SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBYVATELSTVA A ÚROVNĚ ZNALOSTÍ OBYVATEL O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

PRŮZKUM SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBYVATELSTVA A ÚROVNĚ ZNALOSTÍ OBYVATEL O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Vyhodnocení na základě dotazníkového šetření

Leden 2008

Zpracoval: Asociace poradenských a informačních středisek, o. s. Pro rychnovský region vyhodnotila : Bc. Jitka Hrnčířová odbor sociálních věcí Městský úřad Rychnov nad Kněžnou

Projekt „Standardizace procesu komunitního plánování na území Královéhradeckého kraje“ je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a Královéhradeckým krajem.

Obsah: Úvod – Cíl průzkumu 1. Cílová skupina: SENIOŘI VE VĚKU NAD 65LET

str.4 - 6

2. Cílová skupina: ZDRAVOTNĚ A TĚLESNĚ POSTIŽENÍ OBČANÉ DO 65 LET

str. 6- 9

3. Cílová skupina: RODINY S DĚTMI MLADŠÍMI 6-TI LET

str. 10-12

4. Cílová skupina: OBČANÉ NAD 18 LET S RIZIKOVÝM STYLEM ŽIVOTA

str. 13 - 15

5. Cílová skupina: PŘÍSLUŠNÍCI NÁRODNOSTNÍCH A ETNICKÝCH MENŠIN

str. 16 - 18

6. Cílová skupina: MLÁDEŽ VE VĚKU 15-26 LET

str. 19 - 21

Shrnutí průzkumu sociálních potřeb obyvatelstva v Královéhradeckém kraji str. 22 - 23

2

Vážení občané, předkládáme Vám výsledky dotazníkového šetření, které se uskutečnilo na území Královéhradeckého kraje v polovině roku 2006. I když je už leden 2008, tyto podklady Vám jistě pomohou přiblížit možnosti, jak řešit sociální potřeby. Cíl průzkumu Cílem průzkumu bylo zjistit, jaké situace potřebují občané v našem regionu nejčastěji řešit, jaké služby jsou občany považovány za potřebné a mohly by zlepšit jejich sociální situaci. Zjišťovali jsme také, jakým způsobem se občané z jednotlivých cílových skupin o možnostech řešení jejich životní situace nejčastěji dozvídají. Dotazník obsahoval uzavřené otázky s možností volby z jedné či více odpovědí. Celkem jsme proškolili 29 tazatelů, kteří zajistili řádné vyplnění a odevzdání dotazníků, byla s nimi sepsána dohoda o provedení práce. Finanční náklady na průzkum a tisk výsledků byly hrazeny z evropských fondů – realizace projektu: „Standardizace procesu komunitního plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji“. Dotazník byl zpracován pro šest cílových skupin a možnosti odpovědí byly uzpůsobeny hlavním problémovým okruhům, které byly u daných cílových skupin předpokládány. Nejednalo se tedy o průzkum mezi uživateli sociálních služeb, ale o průzkum mezi cílovými skupinami. Průzkum si vymezil těchto šest cílových skupin obyvatelstva, které byly vyhodnocené podle pohlaví, věku, zaměstnání a velikosti obce (celkem 648 dotazníků) : 1. Senioři ve věku nad 65 let (202 dotazníků) 2. Zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let (111 dotazníků) 3. Rodiny s dětmi mladšími 6 –ti let (114 dotazníků) 4. Občané nad 18 let s rizikovým stylem života (25 dotazníků) (bezdomovci, uživatelé drog, osoby po návratu z výkonu trestu) 5. Příslušníci národnostních a etnických menšin (85 dotazníků) 6. Mládež ve věku 15 – 26 let (111 dotazníků) Za celý Královéhradecký kraj bylo vyhodnoceno 7 319 dotazníků. Celkem bylo zmapováno 15 lokalit Královéhradeckého kraje – Broumov, Dobruška, Dvůr Králové, Hořice, Jaroměř, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí, Chlumec nad Cidlinou, Smiřice, Třebechovice pod Orebem. V případě zájmu můžete nahlédnout do průzkumu za celý Královéhradecký kraj na odboru sociálních věcí v Rychnově nad Kněžnou.

3

1. CÍLOVÁ SKUPINA - SENIOŘI VE VĚKU NAD 65 LET otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Odpověď seniorů na CELKEM často v občas v vůbec v Rychnovsku % % ne % Věnovat se zálibám Setkávat se s dalšími vrstevníky Dovoz oběda do domácnosti Možnost teplého oběda v jídelně Zajištění a donáška nákupu Vyprání prádla Pomoc s úklidem domácnosti Drobná zdravotní ošetření v domácnosti (převazy, injekce, měření tlaku) Vyřizování záležitostí na úřadech Mít celodenní péči Pomoc při každodenních úkonech (osobní hygiena, oblékání apod.) Přivolat pomoc v tísni

59 42 40 19 32 25 22 13

29,2 20,8 20,0 9,5 15,8 12,4 10,9 14,8

79 101 20 26 42 41 60 70

39,1 50,0 10,0 12,9 20,8 20,3 29,7 79,5

64 59 140 156 128 136 120 5

31,7 29,2 70,0 77,6 63,4 67,3 59,4 5,8

202 202 200 201 202 202 202 88

12

6,0

84

41,8 105

52,2 201

6 5

3,0 2,6

9 24

4,5 187 12,5 163

92,6 202 84,9 192

3

1,5

59

29,6 137

68,8 199

Nejvíce se senioři přiklonili k potřebě věnovat se zálibám (29%), setkávat se s vrstevníky (21%) a k zajištění oběda do domácnosti (20%). Celkově se zdá, že rychnovští senioři se cítí být soběstačnými a nevyžadují pravidelnou péči.

otázka č. 2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu sousedy, známé

lékaře

faráře zařízení, kam se dochází

32,8% 13,5%

20,1% 1,5%

2,1%

zařízení, kde se bydlí

úřady

pracovník pomáhající v domácnosti

3,9%

11,6% 8,8%

na nikoho, poradím si sám 5,8%

Z odpovědí respondentů vyplývá, že ústřední roli při řešení potřeb seniorů hraje rodina, lékař a sousedská výpomoc.

