pramen: Banco Central del Uruguay, statistický bulletin Platební bilance skončila v roce 2007 v aktivu. Deficit na straně běžného účtu byl překonán přebytkem na účtu kapitálovém. Devizové rezervy netto centrální banky (Banco Central del Uruguay) narostly o více jak 1 mld. USD a dosáhly ke konci roku 2007 více jak 4mld. USD.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Státní zahraniční dluh za posledních 5 let (v mil. USD) 2003 2004 2005 2006

2007

Veřejní veřitelé

5623

5714

5 524

2 682

2 689

Soukromí věřitelé

6540

7 434

8 398

11008

13617

19/37



Uruguay

Celkem

12 163

13 335

13 944

13 690

16306

Pramen: Banco Central del Uruguay, statistický bulletin Ukazatel zahraničního zadlužení zaznamenal za rok 2007 se udržel na stejné úrovni jako předcházející rok. Již od roku 2006 došlo ke změně struktury dluhu ve prospěch soukromých věřitelů, kdy vláda splatila více jak 2 mld. vysoce úročeného dluhu u MMF a SB. Zadlužení také vhledem k vysokému ek. růstu činilo již jen okolo necelých 71 % HDP (před dvěma roky to ještě bylo 110 % HDP). Přibližně 70 % dluhu je vedeno v amerických dolarech, 16 % ve zvláštních právech čerpání SDR, zbytek v domácí měně, japonských jenech a eurech.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Uruguayské peso je volně směnitelné bez jakýchkoli omezení. Neexistují žádná omezení na vývoz či dovoz deviz a valut. Emisní bankou je Banco Central del Uruguay.

přehled nejdůležitějších finančních institucí: 1) Státní banky: •

Banco Central del Uruguay - BCU (emisní banka)

•

Banco de la República Oriental del Uruguay - BROU (veřejnoprávní banka)

•

Banco Hipotecario de Uruguay (BHU) - státní komerční banka

•

Banco de Previsión Social (penzijní banka)

2) Soukromé banky •

ABN AMRO Bank

•

American Express Bank

•

Banco Centro Hispano

•

Banco de la Nación Argentina

•

Banco Itaú (převzala Bank Boston)

•

Banco Exterior

•

Banco Interamericano de Desarrollo

•

BBVA

•

Citibank

•

Discount Bank

•

Lloyd´s Bank

•

Nuevo Banco Comercial

•

Banco Santander

•

Banco Credit Agricole (ACAC )

Během roku 2006 již byla v podstatě téměř dokončena sanace bankovního sektoru. Podle zákona o posílení bankovního systému mohou občané, kteří mají pohledávky u bývalých bank, zkrachovalých v roce 2003, reklamovat své nároky ve stanovených lhůtách. Většina klientů si však s bankami renegociovala své pohledávky převodem na nové účty. Další „nájezd" na likviditu bank se tak nekonal. Soukromé banky již dostatečně zajistily své bilance a opět, i když zatím relativně opatrně, rozšiřují svoji nabídku úvěrových služeb. V únoru 2006 však na jednu z největších uruguayských finančních institucí družstevní záložnu COFAC byla uvalena pro neplnění koeficientu bonity Centrální bankou nucená správa. V průběhu ledna činil odliv depozit již 15 mil. USD. Situaci se však podařilo rychle uklidnit, v březnu venezuelská banka BANDES složila zálohu ve výši 10 mil. USD k nákupu kontrolního balíku jejích akcií. Celá operace byla uzavřena v říjnu 2006 převzetím COFAC Bandesem.

3) Družstevní spořitelní banky •

BANDES

20/37



Uruguay

•

FUCAC

•

CACDU

•

FUCEREP

•

FAE

•

CAYCU

•

CAOFA

4) Pojišťovny •

BSE (Banco de Seguros del Estado)

•

MAFRE

•

Porto Seguro

•

Real Seguros

5.5. Daňový systém Daňový systém byl v Uruguayi velice komplikovaný a jbyl neustálým zdrojem kritiky odborníků MMF.. 1. 7. 2007 vstoupila v platnost daňová reforma , zrušilo se15 daní a snížíla se základní daň DPH z 23 na 22 % a minimální ze 14 na 10 %. Národní daňové ředitelství (DGI) zároveň v poslední době zvyšuje kontrolu a efektivitu výběru daní. Výběr daní tak v průběhu roku 2006 meziročně opět narostl o téměř 20 %.

Nejdůležitější doposud platné daně jsou: 1. Daň ze zisku - Impuesto de Renta Industrial y Comercial (IRIC) Zatěžuje podnikatelskou a výrobní činnost, je obdobou naší daně ze zisku právnických osob. Je přímou daní, stanovenou ve výši 30 % - zrušena k 30. 6. a nahrazena daní Impuesto de Rentas de las Actividades Económicas (IRAE) od 1. 7. 2007 ve výši 25 %.

2. Daň z přidané hodnoty - Impuesto al Valor Agregado (IVA) Obdoba DPH v ČR. Jsou jí zatíženy prakticky veškeré služby a zboží, osvobozeny jsou pouze některé základní potraviny, tiskoviny a knihy. Používají se dvě základní sazby IVA: •

22 % - služby, spotřební zboží, většina čistících prostředků, některé potraviny

•

10% - vybrané potraviny (např. káva, mouka, olej, cukr, čaj, máslo apod.), pohonné hmoty a pozemní doprava.

Vzhledem k tomu, že 23 % sazba IVA byla nejvyšší na americkém kontinentě, záměrem vlády bylo její snížení. Tento krok se však nepodařilo ve volebním v roce 2004 realizovat, neboť to nedovolovala situace ve vývoji státních financí. Naopak dříve nezdaněné PHM a pozemní doprava byly zařazeny do 10% daňové sazby.

3. Zvláštní vnitřní daň - Impuesto Específico Interno (IMESI). Sazby IMESI, která je obdobou spotřební daně v ČR, se liší v závislosti na druhu zboží či služeb. Podléhají ji např: •

alkohol. nápoje na bázi cukr. třtiny - 85 %

•

tabákové výrobky - 70 %

•

maziva - 15–35 %

•

automobily, motocykly - 25-30 %, naftové 60% od října 2006

•

pivo - 27 %

•

víno, vermouth - 23 %

•

voda, soda - 22 %

21/37



Uruguay

•

kosmetika - 20 %

•

alkoholické nápoje - 11 %

•

elektrická energie - 10 %

•

nealkoholické nápoje - 10 %

•

pohonné hmoty - sazby různé podle typu

Z dalších daní je možné zmínit: •

SEG - daň, kterou platí pojišťovací ústavy z poskytování služeb - sazby různé

•

IMESA - daň z převodu zemědělského majetku a produktů (1,5–2,5 %)

•

ICOME - daň vybíraná při operacích s valutami, max. možná výše jsou 2 % z celkové směněné částky

•

REM - daň vybíraná při veřejných dražbách movitého majetku (0,2 % z ceny dané věci)

•

PAT - dědická daň, sazby různé podle druhu zděděného majetku

•

IMABA - daň z poskytování bankovních služeb - zrušena k 30. 6.

•

ICSA - daň při vytvoření akciové společnosti - 1 % ze základního kapitálu

•

FIS - daň na fond hygienické inspekce - 1 % z vývozní ceny FOB nebo prodejní ceny na domácím trhu (týká se masa, drůbeže)

•

IRA - daň ze zemědělské činnosti - zrušena k 30. 6.

