Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha
Zemědělský svaz ČR § Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v
zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně.
§ Svaz má v současnosti přes 900 členů, kteří hospodaří na cca 1/3
zemědělské půdy v ČR. Členem svazu jsou převážně velké zemědělské podniky a velké rodinné farmy, ale i například odbytová družstva a zájmové svazy zemědělců.
§ Cílem činnosti Zemědělského svazu je napomáhat rozvíjení podnikání
svých členů a přispívat zvyšování jejich konkurenceschopnosti, aby byli schopni plnit ve venkovském prostoru funkce produkční, environmentální a sociální.
Význam zemědělství • Všeobecný •
Zemědělské aktivity již nejsou v současnosti chápány jen jako nástroj pro výrobu surovin a zabezpečení potravinové dostatečnosti, ale stále více se zdůrazňuje jejich vliv na utváření krajiny, její funkčnost a estetickou hodnotu
• Ekonomický •
V souhrnu svých produkčních a mimoprodukčních funkcí patří zemědělství ke strategickým odvětvím národního hospodářství
•
Význam zemědělství v národním hospodářství, měřený jeho podílem na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti, se - obdobně jako ve všech ostatních členských zemích EU neustále snižuje
Základní funkce zemědělství § Produkční § Zabezpečení produkce potravin – strategický obor § Zásobárna obnovitelných a neobnovitelných zdrojů surovin a energie
§ Mimoprodukční § Environmentální § Estetická, Historická, Kulturní, Naučná, Rekreační, Sociální….
Co bude ovlivňovat zemědělství? § Růst populace kupní síly • Světová populace roste o 1% ročně (Evropa méně), • Růst průměrného příjmu obyvatele planety = 2.9%
• •
• •
ročně (kupní síla), Podíl obyvatel měst převážil v roce 2010 na podílem obyvatel venkova, Rychlý růst celosvětové poptávky po potravinách především po živočišných produktech a to jak v rozvojových a nově industrializovaných zemích. Omezené možnosti výroby potravin Problém nebezpečných potravin ohrožuje stále větší počet zemí. Potraviny, které jsou kontaminované viry a bakteriemi,
Za předpokladu, že průměrný Číňan bude chtít žít svůj „americký sen“ a zvýší svou potřebu do roku 2035 na úroveň dnešního průměrného Američana, bude Čína potřebovat 1,5 miliardy tun obilí, což se rovná 70 procentům dnešní roční celosvětové obilné produkce.
Země BRIC • •
Žije v nich 40% světová populace roste,
•
Číňan na venkově :
Mezi roky 2003 a 2012 vzrostla jejich spotřeba masa o 6,3% a v letech 2013 – 2022 se očekává růst o dalších 2,5%,
• • •
v r. 1990 – 13,8 kg masa, mléka a vajec, V r. 2011 – 26,2 kg masa, mléka a vajec,
Číňan ve městě:
• •
v r. 1990 – 29,8 kg masa, mléka a vajec, V r. 2011 – 48,9 kg masa, mléka a vajec,
•
FAO předpokládá, že v roce 2050 pokryjí rozvíjející se země svou energetickou potřebu z 29% z masa, mléka, vajec a sýrů,
•
To předpokládá zvýšení světové produkce masa z 300 mil. na 470 mil. t
•
To předpokládá zvýšení světové produkce krmiv .. JAK? KDE?
Evropský/světový pohled na zemědělství §
Propočty Světové banky říkají, že k uživení lidstva bude třeba zvýšit zemědělskou produktivitu do roku 2050 o 70 procent.
§
Klesající meziroční růst produktivity v EU (1960-1989: 4%, v současné době ≈ 1%; EU: 0,6%);
§
EU největší dovozce potravin - čistý dovoz do EU v roce 2008: 45,5 mld. US $ = Virtuální dovoz EU produkce z 34,9 mil. ha, (území Německa 35,7 mil. ha.)
§ §
Proč zvyšovat produktivitu zem. výroby v EU? Každý bod růst produktivity o 1%
• • • • •
poskytuje jídlo pro 10 milionů lidí, přispívá 500 € do ročního příjmu typické farmy, snižuje čistý dovoz virtuální zemědělské půdy o 1,5 milionů ha
snižuje emise CO2 z expanze globální zemědělské výměry o 220 mil. tun a chrání globální ekvivalentní biologické rozmanitosti až na 600 000 ha tropického deštného pralesa.
Potravinová bezpečnosti a výsledky Světového ekonomického fóra konaného v Davosu v lednu 2013 • Mezi nadprůměrně vysoká rizika ohrožujících svět v příštích 10 letech fórum
řadí i potravinovou krizi a nedostatek vody a vzájemnou kombinaci jednotlivých rizik (jmenované věci mají vyšší riziko než např. organizovaný zločin).
• Výsledky byly získány ze šetření provedeného ve 102 zemích světa.
Počasí, klima a voda Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN předpokládá:
1)Změny budou pravděpodobně velké a nevratné. Nejdříve se dotknou zvířat a rostlin, potom člověka.
2)Velkým problémem budoucnosti bude voda. V některých oblastech jí bude příliš mnoho v důsledku vydatných dešťů a záplav, jinde bude naopak sucho a nedostatek pitné vody. Propast mezi těmito oblastmi se zřejmě bude prohlubovat.
„V ČR bude pršet pravděpodobně méně často, ale o to vydatněji, takže je riziko, že voda v půdě nezůstane a odteče povrchově.“ Bioklimatolog Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR
3) Zpráva předpovídá, že různé země v důsledku dramatických dopadů klimatických změn zaznamenají roční propady ekonomiky od 0,2 až do dvou procent.
