Souhrnná teritoriální informace Korea (Severní - KLDR)

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Korea (Severní - KLDR)

Souhrnná teritoriální informace Korea (Severní - KLDR) Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pchjongjangu ke dni 29.03.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/51

© Zastupitelský úřad Pchjongjang (Korejská lidově demokratická republika)



1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Korejská lidově demokratická republika

1.2. Rozloha •

2

120 538 km (98. na světě)

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

24,361 mil. obyvatel (odhad UN Population Division, World Population Prospects, 2010), 198 obyv./ 2 km (55. na světě)

•

44% (9,6 mil.)

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek: •

0,85% (1993–2008);

Demografické složení: •

0–15 let: 24,9 %

•

15–64 let: 68,1 %

•

65 let a více: 8,7 %

1.5. Národnostní složení Národnostní složení je mimořádně homogenní. Kromě Korejců jsou přítomny pouze zanedbatelné komunity Číňanů a etnických Japonců.

1.6. Náboženské složení Obyvatelstvo je v důsledku společensko-politických podmínek výrazně ateistické, v zemi okrajově přežívá buddhistická a konfuciánská tradice, dále nepočetná komunita křesťanů a církve „božské cesty“ (Chondogyo); veškeré náboženské aktivity jsou pod kontrolou státu.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

korejština

•

znalost angličtiny je mezi obyvatelstvem, ale i na úřadech velice omezená, mimo Pchjongjang prakticky nulová. Na univerzitách se vyučuje nejvíce angličtina a dále méně čínština. Popularita angličtiny v posledních letech výrazně roste.

2/51




1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativní členění: 4 zvláštní městské oblasti: •

Pyongyang,

•

Kaesong,

•

Nampo,

•

Rason

9 provincií: •

Chagang-do,

•

Hamgyong-bukto,

•

Hamgyong-namdo,

•

Hwanghae-bukto,

•

Hwanghae-namdo,

•

Kangwon-do,

•

Pyongyang-bukto,

•

Pyongyang-namdo,

•

Yanggang-do

Hlavní město •

Pchjongjang (angl. Pyongyang): 3,2 mil. obyvatel (census UNFPA 2008)

Další velká města •

Wonsan,

•

Hamhung,

•

Kesong (angl. Kaesong),

•

Sariwon,

•

Hedžu (angl. Haeju),

•

Sinidžu (angl. Sinuiju),

•

Čchongdžin (angl. Chongjin),

•

Hjesan (angl. Hyesan),

•

Kanggje (angl. Kanggye)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

1 severokorejský won (KPW)

•

1 EURO = 130 KPW (březen 2012)

Bankovky existují v nominálních hodnotách 5, 10, 50, 100, 200, 500, 1.000, 2000 a 5.000 wonů, mince v hodnotě 1 wonu. Používání cizích měn je v zemi oficiálně zakázáno, cizinci proto formálně skládají příslušnou částku v cizí měně do směnárny (je součástí každého z daných obchodů) a zde obdrženou stvrzenku předkládají

3/51




v pokladně. Následně pak obdrží zakoupené zboží. Jde o formalitu, pokladník je mnohdy současně směnárníkem a směna probíhá jen "na papíře". Takto probíhají platby pouze v luxusních zařízeních, cizinci navštěvovaných. V ostatních místech cizinec musí, je-li mu vstup vůbec umožněn, platit v místní měně KPW (kterou ale současně nesmí legálně získat či vlastnit). Důvodem je zřejmě obrovská propast mezi oficiálním a „černým“ kurzem KPW k EUR či USD, která přesahuje třicetinásobek. V prvně zmíněných obchodech se platí v EUR, USD a CNY, případně v JPY. V příhraničních oblastech s ČLR je dominujícím platidlem CNY.

V KLDR neexistuje jediné platební místo, přijímající (mezinárodní, celosvětově používané) kreditní karty nebo cestovní šeky. Možný není ani cash-advance v místních bankách. Jedinou možností je “nabití“ domácí platební karty „Narae“ v místech (zařízeních či obchodech), kde se používá jako platidlo zahraniční měna.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

1. 1. Nový rok

•

leden–únor lunární Nový rok (pohyblivý podle lunárního kalendáře)

•

16. 2. narozeniny Kim Čong-ila

•

8. 3. Den žen

•

15. 4. narozeniny Kim Ir-sena

•

25. 4. založení Lidové armády

•

1. 5. Svátek práce

•

1. 6. Mezinárodní den dětí

•

6. 6. Den korejských dětí

•

27. 7. Den vítězství v Korejské válce (1953)

•

15. 8. výročí osvobození

•

9. 9. založení KLDR

•

25. 9. podzimní svátek

•

10. 10. založení Korejské strany práce

•

27. 12. Den Ústavy KLDR

Pracovní doba: Běžná pracovní doba v zemi je od 9:00 do 17:00 s hodinovou přestávkou na oběd 12:00–13:00. Mnoho institucí a úřadů má přestávku na oběd dvouhodinovou, od 12:00 do 14:00, pracují pak ale do 18:00. Státní správa a pracovníci další administrativy se v pátek účastní brigád na venkově a v sobotu mají povinná školení, v pátek proto nebývá možné sjednávat schůzky atp. Prodejní doba je obvykle od 10:00 do 18:00 všech sedm dnů v týdnu.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Důležitá pro získání jakékoliv zakázky je podpora politických a státních orgánů KLDR, které řídí celou zemi.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotnická péče je v KLDR na velmi nízké úrovni. Chybí léky, zdravotnický materiál, laboratoře a jejich vybavení. Cizinci, kterým je místními orgány doporučováno ošetření v „mezinárodní“ nemocnici Friendship

4/51




v rámci diplomatické čtvrti (účtované samozřejmě v konvertibilní měně, přičemž kvalita služeb naprosto neodpovídá standardům), upřednostňují léčbu v ČLR (doporučena Mezinárodní klinika S.O.S.).

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Při vjezdu/výjezdu na/z území KLDR je cizinec povinen předložit platný cestovní doklad a vyplnit vstupní/ výstupní formulář a zdravotní formulář. Nadále existuje vízová povinnost pro všechny druhy pasů. Žádost o vízum se podává na zastupitelském úřadu KLDR (adresa v Praze: Na Větru 395/18, Praha 6, 162 00, tel.: 235 362 210, email: [email protected]). KLDR rozlišuje 3 druhy víz: •

diplomatická víza,

•

obyčejná/normální víza (obchod a návštěva),

•

turistická víza.

Před vstupem na území KLDR musí cizinec vyplnit celní prohlášení (při vstupu do země je každému mimo diplomatů důkladně kontrolován obsah zavazadla). Je nutné deklarovat finanční hotovost, videokamery a fotoaparáty, zbraně, videokazety, VCD, DVD. Do KLDR je zakázáno dovážet drogy, zbraně, nebezpečné chemické látky, tiskoviny a nosiče se skandálním (protirežimně laděným) či sexuálním obsahem. Nedoporučuje se také vozit mobilní telefony a GPS navigace, které jsou – v případě nálezu při prohlídce zavazadel na letišti – při vstupu na území KLDR odebrány (vráceny jsou teprve před odletem). Mezinárodní letecké spojení je velmi omezené. Spojení do zahraničí zajišťují místní letecká společnost Air Koryo a také Air China. Air Koryo létá třikrát týdně do Pekingu a jednou týdně do Shengyangu. Air China létá rovněž třikrát týdně do Pekingu, v období říjen–březen ale bývá frekvence letů omezena na dva, někdy na pouhý jeden let týdně. Zpáteční letenka do Pekingu stojí cca 380 EUR. Jediným dnem bez leteckého spojení je neděle, v období říjen–březen je trvale zrušen středeční let Air China. Tento let bývá občas rušen i během letní sezóny, je-li obsazenost příliš malá. Existuje i možnost vlakového spojení mezi Pchjongjangem a Pekingem. Vlak z Pchjongjangu odjíždí v pondělí, ve středu, ve čtvrtek a v sobotu (cesta dle jízdního řádu trvá cca 24 hodin, v zimních měsících se ale nedoporučuje vůbec vzhledem k masivním výpadkům proudu, přičemž vlak i na delší dobu zastaví a nevytápí se). Jednosměrná jízdenka stojí v závislosti na měnovém kurzu cca 170 EUR (1. třída) anebo 100 EUR (2. třída).

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Země je technicky stále ve válečném konfliktu s vojsky OSN (fakticky USA a Korejskou republikou), platí pouze Dohoda o příměří z r. 1953 a tomu je účelově podřízen veškerý život v zemi. Bezprostřední nebezpečí návštěvníkům nehrozí, je však nutné připravit se na řadu omezení a zákazů. Nebezpeční mohou být příslušníci ozbrojených složek, kteří se k cizincům velmi často chovají hrubě až násilně, popsány byly i případy ohrožování diplomatů (vč. velvyslance) střelnou zbraní. Nikdo z nich přitom nerozumí angličtině, takže vysvětlování či domluva s nimi přímo na místě není možná. Pohyb cizinců po zemi je omezen prakticky jen na hlavní město Pchjongjang, na jiná místa se smí vydat jen s předchozím povolením a v doprovodu přiděleného „průvodce“. Tato omezení, příkazy a zákazy dále zvyšují náklady na pobyt v KLDR.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města ČR v červnu 2004 znovu otevřela zastupitelský úřad v KLDR. Adresa Velvyslanectví ČR: Taedonggang Guyok 38 Taehakgori Puksudong Pchjongjang

5/51




tel.: (++ 850) 2 381 7021 fax: (++ 850) 2 381 7022 diplomatická a konzulární služba (++ 850) 191 2500 653, případně 191 2500 645. Mezi letištěm a městem neexistuje dopravní spojení. Do KLDR lze cestovat pouze na pozvání státní organizace či firmy, která se po dobu pobytu o dopravu stará formou pronájmu autobusu či automobilu. V případě krajní nouze, nelze-li kontaktovat zastupitelský úřad, se dopravte ke vstupu do diplomatické čtvrti, na jejímž konci (zhruba ve vzdálenosti 1 km) naleznete budovu velvyslanectví ČR. Občanům ČR je v nouzi povinno pomoci rovněž jakékoli velvyslanectví členské země EU, v KLDR jsou to ještě velvyslanectví Polska, Velké Británie, Německa, Rumunska, Bulharska a Švédska.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Kromě zastupitelského úřadu nejsou v KLDR přítomny jiné české instituce.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) První pomoc a lékařské ošetření poskytuje nemocnice Činson (angl. Friendship Hospital), která se nachází v diplomatické čtvrti Munsudong. Telefonní spojení – 382 7688 (s ohledem na specifický systém telefonních okruhů a jejich vzájemné neprostupnosti, nelze na uvedené číslo volat z jakéhokoliv telefonu. Trojčíslím 382 začínají telefonní čísla pro místní volání, kterými disponují pouze zde působící diplomatická zastoupení a mezinárodní organizace). Kvalita lékařského ošetření je přímo úměrná nedostatku základního zdravotnického vybavení, materiálů a léků. Telefonní čísla záchranné služby, policie a hasičů jsou v rámci jiného telefonního okruhu, který je ze strany diplomatických misí nedostupný. V případě potřeby je nutné volat Diplomatický protokol Ministerstva zahraničních věcí KLDR nebo zahraniční odbor Ministerstva vnitra KLDR. Některé hotely mají hotelovou službu, která zajistí propojení do této místní sítě. Hlavním problémem je však jazyková bariéra. Naprostá většina obyvatelstva nehovoří žádným cizím jazykem, proto je znalost korejštiny nezbytným předpokladem pro komunikaci s lékařem, policií či hasiči.

1.18. Internetové informační zdroje KLDR svým občanům přístup k Internetu neumožňuje, což se týká rovněž pracovníků státní správy a dalších důležitých institucí. Veřejné instituce internetové stránky neprovozují, výjimkou je např. Ministerstvo zahraničního obchodu a Obchodní komora KLDR, které mají přidělenou společnou centrální emailovou adresu: [email protected]. S KLDR se většinou komunikuje faxem. Základní informace pro cizince lze získat na internetových stránkách národního leteckého přepravce Air Koryo. Informace o vnitropolitickém dění v zemi lze obdržet na stránkách oficiální tiskové agentury Korean Central News Agency of DPRK provozující své internetové stránky v Japonsku. Informace ohledně ekonomických údajů lze získat na webových stránkách institucí Korejské republiky nebo mezinárodních organizací: •

Bank of Korea

•

Ministry of Unification, Soul

•

Food and Agriculture Organization

•

Korea Institute for National Unification

•

Korea Institute for International Economic Policy

•

World Food Programme

•

Korea Economic Institute

6/51




1.19. Adresy významných institucí Ministerstvo zahraničního obchodu Jungsong-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 3815926 fax: 00850 2 3815827 e-mail: [email protected] Ministerstvo lehkého průmyslu Pothongmun-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 3818140 fax: 00850 2 3814485 Obchodní komora KLDR Jungsong-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 3815926 fax: 00850 2 3815827 e-mail: [email protected]; [email protected] Ministerstvo školství Sungri Street, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 18111 (operátor) fax: 00850 2 3814410 e-mail: [email protected] Výbor pro kulturní vztahy se zahraničím Ryonhwa-dong, Central District Pchjongjang tel.: 00850 2 18111 (operátor) fax: 00850 2 3814644 e-mail: [email protected]

7/51




2. Vnitropolitická charakteristika Socialistický stát založený na systému dynastického přebírání moci, který uplatňuje totalitní kontrolu nad veškerým děním v zemi. V současnosti je u moci již třetí generace rodiny Kimů. Veškerá rozhodnutí v současnosti podléhají Kim Čong-unovi, který koncem prosince 2011 vystřídal svého zemřelého otce Kim Čong-ila. V současnosti je titulován jako vůdce armády a lidu KLDR, i když fakticky je mu podřízena i všemocná Korejská strana práce (KSP) – v její struktuře je místopředsedou vojenské komise - a také Korejská lidová armáda. Civilní složka vlády pouze implementuje rozhodnutí KSP a Národní rady obrany. Současný stav je přechodný, na polovinu 4/2012 již byla svolána konference KSP, která by jej měla zvolit do funkce generálního tajemníka. Ještě předtím – 13.4. - proběhne řádné výroční jednání Nejvyššího lidového shromáždění (nevoleného parlamentu), které by mohlo Kim Čong-una zvolit předsedou velmi vlivné Národní rady obrany (National Defence Commission), čímž by bylo dynastické převzetí moci v třetí generaci Kimů potvrzeno.

2.1. Stručná charakteristika politického systému KLDR je totalitní stát vedený KSP, jehož nejvyšším představitelem je Kim Čong-un. Jakékoliv politické aktivity odlišné od oficiální linie nejsou přípustné. Vedení země sleduje ideologii čučche, která je založena na spoléhání na vlastní zdroje, přestože v realitě je země dlouhodobě závislá na humanitární a rozvojové pomoci ze zahraničí. Ideologii čučche rozvinul první prezident země Kim Ir-sen, který byl v roce 1998 (4 roky po své smrti) prohlášen “Věčným prezidentem“, takže jeho nástupce a syn Kim Čong-il nepoužíval titul „prezident“ a je i nadále po smrti titulován jako „drahý vůdce“. Právě on obohatil oficiální ideologii KLDR o další pilíř – songun – což je politika naprosto upřednostňující armádu a obranyschopnost přede všemi ostatními skupinami obyvatelstva.

Po kolapsu bývalého Sovětského svazu a jeho východoevropských satelitů počátkem 90. let a ukončení jejich masivní pomoci se země více upřela na domácí nacionalismus, který začal interně převažovat nad myšlenkou světového komunismu. Ztráta trvalých subvencí od komunistických zemí, série přírodních katastrof a uzavřenost země vyústila v letech 1995-98 do hladomoru s následkem 1 až 2 mil. mrtvých. Právě za těchto okolností vůdce země Kim Čong-il implementoval výše uvedenou ideologii songun (armáda na prvním místě, civilní obyvatelstvo a jeho základní potřeby až na druhém), aby posílil svoji vládu nad zemí a strádajícím obyvatelstvem. Země je v současnosti pravděpodobně nejvíce militarizovanou společností na světě s aktivní základnou 1,2 mil. vojáků (5. místo na světovém žebříčku).

