Souhrnná teritoriální informace Malajsie

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Malajsie

Souhrnná teritoriální informace Malajsie Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur ke dni 30.03.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/67

© Zastupitelský úřad Kuala Lumpur (Malajsie)


Malajsie

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Malajsie

1.2. Rozloha •

2

celkem: 329 733 km

z toho: • •

2

poloostrovní část 131 573 km ostrovní část 198 160 km

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: •

29 179 952, 80 procent obyvatelstva žije na poloostrovní části

Průměrná hustota osídlení: •

86 obyvatel/km

2

Počet práceschopného obyvatelstva: •

12,1 mil.

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: •

11,6 mil.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Přírůstek obyvatelstva má sestupnou tendenci: v roce 2005 byl na úrovni 2,1%, v roce 2006 1,95%, v roce 2007 1,76% a v roce 2008 jen 1,74% a pro rok 2012 se očekává dokonce pouze 1,542%. Malajsijská vláda přesto jako cíl stanovila populaci čítající 70 milionů obyvatel. Skladba obyvatelstva podle věku: •

do 15 roků - 29,6 %

•

od 15 do 64 roků - 65,4 %

•

od 65 roků a více - 5 %

1.5. Národnostní složení celkově: •

Malajci 5,4%

•

malajsijští Číňané 23,7%

2/67



Malajsie

•

původní obyvatleé 11%

•

malajsijští Indové (větš. Tamilové) 7,1%

•

ostatní národnosti 10 %

poloostrovní část: •

Malajci 56,8 %

•

Číňané 32,7 %

•

Indové 10,0 %

•

ostatní 0,5 %

stát Sabah: 22 národnostních skupin, převládá původní obyvatelstvo (86 %) stát Sarawak: 24 národnostních skupin, převládá původní obyvatelstvo (70 %)

1.6. Náboženské složení •

muslimové 60,4 %

•

buddhisté 19,2 %

•

křesťané 9,1 %

•

hinduisté 6,3 %

•

konfuciáni, taoisté 2,6 %

•

ostatní 2,4 %

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je malajština (Bahasa Melayu). Ostatními nejpoužívanější jazyky: angličtina, čínština a tamilština.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Malajská federace vznikla dne 1. 2. 1948 z Malajské unie. Na Velké Británii získala nezávislost 31. srpna 1957. V roce 1963 byla zformována federace států pod názvem Malajsie (Malaysia), která se stala součástí Commonwealthu. Z ní vystoupil 9. srpna 1965 Singapur. Malajsii tvoří 13 států a 3 federální území. Na Malajském poloostrově leží jedenáct států (Johor, Kedah, Kelantan, Melaka, Negeri Sembilan, Pahang, Penang, Perak, Perlis, Selangor, Terengganu) a dvě federální území Kuala Lumpur a Putrajaya (od 1. 2. 2001). Zbývající dva státy federace leží na ostrově Borneo (Sabah, Sarawak). Ostrov Labuan spadá do kategorie federálních oblastí. V čele čtyř států (Melaka, Penang, Sabah a Sarawak) stojí guvernéři (malaj. Yang Dipertuan Negeri), jmenovaní králem na dobu 4 let, v čele ostatních států stojí sultáni. Výkonnou moc na úrovni jednotlivých států však mají místní vlády sestavené podle výsledků voleb do státních zákonodárných shromáždění. Předsedové státních vlád jsou označováni jako „Chief Ministers“ v angličtině a „Menteri Besar“ v malajštině. Hlavním městem Malajsie je Kuala Lumpur (1,493 mil. obyvatel). Administrativním hlavním městem Malajsie je Putrajaya (od 1. 2. 2001). V pořadí dalšími největšími městy na poloostrovní části jsou: •

Aglomerace Klang (1 071 000)

•

Johor Bahru (812 000)

•

Ipoh (325 000)

3/67



Malajsie

•

Georgetown (260 000)

•

Petaling Jaya (220 000)

•

Kuala Terengganu (190 000)

•

Kota Bharu (180 000)

•

Taiping (170 000)

•

Seremban (150 000)

•

Kuantan (140 000)

Největšími a zároveň hlavními městy států Sarawak a Sabah v ostrovní části Malajsie jsou Kuching (90 000) a Kota Kinabalu (70 000).

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Malajsijský ringgit (RM) se dělí na 100 senů. V oběhu jsou mince v hodnotách 1 sen, 5, 10, 20, 50 senů a bankovky v hodnotách 1, 2, 5, 10, 50 a 100 ringgitů. Mince v hodnotě 1RM byly jako zákonné platidlo zrušeny k 7. 12. 2005. Z ostatních měn se nejvíce používá americký dolar (USD), euro (EUR), singapurský dolar (SGD), thajský baht (THB) a japonský jen (JPY).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Počet pracovních dnů se liší v závislosti na příslušnosti organizace k soukromému nebo státnímu sektoru. Od 1. 7. 2005 byly pracovní soboty pro státní sektor zcela zrušeny. Obvyklá pracovní doba je od 8:30 hod. resp. 9:00 hod. do 17:00 hod. s polední přestávkou od 12:30 resp. 13:00 hod. do 14:00 hod. Každý pátek v odpoledních hodinách se konají v mešitách hlavní modlitby a muslimové v tuto dobu přeruší práci a opouštějí pracoviště. S tím je třeba počítat při plánování obchodních jednání a schůzek. Prodejní doba se liší v závislosti na typu obchodů. Obchody ve velkých nákupních střediscích jsou otevřeny denně od 10 do 20–22 hod. Některé obchody mají zavřeno v neděli a většina je zavřena během svátků. Prodlouženou otevírací dobu mají obchody u čerpacích stanic a řetězec obchodů 7-ELEVEN. Oficiální federální svátky a dny pracovního volna pro rok 20010 1. leden -Nový rok, 14. a 15. únor - Čínský Nový rok, 26. únor - narození proroka Mohameda, 1. květen - Svátek práce, 28. květen - Wesak Day, 5. červen - narozeniny krále, 31. srpen - Den vyhlášení nezávislosti, 10. a 11. září - Hari Raya Puasa, 5. listopad - Deepavali, 17. listopad - Hari Raya Qurban, 7. prosinec - Awal Muharam, 25. prosinec - Vánoce. Kromě federálních svátků slaví některé státy nebo skupiny států i svátky další.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Oblečení, pracovní jednání Je vhodné lehké a vzdušné oblečení do tropů, pro muže někdy stačí košile s dlouhým rukávem a tmavší kravata s decentním vzorem a tmavé kalhoty. Pro formálnější a důležitá jednání je samozřejmostí vždy tmavý oblek. Malajsijci velmi dbají na formální zdvořilost, respektují starší osoby a společenské postavení partnerů. Podává se zásadně pravá ruka, nicméně není vhodné si tento druh pozdravu vynucovat u muslimských žen, zejména pokud jde o ženy zahalené v šátku. V takových případech stačí se při pozdravu lehce uklonit. Není vhodné se točit k partnerům zády. Nejsou obvyklé projevy důvěrného chování (poplácávání po zádech, objímání, líbání ap.). Je dobré se vyvarovat dvojsmyslných žertů a žertování na náboženská témata. V jednání je třeba nenechat se vyvést z míry, naopak se doporučuje zachovat zdrženlivost, být trpělivý, avšak důsledný. Je třeba připravit se na poměrně častou nedochvilnost, která souvisí s neutěšenou dopravní situací v hlavním městě v době dopravních špiček. Na jednání/schůzku je vhodné 4/67



Malajsie

mít malý dárek a samozřejmě dostatečné množství reprezentativních profilů firmy a nabízené výrobní produkce.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU ZÚ doporučuje všem cestovatelům do Malajsie sjednat si standardní zdravotní cestovní pojištění. Zdravotní péče je v Malajsii na dobré úrovni, především pokud jde o soukromá zdravotnická zařízení. Všechny poplatky je třeba hradit ihned po ošetření či zákroku. ZÚ má dobré zkušenosti s nemocnicí Gleneagles na ulici Jalan Ampang v Kuala Lumpur. Očkování Při dlouhodobějších pobytech se doporučuje očkování proti žloutence (hepatitidě) typu A i B a proti břišnímu tyfu. Pro pobyt v tropických deštných pralesech se doporučuje, po předchozí konzultaci s odborným lékařem, vybavení antimalariky. Pro krátkodobé pobyty se prakticky doporučuje pouze platné očkování/přeočkování proti tetanu a používání repelentů.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Mezi ČR a Malajsií je od 15. 8. 1991 v platnosti Dohoda o částečném odstranění vízové povinnosti, umožňující občanům bezvízový pobyt na území druhého státu po dobu nepřesahující 3 měsíce (tj. 90 dnů). Dohoda je platná pro držitele všech druhů pasů. Při vstupu na území Malajsie je místními imigračními úřady požadována platnost pasu minimálně 6 měsíců nad dobu povoleného pobytu. V Malajsii není zavedena přihlašovací povinnost. Z hlediska pobytu a cestování představuje Malajsie standardní a bezpečnou zemi. ZÚ Kuala Lumpur je v pravidelném kontaktu s místními úřady i cizími zastupitelskými úřady v Malajsii. Bezpečnostní a zdravotní rizika nepředstavují hrozbu, která by se vymykala situaci v okolních zemích regionu. Malajsie naopak představuje relativně vyspělejší stát v regionu jihovýchodní Asie. Nejaktuálnější cestovní doporučení pro Malajsii je na webové stránce MZV ČR (www.mzv.cz). Cestovatelům doporučujeme dbát na dodržování základních hygienických pravidel. Je vhodné dodržovat několika základních zásad: - pít pouze balenou pitnou vodu - ovoce a zeleninu před jídlem omýt tekoucí vodou - stravovat se v zařízeních od střední cenové úrovně výše Zároveň je vhodné dodržovat základní bezpečnostní pravidla: - neukazovat nepovolaným osobám obsah peněženky - nenosit všechny finanční prostředky u sebe nebo je neukládat na jednom místě - ve večerních a nočních hodinách se vyhýbat temným a neosvětleným místům - neponechávat zavazadla bez dozoru - být obezřetnější při výběru hotovosti z bankovních automatů a při cestování v prostředcích hromadné dopravy Doporučuje se pořídit si fotokopii cestovního pasu, letenek a cestovních šeků a uschovávat je odděleně.V případě ztráty nebo odcizení toto opatření výrazně usnadňuje veškerá další řízení a postupy. V poslední době stoupl počet krádeží příručních zavazadel nesených volně přes rameno pachateli jedoucími na motocyklu (zejména dámské kabelky). Tato přepadení nezřídka končí vážným poraněním oběti, která je vlečena i několik metrů za jedoucím motocyklem. Doporučuje se nenosit kabelku na rameně směrem do vozovky, chodit na vzdálenější straně chodníku od silnice a proti směru provozu, aby pachatelé nemohli oběť překvapit zezadu.

5/67



Malajsie

Čeští občané se mohou (v případě zájmu) před cestou do Malajsie registrovat na Velvyslanectví ČR v Kuala Lumpur na výše uvedeném telefonním nebo faxovém čísle, popřípadě mohou na e-mailovou adresu [email protected] zaslat krátkou informaci o jejich plánovaném pobytu.

Celní prohlídka Celní prohlídka je zpravidla důkladná, ale korektní. Je přísně zakázáno přechovávat, dovážet a vyvážet drogy a jiné omamné prostředky. Porušení těchto předpisů má za následek velmi tvrdé postihy, včetně trestu smrti. Malajsie nerozlišuje mezi měkkými a tvrdými drogami. Výše trestu je závislá pouze na množství použitelné omamné látky v zadržené zásilce. Malajsijské zákony přísně zakazují dovážet a vyvážet následující druhy zboží: Drogy a jiné omamné látky; pornografické materiály a časopisy s touto tematikou; předměty se židovskou symbolikou; výrobky pocházející z Izraele; předměty s reprodukcí koránu; střelné a sečné zbraně; zboží, podobající se injekčním stříkačkám; mořské korály; želví vejce, atd.

Pravidla dovozu a vývozu hotovosti Do Malajsie je povoleno přivážet a z Malajsie odvážet malajsijskou měnu - Malaysian Ringgit (MYR) - do celkové hodnoty nepřesahující 1 000,- MYR na osobu. Pozn.: ČNB užívá zkratku pro malajsijský ringgit MYR, zatímco malajsijská centrální banka zkratku RM, tak jak je uvedeno v dalších kapitolách této zprávy. Cestující s trvalým pobytem v Malajsii mohou vyvážet cizí měnu (včetně cestovních šeků) v celkové hodnotě nepřesahující ekvivalent 10 000,- MYR na osobu. (1 USD = cca 3,50 MYR) Cestující, kteří nemají trvalý pobyt v Malajsii, mohou vyvážet cizí měnu (včetně cestovních šeků) v celkové výši nepřesahující částku, kterou sami přivezli do země. Při příjezdu jsou povinni uvést vyšší částky cizí měny, které přesahují ekvivalent 1 000,- MYR (cca. 300 USD) v deklaračním formuláři (TDF travel declaration form). Osoby, které chtějí vyvážet malajsijskou měnu, zahraniční měnu, nebo cestovní šeky ve vyšší hodnotě, než je uvedeno výše, jsou povinni si obstarat písemné povolení Centrální banky Malajsie. (Head of Department, Exchange Control Department, Bank Negara Malaysia, Jalan Dato`Onn, 50480 Kuala Lumpur, tel: +60-3-2691 0772, fax: +60-3-5693 7732).

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Malajsijská vláda ve snaze přilákat co nejvíce zahraničních turistů udržuje pořádek a bezpečnost na celém území Malajsie. Z bezpečnostního hlediska patří Malajsie k poměrně bezproblémovým zemím v regionu Jihovýchodní Asie. Muslimská Malajsie zůstala i po 11.9.2001 standardní bezpečnou zemí. Malajsijským bezpečnostním složkám se daří vést úspěšný boj proti skupinám potenciálních teroristů a islámských militantů, kteří působí na území Malajsie. Přesto trvá zvýšené riziko únosů ve východní části státu Sabah v okolí města Semporna, Kudat a Sandokan a přilehlých ostrovů (zvláště Sipadan aj.).

Riziko horečky dengue V některých oblastech byl v průběhu roku zaznamenán vysoký výskyt případů onemocnění horečkou dengue. Před cestou do Malajsie je proto vhodné zjistit aktuální doporučení na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR (www.mzv.cz). Horečka dengue je virové onemocnění, které přenášejí komáři. Hlavním preventivním opatřením je proto ochrana před komářím bodnutím. Více informací o horečce dengue naleznete na internetových stránkách Světové zdravotnické organizace http:// www.who.int/topics/dengue/en/.

6/67



Malajsie

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví České republiky v Malajsii: Adresa: Embassy of the Czech Republic 42/B The Intermark Vista Tower 182 Jalan Tun Razak 50400 Kuala Lumpur Malajsie Telefonní spojení: +60-3-21662900/ +60-3-21661900 Faxové spojení: +60-3-21665700/ +60-3-21666700 E-mail: [email protected] [email protected] internetové stránky: www.mzv.cz/kualalumpur

Spojení z letiště a z centra města: Doporučujeme využít KLIA Express k rychlé přepravě na hlavní nádraží „KL Sentral“ a poté pokračovat taxi. Velvyslanectví se nachází na křižovatce ulic Jalan Ampang a Jalan Tun Razak v budově The Intermark.

Honorární konzulát České republiky v Johor Bahru byl dočasně uzavřen.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Zastoupení českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest) se v Malajsii nenacházejí a ani se o jejich zřízení zatím neuvažuje.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

záchranka: 03/ 2031 9999 (Kuala Lumpur) nebo 999

•

Nemocnice Gleneagles: 03/ 42571300 (Kuala Lumpur)

•

policie: 03/ 21460584-5 (Kuala Lumpur) nebo 999

•

hasiči: 03 9221 7222 (Kuala Lumpur) nebo 994

•

informace o telefonních číslech: 103

1.18. Internetové informační zdroje •

http://www.miti.gov.my - Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu Malajsie

•

http://www.matrade.gov.my - Malajsijská agentura na podporu zahraničního obchodu

•

http://www.mida.gov.my - Malajsijská agentura na podporu investic

•

http://www.mfa.gov.my - Ministerstvo zahraničních věcí Malajsie

•

http://www.pmo.gov.my - Úřad předsedy vlády

•

http://www.mtdc.com.my - Malaysia Technology Development Corporation - rozvojová agentura

•

http://www.mdc.com.my - Multimediální Superkoridor - technologický park ICT

•

http://www.bnm.gov.my - Malajsijská centrální banka

•

http://www.malaysianairlines.com.my - Malajsijské aerolinie

•

http://www.dsaexhibition.com - oficiální stránky veletrhu Defence Services Asia

•

http://www.mylib.com.my - navigační portál

7/67



Malajsie

•

http://www.asiaobserver.com - portál s odkazy na další informační zdroje o Malajsii

•

http://www.nst.com.my - deník New Straits Times

•

http://thestar.com.my - deník The Star

•

http://www.yelllowpages.com.my - adresář firem

•

http://www.malaysiayellowpages.net/index.htm - adresář firem

1.19. Adresy významných institucí Ministerstvo zahraničních věcí „Kementerian Luar Negeri“ Wisma Putra Federal Government Administrative Center 62502 Putrajaya Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu (MITI) „Kementerian Perdagangan Antarabangsa dan Industri“ Blok 10, Kompleks Pejabat Kerajaan Jalan Duta 50622 Kuala Lumpur Ministerstvo financí „Kementerian Kewangan Khazanah Malaysia“ Block Utama, Prime Minister`s Office Complex Federal Government Administrative Centre 62502 Putrajaya Ministerstvo obrany „Kementerian Pertahanan“ Jalan Padang Tembak 50643 Kuala Lumpur Úřad předsedy vlády „Jabatan Perdana Menteri“ Block Utama, Prime Minister`s Office Complex Federal Government Administrative Centre 62502 Putrajaya Centrální banka Malajsie Bank Negara Malaysia (BNM) Jalan Dato` Onn 50480 Kuala Lumpur The National Chamber of Commerce and Industry of Malaysia (NCCIM) 37 Jalan Kia Peng, 50450 Kuala Lumpur. Tel : +603 - 241 9600 Fax : +603 - 241 3775, 241 8041 Email: [email protected], [email protected] Malay Chamber of Commerce Malaysia (MCCM) Dewan Perniagaan Melayu Malaysia (DPMM) Tingkat16, Plaza Pekeliling No. 2, Jalan Tun Razak 50400 Kuala Lumpur Tel.: 603-40418522 Fax: 603-40414502 Email: [email protected] Website: www.dpmm.org.my The Associated Chinese Chambers of Commerce and Industry of Malaysia (ACCCIM) 8/67



Malajsie

Suite 6.05 & 6.06, 6th Floor, Menara Promet Jalan Sultan Ismail 50250 Kuala Lumpur Tel.: +60 3 2145 2503/2653 Fax.: +60 3 2145 2562 E-mail: [email protected] Website: www.accim.org.my www.malaysia-info.com (ACCIM Business Directory) Malaysian Associated Indian Chambers of Commerce and Industry (MAICCI) 116, 2nd Floor Jalan Tuanku Abdul Rahman 50100 Kuala Lumpur Tel: 603-26931033 Fax: 603-26911670 Email: [email protected], [email protected], [email protected] Website: www.maicci.org.my, www.tradenex.com/sites/maicci Malaysian International Chamber of Commerce and Industry (MICCI) C-8-8, 8th Floor, Block C, Plaza Mont´ Kiara 2, Jalan Kiara, Mont´ Kiara 50480 Kuala Lumpur Poštovní adresa: P O Box 12921, 50792 Kuala Lumpur Tel.: +60 3 6201 7708 Fax: +60 3 6201 7705/06 E-mail: [email protected] Website: www.micci.com EU-Malaysia Chamber of Commerce and Industry Suite 15.02, Level 15, Menara Kemayan 160 Jalan Ampang 50450 Kuala Lumpur Tel.: +60 3 2162 6298 Fax: +60 3 2162 6198 E-mail: [email protected] Federation of Malaysian Manufacturers Wisma FMM, No. 3 Persiaran Dagang, PJU 9, Bandar Sri Damansara 52200 Kuala Lumpur Tel: 603-62761211 Fax: 603-62741266 Email: [email protected] Website: www.fmm.org.my

9/67



Malajsie

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Státní zřízení Malajsie je federativní konstituční monarchií v čele s králem, kterého mezi sebou volí dědiční sultáni na pětileté funkční období (viz níže - bod 2.2.). Nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament (222 poslanců, 69 senátorů). Nejvyšším orgánem výkonné moci je federální vláda, jejímiž členy mohou být jen členové parlamentu. Vláda skládá slib věrnosti do rukou krále, avšak kolektivně se zodpovídá parlamentu. Na úrovni jednotlivých států federace jsou voleni členové Státního shromáždění (State Assembly) a vítězná uskupení politických stran sestavují lokální vlády v čele s premiérem daného státu (Chief Minister). Fiskální autonomie jednotlivých států federace je však poměrně malá. Exekutiva je v Malajsii navzdory federálnímu zřízení do velké míry centralizovaná.

Hlavní politické strany, poměr sil koalice-opozice Politické strany v Malajsii jsou založeny na etnickém klíči. Největší vládní strany reprezentují tři hlavní etnika: Malajce, Číňany a Indy. Vládní koalice, jejíž základ tvoří tři největší strany reprezentující hlavní etnické skupiny, je u moci v prakticky stejném složení od vyhlášení nezávislosti Malajsie v roce 1957. Vládní strany jsou sdružené v koalici Národní fronty (Barisan National). Nejsilnější stranou Barisan Nasional je UMNO (United Malay`s National Organization) reprezentující malajskou většinu. Společně s druhou nejsilnější stranou, čínskou MCA (Malaysian Chinese Association) a s indickou MIC (Malaysian Indian Congress) tvoří UMNO jádro vládní koalice, která je od vyhlášení nezávislosti nepřetržitě u moci. V Národní frontě jsou dále zastoupeny: hnutí Gerakan, PBB (Parti Pesaka Bumiputera Bersatu Sarawak), PBDS (Parti Bangsa Dayah Sarawak), SUPP (Sarawak United People`s Party) a SNAP (Sarawak National Party). Hlavními opozičními stranami jsou: DAP (Democratic Action Party) orientovaná na čínské voliče, konzervativní islamistická strana PAS (Parti Islam Semalaysia) a z UMNO odštěpená PKN (Parti Keadilan Nasional). V Malajsii působí přes 20 opozičních stran, většina z nichž však má nepatrný politický význam.

Vnitropolitický vývoj v Malajsii Vnitropolitická situace Malajsie je vcelku stabilní. Po parlamentních volbách v březnu 2008 došlo k výraznému oslabení vládní koalice. Ta ztratila v parlamentu ztratila ústavní většinu a prohrála v pěti státech federace, nadále však disponuje většinou ve federálním parlamentu. Na oslabení Národní fronty se podíleli voliči všech etnik, kteří jako projev nesouhlasu s politikou vlády, rostoucími cenami, zhoršující se sociální situací alternativně volili opoziční Stranu lidové spravedlnosti, islamistickou PAS a levicově orientovanou čínskou Stranu demokratické akce. Kromě neúspěchu UMNO ve volbách propadly zejména další strany koalice - Malajsijská čínská asociace a Malajsijský indický kongres. Neúspěch ve volbách postupně vyvolal personální změny v hlavních stranách koalice. Tlak na předsedu vlády Národní fronty i strany UMNO Badawiho vyvrcholil jeho rozhodnutím odstoupit z funkcí v březnu 2009. Jeho nástupcem se stal jeho dosavadní místopředseda Najib. Ten byl počátkem dubna jmenován novým premiérem. Nedlouho poté provedl změny v složení vlády. Své vedení zcela obměnila čínská MCA, dlouholetý předseda indického MIC naopak nadále zůstává ve funkci. Opozice se opírá zejména o vůdčí osobnost PKN Anwara Ibrahima. Přes výrazný volební úspěch v parlamentních volbách zůstává charakterizujícím prvkem opozice především její různorodost (etnická, religiózní, ideová). Na základě výsledku voleb jejich představitelé vytvořili koalice na regionální úrovni a vládnou v pěti státech federace.

10/67



Malajsie

Struktura ústředních orgánů státní správy Parlament Nejvyšším zákonodárným orgánem federace je dvoukomorový parlament . Sestává se ze Senátu (Dewan Negara) a Poslanecké sněmovny (Dewan Rakyat). Funkční období poslanců je dlouhé 4 roky. Poslední (předčasné) volby do parlamentu proběhly 8. března 2008. Každý stát federace má vlastní jednokomorový sněm. Volby do státních sněmů se obvykle konají paralelně s parlamentními volbami. Senát - Dewan Negara má celkem 69 senátorů, z nichž 40 je jmenováno králem, 26 je voleno státními sněmy (po 2 z každého státu) a 3 členové reprezentují federální teritoria Kuala Lumpur a Labuan. Poslanci dolní komory Dewan Rakyat jsou voleni přímou volbou. Poslanecká sněmovna má 222 poslanců. Poslancem se mohou stát pouze osoby starší 21 let a osoby, které nejsou zastoupeny v Senátu.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je král (Yang di-Pertuan Agong) volený Konferencí rodových sultánů - vládců devíti malajských států federace (tzv. Conference of Rulers). Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté. Dne 13. prosince 2011 usedl na trůn sultán státu Kedah, který byl zvolen Konferencí vládců během zvláštního zasedání v Královském paláci v Kuala Lumpur v listopadu 2011. Sultán Tuanku Abdul HALIM Mu'adzam Shah je v pořadí 14. králem Malajsie od vyhlášení nezávislosti v roce 1957. V předchozím období vykonával funkci vicekrále a je historicky prvním panovníkem Malajsie, který na trůn usedl dvakrát. Funkci krále již vykonával v letech 1970-1975. Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Během jednoho cyklu by se měli na trůnu vystřídat postupně hlavy všech států Malajsijské federace, v jejichž čele stojí sultán. Protokolární oslovení panovníka v angličtině a jeho celé jméno s titulem: His Majesty Al-Wathiqu Billah Tuanku Mizan Zainal Abidin ibni Al-Marhum Sultan Mahmud Al-Muktafi Billah Shah, The Yang di-Pertuan Agong XIII Pozn.: v hovorové řeči běžně pouze - „Agong" Malajsie je konstituční monarchií a král má především ceremoniální funkci. K jeho hlavním ústavním pravomocím patří jmenování předsedy vlády, schvalování rozpuštění parlamentu (návrh předkládá premiér), jmenování soudců Nejvyššího soudu, udělování státních vyznamenání, jmenování velvyslanců, přijímání pověřovacích listin cizích velvyslanců a udělování milostí.

