´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ YRSTV ´ ´I FAKULTA STROJN´IHO INZEN ´ USTAV ´ LETECKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AEROSPACE ENGINEERING
´ ˇ´IZEN´I ULTRALEHKEHO ´ ´ ´ NAVRH R MOTOROVEHO KLUZAKU SONG DESIGN OF A CONTROL SYSTEM FOR POWERED SAILPLANE SONG
´ PRACE ´ DIPLOMOVA MASTER’S THESIS
´ AUTOR PRACE
Bc. JAKUB CEJPEK
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2011
ˇ Ph.D. Ing. MICHAL MALIS,
Abstrakt C´ılem t´eto pr´ace je pˇrevz´ıt a d´ale rozvinout typov´ y n´avrh letounu SONG. V´ ysledkem bude z´akladn´ı aerodynamick´ y v´ ypoˇcet, n´avrh pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı vˇcetnˇe pevnostn´ı kontroly vybran´ ych ˇca´st´ı. Takto navrˇzen´ y letoun bude pˇripraven´ y pro dalˇs´ı v´ ypoˇcty (mechanika letu, pevnost kˇr´ıdla, trupu a ocasn´ıch ploch) a pro konkr´etnˇejˇs´ı konstrukˇcn´ı n´avrh jednotliv´ ych ˇca´st´ı letounu. Summary The objective of this work is to adopt and further expand the type design of the SONG motor glider. The study will result in the basic aerodynamic calculation and the design of lateral control system including structural strength inspection of selected parts. Subsequently, the proposal will allow for further calculation to be made (of flight mechanics, wings strength or fuselage and empennage firmness) and for more specific constructional design of individual components of the glider. Kl´ıˇ cov´ a slova ˇr´ızen´ı letounu, flaperon, kˇrid´elko, klapka, motorov´ y kluz´ak Keywords aircraft flight control system, flaperon, aileron, flaps, motor glider
CEJPEK, J. N´avrh ˇr´ızen´ı ultralehk´eho motorov´eho kluz´aku SONG. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta strojn´ıho inˇzen´ yrstv´ı, 2011. 90s. Vedouc´ı Ing. Michal Maliˇs, Ph.D.
Prohlaˇsuji, ˇze svou diplomovou pr´aci jsem vypracoval samostatnˇe a pod veden´ım sv´eho supervizora s pouˇzit´ım odborn´e literatury a dalˇs´ıch informaˇcn´ıch zdroj˚ u, kter´e jsou vˇsechny citov´any a uvedeny v seznamu literatury na konci pr´ace. Bc. Jakub Cejpek
OBSAH
Obsah ´ 1 Uvod 2 Statistick´ y pˇ rehled obdobn´ ych letoun˚ u 2.1 Dvoum´ıstn´e motorov´e kluz´aky . . . . . 2.1.1 L-13SE Vivat . . . . . . . . . . 2.1.2 Scheibe SF25 . . . . . . . . . . 2.2 Jednom´ıstn´e motorov´e kluz´aky . . . . 2.2.1 TST-9 Junior 2000 . . . . . . . 2.2.2 AMS Carat A . . . . . . . . . . 2.2.3 Noin Exel . . . . . . . . . . . . 2.2.4 ASK-14 Schleicher . . . . . . . 3 N´ avrh zadavatele 3.1 Discus T . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 SONG V0 . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Popis z´akladn´ıch charakteristik 3.2.2 Uspoˇra´d´an´ı trupov´ ych pˇrep´aˇzek 3.2.3 Pr˚ ubˇeˇzn´e kˇr´ıdlo . . . . . . . . .
4
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
5 . 5 . 5 . 6 . 7 . 7 . 8 . 9 . 10
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
11 11 12 12 14 15
4 Postup aerodynamick´ eho n´ avrhu letounu 4.1 Profil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Kˇr´ıdlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Zad´an´ı parametr˚ u do programu Glauert 4.2.2 V´ ystupn´ı u ´daje z Glauerta . . . . . . . . 4.2.3 V´ ypoˇcet pol´ary kˇr´ıdla . . . . . . . . . . 4.3 Letoun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Sklon vztlakov´e ˇc´ary letounu . . . . . . . 4.3.2 Neutr´aln´ı bod letounu s pevn´ ym ˇr´ızen´ım 4.3.3 Pol´ara letounu . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Letov´e v´ ykony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 P´adov´e rychlosti . . . . . . . . . . . . . ´ 4.4.2 Uhel klouz´an´ı a klouzavost . . . . . . . . 4.4.3 Rychlostn´ı pol´ara . . . . . . . . . . . . . 4.4.4 Motorov´ y let . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . .
16 16 16 16 17 17 18 18 20 22 22 22 23 23 23
5 Varianta s flaperonem 5.1 Profil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Odhad Reynoldsov´ ych ˇc´ısel . . . . . . . 5.1.2 Data profilu UAG 88-143/20 . . . . . . . 5.1.3 Charakteristiky profilu UAG 88-143/20 . 5.2 Kˇr´ıdlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Letoun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Sklon vztlakov´e ˇc´ary cel´eho letounu . . . 5.3.2 Neutr´aln´ı bod letounu s pevn´ ym ˇr´ızen´ım 5.3.3 Pol´ara letounu . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
24 24 24 24 26 27 30 30 31 32
1
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
OBSAH 5.4
Letov´e v´ ykony . . . . . . . . . . . 5.4.1 P´adov´e rychlosti . . . . . ´ 5.4.2 Uhel klouz´an´ı a klouzavost 5.4.3 Rychlostn´ı pol´ara . . . . . 5.4.4 Motorov´ y let . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
33 33 33 34 35
6 Varianta s kˇ rid´ elkem 6.1 Poloha a velikost kˇrid´elka . . . . . . . . . . . . 6.2 Profil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.1 Odhad Reynoldsov´ ych ˇc´ısel . . . . . . . 6.2.2 Data profilu LS(1)-0417 MOD . . . . . . 6.2.3 Data profilu LS(1)-0413 MOD . . . . . . 6.2.4 Charakteristiky profilu LS(1)-0417 MOD 6.2.5 Charakteristiky profilu LS(1)-0413 MOD 6.3 Kˇr´ıdlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Letoun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1 Sklon vztlakov´e ˇc´ary cel´eho letounu . . . 6.4.2 Neutr´aln´ı bod letounu s pevn´ ym ˇr´ızen´ım 6.4.3 Pol´ara letounu . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Letov´e v´ ykony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.1 P´adov´e rychlosti . . . . . . . . . . . . . ´ 6.5.2 Uhel klouz´an´ı a klouzavost . . . . . . . . 6.5.3 Rychlostn´ı pol´ara . . . . . . . . . . . . . 6.5.4 Motorov´ y let . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .
37 37 38 38 39 40 41 42 43 45 45 45 47 47 48 48 49 50
7 Konstrukˇ cn´ı n´ avrh a zhodnocen´ı obou variant letounu 7.1 Pravidla konstrukˇcn´ıho n´avrhu . . . . . . . . . . . . . . 7.1.1 Materi´al a technologie . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.2 Odhad v´ yrobn´ıch n´aklad˚ u . . . . . . . . . . . . . 7.1.3 Poˇzadavky na syst´em ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . ´ 7.1.4 Uprava odtokov´e hrany profilu . . . . . . . . . . . 7.1.5 Tvorba 3D modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Varianta s flaperonem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.1 Ovl´ad´an´ı flaperonu . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2.2 Paralelogram . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Varianta s kˇrid´elkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.1 Pod´eln´e ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.2 Pˇr´ıˇcn´e ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Zhodnocen´ı variant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
51 51 51 51 51 52 52 54 54 55 58 60 60 61
. . . . . .
64 64 64 64 65 65 66
8 V´ ypoˇ cet vnˇ ejˇ s´ıho zat´ıˇ zen´ı 8.1 Letov´a ob´alka . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.1 Men´evrovac´ı ob´alka . . . . . . . . . . 8.1.2 Poryvov´a ob´alka . . . . . . . . . . . 8.1.3 Poryvov´a a men´evrovac´ı ob´alka . . . 8.2 Z´avˇesov´ y moment kˇrid´elka . . . . . . . . . . 8.2.1 CS-22, podm´ınky pozemn´ıho poryvu
. . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
2
OBSAH 8.2.2 8.2.3
CS-23, ploˇsn´e zat´ıˇzen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 V´ ysledn´ y z´avˇesov´ y moment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
9 Rozbor zat´ıˇ zen´ı trasy ˇ r´ızen´ı 68 9.1 Kinematick´e vazby pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 9.2 S´ıla od pilota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 9.3 S´ıla od z´avˇesov´eho momentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 10 Pevnostn´ı v´ ypoˇ cet vybran´ ych souˇ c´ ast´ı trasy pˇ r´ıˇ cn´ eho ˇ r´ızen´ı 10.1 Trubky t´ahel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.1 Vlastn´ı frekvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.2 Kritick´a s´ıla ztr´aty stability . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Trubka ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Ostatn´ı ˇc´asti ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
11 Z´ avˇ er
76 76 76 77 77 80 81
A Aerodynamick´ e podlkady I A.1 UAG 88-143/20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I A.2 LS(1)-0417 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . III A.3 LS(1)-0413 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VI B Vlastnosti pouˇ zit´ ych kovov´ ych materi´ al˚ u B.1 Slitina AL 6061.T6 . . . . . . . . . . . . . B.2 Ocel LCM 4130 . . . . . . . . . . . . . . . B.3 Slitina AL 2024.T3 . . . . . . . . . . . . . B.4 Slitina bronzu CuSn8 . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
VIII . VIII . VIII . VIII . IX
C Pˇ rehled spoˇ cten´ ych bezpeˇ cnostn´ı C.1 T´ahla pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı . . . . . . . C.1.1 Vzpˇer . . . . . . . . . . . C.1.2 Kritick´e ot´aˇcky motoru . . C.2 Trubka ˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . C.2.1 P´aka pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı . . . C.2.2 Uloˇzen´ı ˇr´ıdic´ı p´aky . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
D V´ ykresov´ a dokumentace
3
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
X X X X X X X XI
´ 1 Uvod Pˇredmˇetem t´eto pr´ace je z´akladn´ı aerodynamick´ y n´avrh motorov´eho kluz´aku pro rekreaˇcn´ı l´et´an´ı a zvolen´ı vhodn´eho uspoˇra´d´an´ı org´an˚ u pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı. Zadavatel, firma TechProAviation, m´a z´akladn´ı pˇredstavu o uspoˇr´ad´an´ı, tvaru a profil´aˇzi. V t´eto pr´aci budou provedeny n´asleduj´ıc´ı kroky: 1. statistika podobn´ ych letoun˚ u, 2. popis zad´an´ı, 3. aerodynamick´ y n´avrh letounu s flaperonem, 4. aerodynamick´ y n´avrh letounu pouze s kˇrid´elkem, 5. vytvoˇren´ı 3D modelu obou variant (pouze v´ yznamn´e souˇca´sti), 6. zhodnocen´ı obou variant a v´ ybˇer vhodnˇejˇs´ı, 7. v´ ypoˇcty aerodynamick´eho (vnˇejˇs´ıho) zat´ıˇzen´ı, 8. rozbor zat´ıˇzen´ı trasy pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı, 9. pevnostn´ı v´ ypoˇcty vybran´ ych souˇc´ast´ı. V porovn´an´ı obou navrˇzen´ ych variant se budou hodnotit spoˇcten´e v´ ykony, tvar kˇr´ıdla, dodrˇzen´ı poˇzadovan´ ych v´ ychylek, um´ıstˇen´ı podvozku a dalˇs´ı parametry.
4
2 Statistick´ y pˇ rehled obdobn´ ych letoun˚ u 2.1 Dvoum´ıstn´ e motorov´ e kluz´ aky 2.1.1 L-13SE Vivat Vivat je odvozen od kluz´aku L-13 Blan´ık. Aby byla moˇzn´a z´astavba motoru, byl trup rozˇs´ıˇren a oba piloti sed´ı vedle sebe (narozd´ıl od tandemov´eho uspoˇra´d´an´ı Blan´ıku). Letoun je poh´anˇen motorem Walter Mikron III SE o v´ ykonu 37 kW . Vivat m´a na kˇr´ıdle klapku a kˇrid´elko. Kˇr´ıdlo m´a m´ırnˇe z´aporn´ y ˇs´ıp s lichobˇeˇzn´ıkov´ ym p˚ udorysem. Profil koˇrenu kˇr´ıdla Profil konce kˇr´ıdla Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Rozpˇet´ı D´elka V´ yˇska Plocha kˇr´ıdla
NACA 63(2)615 NACA 63(2)612 700 17 8,3 2,3 20,2
Tabulka 2.1: Parametry letounu L-13SE Vivat.
Obr´azek 2.1: [43]L-13SE Vivat.
5
kg m m m m2
´ MOTOROVE ´ KLUZAKY ´ 2.1 DVOUM´ISTNE
2.1.2 Scheibe SF25 Letoun proˇsel dlouh´ ym v´ yvojem. Verze C je poh´anˇena motorem Limbach 1700 o v´ ykonu 48, 5 kW . Podvozek se liˇs´ı podle varianty; m˚ uˇze b´ yt tˇr´ıkolov´ y s ostruhou nebo s pˇredn´ım kolem. Trup je vyroben z ocelov´e pˇr´ıhradov´e konstrukce potaˇzen´e pl´atnem, kˇr´ıdlo a ocasn´ı plochy jsou dˇrevˇen´e. Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Rozpˇet´ı D´elka V´ yˇska Plocha kˇr´ıdla
650 15,3 7,6 2,5 18,2
kg m m m m2
Tabulka 2.2: Parametry letounu Scheibe SF25.
Obr´azek 2.2: [44] Scheibe SF25.
6
´ MOTOROVE ´ KLUZAKY ´ 2.2 JEDNOM´ISTNE
2.2 Jednom´ıstn´ e motorov´ e kluz´ aky 2.2.1 TST-9 Junior 2000 Hornoploˇsn´ık se z´aporn´ ym ˇs´ıpem. Nem´a klapky, pouze kˇrid´elka. Konstrukce je dˇrevˇen´a. Tˇr´ıkolov´ y podvozek je pˇr´ıd’ov´eho typu. Letoun je poh´anˇen motorem Rotax 447 o v´ ykonu 31 kW . Profil koˇrenu kˇr´ıdla Profil konce kˇr´ıdla Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Rozpˇet´ı D´elka V´ yˇska Plocha kˇr´ıdla
Wortmann FX 61-184 Wortmann FX 61-184 300 12,4 5,9 2,1 10,0
Tabulka 2.3: Parametry letounu TST-9 Junior 2000.
Obr´azek 2.3: [45]TST-9 Junior 2000.
7
kg m m m m2
´ MOTOROVE ´ KLUZAKY ´ 2.2 JEDNOM´ISTNE
2.2.2 AMS Carat A Carat je dolnoploˇsn´ık s tˇr´ıkolov´ ym podvozkem z´ad’ov´eho typu (hlavn´ı podvozek je zatahovan´ y smˇerem vpˇred). Konstrukce vyuˇz´ıv´a kompozitn´ıch materi´al˚ u se sklenˇen´ ymi a uhl´ıkov´ ymi vl´akny. Motor je vzduchem chlazn´ y ˇctyˇrtakt od firmy Volkswagen o v´ ykonu 40 kW . Pr˚ umˇer vrtule je 1, 4m. Profil koˇrenu kˇr´ıdla Profil konce kˇr´ıdla Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Rozpˇet´ı D´elka Plocha kˇr´ıdla
DFVLR HQ 2.5/12.10 DFVLR HQ 2.5/12.10 470 15 6,21 10,58
kg m m m2
Tabulka 2.4: Parametry letounu AMS Carat A.
Obr´azek 2.4: [46] AMS Carat A.
8
´ MOTOROVE ´ KLUZAKY ´ 2.2 JEDNOM´ISTNE
2.2.3 Noin Exel Exel je jednom´ıstn´ y dolnoploˇsn´ık s motorem v tlaˇcn´em uspoˇr´ad´an´ı. Pˇr´ıˇcn´e ˇr´ızen´ı je zabezpeˇceno flaperonem. Flaperon m´a z´akladn´ı symetrick´e v´ ychylky (klapkov´e) δF L = {−5; 0; +5}◦ . Konstrukce vyuˇz´ıv´a kompozitn´ıch materi´al˚ u zaloˇzen´ ych na sklenˇen´ ych a uhl´ıkov´ ych vl´aknech. Podvozek je tvoˇren hlavn´ım kolem pod pilotem a ostruhov´ ym koleˇckem. Dvoutaktn´ı motor JPX m´a v´ ykon 13, 4 kW . Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Rozpˇet´ı D´elka Plocha kˇr´ıdla
310 13,74 5,9 11,62
kg m m m2
Tabulka 2.5: Parametry letounu Noin Exel.
Obr´azek 2.5: [47] Noin Exel.
9
´ MOTOROVE ´ KLUZAKY ´ 2.2 JEDNOM´ISTNE
2.2.4 ASK-14 Schleicher Konstrukce letounu je tvoˇrena ze dˇreva potaˇzen´eho pl´atnem. Pohon zajiˇst’uje motor Hirth o v´ ykonu 19 kW . Jako podvozek slouˇz´ı jedno zatahovac´ı kolo pod pilotem a ostruhov´e koleˇcko. Pˇr´ıˇcn´e ˇr´ızen´ı je zajiˇstˇeno kˇrid´elkem. Profil koˇrenu kˇr´ıdla Profil konce kˇr´ıdla Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Rozpˇet´ı Plocha kˇr´ıdla
NACA 63-618 NACA 63-615 360 kg 14,3 m 12,68 m2
Tabulka 2.6: Parametry letounu ASK-14 Schleicher.
Obr´azek 2.6: [41] ASK-14 Schleicher.
10
3 N´ avrh zadavatele Firma TechProAviation pˇrijala n´avrh na v´ yvoj letounu SONG od tˇret´ı strany. Zadavatel se inspiroval kluz´akem Discus CS.
Obr´azek 3.1: Posloupnost v´ yvoje letounu. SONG V0 je typov´ y n´avrh zadavatele. SONG V1a a V1b jsou pˇredmˇetem t´eto diplomov´e pr´ace.
