Současná podpora pro kombinaci grantů a půjček ve vnějších vztazích Evropské unie a možné formy jejího využití pro rozvoj podnikání v zemích mimo EU

Současná podpora pro kombinaci grantů a půjček ve vnějších vztazích Evropské unie a možné formy jejího využití pro rozvoj podnikání v zemích mimo EU

Zpracoval: Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci dle dohody s MPO ČR ze dne 4. 3. 2013 a jejího zadání. Červenec 2013 (redakčně upraveno)

Souhrn Cílem práce bylo prozkoumat podmínky úspěšné účasti podnikatelských subjektů na rozvojových investičních projektech s podporou veřejných prostředků. Na základě analýzy celého rozsahu rizik podnikatelských aktivit v rozvojové zemi upozornit na okolnosti, které mohou ohrozit efektivnost veřejné podpory investičních projektů v rizikových zemích a uvést možnosti, jak tato rizika omezit na přijatelnou míru. Studie v závěru stručně charakterizuje potřeby exportérů a investorů do třetích zemí (mimo EU), které dosud nejsou zcela pokryty veřejnou (a to ani nefinanční) podporou.

Úvod analýzy 1. Diskuse o účasti soukromého kapitálu v rozvojové pomoci se v poslední dekádě svým zaměřením přesunuje z intervenčních projektů na projekty investiční. Dlouhodobé trendy v přímých finančních investicích naznačují, že racionální přístup soukromého sektoru přináší více účinnosti a hospodárnosti. 2. Pokud je zároveň pod kontrolou řádná formulace účelu projektu z hlediska mezinárodně uznávaných principů rozvojové pomoci, jsou projekty financované společně veřejným a soukromým kapitálem mnohem úspěšnější, než projekty financované z bilaterálních či multilaterálních veřejných prostředků. 3. V přístupech veřejných i občanských organizací však stále přežívá mylný dojem, že soukromý kapitál investovaný do projektů je projevem dobročinnosti a podnikatel se jeho poskytnutím vzdává jakéhokoliv dalšího vlivu na implementaci projektu. Tento ne příliš jasně definovaný rozpor odrazuje podnikatelské subjekty k účasti na projektech, kde spolupůsobí veřejné a soukromé prostředky. 4. Celosvětová ekonomická krize zasáhla veřejné rozpočty a snížila rozsah prostředků poskytovaných rozvojovým zemím1. Jejich potřeba však zůstává stejná, ne-li větší. Proto je multiplikace prostředků k těmto účelům žádoucí a soukromý sektor je v tomto přirozeným partnerem2. 5. Kromě participace různých investičních fondů je třeba otevřít možnost účasti na financování projektů také pro jednotlivé podniky či oborová sdružení firem. Jejich účast a zainteresovanost na výsledcích i dopadech investic může přinést vyšší stupeň odpovědnosti při implementaci celého projektu včetně kvalitního ošetření celkových rizik. To vše pak při významné míře přenosu kompetencí a technologického knowhow potřebného pro výsledky projektu a tedy i pro investiční návratnost. 6. Bude však potřebné dořešit některé vztahové otázky mezi veřejným a soukromým sektorem, např.:     

1 2

Jak omezit negativní národně-politické vlivy dárcovské země při intervenci do ekonomického rozvoje partnerské země; Jaké sankce používat při nedodržené odpovědnosti za řízení a kontrolu v průběhu implementace projektů; Jak preventivně bránit zneužívání projektových výsledků jednotlivci na straně příjemce; Jak správně definovat uspokojení rozvojové potřeby ve vztahu k udržitelnosti výsledků a dopadů rozvojového projektu; Jak přistupovat k návratnosti soukromých investic do rozvojových projektů ve vztahu k podílu veřejných prostředků věnovaných do stejného projektu atp.

http://www.oecd.org/dac/stats/aidtopoorcountriesslipsfurtherasgovernmentstightenbudgets.htm http://euobserver.com/foreign/118225

7. Podniky svobodně zvažující své vlastní proexportní a investiční možnosti v rozvojových zemích, mohou být prozatím podpořeny vhodným způsobem v rámci současných pravidel nastavených v EU3 anebo v rámci pravidel hospodářské soutěže nastavených v ČR v případě českého subjektu. 8. Tato práce se zabývá dvěma základními kameny pro rozhodování zainteresovaných subjektů. Prvním je pohled na rizika vstupu a existence na novém trhu a druhým je finanční podpůrný rámec pro podobnou aktivitu, přičemž se zvažuje finanční podpora neomezená pravidly hospodářské soutěže, tj. podpora rozvoje podnikání v zemích mimo EU. Část I. Analýza podnikatelských rizik při vstupu na trh rozvojové země I.

Vstup na trh rozvojové země 1. Při implementaci podnikatelského záměru a jeho udržení v praxi při specifických podmínkách rozvojové země je nutné znát ohrožení, která mohou nastat. Je uveden přehled a kategorizace rizik jako doporučený přístup pro jejich analýzu a případnou redukci dopadů na realizaci zamýšleného projektu. 2. Riziko není chyba v připraveném návrhu, ale důležitý moment určitým způsobem ohrožující podnikatelský záměr. Je to úskalí, kterému je nutné se vyhnout. 3. Riziková analýza v obecném smyslu identifikuje a hodnotí významná rizika a tak poskytuje odpověď na to, které rizikové faktory nejvíce ohrožují svými dopady daný projekt. Zároveň její závěry slouží k rozhodnutí, zda je celkové riziko přijatelné a zvládnutelné, nebo je-li nutné od projektu odstoupit4. 4. Významem i rozsahem zpravidla převažuje podnikatelské (nefinanční riziko) nad rizikem finančním, pro firmu se však tyto dvě skupiny sčítají. Důvodem je to, že později nezvládnuté podnikatelské riziko může vyvolat finanční ztráty podniku, přestože odhadovaný dopad se zpočátku může jevit jako marginální. Například ztráta dobré pověsti kvůli nestandardnímu chování k zákazníkovi, nedodržování termínů dodávek či úmyslné daňové úniky. 5. Z těchto důvodů je nutné mít identifikovaná rizika stále pod kontrolou a zvolená opatření pak případně aplikovat v rámci řízení podniku podle některé z předem zvolených taktik. 6. Obecně je při vedení menších podniků přístup k rizikům zvládán podnikatelem intuitivně, u velkých firem je řízení rizik zajišťováno za pomoci interního auditora a controllingu.

3

Např. pravidlo „de minimis“ Toto rozhodování provádějí i další zainteresované strany vstupující do projektu například investiční půjčkou či poskytnutím grantu. 4

Doporučení: 1. V analýze rizik prioritně přistupovat ke všem rizikům z hlediska možné ztráty finančních prostředků, včetně očekávaných zisků a předpokládaných finančních výhod5. Preventivně požadovat zapracování takových opatření do podnikatelského záměru, která sníží rizikovost na přijatelnou, ekonomicky účelnou míru, tj. včetně poměrných nákladů na taková opatření. 2. Model hodnocení závažnosti rizik lze převzít z běžně dostupných metodik interního auditu a přizpůsobit potřebám analýzy6, tj. není nutné přebírat celou metodiku. 3. Instituce odpovědná za státní podporu podnikatelských aktivit v rizikových třetích zemích by měla zmapovaná rizika vždy ověřovat i z dalších zdrojů a měla by mít svou vlastní směrnici pro posuzování rizik a zkušené hodnotitele projektů. 4. Pro vlastní rozhodování o proveditelnosti projektu a jeho financování pak slouží stupeň rizikovosti celého projektového záměru. Metoda určování tohoto stupně je v interním auditu používána na identifikaci rizikových části organizace. Ve své formě je velmi objektivní a na investorovi pak je, který stupeň rizikovosti je ochoten přijmout. I.A. Základní oblasti pro analýzu rizik v rozvojové zemi 1. Výstupy průzkumu základních oblastí jsou pro zmapování rozsahu rizik rámcem pro další rozhodovací kroky. Odkazy na příslušnou literaturu a podrobnější komentář k jednotlivým analytickým oblastem je uvedeny v projektu budování kapacit organizace (MZV, Partnerství pro podnikání7 z r. 2011). 2. Jednotlivé oblasti rizik:     

geopolitická civilizační společenská konkurenční stavu veřejné správy

3. Geopolitická rizika je potřebné pravidelně monitorovat a jednou ročně prověřit, zda v souhrnu splňují přijatelnou míru, či zda nehrozí v blízké budoucnosti větší než přijatelné ohrožení projektu. 4. Politické uspořádání státu vypovídá o potenciálních podmínkách podnikání a rizicích, která je mohou ohrožovat. Demokratické procesy neprobíhají ve všech rozvojových zemích stejně, pokud vůbec. Podnikatelské prostředí je proto nutné ověřit i z tohoto pohledu. 5

http://www.smernice.cz/rizika.php, http://managementmania.com/rizeni-rizik Např. http://www.smernice.cz/rizika.php 7 k dispozici u PPZRS 6

5. Kulturní odlišnosti mohou způsobovat problémy v obchodních vztazích a závazcích. Ve většině rozvojových zemí existují určité zvyky udržované od pradávna a také nepsaná, všemi uznávaná vztahová pravidla, která nemusí být pro cizince rychle rozpoznatelná. 6. Analýza trhu z hlediska místní konkurence je velmi důležitá, nestačí jen zmapovat běžnou konkurenci a potenciální zákazníky, úroveň cen a rozsah tržního segmentu, ale pokusit se také zjistit kdo, a zejména jakým způsobem tržní mechanismy ovlivňuje. 7. Autoritativní systémy se obvykle vzdáleně jeví jako bezproblémové s tím, že pravidla určená vládou/vládcem jsou dodržovaná všemi účastníky trhu. Obvykle je však nutné počítat s vysokou mírou korupce ve veřejné správě a předem stanovit způsob, jak se s tímto latentním rizikem vyrovnat8. Doporučení: 1. Jednotlivé rizikové oblasti zpracovávají mezinárodní instituce i multilaterální dárci pomoci pro svou potřebu a zpřístupňují je veřejnosti. Jejich analýzy lze doporučit jako informační základ pro vlastní průzkum a další konzultace s odborníky. 2. I v případě, že podnik již má s konkrétní zemí své zkušenosti, vyžaduje ověření rizikovosti nového projektu další nezávislé a objektivní zdroje. 3. Uvedené oblasti doporučujeme prověřit také v souvislosti s posouzením připravované partnerské dohody o spolupráci na projektu. Lze tak předejít nevhodným formulacím zejména z hlediska vlastní dodávky a splnění všech, i technických podmínek, za kterých bude projekt podpořen. I.B. Významná rizika ohrožující podnikatelský záměr Technicko-technologická rizika 1. Konkurenční technologie mohou být v podmínkách konkrétní země pro místního podnikatele vhodnější, jednodušší a přístupnější. Prvořadé je proto ověřit situaci na trhu, chování konkurence a její sílu. 2. Přestože místní partner nebo potenciální odběratel technologické linky zná a využívá danou technologii, situace se může časem změnit a konkurence může využít jeho již nabytých znalostí a přesvědčit o výhodnosti svého řešení. 3. Zanedbání analýzy trhu z pohledu technologického pokroku je častou chybou investičního rozhodování. 4. Riziko, že místní partner přejde na technologické řešení, které bude pro jeho podnikatelské záměry přijatelnější, je potřebné vhodně ošetřit formálně v partnerské smlouvě i neformálně dle místních obchodních obyčejů.