2.3. Složení vlády Složení vlády (březen 2012)

Premiér

11/67



Malajsie

Najib Razak Místopředseda vlády Muhyiddin Yassin Ministři v úřadu vlády Dr Koh Tsu Koon Mohamed Nazri Abdul Aziz Nor Mohamed Yakcop Jamil Khir Baharom Idris Jala Ministr financí Najib Razak Druhý ministr financí Ahmad Husni Mohamad Hanadzlah Ministr obrany Dr Ahmad Zahid Hamidi Ministr bydlení a místních vlád Chor Chee Heung Ministr veřejných prací Shaziman Abu Mansor Ministr energetiky, ekologických technologií a vodního hospodářství Peter Chin Fah Kui Ministr zemědělství a agrární výroby Noh Omar Ministr zahraničního obchodu a průmyslu Mustapa Mohamed Ministr zahraničních věcí Anifah Aman Ministr školství Muhyiddin Yassin Ministr dopravy Seri Kong Cho Ha Ministr zdravotnictví Liow Tiong Lai Ministr lidských zdrojů S Subramaniam Ministr vnitra Hishammuddin Tun Hussein Ministryně záležitostí žen, rodiny rozvoje komunit místo neobsazeno Ministr vědy, techniky a inovací

12/67



Malajsie

Maximum Ongkili Ministr vyššího školství Khaled Nordin Ministr informací, komunikací, umění a kultury Dr Rais Yatim Ministr přírodních zdrojů a životního prostředí Douglas Uggah Embas Ministr rozvoje venkova a regionů Shafie Apdal Ministr vnitřního obchodu a spotřebitelských záležitostí Ismail Sabri Yaakob Ministr plantážní výroby a plodin Bernard Dompok Ministr mládeže a sportu Ahmad Shabery Cheek Ministryně turistiky Ng Yen Yen Ministr federálních oblastí Zainal Abidin

13/67



Malajsie

3. Zahraničně-politická orientace Priority zahraniční politiky Malajsie •

ASEAN

•

Islámské země

•

Mezinárodní organizace a sdružení (OSN, Commonwealth, HNZ)

•

Regionální a subregionální organizace (ASEAN, ASEM, ARF, APEC)

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Malajsie je členem OSN. Malajsie je zakládajícím členem Sdružení států jihovýchodní Asie ASEAN, členem asijsko-evropského dialogu ASEM, ekonomického sdružení APEC, skupiny G-15, D-8, Hnutí nezúčastněných (NAM), Organizace islámské konference (OIC) a mezinárodních organizací IATA, ICAO, MMF, Světové obchodní organizace (WTO) a Asian Development Bank (ADB). Z agentur OSN a dalších mezinárodních organizací je v Malajsii např. zastoupení UNDP, UNICEF, UNESCO, z dalších mezinárodních organizací mají zastoupení WHO, AIBD - Asia-Pacific Broadcasting Development, APDC - Asian and Pacific Development center, INRO - International Rubber Organization, a IPPF - International Planned Parenthood Federation, IDB - Islamic Development Bank a další.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách ASEAN Prioritní pozornost věnuje Malajsie vztahům v oblasti jihovýchodní Asie, jak z hlediska rozvoje regionálního sdružení ASEAN, tak i bilaterálních vztahů se svými sousedy. Podporuje úsilí ASEAN vytvořit do r. 2015 společnou komunitu, podpořila Chartu ASEAN a patřila mezi iniciátory začlenění Barmy, Laosu a Kambodže do sdružení. ASEM Považuje za důležitý prostředek komunikace s EU o zásadních otázkách současnosti. Malajsie vítá shodu v rámci ASEM o potřebě posílit obchodně-ekonomickou dimenzi dialogu, o potřebě úspěšného pokračování jednání v rámci WTO a na plnění úkolů vyplývajících z agendy přijaté na schůzce v Doha. Má zájem na mezikulturním dialogu v rámci ASEM na základě přijaté Kulturní a civilizační deklarace a slibuje si od dialogu zejména napravení poškozeného image islámu spojovaného s terorismem. APEC Malajsie je aktivním účastníkem a zakládajícím členem tohoto poradního ekonomického fóra, které dnes zahrnuje 21 zemí z Asie a Tichomoří.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dohoda o letecké dopravě mezi Československem a Malajsií byla podepsána dne 2. 5. 1973.

•

Dohoda o částečném odstranění vízové povinnosti, podepsaná v květnu 1991, umožňuje volné cestování občanům obou zemí na dobu nepřesahující 90 dnů.

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Malajsie o sukcesi do dvoustranných smluv, 8.8.2005.

14/67



Malajsie

4. Ekonomická charakteristika země Malajsie je rychle se modernizující zemí s vyššími středními příjmy, do značné míry vyřešenými kritickými momenty rozvojového světa, země s reálnou vizí zařadit se do r. 2020 mezi vyspělé ekonomiky. Malajsie je dle indexu globální konkurenceschopnosti (2011 – 2012) na 21. místě (oproti období 2009-2010 vzestup o 5 příček z 26. místa) ze 142 zemí. Sektor služeb se podílí na tvorbě HDP 57,4 % a sektor zpracovatelského průmyslu 27,7 %.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Ekonomika Malajsie se v r. 2011 vyrovnávala s kolísavým vývojem světového hospodářství a přes značné výzvy v tomto směru se jí podařilo udržel relativně vysoké tempo růstu HDP. Celkově za rok 2011 byl zaznamenán 5,1% růst HDP, což je sice níže než předloňských (2010) 7,2 %, ale v kontextu řady nepříznivých faktorů (výkyvy ve světové ekonomice, události na blízkém východě a severní Africe) se jedná o překvapivý údaj. Růst HDP byl relativně pomalejší v první polovině r. 2011 zejména ve druhém kvartálu vlivem katastrofy v Japonsku. V druhé polovině pak došlo k jeho zrychlení, a to díky masivní domácí poptávce. Za celý rok 2011 byl zaznamenán růst domácí poptávky ve výši 8,2 %, zatímco v předchozím roce (2010) to bylo jen 6,3 %. K silné domácí poptávce přispěly výdaje jak domácností tak podniků a také výdaje z veřejných rozpočtů. Sektor zpracovatelského průmyslu rostl tempem 4,5 %, růst sektoru služeb činil stejně jako v předchozím roce 6,8 % a podílel se 3,9 procentními body na celkovém růstu HDP. Stavebnictví rostlo v r. 2011 tempem 3,5 %. Pokud jde o růst HDP ve výdajovém vyjádření jeho struktury, pak objem soukromých investic vzrostl v roce 2011 o 14,4 %, soukromé spotřeby o 6,9 % a exportu o 8,7 %. Uvedený ekonomický růst byl nadále tažen zejména silnou domácí poptávkou a pokud jde o zahraniční obchod, tak stabilní regionální poptávkou (ASEAN). Vývoj struktury HDP 2011 z hlediska celkové poptávky: Spotřeba domácností vzrostla v r. 2011 o 6,9 %. (r. 2010 6,5 %). mj. v důsledku příznivého vývoje trhu práce, který je z hlediska vývoje nezaměstnanosti nejlepší od r. 2000 (pokles míry nezaměstnanosti z 3,3 % v r. 2010 na 3,1 % v r. 2011) a růstu disponibilních příjmů. Určitou roli hrál také přístup k úvěrům. Větší objem tak zaznamenal prodej automobilů, maloobchod a dovoz spotřebního zboží. (Soukromé) investice vzrostly v r. 2011 o 14,4 % (v r. 2010 17,7 %) a to průřezově ve většině sektorů, i když ve druhé polovině zvláště v případě zpracovatelského průmyslu jejich růst v kontextu globálních nejistot zpomalil. V r. 2011 se o 5,4 % zvýšil dovoz investičního zboží (v r. 2010 o 23 %). Pokles v této oblasti byl do jisté míry způsoben zemětřesením v Japonsku a povodněmi v Thajsku (narušení dodavatelských řetězců). Vládní výdaje investičního charakteru poklesly o -2,4 % (v r. 2010 o -2,8 %), což je mj. důsledek ukončení protikrizového fiskálního balíčku v r. 2010. Příspěvek nefinančních státních podniků k veřejným projektům byl nadále vysoký. Hospodářská politika opřená o aktualizované ETP a NEM se nadále v r. 2011 přikláněla k podpoře soukromých investic, přičemž vládní výdaje se zaměřovaly na podporu vytipovaných klíčových projektů (rozvoj dopravní infrastruktury, vzdělání, zdravotnictví apod.). Vládní výdaje neinvestičního (spotřebního) charakteru vzrostly o 16,8 % (v r. 2010 o 0,5 %) v důsledku zvýšených nákladů na externí dodávky zboží a služeb a mzdových nákladů. Růst hrubého vývozu zpomalil v r. 2011 na 8,7 % (v r. 2010 15,6 %). Zpomalení bylo důsledkem slábnoucího exportu tradiční elektrotechniky a elektroniky (zatímco neelektronický a neelektrotechnický zpracovatelský průmysl a primární komodity si tempo růstu udržely). Hrubý dovoz vzrostl o 8,6 % (v r. 2010 poklesl o 21,7 %). Vývoj struktury HDP 2011 z hlediska celkové nabídky:

15/67



Malajsie

Většina sektorů malajsijského hospodářství zaznamenaly v r. 2011 růst. Sektor služeb vrostl o 6,8 % (stejně jako v r. 2010) a nejvíce tak přispěl k celkovému růstu (3,9 procentními body). Zpracovatelský průmysl zaznamenal růst 4,5 % (v r. 2010 pokles 11,4 %). Oslabující zahraniční poptávka po malajsijských produktech (ve vyspělých tržních ekonomikách zasažených krizí) byla částečně vykompenzována jejich uplatněním na domácím trhu. Rozvoj zaznamenaly jak produkce pro domácí trh, tak pro zahraniční (zejména elektrický a elektronický průmysl). Stavebnictví vzrostlo v r. 2011 o 3,5 % (v r. 2010 o 5,1 %), zejména v důsledku méně nových projektů v oblasti stavby nerezidenčních/průmyslových objektů (zejména obava převisu nabídky kancelářských prostor v aglomeraci Klang Valley) a také již byla v předchozích letech (v rámci 2. fiskálního balíčku) úspěšně ukončena výstavba hlavních dálnic a opravy a modernizace veřejných budov. Naopak ceny domů a bytů vzrostly, až o 8,6 % (za 3 kvartály r. 2011). Zemědělství, lesnictví a rybolov vzrostly o 5,6 % (v r. 2010 1,7 %). Hlavním faktorem růstu byla obnovené tempo růstu objemu produkce surového palmového oleje (růst 11,3 % na 18,9 milionů tun, díky dobrým klimatickým podmínkám a příznivým cenám na světových trzích). Další zemědělské produkty jako kaučuk a plodiny si udržely silnou domácí a regionální poptávku. Těžba poklesla o -5,7 % (v r. 2010 poklesla o -0,2 %). K poklesu došlo zejména v důsledku výpadku produkce ropy a jejích derivátů (odstávka a údržba kapacit, nedostatečná výtěžnost starých i nových polí apod.). K zavírání kapacit došlo i v oblasti těžby zemního plynu, a to zejména v poloostrovní části Malajsie. Hlavním tahounem produkce zemního plynu byla poptávka z Japonska, zasaženého zemětřesením. Zahraniční obchod r. 2011 vykázal i přes nepříznivý vývoj na mnohých zahraničních trzích pozitivní výsledky. Hrubý export vzrostl v r. 2011 o 8,7 %. Celkový zahraniční obchod v roce 2010 dosáhl objemu 1.465,5 mld. RM (cca 489 mld. USD), z toho vývoz 803,3 mld. RM (cca 268 mld. USD) a dovoz 662,2 mld. RM (220,7 mld. USD). Pozitivní obrat v závěru r.2009 a v průběhu celého r. 2010 je dán prudkým růstem průmyslové výroby (13% růst v r. 2010) a domácí poptávky (naprostá většina dovozů slouží jako vstup do průmyslové výroby, která je z 80 % exportně orientovaná). Aktivní saldo obchodní bilance, které je s železnou pravidelností dosahováno od roku 1997, činilo za r. 2011 celkem 141 mld. RM (74 mld. USD). Největším obchodním partnerem podle obratu byla v r. 2011 Čína (167 mld RM), následovaná Japonskem (145 mld RM), EU! (132 mld RM) a USA (113 mld RM). Pořadí ČLR, Japonsko, EU a USA je stejné i v případě vývozu a dovozu. Největší vývozní i dovozní komoditou jsou tradičně elektrické a elektronické výrobky s podílem 34 % na celkové exportu a 31 % na celkovém dovozu. Platební bilance skončila s mírným deficitem -2,6 mld. RM, běžný účet zaznamenal výrazný přebytek (97,9 mld. RM/11,8 % HNP). a finanční účet skončil v r. 2011 po zaznamenaných deficitech v minulých letech aktivní saldo (čistý příliv zahraničního kapitálu ve výši 15,5 mld. RM mj. v důsledku rostoucích investic zahraničních firem do Malajsie). Malajsie byla v r. 2011 atraktivní investiční destinací v důsledku očekávání pozitivního makroekonomického vývoje, posilující domácí poptávky a posilující měny RM. Významnými byly také přímé investice malajsijských firem v zahraničí (rozšiřování své distribuční sítě apod.). Deficit státního rozpočtu r. 2010 dosáhl 5,6 % HDP. Devizové rezervy činily k 31. prosinci 2011 423,3 mld. RM/133,6 mld. USD, což pokryje 9,6-ti měsíční dovozy nebo 4,1x krátkodobé vnejší zadlužení. 29. února 2012 úroveň devizových rezerv dále vzrostla na 426,7 mld. RM/134,7 mld. USD, což pokryje 9,4 měsíční dovozy nebo 4,1x krátkodobé vnejší zadlužení. Zahraniční zadluženost na konci roku 2011 ve srovnání s předchozím rokem vzrostla na úroveň 257,2 mld. RM/80,4 mld. USD a představovala na konci roku 31 % HNP. V červenci 2011 úspěšně vydala 5letý/10letý Sukuk (dluhopis globálního islámského finančního trhu deminovaný v USD) v hodnotě 2 mld. USD. Krátkodobé dluhy činily v r. 2011 12,5 % HNP; 24,5 % devizových rezerv a 12,9 % exportu zboží a služeb. V portfoliu dluhů Malajsie s podílem 59,6 % převažovaly středně a dlouhodobé dluhy. 79,4

16/67



Malajsie

mld. RM/25,5 mld. USD. Dluhová služba se zvýšila na 7,6 % z 6,5 % v roce předchozím. Investice malajsijských firem do zahraničí v r. 2010 činily 42,6 mld. RM (a v r. 2009 27,9 mld. RM). Inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za celý rok 2011 dosáhla výše 3,2 % v r. 2011. Po předchozím údaji v r. 2010 (1,7 %) se jedná o vysokou úroveň. V první polovině r. 2011 se na zvýšené inflaci podílely vysoké ceny potravin na světových trzích a odbourávání subvencí. Vrcholu inflace dosáhla v červnu (3,5 %). Nárůst inflace je dán růstem cen potravin a komodit a snižování subvencí u řady produktů. Nezaměstnanost poklesla z 3,7 % na 3,2 %. V roce 2011 se očekává zejména v důsledku vyšších cen potravin na světových trzích zvýšení inflace (měřené indexem spotřebitelských cen CPI) na úroveň 2,5 – 3,5 %. Součástí výše uvedené vládní strategie je i liberalizace malaj. ekonomiky ve smyslu plánovaného odbourání subvencí (pohonných hmot, energií a některých potravin) a proto inflace za celý rok 2011 bude velmi pravděpodobně vyšší než současných 3,4 % (říjen 2011), tím jak se zvýšení energií promítne do všech výrobních vstupů a následně cen výrobků a služeb. Nezaměstnanost by se měla letos (2011) snížit z loňských 3,7 % na 3,1 %. Spotřebitelské ceny vzrostly u položky potraviny a nealkoholické nápoje, a to o 4,3 % již v 1. kvartálu r. 2011. Ve 4. kvartálu r. 2010 ceny u této položky vzrostly o 2,9 %. Jenom za půl roku říjen 2010 – březen 2011 tak ceny u této kategorie vzrostly o 7,2 %. Tato nepříznivá skutečnost již tehdy začala být hlavním diskutovaným tématem v Malajsii a příčinou jistého sociálního napětí před připravovanými všeobecnými volbami. Výhled na r. 2012: Domácí ekonomika je nadále výrazně ovlivňována globální ekonomickou situací a růst malajsijské ekonomiky tak do značné míry koreluje s růstem světové ekonomiky a růstem asijského regionu jako celku. Podle předpovědí malajsijské vlády a odhadů MMF dojde v roce 2012 k relativně pomalejšímu růstu HDP v intervalu 4 až 5 %, v kontextu nejistot ve světové ekonomice a světovém finančním systému. Horní mez bude dosažena v případě optimistického (ekonomického, zejména fiskálního) vývoje hlavních obchodních partnerů Malajsie. Růst bude nadále tažen silnou domácí poptávkou (při zpomalené vnější poptávce) a růstem spotřeby domácností. Klíčovou roli budou na základě premiérem vyhlášeného rozpočtu pro r. 2012 hrát opatření ve prospěch spotřeby domácností (zvýšení platů ve státní správě a přímá finanční podpora nižším a středním příjmovým skupinám obyvatelstva). Soukromé investice budou podpořeny rozvojem domácích průmyslových odvětví a realizace projektů v rámci ETP. Očekává se rozvoj většiny sektorů malajsijské ekonomiky. Nicméně slabý růst zahraniční poptávky negativně ovlivní úrovně výstupů proexportně orientovaného zpracovatelského průmyslu a obchodně zaměřené služby. Na domácí trh zaměřená odvětví s největší pravděpodobností zaznamenají další růst, týká se to stavebnictví, očekává se obnovení těžebního průmyslu. Naopak v případě zemědělství nejsou vyhlídky (v návaznosti na vývoj v r. 2011) nijak zvlášť pozitivní, vzhledem k pomalejšímu růstu produkce palmového oleje, kaučuku apod. Očekávaná inflace pro rok 2011 by se měla pohybovat v rozmezí 2,5 až 3,0 %; předpověď zpomalené inflace vychází ze zpomaleného růstu cen na globálních trzích a pomalejšího předpokládaného růstu domácí poptávky. Rizika, že se inflace dostane nad tyto meze však zůstává, neboť ceny surovin na světových trzích mohou vzrůst výrazněji, může dojít k další vlně liberalizačních opatření (další odbourávání dotací po předpokládaných volbách). Malajsijská centrální banka je připravena v rámci své monetární politiky zmíněná rizika flexibilně sterilizovat a rovněž bude posilovat bilaterální spolupráci s centrálními bankami regionu a mezinárodními institucemi v oblasti islámských financí. Centrální banka bude dále konsolidovat právní rámec malajsijského finančního trhu. Nezaměstnanost by měla po dosaženém dnu mírně vzrůst na 3,2 %. Hlavními zdroji pracovních míst by měly být domácí sektor služeb, stavebnictví. Zaměstnanost v proexportních odvětvích naopak může v důsledku vývoje na zahraničních trzích kolísat. Současně se plánuje snížení deficitu státního rozpočtu na 4,7 %. Hlavním cílem rozpočtu pro r. 2012 je maximálně (i když v mezích udržitelnosti) podpořit domácí poptávku (spotřebu a soukromé investice), sektor zahraničního obchodu, rozvoj lidského kapitálu a rozvoj venkova. Na zahraniční frontě se očekává přetrvání přebytku běžného účtu platební bilance ve výši 109,5 mld. RM (tj. 12,2 % HNP). U hrubého exportu se očekává zpomalení, přesto by přebytek obchodní bilance měl zůstat (odpovídající zpomalení importu) na stejné úrovni jako v minulém roce. Nejvíce dynamickým proexportní obory budou mimo tradiční elektroniku&elektrotechniku. Rysem finančního trhu bude v r. 2012 nadále vysoká volatilita ve světle globálního vývoje. Hlavní výzvou pro Malajsii bude zajistit i přes současné nejistoty ve světové ekonomice dlouhodobě udržitelná tempa růstu HDP.

17/67



Malajsie

4.1.1. Obchodní režim Malajsie zůstala nadále zemí relativně otevřenou obchodu a zahraničním investicím. Cla jsou stále hlavním nástrojem regulujícím dovoz zboží. Přes 30 % celních sazeb zůstává stále neomezeno závazky země vůči WTO. Výrazný rozdíl mezi závaznými tarifními stropy (bound tariffs) a reálně uplatňovanými tarify (applied tariffs) vytváří faktor nejistoty pro podnikatele a úřadům poskytuje značný prostor pro zvyšování cel. Je však též možno konstatovat, že reálně uplatňované tarify byly k roku 2005 postupně sníženy na 8,9 % (2001:9,1 %). Při zveřejnění rozpočtu na r. 2009 se Malajsie zavázala zrušit nebo snížit celkem 494 tarifních linek. Ve vzájemném obchodě se státy ASEAN k 1. lednu 2010 Malajsie zrušila 2 123 tarifů v souladu s CEPT a sníží 66 tarifních sazeb ze seznamu citlivých a velmi citlivých položek v rámci AFTA. K 1. dubnu 2008 Malajsie zavedla harmonizovaný systém HS 2007. Průměrná cla pro obchod se stáry ASEAN se v r. 2008 snížila na 1,95%. Pokud jde o spotřební daně, je na dovážené zboží v zásadě pohlíženo stejně, jako na zboží domácí výroby; výjimka se týká snížení spotřební daně pro národní výrobce automobilů. Přibližně 27 % skupin zboží je předmětem dovozních povolení (licencí), z nichž podstatnou část tvoří licence neautomatické. To nepochybně též dává orgánům státní správy prostor pro administrativní rozhodování ve prospěch či neprospěch určitých druhů činností. Zejména se jedná o Ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu (MITI), které dohlíží na systém zvláštních povolení (tzv. Approved Permits - APs), které umožňují držiteli dovážet zahraniční automobily a prodávat je na místním trhu. Tento systém byl uveden do života v roce 1970 jako forma pomoci etnickým Malajcům, kteří v obchodní oblasti zaostávali ze menšinovými Číňany. V návaznosti na novou automobilovou politiku (New Automotive Policy - NAP), kterou vláda Malajsie zveřejnila dne 19. 10. 2005, však budou tyto výjimky postupně odbourány. Malajsie poměrně aktivně používá obchodní ochranná opatření, kdy v uplynulých 4 letech iniciovala 17 antidumpingových řízení na půdě WTO; sama byla ve stejné době předmětem 26 obdobných řízení. Na konci r. 2006 Malajsie vedla proti druhým zemím 6 antidumpingových řízení. Dále připravuje legislativu pro dočasná opatření na ochranu domácího trhu před náhlými nárůsty dovozů, které by mohly způsobit komplikace pro domácího výrobce stejného druhu zboží (safeguards). Všechna další investičně-obchodní opatření Malajsie již postupně odbourala. Vláda zůstává významným odběratelem zboží a služeb; v roce 2007 tvořil celkový objem vládních nákupů zhruba 23 % HDP, v r. 2008 jen 11,9%, což reprezentuje 23 mld. USD. Při veřejných zakázkách je i nadále poskytováno preferenční zacházení místním firmám, zejména pokud se jedná o menší objemy. Mezinárodní tendry jsou vypisovány pouze v případě, že zboží není dostupné z místních zdrojů. Vláda též prostřednictvím rozsáhlého vlastnictví v podnicích ovlivňuje poptávku i nabídku po zboží a službách. Malajsie není účastníkem Mnohostranné dohody o vládních zakázkách WTO (WTO Plurilateral Agreement on Government Procurment). Významnou roli v malajsijské průmyslové politice hrají vývozní cla a licence. Ta jsou uplatňována zejména v případě vývozu určitých komodit, jako je dřevo, což má za následek omezení jejich vývozu a snížení jejich cen na domácím trhu. Cílem těchto opatření je podle vládních úřadů podpora zpracovatelského průmyslu, který je zdrojem přidané hodnoty. V roce 2001 podléhalo 36 % malajsijských zbožových skupin požadavkům na vývozní licence a v roce 2009 situace zůstala prakticky nezměněna. Současně je různými způsoby podporován export. Jedná se například o výjimky/úlevy z dovozních cel, daňové úlevy, zvýhodněné exportní úvěry, státem podporované exportní pojištění a záruky, nebo podporu propagace a marketingu. K prioritám, které mají Malajsii dovést ke získání statutu vyspělé země v roce 2020 patří zavádění mezinárodních standardů a v tomto směru Malajsie vyvíjí značné úsilí. Z 372 nových standardů, přijatých v roce 2005, bylo celkem 294 (79 %) dáno do souladu s mezinárodními standardy. Malajsijská standardizační komise (SIRIM) si vybrala mezinárodní standardy jako primární volbu při revidování existujících a tvorbě nových standardů. Ke konci roku 2005 bylo ustanoveno celkem 4085 Malajsijských standardů. Z tohoto počtu bylo do souladu s mezinárodními uvedeno 2111 standardů (51,7 %) a 122 standardů bylo prohlášeno za povinné.

18/67



Malajsie

Úsilí Malajsie při tvorbě certifikátů pro potraviny odpovídající muslimským dietárním pravidlům halal vynesly zemi pověst celosvětově nejlepšího příkladu pro výrobu potravin tohoto typu. To je v souladu se snahou vlády o přeměnu Malajsie v mezinárodní centrum výroby potravin halal. Dlouhodobým nástrojem strategie ekonomického rozvoje malajsijského hospodářství jsou daňová zvýhodnění. Používají se pro podporu investic do zpracovatelského průmyslu, zemědělství, turismu, služeb, stejně jako aktivit v oblasti výzkumu a vývoje a ochrany životního prostředí. Pokud jde o celkové daňové prostředky, věnované na realizaci těchto pobídek, nejsou k dispozici žádné odhady. Zveřejňování takových údajů by však nepochybně vedlo k větší fiskální transparentnosti a přispělo by k zefektivnění daňového systému země. Za posledních několik let posílila vláda režim v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zejména z důvodu porušování autorských práv a používání obchodních značek. Malajsijské úřady tvrdí, že dosáhly výrazného pokroku při eliminaci výroby pirátských kopií optických disků, nicméně tato oblast spolu s paděláním značkových výrobků zůstává i nadále problémem. Velké úsilí je vynakládáno na zlepšování způsobů a metod řízení firem, které je základem pro efektivní fungování kapitálového trhu jako prostředku pro mobilizaci a přesun úspor do nejproduktivnějších investic. Požadavky na firmy pro kotaci na burze byly revidovány, již v roce 2001 byl vytvořen koncept reformy kapitálového trhu (tzv. Capital Markets Master Plan) a v současné době probíhá první etapa programu restrukturalizace podniků se státní účastí, tzv. government-linked companies (GLCs). Stát si udržuje silnou přítomnost ve většině sektorů ekonomiky, především prostřednictvím více než 40 kotovaných i nekotovaných GLCs, jejichž celková aktiva představují přes polovinu HDP Malajsie. K největším patří firmy Petronas (ropa a plyn), Tenaga (výroba a distribuce elektrické energie), Malajské aerolinie, Proton (výroba automobilů) a Telekom Malaysia. Nedávno zahájené kroky směrem k reformě těchto společností jsou součástí rozsáhlejšího úsilí o zlepšení transparentnosti a výkonnosti GLCs, mimo jiné pomocí stanovení výkonnostních ukazatelů a systému odměňování manažerů ve vazbě na ekonomické výsledky firmy. Těmito opatřeními chce vláda též poněkud rozvolnit dnešní těsné vazby s těmito společnostmi tak aby byly méně závislé na jejím rozhodování, byly více komerčně orientované a tím atraktivnější pro soukromé investory.

