Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola Mills, s.r.o. Čelákovice
Sociální pracovník jako streetworker Sociální práce
Vedoucí práce: PhDr. Zuzana Šidlichovská Vypracovala: Denisa Vacková
Čelákovice, 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval/a samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval/a. Jsem si vědom/a, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
---------------------------------------
V Čelákovicích, 10. května 2013
Denisa Vacková
1
Poděkování: Ráda bych poděkovala mé vedoucí práce PhDr. Zuzaně Šidlichovské za podporu, důležité připomínky a cenné rady, které mi poskytovala při konzultacích v průběhu zpracování této absolventské práce. Dále bych chtěla poděkovat za odbornou podporu Bc. Ondřejovi Vondruškovi. Poděkování patří všem zaměstnancům denního nízkoprahového střediska Naděje Bolzanova a studentkám druhého ročníku oboru Sociální práce Kamile Kašové a Nikole Kraupnerové, za cenné rady, jejich čas a ochotu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala všem dotazovaným respondentům za jejich odpovědi, které mi poskytli pro zpracování praktické části.
2
Obsah Úvod ...................................................................................................................................5 1 Cíl absolventské práce .....................................................................................................6 1.1
Hlavní cíl: ...................................................................................................................6
1.2
Dílčí cíle: ....................................................................................................................6
2 Teoretická část ................................................................................................................7 2.1
Představení streetworku ............................................................................................7
2.1.1 Základní pojmy a vymezení streetworku .............................................................................7 2.1.2 Historie terénní sociální práce .............................................................................................8 2.1.3 Aktuální stav v České republice a v zahraničí ....................................................................10 2.2
Sociální pracovník jako streetworker ........................................................................ 12
2.2.1 Role sociálního pracovníka jako streetworkera .................................................................12 2.2.2 Základní činnosti streetworkera ........................................................................................14 2.2.3 Rizika a přínosy práce streetworkera ................................................................................17 2.3
Streetwork v praxi .................................................................................................... 18
2.3.1 Streetwork a prostituce .....................................................................................................18 2.3.2 Streetwork a drogově závislí ..............................................................................................20 2.3.3 Streetwork a bezdomovci ..................................................................................................22 2.3.4 Psychohygiena a možnosti profesionální podpory streetworka .......................................25 2.3.5 Bezpečnost streetworkerů při výkonu pracovní činnost ...................................................28 2.3.6 Znalost terénu ....................................................................................................................28 3 Praktická část ................................................................................................................ 29 3.1
Dotazníkové šetření.................................................................................................. 29
3.1.1 Výstupy výzkumu ...............................................................................................................30 3.2
Hloubkový rozhovory s bezdomovci .......................................................................... 36
3.2.1 Výstupy hloubkových rozhovorů: ......................................................................................37 3.3
Význam streetworkera pro cílové skupiny ................................................................. 38
3.4
Oblasti pro rozvoj služby streetworkera .................................................................... 38
3.5
Další možnosti uplatnění streetworkera .................................................................... 39
3
4 Diskuse ......................................................................................................................... 40 5 Závěr ............................................................................................................................ 42 Zusammenfassung ............................................................................................................. 43 Bibliografie ........................................................................................................................ 44 Seznam grafů ..................................................................................................................... 45 Seznam příloh .................................................................................................................... 45
4
Úvod Absolventská práce na téma sociální pracovník jako streetworker se zabývá problematikou terénní sociální práce, kterou bych touto cestou čtenářům ráda přiblížila, aby každý věděl, co se pod pojmem streetwork skrývá. V teoretické části práce streetwork velice stručně představím a následně nastíním historii, aktuální situaci a postupy streetworku při práci s různými sociálními skupinami. Role sociálního pracovníka bude vymezena pro cílové skupiny drogově závislých, prostitutek a sociálně slabších osob. Pokusím se hlouběji proniknout a více nastínit význam streetworku pro cílovou skupinu sociálně slabších osob, laicky řečeno bezdomovců. Ve své práci popíši základní činnosti streetworkera a jeho rizika/přínosy při práci s cílovými skupinami. Pro získání odborných tematických informací budu čerpat z různých odborných monografií, periodik a webových stránek, které se zabývají tématem streetwork nebo se věnují nějaké z mnou zkoumaných cílových skupin. V praktické části absolventské práce bude pro obecnější srovnání provedeno drobné srovnávací dotazníkové šetření, které pokryje všechny vymezené cílové skupiny. Dále se detailně zaměřím především na cílovou skupinu sociálně slabších osob (tzn. bezdomovce). Cílem výzkumného šetření bude zjistit, jak jsou respondenti spokojeni se službami streetworkerů a jaké služby nejčastěji využívají. Výzkumným vzorkem pro hloubkové rozhovory se stanou klienti, kteří navštěvují nízkoprahové středisko Naděje Bolzanova. Pro doplnění budou v absolventské práci použity kazuistiky klientů nízkoprahového střediska Naděje Bolzanova, nízkoprahového střediska Naděje U Bulhara, azylové domy Naděje. V závěrečné části práce se pokusím definovat oblasti pro rozvoj služby streetworku u cílových skupin a navrhnout další možnosti uplatnění streetworkera u cílových skupin.
5
1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl: Hlavním cílem absolvenstské práce je: -
nastínit historii, aktuální situaci a postupy streetworku při práci s cílovými skupinami.
1.2 Dílčí cíle: Pro dosažení hlavního cíle je nutné postupně naplnit dílčí cíle: -
Vymezit a vydefinovat základní pojmy,
-
Popsat historii a aktuální situaci,
-
Vymezit postupy streetworku s cílovými skupinami,
-
Popsat roli sociálního pracovníka jako streetworkera.
Výzkumným záměrem v praktické části absolvenstské práce je: -
Zjistit, jaký význam má streetworker pro cílovou skupinu,
-
Definovat oblasti pro rozvoj služby streetworku u cílových skupin,
-
Navrhnout další možnosti uplatnění streetworkera u cílových skupin.
6
2 Teoretická část 2.1 Představení streetworku V této části představím pojem streetwork, a co obnáší, dále také představím kdo je streetworker neboli terénní sociální pracovník. Následně nastíním historii v USA, Německu a v České republice. V závěru kapitoly se budu věnovat popisu a jejich aktuálního stavu jak v České republice, tak v zahraničí. Terénní sociální služby jsou poskytovány na základě platných standardů sociální služby v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dalšími právními normami České republiky a Evropské unie a s Etickým kodexem sociálních pracovníků. Dle sborníku profesních dovedností terénní práce patří k základním principům terénních sociálních služeb: -
dodržování práv uživatelů,
-
zplnomocňování,
-
přirozenost prostředí,
-
návaznost služeb,
-
princip nízkoprahovosti. [Nedělníková, Janoušková; 2008; s 14-15]
2.1.1 Základní pojmy a vymezení streetworku Jednoznačně a jednoduše vymezit terénní sociální práci je obtížné, protože každý odborník definici vykládá jiným způsobem. Můžeme se setkat s neoficiálními označeními terénní sociální práce pouze jako terénní práce, terénní programy, komunitní sociální práce, streetwork a další. Dle organizace Klub Zámek, který nabízí nízkoprahový klub, streetwork a primární prevenci definuje streetwork takto: Streetwork neboli terénní sociální práce spočívá v navázání kontaktu se sociálně potřebnými lidmi, kteří jsou stylem svého života anebo trávením volného času více ohroženi negativními sociálními jevy. [www.klubzamek.cz]
7
Streetworker neboli terénní sociální pracovník těmto osobám nabízí nebo zprostředkovává pomoc, a to především těm jedincům, kteří sami nejsou schopni nebo ochotni pomoc vyhledat, případně to nedokážou sami bez podpory. Streetwork je práce vykonávaná na veřejných prostranstvích a ulicích. Terénní sociální práce je jedním z významných a účinných nástrojů, jak předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců, rodin či celých skupin z určitých vztahů ve společnosti. Specifikem terénní sociální práce je, že pomáhající vyhledává možné klienty sociálních služeb v terénu a společná setkání tak obvykle neprobíhají na půdě organizace, která terénního sociálního pracovníka zaměstnává. Tento způsob práce umožňuje kontakt s potenciálními klienty, kteří z různých důvodů sami pomoc nevyhledávají, případně z počátku i odmítají. V případě práce ve vyloučených lokalitách se nabízí možnost skupinové či komunitní práce. [Janoušková, Nedeníková; 2008; s. 10]
Ve své absolventské práci budu převážně využívat termín terénní sociální práce. Pro označení osoby, která vykonává činnosti s určitými cílovými skupinami, budu používat termíny terénní sociální pracovník nebo streetworker.
