UvA-DARE (Digital Academic Repository)
Solar and anthropogenic forcing of late-Holocene vegetation changes in the Czech Giant Mountains Speranza, A.O.M.
Link to publication
Citation for published version (APA): Speranza, A. O. M. (2000). Solar and anthropogenic forcing of late-Holocene vegetation changes in the Czech Giant Mountains Wageningen: in eigen beheer
General rights It is not permitted to download or to forward/distribute the text or part of it without the consent of the author(s) and/or copyright holder(s), other than for strictly personal, individual use, unless the work is under an open content license (like Creative Commons).
Disclaimer/Complaints regulations If you believe that digital publication of certain material infringes any of your rights or (privacy) interests, please let the Library know, stating your reasons. In case of a legitimate complaint, the Library will make the material inaccessible and/or remove it from the website. Please Ask the Library: http://uba.uva.nl/en/contact, or a letter to: Library of the University of Amsterdam, Secretariat, Singel 425, 1012 WP Amsterdam, The Netherlands. You will be contacted as soon as possible.
UvA-DARE is a service provided by the library of the University of Amsterdam (http://dare.uva.nl)
Download date: 13 Feb 2017
Souhrn n Cflemm tohoto vyzkumu bylo identifikovat faktory, které mëly vliv na zmëny vegetace vv Krkonosfch v pozdnfm holocénu. Specifickym cflem bylo vyhodnotit vyznam slunecnff aktivity pro klimatickou zmënu obdobf kolem r. 850 pred nasTm letopoctem (BC).. Vyzkum byl proveden na tfech profilech z krkonosskych ra§eliniSt'. KrkonoSee lezf na hranici mezi Ceskou republikou a Polskem. IJzemf je zhruba vymezenoo koordinatami 50-51° S zemëpisné sffky a 15-17° V zemëptsné délky. Studovanéé lokality jsou raselinistë Pancavska louka (1320 m nadm. vySky), Cerna horaa (1190 m) a Üpska raSelina (1425 m). Z lokality Pancavska louka jsme mëli k dispozicii sekvenci, ktera zachytila obdobf asi od r. 2200 BC do soucasné doby, Na materialuu z Cerné hory jsme predevsfm studovali prfciny a mechanismy rüstu a rozSifovanff raSeliniStë; tato sekvence pokryva obdobf asi od r. 96 BC do soucasnosti. ZZ tipské raSeliny jsme mëli k dispozici profil, kterf zachytil obdobf od r. 180 naseho letopoctuu (AD) az do soucasné doby. ZvlaStnf pozornost jsme vënovali rozboru hornfchh castf studovanych profilü s cflem ziskat informace o vlivu clovëka na vegetacnff kryt v pozdnim holocénu. VV odebranych vzorcfch jsme analyzovali mikrozbytky (predevsfm pyl) a makrozbytky,, provedli jsme ztratu zfhanim a stanovili pomër C/N. Naa vzorcfch z Pancavské louky byl rovnëz proveden geochemicky rozbor vybranych chemickychh prvkü. Naa vybraném rostlinném materialu byla stanovena chronologie datovanfm AMS U C. Kalendafnff chronologie byla stanovena kalibracf a wiggle-match dating (datovanfm). Vysledkyy analyz Pancavské louky naznacujf zhorsenf klimatickych podmfnek, coz korespundujee s pfibyvanfm AI4C kolem r. 850 BC. Aékoliv vzrüst AI4C byl zpüsoben obdobimm nfzké slunecnf aktivita byla pffcinou klimatickych zmën. Hypotéza byla nazalenaa u mnoha klimatickych indikatoru. Zmëny v kfivkach regionalnfch a lokalnfchh elementü v korelaci s pribyvanfm AI4C (idikator slunecnf aktivity) naznaëujf,, ze nfzka slunecnf aktivita zpüsobila klimatické zmëny kolem r. 850 BC. Dükazyy o vlivu clovëka na vegetacnf kryt zfskané ze tff zkoumanych profilü jsme porovnalii s archeologickymi a historickymi prameny. Nezjistili jsme zadny vliv clovëkaa v üzemf pfed 7. stoletfm AD - s vyjimkou ojedinëlych pylovych zrn obilovin pochazejfcfchh zrejmë ze slezské nfziny nebo z pfilehlé casti ceské panve. V profilu Cernaa hora jsme zaznamenali obdobf odlesnënf. které trvalo od 7. do konce 9. stolett AD.. Mfrny pokles v zastoupenf jedle a vyssf frekvencf pylu Artemisia, Poaceae a Cerealiaa byl zjistën na lokalitë Pancavska louka v 8. stolen' AD. Souëasnëjsme na této lokalitéé ve stejném obdobf zjistili geochemickou analyzou zvyseny obsah olova, zinku aa arsenu v raSelinném substratu. Da se tedy soudit. ze jiz v tomto ranném obdobf se v Krkonosfchh tëzily rudy a zpracovavaly kovy. 7. stoletf je obdobfm slovanské kolonizacee a do 9. stoletf existovala slovanska sfdlistë v nfzinach v okolf hor. V 11. a 12.. stoletf jsme ve vsech tfech profilech zaznamenali po^atek faze silného odlesnënf. Taa souhlasf s historickymi tidaji. které dokladajf pocatky odlesnovanf pfi lokalnf tëzbë rudd v prübëhu 12. a 13. stoletf. Profil Cerna hora ukazuje, ze tato faze pokracuje bez prerusenff az do soucasné doby. Podle rozboru profilu Pancavska louka trvala tato faze doo 14. stoletf. podle profilu z Üpské raseliny do 15. stoletf. Na Cerné hofe souhlasi zpomalenff rozkladu organického materialu a zachovanf makrozbytku rostlin raselinikuu s obëma fazemi lidského vlivu. Vyslovujeme proto hypotézu, ze existuje zavislostt mezi odlesnenim. poklesem evapotranspirace a zvysenfm püdnf vlhkosti. Tatoo situace vedla ke zpomalenf rozkladu organického materialu a vytvofenf IX X
prfznivëjsichh podmfnek pro rust Sphagnum. Castecna obnova lasni'ch dfevin byla datovanadoo 15. a 16. stoletf AD. Moznouu prïcinou ménë intenzfvnfho vlivu clovëka na horské prostredf v tomto obdobf mohlaa byt Mala doba ledova nebo socialnë-ekonomické okolnosti. Doklad o zhorsenf klimatuu v profilu Pancavska louka souhlasf s pocatkem Spörerova minima solarm aktivity. . Chladnëjsïï klima mëlo zfejmë za nasledek omezenf cinnosti clovëka v horach, coz mohloo vest ke zlepsenf podminek pro pfirozenou obnovu lesa. Ale i socialnëekonomickéé kriza a jimi podmmëné morové epidemie a obdobf hladu ve 14. az 16. stoletff napochybnë vedly k omezenf cinnosti ëlovëka v Krkonosich. Na ekonomickou situacii v uzemf mëla viiv i stffdava prosperita a krizova obdobï stri'brnych dolü ve strednichh Cechach. Tëzba dfeva v Krkonosich byla vlastnë do znacné mfry ffzena potFebouu tëchto dolü, takze nizsi potfeba dfeva v dolech vedla primo k omezovanf tëzebb a castecné obnovë iesa. Podle profilu Pancavska louka a Üpska raselina byla druhaa faze lidského vlivu zaznamenana v 17. stoletf. V této fazi doslo k rozsahlému odlesnënf.. Z uzemf témëf üplnë zmizely jedlové a bukové lesy. Jejich mfsto pozdëji pfevaznëë zaujaly kulturnf smrkové porosty.
XX