4.1.2. Perspektiva dalšího vývoje Predikce ekonomického vývoje v r. 2012 je popsána v kapitole 4.1. Pro další rozvoj země bude mít rozhodující význam realizace projektů rozepsaných v Ekonomickém transformačním programu a další předpokládaná liberalizace (služeb apod.). Opatření vycházejí také z Nového ekonomického modelu a 10. malajsijského plánu, který byl pro období 2011 - 2015 zveřejněn v červnu r. 2010. Oba dokumenty budou směřovat k dosažení hlavního cíle, kterým je stát se do r. 2020 rozvinutou zemí. Podrobněji viz kapitola 4.1.3 a 10.1. Panující rizika: Silná proexportní orientace a to zejména na sektor elektrotechnického a elektronického průmyslu, jehož výrobky tvoří 41% vývozu a 37% dovozu Malajsie (malá diverzifikace průmyslu) a dále na vývoz komodit a souvisejících výrobků. Případné další ekonomické otřesy u největších odběratelů těchto výrobků (USA, Japonsko a EU) mohou přinést zvrat v pozitivním vývoji malajsijské ekonomiky z posledních měsíců. Dalším nebezpečím je kolísání cen komodit na světových trzích, zejména u ropy, plynu, palmového oleje a kaučuku, které tvoří další podstatnou část vývozů a příjmů do státní pokladny. Malajsie jakožto otevřená ekonomika je vystavena vnějším výkyvům a náznakům zpomalení světové ekonomiky, nepříznivému vývoji trhu práce v rozvinutých tržních ekonomik apod. Důležité je nadále udržet domácí poptávku (soukromou spotřebu a investice) a příznivé spotřebitelské klima. Rizikem je také zvýšená inflace (3,4 %), nejvíce v kategoriích potraviny a doprava (v dopravě již došlo ke zpomalení inflace).

4.1.3. 9. rozvojový plán Malajsie na léta 2006–2010 Devátý malajsijský plán (9MP) zahrnuje období let 2006–2010 a je základním plánovacím dokumentem, který předurčuje alokaci prostředků státního rozpočtu ve střednědobém horizontu. Parlamentu byl představen k rozpravě v březnu 2006. V obecné rovině je deklarovaným záměrem plánu realizace strategií, které zemi umožní obstát a prosperovat v prostředí narůstající mezinárodní konkurence. V

19/67



Malajsie

tomto ohledu půjde zejména o posílení zdravých ekonomických principů fungování ekonomiky, současně s hledáním nových zdrojů hospodářského růstu. Zatímco během prvních 15 let Vize 2020 byl důraz kladen především na materiální rozvoj a technickou infrastrukturu, druhá etapa bude zaměřena více na aspekty rozvoje lidských zdrojů a optimalizaci využití disponibilního fyzického potenciálu tak, aby Malajsie v daném čase dosáhla svého cíle a získala statut rozvinuté země. Při již existující infrastruktuře světové úrovně je 9MP zaměřen na přípravu lidských zdrojů světově srovnatelné úrovně ve všech oborech, které uspokojí budoucí poptávku ze strany jednotlivých odvětví ekonomiky a předejdou vzniku výrazné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce.

4.1.4. 10. rozvojový plán (10MP) na roky 2011-15 Dne 11. června t.r. premiér Najib přednesl v parlamentu návrh 10. malajsijského plánu (10MP), který si klade za cíl zvýšit kvalitu života a příjmů všech Malajsijců a posílit konkurenceschopnost země. K tomu má přispět široká reforma zahrnující novou strategii i regulatorní procesy, které podpoří privátní sektor, povzbudí investování a zajistí rozvoj lidského potenciálu. Zvláštní důraz bude kladen na 12 klíčových ekonomických oblast, na které se soustředí pozornost i podpora vlády: olej a plyn, palmový olej a návazná výroba, finanční služby, velkoobchod a maloobchod, turistika, informační a komunikační technologie, vzdělání, elektrotechnický a elektronický průmysl, obchodní služby, privátní zdravotnictví, zemědělství, rozvoj Kuala Lumpur a okolí. K posílení globální konkurenceschopnosti přispěje silná podpora malých a středních firem, důraz na rozvoj inovací, výzkumu a vývoje včetně vyčlenění potřebných fondů, nový zákon o konkurenci, snižování cenových subvencí a liberalizace, zvláště pak v sektoru služeb. Vláda současně bude usilovat o změnu bumiputera politiky směrem k podpoře 40 % domácností s nejnižšími příjmy bez rozdílu etnik; 30%-ní podíl bumiputera kapitálu ve strategických oborech však zůstává nedotčen. 10MP je v souladu s dlouhodobým programem vlády Vize 2020, který má za cíl povýšit Malajsii do roku 2020 do kategorie zemí s vysokými příjmy. 10MP konkretizuje již prezentovaná opatření vlády na rozvoj společnosti a hospodářství jako je Vládní transformační program z ledna t.r., Nový ekonomický program z března t.r. a vize 1Malaysia z dubna t.r., která má za cíl sjednotit národ. Záměry 10MP předpokládají průměrný roční přírůstek HDP ve výši 6%, zvýšení hrubého příjmu na obyvatele na 12 139 USD z dnešních 8 256 USD a snížení deficitu státního rozpočtu v r. 2015 na 2,8% ze současných 5,3%. Z celkových výdajů v objemu 230 mld. RM/72 mld. USD bude vyčleněno pro hospodářství 55%, na sociální výdaje 30%, na bezpečnost 10% a na administrativu 5%. Oproti minulé pětiletce byl zvýšen objem prostředků určených na rozvoj lidského potenciálu a zlepšení kvalifikace pracujících na 40% z celkového rozpočtu (21,8% v 9MP). Zvýšený důraz bude kladen na rozvoj privátních investic, které by měly v průměru ročně růst o 12,8% a dosáhnout ročního objemu 115 mld. RM. Uvedená dislokace prostředků má za cíl posílit konkurenceschopnost země, zvýšit atraktivnost pro zahraniční i místní investory a zajistit vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, která je stěžejní pro zvýšení produktivity práce a služby s vyšší přidanou hodnotou. 10MP pro období 2011-2015 vytyčil k dosažení svých cílů pět strategických záměrů: /1/ prosazovat vládní filosofii a přístup k transformaci Malajsie s využitím metodologie pro národní klíčové ekonomické oblasti, /2/ vytvořit prostředí podporující ekonomický růst, /3/ podpořit komplexní sociálně-ekonomický rozvoj, /4/ vytvořit a udržet základnu talentů a odborníků na světové úrovni, /5/ budovat prostředí, které zvýší kvalitu života. Z hlediska českých zájmů v teritoriu jsou důležité informace o podporovaných klíčových ekonomických oblastech, kde se nachází řada oborů s dlouholetou a úspěšnou exportní tradicí českých firem (energetika, environmentální technologie, zdravotnická technika a prostředky, výstavba dopravní infrastruktury aj.). Proklamovaná podpora inovací, výzkumu a vývoje může mít zásadní význam pro české firmy z oblasti nových progresivních a inovativních technologií (biotechnologie, nanotechnologie, ICT, letecký průmysl aj.), které mají zájem pronikat na trhy v regionu JV Asie, protože řada malajsijských vládních pobídek se týká i zahraničních firem.

20/67



Malajsie

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Období

Hrubý domácí produkt 2009 2010

2007

2008

2011

2012

HDP (ve stálých cenách r. 2000; mld. RM)

505

528

521

560

588

614

Roční růst HDP (%)

6,3

4,6

-1,7

7,2

5,1

4-5

HDP na obyvatele (v běžných cenách, v USD)

6 724

7 737

6 634

7755

8150

Období Zemědělství Těžba nerost. surovin Průmysl Stavebnictví Služby

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v uplynulých letech (%) 2007 2008 2009 2010 2011 7,6 7,5 7,7 7,1 7,3 8,6 8,0 7,9 7,0 6,3 30,2 3,0 53,4

Období Index spotřebitelských cen (růst v %)

2006

Období Nezaměstnanost (v % práceschopného obyvatelstva)

2006

29,2 3,0 55,0

2007 3,6

2007 3,3

26,9 3,2 57,4

Roční míra inflace 2008 2,0 5,4

26,9 3,2 55,8

2009

27,5 3,2 57,7

2010 0,6

Míra nezaměstnanosti 2008 2009 3,2 3,3 3,7

2012p 7,3 6,1 27,3 3,3 58,9

2011 1,7

2010

3,2

2011 3,3

3,1

Kurz domácí měny k USD a úrokové sazby Od 2. září 1998 do 21. července 2005 byl kurz malajsijského ringgitu vůči americkému dolaru fixně stanoven v poměru 3,80 RM/1USD. Dne 21. 7. 2005 oznámila Centrální banka Malajsie zavedení řízeného plovoucího kurzu. Průměrný kurz v r. 2005 byl 3,79, v r. 2006 měna posílila a průměrný kurz dosáhl úrovně 3,67. Na konci roku 2007 byl kurz 3,30. Dne 24. dubna 2008 kurz dosáhl rekordní úrovně 3,13, ale s ohledem na vývoj na světových trzích a posilování dolaru ringgit oslabil k 31.12.2008 na 3,46, ke konci roku 2009 na 3,4245 a ke konci roku 2010 výrazně aprecioval na 3,0835. Jedná se za rok 2010 o 11,1% apreciaci místní měny.

21/67



Malajsie

V průběhu finanční a hospodářské krize centrální banka přistoupila celkem třikrát ke snížení základní úrokové míry: v listopadu 2008 z 3,50% na 3,25%, 21. ledna 2009 na 2,50% a k 25.2.2009 dokonce na 2,0%. V reakci na prudké oživení ekonomiky ve 4. kv. 2009 a pozitivní vývoj v r. 2010 centrální vláda zvýšila základní úrokovou míru (OPR) v březnu 2010 na 2,25%, v květnu na 2,50% a v červenci 2010 dokonce na 2,75%. Základní sazba pro půjčky (BLR) činila v prosinci 2010 6,27 %. Dle malajsijské CB by udržení nízké úrokové míry způsobilo destabilizaci ekonomiky a nadměrné úvěry, CB považuje současnou úrokovou míru za dostatečně nízkou (a stále prorůstovou), neboť je nižší než v „předkrizovém“ období. Zároveň se předchází inflačním šokům na straně poptávky. Dne 5. května 2011 CB Malajsie zvýšila klíčovou úrokovou sazbu o 25 pb na 3 %, mj. v kontextu silných inflačních tlaků. Během zasedání v září 2011 byla 3 % klíčová úroková sazba (OPR) ponechána.

Období

2005

1 měsíční mezibankovní úrok. sazba (% p.a.) průměrná základní úroková míra u půjček (base lending rate, v %); * - v 12/2010

2006

Úrokové sazby - na konci roků 2007 2008 2009

2010

3,12

3,58

3,56

3,30

2,07

2011 k 31.12. 2,83 3,05

6,20

6,72

6,72

6,48

5,51

6,27 6,53

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Dne 18. srpna 2006 byl za přítomnosti ministerského předsedy Badawiho vyhlášen ministryní mezinárodního obchodu a průmyslu Třetí plán rozvoje průmyslu na léta 2006–2020 (Third Industrial Master Plan – IMP3), který navazuje na IMP2 realizováný v letech 1996–2005. IMP 3 uvádí jako stěžejní pro rozvoj ekonomiky státu následující průmyslová odvětví:

elektronický a elektrotechnický průmysl výroba lékařských přístrojů a zařízení textilní a oděvní průmysl strojírenství: •

energetické stroje a zařízení, včetně turbín, motorů, kotlů a elektráren

•

specializovaná technika a zařízení pro specifické obory, jako je zemědělství, výroba potravin a nápojů, elektronika a elektrotechnika, ropa a zemní plyn, zpracování dřeva a plastických hmot

•

kovozpracující stroje a zařízení, které zahrnují kovoobráběcí a tvářecí stroje a nástroje

•

všeobecné strojírenství jako např. výtahy, klimatizační jednotky, jeřáby, lisy, stavební stroje a zařízení

dopravní zařízení: •

výroba automobilů (osobních i nákladních), motocyklů, součástek a náhradních dílů

•

námořní doprava, kam spadá stavba lodí, těžké strojírenství a opravy lodí, a

•

letecký průmysl, který zahrnuje údržbu, opravy a generální opravy, výrobu součástí a náhradních dílů a výrobu lehkých letadel

22/67



Malajsie

petrochemický průmysl výroba a zpracování palmového oleje: •

palmový olej a výrobky z něho

•

oleochemikálie

•

bionafta

•

výrobky z biomasy

Hlavními cíli IMP 3 jsou: zpracovatelský průmysl •

růst 5.6 % ročně a 28.5% podíl na HDP v r. 2020

•

celkové investice za dané období ve výši 412,2 mld. RM (27,5 mld. RM ročně)

služby (poskytované privátním sektorem) •

růst o 7,5 % ročně a 59,7% podíl na HDP v r. 2020

•

celkové investice za dané období ve výši 687.7 mld. RM (45,8 mld. RM ročně)

Zahraniční obchod •

růst vývozů na cílových 1 400 mld. RM v r. 2020

•

růst objemu obchodu na 2 800 mld. RM

Produktivita •

Růst celkové produktivity výrobního faktoru každoročně o 2,6 %

Zpracovatelský průmysl Průmyslová výroba zaznamenala v r. 2010 růst o 11,4 % po enormním 9,4% propadu v „krizovém“ r. 2009. Proexportně orientovaná odvětví s ohledem na poptávku po elektrických a elektronických zařízeních a komponentech zaznamenala růst o 9,7 % (v r. 2009 pokles o -11,1 %). Rovněž odvětví zaměřená na domácí odbyt (mj. v důsledku pozitivní spotřebitelské nálady) vykázala silný růst o 15,6 %. Na tvorbě HDP se zpracovatelský průmysl v roce 2010 podílel 27,7 %, což je růst oproti předchozímu roku růst podílu na HDP o 1,1 p. b.

Růst ve vybraných sektorech zpracovatelského průmyslu Průmyslové odvětví Elektrické a elektronické výrobky Kovovýroba Chemická výroba Výroba potravin Výrobky z gumy Papír a výrobky z papíru Dopravní zařízení

23/67

2008

2009

2010

2011

Indexy průmyslové výroby (2005 = 100) 107,8 83,2 97,7 94,2

2009

2010

2011

Roční přírůstek v % -22,8 17,4 -3,6

146,2 107,6

144,6 105,8

166,3 117,9

205,9 128,3

-1,1 -1,7

15,0 11,5

23,8 8,8

125,8

129,8

133,8

140,1

3,2

3,1

4,7

128,2

124,3

150,2

171,0

-3,0

20,8

13,9

120,6

114,0

125,8

140,4

-5,5

10,4

11,6

116,4

102,0

132,3

131,1

-12,4

29,7

-1,0



Malajsie

Dřevo a dřevěné výrobky Textil, oděvy, obuv

91,2

76,0

84,9

79,9

-16,6

11,7

-5,9

100,3

80,4

83,8

92,5

-19,8

4,2

10,4

Zdroj: Department of Statistics

Těžební průmysl Těžební průmysl v r. 2010 mírně vzrostl o 0,2 % (v r. 2009 poklesl o -3,8 %), na tvorbě HDP se podílel 7,2 % (v r. 2009 to bylo 7,8 %). Mezi nejdůležitější suroviny patří ropa, přírodní plyn a v menší míře cín a uhlí. Produkce ropy vč. kondenzátů poklesla o -3,5 % (v r. 2009 pokles o -4,5 %). Průměrná těžba ropy v r. 2010 dosáhla 636 tis. barelů denně. Těžba plynu se zvýšila o 4,4 % na 6 065 mil. scf za den s ohledem na vyšší poptávku po LNG (Japonsko, Korea, Tchai-wan apod.). Export minerálů vzrostl o 23,4 %, zatímco v předchozím r. 2009 poklesl o -32,2%. Zásoby ropy jsou odhadovány na 5,8 mld. barelů, což odpovídá 24 rokům těžby. Zásoby přírodního plynu jsou odhadovány na 38 roků. Ve státě Sabah byla v průběhu roku 2007 otevřena první hloubková podmořská těžba ropy v Malajsii. Souborové přílohy: •

Průmysl MY http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30208 (122.0703125kB)

4.4. Stavebnictví Stavebnictví prošlo v posledním desetiletí dramatickým vývojem. Před obdobím asijské finanční krize v roce 1997 rostl sektor rychleji než HDP celkem na základě velké poptávky po rezidenční výstavbě, stejně jako po objektech veřejné infrastruktury. V roce 1998 došlo k redukci kapacit o 24 % a podíl stavebnictví na HDP klesl ze 4,7 % v roce 1996 na 2,6 % v roce 2006. V roce 2007 zažila stavební výroba po třech letech stagnace oživení o 4,6 % a podíl na tvorbě HDP vzrostl na 3 %. V r. 2008 stavebnictví vzrostlo o 2,1 % a tvořilo 3 % HDP. V r. 2009 bylo stavebnictví odvětvím národního hospodářství s nejvyšší dynamikou růstu 5,8 %, k čemuž přispěly finanční injekce do infrastruktury ze 2 stimulačních balíčků na překonání hospodářské krize. V r. 2010 sektor stavebnictví rovněž vzrostl, i když již o něco pomalejším tempem 5,2 %. Jeho podíl na HDP dosáhl 3,26 %. Růst stavebnictví v r. 2010 byl determinován zejména stavbou nerezidenčních/průmyslových objektů a opravou a modernizací veřejných budov. V r. 2011 se očekává růst sektoru stavebnictví o 5,4 %. Podíl na růstu měly zvýšené výdaje na vládní rozvojové projekty: v r. 2007 o 33 %, v roce 2008 o 13 %, v r. 2009 o 8 % vyšší (54,5 mld. RM) a v r. 2010 o 1,3 % vyšší než v předchozím (55,2 mld RM), pro rok 2011 se počítá s mírným poklesem těchto výdajů na 54,8 mld RM. Rozvojové projekty zahrnují především výstavbu dálnic, mostů, škol a projektů ve vodním hospodářství. Současně byly v roce 2007 zahájeny práce na vytvoření 3 hospodářských koridorů: Iskandar Development Region na jihu země, na východním pobřeží ve státech Terengganu/Kelantan/Pahang (ECER) a severní na ostrově Penang (NCER). Počátkem roku 2008 byla zahájena realizace výstavby i dvou koridorů ve státech Sabah a Sarawak na ostrově Borneo. Z konkrétních stavebních akcí probíhala v r. 2010 např. výstavba druhého mostu na Penang, rozšíření železniční sítě (dvojitá trať), apod. V rámci druhého stimulačního balíčku k překonání krize byly dodatečně vyčleněny další prostředky na výstavbu dopravní infrastruktury, škol, nemocnic, policejních stanic, nízko-nákladového terminálu LCCT, rozšíření letiště v Penangu a ve státě Sabah. Pro pozemní stavitelství má zvláštní význam účast při budování nové infrastruktury pro expandující ropný průmysl (zejména ve stítě Sabah). Růst sektoru turistiky přináší stavbu nových hotelů apod. Obecně však, s ohledem na nedostatek nových projektů v minulých letech, malajsijské stavební firmy byly nuceny rozvíjet své aktivity na zahraničních trzích jako je Indie, Pákistán, Thajsko, Blízký východ nebo Jižní Afrika a Súdán. V roce 2005 registroval malajsijský CIDB (Construction Industry Development Board) 76 malajsijských stavebních společností, které realizovaly 316 projektů na těchto zahraničních trzích.

24/67



Malajsie

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství zůstává důležitou složkou hospodářství Malajsie. V roce 2010 zaznamenalo přírůstek o 1,7 % s podílem na tvorbě HDP 7,3 % a na exportu se zemědělské produkty podílely 10,9 % (růst o 1,2 p.b.). V zemědělství je zaměstnáno 11,8 % pracujícího obyvatelstva. Vývoz zemědělské produkce zaznamenal v r. 2009 růst o 30,8 %, jen vývoz kaučuku vzrostl o 106,5 % a palmového oleje o 25,4 %. Tyto nadprůměrné hodnoty jsou dány mj. značnými poklesy v „krizovém“ roce 2009 a tedy nízkým základem. V souladu s 9. a 10. pětiletým plánem Malajsie a Programem ekonomické transformace (ETP) se bude rozvoj zemědělství dále přednostně ubírat tímto směrem: •

odvětví bude rozvíjeno aplikací biotechnologií a zaváděním moderních agrotechnických metod (např. v pěstování rýže apod.), dle ETP bude využit potenciál světově jedinečné a rozmanité biodiverzity Malajsie

•

pro segment výroby potravin je stanoven roční růstový cíl 7,2 %

•

důraz bude kladen na široce založenou produkci přírodních výrobků, akvarijních ryb, okrasných rostlin a rostlinnou výrobu vůbec a potraviny, vyrobené podle muslimských dietárních pravidel (halal)

Nejvýznamnější zemědělskou komoditou je palmový olej (tvoří 30 % zemědělské produkce), jehož produkce v r. 2010 poklesla o -3,3 % a dosáhla objemu 17,0 mil. Tun (v důsledku nepříznivých klimatických podmínek). Další významnou plodinou v Malajsii je kaučukovník, který je důležitým zdrojem obživy ve venkovských oblastech a jeho produkce má návaznost na další odvětví, např. výrobu gumových rukavic. Vysoké ceny kaučuku v minulosti pomohly k oživení odvětví, k určitému zvratu došlo v r. 2009, kdy výroba kaučuku přechodně zaznamenala pokles o 20,1 % (na 0,86 mil. tun). V r. 2010 došlo opět k růstu cen kaučuku (na rekordně vysoké ceny o více než 50 % na 15 RM za 1 kg na konci r. 2010) a růstu jeho fyzické produkce o 9,6 % na 0,94 mil. tun. Malajsie si udržuje pozici třetího největšího výrobce kaučuku na světě (po Thajsku a Indonésii). V oblasti lesnictví došlo v roce 2009 k poklesu produkce surového dřeva o 10,9 % na 16 682 mil. kubických metrů a v r. 2010 o dalších -2,2 % (2006: 21 180 mil. m3). Produkce kakaa klesla v r. 2009 o -35 % a v r. 2010 o -13,8 %. V r. 2010 poklesla i produkce zeleniny, a to o -17,6 %. Produkce ovoce naopak vzrostla, a to o 8,3 %. Produkce dobytka vzrostla v r. 2010 o 2,4 % a rybolov vzrostl o 2,7 %. V oblasti dalšího rozvoje zemědělství bude zásadním parametrem udržitelnost, zahrnující dodržování mezinárodních ekologických standardů, zejména konkrétních směrnic u produktů, dovážených do EU (palmový olej, surové dřevo, apod.). Pro Malajsii, zažívající obrovský boom environmentálních technologií, by v rámci naplňování současných vládních plánů a iniciativ nemělo naplnění těchto norem představovat velký problém.

4.6. Služby Sektor služeb zaznamenal v r. 2010 nárůst o 6,8 % (v r. 2009 byl nárůst 2,6 %). Na tvorbě HDP se v r. 2010 podílel 57,4 % a na zaměstnanosti 53,4 %. Zaměstnává celkem 6,3 mil. pracujících. Účet služeb v platební bilanci vykázal mírný přebytek 0,9 mld. RM (v r. 2009 4,7 mld. RM), mj. díky zvýšenému incomingovému cestovnímu ruchu a přeshraniční poskytování IT služeb. V sektoru služeb zaznamenaly největší přírůstky komunikace o 8,5 % (v r. 2009 6%), služby státu (nespecifikováno) o 6,5 % (v r. 2009 2,0 %) a finanční služby a pojišťovnictví o 6,1 % (v r. 2009 5,1 %). V r. 2010 na rozdíl od „krizového“ r. 2009 vzrostla o 6,9 % doprava doprava a skladovaní (v r. 2009 se propadly o 2,8 %). Počet turistů vzrostl o 3,9 % na 24,6 milionů (v r. 2009 23,6 mil), přičemž většina příchozích turistů pocházela z Asie (mj. díky rozvoje low costové letecké dopravy). Podle objemu výkonů je největším druhem služeb velkoobchod a maloobchod (s podílem na tvorbě HDP 13,4 %) a finanční služby a pojišťovnictví (s podílem na HDP 11,6 %). Do sektoru služeb patří zdravotnictví a školství. Na konci roku 2006 bylo v Malajsii 35 soukromých nemocnic, certifikovaných ministerstvem zdravotnictví na podporu zdravotnické turistiky. V oblasti soukromých vzdělávacích služeb bylo ve stejném roce 515 institucí vyššího vzdělání včetně 11 soukromých univerzit, 12 univerzitních kolejí, 5 poboček zahraničních univerzit a 487 soukromých vyšších 25/67



Malajsie

škol s celkovým počtem 314 000 místních a 39 000 zahraničních studentů. Zhruba 53 % z celkového počtu zahraničních studentů tvořili občané Číny a Indonésie.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Sektor dopravy včetně skladování zaznamenal v roce 2010 nárůst o 6,9 % (2009: -2,8 %). Růst tohoto subsektoru koreluje s růstem zahraničního obchodu Malajsie a růstem počtu cestujících, a tedy v druhé polovině zaznamenal jisté zpomalení. Počet přepravených kontejnerů vzrostl o 15,6 % (r. 2009 -1,8 %), počet přepravených leteckých pasažérů vzrostl o 12,2 % (v r. 2009 vzrostl o 6,9 %), letecké kargo vzrostlo o 14,2 % (po 13,7% poklesu v r. 2009). Rozvoj dopravní infrastruktury v hlavním městě (a jeho aglomeraci) je zakotven v 10. malajsijském plánu (2011 – 2015) a v novém programu ekonomické transformace (ETP) z října r. 2010 pod položkou „Velká Kuala Lumpur“ (Greater KL). Počítá se s výstavbou nového systému veřejné dopravy, která bude pokrývat nejen centrální část hlavního města, ale i dosud ne komfortně dostupné okrajové části (Projekt MRT – mass rapid transit systém) aglomerace Klang Valley. Dopravní systém by měl mít 3 linky a celkovou délku 150 km. Výstavba první linky by měla začít již v červenci r. 2011. V prosinci 2010 byl projekt schválen a vládou byl určen jako hlavní realizátor JV společností Gamuda a MMC Corp Bhd. Rozpočet tohoto projektu je 36 mld. RM (12 mld. USD). Rozvoj dopravní infrastruktury podporují opatření zakotvená v návrhu státního rozpočtu pro rok 2009, jako je zvýhodněný úvěr (soft loan) ve výši 3 mld. RM na nákup nových autobusů (např. pro Penang) a zařízení pro železniční veřejnou dopravu, snížení dálničních poplatků pro autobusovou dopravu na dva roky. Celkové dislokované prostředky do veřejné dopravy dosáhnou v období 2009-2014 částku 35 mld. RM (např. je plánována nová lehká železnice LRT v údolí Klang, nové integrované dopravní terminály vyrostou na jižním a severním předměstí Kual Lumpur). Další prostředky byly vyčleněny pro dopravu v rámci 2. stimulačního balíčku z března 2009: k podpoře letecké dopravy prostředky nad rámec schváleného rozpočtu na výstavbu nového nízko-nákladového letiště v Kuala Lumpur (2 mld. RM) a rozšíření letiště v Penangu (250 tis. RM). Leteckým společnostem operujícím z Malajsie bude snížen přistávací poplatek na dva roky o 50%. Další významné prostředky byly určeny navíc na rozvoj silnic jak na poloostrově, tak především ve státech Sabah a Sarawak, kde je plánována i výstavba a rekonstrukce dalších letišť. V roce 2009 stejně jako v uplynulých letech příjmy za dopravní služby na účtu platební bilance byly převýšeny výdaji, což mělo za následek deficit ve výši 17,0 mld. RM jen u tohoto segmentu. Zhruba 95 % zahraničního obchodu Malajsie prochází sedmi největšími přístavy, kterými bylo v roce 2006 přepraveno 265 mil. tun zboží. Růst způsobila především expanze kontejnerové přepravy a přepravy kapalných substancí (ropa a zemní plyn), ale i převedení části přepravy ze Singapuru.