2.1.2 Historie terénní sociální práce Při vypracování této kapitoly vycházím ze Sborníku studijních textu pro terénní sociální pracovníky sestaveného odbornou specialistkou Martinou Zimmermannovou. Historie terénní sociální práce má hluboké kořeny. Prvotní aktivity sociální práce na ulici jsou patrné již u křesťanských duchovních, kteří se obraceli z kazatelen k lidem, kteří je potřebovali a nechávali se významem jejich kázání ovlivnit. Církev poskytovala potřebnou hmotnou, ale i duchovní oporu. Kněží, jeptišky a mniši navštěvovali chudinské čtvrti, věznice, sirotčince, špitály, starobince a jiná zařízení určená pro nemocné, chudé a opuštěné lidi. Tehdy se jednalo o jedinou zdravotní, sociální a duchovní péči, kterou nemajetní lidí obdrželi. [ Janoušková, 2008, s. 299]
8
Historie sociální práce na ulici v USA Vznik moderního pojetí terénní sociální práce, neboli streetworku, popisuje odborník Elich: „Streetwork se zrodil v USA jako reakce na selhání tradičních přístupů sociální práce, ke kterému došlo v souvislosti s rychle se šířícím sociálním úpadkem celých městských čtvrtí velkých amerických měst a následkem vzniku gangů dětí a mladistvých.“ [Janoušková, 2008, s. 299]. Ve 20. letech 20. století došlo k silnému ekonomickému a sociálnímu napětí, rozrůstal se počet etnických minorit a nastala hospodářská krize. V USA byla provedena řada výzkumů orientovaných na problém prostituce, kriminality mládeže a gangů. Cílem bylo kontaktovat mládež se sklony k násilnému a patologickému chování, sdružující se v patologických a kriminálních partách, či přímo v pouličních gangách. Tyto události vedly ke změně v přístupu ke klientovi, ale i změně v samotných prioritách, cílech a specificích sociální práce. Ve 40. letech 20. století se ukázalo jako vhodné zavedení terénních programů pracujících metodou streetwork přímo na ulici. Obce začaly zaměstnávat tzv. detašované pracovníky. Ti kontaktovali cílové skupiny přímo na ulici a snažili se u nich podnítit změnu v jednání a chování. V těchto letech se ukázala metoda streetwork jako potřebná. V 50. a 60. letech 20. století se v USA přikročilo k dalšímu intenzivnímu vývoji terénní sociální práce směrem k rozšíření nabídky mobilních sociálních služeb. V 70. letech 20. století se setkáváme s represivní strategií. Důvodem je velký tlak veřejnosti, na odstranění kriminality mládeže. V těchto letech je model terénní sociální práce na ulici importován z USA také do Evropy. [Janoušková, 2008, s. 299-300]
Historie sociální práce na ulici v Německu Na konci 60. a začátkem 70. let 20. století se začal v Německu objevovat zájem o zavedení metody sociální práce na ulici – „Straßensozialarbeit“ z důvodu rozšíření prostituce. Při analýze růstu kriminality, rozšíření drog a drogové závislosti
9
u dospívajících, se instituce orientované na tuto problematiku rozhodly zkusit zavést metodu streetwork. Z amerických projektů byla převzata forma práce s delikventní mládeží a později i forma sociální práce na ulici s drogově závislými. Následně byly v pěti vybraných čtvrtích Hamburgu zavedeny tzv. programy „MOBI“, které fungují dodnes. Programy „MOBI“ se v České republice nazývají Mobilní sociální práce s dětmi a mladistvými. Tento program je zaměřen na snížení kriminality mladistvých, závislosti a násilí. Dále program podporuje děti a mladé lidi při překonávání svých problémů v oblasti rozvoje a naučení se vlastní odpovědnosti a sebeurčení. Dále zde vznikla také poradna pro drogově závislé. Relativně časně se sociální práce na ulici vyvinula také v Mnichově. Již na konci 60. a na začátku 70. let 20. století se streetwork začal věnovat také drogové problematice mládeže. Po pádu berlínské zdi se terénní sociální práce postupně rozšířila i do východní části Německa. [Janoušková, 2008, s. 301]
Historie terénní sociální práce na ulici v České republice V České republice se terénní sociální práce na ulici začala rozvíjet až na začátku 90. let 20. století. Terénní sociální práce byla nejdříve orientována na pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením. Později, s nárůstem drogově závislých osob a mládeže s patologickým chováním, došlo k postupnému rozvoji programů sociální práce na ulici. Vznikla řada nestátních poskytovatelů těchto služeb, které jsou sdruženy v České asociaci streetwork (www.streetwork.cz). Oblast terénní sociální práce není ošetřena samostatným legislativním předpisem. V zahraničí je běžné, že programy „streetwork“ jsou financovány především městskou samosprávou. V České republice dosud obce tuto odpovědnost často odmítají převzít. [www.vaclavkrasa.cz]
2.1.3 Aktuální stav v České republice a v zahraničí Jako zastřešující odborná spolenost působí v České republice od roku 1997 Česká asociace streetwork o. s. Tato instituce zastupuje fyzické i právnické osoby působící v oblasti nízkoprahových sociálních služeb dle typologie sociálních služeb (terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kontaktní centra). Česká asociace 10
streetwork je dobrovolná, profesní, nevládní nezisková organizace. Řídícím orgánem je Správní rada v čele s předsedou. [www.streetwork.cz]
Zástupkyně
České
asociace
streetworku
mi
poskytla
několik
informací
k představení aktuálního stavu v České republice a v zahraničí z perspektivy této zastřešující instituce. Inspirace pro své projekty ze zahraničí je čerpána z dennodenní práce s klienty na ulici a v nízkoprahových zařízeních, hlavním úkolem je zaobírání se primárně jejich potřebami a poté snahou najít dobrou praxi a inspiraci k řešení pracovních výzev a problémů v zahraničí. Česká asociace streetworku se zabývá také potřebami sociálních pracovníků, například prevencí vyhoření, vzděláváním, podporou a zvyšováním kvalit. Česká asociace streetworku je součástí sítě Dynamo International což je mezinárodní síť streetworkerů, hledají a seznamují se s partnery při stážích a konferencích v zahraničí. V České republice spolupracují se širokou sítí zaměřenou na zařízení a organizaci z pole sociální práce, sociální politiky, z neziskového i státního sektoru, a v neposlední řadě hledají partnery i v komerční sféře. České asociace streetworku a její systém zapadá do celého systému sociální práce. V České republice existují velmi profesionální zařízení na evropské úrovni, v zahraničí pak hledají instilaci všemi zeměmi Evropské unie včele s Velkou Británií, Belgií, Holandskem, severskými státy, ale také Francií, Španělskem. Nelze říci, v jaké zemi je streetwork na nevyšší úrovni, neboť streetwork má reagovat na aktuální situaci v lokalitě, která se mění každý rok. Aktuální stav streetworku. [elektrická pošta]. Martina Zikmundová. Message to: Denisa Vacková. 22. března 2013 5:32 [cit. 2013-03-27]. Osobní komunikace.