8

http://www.bertelsmann-stiftung.de/cps/rde/xchg/SID-7416E337-45920379/bst_engl/hs.xsl/307.htm

Výrobní rizika 1. V rozvojové i rozvíjející se zemi je nutné ověřit přístup ke zdrojům (vstupy - materiál, energie, suroviny atp.), včetně kvalifikované pracovní síly. 2. V případě podnikatelského záměru spojeného s investicí nedoporučujeme spoléhat se na předchozí zkušenost jen z projektu realizovaného donorem, kdy se místní spolupracovníci jevili jako zkušení. Tito lidé se obvykle drží projektových zakázek donorů, jsou dobře placeni zejména pro svou zkušenost a znalost jazyků, ale po skončení projektu často odcházejí jinam. 3. Pokud je součástí podnikatelského záměru dodávka výrobního zařízení, pro každého dodavatele platí povinnost vyškolení místního personálu bez ohledu na typ kontraktu. Toto je nutné smluvně zajistit a ověřit, zda bude povinnost splněna i z hlediska praktického využití. 4. K výrobním rizikům patří i problémy, které ve své činnosti mají dodavatelé či subdodavatelé, protože kvalita jejich výstupů může ohrozit vlastní výstupy investičního projektu. 5. U výrobních procesů lze rizika identifikovat jednoduše a mohou být ošetřena preventivně již při přípravě podnikatelského záměru, zejména pokud jsou známy ostatní místní podmínky podnikání – viz výše. Ekonomická rizika 1. Provozní náklady mohou růst v důsledku změn původně identifikovaných podmínek, včetně změn politických a také v případech živelných pohrom a následných humanitárních katastrof. Dopady těchto rizik ve vztahu k ekonomické efektivnosti projektu musí být ošetřeny vhodným zajištěním. 2. Zejména pojištění v komerční oblasti jsou velmi nákladná. Proto jsou rizika spojená s obchodními záležitostmi v rozvojových zemích pojišťována s podporou státu. 3. V případě, že projekt bude financován rozvojově-investiční institucí (DFI9), bude také tento projekt ovlivněn případným poskytnutím státní garance cílové v zemi - viz VI.J. a VI.K. níže, anebo v zemi, odkud podnikatelský subjekt projekt řídí, a kde má své sídlo – viz také VI.H. v rámci Mezinárodně uznávaných principů udržitelného financování v rozvojových zemích (ve II. části). 4. Využitím financování ze strany rozvojově-investiční společnosti (DFI) lze omezit riziko ekonomické proveditelnosti v případech, kdy projekt státní garance pro cílovou zemi nezíská, ale odpovídá např. některé oficiální politice (např. zahraniční politice, včetně zahraniční rozvojové spolupráce apod.) země usazení podnikatele.

9

Anglická zkratka: Development finance institution. Tyto instituce jsou v EU sdruženy a dodržují společně vytvořená pravidla pro přístup k investičním rozvojovým projektům. Mechanismy státní podpory evropských DFI jsou popsány dále. Viz také www.edfi.eu

Tržní riziko 1. Vzniká i z nepřiměřeně vysokého očekávání na reakci trhu, nekvalitní cenotvorbou ve vztahu k nákladům a celkové poptávce. Také konkurence může neočekávaně ovlivňovat výši cen v tržním segmentu, stejně jako různá regulační opatření10. 2. Velmi často jsou v rozvojových zemích velmi vysoko nastaveny celní sazby na dovoz takového zboží, po kterém je vysoká poptávka a na trhu je zastoupeno silnými hráči. 3. Taková ochranářská opatření lze obejít jen přenesením výroby či alespoň finální produkční fáze přímo do konkrétní země. Celková distribuční strategie musí i v takovém případě počítat s nerovným konkurenčním bojem a vstup na trh se může protáhnout i na několik let. 4. Aby se však již investované prostředky, tj. nejen vlastní investice, ale i přípravné náklady včetně nefinančních, vrátily, potenciální investoři mají možnost rozšířit své možnosti vstupu na trh účastí na projektech transferu technologie a know-how financovanými v rámci podpory rozvoje podnikatelského prostředí a později na tomto základě vybudovanými technickými službami ve spojení s místním partnerem atd. Finanční rizika 1. Tato rizika mají v analýze významnou pozici, neboť při ztrátě kapitálu nebo jeho hodnoty jsou dopady na projekt financovaný soukromým kapitálem likvidační. 2. Z hlediska finančních toků je třeba zvážit všechny změny podmínek, za kterých jsou finance uchovávány a používány, tj. změny úroků u pohyblivých úrokových sazeb, ochranářská opatření a výše pravděpodobnosti zavedení dalších, např. změny měnových kurzů apod. 3. Zde je důležitá prevence, výběr banky i portfoliové řešení v ukládání finančních prostředků. Doporučujeme proto konzultaci i s expertem na místní finanční trh (pokud trh v zemi alespoň částečně existuje). 4. Tito odborníci obvykle pracují pro velké dárce v regionu a jejich služby jsou zdarma či za nízkou cenu, pokud je podnikatelských záměr rozvojový11 a existuje zřejmé partnerství s místním podnikem. Legislativní rizika 1. Vývoj hospodářské a legislativní politiky vlády v rozvojových zemích ovlivňovaný velkými dárci směrem k řádné správě věcí veřejných v intencích demokratického vládnutí, bývá někdy pomalý, ale předvídatelný. Přesto mohou nastat, zejména v počátcích nového finančně-dotačního období, určité změny daňových zákonů, další 10

Viz problémy britských firem v Africe: http://www.thetimes.co.uk/tto/opinion/columnists/article2953455.ece Kromě sdružení rozvojově-investičních institucí EDFI – www.edfi.eu, lze v případě afrických zemí oslovit také Centrum pro podporu podnikání CDE – www.cde.int, nebo Světovou obchodní organizaci http://www.wto.org/ apod. 11

opatření na ochranu životního prostředí, mohou vejít v platnost protimonopolní zákony apod. 2. Velkým problémem je vždy celní politika a její výklad, ochrana trhu a spotřebitelů, což bez znalosti místních poměrů může vést až k zastavení projektu. Zde je opět nutné konzultovat konkrétní otázky s místními úřady a s místním partnerem veškeré kooperační eventuality, včetně korupčního rizika. 3. Pro příchozího podnikatele je velmi významná místní ochrana duševního vlastnictví patenty, známky, autorská práva a ochrana investic. Environmentální rizika 1. Preventivně je nutné zachovávat pravidla ochrany životního prostředí spíše podle pravidel západního světa, pokud místní pravidla nejsou zavedena či jsou benevolentní12. 2. Tato péče je nejlepším ošetřením případného rizika, že změnou legislativy se podnikateli prodraží odstranění případných škod a uvedení projektu do souladu s novými opatřeními na ochranu životního prostředí. 3. Tato problematika je řešena celosvětově a každý z dárců, či rozvojově-investičních partnerů zásady ochrany životního prostředí vyžaduje, ať už projekt financuje celý, nebo se na financování spolupodílí. Rizika spojená s lidským činitelem 1. Řízení podniku či dlouhodobého podnikatelského projektu v rozvojové zemi je obvykle ohroženo rizikem nedostatečné kvality místního managementu a jeho kompetencí v řízení organizace. 2. Pokud je firemní kultura odlišná od evropské, je nutné management až osobně sankčním způsobem zavázat, aby nepřekračoval investiční náklady a celkové výdaje provozu, dodržoval termíny, ověřoval původní odhady prodejních cen stejně jako další podmínky podnikání i v souvislosti s vývojem aktivit konkurence. 3. Kombinace počátečních manažerských problémů a odlišné firemní a společenské kultury by neměla být podceněna. Riziko totiž hrozí i v okolí podniku. Přestože nelze zmapovat a predikovat všechna rizika, a dokonce je v mnoha případech nelze redukovat, investor by měl personální otázky sledovat alespoň z hlediska řízení. 4. Nová aktivita nemusí být přijata místními občany a následně i úřady. Doporučuje se citlivý a trpělivý přístup ve spolupráci s místními přirozenými autoritami. Je potřebné stanovit určité kontrolní mechanismy systému řízení, protože nový místní management se obvykle sám začne považovat za elitu a po určité době mění své chování k okolí, často různým způsobem zneužívá svého postavení. 12

Podrobnosti k problematice zde: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/evropska-politika-ochrany-zivotniho5151.html

5. Často bývají podceňována možná rizika zaměstnávání místního personálu a jeho smluvní zabezpečení v souladu s platnými zákony a předpisy (forma smlouvy, zdravotní a úrazové pojištění apod.). 6. V souladu s tradicí živí zpravidla jeden pracující ze svého příjmu širokou rodinu včetně příbuzenstva. V případě jeho nemoci, pracovního úrazu či úmrtí může být jeho zaměstnavatel žádán o velká odškodnění, která jsou někdy nelítostně vymáhána. Proto se při zaměstnávání místních sil doporučuje úzká spolupráce s příslušnými úřady odpovědnými za politiku zaměstnanosti a sociální síť, či s obdobnými úřady, které tuto oblast zajišťují. Informační rizika 1. Nedostatek informací o podmínkách do jakých bude podnikatelský záměr uveden, lze do určité míry eliminovat analýzami prostředí – viz dále. Dalším rizikem však může být také zneužití dat a informačních systémů ve prospěch konkurence, nebo jejich poškození bez zálohování. 2. Na druhé straně se často vyskytuje omezenost počítačových a internetových sítí na daném území a není neobvyklé, že obchodní partneři neodpovídají na elektronickou korespondenci právě pro nespolehlivost a nákladnost internetového připojení. 3. Realizátor projektu či podnikatelského záměru by měl zvážit zálohovou formu podnikové dokumentace s ohledem na místní podmínky, praxi místních revizních orgánů či kontrolních praktik dárců, pokud je projekt spolufinancován také z veřejných prostředků. 4. Jednou z podceňovaných skutečností je rozsáhlá manipulace s veřejným míněním v autoritativních státech. Dlouhodobý monitoring místního podnikatelského prostředí na dálku, bez skutečných informací z místa může vytvořit mylný dojem přijatelného podnikatelského prostředí. II.

Analýza regionu 1. Důvody, proč podnik vybral právě konkrétní místo, mohou být různé, od osobních důvodů po čistě investiční. Argumentaci vztaženou k návratnosti vložených prostředků je nutné zpracovat pečlivě jak pro rozhodovací proces o vlastní investici, tak i kvůli argumentaci a nabídce případnému dalšímu investičnímu partnerovi. 2. V závěru rozhodovacího procesu o regionu je nutné vzít v úvahu všechna fakta a ujistit se, že osobní pohnutky a dojmy nenarušují objektivitu rozhodování. 3. Výchozí podklady pro analýzu regionu lze získat od zastupitelského úřadu ČR v místě, existují však další velmi kvalitní analýzy13 jiných zastupitelských úřadů, anebo institucí podporujících zahraniční obchod v ČR.

13

Např. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/index.html nebo http://www.ukti.gov.uk/export/countries.html popřípadě http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/dossiers-pays/

Doporučení: 1. Zmapovat veškerá teritoriální rizika z výše uvedeného výčtu rizik. 2. Zmapovat podnikatelské prostředí. 3. Zjistit investiční podmínky a pobídky. 4. Najít příklady úspěšných investičních případů co nejbližších vlastnímu záměru a prozkoumat jejich pro a proti. 5. Porovnat podmínky konkrétního vybraného místa s okolními zeměmi, zejména z pohledu případného rozšíření aktivit do sousedních zemí14. 6. Zjistit význam vybrané oblasti z hlediska zájmu ostatních dárcovských zemí, zejména členů Evropské Unie. 7. Zjistit bilaterální vztahy vybrané země s dárci a prozkoumat, zda mezi jejich rozvojovými strategiemi je také podpora podnikání, případně také v jaké formě. III.