Ačkoliv KLDR je oficiálně podle ústavy socialistickou republikou, tak je mnohokrát médii a různými mezinárodními organizacemi označována za totalitní diktátorskou zemi stalinistického typu s propracovaným (dědičným) kultem osobnosti ve vztahu k rodině Kimů, která nastupuje již ve třetí generaci za sebou. Situace lidských práv je dlouhodobě kritizována mezinárodním společenstvím, avšak KLDR tato závažná (a pravdivá) obvinění striktně odmítá bez jakékoliv snahy o nápravu.

Vývoj v roce 2010 ukázal, že KLDR vedle snah o vývoj ZHN se rovněž nevyhýbá konvenčním způsobům vojenské agrese, o čemž svědčí potopení jihokorejské korvety Čchonan a ostřelování ostrova Jongpjong s celkovým výsledkem 50 obětí. Do té doby bylo příměří z roku 1953 narušováno pouze drobnými přestřelkami v demilitarizovaném pásmu, proto byly tyto akty agrese ze strany KLDR velmi překvapivými kroky. V současnosti postupně vychází najevo skutečnost, že Kim Čong-un nejenom stál za těmito útoky (možná z rozhodnutí svého otce), ale dokonce jim možná osobně velel. Důvodem bylo vnitřní posílení jeho pozice v rámci procesu převzetí moci, který právě probíhá a bude zřejmě dovršen.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) De facto i de iure podle ústavy z roku 2009 byl vůdcem země Kim Čong-il, který však již od svého nástupu k převzetí moci (od roku 1974, završeného v roce 1994) upřednostňoval pozici v pozadí. Z tohoto důvodu byl Kim Ir-sen po své smrti v r. 1994 právě na návrh Kim Čong-ila v r. 1998 prohlášen věčným prezidentem KLDR. Ceremoniální funkce, normálně příslušející hlavě státu, byly přeneseny na 8/51




předsedu Prezídia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR, Kim Jong-nama, který na druhou stranu de facto nemá žádné pravomoci a jeho role je ceremoniální, popř. omezena na schvalování předem připravených rozhodnutí. Nástupce Kim Čong-ila,jeho syn Kim Čong-un prozatím nezměnil způsob výkonu a prezentaci moci oproti svému otci.

2.3. Složení vlády •

•

premiér: Choe Yong Rim vicepremiéři: Kang Sok Ju, Ro Du Chol, Kang Nung Su, Kim Rak Hui, Jong Ha Chol, Jo Pyong Ju, Han Kwang Bok, Ri Mu Yong, Kim Yong Jin,

Úřad vlády

ministr/předseda státní komise/prezident

Ministerstvo ozbrojených sil

Kim Yong Chun

Ministerstvo zahraničních věcí

Pak Ui Čchun

Ministerstvo veřejné bezpečnosti

Ri Myong Su

Státní plánovací komise

Ro Tu Chol

Ministerstvo uhelného průmyslu

Kim Hyong Sik

Ministerstvo energetiky

Ho Taek

Ministerstvo těžebního průmyslu

Kang Min Chol

Ministerstvo hutního průmyslu

Kim Tae Bong

Ministerstvo ropného průmyslu

Kim Hui Bong

Ministerstvo strojního průmyslu

Ho Thaek

Ministerstvo elektrotechnického průmyslu

Han Kwang Bok

Ministerstvo stavebnictví a stavebního materiálu

Tong Jong Ho

Ministerstvo železniční dopravy

Jon Kil Su

Ministerstvo pozemní a námořní dopravy

Ra Tong Hui

Ministerstvo zemědělství

Ri Kyong Sik

9/51




Ministerstvo chemického průmyslu

Ri Mu Yong

Ministerstvo lehkého průmyslu

An Jong Su

Ministerstvo zahraničního obchodu

Ri Ryong Nam

Ministerstvo lesnictví

Kim Kwang Yon

Ministerstvo rybolovu

Pak Thae Won

Ministerstvo městského řízení

Hwang Hak Won

Ministerstvo půdy a ochrany životního prostředí

Kim Chang Ryong

Ministerstvo státní stavební kontroly

Pae Tal Jun

Ministerstvo obchodu

Kim Pong Chol

Ministerstvo zásobování a administrace potravin

Mung Ung Jo

Ministerstvo školství

Kim Sung Du

Ministerstvo pošt a telekomunikací

Ryu Yong

Ministerstvo kultury

An Tong Chun

Ministerstvo financí

Choe Kwang Jin

Ministerstvo práce

Jong Yong Su

Ministerstvo veřejného zdravotnictví

Choe Chang Sik

Ministerstvo státní inspekce výstavby

Kim Sok Jun

Národní akademie věd

Jang Chol (prezident)

Státní komise pro tělovýchovu a vedení ke sportu

Pak Myong Chol

Centrální banka

Paek Ryong Chon

Centrální statistický úřad

Kim Chang Su (prezident)

Úřad vlády

Kim Yong Ho (vedoucí tajemník)

Generální prokuratura

Ri Kil Song (generální prokurátor)

10/51




Centrální soud

11/51

Kim Pyong Ryu (nejvyšší soudce)




3. Zahraničně-politická orientace Země se nachází v prohlubující se zahraničně-politické izolaci, která je způsobena sankcemi ze strany OSN i bilaterálními (KR, JP, USA). Bilaterální vztahy s ČLR mají i přes své nedávné posilování stále rezervy, navíc na základě agresivních akcí KLDR v roce 2010 a nově odkrytého programu obohacování uranu zůstala ČLR fakticky jediným skutečným efektivním spojencem. KLDR se stává na ČLR ekonomicky závislá obdobně, jako byla předtím závislá na bývalém SSSR. Přestože KLDR zaplatila velkou cenu za tuto historickou zkušenost, režim neprojevuje vůli ani k těm nejmenším společensko-ekonomickým reformám, které by mj. zemi pomohly snížit trvalou závislost nejenom na ČLR, ale také na dodávkách potravinové pomoci od mezinárodních organizací. Dále relativně dobré vztahy má KLDR s vládami některých afrických států, zeměmi Blízkého východu, Kuby, Vietnamu, Laosu, Mongolska a Kambodže. Vztah s Ruskou federací v důsledku dvou aktů agrese KLDR vůči Korejské republice v roce 2010 a odkrytí jaderného programu nové generace zaznamenal nové trhliny, když ani ty dosavadní (vzniklé po rozpadu bývalého SSSR v roce 1991) se nepodařilo dosud zcela zacelit. Ze strany Ruska záhy přestaly proudit ekonomické subvence a nyní, po 20 letech, se RF snaží za výrazné diplomatické přítomnosti a aktivity v KLDR získat zpět alespoň část obrovského starého dluhu. Nicméně oživení ve vztazích KLDR-RF bylo zaznamenáno po osobním setkání Kim Čong-ila a ruského prezidenta D. Medveděva v létě 2011. Impulsem byly jednak bilaterální dodávky potravinové pomoci a také započetí vážnějších jednání o projektu plynovodu, který by měl věst z RF přes KLDR do KR, kde KLDR figuruje jako (důležitá) tranzitní země.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních KLDR se stala členem OSN v roce 1991. KLDR je v OSN (UN) zastoupena stálou misí v New Yorku a účastní se aktivit některých specializovaných agentur OSN. KLDR společně s dalšími 7 zeměmi dosud nevstoupila do Organizace pro zákaz chemických zbraní (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons, OPCW). •

Association of Southeast Asian Nations Regional Forum (ARF)

•

Food and Agriculture Organization (FAO)

•

Group of 77 (G77)

•

International Civil Aviation Organization (ICAO)

•

International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies (IFRCS)

•

International Fund for Agricultural Development (IFAD)

•

International Hydrographic Organization (IHO)

•

International Maritime Organization (IMO)

•

International Olympic Committee (IOC)

•

International Organization for Standardization (ISO)

•

International Red Cross and Red Crescent Movement (ICRM)

•

International Telecommunication Union (ITU)

•

International Telecommunications Satellite Organization (ITSO)

•

Inter-Parliamentary Union (IPU)

•

Non-aligned Movement (NAM)

•

United Nations (UN)

•

United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD)

•

United Nations Educational, Scientific, and Cultural Organization (UNESCO)

•

United Nations Industrial Development Organization (UNIDO)

•

Universal Postal Union (UPU)

•

World Federation of Trade Unions (WFTU)

•

World Health Organization (WHO)

•

World Intellectual Property Organization (WIPO)

•

World Meteorological Organization (WMO)

12/51




3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách KLDR přistoupila k dalším úmluvám OSN, včetně International Atomic Energy Agency Safeguards Agreement, Geneva Protocol, a Partial Test Ban Treaty. KLDR je stranou různých protiteroristických úmluv, včetně úmluv Against the Taking of Hostages; on Offences and Certain Other Acts Committed Onboard Aircraft; Prevention and Punishment of Crimes against Internationally Protected Persons, including Diplomatic Agents; Protocol on the Suppression of Unlawful Acts of Violence at Airports Serving International Civil Aviation; Suppression of Unlawful Acts against the Safety of Civil Aviation; and Suppression of Unlawful Seizure of Aircraft. KLDR podepsala a ratifikovala v oblasti životního prostředí následující dokumenty: Antarctic Treaty, Biodiversity, Climate Change, Environmental Modification, Ozone Layer Protection, Ship Pollution. KLDR podepsala, ale neratifikovala Law of the Sea Treaty. KLDR byla stranou Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons, ale své členství v roce 1994 pozastavila a nakonec od smlouvy zcela odstoupila v roce 2003. V červenci 2008 KLDR podepsala se zeměmi ASEAN Dohodu o přátelství a spolupráci, smlouva má bezpečnostní, nikoli ekonomicky charakter.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky (Praha, 23. 6. 1956).

•

Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Pyongyang, 11. 9. 1988).

•

Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou (Pyongyang, 11. 9. 1988).

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (Praha, 11. 9. 1998).

13/51




4. Ekonomická charakteristika země Vedení KLDR v totalitním duchu zůstává nadále neochotno otevřít zemi či restrukturalizovat ekonomiku. Několik experimentů s tržními reformami skončilo „násilnými“ zpátečnickými úpravami systému zpět k modelu ovládanému zcela státem. Zbídačené obyvatelstvo je z valné části závislé na vládních dodávkách potravin a dalších životních potřeb, to ale nestačí k zajištění přežití, země je pravidelným příjemcem zahraniční (humanitární) potravinové pomoci. Ekonomika KLDR je obecně jednou z nejvíce uzavřených a současně zcela centrálně řízených ekonomik na světě, která čelí z této skutečnosti logicky plynoucím chronickým problémům. Průmyslová kapacita země vybudována v období 1953-1990 za výrazného přispění SSSR a některých zemí tzv. Východního bloku je v zoufalém stavu v důsledku dlouhodobého nedostatku prostředků na údržbu technologií a nemožnosti pořizování náhradních dílů ze stejného důvodu zesíleného navíc embargem OSN. Masivní jednostranné investice do zbrojního průmyslu včetně nákladného vývoje ZHN, do vojenského vybavení a provozní výdaje na udržování početné armády odebírají zdroje potřebné pro zlepšení životní úrovně obyvatel. Průmyslová výroba a výroba energie trvale upadá, situace připomíná pohyb v začarovaném kruhu. Výpadky dodávek elektřiny jsou na denním pořádku.

Několik povodní v poslední dekádě po roce 2000 navýšilo již tak chronický nedostatek potravin, který je způsoben systémovými překážkami přírodního (nedostatek orné půdy) i organizačně-ekonomického rázu (nepřistoupení k základním ekonomickým reformám, kolektivní plánované zemědělství s převahou ruční práce pouze za využití špatně živených hospodářských zvířat s nedostatkem i té nejjednodušší nové zemědělské techniky a také s trvalým nedostatkem pohonných hmot k provozu stávající neuvěřitelně zastaralé techniky). Rozsáhlá potravinová pomoc pomohla obyvatelstvu překonat několikaleté období hladomoru, který vypukl v roce 1995. Dodávky této pomoci, která byla ve své době opodstatněná, však dosud nepřestaly do KLDR proudit, byť nyní probíhají v částečně menší míře z důvodu odlivu zájmu donorů (hlavním dodavatelem potravinové pomoci je WFP, a zčásti UNICEF). Od roku 2002 vedení KLDR povolilo soukromé zemědělské trhy, kde se prodává relativně větší škála produktů. Vláda rovněž povolila ve velmi malé a omezené míře soukromé zemědělství na pozemcích o přesně určené maximální velikosti kolem domů ve vesnicích, aby (jako experiment) zajistila nárůst produkce potravin. V říjnu 2005 se však vedení KLDR rozhodlo zvrátit některé ze svých předchozích politik „zpátečnickým“ krokem - zákazem soukromého prodeje obilovin a znovuzavedením centralizovaného distribučního (přídělového) systému potravin, který měl za cíl potlačit poslední zbytky přirozených tržních aktivit, znovu zvýšit existenční závislost obyvatelstva na státu a umožnit snadnější výkon stání kontroly. V prosinci 2005 vláda KLDR také náhle ukončila působení většiny mezinárodních humanitárních organizací v zemi a žádala namísto toho rozvojovou pomoc. Zároveň výrazně omezila činnost mezinárodních organizací a NGO, kterým bylo dovoleno v zemi působit pouze za výrazně přísnějších podmínek a zvýšeného dozoru. V polovině roku 2008 KLDR začala dostávat potravinovou od USA (skrze WFP a US NGO) o objemu 500 tis. t, jejíž příjem ale zastavila samotná KLDR v březnu 2009.

V prosinci 2009 vláda KLDR provedla měnovou reformu, jejíž pravidla dovolovala obyvatelstvu směnit „normálně“ pouze velmi omezenou část svých disponibilních finančních prostředků, další peníze nad touto hranicí určenou na osobu pak byly směněny za výrazně nevýhodných podmínek a navíc ještě během jediného týdne. Toto opatření společně s přísnějším dozorem na stávajících tržištích a nad nakládáním se zahraničními měnami vedlo k inflaci a a tím ke snížení reálných příjmů obyvatel. V důsledku vzniklého zmatku (náznaků odporu) mezi civilním obyvatelstvem bylo vedení KLDR přinuceno zmírnit tato opatření v únoru 2010. Státní plánovaná a direktivní ekonomika je přes tuto korekci ve 2/2010 nadále utužována a směřuje k vytvoření ještě větší závislosti obyvatel na režimu KLDR, který podle všeho usuzuje, že transformace ekonomiky zavedením jakýchkoliv tržně orientovaných reformních opatření by mohla vést k větší sociálně-politické „emancipaci“ obyvatel a tím by si pouze přidělalo nadbytečné problémy při vynucování a udržování jednotné linie.