Pro zkvalitnění služeb při práci v terénu by bylo potřeba dostatek pracovníků pracujících v terénu neboli streetworkerů. Finanční náklady na jejich pracovní činnost jsou nižší než náklady na pracovníky v denním nízkoprahovém středisku. Celkově by sociální oblast mohla být podpořena intenzivnější vzájemnou 11
komunikací mezi neziskovými organizacemi a ostatními institucemi. Pro provázání spolupráce s ostatními institucemi by se mohla například vybudovat jednotná databáze služeb u cílových skupin. Klient (například bezdomovec) může využívat sociální služby například ve středisku Naděje, středisko Armáda Spásy a současně také Centrum sociálních služeb. Bylo by dobré zavést jednotnou databázi, která je propojená ve všech střediskách a tím klient může navštěvovat pouze jen jedno středisko. Tím se sociální služby dostanou i na další osoby, které to potřebují.
2.2 Sociální pracovník jako streetworker V této části se zaměřím na sociálního pracovníka jako streetworkera. Představím jeho roli v sociální práci a základní všeobecné činnosti, které vykonává se všemi cílovými skupinami. Dále také vymezím rizika a přínosy při práci streetworkera v sociální oblasti formou SWOT analýzy.
2.2.1 Role sociálního pracovníka jako streetworkera Od terénního pracovníka se očekává plnění závazků, které vyplývají z jeho role ve vztahu k definovaným zákonným pravomocím, ve vztahu k etickým normám, standardům a v neposlední řadě ve vztahu k zaměstnavateli a společnosti. Každý takový vztah má svoje hranice, jež se vzájemně prolínají. Jakou roli zaujme pracovník v tomto vymezeném prostředí, je dáno výše uvedenými podmínkami. Z hlediska přístupů ke klientovi rozlišuje Sborník studijních textů pro výkon terénní sociální práce čtyři přístupy, jež se vzájemně prolínají.
Angažovaný pracovník – s klienty jedná jako se spolužijícími lidskými bytostmi, které vnímá empaticky a s respektem. Sám sebe chápe především jako osobu a až potom jako pomáhajícího pracovníka. Pracovník by mohl být obviňován ze stranění některých klientů a mohlo by dojít k vytvoření osobního vztahu s klientem, anebo k vyhoření. Je velmi důležité, aby pracovník se pohyboval v rámci pravidel a povinností, které mu ukládá jeho povolání a organizace.
12
Radikální pracovník – vkládá osobní hodnoty do praxe. Nedělá to proto, aby poskytl jednotlivému klientovi bezpodmínečnou péči, ale jde mu primárně o změnu zákonů, oblastí sociální politiky a praxe, které považuje za nesprávné. Jde tedy spíše o otázku politické ideologie a o práci v zájmu sociální změny.
Byrokratický pracovník -
odděluje osobní hodnoty, profesní hodnoty a hodnoty
zaměstnavatele. Cílem je manipulace s lidmi v zájmu jejich změny. K roli pracovníka patří vytváření iluzí osobní péče o klienta. Na druhé straně pracovník musí působit i jako přísný normalizátor. Rozdělení osobních a profesních hodnot je nutné, aby se pracovníci nectili vinni tím, že manipulují s lidmi.
Profesionální pracovník – upřednostňuje práva a zájmy klientů a je veden etickým kodexem. Důležitý je individuální vztah s klientem. Díky upevňováním práv klientům vzniká profesionální model, který je založen na moci mezi pracovníkem a klientem. V kontextu profesionálních vztahů klít dostává větší moc. Důraz je však kladen na pracovníka, který klientovi moc dává. Pracovník má vše pod kontrolou. Janoušková, Nedeníková; 2008;
Základní všeobecné činnosti: -
doprovázení – v terénní sociální práci se vyskytuje spíše druhotně při řešení náročných zakázek klienta, jako je udržení bydlení, dluhy, získání zaměstnání. Klient od pracovníka očekává pochopení své situace a chce, aby mu pracovník pomáhal překonat problém, který společně řeší a jeho řešení by sám nezvládl. Streetworker například doprovází klienta na příslušný úřad pro vyřízení osobních dokladů nebo dávek.
-
vzdělávání – klient za pracovníkem přichází, když zjistí, že má mezery ve svých znalostech, zkušenostech, vědomostech, které si přeje doplnit informacemi, vysvětlením, poučením, nebo že si přeje věci ověřit, potvrdit. Streetworker například dohlíží na klienta při psaní životopisu, doporučuje mu jak hospodařit s penězi. 13
poradenství – pracovník nabízí rady, návody a nápady či náměty. Poskytuje je na základě svých zkušeností a znalostí v průběhu rozhovoru s klientem. Streetworker například nechává samostatné rozhodnutí klienta, co by chtěl v životě dokázat a co pro to musí udělat.
-
terapie – je specifickou formou pomoci spadající do kompetencí psychologů a psychoterapeutů. Streetworker například domluví klientovi schůzku s odborníkem, který terapii povede.
Podoby profesionálního způsobu kontroly streetworkera: -
opatrování – pracovník se stará o klienta, vše za něj vyřizuje, pomáhá mu v oblastech, ve kterých nepotřebuje pomoct, opravuje jeho počínání.
-
dozor – pracovník určil pravidla spolupráce a dohlíží nad tím, jak je klient dodržuje. Pracovník nahlíží na klienta jako na toho, kdo nemá dostatečné schopnosti. Přesto věří, že klient je do budoucna schopný svoji situaci změnit.
-
přesvědčování – pracovník se zajímá o motivaci, postoje, životní názory klienta, protože chce navázat na klientovy možnosti a přesvědčit ho k řešení situace, ve které se nachází.