Analýza trhu 1. Průzkum a souhrn odbytových detailů je třeba z velké části ponechat na partnerské straně znalé místních poměrů. Příklady obecných analýz obchodních podmínek lze přitom čerpat i z otevřených zdrojů, konferencí, vzájemných návštěv atp. 2. Investiční podmínky a pobídky je nutné konfrontovat se skutečnými existenčními podmínkami pro investory, včetně společenských postojů k zahraničním investorům na všech úrovních místní společnosti. Tyto postoje mnohdy rozhodují o úspěšném vstupu na nové teritorium. 3. Investorská analýza tržních detailů by měla zahrnovat objektivní informace získané od nezávislých odborníků. Tím se do jisté míry dá zabránit manipulaci s daty jak od potenciálního partnera, který bude zkoušet získat určitou počáteční výhodu, tak i od konkurence na trhu.

Doporučení: 1. Principiálně nedoporučujeme měnit běžně používané marketingové firemní postupy pro přípravu vstupu na nový trh. Specifickou pozornost musí analytik věnovat kulturním odlišnostem, které vstupují do obchodních vztahů a mohou výsledná očekávání významně zkreslit. 2. Z analýzy provedené investorem by měly být odvozeny tyto informace: - odhady poptávky po produktu / nejvhodnější hlavní a vedlejší forma pohybu na trhu / cílové umístění na trhu / a i návrh hlavních kontrolních mechanismů v celém odbytovém procesu.

14

Například africké země jsou v současnosti seskupené podle regionů do větších celků se společnými obchodními a celními pravidly atp.

IV.

Výběr partnera v místě 1. Každý podnikatelský subjekt má přitom svá pravidla, jak spolupracovat s obchodními partnery, jak vstupovat do obchodních vztahů a jak se orientovat v cizím prostředí. Rozvojové země s kulturou a historií odlišnou od Západu nemusely převzít běžná pravidla obchodu do detailu. 2. Tyto státy v rámci různých obchodních dohod přistoupily na nejnutnější podmínky, ale ty nemusí být místními podnikateli chápány v běžné praxi stejně, jak je běžně přijímají partneři v rozvinutých zemích15. 3. Podnikatelé vstupující na nový trh proto potřebují od svých zastupitelských úřadů upozornění na závažná specifika a doporučení ke zvýšené pozornosti, zejména pokud se nový podnikatelský partnerský vztah vytváří v rozvojové zemi. 4. Většina níže uvedených závěrů analýzy a doporučení se vztahuje obecně na komerčně orientované partnerství české firmy s partnerskou firmou v rozvojové zemi. Pokrývá však právě i partnerství investiční, které často obsahuje i společné podnikání různého druhu (joint-ventures), viz kategorie a možnosti uvedené dále. IV.C. Připravenost místního partnera pro podnikání 1. Tato kompetence je základní podmínkou pro podnikatelské partnerství. Ne každého, kdo tvrdí, že věc ovládá a má zkušenosti, můžeme brát vážně. Je známo mnoho případů podvodného jednání osob původem z rozvojových zemí, které kvalitně ovládají některý z evropských jazyků a mají přesvědčivé vystupování. 2. Ne vždy to musí být podvod. Někdy je to jen velmi zkreslená představa, jak vlastně obchodní případ vzniká a jaká jsou ve skutečnosti nákupní pravidla té které rozvojové země. 3. Mohou existovat výjimky, kdy se člověk, prozatím nedotčený podnikáním, může svému obchodnímu partnerovi rychle přizpůsobit a naučit se základy této činnosti. Je to však velké podnikatelské riziko. 4. Takto riskovat může pouze podnikatel, který bude v zemi stále působit a učit svého partnera jak zvládat potřebné procesy. Nemohou však žádat kupř. rozvojově-investiční instituci o financování svého projektu, aniž by například doložili podnikatelskou historii místního partnera a jeho podnikatelskou kompetenci. 5. V posledním desetiletí se někteří dárci rozvojové pomoci věnují také programům rozvoje podnikání a financují dlouhodobé projekty podnikatelského vzdělávání16.

15

Praktické zkušenosti z vytváření partnerských vztahů nejsou v podstatě popsané v literatuře. Uvedené poznámky a doporučení vycházejí ze zkušenosti členů PPZRS a konzultací s ekonomickými diplomaty. 16 Rozvoji podnikání se věnují programy financované Světovou bankou, EU i Evropským rozvojovým fondem přes své specializované instituce. Ne všechny programy však mohou svým dopadem zvýšit kompetence příjemců podpory na úroveň přijatelnou pro partnera z rozvinuté země.

6. Na absolventy vzdělávacích programů se mnohdy hledí jako na hotové podnikatele schopné obchodní či výrobní spolupráce. Je však třeba ověřit partnerovy kompetence alespoň na obecné úrovni u podnikatelského řízení a technicky detailněji u konkrétního oboru17. 7. Do požadované podnikatelské kompetence zahrnujeme:     

alespoň všeobecné vzdělání; skutečnou znalost oboru podnikání; schopnost rozhodovat na strategické a řídicí úrovni; schopnost řídit a kontrolovat zaměstnance; celkovou podnikatelskou zkušenost na konkrétním trhu.

IV.D. Zkušenost z práce pro rozvojové projekty 1. Pokud potenciální partner uvádí takovou zkušenost s dalšími zaměstnavateli či partnery z evropské země s účastí na projektech oficiální rozvojové pomoci (ODA), je nutné pečlivě ověřit jeho reference z několika různých důvěryhodných zdrojů. 2. Dále je nutné počítat s tím, že i když budou reference pozitivní, zkušenost z ODA není podnikatelská ve smyslu přidané hodnoty a chápání rizik ohrožujících ekonomiku podniku. Významný je také odlišný přístup k provozním výdajům, zejména k nákupu zboží, služeb a prací. 3. Kladem pracovní zkušenosti z rozvojových projektů je však lepší znalost evropské mentality, manažerských postupů, případně účetnictví a výkaznictví, kvalitní znalost některého z evropských jazyků a určitá vážnost a přirozená autorita přiznávaná takové osobě jejím sociálním okolím. IV.E. Vlastní podnikatelská zkušenost 1. Překážkou kvalitního partnerství mohou být v tomto případě neznámé závazky, které podnikatel nemusí mít oficiálně evidovány. Mohou plynout jak z obchodní činnosti, tak z kulturních zvyků, které někdy platí více než oficiální zákony. 2. Tato možnost by měla být prodiskutována a reálné partnerovy závazky by měly být zřetelně definovány, odděleny od nově vznikající podnikatelské dohody a přiměřeně zajištěny. To samozřejmě platí pro obě strany. 3. Kladem vlastní praxe a zkušenosti na místním trhu jsou již vytvořené kontakty, znalost obchodních pravidel včetně postupů při vývozu a dovozu. Podnikatel má také jiný vztah k vlastním investicím či ke splácení půjček.

17

Viz studie o hodnocení kompetencí např. zde:

http://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/111111111/27945

4. Rozhodně má jiný přístup k nákupu provozních potřeb a rozhodování o investicích do společného podniku. Vyzná se také v místních správních a daňových podmínkách a obvykle ovládá postupy při jednání s místními úřady. Přesto bývá i zde nutné vhodně místního partnera zainteresovat na ekonomice provozu společného podniku. IV.F. Zaučení a poskytnutí potřebných informací pro společný podnik 1. V průběhu přípravy společného podnikatelského záměru je doporučováno poskytnout vybranému společníkovi z rozvojové země možnost vlastní zkušenosti se světem, z kterého jeho partner přichází. 2. Vhodný je delší pobyt spojený s poznáváním technologie a výrobních postupů, které budou i přeneseny do jeho země v rámci investičního projektu. 3. Je to také příležitost, jak si může partner doplnit potřebné technické vzdělání a porovnat společenské rozdíly svého a partnerova podnikatelského prostředí. 4. Rozhodně se doporučuje přistupovat ke svému partnerovi z rozvojové země jako k rovnocennému společníkovi a nepodceňovat jeho znalosti a zkušenost. Nedodržení tohoto pravidla vedlo mnohokrát ke ztrátám na obou stranách a velkým deziluzím, které se těžko napravují. Doporučení: 1. Pro zlepšení podmínek podnikatelského partnerství a pro koherenci obou politik – rozvojové i proexportní, doporučujeme alespoň částečně přehodnotit jednostranný přístup v ČR k nabídce stipendií poskytovaných v rámci programu zahraniční rozvojové spolupráce. 2. Pro oboustrannou vyšší efektivitu a efektivnost nabídky stipendií z hlediska výsledků a dopadů na ekonomický rozvoj v dané rozvojové zemi, ale i na vzájemnou obchodní či investiční bilanci s ČR, by měla ČR více spolupracovat se soukromým sektorem a navrhnout takovou podporu vzdělávání, kterou lze využít prakticky v podnikatelském prostředí18. Doporučujeme vycházet zejména ze zásad formulovaných iniciativou Svazu průmyslu a dopravy ČR19. 3. Hybnou silou, tedy „zákazníkem“, který definuje potřeby a obsah (zejména technického) vzdělávacího systému, musí být praxe, ekonomika, průmysl. Příslušné ministerstvo (MŠMT) je v tomto případě výkonným orgánem potřeb ekonomiky tak, aby nedocházelo k rozporu mezi nabídkou a poptávkou. Tuto citaci z článku o současném nedostatku technicky vzdělané

18

Jelínek, P. a spol.: ANALÝZA POSKYTOVÁNÍ VLÁDNÍCH STIPENDIÍ KE STUDIU NA VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH OBČANŮM Z ROZVOJOVÝCH A JINÝCH POTŘEBNÝCH ZEMÍ. ÚMV 2004. 19 http://www.spcr.cz/pravni-aktuality/forum-pro-firemni-vzdelavani

pracovní síly20 tak lze beze změny v podstatě použít i pro potřeby potenciálních investorů z ČR do rozvojových zemí. IV.G. Pravidla pro partnerské dohody 1. Pravidla je nutné nastavit tak, aby odpovídala konečnému charakteru podnikatelského záměru a možnostem země, do které záměr směřuje, tj. zda to bude:  společný výrobní či montážní podnik,  místním partnerem zajišťovaná distribuce importovaného zboží,  evropským partnerem zajišťovaná distribuce exportovaného, místně zpracovaného zboží,  společné poskytování určitých znalostních služeb klientům místním i evropským. 2. Kromě zásad nutných dodržovat vždy, je v případě rozvojového partnera důležité uspořádat všechny eventuality, na které ukážou výsledky analýzy rizik popsané výše:  ekonomická rizika,  tržní rizika,  legislativní rizika. 3. Do detailu by měla být popsána práva a povinnosti obou partnerů v případě založení a provozování joint ventures (JVs) z hlediska postavení obou partnerů v podniku, daného podílem vloženého kapitálu, včetně případných investičních pobídek, ale i podmínek pro dané JV v místě projektu. 4. V případě velké investice do zařízení podniku, kdy investiční kapitál např. získá rozvojovou půjčkou místní podnikatel v rámci podpory podnikání, musí být jednotlivé podíly a jejich požadovaná návratnost jasně a měřitelně vyjádřeny. 5. Je potřebné dohodnout, jak budou partneři k půjčce přistupovat. Zda zátěž ponesou obě strany stejně, nebo si každá ponechá svůj počáteční procentuální podíl. 6. Podnikový kapitál bývá odvozen nejen od vložených financí, ale také od hodnoty poskytnuté technologie a know-how. Znalostní kapitál podniku pomůže při žádosti o půjčku přesvědčit o návratnosti investice i rozvojovou banku. 7. V případě vstupu třetího, finančního partnera do podniku, je nutné do společných pravidel zapracovat také pravomoci finančního dozoru a specifikovat zásadní strategii finančního řízení s ohledem na splátky půjčky, nebo na jednorázové vyplacení vkladů po určité době existence podniku. 8. Důraz na zdánlivě zanedbatelné detaily plyne z mnoha zkušeností, kdy kulturní rozdíly a z nich plynoucí i rozdílné přístupy ke zdánlivě samozřejmým záležitostem, mohou způsobit obtíže a ohrozit úspěch společného podniku.