Rok 2010 2007 2006 2005 2000 1995 1990

Vývoj výkonů nákladní dopravy v Malajsii: námořní, letecká a železniční námořní letecká železniční tis. tun tis. tun tis. tun 444 700 (+13,8 %) 924 100 (+13 %) 238.251 TEU containerů (20’) 427 400 1 144 000 8 248 384 200 1 055 000 4 466 369 400 1 007 000 4 031 190 417 775 000 5 481 147 378 482 000 5 249 99 897 241 000 4 631

Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu

26/67



Malajsie

Pro období 9. pětiletého plánu (2006-2010) má Ministerstvo veřejných prací (Ministry of Works) v úmyslu realizovat 692 projektů v infrastruktuře za 30 mld. RM (20 % z celkové rozpočtované částky ve výši 150 mld.). Z těchto 30 mld. RM bude asi 55 % (16,5 mld. RM) použito na dokončení celkem 296 projektů, zahájených v průběhu 8. pětiletého plánu a 13,5 mld. RM (45 %) na 404 nových projektů, k nimž patří například i druhá etapa výstavby komunikace East Coast Expressway s rozpočtem 1,6 mld. RM. Trend posilování výstavby infrastrukturálních projektů dokládá i rozpočet na r. 2009, který vyčlenil na rozvojové projekty 56,7 mld. RM (ty zahrnují výstavbu dálnic, mostů, ale i škol a vodohospodářských projektů).

Telekomunikace Tento segment služeb zaznamenal v r. 2010 přírůstek o 8,5 % (v r. 2009 o 6 %) a podílí se na tvorbě HDP 3,8%. Zahrnuje jak mobilní telefonní sítě (penetrace trhu v roce 2009 dosáhla 106,2%), internetové spojení (širokopásmové připojení domácností činí 55,6 %, vzrostlo z 31, 7 % v roce 2009 a byl tak překonán vládou stanovený cíl 50% penetrace). Rozvoj zaznamenala také moderní bezdrátová vysokorychlostní spojení 3. generace. Penetrace pevnou linku se snížila z 44 % v r. 2009 na 42,5 % v r. 2010 a penetrace mobilními telefony vzrostla v téže období z 106,2 % na 117,6 %. Malajsijská internetová burza byla založena 17 místními poskytovateli internetových služeb, což přinese pro uživatele zkvalitnění a zlevnění služeb. V průběhu roku 2006 byly vydány 2 nové licence k provozování 3G spojení a 4 licence pro WIMAX technologie. Legislativní rámec pro tento sektor tvoří Komunikační a multimediální zákon z r. 1999. Internetové připojení přes uvedená pozitiva nedosahuje rychlosti běžné v Evropě a mnoho uživatelů má problémy s internetovou komunikací. Stimulační balíčky k oživení hospodářství z března 2009 mj. počítají s dislokováním významné částky (několik mld. RM) na vybudování funkční širokopásmové sítě pro rychlý internet. V zemi působí 3 GSM operátoři, Maxis Communications, Axiatou vlastněný Celcom a Telenorem vlastněné DiGi. V červnu 2010 bylo podepsáno MoU mezi dvěma operátory Celcom a Digi týkající se sdílení sítí, za účelem snižování provozních nákladů. Největší operátor Maxis má stále největší podíl na trhu (41 %).

Energetika Služby v souvislosti s dodávkou elektrické energie, plynu a vody vzrostly v r. 2009 o 0,4% a na tvorbě HDP se podílely 3,0% (v roce 2007 přírůstek 3,9% a podíl na HDP 4% ). Lze předpokládat, že nakonci 10. MP (v r. 2015) vzroste spotřeba elektrické energie celkem o 25,6 % ze současných odhadovaných 99,1 TWh v r. 2010 na 126,1 TWh v r. 2015. Další nárůst spotřeby stejnou dynamikou (o 26,2 %) by měl proběhnout v letech 2015 – 2020. Jedná se v asijském kontextu o nadprůměrnou spotřebu el. energie. Spotřeba ve špičce vzrostla v r. 2007 o 5,2%, v r. 2010 o 3,9% a dosáhne úrovně 15 602 MW. Růst poptávky po elektřině pokryje růst instalovaných výrobních kapacit v průměru ročně o 2,1% z 17 134 MW v r. 2006 na 20 684 MW v r. 2010. Poroste význam vodní energetiky, která během příští dekády dosáhne 30%-ní podíl na celkové výrobě el. energie. V letech 2010 – 2020 se předpokládá rozšíření kapacit vodní energie o 117 %. Nové hydroelektrárny se budou stavět ve státech Pahang, Kelentan a Perak. Největší vodní projekt, který je ve stádiu výstavby, je Bakun Hydroelectric Project ve státě Sarawak (v koridoru obnovitelné energie SCORE) s výkonem 2 400 MW (ostrov Borneo). Zde vyrobená el. energie bude určena nejen pro domácí spotřebu, ale i pro vývoz do okolních zemí Brunej, Indonésie a dokonce i Thajska. Vláda plánuje výstavbu podvodního kabelu k přenosu el. energie ze státu Sarawak na pevninu. Vláda současně podporuje výrobu energie z dalších obnovitelných zdrojů, kromě vody (a malých elektráren) se jedná o vítr a solární energii. Fosilní energetické zdroje jsou základem energetického mixu země, který dnes tvoří plyn z místních zdrojů (64,2%), dovážené uhlí (28,5%), vodní zdroje (7,1%) a ropa (0,2%). Malajsie se v roce 2014 stane čistým dovozcem ropy. Kapacita tepelných elektráren by měla vzrůst v letech 2010 – 2020 dle odhadů o 37,0 %. Nejdůležitější v energetické rozvaze Malajsie je ropa a plyn. Zásoby ropy jsou podle posledních malajsijských odhadů z r. 2010 po započtení nových nalezišť na úrovni 5,8 mld. barelů (24 roků těžby). 64% těžby je určeno pro tuzemskou spotřebu (rafinerie a zpracovatelský průmysl), 36% je určeno na export. U zemního plynu jsou odhadované zásoby na 14,76 mld. boe (barelů ropného ekvivalentu), 38 roků těžby. 53% bylo určeno k tuzemské spotřebě. Malajsie hraje významnou roli jako vývozce zkapalněného plynu (LNG). V r. 2010 exportovala 23,3 mil. tun, což je zhruba 15 % světového exportu. Hlavními trhy pro vývoz LNG jsou pro Malajsii Japonsko, Korea a Tchai-Wan. V r. 2007 bylo v Malajsii

27/67



Malajsie

vytěženo 1,3 mil. tun uhlí, přičemž jeho celková spotřeba v objemu 7,3 mil. tun (údaj za r. 2004) musela být řešena dovozem. Doporučení vyplývající pro Malajsii z mezinárodního fóra o energetické bezpečnosti z listopadu 2008: důkladně využívat vodní energetický potenciál na poloostrově, rozšiřovat vodní energetiku ve státě Sarawak a propojit jeho energetickou síť podmořským kabelem s poloostrovem, rozšířit využívání obnovitelných zdrojů (kromě vody i na solární energii a biomasu) a formálně zahájit program na využití jaderné energetiky. Zahájení programu jaderné energie je výslovně uvedeno v Programu ekonomické transformace (ETP) z října a jeho aktualizace v lednu 2011. Spuštění prvního jaderného reaktoru se předpokládá v rozmezí let 2021 až 2025. Podle slov malajsijského ministra energetiky, zelených technologií a vodního hospodářství, Seri Petera China, je sice vhodné prosazovat v Malajsii obnovitelné zdroje energie, avšak nepodceňovat přitom kritérium hospodárnosti. Ministr by si nepřál, aby břímě za nadměrný podíl obnovitelných zdrojů energie nesli spotřebitelé v podobě zvýšených tarifů elektrické energie. Pro vytipování vhodných lokalit a splnění požadavků pro zahájení jaderné energetiky Malajsie počítá se zahraniční expertízou. Ta by měla být dokončena v letech 2013/2014 a příslušný tendr tak bude vyhlášen v roce 2016. Mezitím bude probíhat informační kampaň a vysvětlování opodstatněnosti jaderné energetiky místnímu obyvatelstvu. Státní elektrárenská společnost Tenaga je dle tiskových zpráv připravena první elektrárnu (o výkonu 1 000 MW) postavit za 3,1 mld. USD. Opodstatněnost jaderné energetiky vychází zejména ze závislosti země na zemním plynu (64 % energie) a uhlí jakožto zdrojích pro výrobu elektrické energie. Cílem dlouhodobé vládní politiky přitom je, přestat se jednostranně orientovat na fosilní paliva. Důležitou roli také hraje závazek Malajsie, snížit emise CO2 do roku 2020 o 40 %. Kromě uplatňování alternativních zdrojů energie je cílem Malajsie také maximalizovat efektivitu na straně spotřeby (podniků i domácností). Vláda chce mj. maximálně využít hydropotenciál, ten existuje v ostrovní části Malajsie (státy Sabah a Sarawak), nikoliv na poloostrově. V úvahu připadají i větrné elektrárny a výroba elektrické energie spalováním biomasy. Možný příspěvek těchto dvou zdrojů k celkové produkci elektrické energie v Malajsii je však zanedbatelný. Pokud jde o solární energetiku, potenciál bezesporu existuje a bude podporován, avšak jeho přednímu postavení v malajsijském energetickém mixu brání zatím vysoké pořizovací náklady daných technologií. Malajsie bude proto k solární energetice přistupovat jako k doplňkové. Mezinárodní pozice Malajsie na cestě k jaderné energetice je příznivá. Malajsie již jeden malý zkušební reaktor typu Triga (s výkonem 1 MW) od roku 1982 provozuje a již od roku 1972 má s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii dohodu o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Klíčovým krokem na cestě Malajsie k jaderné energetice je (v současnosti) implementace nového systému exportních licencí (tzv. Strategický obchodní akt viz dále) a tím efektivnější kontrola zboží s dvojím použitím včetně jaderného materiálu.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Malajsie se sice zatím neřadí k rozvinutým zemím světa, avšak není klasickým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. Některé země v Malajsii financují projekty technické spolupráce (ve velké míře například Japonsko), avšak Malajsie se řadí do skupiny nastupujících nově industrializovaných zemí Asie a dlouhodobě si vytkla za cíl stát se v roce 2020 průmyslově rozvinutou zemí. Bilaterální i multilaterální donoři (EU apod.) si uvědomují, že Malajsie není typickou rozvojovou zemí, ani dosud rozvinutou tržní ekonomikou s vysokými příjmy, a tak je potřeba optimalizovat defenzivní versus ofenzivní charakter projektů na podporu rozvojové spolupráce/penetrace trhu. Projekty bude potřeba profilovat ve smyslu technické (protransformační) asistenci malajsijské vládě. V opačném směru, útvar hospodářského plánování, který je součástí Úřadu předsedy vlády, je hlavním koordinátorem programů technické spolupráce. Zpočátku Malajsie poskytovala tuto formu rozvojové pomoci zemím ASEAN, ale dnes již poskytuje rozvojovou pomoc formou vědecko-technické spolupráce 133 rozvojovým zemím světa v devíti hlavních regionech: •

ASEAN

•

ostatní země jihovýchodní Asie

•

členské státy Organizace islámské konference a arabské země

•

státy pacifické oblasti

28/67



Malajsie

•

severní Afrika a západní Asie

•

ostatní africké země

•

střední a východní Evropa

•

jižní Amerika

•

karibská oblast

V rámci ASEAN poskytuje Malajsie pomoc zejména novým členům tohoto uskupení (Laos, Kambodže, Barma a Vietnam). V Evropě přijímá pomoc například Bosna a Hercegovina.

29/67



Malajsie

5. Finanční a daňový sektor Daňové otázky má na starosti v Malajsii "Inland Revenue Board of Malaysia", www.hasil.gov.my, kde lze získat informace o předpisech (http://www.hasil.gov.my/lhdnv3e/index.jsp? process=17000&menu=0&sp=4&pg_title=Tax%20Publications) tak i vznést případné dotazy elektronicky či telefonicky.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Malajsijská vláda prezentovala 7. října 2011 státní rozpočet pro současný rok 2012 s plánovaným deficitem 4,7 % (o 0,7 procentní body nižší než v r. 2011, kdy dosáhl 5,4 %). Oba stimulační balíčky z minulých let realizované v rámci boje proti důsledkům tehdejší finanční krize byly již vyčerpány a v roce 2011 již nehrály roli. První byl zveřejněn 4. listopadu 2008 v objemu 7 mld. RM (určeno na malé infrastrukturální projekty jako výstavba nízko-rozpočtových bytů a domů, škol, cest, nemocnic, policejních stanic). Druhý balíček v objemu 60 mld. RM (9% HDP) pro období 2009-2010 byl zveřejněn 10. března 2009. Obě opatření měla za následek zvýšení plánovaného deficitu státního rozpočtu v „krizovém“ roce 2009 na 7 %. Rozpočet pro rok 2012 je ve výdajové složce o 2,8 % vyšší než v roce 2011. Celkové výdaje by měly dosáhnout 232,8 mld. RM na rozdíl od 212 mld. RM v roce 2010. Operační výdaje jsou plánovány na 196,3 a rozvojové výdaje 59,9 mld. RM, zatímco příjmy 161,6 mld. RM a deficit odpovídající -4,7 % HDP. Příjmy malajsijského státního rozpočtu v roce 2011 byly 165,5 mld RM a v roce 2010 131,3 mld RM. Tento plánovaný růst příjmů je opřen o současnou makroekonomickou výkonnost a mj. také o zvýšení daně ze služeb od 1. ledna 2011 z 5 % na 6 %. Nepřímá daň (z přidaného hodnoty) na zboží nebyla dosud, i přes četné diskuze, v r. 2011 zavedena. Rozpočet pro rok 2011 vychází z nových strategických dokumentů; ze střednědobého finanční (10. malajsijský plán pro léta 2011-2015), ze stanovených 6 NKREAs (národní klíčové cílové oblasti: potírání kriminality, boj s korupcí, zvyšování kvality vzdělávání, zvyšování životní úrovně nejchudších a marginalizovaných vrstev obyvatelstva, zlepšování infrastruktury zejména v periferních oblastech a zlepšování systému veřejné dopravy) a 12 NKEAs (klíčové oblasti ekonomiky, do nichž je strategicky směřována většina fiskálních pobídek). Rozpočet v souladu s těmito strategiemi počítá s finanční „pákou“, kdy 34 mld USD vládních investic v období 2010 – 2020 bude efektivním komplementem k 410 mld USD soukromých investic v témže období. Již na rozpočtu pro r. 2011 byl patrný posun k acentu na soukromé financování. To se bude týkat i nového projektu systému veřejné dopravy MRT pro aglomeraci hlavního města KL/Klang Valley (viz kap 4.7. týkající se dopravy). Důležitou výzvou fiskálních pobídek, mj. v kontextu „vize 2020“ (dosáhnout do r. 2020 statut rozvinuté země s vysokými příjmy) bude formování lidského potenciálu a posílení jeho produktivity a konkurenceschopnosti vůči zahraničním lidským zdrojům. Vláda chystá zřídit národní „mzdovou“ konzultační radu (National Wage Consultation Council), jejímž úkolem bude stanovit minimální mzdy, tak aby byly v souladu s produktivitou práce. Druhý stimulační balíček z března 2009 (nazývaný minirozpočet), jehož realizace přesáhla do 1. poloviny r. 2010 zahrnovala čtyři okruhy: snížení nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst (vyčleněny byly tehdy 2 mld. RM), snížení nákladů obyvatelstva a zejména zranitelných skupin (10 mld. RM), pomoc soukromému sektoru při překonání krize (29 mld. RM), vytvoření nových kapacit do budoucna (19 mld. RM). Cíle 10. malajsijského plánu pro období 2011-2015 vyhlášeného premiérem Najibem v březnu 2010: - provést příslušné strukturální reformy za účelem přibližování se k „k vizi 2020“ (statutu vyspělé země) s rostoucí úlohou privátního sektoru i jeho podílu na financování projektů PPP a nižší měrou subvencí, podpora úlohy středních a malých podniků. - zvýšit podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou (ICT, biotechnologie, moderní zemědělství, halal potravinářské výrobky, islámské bankovnictví, telekomunikace, turismus a obecně výzkum a vývoj);

30/67



Malajsie

- zvýšit podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou (ICT, biotechnologie, moderní zemědělství, halal potravinářské výrobky, islámské bankovnictví, telekomunikace, turismus a obecně výzkum a vývoj); - zvýšit kvalifikaci pracovní síly a tím dosáhnout větší kapacity ve znalostních oborech a v procesu inovací; - řešit konstruktivně a produktivně sociálně-ekonomické nerovnosti (zajistit sociální udržitelnost současného ekonomického růstu, sociální odpovědnost firem apod.) - zvýšit životní úroveň obyvatelstva (ekologická udržitelnost současného růstu, včetně vodního hospodářství, apod.); - posílit institucionální a realizační kapacity (zejména zefektivnit systém veřejných služeb).

Období Příjmy Běžné výdaje Rozvojové výdaje Saldo Saldo (% HDP)

2006 33,6 29,3 9,5 -5,2 -3,3

Státní rozpočet Malajsie - v USD 2007 2008 2009 42,4 46,1 46,4 37,3 44,3 45,9 11,4 12,1 14,3 -6,2 -3,2

-10,3 -4,8

-13,8 -7,0

2010 43,7 55,7 18,4

2011 55,1 65,3 19,1

-5,3 -5,6

-28,9 -5,4

Zdroj: Bank Negara Malaysia

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance Malajsie v roce 2011 zaznamenala výrazný přebytek ve výši 94,7 mld RM (v r. 2010 vykázala platební bilance deficit v rozsahu -2,6 mld RM). V r. 2011 došlo k nárůstu devizových rezerv, nenominovaných jak v USD (růst z 106,5 mld na 133,6 mld), tak v RM (růst z 328,6 mld na 423,3 mld). Trend růstu devizových rezerv lze nadále předpokládat i v r. 2012, např. k 29. únoru 2012 dosáhly výše 426,7 mld. RM/134,7 mld. USD. Finanční účet vykázal narozdíl od minulých let (kdy byl v deficitu) přebytek v objemu 15,5 mld. RM (v r. 2010 byl deficit -20 mld RM). Toto aktivní saldo v roce 2011 bylo dáno výrazným přebytkem obchodní bilance (mj. vysoké ceny Malajsií exportovaných komodit na světových trzích apod.). Účet služeb vykázal mírný přebytek -8,4 mld RM mj. díky nižším příjmům z incomingového cestovního ruchu a čisté platby za zahraniční dopravní služby. Portfoliové investice zaznamenaly čistý příliv v objemu 30,3 mld. RM (v r. 2010: 48,5 mld. RM), přímé investice deficit -12,4 mld. RM (v r. 2010 byl deficit přímých investic ještě větší, -13,6 mld RM). Příliv FDI dosahoval v r. 2011 98,9 mld. RM (tj. cca 33 mld. USD), to představuje 11,9 % HNP. FDI byly diverzifikované do různých sektorů; směřovaly z 59,2 % do zpracovatelského průmyslu (zde nejvíce do elektrického a elekronického průmyslu; modernizace kapacita, nákupy technologií), z 30,3 % do služeb (nejvíce finance a pojišťovnictví, velkoobchod a maloobchod) a z 9,6 % do těžby ropy a zemního plynu. Největšími investory r. 2010 byly USA, Japonsko a Německo. Zároveň došlo k posílení FDI pocházejících z regionu (JV Asie), které nyní představují 32,3 % veškerých FDI (v r. 2003 to bylo 10,1 %). Běžný účet platební bilance zaznamenal (absolutně v místní měně RM) vyšší přebytek než v předchozím roce (2011: 97,9 mld RM/ 11,8 % HNP zatímco v r. 2010: 88,1 mld RM/ 11,9 % HNP). Tento fakt byl dán růstém exportu (zejména primárních komodit a neelektronických a neelektrických produktů zpracovatelského průmyslu). Přebytek zahraničně-obchodní bilance byl v r. 2011 ve výši 120,3 mld. RM (v r. 2010 110,0 mld. RM). Deficit účtu důchodů platební bilance se v r. 2011 ještě více snížil (na -22 mld RM) než v r. 2010 (-26,5 mld RM). Toto prohloubení deficitu bylo dáno rychlejším růstem zisků malajsijských investorů v zahraničí

31/67



Malajsie

(nejvíce obory těžba, finanční sektor a pojišťovnictví, zemědělství) než zahraničních investorů v Malajsii (z FDI). Základní úroková míra (OPR) byla v letech 2010-2011 postupně čtyřikrát zvýšena z původních 2,25 % na současných 3,0 %. Základní sazba pro půjčky (BLR) činila v prosinci 2011 6,53 %. Malajsijská centrální banka nemusela od r. 2010 po pominutí ekonomické krize realizovat expanzivní monetární politiku (monetární stimulaci) a její monetární politika je v současnosti konzervativní i když do určité míry flexibilní. Inflace tak měla zdroje na straně nabídky (vysoké ceny dovážených surovin, snižování subvencí). Snižování úrokové míry CB ve světle stále existujících (externě daných) inflačních tlaků v nejbližší době neplánuje.

Období Účet zahraničního obchodu (zahrnuje i speciál) Účet služeb Běžný účet Běžný účet (% HNP) Rezervy centrální banky

Přebytky na účtech platební bilance a devizové rezervy (mld. USD) 2006 2007 2008 2009 2010 38,1 38,8 49,1 41,4 44,9

2011 49,8

-2,0 24,9 17,3

0,3 30,1 15,8

0,5 37,3 18,1

0,9 33,0 17,0

0,6 29,4 11,9

-2,8 32,6 11,8

82,5

101,3

91,5

96,7

106,5

133,6

Zdroj: Bank Negara Malaysia

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Strategie řízení zahraničního dluhu Malajsie v r. 2011 odpovídala realitě měnící se světové finanční situace a nastoupené transformaci Malajsie ve znalostní ekonomiku s vyššími příjmy a konkurenčním podnikatelským klimatem. Rámec pro řízení zahraničního zadlužení byl dán konzervativním přístupem a efektivním a včasným monitorováním celkového zahraničního zadlužení a jeho struktury. Povolení získávat finanční zdroje půjčkami ze zahraničí bylo firmám udělováno pod podmínkou, že prostředky budou využity na rozvoj výrobních kapacit s potenciálním přínosem v podobě zahraničních tržeb, tak aby bylo snadné financovat zahraniční dluh a platební bilance si udržovala rovnováhu finančních toků oběma směry. Půjčky v cizí měně od zahraničních dceřiných/mateřských a jiných kapitálově provázaných společností je možné. Konzervativní strategie řízení zahraničního zadlužení z minulých let, stojící na minimalizaci rizika velkých změn úrokových sazeb v zahraničí a negativních změn podnikatelské důvěry zahraničních investorů, doznala s ohledem na globální finanční krizi modifikaci. Účinné monitorování zahraničního zadlužení umožňuje centrální bance a dalším institucím sledovat celkovou úroveň zahraničního dluhu, jeho strukturu a současně povinnosti z něho vyplývající na straně soukromého i veřejného sektoru. Konzervativní strategie zahraničního zadlužování Malajsii přinesla nižší riziko z externích šoků a tím i vyšší odolnost domácí ekonomiky v období nepříznivé globální hospodářské situace. Celkový zahraniční dluh na konci roku 2011 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil z 227,1 mld. RM/75,7 mld. USD (v r. 2010) na 257,2 mld. RM/80,4 mld. USD a činil 31 % HNP (v roce 2010 30,2 %). Krátkodobé dluhy se zvýšily na 103,9 mld. RM/35 mld. USA (2010: 79,4 mld. RM/25,5 mld USD). Dluhová služba se zvýšila z 7,6 % na 10,3 %. Devizové rezervy na konci roku 2011 dosáhly výše 423,3 mld. RM (133,6 mld. USD). Celkový zahraniční dluh činil na konci roku 2011 60,1 % objemu devizových rezerv. Deficit státního rozpočtu byl v r. 2011 5,4 % HDP.

32/67



Malajsie

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní systém, který se skládá z komerčních bank (obchodních) a investičních bank a ostatních finančních institucí (zejména islámské a mezinárodní islámské bankovnictví), je hlavním institucionálním zdrojem úvěrů pro rozvoj hospodářství země. Kromě toho existují v Malajsii ještě tzv. rozvojové finanční instituce, které poskytují financování určitým strategickým sektorům ekonomiky. V r. 2011 fungovalo v Malajsii 25 komerčních bank, 15 investičních bank a 16 islámských bank (mnohé banky nabízejí zároveň služby konvenčního i islámského bankovnictví). Kromě toho se na finančním trhu nacházejí 4 ostatní finanční instituce pro zprostředkování platebního (a úvěrového styku), rovněž regulované CB Malajsie (AEON, Diner Club, MBF Cards, Synergy Cards). Zahraniční finanční instituce dosáhly v bankovnictví 30% podílu na trhu, v pojišťovnictví dokonce 70%.

Komerční banky Jsou hlavními hráči v bankovním systému. Z celkového počtu 41 má 23 (včetně mezinárodních islámských) zahraniční vlastnictví; 17 licencí islámských (většinou místních). 6 z domácích bank působí ve více než dvou desítkách zemí prostřednictvím svých poboček nebo společných podniků. Kromě toho v Malajsii udržuje svou přítomnost prostřednictvím reprezentačních kanceláří zhruba 25 dalších zahraničních bank. Tyto kanceláře neprovozují běžné bankovní činnosti, zajišťují však součinnost a výměnu informací se svými partnery v Malajsii, pokud jde o společné obchodní zájmy. Dne 15.1. 2004 vstoupil v platnost Zákon o bankovních a finančních institucích schválený v roce 2003, který umožňuje nabízet současně bankovní a investiční služby pod jednou střechou. Vláda tímto krokem chtěla podpořit růst bank a zvýšit jejich příjmy, předtím než dojde k další liberalizaci bankovního trhu ve vztahu k zahraničí. Malajsie má též několik rozvojových finančních institucí (DFIs), které doplňují bankovní instituce při poskytování finančních prostředků pro sektory jako je zemědělství, infrastruktury, doprava, výroba na vývoz a SMEs. Spojením dvou institucí - Export-Import Bank of Malaysia a Malaysia Export Credit Insurance Berhad v prosinci 2005 vznikla - Exim Bank, která financuje a jinak podporuje vývoz a dovoz zboží a služeb a zahraniční projekty se zvláštním zaměřením na netradiční trhy. Dále poskytuje pojištění exportních úvěrů, investiční úvěry a garance. Nově zřízená SME Bank (v říjnu 2005) poskytuje plné spektrum finančních služeb a poradenství pro malé a střední podniky.