-
vyjasňování -
pracovník se snaží otevřít příležitost k popsání klientova
přání. Pracovník hledá společná téma, otázky, významy. Pracovník objasňuje svou pozici, možnosti či poslání, a vytváří tak srozumitelné hranice a podmínky možné spolupráce. [Janoušková, Nedeníková; 2008; s. 485-494]
2.2.2 Základní činnosti streetworkera V této podkapitole seznámím čtenáře se základními činnostmi streetworkera při práci s vybranými cílovými skupinami terénní sociální práce. Zákon o sociálních službách 14
č. 108/2006 Sb. v platném znění v § 9 vymezuje, že příjemcem terénních programů jsou osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou ohroženy rizikovým způsobem života. [https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf, § 69]
Základní činnosti streetworkera, které jsou poskytovány určité cílové skupině. -
osoby poskytující placené sexuální služby
Terénní sociální pracovník vedle depistážní činnosti, kterou může provádět ve spolupráci s terénním pracovníkem, monitoruje a mapuje vývoj situace v terénu. Postup terénního sociálního pracovníka v terénu: -
navázat vztah s klientkou a najít klíč k řešení jejího problému
-
poskytnout základní sociální poradenství, předat kontakty na instituci a posouzení vhodnosti kontaktu do určité služby
-
pomáhat při vyřizování dokladů a dokumentů potřebných k bydlení
-
zmapovat podrobně situaci, co je pravda, kdy se naopak žena stylizuje do role oběti.
-
osoby drogově závislé
Práce v terénu probíhá vždy ve dvojicích. Terénní pracovník může provádět pod dohledem terénního sociálního pracovníka kontaktní a poradenský program, výměnný injekční program a drobnou ošetřovatelskou činnost. Terénní sociální práce se samotnými uživateli drog obnáší následující typy programů: -
kontaktní a poradenský program – poskytovat služby základního poradenství a pomoci. Poskytovat kompetentní sociálně-právní poradenství. Poskytovat zdravotní poradenství.
-
výměnný injekční program – poskytovat přístup bezplatné výměny injekčních stříkaček. Využívat výměnu stříkaček k vytvoření hlubší důvěry a navázání vztahu. Distribuovat zdravotnický materiál.
-
případová sociální práce – využívat techniku motivačních rozhovorů a jiných poradenských strategií.
-
krizová intervence v terénu – zvládnout situaci akutně předávkovaného klienta nebo klienta jinak ohroženého na zdraví či životě. 15
-
drobná ošetřovatelská činnost – ošetřovat klienty v terénu.
-
Sociálně slabší osoby (bezdomovci)
Činnosti terénního sociálního pracovníka v terénu s uvedenou cílovou skupinou: -
pomáhat a podporovat při obnovení kontaktu s rodinou, podávat informace o rizicích bezdomovství a o možnostech snižování těchto rizik.
-
poskytnout sociální poradenství – poskytnout informace k řešení nepříznivé sociální situace. Pomáhat orientovat se v jeho situaci a v nabídce poskytovaných služeb.
-
získat informace od veřejné správy, policie, obyvatel nebo od klientů sociálních služeb.
-
odhadnout možná rizika od klientů – pracovníka může ohrozit prostředí, odpadky, fekálie, rizika infekce nebo úrazu.
-
připravit podmínky při prvním kontaktu, aby klient přijal službu a motivovat ho ke spolupráci.
-
zprostředkovat návazné služby např. nízkoprahové denní centrum, noclehárna, azylový dům.
-
poskytnout materiální pomoc a drobné ošetření.
-
vybavit potravinami, vitamínovými doplňky, zdravotními pomůckami první pomoci, dezinfekčními přípravky a hygienickými potřebami. [Janoušková, Nedeníková; 2008; s. 353-383]
Každý streetworker při práci v terénu působí preventivně. Streetworker se setkává při práci v terénu se složitými pracovními podmínkami. V první řadě nemůže vyřešit některé problémy klientů na místě, protože nemá u sebe notebook, tiskárnu, léky, hygienické prostředky a další potřebné věci. Práce v terénu je pro streetworkera také fyzicky náročná (dlouhé vzdálenosti, odlehlá místa příbytků atp.) a setkává se s kolísající motivací k práci v terénu z důvodu klimatických podmínek (např. mrazivé dny, či deštivé počasí)nebo se sníženou motivací k práci v terénu z důvodu negativní zkušenosti při práci v terénu.
16
2.2.3 Rizika a přínosy práce streetworkera Při studiu odborné literatury, během odborné studijní praxe a při zpracování praktické části absolventské práce jsem identifikovala určité přínosy a rizika spojená s prací streetworkera s klientem, které představím v této podkapitole formou SWOT analýzy:
Strengths
Weaknesses
- individuální práce s jednotlivcem
- neochota spolupráce ze strany klienta
- klient je v přirozeném prostředí
- neprovázanost spolupráce s institucemi
- kontakt s realitou, zamezuje zkreslení
- nemožnost vyřešení některých
- nízké finanční náklady
problémů na místě
- preventivní působení streetworkera
- složité pracovní podmínky
- zabezpečení anonymity klienta
streetworkera - fyzická náročnost při práci v terénu - kolísající motivace k práci v terénu dle klimatických podmínek
Opportunities
Threats
- přímá a rychlá pomoc pro klienta v krizi
- rizikovost práce v terénu
- individuální přístup ke klientovi
- nedostatek pracovníků v terénu
- seznámení s poskytovanými službami
- udržení hranic profesionálního vztahu
- propojení spolupráce s jinými
- snížená motivace k práci v terénu
organizacemi
v důsledku negativní zkušenosti
- rozšíření kompetencí a kvalifikace
- autobezpečnost v krizových situacích
streetworkera
- špatná komunikace mezi
- zvýšení bezpečnostních opatření pro
streetworkerem a klientem
streetworkery - vybudování jednotné databáze služeb u cílové skupiny
[Janoušková, Nedělníková; 2008; s. 11-12]
17
2.3 Streetwork v praxi V této části se zaměřím na aktivity streetworkera s cílovou skupinou Konkrétně na nejčastější úkony, které pracovníci provádějí a na způsoby navazování komunikace s cílovou skupinou. Dále se zaměřím především na charakteristiku cílových skupin, které byly zařazeny do praktického šetření. Vybranými cílovými skupinami mého šetření jsou pracovnice nabízející placené sexuální služby (dále používán termín prostitutky), drogově závislí klienti a zejména klienti bez domova a přístřeší (dále používán termín bezdomovci).