3.1 Discus T Discus T je motorovou variantou letounu Discus CS. Po ukonˇcen´ı produkce v Nˇemecku ˇ e republiky. roku 1995 se pˇresunula v´ yroba letoun˚ u Discus do Cesk´ Konstrukce letounu je kompozitov´a. Kˇr´ıdlo m´a lomen´ y eliptick´ y tvar. Profil koˇrenu kˇr´ıdla Profil konce kˇr´ıdla Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Rozpˇet´ı D´elka V´ yˇska Plocha kˇr´ıdla
DFVLR HX 83 DFVLR HX 83 525 15 6,58 1,3 10,58
Tabulka 3.1: Parametry letounu Discus.
Obr´azek 3.2: [42]Discus.
11
kg m m m m2
3.2 SONG V0
3.2 SONG V0 3.2.1 Popis z´ akladn´ıch charakteristik Letoun je jednom´ıstn´ y motorov´ y celokovov´ y kluz´ak. Kˇr´ıdlo je obd´eln´ıkov´eho p˚ udorysu s lichobˇeˇzn´ıkov´ ym ukonˇcen´ım, kter´e m´a vzepˇet´ı. Ocasn´ı plochy jsou typu T”. Motor je ” um´ıstˇen pˇred pilotem. Podvozek tvoˇr´ı hlavn´ı zatahovac´ı kolo pod pilotem a ostruha. Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost Poloha tˇeˇziˇstˇe Rozpˇet´ı D´elka V´ yˇska Plocha kˇr´ıdla Profil koˇrenu kˇr´ıdla Profil konce kˇr´ıdla
215 1,739 8 5,53 1,3 6,26 UAG 88 143/20 UAG 88 143/20
kg m m m m m2
Tabulka 3.2: Parametry letounu SONG.
12
3.2 SONG V0
Obr´azek 3.3: Muˇska zadan´eho letounu.
13
3.2 SONG V0
3.2.2 Uspoˇ r´ ad´ an´ı trupov´ ych pˇ rep´ aˇ zek Trup je tvoˇren pˇrep´aˇzkami a pod´eln´ ymi nosn´ ymi prvky. V trupu jsou dva v´ yˇrezy, do kter´ ych se zasouvj´ı nosn´ıky pr˚ ubˇeˇzn´eho kˇr´ıdla.
Obr´azek 3.4: Roviny pˇrep´aˇzek trupu. 1 - z´avˇesn´e pˇrep´aˇzky hlavn´ıho nosn´ıku; 2 - pˇrep´aˇzka z´avˇesu pomocn´eho nosn´ıku; 3 - sedaˇcka pilota; 4 - poˇz´arn´ı pˇrep´aˇzka. Pr˚ uˇrezy trupu se mˇen´ı od ˇsirok´eho zaoblen´eho obd´eln´ıku v motorov´e ˇc´asti pˇres vysok´ y obd´eln´ık se zakulacenou horn´ı stranou v m´ıstˇe pilotn´ı kabiny po kruhov´ y pr˚ uˇrez ocasn´ıho kornoutu.
Obr´azek 3.5: Pˇr´ıˇcn´e ˇrezy trupem. Souˇradnice ˇrez˚ u (z leva do prava): x {700; 850; 2376; 2600; 3070} mm.
=
14
3.2 SONG V0
3.2.3 Pr˚ ubˇ eˇ zn´ e kˇ r´ıdlo Kˇr´ıdlo je pr˚ ubˇeˇzn´e, do trupu je uchyceno pomoc´ı ˇctyˇr ˇcep˚ u. Lichobˇeˇzn´ıkov´a koncov´a ˇc´ast kˇr´ıdla je odn´ımateln´a.
Obr´azek 3.6: Zjednoduˇsen´ y n´akres centropl´anov´e ˇca´sti pr˚ ubˇeˇzn´eho kˇr´ıdla pro flaperonov´e ˇr´ızen´ı. 1 - hlavn´ı nosn´ık; 2 - m´ısto z´avˇesu hlavn´ıho nosn´ıku; 3 - z´avˇes zadn´ıho nosn´ıku; 4 - koˇrenov´e ˇzebro; 5 - flaperon; 6 - otvor pro zasunut´ y podvozek.
ˇ pr˚ Obr´azek 3.7: Rez ubˇeˇzn´ ym nosn´ıkem a pohled na koˇrenov´e ˇzebro.
15
4 Postup aerodynamick´ eho n´ avrhu letounu 4.1 Profil Reynoldsovo ˇc´ıslo Bod 1 Bod 2 Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku Sklon vztlakov´e ˇca´ry Souˇcinitel klopiv´eho momentu Minim´aln´ı souˇcinitel odporu
ReP · 10−6 [CL; α] [CL; α] [CLP max ; αCLP max ] αP 0 aP CmP 0 CDP min
CL1 −CL2 • Sklon vztlakov´e ˇca´ry profilu: aP = α2 −α1 ·
180 π
´ • Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku: α0 = α1 −
·
CL1 aP
= [rad−1 ]
180 π
= [◦ ]
Z parametr˚ u profilu lze urˇcit funkˇcn´ı z´avislosti: • Z´avislost souˇcinitele vztlaku na Reynoldsovˇe ˇc´ısle: CL = f (Re) • Z´avislost u ´hlu n´abˇehu nulov´eho vztlaku na v´ ychylce kˇrid´elka: α0 = f (δAI ) • Z´avislost souˇcinitele klopiv´eho momentu na v´ ychylce kˇrid´elka: Cm0 = f (δAI ) ∂α0 Ze z´avislosti α0 = f (δAI ) lze stanovit derivaci ∂δ a ze z´avislosti Cm0 = f (δAI ) AI ∂Cm0 se stanov´ı hodnota derivace ∂δAI . Tyto derivace lze vyuˇz´ıt pˇri interpolaci profilov´ ych charakteristik.
4.2 Kˇ r´ıdlo 4.2.1 Zad´ an´ı parametr˚ u do programu Glauert V t´eto f´azi n´avrhu jsou zn´amy parametry profilu pˇri r˚ uzn´ ych Reynoldsov´ ych ˇc´ıslech. Pˇredpokl´ad´a se, ˇze tato Reynoldosva ˇc´ısla korespenduj´ı s hloubkou profilu a pˇredpokl´adanou rychlost´ı letu. Podle geometrie kˇr´ıdla se zadaj´ı hodnoty do programu Glauert: ˇ Rez
y [m]
c [m]
CLP [−]
aP [rad−1 ]
α0 [◦ ]
ϕ P [◦ ]
Parametry, zad´avan´ ymi do programu Glauer jsou rozpˇet´ı, hloubky kˇr´ıdla v d˚ uleˇzit´ ych ˇrezech, polohy klapky a kˇrid´elka a maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku profilu pˇri jejich v´ ychylk´ach. Pro v´ ypis ˇreˇsen´ı je vhodn´e zvolit ˇrezy kˇr´ıdla do v´ yznamn´ ych m´ıst konstrukce, jako jsou napˇr´ıklad z´avˇesy a ˇzebra. 16
ˇ ´IDLO 4.2 KR
4.2.2 V´ ystupn´ı u ´ daje z Glauerta Kromˇe rozloˇzen´ı vztlaku po rozpˇet´ı jsou d˚ uleˇzit´e i tyto hodnoty: • Sklon vztlakov´e ˇca´ry kˇr´ıdla: aW [rad−1 ] • Glauert˚ uv opravn´ y souˇcinitel delta: ∆ [−] • Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku kˇr´ıdla: CLW max [−] • Plocha kˇr´ıdla: S [m2 ] ˇ ıhlost kˇr´ıdla: λ [−] • St´ ´ • Uhel nulov´eho vztlaku kˇr´ıdla: αW 0 [◦ ]
4.2.3 V´ ypoˇ cet pol´ ary kˇ r´ıdla Pro zvolen´e hodnoty souˇcinitele vztlaku se spoˇctou: • Souˇcinitel indukovan´eho odporu kˇr´ıdla: CDi =
CL2 π·λW
· (1 + ∆)
• Tlakov´a sloˇzka souˇcinitele odporu na minim´aln´ı rychlosti: CDRe min = CDi + CDP min Re min • Tlakov´a sloˇzka souˇcinitele odporu na maxim´aln´ı rychlosti: CDRe max = CDi + CDP min Re max • Celkov´ y souˇcinitel odporu na minim´aln´ı rychlosti: CDmin = CDi + CDRe • Celkov´ y souˇcinitel odporu na maxim´aln´ı rychlosti: CDmax = CDi + CDRe
min max
• V´ ysledn´ y souˇcinitel odporu: CDW = CDmax · wmax + CDmin · wmin Konstanty wmax a wmin uprav´ı pomˇer souˇcinitele odporu tak, ˇze na mal´ ych rychlostech je CD niˇzˇs´ı, protoˇze letoun let´ı na niˇzˇs´ım souˇciniteli vztlaku. Naopak, pˇri vyˇsˇs´ım u ´hlu n´abˇehu se zvyˇsuje souˇcinitel vztlaku i souˇcinitel odporu. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se pouˇz´ıv´a aerodynamick´e kroucen´ı, je nutno tento postup modifikovat. Avˇsak v pˇr´ıpadˇe aerodynamick´eho kroucen´ı mezi profily stejn´e rodiny je toto ˇreˇsen´ı akceptov´ano.
17
4.3 LETOUN CL -0,8 -0,7 -0,6 -0,5 -0,4 -0,3 -0,2 -0,1 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4
wmin 1,0000 0,8750 0,7500 0,6250 0,5000 0,3750 0,2500 0,1250 0,0000 0,0769 0,1538 0,2308 0,3077 0,3846 0,4615 0,5385 0,6154 0,6923 0,7692 0,8462 0,9231 0,9500 1,0000
w max 0,0000 0,1250 0,2500 0,3750 0,5000 0,6250 0,7500 0,8750 1,0000 0,9231 0,8462 0,7692 0,6923 0,6154 0,5385 0,4615 0,3846 0,3077 0,2308 0,1538 0,0769 0,0500 0,0000
4.3 Letoun Pro stanoven´ı celkov´ ych charakteristik letounu bude nezbytn´e m´ıt k dispozici 3D model letounu, ze kter´eho lze odeˇc´ıtat potˇrebn´e rozmˇery. Staˇc´ı pouze ploˇsn´ y model, kter´ y bude obsahovat trup, kˇr´ıdlo, ocasn´ı plochy a vrtuli.
4.3.1 Sklon vztlakov´ eˇ c´ ary letounu Postup stanoven´ı sklonu vztlakov´e ˇca´ry je pˇrevzat z [8]. • Vzd´alenost ˇctvrtinov´ ych bod˚ u koˇrenov´ ych ˇrez˚ u kˇr´ıdla a stabiliz´atoru: LW HT 25% [m] • Rozpˇet´ı vodorovn´e ocasn´ı plochy: bHT [m] • Plocha vodorovn´e ocasn´ı plochy: SHT [m2 ] ´ • Uhel ˇs´ıpu vodorovn´e ocasn´ı plochy: χHT [◦ ] • Souˇcinitel sn´ıˇzen´ı dynamick´eho tlaku1 : kHT [−] 1
Pro vodorovn´e ocasn´ı plochy typu T plat´ı kHT = 1; pro um´ısten´ı na k´ ylov´e ploˇse kHT = 0, 95 a pro um´ıstˇen´ı na trupu je rozmez´ı hodnot kHT = 0, 85 ÷ 0, 95.
18
4.3 LETOUN • Vzd´alenost ˇctvrtinov´eho bodu koˇrenu vodorovn´e ocasn´ı plochy od ˇca´ry nulov´eho vztlaku koˇrenu kˇr´ıdla: hHT [m]
Obr´azek 4.1: [8, 113]Definice vzd´alenosti hHT (na obr´azku znaˇceno jako hV OP ). Z namˇeˇren´ ych a jiˇz zn´am´ ych hodnot se spoˇcte: • Z´ uˇzen´ı kˇr´ıdla: η =
cR cT
= [−]
• Redukovan´e rameno vodorovn´e ocasn´ı plochy: LW HT = ˇ ıhlost vodorovn´e ocasn´ı plochy: λHT = • St´
b2HT SHT
2·LW HT 25% b
= [−]
= [−]
Z grafu se urˇc´ı sklon vztlakov´e ˇca´ry vodorovn´ ych ocasn´ıch ploch:
Obr´azek 4.2: [8, 112]Graf pro urˇcen´ı skolnu vztlakov´e ˇc´ary vodorovn´e ocasn´ı plochy pomoc´ı hodnot λHT a χHT • Sklon vztlakov´e ˇca´ry vodorovn´e ocasn´ı plochy: aHT = [rad−1 ]
19
4.3 LETOUN • V´ ypoˇcet derivace sr´azov´eho u ´hlu:
∂ ∂α
=
1,75·aWr π·λ·(1+|hHT |)·
• Sklon vztlakov´e ˇca´ry letounu: a = aW + aHT · kHT ·
4 LW HT η
SHT S
· 1−
∂ ∂α
= [rad−1 ]
4.3.2 Neutr´ aln´ı bod letounu s pevn´ ym ˇ r´ızen´ım V´ ypoˇcet dle [8]. Zanedb´av´a se stlaˇcitelnost proudˇen´ı (to m´a za n´asledek totoˇznost aerodynamick´eho stˇredu s neutr´aln´ım bodem). Aerodynamick´ y stˇ red kˇ r´ıdla • Neutr´aln´ı bod kˇr´ıdla2 : X N W [−] • Stˇredn´ı aerodynamick´a tˇetiva: cM AC [m] • Vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla od poˇca´tku souˇradn´eho syst´emu: LWCP [m] Pˇ r´ıspˇ evek propulze • Poˇcet list˚ u vrtule: nB [−] • Pr˚ umˇer vrtule: DP [m] • Vzd´alenost disku vrtule od aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla: LP WCP [m] • Pˇr´ıspˇevek propulze: ∆X N P = −0, 05 ·
2 ·L nB ·DP P WCP S·cM AC ·aW
= [−]
Pˇ r´ıspˇ evek trupu • D´elka trupu letounu: L [m] • Vzd´alenost 25% koˇrene kˇr´ıdla od poˇca´tku souˇradnicov´eho syst´emu: LCR25% [m] • Hloubka koˇrenov´eho ˇrezu kˇr´ıdla: cR [m]
2
• Pomˇer:
cR L
• Pomˇer:
LCR25% L
[−] [−]
Vztaˇzeno k velikosti a poloze stˇredn´ı aerodynamick´e tˇetivˇe cM AC
20
4.3 LETOUN
Obr´azek 4.3: [8, 110]Graf pro urˇcen´ı faktoru vlivu trupu. • Faktor vlivu trupu: kN F [−] ˇıˇrka trupu v m´ıstˇe kˇr´ıdla: bF [m] • S´ • Pˇr´ıspˇevek trupu: ∆X N F = −kN F ·
bF ·c2R S·cM AC
= [−]
Pˇ r´ıspˇ evek VOP • Vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu VOP od poˇca´tku souˇradn´eho syst´emu: LHTCP [m] • Vzd´alenost aerodynamick´ ych stˇred˚ u VOP a kˇr´ıdlo+trup: LHT = LHTCP − LWCP + cM AC · ∆XN F + ∆X N P = [m] ∂ HT ·bHT • Pˇr´ıpsˇevek VOP: ∆X N HT = kHT · aHT · SS·c · 1 − = [−] a ∂α M AC V´ ysledn´ a poloha neutr´ aln´ıho bodu • Poloha neutr´aln´ıho bodu: X N = X N W + ∆X N F + ∆X N P + ∆X N HT = [−] • Poloha neutr´aln´ıho bodu v˚ uˇci souˇradn´emu syst´emu: LN = LWCP + cM AC · X N − X N W = [m] Krajn´ı zadn´ı poloha tˇ eˇ ziˇ stˇ e Pro letoun, kter´ y nen´ı vybaven automatick´ ym ˇr´ızen´ım a nen´ı urˇcen k akrobacii je doporuˇcen´a poloha tˇeˇziˇstˇe takov´a, aby byla vzd´alena minim´alnˇe (0, 1 ÷ 0, 15) · cM AC od neutr´aln´ıho bodu s pevn´ ym ˇr´ızen´ım. 21
´ VYKONY ´ 4.4 LETOVE • Krajn´ı zadn´ı poloha tˇeˇziˇstˇe (15%): LCG = LN − 0, 15 · cM AC = [m]
4.3.3 Pol´ ara letounu D˚ uleˇzitou charakteristikou letounu je jeho pol´ara. Jiˇz je stanovena letov´a pol´ara kˇr´ıdla, ke kter´e se nyn´ı pˇripoˇc´ıtaj´ı odpory dalˇs´ıch ˇca´st´ı letounu. Souˇ cinitel odporu ocasn´ıch ploch Kv˚ uli charakteru ploch je zp˚ usob stanoven´ı odporu stejn´ y, jako u kˇr´ıdla. Proces se d´a v prvn´ım pˇribl´ıˇzen´ı zjednoduˇsit tak, ˇze je pouˇzit CDmin profilu pouˇzit´eho pro danou plochu. Charakteristick´ y rozmˇer u vodorovn´ ych ocsasn´ıch ploch je jejich p˚ udorysn´a plocha. U svisl´ ych ocsasn´ıch ploch je t´ımto rozmˇerem jejich bokorysn´a plocha. Souˇ cinitel odporu podvozku Podle [6, 23] se vybere typ podvozku co nejpodobnˇejˇs´ı tomu pouˇzit´emu. V literatuˇre se uv´ad´ı souˇcinitel´e odporu vztaˇzeny k ˇceln´ı ploˇse kole (pr˚ umˇer x ˇs´ıˇrka kola). Souˇ cinitel odporu trupu Charakteristick´ y rozmˇer trupu je jeho celkov´ y pˇr´ıˇcn´ y pr˚ uˇrez SF max [m2 ]. Souˇcinitel je stanoven podle tabulky [6, 23]. Souhrnn´ a tabulka odpor˚ u ˇ ast letounu C´ Trup VOP SOP Podvozek
Charakteristick´ a plocha Sx SF max SHT SV T Stire
Poˇ cet
CDx
Sx S
· CDx
CDF CDP CDP CDgear P Souˇcet P 10% interference 0, 1 · P Celkov´ y souˇ cinitel ˇ skodliv´ eho odporu ∆CD
Tabulka 4.1: Seznam uvaˇzovan´ ych ˇskodliv´ ych odpor˚ u a jejich hodnoty.