20

Citace: http://www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/kdy-uz-zacnou-skoly-dodavat-prumyslu-opravduhotove-absolventy

9. Na druhou stranu, pravidla by neměla zacházet do detailů, spíše vymezit rámce pro rozhodování, aby v pozdější době nebyla některá ze situací zablokovaná konkrétním pravidlem a tudíž neřešitelná. Mělo by být samozřejmostí, že s těmito pravidly budou souhlasit všechny zainteresované strany. V.

Redukce rizik v průběhu implementace investičního projektu 1. Přestože jsou podobné projekty s investičním podnikatelským záměrem iniciovány tou podnikatelsky zkušenější, či kapitálově silnou stranou, doporučujeme od počátku společný postup zainteresovaných stran při konstrukci základních obrysů podnikatelského záměru. 2. Celý plán musí vycházet z detailní znalosti prostředí a zkušeností v místě příštího projektu. Proveditelnost se ověřuje na podobných příkladech dalších firem, obvykle na zastupitelském úřadě ČR, ale i u představitelů cílové země sídlících v ČR anebo v EU. 3. Je proto potřeba oslovit místní nezávislý subjekt (NGO, HK, místní pobočka DFI, právník, úředník relevantní instituce) a ověřit situaci a proveditelnost organizačních a administrativních podmínek v místě. 4. Zvláštní důraz je nutné položit na ekonomiku společného podniku, tj. obě strany musí přesně vědět, jaké prostředky a kdo kolik a v jaké podobě vkládá do společného podniku, viz IV.G. 5. Je nutné společně zvážit podmínky různých variant průběhu zahájení projektu, situace při propadu příjmů, nebo naopak jak reagovat na nečekané zvýšení zisku či nadměrného rozsahu zakázek. 6. Každá z těchto variant skrývá určitá rizika, která musí podnikatel předem zvážit a připravit alespoň rámcový plán řešení včetně odhadu nákladů na prevenci. Určité prvky, kterými lze podobná rizika eliminovat, tak mohu být zapracována již v původním plánu. 7. Analýza rizik podnikatelského záměru a podle ní nastavené kontrolní mechanismy i odhady nákladů na jejich případnou prevenci, budou také předmětem zájmu potenciálního finančního investora (DFI, komerční banky, atp.) a i dalších zainteresovaných partnerů. 8. Finanční investor bude dozorovat tok financí ve vztahu ke splácení půjčky, tj. včetně monitorovacích zpráv o průběžném vydávání prostředků v souvislosti s implementací podnikatelského záměru. Přehled možných rizik a jejich prevence je jednou z důležitých částí, ze kterých se skládá jeho ujištění, že projekt běží podle předpokladů správným směrem. 9. Podnikatelský záměr by měl být vystavěn tak, aby případná finanční podpora z určitých rozvojových programů dárců byla spíše fixací daného záměru, než podmínka pro

nastartování či dokonce pro celkové pokračování podnikatelského záměru. Měl by každopádně směřovat k poměrné finanční nezávislosti a kapitálové soběstačnosti21. 10. Častým problémem rozvojových zemí a jejich podnikatelských podmínek zůstává velmi špatný přístup k finančním službám, zejména provozním úvěrům a podobně. Proto může být pro investory do určité míry a po určitou dobu od zahájení podnikatelského záměru, přijatelná i nižší výnosnost podnikového kapitálu. 11. Tento předpoklad počátečních problémů z důvodů horšího přístupu k financím je nutné spojit s předpokladem postupného zhodnocování investice a o to více předem zvažovat všechna další rizika, která by úspěšnost mohla ohrozit. 12. I dotační (grantová) podpora podnikání či podnikatelů je dárci zvažována nejen z hlediska pozitivních rozvojových dopadů, ale i udržitelnosti podnikatelského záměru, tj. není možné opakovaně dotovat podnikatelský záměr, stejně jako je i nepřípustné s touto podporou kalkulovat v dlouhodobém ekonomickém výhledu. 13. Do analýzy podmínek pro získání finanční podpory nebo půjčky musí být zařazena partnerova dosavadní pozice na trhu (i když nemusí být významná), jeho dosavadní ekonomická historie, tj. případná zadluženost v minulosti, včetně bezdlužnosti vůči veřejnému sektoru, i schopnost a ochota splácet půjčky apod.

Část II. Mezinárodně uznávané principy udržitelného financování v rozvojových zemích VI.

Udržitelné financování v rozvojových zemích VI.H. Přímé finanční investice do třetího světa (FDI – foreign direct investment) 1. FDI přináší zahraniční kapitál do země a má vyšší pravděpodobnost dosažení udržitelnosti podnikatelského investičního projektu. Zahraničním investorům nelze kupř. účinně diktovat dodržení takových opatření, která by podpořila konkrétní rozvojové potřeby v místě investice, ale na úkor návratnosti vloženého kapitálu. 2. Proto jsou doprovodné investice z veřejných prostředků nedílnou součástí podpory rozvoje ekonomiky a věnují se vytváření vhodného prostředí pro vznik či rozvoj trhů, včetně pozitivního vývoje místního podnikatelského sektoru jak v získávání znalostí a know-how, tak i v přístupu místních malých a středních podniků (MSP) k financím. 3. Klíčem k vlastnímu růstu je schopnost rozvojové země investovat své vlastní prostředky do relevantních potřeb svých občanů, odpovědně investici připravovat, implementovat a výstupy projektů řádně prezentovat co nejširší veřejnosti22.

21

Viz např.: HEJTMAN, Pavel: Základy pro porozumění tržní ekonomice" - vydání II, JČU, 2001. Kapitola č.8. Yin-Li Tun: International Evidence on the link between Foreign Direct Investment and Institutional Quality. Engineering Economics, 2012, Vol. 23 Issue 4, p379-386, 8p 22

4. Proto se zejména i multilaterální rozvojové instituce soustředí v programech podpory ekonomického růstu rozvojových zemí na tento směr, zatímco FDI působí více v oblasti transferu technologií, know-how a obecně v rozvoji průmyslové základny země23. 5. Působení FDI zlepšuje kvalitu veřejných institucí a modernizuje místní investiční rámec; a dokonce i omezuje korupci státních úředníků.24 6. Přímé zahraniční investice pak v určité míře snižují i míru nezaměstnanosti, zvyšují celkový podíl obchodu na hrubém národním produktu a také ovlivňují objem exportu průmyslové výroby i zpracovatelského průmyslu. 7. V současnosti pak také nemálo studií25,26 poukazuje, že FDI mohou zmíněná pozitiva způsobovat jen za určitých podmínek, jako je například úroveň vzdělanosti v zemi, dostatek místního kapitálu, dosahování určité výše státních příjmů, i to, zda je místní ekonomika dostatečně otevřená a má poměrně dobře vyvinutý finanční trh atp. VI.I. Exportní úvěrové agentury – Export Credit Agency (ECA) 1. Projekty FDI v rizikových zemích obvykle pomáhá zajišťovat exportní úvěrová agentura ECA, finanční instituce nebo agentura poskytující úvěry firmám pro jejich mezinárodní činnost. 2. Obvykle jsou ECAs státem podporované agentury nebo instituce v rámci národní proexportní strategie. Poskytují financování služeb jako například záruky, půjčky a pojištění a kromě toho vyjednávají investorům přijatelné podmínky s cílem přímo podpořit export v domácí zemi. 3. Hlavním cílem je odstranit riziko a nejistotu finančních transakcí vývozcům při exportu mimo svou zemi. ECA převezme rizika vývozce na sebe za pojistnou prémii, poskytuje také záruky na obchodní a politická rizika investic na zahraničních trzích, jež jsou obvykle považovány za vysoce rizikové. 4. ECAs mají různé formy; některé jsou součástí ministerstev a jiné jsou soukromými firmami. Některé agentury se specializují pouze na krátkodobé úvěry klientům exportérů a jiné zajišťují jen střednědobé nebo dlouhodobé úvěry27. 5. Hlavními kritérii pro získání podpory ECA je pouze fakt, zda případ odpovídá cílům národní politiky země vývozce, je komerčně návratný a pomůže firmě vyvážet své produkty, nebo v místě investovat a podnikat. 23

Clark, Don P. a spol.: FDI, Technology Spillovers, Growth, and Income Inequality: A Selective Survey. Global Economy Journal. 2011, Vol. 11 Issue 2, Special section p1-42. 44p 24 ASEIDU, Elizabeth: Foreign Direct Investment in Africa: The Role of Natural Resources, Market Size, Government Policy, Institutions and Political Instability. University of Kansas 2006 25 Akçaci, Taner; Akkaya, Onur.: How Have FDI Flows Effected to Current Account Balance: In Turkey Case. China-USA Business Review. Dec2012, Vol. 11 Issue 12, p1565-1571. 7p. 26 Kevin P. Gallagher, Lyuba Zarsky: The Enclave Economy: Foreign Investment and Sustainable Development in Mexico's Silicon Valley. MIT Press, 2007. 27 Např. Export-Import Bank of the United States (www.exim.gov) nebo UK Export Credits Guarantee Department (https://www.gov.uk/government/organisations/uk-export-finance)

6. Většina ECAs dodržuje zásady poskytování půjček do nízkopříjmových zemí dle pravidel uznávaných členy OECD28. Prioritou financování exportu a investic do rozvojových zemí je v těchto případech podpora vlastní národní ekonomiky a exportéra či investora29, nikoli společných podniků (JVs) anebo internacionalizace domácích podniků. 7. Zde je hranice mezi možnostmi a zaměřením ECA a rozvojovými finančními institucemi (DFI), které se naopak cíleně soustředí na podporu růstu místní ekonomiky prostřednictvím rozvoje podnikatelského sektoru (včetně JVs) a/nebo na zavádění vybraných standardů (finanční trhy a přístup k financím, energetické úspory v průmyslu, podpora obnovitelných zdrojů etc.). 8. Přímočaré metody vyjednávání podmínek exportními agenturami v rozvojových zemích však kritizují místní i západní neziskové organizace velmi ostře. Poukazují na to, že ECAs zneužívají své role prostředníka mezi místní vládou a investorem a že používají až vyděračské způsoby získávání pobídek pro investory, přinášejí vlastní znění smluv nevýhodné pro místní ekonomiku, diktují si výjimky z dodržování pravidel ochrany životního prostředí atp.30 9. Pokud však ECAs plní svou úlohu poctivě, jsou významným pomocníkem při podpoře vlastního exportu do rizikových zemí a hodnota jejich praktických zkušeností s rozvojovými trhy i nadále poroste31. VI.J. Mezinárodní měnový fond 1. MMF má soubor prostředků pro financování makroekonomického rozvoje nízkopříjmových zemí, který byl v r. 2009 přehodnocen v souvislosti s pokračující celosvětovou ekonomickou krizí. Poznatky pro praxi spolupráce s nízkopříjmovými zeměmi byly zpracovány do implementačního plánu v letošním roce32. 2. Většina typů finanční pomoci v programech fondu se orientuje na zlepšení podnikatelského a ekonomického prostředí tak, aby přilákalo zahraniční kapitál a současně aby v nastavených podmínkách růstu mohl vznikat a existovat místní soukromý kapitál. 3. Fond zároveň přehodnotil svou politiku dluhových limitů33 pro nízkopříjmové země tak, aby bylo možné zvažovat více kritérií pro další varianty financování rozvoje ekonomiky