2.3.1 Streetwork a prostituce Dle definice je prostituce propůjčování se k sexuálnímu styku za úplatu, která může být materiální či nemateriální povahy. Z pohledu trestně právního se prostitucí rozumí „nejen pohlavní styk s jinými osobami za úplatu uskutečněný formou soulože, ale i všechny další formy ukájení pohlavního pudu jiné osoby stejného nebo opačného pohlaví tělesným stykem za úplatu. [Novotný, Růžička a kol., 2002, s. 304]. Dle typologie Novotného a Zapletala v Metodické příručce pro výkon terénní sociální práce se rozlišuje prostituce příležitostná, pouliční, v erotických podnicích, hotelová. Novější formou je tzv. eskort servis, kdy žena nebo dívka je zákazníkovi doručena na místo., nebo jej doprovází např. na dovolenou. Na tento typ cestování se specializovaly některé cestovní kanceláře, nebo si své webové stránky vytváří poskytovatelky sexuálních služeb samy. [Malinová, s. 108] Hlavní sociální problémy prostituce: -
ztížená dostupnost ke stálému ubytování – neschopnost pravidelně hradit nájemné
-
nedostatek finančních prostředků
-
chybějící či propadlé osobní doklady – časté ztráty a krádeže osobních dokumentů
-
nepříznivý zdravotní stav – je dán životním stylem, dlouhodobým stresem, nedostatkem odpočinku a nevyhovující výživou spojenou s konzumací alkoholu
18
-
ztížený přístup k uspokojování základních potřeb – strava, ošacení, hygiena, zdravotní péče, přístřeší
-
závislost na alkoholu a drogách
-
rizika spojená s profesí na ulici v zimním období – podchlazení, omrzliny, umrznutí,
Pravidla streetworku s prostitutkami: Hlavní pravidla při navazování komunikace s klientem a získání jeho důvěry pro řešení klientových situací. 1.) Akceptace jejich zaměstnání, profesi a jejich životního stylu. 2.) Respekt ke klientkám. 3.) Komunikovat bez svých subjektivních pocitů. 4.) Zjistit, co ženy skutečně potřebují nebo chtějí. 5.) Navodit důvěru. 6.) Počítat se zdánlivou lží, z důvodu, že klientky nemohou otevřeně hovořit o své situaci. [Malinová, Šídová, s. 112]
Úkony vykonávané při streetworku s prostitucí Nejzákladnější úkony, které může streetworker při osobním kontaktu nabídnout klientce. a) depistáž nebo monitorování situace - poskytování informací, kde se vyskytují ženy poskytující placené sexuální služby. Informace poskytují nejčastěji jiné klientky, dále také můžeme najít v informačních letácích, inzerátech v tisku, nebo také na internetu. b) distribuce preventivních materiálů – rozdávání brožurek a letáků o bezpečném sexu, o sexuálně přenosných chorobách, o drogách, o násilí a rozdávání předmětů s důležitými čísly. c) gynekologicko-venerologického vyšetření – vyšetření lze provést ve stálých ordinacích nebo po dohodě s více klientkami je nabízeno vyšetření v pojízdné ambulanci.
19
d) poradenství - je nabízeno například poradenství právní, psychosociální, zdravotnické nebo prevence násilí na ženách. e) krizová intervence – řešení s klientkou její aktuální závažný problém, či selhání v omezeném rozsahu na místě a následně se zajišťují další kontakty. [Malinová, Šídová, s. 115-116] Agenda streetworkera Nástin oblastí, které streetworker řeší osobně s klientkou, nebo dopomáhá s určitými částmi pro jejich vyřešení. Cílem této pomoci streetworkera je začlenit klienta do běžného společenského života. Záležitosti, kterým se pracovník věnuje krátkodobě: -
řešení zdravotních problémů;
-
hledání vhodného zaměstnání;
-
hledání vhodného bydlení;
-
vyřizování dokladů;
-
vyřizování pobytu v ČR;
-
prosazování práv a zájmů.
Záležitosti, kterým se pracovník věnuje dlouhodobě: -
udržení zdraví;
-
osobní, psychické problémy a traumata;
-
zajištění ubytování pro matky s dětmi;
-
psychická a materiální podpora klientek ve výkonu trestu;
-
podpora a pomoc při léčbě závislostí;
-
podpora matek při výchově dětí;
-
hospodaření s příjmy;
-
příprava na opuštění či vymanění se z prostituce. [Malinová, Šídová, s. 117-118]
2.3.2 Streetwork a drogově závislí Pro drogově závislou osobu není žádná jednotná a striktní definice, ale zle to definovat i takto. Drogová závislost je stav duševní i tělesné závislosti na drogách, užívaných 20
trvale a dlouhodobě se škodlivými důsledky jak pro jedince tak pro společnost. Ten, který trpí touto závislostí je nazýván drogově závislým. [www.ostrovzl.cz]
Hlavní problémy drogově závislých: -
ztráta zaměstnání
-
odcizení rodiny
-
rozchod s partnerem/oku
-
ztráta kamarádů nebo přátel
-
bezdomovectví či prostituce
-
kriminalita [www.substituci-liecba.sk]
Úkony vykonávané při streetworku s drogově závislými Hlavní úkony, které jsou vykonávané při osobním kontaktu s klientem: -
vyhledávání uživatelů nelegálních návykových látek
-
poskytování informací z oblasti bezpečnějšího braní
-
distribuce zdravotnického materiálu
-
poradenství z oblasti sociální, sociálně právní a zdravotní
-
doporučování do zařízení dle potřeb klienta
-
poskytování sociální asistence do sítě kamenných zařízení [www.substitucna-liecba.ck]
Agenda streetworkera Nástin oblastí, které streetworker řeší osobně s klienty, nebo dopomáhá s určitými částmi pro jejich vyřešení. Cílem této pomoci streetworkera je začlenit klienta do běžného společenského života.
Záležitosti, kterým se pracovník věnuje: - řešení zdravotních problémů, - prosazování práv a zájmů klienta, - osobní, psychické problémy a traumata 21
- podpora a pomoc při léčbě závislosti - příprava na opuštění statusu drogově závislého
2.3.3 Streetwork a bezdomovci V této podkapitole si představíme hlavní problémy bezdomovců a základní úkony vykonávané streetworkerem při práci s touto cílovou skupinou. Dle vymezení na webových stránkách www.bezdomovci.estranky.cz je bezdomovec definován jako osoba, která nemá domov či možnost dlouhodobě využívat nějaké přístřeší. Termín bezdomovectví pak označuje způsob života této osoby a existenci tohoto jevu. Bezdomovectví je nejvíc patrné v chudších a odlehlejších částech velkoměst a většinou je spolu s dalšími negativními faktory, doprovázeno sociální izolovaností a psychickým strádáním. [www.bezdomovci.estranky.cz] Hlavní sociální problémy bezdomovců -
nedostatečná sociální kompetence – nízké dovednosti a znalosti v jednání s institucemi
-
omezená možnost získat zaměstnání – nízká kvalifikace, ztráta či nevybudování pracovních návyků
-
ztížená dostupnost ke stálému ubytování – neschopnost pravidelně hradit nájemné
-
nedostatek finančních prostředků – například nesplňováním podmínek k čerpání sociálních dávek, na nichž je závislých přes 30 % bezdomovců
-
chybějící či propadlé osobní doklady – časté ztráty a krádeže osobních dokumentů
-
nepříznivý zdravotní stav – je dán životním stylem, dlouhodobým stresem, nedostatkem odpočinku a nevyhovující výživou spojenou s konzumací alkoholu
-
ztížený přístup k uspokojování základních potřeb – strava, ošacení, hygiena, zdravotní péče, přístřeší
-
závislost na alkoholu a drogách
22
-
rizika spojená s životem na ulici v zimním období – podchlazení, omrzliny, umrznutí, v zimě nosí velké vrstvy prádla, díky čemuž jsou náchylnější ke kožnímu onemocnění [Šimečka, s. 178]
Pravidla terénní sociální práce Hlavní pravidla při navazování komunikace s klientem a získání jeho důvěry pro řešení klientových situací. 1.) vyhledat potenciální zájemce o službu – terénní sociální pracovník zaměřuje svou pozornost zejména na nádraží, městské parky, opuštěné budovy, garáže, tovární objekty, kanalizaci a mosty. 2.) navázat kontakt a získat důvěru uživatele – především úcta k člověku 3.) a respektování jeho osobnosti a soukromí. 4.) rozkrývat zakázku a snažit se motivovat uživatele k řešení situace- zjištění aktuálních potřeb uživatele a hledání optimálního řešení jeho situace. Terénní sociální pracovník se soustředí na uspokojení primárních potřeb, jako je bydlení, hygiena či ošacení, dále poskytuje informace o službách. 5.) zprostředkovat vlastní sociální pomoc – s rostoucí důvěrou jsou klienti více podporováni v osobních aktivitách a jsou jim nabízeny další služby. [Šimečka, s. 180-183] Spolupráce streetworkera s klientem Níže jsou uvedeny některé záležitosti, kdy streetworker spolupracuje s klientem a dopomáhá mu při řešení různých oblastí, aby se klient mohl začlenit do běžného společenského života. Streetworker pracuje s každým klientem individuálně a jednotlivě se věnuje jeho konkrétním problémům. -
řešení aktuálního stavu nouze, streetworker poskytnuté krizové intervence, může přivolat nebo zajistit lékařskou pomoc, a pokud je to v možnostech tak také zajistit okamžité ubytování.