14/51




4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje KLDR v dubnu 2010 revidovala zákon o státním plánování a významně posílila pozici státu při dozoru a kontrole ekonomických aktivit po celé zemi. Nově přijaté změny jdou nejenom proti (poněkud volněji koncipovaným) zákonům z roku 2001 a 2002, jejichž implementace pomohla alespoň částečně oživit skomírající ekonomiku, ale dokonce zavádějí přísnější restrikce, než byly ty před rokem 2001. Zákon o státním plánování z roku 2010 ukládá řízení plánované ekonomiky podle předem připravených čísel (státního plánu), který navrhuje společně vláda KLDR, Státní plánovací komise a místní úřady v detailech podle indexu a časové osy. Totožný zákon také upravuje pracovní dobu, poskytování zdravotní péče a zajištění ochrany manuálně pracujícím. Nicméně podle svědectví uprchlíků z KLDR jsou tyto zákonem dané závazky pouze „papírové“ a v praxi dochází v oblasti zdravotní péče k úplatkům, “dodatečným“ platbám či dalším výdajům, a i přesto je její úroveň velmi nízká.. Další ekonomický vývoj v KLDR je s otazníkem. Pokud se režim nerozhodne pro žádné reformy (což je velmi pravděpodobné), samotné politické proklamace o budování prosperující společnosti či dokonce o jejím dobudování již v roce 2012 a o pevné semknutosti vůdce, strany, lidu a armády KLDR při plnění těchto plánů vedoucích k „lepším zítřkům“ nepovedou k nastartování ekonomického růstu.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Na základě odhadů jihokorejské Bank of Korea došlo v roce 2010 k lehkému snížení HDP v KLDR o -0,5%, což je oproti roku 2009 pokles o něco menší, ale stále se jedná o výrazný posun z černých čísel (růstu o 3,1%) v roce 2008 do červených čísel v roce 2009 a 2010. Případné zlepšení ukazatele HDP v roce 2011 (údaj zatím není znám) bude možné připsat krátkodobému efektu nasměrování investic i dodatečné zaměstnanosti (desetitisíce studentů) do stavebnictví v důsledku masivního úsilí k propagandisticky laděným oslavám v roce 2012. Negativní ekonomický růst v roce 2010 je především připisován zásadněji stagnující zemědělské produkci a postupnému úpadku výroby především lehkého průmyslu, který i přes proklamace, že je třeba jeho produkci zvýšit, nadále nedostal potřebný impuls.

Hrubý domácí produkt KLDR v roce 2006-2010

Růst HDP(%)

2006

2007

2008

2009

2010

-1

-1,2

3,1

-0,9

-0,5

zdroj: Bank of Korea

Hrubý národní důchod (HND) KLDR pro 2009-2010

nominální HND (mld KRW)

15/51

2009

2010

28634,6

30048,7




HND na osobu (tis. KRW)

119,0

124,2

nominální HND (mld USD)

25,56

26,78

HND na osobu (USD)

1060

1110

zdroj: Bank of Korea, vlastní propočet ZÚ

Při pohledu na HDP z roku 2010 v jednotlivých výrobních odvětvích je znatelný propad produkce zemědělství, lesnictví a rybářství - pokles o -2,1%, který je vedle pravidelného negativního vlivu počasí přičítán také strukturálním problémům jako je mj. nedostatek hnojiv a mechanizačních prostředků. Samotná těžba zaznamenala další pokles o -0,2% z důvodu výrazné snížení produkce uhlí vyrovnávané těžbou metalických a nemetalických hornin. Průmyslová výroba poklesla o -0,3%. V rámci lehkého průmyslu došlo ke snížení o -1,4% především ve výrobě potravin, tabáku, které vyrovnávala produkce obuvi a textilní výroba. Produkce těžkého průmyslu poklesla o -0,1%, tažená nahoru oproti roku 2009 zvýšenou produkcí ocele, kovů a výrobou strojních zařízení.

Vývoj HDP v KLDR podle odvětví v období 2008-2010 odhadovaná změna reálního HDP v % 2008

2009

2010

zemědělství, lesnictví a rybářství

8,0

-1,0

-2,1

těžba a výroba

2,5

-2,3

-0,3

těžba

2,4

-0,9

-0,2

výroba

2,6

-3,0

-0,3

(lehký průmysl)

1,3

-2,1

-1,4

(těžký průmysl)

3,2

-3,5

0,1

elektřina, plyn a voda

6,0

0,0

-0,8

stavebnictví

1,1

0,8

0,3

služby

0,7

0,1

0,2

0,3

0,5

0,2

(vládní sektor)

16/51




(ostatní)

1,7

-0,8

-0,3

HDP růst

3,1

-0,9

-0,5


4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Ekonomická praxe pod ideologií čučche a songun (politická a ekonomická nezávislost, spoléhání na vlastní know-how a zdroje, upřednostňování obrany země před vším ostatním) minimalizovala zahraničněobchodní vztahy s dopadem na těžký průmysl, který režim KLDR tradičně považuje za klíčový. Těžký průmysl byl upřednostňován po většinu období od ukončení Korejské války, jelikož je paralelně spjat s domácím zbrojním průmyslem. Uplatňování ideologie songun dává nejvyšší prioritu armádě nad ostatními složkami státu. Politika upřednostňování armády je implementována na základě definice, že “země je silná v ideologii a ekonomice, jen pokud je silná vojensky“. Na tomto základě je často kapacita průmyslu orientována na vojenskou produkci, která někdy dokonce splývá s civilní výrobou. Těžební průmysl je pro KLDR významný ekonomický sektor, který v důsledku implementace sankcí RB OSN nabývá důležitého exportního významu, jelikož pro režim je stále více obtížné provádět ilegální prodeje zbraní do třetích zemí a hledá nové možnosti exportních odvětví. Podle jihokorejské KMPC (Korea Mining Promotional Corporation) je pro KLDR prioritou těžba železa a uhlí, jejíž tradice má kořeny v řízení státu od 70. let. Nevyužitá ložiska minerálů jsou podle odhadů až 30krát větší než v KR s tím, že až 200 druhů těchto minerálů (nikoliv koncentrátů) má ekonomickou hodnotu. Země tedy vinou zaostalosti způsobené politickým a ekonomickým systémem není schopna využívat přírodní zdroje, kterými disponuje.

Těžební sektor KLDR se podílel v roce 2010 na tvorbě HDP 14,4% (v KR naproti tomu pouze 0,2%). Nicméně celé odvětví je postiženo nevhodným centrálním plánováním, nedostatkem moderních technologií a vybavení, stejně jako výpadky v dodávkách energií. Z těchto důvodů KLDR potřebuje renovovat/přebudovat produkční kapacitu prostřednictvím odpovídajících technologií a vybavení, jelikož úpadek sektoru je patrný v posledních dvou dekádách. Vedení KLDR proto od roku 1997 povolilo některým investorům vstoupit do těžebního průmyslu se spoluúčastí ve vybraných projektech, ale výsledky spolupráce s místní administrativou nejsou v mnoha případech uspokojivé. Vláda KLDR v současnosti prohlašuje, že plánuje pokračovat v konsolidaci těžkého průmyslu, ale zároveň dynamicky rozvíjet lehký průmysl (aby tak naplnila svou proklamaci, že se ze všech sil bude snažit o zlepšení životní úrovně obyvatel v souvislosti s dobudováním silné a prosperující společnosti v roce 2012). Je zřejmé, že bez masivních zahraničních investic nedokáže z těchto proklamovaných cílů naplnit ani jeden a proto dochází k postupným novelizacím investičního zákona. Nicméně investiční prostředí ani tak neposkytuje dostatečnou záruku a z tohoto důvodu se zatím režimu KLDR nedaří zajistit vstup zahraničních investorů v rozsahu, který by si přál. Ideologická svázanost ekonomiky i právního prostředí jde tvrdě proti těmto cílům a potřebám. Na základě studií jihokorejského KEEI (Korea Energy Economics Institute) by pro KLDR bylo nejvýnosnější těžit horniny ve spolupráci s KR. Tomuto však brání téměř nepřekonatelné politicko-sociální překážky, které se stále prohubují. Minimální překážky jsou naopak v případě ČLR která má stejnou komparativní výhodu (transport na pouze menší vzdálenosti) s ohledem na teritoriální blízkost. KLDR patrně disponuje významnými ložisky následujících minerálů: zlato, stříbro, olovo, zinek, wolfram, měď (a některé nekovové horniny). Ani v tomto případě nelze ale mluvit o zásadním nárůstu, čínský kapitál přitéká v omezené míře.

17/51




4.4. Stavebnictví Stavební odvětví celkově vzrostlo v roce 2010 o 0,3% a to především z důvodu výstavby nových obytných jednotek a realizace některých dalších civilních projektů. Výstavba probíhala především v Pchjongjangu a částečně v několika dalších městech, ale v mnohem menší míře. Z důvodu plnění (nereálných) stavebních úkolů vytyčených pro masivní oslavy v roce 2012, které se ocitly ve velkém termínovém skluzu, byla v polovině roku 2011 zastavena výuka na vysokých školách a ze studentů a studentek se stali stavební dělníci. I z tohoto důvodu lze očekávat výrazný růst stavebnictví v letech 2011 a 2012, údaje ale budou daleko později. Pokud jde o zdroje/suroviny pro stavebnictví, v KLDR v současnosti fungují čtyři velké cementárny. Jedná se o cementárnu Sunchon, Sangwon (spoluvlastníkem ve výši 50% je egyptská společnost Orascom), Gomusan a Cheonnaeri s odhadovanou celkovou produkcí o objemu 8,500 tis. tun cementu ročně. Od poloviny roku 2011 se ale z důvodu zrychlení tempa výstavby stal právě cement nedostatkovým zdrojem, nestačily ani masivní dovozy z Číny.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura V sezoně 2011/2012 došlo v KLDR ke zvýšení produkce zemědělství o 8,5% oproti předchozímu roku. V číslech to ale i tak znamená pokrýt deficit 739 tis. tun obilovin. Zvažovaný vládní dovoz by měl činit 325 tis. tun a WFP/FAO očekává nepokrytý deficit 414 tis. tun. (Jako obvykle je zde tedy velký prostor pro potravinovou pomoc ze zahraničí. Případní donoři by si ale měli uvědomit, jaké náklady režim věnuje na zcela odtažitý „vesmírní výzkum“, nukleární programy atd.).

V historickém pohledu bylo zemědělství v KLDR navzdory objektivně danému drsnému podnebí a převážně svažitému terénu od počátku 60. let považováno za úspěšné. Kolektivizace zem. půdy a výrobních prostředků proběhla relativně snadno. Na základě dodávek pomoci z bývalého SSSR a některých zemí tzv. Východního bloku měla KLDR k dispozici mechanizaci a hnojiva, které pomohly zdvojnásobit produkci obilovin z 3,5 mil. tun v roce 1966 na 7,7 mil. tun v roce 1984. Tento vývoj však byl dlouhodobě neudržitelný, jelikož pouze 17-18 % území KLDR je zemědělsky obdělávatelné (cca 2 mil. hektarů). Z toho je vhodná pro pěstování obilnin pouze plocha 1,4 mil. ha, 300.000 ha je vhodných pro pěstování zeleniny a na 160.000 ha jsou ovocné sady, plantáže ženšenu, tabáku a moruší. Vláda usiluje o kultivaci dalších 300.000 ha v zátopových oblastech a 200.000 ha terasováním horských svahů. Vzhledem k enormním finančním nákladům však tyto plány byly realizovány pouze z malé části. Výjimkou je rozšíření rýžovišť o 2 % během posledních let. Jejich plocha dnes činí 583 tis. ha. V případě nepříznivého období sucha je na těchto plochách možné vysázet sóju, čirok nebo proso (jáhly). Kukuřice se pěstuje na ploše 495 tis.ha (došlo k omezení z původních 630 000 ha v r. 1998 z důvodů pěstování jiných kultur – obilí, zeleniny a podobně). Brambory se pěstují na ploše necelých 190 tis. ha (rané brambory na 98 tis. ha a běžné na cca 89 tis. ha).

Porovnání produkce obilnin mezi 2009-2010 a 2010-2011 2010/11 plocha (tis. ha) hlavní sklizeň

18/51

2010

2009/10 výnosnost produkce plocha (t/ha) (tis. t) (tis. ha)

změna 2010/11 -2009/10 výnosnost produkce plocha (t/ha) (tis. t) (%)

výnosnost produkce (%) (%)

2009




rýže

570

4,26

2426

569

4,1

2336

0,1

3,6

3,7

kukuřice

503

3,35

1683

503

3,39

1705

-0,1

-1,2

-1,3

obilniny

13

1,52

19

13

1,78

22

0,0

-17,2

-17,3

brambory 48

3,3

158

50

2,79

139

-3,8

15,4

12,2

soj. boby 90

2

154

68

2

149

24,2

-27,2

3,2

celkem

1224

3,63

4441

1203

3,62

4352

1,7

0,4

2,0

ranná sklizeň

2010

obilniny

104

2,32

240

104

1,95

203

-0,7

58,1

15,4

brambory 133

3,20

427

133

2,94

390

0,4

8,2

8,5

celkem

2,81

667

237

2,50

593

-0,1

11,1

11,0

družstva 1461 celkem

3,50

5108

1441

3,43

4945

1,4

1,8

3,2

celkem sklizně

2,99

5333

1766

2,93

5170

1,1

1,9

3,1

237

1786

2009

zdroj: FAO

KLDR ztratila během Korejské války (1950-53) značnou část zalesněné plochy, přičemž destruktivní odlesňování pokračovalo i v následujících obdobích. Extenzivní využití půdy bez ohledu na ekologické následky dále zhoršilo důsledky masivních záplav v letech 1995-96 a poté ničivého období sucha v letech 1997 až 2001 s následky hladomoru. I přes to, že některé příčiny znehodnocování půdy byly jasné – šlo o rozhodnutí, která byla učiněna na základě nařízení vedení KLDR - nadále převládají potíže v rekultivaci krajiny. Především je nezbytná další intenzivní výsadba stromů, které by pomohly zabránit odplavování půdy během období dešťů či záplav a zároveň by zvýšily retenční kapacitu krajiny. Namísto těchto řešení jsou vynakládány neúčelně prostředky na rozšiřování půdy na úkor moře pomocí technologie přehrazení (zamezení přílivu mořské vody) a následného vysušování takto získaných ploch.

V KLDR je 3 900 družstevních farem a 400 státních farem, v zemědělství pracuje téměř 30% obyvatel. Státní farmy se liší tím, že jsou specializované na produkci například kuřat, pštrosů, krůt, přičemž řada z nich patří přímo vojenským složkám a slouží zřejmě k „samozásobení“ části jednotek. V zemi jsou výhodné možnosti pro rybolov (říční i mořský), ale chybí modernější rybářské lodě, nákladní auta pro přepravu úlovku a mrazící boxy pro uskladnění.

19/51




Severokorejské zemědělství trpí nevhodným/neefektivním obděláváním půdy, nedostatkem hnojiv, minimální a navíc zastaralou mechanizací a nedostatkem pohonných hmot. V podstatě veškerá práce na polích je ruční. Hektarové výnosy hlavních plodin (rýže, žito) mají klesající tendenci. Je to způsobeno neobměňováním kultur, nedostatkem hnojiv a nedostatečným obděláváním půdy (orba se provádí až těsně před setím, takže zbytky předcházející sklizně nemohou dostatečně fermentovat). Sklizeň a výmlat rýže se provádí ručně za pomoci příslušníků armády. Podle odhadů expertů FAO dosahují ztráty po žních 2-30 % úrody, přičemž vedle výše uvedených faktorů se na tom podílí i zoufalý stav infrastruktury (nevhodné skladovací prostory a nedostatek technologií k řádnému ošetření obilovin) a nedostatek energie (nicméně tyto ztráty nebyly nikdy skutečně kvantifikovány). Maso jako potravina prakticky neexistuje, je pro drtivou většinu obyvatel KLDR finančně nedostupné. KLDR se v současnosti snaží o realizaci dvou sklizní v jednom roce, ale ty jsou vysoce rizikové (počasí a „agrotechnické termíny“), neúměrně půdu vyčerpávají a naopak často prohlubují deficit v případě neúspěchu. Vzhledem k celkovému úpadku domácí produkce pod hranici soběstačnosti a odmítání ekonomických reforem, zůstane KLDR pravděpodobně nadále dlouhodobě závislá na zahraniční potravinové pomoci, neboť potíže jsou strukturální a zakořeněné v systému. Režim navíc do zemědělství zdaleka nevkládá dostatek prostředků a upřednostňuje jiné výdaje, zejména ty na obranu a jaderný program. Staví na tom, že se vždy najdou donoři, kteří za něj vyřeší potravinovou pomocí výše uvedené chronické problémy.