•

IRP - daň z příjmu - zrušena k 30. 6. a nahrazena

•

IRPF - daní z příjmů fyzických osob (progresivní daň) od 1. 7. 2007

Při dovozu zboží do Uruguaye musí místní importéři zaplatit daň z přidané hodnoty (IVA) ve výši 22% hodnoty zboží a navíc 5%-ní nevratnou zálohu na daň ze zisku (nižší zisk ze zahraničně obchodní činnosti se nepředpokládá). Po realizace prodeje pak v určeném období doplatí zbývajících 25 % daně ze zisku (IRAE).

22/37



Uruguay

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Zahraniční obchod Uruguaye (v mil. USD) 2003 2004 2005

2006

2007

vývoz FOB

2 232,2

2 970,1

3.404,5

3952,5

4496,1

dovoz CIF

1 762,5

2 442,6

3 878,9

4769,2

5656,8

obrat

3 994,7

5 412,7

7 283,4

8721,7

10152,9

saldo

+469,8

+527,5

-473,9

-816,6

-1160,7

Pramen: Ústřední ředitelství celní správy Uruguaye

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Uruguay se ve vývozu zaměřuje především na tři oblasti - země MERCOSUR, kam v roce 2006 především díky vysokým vývozům do Brazílie směřovala téměř čtvrtina exportů - (Brazílie 14,55 %, Argentina 7,54 %, Paraguay 1,47 %); poněkud zaostaly země NAFTA kam putovala šestina vývozů (USA 13,03 %, Mexiko 3,43 %, Kanada 1,18 %) a na země Evropské unie (necelá pětina vývozů) V rámci EU směřovaly vývozy nejvíce do Německa (4,19 %), Španělska (3,03 %), Itálie (2,78 %), Velké Británie (2,53 %), dále do Nizozemska, Francie, Belgie a Švédska. Krom těchto tří stěžejních uskupení, kam se vyváží téměř dvě třetiny celkových uruguayských vývozů, stojí za zmínku ještě trh Ruska (5,63 %)Číny (4,22 %), Chile (4,09)a Venezuely, kam směřovalo 1,93 % uruguayských vývozů. Nejvýznamnější odběratelskou zemí se opět stala Brazílie), která v roce 2006 dovezly z Uruguaye zboží za rekordních 580,62 mil. USD, tj. 14,55 % celkových vývozů. Na druhé místo se propadly s 519,92 mil. USD Spojené státy. Argentina si polepšila na 300,82 mil. USD, přesto zůstala se 7,54 % na třetím místě. Čtvrté místo vůbec poprvé obsadilo Rusko (224,82 mil. USD; 5,63 %), které zaznamenalo obrovský nárůst kvůli vývozů, masa. Pátá se umístila Čína (168,32 mil. USD; 4,22 %), která předstihla Německo (167,08 mil. USD; 4,19 %), následované Chile , Mexikem a Španělskem. V dovozu není diverzifikace tak velká jako u vývozů. Vzhledem k celní unii v rámci MERCOSUR směřovala více jak polovina dováženého zboží do Uruguaye z členských zemí tohoto bloku (Brazílie 20,88%, Argentina 20,15 %, Venezuela 13,88 % a Paraguay 0,59 %). Z Evropské unie dovezla Uruguay necelých 11 % celkových dovozů. Jedná se o mírný pokles podílu, v rámci zemí EU má největší podíl Německo, následované Francií, Itálií, Španělskem, Velkou Británií, Švédskem, Holandskem a Belgií. Ze zemí NAFTA se ze Spojených států amerických dovezlo necelých 8 % zboží, z Mexika téměř 1,38%. Z teritoriálního hlediska dle zemí byla na prvním místě Brazílie s 913,35 mil. USD (20,88 % objemu celkových dovozů) následovaná Argentinou (881,67 mil. USD; 20,15 %), Venezuelou (607,12 mil. USD; 13,88 % - rekordní nárůst kvůli zvýhodněným dovozům venezuelské ropy). Tradičně čtvrtá skončila Čína (350,53 mil. USD, 8,01 %), propadly se USA (330,81 mil. USD., 7,56 %), následované Německem (99 mil. USD, 2,27 %) a Francií. První desítku vývozců do Uruguaye doplňuje Itálie, Chile a Írán.

6.3. Komoditní struktura Hlavní vývozní položkou zůstalo hovězí a skopové maso, jehož podíl prudce vzrostl na téměř 40 % objemu exportu (1.513,43 mil. USD). Vývoz této komodity po získání certifikátu země bez nákazy slintavkou a kulhavkou již trvale roste. Tato komodita se tak opět stala hnacím motorem uruguayské ekonomiky a zdrojem nových pracovních příležitostí. Další významnou položkou ve vývozu byly kůže a kožešiny (343 mil. USD, 8,14 %), mléko a mléčné výrobky (205 mil. USD), rýže (189 mil. USD), vlna, příze a tkaniny (175 mil. USD), ryby a mořské plody (131 mil.). Za zmínku stojí i citrusové plody . Poprvé se objevily i nové netradiční položky, které úhrnem zaznamenaly téměř 10 % celkových vývozů - dřevo, sója a plasty.

23/37



Uruguay

Mezi hlavní dovozní položky patřily v roce 2006 strojírenské výrobky, představující 22 % hodnoty dovozů, chemické výrobky (14 %), dále dopravní prostředky (10 %), ropa a ropné deriváty (9 %), potravinářské zboží (8 %) a kovy (6 %).

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Země je členem Jihoamerického společného trhu (MERCOSUR). Toto ekonomické sdružení je od 1. 1. 1995 deklarováno jako celní unie, v níž členské státy eliminovaly tarifní a netarifní překážky vzájemného obchodu a přijaly společný vnější celní sazebník vůči třetím zemím. Pro dovozy ze zemí mimo MERCOSUR existují tři základní celní sazby: •

6 % - základní potraviny a výrobky, které se v zemi nevyrábějí

•

14 % - polotovary

•

20 % - hotové výrobky

Uruguay získala koncem roku 2003 na základě tzv. principu asymetrie uvnitř MERCOSUR výjimku ze společného celního tarifu (AEC - Arancel Externo Común) na dovozy zboží pro investiční spotřebu, telekomunikačních a informačních technologií ze třetích zemí do roku 2010. Zvýhodněný tarif činí 2 % oproti dosavadním 6 – 9 %, který nadále platí pro ostatní členské země MERCOSUR. Celní systém je poměrně liberální, nejsou uplatňována speciální celní opatření ani množstevní omezení. Výjimku tvoří pouze antidumpingová opatření. Naopak existuje řada celních úlev na zboží pro tzv. státní priority a na dovoz vyjmenovaných druhů zboží pro potřeby jednotlivých průmyslových odvětví. Specifický celní systém platí při obchodování v rámci MERCOSUR. Fungování celní unie mezi členskými státy není bez výjimek. Stále existují výrobky, které podléhají při vzájemném obchodování mezi členskými zeměmi celním poplatkům. Jsou vedeny na zvláštním seznamu. Redukci jejich počtu v předem stanovených termínech upravuje tzv. „Adapatační režim“. Nejvýznamnějšími položkami v tomto režimu jsou osobní automobily a cukr. Kromě zmíněného seznamu existuje i seznam zboží vyjmutého ze společného vnějšího celního sazebníku. To znamená, že na v něm zahrnuté položky dovážené z nečlenských zemí MERCOSUR mají členské země stanovena rozdílná cla. K uplatnění celních výhod v rámci sdružení je nutné prokázat původ zboží z některé členské země MERCOSUR. Zboží musí odpovídat požadavkům stanoveným tzv. „Pravidly původu“, které m.j. obsahují vzory certifikátů o původu zboží, seznam organizací oprávněných k udělování certifikátů, sankční systém apod.