-
zajištění základních potřeb, streetworker může poskytnout potravinovou pomoc, zajistit nocleh, poskytnout základní hygienu, zdravotní péči, ošacení, dále také základní a odborné poradenství, které je většinou prováděné v denních centrech. 23
-
zajištění bydlení, pokud klient má všechny potřebné doklady a náležitosti, streetworker může zajistit ubytování v azylovém domě, v domě nebo bytě na půli cesty, v domově důchodců, dále ho také může podpořit ve vyhledávání vlastního bydlení [Šimečka, s.183]
Agenda streetworkera Nástin oblastí, které streetworker řeší osobně s klienty, nebo dopomáhá s určitou částí agendy (problematiky) pro jejich vyřešení. Ideálním cílovým stavem pomoci streetworkera je začlenit klienta do běžného společenského života.
Záležitosti, kterým se pracovník věnuje: - poskytování potravinové pomoci, - hledání vhodného zaměstnání, - hledání vhodného bydlení, - prosazování práv a zájmů klienta, - vyřizování osobních dokladů, - osobní, psychické problémy a traumata, - prosazení osobních práv a zájmů.
2.3.3.1 Specifika subkultury bezdomovců Při výkonu terénních i ambulantních sociálních služeb je pro vykonavatele nezbytná znalost specifik bezdomovců. -
Vzhled a oblečení – dodržování hygieny je na ulici těžké. Zvýšená poptávka po hygienických službách je u mladých lidí, u osob provozující prostituci či nějakou formu drobné kriminality. V terénu bývají důležitým identifikačním ukazatelem vlasy. Za zanedbanou hygienou většinou stojí alkohol nebo porucha osobnosti. Na vzhledu se také podílí oblečení. Zvláště u mladých bezdomovců je kladen důraz na značkové oblečení, jež je znakem určitého postavení, i když tomu tak ve skutečnosti není.
24
-
Způsoby bydlení – bezdomovci jsou po celý den součástí veřejného prostoru. Nikdy nebydlí ve svém a nemají soukromí. Bezdomovci se sami rozdělují na bezdomovce bez stálého bydlení a na tzv. squattery se stálým bydlením v nelegálně obsazených budovách či jiných místech.
-
Zdroje obživy – bezdomovci bývají vyřazeni z běžného života a často i z pracovního procesu. Zdroje obživy bývají alternativní a někdy na pomezí zákona. Mladí bezdomovci bývají často v pokušení nechat si platit za sexuální služby.
-
Denní rytmus a trávení volného času – klienti kromě spánku ztrácí soukromí, pravidelnou možnost hygieny, kdykoliv můžou být vyhozeni z místa, kde přebývají, trpí nedostatkem spánku. Některým bezdomovcům se zdá noc rizikovější než den. Do jejich denního režimu patří konzumace alkoholu a drog. Někteří bezdomovci se scházejí na jednom místě, kde mají zdroje obživy a zde tráví většinu času žebráním nebo sírováním. Jedním z míst setkávání se může stát nízkoprahová denní centra, kde lze pobývat po celou otvírací dobu. Získávají tak pocit bezpečí a přístup k informacím. Bezdomovci se někdy uchylují k ideologiím, které souvisejí s jejich životním stylem. Přihlášením se k této ideologii maskují osobní selhání a odmítnutí role dospělého. [Marek, Strnad, Hotovcová; 2012; 61-77]
2.3.4 Psychohygiena a možnosti profesionální podpory streetworka Psychohygiena a možnosti profesionální podpory jsou pro streetworkera velice důležité z důvodu zachování rovnováhy a profesionálního přístupu při práci s klienty. Psychohygiena je prevence syndromu vyhoření a díky psychohygieně můžeme mít pracovní život v souladu se svým osobním životem. Odborného semináře psychohygieny se lze účastnit v akreditovaném programu Ministerstva práce a sociálních věcí. Psychohygiena neboli duševní hygiena se skládá z pravidel, které pomáhají udržet, prohloubit anebo znovuzískat duševní zdraví a rovnováhu.
25
Duševní hygiena má několik významů: -
předchází somatologickým i psychickým nemocem
-
předchází neurotické potíže (bolesti hlavy, úzkost, deprese)
-
udržení kvality mezilidských vztahů
-
vykonávání pracovního výkonu
-
vytvoření osobní spokojenosti
Péče o sebe - pokud streetworker má fungovat v péči o druhé, je nezbytné, aby dobře pečoval také sám o sebe. Každý streetworker o sebe pečuje každý den, různé činnosti dělá nevědomě, na další by se měl s ohledem na dlouhodobé zachování rovnováhy soustředit cíleně. Do péče o sebe zahrnujeme péči o tělo, péči o duši, péči o sociální složku a péči o složku duchovní. Péče o tělo – patří sem dostatek spánku, pohyb, pravidelný příjem potravy, hygiena. Péče o duši – patří sem především odpočinek, odreagování, umění si říci o pomoc, relaxace. Abychom uspokojili naši duši, můžeme pracovat také s tělem, jako jsou masáže, akupresura, ale také cvičit autogenní trénink. Péče o sociální složku – jde o styk s přáteli, vztahy v rodině, vykonávání společného sportu. Péče o duchovní složku – zájem o kulturu, četbu, umění, cesty za poznáním apod.
Mezi dopady porušené rovnováhy patří syndrom vyhoření, na nějž lze využít profesionální podporu formou supervize. Syndrom vyhoření je následek špatné psychohygieny. Syndrom vyhoření postihne streetworkera při práci, při špatné nebo dlouhodobě nedostatečné péči o sebe. Syndrom vyhoření je nejčastějším selháním v profesionální činnosti streetworkera. Syndrom vyhoření – nemoc z povolání, která vzniká v důsledku nezvládnutého pracovního stresu. Jde tedy o jakýsi stav masivního vyčerpání, jehož příznaky zažívá každý pracovník po určité době v pomáhající profesi. Vyčerpání probíhá na třech úrovních, a to na úrovni emocionální, na úrovni duševní a na úrovni tělesné. K rozvoji syndromu vyhoření často přispívají tyto prvky: -
prvky, které jsou na straně pracovníka, které: o nerelaxuje 26
o je mimořádně výkonný, produktivní, o má příliš velký pocit zodpovědnosti, je perfekcionalista, o každý neúspěch prožívá jako osobní porážku či selhání, o neumí říci „ne“ ve chvíli, kdy cítí nebo ví, že není schopen určitý úkol splnit, o pohybuje se v dlouhodobových mezilidských konfliktech, které nejsou řešeny.
