Sociální solidarita: Mají se studenti podporovat, nebo by měli sami pomáhat? Mají se studenti zajímat o sociální politiku? Ovlivňuje sociální realita ve společnosti jejich názory na hmotné zajištění sociálních skupin? Vědí studenti, na jaké sociální dávky mají sami nárok, z jakého důvodu, a jsou obeznámeni se svými právy a povinnostmi? Cílem přednášky je odpovědět na tyto a další související otázky, osvojit si pojmy sociální solidarita a sociální událost, prodiskutovat situace z běžného života každého jedince, kdy se s nimi může setkat. Uvedené otázky budou přiblíženy na příkladech s možností vlastního řešení a prezentací výsledků. Základní pojmy Politikou rozumíme společenskou činnost, která spočívá v přijímání opatření a jednání subjektů, kterými je ovlivňována společenská realita. Sociální politika je neustávající činností sociálních subjektů (stát, obce, zaměstnavatelé, odborové organizace, charity, nestátní subjekty, rodiny, jedinci) směřující k utváření, fungování, udržování sociálního systému. Směřuje k člověku, jedinci, zlepšování a kultivaci jeho životního podmínek. Solidarita = sounáležitost, soudržnost, pospolitost, člověk je součástí určité komunity (pracovní, společenské, zájmové) x egoistický rentiér bez zájmů, solitér. Druhy solidarity: rodinná, společenská, lidská, sociální. Sociální solidarita znamená, že žádný člověk nemůže ve společnosti existovat samostatně, je v sociálním systému více či méně odkázán i na druhé. Jako součást společnosti je závislý na jejím soužití. Odkázanost na druhé členy společnosti či jednotlivé skupiny se projevuje z hlediska financování sociálního systému, sociálního zabezpečení. Zdroje sociálního zabezpečení jsou tvořeny z odvodů (daně, pojistné, platby) ekonomicky aktivních obyvatel, ale využívány jsou i pro zajištění občanů, kteří se v daném časovém okamžiku na nich nepodíleli, nevytvořili je, neboť jim v tom brání určitá objektivní společensky uznatelná okolnost. Jedná se tedy především o solidaritu ekonomicky aktivních obyvatel (pracujících) s těmi, kteří nepracují a požívají sociální dávky. Otázky: Formy sociální solidarity jsou intergenerační (mezigenerační) a intragenerační (uvnitř generací). Dokázali byste uvést příklady solidarity u jednotlivých forem? mezigenerační………………………………… …………………………………………………. uvnitř generací………………………………… ………………………………………………….. ………………………………………………….. …………………………………………............
Zkuste uvést, jaké skutečnosti mohou být důvodem pro nemožnost podílet se na financování sociálního zabezpečení? .................................................................................... Co je vlastně sociální zabezpečení? Jedná se o jeden z ústředních nástrojů sociální politiky státu a prostředek k uskutečňování jejích cílů a úkolů. Soubor právních vztahů, institucí a institutů, jejichž prostřednictvím dochází k předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí. Sociální události jsou takové tíživé situace v životě člověka vyplývající z jednotlivých životních etap, které jsou obvykle spojeny s nepříznivými ekonomickými dopady, které občan buď vůbec, anebo obtížně může překonat sám bez pomoci zvenčí. Musí být předmětem veřejného zájmu, jejich tíživost a nezbytnost pomoci zvenčí je všeobecně uznávána a zakotvena jako součást sociálního zabezpečení. Stát musí předvídat a pamatovat na sociální události, které v životě člověka mohou nastat, a musí je umět řešit a reagovat na ně – poskytnout odpovídající plnění, ať již peněžité, či nepeněžité (věcné) povahy (dávky a služby sociálního zabezpečení). Dělení sociálních událostí podle vědomosti o tom, zda v budoucnosti určitě nastanou, či nikoliv, na předvídatelné a nepředvídatelné: Příklad: předvídatelná………………………….., nepředvídatelná…………………………………...,
působením jakých faktorů nastávají na biologické a společenské (zda na ně působí jen na vůli nezávislé fyziologické faktory, nebo i fungování a stav společnosti):
Příklad: biologická………………………………., společenská……………………………………….,
podle toho, jaký dopad mají na sociální situaci jedince a zda jsou běžnou součástí života člověka, na přirozené a nepřirozené:
Příklad: přirozená……………………………….., nepřirozená………………………………………,
podle vztahu osoby, u níž nastala sociální událost, k právnímu následku, který normy s touto událostí spojují (komu je sociální plnění poskytnuto), na přímé a nepřímé:
Příklad: přímá……………………………………., nepřímá……………………………………………,
podle jednotlivých systémů sociálního zabezpečení,
podle délky jejich trvání, možnosti opakování, tíživosti a podobně.