Při zahájení dovozního řízení je nutné učinit následující kroky: Dovozce se musí registrovat na finančním úřadě, kde obdrží číslo RUC (Registro Unico de Contribuyente). Musí vyplnit doklad, kterým informuje Celní správu o dovozu (Certificados Prévios Habilitantes) V okamžiku dovozu předkládá dokument DUI (Documento Unico de Importación). Ten je schvalován víceméně automaticky kromě výrobků, jejichž dovoz podléhá fytosanitárnímu řízení, technické analýze apod. Po jeho prověření vzniká povinnost ze strany dovozce uhradit veškerá cla, daně a další poplatky (letištní, přístavní apod.). Celní sazby jsou vybírány na základě Všeobecného celního sazebníku. V oblasti vývozu nejsou ze strany státu žádná omezení. Exportér si musí před zahájením vývozní operace obstarat příslušnou vývozní licenci (tzv. Certificado Habilitante de Exportación), kterou uděluje a registruje Banco de la República Oriental del Uruguay (BROU). Je k tomu zapotřebí poskytnout zmíněné bance následující informace: druh zboží, země určení, množství, cena, kvalita, platební podmínka a způsob přepravy. O vydání licence informuje BROU Národní ředitelství pro cla (Dirección Nacional de Aduana), s nímž výrobce v následné fázi projednává celní záležitosti. Obdobně jako v některých jiných zemích, i v Uruguayi funguje mechanismus vracení daně z přidané hodnoty, případně jiných nepřímých daní, při vývozu zboží. Pokud jde o systém financování vývozů, existuje zde režim, který při splnění určitých podmínek umožňuje exportérovi získat vývozní úvěr za zvýhodněné úrokové sazby.

24/37



Uruguay

6.5. Ochrana domácího trhu Stát má snahu zabránit přílivu takového zboží, kde není znám původ zboží a cena CIF, která je základem pro stanovení cla a daní. Byla vydána celá řada opatření, která zamezují nekontrolovanému dovozu převážně z některých asijských zemí, ale i ze zemí MERCOSURu. Posledními příklady opatření přijatých za účelem ochrany domácího trhu bylo zavedení dovozní přirážky ve výši 3 procenta na spotřební zboží, které platní od června 2001, a jednostranné zvýšení cel na dovozy z Argentiny,. Uruguayská vláda je zavedla v březnu 2002, aby se zabránilo nadměrnému dovozu levného zboží z této země.

6.6. Zóny volného obchodu V současnosti existuje na území Uruguaye 8 zón volného obchodu - 6 soukromých, 1 státní (Nueva Palmira) a 1 smíšená (Colonia). Jde o vnitrostátní celní zóny, které jsou využívány k dlouhodobému uskladnění zboží, předtím než je toto zboží uvolněno pro uruguayský trh nebo pro export. Jejich status upravuje zákon č.15.921 z prosince 1987. Celní úřad (v Uruguayi je jím tzv. Národní ředitelství cel) nemá uvnitř uruguayských zón volného obchodu žádné kompetence, což je rozdílná praxe oproti jiným zemím Latinské Ameriky. Kompetence celního úřadu je omezena pouze na kontrolu vstupu a výstupu zboží. Vlastní kontrolu činnosti jednotlivých zón má na starosti Ministerstvo ekonomie a financí. Na uživatele zón volného obchodu se nevztahuje povinnost platit daň z přidané hodnoty za služby poskytnuté uvnitř zóny. V uruguayských zónách volného obchodu smí být zaměstnán zahraniční personál, počet zahraničních pracovníků však nesmí překročit čtvrtinu celkového počtu zaměstnanců.

Přehled volných zón: státní: •

Zona Franca Nueva Palmira S.A.

smíšená (vlastněná státem, provozována soukromou společností): •

Zona Franca Colonia

soukromé: •

ZONAMERICA S.A. (dříve Zona Franca Montevideo S.A)

•

Zona Franca Florida S.A.

•

Zona Franca Rivera S.A.

•

Zona Franca San José S.A.

•

Zona Franca Libertad S.A.

•

Zona Franca Rio Negro S.A.

25/37



Uruguay

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Obchodní a ekonomickou spolupráci mezi oběma zeměmi upravuje v současné době pouze jedna mezistátní dohoda: •

Dohoda o podpoře a ochraně investic (podepsána 26. 9. 1996, v platnost vstoupila 29. 12. 2000)

Česká strana v současné době vyjednává některé dílčí změny tak, aby byla dohoda v souladu s normativou Evropské unie. Expertní jednání byla zahájena v květnu 2006 a úspěšně ukončena v září 2006 přistoupením uruguayské strany na české pozměňovací návrhy. V dubnu vláda ČR schválila finální návrh Protokolu ke změně DOPI a rozhoduje se o způsobu jejího podepsání. V roce 2003 česká strana z důvodu vstupu do EU vypověděla platnost Obchodní dohody (podepsána 26. 9. 1996, v platnost vstoupila 2. 12. 1998, platnost skončila ke dni 2. 12. 2003). Vedle Dohody o ochraně a podpoře investic jsou mezi subjekty obou států uzavřeny tyto dohody ekonomického charakteru: •

Dohoda o spolupráci LATU a Czech Trade (podepsána při oficiální návštěvě ministra zahraničí ČR Šedivého v Uruguayi v květnu 1998)

•

Dohoda o spolupráci LATU a Hospodářskou komorou ČR (podepsána při oficiální návštěvě ministra zahraničí ČR Šedivého v Uruguayi v květnu 1998)

•

Protokol o vzájemném porozumění (podepsaný v roce 1997 Státní veterinární zprávou ČR a Generálním ředitelstvím služeb chovu zvířat ČR na jedné straně a Generálním ředitelstvím pro rybolov Ministerstva pastevectví, zemědělství a rybolovu Uruguaye na straně druhé).

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (v mil. USD) 2004 2005 2006 2007 2008

2009/I-VII

český vývoz

0,974

1,839

8,871

5,752

4,603

3,253

český dovoz

2,577

3,630

5,768

12,805

19,108

6,030

obrat

3,551

5,690

14,639

18,557

23,711

9,283

saldo

-1,603

-1,791

-3,103

-7,053

-14,505

-2,777

Pramen: MPaOČR Dle statistik MPaO ČR zaujímá Uruguay z hlediska objemu vzájemné obchodní výměny 102. místo. Za významným nárůstem vývozů do Uruguaye v roce 2006 (meziročně o 480%) stojí vývoz zařízení pro investiční celek finské Botnia ve Fray Bentos. Jedná se o součásti vysokotlakého kotle z brněnské firmy Alstom a.s. pro budovaný podnik na zpracování dřeva a výrobu celulózy. V roce 2007 byl podepsán kontrakt na dodávku automatů na odbavování jízdenek s firmou Mikroelektronika.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Vývoz (nejdůležitější položky, období 1.1.-31.7. 2009) : Kód zboží 7163

26/37

Název zboží Motory, generátory na střídavý proud, soustrojí ap.