Počasí, klima a voda 4) Války a násilné konflikty kvůli nižším úrodám, menší dostupnosti
potravin nebo jejich zdražení jsou velmi pravděpodobné, uvádí se ve zprávě mezivládního panelu. Zvětší se rozdíl mezi bohatými a chudými. 5) Během nadcházejících dvaceti až třiceti let budeme svědky kyselejších oceánů, tání ledu v Arktidě a mizení korálů v moři. IPCC předpokládá výrazný úbytek ryb v mořích a oceánech. 6) Pokles úrody kukuřice, pšenice i rýže se očekává zejména po roce 2050. Přitom počet lidí na planetě přesáhne devět miliard.
7) Do roku 2100 přijdou stamiliony lidí o domovy kvůli záplavám v pobřežních oblastech a ztrátě úrodné půdy. Oteplující se atmosféra může například pro střední Evropu znamenat (s výjimkou vysokohorských poloh), že bude do 30 až 40 let v zimě zcela beze sněhu. Bude jen pršet.
Počasí, klima a voda Vývoj průměrných teplot v ČR ve stupních Celsia dle měření v Praze-Karlově
dle měření v Brně-Tuřanech
Lineární (dle měření v Praze-Karlově)
Lineární (dle měření v Brně-Tuřanech)
11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7
r. 2004
r. 2002
r. 2000
r. 1998
r. 1996
r. 1994
r. 1992
r. 1990
r. 1988
r. 1986
r. 1984
r. 1982
r. 1980
r. 1978
r. 1976
r. 1974
r. 1972
r. 1970
r. 1968
r. 1966
r. 1964
r. 1962
r. 1960
r. 1950
r. 1940
r. 1930
6,5
Zemědělství ČR § Spolu s potravinářskou výrobou je to tradiční odvětví národního hospodářství
§ Nedílná součást venkovského prostoru § Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činí 2,2 % (2012)
§ Hospodaří se cca na 4264 tis. ha zemědělské pudy §
Ubývání kvalitní zemědělské půdy
§ Spolu s potravinářskou výrobou je to tradiční odvětví národního hospodářství
§ Nedílná součást venkovského prostoru § Podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR činí 2,2 % (2012)
§ Hospodaří se cca na 4264 tis. ha zemědělské pudy §
Ubývání kvalitní zemědělské půdy
Stav pracovníků dle šetření 2013
Pracující v zemědělství 2013
§ § § §
Největší rizika pro budoucnost českého zemědělství Chybějící budoucí kvalifikovaná generace Prodej půdy nezemědělcům – omezení dlouhodobého rozvoje podniků. Stabilita politického a podnikatelského prostředí Zemědělská politika – česká i SZP
•
Neexistující koncepce českého zemědělství a potravinářství a špatné na stavení SZP, které povede k tomu, že nebudeme schopni využít rostoucí poptávky po potravinách ve světě.
§
Velikost – naše síla i slabina – neochota se sdružit do odbytových organizací a neschopnost reagovat na globální propojení trhů (otevření trhu EU dalším zemím).
§
Neschopnost zvyšovat konkurenceschopnost díky dobře fungující spolupráci výzkumu a praxe (INOVACE).
§ §
Malá schopnost reagovat na klimatické změny.
§
Degradace půdy, zastavování půdy- vyjímání ze zem. půdního fondu.
Rostoucí environmentální, kvalitativní, sociální požadavky na zem. prvovýrobu – snižující konkurenceschopnost evropského zemědělství
Pracující v zemědělství 250 000 200 000
150 000 100 000
50 000 0 pracující přímo zaměstnaní podnikem
pravidelně zaměstnaní nepravidelně zaměstnaní
2000
2010
2013
pracující nepřímo zaměstnaní podnikem
Věková struktura pracujících v zemědělství
40000
35000 30000 25000 20000
15000 10000 5000
0 Do 24 let
25-34 let
35-44 let
celkem
45-54 let
muži
ženy
55-64 let
65 a více let
Vzdělanostní struktura pracovníků FO zemědělství 2013
Pouze praktické
Základní (SOU
úplné (SŠ s maturitou, VOŠ a VŠ
Počet studentů 1. ročníků oboru Zemědělství a lesnictví mezi lety 2009-2014 (s maturitou) Rok Obor Zemědělství a lesnictví Celkem
2009 počet
2010
%
počet
2011
%
počet
2012
%
počet
2013
%
počet
2014
%
počet
%
2 272
4,3
2 002
4,3
1 854
4,3
1 595
4
1 671
4,2
1 625
4
53014
100
46156
100
42651
100
40022
100
40060
100
40393
100
Zemědělství a lesnictví 2 500 2 000
1 500 1 000
500 0 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Počet studentů 1. ročníků oboru Zemědělství a lesnictví mezi lety 2009-2014 (s výučním listem) Rok Obor Zemědělství a lesnictví Celkem
2009 počet
2010
%
počet
2011 %
počet
2012
%
počet
2013
%
počet
2014
%
počet
%
3 353
8,4
3 049
8,7
3 147
9,3
3 184
9,6
3 146
10
3 065
9,8
39729
100
35090
100
33876
100
33202
100
31566
100
61154
100
Zemědělství a lesnictví 3 400 3 300 3 200 3 100 3 000 2 900 2 800 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Co se snaží Zemědělský svaz ČR dělat? § Zvyšovat informovanost laické veřejnosti o zemědělství § Upozorňovat na nenahraditelný význam a důležitost zemědělství § Zvyšovat tím prestiž povolání zemědělce § Pracovat již s malými dětmi a vytvářet u nich vztah k zemědělství § Zpřístupňovat a přibližovat dnešní moderní zemědělství veřejnosti (dětem, mladým lidem, jejich rodičům)
§ Podporovat střední odborné zemědělské školství • à Zemědělství žije!
Děkuji za pozornost