28

Principles and Guidelines to Promote Sustainable Lending Practices in the Provision of Official Export Credits to Low-Income Countries. OECD 2007. 29 Arrangement on Officially Supported Export Credits, OECD January 2013 (http://www.oecd.org/officialdocuments/displaydocument/?doclanguage=en&cote=tad/pg(2013)1) 30 Např. Export Credit Agencies in Zambia. Afrodad 2007. 31 http://www.oecd.org/tad/xcred/sustainable-lending.htm 32 REVIEW OF FACILITIES FOR LOW-INCOME COUNTRIES— PROPOSALS FOR IMPLEMENTATION. IMF 2013. 33 http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2013/POL040813A.htm

v příslušné zemi zejména v kombinaci se zvýhodněnými půjčkami, a to především z pohledu dluhové zranitelnosti34. 4. Celosvětová ekonomická krize ukázala, že země spoléhající se jen na zahraniční investiční kapitál se staly znovu zranitelné a finanční toky přestaly částečně fungovat. MMF proto přistoupil k reformám svých programů a v současné době se používané prostředky podpory soustředí také na preventivní financování makroekonomických potřeb klientů MMF. 5. MMF pokračuje v úpravách pravidel poskytování pomoci pro snižování bídy a růst35 v kombinaci se svěřeneckým fondem pro snižování bídy a růst a v prohlubování relevantní komunikace s klienty.36 6. Závěry analýzy používání prostředků fondu vedly k současnému pružnějšímu přístupu v poskytování úvěrů na podporu makroekonomického a institucionálního rozvoje nízkopříjmových zemí a širšímu používání krátkodobých a záchranných úvěrů, včetně rozšíření smíšeného financování, tj. ke kombinaci půjček a grantů (blending). 7. Dokončená rekonstrukce všech nástrojů fondu37 by měla zajistit zvýšení objemu zvýhodněných půjček nízkopříjmovými zemím postiženým krizí, za posílení dohledu fondu a jeho systému včasného varování a za zdokonalení jeho struktury řízení způsobem, který vezme v potaz větší roli zemí s rozvíjejícími se trhy ve světové ekonomice.38 8. Graf č. 1. přitom odráží růst zahraničních investic v úrovni, kdy se rozvojová pomoc snižuje, což svědčí o fungování finanční páky, kterou by pomoc v kombinaci s půjčkami mohla pro další ekonomický rozvoj mít. Viz i závislost rozvojových zemí celkově.39 Graf. 1 – Závislost nízkopříjmových zemí na soukromých kapitálových tocích

34

http://www.imf.org/external/np/pdr/conc/ PRGF - Poverty Reduction and Growth Facility, PRGT - Poverty Reduction and Growth Trust 36 http://www.imf.org/external/np/speeches/2011/101211.htm 37 A New Architecture of Facilities for Low-Income Countries, IMF 2009. 38 http://www.project-syndicate.org/commentary/the-imf-s-lending-overhaul 39 Review of Facilities for Low-Income Countries. IMF, July 26, 2012 35

9.

MMF pracuje s Programy strukturálních úprav (Structural Adjustment Policies, SAPs) a jejich prostřednictvím se snaží integrovat vybrané země do světového obchodu např. tím, že ji stimuluje ke zvýšení exportu, zvyšování finanční podpory a snižováním daní zahraničním investorům a odbouráváním veškerých bariér omezujících světový obchod (např. ochranných cel).

10. Význam grantů a půjček z MMF ve vztahu k privátním investicím spočívá především v možnosti investora připojit se ke státním a typicky velkým projektům v oblasti infrastruktury anebo služeb, jejichž budování je pro ekonomický růst země podstatný a proto také podporovaný multilaterálními institucemi, včetně MMF. Sekundárním dopadem operací MMF a Světové banky je pak i vytváření řady norem pro uplatnění soukromého kapitálu. VI.K. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD 1. Přijetí pravidel udržitelného zadlužování pro silně zadlužené nízkopříjmové země v r. 2007 všemi členskými státy, je společnou iniciativou OECD a Světové banky. Jde o zvýhodněné půjčky do veřejného sektoru, nebo podnikům s veřejnou zárukou v zemích dle klasifikace Světové banky40 s ohledem na ochranu přílišného zadlužení ekonomiky půjčující si země. 2. Nízkopříjmové nejchudší země41 jsou oprávněnými příjemci finanční pomoci formou bezúročných půjček a také grantů poskytovaných Mezinárodní rozvojovou asociací Světové banky42. Zde je předmětem pozornosti ekonomický a sociální pokrok země bez ohrožení její finanční budoucnosti a dlouhodobého rozvoje43. 3. Konsensus členských států OECD (Arrangement on Officially Supported Export Credits – viz i VI.I.) tyto vázané půjčky rozvojovým zemím považuje za doplňující nástroj ke standardním proexportním nástrojům státní podpory. 4. Na rozdíl od většiny členských zemí OECD (včetně např. Polska nebo Maďarska) není v ČR tento doplňkový nástroj uplatňován. Jedním z důvodů nulového využívání poskytování vázaných půjček rozvojovým zemím je vysoká konkurence na tomto „trhu“ vázané pomoci a také (i vlivem transformačního procesu českého průmyslu) nižší schopnost ČR vyvážet investiční celky, na které jsou obvykle mezivládní úvěry určeny. 5. Historicky téměř výlučná orientace českého vývozu na dodávky státnímu sektoru v rozvojových zemích pak ztrácí dosavadní exportní možnosti i tam, kde posiluje místní kapitál a soukromý sektor.

40

http://www.oecd.org/tad/xcred/sustainable-lending-2013-05.pdf Tzv. IDA-only 42 http://www.worldbank.org/ida/ 43 Viz také politika dluhových limitů MMF. 41

6. I nedávné hodnocení systému české ZRS delegací OECD DAC44 před vstupem ČR do tohoto Výboru prakticky potvrdilo, že i česká ZRS je výrazně vázanou pomocí, což nepřímo ukazuje i dodavatelská a realizátorská struktura ZRS. VII. Přehled finančních mechanismů a nástrojů pro podporu vnějších vztahů EU Pozn.: Rešerše těchto zdrojů se soustředí na podporu investic a soukromého sektoru v rozvojových zemích, tamního podnikatelského prostředí a rozvoje trhů. VI.L. Vnější podpora rozvoje investic Evropské unie ve třetích zemích 1. Z pohledu podnikatelského sektoru a jeho zájmu vstupovat se svou produkcí na trhy třetích zemí je to zajímavá podpora – Tabulka 1, 2 a 3. Investor získává podporu svého záměru a zároveň sleduje pouze zájmy své země a svého podniku. 2. Vývoj v posledním desetiletí však ukazuje, že výhodnější je podnikatelské partnerství s místním investorem, který může být zároveň příjemcem další rozvojové pomoci. A to i s ohledem na argumenty z hlediska udržitelnosti investic a ekonomické návratnosti vloženého kapitálu, viz V. 3. Finanční nástroje vnější pomoci EU v současné době a blízké budoucnosti dalšího finančního rámce, jsou pro rozvoj trhů a podnikatelského prostředí významným doplňkem přímých zahraničních investic, zejména z pohledu soukromého sektoru. 4. Z pohledu ostatních zainteresovaných stran na vnější pomoci EU je nutné podtrhnout fakt, že podpora rozvoje podnikatelského sektoru a jeho existenčních podmínek je významným prvkem v redukci chudoby45. 5. Finanční nástroje vnější pomoci EU svým zaměřením pomáhají vytvářet lepší podmínky pro podnikání a jejich využití třetími zeměmi v rámci rozvojové spolupráce, při správné implementaci jednotlivých strategií a hospodárném řízení programů mohou přinést za plánovaných sedm let významný pokrok a zpětně užitek i českým firmám, které budou mít obchodní partnery v takto dotčených zemích46. 6. Nové formulace podmínek nástrojů k financování vnější pomoci EU vykazují širší možnosti účasti soukromého kapitálu i skrze mezinárodní finanční instituce (IFIs) anebo rozvojové finanční instituce evropského typu (EFIs). Některé z nich47 umožňují dokonce přímou podporu firmám z členských zemí EU.

44

Development Assistance Committee - DAC Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady COM(2011) 839 o ENI - European Neighbourhood Instrument 46 Viz také: Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu. EK KOM(2011) 637 47 IfS a PI 45

Tabulka 1 - Nové finanční nástroje vnější spolupráce EU pro finanční rámec (2014-2020) a jejich charakteristika a zaměření z pohledu soukromého sektoru Finanční nástroj

Rozpočet

Programy

(mil. €) Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)

23.295

Geograficky: mimo záběr nástrojů ENI, IPA a EDF a to bilaterálně a regionálně, přičemž rozvojové země podle OECD přehledu, jsou přijatelné v tomto geografickém rámci pro všechny DCI programy, ale bilaterální pomoc se v budoucnosti zúží na nejvíce potřebné, zejména na ty nízkopříjmové.



Globální veřejné statky a výzvy se zaměřením na klimatické změny a životní prostředí, energetiku, životní podmínky, bezpečnost potravin, migraci  Občanská společnost a místní orgány: posílení jejich účasti na rozvojových strategiích a procesech  Pan-Africký program: Afrika-EU strategické partnerství

34.276 bilaterální národní rozvojové programy48 Geograficky: země AKT a zámořské zdroje od v oblastech spolupráce: členských země.  hospodářského rozvoje, států EU Nástroje:  sociální ho a lidského rozvoje, mimo její  regionální spolupráce a integrace  granty spravované Komisí, rozpočet  rizikový kapitál a úvěry soukromému sektoru v rámci investičního nástroje (facility), který spravuje Evropská investiční banka,  mechanismus FLEX, jehož cílem je zmírnit nepříznivé dopady nestability příjmů z vývozu. Evropský rozvojový fond (EDF)

Evropský nástroj sousedství (ENI)

18.182 49

Geograficky: 16 sousedních zemí nyní s důrazem na jižní Středomoří. Zvláštní status má Rusko, spolufinancuje přeshraniční projekty (CBC)

48 49

Investiční projekty spolufinancují externí zdroje

Bilaterální programy dle národních rozvojových strategií (CSP vč. twinningových projektů) Multilaterální programy včetně Přeshraničního programu spolupráce (CBC) Oblasti:  Ekonomický a sociální rozvoj  Dobré vládnutí  Podpora demokracie Sektory: Infrastruktura, doprava, energetika a klima změny, průmysl, ICT, turistika, MSP, výzkum a inovace, politika zaměstnanosti a sociálního rozvoje, migrace a bezpečnost, boj proti drogám,

http://europa.eu/legislation_summaries/development/african_caribbean_pacific_states/r12101_cs.htm http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/nastroje.html

soudnictví, životní prostředí, kultura, vysoké školství, odolnost proti katastrofám, námořní spolupráce Nástroj pro předvstupní asistenci (IPA II) Geograficky: kandidátské členství v EU -

země

14.110

na

Island, Turecko, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo

Bilaterální programy postupného sbližování s normami a politikami Unie, včetně acquis, twinningové projekty s ohledem na budoucí členství. Oblasti:     

50

Nástroj pro partnerství (PI)

1.131

Geograficky: všechny partnerské země na všech úrovních s důrazem na rychle rostoucí ekonomiky

Nástroj pro stabilitu (IfS) Geograficky: Rozvojové země v krizi nebo v ohrožení.

transformace a budování institucí přeshraniční spolupráce regionální rozvoj: doprava, životní prostředí, regionální a ekonomický rozvoj lidské zdroje: posilování lidského kapitálu a boj proti sociálnímu vyloučení rozvoj venkova

Erasmus for All Aid for Trade Průřezová témata:  

lidská práva a demokracie, humanitární pomoc a ochrana obyvatel, krizové řízení a prevence  otázky bezpečnosti Sektory: obchod, klima změny, životní prostředí, energetika, doprava, zaměstnanost, sociální politika, ICT 2.829