4

otázka č. 3: Co si myslíte, že by Vám při řešení výše uvedených potřeb nejvíce pomohlo? požádat o pomoc rodinu, známé, sousedy

požádat o pomoc úřady

mít informace, co mohu dělat

mít jistotu, že poskytnutá pomoc je bezpečná

74,2%

6,6%

4%

2,5%

získat kontakt na místo, kde se mohu poradit 5,1%

rozmluva odborníka s mými rodinnými příslušníky

zlepšení promluvit s odborníkem mé finanční situace

1%

4%

2,5%

Respondenti se domnívají, že by jim při řešení uvedených potřeb nejvíce pomohla rodina (74%) a následně uvedli pomoc příslušných úřadů(6,6%).

otázka č.4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a pomoc při řešení výše uvedených potřeb? nevím o pomoci 5,5%

nevyhovuje mi způsob čas poskyt. 3,1% 1,0%

pomoc využívám, nic mi v tom nebrání 29,6%

brání mi rodina 1,0%

nabízená pomoc je daleko 3,1%

stydím se, strach ze ztráty anonymity 2,7%

nemám peníze na služby 5,2%

nedůvěřuji cizím lidem

nedovolí mi to zdravotní stav

překáží mi stavební bariéry

špatná dopravní dostupnost

žádnou pomoc nepotřebuji

11,3%

4,8%

4,5%

6,5%

21,6%

30% seniorů odpovědělo, že služby využívají a nic jim v tom nebrání a 22% respondentů odpovědělo, že žádnou z nabízených služeb nepotřebuje. Mezi nejčastější překážky patří nedůvěra k cizím lidem, špatná dopravní dostupnost a neinformovanost o pomoci.

otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za nabízenou pomoc: a) jsem ochotný dojíždět do nejbližšího města b) jsem ochotný dojíždět do krajského města c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště

celkem% 30,3% 0,5% 69,2%

Odpovědi ukázaly, že senioři na Rychnovsku nejsou ochotni dojíždět za nabízenými službami a nejvíce by jim vyhovovalo mít službu v místě bydliště (69%)

otázka č. 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu b) jsem ochotný platit část jejich ceny c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma

5

17,9% 49,3% 32,8%

Celkově za Královéhradecký kraj v otázce platit za nabízené služby – převládá neochota platit cokoliv, služby by měly být zdarma. Plnou cenu za poskytnuté služby by bylo ochotno platit pouze 18% rychnovských seniorů z celkového počtu dotazovaných v Královéhradeckém kraji.

otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska policie internetové stránky obce vyhledávání na internetu telefonní seznam časopisy, výstřižky z novin ordinace lékaře

1,6% 0,0% 1,1% 1,1% 1,1%

kostel, fara starosta pracovníci městského úřadu instituce, kde se pomáhá druhým místo neformálního setkávání (obchod, pošta, hospoda) 2,6% městské informační centrum, knihovna, kul. instituce 5,8% rodina, známí, sousedé

0,0% 5,3% 18,4% 10,5% 1,6% 1,6% 49,5%

Z těchto odpovědí vyplývá, že senioři výrazně preferují osobní kontakt. Nejčastěji by hledali informace u pracovníků úřadů a v institucích, kde se pomáhá druhým. V celém Královéhradeckém kraji ve všech sledovaných lokalitách však výrazně převažuje kontakt na rodinu a sociální sítě.

otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí? Z odpovědí vyplynulo, že nejvyužívanějším informačním kanálem pro seniory je Zpravodaj města. Dalším užitečným nástrojem získávání informací o dění v obci jsou pro seniory letáky ve schránce. Naopak internetové stránky obce (internet obecně) se projevují jako nepreferovaný nástroj. Zde je prostor pro zvýšení počítačové gramotnosti u této cílové skupiny.

Závěr – (cílová skupina senioři ve věku nad 65 let) Respondenti z řad seniorů 65+ vyslovili potřebu věnovat se zálibám a setkávat se s dalšími vrstevníky. Nejčastěji by se chtěli obracet o pomoc na vlastní rodinu, ale i lékař se stává výrazným zdrojem pomoci a důvěry. Mezi hlavní bariéry v přístupu k pomoci řadí senioři nedůvěru k cizím lidem a špatnou dopravní dostupnost. Senioři nejvíce vyžadují dostupnost služeb přímo v místě svého bydliště, ale většina dotázaných je ochotna částečně platit za poskytované služby.

6

2. CÍLOVÁ SKUPINA – ZDRAVOTNĚ A TĚLESNĚ POSTIŽENÍ OBČANÉ DO 65 LET Otázka č.1 : Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Zdravotně a tělesně postižení do 65 let Zajištění kompenzačních pomůcek Zajištění dopravy Pomoc s chodem domácnosti Pomoc při každodenních úkonech Vyřizování záležitostí na úřadech Doprovázení při pohybu po obci Mít celodenní péči Zajištění kontaktu s okolím Naplnění volného času Drobná zdravotní ošetření v domácnosti Nutnost stavební úpravy bytu/domu Pomoc s hledáním zaměstnáním Vzdělávání a příprava na zaměstnání Tlumočení a překládání