-
může jít také o podmínky na pracovišti, a to tam kde: o
je nedostatek zaměstnanců, času i prostředků,
o chybí kladné oceňování, o není věnována pozornost potřebám zaměstnanců, o nejsou noví pracovníci zacvičováni zkušenějším personálem, o chybí supervize, o vládne soupeřivá atmosféra.
Supervize je nápravná forma ze stavu syndromu vyhoření. Díky supervizi můžeme rozvíjet své profesionální dovednosti a hledat vhodné řešení k pracovním problémům. Každý streetworker by se měl účastnit supervize po určité době na svém pracovišti. Supervize -
jako celoživotní forma učení, zamřena na rozvoj profesionálních
dovedností a kompetencí supervidovaných, při níž je kladen důraz na aktivaci jejich vlastního potenciálu v bezpečném a tvořivém prostředí. Důvody, proč využívat supervizi: -
je to forma podpory, při níž se může soustředit na vlastní obtíže v práci,
-
jejím prostřednictvím se můžete podělit se svým supervizorem o část odpovědnosti za práci s klienty,
-
podporuje další profesionální rozvoj a učení,
-
slouží jako nástroj, pomocí kterého se učíte lépe využívat vlastní zdroje,
-
a poradit si s množstvím práce,
-
můžete poznat to, v jakých případech se chováte tak, že problémy spíše prohlubujete, než je řešíte. [Janoušková, Nedělníková; 2008; s.519-534] 27
2.3.5 Bezpečnost streetworkerů při výkonu pracovní činnost Při výkonu pracovní pozice streetworkera je třeba dbát určitých bezpečnostních pravidel. Mezi nejdůležitější činnosti, na které by žádný streetworker neměl zapomínat při práci v terénu, patří: - dbát na profesionální na komunikaci s klientem (uvědomit si, kdo je v nadřízené pozici), - chodit do terénu min. po dvojicích nebo ve skupině, - nabízet klientům pouze ty služby, které jsou v kompetenci střediska, - respektovat soukromí a ochranu osobních a citlivých údajů klientů (tzn. např. dávat pozor na neprozrazení intimních záležitostí, nevstupovat násilně do osobního prostoru), - být očkován proti Hepatitidě typu A, B, - myslet na riziko poranění o jehly, - vyhýbat se kontaktu s nemocemi a parazity (například vši, svrab, blechy atp.).
2.3.6 Znalost terénu Při dobré znalosti terénu musí každá práce streetworkera projít třemi fázemi, aby se dala považovat za propracovanou a dobře fungující. Fáze: 1) Depistáž – zmapování oblasti, kde se cílová skupina vyskytuje a většinu času pohybuje. Streetworker projíždí určitý terén a sepisuje potenciální počet bezdomovců 2) Postup nalézání kontaktů – osobní kontakt s bezdomovcem, bezdomovec 3) si zvyká na streetworkera, postupné navazování vztahu a důvěry mezi bezdomovcem a streetworkerem. 4) Služba – poskytování bezdomovci kontaktní informace, drobné zdravotnické ošetření a další potřeby bezdomovce.
Dle informací získaných při vypracování praktické části absolventské práce někteří bezdomovci využívají služby pouze v terénu z důvodu:
28
- špatné zkušenosti s denním nízkoprahovým střediskem, - nemají důvěru v denním nízkoprahovém středisku, - v jejich blízkosti není denní nízkoprahové středisko, - uchování své anonymity, - konflikty s jinými bezdomovci, kteří navštěvují denní nízkoprahové středisko.
3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo provedeno ve všech třech cílových skupinách v rozsahu 9 otázek. Počet respondentů z cílové skupiny drogově závislých a prostitutek činil v každé cílové skupině 20 osob. Od cílové skupiny sociálně slabších klientů neboli bezdomovců bylo získáno dvojnásobné množství vyplněných dotazníků, tzn. celkem 40 kusů. Sběr dat probíhal v termínu od 20. 12. 2012 do 22. 2. 2013, při absolvování odborné praxe v Praze. Dotazníky byly rozdány respondentům v nízkoprahovém středisku Naděje Bolzanova a respondentům v terénu, kteří navštěvují pravidelně či nepravidelně nízkoprahové středisko K-centrum, nízkoprahové středisko Rozkoš bez rizika. Prostřednictvím dotazníkového šetření jsem zjistila, jaké služby respondenti od streetworkera dostávají, zda jsou s prací streetworkerů spokojeni a zda navštěvují i jiná doporučená střediska. V úvodní části dotazníku byli respondenti informováni, k čemu dotazník dále poslouží včetně poznámky, že dotazníky jsou anonymní a budou využity pouze ke studijním účelům. Dotazník je strukturován v devíti otázkách, které jsou zaměřené na práci streetworkerů, využití služeb a rad od streetworkerů a návštěvy středisek a v nich využívaných služeb.
Hlavní výzkumná otázka: Jak jsou respondenti spokojeni se službami streetworkerů a jaké služby nejčastěji využívají?
29
Hypotézy: H1: Více než polovina všech dotázaných respondentů využívá terénní program. H2: Spokojenost s radami, které jim doporučují sociální pracovníci, bude převažovat nad nespokojeností. H3: Spokojení respondenti jsou nejčastěji spokojeni s komunikací streetworker z důvodu jejich ochoty. H4: Cílová skupina prostitutek bude ze služeb streetworkera využívat nejvíce službu zdravotnické ošetření, drogově závislí službu výměny použitých injekčních stříkaček a bezdomovci službu potravinové pomoci.
3.1.1 Výstupy výzkumu V této kapitole rozeberu data související s příslušnými hypotézami a prostřednictvím jejich verifikace zjistím, zda je hypotéza potvrzena nebo naopak vyvrácena. Proces verifikace hypotéz mi poskytne podklady k zodpovězení mé výzkumné otázky.
H1: Více než polovina dotazovaných respondentů využívá terénní program. Podle zpracovaných dat od dotazovaných vyšlo, že jen 33 % respondentů využívá terénní program a 68 % terénní program nevyužívá. Na základě těchto výsledků mohu konstatovat, že hypotéza číslo 1 je vyvrácena.
30
Graf číslo 1: Podíl využití terénního programu respondenty
Podíl využití terénního programu respondenty N = 80
33% ne 68%
ano
Z celkového počtu respondentů využívá terénní program jen 20 bezdomovců, 5 osob drogově závislých a 1 prostitutka.
H2: Spokojenost s radami, které jim doporučují sociální pracovníci, bude převažovat nad nespokojeností. Celkově 56 % všech dotazovaných je spokojeno s radami a 36 % dotazovaných je spíše spokojeno s radami, které jim doporučují sociální pracovníci. Pouze 1 % dotazovaných je nespokojeno z důvodu vysokého ega vůči klientům. Na otázku neuvedlo žádnou odpověď 6 % dotazovaných. Hypotéza číslo 2 je získanými daty potvrzena. Graf číslo 2: Spokojenost respondentů s radami, které jim doporučují sociální pracovníci
Spokojenost respondentů s radami, které jim doporučují sociální pracovníci N = 80 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
56% 36%
ano spíše ano 0%
1%
6%
spíše ne ne neodpověděli
31
H3: Spokojení respondenti jsou nejčastěji spokojeni s komunikací steetworkerů z důvodu jejich ochoty. Po zpracování dat vyšlo, že ze všech respondentů je 30 % respondentů spokojeno s komunikací sociálních pracovníků z důvodu jejich ochoty, dále z celkového počtu je 23 % respondentů spokojeno z komunikací sociálních pracovníků z důvodu, že poradí. Z celkového počtu 19 % respondentů je spokojeno s komunikací sociálních pracovníků z důvodu jejich spolehlivosti. Další možnosti jsou zastoupené po 4 %, například vstřícnost, snaha pomoc a neochota nebo po 1 %, například dobrý přístup, důvěra, vyhoví mi a další. Po zpracování dat, je vidět, že tato hypotéza se potvrdila.