4.6. Služby Sektor služeb v roce 2010 vzrostl o 0,2%, ale na jeho růstu se podílely především telekomunikace a doprava (+0,7%) společně s finančním sektorem a nemovitostmi ve výši 0,3%. Naopak stagnace byla v maloobchodu, restauračních a ubytovacích službách (-1,4%).

Ekonomický systém dlouhodobě založený na detailním plánování (a „přesně“ kvantifikovaných dodávkách, subdodávkách a odbytu vyrobeného zboží) se dostal v 90. letech, kdy byl zcela „odstřižen“ od předtím obvyklých dodávek pomoci z bývalého SSSR a tzv. Východního bloku, do velkých potíží a postupně v 90. letech zcela zkolaboval. Vzniklé „vakuum“ u potravin a spotřebního zboží pro obyvatelstvo bylo vyplněno privátním trhem, velmi často se pohybujícím v zóně černé či šedé ekonomiky. Zatímco peníze byly relativně nepodstatné ve státní plánované ekonomice, v privátním sektoru nabývaly na důležitosti, zejména zahraniční konvertibilní měny. Nicméně vedle malých obchodníků a zemědělců se postupně i továrny začaly zajímat o privátní trhy, jelikož jejich výrobky tam byly mnohem ziskovější než při prodeji ve státních prodejnách za státem nařízené oficiální ceny. Masivní korupce uspíšila rozprodávání „státních prostředků“ a zdrojů na soukromých tržištích za mnohem vyšší ceny. Důsledkem byly dvojí ceny – tržní a oficiální (včetně komodit, které spravoval výlučně stát).

Vedení KLDR rozpoznalo možné nebezpečí tohoto vývoje a v 7/2002 nechalo zavřít zemědělské trhy, aby znovu nastolilo význam státního sektoru skrze platy a cenové reformy. Nicméně tyto kroky nebyly úspěšné, jelikož mnoho lidí nadále dávalo přednost nákupům na trzích, kde si dokázalo účinně obstarat prostředky. Nakonec byl těmto trhům udělen oficiální status (v 3/2003). Ke konci roku 2003 bylo po celé KLDR více než 300 tržišť. Nicméně tato dvojí ekonomika ještě více prohloubila rozdíly mezi jednotlivými regiony a zároveň znamenala větší společenskou diferenciaci v příjmech. Nakonec byl ale tento „reformní kurz“ zcela zvrácen zpět a již zmíněná neúspěšná měnová reforma ve 12/2009, která měla za cíl zbavit novou vrstvu obchodníků, kteří participovali na předchozím rozvoji privátních trhů, jejich „neoprávněně“ nabytého bohatství.

V KLDR v podstatě neexistuje standardní obchodní síť. V hlavním městě lze sice najít několik větších obchodů a dokonce tzv. obchodní domy, ale nabídka v nich je trvale velmi chudá a zboží v případě potravin často prošlé. Velké množství zboží v obchodních domech je čínského původu. Vzhledem k existujícímu a všudypřítomnému celkovému nedostatku zboží existuje v zemi nadále černý trh i přes vládní pokus jej vymýtit jej “měnovou reformou“ v roce 2009, která naopak vyústila do všeobecného zmatku a kompletního kolapsu v zásobování. Zvýšila se také závislost městského obyvatelstva na potravinové pomoci přátel a příbuzných na vesnici.

20/51




Dostupnost služeb (státního sektoru) jakéhokoliv druhu mimo hlavní město je velmi nízká, řešením je svépomoc, šedá ekonomika a v zásobování potravinami přídělový systém s výdejnami od větších obcí výše. Ne nadarmo režim neumožňuje přesun občanů mezi jednotlivými obcemi, městy, okresy i provinciemi a vojenské hlídky přísně střeží všechny příjezdy do hlavního města – důvodem je mj. zamezit poznání, že Pchjongjang je přece jenom „výstavní skříní“ ve srovnání zejména s chudým venkovem v severních oblastech země, ale také zamezení dalšího nárůstu počtu obyvatel metropole, pro něž by stát musel udržovat „vyšší standard“ výdajů na hlavu (na bydlení, služby atd.)

Vysoké oficiální ceny pro cizince, všudypřítomné restrikce a agresivní chování KLDR vůči KR odrazuje většinu turistů od návštěvy KLDR, přestože stát má např. výrazný zájem o obnovení provozu resortu Kumgangsan, který přinášel relativně vysoké devizové příjmy. Po marné snaze vedení KLDR přimět (bez jakékoliv omluvy za zastřelení KR turistky, které vedlo k zastavení turistických výprav z Korejské republiky do těchto míst a bez záruky toho, že se podobný čin nebude opakovat) vládu KR k tomu, aby byly obnoveny zájezdy do Kumgangsanu, přišly v roce 2011 velmi nestandardní kroky, např. otevření mezinárodního tendru na provozování tohoto resortu spojené s hrozbou jeho de facto znárodnění ve prospěch KLDR. KR samozřejmě ostře protestuje proti zcizení majetku v hodnotě přes 1 mld. USD, do nějž investovala společnost Hyundai. KLDR se opakovaně snaží na tento projekt přilákat čínské investory, ale prozatím bez viditelných úspěchů i přes občasné letecké spojení Wonsan-Harbin. Pro představu o zájmu občanů KR a ztrátě zdroje cenných deviz pro režim KLDR lze uvést, že během deseti let skutečného provozu (1998-2008) navštívily resort Kumgangsan téměř 2 mil. jihokorejských turistů.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Dopravní infrastrukturu tvoří cca 5 300 km železnic, 25 800 km silnic (zpevněno/s asfaltovým povrchem ale pouze 720 km, většinou velmi nízké kvality, zbytek jsou „polní cesty“) a 2 250 km vodních cest, většinou ale splavných jen pro malé lodě. Námořní flotilu tvoří 165 lodí, nejznámější přístavy jsou Ch'ongjin, Haeju, Hungnam, Kimch'aek, Kosong, Rajin, Nampo, Sinuiju, Songnim, Sonbong, Ungsang a Wonsan. Kapacita přístavů je odhadována na 35,5 mil tun nakládky ročně. Pro zásobování hlavního města je podstatný přístav v Nampo. KLDR má jedno mezinárodní letiště a dvě pro domácí linky, ale vnitrozemská letecká doprava není provozována pro nedostatek paliv (a také cestujících...). Domácí letecká společnost Air Koryo, vlastnící několik starších ruských letadel typu IL-62, TU-154 apod. a dvě nová letadla TU-204, zajišťuje letecké spojení s Pekingem (třikrát týdně) a Shenyangem, Vladivostokem, Bangkokem a nově dokonce Kuvajtem (jednou týdně). Air Koryo nesmí létat do zemí EU. Air China, splňující světové standardy, provozuje dva lety týdně do Pekingu, v letní sezóně tři. V zemi je dále řada polních letišť a přistávacích ploch pro vojenská letadla.

Železniční spojení je značně nespolehlivé z důvodu častých výpadků elektřiny a je přednostně zajišťováno do míst, kde je ho právě nejvíce potřeba. Ruští experti před 10 lety konstatovali, že zejména mnoho mostů a tunelů hrozí zřícením. Opravy měly začít v roce 2003, ale vzhledem k hospodářským problémům nezačaly dodnes. Řešením do budoucna by bylo vybudování tranzitního koridoru spojujícího Rusko a Korejskou republiku. S ohledem na napjaté vztahy KR-KLDR však takový projekt v současnosti není reálný a patrně i po případné realizaci by vznikaly další potíže. Existuje (zejména v zimním období riskantní, ale každopádně velmi zdlouhavá) možnost přepravy vlakem do Pekingu a zpět (čtyřikrát týdně). Na základě mezikorejských rozhovorů v červnu 2004 bylo rozhodnuto otevřít na každé straně 7 přístavů pro lodě druhé země. Jednalo se o důležitý průlom, protože dopravu mezi zeměmi do té doby zajišťovaly lodě třetích států a přímé spojení bylo možné jen v případě dopravy materiálu při katastrofách. Dohoda se vztahuje na severokorejské přístavy Nampo, Rajin, Kosong, Haeju, Wonsan, Hungnam a Chongjin, ale stejně jako v dalších případech vývoj vztahů po roce 2008 a obzvláště 2010 mezi KR a KLDR takovéto

21/51




projekty zcela znemožňuje. Politické směrování vedení KLDR od počátku roku 2012, ostře proti současné vládě KR, nenabízí žádný prostor pro změnu a životaschopnost nastíněných projektů.

Telekomunikace V KLDR existuje asi 1.180.000 pevných telefonních linek, z toho pouze 70 tisíc soukromých . V prosinci 2008 vstoupila do KLDR egyptská společnost Orascom, která zahájila v joint-venture podniku Koryolink společně se státní společností Korejské pošty a telekomunikace budovat 3G mobilní síť, která má postupně pokrýt značnou část KLDR. Orascom Telecom Media and Technology vlastní 75% podíl v severokorejské Cheo Technology a zbylých 25% je vlastněno severokorejským Ministerstvem pošt a telekomunikací. Na počátku roku 2012 bylo vedením Orascomu oznámeno, že počet uživatelů mobilní sítě dosáhl již 1 miliónu .

Telefonní sítě používané cizinci jsou neprostupně odděleny od sítí určených pro občany KLDR, kteří se zase ze své sítě nemohou dovolat do zahraničí. Je tedy technickými prostředky dokonale zabezpečená nemožnost komunikace obyvatel KLDR např. se svými příbuznými v KR či Japonsku. Využívání Internetu běžnými občany je přísně zakázáno. Jako součást vládní politiky KLDR “ochrany občanů před škodlivými informacemi“ jsou také všechny radiové i televizní přijímače fyzicky uzpůsobeny pouze na přijímání vládních stanic. Příležitostně podléhají inspekcím v domácnostech stejně jako DVD přehrávače. Odstranění “blokace“ je trestáno podle zákona. Dvě rozhlasové stanice vysílají na AM, jedna na FM vlně. TV má tři programy, přičemž jeden program je omezen pouze na Pchjongjang. Od roku 1997 v KLDR působí DHL, přičemž jejím místním partnerem je společnost Korea Foreign Transportation Corporation, která svými službami zabezpečuje vládní a nevládní organizace, zastupitelské úřady a obchodní komunitu.

Energetika Navzdory režimní ideologii soběstačnosti – čučche je KLDR ve skutečnosti závislá na některých dovážených energetických vstupech (především doprava) a komponentech pro energetický sektor. Chronické výpadky dodávek elektřiny postihují zpětně produkci a transport uhlí používaného v tepelných elektrárnách. Navíc je výrazně zaostalá je přenosová elektrická soustava, kde ztráty podle některých odhadů mohou činit až 30%. Mnohá doporučení ze zahraničí poukazují, že modernizace stávající infrastruktury by byla mnohem cenově efektivnější než zatím probíhající extenzivní a drahá výstavba nových děl. Značné rezervy jsou také v neexistující izolaci či zateplení domů, které by dokázalo ušetřit energii a zlepšit kvalitu života v domácnostech i veřejném sektoru. V posledních několika letech bylo vybudováno přibližně 250 malých a středních hydroelektráren, ale podle některých odborníků je zapotřebí mnoho investic pro zvýšení jejich efektivity a získání lepších technologií. Jedno z doporučení bylo vyměnit domácí turbíny za příčně průtokové turbíny či turbíny typu Pelton, které se ukázaly být cenově efektivní a snadno vyrobitelné v dalších méně rozvinutých zemích. Výzvou jsou také nevyčištěné sedimenty v přehradních nádržích, které dále snižují výkon a produkci hydroelektráren.

Výrobní kapacita elektráren je odhadována na 7550 MW, skutečný disponibilní výkon je však mnohem nižší. Podle EIA (U.S. Energy Information Administration) byl v roce 2008 využitelný výkon dokonce pouze 2252 MW, přičemž efektivní výkon kvůli ztrátám činil 1885 MW. Nelze ověřit, kde je pravda, možná někde uprostřed.. Vedle nedostatečné údržby výrobní základny elektrické energie je zátěží také zastaralá přenosová soustava, která nedovoluje efektivně přenos na větší vzdálenosti. Elektrická rozvodná síť trpí častými a dlouhými výpadky a značným podpětím (ve dvou fázích běžně 170V, ve třech 320V). Podle odhadů by modernizace rozvodné sítě vyžadovala 3 až 5 mld USD, což je pro hospodářství KLDR za současného stavu zcela neuskutečnitelné.

22/51




Samostatnou kapitolou jsou paliva pro transport. KLDR je v podstatě závislá na dodávkách paliv z ČLR, která údajně poskytuje ročně okolo 500 tis. tun nezpracované ropy přes krátké přeshraniční potrubí do chemického závodu Bonghwa (rafinérie na severozápadním pobřeží v blízkosti města Sinuiju). Nemáme údaje o tom, kolik z těchto paliv je KLDR hrazeno a kolik je případnou pomocí zdarma. Ani jedna strana tyto skutečnosti nesděluje. Projekt plynovodu z RF do KR, kde by KLDR měla figurovat jako tranzitní země, byl v roce 2011 oživen a projednáván na vysoké úrovni mezi Kim čong-ilem a prezidentem RF D. Medveděvem. Firma Gazprom vstoupila do jednání razantně, poskytla vlastní potravinovou pomoc KLDR, ale i přes politickou podporu vedení RF bude případná realizace projektu velkou výzvou, především z politického hlediska a z důvodu nespolehlivosti režimu KLDR při dodržování vážných mezinárodních závazků, která je ale pro takový projekt klíčová.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc KLDR je příjemcem rozsáhlé humanitární pomoci a rozvojové pomoci, přicházející po linii organizací Červeného kříže, OSN (World Food Program, WHO, UNICEF, UNDP atd.) a některých nevládních organizací, financovaných ze zdrojů EU (Aidco), Švédska (Sida) a Švýcarska (SDC). V roce 2011 KLDR obdržela z fondu CERF (Central Emergency Response Fund) 15,4 mil USD a pro rok 2012 je alokováno 10,96 mil. USD, což umisťuje KLDR na druhou pozici v celkovém žebříčku mezi Jižní Súdán a Demokratickou republiku Kongo. KLDR se podle rozvojové zprávy OSN z roku 2008 umístila na 173. místě ze 177 států světa v žebříčku HDI (index lidského rozvoje). Údaje však mohly být zavádějící kvůli neporovnatelným rozdílům mezi Pchjongjangem a zbytkem země. Nedostatek dat pro výpočet HDI v roce 2011 byl natolik podstatný, že OSN vůbec neuvedla KLDR v tabulkách. Pro srovnání lze uvést, že sousední KR se naopak v žebříčku HDI 2011 umístila (i přes snížení hodnocení oproti roku 2010) na 15. místě mezi všemi zeměmi světa. Kromě potravinové pomoci prostřednictvím WFP proudí do KLDR i bilaterální dodávky především z ČLR (údajně 500 tis. tun potravin a 250 tis. ropy během roku 2011) a v roce 2011 i ve větší míře z RF a EU (poskytnuto 10 mil. EUR). Vzrůstající napětí mezi KR a KLDR v roce 2010 výrazně omezilo dodávky pomoci z KR, ale na konci roku 2011 a počátku 2012 postupně docházelo k omezením restrikcí v souvislosti s novou, o něco smířlivější politikou KR. Přestože zdroje OSN a EU pomáhají zabezpečit obyvatelstvo nejenom v otázce potravin, tak režim KLDR omezuje činnost příslušných agentur v zemi – pomoc samotnou však neodmítá, přestože jde duchem proti oficiální ideologii čučche. Během jednání USKLDR v ČLR na konci 2/2012 došlo k dohodě mezi oběma státy, že US postupně dodají 240 tis. tun tzv. nutriční pomoci v průběhu jednoročního cyklu, ta je ale posledním vývojem vinou KLDR zpochybněna. Internetové odkazy: •

Bank of Korea (www. bok.or.kr)

•

Ministry of Unification, Soul (www.unikorea.go.kr)

•

Food and Agriculture Organization (www.fao.org)

•

Korea Institute for National Unification (www.kinu.or.kr)

•

Korea Institute for International Economic Policy (www.kiep.go.kr)

•

World Food Programme (www.wfp.org)

Dotace z fondu CERF pro agentury OSN v roce 2011 pro KLDR Agentura

23/51

Projekt

Sektor

Částka (tis. USD)




FAO

Neodkladná vakcinace v reakci na výskyt slintavky a kulhavky

Zemědělství

890

FAO

Neodkladná podpora ke zlepšení potravinového zabezpečení a výživy zranitelných rodin na venkově během hlavní sklizně 2011

Zemědělství

400

UNICEF

Reakce na neodkladnou nutriční pomoc

Zdraví - Výživa

1113

WFP

Nutriční podpora matek a Zdraví - Výživa dětí

3199

UNICEF

Určení hlavních příčin úmrtnosti v 25 okresech

427

WHO

Posílení služeb dodávek Zdraví za účelem zlepšení podmínek přežití batolat a dětí

500

WHO

Navýšení reakce zdravotního systému za účelem zlepšení výživy dětí a batolat

Zdraví

379

WFP

Neodkladná potravinová pomoc zranitelným skupinám

Potraviny

7199

UNICEF

Určení hlavních příčin Zdraví úmrtnosti dětí ve čtyřech provinciích

500

FAO

Neodkladná podpora ke zlepšení potravinového zabezpečení a výživy zranitelných rodin na venkově během hlavní sklizně 2011

Zemědělství

650

UNFPA

Bezpečné mateřství

Zdraví

149

Celkem

24/51

Zdraví - Výživa

15.41




5. Finanční a daňový sektor Státní rozpočet každoročně schvaluje Nejvyšší lidové shromáždění na svém jarním zasedání. Rozpočet je naplánován ministerstvem financí v koordinaci se Státní plánovací komisí. Státní rozpočet je důležitým nástrojem plánované ekonomiky. Hlavní výdaje státního rozpočtu směřují do vojenské oblasti, sociálněkulturní oblasti a do zajištění fungování ekonomiky.