USD (tis.) 1 092



Uruguay

5413 4113 7758 7919 5156 6255 7459 7598 6652

Antibiotika, nemajicí charakter 395 léčiv Živočišné oleje, tuky, j.n. * Elektrotepelné spotřebiče 135 Přípravky a prísluš.pro železniční a 112 tramvajové tratě Laktamy; heterocyklické 98 sloučeniny Ostatní pneumatiky 89 Ostatní neelektrické strojní 86 zařízení, dily Díly, přísluš.vhodné pro 2 a více 82 strojů Skleněné zboží pro domácnost, 82 kanceláře, k výzdobě

Pramen: Český statistický úřad Dovoz (nejdůležitější položky, období 1.1. - 31.7. 2009) : Kód zboží 2687 2515 0111 0571 6114 0572 2919 2667 0422 0423

Název zboží Vlna a ost. živočišná vlákna, mykaná nebo česaná Chem. vyrobená vláknina, natronová, sulfatová, bělená Maso hovězí, čerstvé nebo chlazené Pomeranče, mandarinky, klementinky čerstvé, sušené Ostatní kůže z hovězího dobytka, koní, bez srsti Ostatni citrusové ovoce, čerstvé nebo sušené Suroviny živočišného původu, j.n. Syntetická staplová vlákna, mykaná aj. upravená Rýže loupaná, ne však dále upravená Rýže polodrcená, nebo drcená, předvařená či konzerv.

USD(tis.) 2 086 1 972 529 445 271 127 114 82 69 64

Pramen: Český statistický úřad Hlavní vývozní komodity ČR během posledních 5 let: nákladní vagóny, transformátory, kotle a jejich součásti, silniční stavební stroje, přírodní alkaloidy, šťávy, pneumatiky, léčiva a farmaceutické výrobky, ložiska, střelné zbraně a střelivo, zrcadla, sklo pro domácnost, ocelové profily, papír, čerpadla, kovové výrobky, barviva, elektromechanické nářadí a šicí stroje. Hlavní dovozní komodity ČR během posledních 5 let: vlna a příze, hovězí a skopové maso mražené, kůže, sýry, víno, citrusové plody, rýže a slunečnicová semena.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) České subjekty mohou najít uplatnění zejména v oblasti energetiky a infrastruktury. Energetika je plně pod kontrolou státní energetické společnosti UTE. Stále probíhá výstavba elektrické sítě, s čímž je spojená potřeba dodávek kabelů nízkého a vysokého napětí, transformátorů a dalšího příslušenství. V poslední době se předpokládají významné investice do výstavby nových elektráren, resp. modernizace

27/37



Uruguay

stávajících, neboť elektrické energie je vzhledem k velké závislosti na vodních zdrojích poslední dobou nedostatek. Autonomní energetické zdroje buduje i soukromé finské konsorcium Botnia pro svoji továrnu na zpracování celulózy ve Fray Bentos. Některé české firmy se na této investici podílejí jako subdodavatelé. Začíná se investovat i do alternativních zdrojů - větrné elektrárny, malé vodní elektrárny. Předpokládaný objem dodávek pro UTE je cca 100 mil. USD ročně. Vše se do Uruguaye dováží, vlastní výroba neexistuje. Pokud jde o infrastrukturu, další velký prostor pro české subjekty skýtají potřeby rozšíření železniční dopravy. Uruguayská státní železnice AFE disponuje omezeným a zastaralým vozovým parkem, kolejovým svrškem a signalizačním zařízením. Nedostatek je zejména plošinových vagónů pro svoz kulatiny, rýže a dalších surovin určených na export z oblastí produkce do přístavů. Na modernizaci železnice nová vláda vyčlenila cca 150 mil. USD, v zemi se tato technika nevyrábí, vše bude třeba dovézt. Rozvoj silniční infrastruktury je příležitostí pro vývozce stavební techniky. Kapacita trhu činí cca 30 mil. USD, země je opět čistým dovozcem. Dalším významným rozvíjejícím se odvětvím je potravinářský průmysl, neboť Uruguay je producentem řady agrárních surovin určených k přímému zpracování. Čeští exportéři by se mohli podílet na dodávkách linek na zpracování masa, mléka, mléčných výrobků, plnicích linek na nápoje, zařízení do obilných mlýnů, minipivovarů apod. Objem trhu činí cca 50 mil. USD V závislosti na výši finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu armádním složkám by mohl tvořit nezanedbatelnou část vývozu českých výrobců na uruguayský trh materiál pro potřeby armády. V roce 2006 došlo k oživení poptávky v tomto sektoru. Zatím se jedná o náhradní díly a lehký materiál (stany, munice atp.). Vzhledem k rozpočtovým restrikcím a omezeným investicím do armády nelze počítat s větší absorbcí jak cca 10–15 mil. USD.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Největší čeští vývozci do Uruguaye (rok 2007): •

Mikroelektronika Vysoké Mýto

•

Hutní montáže Ostrava

•

EGE, s.r.o. Č. Budějovice

•

Bohemia Crystalex a.s. Praha

•

ZKL Bearings

•

Mobitel s.r.o, Praha

•

ČZ Uherský Brod

•

Beghelo -Elplast a.s. Brno

•

Fenix Trading, Jeseník

•

Sellier + Belot, Narex a.s

Největší čeští dovozci z Uruguaye (rok 2007): •

Vlnap Nejdek

•

Animalco, a.s. Praha

•

Eissmann Aut. ČR, Bor

•

IFC Food Praha

•

CEVINA

Z českých firem se na uruguayském trhu v posledních letech nejvíce uplatňovala prostřednictvím místního zástupce firma Omnipol Praha. V oblasti železniční techniky brněnská firma Lokotrans. Jediné zastoupení formou majetkové účasti („Škoda Uruguaya“) měla do roku 1995 a.s. Transakta Praha, od té doby nemá v Uruguayi své sídlo žádná firma s českou majetkovou účastí. Pobočku si zde založila firma Hutní montáže Ostrava, jež dodává montážní práce na papírnu ve Fray Bentos. Uruguayský trh byl částečně zpracováván 28/37



Uruguay

z Argentiny prostřednictvím majetkové účasti Škodaexport Argentina s.a. až do ukončení činnosti této pobočky. V České republice nepůsobí žádný společný podnik s uruguayskou kapitálovou participací.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Největší poptávka v roce 2008 byla po různém el. materiálu (kabely, transformátory, kondenzátory), bižuterii, oceli. Poptávány byly dále malé vodní elektrárny, náhradní díly na vojenskou techniku, sportovní a lovecké zbraně, motocykly Jawa, automobily Škoda, pivo, munice, náhradní díly pro železniční vagóny.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V roce 2009 nebyla vládou České republiky poskytnuta Uruguayi žádná rozvojová ani humanitární pomoc, ani v plánech na příští rok se s rozvojovou a humanitární pomocí do Uruguaye nepočítá. Ani Uruguayská východní republika neposkytla České republice žádnou rozvojovou či humanitární pomoc.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 1. Bilance vzájemné výměny služeb. Bilance výměny služeb mezi Uruguayí a Českou republikou je pozitivní. V roce 2007pokračovaly práce vyplývající z kontraktů podepsaných již v roce 2006 na montážní a stavební práce - jeden v hodnotě 40 miliónů Kč a druhý na čtvrt miliardy Kč. Ze strany Uruguaje v současnosti nejsou poskytovány žádné služby.

2. Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby. Jediné dovezené služby z ČR do Uruguaje byly poskytnuty firmou Hutní montáže a.s. v oblasti montáže montáž ocelové konstrukce a montáž regeneračního kotle.