často v %

občas v %

65 29 27 26 22 20 15 14 14 12

58,6 26,1 24,3 23,9 19,8 18,2 13,5 12,6 12,6 10,8

46 39 39 20 57 24 15 45 35 40

41,4 35,1 35,1 18,3 51,4 21,8 13,5 40,5 31,5 36,0

7

6,4

25

22,7 78

70,9 110

3 1

2,7 0,9

6 10

5,4 9,0

102 100

91,9 111 90,1 111

1

0,9

5

4,5

104

94,5 110

vůbec ne 0 43 45 63 32 66 81 52 62 59

v%

CELKEM

0,0 38,7 40,5 57,8 28,8 60,0 73,0 46,8 55,9 53,2

111 111 111 109 111 110 111 111 111 111

Nejčastější potřebou této cílové skupiny je zajištění kompenzačních pomůcek a zajištění dopravy. Velmi malou potřebu vidí v pomoci při hledání zaměstnání a při vzdělávání, což je dáno skladbou respondentů, kteří jsou starobní (26,3%) nebo invalidní (62,6%)důchodci.

otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu sousedy, známé

lékaře

22,9%

18,3% 1,0%

13,1%

faráře zařízení, zařízení, úřady kam se kde se dochází bydlí 4,3%

4,8%

pracovník pomáhající v domácnosti 14,3% 5,0%

osobního asistenta

sdružení zdravot. postiž.

2,0%

11,3%

Respondentů, kteří uvedli, že nepotřebují pomoc, bylo 3,0%. Hlavním zdrojem pomoci je ve skupině respondentů z řad zdravotně postižených rodina. Rovněž lékař se stává preferovaným zdrojem pomoci. Dalším silným zdrojem pomoci je ve většině lokalit Královéhradeckého kraje úřad.

7





získat kontakt na místo, kde se mohu poradit


zlepšení mé finanční situace

promluvit s odborníkem

51,9%

11,1%

5,6%

2,8%

8,3%

5,6%

11,1%

3,7%

Rodina opět figuruje jako nejpreferovanější potenciální poskytovatel pomoci. Dalším zdrojem pomoci pro cílovou skupinu zdravotně a tělesně postižené občany do 65 let je pomoc úřadů a zlepšení své finanční situace.

otázka č. 4: Brání Vám nějaká překážka v tom, abyste využil/a pomoc při řešení výše uvedených potřeb? nevím o pomoci

brání mi nabízená nevyhovuje mi pomoc je způsob čas poskyt. rodina daleko

6,9% pomoc využívám, nic mi v tom nebrání 13,8%

3,8% nedůvěřuji cizím lidem

1,5% nedovolí mi to zdravotní stav

0% překáží mi stavební bariéry

8,8% špatná dopravní dostupnost

8,8%

13,4%

11,9%

8,8%

stydím se, strach ze ztráty anonymity 1,9% žádnou pomoc nepotřebuji

nemám peníze na služby 13%

7,3%

Největší překážkou při vyhledávání pomoci je špatný zdravotní stav, nedostatek peněz na služby a stavební bariéry.

otázka č. 5a: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za nabízenou pomoc: a) jsem ochotný do nejbližšího města b) jsem ochotný dojíždět do krajského města c) nejsem ochotný dojíždět, měla by být v místě bydliště

Celkem % 20% 0,9% 79,1%

Požadavek na služby v místě bydliště projevilo 79% dotázaných respondentů.

8

otázka č. 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu b) jsem ochotný platit část jejich ceny c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma

9,9% 39,6% 50,5%

Více jak polovina dotázaných respondentů této cílové skupiny odpověděla, že nejsou ochotni platit za nabízené služby, měly by být zdarma.


1,0% 0,0% 2,0% 9,0% 1,0%

kostel, fara starosta pracovníci městského úřadu instituce, kde se pomáhá druhým místo neformálního setkávání (obchod, pošta, hospoda) 1,0% městské informační centrum, knihovna, kul. instituce 16% rodina, známí, sousedé

0,0% 8,0% 22,0% 10,0% 0,0% 3,0% 27,0%

Ve skupině zdravotně postižených využívají dotázaní jako informační kanál nejvíce rodinu, úřady a ordinaci lékaře.

otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí? Výrazným zdrojem informací se pro tuto cílovou skupinu stává Zpravodaj. Rovněž letáky ve schránce jsou pravidelně využívaným informačním kanálem. Internetové stránky obecně a internetové stránky města jsou více preferované než tomu bylo u cílové skupiny seniorů.

Závěr – (cílová skupina zdravotně a tělesně postižení občané do 65 let) Nejčastější potřebou zdravotně postižených je zajištění kompenzačních pomůcek a zajištění dopravy. Velmi malou potřebu pomoci vidí oslovení respondenti při hledání zaměstnání a při přípravě na zaměstnání, což je dáno tím, že více jak polovina respondentů je v invalidním důchodu a 26,3% dotazovaných ve starobním důchodu. Pomoc by nejčastěji zdravotně postižení opět hledali u rodiny a lékaře. Naopak pomoc osobního asistenta oslovení nepreferují. Množství bariér je v přístupu k pomoci u zdravotně postižených zmiňováno více než u jiných cílových skupin. Ve velké míře poukazují na špatný zdravotní stav, nedostatek peněz na služby a stavební bariéry. Více než polovina dotazovaných není ochotna za nabízené služby platit, měly by být zdarma.

9

3. CÍLOVÁ SKUPINA – RODINY A MATKY S DĚTMI MLADŠÍMI 6-LET VĚKU otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Rodiny s dětmi mladšími 6 let Zajištění pohybu s kočárkem po obci Možnost věnovat se zálibám a sportu Umět lépe hospodařit s penězi Zajištění vhodné činnosti dětí mimo domov Zajištění materiálních potřeb Návrat nebo vstup do zaměstnání Péče o dítě a jeho výchova Uplatnění nároků na dávky či věcnou pomoc Dostupná předškolní výchova Dostupná dětská zdravotní péče Hlídání dětí Zajištění trvalého bydlení Zajištění kontaktu s okolím, s jinými rodiči s dětmi Neshody v rodině Bariéry při vstupu do úřadu