Bilaterální programy, Krátkodobé programy podpory importu51, Program půjčkám

přístupu

k rizikovému

kapitálu

a

Oblasti intervencí:        50 51

technická a logistická pomoc dočasná administrativa dle mezinárodního práva rozvoj demokracie mechanismy právního řešení lidských práv rekonstrukce klíčové infrastruktury a budov obnovení ekonomických aktivit tvorba pracovních míst

http://ec.europa.eu/europeaid/how/finance/documents/prop_reg_partnership_instrument_en.pdf Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EC) No 1717/2006 o založení Nástroje pro stabilitu.



demobilizace občanské společnosti

Evropský nástroj pro demokracii a lidská 1.578 práva (EIDHR)

Občanské společnosti, podpora transformačnímu procesu

Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné 631 bezpečnosti (INSC)

Jaderná bezpečnost

Nástroj pro Grónsko

219

Spolupráce52

Rozpočet celkem

96.251

Tabulka 2 – Analýza podpor z pohledu investic a podnikatelského prostředí Finanční nástroj - podpora

Region

Nástroj pro rozvojovou spolupráci Jižní Amerika, (DCI) Střední Asie

Investice Podnikatelské prostředí JV

Asie, 

Evropský rozvojový fond (EDF)

Afrika, Karibik, Tichomoří

Evropský nástroj sousedství (ENI)53

16 sousedních zemí54 55 důrazem na jižní Středomoří, zvláštní status má Rusko



  nepřímo

Nástroj pro předvstupní asistenci (IPA Island, Turecko, bývalá  II) jugoslávská republika Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo

nepřímo

Nástroj pro partnerství (PI)

univerzální



56

Nástroj pro stabilitu (IfS)

univerzální

57



Evropský nástroj pro demokracii a univerzální lidská práva (EIDHR)

ne

nepřímo

Nástroj pro spolupráci - jaderná univerzální bezpečnost (INSC)

ne

ne

Nástroj pro Grónsko

ne

ne

52

Grónsko

Kupř. rybolovná práva, suroviny, etc. http://ec.europa.eu/europeaid/how/finance/documents/prop_eu_neighbourhood_instrument_reg_en.pdf 54 http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/nastroje.html 55 investice v partnerských zemích v oblasti dopravy a energetických propojení, životního prostředí a změny klimatu a hospodářského rozvoje 56 Včetně vytváření obchodních a podnikatelských příležitostí pro firmy z členských států EU. 57 Dle stabilizačních účelů uvedených v Nařízení (EC) No 1717/2006 53

Tabulka 3 – Implementace regionálních blendingových mechanismů EU Nástroj

ITF58

NIF59

LAIF60

IFCA61

AIF62

CIF63

IFP64

Vznik

2007

2008

2010

2010

2011

2012

2012

Region

Subsaharsk á Afrika

země sousedské politiky EU

Latinská Amerika

Střední Asie

Asie

oblast Karibiku

oblast Pacifiku

Finance také z EDF

Počet schválených projektů

76

75

24

8

3

-

-

v mil. EUR

390

590

163

48

15

-

-

kontrakty v hodnotě (11/2012)

163,2

404,4

39,2

37,2

6,0

-

-

9,3

24,8

16,3

15

40

10

Zbývající alokace 0 (2012)

1. Granty těchto regionálních mechanismů přispěly:     

z 33 % přímo do projektů, z 33 % na technickou pomoc, z 27 % na dotace k úrokovým sazbám, z 5 % k projektům rizikového kapitálu, z 2 % na garance k půjčkám.

2. Blendingové regionální mechanismy uvedené výše v Tab. 3 financovaly tyto sektory:      

58

z 37 % dopravní infrastrukturu, z 33 % energetické projekty, z 16 % projekty vodárenství a sanitace, z 8 % soukromé investiční projekty, ze 4 % informační a telekomunikační technologie, z 3 % sociální projekty.

EU-Africa Infrastructure trust fund Neighbourhood Investment Facility 60 Latin America Investment Facility 61 Investment Facility for Central Asia 62 Asia Investment Facility 63 Investment Facility for Caribbean 64 Investment Facility for Pacific 59

3. Příklad finanční páky lze demonstrovat na čtyřiceti sedmi projektech zaměřených na klimatické změny a částečně financovaných mechanismy ITF, NIF, LAIF a IFCA, přičemž celková dotační suma činí € 280 milionů, a to k půjčkám celkově přesahujícím šest miliard EUR. Celkově jsou tyto projekty ve své hodnotě odhadovány na více než deset miliard EUR65. 4. Příkladem efektivity je Western Balkans Investment Framework (WBIF): a. Je příkladem spojení více aktérů soustředěných na určitý region a využívajících finanční páku grantové podpory a přenosu především transformačních znalostí k iniciování investičních projektů v mnohanásobných objemech. b. Posláním tohoto rámce je podpora socio-ekonomického rozvoje zemí západního Balkánu při jejich přípravě na členství v Evropské unii. Financuje projekty, včetně technické pomoci, týkající se strategických investic do infrastruktury, energetické účinnosti a rozvoje soukromého sektoru. c. Finančně iniciativu aktivně podporují spolu s EU také mezinárodní finanční instituce, bilaterální dárci ve spolupráci s vládami zemí západního Balkánu. Historické konotace vzniku a fungování WBIF jsou zpracovány na stránkách EU.66 d. Do fondu,67 ze kterého jsou čerpány prostředky na aktivity WBIF, přispívá Evropská komise skrze nástroj IPA – Instrument Pre-Accession, Evropská investiční banka (EIB) přispívá na granty pro technickou pomoc, zatímco ostatní členské státy a další dárci poskytují bilaterální granty pomocí společného evropského fondu pro západní Balkán ( European Western Balkans Joint Fund – EWBJF). e. ČR se na založení fondu aktivně podílela a v roce 2010 Fondu dokonce předsedala. V r. 2011 jsme do fondu přispěli jedním milionem eur. f. Geograficky se soustředí na Albánii, Srbsko, Černou horu, Kosovo, Makedonii, Bosnu a Hercegovinu, sektorově se financované projekty věnovaly modernizaci energetické a dopravní infrastruktury, vodohospodářství, dále pak rozvoji zdravotnictví a školství, podporu malého a středního podnikání (MSP) a kvalitě fungování místní administrativy68. g. Dle průzkumu PPZRS69 mezi členy byla komerční návaznost jejich aktivit, i přes snahu ČR být ve fondu na Západním Balkáně aktivní, prozatím i s ohledem na ZRS ČR minimální. h. Do současnosti byly z fondu věnovány granty do 145 projektů směřujících do prioritních zemí s tím, že obvykle financovaná technická pomoc přípravy investičních projektů a projekty posílení administrativních a technických kapacit, přinesly 65 66

http://ec.europa.eu/clima/events/0045/auropeaid_en.pdf

http://europa.eu/legislation_summaries/enlargement/western_balkans/index_cs.htm http://balkanfund.org / 68 http://www.wbif.eu/Details+of+WBIF+Projects 69 Interní záznam z diskuse členů PPZRS u kulatého stolu 2012/12. 67

příjemcům celkovou hodnotu investic kolem € 13 mld. Některé projekty byly přímo podpořeny také investičními granty na posílení implementace projektu70. i. V červnu 2013 bylo schváleno dalších 15 grantů v celkové hodnotě €15,9 mil., které by měly vést k získání přibližně €388 mil. a navázat na sebe investice v celkové hodnotě €736 mil.71 VII.M. Podpora soukromých investic z členských zemí EU do rozvojových zemí 1. Evropská komise ve své strategii podpory růstu v rozvojových zemích navrhla již v r. 2010 přilákat více investic od soukromého sektoru a podporovat malé a středně velké podniky (MSP) a to včetně smíšeného financování granty a půjčkami72. 2. Ve své strategii EK uvádí, že soukromý sektor je důležitý pro udržitelný rozvoj, avšak některé jeho nadnárodní aktivity mají, i kvůli různým okolnostem, negativní vliv na růst chudoby, lidská práva a životní prostředí. 3. Je proto důležité, aby byla možná rizika posouzena a zajištěna v rámci podpory soukromého sektoru jasně definovanými kritérii. Navíc musí být zcela jasné, která ze stran soukromého sektoru bude mít z rozvojové podpory prospěch, zda místní či zahraniční subjekt či jejich skupina. 4. Zelená kniha EU k rozvojové politice73 považuje za důležité, aby pozitivní dopady investic zasáhly co největší počet občanů v partnerské zemi. Aby mohly být předem vybrány ty nejlepší možnosti, měla by být provedena analýza dopadů investice na snižování chudoby a její působení na sociální podmínky.74 5. Zdůrazňovanou potřebu podpory MSP a mikro podniků lze přijmout a využít pro strategie vstupu na nový trh. Podpora mikro půjčkami může hrát důležitou roli v rozvoji podnikatelského prostředí a potenciálním investorům pomoci vytvářet např. i distribučními kanály75 apod. 6. Přístup k financím by měl být zajištěn i pro znevýhodněné skupiny, které jsou zároveň schopny vlastního podnikání, např. menšiny, malí farmáři a ženy. Aby bylo dosaženo pro-růstového efektu zdola, je nezbytné, aby i tyto skupiny byly aktivní a nezůstávaly v pozici pouhého příjemce pomoci. 7. Tento přístup dle EK vyžaduje dodržovat určité principy:  soustředit se na financování domácích firem a na působení domácího kapitálu,  dodržovat sociální standardy a pravidla ochrany životního prostředí (CSR), 70

http://www.wbif.eu/documents/282 Compendium of Western Balkans Investment Framework projects, June 2013. 72 REPORT of the Committee on Development on increasing the impact of EU development policy, EK 2011 71

73

EU development policy in support of inclusive growth and sustainable development - Increasing the impact of EU development policy. EU 2010 74 Poverty and Social Impact Analysis - PSIA 75 http://news.bbc.co.uk/2/hi/8100183.stm

   

podporovat vlády v účinné regulaci trhů a spravedlivého výběru daní, součinnost na rozvojových plánech přijímající země (nikoliv opačně), žádným způsobem nepodporovat ani umožňovat jakékoliv daňové úniky, nové zaměření na půjčky by nemělo poškozovat úroveň poskytování grantů tam, kde jsou dotace jediným možným způsobem podpory.

Část III. Efektivita spojení grantů a půjček v programech rozvoje podnikání VIII. Analýza efektivnosti spojení grantů a půjček Odpověď na otázku efektivity spojení grantů a půjček (tj. blendingu) v programech rozvoje podnikatelského prostředí, vlastního podnikání firem a jeho podmínek, tj. včetně tržních vztahů a regulace tržních pravidel na vnitřních trzích a podmínek pro vývoz ze země a import do země, spočívá v účelnosti a cílenosti grantů, které by měly mít funkci spíše pobídkovou ve smyslu multiplikace zdrojů, než aby byly hlavním komponentem podpory. Kombinace grantů a půjček pro zapojení soukromého sektoru do rozvojových intervencí se používají v celém světě, různými dárci a fondy dle jejich pravidel a kritérií. V praxi bilaterální rozvojové spolupráce se osvědčily zejména v případech projektů soukromého investora, který zároveň řešil pokrytí rozvojových potřeb v okolí jím (a jeho partnery) řešeném projektu. Granty  Jsou poskytovány převážně ve finanční podobě, mohou však mít také formu zboží či služeb v ověřitelné hodnotě uváděné na straně dárce. Poskytovatel pak nevyžaduje od příjemce jejich splacení. V případě institucí a jejich iniciativ nebo projektů mohou granty podpořit jejich finanční odolnost a znásobit tak účinek a kupř. rozvojové dopady vlastních iniciativ nebo projektů. Půjčky  V blendigové kompozici představují půjčky, uvažované pro rozvojové investiční účely, především úvěry, poskytované na základě smlouvy o půjčce. Poskytovatel půjčovanou sumu převádí příjemci pod hlavní podmínkou, kterou je zpětné splacení příjemcem a to včetně dohodnutých úroků.  Půjčka je charakteristická svou nominální hodnotou rovnající se částce, kterou příjemce půjčky obdrží, úrokovou sazbou představující náklady na půjčené peníze a termín splatnosti, včetně přípustné doby po termínu splatnosti.  Některé půjčky jsou zvýhodněny76 a jsou v nich zahrnuty grantové prvky.77 Grantový prvek se často vztahuje k finančním podmínkám půjčky (úroková sazba, splatnost a povolené 76