Za stávajících podmínek je téměř nemožné stabilizovat měnu. Hlavními důvody jsou neschopnost průmyslu získat exportem devizy, zadluženost země, politická nestabilita a neexistující přístup k mezinárodním kapitálovým trhům. Zásadní obrat by mohlo přinést pouze zajištění transparentnosti ekonomiky, předkládaných věrohodných statistických údajů, zavedení kontroly peněz v oběhu, zveřejnění údajů o dovozech a vývozech atd. Přes intenzivní asistenci UNDP v oblasti statistiky však zatím nedošlo ke zlepšení situace; jde totiž o kroky mířící proti podstatě fungování režimu, který naopak potřebuje vše utajit.

Podle bývalého tajemníka Korejské strany práce Hwang Jang-yop, který uprchl v roce 1997 do KR, může Kim Čong-il osobně volně disponovat až 20% státního rozpočtu. Hwang Jang-yop rovněž sdělil, že pouze 30% státního rozpočtu je určeno na veřejné služby (tedy pro obyvatelstvo) a až 50% je určeno pro činnost armády.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Během 11. zasedání Nejvyššího lidového shromáždění KLDR na jaře 2011 bylo oznámeno, že rozpočtové výdaje budou o 2,5% vyšší oproti roku 2010. Podle této zprávy byl rovněž uveden vládní program 5-letého plánu se zaměřením na rozvoj vědy a technologie v roce 2012. KLDR se rovněž rozhodla navýšit alokované prostředky v rozpočtu na energii, uhelný a hutní průmysl a železnice O 8,6% bylo oproti minulému roku vynaloženo na stavebnictví, zemědělství a lehká průmysl. Navýšení o 7,2% oproti předchozímu roku rovněž směřovalo do vědy a technologií (raketový a nukleární program, CNC technologie). Data o rozpočtu KLDR v absolutních číslech zásadně nejsou zveřejňována, jsou předmětem přísného utajení.

Přestože oficiálně 15,8% rozpočtu šlo na národní obranu, tak je tento údaj zpochybňován mnohými analytiky a označován za značně podhodnocený. Kdybychom hypoteticky přijali jako reálný údaj vlády KLDR, že na obranu vynakládá 570 mil. USD a současně také to, že tato suma tvoří 15,8% výdajů rozpočtu, dostáváme se pro výdaje celého rozpočtu KLDR k číslu cca 3,5-3,6 mld USD (tento údaj založený na oficiálním směnném kursu KPW/USD se zdá velmi nízký, v metodice PPP by byl zřejmě násobně vyšší).

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Údaje nejsou zveřejňovány.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba V důsledku platební neschopnosti podniků se KLDR v minulosti v zahraničí zadlužila ve výši asi 12,5 mld. USD, z toho 40 % vůči západním a 60 % vůči bývalým socialistickým zemím. Věřiteli jsou RF, ČLR, Švédsko, Írán, 140 západních bank (V. Británie, Rakousko, Nový Zéland, Japonsko a další) a nadnárodní společnosti (např. Shell Oil Co.).

25/51




Ve věci dluhu vůči ČR došlo naposledy k jednání v roce 2010, ale se značně rozdílnými představami o vypořádání. Severokorejská strana chtěla splatit pouze 5%, a to navíc formou dodávek ženšenu. Dluh KLDR vůči ČR je ale ve srovnání s výše uvedenými sumami celkové zadluženosti země pouze naprosto minimální. KLDR dluží RF s úroky cca 10-11 mld USD (pro srovnání v případě Kuby tento dluh vůči RF činí 27 mld USD), které samozřejmě není schopna splatit. Zájem RF získat zpět alespoň část dluhu se proto obrací rovněž na zainteresování KR do tripartitních projektů společně s KLDR. I proto je znovu (po 20 letech) na jednacím stole např. projekt plynovodu z RF do KR přes KLDR, který byl pro prezidenta Medvěděva jedním z hlavních bodů jednání s nyní již zesnulým Kim Čong-ilem při jeho cestě do RF v létě 2011 .

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Bankovní sektor v KLDR není principiálním zdrojem kapitálu pro rozvoj ekonomiky, protože socialisticky plánované hospodářství je založeno na systému subvencí z centrálně řízených zdrojů. Nicméně bankovní sektor hraje důležitou roli, protože centrální banka je pověřena tiskem peněz a s tím spojenou kontrolou oběhu místní měny. Bankovní systém KLDR pracuje jako monobankovní, protože Central Bank of DPRK plní nejen funkci centrální banky, ale provádí i bankovní podnikání společně s komerčními bankami tím, že poskytuje úvěry podnikům a přijímá depozita od fyzických i právních osob. V roce 1984 vstoupil v platnost Joint-Venture Act, který povolil zakládání společných bankovních ústavů mezi KLDR a korejskými rezidenty v zahraničí.

Nejdůležitější bankovní instituce a pojišťovny: Státní banky: •

Central bank of DPRK

•

Changwang Credit Bank

•

Credit bank of Korea

•

Foreign Trade Bank of DPRK

•

International Industrial Development Bank

•

Korea Daesong Bank

•

Koryo Bank

•

Kumgang Bank

Společné banky: •

Korea Commercial Bank

•

Korea Joint Financial Co.

•

Korea Joint Venture Bank

•

Korea Nagwon Joint Financial Co.

•

Korea Rakwon Joint Banking Co.

•

Korea United Development Bank

Banky se zahraniční účastí: •

Daesong Credit Development Bank

•

Golden Triangle Bank

Pojišťovny: •

State Insurance Bureau

•

Korea Foreign Insurance Co.

•

Korea International Insurance Co.

•

Korea Mannyon Insurance Co.

26/51




5.5. Daňový systém Všechny přímé daně byly v KLDR zrušeny v roce 1974. KLDR se tak stala první zemí na světě, která nemá přímé daňové zatížení obyvatel. Výsledkem je, že obyvatelé KLDR jsou o to více přímo závislí na vládních službách. Vláda ale vybírá daň z obratu ze všech transakcí mezi výrobci a prodejci. Poplatkům také podléhají farmáři za osivo, hnojiva, vodu na zalévání a vybavení. Spotřebitelé platí daň za vodu a další “komfort“. Zemědělská družstva odvádí oficiálně 15% ze sklizně. Uprchlíci z KLDR uvádějí, že stejnému odvodu jsou podřízeni i soukromí pěstovatelé zemědělských plodin na pozemcích kolem svých obydlí.

Všichni zahraniční investoři jsou subjekty platby daní z příjmu, obratu, vlastnictví a místních daní. Ve čtyřech speciálních ekonomických zónách ustanovených vládou jsou podnikové daně ve výši 14%. Pro společnosti přinášející moderní technologie, výstavbu infrastruktury či podílející se rozvoji lehkého průmyslu je tato daň 10%. Rezidenti v KLDR musí platit daně v rozmezí 4-20%.

Podle právního rozboru zákona o zahraničních investicích (ZZI) v KLDR je jakýkoliv spor podřízen soudu/ arbitrážní instituci KLDR, ale může dojít k arbitrážnímu řízení v třetí zemi. Obdobné opatření je zahrnuto i v jiných zákonech, které se dotýkají investic či podnikatelsko-ekonomických aktivit kapitálu z třetích zemí. Nicméně implementační zásady zákona o zahraničních podnicích, zákona o joint-venture podnicích a opatření v pracovním zákoně dávají pouze možnost uplatnit soudní řízení či arbitráž v KLDR a není v nich zmínka o řízení ve třetích zemích. Není zcela jasné, zda-li zásady v ZZI jsou nadřazené ostatním souvisejícím zákonům. Navíc KLDR není signatářem žádné mezinárodní dohody o uznání a uplatnění arbitrážních rozhodnutí, což dále zpochybňuje jakékoliv arbitrážní rozhodnutí ve třetí zemi. Šance na objektivní posouzení případných sporů jsou tedy nejisté.

Na počátku roku 2012 KLDR postupně přijala další dodatky a změny k zákonům o zahraničních investicích či jimi souvisejících (Foreign Investment Bank Law, Foreign Investment Company Registration Law, Foreign Investment Company Law, Foreign Tax Law, Foreign Investment Company Bankruptcy Law, Labor Law of Foreign Investment Company, Financial Management Law of Foreign Investment Company a Fiscal Law of Foreign Investment Company). Podle změn Foreign Investment Bank Law jsou investice/podniky v provozu přes deset let vyňaty z daně z příjmu ze zisku shromážděném v prvním roce a Korejská centrální banka bude osvobozena od živnostenské daně z úrokových příjmů shromážděných z půjček poskytnutých společnostem za výhodných podmínek. Zmíněný zákon reguloval výjimky daní z obratu, ale nikoliv živnostenskou daň. Zákon o investicích zahraničních společností a zákon daních zahraničních společností určovaly, že od dvou do deseti procent zisku bude směřováno zahraniční společností do služeb a výstavby. Z předchozího znění Foreign Investment Bank Law byl rovněž vypuštěn limit daňové výjimky padesáti procent pro další dva roky společnostem, které jsou v provozu přes deset let.

Foreign Investment Bank Law obsahuje 5 kapitol a 32 článků, přičemž zahrnuje kategorizaci a specifikaci pro oblast založení zahraniční investiční banky, vlastnická práva a samosprávnost vedení společnosti.

Labor law of Foreign Investment Company prošel rovněž na začátku roku 2012 novelizací a nyní obsahuje 8 kapitol a 51 článků ve věci najímání pracovních sil a pracovně-právního vztahu, definuje mj. také dobu odpočinku včetně sociální ochrany a pojištění.

27/51




KLDR oficiálně uvádí, že změny investičních zákonů proběhly postupně v roce 1992, 1999, 2004 a nyní v roce 2012, což v praxi téměř odpovídá analýze hodnocení hospodářství v cyklu pěti let a přijetí následných kroků.

Zákony o zahraničních investicích a podnikatelských aktivitách: •

http://www.novexcn.com/north_korea_contents_main.html

•

http://www.korea-dpr.com/users/switzerland/korea_economy/ investments_law_foreign_investments_en.pdf

•

http://www.kcckp.net/en/periodic/f_trade/index.php?contents+1264+2009-01+37+20

Internetové odkazy: •

Bank of Korea (www. bok.or.kr)

•

Korea Institute for International Economic Policy (www.kiep.go.kr)

28/51




6. Zahraniční obchod země Zahraniční obchod KLDR se v posledních letech přeorientoval především na obchodní výměnu s ČLR, která je však výrazně kvalitativně nevyrovnaná a i v rámci vedení KLDR má tato jednostranná závislost patrně své odpůrce. Nicméně KLDR není schopna i přes některé dílčí úspěchy exportu výrobků s vyšší přidanou hodnotou z důvodu zaostalého hospodářství a orientuje se především na export uhlí a železných rud. Naproti tomu ČLR importuje do KLDR čím dál více průmyslových výrobků s vyšší přidanou hodnotou včetně běžného spotřebního zboží. Obchodní výměna s KR existuje v podstatě z důvodu aktivit společného průmyslového komplexu Kaesong, kde KLDR poskytuje pozemky a levnou pracovní sílu. KLDR dováží vedle dopravních prostředků, elektroniky a strojních zařízení také potraviny.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Zahraniční obchod KLDR se od r. 1990 v důsledku dezintegrace bývalého socialistického bloku a vlastních ekonomických problémů trvale snižuje. Největšího propadu dosáhl v r. 1998, kdy obchodní výměna dosáhla jen 1,4 mld. USD. Teprve v následujících letech díky přílivu valut, zahraniční pomoci a realizaci projektů společně s Korejskou republikou se obchodní výměna znovu začala zvyšovat. V roce 2010 činil objem obchodní výměny (bez mezikorejské obch. výměny) 4,17 miliard USD. KLDR export v roce 2010 výrazně narostl o 42,5% a import narostl o 13,2%. Za nárůstem exportu bude pravděpodobně vývoz komodit do ČLR v souvislosti se získáním prostředků pro oslavy a budování v roce 2012 v souvislosti s vytyčeným plánem předkládaného obrazu “úspěšné země“. Obchodní bilance KLDR je dlouhodobě pasivní a prohlubuje se závislost na ČLR, přestože vedení KLDR se snaží o diversifikaci obchodních partnerů.

Zahraniční obchod bez mezikorejského obchodu (v miliardách USD) 2006

2007

2008

2009

2010

Export

0,95

0,92

1,13

1,06

1,51

Import

2,05

2,02

2,69

2,35

2,66

Obrat

3,00

2,94

3,82

3,41

4,71

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními severokorejskými obchodními partnery byly v roce 2010 (nepočítaje Korejskou republiku) Čína, Indie, Egypt, EU27 a Republika Kongo.. K výraznému navýšení importu z ČLR došlo v roce 2008 a tento trend pokračuje v důsledku teritoriálně-politických zájmů.