často v % občas v % vůbec ne 27 24,1 29 25,9 56

v % CELKEM

26

23,2 52

46,4 34

30,4 112

25 25

22,3 68 21,9 53

60,7 19 46,5 36

17,0 112 31,6 114

24 22 21 19

21,2 19,3 18,4 16,8

28 40 40 54

24,8 35,1 35,1 47,8

61 52 53 40

54,0 45,6 46,5 35,4

113 114 114 113

17 16 11 11 7

14,9 14,2 9,7 9,7 6,1

28 35 56 19 48

24,6 31,0 49,6 16,8 42,1

69 62 46 83 59

60,5 54,9 40,7 73,5 51,8

114 113 113 113 114

5 5

4,4 4,5

51 38

45,1 57 33,9 69

50,0 112

50,4 113 61,6 112

V cílové skupině rodin s dětmi nedochází k výrazné převaze určité konkrétní potřeby. Mezi potřeby, které rodiny s dětmi potřebují řešit občas, se nejvíce objevuje umět lépe hospodařit s penězi (61%), hlídání dětí (49,5%) a také uplatnění nároků na dávky či věcnou pomoc (48%). Z odpovědí lze vyvodit, že respondenti této cílové skupiny nepotřebují řešit zajištění trvalého bydlení (73,5%), dostupnou předškolní výchovu (60,5%), bariéry při vstupu do úřadu ani dostupnou dětskou zdravotní péči.

otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu sousedy, lékaře faráře zařízení, zařízení, úřady známé kam se kde se dochází bydlí

kolegu v školku, zaměstnání jesle

28,4% kluby pro rodiče 7,2

4,6%

13,2% 10% 0,6% 4,6% na nikoho, poradím si sám

0,6%

2,6

10

pracovník pomáhající v domácnosti 16,3% 0,6%

11,5%

Kromě rodiny (28,4%) jsou preferovanými zdroji pomoci v případě rodin s dětmi i úřady (16,3%), sousedi a známí (13,2%).









34%

2,9%

16,5%

7,8%

22,3%

0,0%

14,6%

1,9%

Opět se v této cílové skupině preferuje způsob pomoci požádat rodinu, známé (34%) a získat kontakt na místo, kde se mohou poradit (22,3%).



19,8% pomoc využívám, nic mi v tom nebrání 21%





9,3%

0,0%

1,9%

4,3%



9,9%

Mezi jedny z nejsilněji pociťovaných překážek patří nedostatek informací o možnostech pomoci.


Celkem % 58,0% 2,7% 39,3%

Odpovědi ukázaly, že více jak polovina rodin s dětmi je ochotna dojíždět za nabízenými službami a pouze 2,7 % respondentů je zde ochotno dojíždět do krajského města.

11

otázka 5b: Se kterým z následujících tvrzení se nejvíce ztotožňujete? Za služby, které mi pomohou zvládnout mou situaci a) jsem ochotný platit jejich plnou cenu b) jsem ochotný platit část jejich ceny c) nejsem ochotný platit, měly by být zdarma

13,2% 50,0% 36,8%

Polovina dotázaných respondentů z cílové skupiny rodin s dětmi mladšími 6 let na Rychnovsku je ochotna za nabízené služby platit jen část jejich ceny a 36,8% respondentů není ochotno za služby platit.

otázka č. 6: Kde byste hledal/a informace, jak řešit výše uvedené potřeby? obecní vývěska policie internetové stránky obce vyhledávání na internetu telefonní seznam

4,9% 0,0% 18,4% 22,3% 0,0%

časopisy, výstřižky z novin ordinace lékaře

2,9% 0,0%

kostel, fara starosta pracovníci městského úřadu instituce, kde se pomáhá druhým místo neformálního setkávání (obchod, pošta, hospoda) městské informační centrum, knihovna, kul. instituce rodina, známí, sousedé

0,0% 1,9% 21,4% 4,9% 2,9% 2,9% 17,5%

Z těchto odpovědí vyplývá, že rodiny s dětmi výrazně preferují internetové stránky jako informační kanál spolu s poskytováním informací na úřadech 21,4%. U této otázky se projevuje generační posun ve využívání moderních technologií, což překonalo i tradiční spoléhání se na rodinu a dostupné sociální sítě. Pro mladé rodiny s dětmi již například není významným zdrojem telefonní seznam, rovněž kostel je pro mladé rodiny s dětmi jako zdroj velice okrajový – za celá Královéhradecký kraj pouze 0,6% respondentů.

Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí V Královéhradeckém kraji se pravidelnými zdroji informací stávají radniční listy (47,2%), stejně jako je tomu v jiných cílových skupinách. U těchto respondentů dochází k výrazné preferenci práce s internetem jakožto informační médiem – 31,5% respondentů Královéhradeckého kraje.

Závěr V cílové skupině rodin s dětmi do 6 let nedochází k výrazné převaze určité konkrétní potřeby. Mezi potřeby, které potřebují respondenti řešit se řadí zejména umět lépe hospodařit s penězi, hlídání dětí a také uplatnění nároků na dávky či věcnou pomoc. Rodiny s dětmi by se nejčastěji obracely s prosbou o pomoc na širší rodinu, úřady, sousedy a známé. Nejcitelnější bariéru v přístupu k pomoci vidí rodiny s dětmi v nedostatku informací. Rodiny s dětmi z malých obcí jsou ochotni jezdit za nabízenými službami do nejbližšího města.