Concessionality level – je zvýhodněním státní půjčky. Je to rozdíl mezi nominální hodnotou půjčky a sníženou hodnotou dluhu, který v budoucnu bude umořován dlužníkem. Tento rozdíl je vyjádřen jako procento nominální hodnoty půjčky.

lhůty po splatnosti). Výhodnost půjčky může být podmíněna i určitými požadavky. Výhodnost půjčky však může být zajištěna také nepřímo, např. určitými pobídkovými výhodami apod. VIII.N. Společní znaky nástrojů blendingu a. Formy blendingu ve spojení půjček a různých variant grantů obecně: 1. V rozsahu působení mezinárodních finanční institucí se doposud kombinace půjček a grantů používají spíše pro podmínečné začlenění rozvojových hledisek do komerčních investičních projektů, přičemž dotace jsou čerpány nejčastěji z bilaterálních fondů dárců a kritéria pro udělení odpovídají především koncepci rozvojové politiky dané instituce. 2. Úplné počátky blendingu můžeme vysledovat i v členských zemích EU, zejména v investičních projektech do rozvojových či rozvíjejících se zemí, kdy soukromý investor čerpal z některého pobídkového fondu na podporu investic v zahraničí, s podmínkami dle dané národní politiky. 3. Propracované systémy lze tak najít např. v Německu nebo Nizozemí. 4. Nový systém v roce 2008 zavedlo také Rakousko za pomoci partnerského projektu transferu know-how mezi německou agenturou pro PPP78a rakouskou rozvojovou agenturou (ADA). Uvedené partnerství veřejného a soukromého sektoru na investičním projektu v rozvojové zemi spočívá ve spojení soukromého kapitálu a dotace národní agentury. Dotace je připojena k vlastní investici tak, aby doplňkový projekt svými výstupy přispěl jak k úspěšnosti investice, tak i ke zlepšení podmínek pro konečné příjemce pomoci v určitém vztahu k investičnímu projektu79. 5. Charakteristické typy dotací v rámci blendingu jsou však obecně tyto:     

přímé investiční granty dotace k úrokovým sazbám záruky k půjčkám technická pomoc omezení rizik různými mechanismy, např. zárukami, kapitálové nástroje atd.

b. Formy dotací investičních projektů dle pravidel EK: Technická pomoc: Finanční technická asistence včetně přípravných prací ke konkrétnímu investičnímu projektu, např. odhad dopadů projektu, studie proveditelnosti, podrobný návrh projektu, projektový dozor, cílené budování kapacit a podpora implementace projektu. 77

http://www.imf.org/external/np/pdr/conc/ Spadající pod GTZ a nyní pod GIZ - www.giz.de/en/ 79 Například lékařská ambulance pro nejbližší okolí budované továrny, nebo výcvikové středisko pro stávající i budoucí potenciální zaměstnance investora atd. 78

Investiční granty: Přímé granty pro specifické projektové části, také pobídkové plány vázané na výkon implementační instituce. Pobídkové platby finančním prostředníkům:  Dotace k úrokovým sazbám: Zajištění paušální sumy k zabezpečení toho, že půjčené finance potřebné pro investiční projekt budou dostupné za sníženou úrokovou sazbu.  Pojistné: Financování pojistného, nezbytného pro implementaci investičních projektů80 Pozn.: Mezi způsoby poskytování grantů analyzovanými u Overseas Development Institute (ODI)81 a plánovanými způsoby poskytování dotací nových nástrojů vnější pomoci EU nejsou z hlediska finančního nařízení EU82 žádné zásadní změny. c. Charakteristika blendingu z pohledu využití grantového prvku v EU 1. Podle studie ODI,83 která zkoumá doplňkové použití blendingu pro vnější pomoc EU a zvažuje pro a proti jeho mechanizmům, je hlavním záměrem použití grantu rozšířit celkový objem financí v kontextu dlouhodobého omezování zdrojů pro financování vnější pomoci EU84 a veřejných rozpočtů obecně. 2. V dosavadní praxi EU jsou partnery v partnerské zemi veřejná správa, soukromé subjekty nebo veřejná správa v dominantním spojení se soukromým subjektem v jednom projektu. 3. U programu Aid for Trade, který lze z nástrojů vnější pomoci považovat za nejbližší podpoře soukromého sektoru, se toto financování soustředí zejména na sektory spojené s infrastrukturou: dopravu, energetiku, sociální a životní prostředí a finance pro MSP. 4. Většina těchto projektů je veřejná. Navíc, financování může být určitým způsobem omezeno, jako například Infrastrukturní svěřenecký fond (ITF), který je omezen na regionální infrastrukturu nebo na národní infrastrukturu, která přispívá k regionální integraci. Takto do r. 2011 ITF alokoval granty kupř. ve výši € 400 milionů. 5. Na rozdíl od samotných půjček blendingový mechanismus umožňuje:

80

Terms of Reference of the Joint Grant Facility. EK 2011 www.odi.org.uk 82 (EC Euratom) No 1605/2002 83 Aid for Trade and Blended Finance. ODI 2011 84 Tato potřeba se jeví jako naléhavější ve světle vysoké zadluženosti některých členských zemí, dříve poměrně významných dárců rozvojové pomoci. 81

 provést transfer do těžce zadlužených zemí bez zhoršení problémů se zadlužeností (třebaže je často v evropské praxi blendigu podíl grantu na celkové sumě tvořené půjčkou a grantem pouze 5-10%)  lepší finanční návratnost blížící se ekonomické návratnosti investice do projektu a zaměření grantu na pozitivní efekty, které mají navíc vysoký socio-ekonomický dopad (zaměstnanost, inovace) či významný pozitivní dopad na životní prostředí etc.  zlepšit kvalitu financovaných projektů. 6. Každý z evropských blendingových mechanismů (nástrojů) pokrývá specifický region jak je zřejmé z přehledu finančních nástrojů vnější pomoci EU uvedeného v Tab. 1 a 2 výše. 7. Použitelná řada nástrojů přitom zahrnuje:  technickou pomoc  studie proveditelnosti  investiční spolufinancování  kapitálovou účast  rizikový kapitál  dotace úrokových sazeb  půjčky třetím stranám  záruky  dotace na pojištění a i  pobídkové platby (pro prostředníky). 8. Všechny blendingové prostředky mají organizačně i podobnou strukturu:  strategický orgán zajišťující politický směr,  rozhodovací orgán, který rozhoduje, které projekty obdrží dotaci, a  skupinu finančních odborníků zkoumajících projektové návrhy (včetně technické analýzy) a selektujících přijaté návrhy pro rozhodovací orgán. 9. V pojmech finanční adicionality (doplňkovosti) uvádí citované studie, že jedna jednotka dotace přináší něco mezi pěti až šesti jednotkami půjčky jak u ITF, tak u prostředků NIF, a kromě toho i dalších až patnáct jednotek finančního přínosu z ostatních zdrojů. 10. To značí, že grant jako součást ITF, nebo jiného daného mechanismu (facility), funguje v základní částce jako aktivační činitel pro navýšení konečné sumy investice do regionální infrastruktury. Tento poměr resp. jednotlivé poměry ale signalizují, že do jednotlivých projektů jsou ve zvýšené míře zapojovány i jiné než jen veřejné instituce. 11. Přestože lze takovýmto srovnáním ukázat princip nabalování dalších finančních prostředků na grant a jeho roli v rámci blendingu, nelze takto jednoduše hodnotit efekty všech financovaných projektů, tj. protože v ČR zatím nemáme dostatek porovnatelných dat. Chybí také specifické údaje o ekonomických a sociálních účincích takto financovaných projektů i o přesném vymezení konkrétního přínosu grantů. 12. Přes velký počet projektů financovaných touto cestou, které autoři studie analyzovali z hlediska dotačních komponent, existuje jen minimum skutečně faktických důkazů o

významném účinku grantové komponenty v blendingovém mechanismu pro rozvoj daných zemí, kde k realizaci těchto projektů dochází (resp. pro rozvojovou spolupráci). 13. V případech dotování úrokové míry umožňují granty kupř. vysoce zadluženým zemím získat prostředky na půjčky i pro třetí strany s tím, že budou mít na půjčce i pětatřicet procentní zvýhodnění. Příklady uvedené v citované studii tak poukazují i na možné obcházení pravidel proti předlužování chudých zemí apod. 14. Přestože některým těžce zadluženým zemím byly jejich veřejné dluhy odpuštěny, zadluženost znovu roste, jak uvádí zpráva Jubilee Debt Campaign z roku 2012.85 Velký podíl na růstu předluženosti má v současné době právě soukromý sektor. Zpráva s názvem Stav dluhu dále uvádí, že splátky dluhů soukromého sektoru do zahraničí jsou nyní v porovnání s veřejným státním dluhem v nejkřehčích ekonomikách světa dvojnásobné. 15. Zda se na předluženosti rovněž podílí blendingový mechanismus, není zcela zřejmé, ale vzhledem k popsanému způsobu použití grantů (zejména v případech refinancovaných úvěrů), nelze tuto příčinu zcela vyloučit. 16. Jak je popsáno výše v analýze rizik, podobnému nebezpečí v partnerských vztazích, a to platí i pro finančního investora, lze předejít pouze kvalitním ověřením ekonomického zdraví potenciálního projektového partnera v místě. 17. Přestože dosud zavedené evropské blendigové mechanismy fungují ve svém zaměření přijatelně, je třeba zvážit zavedení takových prvků do stávajícího procesu, které by vedly k nejlepšímu možnému využití evropských blendingových mechanismů, např.:  ustavením nezávislého arbitra pro zamezení potenciálního konfliktu zájmu mezi způsobilými finančními institucemi;  řádnou formulací dotačních požadavků z hlediska cílů rozvojové politiky;  oddělením politických a technických hledisek v rámci rozhodovacího procesu udílení dotace, tj. dárci vs. rozvojové finanční instituce;  transparentní a formální kontrolou posuzování návrhů (projektovými) finančními odborníky. VIII.O. Využití blendingu v podpoře soukromých investic z ČR do třetích zemí 1. Z uvedeného přehledu v Tab. 1 – 3 plyne, že rozvojová pomoc EU v rámci jejího nového finančního rámce bude více používat smíšené financování, a to na podporu zájmů Evropské unie a jejích členských států, a tedy i ČR. 2. Zájmy členských států při spolupráci s třetími zeměmi vždy zohledňují:  prospěch soukromého sektoru,  přístup k surovinám a trhům,  znásobení financí bez toho, že by se zvyšovaly výdaje na ODA, 85

http://www.jubileedebtcampaign.org.uk/?lid=48

 více kontroly nad implementací projektů financovaných z těchto prostředků,  dopady na podnikatelské prostředí a jeho pravidla v partnerských zemích,  přenos větší části odpovědnosti z veřejné správy bankám, tj. například i rozšíření role EIB v rozvojových zemích. 3. V komunikaci se soukromým sektorem tedy není v první fázi nejdůležitější poskytovat přehled všech podmínek, které podniky musí splnit, aby získaly podporu svých potenciálních aktivit, ale doložení existence kvalitního zázemí podnikatelského prostředí a administrativního zajištění hladké implementace dané podpory. 4. I státy86, které se věnují bilaterální spolupráci s rozvojovými zeměmi více jak dvacet let a soustavně podporují dobývání nových trhů, nebo investice svých podnikatelů tamtéž, mají v posledních letech problém získat zájemce z řad soukromého sektoru. Příklady programů a zkušenosti z podpory soukromých investic vybraných členských zemí jsou popsány v publikacích PPZRS.87 5. Obchodní příležitosti v rozvojovém světě jsou spojeny s vysokým rizikem a i relativně vysokými náklady na kvalitní přípravu obchodního (investičního) případu. Za současné konkurenceschopnosti českého státu jako celku jsou proto investice českých firem se záměrem expanze na nový trh zatím zřídkavé, ale také již ne bez významu88. VIII.P. Přehled dotačních titulů pro realizaci projektů v rozvojových zemích a. Dotační tituly v místě realizace projektů 1. V příkladech uvedených v Příloze (Tabulka č. 4) lze vysledovat několik společných charakteristik dotací dostupných v místě realizace projektu, kterými jsou kupř.:      

pobídky pro velké investory, granty pro partnerské podniky, popis investičního prostředí ve výrazně pozitivních termínech, přísliby zkvalitňování legislativního rámce, zkrácení administrativních úkonů nebo státní podpora budování místní infrastruktury.