4.4 Letov´ e v´ ykony 4.4.1 P´ adov´ e rychlosti Je uvaˇzov´ano pouze samotn´e kˇr´ıdlo bez pˇr´ıspˇevku vodorovn´ ych ocasn´ıch ploch a trupu. Vypoˇcten´a rychlost je sn´ıˇzena o 5% jako korekce vlivu trupu.
22
´ VYKONY ´ 4.4 LETOVE P´ adov´ a rychlost bez pˇ rist´ avac´ıch klapek q = [m · s−1 ] vS1 = 0, 95 · ρ·CL2·m·g W max ·S P´ adov´ a rychlost s pˇ rist´ avac´ımi klapkami q vS0 = 0, 95 · ρ·CLW2·m·g = [m · s−1 ] F Lmax ·S
´ 4.4.2 Uhel klouz´ an´ı a klouzavost ´ Uhel klouz´ an´ı V´ ysledkem je graf ´hlu klouz´an´ı na souˇciniteli vztlaku. z´avislosti u γ = arctg CD CL Klouzavost V´ ysledkem je graf z´avislosti klouzavosti na rychlosti. q v = 2·m·g·cos(γ) = [m · s−1 ] ρ·S·|CL|
4.4.3 Rychlostn´ı pol´ ara V´ ysledkem je graf z´avislosti vertik´aln´ı rychlosti na celkov´e rychlosti. vZ = v · sin (γ) = [m · s−1 ]
4.4.4 Motorov´ y let Maxim´ aln´ı rychlost q 2·PE ·ηP = [km · h−1 ] vmax = 3, 6 · 3 ρ·CD min ·S Potˇ rebn´ y a vyuˇ ziteln´ y v´ ykon Postup stanoven´ı potˇrebn´eho v´ ykonu je takov´ y, ˇze se pro danou rychlost stanov´ı potˇrebn´ y 2·m·g souˇcinitel vztlaku CL = ρ·v2 ·S . Tomuto souˇciniteli vztlaku odpov´ıd´a podle letov´e pol´ary souˇcinitel odporu CL → CD a z nˇej se spoˇcte potˇrebn´ y v´ ykon PD = D·v = 21 ·ρ·v 3 ·CD·S. Vyuˇziteln´ y v´ ykon PT z´avis´ı na maxim´aln´ım trval´em v´ ykonu motoru a charakteristice vrtule. Maxim´ aln´ı stoupavost Z pr˚ ubˇehu PT a PD se stanov´ı (PT − PD )max , coˇz je maxim´aln´ı pˇrebytek tahu. (P −PD )max vZmax = T m·g = [m · s−1 ]
23
5 Varianta s flaperonem Tato varianta rozv´ıj´ı podobu zad´an´ı.
5.1 Profil Profil UAG 88-143/20 byl mˇeˇren v aerodynamick´em tunelu a v´ ysledky byly publikov´any v [17]. Mˇeˇren´ı byla prov´adˇena pro Reynoldsova ˇc´ısla Re = {0, 5; 1, 0; 2, 1} · 106 .
5.1.1 Odhad Reynoldsov´ ych ˇ c´ısel P´adov´a rychlost letounu je pˇribliˇznˇe 60 km · h−1 , cestovn´ı 120 km · h−1 a maxim´aln´ı 200 km · h−1 . Hloubka v koˇreni kˇr´ıdla je cR = 0, 85 m a na konci cT = 0, 40 m. vT AS [km · h−1 ] 60 120 200
MT AS [−] 0,05 0,10 0,16
c [m] 0,85
Re [−] 1 011 905 2 023 810 3 373 016
c [m] 0,40
Re [−] 476 190 952 381 1 587 302
Tabulka 5.1: Seznam Reynoldsosv´ ych ˇc´ısel.
5.1.2 Data profilu UAG 88-143/20 Aerodynamick´ a data pro nulovou v´ ychylku Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
0,5 [0;-5,2] [0,44;0] [1,49;9] -5,2 4,79 -0,099 0,0079
1,0 [0;-5,8] [0,47;0] [1,49;14] -5,8 4,66 -0,104 0,0068
2,1 [0;-6,0] [0,50;0] [1,49;13] -6,0 4,81 -0,109 0,0058
Tabulka 5.2: Parametry profilu bez v´ ychylky.
24
5.1 PROFIL Aerodynamick´ a data pro v´ ychylku δAI = +10◦ Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
1,0 [0;-8,2] [0,75;0] [1,65;12,5] -8,2 5,23 -0,15 0,0110
2,1 [0;-8,8] [0,75;0] [1,65;12,5] -8,8 4,85 -0,16 0,0099
3,5 [0;-8,9] [0,81;0] [1,65;11,0] -8,9 5,20 -0,16 0,0089
Tabulka 5.3: Parametry profilu s v´ ychylkou dol˚ u δAI = +10◦ . Aerodynamick´ a data pro v´ ychylku δAI = −12, 5◦ Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
1,0 [0;0,02] [-0,002;0] [1,3;15] 0,02 5,72 -0,024 0,0076
2,1 [0;0,15] [-0,016;0] [1,3;14] 0,15 5,94 -0,022 0,0065
3,5 [0;0,25] [-0,026;0] [1,3;15] 0,25 5,90 -0,020 0,0057
Tabulka 5.4: Parametry profilu s v´ ychylkou nahoru δAI = −12, 5◦ .
25
5.1 PROFIL
5.1.3 Charakteristiky profilu UAG 88-143/20
Obr´azek 5.1: Z´avislost maxim´aln´ıho souˇcinitele vztlaku ˇcist´eho profilu na Reynoldsovu ˇc´ıslu. Konstantn´ı pr˚ ubˇeh zp˚ usoben nedostateˇcn´ ym rozsahem dat [17].
Obr´azek 5.2: Z´avislost u ´hlu n´abˇehu nulov´eho vztlaku na v´ ychylce.
Obr´azek 5.3: Z´avislost souˇcinitele klopiv´eho momentu na v´ ychylce. 26
ˇ ´IDLO 5.2 KR
5.2 Kˇ r´ıdlo Trup je v m´ıstˇe kˇr´ıdla ˇsirok´ y bF = 600 mm. Do programu Glauert se zad´avaj´ı tyto hodnoty:
Obr´azek 5.4: N´arysn´ y a p˚ udorysn´ y tvar kˇr´ıdla. ˇ Rez Koˇren Pˇrechod Konec
y [m] 0, 0 2, 8 4, 0
c [m] 0, 85 0, 85 0, 40
CLP [−] 1, 49 1, 49 1, 49
aP [rad−1 ] 4, 81 4, 81 4, 81
α0 [◦ ] −6, 0 −6, 0 −6, 0
ϕP [◦ ] 0 0 0
Kˇ r´ıdlo bez v´ ychylky flaperonu • Plocha kˇr´ıdla S = 6,26 m2 ˇ ıhlost kˇr´ıdla Lambda = 10,224 • St´ • Max. souˇcinitel vztlaku kˇr´ıdla je Clkˇr´ıdla = 1,413 • Sklon vztlakov´e ˇca´ry kˇr´ıdla = 4,1439 rad-1 ´ • Uhel nulov´eho vztlaku kˇr´ıdla (v ose kˇr´ıdla) Alfa0kridla = -6 ° (bez uvaˇzov´an´ı vlivu vztlakov´e mechanizace) • Glauert˚ uv opravn´ y souˇcinitel delta = 0,0359 (pro v´ ypoˇcet indukovan´eho odporu urˇcen´ y z norm´aln´ıho rozloˇzen´ı) • Souˇcinitel indukovan´eho odporu Cxi = 0,0644 (pro souˇcinitel vztlaku kˇr´ıdla Clkˇr´ıdla = 1,413)
27
ˇ ´IDLO 5.2 KR
Obr´azek 5.5: Rozloˇzen´ı vztlaku po rozpˇet´ı. Flaperon je v neutr´aln´ı poloze bez v´ ychylky. Kˇ r´ıdlo s v´ ychylkou flaperonu na polohu klapky
Obr´azek 5.6: Rozloˇzen´ı vztlaku po rozpˇet´ı. Flaperon je v poloze klapky δF R = δF L + δAI = 10 + 0 = 10◦ . Kˇ r´ıdlo s v´ ychylkou flaperonu na polohu klapky a kˇ rid´ elka • Plocha kˇr´ıdla S = 6,26 m2 ˇ ıhlost kˇr´ıdla Lambda = 10,224 • St´ • Max. souˇcinitel vztlaku kˇr´ıdla je Clkˇr´ıdla = 1,3577 28
ˇ ´IDLO 5.2 KR • Sklon vztlakov´e ˇca´ry kˇr´ıdla = 4,1439 rad-1 ´ • Uhel nulov´eho vztlaku kˇr´ıdla (v ose kˇr´ıdla) Alfa0kridla = -6 ° (bez uvaˇzov´an´ı vlivu vztlakov´e mechanizace) • Glauert˚ uv opravn´ y souˇcinitel delta = 0,0359 (pro v´ ypoˇcet indukovan´eho odporu urˇcen´ y z norm´aln´ıho rozloˇzen´ı) • Souˇcinitel indukovan´eho odporu Cxi = 0,0595 (pro souˇcinitel vztlaku kˇr´ıdla Clkˇr´ıdla = 1,3577) • Symetrick´a v´ ychylka kˇrid´elka dsym = -3° (z´aporn´a hodnota = v´ ychylka nahoru) • Antisymetrick´a v´ ychylka kˇrid´elka dsym = 9° • Souˇcinitel momentu klonˇen´ı od v´ ychylky kˇrid´elka cmx = 0,043 (od antisymetrick´eho rozloˇzen´ı) • Bezrozmˇern´a u ´hlov´a rychlost klonˇen´ı wx = 0,107
Obr´azek 5.7: Rozloˇzen´ı vztlaku po rozpˇet´ı. Flaperon je v poloze klapky a kˇrid´elka δF R = δF L + δAI = 10 + 6 = 16◦ .
29
5.3 LETOUN
Obr´azek 5.8: Pol´ara kˇr´ıdla.
5.3 Letoun 5.3.1 Sklon vztlakov´ eˇ c´ ary cel´ eho letounu • Vzd´alenost ˇctvrtinov´ ych bod˚ u koˇrenov´ ych ˇrez˚ u kˇr´ıdla a stabiliz´atoru: LW HT 25% = 3, 56 m • Rozpˇet´ı VOP: bHT = 2, 2 m • Plocha VOP: SHT = 0, 88 m2 ´ • Uhel ˇs´ıpu VOP: χHT = 2, 6◦ • Souˇcinitel sn´ıˇzen´ı dynamick´eho tlaku: kHT = 1 • Vzd´alenost ˇctvrtinov´eho bodu koˇrenu VOP od ˇc´ary nulov´eho vztlaku kˇr´ıdla: hHT = 1, 5 m Spoˇcten´e hodnoty: • Z´ uˇzen´ı kˇr´ıdla: η = 2, 125 • Redukovan´e rameno VOP: LW HT = 0, 89 ˇ ıhlost VOP: λHT = 5, 5 • St´ • Sklon vztlakov´e ˇca´ry VOP: aHT = 3, 75 rad−1 30
5.3 LETOUN • Derivace sr´azov´eho u ´hlu:
∂ ∂α
= 0, 1427
• Sklon vztlakov´e ˇca´ry letounu: a = 4, 6 rad−1
5.3.2 Neutr´ aln´ı bod letounu s pevn´ ym ˇ r´ızen´ım Aerodynamick´ y stˇ red kˇ r´ıdla • Neutr´aln´ı bod kˇr´ıdla: X N W = 0, 25 • Stˇredn´ı aerodynamick´a tˇetiva: cM AC = 0, 762 m • Vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla od poˇca´tku souˇradn´eho syst´emu: LWCP = 1, 79 m Pˇ r´ıspˇ evek propulze • Poˇcet list˚ u vrtule: nB = 2 • Pr˚ umˇer vrtule: DP = 1, 3 m • Vzd´alenost disku vrtule od aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla: LP WCP = 1, 7m • Pˇr´ıspˇevek propulze: ∆X N P = −0, 0147 Pˇ r´ıspˇ evek trupu • D´elka trupu letounu: L = 5, 6 m • Vzd´alenost 25% koˇrene kˇr´ıdla od poˇca´tku souˇradnicov´eho syst´emu: LCR25% = 1, 82 m • Hloubka koˇrenov´eho ˇrezu kˇr´ıdla: cR = 0, 85 m • Pomˇer:
cR L
• Pomˇer:
LCR25% L
= 0, 15 = 0, 32
• Faktor vlivu trupu: kN F = 0, 58 ˇıˇrka trupu v m´ıstˇe kˇr´ıdla: bF = 0, 6 m • S´ • Pˇr´ıspˇevek trupu: ∆X N F = −0, 062 Pˇ r´ıspˇ evek VOP • Vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu VOP od poˇca´tku souˇradn´eho syst´emu: LHTCP = 5, 38 m • Vzd´alenost aerodynamick´ ych stˇred˚ u VOP a kˇr´ıdlo+trup: LHT = 3, 47 m • Pˇr´ıpsˇevek VOP: ∆X N HT = 0, 286
31
5.3 LETOUN V´ ysledn´ a poloha neutr´ aln´ıho bodu • Poloha neutr´aln´ıho bodu: X N = 0, 46 • Poloha neutr´aln´ıho bodu v˚ uˇci souˇradn´emu syst´emu: LN = 2, 0 m Krajn´ı zadn´ı poloha tˇ eˇ ziˇ stˇ e • Krajn´ı zadn´ı poloha tˇeˇziˇstˇe: LCG = 1, 89 m
5.3.3 Pol´ ara letounu ˇ ast letounu C´ Trup VOP SOP Podvozkov´ a vzpˇ era Kolo podvozku Ostruha
Charakteristick´ a plocha Sx 0,554 0,880 0,582 0,010
Poˇ cet
CDx
Sx S
1 1 1 2
0,140 0,011 0,011 0,045
0,0124 0,0015 0,0010 0,0001
0,027 0,003
1 1
0,120 0,100 Souˇcet 10% interference Celkov´ y souˇ cinitel ˇ skodliv´ eho odporu ∆CD
· CDx
0,0005 0,0000 0,0156 0,0016 0,0172
Tabulka 5.5: Seznam uvaˇzovan´ ych ˇskodliv´ ych odpor˚ u a jejich hodnoty.
32
´ VYKONY ´ 5.4 LETOVE
Obr´azek 5.9: Pol´ara letounu.
5.4 Letov´ e v´ ykony V´ ypoˇcet plat´ı pro maxim´aln´ı vzletovou hmotnost m = 215 kg.
5.4.1 P´ adov´ e rychlosti • P´adov´a rychlost bez pˇrist´avac´ıch klapek: vS1 = 67 km · h−1 • P´adov´a rychlost s pˇrist´avac´ımi klapkami: vS0 = 65 km · h−1
´ 5.4.2 Uhel klouz´ an´ı a klouzavost ´ Uhel klouz´ an´ı Minim´aln´ı u ´hel klouz´an´ı je γmin = 4, 5◦ pˇri rychlosti vγmin = 109 km · h−1 .
33
´ VYKONY ´ 5.4 LETOVE
´ Obr´azek 5.10: Uhel klouz´an´ı. Klouzavost Maxim´aln´ı klouzavost je kmax = 12, 72 pˇri rychlosti vkmax = 109 km · h−1 .
Obr´azek 5.11: Klouzavost.
5.4.3 Rychlostn´ı pol´ ara Vertik´aln´ı rychlost klouzav´eho letu pˇri optim´aln´ı rychlosti vopt = 109 km · h−1 je vZγmin = 2, 4 m · s−1 .
34
´ VYKONY ´ 5.4 LETOVE
Obr´azek 5.12: Rychlostn´ı pol´ara.
5.4.4 Motorov´ y let Maxim´ aln´ı rychlost Maxim´aln´ı rychlost letounu s motorem o nomin´aln´ım v´ ykonu PE = 30 HP a u ´ˇcinnosti vrtule 85% je vmax = 216 km · h−1 . Potˇ rebn´ y a vyuˇ ziteln´ y v´ ykon ´ cinnost vrtule je z´avisl´a na rychlosti podle [14] takto: Uˇ ηP = −3, 2191 · 10−4 · v 3 + 2, 4553 · 10−6 · v 2 + 0, 0057 · v − 0, 1959. Rychlost se dosazuje v km/h.
35
´ VYKONY ´ 5.4 LETOVE
Obr´azek 5.13: Potˇrebn´ y v´ ykon a vyuˇziteln´ y v´ ykon. Maxim´aln´ı stoupavost vZmax = 5, 2 m · s−1 je pˇri maxim´aln´ım pˇrebytku tahu pˇri rychlosti vmax climb = 133 km · h−1 .
36
6 Varianta s kˇ rid´ elkem Tato varianta zachov´av´a m´enˇe prvk˚ u z p˚ uvodn´ıho letounu. Kˇr´ıdlo jiˇz nen´ı pr˚ ubˇeˇzn´e, ale skl´ad´a se z obd´eln´ıkov´eho centropl´anu, lichobˇeˇzn´ıkov´eho kˇr´ıdla s m´ırn´ ym vzepˇet´ım a kompozitov´eho zakonˇcen´ı s wingletem. Zvˇetˇsen´ı rozpet´ı m´a n´avaznost na stabilitu, proto byla zvˇetˇsena ocasn´ı ˇca´st letounu ve stejn´em pomˇeru1 . Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost byla nav´ yˇsena na 330 kg a trup byl pro vˇetˇs´ı pohodl´ı rozˇs´ıˇren o 100 mm Dalˇs´ı z´asadn´ı zmˇena je v trase ˇr´ızen´ı. Oproti pˇredchoz´ı variantˇe nen´ı potˇreba sloˇzit´ y paralelogram v prostoru za pilotovou sedaˇckou. Trasa ˇr´ızen´ı vede stˇredem letounu a v m´ıstˇe mezi nosn´ıky se vyh´ yb´a zataˇzen´emu podvozku.