Mezinárodní obchod KLDR – hlavní obchodní partneři (2010) pořadí

stát

hodnota v mil. EUR

podíl v %

1

Čína

2722,2

55,4

29/51




2

Indie

454,9

9,2

3

Egypt

265,7

5,4

4

EU27

163,7

3,3

5

Republika Kongo

129,6

2,6

6

Saudská Arábie

115,5

2,3

7

Brazílie

109,1

2,2

8

Jižní Afrika

104,4

2,1

9

Dominikánská republika

102,3

2,1

10

Myanmar/Barma

92,2

1,9

4918,0

100,0

Svět celkem

zdroj: Evropská komise

Mezinárodní obchod KLDR – hlavní import partneři (2010) pořadí

stát

hodnota v mil. EUR

podíl v %

1

Čína

1902,2

60,1

2

Indie

349,3

11,0

3

Egypt

220,9

7,0

4

Republika Kongo

129,6

4,1

5

Jižní Afrika

103,2

3,3

30/51




6

EU27

74,8

2,4

7

Saudská Arábie

60,9

1,9

8

Myanmar/Barma

46,5

1,5

9

Singapur

40,0

1,3

10

Ruská federace

37,9

1,2

3166,7

100,0

Svět celkem


Mezinárodní obchod KLDR – hlavní export partneři (2010) pořadí

stát

hodnota v mil. EUR

podíl v %

1

Čína

820,0

46,8

2

Indie

105,5

6,0

3

Dominikánská republika

102,2

5,8

4

Brazílie

91,3

5,2

5

EU27

88,9

5,1

6

Libanon

77,1

4,4

7

Saudská Arábie

54,6

3,1

8

Katar

50,9

2,9

9

Myanmar/Barma

45,8

2,6

10

Egypt

44,7

2,6

1751,3

100,0

Svět celkem

31/51





Začátky obchodní výměny KLDR s Korejskou republikou se datují k roku 1988. Od roku 1998 (sunshine policy) byl zřetelný výrazný nárůst mezikorejské obchodní výměny, která navzdory provokacím ze strany KLDR v roce 2010 pokračuje, a to především díky investicím v průmyslové zóně Kaesong. Vzájemný obchod mezi KLDR a KR činil v roce 2010 1,912 mld USD, což je navýšení o 13,9% v ročním srovnání. Vývoz z KR do KLDR se navýšil v roce 2010 o 16,6% v ročním srovnání především kvůli dovozu nezpracovaných a částečně zpracovaných materiálů/výrobních vstupů do průmyslové zóny Kaesong a vládní humanitární pomoci. Vývoz z KLDR do KR se v roce 2010 navýšil o 11,7% v ročním srovnání kvůli importům KR (a reexportům KLDR) z průmyslové zóny Kaesong. Mezikorejský obchod je vzhledem k historickým okolnostem ve větší míře než ostatní zahraniční obchod KLDR závislý na mimoekonomických faktorech, ale i přes vzájemnou animozitu obou stran se podle statistických údajů zdá, že i těchto podmínkách vzájemná obchodní výměna prosperuje.

Mezikorejský obchod mezi KLDR a KR (mil. USD) 2005

2006

2007

2008

2009

2010

z KR do KLDR

715,5

830,2

1032,6

888,1

744,8

868,3

z KLDR do KR

340,3

519,5

765,3

932,3

934,3

1043,9

Celkem

697,0

1055,8

1349,7

1797,9

1820,4

1912,2


Ekonomické vztahy s Japonskem se výrazně ochladily po napětí v důsledku severokorejského testování raketové technologie a pokusné jaderné zkoušky. Japonsko po těchto událostech zavedlo v říjnu 2006 striktní unilaterální sankce, které vedly k výraznému poklesu obchodní výměny. Japonsko zakázalo dovoz z KLDR, zakázalo vstup severokorejským lodím do japonských přístavů a uvalilo embargo na vývoz luxusního zboží do KLDR včetně kaviáru, šperků, alkoholu a potravin (oblíbené věci a potraviny vůdce Kim Čong-ila). Události v roce 2006 znamenaly zásadní obrat v slibně se vyvíjejících vzájemných ekonomických vztazích v poslední dekádě (neexistují diplomatické styky) a tato situace trvá dodnes.

Podíl Evropské unie na zahraničním obchodu KLDR je velmi malý a doprovázený relativní volatilitou. V roce 2010 byla sice EU27 na 4. místě mezi hlavními obchodními partnery KLDR s 3,3%, ale pro srovnání ČLR na 1. místě měla podíl 55,4% (2722,2 mil. EUR) a Indie na 2. místě 9,2%. Největším dlouhodobým obchodním partnerem KLDR je v rámci zemí EU Německo. V roce 2009 DE exportovalo do KLDR zboží v hodnotě 43,2 mil. USD a importovalo zboží v hodnotě 52,5 mil. USD. KLDR byla z hlediska dovozů do EU v roce 2010 na 160. místě a z hlediska exportu zemí EU na 135. místě. V rámci žebříčku obchodních partnerů EU se KLDR umístila až na 152. místě. Přestože se v roce 2010 export z KLDR do EU zdvojnásobil, jedná se pouze o mimořádné navýšení kvůli (poněkud podivnému) dovozu ropných derivátů s původem v KLDR do NL.

32/51




EU z KLDR dováží především stroje a přepravní zařízení, textil a oblečení, chemické výrobky a minerální suroviny, přičemž některé položky mají velmi pravděpodobně původ v průmyslové zóně Kaesong. Evropská unie exportuje stroje a přepravní zařízení, chemikálie a příbuzné výrobky, zemědělské výrobky a textil.

Obchodní bilance EU s KLDR (mil. EUR, %) Import

Meziroční nárůst

Export

Meziroční nárůst

Obchodní výměna

111

217

2005

53

2006

153

189,5

127

-22,8

-26

280

2007

62

-59,3

58

-54,1

-4

120

2008

111

77,7

95

63,8

-16

206

2009

51

-54,2

73

-23,6

22

123

2010

105

106,6

70

-4,3

-35

174

Průměrný roční růst (2006-2010)

164

Bilance

-9,0

-13,9

-11,1


S ohledem na aktivity KLDR v rámci vývoje ZHN včetně jejich nosičů Evropská komise omezuje vstup na území států Schengenské úmluvy a obchodování s některými osobami a subjekty z KLDR. Více viz nařízení EK č. 1251/2010: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:341:0015:0018:EN:PDF

6.3. Komoditní struktura Mezi hlavní exportní komodity KLDR patří mořské produkty, nerostné suroviny včetně vzácných kovů, strojírenské výrobky, textil a částečně i hutnické výrobky a chemie. KLDR dováží zejména ropu, koksovatelné uhlí, elektroniku, stroje a zařízení, spotřební zboží a obiloviny. ZÚ je v této části nucen využít dalšího informačního zdroje, statistik OSN.

33/51




Hlavní položky vývozu a dovozu KLDR v roce 2009 Položka

Import (tis. USD)

Položka

Export

Minerální paliva, oleje

638878

Minerální paliva, oleje

268824

Obráběcí stroje

198171

Rudy, strusky

140200

Elektronika

181960

Oděvy - nešité, nepletené 124450

Rudy, strusky

127136

Železo a ocel

109468

Vozidla - nedrážní

115202

Obráběcí stroje

96474

Oděvy - šité, pletené

95605

Elektronika

81066

Železo a ocel

93299

Mořské plody

59280

Plasty a výlisky

78060

Položky nezařazené

52836

Tabák a deriváty

71751

Plasty a výlisky

45043

Obilniny

67881

Sole, sulfáty a cement

37461

Umělá vlákna

67356

Vozidla - nedrážní

30951

Výrobky ze železa a ocele 56158

Anorganické chemikálie a 27117 vzácné minerály

Cukr a výrobky z cukru

52452

Perly a vzácné kameny

24864

Organické chemikálie

51914

Hliník a hliníkové výlisky

23680

Živočišné a rostlinné oleje, tuky

43533

Výrobky ze železa a ocele 23410

Maso, ryby, mořské produkty

38736

Guma a výrobky gumové 22671

Umělé staplové vlákno

36776

Zinek a zinkové výrobky

20313

Guma a výrobky gumové 35478

Ovoce a ořechy

15882

Papír, papírové desky

Optika - foto a medicína

14461

34/51

34961

(tis. USD)




Mleté produkty, slad, pšenice

33623

Mýdla, lubrikanty

13923

Bavlna

33398

Organické chemikálie

11033

Produkty celkem

2866349

Produkty celkem

1352012

zdroj: OSN

Samostatnou položku ve vývozu tvoří zbraňové systémy, které jsou významným zdrojem devizových příjmů země, přestože jejich podíl pravděpodobně klesl v důsledku přísnějšího uplatňování sankcí RB OSN. Jeden z posledních případů v roce 2010 ukázal, že KLDR pravděpodobně použila zprostředkovatele z Ukrajiny při prodeji nekvalitních čínských zbraní do Burundi.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Po roce 2002 byly v rámci ekonomických změn zvýšeny celní tarify u důležitých dovozních komodit. Současně země přešla z fakturování v USD na EUR.

Zboží vyrobené v KLDR, které je exportováno do Korejské republiky, nepodléhá clu. Velké výhody jsou též dány příhraničnímu obchodu s ČLR. Byla uvolněna i omezení vztahující se na obyvatele pohraničí, oficiálně byl podpořen barterový obchod.

V květnu 2004 vydala agentura China News seznam „DPRK Commerce & Industry Directory“, který obsahuje cca 200 obchodních společností KLDR. Společnosti jsou malé, státem vlastněné, ale smějí přímo obchodovat se zahraničními společnostmi.

6.5. Ochrana domácího trhu Vzhledem k přísně centralizovanému státnímu zřízení je veškerý dovoz schvalován státní správou. V zemi působí švýcarská společnost SGS, dle jejíchž standardů je prováděna inspekce, certifikace a povolování dovozů.

6.6. Zóny volného obchodu Průmyslový komplex Kaesong Průmyslový komplex Kaesong (KIC – Kaesong Industrial Complex) byl otevřen v roce 2004 přímo u demilitarizované zóny na území KLDR. Ke konci roku 2011 zde přibližně 120 společností z KR zaměstnávalo již téměř 50.000 severokorejských dělníků. V roce 2010 zde bylo vyprodukováno zboží v hodnotě 292 mil USD, odhad ZÚ za rok 2011 vycházející z průběžných informací činí nejméně 360 mil. USD. Kapacita KIC s ohledem na rozlohu a předpřipravenou infrastrukturu je dvakrát až třikrát větší, bouřlivý rozvoj se však z důvodu ochlazení vztahů zpomalil. Produkty vyráběné v KIC jsou rozmanité: oblečení a textil (71 společností), kuchyňské příslušenství (4 společnosti), automobilové součástky (2 společnosti), polovodiče (2 společnosti), kazety do tiskáren (1 společnost) atd.

35/51




Navzdory napětí mezi KR a KLDR od roku 2008 KIC produkoval i nadále a jeho činnost nebyla zastavena ani v roce 2010 i přes provokace KLDR vůči KR se smrtelnými následky. KIC je pro KR a rovněž USA politicky poněkud sporným projektem, který na jedné straně pomáhá udržet stabilitu na Korejském poloostrově, ale na straně druhé je nezanedbatelným zdrojem příjmů pro režim KLDR (přibližně 20 mil. USD ročně).

Statistiky pro průmyslový komplex Kaesong 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet KR firem

18

30

65

93

117

121

Počet KLDR pracovníků

6013

11160

22538

38931

42561

45332

Počet KR pracovníků

507

791

785

1055

935

803

Roční produkce (mil. USD)

15

74

185

251

256

292

20

40

36

29

37

Export do třetích zemí mimo KR (mil. USD)

zdroj: Ministertsvo reunifikace KR

Zvláštní ekonomická zóna Rason Severokorejská speciální ekonomická zóna Rason umístěná v severovýchodní části KLDR prochází v současnosti určitými změnami, které od jejího založení v roce 1991 nebyly na programu dne. Během dvaceti let své existence zóna v zásadě nepřilákala žádné významné investice v důsledku nedostatečného zájmu soukromých subjektů a chybějící významnější podpory vedení KLDR. Základní příčina neúspěchu na rozdíl od rychle se rozvíjejících zón v Číně byla v tom, že v ČLR byla uskutečněna řada dalších ekonomických reforem, zatímco v KLDR byly nabídnuty jen menší daně a levná pracovní síla. Spíše ze strategických důvodů o zónu začaly projevovat zájem ruské a čínské společnosti, které si dlouhodobě pronajaly dva z pěti přístavních mol a začaly masivněji investovat do dopravní infrastruktury. Získaly tak nejen celoročně využitelný přístav, Čína ale navíc ještě přístup k Japonskému moři, který je součástí ambiciózního čínského plánu při rozvoji provincie Jilin. Číně to dává velkou příležitost k rozvoji této méně rozvinuté severovýchodní oblasti, hlavně díky očekávanému růstu obchodu s Japonskem. Rozvoj

36/51




transportních možností mezi severokorejskou zónou Rason a čínskou provincií Jilin včetně několika kroků k zabezpečení energetických dodávek do této oblasti indikují vážný zájem ČLR. V zásadě celá KLDR, nejenom zóna Rason, potřebuje úspěšné „příběhy“ zahraničních investic, kterých je prozatím minimálně. Usilovná propagace „úspěchů“ Orascomu vedením KLDR (dosažených za poněkud podivných, tajemných a obtížně přenositelných podmínek nadměrné osobní přízně nedávno zemřelého vůdce Kim Čong-ila) se však nezdá být pro potenciální zahraniční investory stále dostatečně zajímavá.

37/51




7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna •

Dohoda o poskytnutí hospodářské a technické pomoci Československou republikou Korejské lidově demokratické republice v letech 1954–1960. (Praha 21. 12. 1954)

•

Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o vzájemném poskytnutí úvěru na platy neobchodní povahy a o způsobu provádění těchto platů. (Praha 21. 12. 1954)

•

Úvěrová dohoda mezi Československou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou. (Praha 21. 12. 1954)

•

Dodatkový protokol mezi Československou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou k Úvěrové dohodě mezi Československou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou ze dne 21. prosince 1954. (Praha 23. 6. 1956)

•

Dodatkový protokol mezi Československou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou k Dohodě o poskytnutí hospodářské a technické pomoci Československou republikou Korejské lidově demokratické republice v letech 1954–1960 ze dne 21. prosince 1954. (Praha 23. 6. 1956)

•

II. Dodatkový protokol mezi vládou Československé republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky k Dohodě o poskytnutí hospodářské a technické pomoci Československou republikou Korejské lidově demokratické republice v letech 1954–1960. (Praha 27. 2. 1959)

•

III. Dodatkový protokol k Dohodě o poskytnutí hospodářské a technické pomoci Československou republikou Korejské lidově demokratické republice v letech 1954–1960 ze dne 21. prosince 1954. (Praha 5. 4. 1961)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o poskytnutí likvidačního úvěru. (Praha 20. 8. 1962)

•

II. Dodatkový protokol k Úvěrové dohodě mezi Československou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou ze dne 21. prosince 1954 pozměněné Dodatkovým protokolem mezi Československou republikou a Korejskou lidově demokratickou republikou ze dne 23. června 1956. (Praha 20. 8. 1962)

•

Dodatkový protokol k Dohodě o poskytnutí hospodářské a technické pomoci Československou republikou Korejské lidově demokratické republice v letech 1954-1960 ze dne 21. prosince 1954. (Praha 22. 6. 1973)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o poskytnutí úvěru Československou socialistickou republikou Korejské lidově demokratické republice. (Praha 22. 6. 1973)

•

Dodatek k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o poskytnutí úvěru Československou socialistickou republikou Korejské lidově demokratické republice ze dne 22. června 1973. (Praha 7. 4. 1978)

•

Obchodní dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky. (Praha 1. 11. 1990)

•

Protokol mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o výměně zboží, služeb a plateb na rok 1991. (Praha 19. 3. 1991)

•

Dodatek k Obchodní dohodě mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky ze dne 1. listopadu 1990. (Praha 18. 5. 1992)

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic. (Pchjongjang 27. 2. 1998)

•

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o leteckých službách (Pchjongjang 8. 4. 2004)

•

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Korejské lidově demokratické republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha 2. 3. 2005), smlouva vstoupila v platnost 7. 12. 2005.

38/51




7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (tis. EUR) Vývoz do KLDR

Dovoz z KLDR

Obrat

Bilance

2011

60

5215

5275

-5155

2010

11

3140

3151

-3129

2009

32

5463

5496

-5431

2008

87

5855

5942

-5769

2007

74

3601

3676

-3527

zdroj: ČSÚ

Pohledávky ČR vůči KLDR činí úhrnem cca 4 mil. USD (účet v clg.Rbl 17,059 mil., účet v clg.USD 1,317 mil., barterový účet 1,378 mil. clg. USD). Problematika jejich likvidace je řešena v Obchodní dohodě mezi vládami ČSFR a KLDR z 1.11.1990 a v Dodatku k dohodě z 18.5.1992 a v současnosti zápisem ze společného jednání delegací MF KLDR a MF ČR v Praze v roce 2010, který již obsahuje oběma stranami schválený převod clearingových měn Rbl a USD na „skutečné“ USD, celková výše potvrzena na úrovni 4 mil. USD. Vzniklé pohledávky nebyly dosud vyrovnány, obě strany se liší v názoru na výši skutečné úhrady ze strany KLDR ve srovnání s tou částí dluhu, která má být „prominuta“..

