Sokolská župa Podřipská T.J. Sokol Roudnice nad Labem Spolek Říp Vás srdečně zvou na
SETKÁNÍ NA ŘÍPU u příležitosti 150. výročí založení Sokola a 125. let od vzniku Sokolské župy Podřipské
Sobota 18. února 2012 ve 14:00 u kaple sv. Jiří na vrcholu hory Řípu
V rámci oslav se 18.2. uskuteční: 10:00 vzpomínka na umučené a popravené Sokoly během 2. světové války vestibul kina Sokol, Třída T.G. Masaryka 1212, Roudnice n.L. 12:30 vzpomínka u hrobu zakladatele župy Ervína Špindlera evangelický hřbitov v Krabčicích.
1
Jak dojít k Řípu Roudnice nad Labem – Krabčice – Říp po červené ze severu Nádraží v Roudnici nad Labem leží na hlavní trati Praha – Ústí nad Labem, takže najít vhodný spoj není žádný problém a rychlíku to sem z Prahy trvá necelou hodinu. Pokud se nechcete zdržovat s prohlídkou města nebo se na výstup na památnou horu nehodláte připravit výstupem na roudnickou rozhlednu, musíte cestou z nádraží obejít roudnický zámek a kousek nad náměstím najít začátek červené turistické stezky. K rotundě sv. Jiří je to pak po červené přibližně sedm kilometrů: vylezete z údolí Labe, projdete Krabčickou oborou, obcí Krabčice (v roce 1885 tu postavili novorenesanční kostel a známý český spisovatel Jan Karafiát tu o deset let dříve napsal knihu Broučci), vesničkou Rovné a pak již, hupky dupky stromořadím, k patě hory. Ctiněves – Říp po červené z jihu Nedisponujete-li vlastním nebo cizím vozidlem a přesto se nechcete na památnou horu plahočit zdaleka, můžete zkusit zdolat Říp z jihovýchodu směrem od vsi Ctiněvsi. I tady několikrát denně staví motoráček, obvykle po čtvrt hodince jízdy ze stanici Vraňany na trati Praha – Ústí. Ctiněves je známá především tím, že zde byl dle kronikáře Hájka z Libočan pohřben praotec Čech – ovšem jeho hrob ještě nikdo nenašel a asi ani hned tak nenajde. Nicméně můžete zkusit štěstí. Patrný je však pramen Hamlouf (na kraji vesnice směrem k Řípu), který podle Balbína praotec Čech vyrazil úderem prutu. Ze Ctiněvsi je to na vrchol Řípu po červené cca 2,5 km a jedná se tak o nejkratší variantu pro ty, kteří nepřijedou po silnici. Na konci vás ovšem čeká pořádný krpál, takže jste-li slabší v kolenou, Říp raději obejděte a vrhněte se na zteč ze severozápadní strany. (Straškov) – Vražkov – Říp po žluté z jihozápadu Přijít můžete ovšem i po žluté značce z jihozápadu – vystoupit musíte v zastávce Vražkov, kam se vláčkem motoráčkem dostanete například za 18 minut z roudnického nádraží (z autobusu ve Straškově, což je asi o kilometr dál). Ve Vražkově toho mnoho k vidění není, takže se můžete ihned vydat ke svému cíli, přes pole a kolem hájenky do lesa, kde narazíte na poutníky přicházející po červené od Ctiněvsi. Mlčechvosty – Jeviněves – (Horní Beřkovice) – Ctiněves – Říp po červené (a po žluté) z jihu A konečně pro zdatnější turisty je tu delší varianta, která počítá s tím, že se po červené vydáte už z deset kilometrů vzdálených Mlčechovst, kde staví osobní vlaky z Prahy do Roudnice (a pochopitelně i naopak). Přijdete tak vlastně ze směru od Ctiněvsi, ale přidáte si několik kilometrů přes pole a lesy, s možnou odbočkou (po žluté) do Horních Beřkovic, kde si můžete prohlédnout zámek a psychiatrickou léčebnu. V rovinaté krajině je Říp již zdálky vidět, jako by byl na dosah – sledujete jako pomalu roste a mění svůj tvar, z jednoduché boule na protáhlý skalnatý pahrbek porostlý stromy.