Vývoj bankovního sektoru v roce 2009-2011 Během finanční a ekonomické krize i po jejím odeznění (a obnovení vysoké domácí i zahraniční poptávky se souvisejícími zejména inflačními riziky) byl bankovní systém odolný se stabilizačními i prorůstovými mechanizmy. Úspěšnost bankovního sektoru je patrná již po odeznění asijské finanční krize v kontextu zakládání větších a kapitálově silnějších bankovních domů. Bankovní sektor snížil v r. 2011 poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům na 15,1 % (2010: 14,8 %, 2009: 15,4 %). Poměr objemu klasifikovaných úvěrů se v roce 2011 snížil na 1,8 % (2010: 2,3 %, 2009: 1,8 %). Návratnost vlastního kapitálu dosáhla (ROE) dosáhla 17,4 % a návratnost jmění (ROA) 1,6 %. Aktiva bankovních institucí představovaly v r. 2011 55 % veškerých aktiv finančního trhu Malajsie. Centrální banka Bank Negara Malaysia reagovala v r. 2009 na finanční a hospodářskou krizi řadou opatření. Základní úroková míra byla v průběhu finanční krize upravována směrem dolů (z 3,5% v listopadu 2008 na 2,0% v únoru 2009) a po odeznění krize a oživení ekonomiky opět nahoru: v březnu 2010 na 2,25%, v květnu na 2,50% a v červenci 2010 dokonce na 2,75%. V květnu 2011 CB Malajsie zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na 3 %. Základní sazba pro půjčky (BLR) činila v prosinci 2011 6,27 %. Dle malajsijské CB by udržení nízké úrokové míry způsobilo destabilizaci ekonomiky a nadměrné úvěry, CB považuje současnou úrokovou míru za stále dostatečně prorůstovou, Centrální banka rovněž vytvořila garanční schéma pro pomoc malým a středním podnikům v objemu 3 mld. RM a v rámci 2. stimulačního balíčku z března 2009 se podílí i na novém garančním schématu v 33/67



Malajsie

objemu 25 mld. RM, které podporuje malé a střední firmy v oblasti pracovního kapitálu a všechny firmy při restrukturalizaci. Současně vláda schválila vytvoření Finanční garanční instituce (v polovině roku 2009), která nyní dohlíží na poskytování uvedených garancí. Vláda současně připravuje další etapu liberalizace bankovního systému, která např. přinese zvýšení podílu zahraničního kapitálu při zakládání finančních institucí. Liberalizace naváže na již přijaté kroky z předchozích let, kdy v roce 2005 Bank Negara Malaysia vydala řadu nařízení a regulativů, které mají jednak posílit odolnost finančního systému, zvýšit efektivitu a konkurenceschopnost bankovního systému na jedné straně, jednak zvýšit ochranu spotřebitele a důvěru klientů v bankovní systém. Jedná se například o pravidla nakládání s úvěrovými deriváty, pravidla pro chování investičních bank, pravidla přístupu univerzálních makléřů na mezibankovní trh, možnosti poskytování faktoringových služeb komerčními bankami apod. Významným opatřením je možnost zakládání nových poboček zahraničních bank, registrovaných v Malajsii. Tyto banky mohly od 1.1.2006 v průběhu jednoho roku založit až čtyři další pobočky. Tato nová flexibilita ze strany centrální banky byla jedním z prvních kroků, připravovaných pro liberalizaci bankovního trhu v Malajsii. V roce 2006 na to navázala další opatření, např. nová pravidla pro směnárníky a dále zpřísněná pravidla a postihy na trhu při oběhu zahraniční měny (vstoupila v platnost 1.1.2007). Dalším liberalizačním krokem byla nová devizová pravidla, která od 1. dubna 2007 rozšířila oprávnění (licenci) u devizových operací pro pobočky zahraničních bank, rozšířila možnosti nerezidentům při investování v místní měně, naopak rezidentům zlepšila přístup k investování v zahraniční měně a firmám tuzemským i zahraničním zjednodušila přístup na burzy místní i zahraniční. Očekávaná dílčí liberalizace finančního sektoru byla zveřejněna 27. dubna 2009. Zahrnuje zvýšení zahraničního podílu z 49 % na 70 % u investičních bank, islámských bank a pojišťoven (netýká se komerčních bank), poskytnutí větších oprávnění zakládat pobočky na pevnině pro instituce působící s oprávněním Labuan Offshore Financial Services Authority a vydání nových bankovních licencí pro islámské i komerční banky.

Povinné pojišťování vkladů Malajsie se od 1. září 2005 přidala ke zhruba 80 zemím, které mají institut povinného pojišťování vkladů. K tomuto účelu byla nově zřízena pojišťovací instituce PIDM (Perbadanan Insurans Deposit Malaysia). Podle nového schématu pojištění vkladů, budou pojištěny vklady včetně úroků až do výše 250 000 ringgitů (cca 80 000 USD) pro jednoho vkladatele u jedné banky (do výše 99 %). Režim pojišťování vkladů byl zaveden rovněž pro islámské bankovnictví. Pojistné od 1. září 2005 odvádějí banky. Jeho výše byla podle CB Malajsie Zeti Akhtar Azízové stanovena tak, aby dodatečné náklady nemusely být přenášeny na bankovní klienty.

Souborové přílohy: •

Seznam bank - Malajsie http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30371 (11.71875kB)

•

Seznam pojišťoven - Malajsie http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30372 (106.4453125kB)

5.5. Daňový systém Daň z příjmů Daň z příjmů je uvalena na příjmy spojené s činností v Malajsii nebo příjmy v Malajsii plynoucí z aktivity v zahraničí. Jednou z výjimek je však například příjem pobočky malajsijské banky umístěné na ostrově Labuan, který podléhá zdanění podle zvláštního předpisu (Labuan Offshore Business Activity Act 1990). Zdaňovacím obdobím je obvykle kalendářní rok, ale příjmy z podnikání ve firmě, jejíž finanční rok je odlišný od kalendářního roku, jsou zdaňovány za období vymezené jejím finančním rokem.

34/67



Malajsie

Daň z příjmů fyzických osob Rozlišuje se mezi rezidentními poplatníky a nerezidentními poplatníky. Rezidentní poplatník musí v Malajsii pobývat alespoň 182 dní v roce a vztahují se na něj následující sazby: Rezidentní poplatníci Sazba (%)

Pásmo (RM)

Daň (RM)

0–2 500 2 500–5 000 5 000–20 000 20 000–35 000 35 000–50 000 50 000–70 000 70 000–100 000 100 000–250 000 250 000 a více

0 1 3 7 13 19 24 27 28

1 1 3 7 40 54

0 25 450 050 950 800 200 500 975

Nerezidentní poplatníci Typ příjmu

Sazba (%)

Z umělecké činnosti Úroky Autorské poplatky Pronájem Technické a manažerské služby Dividendy Z podnikání

15 15 10 26 10 26 26

Na daň z příjmů fyzických osob se vztahují odpočitatelné položky (na děti, manžele, při zdravotním postižení, atd.) v rozpětí 1000 – 8000 RM. Z daně lze odečíst zakat, fitrah nebo další poplatky vycházející z islámu, ale například také částku 400 RM za nákup počítače (viz http://www.hasil.org.my/goindex.php? kump=5&skum=1&posi=3&unit=1&sequ=1).

Daň z příjmů právnických osob Společnost se považuje za daňového rezidenta, pokud je řízena v Malajsii. Místo managementu a řízení je pro účely daňových zákonů definováno tam, kde se schází vedení společnosti. Příjmy rezidentních společností byly ještě v r. 2006 zdaňovány sazbou 28 %, od r. 2007 byla snížena na 27%, v r. 2008 na 26% a od roku 2009 dokonce na 25%. Od roku 2004 jsou malé a střední podniky, jejichž splacený kapitál je nižší než 2,5 mil. RM, zdaňovány následujícím způsobem: •

Příjmy do 500 000 RM sazbou 20 %

•

Příjmy nad 500 000 RM sazbou 25 % (od r. 2009). Nerezidentní společnosti

Typ příjmu Poplatky z autorských práv Pronájem Technické a manažerské služby Úroky Dividendy Z podnikání a ostatních činností

35/67

Sazba (%) 10 25 10 15 25 25



Malajsie

Pokud je firma daňovým rezidentem v zemi, která má s Malajsií podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění, mohou být sazby nižší. V případě České republiky, která takovou dohodu s Malajsií podepsala, činí daňová sazba z úroků 0 nebo 12 %. Firmy mohou při výpočtu daňového základu odečíst ze sumy příjmů část nákladů spojených s nákupem kapitálových statků a předmětů dlouhodobé spotřeby. Příklady ročních odpisů nákladů z daňového základu Položka Sazba pro roční odpis - % Těžké stroje Výrobní hala a strojní zařízení Nábytek Kancelářské zařízení (ICT, PC) Motorová vozidla (omezení max. hodnoty)

20 14 10 40 20

Premiér Badawi při představení rozpočtu pro rok 2008 (počátkem září 2007) informoval o záměru zjednodušit daňový systém. Zisk bude zdaněn ve firmě, zatímco dividendy získané akcionářem budou oproštěny od zdanění, což podpoří širší míru vyplácení dividend. Přechodné období k zavedení systému bude 6 roků. Další novinkou se od r. 2008 stala povinnost malých a středních firem platit daně až na konci finančního roku (do té doby firmy platily měsíčně zálohy na daň).

Daňové úlevy Obecně je smyslem daňových úlev podpořit firmy podnikající v oblastech, kde na tom má stát největší zájem. Jde například o obory, s nimiž si Malajsie spojuje svou transformaci ve „znalostní společnost" (knowledge-based), ale řada pobídek a úlev je nabízena u projektů v měně rozvinutých oblastech země, jako je například východní pobřeží nebo státy Sabah a Sarawak na Borneu. •

Společnosti s tzv. pionýrským statutem

Statut pro účely daňových zákonů přísluší společnostem, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Společnosti s pionýrským statutem mohou po dobu pěti let od zahájení výroby uplatňovat snížení daňového základu o 70 %. Z daňově osvobozených příjmů lze navíc vyplácet nezdanitelné dividendy. Od roku 2004 navíc tyto společnosti mohou požádat před uplynutím pěti let o daňové úlevy na reinvestovaní příjmů. •

Investiční daňové úlevy

Tyto úlevy se vztahují opět na společnosti, které hodlají investovat do státem podporovaného odvětví nebo do výroby státem podporovaného výrobku v zemědělství, potravinářství, hoteliérství, cestovním ruchu, zdravotnické technice, letectví atd. Jde v podstatě o alternativu k pionýrskému statutu. Investiční prostředky vložené do podnikání za dobu pěti let od data schválení záměru mohou být ze 60 % postupně odepisovány až do výše 70% ročních příjmů, dokud nebudou plně vyčerpány. Z daňově osvobozeného příjmu lze vyplácet nezdanitelné dividendy.

Daň z pronájmu nemovitostí Daň z příjmů pocházejících z pronájmu nemovitostí spadá svým charakterem do skupiny kapitálových daní. Zdanitelné příjmy jsou v tomto případě definovány jako příjmy z pronájmu, opcí a poskytnutí jiných práv na nemovitosti v Malajsii. Zároveň této dani podléhají příjmy z podílů ve společnostech, které se zabývají pronájmem nemovitostí (hodnota nemovitostí v majetku těchto společností musí přesahovat 75 % jejich hmotných aktiv).

Období pronájmu v prvních dvou letech ve třetím roce ve čtvrtém roce

36/67

Přehled sazeb Společnosti

Fyzické osoby 30 20 15

30 20 15



Malajsie

v pátém roce v šestém roce a v následujících letech

5 5

5 0

Od roku 1997 podléhají příjmy fyzických osob z pronájmu nemovitostí zvláštním sazbám, pokud tyto osoby nejsou občany Malajsie nebo zde nemají trvalý pobyt. V prvních pěti letech odvádějí 30 % příjmů a v následujících letech 5 %.

Daň z kapitálového zisku při prodeji nemovitosti K 1. dubnu 2007 byla daň zrušena. Dosud místní obyvatelé platili z kapitálového zisku 30% při prodeji během 2 roků a později do šesti roků 5%, cizinci platili při prodeji do 5 roků 30% a poté 5%.

Daň ze služeb Daňovým základem je v tomto případě poplatek za jakoukoliv zdanitelnou službu poskytnutou plátcem daně. Daň ze služeb se vyměřuje z ceny a činí 6 % (zvýšena 1.1.2011 z 5 %). Nařízení vlády o dani ze služeb taxativně vymezuje, kdo je plátcem této daně. V zásadě jde o hotely, restaurace, bary, kavárny, advokátní kanceláře, účetní poradce atd. V závislosti na oboru podnikání jsou poplatníky společnosti nebo podnikatelé, jejichž roční příjem přesáhne určitou hranici, která je stanovená na 150 000 nebo 300 000 ringgitů.

Prodejní daň Daň z prodejů je při opakujících se transakcích uvalena pouze na jedné úrovni a vztahuje se na určité druhy zboží vyrobeného v Malajsii a na podobné druhy dováženého zboží. Bezcelní zóny na ostrovech Labuan, Langkawi, Tioman a prodejní sklady licencovaných výrobců nespadají do předmětu prodejní daně. Svým charakterem patří mezi spotřební daně a odpovědnost za její výběr má prodejce, který ji vyměřuje, vybírá a odvádí při prodeji zboží zákazníkovi. U dováženého zboží se daň odvádí v okamžiku propuštění do vnitřního oběhu na celnici. Zboží je přitom oceňováno podle zásad a pravidel Světové obchodní organizace. Daňové sazby jsou vždy vztaženy k hodnotě zboží. Zvláštní sazby jsou uvaleny na určité druhy nafty. Ostatní sazby jsou uvedeny v následujícím přehledu. Druh zboží Ovoce, určité potraviny, dřevo a stavební materiály Cigarety a tabák Alkohol Ostatní druhy zboží (mimo naftu a osvobozené zboží)

Sazba (%) 5 25 20 10

Zdanění podléhá zboží vyrobené v Malajsii a veškeré dovezené zboží, které není osvobozeno zvláštním výnosem ministerstva financí. Osvobození se vztahuje na všechny druhy vyváženého zboží a dále na: •

živá zvířata, ryby, maso, mléko, vejce, zeleninu, chléb, atd.

•

na zdravotní a učební pomůcky, sportovní potřeby, knihy, atd.

•

fotografické vybavení a filmy

•

motocykly s obsahem motoru do 201 cm , jízdní kola a náhradní díly

•

strojní zařízení pro textilní průmysl, typografický průmysl, papírenství, stavebnictví, kovoobráběcí stroje, atd.

•

přírodní suroviny včetně kakaových bobů, kaučuku

•

minerály a chemikálie

•

letadla, vrtulníky, lodě

3

37/67



Malajsie

Kolkovné (Stamp Duty) Součástí malajsijského daňového systému jsou poplatky za potvrzení dokumentů vystavených pro účely majetkových transakcí. Určité dokumenty (nástroje) podléhají tomuto druhu zdanění, nicméně pokud je možné danou transakci provést bez zdanitelného nástroje, kolkovné se neplatí. Zdanitelné nástroje však musí být opatřeny kolkem do 30 dnů od jejich vystavení. Přehled kolkovného při převodu majetku(mimo akcií a obchodovatelných cenných papírů) Hodnota/částka Sazba Kolkovné transakce v RM do 100 000 1 RM za každých 100 RM 1 000 100 000 – 500 000 2 RM za každých 100 RM 8 000 nad 500 000 3 RM za každých 100 RM 9 000 V případě převodu akcií a obchodovatelných cenných papírů činí výše kolkovného 3 RM za každých 1.000 RM, přičemž hodnotu transakce stanoví Kolkový úřad na základě 4 kritérií: výnosnosti cenného papíru (price earnings ratio), hodnoty čistých hmotných aktiv, odhadu prodejní ceny a na základě jmenovité hodnoty. Za základ pro výpočet kolkovného se vždy bere nejvyšší hodnota. Osvobození od kolkovného podléhají transakce mezi holdingovými společnostmi, transakce spojené s kapitalizací pohledávek, emise akcií prostřednictvím burzy schválené Komisí pro cenné papíry, atd. Od kolkovného budou osvobozeny akvizice a spojování firem a to až do 31.12.2010 (toto opatření zavedené v r. 2006 mělo ukončit platnost na konci r. 2007).

Daňová opatření zveřejněná při představení státního rozpočtu na rok 2009 Podniková sféra ocení zejména daňové úlevy: zrychlení odpisů za nákup ICT a zabezpečovací techniky ze dvou na jeden rok, firmy rizikového kapitálu získají daňové prázdniny na 5 let, pokud investují minimálně 30% vlastního kapitálu do rozjezdu firmy, malé a střední firmy budou moci odepsat během jednoho roku stroje a zařízení zakoupené v letech 2009 a 2010. Započítávání ztrát firem v holdingu bude zvýšeno z 50 na 70%, náklady v souvislosti s náborem nové pracovní síly budou odčitatelnou položkou, limit odčitatelných položek na charitu byl zvýšen ze 7 na 10%. Od roku 2009 začalo platit již dříve avizované snížení daně ze zisku firem ve výši 25%. Spotřební daň u cigaret se zvedla o 0,03 RM na 0,18 RM za kus, celkem zvýšení o 0,60 RM na krabičku. Přes očekávání nebyla zvýšena spotřební daň u alkoholu. Pro zahraniční firmy budou od roku 2009 zavedeny pobídky v souvislosti s registrací zahraničních firem na místní burze, srážková daň při investování do realit v rámci zvláštního fondu Real Estate Investment Trust byla snížena z 20 na 10% (u nerezidentních osob z 15 na 10%). Zavedení nové srážkové daně ve výši 10% se týká nerezidentních osob a jejich „ostatních příjmů", kam spadá odměna za zprostředkování, garanční odměna vyplácená ředitelům aj. Prohloubení liberalizace obchodu přináší kromě již uvedených snížení cel u vybraných potravin a zařízení pro domácnosti: zrušení dosud vyžadovaných povolení při dovozu jeřábů pro přístavy a snížení dovozních cel z 20 na 5%, odstranění dovozních cel a prodejní daně u fotovoltaických systémů, vysoce efektivních motorů a izolačních materiálů. Posledně jmenované opatření podporuje úspory energií, stejně jako odstranění prodejní daně u solárních systémů, energeticky účinných spotřebních výrobků jako jsou ledničky, klimatizace, osvětlení, větráky a televizory z místní provenience a odstranění celého dovozního cla a poloviny spotřební daně u nových hybridních automobilů do 2000 ccm (týká se jen vozů Honda a Toyota). Dále byla snížena cla u textilu, skla a průmyslových výrobků z polymerů.

38/67



Malajsie

Daňová opatření v souvislosti s globální finanční a hospodářskou krizí Místopředseda vlády a ministr financí zveřejnil 10.3.2009 plán na překonání hospodářské krize v zemi, který zahrnuje řadu daňových opatření v následujících oblastech: •

Zvýšení zaměstnanosti - Nové daňové pobídky jsou připraveny pro zaměstnavatele, kteří přijmou propuštěné pracovníky a to formou odčitatelných položek v dvojnásobné výši vynaložených prostředků na zaměstnání propuštěných pracovníků.

•

Snížení nákladů obyvatelstva - propuštěným byly zvýšeny daňové odčitatelné položky z 6 na 10 tis. RM, u půjček na bytové projekty bude umožněn roční odklad splátek a úleva na úrocích po dobu 3 let.

•

Podpora podnikatelů - odvody zaměstnavatelů za pracovníky do fondu na rozvoj lidských zdrojů byly sníženy na polovinu (na 0,5%) na 2 roky a v textilním a elektrotechnickém průmyslu úplně zrušeny na 6 měsíců, do konce roku 2010 platí zrychlené odpisy u nových strojů a zařízení a firmy mohou ztráty maximálně do výše 100 tis. RM převést do příštího roku.

Internetové odkazy: •

www.bnm.gov.my– Centrální banka Malajsie

•

www.pmo.gov.my– Úřad předsedy vlády

•

www.treasury.gov.my Ministerstvo financí Malajsie

39/67



Malajsie

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Vývoz Dovoz Saldo

Obchodní bilance za posledních pět let (mld. USD; dodací parita f.o.b.) 2006 2007 2008 2009 2010 160,5 178,2 191,5 162,7 213,3 131,0 148,6 150,5 127,9 168,4 +29,5 +29,6 +41,0 +34,8 +44,9

2011 232,0 182,2 +49,8

Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu Zahraniční obchod Malajsie se vzpamatoval z finanční krize a stejně jako v r. 2010 i v r. 2011 vzrostl jeho obrat, vývoz i dovoz, dokonce na vyšší než „předkrizovou“ úroveň. Celkový zahraniční obchod v roce 2011 dosáhl objemu 1 242,8 mld. RM (414 mld. USD), z toho vývoz 696,1 mld. RM (232,0 mld. USD) a dovoz 546,7 mld. RM (182,2 mld. USD), což je ve všech třech kategoriích více než 8 % oproti roku 2010. Vývoz vzrostl v roce 2011 rychleji (zejména v oblasti neelektrického a neelektronického zpracovatelského průmyslu a primárních komodit) než dovoz, a tak se kladné saldo obchodní bilance vyjádřené v místní měně zvýšilo. Kladné saldo, kterého je s železnou pravidelností dosahováno od roku 1997, činilo 120,3 mld. RM oproti 110,0 mld. RM v roce 2010. Největším obchodním partnerem byla podle obratu nadále Čína, která je na prvním místě pokud jde o vývoz i dovoz. Největší vývozní i dovozní komoditou byly tradičně elektrické a elektronické výrobky.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největšími odběrateli malajsijského zboží jsou Čína (13,1 % z celkového vývozu), Singapur (12,7 %), Japonsko (11,5 %), USA (8,3 %) a Thajsko (5,1 %). Ze států EU je největším odběratelem Nizozemsko na 10. místě s 3,2 %. V dovozu se již v r. 2009 dostala na první místo Čína s 13,2 % z celkového dovozu, následuje Singapur (12,8 %), Japonsko (11,4 %) a USA (9,6 %). Z evropských zemí je na 9. místě Německo s 4,0 %. Podle celkového obchodního obratu je na prvním místě Čína, následovaná Singapurem, Japonskem, USA a Thajskem. Ze států EU je na 10. místě Německo, 13. Nizozemsko, 17. Francie, 18. Velká Británie, a 20. Itálie.

Pořadí zemí v zahraničním obchodě Malajsie v roce 2010-2011 Pořadí

Obchodní obrat 2010

Export 2011

Import 2011

(EU 27 jako celek) země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

40/67

podíl v % Čína Singapur EU27 Japonsko USA Thajsko Korea Taiwan Hong Kong Austrálie

země Čína Singapur Japonsko EU27 USA Thajsko Hong Kong Indie Korea Austrálie

podíl v % 13,1 12,7 11,5 10,4 8,3 5,1 4,5 4,1 3,7 3,6

Čína Singapur Japonsko USA Indonésie Thajsko Taiwan Korea Německo Hong Kong

13,2 12,8 11,4 9,6 6,1 6,0 4,7 4,0 3,8 2,4



Malajsie


Vzájemná výměna zboží Malajsie se státy EU Zahraniční obchod EU - Malajsie v období 2006 – 2010 (v mil. EUR) Rok

Dovoz z MeziMalajsie roční

Podíl na dovozu EU v %

Vývoz do MeziMalajsie roční

změna v % 2006 2007 2008 2009 2010

17 18 17 14 20

917 115 531 692 682

11,2 1,1 -3,2 -16,2 40,8

Podíl na vývozu EU v %

Deficit

Celkový obrat

změna v % 1,3 1,3 1,1 1,2 1,4

10 273 11 344 11 578 9 736 11 244

11,1 10,4 2,1 -15,9 15,5

0,9 0,9 0,9 0,9 0,8

-

7 6 5 4 9

644 771 953 955 439

28 29 29 24 31

190 459 108 428 926

Zdroj: Eurostat Malajsie je 2. největším obchodním partnerem EU v rámci sdružení států ASEAN. EU je 3. nejdůležitějším partnerem Malajsie s podílem 11,5 % na celkovém obchodě této země. Podle údajů Eurostat dosáhla vzájemná výměna zboží mezi EU a Malajsií v roce 2010 celkového obratu 31,9 mld. EUR, vývoz činil 11,2 mld. EUR (nárůst o 15,5 % oproti roku 2009) a dovoz 20,7 mld. EUR (růst o 40,8 %), deficit se pro EU zvýšil na nejvyšší úroveň za posledních 5 let a dosáhl výše -9,4 mld. EUR. Malajsie je pro EU 24. největším obchodním partnerem ve světě a 6. v Asii. Kancelářské stroje a telekomunikační zařízení jsou nejdůležitější položkou v EU vývozu (36 % vývozu do Malajsie) i v dovozu (49,6 % dovozu z Malajsie).

Postavení zemí střední a východní Evropy Země střední a východní Evropy nepatří k nejdůležitějším teritoriím z hlediska zahraničního obchodu Malajsie. Nicméně Česká republika si dlouhodobě drží významné postavení mezi zeměmi SVE. Pokud nepočítáme Ruskou federaci, jejíž ekonomika je nesrovnatelně větší než v případě ostatních zemí střední a východní Evropy, patřila od roku 2001 ČR druhá příčka v pořadí podle ročního obchodního obratu, s výjimkou v roce 2002, kdy se Česká republika dokonce dostala na první místo před Maďarsko. V roce 2007 se ČR posunula až na 3. místo podle celkového obratu za Maďarsko a Polsko. V r. 2010 předstihla Maďarsko následuje ve střední Evropě ihned po Polsku. Nicméně v této souvislosti je třeba podotknout, že malajsijské statistiky se výrazně liší od čísel, která uvádí Český statistický úřad (viz kapitola 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny).

6.3. Komoditní struktura Nejdůležitější vývozní komoditou zůstávají elektrické a elektronické výrobky (37,5 % z celkového exportu), palmový olej (8,7 %), chemikálie a chemické výrobky (6,9 %), zkapalněný zemní plyn (7,2 %) a ropa (4,6 %). V dovozu tvoří 68,4% zboží určené k dalšímu zpracování, 15,1% základní prostředky a 7,2% spotřební zboží. V komoditním vyjádření je na prvním místě opět dovoz elektrických a elektronických výrobků (35,7 %) a dále následují chemikálie a chemické výrobky (8,6 %), stroje a zařízení (8,3 %) a dopravní zařízení (5,4 %).

Komoditní struktura vývozu v r. 2011 Komodita

41/67

Objem v mld. RM

Procentuální Podíl na celkovém změna ve srovnání vývozu v % © Zastupitelský úřad Kuala Lumpur (Malajsie)


Malajsie

Elektrické a elektronické výrobky Stroje, zařízení a jejich části Chemikálie a chemické výrobky Kovové výrobky Rafinované ropné výrobky Optické a vědecké přístroje Výrobky ze dřeva Ropa Zkapalněný zemní plyn LNG Palmový olej Kaučuk

2010 271,1

2011 260,1

s předchozím rokem 2011 -4,1

24,7

27,5

11,6

4,0

41,6

47,8

14,9

6,9

26,2 29,2

31,0 36,7

18,4 25,5

4,5 5,3

18,3

18,8

2,4

2,7

8,4 30,8 38,7

8,4 32 50,0

0,1 4,0 29,0

1,2 4,6 7,2

44,7 9,2

60,4 13,3

35,1 44,2

8,7 1,9

2011 37,5

Zdroj: Bank Negara Malaysia, Annual report 2011

Komoditní struktura dovozu v r. 2010 Komodita

Elektrické a elektronické výrobky Chemikálie a chemické výrobky Stroje, zařízení a jejich části Kovové výrobky Dopravní zařízení Rafinované ropné výrobky Železné a ocelové výrobky Ropa

Objem v mld. RM

Procentuální Podíl na celkovém změna ve srovnání vývozu v % s předchozím rokem 2010 2010 18,7 35,7

2009 159,3

2010 189,1

37,0

45,3

22,4

8,6

38,2

44,0

15,2

8,3

21,8 25,1 15,3

29,0 28,5 26,8

33,0 13,5 75,2

5,5 5,4 5,1

17,9

21,3

19,0

4,0

14,9

18,3

22,8

3,5


6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Při dovozu zboží jsou požadovány dokumenty, které se běžně vyžadují celními úřady ve světě. Pro účely stanovení hodnoty zboží, na jejímž základě se později stanoví výše dovozního cla, je třeba přiložit fakturu. Celní úřad má nicméně právo při stanovení výše cla vycházet z ceny obvyklé pro daný druh zboží a vypočítat clo z vyšší částky, než je uvedena ve faktuře. Brání se tak záměrnému podfakturování zboží.