6.1 Poloha a velikost kˇ rid´ elka Koncov´ y ˇrez kˇrid´elka bude totoˇzn´ y s koncov´ ym ˇrezem plechov´e ˇca´sti kˇr´ıdla na souˇradnici y = 4, 5 m. Procentu´aln´ı hloubka kˇrid´elka cAI = 20 % bude konstantn´ı po cel´em jeho rozpˇet´ı. Poˇc´ateˇcn´ı ˇrez se stanov´ı podle konstrukˇcn´ıch moˇznost´ı a podle parametr˚ u ze [6, 234]: • Pomˇer plochy obou kˇrid´elek a cel´eho kˇr´ıdla: • Statick´ y souˇcinitel kˇrid´elka: kAI =
SAI ·lAI S·b
SAI S
= 0, 07 ÷ 0, 1
= 0, 055 ÷ 0, 07
Obr´azek 6.1: Oznaˇcen´ı rozmˇer˚ u pro v´ ypoˇcet statick´eho souˇcinitele kˇrid´elka. 1
Toto line´ arn´ı zvˇetˇsen´ı kˇr´ıdla i ocasn´ı ˇc´asti letounu je nutno zkontrolovat pozdˇejˇs´ım v´ ypoˇctem stranov´ ych a pod´eln´ ych stabilit.
37
6.2 PROFIL
Obr´azek 6.2: Hodnoty pomˇeru plochy kˇrid´elka a kˇr´ıdla a statick´eho souˇcinitele kˇrid´elka. Byl proveden v´ ypoˇcet pomˇer˚ u ploch a statick´ ych souˇcinitel˚ u kˇrid´elka pro varianty zaˇc´ınaj´ıc´ı na souˇradnic´ıch y = h2; 3, 5i m. Jak je naznaˇceno v grafu, poˇzadavky kladen´e v [6] nebyly splnˇeny. Z konstrukˇcn´ıch d˚ uvod˚ u bude kˇrid´elko zaˇc´ınat na souˇradnici y = 3 m. T´ım z´ısk´a rozpˇet´ı bAI = 1, 5 m.
6.2 Profil Obd´eln´ıkov´a ˇc´ast kˇr´ıdla m´a profil LS(1)-0417 MOD. Lichobˇeˇzn´ıkov´a ˇc´ast kˇr´ıdla jiˇz plynule pˇrech´az´ı do koncov´eho profilu LS(1)-0413 MOD.
6.2.1 Odhad Reynoldsov´ ych ˇ c´ısel Pro relevantnost dat je nutn´e stanovit podm´ınky proudˇen´ı kolem profilu. Letoun je urˇcen pro rychlosti menˇs´ı neˇz Mach 0,3 (100 m · s−1 ), tud´ıˇz rozhoduj´ıc´ım faktorem je Reynoldsovo ˇc´ıslo. P´adov´a rychlost letounu je pˇribliˇznˇe 60 km · h−1 , cestovn´ı 120 km · h−1 a maxim´aln´ı 200 km · h−1 . Hloubka v koˇreni kˇr´ıdla je cR = 0, 9 m a na konci cT = 0, 45 m vT AS [km · h−1 ] 60 120 200
MT AS [−] 0,05 0,10 0,16
c [m] 0,9
Re [−] 1 071 429 2 142 857 3 571 429
c [m] 0,45
Re [−] 535 714 1 071 429 1 785 714
Tabulka 6.1: Seznam Reynoldosv´ ych ˇc´ısel.
38
6.2 PROFIL
6.2.2 Data profilu LS(1)-0417 MOD Data byla interpolov´ana pro poˇzadovan´e podm´ınky z [19]. Aerodynamick´ a data pro nulovou v´ ychylku Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
1,0 [0;-3,4] [0,39;0] [1,6;14,6] -3,4 6,59 -0,08 0,0065
2,1 [0;-3,4] [0,34;0] [1,7;15,4] -3,4 6,66 -0,08 0,0057
3,5 [0;-3,4] [0,41;0] [1,78;15,4] -3,4 6,88 -0,08 0,0052
Tabulka 6.2: Parametry profilu bez v´ ychylky. Aerodynamick´ a data pro v´ ychylku δAI = +12◦ Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
1,0 [0;-7,7] [0,81;0] [1,78;12,8] -7,7 6,01 -0,16 0,0076
2,1 [0;-8,2] [0,89;0] [1,88;13,6] -8,2 6,18 -0,17 0,0065
3,5 [0;-8,5] [0,94;0] [1,94;13,8] -8,5 6,37 -0,17 0,0060
Tabulka 6.3: Parametry profilu s v´ ychylkou dol˚ u δAI = +12◦ . Aerodynamick´ a data pro v´ ychylku δAI = −17◦ Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
1,0 [0;4,9] [-0,54;0] [1,14;16,8] 4,9 6,30 0,094 0,0068
2,1 [0;4,7] [-0,52;0] [1,25;17,6] 4,7 6,29 0,098 0,0059
Tabulka 6.4: Parametry profilu s v´ ychylkou nahoru δAI = −17◦ .
39
3,5 [0;4,7] [-0,52;0] [1,31;17,6] 4,7 6,46 0,101 0,0055
6.2 PROFIL
6.2.3 Data profilu LS(1)-0413 MOD Data byla interpolov´ana pro poˇzadovan´e podm´ınky z [21]. Aerodynamick´ a data pro nulovou v´ ychylku Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
0,5 [0;-3,7] [0,43;0] [1,56;14,2] -3,7 6,68 -0,087 0,0067
1,0 [0;-3,8] [0,45;0] [1,66;14,8] -3,8 6,79 -0,090 0,0058
1,7 [0;-3,7] [0,44;0] [1,72;14,8] -3,7 6,71 -0,09 0,0053
Tabulka 6.5: Parametry profilu bez v´ ychylky. Aerodynamick´ a data pro v´ ychylku δAI = +12◦ Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
0,5 [0;-8,5] [0,88;0] [1,71;12,6] -8,5 5,96 -0,18 0,0077
1,0 [0;-8,7] [0,90;0] [1,81;13,0] -8,7 5,95 -0,17 0,0067
1,7 [0;-9,1] [1,05;0] [1,87;13,0] -9,1 6,62 -0,18 0,0061
Tabulka 6.6: Parametry profilu s v´ ychylkou dol˚ u δAI = +12◦ . Aerodynamick´ a data pro v´ ychylku δAI = −17◦ Reynoldsovo ˇc´ıslo ReP · 10−6 Bod 1 [CL; α] Bod 2 [CL; α] Maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku [CLP max ; αCLP max ] ´ Uhel n´abˇehu nulov´eho vztlaku αP 0 Sklon vztlakov´e ˇca´ry aP Souˇcinitel klopiv´eho momentu CmP 0 Minim´aln´ı souˇcinitel odporu CDP min
0,5 [0;4,9] [-0,56;0] [1,14;17,2] 4,9 6,56 0,090 0,0070
1,0 [0;4,7] [-0,53;0] [1,24;17,8] 4,7 6,44 0,094 0,0061
1,7 [0;4,7] [-0,54;0] [1,30;18,0] 4,7 6,61 0,096 0,0055
Tabulka 6.7: Parametry profilu s v´ ychylkou nahoru δAI = −17◦ .
40
6.2 PROFIL
6.2.4 Charakteristiky profilu LS(1)-0417 MOD
Obr´azek 6.3: Z´avislost maxim´aln´ıho souˇcinitele vztlaku ˇcist´eho profilu na Reynoldsovu ˇc´ıslu.
Obr´azek 6.4: Z´avislost u ´hlu n´abˇehu nulov´eho vztlaku na v´ ychylce.
Obr´azek 6.5: Z´avislost souˇcinitele klopiv´eho momentu na v´ ychylce. 41
6.2 PROFIL
6.2.5 Charakteristiky profilu LS(1)-0413 MOD
Obr´azek 6.6: Z´avislost maxim´aln´ıho souˇcinitele vztlaku ˇcist´eho profilu na Reynoldsovu ˇc´ıslu.
Obr´azek 6.7: Z´avislost u ´hlu n´abˇehu nulov´eho vztlaku na v´ ychylce.
Obr´azek 6.8: Z´avislost souˇcinitele klopiv´eho momentu na v´ ychylce. 42
ˇ ´IDLO 6.3 KR
6.3 Kˇ r´ıdlo Cel´e kˇr´ıdlo je rozdˇeleno na centropl´an, lichobˇeˇzn´ıkovou ˇca´st s kˇrid´elkem a lamin´atov´e n´astavce. V lichobˇeˇzn´ıkov´e ˇca´sti je um´ıstˇeno kˇrid´elko. Trup je v m´ıstˇe kˇr´ıdla ˇsirok´ y bF = 700 mm. Do programu Glauert se zad´avaj´ı tyto hodnoty:
Obr´azek 6.9: P˚ udorysn´ y tvar kˇr´ıdla. ˇ Rez Koˇren Z´avˇes Konec
y [m] 0 1, 5 6, 0
c [m] 0, 90 0, 90 0, 45
CLP [−] 1, 70 1, 70 1, 66
aP [rad−1 ] 6, 66 6, 66 6, 79
α 0 [◦ ] −3, 4 −3, 4 −3, 8
ϕ P [◦ ] 0 0 −2
ˇ sen´ı je nastaveno pro v´ Reˇ ychylku kˇrid´elka δAI = {−17; +12}◦ se souˇciniteli vztlaku CLP AI = {1, 8; 1, 8}. V´ ypoˇcet je proveden pro skuteˇcnou u ´hlovou rychlost klonˇen´ı. • Plocha kˇr´ıdla S = 8,775 m2 ˇ ıhlost kˇr´ıdla Lambda = 16,41 • St´ • Max. souˇcinitel vztlaku kˇr´ıdla je Clkˇr´ıdla = 1,5632 • Sklon vztlakov´e ˇca´ry kˇr´ıdla = 5,8756 rad-1 ´ • Uhel nulov´eho vztlaku kˇr´ıdla (v ose kˇr´ıdla) Alfa0kridla = -2,4545 ° (bez uvaˇzov´an´ı vlivu vztlakov´e mechanizace) • Glauert˚ uv opravn´ y souˇcinitel delta = 0,0286 (pro v´ ypoˇcet indukovan´eho odporu urˇcen´ y z norm´aln´ıho rozloˇzen´ı) • Souˇcinitel indukovan´eho odporu Cxi = 0,0488 (pro souˇcinitel vztlaku kˇr´ıdla Clkˇr´ıdla = 1,5632) • Symetrick´a v´ ychylka kˇrid´elka dsym = -2,5° (z´aporn´a hodnota = v´ ychylka nahoru) • Antisymetrick´a v´ ychylka kˇrid´elka dsym = 14,5° 43
ˇ ´IDLO 6.3 KR • Souˇcinitel momentu klonˇen´ı od v´ ychylky kˇrid´elka cmx = 0,0543 (od antisymetrick´eho rozloˇzen´ı) • Bezrozmˇern´a u ´hlov´a rychlost klonˇen´ı wx = 0,09
Obr´azek 6.10: Pol´ara kˇr´ıdla.
Obr´azek 6.11: Rozloˇzen´ı vztlaku po rozpˇet´ı.
44
6.4 LETOUN
6.4 Letoun Z vypracovan´eho ploˇsn´eho 3D modelu jsou odeˇcteny potˇrebn´e rozmˇery.
6.4.1 Sklon vztlakov´ eˇ c´ ary cel´ eho letounu • Vzd´alenost ˇctvrtinov´ ych bod˚ u koˇrenov´ ych ˇrez˚ u kˇr´ıdla a VOP: LW HT 25% = 4, 18 m • Rozpˇet´ı VOP: bHT = 2, 2 m • Plocha VOP: SHT = 0, 88 m2 ´ • Uhel ˇs´ıpu VOP: χHT = 2, 6◦ • Souˇcinitel sn´ıˇzen´ı dynamick´eho tlaku: kHT = 1 • Vzd´alenost ˇctvrtinov´eho bodu koˇrenu VOP od ˇca´ry nulov´eho vztlaku koˇrenu kˇr´ıdla: hHT = 1, 86 m Spoˇcten´e hodnoty: • Z´ uˇzen´ı kˇr´ıdla: η =
cR cT
=2
• Redukovan´e rameno VOP: LW HT = 0, 70 ˇ ıhlost VOP: λHT = 5, 5 • St´ • Sklon vztlakov´e ˇca´ry VOP: aHT = 3, 75 rad−1 • Derivace sr´azov´eho u ´hlu:
∂ ∂α
= 0, 1176
• Sklon vztlakov´e ˇca´ry letounu: a = 6, 21 rad−1
6.4.2 Neutr´ aln´ı bod letounu s pevn´ ym ˇ r´ızen´ım Aerodynamick´ y stˇ red kˇ r´ıdla • Neutr´aln´ı bod kˇr´ıdla: X N W = 0, 25 • Stˇredn´ı aerodynamick´a tˇetiva: cM AC = 0, 762 m • Vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla od poˇca´tku souˇradn´eho syst´emu: LWCP = 1, 79 m Pˇ r´ıspˇ evek propulze • Poˇcet list˚ u vrtule: nB = 2 • Pr˚ umˇer vrtule: DP = 1, 3 m • Vzd´alenost disku vrtule od aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla: LP WCP = 1, 7m • Pˇr´ıspˇevek propulze: ∆X N P = −0, 0073 45
6.4 LETOUN Pˇ r´ıspˇ evek trupu • D´elka trupu letounu: L = 6 m • Vzd´alenost 25% koˇrene kˇr´ıdla od poˇca´tku souˇradnicov´eho syst´emu: LCR25% = 1, 82 m • Hloubka koˇrenov´eho ˇrezu kˇr´ıdla: cR = 0, 9 m • Pomˇer:
cR L
• Pomˇer:
LCR25% L
= 0, 15 = 0, 3
• Faktor vlivu trupu: kN F = 0, 58 ˇıˇrka trupu v m´ıstˇe kˇr´ıdla: bF = 0, 7 m • S´ • Pˇr´ıspˇevek trupu: ∆X N F = −0, 049 Pˇ r´ıspˇ evek VOP • Vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu VOP od poˇca´tku souˇradn´eho syst´emu: LHTCP = 5, 66 m • Vzd´alenost aerodynamick´ ych stˇred˚ u VOP a kˇr´ıdlo+trup: LHT = 3, 83 m • Pˇr´ıpsˇevek VOP: ∆X N HT = 0, 1537 V´ ysledn´ a poloha neutr´ aln´ıho bodu • Poloha neutr´aln´ıho bodu: X N = 0, 347 • Poloha neutr´aln´ıho bodu v˚ uˇci souˇradn´emu syst´emu: LN = 1, 868 m Krajn´ı zadn´ı poloha tˇ eˇ ziˇ stˇ e • Krajn´ı zadn´ı poloha tˇeˇziˇstˇe: LCG = 1, 754 m
46
´ VYKONY ´ 6.5 LETOVE
6.4.3 Pol´ ara letounu ˇ ast letounu C´ Trup VOP SOP Podvozkov´ a vzpˇ era Kolo podvozku Ostruha
Charakteristick´ a plocha Sx 0,652 0,880 0,828 0,010
Poˇ cet
CDx
Sx S
1 1 1 2
0,140 0,011 0,011 0,045
0,0104 0,0011 0,0010 0,0001
0,027 0,003
1 1
0,120 0,100 Souˇcet 10% interference Celkov´ y souˇ cinitel ˇ skodliv´ eho odporu ∆CD
· CDx
0,0004 0,0000 0,0130 0,0013 0,0143
Tabulka 6.8: Seznam uvaˇzovan´ ych ˇskodliv´ ych odpor˚ u a jejich hodnoty
Obr´azek 6.12: Pol´ara letounu.
6.5 Letov´ e v´ ykony V´ ypoˇcet plat´ı pro maxim´aln´ı vzletovou hmotnost m = 330 kg.
47
´ VYKONY ´ 6.5 LETOVE
6.5.1 P´ adov´ e rychlosti Tato varianta nem´a klapku, proto se nepoˇc´ıt´a ryclost vS0 . • P´adov´a rychlost bez pˇrist´avac´ıch klapek: vS1 = 65 km · h−1
´ 6.5.2 Uhel klouz´ an´ı a klouzavost ´ Uhel klouz´ an´ı Minim´aln´ı u ´hel klouz´an´ı je γmin = 3, 26◦ pˇri rychlosti vγmin = 105 km · h−1 .
´ Obr´azek 6.13: Uhel klouz´an´ı. Klouzavost Maxim´aln´ı klouzavost je kmax = 17, 56 pˇri rychlosti vkmax = 105 km · h−1 .
48
´ VYKONY ´ 6.5 LETOVE
Obr´azek 6.14: Klouzavost.
6.5.3 Rychlostn´ı pol´ ara Vertik´aln´ı rychlost klouzav´eho letu pˇri optim´aln´ı rychlosti vopt = 105 km · h−1 je vZγmin = 1, 7 m · s−1 .
Obr´azek 6.15: Rychlostn´ı pol´ara.
49
´ VYKONY ´ 6.5 LETOVE
6.5.4 Motorov´ y let Maxim´ aln´ı rychlost Maxim´aln´ı rychlost letounu s motorem o nomin´aln´ım v´ ykonu PE = 30 HP a u ´ˇcinnosti vrtule 85% je vmax = 203 km · h−1 . Potˇ rebn´ y a vyuˇ ziteln´ y v´ ykon Maxim´aln´ı stoupavost vZmax = 4 m · s−1 je pˇri maxim´aln´ım pˇrebytku tahu pˇri rychlosti vmax climb = 139 km · h−1 .
Obr´azek 6.16: Potˇrebn´ y v´ ykon.
50
7 Konstrukˇ cn´ı n´ avrh a zhodnocen´ı obou variant letounu 7.1 Pravidla konstrukˇ cn´ıho n´ avrhu Pˇri n´avrhu i pr˚ ubˇeˇzn´ ych u ´prav´ach bude zohlednˇeno mnoho faktor˚ u, z nichˇz nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı jsou: • aerodynamick´a u ´ˇcinnost • hmotnost konstrukce • tuhost, pevnost a bezpeˇcnost • v´ yrobn´ı jednoduchost
7.1.1 Materi´ al a technologie Z´akladn´ım zvolen´ ym materi´alem je slitina hlin´ıku 6061.T6. Na aerodynamick´e pˇrechody, konce kˇr´ıdel a ocasn´ıch ploch a podobn´ ych ˇc´ast´ı byl zvolen kompozitn´ı materi´al s v´ yztuˇzn´ ymi sklenˇen´ ymi vl´akny. Podvozek a nˇekter´e ˇca´sti ˇr´ızen´ı budou z oceli LCM 4130. Maxim´aln´ı vyuˇzit´ı oh´ yban´ ych souˇca´st´ı sn´ıˇz´ı poˇcet souˇca´st´ı fr´ezovan´ ych. Napˇr´ıklad nosn´ıky se budou skl´adat z nˇekolika vrstev oh´ yban´ ych plech˚ u. T´ım se dos´ahne mal´e ztr´aty materi´alu obr´abˇen´ım a kratˇs´ıch strojn´ıch ˇcas˚ u. T´ım bude dosaˇzeno velmi n´ızk´ ych n´aklad˚ u.