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Statistický pohled na komoditní strukturu vzájemného obchodu v roce 2011 poskytuje třídění podle struktury zboží dle tříd SITC (Standard International Trade Classification, Revision 3, bez dopočtu). V tabulce dovozu je výčet hlavních deseti položek. S velkou pravděpodobností se zde jedná o reexport (do ČR) produkce vyrobené ve zvláštní ekonomické zóně Kaesong.

Komoditní struktura vývozu z KLDR v roce 2011 Název zboží

Hodnota (tis.EUR)

Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní

1 068

39/51




Oděvy a prádlo dámské, dívčí (ne pletené, háčkované)

423

Výrobky ost. jn. (květiny umělé, svíčky, deštníky ap.)

273

Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.)

259

Zařízení telekom., přísluš.přístojů pro zázn.,reprod.zvuku,obrazu

233

Doplňky oděvní z tkanin textilních i pletené, háčkov. 205 Monitory a projektory; televizní přijímače, i kombinované

141

Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.

115

Pláty, desky, blány, fólie a pásy z hmot plastických

96

zdroj: ČSÚ

Komoditní struktura dovozu do KLDR v roce 2011 Název zboží

Hodnota (tis.EUR)

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

35

Stroje točivé elektrické a jejich díly jn.

21

Nápoje alkoholické

4

zdroj: ČSÚ

40/51




7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Ze strany KLDR je zájem o dodávky starších repasovaných prostředků veřejné dopravy (především tramvaje), energetického zařízení, zařízení pro hutní průmysl, manipulační a balicí techniky, potravinářských strojů a zařízení, zemědělské techniky. Vzhledem k významu těžby uhlí pro severokorejskou ekonomiku by uplatnění nalezla důlní zařízení a zejména pumpy na odčerpávání vody. Nejnověji ZÚ zaznamenal snahu o dovoz několika kusů autobusu SOR, ale vzhledem k zamýšlené ču-čche metodě jejich masového montování (u případných větších dodávek) až zde v KLDR to nelze doporučit.

S ohledem na dřívější charakter dodávek z ČR by bylo možné rovněž uvažovat o dodávkách repasovaných vozů metra, obnově dříve dodaných zařízení pro energetiku, metalurgii, strojírenských kapacit včetně zařízení pro výrobu obráběcí techniky apod. (závod v Huichonu na obráběcí stroje, cementárny v Chonnen, železárny v Hwanghae, válcovny trub a neželezných kovů, zařízení pro vodní elektrárny).

Zvýšení vzájemné obchodní výměny však zejména brání nedostatek devizových prostředků na severokorejské straně a špatná platební morálka. Poskytnutí úvěru ze strany ČR je fakticky znemožněno zařazením KLDR do skupiny 7 (nepojistitelných zemí) z hlediska klasifikace EGAP. Určitým východiskem by zde bylo účastnit se programů, které jsou pod patronací mezinárodních organizací, zejména v rámci EU (DEVCO).

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V KLDR české podniky formou joint-ventures nepůsobí. Ze zkušeností joint-ventures jiných států je známo, že KLDR svůj podíl do společných podniků vkládá formou poskytnutí pozemku, budovy a pracovní síly. Od zahraničního partnera se očekává dodání kapitálu, know-how, zařízení, modernizace a vybavení provozních budov.

Několik českých výrobců oděvů a obuvi zaměstnávalo severokorejské dělnice. V současnosti nejsou pracovníkům z KLDR vydávána víza až do doby vyřešení některých problémů souvisejících s předchozími aktivitami, ZÚ však nepředpokládá obnovení tohoto angažmá..

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ neregistruje žádnou konkrétní poptávku po českém zboží podanou prostřednictvím ZÚ.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR neposkytuje (i v souladu s dohodami v rámci EU) žádnou rozvojovou pomoc KLDR.

V r. 2000 a 2002 ČR poskytla humanitární pomoc ve výši 20 tisíc USD, která byla realizována formou dodávky sazenic ovocných stromů a vinné révy. V roce 2002 byla KLDR poskytnuta humanitární pomoc formou dodávky chirurgických nástrojů v hodnotě 250 000 Kč. V r. 2004 byla v souvislosti s explozí vlaku a zničením města Ryongčchon poskytnuta KLDR humanitární pomoc ve výši 100.000 USD (léky a vybavení pro školu). V roce 2007 byla po srpnových povodních poskytnuta humanitární pomoc ve výši 25

41/51




000 USD na nákup léků. V r. 2008 byla poskytnuta poměrně masivní humanitární pomoc v hodnotě 3 mil. CZK formou dodávky jabloňových odnoží do okresu Ončchon.

V letech 2001-2010 ČR poskytla v rámci pomoci rozvojovým zemím KLDR vládní stipendia. V roce 2010 však KLDR odmítla bez řádného vysvětlení nabízená vládní stipendia a v roce 2011 (z tohoto důvodu, ale i kvůli snížení disponibilních prostředků na tento účel) nebylo nabídnuto žádné stipendium. Česká republika rovněž pravidelně každý rok nabízí KLDR 4 místa na Letní škole slovanských studií (v roce 2011 a 2012 však ze strany KLDR tato místa nebyla opět obsazena).

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Podle informací ZÚ vzájemná výměna služeb neexistuje.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Cizincům není umožněno hledat v KLDR práci, podobná poptávka ostatně ani neexistuje.

42/51




8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu V KLDR neexistuje volný trh, ale pouze státem určená vnější poptávka po dovozu zboží a řízené dodávky dovezené produkce na domácí „trh“. Zahraniční podniky působící v zemi se orientují na produkci určenou pro vývoz a nikoli na dodávky na vnitřní trh. Obyvatelstvo má extrémně nízkou koupěschopnost, průměrný měsíční plat státního úředníka v domácí měně KPW se podle kurzu na černém trhu pohybuje kolem 3 EUR, to se však spíše může týkat obyvatelstva na venkově, městské obyvatelstvo má dle odhadu ZÚ příjmy řádově v desítkách EUR měsíčně.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej V zemi lze podnikat pouze formou joint-venture s korejskými subjekty. Zatímco zahraniční podílník má na starosti zejména dodání kapitálu a technologií, korejský partner si bere na starost mj. zaměstnance, distribuci a prodej. Zahraniční partner nemá možnost do této problematiky vstupovat nebo ji výrazně ovlivňovat. Platy, pracovní dobu atp. stanoví korejská strana. Přímé využívání místních zástupců (fyzických osob) bez dohledu místní administrativy v daném politickém a ekonomickém uspořádání nepřichází v úvahu. Obstrukcí pro pracovní výkonnost je také povinná účast zaměstnanců na oslavách, která vyplývá z podstaty systému KLDR a zaměstnavatelům nezbývá, než toto omezení respektovat.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Cizinci žijící v KLDR jsou ve valné většině diplomaté, experti, pracovníci humanitárních organizací a agencií OSN. Cizinecká komunita v klasickém slova smyslu v zemi neexistuje.

Zaměstnávání v KLDR zahraničními firmami je řízeno obdobným způsobem, jaký byl kdysi uplatňován v ČLR. Přímý nábor je formálně neuskutečnitelný a musí být proveden skrze vládní agenturu Úřad práce (potenciálně skrze příslušné ministerstvo), který finálně určuje proces výběru pracovníků a rovněž plat. Zaměstnavatelé mohou odmítnout kandidáty na pracovní pozice před jejich přijetím, ale po přijetí do pracovního poměru pak jejich propuštění či snížení platu je vysoce obtížné. Zahraniční zaměstnavatelé navíc v případě stálé kanceláře v KLDR musí povinně najmout řidiče a tlumočníka.

Plat zaměstnanců – občanů KLDR pracujících pro zahraniční subjekty není určován podle pravidel tržní ekonomiky, ale jedná se o pevně danou částku vládou KLDR, kterou zahraniční zaměstnavatel musí zaplatit Úřadu práce, nikoliv přímo zaměstnanci. Úřad práce následně vyplácí (daleko nižší) skutečný plat danému zaměstnanci, v zásadě v domácí měně KPW. Minimálně požadovaný plat od zahraniční firmy pro takového pracovníka je 700 EUR/měsíc (řidič 400 EUR/měsíc). V rámci platových náležitostí musí zahraniční zaměstnavatelé rovněž uhradit dopravu a stravu pro každého zaměstnance. Vzhledem k tomu, že korejské úřady přenechávají zaměstnancům jen zlomek částky, zaměstnavatelé obvykle vyplácejí navíc k platu ještě dobrovolný "bonus" přímo zaměstnancům. Využívanou možností je zaměstnat rodinné příslušníky z cizinecké komunity, popřípadě zahraniční studenty jako brigádníky.

Ve zvláštních ekonomických zónách jsou Severokorejci zaměstnáváni za cca. 70-80 USD/měsíc + cca. 30 USD na vedlejší výdaje jako stravné, dopravné atd.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku V KLDR je možné zřídit reprezentační kancelář, joint-venture nebo i podnik plně vlastněný zahraničním subjektem. Vzhledem ke složitosti místních poměrů ZÚ doporučuje v přépadě zájmu využít služeb 43/51




zprostředkovatelské kanceláře. S těmito kancelářemi ale není zatím přímá zkušenost. V případě reprezentační kanceláře agentura nabízí buď pomocné služby pro přímé zastoupení, nebo tzv. kancelářský balíček, který zahrnuje sekretářku, dva telefony a asistenci při vyjednávání s úřady pro zřízení kanceláře. V případě společného podniku (joint-venture) nabízí vyhledání partnera a v případě podniku v plném vlastnictví zahraničního subjektu nabízí spolupráci při formulování žádosti a vyjednávání na příslušných úřadech KLDR. Společnost Korea Business Consultants (webové stránky KBC: www.kbc-global.com/) vypracovala Průvodce pro investování v KLDR, devítistránkový materiál, který by měl podat ucelené informace o investování.

Pro získání informací je možné se rovněž přímo obrátit na severokorejskou organizaci Committee for Promotion of External Economic Cooperation (CPEEC). Ta je vládní organizací a má za úkol pomáhat zahraničním investorům. Informuje o pobídkách pro investory, které jsou zejména v oblasti daní, transferu zahraniční měny a o povinnostech spojených s vývozem a dovozem. Nejsnazším způsobem navázání kontaktu je oslovení velvyslanectví KLDR v Praze.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Tyto pojmy jsou zatím vzdáleny realitě života v KLDR. V r. 2009 se poprvé objevila TV reklama, byla však vzápětí zakázána. Pokus cizích investorů zadat TV reklamu narazil na rozhodný odpor místních úřadů. V okolí hlavního města KLDR existují značně sporadicky v okolí dálnic reklamní billboardy, zatím ale vždy šlo o reklamu státních podniků KLDR a to především na domácí produkci aut.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů KLDR sice přijala Zákon o arbitráži, což však nemění nic na tom, že v případě obchodních sporů bude podnikatel vůči korejským partnerům bezmocný. Nově však lze využít služeb dvou advokátních kanceláří, které se obchodním právem KLDR zabývají a mají v KLDR pobočku: Hayes Kalb and Associates Suite 313, Pyongyang Hotel Sungri Boulevard Chungsong Dong Central District Pyongyang, DPRK Tel.: + (850-2) 381-2365 extension 313 Fax: + (850-2) 381-5827 E-mail: [email protected], [email protected] Birindelli and Associates Ms. Sara MARCHETTA (based in Beijing) Mr. YUN Yong Sop (based in Pyongyang) Diplomatic Compound Building 12, Suite 5 Munsudong Taedonggang District Pyongyang , DPR of Korea Tel.: + 850-2 381-7141 Fax: + 850-2 381-7141 E-mail: [email protected] Souborové přílohy: •

Arbitrážní zákon KLDR http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=51770 (61kB)

44/51




8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Dodavatel je osloven přímo, výběrová řízení neexistují. Zahraniční dodavatel se musí spojit s korejským partnerem.

8.7. Problémy a rizika místního trhu V KLDR trh ve standardním pojetí neexistuje.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví KLDR je členem WIPO, signatářem několika mezinárodních pmluv a ochrana duševního vlastnictví je v domácí legislativě zapracována v následujících zákonech z roku 1998: •

Law on Inventions and Innovations of the DPRK

•

Law on Trademarks of the DPRK

•

Law on Industrial Designs of the DPRK

Zájemci se mohou se žádostí o registraci práv duševního vlastnictví obrátit buď na Patentní úřad KLDR (vynálezy) anebo na Úřad pro obchodní značky a design KLDR. Asistenci lze vyhledat u několika státních notářských společností (příklady viz níže). V praktické rovině je ale tato problematika na okraji zájmu, koncept samotný je v KLDR neznámý. Ryongsyong Patent Office Ms. CHOI Un-Ae European Representative Ryongsong Patent Office (Branch) Schwegler strasse 21/3 A-1150, Vienna, AUSTRIA Tel.: +43-1-982-2082 Fax: +43-1-982-2084 E-mail: [email protected] Koryo PAT - Rainbow Koryo PAT- Rainbow Patent & Trademark Agency P.O. Box 19 Ryonhwa-Dong 1, Central District Pyongyang, DPRK Tel.: + 850-2-18777 / 888, extension: 8048 Fax: + 850-2-381-4644 E-mail: [email protected]

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Jsou známy problémy s platební morálkou subjektů KLDR. Při obchodování s KLDR se doporučuje vždy vyžadovat platbu předem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Podle informace Ministerstva zahraničního obchodu KLDR se každoročně koná na jaře a na podzim International Commodity Fair. Dále se konají jarní (cca. duben) a podzimní (cca. září) spotřebitelské veletrhy, účast je zatím nízká, účastní se jí menší podnikatelé z cca. 10-15 zemí, stálicí jsou obchodníci z ČLR. Nejbližší termín příštího veletrhu je 14.-17. květen 2012 a 24.- 27. říjen 2012. Kontakt na organizátory:

45/51




Korea International Exhibition Corp. Sungri-street Central District Pyongyang D.P.R. of Korea

Fax: +850-2-381-5827 Tel: +850-2-381-5926 E-mail: [email protected]

Vystavovatelé musí předem cenzuře postoupit tiskoviny, videomateriály atp., které budou prezentovat nebo rozdávat. Materiály vytištěné v korejštině v Korejské republice není možno do země dovézt.

Zájemci o účast na výstavách v KLDR mohou využít služeb European Business Association in DPRK (www.eba-pyongyang.org). S touto organizací však velvyslanectví ČR v Pchjongjangu nemá přímou zkušenost.