3. České firmy působící v oblasti služeb. Vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium. V Uruguayi působila firma Hutní montáže a.s., která svoji činnost ukočila k 31. 10. 2007 splněním závazků vyplývajících z kontraktů.

4. Vyhodnocení poptávky po českých službách. Na ZÚ byl předložen dotaz na kontakt s inspektory, kteří pracují v oblasti nedestruktivní kontroly, certifikované podle evropské normy EN 473, pro vykonávání prací v Uruguaji po dobu 10 měsíců. (Doporučená firma Testima spol. s r.o.)

5. Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh Jedinou možnou barierou proniknout na trh českým poskytovatelům služeb je vzdálenost mezi oběma zeměmi, jiné překážky neexistují.

6. Perspektivy českých firem v oblasti služeb V Uruguayi se počítá s dalšími zahraničníma investicemi v oblasti výstavby celulózek, proto je možné počítat se zájmem o služby v oblasti montáže a stavebnictví. V Uruguayi se dává vždy přednost firmám , které již mají v zemi reference.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 29/37



Uruguay

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej ČR má v současné době na uruguayském trhu pouze několik místních zástupců. V některých obchodních případech v oblasti dodávek pro armádu, železnice a v energetice se angažovala firma Balford Trade S.A (exkluzivita s Omnipolem). V poslední době však činnost utlumila. Dodávky automatů na označování jízdenek pro montevidejskou autobusovou dopravu pro firmu Mikroelektronika a.s. Vysoké Mýto zprostředkovává místní pobočka Siemensu, firma CONATEL. OEÚ Montevideo pomohl najít místního výhradního zástupce České zbrojovce Uherský Brod (fa Shooter) a pro Sellier a Belot (Iberfix). V roce 2004 skupina zájemců iniciovala jednání o vytvoření Česko - uruguayské obchodní komory. O činnost projevilo zájem více jak desítka firem s obchodními zájmy v ČR. Komora, jejíž statuty byly definitivně schváleny příslušnými uruguayskými institucemi v únoru 2006., již koncem března 2006 zahájila fungování na adrese 25 de Mayo 555, Escr. 410, Montevideo, (tel.: 0059829150701, email: [email protected]). Předsedou komory je majitel obchodní firmy p.Carlos Romero, místopředsedou krajan p. Martín Forteza Rašín, zást. tajemníka podnikatel César Garófalo, pokladníkem auditor F. Cattivelli, jednatelkou krajanka Hana Kreclová - Anegón. Komora má v současné době 10 aktivních členů a nyní zahajuje další náborovou akci. Koncem roku 2006 se rozhodla vstoupit do místní Eurocámary, sdružující bilaterální obchodní komory evrop. zemí, působící v Uruguayi. Úspěšná akvizice a následný prodej zboží se v případě většiny komodit neobejde bez činnosti místního zástupce. To platí pro spotřební zboží i pro zboží investičního charakteru. Zástupce má v místě potřebné kontakty, může trvale potenciální zákazníky přesvědčovat o výhodnosti koupě, zajišťovat poprodejní servis,zprostředkovávat dodávky náhradních dílů apod. Pouhý přímý písemný kontakt subjektu v ČR se zákazníkem a občasná návštěva teritoria mnohdy ke zdárnému uzavření obchodu nepostačují. Neméně důležitá je účast velvyslanectví, které především u státních zakázek často lobbuje na nejvyšší vládní úrovni.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Uruguayské předpisy jsou v této otázce velmi benevolentní. Podniky mohou být řízeny cizinci, ředitelé ani vedoucí oddělení nemusí být rezidenty, není stanoven limit počtu zahraničních zaměstnanců ve firmě. Podniky řízené cizinci nejsou žádným způsobem na trhu znevýhodňovány např. prostřednictvím daní, cel apod. Stejná pravidla se vztahují i na běžný personál, pouze některá odvětví preferují větší zastoupení domácích pracovníků formou finančních úlev. Cizinec, mající zájem o získání zaměstnání, musí předložit žádost o vydání pracovního povolení. Rozhodovacím orgánem je Národní imigrační úřad, který spadá do kompetence Ministerstva vnitra. Adresa je: Dirección Nacional de Migración, Misiones 1513, tel. 00598-2-9160471, fax 00598-2-9151984. Přihlíží se k řadě okolností (např. k záznamům ve výpisu z trestního rejstříku), avšak většinou je žádosti vyhověno.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Nejběžnějšími formami společností v Uruguayi je společnost s ručením omezením a akciová společnost. Časté jsou i pobočky zahraničních firem, které se zapisují do soudního rejstříku a mají stanoven minimální kapitál 7.000,- USD. Zřízení kanceláře nebo reprezentace zahraniční firmy není v zásadě složité. V případě vytvoření společného podniku (joint-venture) je pouze na obou příp. více stranách, jakým způsobem se dohodnou na podmínkách vzájemné smlouvy. Příslušná registrace je pak spíše formálním úkonem a proběhne ve smyslu jejich dohody. Společnost s ručením omezeným (Sociedad de responsabilidad limitada).

30/37



Uruguay

Společnost musí být založena minimálně dvěma společníky. K podpisu dohody musí dojít u soudního rejstříku obchodních firem. Podmínkou je i publikace této dohody v Diario Oficial. Akciová společnost (Sociedad Anónima) Statut akciové společnosti musí schválit Generální inspekce Ministerstva financí a musí být zapsána stejně jako společnost s ručením omezeným v soudním rejstříku. Podmínkou je rovněž publikování v Diario Oficial. Doba vytvoření společnosti, jejíž základní kapitál musí být minimálně 36 000,- USD, je kolem pěti měsíců. 25 % z této částky musí být složeno v hotovosti a 50% zajištěno bankovní garancí. V případě zakládání finančních institucí je třeba předchozí schválení uruguayské vlády. Odlišné jsou i minimální finanční částky - ty jsou posuzovány individuálně. Některým firmám, působícím v oblasti komunikací, dopravy, průmyslu, zpracování ryb, musí být uděleno zvláštní schválení k provozování činnosti.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Nejběžnější a patrně nejvýznamnější forma propagace výrobků a služeb je prostřednictvím masmédií - především rozhlasu a televize, rovněž tak publikací v denících a specializovaných ekonomických týdenících a časopisech. Nejedná se však o záležitost levnou. Častou formou propagace je zasílání propagačních letáků nebo jejich rozdávání prostřednictvím osobního kontaktu. Svůj význam má i adresná inzerce. Velmi účinnou formou propagace je pořádání předváděcích akcí, kde jsou obchodní partneři seznamováni s výrobním, exportním programem dané firmy a s její obchodní strategií. Nesmí přitom chybět dostatek kvalitně natištěných katalogů a prospektových materiálů. Marketing a propagace výrobků je přesto v Uruguayi nezbytným předpokladem dosažení obchodního úspěchu. Silná konkurence z členských zemí MERCOSUR, ze zemí EU a z USA vynakládá na tyto účely značné částky. Obchodní partneři v Uruguayi si často stěžují na to, že české výrobky neznají, přestože vědí, že jsou mnohdy na stejné nebo i vyšší kvalitativní úrovni a za srovnatelné ceny. Konkurence je nakonec úspěšnější právě díky provádění systematické reklamy.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Spory jsou řešeny dle konkrétních podmínek smlouvy, tj. v zemi a podle práva dodavatele nebo odběratele, není-li stanoveno jinak. Institucemi pro řešení sporů jsou soudní instituce, obchodní komory nebo burzy. Mnohé spory mezi partnery z okolních zemí regionu se řeší na půdě sdružení Společného jihoamerického trhu (MERCOSUR) nebo Latinskoamerické integrační asociace (ALADI). Jeden z hlavních úkolů v rámci MERCOSURu - vytvoření Stálého arbitrážního tribunálu, se podařilo splnit v roce 2002. Fungovat začal od 1. 1. 2004 v Asunciónu.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Stanovuje jej vládní dekret, který však neodpovídá aktuálním potřebám a podmínkám investování a byl podroben kritice ze strany politiků i ekonomů. V současné době je v pokročilém stadiu přípravy nová verze dekretu, která oproti stávající zákonné úpravě obsahuje řadu inovací. Přístup zahraničních účastníků k veřejným zakázkám je v zásadě rovný, místní firmy nebývají žádným způsobem zvýhodňovány. Nelze samozřejmě zajistit, aby již ve stadiu vyhlašování soutěže vyhovovalo zadání na dodávku požadovaného zboží nebo investičního celku všem účastníkům soutěže stejnou měrou. Často se najde určitý konkrétní tuzemský nebo zahraniční dodavatel, který má v soutěži větší šanci na úspěch, než konkurence, neboť jsou mu již od samotného počátku podmínky soutěže „šity na míru“. Je třeba rozlišit veřejné zakázky, obsahující stavební část a ostatní:

veřejné soutěže na dodávku stavebních prací. Je nutné se zaregistrovat u ministerstva dopravy a veřejných prací. To na základě předložené dokumentace rozhodne, která firma je nejvhodnější podle

31/37



Uruguay

určených kritérií - rozhoduje např. technická vybavenost, účast finančních ústavů na projektu, zkušenosti s podobnými zakázkami, reference.

ostatní: Zájemce si musí nejprve obstarat podmínky mezinárodní veřejné soutěže. V tom může být nápomocen ZÚ, které pro prvního zájemce může materiály zaslat ve většině případů pouze za cenu poštovného. Předpokládá to úzký kontakt mezi ZÚ ČR a dodavatelem. ZÚ pravidelně informuje o zajímavých vypsaných mezinárodních soutěžích Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí a Czech Trade. Zvláštní formou jsou veřejné soutěže, kde se dodavatel zavazuje kromě vlastní zakázky zajistit na stanovenou dobu chod vybudovaného objektu (tzv. forma koncese). Příkladem je dálnice z Montevidea do přímořského letoviska Punta del Este, kde firma Consorcium de Este je povinna dálnici provozovat, vybírat z ní poplatky a odvádět daně a další dávky. Podmínka, aby dodavatel díla byl zároveň koncesionářem, znesnadňuje v mnoha případech účast českých subjektů v tendrech.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Neexistují žádné podstatné problémy při realizaci obchodu, ať již ve stadiu navazování kontaktů nebo při dodávce a platbě zboží. Určitým rizikem pro ztrátu již vybudovaných pozic na trhu je nezajištění dodávek náhradních dílů a poprodejního servisu. Dále je třeba vzít v úvahu některá specifika latinskoamerického regionu. V první řadě je to otázka jazyka - užívaní angličtiny či jiných světových jazyků není tak frekventované, proto je lepší navazovat kontakty ve španělštině. Vzhledem k mentalitě místních lidí je lepší počítat i s delší dobou při vyřizování obchodů. Ostatními riziky jsou běžná rizika vyplývající ze zahraničně obchodní praxe. I přes určité problémy v uruguayském bankovním sektoru neexistují momentálně žádné restrikce, které by bránily realizaci plateb do zahraničí formou bankovních transferů, akreditivem či jinými u nás běžnými platebními metodami.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Uruguay je signatářem základních mezinárodních dokumentů v této oblasti. I s ohledem na ochranu místního průmyslu (textil, software) se poslední dobou zlepšila kontrola, kdy dochází k zabavení velkých množství falešného značkového zboží. Na druhou stranu má ovšem Uruguay, která je zemí evropských emigrantů, problémy s dodržováním pravidel o ochranných značkách a o názvech výrobků s místním označením, především evropského původu. Je vedena řada sporů, mj. o sýry Gouda, francouzský koňak či skotskou whisky.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Nejobvyklejším způsobem je platba akreditivem nebo bankovním převodem, někdy směnkou s odloženou splatností až do 120 dní. Ke splácení dochází bez větších problémů. ZÚ neeviduje žádnou českou firmu s významnější neplňenou pohledávkou. Částečná platba akontací se používá zejména u některých specifických dodávek. Některé firmy stále více omezují využití akreditivu jako platebního prostředku, neboť se snaží ušetřit nemalé poplatky za jeho otevření. U dodávek většího rozsahu je požadován dodavatelský úvěr, v případě velkých investičních celků bývá obvyklé dlouhodobé financování zajištěné některou renomovanou bankou (Světová banka, BID apod.) či je požadována vládní garance.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Doba konání

Významné veletrhy a výstavy v zemi v roce 2007 Název Zaměření

Pořadatel

27.9. –7.10.

Feria Internacional del Libro

Knihy

6. – 17. 9.

EXPO Prado

zemědělství, zemědělská Expo Prado technika

4.10. – 7.10.

Expotransporte

Doprava a dopr. technika LATU

32/37

Cámara Uruguaya del Libro + LATU



Uruguay

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Neexistují v zásadě žádná omezení pro vstup zahraničního kapitálu do země. Zahraniční investoři jsou motivováni platným systémem investičních pobídek, zakotveným v zákoně č. 16 906, který platí od 30. ledna 1998. Zákon se vztahuje na investiční projekty v průmyslu, zemědělství, službách a turistice.

Zákon: •

prohlašuje podporu a ochranu zahraničních investic za národní zájem

•

staví zahraniční a domácí investice na stejnou úroveň

•

poskytuje zahraničním investicím úplnou svobodu, pokud jde o přístup na uruguayský trh

•

zaručuje spravedlivé a nediskriminační zacházení se zahraničními investicemi a zavazuje se k jejich udržování a nepoškozování

•

stanoví zahraničním investorům vymezený okruh daňových výhod

•

zajišťuje neomezenou možnost převodu kapitálu (zisku) do zahraničí

Není stanoven limit pro účast zahraničního kapitálu ve firmách nebo joint-ventures, rovněž není stanoven limit počtu zahraničních zaměstnanců ve firmě. Převod zisku do zahraničí není ničím omezen. Investoři, kteří chtějí využít daňových a jiných výhod, specifikovaných v zákoně, musí předložit investiční záměr v souladu s dekretem č. 92/98 ze dne 28. dubna 1998 na adresu Comisión de Aplicación, Avenida Libertador Brigadier Gral. Lavalleja 1409, piso 6, Montevideo. Dekret stanoví 75-denní lhůtu pro vyřízení žádosti o povolení investice.