2
Autem Automobilem k Řípu zřejmě nejčastěji zamíříte po dálnici D8 (E55) mezi Prahou a Teplicemi. Dálnice se téměř šoupe o patu kopce, takže zvláště ve směru od Prahy snadno poznáte, kde odbočit: nejlepší je to na exitu 29, ve směru na Roudnici nad Labem. Po silnici na Roudnici budete pokračovat zhruba 3 km; na prvním kruhovém objezdu ve městě se pak dáte doprava, směr Krabčice, a opět pokračujete nějaké 4km, načež v Krabčicích odbočíte vpravo do obce Rovné a po kilometru doleva, alejí přímo k podřipskému parkovišti. Odtud budou muset bohužel i milovníci motorů vyšlapat necelý kilometr na vrchol hory po svých.
Vlakem Ctitelé železnice mají na výběr hned z několika možností. Z hlavní trati Praha – Ústí nad Labem je nejlepší přístup z nádraží v Roudnici nad Labem (6,5 km od Řípu), kde vlak staví téměř každou hodinu, takže najít vhodný spoj není problém. Toužíte-li po delším pochodu, můžete na téže trati vystoupit i v zastávce Mlčechvosty (11,5 km). Pokud vám jízda po mezinárodní trati přijde banální, přesedněte třeba na lokálku z Vraňan, kterou se můžete příblížit do Horních Beřkovic (8 km), nebo až k samé patě Řípu, do obce Ctiněves (2,5 km). Z druhé strany si lze nadjet motoráčkem z Roudnice n. L. do vsi Vražkov (4 km). Kromě těchto stanic, z kterých vede na Říp turisticky značená trasa, můžete vystoupit třeba v Klenči (4,5 km), ve Mnětěši (3,5 km), v Kostomlatech pod Řípem (4 km) nebo ve Straškově (6 km).
SOKOLSKÁ ŽUPA PODŘIPSKÁ Ihned po utvoření první sokolské župy Tyršovy v Kolíně, vznikly i na Podřipsku snahy o zřízení sokolské župy Podřipské. Dne 21. září 1884 byly ve Velvarech sepsány stanovy. Ke skutečnému založení župy však došlo až 6. ledna 1887 a u jejího zrodu stály sokolské jednoty: Duchcov, Kralupy n.V., Libochovice, Lužec, Mělník, Roudnice n.L., Nové Strašecí, Velvary, Louny a Slaný. Tyto jednoty měly dohromady 1 584 členů. Ustavující schůzi zahájil Heřman Janda jménem Sokola Velvary a řídil ji Heřman Brodský ze Sokola v Roudnici n.L. Prvním starostou se stal Ervín Špindler z Roudnice n.L., jeho náměstkem Jan Matoušek z Mělníka, jednatelem Jaroslav Černý z Roudnice n.L. a pokladníkem Heřman Janda z Velvar. 3
ERVÍN ŠPINDLER *29. 8. 1843 Choceň + 17. 12. 1918 Roudnice n.L. Zakladatel a první starosta Sokolské župy Podřipské. Básník, Smetanův libretista (překladatel Wenzigových libret Dalibor a Libuše), novinář a významný mladočeský politik, který byl v letech 1864 – 1867 redaktorem Národních listů a od počátku roku 1868 zastával funkci okresního tajemníka v Roudnici nad Labem. Vydával časopisy Říp a Podřipan, organizoval velké tábory lidu na Řípu a v letech 1891 – 1911 byl starostou města Roudnice n.L. Ze všech nejvíce se zasloužil o rozvoj národního a politického života na Podřipsku.
Ustavující schůze první sokolské jednoty se konala 16. února 1862 a jejím zakladatelům se podařilo kolem nového tělocvičného spolku sdružit nejvýznamnější představitele českého národního života. Tvůrcem sokolské myšlenky a zakladatelem sokolské organizace byl Dr. Miroslav Tyrš (* 17. září 1832 Děčín + 8. srpna 1884 Öetz). Všestranně vzdělaný vlastenec, znalec antické kultury, spisovatel z oboru filozofie a estetiky, poslanec českého zemského sněmu i rakouské říšské rady, docent české techniky a profesor české univerzity v Praze. Jeho spolupracovníkem byl Jindřich Fügner (*10. září 1822 Praha + 15. listopadu 1865 Praha), finanční odborník, vzdělaný, ušlechtilý a důsledný demokrat, který se stal prvním starostou Sokola a vnesl do něho ducha bratrství a rovnosti. Svých příjmů a svého jmění užíval na národní a sociální úkoly, zejména na vybudování první pražské sokolské tělocvičny. Josef Mánes vypracoval návrhy krojů a namaloval prapor. Na návrh profesora Tonnera byl novému tělocvičnému spolku dán název „SOKOL“. Za heslo bylo přijato Tyršovo „TUŽME SE“, za pozdrav Barákovo „NAZDAR“. Fügner zavedl tykání a oslovení „bratře“. 4
5
-5-
-6-
6