7.1.2 Odhad v´ yrobn´ıch n´ aklad˚ u Firma TechProAviation odhaduje n´aklady na v´ yrobu prvn´ıho letounu na p˚ ul milionu korun. Tato ˇc´astka zahrnuje pouze fyzick´e d´ıly a mont´aˇz. Vlastn´ı v´ yvoj zde zahrnut nen´ı. Plech Lamin´aty Pˇr´ıpravky Svaˇrence Motor Standardn´ı d´ıly Fr´ezov´an´ı Ohraˇ nov´an´ı Lisov´an´ı Mont´aˇz Pˇr´ıstroje
25 50 100 5 ÷ 10 90 15 30 10 15 100 10 ÷ 100
ˇ astky jsou v tis´ıc´ıh Kˇc. Tabulka 7.1: Odhad n´aklad˚ u na v´ yrobu prvn´ıho letounu. C´
7.1.3 Poˇ zadavky na syst´ em ˇ r´ızen´ı Tato pr´ace je z konstrukˇcn´ıho hlediska zamˇeˇrena pˇredevˇs´ım na syst´em ˇr´ızen´ı. Ten mus´ı splˇ novat n´asleduj´ıc´ı poˇzadavky: 51
ˇ ´IHO NAVRHU ´ 7.1 PRAVIDLA KONSTRUKCN • zajiˇstˇen´ı potˇrebn´ ych v´ ychylek • okamˇzit´a reakce kormidla na impuls od pilota • minim´aln´ı vibrace • pˇr´ıstup pro kontrolu a seˇr´ızen´ı • minim´aln´ı tˇren´ı v uloˇzen´ı • bezkolizn´ı pohyb • minim´aln´ı opotˇreben´ı tˇrec´ıch ploch pohybliv´ ych souˇc´ast´ı • minim´aln´ı v˚ ule
´ 7.1.4 Uprava odtokov´ e hrany profilu V´ ychoz´ı tvary profil˚ u m´ıvaj´ı odtokovou hranu konˇc´ıc´ı bodem nebo velmi tenkou mezerou mezi horn´ı a doln´ı stranou. Takov´eto ukonˇcen´ı profilu je jen obt´ıˇznˇe nebo v˚ ubec vyrobiteln´e. Tenkou odtokovou hranu je moˇzn´e vyrobit jako fr´ezovan´ y p´asek, kter´ y se vn´ ytuje mezi horn´ı a spodn´ı potah. Toto ˇreˇsen´ı je bˇeˇznˇe pouˇz´ıvan´e avˇsak zvyˇsuje n´aroky v´ yrobn´ı i finanˇcn´ı. Jin´e ˇreˇsen´ı, kter´e bude aplikovan´e v tomto n´avrhu, odtokov´e hrany spoˇc´ıv´a v u ´pravˇe profilu tak, aby bylo moˇzn´e pˇresnˇe ohnout potahov´ y plech. Tato u ´prava znamen´a, ˇze se profil o poˇzadovan´e hloubce zvˇetˇs´ı ve smˇeru kolm´em na hloubku. Parametrem u ´pravy je 1 2 tlouˇst’ka odtokov´e hrany, kter´a mus´ı umoˇznit ohyb a n´ ytov´an´ı potahov´eho plechu.
Obr´azek 7.1: Moˇzn´e konstrukˇcn´ı ˇreˇsen´ı odtokov´e hrany.
7.1.5 Tvorba 3D modelu Pˇri tvorbˇe trojrozmˇern´eho modelu byla dodrˇzov´ana z´akladn´ıch pravidla, kter´a zaruˇc´ı vyrobitelnost v´ ysledn´eho produktu, usnadˇ n´ı orientaci v jednotliv´ ych d´ılech a sestav´ach a umoˇzn´ı snadnˇejˇs´ı a rychlejˇs´ı u ´pravy. Dodrˇzov´an´ı tˇechto pravidel umoˇzn´ı rychlou orientaci i ˇclovˇeku, kter´ y se s t´ımto modelem setk´av´a poprv´e. 1
Minim´ aln´ı r´ adius ohybu plechu pouˇzit´eho v m´ıstˇe odtokov´e hrany je 2 mm. K n´ ytov´ an´ı jsou pouˇzity trnov´e n´ yty. Ty vyˇzaduj´ı pˇr´ıstup pouze z jedn´e strany, tud´ıˇz nen´ı kladen ˇz´ adn´ y zvl´ aˇstn´ı poˇzadavek na tlouˇst’ku odtokov´e hrany. Pouze mus´ı b´ yt dodrˇzena okrajov´a vzd´alenost. 2
52
ˇ ´IHO NAVRHU ´ 7.1 PRAVIDLA KONSTRUKCN Technologick´ a krit´ eria kreslen´ı V´ yroba letounu zaˇcne u obd´eln´ıkov´e tabule plechu charakterizovan´e pˇredevˇs´ım tlouˇst’kou. Z t´eto tabule se na NC fr´ezce vyfr´ezuje d´ıl poˇzadovan´eho tvaru. Takov´ yto polotovar je potˇreba vytvarovat do poˇzadovan´eho tvaru. K tomu se pouˇzije ohraˇ novac´ı lis nebo gumolis. Pˇri kreslen´ı se bude zohleˇ novat minim´aln´ı r´adius ohybu. Ten je z´avisl´ y na tlouˇst’ce plechu. Barevn´ e rozliˇ sen´ı d´ıl˚ u Pro snaˇzˇs´ı orientaci ve 3D modelu jsou jednotliv´e d´ıly barevnˇe odliˇseny. Toto rozliˇsen´ı usnadˇ nuje orientaci pˇri kontrole minim´aln´ıch polomˇer˚ u ohybu, ale tak´e pom´ah´a pˇri pˇr´ıpravˇe v´ yroby. t [mm] 0,4 0,5 0,6 0,8 1,0 1,6 2,2
Rmin [mm] Barva 2 svˇetle zelen´a 2 svˇetle modr´a 2 tmavˇe modra 2 r˚ uˇzov´a 2 svˇetle ˇcerven´a 3 ˇzlut´a 3 ˇsed´a
Tabulka 7.2: Parametry pouˇz´ıvan´ ych polotovar˚ u: tlouˇst’ka, minim´aln´ı polomˇer ohybu, barva. Ocelov´e souˇca´sti jsou zv´ yraznˇeny tmavˇe ˇsedou a normod´ıly svˇetle hnˇedou barvu. Parametriˇ cnost modelu 3D model je zpracov´an parametricky z d˚ uvod˚ u usnadnˇen´ı a urychlen´ı zav´adˇen´ı zmˇen a u ´prav jednotliv´ ych souˇca´st´ı. Parametriˇcnost modelu m´a dvˇe u ´rovnˇe: 1. centralizovan´ y zdroj ploch, 2. zmˇena souˇca´sti m´a minim´aln´ı dopad na sv´e okol´ı. Nejpre bude vytvoˇren ploˇsn´ y model, kter´ y zahrnuje teoretick´e plochy letounu, d˚ uleˇzit´e roviny (ˇzeber, pˇrep´aˇzek a nosn´ık˚ u) a trasa ˇr´ızen´ı. Tato geometrie bude d´ale naˇc´ıt´ana do jednotliv´ ych d´ıl˚ u. Aby mˇela zmˇena d´ılu co nejmenˇs´ı dopad na sv´e okol´ı znamen´a, ˇze zmˇena se bude t´ ykat ploch souˇca´sti, kter´e nemaj´ı n´avaznost na dalˇs´ı souˇca´sti. Toto se t´ yk´a nejv´ıce tlouˇst’ky plechu.
53
7.2 VARIANTA S FLAPERONEM
Obr´azek 7.2: Smˇer vysunut´ı tlouˇst’ky plechu od syst´emov´e plochy souˇca´sti.
7.2 Varianta s flaperonem Varianta s flaperonem maxim´alnˇe kop´ıruje tvar letounu ze zad´an´ı. M´a pr˚ ubˇeˇzn´e kˇr´ıdlo se dvojstojinov´ ym hlavn´ım nosn´ıkem, kter´ y se pˇripojuje pˇr´ımo do trupov´ ych pˇrep´aˇzek.
7.2.1 Ovl´ ad´ an´ı flaperonu ˇ ızen´ı kˇrid´elek je vedeno po prav´e stranˇe trupu do paralelogramu, kter´ R´ y kombinuje v´ ychylky kˇrid´elka a klapky.
Obr´azek 7.3: Model flaperonov´eho ˇr´ızen´ı.
54
7.2 VARIANTA S FLAPERONEM Ovl´ad´an´ı v´ yˇskov´eho kormidla je vedeno po lev´e stranˇe trupu pomoc´ı lan. Klapka m´a liniov´e ˇsoup´atkov´e ovl´ad´an´ı takt´eˇz na lev´e stranˇe trupu.
7.2.2 Paralelogram Funkc´ı paralelogramu je zkombinovat v´ ychylky kˇrid´elka a klapky tak, aby aktu´aln´ı v´ ychylka od klapky byla neutr´aln´ı polohou pro v´ ychylky kˇrid´elka. Klapka je tˇr´ıpolohov´a s u ´hly δF L = {−10; 0; +10}◦ . V´ ychylky prav´eho kˇrid´elka se pohybuj´ı v intervalu δAI = h−6; +12i◦ od neutr´aln´ı polohy. Sˇc´ıt´an´ı v´ ychylek prav´eho flaperonu d´av´a maxim´aln´ı hodnoty v´ ychylek δF R = δF L + δAI = {−22; +16}◦ .
Obr´azek 7.4: V´ ychylky flaperonu. Cel´ y paralelogram je upevnˇen do trupov´e pˇrep´aˇzky hlavn´ı osou rotace. Na ni po lev´e stranˇe navazuje p´aka ovl´ad´an´ı klapky a na stranˇe prav´e ovl´ad´an´ı kˇrid´elka.
55
7.2 VARIANTA S FLAPERONEM
Obr´azek 7.5: Sch´ema kinematick´ ych celk˚ u paralelogramu.
Obr´azek 7.6: Lev´a a prav´a ˇca´st paralelogramu. Pomˇery ramen ˇr´ızen´ı byly vymodelov´any podle zadan´e specifikace. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze nen´ı dosaˇzeno poˇzadovan´ ych v´ ychylek. Kinematika paralelogramu uk´azala, ˇze doch´az´ı k rozd´ıln´ ym v´ ychylk´am uˇz pˇri klapkov´e v´ ychylce. Syst´em byl navrˇzen, aby pˇri nulov´e v´ ychylce klapky δF L = 0° byly v´ ychylky prav´eho a lev´eho flaperonu takt´eˇz nulov´e δF RR = 0° a δF RL = 0°. Pot´e byla zmˇeˇrena 56
7.2 VARIANTA S FLAPERONEM z´avislost δF RR = f (δF L ) a δF RL = f (δF L ). Obdobn´a mˇeˇren´ı byla provedena pro syst´em navrˇzen´ y pro v´ ychylku δF L = ±10°
Obr´azek 7.7: Rozd´ıl v´ ychylky prav´eho a lev´eho flaperonu v klapkov´e poloze. Ide´aln´ı pr˚ ubˇeh ◦ by byl takov´ y, ˇze ∆δ = 0 . V grafu je uk´az´ano, ˇze rozd´ıl v´ ychylek prav´eho a lev´eho flaperonu (pˇri seˇr´ızen´ı na klapkov´e v´ ychylky) dosahuje t´emˇeˇr 2◦ . Dalˇs´ı mˇeˇren´ı bylo uskuteˇcnˇeno pro kˇrid´elkov´e v´ ychylky na syst´emu naladˇen´eho na δF L = 0°. Z klapkov´e polohy byly vych´ yleny kˇrid´elka tak, aby na jednom flaperonu bylo dosaˇzeno poˇzadovan´e v´ ychylky. N´asleduj´ıc´ı grafy ud´avaj´ı rozd´ıl skuteˇcn´e v´ ychylky flaperonu od v´ ychylky poˇzadovan´e. V ide´aln´ım pˇr´ıpadˇe by byl rozd´ıl nulov´ y. Jako pˇrijateln´e by bylo, kdyby prav´ y i lev´ y flaperon mˇely stejn´e rozd´ıly v´ ychylek.
57
ˇ ELKEM ´ 7.3 VARIANTA S KRID
Obr´azek 7.8: Rozd´ıl v´ ychylky prav´eho a lev´eho flaperonu pˇri kˇrid´elkov´ ych v´ ychylk´ach.
7.3 Varianta s kˇ rid´ elkem Kˇr´ıdlo t´eto varianty je sloˇzeno ze ˇctyˇr ˇc´ast´ı: dvou lichobˇeˇzn´ıkov´ ych plechov´ ych kˇr´ıdel se ◦ vzepˇet´ım 4 a dvou kompozitov´ ych n´astavc˚ u s wingletov´ ym zakonˇcen´ım. Hlavn´ı nosn´ık je sloˇzen ze stojiny a p´asnic z oh´ yban´ ych L profil˚ u. Na kˇr´ıdle se nach´az´ı dva druhy org´an˚ u ˇr´ızen´ı: kˇrid´elko a ruˇsiˇc vztlaku. Trasa ˇr´ızen´ı kˇrid´elka i v´ yˇskov´eho kormidla jde od ˇr´ıdic´ı p´aky rovinou symetrie letounu do prostoru mezi nosn´ıky. V tomto m´ıstˇe je ovl´ad´an´ı kˇrid´elek vyvedeno do centropl´anu a
58
ˇ ELKEM ´ 7.3 VARIANTA S KRID d´ale do kˇr´ıdla, zat´ımco ovl´ad´an´ı v´ yˇskov´eho kormidla se zde vyh´ yb´a zataˇzen´emu podvozku a pokraˇcuje kornoutem trupu do svisl´e ocasn´ı plochy a d´ale k v´ yˇskov´emu kormidlu.
Obr´azek 7.9: Sch´ema syst´emu pod´eln´eho a pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
Obr´azek 7.10: Souˇc´asti pˇr´ıˇcn´eho a pod´eln´eho ˇr´ızen´ı.
59
ˇ ELKEM ´ 7.3 VARIANTA S KRID
7.3.1 Pod´ eln´ eˇ r´ızen´ı
Obr´azek 7.11: Hlavn´ı souˇca´sti ˇr´ıdic´ıho syst´emu v´ yˇskov´eho kormidla.
7.3.2 Pˇ r´ıˇ cn´ eˇ r´ızen´ı
Obr´azek 7.12: Hlavn´ı souˇca´sti ˇr´ıdic´ıho syst´emu kˇrid´elka.
60
7.4 ZHODNOCEN´I VARIANT
Obr´azek 7.13: Z´avislost v´ ychylky kˇrid´elka na v´ ychylce ˇr´ıdic´ı p´aky.
7.4 Zhodnocen´ı variant Letouny podobn´e kategorie neb´ yvaj´ı ˇcasto vybaveny flaperonov´ ym ˇr´ızen´ım. Nejˇcastˇeji se pouˇz´ıv´a ˇr´ızen´ı kˇrid´elkem a v´ yznam klapky nen´ı vysok´ y. K mal´emu rozˇs´ıˇren´ı flaperonov´eho ˇr´ızen´ı pˇrisp´ıv´a sloˇzitost syst´emu ˇr´ızen´ı. V´ ychylky flaperonu jsou nerovnomˇern´e (nepodaˇrilo se dodrˇzet stejn´e klapkov´e v´ ychylky, kˇrid´elkov´e v´ ychylky se liˇs´ı aˇz o dvojn´asobek) a to by zp˚ usobilo nepatˇriˇcn´e chov´an´ı letounu pˇri klonˇen´ı a pˇri vych´ ylen´e klapce. Obd´eln´ıkov´e kˇr´ıdlo, navrˇzen´e zadavatelem, nen´ı vhodn´e. Obecnˇe plat´ı, ˇze lichobˇeˇzn´ıkov´a kˇr´ıdla maj´ı lepˇs´ı aerodynamick´e vlastnosti, coˇz dokl´ad´a porovn´an´ı pol´ar letoun˚ u obou variant:
61
7.4 ZHODNOCEN´I VARIANT
Obr´azek 7.14: Porov´an´ı letov´ ych pol´ar obou verz´ı. Z´avislost klouzavosti letounu na rychlosti, spoˇcten´a v aerodynamick´em n´avrhu, m´a vyˇsˇs´ı hodnoty pro lichobˇeˇzn´ıkov´e kˇr´ıdlo. Toto je zp˚ usobeno zejm´ena p˚ udorysn´ ym tvarem kˇr´ıdla (lichobˇeˇzn´ıkov´e kˇr´ıdlo m´a vˇetˇs´ı ˇst´ıhlost a z˚ uˇzen´ı).
Obr´azek 7.15: Porov´an´ı z´avislosti klouzavosti na rychlosti letu. Zadavatel navrhl obd´eln´ıkov´e kˇr´ıdlo s kr´atk´ ym lichobˇeˇzn´ıkov´ ym zakonˇcen´ım se vzepˇet´ım 15 . Toto vzepˇet´ı nar´aˇz´ı na omezen´ı programu Glauert, kter´ y byl pouˇzit pro v´ ypoˇcet ro◦
62
7.4 ZHODNOCEN´I VARIANT zloˇzen´ı vztlaku. Takov´eto vzepˇet´ı jiˇz nen´ı moˇzn´e zanedbat. Proto v´ ypoˇcet programem Glauert nelze povaˇzovat za smˇerodatn´e.
Obr´azek 7.16: Vzepˇet´ı a winglet flaperonov´e verze.
63
8 V´ ypoˇ cet vnˇ ejˇ s´ıho zat´ıˇ zen´ı 8.1 Letov´ a ob´ alka Pro letoun tˇr´ıdy utility jsou stanoveny hodnoty n´asobk˚ u podle pˇredpis˚ u CS-22 a UL2 takto: n´asobek n1 n2 n3 n4
CS-22 +5,30 +4,00 -1,50 -2,65
UL2 +4,0 +4,0 -1,5 -2,0
Rychlost vertik´aln´ıch poryv˚ u (nahoru i dol˚ u) je uvedena v ˇcl´anku [1, 333 c]: vB vD
U = 15, 0m/s U = 7, 5m/s
8.1.1 Men´ evrovac´ı ob´ alka • P´adov´a rychlost1 vS1 = 65 km/h √ • Man´evrovac´ı rychlost vA = vS1 · n1 = 150 km/h • N´avrhov´a rychlost poryvu2 vB ≡ vA • Maxim´aln´ı rychlost3 vD =
1,8 3,6·CDmin
·
p 3 m·g 10·S
= 307 km/h
• Klapkov´a rychlost4 vF ≡ vD • Maxim´aln´ı rychlost motorov´eho letu (byla urˇcena v aerodynamick´em v´ ypoˇctu): vmax = 203 km/h. • Rychlosti aerovleku vT a startu po lanˇe vW se net´ ykaj´ı motorov´e varianty.