42/67



Malajsie

K faktuře se dále přikládá náložný list (konosament), který obsahuje údaje o zboží, odesílateli, adresátovi a zároveň představuje cenný papír určující majitele zboží. V případě předložení nákladního listu, který není cenným papírem, je třeba případně doložit doklad o platbě, kupní smlouvu, atd. V závislosti na dodací paritě se přikládají doklady o pojištění zboží během přepravy a v něm obsažené údaje slouží rovněž k výpočtu hodnoty dováženého zboží.

Celní systém Dovozní cla jsou uvalena na dovážené zboží a obvykle se jejich hodnota vypočítává z dovozní ceny (ad valorem). Sazby dovozních cel jsou v rozpětí 2–300 %. Suroviny, strojní zařízení, základní potraviny a léčiva jsou při dovozu obecně zatíženy nižšími celními sazbami. Hodnota zboží neboli dovozní cena pro účely výpočtu dovozního cla je stanovena v souladu s pravidly a principy oceňování dováženého zboží, jak jsou zakotveny v úmluvách Světové obchodní organizace. Osvobození od platby cla je možné za určitých podmínek, pokud jde o suroviny a komponenty určené k využití při výrobě pro domácí trh nebo pro vývoz. Od dovozních cel mohou být osvobozeny rovněž dovážené stroje a vybavení, které jsou přímo určeny pro průmyslovou výrobu a nelze je zakoupit na domácím trhu. Průmyslové podniky však musejí o osvobození od cla požádat příslušné orgány. Výrobci, jejichž zboží jde z 80 % na vývoz, mohou požádat o status LMW (Licensed Manufacturing Warehouse). Na základě LMW statutu jim bude prominuta platba cel na dovážené suroviny, komponenty a strojní zařízení, které přímo používají při výrobě vývozní produkce.

Spotřební daně (Excise Duties) Spotřební daně jsou uvaleny na určité druhy zboží, které je vyráběno v Malajsii. Mezi druhy zboží, které jsou zatíženy spotřební daní, nalezneme následující položky: pivo, jablečné víno/mošt (cider) a hruškový mošt, rýžové víno, medovina, líh, brandy, whisky, rum a rum destilovaný z melasy, gin, cigarety, motorová vozidla, hrací karty a hru mahjong. Od 1. ledna 2004 byla uvalena spotřební daň také na dovážené automobily. Bylo tak kompenzováno snížení dovozních cel, k němuž byla malajsijská vláda nucena přistoupit v souvislosti s liberalizací obchodu v rámci AFTA (Asean Free Trade Agreement). Sazby spotřební daně se pohybují v pásmu od 4 % za litr určitého druhu alkoholického nápoje až po 65 % u osobních automobilů vyrobených v Malajsii. Mimo platby spotřební daně musejí výrobci tabákových výrobků a alkoholických nápojů požádat o licenci k výrobě takového zboží. Podobně jsou nuceni o licenci požádat také společnosti, které skladují zboží podléhající spotřební dani, pokud již nejsou držiteli povolení k výrobě předmětného zboží. Spotřební daň je splatná v okamžiku, kdy zboží opouští výrobní prostory, ale v případě motorových vozidel je daň splatná při registraci vozidla na Silničním dopravním úřadě. U vyváženého zboží odpadá povinnost platit spotřební daně.

Vývozní cla Vývozní cla jsou obecně uvalena na hlavní vývozní komodity Malajsie: ropu a palmový olej. S výjimkou ropy, která podléhá desetiprocentnímu vývoznímu clu, jsou cla na další vyvážené komodity vypočítávána s ohledem na výši nákladů při jejich výrobě. V praxi to znamená, že vývozní cla na tyto komodity jsou uvalena pouze na rozdíl mezi vývozní cenou a tzv. prahovou cenou, která odráží náklady výroby dané komodity. V případě, že je vývozní cena stejná nebo nižší než cena prahová, není na vyvážené zboží uvaleno clo. Pro účely výpočtu vývozního cla je hodnota zboží neboli vývozní cena stanovena ve výši ceny, jakou by vývozce obdržel ve fázi, kdy je zboží propuštěno celním úřadem do místa vývozu.

43/67



Malajsie

6.5. Ochrana domácího trhu Kvantitativní dovozní omezení jsou uvalena zřídka a na omezený rozsah druhů zboží. Cílem těchto dovozních kvót je ochrana domácího průmyslu nebo bezpečnostní důvody, případně ochrana veřejného zdraví. Dovoz některých druhů zboží je zakázaný, nicméně v určitých případech lze požádat o zvláštní dovozní povolení. Mezi zakázané druhy zboží patří výrobky z Izraele, zboží s židovskou náboženskou tematikou, pornografie a neregistrovaná léčiva.

6.6. Zóny volného obchodu Bezcelní zóna je v Malajsii definována jako prostor mimo hlavní celní oblast, kde není uplatňována celní jurisdikce s výjimkou obecně platných zákazů dovozů, tak jak je vymezují jednotlivá nařízení o zákazu dovozů (viz zakázané druhy dováženého zboží). Kromě několika výjimek je možné v bezcelní zóně prodávat zboží a poskytovat služby bez povinnosti platit cla, spotřební daně, prodejní daně a daň ze služeb. V Malajsii existují následující bezcelní zóny (podle zákona Free Zone Act 1990): 1. Ostrov Labuan ve státě Sabah, kde působí společnosti těžící a zpracovávající ropu a zemní plyn. V roce 1990 zde bylo ustaveno International Offshore Financial Center (IOFC) s cílem zajistit nadstandardní podmínky pro příliv zahraničního kapitálu do bankovnictví a pojišťovnictví. 2. Ostrov Langkawi ve státě Kedah, kde byla bezcelní zóna založena za účelem zabezpečení lepších podmínek pro rozvoj turistiky. Ačkoli Langkawi spadá pod správu státu Kedah, má relativně autonomní samosprávu, tzv. LADA (Langkawi Development Authority), zajišťující plánování a realizaci rozvoje cestovního ruchu. 3. Ostrov Tioman na východním pobřeží Malajsie v blízkosti Singapuru. Cílem zřízení této bezcelní zóny je opět rozvoj turistického ruchu. 4. Ve městě Johor Baru existuje také bezcelní zóna, která je v těsném sousedství Singapuru, díky čemuž je vyhledávaným cílem návštěvníků z této země. 5. Přístav Klang - část přístavu je bezcelní zóna, v současné době zde probíhá realizace projektu na výstavbu halal centra. Hospodářské zóny: Kromě stávajících hospodářských zón malajsijská vláda rozhodla o vytvoření dalších: 1. Iskandar Development Region - IDR (na jihu poloostrova u města Johor Bahru, plocha 2 200 km2, oficiálně zahájena realizace projektu v listopadu 2006, v prvních 5ti letech očekávané investice za 15 mld. USD, cíl 50 mld. USD); 2. Northern Economic Corridor (vč. ostrova Penang a přilehlého pevninského okolí); 3. East Coast Corridor (zejm. stát Terangganu); 4. Sabah Development Corridor (slavnostně vyhlášen v únoru 2008); 5. Sarawak Corridor of Renewable Energy, vyhlášen 6.3.2008 (dva posledně jmenované projekty jsou na ostrově Borneo); 6. Multimedia Super Corridor a Cyberjaya (zaměřeno na IT a telekomunikace). Účast firem (i zahraničních) v uvedených projektech přináší řadu výhod: vynětí z pravidel Výboru pro zahraniční investice, volnost při získání kapitálu ze zahraničí, možnost zaměstnat zahraniční pracovní sílu, daňové prázdniny až na 10 roků, daňová zvýhodnění pro zahraniční odborníky apod. Internetové odkazy: •

www.lofsa.gov.my - bezcelní zóna a mezinárodní „offshore" finanční centrum na ostrově Labuan

•

www.miti.gov.my - Ministerstvo zahraničního obchodu a průmyslu

44/67



Malajsie

•

www.matrade.gov.my - Agentura na podporu zahraničního obchodu

45/67



Malajsie

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána dne 8. 3. 1996 v Kuala Lumpur a v platnost vstoupila dne 9. 3. 1998. Dohoda o ochraně a podpoře investic, jejíž podpis se uskutečnil v průběhu návštěvy předsedy vlády ČR Václava Klause v Malajsii dne 9. září 1996, vstoupila v platnost dne 3. 12. 1998.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zahraniční obchod ČR - Malajsie (v tis. USD) Vývoz Dovoz Obrat 4.197 21.527 25.724 5.397 29.648 35.045 11.915 47.004 58.919 13.033 67.891 80.924 6.588 74.342 80.930 5.839 117.867 123.706 10.480 120.646 131.126 35.498 166.055 201.553 34.341 317.823 352.164 51.721 464.988 516.709 29.730 646.761 676.491 40.636 565.179 605.815 59.160 485.080 544.240 54.851 638.674 693.525 63.779 862.163 925.942 98.057 900.476 998.524 57.121 742.293 799.414 95.004 937.826 1 032.830 107.382 1.262.105 1.369.487

Saldo -17.330 -24.251 -35.089 -54.858 -67.754 -112.028 -110.166 -130.557 -283.482 -413.267 -617.031 -524.543 -425.920 -583.823 -798.384 -802.410 -685.172 -842.822 -1.154.723

Zdroj: statistika MPO ČR Obchodní výměna nadále probíhala s výrazným záporným obchodním saldem (-1,15 mld. USD) v neprospěch ČR. Nepříznivá bilance související především s dovozem dílů a součástek pro montáž a výrobu počítačů na území ČR a s přetrvávajícími překážkami vstupu firem na malajsijský trh (v důsledku nichž není zatím Malajsie na rozdíl od liberálnějšího Singapuru v takové míře využívána jako regionální distribuční centrum pro reexport do okolních států ASEANu) pokračovala, ale tříciferný český export do Malajsie za r. 2011 (107.382) překonal do té doby rekordní údaj z r. 2008 (v r. 2008 dodávka speciální techniky) a je nejvyšším od r. 1993. V r. 2011 vykázal obrat zahraničního obchodu ČR s Malajsií 32,6% růst z 1,03 mld. USD v r. 2010 na více než 1,37 mld. USD v r. 2011. Vývoz v tomto období vzrostl o 13 % (2010: 95 mil. USD, 2011: 107,4 mil. USD), dovoz vzrostl o 34,6 % (2010: 937.826 mil. USD, 2011: 1.262.105 mil. USD). Podle podílu na celkovém objemu zahraničního obchodu ČR zaujímal obchod s Malajsií v roce 2010 30. místo z hlediska obratu, 24. místo v dovozu a 56. místo ve vývozu. Malajsie se řadí spolu s ČLR, Japonskem a Koreou k největším obchodním partnerům v Asii. V ASEANu je Malajsie pro ČR 2. největším obchodním partnerem (po Thajsku; z hlediska obratu) a 3. největším exportním partnerem (po reexportně zaměřeném Singapuru a Thajsku; z hlediska vývozu),. Podobně přední postavení jakožto jeden z nejvýznamnějších obchodních partnerů v ASEANu i v Asii má Malajsie ve vztahu k EU 27 jako celku (Malajsie je po Singapuru 2. největším obchodním partnerem v ASEANu, 6. v Asii a 24. na světě pro EU). Také Česká republika patří z pohledu Malajsie k významným obchodním

46/67



Malajsie

partnerům v regionu střední Evropy, kdy zaujímá podle obchodního obratu druhé místo dle malajsijských statistik za Polskem. Maďarsko a SR jsou až za ČR. ČR je v rámci OECD 20. největším obchodním partnerem Malajsie podle stejného zdroje informací (údaje za rok 2010).

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Mezi hlavní vývozní komodity ČR do Malajsie patří: telekomunikační zařízení, chemické výrobky, papír a lepenka, pneumatiky, nábytek, elektrické přístroje, upravený křemík pro elektroniku, předměty z plastů, měřící a optické přístroje, kovové výrobky a ocelové konstrukce a dopravní prostředky (nákladní vozy a v uplynulých letech i osobní vozy), antibiotika, hračky. V dovozu z Malajsie do ČR tradičně vedou elektrická a elektronická zařízení a přístroje (procesory a řídící jednotky), radiotechnika, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (zejména paměťové jednotky), telekomunikační zařízení, surový kaučuk, měřící přístroje, obuv a oděvy, nábytek, chemikálie a výrobky z plastů a pryže (např. chirurgické rukavice).

Kód zboží

Název položky

Vývoz z ČR do Malajsie (v tis. USD) 2007 2008 2009

2010

2011

/ SITC/ 0 1 2

3

4

5

6

7

8

9

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, j.n. Celkem vývoz

3.087

105

326

1.555

7.090

5

44

44

0

1

1.061

742

1.840

412

284

219

371

295

480

407

0

0

0

-

2

9.130

13.255

17.108

22.285

29.977

17.550

21.000

13.920

17.872

24.247

20.351

43.975

18.028

41.704

34.465

12.506

16.924

6.263

10.015

11.131

18

63.909

96.416 57.824

94.323

107.622

Zdroj: Český statistický úřad

47/67



Malajsie

Kód zboží

Název položky

Dovoz z Malajsie (v tis. USD) 2007 2008 2009

2010

2011

/SITC/ 0 1 2

3

4

5

6

7

8

9

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Ostatní komodity a předměty obchodu Celkem dovoz Celkem obchodní obrat

1.081

1.327

1.976

1.764

1.447

7

21

117

66

17

54.483

73.647

33.096

75.901

109.344

15

22

29

29

7

1.114

690

697

361

639

11.958

7.939

4.117

6.811

13.457

32.587

31.419

28.835

39.238

48.359

720.173

745.585

623.155

757.747

1.018.045

50.477

25,8

59.338

61.224

72.498

-

-

-

-

-

871.895

929.466

751.360

943.141

935.804

1.025.882 809.184

1.037.464

1.263.813

1.371.435

Zdroj: Český statistický úřad

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Přestože malajsijský trh ve srovnání se sousedy jako je Indonésie nebo Thajsko není tak velký (malajsijská populace má 28,3 mil.), každoročně vzrůstá význam malajsijských reexportů do států ASEAN.

48/67



Malajsie

Mezi perspektivní odvětví pro české exportéry patří: •

technologie pro ochranu životního prostředí (spalovny a kogenerační jednotky s využitím biomasy)

•

management vodního hospodářství (čističky a úpravny vody)

•

energetická zařízení (vodní i parní energetika, zařízení využívající obnovitelné zdroje - zejména malé vodní elektrárny, zařízení pro přenos energie, rozvaděče apod.)

•

dopravní systémy (produktovody, stavba a rekonstrukce železnic, tramvaje)

•

obranná technika a systémy vč. elektrotechnických

•

ICT a software

•

těžební technika (nové technologie a bezpečnostní zařízení)

•

chemický a petrochemický průmysl (výrobky i technologie)

•

strojírenská a elektrotechnická výroba vč. letecké a automobilové techniky a dílů

•

zdravotnická technika a farmaceutické výrobky

•

biotechnologie, nanotechnologie

•

zemědělská technika a technologie

•

potravinářský sektor (výrobky i technologie)

•

skleněné výrobky a sklářské technologie

Malajsijská vláda schválila v květnu 2009 Národní strategii rozvoje zelených technologií a založila v témže roce nové ministerstvo energetiky, zelených technologií a vody. Nové institucionální uspořádání a vyčleněné prostředky dávají další příležitosti pro uplatnění českých technologií na ochranu životního prostředí na malajsijském trhu. Jako mimořádně perspektivní z hlediska se v tomto směru jeví české environmentální technologie a ekologické produkty. České environmentální technologie byly v roce 2011 poprvé představeny na druhém ročníku prestižního veletrhu IGEM ve dnech 7. až 10. září 2011. Veletrh má každoročně přímou podporu malajsijské vlády a úřadu premiéra. Ve všech uvedených profilech mají české firmy potenciální šanci uspět, pokud předloží konkurenceschopné nabídky, zvolí vhodnou marketingovou strategii a získají kontakty. Z oborů je zvláště zajímavá obnovitelná energetika, odpadové hospodářství jak pevný tak kapalný odpad (ČOV, spalovny apod.), včetně softwaru, zelené dopravní systémy, zelené zemědělské technologie, věda a výzkum mj. v oblasti materiálu, prodlužování jeho životnosti, úspory el. energie, biotechnologie apod. Spektrum je ve vztahu k Malajsii poměrně široké. Zvláštní pozornost byla v r. 2011 v rámci společné prezentace EU (které se letos ČR zúčastní) věnována středním a malým podnikům, dosud bez přítomnosti na trhu Malajsie. Další náměty pro rozvoj spolupráce vč. obchodní lze najít v oborech v kapitole 4.3. (Industrial Master Plan 3). České firmy a instituce mají co nabízet a o jejich výrobky je zájem, což dokládá pořádání Českých technologických dnů v Malajsii v dubnu 2009 se zaměřením na biotechnologie a vesmírnou techniku. Ze semináře a matchmakingu vyplynulo několik společných témat ke spolupráci, která přijela malajsijská polostátní instituce BiotechCorp projednat v srpnu 2009 do Prahy. Obdobně malaj. parteři z univerzity UTM jednali v ČR v květnu 2009 o spolupráci v oblasti nanotechnologií; úvodní jednání proběhla v listopadu 2008 na veletrhu Nanotech Malaysia v Kuala Lumpur a rozhovory v ČR se již týkaly konkrétních preparátů a technologií. Zájem o spolupráci v leteckém průmyslu potvrdila jednání OEÚ ZÚ a regionální kanceláře CzechInvestu v Kuala Lumpur v červnu 2009. V průběhu roku 2009 proběhla úspěšná jednání o dodávkách zemědělských technologií, pokračují jednání o dodávce dopravního systému či kompresorů pro petrochemický průmysl. V roce 2010,2011 ačásti roku 2012 převažovaly akvizice v oblasti civilní ochrany, obrany, chemického průmyslu, zdravotní techniky, „zelené“ energetiky a zemědělství. Příslušná jednání, stejně jako současný dynamický rozvoj a profil Malajsie dokazují zájem Malajsie zejména o pokrokové obory s přidanou hodnotou. Proto se v r. 2012 připravují opět české technologické dny, tentokrát vyprofilované na letectví. V r. 2012 proběhne také česká účast na veletrhu obranných technologií (DSA) a na zdravotnickou techniku zaměřeném SE Asian HealthCare show (duben 2012).

49/67



Malajsie

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Od r. 2006 působí v Malajsii firma CPE, která je společenstvím českých a zahraničních firem dodávajících zabezpečovací techniku a systémy do Malajsie. V Kuala Lumpur má svou kancelář česká firma AVAS (vývoz-dovoz); firma STROM Telekom (nyní Sitronics Telecom Solutions) svou kancelář v teritoriu uzavřela na přelomu roku 2007/2008. Ekonomická krize rovněž donutila přerušit činnost česko-britskou firmu Optaglio (Optaglio s.r.o. Řež) a dceřinou firmu Spolchemie Ústí n. Lab a její investiční projekt na severu Malajsie. V r. 2011 svoje regionální zastoupení (pro JV Asie) v Malajsii otevřel český výrobce bezpečnostního softwaru Trustport a česká firma z oblasti zdravotnické techniky. V žebříčku největších exportérů do teritoria vedou firmy dodávající chemikálie, nábytek, automobily, elektrotechnická zařízení, strojírenskou techniku a sklo. V dovozu dominují nadnárodní firmy, které v ČR montují počítače, mj. z malajsijských součástek. Pokud však jde o povědomí o českých značkách, jsou nejdůležitějšími obchodními značkami křišťál Bohemia a osobní automobily Škoda nebo pneumatiky Barum.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Malajsijští podnikatelé, kteří se obracejí na ZÚ Kuala Lumpur s žádostmi o kontakty a zprostředkování obchodní spolupráce, často nemají přesnou představu o výrobcích, které by chtěli z ČR dovážet a často projevují zájem spíše o investice v Malajsii a zakládání JV než o přímý klasický export z ČR. Nicméně obchodně ekonomický úsek ZÚ Kuala Lumpur se takovým podnikatelům snaží vycházet vstříc a poskytuje jim požadované kontakty a konkrétní poptávky zasílá na portál Businessinfo, Czech Trade aj. V uplynulém období jsme zaznamenali velký zájem o komponenty pro infrastrukturu off shore těžby ropy (potrubí, ventily apod.), pro dopravu, polovodičové aplikace, o české sklo, zemědělské a potravinářské výrobky, (např. licenční výrobu piva), cvičené psy, dveřní zabezpečovací systémy, malou vodní energetiku, vodoměry, stavební ocel, léky, softwarové řešení, stavebně-rekonstrukční práce, vodě odolné stavební materiály a technologie, zařízení pro ochranu ŽP (čističky vod, spalovny), lékařskou techniku, leteckou techniku (UL), malé palné zbraně, munici, kompresory atd. V oblasti informování o potenciálních dodavatelích zboží z České republiky navázal ZÚ Kuala Lumpur spolupráci s místními hospodářskými komorami (zejména EUMCCI) a Federací malajsijských výrobců.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Česká republika Malajsii neposkytuje rozvojovou pomoc a ani ji od Malajsie nepřijímá. Od 1. 7. 2007 úspěšně probíhá český projekt humanitární pomoci barmským uprchlíkům v Malajsii financovaný z prostředků Ministerstva zahraničních věcí. ČR prostřednictvím nevládní organizace MERCY Malaysia, místní pobočky UNHCR a tchai-wanské nadace Tzu-Chi a dalších NGO financuje činnost mobilní kliniky poskytující nezbytnou prvotní lékařskou péči pro barmské uprchlíky a monitoring zdravotního stavu těchto uprchlických komunit.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Bilance vzájemné výměny služeb a struktura exportu a importu služeb Sektor služeb představuje široké spektrum aktivit, do kterého spadá například logistika (doprava, skladování a komunikace), finanční a právní služby, pojišťovnictví, realitní a obchodní služby, technické služby (elektřina, plyn, voda), služby v oblasti ekologie, velkoobchod a maloobchod, hotely, restaurace a stavebnictví aj. Význam pro budoucí rozvoj bilaterálních vztahů dokládají údaje o malajsijském sektoru služeb, který vzrostl v r. 2010 o 6,8 %, na tvorbě HDP se podílel 58 % a zaměstnává 53,4 % pracovně aktivního 50/67



Malajsie

obyvatelstva (6,3 mil. pracovních míst). Sektor služeb nejvíce přispěl k celkovému růstu (3,9 p. b.). V souhrnu pracovních míst zaujímá největší podíl zejména velkoobchod a maloobchod, hotely a restaurace (2,2 mil. pracovních míst) a vládní služby (1,2 mil. pracovních míst). Ve velmi skromné vzájemné bilanci služeb mezi ČR a Malajsií zatím výrazně dominují služby z oblasti logistiky, jak dokládá následující tabulka (pozn.: od r. 2007 ČSÚ nezveřejňuje ke službám informace o řadě zemí, vč. Malajsie):

Položka/ období

Bilance vzájemné výměny služeb mezi ČR a Malajsií (mil. USD) 2005 2006 příjmy

Služby celkem Z toho: doprava ostatní služby

1,1

výdaje 1,6

saldo -0,5

1,0

1,4

0,04

0,2

příjmy 1,2

výdaje 3,0

saldo -1,8

-0,4

0,9

1,8

-0,9

-0,2

0,2

1,1

-0,9

Zdroj: Česká národní banka

České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium Podle dosavadních poznatků ZÚ působí v Malajsii v oblasti služeb zatím tři české firmy poté, co pobočka společnosti STROM Telecom (nyní Sitronics Telecom Solutions) ukončila svoji činnost na přelomu roku 2007/08, stejně jako firma Optaglio v r. 2010 (česká pobočka stejnojmenné anglické firmy založila v Kuala Lumpur v r. 2006 svoji reprezentační kancelář a nabízela řešení systémů na bázi optoelektroniky). První firmou je AVAS Export - Import, která kromě obchodu se stavebními, zemědělskými a civilně ochrannými materiály nabízí i poradenství při rozmanitých aplikacích těchto materiálů. Druhou firmou je CPE, sdružení českých a zahraničních firem, které do Malajsie dodávají služby a zabezpečovací systémy. Třetí firmou, která na trend rozvoje služeb zareagovala, je český výrobce bezpečnostního softwaru Trustport.

Vyhodnocení poptávek po českých službách V uplynulém období ZÚ zaznamenal zájem místních subjektů například o dodávky pasivních systémů pro sledování letového provozu, které jsou známy pod mezinárodním označením „multilaterace". V roce 2007 byl projeven zájem o softwarové řešení linek tísňového volání (poptávka byla předána standardním postupem doporučeným institucím jako je CzechTrade, Hospodářská komora, SPaD, portál Businessinfo aj.). V průběhu let 2008-2012 mělo několik malajsijských firem zájem o navázání spolupráce v oblasti IT služeb. Jako perspektivní se jeví environmentální služby, týkající se odpadového hospodářství (pevný i kapalný odpad), geoprůzkumy, ekologické poradenství a audity. Zatím ale bohužel v této oblasti (i jiných oblastech jako ICT, stavebnictví, doprava, finanční služby apod.) existují značné překážky při přístupu na malajsijský trh. Tyto překážky jsou v tuto chvíli předmětem jednání o dvojstranné dohodě o volném obchodu mezi EU a Malajsií (FTA) a Dohodě o partnerství a spolupráci (PCA, rovněž na úrovni EU).

Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh V oblasti služeb lze konstatovat, že Malajsie uplatňuje ze všech členů WTO největší omezení, která prakticky znamenají omezení zahraničního vlastnictví a kontroly nad společnostmi v Malajsii. Obecně platí, že zahraniční i místní nevýrobní firmy musí mít partnera z řad etnických Malajců (Bumiputera) s minimálním podílem 30 %. Stručná charakteristika některých systémových překážek vstupu na trh služeb je uvedena v následujícím textu (pozn.: v průběhu roku 2009 došlo k dílčí liberalizaci 27 subsektorů služeb, viz níže, ale jedná se spíše o kosmetickou úpravu než systémové opatření). Na přelomu 2011/2012 bylo liberalizováno dalších 17 subsektorů zahrnujících zdravotnictví, telekomunikace (poskytovatelé aplikačních služeb ASP možnost 100 % zahr. vlastnictví, poskytovatelé síťových služeb a infrastruktury jen 70 %), vzdělání, účetní a daňové služby. K liberalizaci služby v oblasti architektury a engineeringu se chystá další opatření.

51/67



Malajsie

Telekomunikace V oblasti telekomunikací došlo od 1. ledna 2012 k částečné liberalizaci. V případě poskytování aplikačních služeb (ASP) je již přípustné 100 % zahraniční vlastnictví. Postupně, ve fázích se chystá také liberalizace síťového hardwaru (NFP) a služeb (NSP). Jasný a spravedlivý regulační rámec je nezbytný pro vytvoření stejných podmínek pro subjekty, nově vstupující na telekomunikační trh. Jak dlouho bude proces liberalizace probíhat nelze vzhledem k současnému předvolebnímu klání předpovědět. Dále by měla být zrušena ustanovení, týkající se většinové manažerské kontroly nad firmami v rukách etnických Malajců.