46/51




9. Investiční klima Investiční klima je nepříznivé a riskantní, o čemž výmluvně svědčí Index ekonomické svobody, uveřejňovaný pravidelně think-tankem Heritage Foundation. V něm se KLDR umístila v roce 2012 na posledním 179. místě ve světě. Před KLDR figuruje i Zimbabwe, která má však celkový počet bodů 26,3 oproti KLDR, která má 1 bod. Pro srovnání lze uvést, že v témže srovnávacím indexu KR je na 31. místě s 69,9 body a ČR je na 30. místě. Investice v KLDR je zatím riskantním podnikem, relativně zajímavý by mohl být barterový obchod, outsourcing v oblasti služeb, jako je programování, tvorba databází, vývoj softwaru, animátorská studia atp. Nicméně jakýkoliv druh podnikání je nadále vysoce rizikový. KLDR ve snaze přilákat zahraniční kapitál provedla několik legislativních změn, ale vynutitelnost práva za stávajících podmínek by mohla být pro soukromého investora neřešitelným problémem. Nejistotu ještě zvyšuje pokračující klima militarizované a centrálně plánované ekonomiky a zčásti také probíhající změny v nejvyšším vedení země.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) KLDR přijala v r. 1984 první zákon o společných podnicích, který otevřel cestu zahraničním investorům. Tento zákon byl aktualizován v roce 1991. Legislativní předpis je založen na čínském modelu včetně daňových aj. úlev pro zahraniční investory. V roce 2004 byla založena Chamber of Commerce, která spravuje zahraniční obchod. Od té doby KLDR již přijala cca 60 zákonů a nařízení usnadňujících příliv zahraničních investic a vytvořila i zvláštní administrativní zóny (Free Trade District Act). V těchto zónách je nabízeno nižší zdanění. V KLDR působí přes 100 společných podniků se zahraniční účastí v hodnotě necelých 300 mil. USD, většinou s účastí korejských krajanů z Japonska.

Jak již bylo několikrát uvedeno, větší dynamice zahraničních investic v KLDR obecně brání samotný ekonomický systém, nedostatky v zákoně o společných podnicích, nedokonalá infrastruktura a špatné zásobování energií a surovinami. Základní překážkou je i politický systém, který svou válečnickou rétorikou odrazuje zahraniční investory.

Znění jednotlivých zákonů v oblasti investování a zakládání podniků se zahraniční účastí je na http:// www.kcckp.net/en/trade.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Akumulovaný objem přímých investic do ekonomiky KLDR za období 1987 – 2009 je odhadován na 1,437 mld. USD, z toho 410 mil. USD KLDR získala v krátkém období druhé poloviny „sunshine policy“ – v letech 2003-2008. Většina investic pochází ze společností spravovaných korejskou diasporou v Japonsku a ČLR a od společností z Korejské republiky.

Jedním z nejdůležitějších odvětví pro zahraniční investice je těžba nerostných surovin, zejména železných rud a uhlí. V posledních letech je stále patrnější tendence ČLR investovat do dolů zejména v příhraniční oblasti, kde se těží měď, magnezit, uhlí, zinek a vápenec. KLDR má velký zájem na diverzifikaci investorů v těžebním průmyslu, na druhou stranu ale zatím nedokázala nabídnout podmínky, které by cizím investorům umožnily konkurovat silné sousední ČLR.

47/51




9.3. České investice v teritoriu České investice v KLDR nejsou, ale v současnosti se rodí první přímá zkušenost českého soukromého subjektu při certifikaci projektů ve věci emisních povolenek OSN.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Jedním z největších problémů KLDR je nedostatek energie. K výpadkům proudu, nebo minimálně k výkyvům hrozícím poškozením elektrospotřebičů v domácnostech či technologií v průmyslových podnicích a ve službách dochází v hlavním městě prakticky každodenně, na venkově je elektřina odhadem poskytována pouze 2 až 3 hodiny denně. Investice v této oblasti, resp. účast na energetických programech má největší naději na podporu ze strany KLDR a na konečnou realizaci, ale nadále zůstává otázkou platební morálka ze strany KLDR. Bylo již realizováno mnoho projektů výstavby solárních, větrných a vodních elektráren, zatím však o malém výkonu a některé v rámci rozvojové pomoci.

Vzhledem k mimořádně levné pracovní síle a současně naléhavé potřebě devizových příjmů ze strany KLDR jsou momentálně nejperspektivnější ta odvětví pro investice, která vyžadují velký objem lidské práce. Ideální jsou projekty outsourcingu manuální práce bez toho, aniž by investor poskytoval technologie nebo se svazoval vysokými investicemi, tak aby mohl spolupráci bez větších ztrát ukončit při prvním náznaku neseriozního jednání.

9.5. Rizika investování v teritoriu Největším rizikem obecně je nevypočitatelnost režimu, který často přijímá zásadní opatření ze dne na den bez nejmenších ohledů na jejich dopady a také nemožnost dovolání se nápravy. Vlastní prospěch severokorejského partnera je prioritou, povinnost dodržovat závazky vůči partnerům ještě nemá v místní podnikatelské praxi tradici. Stejně tak, dostane-li se do konfliktu momentální politický zájem se smluvním závazkem, na smluvní závazek se neberou nejmenší ohledy. Projekty (probíhající či připravované ve finální fázi) se mohou kdykoli stát rukojmím sporů mezi KLDR a investorem.

48/51




10. Očekávaný vývoj v teritoriu Vedení KLDR je na jedné straně zcela jasné, že bez masivních zahraničních investic nemůže ani přes trvalou platnost základního pilíře oficiální ideologie – politiky čučche (soběstačnosti, spoléhání na vlastní síly a zdroje) najít cestu ke zlepšení ekonomické situace. Na druhou stranu nemůže v žádném případě veřejně (před domácím publikem) tuto skutečnost připustit.

Rok 2012, vyhlášený režimem KLDR rokem vybudování či dobudování silné a prosperující společnosti, samozřejmě jako výsledek skvělých vizí a dlouhodobého prozíravého vedení prezidentem Kim Ir-senem a poté jeho synem Kim Čong-ilem, byl zahájen dalším dědičným převzetím moci mladým Kim Čong-unem (jeho původně obtížně probíhající akceptace veřejností i špičkami strany a armády KLDR byla po náhlém úmrtí Kim Čong-ila 17.12.2011 zásadně urychlena a byl okamžitě instalován do pozice vrchního velitele armády a vůdce korejského lidu). Všichni vedoucí funkcionáři i nadále hovoří o nezbytnosti vybudování lehkého průmyslu a zajištění dostatku kvalitního spotřebního zboží a potravin pro občany. Skutečný obraz je, a ještě dlouhou dobu bude, o dost jiný, zejména ve všech venkovských oblastech země mimo Pchjongjang. Výjimku samozřejmě v současnosti představuje množství novostaveb postavených u příležitosti 100. výročí narození Kim Ir-sena 15.4.2012.

Čínský velvyslanec, z diplomatického sboru zcela jistě nejlépe informován o vnitřních záležitostech v KLDR, před rokem sdělil dvě věci: za prvé to, že si vedení KLDR uvědomuje hloubku problémů, v nichž se země nachází a zřejmě také to, že bez přítoku prostředků ze zahraničí skvělá budoucnost, jíž nyní hlásají, zůstane proklamací. Proto přistoupili na určitou změnu investičního klimatu a zákonů, které jej upravují. (V KLDR původně odmítaly investovat i velké státní firmy z ČLR, nemluvě již o soukromém kapitálu odkudkoliv. Hrozba „zestátnění“ investovaných prostředků byla téměř jistotou, a dle názoru ZÚ se ani po změně zákonů upravujících podnikání zahraničních subjektů na tom moc nezmění). Druhou zprávou bylo to, že režim KLDR si v roce 2011 již nedovolí nejenom ozbrojené provokace vůči KR, ale ani další jaderný test, neboť bez zahraniční pomoci, kterou tak rád vyžaduje a přijímá zdarma, nedosáhne ani zlomku z proklamovaných cílů a sebevědomých příslibů. Toto se ukázalo rovněž jako pravdivé. Režim vyhlásil k 15.4. novou zkoušku rakety dlouhého doletu a ještě předtím vedl drsnou a útočnou kampaň proti administrativě KR – tato zatím naštěstí zůstala pouze u slov. Tyto kroky určitě opět poškodí investiční klima, možná budou zavedeny další sankce OSN atd., nejbližší vývoj tedy neskýtá žádný optimismus. Nabubřelé oslavy 15.4. a s nimi související tlak propagandy na vlastní občany podložený hrdinným vypuštěním rakety místo zlepšení podmínek života dostaly absolutní přednost.

Ekonomické aktivity zahraničních subjektů samozřejmě představují ideologické riziko (přiznání mezer v čučche) a také narušení ideologicko-informační izolace země, takže bude zajímavé sledovat, jak se režim s tímto rozporem v příštím období vypořádá.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země KLDR se nyní plně soustředila na oslavy 100. výročí narození svého zakladatele Kim Ir-sena. V souvislosti s nedávným úmrtím Kim Čong-ila je zde ale určitá nejistota o dalším směřování země pod nástupcem - třetím v řadě Kimů – Kim Čong-unem. Na jedné straně počátek roku 2012 přinesl významnou, ale nepsanou a zatím nerealizovanou dohodu o zastavení jaderného programu a vývoje nosičů ZHN v KLDR výměnou za dodávky potravinové pomoci od USA. O této dohodě nebylo domácí obyvatelstvo informováno. Oficiální linie je naopak nepřetržitá rétorická agrese proti KR, přestože jižní soused přišel při změně vedení země s nabídkou podané ruky ke zlepšení vztahů, která dosud trvá (ale je méně a méně pochopitelná).

Dosud přetrvávají dozvuky negativních událostí roku 2010, tedy dvě přímé ozbrojené provokace režimu KLDR vůči KR a také odhalení „nového“ programu obohacování uranu. Tyto události logicky přinesly 49/51




ochlazení vztahů se všemi vyspělými zeměmi světa a fakticky jediným silným spojencem, který počínání režimu KLDR nekritizoval, zůstala ČLR. Jaderná otázka nejenom zůstala neřešena, ale problém se dále zhoršil objevením další větve jaderného programu s potenciálem pořízení jaderné výzbroje – výše uvedené obohacování.

Velkou neznámou zůstává obnovení šestistranných rozhovorů o denuklearizaci (6PT), neboť KLDR nejdříve v roce 2009 odmítala jednat, resp. kladla si nepřijatelné podmínky,, zatímco v roce 2011 obnovení rozhovorů aktivně nabízela, ale „bez dalších podmínek“, neboť dobře věděla, že takový postup není přijatelný pro KR, USA a JP. V roce 2012 se KLDR vrací k agresivní rétorice, která předcházela provokacím v roce 2010 vůči KR. Prozatím se vstup inspektorů MAAE (jaderné agentury OSN) do země pohybuje v rovinně příslibů (v současnosti údajně bylo odesláno písemné potvrzení obnovení spolupráce s MAAE), takže svět nemá aktuální informace o skutečném stavu jaderného programu KLDR a rozsahu z toho plynoucího ohrožení zejména KR a Japonska. Strany 6PT se nyní scházejí k jednáním v dílčích dvojicích či skupinkách podle problematiky a zájmů, přičemž hlavní osa se pohybuje v rovině USA-ČLR i přes jejich početné názorové antagonismy.

Všechny tyto faktory nepřispívají k odblokování nedůvěry v zahraničí vůči režimu v KLDR a proto lze pochybovat o tom, že by v průběhu roku 2012 mohlo dojít ke zlepšení ekonomické situace mj. posílením výrobní základny země na základě vstupu zahraničních investic. Politická stabilita KLDR je přitom v krátkém a středním období formálně i de facto zajištěna, neboť nástupnictví Kim Čong-una je populací KLDR v podstatě přijato a pouze se očekává formální zvolení do pozice generálního tajemníka při další konferenci Korejské strany práce svolané v polovině dubna 2012. Ve stejné době bude Kim Čong-un zřejmě zvolen Nejvyšším lidovým shromážděním (nevoleným parlamentem) i do funkce předsedy Národní rady obrany.

Nejsou ale žádné známky toho, že by „staronové“ politické vedení země bylo ochotno v roce 2012 provést jakékoliv kroky vedoucí ke skutečnému zvýšení ekonomické výkonnosti. Pokračuje plně centrálně řízená a plánovaná ekonomika bez známek jakýchkoliv reforem. Jedinou skutečně viditelnou zahraniční investicí je poněkud podivný vklad egyptského Orascomu provozujícího (nejenom na místní poměry) překvapivě moderní mobilní telefonní síť, ale také utápějícího neskutečné náklady v dokončovacích pracích na gigantickém hotelu Rjugjong který je novým symbolem úspěchů režimu v roce prosperity 2012 i v dalších letech. Přestože KLDR je v agresivní linii vůči současné prezidentské administrativě KR, tak nadále bez přerušení pokračující výroba ve zvláštní společné ekonomické zóně KLDR a KR v Kaesongu. Jak již bylo uvedeno, pracuje zde cca 50 000 severokorejských dělníků pod dohledem cca 1100 manažerů z KR ve více než 120 individuálních firmách. Měsíční hodnota produkce a vývozu již v současnosti pravidelně překračuje 35 mil. USD.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. KLDR se i nadále bude snažit udržet svůj zastaralý systém socialistického hospodářství a jedinou akceptovatelnou formou ekonomické spolupráce se zahraničím budou i nadále cizí investice do existujících podniků nebo založení nových společných joint-ventures. Hospodářská strategie KLDR nadále zůstává „zahleděná do sebe“ a posedlá soběstačností, a to z politických a ideologických důvodů (nezbytné kontinuity prosazování myšlenek Kim Ir-sena). Ve viditelném spektru spoléhá sice na vlastní síly a zdroje, ty jsou však v realitě doplňovány nadále zahraniční pomocí a (zčásti i bezplatnými) dodávkami.V tomto trendu nelze očekávat v roce 2012 žádné závažnější změny. Nepočítá se s novým vstupem do mezinárodních lokálních, regionálních či dokonce globálních ekonomických společenství, zón volného obchodu atd. Jediným skutečně prezentovaným obecným zájmem KLDR o zahraniční investice byla vlna legislativních opatření, která však sama o sobě nedokáže vytvořit dojem “fair“ prostředí vstřícného pro podnikání. KLDR potřebuje úspěšné podnikatelské příběhy zahraničních investorů, kterých je prozatím

50/51




mizivé množství. I v úspěšné zóně Kaesong podnikají pouze firmy z KR, žádná další země tam zastoupena není. Pokračovat bude i politika dvojího kurzu měny KPW k hlavním světovým měnám – naprosto nereálný a umělý oficiální kurz využívaný hlavně k získávání vzácných deviz/valut do centrálního devizového zdroje od zde dlouhodobě působících cizinců či nepočetných skupin turistů ze zahraničí, a pak „černý“, neoficiální kurs, který dosahuje extrémních hodnot až třicetipětinásobku umělého oficiálního kurzu. Zahraničněobchodní výměny s KLDR by se ale tento (i u nás před rokem 1990 dobře známý) problém dotýkat neměl.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Investice v KLDR do společných podniků jsou vysoce rizikové i přes některé novelizace zákonů o zahraničních investicích, neboť nadále neexistuje vymahatelnost práva.

V KLDR však i nadále existuje potenciál pro odběr použitých, repasovaných výrobků, avšak při přetrvávajícím riziku problémů s úhradou dodávek. Mohlo by jít o dopravní prostředky (tramvaje, trolejbusy, zčásti i autobusy), dále obráběcí stroje či elektroniku. Rozhodujícím kriteriem pro rozhodnutí příslušného orgánu KLDR o koupi takového zboží je samozřejmě jeho konkurenceschopná (tedy dostatečně nízká) cena. Na druhou stranu trvá doporučení ZÚ požadovat při každé případné transakci platbu předem, neboť vývozy do KLDR nelze pojistit (vysoce riziková země). Nesmí se také jednat o „zboží dvojího užití“. V případě nejasností ZÚ doporučuje obrátit se na Licenční správu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Vstupem ČR do EU je teoreticky možná i vzájemná hospodářská spolupráce s KLDR v širším rámci vztahů EU-KLDR. Nezdá se ale, že by tento rámec mohl přinést zásadnější změny či výhody, neboť režim v KLDR postupuje v obecném smyslu i v hospodářské oblasti vůči všem partnerům stejně nevybíravě.

V této souvislosti stojí za zmínku existence hospodářské komory EU se sídlem v KR (v Soulu), která má ve svém portfoliu i hospodářské kontakty s KLDR. Jedná se o EU Chamber of Commerce in Korea and the DPRK (web www.eucck.org).

51/51


Souhrnná teritoriální informace Korea (Severní - KLDR)

Recommend Documents