8.1.2 Poryvov´ a ob´ alka • Hmotov´ y koeficient: µ =
2·m ρ·S·a·cM GC
• Zm´ırˇ nuj´ıc´ı souˇcinitel: k =
0,88·µ 5,3+µ
= 12, 9 [−]
= 0, 62 [−]
1
Hodnota p´ adov´e rychlosti letounu v ˇcist´e konfiguraci byla spoˇctena v aerodynamick´em n´avrhu. Podle odstavce c pˇredpisu CS 22.335 mus´ı platit vB ≥ vA . 3 Podle odstavce f pˇredpisu CS 22.335 pro kategorii Utility. Pro motorov´e kluz´aky tak´e mus´ı platit vD ≥ 1, 35 · vmax . Hodnota CDmin je minim´ aln´ı hodnota souˇcinitele odporu z pol´ary letounu vypoˇcten´e v aerodynamick´em n´ avrhu. 4 Podle odstavce b3 pˇredpisu CS 22.335 je klapkov´a rychlost totoˇzn´a s maxim´aln´ı rychlost´ı vD u letoun˚ u, kter´e nemaj´ı klapku. 2
64
´ ESOV ˇ ´ MOMENT KRID ˇ ELKA ´ 8.2 ZAV Y • N´asobky zat´ıˇzen´ı: n = 1 ±
k·ρ·U ·v·a·S 2·m·g
v [−] vA vD
n + [−] 5,1 5,1
n − [−] -3,1 -3,1
Tabulka 8.1: Hodnoty n´asobk˚ u od poryvu.
8.1.3 Poryvov´ a a men´ evrovac´ı ob´ alka
Obr´azek 8.1: Letov´a ob´alka.
8.2 Z´ avˇ esov´ y moment kˇ rid´ elka Pˇredpis CS-22 uv´ad´ı v´ ypoˇcet z´avˇesov´eho momentu pouze ve specifick´ ych podm´ınk´ach. Pro lepˇs´ı porovn´an´ı bude proveden v´ ypoˇcet i podle pˇredpisu CS-23.
65
´ ESOV ˇ ´ MOMENT KRID ˇ ELKA ´ 8.2 ZAV Y
Obr´azek 8.2: Rozmˇery kˇrid´elka.
8.2.1 CS-22, podm´ınky pozemn´ıho poryvu Odstavec [1, 415] definuje zp˚ usob v´ ypoˇctu z´avˇesov´eho momentu. Jde o 75% souˇcinu hloubky kˇrid´elka od osy ot´aˇcen´ı, plochy kˇrid´elka od osy ot´aˇcen´ı po odtokovou hranu a dynamick´eho tlaku (pro rychlost 100 km/h). • Stˇredn´ı hloubka kˇrid´elka: cAI =
1 2
· (cRAI + cT AI ) = 135, 4 mm
• Plocha obou kˇrid´elek: SAI = 0, 406 m2 • Provozn´ı z´avˇesov´ y moment: MH = 0, 75 · cAI ·
SAI 2
· 12 · ρ · v 2 = 9, 7 N · m
8.2.2 CS-23, ploˇ sn´ e zat´ıˇ zen´ı V tomto postupu se nejprve stanov´ı rovnomˇern´e tlakov´e zat´ıˇzen´ı na kˇrid´elko[2, 1-App A-9 A6(5)], kter´e se d´ale pˇrerozdˇel´ı[2, 1-App A-6 T2 (c)] po hloubce kˇrid´elka tak, aby v´ ysledn´e liniov´e zat´ıˇzen´ı l´epe odpov´ıdalo skuteˇcnosti: • Rovnomˇern´e tlakov´e zat´ıˇzen´ı: P = 0, 466 · n1 ·
m·g S
= 906, 3 P a
• Pˇrerozdˇelen´e5 tlakov´e zat´ıˇzen´ı: P = 2 · P = 1812, 6 P a • Liniov´e zet´ıˇzen´ı koˇrenu kˇrid´elka: qRAI = P · cRAI = 136, 2 N · m−1 • Liniov´e zet´ıˇzen´ı konce kˇrid´elka: qT AI = P · cT AI = 109, 2 N · m−1 • Celkov´a vztlakov´a s´ıla kˇrid´elka: LAI = • Poloha v´ yslednice: ∆yLAI = bAI ·
· SAI · P = 184 N
qT AI qT AI +qRAI
• Provozn´ı z´avˇesov´ y moment: MH = 5
1 2
1 3
= 665, 9mm
· LAI · cLAI = 8, 4N · m
Toto pˇrerozdˇelen´ı je specifick´e pro pouˇzit´e kˇrid´elko (osa rotace je totoˇzn´a s n´abˇeˇznou hranou kˇrid´elka).
66
´ ESOV ˇ ´ MOMENT KRID ˇ ELKA ´ 8.2 ZAV Y
Obr´azek 8.3: Rovnomˇern´e a pˇrerozdˇelen´e tlakov´e p˚ usoben´ı na kˇrid´elko.
Obr´azek 8.4: V´ ysledn´a s´ıla p˚ usob´ıc´ı na kˇrid´eklo.
8.2.3 V´ ysledn´ y z´ avˇ esov´ y moment Hodnota z´avˇesov´eho momentu byla spoˇctena dle pˇredpisu CS-22. Ten definuje pouze zat´ıˇzen´ı od poryvu. Proto byla pro lepˇs´ı orientaci spoˇctena hodnota z´avˇesov´eho momentu od ploˇsn´eho zat´ıˇzen´ı podle pˇredpisu CS-23: Pˇredpis CS-22 CS-23
podm´ınka pozemn´ı poryv ploˇsn´e zat´ıˇzen´ı
MH [N · m] 9, 7 8, 4
Tabulka 8.2: Provozn´ı hodnoty z´avˇesov´eho momentu kˇrid´elka. M´enˇe pˇr´ızn´ıv´a hodnota je hodnota spoˇcten´a podle pˇredpisu CS-22. Proto je zvolena jako v´ ychoz´ı zat´ıˇzen´ı pro pevnostn´ı anal´ yzu trasy pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
67
9 Rozbor zat´ıˇ zen´ı trasy ˇ r´ızen´ı V´ ypoˇcet se bude zab´ yvat pouze pˇr´ıˇcn´ ym ˇr´ızen´ım.
9.1 Kinematick´ e vazby pˇ r´ıˇ cn´ eho ˇ r´ızen´ı Pro v´ ypoˇcet jednotliv´ ych souˇca´st´ı ˇr´ızen´ı je nejpre nutn´e stanovit vstupn´ı zat´ıˇzen´ı (z´avˇesov´ y moment v pˇredchoz´ı kapitole nebo s´ıla od pilota z pˇredpisu [1, 397]) a geometrick´e vazby, kter´e urˇcuj´ı pomˇer zat´ıˇzen´ı v cel´em syst´emu. Z´ avˇ es kˇ rid´ elka Poloha osy z´avˇesu kˇrid´elka je v hloubce 20% od odtokov´e hrany kˇr´ıdla a 2 mm od horn´ıho teoretick´eho potahu. Rameno R5 a u ´hel β5 jsou d´any tvarem a rozmˇery kˇrid´elka.
Obr´azek 9.1: Zmˇena polohy ramene R5 v˚ uˇci t´ahlu 3. MH = FH · R5 → FH = T3 = FH · cos (β5 ) ZAI = FH · sin (β5 )
MH R5
68
´ VAZBY PR ˇ ´ICN ˇ EHO ´ ˇ ´IZEN´I 9.1 KINEMATICKE R P´ aka v kˇ r´ıdle mezi t´ ahly 2 a 3 Osa rotace p´aky byla zvolena tak, aby rovina rotace byla pˇribliˇznˇe v polovinˇe u ´hlu tvoˇren´eho krajn´ımi polohami t´ahla 3.
Obr´azek 9.2: Polohy ramene R4b v˚ uˇci t´ahlu 3. R4b M4 = F4b · R4b = T3 · cos(β 4b ) T3 T3 = F4b · cos (β4b ) → F4b = cos(β 4b ) Y4 = F4b · sin (β4b ) = T3 · tg (β4b )
69
´ VAZBY PR ˇ ´ICN ˇ EHO ´ ˇ ´IZEN´I 9.1 KINEMATICKE R
Obr´azek 9.3: Polohy ramene R4a v˚ uˇci t´ahlu 2. M4 = R4a · F4a → F4a = RM4a4 4a ) T2 = F4a · cos (β4a ) = M4 ·cos(β R4a 4a ) X4 = F4a · sin (β4a ) = M4 ·sin(β R4a
70
´ VAZBY PR ˇ ´ICN ˇ EHO ´ ˇ ´IZEN´I 9.1 KINEMATICKE R P´ aka v centropl´ anu mezi t´ ahly 1 a 2
Obr´azek 9.4: Polohy ramene R3b v˚ uˇci t´ahlu 2. T2 ·R3b M3 = R3b · F3b = cos(β 3b ) T2 T2 = F3b · cos (β3b ) → F3b = cos(β 3b ) Z3b = F3b · sin (β3b ) = T2 · tg (β3b )
71
´ VAZBY PR ˇ ´ICN ˇ EHO ´ ˇ ´IZEN´I 9.1 KINEMATICKE R
Obr´azek 9.5: Polohy ramene R3a v˚ uˇci t´ahlu 1. M3 = F3a · R3a → F3a = RM3a3 3a ) T1 = F3a · cos (β3a ) = M3 ·cos(β R3a 3a ) Z3a = F3a · sin (β3a ) = M3 ·sin(β R3a
72
´ VAZBY PR ˇ ´ICN ˇ EHO ´ ˇ ´IZEN´I 9.1 KINEMATICKE R Trubka ˇ r´ızen´ı Na tomto uzlu doch´az´ı ke sˇc´ıt´an´ı silov´ ych u ´ˇcink˚ u od kˇrid´elek. Z jedn´e strany nast´av´a tah a z druh´e tlak. Oba silov´e u ´ˇcinky maj´ı shodn´ y smysl momentu.
Obr´azek 9.6: Kinematika spoje t´ahla 1 a trubky ˇr´ızen´ı. T1 ·R2 M2 = R2 · F2 = cos(β 2) T1 T1 = F2 · cos (β2 ) → F2 = cos(β 2) Z2 = F2 · sin (β2 ) = T1 · tg (β2 )
V´ ysledn´ a s´ıla do ˇ r´ıdic´ı p´ aky M1 = M2R + M2L = F · R1 73
9.2 S´ILA OD PILOTA Hodnoty geometrick´ ych parametr˚ u pˇ revodu Z uveden´ ych ilustrac´ı a rovnic je patrn´e, ˇze rozmˇerov´e parametry ovlivˇ nuj´ıc´ı koeficient pˇrenosu silov´ ych u ´ˇcink˚ u bude z´avisl´ y na v´ ychylce ˇr´ıdic´ı p´aky ϑAI . Protoˇze z´avˇesov´ y moment byl spoˇcten pro neutr´aln´ı v´ ychylku, byly prozkoum´any rozmˇerov´e parametry ˇr´ızen´ı v neutr´aln´ı poloze. R5 [mm] 40
R4b [mm] R4a [mm] R3b [mm] R3a [mm] R2 [mm] R1 [m] 58 71 65 50 50 0, 4 Tabulka 9.1: D´elkov´e parametry syst´emu pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
β5 [◦ ] β4b [◦ ] β4a [◦ ] β3b [◦ ] β3a [◦ ] β2 [◦ ] 29, 050 48, 793 20, 599 19, 689 5, 335 10, 097 ´ Tabulka 9.2: Uhlov´ e parametry syst´emu pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
9.2 S´ıla od pilota S´ıla v ˇ r´ıdic´ı p´ ace S´ıly v ˇr´ıdic´ı p´ace podl´ehaj´ı bodu [1, 395]. D´ale je stanoveno, ˇze s´ıla v kaˇzd´e souˇca´sti ˇr´ızen´ı mus´ı odpov´ıdat alespoˇ n 60% pilotovy s´ıly. ˇ ıdic´ı plocha R´ S´ıla od pilota Smˇ er s´ıly V´ yˇskov´e kormidlo 350 N Pilot pˇritahuje a potlaˇcuje Kˇrid´elko 200 N Pilot tlaˇc´ı p´aku bokem Smˇerov´e kormidlo 900 N Pilot odtlaˇcuje ped´al Smˇerov´e kormidlo 1000 N Pilot odtlaˇcuje oba ped´aly Tabulka 9.3: Zat´ıˇzen´ı prim´arn´ıho syst´emu ˇr´ızen´ı od pilota podle [1, 397].
S´ıla do t´ ahla 1 S´ıla od pilota vyvol´a na trubce ˇr´ızen´ı moment M1 = F · R1 = 80 N · m. Polovina tohoto 2) = 787, 6 N . momentu pˇrejde do s´ıly T1 = M1 ·cos(β 2·R2 S´ıla do t´ ahla 2 T´ahlo 1 je uchyceno do p´aky u z´avˇesu kˇr´ıdla. Do druh´eho t´ahla pˇrech´az´ı s´ıla 3a T2 = T1 · R · cos(β3b ) = 572, 9 N . R3b cos(β3a ) S´ıla do t´ ahla 3 Do tˇret´ıho t´ahla pˇrech´az´ı s´ıla T3 = T2 ·
R4a R4b
·
cos(β4b ) cos(β4a )
= 493, 6 N na p´ace v kˇr´ıdle.
Z´ avˇ esov´ y moment Z´avˇesov´ y moment zp˚ usoben´ y silou od pilota je MH = T3 ·
R5 cos(β5 )
= 22, 6 N · m. 74
´ ESOV ˇ ´ 9.3 S´ILA OD ZAV EHO MOMENTU Trubka ˇ r´ızen´ı • Norm´alov´a s´ıla: Z2 = T1 · tg (β2 ) = 140 N • Teˇcn´a s´ıla: F2 =
T1 cos(β2 )
= 800 N
P´ aka v centropl´ anu • Norm´alov´a s´ıla od t´ahla 1: Z3a = T1 · tg (β3a ) = 73, 5 N • Teˇcn´a s´ıla od t´ahla 1: F3a =
T1 cos(β3a )
= 791 N
• Norm´alov´a s´ıla od t´ahla 2: Z3b = T2 · tg (β3b ) = 205 N • Teˇcn´a s´ıla od t´ahla 2: F3b =
T2 cos(β3b )
= 608, 5 N
P´ aka v kˇ r´ıdle • Norm´alov´a s´ıla od t´ahla 2: X4 = T2 · tg (β4a ) = 215 N • Teˇcn´a s´ıla od t´ahla 2: F4a =
T2 cos(β4a )
= 612N
• Norm´alov´a s´ıla od t´ahla 3: Y4 = T3 · tg (β4b ) = 563, 7 N • Teˇcn´a s´ıla od t´ahla 3: F4b =
T3 cos(β4b )
= 749, 3 N
Z´ avˇ es kˇ rid´ elka • Norm´alov´a s´ıla: ZAI = T3 · tg (β5 ) = 274, 2 N • Teˇcn´a s´ıla: FH =
T3 cos(β5 )
= 564, 6 N
9.3 S´ıla od z´ avˇ esov´ eho momentu Poˇcetn´ı z´avˇesov´ y moment byl nav´ yˇsen o dodateˇcn´ ych 25% na MH = 18, 2 N · m. S´ıla do t´ ahla 3 T3 = MH ·
cos(β5 ) R5
= 397 N
S´ıla do t´ ahla 2 T2 = T3 ·
R4b R4a
·
cos(β4a ) cos(β4b )
= 461 N
S´ıla do t´ ahla 1 T1 = T2 ·
R3b R3a
·
cos(β3a ) cos(β3b )
= 634 N
S´ıla v ˇ r´ıdic´ı p´ ace F = 2 · T1 · 75
R2 R1
·
1 cos(β2 )
= 161 N
10 Pevnostn´ı v´ ypoˇ cet vybran´ ych souˇ c´ ast´ı trasy pˇ r´ıˇ cn´ eho ˇ r´ızen´ı 10.1 Trubky t´ ahel Pr˚ uˇrezy trubek t´ahel byly vybr´any z katalogu internetov´eho obchodu Aircraft Spruce[28]. Na kratˇs´ı d´elky se pouˇz´ıv´a trubka pr˚ uˇrezu 12, 7 × 1, 016 mm a pro vˇetˇs´ı d´elky byl zvolen pr˚ uˇrez 25, 4 × 1, 016 mm. Materi´alem je dural 2024. Trubky t´ahel jsou nam´ah´any pouze tahem nebo tlakem, pˇriˇcemˇz tlakov´e nam´ah´an´ı je kritick´e. Dalˇs´ı nebezpeˇcn´ y jev ovlivˇ nuj´ıc´ı funkˇcnost a zejm´ena ˇzivotnost tohoto konstrukˇcn´ıho d´ılu jsou vibrace. Budou spoˇcteny vlastn´ı frekvence t´ahel a kritick´a vzpˇern´a s´ıla.