Námořní doprava a doprovodné služby Další rozvoj obchodu se zbožím s Malajsií vyžaduje zvýšení námořní dopravy a všech doprovodných činností. Proto je nutné umožnit evropským firmám, aby mohly zajišťovat aktivity podél celého dodavatelského řetězce. Dosud však přetrvávají podmínky, kdy se zahraničními dopravci je zacházeno diskriminačním způsobem, pokud jde o služby, poskytované v přístavech. Zahraničním firmám by mělo být umožněno zajišťovat doplňkové služby jako je obstarávání karga, skladování, nebo činnost zasilatelských agentur. Pro námořní dopravu a doprovodné služby platí minimální podíl 51% Bumiputera, ale u regionálních kanceláří jsou známy případy 70% vlastnictví zahraničním majitelem. U soukromých ohrazených skladů je umožněno 100% vlastnictví zahraničním subjektem.

Finanční služby Malajsie omezovala zakládání poboček finančních institucí, ale v roce 2006 po dlouhých letech bylo povoleno otevření 4 poboček stávajícím zahraničním bankám, z toho 2 musí být na venkově. Platí přísné schvalovací procedury a stropy zahraničního vlastnictví, což v souhrnu pro poskytovatele finančních služeb z EU představuje mimořádně velké překážky v přístupu na místní trh. Stropy zahraničního vlastnictví: pojišťovnictví 51% u poboček zahraničních firem a 49% v místních firmách, existující zahraniční banky 100%, nové komerční banky 30%, nové banky islámského bankovnictví 49%, fondy pro zahraniční zákazníky 100%, pro tuzemce 30%.

Právní služby Existují striktní předpisy na provádění právních služeb; prakticky je může provozovat a právní firmy vlastnit jen místní subjekt, občan nebo rezident s příslušnými zkouškami z právního systému v malajštině/bahasa.Výjimku tvoří federální území Labuan, kde zahraniční právníci mohou poskytovat služby jen zahraničním offshore firmám zde založeným. Existují zvláštní případy, kdy místní právní firma může zaměstnat zahraničního právníka k výkladu nemalajsijského práva. V současné době pod tlakem mezinárodní komunity připravuje malajsijská Asociace právníků dodatek k zákonu o právních službách z r 1976, který umožní vytváření společných podniků v oblasti práva a registraci zahraničních právníků (podle některých poznatků již společné podniky s maximálně 30% podílem zahraničního partnera existují).

Účetnictví a daňové služby Zahraniční účetní firmy mohou podnikat jen prostřednictvím pobočky. Investice zahraničního subjektu je možná jen prostřednictvím partnerství s místním subjektem nebo s privátní firmou kde zahraniční podíl nesmí překročit 30 %. Pro výkon účetních a daňových služeb je vyžadováno malajsijské občanství nebo trvalý pobyt a studium na místních universitách nebo členství v jedné z 11 zahraničních profesních organizací rámci Commonwealth.Všichni místní účetní, kteří chtějí podnikat v oblasti auditu a daňových služeb musí být registrováni u Malajského institutu účetních než požádají licenci na ministerstvu financí.

Stavebnictví Malajsie by měla zejména umožnit zakládání zahraničních stavebních firem. V současné době je přístup na trh velmi omezen, kdy je od dodavatelů z EU, kteří mají zájem o založení firmy v místě požadováno, aby si našli místního partnera, který bude vlastnit alespoň 70 % kapitálu ve společném podniku. Pokud zahraniční společnost nemůže nalézt místního partnera, nebo si chce podržet volnost v rozhodování, je po ní požadováno, aby s místními firmami realizovala pouze případ od případu jednotlivé projekty, u kterých je rozsah její účasti omezen a existuje povinnost místních subdodávek. Tyto podmínky jsou kumulativně tak zatěžující, že mohou evropské společnosti odradit od podnikání v Malajsii, a to i například ve společných energetických projektech financovaných z převážně místních zdrojů, i když tyto projekty vyžadují zahraniční zkušenosti.

52/67



Malajsie

Životní prostředí Malajsie by měla umožnit zakládání firem na místním trhu, zejména pokud jde o odpadní vody, řízení likvidace odpadů, obnovu a čištění vody a půdy a ochranu ovzduší a klimatu. V Malajsii již nyní několik zahraničních firem nabízí celou řadu služeb v tomto oboru. Nicméně chybí stabilní právní rámec, který by vyslal pozitivní signál vůči existujícím i potenciálním investorům z EU. Tím by byl umožněn i transfer speciálních technologií a znalostí, které Malajsie bude ve zvýšené míře potřebovat v souvislosti se zaváděním vyšších ekologických standardů. Strop pro zahraniční vlastnictví ve firmě činí u dodávky vody 30 %, u řízeného odpadového hospodářství až 100%, v podnikání v oblasti kontroly znečištění a konzultačních aktivit 30%.

Turismus Turismus je důležitým sektorem malajsijské ekonomiky. V zájmu dalšího růstu tohoto sektoru by měla Malajsie odstranit 30%ní strop pro zahraniční vlastnictví firem.

Energetika Zahraniční investice jsou v tomto sektoru omezeny jen na těžbu ropy a plynu a zahraniční firmy se podílí na těžbě jen prostřednictvím kontraktů s národní ropnou společností Petronas. Zahraniční firmy se mohou podílet na omezených sektorech služeb v ropném sektoru buď prostřednictvím partnerství s místní firmou nebo jako kontraktor. Podíl ve firmě nesmí přesáhnout obecný 30%-ní podíl ve firmě.

Distribuce - maloobchodní prodej U malých a středních prodejen do 2000 m2 platí zákaz podnikání pro cizince. U hypermarketů (nad 5000 m2) a velkoskladů (2000 - 4500 m2) je nutná minimálně 30%- ní účast Bumiputera subjektu. V dubnu 2002 bylo zakázáno zahraničním hypermarketům rozšiřovat svou síť, v lednu 2004 přibyly další zákazy na provozování obchodních sítí pro zahraniční operátory v Kuala Lumpur, Penangu a Johor Bahru na dalších 5 let a o licenci pro otevření hypermarketu v jiných oblastech se muselo žádat 2 roky předem. V té době působilo v Malajsii zhruba 50 prodejen zahraničních hypermarketů. Po nástupu nového ministra pro vnitřní obchod a spotřebitelské záležitosti v dubnu 2004 se situace zlepšila, v následujících dvou letech bylo uděleno více než 200 povolení pro nové prodejny a současně byl předán vládě k projednání nový návrh pravidel pro maloobchod.

Perspektivy českých firem v oblasti služeb Liberalizace 27 sektorů služeb - premiér Najib zveřejnil dne 22. dubna 2009 opatření k liberalizaci sektoru služeb. Celkem 27 subsektorů služeb bylo s okamžitou platností liberalizováno, což v praxi znamená zrušení Bumiputera kapitálového podílu ve firmě ve výši 30% (pozn.: Bumiputera - etničtí Malajci a původní obyvatelstvo). Opatření navázalo na první stimulační balíček z listopadu 2008 a klade si za cíl zvýšit příliv zahraničních investic do Malajsie a umocnit export služeb. Liberalizované služby zahrnují následující sektory: počítače a související služby, zdravotnictví a sociální služby, turistika, doprava, sportovní a ostatní rekreační služby, podnikatelské/obchodní služby, pronájem a leasing, podpůrné a pomocné dopravní služby. Samostatné opatření týkající se liberalizace finančního sektoru bylo zveřejněno 27. dubna 2009. Zahrnuje zvýšení zahraničního podílu z 49% na 70% u investičních bank, islámských bank a pojišťoven (netýká se komerčních bank), poskytnutí větších oprávnění zakládat pobočky na pevnině pro instituce působící s oprávněním Labuan Offshore Financial Services Authority a vydání nových bankovních licencí pro islámské i komerční banky (v r. 2009 byly vydány 2 licence pro zahraniční zájemce vytvořit islámskou banku s minimálním upsaným kapitálem 1 mld.USD, v r. 2009 dvě licence pro zahraniční komerční banky, v r. 2011 další 3 licence pro komerční banky světového významu a v r. 2009 dvě licence pro islámské pojišťovnictví takaful). Na základě poznatků ZÚ v oblasti služeb české firmy mají největší šance uspět v oboru informačních technologií. Své schopnosti již prokázaly opakovaně, zájem o spolupráci ze strany malajsijských partnerů je evidentní a nade vší pochybnost se jedná o velmi perspektivní odvětví. I nadále bude významné usilovat o uplatnění některých technologických postupů ve stavebnictví a projektech na ochranu životního prostředí (vč. vodního managementu) vzhledem k tomu, že Malajsie bude i nadále pokračovat

53/67



Malajsie

v rozsáhlém budování objektů technické infrastruktury, při kterém by tyto technologie bylo možno s výhodou využít. Zatím nevyužitý potenciál pro české firmy spatřuje ZÚ v oblasti aplikace biotechnologií, jejichž urychlený rozvoj patří k prioritám malajsijské vlády v rámci 9. (2006 – 2010) i 10. malajsijského plánu (2011 – 2015). V dubnu 2005 vyhlásila vláda Malajsie tzv. Národní biotechnologickou politiku (NBP), která stanovila základní parametry budoucí podpory tohoto sektoru ze strany státu včetně pobídek pro biotechnologické firmy. V této souvislosti ministr vědy, technologií a inovací identifikoval tři hlavní směry dalšího rozvoje aplikace biotechnologií, a to zejména zemědělství, zdravotnictví a průmysl. Výroba vakcín, antibiotik a biologicky aktivních přípravků ze surovin z deštného pralesa je též potenciálně slibnou oblastí rozvoje. ZÚ připravil v říjnu 2007 ve spolupráci s CzechInvestem, HK ČR, UK Praha a zejména Technologickým centrem Akademie věd seminář v Kuala Lumpur se zaměřením na inovativní projekty v ČR vč. biotechnologií. V rámci Českých technologických dnů ve dnech 8.-10.4.2009 byly prezentovány biotechnologie a vesmírná a letecká technika, konkrétní spolupráce byla projednána v Praze při návštěvě viceprezidentky Biotechcorp. Další perspektiva je v dodávkách ucelených řešení energetických systémů s využitím obnovitelných zdrojů (malé vodní elektrárny, solární a fotovoltické jednotky apod.) a ekologických systémů různého zaměření. Součástí studie a projektu mohou být vlastní dodávky energetických zařízení. Perspektivním oborem, který zahrnuje dodávky zboží i poskytované služby, patří nanotechnologie. ZÚ připravil ve spolupráci s TC AV ČR a CzechInvestem seminář o tomto oboru v ČR v rámci veletrhu Nanotechnology Malaysia v listopadu 2009. Z toho vyplynuly přímě vztahy univerzity UTM Johor Bahru s českým dodavatelem technologií na hromadnou výrobu nanovláken.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Na občany naší země se vztahují obdobné podmínky při získávání pracovního povolení jako na ostatní zahraniční pracovníky. Proces vydávání pracovních povolení probíhá ve dvou etapách. Celkem 6 institucí může schválit zaměstnání zahraničního pracovníka (v návaznosti na pracovní aktivity žádající firmy). Jedná se o MIDA (Malaysian Industrial Development Authority), MDeC (Multimedia Development Corporation), PSD (Public Services Department), CBM (Central Bank Malaysia), SC (Security Commission), EC (Expatriate Committee). Následuje popis dvouetapového schvalovacího procesu v případě EC (u ostatních institucí postup obdobný; MIDA zajišťuje schvalování zejména pro pracovníky, kteří se budou podílet na realizaci projektů PZI nebo špičkových odborníků).

I. Etapa - žádost o povolení zahraničního pracovníka Žádá malajsijská firma (registrovaná v rejstříku firem Malajsie) u Expatriate Committee. Žádající firma musí splnit následující požadavky: musí splňovat podmínku minimálního splaceného kapitálu (150 tis. RM 100% malajsijská firma, 200 tis. RM společný podnik a 250 tis. RM firma 100% vlastněná zahraničním kapitálem), doložit doporučení instituce monitorující danou pracovní činnost a registrovat pracovní činnosti u monitorující instituce. Žádost o povolen pracovníka musí zahrnovat tyto dokumenty: •

autorizační dopis žádající firmy

•

vyplněný formulář DP10

•

průvodní dopis firmy, kde popisuje svoji činnost

•

shrnutí úředníka pro pracovní povolení + kopie akademických dokumentů

•

výpis z registru firem

•

doporučující dopis z monitorující instituce, kam patří: vzdělání - Ministerstvo pro vyšší vzdělání, zdravotnictví - Ministerstvo zdravotnictví, turistika - Ministerstvo turistiky, letectví - Odbor civilního letectví, sport - Rada pro národní sporty, fotbal - Malajsijská fotbalová asociace

•

podnikatelská licence od místního úřadu

•

u stavebních prací licence Rady pro stavební rozvoj

•

licence pro přímý prodej, velkoobchod a restaurace od Ministerstva pro vnitřní obchod

Žádost musí být zaslána na: Expatriate Committee Employment Pass Division

54/67



Malajsie

Immigration Department of Malaysia (HQ) Level 3, Block 2G4 (Podium) Precint 2 Pusat Pentadbiran Kerajaan Persekutuan 62550 Putrajaya Wilayah Persekutuan

II. Etapa - vydání pracovního povolení Po souhlasu Expatriate Committee následuje proces vydání pracovního povolení, kdy jsou vyžadovány následující dokumenty: •

autorizační dopis žádající firmy

•

vyplněný formulář DP11 s fotografií pracovníka

•

kontrakt zaměstnance nebo dopis firmy, že jej přijme

•

kopie pasu pracovníka

a další dokumety v případě vyžádání: •

doporučující dopis MIDA nebo jedné z 6 výše uvedených institucí

•

výpis z rejstříku firem

•

vyjádření pracovníka a kopie jeho kvalifikačních dokumentů

•

doporučující dopis předchozího zaměstnavatele

Žádost je zaslána na stejnou adresu viz I. Etapa, pouze se vynechá "Expatriate Committee".

55/67



Malajsie

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Vzhledem ke kulturním odlišnostem a geografické vzdálenosti mezi Malajsií a ČR je proniknutí na místní trh prakticky nemožné bez místního zástupce nebo založení vlastní pobočky/kanceláře.Tři hlavní etnika zastoupená v Malajsii (Malajci, Číňané a Tamilové) tvoří do určité míry specifické skupiny spotřebitelů, které se navzájem liší a v případě určitého druhu zboží mohou představovat tři odlišné tržní segmenty, které se vyznačují různými preferencemi, ale například i výší příjmů. Pokud chce například exportér uspět s nabídkou určitého druhu luxusního zboží, neměl by se dobrovolně diskvalifikovat tím, že uzavře smlouvu o výhradním zastupování se společností, která nemá dobrou obchodní vazbu na majetnou čínskou komunitu. Vzhledem k citlivosti této otázky doporučujeme v konkrétním případě obrátit se na ZÚ Kuala Lumpur a věc konzultovat. V každém případě by zástupce měl mít sídlo v Malajsii, protože forma nerezidentních zástupců (např. ze Singapuru či Thajska) nebývá efektivní.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Zaměstnávání cizinců je v Malajsii zcela obvyklé a v současné době zde pracuje velké množství zahraničních pracovníků. Místní síly většinou ovládají anglický jazyk, malajštinu a v případě Číňanů a Tamilů ovládají navíc i jazyky menšin (čínštinu a tamilštinu). Legálně pracuje v Malajsii zhruba 2 mil. zahraničních dělníků a další milion ilegálně. Velká část zahraničních dělníků přichází z měně rozvinutých zemí (zejména z Indonésie, Bangladéše, Pákistánu, Myanmaru). O udělení pracovního povolení v Malajsii pro cizince žádá příslušné imigrační úřady budoucí zaměstnavatel. K vyřízení pracovního povolení je možné využít renomovaných zprostředkovatelských firem. V případě velkých nadnárodních společností tyto náležitosti obstarává personální oddělení dané firmy. Předmětné povolení vydává imigrační úřad, jehož pobočky lze nalézt v každém velkém městě.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku V Malajsii lze založit společnost, která může mít tři formy. Může se jednat o společnost s ručením omezeným (veřejná nebo soukromá), pobočku zahraniční společnosti nebo sdružení, případně může podnikatel obchodovat jako živnostník. Zahraniční investoři obvykle zakládají společnosti s ručením omezeným. Soukromá (uzavřená) společnost nemá přístup ke zdrojům kapitálu na burze a podléhá omezením při převodu majetkových podílů ve společnosti. Tato dvě omezení se nevztahují na veřejné společnosti, které jsou naopak registrovány na kapitálových trzích, kde se obchodují jejich akcie a dluhopisy. Založení společnosti v Malajsii nepředstavuje vážnější problém. Vzhledem ke snadnosti založení společnosti preferuje řada podnikatelů cestu založení společnosti před podnikáním formou živnosti. Žádost na formuláři 13A musí být podána registru společností (Regist of Companies) a během následujících tří měsíců musí být společně s poplatkem předloženy následující doklady: •

společenská smlouva

•

podmínky smlouvy

•

statutární deklarace o sdružení

•

statutární deklarace ředitelů/jednatelů

•

přehled údajů k zapsání do rejstříku

Zapsání do obchodního rejstříku trvá 1 až 4 měsíce (interval od teoretické až po praktickou stránku věci). Založení pobočky (branch) je stejné jako u společnosti, ale navíc je třeba ještě souhlas MITI a ověřená

56/67



Malajsie

kopie o registraci (zapsání do obchodního rejstříku) mateřské firmy. Pobočka musí dodat rovněž adresu a spojení na alespoň jednoho malajsijského rezidenta - zodpovědnou osobu.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Požadavky na propagaci, marketing a reklamu jsou ve velkých městech podobné jako ve všech ekonomicky vyspělých zemích světa. Je možné využít místní tisk (v anglickém, malajském, čínském nebo tamilské jazyce), televizní a rozhlasové vysílání, internet, direct mailing atd. Oblast reklamy a propagace omezuje náboženská cenzura. Zveřejňované texty a fotografie nebo filmové záběry musejí být v souladu s muslimskou morálkou a s principy islámu. V Malajsii lze využít služeb malých grafických a audiovizuálních studií, která nabízejí základní služby za relativně nízké ceny, nebo velkých reklamních agentur, která fungují stejně dobře jako agentury ve vyspělých zemích, ovšem jejich ceny jsou vyšší.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Tak jako ve většině vyspělých zemí světa lze obchodní spory řešit prostřednictvím soudů nebo arbitráží. Před uzavíráním obchodních smluv je dobré vymezit příslušnost soudů v případě sporů, pokud je to možné a neodporuje to povaze smluvního vztahu, z něhož by příslušnost právního systému vyplývala jinak.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Počátkem roku 2009 vláda zvýšila limit pro vyhlášení výběrového řízení (tendru) na veřejné zakázky z 200 tis. na 500 tis. RM. Dohledem nad zadáváním veřejných zakázek je pověřen Tender Board. Ten schvaluje veřejné obchodní soutěže do 10 mil. RM (2,6 mil. USD). Vyšší rozhodovací pravomoc má však ministerstvo financí, kterému Tender Board z hlediska řízení podléhá. Zahraniční uchazeči se musejí u ministerstva financí zaregistrovat. V případě dodávek pro velké státní společnosti (např. elektrárenská společnost Tenaga Nasional nebo ropná společnost Petroliam Nasional - Petronas) je třeba být registrován navíc přímo u nich. Podíl zahraničních firem na dodávkách může být v některých případech limitován určitou procentuální hranicí (např. 30 % hodnoty kontraktu). Některé tendry jsou vyhrazeny jen pro firmy vlastněné Malajci a nemají k nim přístup ani zahraniční společnosti, ani malajsijské firmy vlastněné Číňany a Indy. Informace o vypsaných tendrech lze získat na internetových vládních stránkách www.gov.my International Tenders, na stránkách státních firem nebo například u jedné z obchodních a průmyslových komor „Malaysian International Chamber of Commerce and Industry“ (MICCI). Zároveň jsou průběžně zasílány českým zastupitelským úřadem v Kuala Lumpur ke zveřejnění na webových stránkách Businessinfo, CzechTrade a dalších institucí. Přestože jsou tendry běžně přístupné i účastníkům ze zahraničí, je zřejmé, že výhodu mají domácí firmy a zahraniční společnosti, které mají v Malajsii alespoň obchodního zástupce nebo pobočku. Nezřídka mají totiž případní účastníci veřejné obchodní soutěže velmi krátký čas na to, aby se dostavili na místo dodávky (montáže) a na základě tendrové dokumentace včas vypracovali a předložili ve stanoveném termínu soutěžní nabídku.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Problematickým faktorem ve vzájemném obchodě může být kolísavost malajsijské měny vůči EUR/USD, resp. české koruně. Dalším specifikem je skutečnost, že malajsijský trh je velmi konzervativní a prosazení se na něm je poměrně složité. Vyžaduje to notnou dávku trpělivosti a ochotu přizpůsobit se místní mentalitě v průběhu navazování nových obchodních kontaktů i při samotných jednáních. Doporučení: angažovat místního zástupce nebo založit reprezentační kancelář či pobočku v teritoriu.

57/67



Malajsie

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana práv duševního vlastnictví v Malajsii se v současné době vztahuje na patenty, ochranné známky, průmyslový design, geografická označení a trojrozměrné návrhy integrovaných obvodů. Malajsie je členem Světové organizace pro duševní vlastnictví (World Intellectual Property Organization – WIPO) a signatářem jak Pařížské, tak Bernské konvence, které upravují ochranu duševního vlastnictví. Kromě toho je Malajsie též signatářem dohody TRIPS (Agreement on Trade Related Aspects od Intellectual Property Rights), podepsanou pod záštitou Světové obchodní organizace. Malajsijské zákony týkající se ochrany práv duševního vlastnictví jsou tudíž v souladu s mezinárodními standardy a teoreticky poskytují adekvátní ochranu jak domácích, tak zahraničních investorů. Stručný přehled legislativy v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví

Patenty Patents act 1983 a Patents Regulations 1986. V souladu s dohodou TRIPS poskytuje legislativa ochranu na období 20 let od podání přihlášky.

Ochranné známky Trade Marks Act 1976 a Trade Marks Regulations 1997. Zákon poskytuje ochranu registrovaných obchodních značek v Malajsii. V souladu s dohodou TRIPS neumožňuje Malajsie registraci známých obchodních značek neautorizovanými osobami a zajišťuje opatření na hranicích k zabránění dovozů padělaného zboží do země.

Průmyslový design Industrial Designs Act 1996 a Industrial Designs Regulations 1999. Registrovaný průmyslový design je chráněn po počáteční období 5 let, které může být dvakrát prodlouženo o dalších 5 let, čímž poskytuje ochranu celkem na 15 let.

Copyright Copyright Act z r. 1987 poskytuje ucelenou ochranu autorských práv. Ochrana v literární, hudební nebo výtvarné činnosti je poskytována doživotně a na dalších 50 let po úmrtí autora. Pokud jde o zvukové nahrávky, záznamy a filmy, ochrana je poskytována na 50 let od data prvního zveřejnění nebo vyhotovení díla.

Návrhy integrovaných obvodů „The Layout Design of Integrated Circuit Act“ z roku 2000 poskytuje ochranu integrovaných obvodů na základě původního nápadu autora. Období ochrany je 10 let od data komerčního využití návrhu nebo 15 let od data jeho vytvoření, pokud není komerčně využíván.

Geografické označení „The Geographical Indications Act“ z roku 2000 poskytuje ochranu registrace zboží na základě názvu geografické lokality, kde bylo vyrobeno. Tato ochrana se vztahuje na zboží jako je víno nebo lihoviny, přírodní či zemědělské výrobky nebo umělecká řemesla. V posledních několika letech posiluje vláda Malajsie vynutitelnost existující legislativy v oblasti ochrany duševního vlastnictví, zejména z důvodu porušování autorských práv a používání obchodních značek. Přesto je však zřejmé, že v některých oblastech problémy přetrvávají, například ve výrobě pirátských kopií optických disků, a padělání značkových výrobků.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka S konkrétními dotazy na platební spolehlivost potenciálních dovozců je možné se obrátit přímo na ZÚ Kuala Lumpur, který může českým exportérům nabídnout kontakt na společnost D&B, která poskytuje za poměrně nízkou částku detailní informace o kreditní bonitě potenciálních klientů.