12

4. CÍLOVÁ SKUPINA – OBČANÉ NAD 18 LET S RIZIKOVÝM

STYLEM ŽIVOTA otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Občané nad 18 let s rizikovým stylem života Pomoc se získáním zaměstnání Uplatnění nároků na dávky či věcnou pomoc Zajištění ubytování (trvalé, krizové, noclehárna) Umět lépe hospodařit s penězi Možnost kontaktního místa v akutní krizi Pomoc s vyřízením dokladů Navázání kontaktu s rodinou, přáteli Neshody v rodině, s partnerem Zajištění materiálních potřeb (jídlo, ošacení) Možnost věnovat se zálibám, sportu Dostupnost zdravotní péče Zahájení léčebného programu Zajištění hygienických pomůcek, mýdlo, čistá voda, injekční stříkačky, kondomy…)

často v % občas v % vůbec ne 10 40,0 11 44,0 4 8 32,0 8 32,0 9

v % CELKEM

7

28,0 7

28,0 11

44,0 25

6 3

24,0 13 12,0 11

52,0 6 44,0 11

24,0 25 44,0 25

3 3

12,0 8 12,0 6

32,0 14 24,0 16

56,0 25 64,0 25

2 2

8,0 8,0

10 8

40,0 13 32,0 15

52,0 25 60,0 25

2

8,0

7

28,0 16

64,0 25

1 1 0

4,0 4,0 0,0

5 2 4

20,0 19 8,0 22 16,0 21

76,0 25 88,0 25 84,0 25

16,0 25 36,0 25

U osob s rizikovým stylem života se nejcitelněji projevují potřeby vážící se na zaměstnanost (40%). Na finanční stránku života se váže pomoc při uplatnění nároku na dávky či věcnou pomoc. Nemalé procento respondentů (28%) by potřebovalo pomoc se zajištěním ubytování.

otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu

sousedy, známé

lékaře

faráře

14,1% telefonní linka důvěry 3,1%

29,7% 10,9% 0,0% na nikoho, poradím si sám

zařízení, kam se dochází

zařízení, kde se bydlí

úřady, kurátora

3,1%

10,9%

12,5%

člověka poskytujícího pomoc, kde se nacházím 6,3%

lékárníka

řidiče MHD

3,1%

1,6%

4,7%

Pro osoby s rizikovým stylem života jsou velmi důležitým zdrojem pomoci sousedé a známí(29,7%), rodina stojí až v pozadí (14,1%). Dále by respondenti této cílové skupiny požádali o pomoc úřady nebo kurátora.

13









33,3%

8,3%

0,0%

16,7%

12,5%

0,0%

20,8%

8,3%

Podle subjektivního vyjádření respondentů z Rychnovska by nejvíce pomohlo požádat o pomoc rodinu, známé, sousedy(33%), požádat o pomoc úřady je jako primárně žádoucí pouze u 8,3% respondentů. Z cílové skupiny občané nad 18 let s rizik. stylem života se domnívají, že by jejich situaci nejvíce pomohlo zlepšení finanční situace (21%), ale pomoc odborníka by vyhledalo pouze 8% respondentů.








20,9%

2,3%

0,0%

2,3%



4,7%

Překážkami k využívání nabízených služeb pomoci je nejčastěji uváděna nedůvěra k cizím lidem(21%) a nedostatek financí na služby. Špatnou dopravní dostupnost vidí jako bariéru pouze 2,3% dotázaných.


Celkem % 33,3 % 4,2 % 62,5 %

U otázky, zda-li jsou respondenti ochotni dojíždět za službami, odpovědělo 62,5% dotázaných tak, že nejsou ochotni dojíždět a služby by měly být v místě bydliště. Na rozdíl od Rychnovska na Kostelecku je to obráceně, 68% dotázaných je ochotno dojíždět do nejbližšího města.

14


4,0% 20,0% 76,0%

Celkově za Královéhradecký kraj v otázce platit za nabízené služby převládá neochota platit cokoli, služby by měly být zdarma. V našem regionu takto odpovědělo 76% dotázaných z cílové skupiny občanů nad 18 let s rizikovým stylem života.


0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

kostel, fara starosta pracovníci městského úřadu instituce, kde se pomáhá druhým místo neformálního setkávání (obchod, pošta, hospoda) 4,5% městské informační centrum, knihovna, kul. instituce 0,0% rodina, známí, sousedé

0,0% 4,5% 27,3% 45,5% 9,1% 0,0% 9,1%

V rámci dané cílové skupiny vybočuje z hlediska preferovaných způsobů získávání informací výrazně Dobruška, kde pro 45% respondentů je užitečným zdrojem vyhledávání na internetu. V našem regionu by nejvíce respondentů této cílové skupiny hledalo informace v institucích, kde se pomáhá druhým – až 45,5% dotázaných.

Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí Pravidelným zdrojem informací je u této cílové skupiny za celý Královéhradecký kraj místo neformálního setkávání (hospoda, lékař, samoobsluha, pošta, kostel, fara), které zde figuruje ve 26,7% odpovědí. Zastoupení tohoto informačního kanálu je výrazně vyšší než u jiných cílových skupin. Občané s rizikovým stylem života relativně více než jiné cílové skupiny sledují plakátovací plochy (16,4%). Výrazně méně než u jiných skupin je sledován obecní zpravodaj (12,5%).

Závěr Z hlediska potřeb se projevuje nejvýrazněji skupina respondentů s rizikovým stylem života, u nichž se většina subjektivně vnímaných potřeb orientuje směrem ke zlepšení finanční situace a k pomoci se zajištěním ubytování. Jako zdroj pomoci zde jako u jediné cílové skupiny není na prvním místě rodina, ale sousedé a známí. Za hlavní překážky ve využití pomoci je považována nedůvěra k cizím lidem a nedostatek finančních prostředků na jejich uhrazení. V otázce ochoty platit za služby patří k nejsilnějším zastáncům názoru, že by služby měly být zcela zdarma. 15

5. CÍLOVÁ SKUPINA – PŘÍSLUŠNÍCI NÁRODNOSTN9CH A

ETNICKÝCH MENŠIN otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? Příslušníci národnostních a etnických menšin Pomoc se získáním zaměstnání Umět lépe hospodařit s penězi Uplatnění nároků na dávky či věcnou pomoc Zajištění materiálních potřeb (jídlo, ošacení) Schopnost domluvit se v češtině Znalost práv a povinností, fungování úřadů Možnost věnovat se zálibám, sportu Dostupnost zdravotní péče Pomoc s vyřízením dokladů Řešení rodinných problémů Doučování dětí, pomoc s přípravou do školy Tlumočení při jednání s institucemi (úřady, škola)