Sociální dávky pro studenta střední školy, rodiny pečující o studenta Student střední školy je z hlediska sociálního zabezpečení označován za nezaopatřené dítě. Za nezaopatřené dítě se vždy považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté: a) nejdéle do 18. roku věku, pokud je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo b) nejdéle do 26. roku věku, jestliže
1. se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední a vysoké škole v ČR (mimo dálkové, distanční, večerní a kombinované studium, je-li výdělečně činné), vč. studia v cizině, 2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnosti pro nemoc nebo úraz, nebo 3. není neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Soustavná příprava na budoucí povolání na střední škole (konzervatoři) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy (1. 9.). Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu (letní prázdniny), Příklad: Na měsíc červenec si Kamila, studentka 2. ročníku gymnázia, sjednala brigádu ve skladu řetězce Kaufland a obdržela odměnu ve výši 11.000 Kč. Bude nadále nezaopatřeným dítětem i v měsíci červenci?.............................................................................................. b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky (absolutoria), je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána. Příklad: Maturitní zkoušku Oskar vykonal dne 3. června, od 15. července nastoupil do zaměstnání na dobu určitou jeden rok s měsíčním platem 15.000 Kč. Odkdy se již nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání? ……………………………………………………….. c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává soustavnou výdělečnou činnost (nepobírá podporu v nezaměstnanosti), výjimka: stalo se studentem vysoké školy. Příklad: Maturitní zkoušku Beáta složila 10. června, po celé prázdniny pracovala u svého otce advokáta a připravovala se tak na studium na Právnické fakultě UP v Olomouci, na kterou se zapsala 2. září. Bude Beáta i během prázdnin nezaopatřeným dítětem? …………. …………………………………………………………………………………………………………… Význam pojmu nezaopatřené dítě: – sirotčí důchod: důchodová dávka náležející nezaopatřenému dítěti po úmrtí rodiče (osvojitele) dítěte nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, jestliže zemřelý plnil ke dni smrti stanovené podmínky (pracovně činný nebo zemřel následkem pracovního úrazu; – poskytování vdovského (vdoveckého) důchodu pozůstalému manželovi; – účast na důchodovém pojištění; Pozn.: soustavná příprava na budoucí povolání již od 1. 1. 2010 není dobou účasti na pojištění započitatelnou pro důchodové účely, do 31. 12. 2009 byla dobou pojištění v rozsahu maximálně šesti let po dosažení 18. roku věku. Zajímavost: právní úprava platná před 1. 1. 1996 zohledňovala dokonce jako dobu zaměstnání studium na SŠ po skončení povinné školní docházky.
Otázky: Myslíte si, že může získat nárok na sirotčí důchod dítě po rodiči, který byl dlouhodobě nezaměstnaný? Postačí fakt, že je dítě nezaopatřené?........................................... …………………………………………………. Uvažte,
kdo
bude
příjemcem
sirotčího
důchodu, který náleží 15letému studentovi? ………………………………………………… ………………………………………………… –
účast na zdravotním pojištění – nezaopatřené dítě je zdravotně pojištěno na základě svého trvalého pobytu v České republice → plátcem pojistného je stát;
Otázky: Věděli byste, kolik činí alespoň přibližně výše pojistného na zdravotní pojištění, které za vás jako za studenty stát měsíčně hradí? ………………………………………………………………… Zvažte, jaký konkrétní význam má pro vás účast na zdravotním pojištění? ……………………….. …………………………………………………………………………………….. –
přídavek na dítě: je dávkou sociální a státní, náleží nezaopatřenému dítěti v závislosti na výši příjmu rodiny v porovnání s ŽM rodiny vynásobeného koeficientem 2,40. Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc 500 Kč (dítě do 6 let), 610 Kč (od 6 do 15 let), 700 Kč (od 15 do 26 let).
K zamyšlení: Již jsme se seznámili s pojmem nezaopatřené dítě a na jaké věkové hranice má vazbu. Myslíte si, že je s ním spojena i povinnost rodiče vyživovat dítě, víte-li, že vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit?
Praktická část: U následujících právních skutečností se pokuste zjistit, zda se jedná o sociální události dle jednotlivých subjektů, u nichž může nastat: – narození (porod), – nemoc dítěte, – úraz studenta střední školy, – ukončení studia, – vstup do zaměstnání, – uzavření manželství, – těhotenství, jež skončí interrupcí (potratem), – zjištění invalidity, – stáří, – úmrtí osamělé bezdětné ženy.