58/67



Malajsie

Nabídky zboží se v Malajsii standardně předkládají v anglickém jazyce, a to zpravidla na bázi CIF do přístavu Kelang (přiléhající ke Kuala Lumpur). Platební styk probíhá ve volně směnitelných měnách (USD, EUR). Není však výjimkou dodací parita FOB, kdy dovozce využije služeb malajsijských dopravců a pojišťoven. Na začátku při navazování obchodní spolupráce se používají dokumentární platby, zejména neodvolatelný a potvrzený dokumentární akreditiv (L/C; Letter of Credit). Později lze u ověřených a prokazatelně solventních dovozců akceptovat i méně bezpečné platební nástroje, jako je například dokumentární inkaso (D/P; Documents against Payment). Nedoporučuje se přistupovat na platbu data směnkou, která má pozdější datum splatnosti. Platební morálka v zemi je standardní. Nelze však vyloučit, že se exportér při realizaci inkasa dostane do konfrontace s asijskými kulturními specifiky. Při realizaci dodávek strojů a zařízení je obvyklé vyžadovat akontaci. Při dovozech do ČR se doporučuje poskytovat zálohy na platby jen po konzultaci s bankou. V posledních dvou letech (2008-09) vzrostl počet dotazů a žádostí českých firem o pomoc při realizaci obchodních případů (malajsijský partner inkasoval, ale nedodal zboží). Pohledávky českých firem po splatnosti se nevyskytují (s výjimkou výše uvedeného odstavce). Malajsie dosud patřila k zemím s nízkým úvěrovým rizikem a s vysokým ratingovým ohodnocením, což mimo jiné odráží skutečnost, že se úspěšně vypořádala s ranami, které zasadila finančnímu sektoru asijská krize v roce 1997. Nicméně všeobecně se doporučuje volit dobré zajištění pohledávek a plateb vhodnými platebními nástroji, např. formou neodvolatelných dokumentárních akreditivů, bankovními zárukami renomovaných bankovních domů atp.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu České velvyslanectví v Kuala Lumpur realizovalo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu Národní výstavu České republiky v termínu 22.–24. března 2007, které se zúčastnilo 26 českých firem z různých oborů podnikání. Z hlediska českých obchodních zájmů je nutno zdůraznit dva veletrhy v roce 2010: veletrh obranné techniky DSA, který již letos proběhl (duben 2010, Kuala Lumpur) a nadcházející veletrh zelených/ environmentálních technologií IGEM ve dnech 14. - 17. října 2010 v Kuala Lumpur. ZÚ Kuala Lumpur realizoval v roce 2008 s podporou fondů na projekty ekonomické diplomacie MZV účast na dvou veletrzích se samostatným stánkem a s doprovodnou prezentací/matchmakingem zúčastněných českých firem: Electric Asia 2008 (od 17. do 20. června 2008 v Kuala Lumpur), formou katalogové prezentace se představilo 16 firem a asociací, největší zájem byl o malé vodní elektrárny a další technologie využívající obnovitelné zdroje (ve spolupráci se Svazem průmyslu a obchodu a dalšími organizacemi); Nanotechnology Malaysia 2008 (14.- 16. října 2008 v Kuala Lumpur), prezentace českých firem a institucí z oblasti nanotechnologií. ZÚ účast připravil ve spolupráci s TC AV ČR, CzechInvestem, Palackého univerzitou Olomouc a firmami Elmarco, Optaglio a AVAS. Follow-up: Elmarco s univerzitou UTM Johor Bahru. Kromě toho se zúčastnili čeští zástupci výstavy AGRI Expo (zaměření na zemědělské stroje, technologie, know-how) v Kuala Lumpur ve dnech 5. až 7. října 2009. Přehled mezinárodních veletrhů v Malajsii Aktualizovaný přehled mezinárodních veletrhů a konferencí je umístěn na webových stránkách Malajsijské agentury na podporu exportu:http://www.matrade.gov.my

59/67



Malajsie

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Hospodářský úspěch Malajsie v 90. letech by nebyl myslitelný bez obrovského přílivu zahraničních investic a následné globální expanze malajsijských vývozů. Zahraniční investoři prakticky změnili strukturu průmyslu a vývozů, které byly do té doby převážně tvořeny přírodními surovinami. Přítomnost zahraničních investorů pozvedla technologickou úroveň země a přispěla k rozvoji infrastruktury. Malajsijská vláda si je těchto skutečností vědoma a pokračuje v politice podpory zahraničních investorů. V současnosti tak činí s vědomím drtivé konkurence Číny, která se díky nižším nákladům na pracovní sílu stala pro manuálně náročnější výrobu atraktivnější. Při udělování investičních pobídek musejí investoři předložit navrhované projekty nejprve „Malaysian Industrial Development Agency“ (MIDA), která posoudí, zda jsou v souladu s „Industrial Master Plan“ (IMP) a s vládní sociální politikou. Podmínky podpory investic obsahuje „Promotion of Investment Act“ z roku 1986 a „Industrial Coordination Act“ z roku 1975. Souhlas s udělením investičních pobídek zahraničnímu investorovi závisí na rozsahu investice, kapitálové/pracovní náročnosti, na tom zda se účastní i domácí subjekt, na typu financování (z domácích nebo zahraničních zdrojů), možnosti existující a plánované infrastruktury podpořit záměry projektu a existence domácího nebo zahraničního trhu pro finální výrobek. Vláda nabízí zahraničním i domácím investorům celou řadu pobídek a úlev. Hlavní z nich obsahuje „Promotion of Investments Act“ z r. 1986 a „Income Tax Act“ z r. 1967. Z investičních projektů ve východní části Malajsie odvádí společnosti pouze 15 % daň ze statutárního příjmu po dobu pěti let. Dividendy, které jsou placeny z tohoto příjmu akcionářům, jsou osvobozeny od daně. Firmy v západní části Malajsie mohou během pěti let po schválení projektu odepsat 60 % kapitálových investic do nákladů až do výše 70 % příjmu, dokud je nevyčerpají. Další pobídky v oblasti daní (např. pionýrský projekt) jsou popsány v kapitole 5.5.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Malajsie v souvislosti s globální finanční a hospodářskou krizí pocítila v roce 2009 extrémní pokles přílivu přímých zahraničních investic. Dosáhly jen objemu 5 mld. RM, což představuje propad o 80 % oproti předchozímu roku. V r. 2010 se díky ekonomickému oživení světové ekonomiky podařilo trend zvrátit a byl zaznamenány přímé (čisté) investice do Malajsie ve výši 27,6 mld. RM (nárůst na více než pětinásobek), což představuje 3,7 % HNP. Současně investice malaj. firem do zahraničí činily 42,6 mld. RM (v roce 2009 dokonce 27,9 mld. RM). Čistý příliv portfoliových investic dosáhl v roce 2010 rekordního objemu 44,9 mld. RM (v r. 2009 pokles -1,7 mld. RM), Odliv ostatních investic činil -51,1 mld. RM (jen odliv privátních investic v kategorii "ostatní" dosáhl -51,4 mld. RM). Výsledkem je záporné saldo finančního účtu platební bilance ve výši -21,9 mld. RM/7,1 mld. USD. PZI v Malajsii jsou diverzifikovány do řady odvětví, do zpracovatelského průmyslu jich směřuje 60,2 %, do služeb 30,2 %, do těžby ropy a zemního plynu 8,9 %. Pokud jde o zpracovatelský průmysl, převažuje elektrický a elektrotechnický průmysl, a rovněž do solárního průmyslu. Malajsie zůstává v rámci regionu atraktivní lokalitou pro zahraniční investory. V rámci ASEANu je podle údajů World Investment Report 2008 na 3. místě podle přílivu PZI v roce 2007 za Singapurem a Thajskem s 8,4 mld. USD (schválené projekty státní organizací MIDA dosáhly výše 12,8 mld. USD), současně však odliv PZI z Malajsie dosáhl výše 10,9 mld. USD. Podle indexu investiční důležitosti za rok 2007 připravovaného ratingovou organizací A.T. Kearney´s se Malajsie umístila na 16. místě na světě z 25 zemí s největší atraktivností pro investory. Podle údajů MIDA (liší se od statistik centrální banky) byly v roce 2010 schváleny projekty PZI v objemu 29,1 mld. RM/9,4 mld. USD.

60/67



Malajsie

Z celkového počtu 919 schválených investičních projektů se zahraniční účastí do výrobního sektoru v roce 2008 v objemu 46,1 mld. RM bylo 548 nových projektů v hodnotě 34,2 mld. RM, dalších 371 projektů v hodnotě 11,9 mld. RM se týkalo rozšíření a diverzifikace dříve schválených aktivit. PZI se na celkových malajsijských investicích do výroby podílely 73%. PZI ve výrobním sektoru směřovaly zejména do produkce kovových výrobků (44%), elektrotechnického a elektronického průmyslu (37%), ropného průmyslu vč. petrochemie (3%), chemického průmyslu (3%) a potravinářského průmyslu (2%). Sektor služeb absorboval PZI v objemu 3,4 mld. RM a z nejdůležitějších sektorů služeb je možno jmenovat vytváření regionálních center, podpůrné služby a mediální firmy s MSC statutem.

Hlavní zdroje zahraničních investic Z teritoriálního hlediska se v roce 2008 na prvním místě podle schválených projektů ve výrobním sektoru umístila Austrálie s 28%, na druhém místě jsou USA s 19% a na dalších místech Japonsko (13%), Německo (10%), Španělsko (9%) a Singapur (4%). Státy EU celkem investovaly 26% PZI do výrobních sektorů. Podle kumulovaných PZI za období 2001 - 2008 jsou na prvním místě USA (28,7 mld. RM), následuje Japonsko (26,4 mld. RM), Německo (21,4 mld. RM), Singapur (15,8 mld. RM).

Země

Austrálie USA Japonsko Německo Španělsko Singapur Nizozemsko British Virgin Islands Taiwan Švýcarsko

Teritoriální struktura přílivu FDI do výroby podle největších investorů 2008 Země 2011 Zahraniční Počet projektů Zahraniční Počet projektů investice investice (mil. RM) (mil. RM) 13105,8 20 Japonsko 10100 8669,0 22 Korea 5100 5594,9 63 USA 2500 4438,3 19 Singapur 2400 4156,2 1 Saudská Arábie 2100 2004,3 112 Německo 1900 1795,7 19 Thaiwan 1300 1230,4 6 Nizozemsko 1200 911,6 873,2

82 Čína 8 Indonésie

1100 700

Zdroj: Malaysian Industrial Development Authority

9.3. České investice v teritoriu Obchodní firma AVAS Export Import má v Malajsii reprezentační kancelář a je zde činná od r. 2004. Firma se zabývá vývozem stavebních materiálů a dalších komodit, v dovozu realizuje dodávky palmového oleje a jeho výrobků a v poslední době se zaměřuje i na produkty z oblasti nanotechnologií. Dne 24.11.2006 byla v Kuale Lumpur zahájena činnost pobočky české firmy STROM Telecom (nyní Sitronics Telecom Solutions) s působností pro celou oblast Jihovýchodní Asie, která však svoji činnost na přelomu roků 2007/08 ukončila. Další českou investicí v Malajsii je regionální kancelář firmy Optaglio. Kancelář otevřela v roce 2006 česká pobočka britské mateřské firmy se sídlem v Řeži u Prahy. Firma se zabývá dodávkami optoelektroniky a s tím souvisejících řešení. Spolchemie Ústí nad Labem založila v Malajsii svoji dceřinou firmu a společný podnik se zahraničním partnerem s cílem realizovat investici v oblasti výroby pryskyřice.

61/67



Malajsie

Od roku 2006 působí na území Malajsie se svojí pobočkou sdružení českých a zahraničních firem CPE (TechStore), které zde poskytuje služby a dodávky bezpečnostních systémů. Firma má statut MSC umožňující čerpat místní investiční a daňové pobídky. V současné době další dvě české firmy seriózně zvažují otevřít vlastní kancelář v Malajsii, jedna se orientuje na zemědělské a potravinářské technologie a druhá na projektové inženýrství.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty K velmi perspektivním odvětvím pro zahraniční investory i nadále patří ropný průmysl, o čemž svědčí přírůstky v počtu nových ložisek ropy objevených v malajsijských pobřežních vodách v posledních letech a následný zvýšený příliv zahraničních investic do těžby ropy a zemního plynu. Malajsie se dívá na střední a východní Evropu jako na nenasycený trh z hlediska ICT a malajsijské firmy mají zájem o navázání spolupráce s firmami ze střední a východní Evropy. Vzhledem k rozsáhlé podpoře sektoru ICT ze strany malajsijské vlády roste atraktivita tohoto odvětví z hlediska možných investic. Příliv investic do ICT pokračuje, mění se však struktura přímých zahraničních investic ve prospěch služeb souvisejících s ICT. Malajsie dnes těží z dlouhodobé podpory tohoto odvětví, díky níž se může pochlubit vyspělou infrastrukturou a dostatkem kvalifikované pracovní síly. Navíc je strategicky situována v regionu, který je z pohledu nasycenosti trhu mnohem perspektivnější než západní Evropa a Severní Amerika. České firmy při investování do ICT mohou při splnění podmínek očekávat přiznání statutu MSC, který umožňuje čerpat investiční pobídky. Malajsijská vláda obecně podporuje nové technologie a obory s vyšší přidanou hodnotou. Opatření na rozvoj biotechnologií v Malajsii s národním programem podpory tohoto oboru jsou toho svědkem. České firmy z oboru by mohly využít svých zkušeností, malajsijských pobídek a výhod v podobě nižších provozních nákladů a dostupnosti tropického biologického materiálu ke své expanzi v regionu a teritoriální diverzifikaci aktivit. Mezi další perspektivní obory z hlediska českých zájmů patří nanotechnologie, letecká technika a energetika, zejména malé vodní elektrárny. Obrovské možnosti skýtá v červenci 2009 přijatá Národní strategie rozvoje zelených technologií v Malajsii. Další perspektivní odvětví pro investování v Malajsii s možností získat státní pobídky jsou uvedeny v kapitole 4.3. (viz priority IMP3). Z hlediska privatizačních programů neskýtá Malajsie v nejbližší budoucnosti mnoho příležitostí. Vláda v současnosti usiluje o zefektivnění hospodaření firem, v nichž má majetkový podíl tak, aby z nich vytvořila zdroj příjmů do státního rozpočtu. Prozatím však neplánuje jejich privatizaci. Tyto firmy se naopak zaměřují na investiční příležitosti v zahraničí. Nejvýrazněji se v tomto směru zatím prosazovala státem vlastněná petrolejářská společnost Petronas, z níž se stal globální hráč v oboru. V poslední době podniká stejné kroky i Telekom Malaysia.

9.5. Rizika investování v teritoriu Malajsie se těší dlouhodobému zájmu zahraničních investorů, kteří oceňují zejména politickou stabilitu země a její hospodářský rozvoj. V roce 2003 Malajsie zvládla odchod premiéra Mahathira, který působil ve funkci 22 let. Nový premiér Abdullah Ahmad Badawi přivedl vládní koalici v březnu 2004 k historickému volebnímu výsledku, který se mu ve stejné míře nepodařilo zopakovat ve volbách v březnu 2008, ale koalice má stále většinu v parlamentu. V dubnu 2009 se stal novým premiérem dosavadní místopředseda vlády Najib. Z hlediska politického rizika investování by Malajsie měla být i nadále stabilní a atraktivní. Navíc Malajsie se staví na mezinárodním kolbišti do pozice lídra v regionu.

62/67



Malajsie

Z hospodářského hlediska výsledky za uplynulé roky s růstem ekonomiky okolo 6 % podporují atraktivitu země pokud se týká investování. Místní měna po přechodu na plovoucí kurz posílila (zejména vůči USD) a tento trend stále pokračuje. Investoři tak mohou očekávat další zhodnocení svých investic v Malajsii. Tento proces pokračuje i poté, co se Malajsie v roce 2010 velmi pozoruhodně vyrovnala s důsledky globální finanční krize. Internetové odkazy: •

www.mida.gov.my - vládní agentura na podporu investic budoucna

•

www.iproperty.com.my - portál pro vyhledávání nemovitostí v Malajsii

63/67



Malajsie

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Přijatá opatření malajsijské vlády i změna v globálním ekonomickém prostředí umožnily Malajsie po skončení ekonomické krize z r. 2009 zaznamenávat v r.2010 a 2011 příznivé ekonomické ukazatele. Malajsie je nadále výrazně otevřená ekonomika a případné výpadky zahraniční poptávky se bezprostředně projeví na růstu exportu, i růstu celkového HDP. Nový ekonomický model i Ekonomická transformační program, představený premiérem Najibem Razakem spolu s dalšími vládními iniciativami (částečná liberalizace řady subrektorů služeb, odbourávání některých dotací) má zlepšit podnikatelské a investiční klima v zemi. Hlavní problém Malajsie z r. 2011, jímž byla zvýšená inflace (přes 3,2 %) se Malajsie snaží na začátku r. 2012 již udržet pod kontrolou (i když vývoj světových cen v kategoriích potraviny a energie je nadále ne zcela předvídatelný). Klíčové pro další vývoj budou předpokládané parlamentní volby. Do jejich konání vláda prosazování závažných rozhodnutí (např. GST viz níže) stále odkládá. Malajsie studuje (v souvislosti s poklesem příjmů státního rozpočtu, kde je velká závislost na těžbě ropy a plynu) možnost zavést GST (Goods and Services Tax), v tom případě by došlo ke snížení daně placené firmami ze zisku ve výši 25%, protože např. v Singapuru je tato daň na úrovni 17%. V souvislosti s výdaji se hovoří o snižování státních dotací u cen pohonných hmot (ty byly částečně již sníženy), cukru aj. Dotace nebudou zrušeny v plné výši, ale jen na „politicky únosnou úroveň". Na rozdíl od přijatých stimulačních balíčků v letech 2009-2010 v hodnotě 67 mld. RM je současná hospodářská politika Malajsie daleko více konzervativní, mj. s tendencí pomaly snižovat deficit státního rozpočtu na přijatelnou úroveň (na cílových 4,7 % v letošním roce 2012). Vláda si však v rozpočtu stále ponechává rezervu pro případné státní zásahy v případě nepříznivého vývoje. Státní rozpočet pro příští rok (2012) 7. října 2011 premiér Najib vyhlásil státní rozpočet pro r. 2012. Rozpočet klade nadprůměrný důraz na řešení akutních socio-ekonomických problémů, zejména vyplývajících z růstu cen potravin a paliv. Vláda MYS se rozhodla na tuto situaci reagovat fiskální stimulací směřující přímo obyvatelstvu. Dále jsou v rozpočtu naplánována opatření za účelem oživení podnikatelského prostředí, podpory malých a středních podniků a podpory inovací, dalšího posílení finančního sektoru a přeměny KL v budoucí světové finanční centrum. Z hlediska ekonomických zájmů ČR jsou ve vyhlášení rozpočtu MYS pro r. 2012 důležitá opatření na podporu mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedná se o liberalizaci a otevření zahraniční participaci řady subsektorů služeb. Po liberalizaci 27 subsektorů služeb v r. 2009 by tak mělo být z hlediska obchodu i zahraničních pracovních sil liberalizováno dalších 17 subsektorů zahrnujících zdravotnictví, telekomunikace (poskytovatelé aplikačních služeb ASP 100 %, poskytovatelé síťových služeb a infrastruktury jen 70 %), vzdělání, účetní a daňové služby. Služby v oblasti architektury a engineeringu mají být dle projevu premiéra 100 % liberalizovány, avšak je k tomu zapotřebí provést legislativní změnu (se zatím neupřesněným údajem, kdy bude příslušný akt vydán). Delegace EU v KL se snaží liberalizaci služeb a naplnění projevu premiéra urychlit v rámci současných jednání o FTA (viz níže). Kromě výše uvedeného sektoru služeb nový rozpočet z hlediska uplatňování českých ekonomických zájmů klade zvýšený důraz na následující oblasti: •

Zdravotnictví – dodatečné státní investice mají být zaměřeny na modernizaci nemocnic (včetně největší státní nemocnice KL) a na výstavbu nových nemocnic. Rozpočet počítá se s dalším profilováním Malajsie jako lídra zdravotní turistiky. Rozpočet dále počítá s modernizací klinik v periferních oblastech a s vybudováním sociálně a geograficky dostupných klinik (1Malaysia). Periferním oblastem je věnována mimořádná pozornost a formulován tzv. Program transformace venkova.

•

Úprava vody – rozpočet počítá s vládní investicí do čištění vody v periferních oblastech Sabahu (na Borneu) a pro komunity původního obyvatelstva Orang Asli

•

Rozvoj zemědělství - v důsledku zvýšení cen potravin nový rozpočet počítá s investicemi do modernizace sektoru zemědělství

64/67



Malajsie

•

Stavebnictví/bydlení – nový rozpočet počítá s výstavbou nových sociálních bytů.

•

Podpora udržitelného rozvoje – např. bezcelní dovoz hybridních vozů do r. 2013

Rozpočet v současném i příštím roce koreluje s tzv. Novým ekonomickým modelem (NEM), který premiér Najib představil na konci března r. 2010. Ten si klade následující cíle: zvýšení konkurenceschopnosti Malajsie, udržitelný růst bez marginalizace nejchudších vrstev obyvatelstva, oživení pobídek přímých investic a to domácích i ze zahraničí, růst role privátního sektoru pro rozvoj ekonomiky, podporu sektoru služeb, inovací a změnu technologií k progresivnějším (nejvyšší prioritou jsou zelené technologie), příliv zahraničních talentů a odborníků i místních specialistů působících v zahraničí, omezení pozitivních akčních strategií (do určité míry se rýsuje možnost jistého omezení Bumiputera výsad). Cíle nejen tohoto modelu, ale i dalších souvisejících iniciativ (Ekonomický transformační program, 10. malajsijský plán, 1 Malajsie apod.) spojuje ambice, dosáhnout do roku 2020 statutu země s vysokými příjmy (tzv. Vision 2020; podle aktuálních propočtů je k dosažení tohoto cíle zapotřebí růst malajsijské ekonomiky ročně tempem min. 7 až 8 %, v roce 2010 byly sice zaznamenány vysoké míry hospodářského růstu, v r. 2011 však došlo v kontextu světové ekonomiky k určitému zpomalení. Je zde tedy otázka ohledně dlouhodobé udržitelnosti současného relativně vysokého růstu. Významný dopad na vývoj ekonomiky Malajsie budou mít dohody o volném obchodu: Multilaterální FTA: ASEAN - Malajsie je v souvislosti s členstvím v této organizaci účastníkem AFTA (ASEAN Free Trade Area), FTA ASEAN - Čína, ASEAN – Japonsko (jen zboží, v jednání o investicích a službách), ASEAN - Korea, ASEAN – Indie (jen zboží, v jednání o investicích a službách), ASEAN - Austrálie&Nový Zéland. OIC (Organisation of the Islamic Conference) - jednání o rámcové dohodě o preferenčním obchodním systému 20 islámských zemí. D-8 (Developing Eight) - preferenční tarifní dohoda 8 islámských zemí. Trans Pacific Partnership (TPP) - poté, co bilaterální jednání o FTA s USA nepokračovaly, Malajsie jedná s USA a dalšími státy o této variantě. Bilaterální FTA: Malajsie uzavřela bilaterální FTA s Japonskem, Pákistánem a Novým Zélandem. V r. 2011 vstoupilo v platnost bilaterální FTA s Indií a v r. 2012 s Chile. Další jednání probíhají s Indií, Austrálií a Tureckem. Malajsijští představitelé projevili při svých cestách i zájem o uzavření FTA se státy GCC (Gulf Countries Council). Paralelně k výše uvedenému TPP probíhá jednání mezi EU a Malajsií o dvojstranné dohodě o volném obchodu (FTA). FTA EU-ASEAN, FTA EU-Malajsie a PCA: V roce 2010 došlo k zásadnímu posunu v oblasti sjednávání FTA a PCA mezi EU a Malajsií, ke kterému získala EK mandát poté, co na konci roku 2009 ztroskotala jednání o FTA EU s celým ASEANem na regionálním principu. Malajsie si v roce 2010 začala uvědomovat nevýhody v případě uzavření daných bilaterálních FTA nejdříve s jinými zeměmi ASEANu (zejména Singapur, Thajsko a Vietnam) a začala mít o uzavření FTA a PCA živý zájem. Tento zájem vyvrcholil historicky první návštěvou malajsijského premiéra Najiba v Bruselu a oficiálním zahájením vyjednávání dne 5. října 2010. Zde byl také stanoven časový rámec procesu vyjednávání, který v rámci několika kol probíhal na konci r. 2010, dále po celý rok2011 aměl by být završen do konce r. 2012. MYS je v ASEANu po Singapuru 2. zemí, která s EU FTA začala vyjednávat. Podpis PCA musí chronologicky předcházet podpisu FTA. Ve vztahu k obecněji koncipované PCA je patrný v pozici MYS určitý odstup ve srovnání s mimořádně aktivním přístupem k FTA. Zatím poslední (6. kolo) sjednávání FTA se konalo ve dnech 8. – 11. února v KL, 7. kolo proběhne ve dnech 17. - 20. dubna 2012 v Bruselu a 8. kolo 12. - 15. června v KL. V průběhu dosavadního vyjednávání se oběma stranám podařilo formulovat a vzájemně identifikovat své postoje, došlo k výměně ambiciózních a konstruktivních tarifních nabídek, jednalo se rovněž o službách a investicích. K pozitivním posunům přispěla mj. návštěva evropského komisaře pro obchod Karla De Guchta v MYS v březnu r. 2011 po konání 2. kola v KL.

65/67



Malajsie

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Malajsie patří k zakládajícím členům Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) a v zahraniční politice se orientuje na spolupráci v rámci tohoto uskupení. Spolu s ostatními členy Malajsie prosazuje především ekonomickou dimenzi spolupráce, která spočívá na základech vytvoření zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area). Z jednání členů ASEAN v roce 2004 vyplynulo, že AFTA by měla po vzoru Evropské unie postupně transformovat v jednotný společný trh (r. 2015). Je zřejmé, že tento cíl vyžaduje důkladnou přípravu, nicméně dosavadní liberalizace trhu v rámci AFTA zásadním způsobem ovlivňuje podnikatelské prostředí v členských zemích ASEAN. Příkladem je snížení cla na automobily dovážené z členských zemí ASEAN v r.2004, adále realizace FTA ASEAN - Čína, která prakticky v plné míře od 1. ledna 2010 uvolňuje bezcelní pohyb zboží (s výjimkou citlivých položek). V rámci zachování tržní rovnováhy byla současně snížena v menší míře i cla na dovoz automobilů ze třetích zemí. Vláda však ve snaze nahradit výpadek příjmů do státního rozpočtu a prodloužit ochranu domácích výrobců přistoupila k zavedení spotřební daně na dovážené vozy. V důsledku těchto opatření došlo všeobecně k růstu cen dovážených automobilů. Do budoucna lze očekávat, že snížení cel bude doprovázeno opatřeními, která v důsledku zvýší ceny některých druhů zboží na trhu. Z hlediska úpravy daní došlo ke snížení daně z příjmu právnických osob z 28% v roce 2006 na 25% v roce 2009. Od dubna 2007 byla zrušena daň z kapitálového zisku při prodeji nemovitostí. Naopak v uplynulém období došlo ke zvýšení daní u alkoholu a tabákových výrobků.Další daňová opatření byla přijata počátkem r. 2009 v souvislosti se stimulačním balíčkem na překonání krize (podrobněji viz kap. 5.5.). Součástí balíčku byl i systém úvěrových garancí pro malé i velké podniky k překonání krize (viz kap. 4.1). Z nových zákonů a opatření je nutno jmenovat novou devizovou politiku, která podporuje liberalizační procesy v bankovnictví, jejíž realizace probíhá od začátku dubna 2007. Liberalizace služeb a finančního sektoru je podrobněji popsána v kap. 5.4. a 7.8. Dalším příkladem je koncepce rozvoje MSP vč. projektů zaměřených na posílení jejich konkurenceschopnosti. V listopadu r. 2011 premiér Najit Razak vyhlásil 6 nových vládních programů na podporu MSP, jejichž cílem je zvýšit jejich podíl na tvorbě HDP ze současných 32 % na 41 % HDP (v r. 2020), podíl na zaměstnanosti ze současných 59 % na 62 % a podíl na exportu z 19 % na 25 %. Do realizace těchto programů má být zapojeno 56 ministerstev a vládních agentur a jejich aktivity mají být zastřešeny již existující agenturou/korporací SME, jejíž role má být dále posílena. Program zahrnuje např. zavedení jednotného registračního bodu, nové platformy pro komercializaci vynalezených technologií, programu investičního financování start-upů, podpory exportu a rozvoj venkova.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Kromě tradičních oborů a komodit ve vzájemné hospodářské spolupráci, jako je elektrotechnika, energetická zařízení, automobilový průmysl, nábytek, stroje a zařízení, je nutno hledat perspektivu vzájemné spolupráce a možnosti pro český export v prioritách malajsijské vlády, která podporuje odvětví s vysokým růstovým potenciálem, odvětví s vyšší přidanou hodnotou a nové technologie. Příkladem jsou ICT, biotechnologie, nanotechnologie, zdravotnická technika, moderní zemědělství, potravinářský průmysl, vybrané strojírenské výroby, např. energetická zařízení s využitím obnovitelných zdrojů, letecká technika a komponenty a zejména pak zelené technologie (viz Národní strategie rozvoje zelených technologií). Další prioritou malajsijské vlády je turistika. V rámci své politiky zvyšování životní úrovně vláda vyčlenila velké prostředky na investice do rozvojových projektů jako jsou dálnice, mosty, vodohospodářské a ekologické projekty. Zde se mohou uplatnit české výrobky jako jsou stavební technika (jeřáby, silniční válce, nákladní vozy), ocelové konstrukce, čističky a úpravny vod, spalovny apod. Obrovskou příležitostí pro české firmy jsou rozhodně i již několikrát citované hospodářské koridory

66/67



Malajsie

budované v Malajsii. Nezanedbatelné příležitosti existují rovněž v oblasti těžby, týkají se nejen těžební techniky a technologií, ale i technologie za účelem revitalizace krajiny po těžbě surovin. Další informace o možnostech českého vývozu jsou uvedeny v kapitole 7.4. (perspektivní odvětví pro české exportéry). Dosud nezmapovanou oblastí je možnost spolupráce na třetích trzích. Malajsie je členem ASEAN, zóny volného obchodu AFTA a současně členem Asian Development Bank. V rámci spolupráce firem z obou zemí by se české firmy mohly zúčastnit dodavatelsky na projektech financovaných ADB. Naopak malajsijské firmy by mohly využít ČR jako svoji bázi k pronikání na trh EU, stejně jako české firmy Malajsii pro obdobné cíle v regionu JV Asie a ASEAN. Citovaná báze by mohla zahrnovat jak výrobní aktivity, tak společný výzkum a vývoj či podnikání např. v sektoru služeb. Navíc obě země nabízejí široké spektrum investičních a dalších ekonomických pobídek. Kombinace všech faktorů, resp. komparativní výhody obou zemí pro podnikání v daném regionu by byly ku prospěchu obou stran.

67/67


Souhrnná teritoriální informace Malajsie

Recommend Documents