často v % občas v % vůbec ne 26 30,6 16 18,8 43 19 22,9 28 33,7 36 15 17,9 31 36,9 38

v % CELKEM

11

12,9 21

24,7 53

62,4 85

11 10

12,9 10 11,8 43

11,8 64 50,6 32

75,3 85 37,6 85

9

10,6 29

34,1 47

55,3 85

9 8 5 3

10,6 9,5 6,0 3,5

24 54 26 17

28,2 64,3 31,0 20,0

52 22 53 65

61,2 26,2 63,1 76,5

0

0,0

5

5,9

80

94,1 85

50,6 85 43,4 83 45,2 84

85 84 84 85

Ve výsledcích dotazníků u etnických menšin se projevuje jako nejsilnější potřeba pomoc se získáním zaměstnání (30,6%). Výrazně je pociťována i potřeba umět lépe hospodařit s penězi (23%). Poměrně výrazná může být i potřeba uplatnění nároků na dávky či věcnou pomoc (18%).

otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu známé, příbuzné

sousedy policii zařízení, zařízení, úřady, kam se kde se kurátor, romský dochází bydlí poradce

místní osobnost, vůdce

na nikoho, poradím si sám

29,1% 20,9%

12,2%

0,6%

6,4%

7,0%

1,7%

1,2%

20,9%

Nejvíce respondenti preferovali pomoc od rodiny (29%), následně je zde patrná i vazba na známé a příbuzné, shodně s pomocí úřadů, kurátora či romského poradce (20,9%). Na místní osobnost (vůdce) by se nejvíce obrátili v Jaroměři (10,6%).

16









30,3%

21,7%

13,3%

0,0%

3,3%

0,0%

23,3%

8,3%

Příslušníci národnostních a etnických menšin se opět domnívají, že jim při řešení problémů pomůže požádat o pomoc rodinu, známé či sousedy, dále pociťují potřebu zlepšit svou finanční situaci.






1,5% překáží mi stavební bariéry


16,2%

0,8%

0,0%

0,8%



17,7%

Bariéry v přístupu k pomoci jsou spatřovány v nedůvěře k cizím v neinformovanosti o pomoci, tuto možnost uvedlo 16,2% respondentů.

lidem

a


Celkem % 67,1 % 6,1 % 26,8 %

U otázky, zda-li jsou respondenti ochotni dojíždět za službami, více jak polovina dotázaných odpověděla, že jsou ochotni dojíždět do nejbližšího města, což je nejvíce z celého Královéhradeckého kraje (67,1%).

17


10,6% 43,5% 45,9%

Celkově za Královéhradecký kraj v otázce platit za nabízené služby převládá neochota platit cokoliv, služby by měly být zdarma. V našem regionu takto odpovědělo z cílové skupiny etnické a národnostní menšiny 45,9% dotázaných.


1,2% 0,0% 8,3% 11,9% 1,2%


4,8% 1,2%


1,2% 6,0% 27,4% 4,8% 1,2% 3,6% 27,4%

Cílová skupina příslušníků národnostních a etnických menšin preferuje jako zdroj informací shodně městský úřad a rodinu.

Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí V otázce aktuálně využívaných kanálů informací (celý Královéhradecký kraj) lze konstatovat, že letáky ve schránce jsou obdobně jako u jiných cílových skupin (s výjimkou osob s rizikovým stylem života) výrazně využívány (32,6%). Mezi využívané kanály patří i obecní zpravodaj.

Závěr U skupiny etnických a národnostních menšin se projevuje jako nejsilnější potřeba pomoc se získáním zaměstnání. Naopak není jako závažný problém pociťována otázka potřeby tlumočení při jednání s institucemi. O pomoc by se nejčastěji příslušníci národnostních a etnických menšin obraceli na rodinu, známé a příbuzné a následně na úřad. Hlavní překážky ve využívání pomoci spatřují dotázaní v nedůvěře k cizím lidem a v neinformovanosti o pomoci. Ochota dojíždět za službou vybočuje z průměru u ostatních cílových skupin – respondenti z Rychnovska projevují největší ochotu dojíždět do nejbližšího města a nejsou zcela zastánci toho, že by služby měly být zcela zdarma, ale jsou ochotni platit i část jejich ceny.

18

6. CÍLOVÁ SKUPINA – MLÁDEŽ VE VĚKU 15 – 26 LET otázka č. 1: Cítíte ve svém životě potřebu řešit některou z následujících situací? často v % občas v % vůbec ne Svěřit se někomu s problémy 60 54,1 51 45,9 0 Rozvoj dovedností, profesní 34 30,6 38 34,2 39 přípravy Umět lépe hospodařit s penězi 33 30,0 55 50,0 22 Možnost věnovat se zálibám, 27 24,3 49 44,1 35 sportu Pomoc se získáním zaměstnání 24 21,6 27 24,3 60 Znalost práv a povinností, 21 18,9 44 39,6 46 fungování úřadů Najít přátele, partnera 18 16,5 26 23,9 65 Uplatnění nároků na dávky či 11 9,9 33 29,7 67 věcnou pomoc

v % CELKEM

Zajištění ubytování (trvalé, krizové, podnájem) Pomoc s přípravou do školy Neshody v rodině, s partnerem Pomoc s hospodařením a chodem domácnosti Získání informací o zdraví a sexu Pomoc s řešením konfliktů s institucemi Získání informací o důsledcích rizikového chování (drogy, sekty aj.)