2. Zájmem každé rozvojové země je přilákat zahraniční kapitál v očekávání nastartování ekonomického rozvoje, snížení nezaměstnanosti a získání příslušného technologického know-how. 3. Podpora se proto soustředí na sociální prvky podnikatelského prostředí a rozvojové státy spolupracují s mezinárodními finančními institucemi na jejich financování. 4. Zejména v Africe, v rámci regionálních uskupení, existuje mnoho iniciativ a fondů. Některé z nich jsou zaměřeny humanitárně nebo charitativně, ale mnohé z nich, 86

Nizozemí, Dánsko a Německo soustavně nabízejí svým podnikatelům podporu obchodních a investičních projektů v rozvojových zemích. 87 PRIZ 88 http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html?cnb_ssp=false

podporované či iniciované místními (i finančními) institucemi se soustředí na infrastrukturní rozvojové potřeby od energetiky, dopravu, vodárenství a sanitaci až po informační a telekomunikační technologie. 5. Významné jsou iniciativy také velkých nadnárodních investorů. Tyto firmy často samy vytvářejí fondy podpory rozvoje místního podnikatelského prostředí kupř. v rámci své politiky společenské odpovědnosti a financují relevantní projekty v daném oboru. b. Dotace z rozpočtu ČR 1. Státní dotace a programy podpory podnikatelským subjektům ze státního rozpočtu České republiky a z dalších zdrojů, především z operačních programů EU se soustředí na české malé a střední podniky, regionální rozvoj, cestovní ruch, podporu bydlení a program Zelená úsporám. 2. Podporu MSP lze považovat z určitého pohledu za podpůrnou i ve vztahu k zahraničním aktivitám podpořené firmy89. Zaměření programu je obvykle inovační anebo industrializační a nemá vazby na zvýhodněné půjčky pro FDI nebo odběratelské úvěry pro zahraniční zákazníky – viz Tab. 6 v Příloze. 3. Příklady v Tab. 5 v Příloze ukazují dotační tituly vyhlašované v minulosti a dotýkající se účelem zahraničních aktivit firem. Určitým dopadem pro další podnikatelské aktivity v rozvojových zemích byly regionální výměnné pobyty a navazování kontaktů. Obojí užitečné pro návštěvy z partnerské země. 4. V rámci proexportní strategie MPO ČR v r. 200590 byl realizován projekt na zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí. Hodnocení dopadů projektu, zejména návratnosti investic a výše pojistného plnění Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) není veřejně dostupné. 5. Ekonomická teorie a praxe však ukazují, že poskytování různých subvencí ze státního rozpočtu komerční sféře má obvykle dlouhodobě záporné vlivy na ekonomickou efektivnost těchto aktivit, neboť příjemci takové subvence mají tendenci více riskovat, plnit jen částečně své závazky anebo se snažit uváděním nepravdivých údajů vylepšit svou finanční situaci na úkor ostatních daňových poplatníků91. 6. Dotační tituly uvedené v Tab. 6 Přílohy mají podpořit konkurenceschopnost českých firem jak na českém na trhu, tak v případě Programu podpory mezinárodní technologické spolupráce i na trhu zahraničním. 7. Státní podporu českým vývozcům do rizikových zemí, dle výše zmiňovaných pravidel MMF/OECD, poskytuje Česká exportní banka a.s.92 (ČEB) k odběratelským úvěrům.

89

http://www.czechinvest.org/program-podpory-mezinarodni-technologicke-spoluprace http://www.edotace.cz/katalog-dotaci/uver-na-investice-v-zahranici-i-p-902/doplnujici/ 91 JANDA, K.: Státní podpora českých vývozních úvěrů. Český finanční a účetní časopis, 2008, roč. 3, č. 1, s. 62-75.. 92 www.ceb.cz 90

8. ČEB poskytuje se státní podporou také veškeré finanční služby související s vývozem a míra této podpory závisí na druhu vývozních (úvěrových) rizik. 9. Úhradou úrokových rozdílů poskytovanou ČEB se rozumí poskytování dotace na krytí části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců, spojenými s financováním těchto úvěrů93. 10. Podle zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou94 pak může být úvěr se státní podporou, kromě dalšího, poskytnut za podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik pojistitelných pojistnými produkty EGAP.95 Doporučení: 1. Zpřehlednit problematiku kombinace grantů a půjček k projektům ve třetích zemích. Výstupy projektu č. 6 Exportní strategie ČR na léta 2012-2020 určené veřejnosti, by měly být informačně velmi srozumitelně prezentovány zejména českým podnikatelům. Ve spolupráci s jejich asociacemi by měly být dále diskutovány především kvůli zpětné vazbě směřující k institucím odpovědným za zahraniční a rozvojovou politiku ČR. 2. Je potřebné tyto výstupy zasadit do podnikatelského prostředí tak, aby se dostaly do běžného povědomí. Je pak zejména potřeba zpopularizovat význam institucionální podpory investic do rozvojových zemí - snížením finančního rizika pro české podnikatele, - podporou rozvoje podnikání a podporou ekonomického růstu v partnerských zemích a - zhodnocováním prostředků vydávaných na podporu exportu a konkurenceschopnosti ČR. 3. Popularizace výstupů projektu č. 6 Exportní strategie bude úspěšná, pokud bude zvolen koordinovaný postup všech úřadů odpovědných za podporu exportu a investic do zahraničí. Z pravidelných informací o práci vlády je veřejná správa vnímána veřejností jako celek s tím, že jednotlivé úřady spolupracují na sdílení a výměně informací a společně připravují i zajišťují podmínky pro podnikatele. Pokud jde o rizikové obchodní a investiční aktivity v zahraničí, je pozitivním argumentem v rozhodování podnikatele tedy proto i povědomí o relevantní podpoře a o jejím institucionálním zázemí.

93

Citace: http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/243/252/4915.html č. 58/1995 Sb. 95 www.egap.cz 94

Příloha Tabulka 4 – Příklady podpory investic v místě (v rozvojových zemích) Fond/iniciativa/pobídky investorům

Region

Dotace

Program podpory

Afrika Enterprise Challenge Fond96

Afrika

Do $ 1,5 mil. na projekt

podniky pracující v zemědělství, finanční služby, obnovitelné zdroje energie změny klimatu.

Turecký systém investičních pobídek97

Turecko

Rozsáhlé varianty úlevy na daních, osvobození od DPH a cel, sociálního pojištění, granty k investicím

pobídky investiční: obecné regionální rozsáhlé strategické

Aga Khan98 Development Network Fond pro ekonomický rozvoj

Afrika, Jižní Asie

Dotuje malé projekty pro ekonomiku

podnikání a budování ekonomicky zdravých podniků v rozvojovém světě. Investuje a spolufinancuje infrastrukturní projekty

Tabulka 5 – Příklady dotačních titulů se zahraničním kontextem v ČR Název

Rok výzvy

Úvěr na investice v zahraničí (ČEB a.s.)

2005/1 2005/12

Průmysl a podnikání

Program podpory projektů z oblasti mezinárodní spolupráce (KÚ Hradec Králové)

2006/1 2006/12 2008/3 2008/4

Tvorba http://www.edotace.cz/katalogpartnerství dotaci/program-podpory-projektu-z-oblastiNETWORKING mezinarodni-spoluprace---akce-konanemimo-uzemi-ceske-republiky1740/doplnujici/

96

Příjem Zaměření ukončen

Odkazy http://www.edotace.cz/katalogdotaci/uver-na-investice-v-zahranici-i-p902/doplnujici/

http://www.aecfafrica.org/ http://www.invest.gov.tr/en-us/investmentguide/investorsguide/pages/incentives.aspx 98 http://www.akdn.org/akfed 97

Grant na podporu rozvoje zahraničních vztahů Pardubického kraje na rok 2007 (KÚ Pardubice)

2006

2007/2

Podpora marketingu a propagace na vybraných mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí (Agentura pro zemědělství a venkov)

2010/3 2010/8

Tvorba http://www.edotace.cz/katalogpartnerství dotaci/grant-na-podporu-rozvojeNETWORKING zahranicnich-vztahu-pardubickeho-kraje-narok-2007-zamereny-predevsim-naspolupraci-s-partnerskymi-regiony-3928/

Průmysl a podnikání Zemědělství

http://www.edotace.cz/katalog-dotaci/9-hpodpora-marketingu-a-propagace-navybranych-mezinarodnich-veletrzich-avystavach-v-zahranici-8740/doplnujici/

Tabulka 6 – Zvýhodněné úvěry a dotace podnikům v ČR Název a vlastnosti

Rok výzvy

Příjem ukončen

zaměření

odkazy

INOSTART - úvěry se zárukou ČMZRB (Česká spořitelna) 0,5 - 15 mil. Kč, Poradenské služby až do 150 tis. na projekt (10 % objemu investice) hrazeny z Programu švýcarsko-české spolupráce financování: smíšené

2012

…

Oblast: Inovace výrobních technologií, výrobků a služeb Region: Moravskoslezský Olomoucký

http://www.cmzrb.cz/tiskovecentrum/archiv-novinek/inostartuvery-na-inovace-se-zarukou-cmzrb

Záruky pro malé podnikatele (ČMZRB) Financování: dotace

15. 6. 2012

Pro finanční instituce úvěrující MSP. Oblast: Velko- a maloobchodu Ubytování, stravování a pohostinství

http://www.businessinfo.cz/cs/clan ky/zaruky-pro-male-podnikatele16-mld-kc-podporenych-uveru26437.html

31.10. 2012

http://www.csas.cz/inostart

Doprava a skladování Informační a komunikační činnosti Program podpory mezinárodní technologické spolupráce (CzechInvest)

18. 4. 2013 II. výzva

14. 6. 2013

čs. technologické podniky všech velikostí a partneři ze zemí mimo EU Oblast: -strojírenství -elektrotechnika a elektronika -informační a komunikační technologie -energetika a čisté technologie zemědělské a potravinářské technologie, biotechnologie lékařské technologie

http://www.czechinvest.org/progra m-podpory-mezinarodnitechnologicke-spoluprace

Program rozvojověekonomického partnerství (MZV-ORS)

26.10. 2012

26.11. 2012

podpora spolupráce čs. podnikatelských subjektů s partnery v rozvojových zemích posilování konkurenceschopnosti místních společností podnikatelské příležitosti pro obě partnerské strany

http://www.mzv.cz/file/898932/Vy hlaseni_Programu.doc

stimulace spolupráce podniků a výzkumných

http://www.businessinfo.cz/cs/clan ky/program-centra-kompetence7403.html

Program Centra kompetence ALFA

2012

2019

 Progresivní technologie, materiály a systémy  Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí  Udržitelný rozvoj dopravy (Technologická agentura ČR)

2012

2016

organizací ALFAmaximální míra podpory na jeden projekt 80 %