Daňové úlevy stanovené v zákoně č. 16 906 jsou následující: •

zrušení povinnosti placení dovozní daně včetně daně z přidané hodnoty a IMESI u zboží, dováženého za účelem dané investice, které nekonkuruje tuzemskému průmyslu, tříleté vyjmutí z povinnosti platit tzv. Impuesto al Patrimonio

•

u projektů prohlášených za národní zájem zrušení povinnosti odvodu 30-procentní daně ze zisku po dobu uvádění investice do provozu a během následujícího jednoho roku vyjmutí z povinnosti odvádět daň z nemovitosti v případech, kdy je součástí investičního projektu nákup nemovitostí

Od června 2003 existuje při ministerstvu cestovního ruchu proinvestiční agentura, tzv. „Ventanilla única", kde si zájemce o přímou investici v Urugauyi vyšší jak 1 mil. USD podá žádost a příslušná agentura mu pomáhá vyřešit všechna administrativní a organizační náležitosti Byla podepsána řada dohod o podpoře a ochraně investic se zeměmi, odkud investice přicházejí nejvíce (USA, Velká Británie, Německo). S Českou republikou byla tato dohoda podepsána v roce 1996, avšak v platnost vstoupila až dnem 29. 12. 2000 po zdlouhavém ratifikačním procesu v Uruguayi. V současné době byla dojednána její úprava s ohledem na unijní legislativu, pozměněný dokument již schválila v dubnu 2007 česká vláda.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) 2002 přímé investice ze zahraničí

33/37

Přímé investice v Uruguayi (v mil. USD) 2003 2004 84,7

189,6

299,6

2005

2006 605

1450



Uruguay

Pramen: CEPAL Přímé investice v Uruguayi se v roce 2006 zvýšily ve srovnání s předchozím rokem téměř trojnásobně. V roce 2007 lze očekávat další růst domácích i zahraničních investic v důsledku rostoucí důvěry investorů v příznivý obrat ve vývoji ekonomiky a sníženého stupně ohodnocení investičních rizik mezinárodními ratingovými společnostmi. Rok 2006 byl rekordním, neboť během něj došlo k realizaci podstatné části historicky největší investice do dřvozpracujícího průmyslu - finská firma Botnia za celkem téměř 1,5 mld. USD. Pokud jde o teritoriální strukturu přímých zahraničních investic, nejvíce investic přišlo v roce 2006 z Finska (70 %), Venezuely (15 %) a Brazílie (10 %). Na zbytek světa připadl 5 % investic. Z hlediska odvětvové struktury přímých zahraničních investic dominoval v roce 2006 sektor dřevozpracujícího průmyslu, který absorbovaly tři čtvrtiny investic. Zbývající čtvrtina směřovala do dalších odvětví průmyslu (cementárny, gumárenský závod, petrochemie, pivovar v Paysandú) a služeb (výstavba hotelů, turistických rezidencí, modernizace letiště).

9.3. České investice v teritoriu Dne 26. září 1996 byla podepsána Dohoda o ochraně a podpoře investic mezi ČR a Uruguayí, která byla ratifikována českou stranou již v roce 1997, uruguayskou stranou v listopadu 2000 a v platnost vstoupila dnem 29. 12. 2000. České investice se v Uruguayi zatím nevyskytují, totéž platí i o uruguayských investicích v České republice. ČR v současné době uzavřela jednání o změně některých článků dohody tak, aby byla harmonizována s unijní legislativou. Úpravy již schválila vláda ČR v dubnu 2007.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty K preferovaným oborům pro zahraniční investice patří zejména: 1) dřevozpracující průmysl •

zpracování dřeva, výroba celulózy a papíru

2) zemědělství •

zpracování sóji, citrusů

•

výroba konzerv

•

výroba ovocných koncentrátů

3) stavebnictví •

výstavba nákupních středisek, hotelů, turistických center

•

bytová výstavba

4) potravinářský průmysl •

zpracování masa, ryb, mléka

•

výroba zmražených hotových jídel

•

pivovarnictví

5) doprava •

dokončení dálnice z Montevidea do Colonie a výstavba dalších dálnic

•

výstavba a modernizace přístavů (Montevideo, La Paloma, Nueva Palmira, Fray Bentos)

•

modernizace železnice

•

modernizace letiště (Carrasco v Montevideu, Durazno)

34/37



Uruguay

6) těžební průmysl •

těžba a zpracování žuly

•

těžba a zpracování polodrahokamů

•

produkce mramoru

•

geologický průzkum

V zemi existují vybrané privatizační programy a modernizační programy. Vzhledem k tomu, že rok 2004 byl rokem volebním, však mnohé z nich byly odloženy. Odstranění státních monopolů, formou byť třeba jen částečné privatizace státních a veřejnoprávních společností, jako je UTE-elektřina, ANTELtelekomunikace a ANCAP-petrochemie (v roce 2003 zamítnuta v referendu), je v Uruguayi živým a citlivým vnitropolitickým tématem. Jedinou výjimkou je v Uruguayi zatím plynárenství, do kterého vstoupil francouzský kapitál, a vodárenské a sanitární služby (španělské a francouzské firmy). Na základě referenda o vodě, které se konalo zároveň s říjnovými všeobecnými volbami, a jehož výsledkem bylo odmítnutí soukromého kapitálu v tomto sektoru, však dochází k přehodnocení stávajících koncesí. Rostoucí spotřeba elektrické energie (zhruba 5 % ročně) a končící platnost kontraktů na dodávky elektrické energie z Argentiny v roce 2004 si vyžádaly přijetí rozhodnutí o výstavbě nové elektrárny na přírodní plyn (450 MW). Investice v předpokládané hodnotě 150 mil. USD bude jednou z největších v Uruguayi v poslední době. Podmínky veřejné mezinárodní soutěže byly státní energetickou společností UTE zveřejněny koncem roku 2003, v průběhu roku 2004 se však výběrové řízení nepodařilo realizovat a projekt byl odsunut k řešení novou vládou. Ta zvažuje i další varianty zvýšení kapacity energetických zdrojů (2 menší zařízení o celk. výkonu 250 MW, větrné elektrárny, modernizace turbín na elektrárně Salto Grande a na řece Río Negro aj.). Podobný osud (odložení) stihl veřejnou soutěž na rekonstrukci železničních tratí Montevideo - Rivera, Montevideo- Río Branco, Montevideo - Minas a Montevideo - Litoral. Cílem je zvýšení průměrné přepravní rychlosti ze 20 na 60 km/hod. Objem investic se odhaduje v hodnotě cca 60 mil USD během 4 let. Kromě toho musí státní železnice AFE v důsledku zvyšujících se nároků na nákladní přepravu obnovit další železniční materiál (vagóny, lokomotivy, signalizace) v hodnotě cca 100 mil. USD. V roce 2004 došlo k rozhodnutí o dvou velkých zahraničních investicích v oblasti zpracování dřeva. Finská společnost Botnia S.A.hodlá vybudovala a uvedla do provozu v listopadu 2007 ve Fray Bentos jednu z největších továren na výrobu celulózy na světě. Jednalo se o projekt v hodnotě cca 1,5 mld. USD, který zaměstnl přímo 300 lidí, dalších 2000 zaměstnanců by získalo nové zaměstnání nepřímo v navazujících výrobách a dodávkách. Další obdobnou investici realizuje v Uruguayi španělská firma ENCE v hodnotě cca 1 mld. USD. Projekty i přes odpor ekologistů z Argentiny podporuje i nová vláda.