10.1.1 Vlastn´ı frekvence Bud´ıc´ı frekvence motoru Podle v´ yrobce motoru[36] jsou maxim´aln´ı ot´aˇcky 7800 min−1 . Tˇemto ot´aˇck´am odpov´ıd´a frekvence 130 Hz. T´ ahla i 2 · L
q
E·J·L = [Hz]. Podle [12, 16] se spoˇcte vlastn´ı frekvence t´ahla podle vzorce f = · m Hodnota i definuje poˇcet p˚ ulvln na d´elce t´ahla a naz´ yv´a se m´od kmit´an´ı. T´ahlo o d´elce L, hmotnostih m, vnˇejˇsi´ım pr˚ umˇeru D a vnitˇrn´ım pr˚ umˇeru d m´a kvadratick´ y moment 4 π = [m4 ]. · D4 · 1 − Dd J = 64 π 2
i 1 2 3
T´ahlo 1 [Hz] 36 142 320
T´ahlo 2 [Hz] 29 117 264
T´ahlo 3 [Hz] 281 1122 2525
Tabulka 10.1: Seznam prvn´ıch tˇr´ı vlastn´ıch frekvenc´ı t´ahel pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
Nebezpeˇ cn´ e ot´ aˇ cky motoru Vlastn´ı frekvence menˇs´ı neˇz maxim´aln´ı bud´ıc´ı frekvence motoru 130 Hz odpov´ıdaj´ı ot´aˇck´am motoru: T´ahlo 2 1 2 1
f [Hz] 29 36 117 142
n [min−1 ] 1740 2160 7020 8520
Tabulka 10.2: Kritick´e ot´aˇcky motoru s ohledem na vlastn´ı frekvence t´ahel pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
76
ˇ ´IZEN´I 10.2 TRUBKA R
Obr´azek 10.1: Bud´ıc´ı frekvence motoru a vlastn´ı frekvence t´ahel pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı a jim odpov´ıdaj´ıc´ı ot´aˇcky.
10.1.2 Kritick´ a s´ıla ztr´ aty stability Soubor podklad˚ u [25, 2.1] poˇc´ıt´a kritickou s´ılu, pˇri kter´e t´ahlo ztr´ac´ı stabilitu podle vz2 1 tahu Fcrit = c · E · J · Lπ . Konstanta c definuje okrajov´e podm´ınky vetknut´ı. T´ahlo m´a na obou konc´ıch kloubov´e oko, kter´e umoˇzn ˇuje ˇca´steˇcn´e natoˇcen´ı ve tˇrech os´ach. Pro takov´eto uloˇzen´ı plat´ı c = 1. T´ahlo 1 2 3
T [N ] od pilota 827 602 518
T [N ] od kˇrid´elka 634 461 397
Fcrit [N ] 1994 1652 3439
σcrit [M P a] 25, 6 21, 2 92, 2
Bezpeˇcnost 2,41 2,74 6,63
Tabulka 10.3: Seznam zat´ıˇzen´ı (zv´ yˇsen´e poˇcetn´ı) a kritick´ ych sil t´ahel. Z tabulky je patrn´e, ˇze kritick´a s´ıla ztr´aty stability je dostateˇcnˇe vysok´a a navrˇzen´a t´ahla jsou bezpeˇcn´a. V´ ypoˇcet je platn´ y, nebot’ kritick´e napˇet´ı ztr´aty stability je niˇzˇs´ı, neˇz mez kluzu duralu 2024. N´avrh vyhovuje.
10.2 Trubka ˇ r´ızen´ı Z ˇr´ıdic´ı p´aky je pˇren´aˇsen moment pomoc´ı trubky ˇr´ızen´ı d´al do syst´emu pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı. Trubka je uloˇzena na dvou kluzn´ ych loˇzisc´ıch (kter´a jsou pˇripevnˇena na nosn´ık centropl´anu a pˇrep´aˇzku podvozku). Cel´a trubka je svaˇrenec ze sedmi ˇca´st´ı. Pouˇzit´ y materi´al je ocel 4130 LCM s pˇr´ısadami chromu a molybdenu. Oproti bˇeˇzn´e oceli 11 373 m´a v´ yhodnˇejˇs´ı vlastnosti (po svaˇrovan´ı se nemus´ı ˇz´ıhat a to zkr´at´ı ˇcas v´ yroby i finanˇcn´ı n´aklady). 1
77
Tento vztah plat´ı pouze pro napˇet´ı niˇzˇs´ı, neˇz je mez kluzu.
ˇ ´IZEN´I 10.2 TRUBKA R
Obr´azek 10.2: Trubka ˇr´ızen´ı. Na zadn´ı stranˇe trubky ˇr´ızen´ı jsou navaˇren´e dva plechy o tlouˇst’ce 1 mm s mezerou 9 mm. Tyto plechy jsou rozepˇreny kloubov´ ym okem a staˇzeny ˇsrouby M6. Pˇredpokl´ad´a se, ˇze zat´ıˇzen´ı od/do t´ahel p˚ usob´ı v rovinˇe symetrie navaˇren´ ych plech˚ u v cel´em rozsahu v´ ychylek. Dalˇs´ı pˇredpoklad je, ˇze s´ılu z t´ahla si rovnomˇernˇe pˇrerozdˇel´ı oba plechy. V´ ypoˇcet bude ˇreˇsit utrˇzen´ı a otlaˇcen´ı oka a pevnost svaru. Deformace plechu ohybem se zanedb´av´a. Utrˇ zen´ı a otlaˇ cen´ı oka V´ ypoˇcet byl proveden v programu Ministatik - Oko. Pˇredpokl´ad´a se nejnepˇr´ıznivˇejˇs´ı orientace norm´alov´e a teˇcn´e s´ıly.
78
ˇ ´IZEN´I 10.2 TRUBKA R
Obr´azek 10.3: V´ ypoˇcet oka v programu ministatik. Vypoˇcten´a napˇet´ı jsou velmi mal´a. Vnˇejˇs´ı r´adius 10 mm byl stanoven s ohledem na velikosti kloubov´eho oka. Uloˇ zen´ı ˇ r´ıdic´ı p´ aky ˇ ıdic´ı p´aka je upevnˇena na ˇcepu a je pohybliv´a d´ıky dvˇema bronzov´ R´ ym pouzdr˚ um. Rotac´ı ˇr´ıdic´ı p´aky kolem t´eto osy je realizov´ano pod´eln´e ˇr´ızen´ı. Pˇr´ıˇcn´e ˇr´ızen´ı je t´ımto ˇcepem realizov´ano takto:
Obr´azek 10.4: Uchycen´ı ˇr´ıdic´ı p´aky a rozklad zat´ıˇzen´ı. 79
ˇ ASTI ´ ˇ ´IZEN´I 10.3 OSTATN´I C R • S´ıla do ocelov´eho uloˇzen´ı ˇr´ıdic´ı p´aky: Rtr =
M1 ∆r
• Napˇet´ı v otlaˇcen´ı ocelov´eho uloˇzen´ı: σgall =
Rtr Dtr ·ttr
• Napˇet´ı v otlaˇcen´ı bronzov´eho pouzdra: σgall =
= 4000 N = 421 M P a, bezpeˇcnost 1, 03
Rtr Dbp ·tbp
= 222 M P a, bezpeˇcnost 1, 30
ˇ ckov´e napˇet´ı nepˇrekroˇc´ı Jak bronzov´e pouzdro tak ocelov´e uloˇzen´ı ˇr´ıdic´ı p´aky vyhovuj´ı. Spiˇ mez kluzu.
10.3 Ostatn´ı ˇ c´ asti ˇ r´ızen´ı U vˇsech p´ak ˇr´ızen´ı je kritick´ y ˇrez (pr˚ umˇer d´ıry, tlouˇst’ka plechu a vnˇejˇs´ı zaoblen´ı) stejn´ y, jako na trubce ˇr´ızen´ı. Vzhledem k tomu, ˇze na trubce ˇr´ızen´ı je nejvˇetˇs´ı s´ıla a v´ ypoˇcet prok´azal velmi n´ızk´a napˇet´ı (ˇr´adov´ y rozd´ıl mezi poˇcetn´ım zat´ıˇzen´ım a mez´ı kluzu materi´alu), nen´ı nutn´e poˇc´ıtat ostatn´ı prvky ˇr´ızen´ı.
80
11 Z´ avˇ er V diplomov´e pr´aci byly navrˇzeny dvˇe varianty motorov´eho kluz´aku SONG. Prvn´ı varianta rozvinula n´avrh zadavatele, firmy TechProAviation. Tato varianta m´a pr˚ ubˇeˇzn´e obd´eln´ıkov´e kˇr´ıdlo a flaperonov´e ˇr´ızen´ı. Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost byla zadavatelem stanovena na 215 kg. Druh´a navrhovan´a varianta se od zad´an´ı znaˇcnˇe odliˇsuje. Kˇr´ıdlo je rozdˇeleno na stˇredn´ı centropl´an a lichobˇeˇzn´ıkovou odn´ımatelnou ˇca´st. Pˇr´ıˇcn´e ˇr´ızen´ı letounu je zajiˇstˇeno kˇrid´elkem na vnˇejˇs´ım plechov´em kˇr´ıdle. Toto kˇr´ıdlo nen´ı vybaveno klapkou. Maxim´aln´ı vzletov´a hmotnost byla zv´ yˇsena na 330 kg. Prvn´ı varianta se uk´azala jako nevhodn´a, protoˇze se nepodaˇrilo dos´ahnou poˇzadovan´ ych v´ ychylek flaperonov´eho ˇr´ızen´ı. Naproti tomu druh´a varianta v´ ychylky dodrˇzuje velmi pˇresnˇe. Lichobˇeˇzn´ıkov´e kˇr´ıdlo m´a niˇzˇs´ı souˇcinitel odporu a esteticky vypad´a l´epe. Na druhou stranu nev´ yhoda lichobˇeˇzn´ıkov´eho kˇr´ıdla je vyˇsˇs´ı cena za pˇr´ıpravky. Avˇsak pˇri vyˇsˇs´ım poˇctu s´eriovˇe vyr´abˇen´ ych letoun˚ u se tato nev´ yhoda minimalizuje. Jako vhodnˇejˇs´ı varianta je tedy zvolena druh´a, s lichobˇeˇzn´ıkov´ ym kˇr´ıdlem. Na t´eto variantˇe byla provedena kinematick´a a silov´a anal´ yza trasy pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı. Byly vybr´any kritick´e ˇca´sti, kter´e byly n´aslednˇe podrobeny pevnostn´ı anal´ yze. Tato anal´ yza prok´azala dostateˇcnou pevnost, vyhovuj´ıc´ı pˇredpisu. Zde rozpracovan´a podoba letounu je pˇripravena pro dalˇs´ı v´ ypoˇcty (zejm´ena ovˇeˇren´ı stability pod´eln´e a pˇr´ıˇcn´e, pevnostn´ı n´avrh kˇr´ıdla, trupu a ocasn´ıch ploch).
81
Seznam pouˇ zit´ ych zkratek a oznaˇ cen´ı Seznam pouˇ zit´ ych zkratek Zkratka AI CFD CS EASA FL FR HT LS MOD NACA NASA NC SOP SS TAS UL2 VOP VT 0SS 1D 2D 3D
V´ yznam kˇrid´elko Computational Fluid Dynamics, v´ ypoˇcetn´ı dynamika kapalin Certification Specifications, certifikaˇcn´ı pˇredpisy European Aviation Safety Agency klapka flaperon Horizontal Tail, viz VOP Low Speed, rodina profil˚ u pro n´ızk´e rychlosti Modifikace National Advisory Committee for Aeronautics National Aeronautics and Space Administration Numeric Control, ˇc´ıslicovˇe ˇr´ızen´ y Svisl´a Ocasn´ı Plocha souˇradn´ y syst´em True Air Speed, prav´a vzduˇsn´a rychlost poˇzadavky letov´e zp˚ usobilosti pro ultralehk´e letouny Vodorovn´a ocasn´ı plocha Vertical Tail, viz SOP poˇc´atek souˇradn´eho syst´emu jedno dimenzion´aln´ı, pˇr´ımkov´ y dvou dimenzion´aln´ı, rovinn´ y tˇr´ı dimenzion´aln´ı, prostorov´ y
82
Seznam pouˇ zit´ ych oznaˇ cen´ı Oznaˇ cen´ı Rozmˇ er −1 a [rad ] aHT [rad−1 ] ap [rad−1 ] aW [rad−1 ] b [m] bAI [m] bF [m] bHT [m] c [−] c [m] cAI [m] cH [m] cM AC [m] cM GC [m] cR [m] cRAI [m] cT [m] cT AI [m] d [m] f [Hz] g [m · s−2 ] hHT [m] i [−] k [−] k [−] kAI [−] kHT [−] kmax [−] kN F [−] l1,2 [m] lAI [m] m [kg] m [kg] mmax [kg] n [−] nmax [−] nB [−] qRAI [N · m−1 ] qT AI [N · m−1 ] ∆r [m] t [m] tbp [m] tP [%] ttr [m] 83
V´ yznam sklon vztlakov´e ˇca´ry letounu sklon vztlakov´e ˇca´ry vodorovn´ ych ocasn´ıch ploch sklon vztlakov´e ˇca´ry profilu sklon vztlakov´e ˇca´ry kˇr´ıdla rozpˇet´ı kˇr´ıdla vzd´alenost koˇrenov´eho a koncov´eho ˇrezu kˇrid´elka ˇs´ıˇrka trupu rozpˇet´ı VOP okrajov´a podm´ınka vzpˇeru t´ahla hloubka ˇrezu kˇr´ıdla hloubka kˇrid´elka hloubka kˇr´ıdla v m´ıstˇe zlomu stˇredn´ı aerodynamick´a tˇetiva stˇredn´ı geometrick´a tˇetiva hloubka kˇr´ıdla v koˇreni hloubka kˇrid´elka v koˇreni hloubka kˇr´ıdla na konci hloubka kˇrid´elka na konci vnitˇrn´ı pr˚ umˇer t´ahla vlastn´ı frekvence t´ahla t´ıhov´e zrychlen´ı vzd´alenost 25% koˇrenu VOP od ˇca´ry nulov´eho vztlaku kˇr´ıdla poˇcet p˚ ulvln na kmitaj´ıc´ım t´ahle (m´od kmit´an´ı) klouzavost zm´ırˇ nuj´ıc´ı koeficient poryvov´e ob´alky statick´ y souˇcinitel kˇrid´elka souˇcinitel sn´ıˇzen´ı dynamick´eho tlaku maxim´aln´ı klouzavost faktor vlivu trupu d´elka u ´seku kˇr´ıdla vzd´alenost tˇeˇziˇstˇe plochy kˇrid´elka od roviny symetrie hmotnost letounu hmotnost t´ahla maxim´aln´ı hmotnost n´asobek pˇret´ıˇzen´ı maxim´aln´ı n´asobek pˇret´ıˇzen´ı poˇcet list˚ u vrtule liniov´e zat´ıˇzen´ı v koˇreni kˇrid´elka liniov´e zat´ıˇzen´ı na konci kˇrid´elka rameno v uloˇzen´ı ˇr´ıdic´ı p´aky tlouˇst’ka plechu tlouˇst’ka bronzov´eho pouzdra tlouˇst’ka profilu tlouˇst’ka ocelov´eho uloˇzen´ı
Oznaˇ cen´ı Rozmˇ er −1 v [m · s ] vA [m · s−1 ] vB [m · s−1 ] vD [m · s−1 ] vF [m · s−1 ] vkmax [m · s−1 ] vmax [m · s−1 ] vS0 [m · s−1 ] vS1 [m · s−1 ] vT [m · s−1 ] vT AS [m · s−1 ] vW [m · s−1 ] vγmin [m · s−1 ] wmax, min [−] x [m] y [m] yL [m] ∆yLAI [m] z [m]
V´ yznam rychlost man´evrovac´ı rychlost n´avrhov´a rychlost pˇri poryvu maxim´aln´ı n´avrhov´a rychlost klapkov´a rychlost rychlost letu v reˇzimu maxim´aln´ı klouzavosti maxim´aln´ı rychlost motorv´eho letu p´adov´a rychlost s klapkou p´adov´a rychlost bez klapky n´avrhov´a rychlost aerovleku vzduˇsn´a rychlost n´avrhov´a rychlost vleku po lanˇe rychlost v reˇzimu minim´aln´ıho u ´hlu klouz´an´ı konstanta pomˇeru odpor˚ u souˇradnice ve smˇeru osy X d´elkov´a souˇradnice ve smˇeru osy Y vzd´alenost p˚ usobiˇstˇe vztlaku od roviny symetrie poloha vztalaku kˇrid´elka v˚ uˇci koˇrenov´emu ˇzebru kˇrid´elka v´ yˇska svaru
84
Oznaˇ cen´ı CD CDmin CDP min Re CDP min Re CL CLP max Cm CmP 0 D D DH DP Dbp Dtr E F Fcrit Hef ∆Hef J L L L LAI LCG LCR25% LH LHT LHTCP LN LP WCP LWCP LW HT LW HT 25% M1 M2R M2L MH Mo MT AS N P P P
85
max min
Rozmˇ er [−] [−] [−] [−] [−] [−] [−] [−] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [P a] [N ] [N ] [m] [m] [m4 ] [m] [m] [N ] [N ] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [m] [−] [m] [N · m] [N · m] [N · m] [N · m] [N · m] [−] [N ] [P a] [P a] [W ]
V´ yznam souˇcinitel odporu minim´alni souˇcinitel odporu minim´alni souˇcinitel odporu profilu na maxim´aln´ım Re ˇc´ıslu minim´alni souˇcinitel odporu profilu na minim´aln´ım Re ˇc´ıslu souˇcinitel vztlaku maxim´aln´ı souˇcinitel vztlaku profilu souˇcinitel klopiv´eho momentu souˇcinitel klopiv´eho momentu profilu pˇri nulov´em u ´hlu n´abˇehu pr˚ umˇer d´ıry vnˇejˇs´ı pr˚ umˇer t´ahla pr˚ umer ˇcepu z´avˇesu pr˚ umˇer vrtule pr˚ umˇer d´ıry pro ˇcep pr˚ umˇer d´ıry pro bronzov´e pouzdro modul pruˇznosti v tahu s´ıla od pilota kritick´a s´ıla efektivn´ı v´ yˇska nosn´e konstrukce kˇr´ıdla korekce efektivn´ı v´ yˇsky kvadratick´ y modul pr˚ uˇrezu d´elka letounu d´elka t´ahla (vˇcetnˇe koncovek) vztlakov´a s´ıla vztlakov´a s´ıla jednoho kˇrid´elka krajn´ı zadn´ı poloha tˇeˇziˇstˇe vzd´alenost 25% koˇrene kˇr´ıdla od poˇc´atku SS d´elka ˇcepu z´avˇesu vzd´alenost aerodynamick´ ych stˇred˚ u VOP a kˇr´ıdlo+trup vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu VOP od 0SS poloha neutr´aln´ıho bodu v˚ uˇci souˇradn´emu syst´emu vzd´alenost disku vrtule od aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla vzd´alenost aerodynamick´eho stˇredu kˇr´ıdla od 0SS redukovan´e rameno VOP vzd´alenost ˇctvrtinov´ ych bod˚ u koˇrenov´ ych ˇrez˚ u kˇr´ıdla a VOP krout´ıc´ı moment v trubce ˇr´ızen´ı krout´ıc´ı moment v trubce ˇr´ızen´ı od prav´eho t´ahla krout´ıc´ı moment v trubce ˇr´ızen´ı od lev´eho t´ahla z´avˇesov´ y moment ohybov´ y moment Machovo ˇc´ıslo vzduˇsn´e rychlosti norm´alov´a s´ıla do p´asnice tlakov´e zat´ıˇzen´ı tlakov´e zat´ıˇzen´ı (pˇrerozdˇelen´ y) v´ ykon