Mládež ve věku 15 – 26 let

0,0 111 35,1 111 20,0 110 31,5 111 54,1 111 41,4 111 59,6 109 60,4 111

17

15,3 19

17,1 75

67,6 111

17 12 7

15,3 35 10,9 48 6,3 46

31,5 59 43,6 50 41,4 58

53,2 111 45,5 110 52,3 111

7 7

6,3 6,3

33 31

29,7 71 27,9 73

64,0 111 65,8 111

7

6,3

28

25,2 76

68,5 111

Nejčastěji pociťovaným problémem mezi mládeží je potřeba svěřit se někomu s problémy. Mládež rovněž pociťuje potřebu rozvíjet své dovednosti a profesní přípravy, umět lépe hospodařit s penězi a důraz klade i na pomoc se získáním zaměstnání.

otázka č.2: Na koho byste se obrátil/a při řešení uvedených potřeb? rodinu

kamarády,známé lékaře

faráře

zařízení, zařízení, úřady kam se kde se dochází bydlí

školu, výchovného poradce

na nikoho, poradím si sám

25,1% 22,3% 5,2% 1,1% 1,9% 0,6% 9,6% 4,1% 3,0% spolužáky kluby, sportovní střediska telefonní linka důvěry internet 7,7% 3,6% 1,9% 13,8%

19

U této cílové skupiny jsou výraznými zdroji pomoci rodina, kamarádi a internet. Poměrně preferovaný způsob je i hledání pomoci na úřadech(9,6%).









53,7%

4,6%

16,7%

3,7%

5,6%

1,9%

7,4%

6,5%

Názor na nejpřínosnější formu pomoci reprezentuje nejčastěji pomoc někoho blízkého (53,7%). Mezi nejméně populární subjektivní vyjádření způsobu pomoci se řadí možnost promluvy odborníka s rodinným příslušníkem (1,9%).






0,6% překáží mi stavební bariéry


15,1%

0,6%

1,2%

0,6%



16,3%

Mládež do 26 let vidí hlavní bariéry při využití pomoci v nedostatku informací (16,3%), dalším výrazným znakem je nedůvěra k cizím lidem (15,1%). Soběstačnými se cítí být 16,3% respondentů a pomoc využívá 15,1% oslovených.


Celkem % 53,7 % 12,0 % 34,3%

Lze konstatovat, že vysoké procento respondentů cílové skupiny mládež 15 – 26 let je ochotno dojíždět do nejbližšího města.

20


10,8% 45,0% 44,1%

Nejvíce se projevila ochota platit za nabízené služby část jejich ceny, a to 45% dotázané mládeže.


0,9% 0,0% 11,2% 36,4% 0,9%


1,9% 0,9%


1,9% 1,9% 8,4% 4,7% 0,9% 0,9% 29,0%

Z těchto odpovědí vyplývá, že mládež výrazně preferuje internetové stránky (36,4%). Rodina a kontakt na blízké figurují jako další významné zdroje opory v životní situaci.

Otázka č. 7: Odkud a jak často čerpáte informace o tom, co se děje ve vaší obci a okolí Hlavním aktuálně využívaným informačním kanálem je opět internet, internetové stránky. I pro cílovou skupinu mládež je obecní zpravodaj pravidelným zdrojem informací. Relativně vysoce zastoupenou kategorií jsou zde i místa neformálního setkávání.

Závěr Cílová skupina mládež ve věku 15-26 let vykazuje nejednostrannost potřeb. Převažují problémy spojené s komunikací, s potřebou možnosti svěřit se někomu se svými problémy a umět lépe hospodařit s penězi. Jako hlavní zdroj pomoci se objevuje v odpovědích rodina, kamarádi a internet. Mládež vidí jako hlavní překážky při řešení v nedostatku informací a v nedůvěře k cizím lidem. Mládež se jeví (za Královéhradecký kraj) z hlediska ochoty dojíždět za službami jako nejmobilnější. Za náš region je více jak polovina dotázaných ochotna dojíždět do nejbližšího města. Výrazným zdrojem informací pro mládež do 26 let jsou internetové stránky, rodina, zpravodaj města. Veřejné zasedání zastupitelstva neuvedl nikdo z mládeže do 26 let jako zdroj informací.

21

Shrnutí průzkumu sociálních potřeb obyvatelstva v Královéhradeckém kraji

Tento průzkum byl realizován v 15 lokalitách Královéhradeckého kraje a celkově se jej zúčastnilo 7319 respondentů. Průzkum sledoval situaci v šesti navzájem oddělených cílových skupinách respondentů a zjišťoval jejich životní situace, které potřebují řešit a informační kanály, jakými se dozvídají o možnostech řešení těchto situací. Respondenti z řad seniorů (nad 65 let) nejvýrazněji artikulují potřebu věnovat se zálibám. Podobně často jsou vnímány potřeby setkávat se s dalšími vrstevníky a konkrétní požadavek na službu donášky oběda do domácnosti. Nejčastěji by se chtěli obracet o pomoc na vlastní rodinu, ale lékař se stává rovněž výrazným potencionálním zdrojem pomoci. Rodina se projevuje jako primární zdroj pomoci u osob z malých obcí, mezi městskou populací seniorů se vyskytuje větší šíře možností pomoci, které dotazovaní uváděli jako žádoucí a potřebné. Mezi hlavní bariéry v přístupu k pomoci řadí senioři nedůvěru k cizím lidem a také nedostatek informací o tom, kterou pomoc by mohli využít. Senioři nejvíce vyžadují dostupnost služeb přímo v místě svého bydliště, což se projevuje obzvláště v případě městské populace. Na druhou stranu více než polovina dotázaných je ochotna platit za poskytované služby alespoň částečně ze svých zdrojů. Tato ochota je nejvyšší u městského obyvatelstva. Nejčastější potřebou zdravotně postižených je zajištění kompenzačních pomůcek. Velmi malou potřebu však vidí oslovení respondenti v pomoci při hledání zaměstnání a při vzdělávání a přípravě na zaměstnání. Pomoc by nejčastěji zdravotně postižení opět hledali v rodině a u lékaře. Naopak pomoc osobního asistenta není oslovenými respondenty ve výrazné míře preferována. Množství bariér v přístupu k pomoci je u zdravotně postižených zmiňováno více než u jiných cílových skupin. Ve velké míře artikulují dotazovaní respondenti překážky v podobě stavebních bariér, ale také finanční překážky, nedůvěru k cizím lidem a nedostatek informací. Necelá třetina respondentů uvádí, že je ochotna za službami dojíždět mimo své bydliště, nejméně ochotné je opět městské obyvatelstvo. Polovina všech dotázaných je ochotna za služby platit alespoň část jejich ceny ze svých prostředků. V cílové skupině rodin s dětmi (do 6 let) nedochází k výrazné převaze určité konkrétní potřeby. Mezi potřeby, které potřebují respondenti řešit „často“ se tak řadí zejména zajištění vhodné činnosti mimo domov, velká část rodin cítí potřebu věnovat se zálibám a sportu. Rodiny s dětmi by se nejčastěji obracely s prosbou o pomoc na širší rodinu, důležitými zdroji pomoci se ale také stávají úřady a mateřské školy. Nejcitelnější bariéru v přístupu k pomoci vidí rodiny s dětmi v nedostatku informací. Rodiny s dětmi jsou relativně nejochotnější dojíždět za službami mimo své bydliště, ale většinu těchto odpovědí uvádí dotazovaní z malých obcí. Naopak městské obyvatelstvo je v této otázce oproti obyvatelstvu malých obcí velmi vyhraněné a vyžaduje ze dvou třetin dostupnost služeb přímo v místě bydliště. Z hlediska potřeb se projevuje nejvyhraněněji skupina respondentů s rizikovým stylem života, u nichž se většina subjektivně vnímaných potřeb orientuje směrem ke zlepšení finanční situace a k pomoci s nalezením zaměstnání. Jako potencionální zdroj pomoci zde jako u jediné cílové skupiny není na prvním místě rodina, ale známí a přátelé, tedy nejužší sociální sítě respondenta. Za hlavní překážky ve využití pomoci je považován nedostatek finančních prostředků na jejich uhrazení. Relativně nejvíce je potřeba u této cílové skupiny počítat