9.5. Rizika investování v teritoriu Uruguay je tradičně hodnocena předními ratingovými firmami jako země s dobrými investičními podmínkami s nízkým rizikem pro vstup zahraničního kapitálu. Existuje zde stabilní ekonomické a investiční prostředí, konsensus v zásadních otázkách ekonomické politiky a úspěšné provádění strukturálních reforem s poměrně širokou participací státu na přijímání zásadních ekonomických rozhodnutí. Uruguay patří vedle Chile a Brazílie při hodnocení investičních podmínek k nejméně problémovým zemím. Při financování investic mezinárodními finančními institucemi (Světová banka, Meziamerická rozvojová banka) je investiční riziko téměř nulové. V roce 2006 docházelo v důsledku zlepšující se ekonomické situace k nepřetržitému zlepšování ohodnocení investičních rizik, což umožňuje Uruguayi získávat úvěry na mezinárodních trzích za úrokové sazby podstatně nižší, než jaké jsou poskytovány ostatním zemím regionu. Hodnocení rizikovosti investic koncem roku 2006 dosáhlo 190 bodů. Hodnocení se provádí podle stupnice používané mezinárodními ratingovými společnostmi s tím, že vyšší počet bodů odpovídá vyššímu riziku. Tento index se přitom ještě před dvěma roky pohyboval v rozmezí 1000–1500.

35/37



Uruguay

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Základním ekonomickým úkolem pro rok 2007 je udržení primárního přebytku státního rozpočtu na úrovni 3,5 % HDP. Na sociální politiku v rámci tzv. národního emergenčního plánu, který byl spuštěn ihned od převzetí moci v březnu 2005 již vláda uvolnila dalších téměř 200 mil. USD S ohledem na vytváření makroekonomického rámce se tedy jako nejdůležitější ekonomická událost roku 2007 jeví aplikace daňové reformy od 1. 7. 2,007. Dosavadní kroky ekonomického týmu nové vlády nasvědčují, že se bude snažit o prorůstovou politiku s důrazem na investice do infrastruktury a průmyslu, která má ve svém důsledku vést ke zvýšení zaměstnanosti a zlepšení sociálních podmínek obyvatelstva, i v roce 2007. Kontrolu státních financí vidí vláda na straně zvýšení příjmů prostřednictvím důsledného potírání daňových úniků, dalšího snížení nemzdových výdajů ve státní sféře (týká se především investic do nákupu nemovitostí, dopravních prostředků, nákladů na cestování apod.) a boje proti pašování zboží. Předpokládaný vysoký růst HDP (5,5 %) a zahraničního obchodu (15 %) a následné zvýšení příjmů z daní a cel tak dovolí částečné zvýšení výdajů především do zanedbané infrastruktury a na sociální výdaje. Jelikož se jedná již o třetí rok vlády EP-FA, očekává se spuštění hlubších transformačních změn. Kromě zmíněné reformy daňové soustavy má být zahájena reforma důchodových fondů, státní správy a zdravotnictví. K prosazování programových cílů napomáhá levicové vládě i výrazný úspěch v regionálních a komunálních volbách, který jí v květnu 2005 zajistil kontrolu nad ekonomicky nejdůležitějšími departamenty a hlavním městem.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Uruguay za předchozí vlády usilovala o vytvoření bilaterální oblasti volného obchodu s USA. Návrh na sjednání dohody o oblasti volného obchodu a investicích mezi oběma zeměmi přednesl již v únoru 2002 v USA prezident Batlle. Nakonec však vláda USA tuto iniciativu zamítla a v průběhu roku 2004 jako náhražku v rekordně krátkém čase vyjednala s Uruguayí pouze Dohodu o vzájemné ochraně a podpoře investic, která má však širší záběr a upravuje i některé obchodní záležitosti. Dohoda byla koncem roku 2005 ratifikována uruguayským Kongresem a a v roce 2006 Kongresem USA. V současné době se vede uvnitř vládní koalice debata o případném sjednání obchodní dohody. O této možnosti jednal v červnu 2006 prezident T. Vázquez během své oficiální návštěvy USA s prezidentem G. W. Bushem. V říjnu 2006 však bylo dohodnuto sjednat pouze rámcovou obchodní a investiční dohodu (TIFA), která byla podepsána v lednu 2007. K rozšíření obchodní dohody a k ratifikaci dohody o vytvoření oblasti volného obchodu s Mexikem došlo počátkem roku 2004. V roce 2006 došlo k dalšímu nárůstu vzájemné obchodní výměny, navíc se podařilo definitivně odstranit sanitární bariéry na vývozy hovězího masa do Mexika. Stejně tak zřejmě dojde k expanzi obchodních vztahů se členskými zeměmi CAN, se kterými obdobná dohoda platí od 1. 1. 2004 a s Indií, s níž MERCOSUR odstranil řadu cel koncem roku 2004. Uruguay v roce 2006 v rámci MERCOSUR i nadále aktivně vystupovala za podpis Dohody o volném obchodu s Evropskou unií, jejíž proces vyjednávání se bohužel koncem roku 2004 pozastavil. Uruguay jako malá země, která vždy dohodu podporovala (na rozdíl od Brazílie a částečně Argentiny), může k naplnění tohoto cíle výrazně přispět. V květnu 2007 zahájil v Montevideu oficiálně činnost Parlament MERCOSURu, jehož poslanci byli zatím za jednotlivé členské země jmenováni. Od roku 2010 by měli být voleni. Parlament však zatím nemá v rámci MERCOSUR téměř žádné pravomoce. Z vnitropolitického hlediska bude rok 2007, jak již bylo uvedeno, klíčový v oblasti aplikace daňové reformy, která je stále předmětem diskusí a analýz v politických, ekonomických a podnikatelských kruzích. Nová vláda ji však už i kvůli závazkům vůči MMF nemohla odkládat.

36/37



Uruguay

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR V souvislosti se zlepšujícím se ekonomickým růstem dochází k oživení mnoha dříve plánovaných a pozastavených projektů a nákupů, jejichž investorem měl být stát či města. Exportní možnosti pro české dodavatele proto představují především některé vypsané mezinárodní veřejné soutěže na dodávky pro státní podniky v oblasti dopravy (vyřazené vagóny, lokomotivy, další železniční materiál, mobilní označovače jízdenek do autobusů) a energetiky (turbíny, elektroměry, transformátory, trafostanice nebo napěťové kabely). Větší nákupy lze očekávat i od armády, která je tradičním odběratelem českého materiálu. V oblasti zpracovatelského průmyslu je zájem o dodávky strojů a surovin pro textilní, stavební a farmaceutický průmysl. Trvalý zájem je o dovoz oceli, krátkých střelných zbraní a munice, výrobků českého sklářského průmyslu, bižuterie a piva. Příležitostí pro české vývozce je i vývoz formou subdodávek pro finského investora Botnia Metsa a.s do dřevozpracujícího závodu (investice za 1,5 mld. USD) ve Fray Bentos - energetické celky, montážní práce atp. Ostravská společnost Hutní montáže podepsala v květnu 2006 zakázku, jejíž hodnota se blíží čtvrt miliardě korun. Na základě smluv s finskými společnostmi Andritz a Metso Botnia ostravský podnik montuje části regeneračního kotle v nově budovaném papírenském komplexu v Uruguayi. Kontrakt navazuje na předchozí zakázku, v hodnotě zhruba 40 milionů korun, na montáž ocelové konstrukce. Montáž tlakové části 75 metrů vysokého papírenského kotle a navazujících kouřovodů, dopravníků, podavačů, čerpadel apod. začala v srpnu 2006 a skončila v září 2007. Hutní montáže do Jižní Ameriky vyslaly postupně až 180 zaměstnanců. Obdobné investice do papírenských zařízení již oznámily další 3 velké zahraniční společnosti. Vzhledem k dobrým referencím by se tak naše firmy mohly zúčastnit i těchto projektů.

37/37


Souhrnná teritoriální informace Uruguay

Recommend Documents