Oznaˇ cen´ı Rozmˇ er R [m] R [m] R1 [m] R2 [m] R3a [m] R3b [m] R4a [m] R4b [m] R5 [m] Re [−] ReP [−] Rmin [m] S [m2 ] SAI [m2 ] SHT [m2 ] T1 [N ] T2 [N ] T3 [N ] U [m · s−1 ] X4 [N ] XN [−] ∆X N F [−] [−] ∆X N HT ∆X N P [−] XNW [%] Z2 [N ] Z3a [N ] Z3b [N ] ZAI [N ]
V´ yznam r´adius vnˇejˇs´ıho zaoblen´ı p´aky vnˇejˇs´ı pr˚ umˇer trubky ˇr´ızen´ı rameno ˇr´ıdic´ı p´aky pro kˇrid´elko rameno p´aky na trubce ˇr´ızeni vnitˇrn´ı rameno ˇr´ıdic´ı p´aky u z´avˇesu kˇr´ıdla vnˇejˇs´ı rameno ˇr´ıdic´ı p´aky u z´avˇesu kˇr´ıdla vnitˇrn´ı rameno ˇr´ıdic´ı p´aky v kˇr´ıdle vnˇejˇs´ı rameno ˇr´ıdic´ı p´aky v kˇr´ıdle rameno z´avˇesu kˇrid´elka Reynoldsovo ˇc´ıslo Reynoldsovo ˇc´ıslo profilu minim´aln´ı r´adius ohybu plocha kˇr´ıdla plocha obou kˇrid´elek plocha vodorovn´e ocasn´ı plochy s´ıla v t´ahle 1 s´ıla v t´ahle 2 s´ıla v t´ahle 3 rychlost vertik´aln´ıho poryvu norm´alov´a s´ıla do z´avˇesu p´aky v kˇridle neutr´aln´ı bod v˚ uˇci stˇredn´ı aerodynamick´e tˇetivˇe pˇr´ıspˇevek trupu k poloze aerodynamick´eho stˇredu pˇr´ıpsˇevek VOP k poloze aerodynamick´eho stˇredu pˇr´ıspˇevek propoulse k poloze aerodynamick´eho stˇredu neutr´aln´ı bodu kˇr´ıdla v˚ uˇci stˇredn´ı aerodynamick´e tˇetivˇe norm´alov´a s´ıla do trubky ˇr´ızen´ı norm´alov´a s´ıla do z´avˇesu p´aky u z´avˇesu kˇr´ıdla norm´alov´a s´ıla do z´avˇesu p´aky u z´avˇesu kˇr´ıdla norm´alov´a s´ıla do z´avˇesu kˇrid´elka
86
Oznaˇ cen´ı Rozmˇ er V´ yznam ◦ α [] u ´hel n´abˇehu αCLP max [◦ ] u ´hel n´abˇehu profilu pˇri maxim´aln´ım souˇciniteli vztlaku ◦ αP 0 [] u ´hel n´abˇehu profilu pˇri nulov´em souˇciniteli vztlaku ◦ β2 [] u ´hel p´aky ˇr´ızen´ı na trubce ˇr´ızen´ı β3a [◦ ] u ´hel vnitˇrn´ı p´aky ˇr´ızen´ı na p´ace u z´avˇesu kˇr´ıdla ◦ β3b [] u ´hel vnˇejˇs´ı p´aky ˇr´ızen´ı na p´ace u z´avˇesu kˇr´ıdla β4a [◦ ] u ´hel vnitˇrn´ı p´aky ˇr´ızen´ı na p´ace v kˇr´ıdle ◦ β4b [] u ´hel vnˇejˇs´ı p´aky ˇr´ızen´ı na p´ace v kˇr´ıdle ◦ β5 [] u ´hel p´aky ˇr´ızen´ı na z´avˇesu kˇrid´elka δAI [◦ ] v´ ychylka prav´eho kˇrid´elka (kladn´a dol˚ u) ◦ δF L [] v´ ychylka prav´e klapky (kladn´a dol˚ u) ◦ δF R [] v´ ychylka prav´eho flaperonu (kladn´a dol˚ u) η [−] z´ uˇzen´ı kˇr´ıdla ϕP [◦ ] u ´hel nastaven´ı profilu (zkroucen´ı) γmin [◦ ] minim´aln´ı u ´hel klouz´an´ı λHT [−] ˇst´ıhlost VOP ◦ χHT [] u ´hel ˇs´ıpu VOP µ [−] hmotnostn´ı koeficient poryvov´e ob´alky ρ [kg · m−3 ] hustota vzduchu σcrit [P a] kritick´e napˇet´ı t´ahla na vzpˇer σH [P a] napˇet´ı v otlaˇcen´ı ˇcepu z´avˇesu σdrop [P a] napˇet´ı pro utrˇzen´ı oka σgall [P a] napˇet´ı v otlaˇcen´ı ∂ [−] derivace sr´azov´eho u ´hlu ∂α
87
LITERATURA
Literatura [1]
European Aviation Safety Agency Certification Specifications Sailplanes and Powered Sailplanes CS-22. 2003. 140s.
for
[2]
European Aviation Safety Agency Certification Specifications for Normal, Utility, Aerobatic, and Commuter Category Aeroplanes CS-23. 2003. 429s.
[3]
European Aviation Safety Agency Certification Specifications for Very Light Aeroplanes CS-VLA. 2003. 132s.
[4]
ˇ UL2-I. ˇ Leteck´a amet´ersk´a asociace CR c´ ast. poˇzadavky letov´e zp˚ usobilosti SLZ Ultralehk´e letouny ˇr´ızen´e aerodynamicky. 2002. 58s.
[5]
´ ˇ ızen´ı ZALESˇAK, Frantiˇsek. Konstrukce a projektov´ ani letoun˚ u: R´ letounu. Vojensk´a Akademie v Brnˇe, 1966. 61 s.
[6]
ˇ ZENKO, ˇ SUL M.N. Konstrukce letadel. St´atn´ı nakladatelstv´ı technick´e literatury n.p. Praha, 1954. 420 s.
[6]
SEKANINA, F . Aerodynamick´ e v´ ypoˇ cet letadla Praha, 1944. 91 s.
[7]
FLORIAN, Josef. Aerodynamick´ e charakteristiky letounu I. Vojensk´a Akademie v Brnˇe, 1962. 80 s.
[8]
ˇ Vladim´ır. Projektov´ DANEK, an´ı letadel. VUT v Brnˇe, 1991.
[9]
JANE’S. All the World’s Aircraft. Surrey, UK, 2004. 908 s. ISBN 0075-3017.
[10]
´ ˇ PAVEK, Josef; KOPRIVA, Zdenˇek. Konstrukce a projektov´ an´ı letadel I. ˇ CVUT Praha, 1982. 203 s.
[11]
´ ˇ Y, ´ V´ıt. Konstrukce letadel II. Univerzita PETRASEK, Miloslav; KRCHNAV obrany v Brnˇe, 2006. 140 s. ISBN 978-80-7231-212-2
[12]
´ PETRASEK, Miloslav. Konstrukce letadel III. Univerzita obrany v Brnˇe, 2002. 111 s.
[13]
WIESLAW, Stafiej. Obliczenia stosowane przy projektowaniu szybowc´ ow. Politechnika Warszawska. 2000.
[14]
DIRECT FLY s.r.o. Aerodynamick´ y v´ ypoˇ cet letounu ALTO TG 912 M09. 2009. 19 s.
[15]
ABBOTT; DOENHOFF; STIVERS. Summary of airfoil data. NACA report 824. USA. 1945. 265 s.
[16]
ALTHAUS, Dieter; WORTMANN, Franz, Xavier Stuttgarter Profilkatalog I. Nˇemecko, 1972.
[17]
ALTHAUS, Dieter. Stuttgarter Profilkatalog II: Niedriggeschwindigkeitsprofile. Nˇemecko, 1996. 88
LITERATURA [18]
MCGBEE, Robert; BEASLEY, William. Low-speed aerodynamic characteristics of a 17% airfoil section design. Langley Resarch Center, NASA. 1973.
[19]
MCGBEE, Robert; BEASLEY, William. Wind-tunnel results for a modified 17-percent-thick low-speed airfoil section. Langley Resarch Center, NASA. 1981.
[20]
MCGBEE, Robert; BEASLEY, William; SOMERS, Dan. Low-speed aerodynamic characteristics of a 13% airfoil section design. Langley Resarch Center, NASA. 1975.
[21]
MCGBEE, Robert; BEASLEY, William.Low-speed wind-tunnel results for a modified 13-percent-thick airfoil. Langley Resarch Center, NASA.
[22]
KRMELA, Ludˇek. Aerodynamick´ y n´ avrh a v´ ypoˇ cet kluz´ aku ”TWIN SHARK” Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta strojn´ıho inˇzen´ yrstv´ı, 2010. 79s. Vedouc´ı Ing. Robert Popela, Ph.D.
[23]
ˇ ´ Oldˇrich; MATEJ ˇ CEK, ˇ OLSANSK Y, Jiˇr´ı. Konstrukce a v´ ypoˇ cet ultralehk´ ych letoun˚ u. Pˇr´ıroˇcka pro amat´ersk´e konstrukt´ery. Kniˇznice Leteck´e amat´ersk´e asociace. 1999. 115 s.
[24]
THOMAS, Fred. Fundamentals of Sailplane Design. Colege Park Press, USA. 1999. 186 s.
[25]
ˇ ´ MERTL, PI´ST ˇ EK ˇ Soubor podklad˚ CTVER AK, u pro pevnostn´ı v´ ypoˇ cty leteck´ ych konstrukc´ı Leteck´ yu ´stav fakulty strojn´ı VUT Brno. Brno, 1997.
[26]
ROSKAM, Jan. Airplane Design. Darcorporation, 2003. 368 s. ISBN 9781884885242.
[27]
Wikipedia, the free encyclopedia. [online]. Dostupn´ y z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/.
[28]
Aircraft Spruce, Everithing for planes and pilots. [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.aircraftspruce.com/.
[29]
Airfoil Investigation Database [online]. Dostupn´ y z WWW: http://www.worldofkrauss.com/.
[30]
University of Illinois, The Incomplete Guide to Airfoil Usage. [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.ae.illinois.edu/m-selig/ads/aircraft.html.
[31]
University of Illinois at Urbana-Champaign The UIUC Airfoil Data Site [online] [cit. 2010-07-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.ae.illinois.edu/m-selig/ads/coord_database.html.
[32]
Airfoil Investigation Database [online] [cit. 2010-07-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.worldofkrauss.com/foils/1529.
89
LITERATURA [33]
Airfoil Investigation Database [online] [cit. 2010-07-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.worldofkrauss.com/foils/1689.
[34]
Airfoil Investigation Database [online] [cit. 2010-07-28]. Dostupn´ y z WWW: http://www.worldofkrauss.com/foils/247.
[35]
Wikipedia, Motor glider. [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ y z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Motor_glider.
[36]
Verner Motor. [online] [cit. 2011-05-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.vernermotor.com/indexcz.asp?sec=41.
[37]
Feropol. [online] [cit. 2011-05-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.feropol.cz/?info=bronz.
[38]
OnlineMaterials.com. [online] [cit. 2011-05-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.onlinemetals.com/alloycat.cfm?alloy=4130.
[39]
OnlineMaterials.com. [online] [cit. 2011-05-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.onlinemetals.com/alloycat.cfm?alloy=6061.
[40]
OnlineMaterials.com. [online] [cit. 2011-05-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.onlinemetals.com/alloycat.cfm?alloy=2024.
[41]
BVGC Belgian Veteran Glider Club [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ yz WWW: http://www.faucheurs.com/faucheurs/images/gphotosmenbres/ASK14/ 14_3sa.jpg.
[42]
The blueprints [online] [cit. 2011-03-18]. Dostupn´ y z WWW: http://www.the-blueprints.com/blueprints-depot/modernplanes/ modern-sa-st/schempp-hirth-discus-2c.gif.
[43]
Airwar.ru [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.airwar.ru/image/idop/glider/l13vivat/l13vivat-2.gif.
[44]
Scale Soaring UK [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.scalesoaring.co.uk/MOTOR_GLIDERS/Docs_MotorGliders/ MotorGliders/SF-25C_Falke/images/SF-25C_3view.jpg.
[45]
TeST [online] [cit. 2010-9-15]. Dostupn´ y z WWW: http://www.testandfly.cz/public/images/planes/scheme/tst9junior. gif.
[46]
Scale Soaring UK [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ y z WWW: http://www.scalesoaring.co.uk/MOTOR_GLIDERS/Docs_MotorGliders/ MotorGliders/Carat/images/Carat_3view.jpg.
[47]
Alpearo [online] [cit. 2010-12-22]. Dostupn´ y z WWW: http://alpaero.free.fr/exel/3vues.jpg.
90
A Aerodynamick´ e podlkady A.1 UAG 88-143/20
Obr´azek A.1: [17]Pol´ara profilu UAG 88-143/20.
I
A.1 UAG 88-143/20
Obr´azek A.2: [17]Vztlakov´a ˇca´ra profilu UAG 88-143/20.
Obr´azek A.3: [17]Momentov´a ˇc´ara profilu UAG 88-143/20.
II
A.2 LS(1)-0417
A.2 LS(1)-0417 Data poch´az´ı z [19].
III
A.2 LS(1)-0417
IV
A.2 LS(1)-0417
V
A.3 LS(1)-0413
A.3 LS(1)-0413 Data poch´az´ı z [21].
VI
A.3 LS(1)-0413
VII
B Vlastnosti pouˇ zit´ ych kovov´ ych materi´ al˚ u B.1 Slitina AL 6061.T6 Data poch´az´ı z [39]. • Zaruˇcen´a pevnost v tahu: 45000 psi = 310 M P a • Zaruˇcen´a mez kluzu v tahu: 40000 psi = 275 M P a • Tvrdost podle Rockwella: B60 Al [%] 95, 8 ÷ 98, 6 Mg [%] 0, 8 ÷ 1, 2
Cr [%] 0, 04 ÷ 0, 35 Mn [%] max 0, 15
Cu [%] 0, 15 ÷ 0, 4 Si [%] 0, 4 ÷ 0, 8
Fe [%] 0, 7 Zn [%] 0, 25
Tabulka B.1: Chemick´e sloˇzen´ı slitiny AL 6061.T6.
B.2 Ocel LCM 4130 Data poch´az´ı z [38]. • Zaruˇcen´a pevnost v tahu: 97200 psi = 670 M P a • Zaruˇcen´a mez kluzu v tahu: 63100 psi = 435 M P a • Taˇznost: 25, 5% • Tvrdost podle Rockwella: B92 Fe [%] 97, 3 ÷ 98, 22 Mo [%] 0, 15 ÷ 0, 25
C [%] 0, 28 ÷ 0, 33 P [%] max 0, 035
Cr [%] 0, 8 ÷ 1, 1 S [%] max 0, 04
Mn [%] 0, 4 ÷ 0, 6 Si [%] 0, 15 ÷ 0, 35
Tabulka B.2: Chemick´e sloˇzen´ı oceli LCM 4130.
B.3 Slitina AL 2024.T3 Data poch´az´ı z [40]. • Zaruˇcen´a pevnost v tahu: 70000 psi = 482 M P a • Zaruˇcen´a mez kluzu v tahu: 50000 psi = 344 M P a VIII
B.4 SLITINA BRONZU CUSN8 • Tvrdost podle Rockwella: B75 Al [%] 90, 7 ÷ 94, 7 Mg [%] 1, 2 ÷ 1, 8
Cr [%] max 0, 1 Mn [%] 0, 3 ÷ 0, 9
Cu [%] 3, 8 ÷ 4, 9 Si [%] max 0, 5
Fe [%] max 0, 5 Zn [%] max 0, 1
Tabulka B.3: Chemick´e sloˇzen´ı slitiny AL 2024.T3.
B.4 Slitina bronzu CuSn8 Data poch´az´ı z [37]. ˇ 423018 • Oznaˇcen´ı: CSN • Oznaˇcen´ı: EN CW453K • Pevnost v tahu standardnˇe 440 M P a • Mez kluzu v tahu standardnˇe 290 M P a • Tvrdost 120 HB
IX
C Pˇ rehled spoˇ cten´ ych bezpeˇ cnostn´ı C.1 T´ ahla pˇ r´ıˇ cn´ eho ˇ r´ızen´ı C.1.1 Vzpˇ er T´ahlo 1 T´ahlo 2 T´ahlo 3
2,41 2,74 6,63
Tabulka C.1: Seznam bezpeˇcnost´ı t´ahel pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı na vzpˇer.
C.1.2 Kritick´ e ot´ aˇ cky motoru T´ahlo 2 1 2 1
f [Hz] 29 36 117 142
n [min−1 ] 1740 2160 7020 8520
Tabulka C.2: Kritick´e ot´aˇcky motoru s ohledem na vlastn´ı frekvence t´ahel pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
C.2 Trubka ˇ r´ızen´ı C.2.1 P´ aka pˇ r´ıˇ cn´ eho ˇ r´ızen´ı Kontrola s ohledem na Utrˇzen´ı oka Roztrˇzen´ı oka Otlaˇcen´ı oka
pevnost 19,07 14,67 20,10
deformaci 13,89 8,48 9,55
Tabulka C.3: Bezpeˇcnost oka p´aky pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı na trubce ˇr´ızen´ı.
C.2.2 Uloˇ zen´ı ˇ r´ıdic´ı p´ aky Ocelov´e uloˇzen´ı v otlaˇcen´ı 1, 03 Bronzov´e pouzdro v otlaˇcen´ı 1, 30 Tabulka C.4: Kritick´e ot´aˇcky motoru s ohledem na vlastn´ı frekvence t´ahel pˇr´ıˇcn´eho ˇr´ızen´ı.
X
D V´ ykresov´ a dokumentace
XI