22

s nedůvěrou k cizím osobám jakožto bariérou využití pomoci. Respondenti z této cílové skupiny vyjádřili relativně nejvyšší míru ochoty dojíždět za službami až do krajského města. V otázce ochoty platit za služby pak patří k nejsilnějším zastáncům názoru, že by služby měly být zcela zdarma. U skupiny etnických a národnostních menšin se projevuje jako nejsilnější potřeba pomoci se získáním zaměstnání. Naopak není jako závažný problém pociťována otázka schopnosti domluvit se v češtině a související otázka potřeby tlumočení při jednání s institucemi. Poměrně výrazná však může být do budoucna potřeba doučování dětí a pomoc s jejich přípravou do školy. O pomoc by se nejčastěji příslušníci etnických a národnostních menšin obraceli opět na rodinu, ale podobně výrazným zdrojem pomoci jsou úřady (romský poradce). Hlavní překážky ve využívání pomoci spatřují dotázaní ve finanční situaci a také v nedostatku informací. Ochota dojíždět za službou nijak nevybočuje z průměru u ostatních cílových skupin, jsou však poměrně vysoké rozdíly v názorech městského obyvatelstva a obyvatelstva malých obcí. Naopak v otázce ochoty za služby platit patří k výraznějším zastáncům myšlenky, že služby by měly být zcela zdarma. Skupina mládeže do 26 let vykazuje velkou šíři a nejednostrannost potřeb. Převažují však problémy spojené s komunikací, tedy potřeba možnosti svěřit se někomu se svými problémy. Mládež rovněž silně pociťuje potřebu věnovat se zálibám a koníčkům. Jako primární zdroj pomoci figuruje s převahou rodina a další blízké osoby (také spolužáci). Jako zdroj pomoci zde figuruje také internet. Hlavní bariéry jsou spatřovány v nedostatku informací a v nedůvěře k cizím lidem. Mládež do 26 let se jeví z hlediska ochoty za službami dojíždět jako nejmobilnější, pouze třetina respondentů vyžaduje dostupnost služeb v místě bydliště. V otázce ochoty platit za služby však nelze vysledovat výrazný generační posun vůči generaci současných rodičů s dětmi. Zřetelně vyšší ochota za služby platit je až ve srovnání s generací jejich prarodičů. Celkově lze říci, že většina dotazovaných skupin respondentů pociťuje bariéry v přístupu k pomoci na straně nedostatku informací. Je nutno také počítat s faktem, že významné procento respondentů v cílových skupinách považuje za bariéru v přístupu k pomoci nedůvěru k cizím lidem a obavy ze ztráty soukromí. Průzkum potvrzuje některá známá fakta o informačních kanálech, například, že cílová skupina seniorů (nad 65 let) má velké rezervy ve využívání moderních informačních nástrojů (internet) a spoléhá se především na osobní kontakt s pracovníky městských a obecních úřadů. Podobně však na tom jsou i etnické a národnostní menšiny a skupina osob s rizikovým stylem života. Mladé rodiny s dětmi (do 6 let) a mládež (do 26 let) se v těchto charakteristikách výrazně liší. U všech skupin se projevuje relativně vysoké zastoupení informačních letáků rozdávaných do poštovních schránek jako pravidelně využívaný zdroj informací. Podobně důležitým a pravidelně využívaným zdrojem informací je pro všechny cílové skupiny obecní zpravodaj (radniční listy) a regionální noviny. Celkově lze tedy zdůraznit přetrvávající potřebu tištěných médií, která se dostanou lidem „až do ruky“. Míra využívání elektronických médií je nejvyšší u mladé generace včetně současných rodičů dětí do 6 let. Do budoucna míra využívání elektronických informačních kanálů dozajista poroste vzhledem k postupnému stárnutí mladších věkových kohort do věku rodičovství a vzhledem k postupnému vymírání starších věkových kohort, které na elektronický způsob komunikace nejsou dlouhodobě zvyklé.

23

SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBYVATELSTVA A ÚROVNĚ ZNALOSTÍ OBYVATEL O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Recommend Documents