Graf číslo 3: Důvody spokojenosti respondentů s komunikací sociálních pracovníků
Důvody spokojenosti respondentů s komunikací sociálních pracovníků N = 80 36% 40%
27%
21%
20% 0% OCHOTA
PORADÍ
SPOLEHLIVOST
H4: Cílová skupina prostitutek bude ze služeb streetworkera využívat nejvíce službu zdravotnické ošetření, drogově závislí službu výměny použitých injekčních stříkaček a bezdomovci službu potravinové pomoci. Cílová skupina prostitutek mi odpověděla takto: zdravotní pomoc využívá pouze 25 % respondentek a 75 % respondentek zdravotní pomoc nevyužívá. Dále všechny respondentky odpověděly, že nevyužívají výměnu injekčních stříkaček ani potravinovou pomoc.
32
Graf číslo 4: Využití služeb podle prostitutek
Využití služeb podle prostitutek N = 20 25% 25% 20% 15% 10% 0%
5%
0%
0% zdravotní péče
výměna stříkaček
potravinová pomoc
Cílová skupina drogově závislí z celkového počtu odpověděla 55 %, že využívají výměnu injekčních stříkaček a 45 % tuto službu nevyužívají. Službu zdravotní pomoci využívá z celkového počtu drogově závislí 35 % (7 respondentů) a dále také z 50 % využívají službu potravinové pomoci.
Graf číslo 5: Využití služeb podle drogově závislých
Využití služeb podle drogově závislých N = 20 55% 60% 50%
50%
35%
40% 30% 20% 10% 0% zdravotní péče
výměna stříkaček
potravinová pomoc
Cílová skupina bezdomovci odpověděla, že službu potravinové pomoci využívá jen 35 % a 65 % respondentů tuto službu nevyužívá. Z celkového počtu respondentů
33
bezdomovců 50 % respondentů využívá službu výměnu injekčních stříkaček a 65 % respondentů využívá službu zdravotní pomoci.
Graf číslo 6: Využití služeb podle bezdomovců
Využití služeb podle bezdomovců N = 40
80%
65% 50%
60%
35%
40% 20% 0% zdravotní péče
výměna stříkaček
potravinová pomoc
Tato hypotéza se potvrdila jen do 1/3 znění. Hypotéza k cílové skupině prostitutek a bezdomovců se nepotvrdila, protože více respondentů u dané cílové skupiny službu nevyužívá. Naopak u cílové skupiny drogově závislých, respondenti více využívají službu výměny injekčních stříkaček. Tato část hypotézy se potvrdila.
Výzkumná otázka, kterou jsem si na začátku položila, zní: Jak jsou respondenti spokojeni se službami streetworkera a jaké služby nejčastěji využívají. Z celkového počtu všech dotazovaný je 93 % respondentů spokojeno se službami, které jim sociální pracovník doporučuje a jenom 7 % je se službami, které jim sociální pracovník doporučuje nespokojeno.
34
Graf číslo 7: Celková spokojenost se službami
Celková spokojenost se službami N = 80 7% ano ne 93%
V dotazníkovém šetření respondenti mohli u otázky, které služby nejčastěji využívají uvést více odpovědí. Celkový součet neodpovídá počtu respondentů, ale počtu uvedených odpovědí. Z celkového počtu všech dotazovaných nejvíce respondentů využívá službu zdravotní ošetření, která je zastoupena 48 % (38) respondentů. Dále respondenti nejčastěji využívají službu výdeje kondomů, která je zastoupena 46 % (37) respondenty. Z celkového počtu respondentů 40 % (32) využívají službu poradenství. Dále 30% všech dotazovaných uvedlo, že využívají služby výměnu injekčních stříkaček, pomoc při vyřizování dokladů a potravinou pomoc. Přes 20 % všech dotazovaných uvedlo využití služeb, jako jsou hygienický servis, výměna ošacení a zprostředkování bydlení.
35
Graf číslo 8: Služby, které cílové skupiny nejčastěji využívají
Služby, které cílové skupiny nejčastěji využívají N = 80 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
48%
46% 40%
39%
36% 30%
28%
26%
24%
3.2 Hloubkový rozhovory s bezdomovci Se dvěma vybranými klienty ze skupiny sociálně slabších osob (tzn. bezdomovců) ze střediska Naděje Bolzanova byl proveden hloubkový rozhovor. Klienti se rozpovídali o své aktuální situaci a reálné pomoci využívané od streetworkerů. Rozhovory byly vedeny formou standardizovaných otázek, Při rozhovoru byly kladeny například tyto otázky: jak dlouho dotazovaný žije na ulici; co předcházelo, než se dotazovaný na ulici dostal; kde dotazovaný přespává; jak tráví den a kde získává finance na své potřeby; co by chtěl dotazovaný v životě dokázat a co proto musí udělat; zda ho oslovil někdy streetworker na ulici; zda dotazovaný někdy využil mobilní službu; zda je dotazovaný spokojen s komunikací a radami, které mu streetworker nebo sociální pracovník doporučuje; jaký by měl být podle dotazovaného být streetworker. Tato kapitola obsahuje hlavní výstupy z perspektivy absolventské práce získané během hloubkových rozhovorů. Přepis celých rozhovorů s dalšími informacemi tvoří přílohu práce.
36
3.2.1 Výstupy hloubkových rozhovorů: Z hloubkových rozhovorů stojí za zmínku například odpovědi od dotazovaných na otázky:
- Oslovil Vás někdy na ulici streetworker? Odpovědi dotazovaných byly rozdílné. Muž mi odpověděl, že ho na ulici streetworker nikdy neoslovil. Naopak žena pravidelně komunikuje a využívá služby streetworkerů na ulici od organizace SENANIM.
- Jste spokoje/a s komunikací, radami a přístupem streetworkera nebo sociálního pracovníka? U této otázky se dotazovaní více méně shodli. Oba odpověděli, že jsou s komunikací, radami a přístupem streetworkera nebo sociálního pracovníka spokojeni.
- S čím vším Vám streetworker během života na ulici pomohl? Dotazovaní se u této otázky naprosto shodli. Oba zodpověděli, že jim streetworker nejvíce pomohl sociálním poradenstvím.
- Jaký by měl byt streetworker, podle vašich představ? Při odpovídání této otázky bylo vidět, že dotazovaní jsou docela v rozpacích a dlouho nad otázkou přemýšleli. Nakonec se oba klienti shodli skoro na tom samém. Streetworker by podle dotazovaných měl mít profesionální jednání, klidné vystupování a pochopení pro cílovou skupinu, aby jim vyšel vstříc.
37
3.3 Význam streetworkera pro cílové skupiny V návaznosti na zpracování tématu obsahuje tato kapitola přehled vybraných hlavních bodů z práce streetworkera v terénu, které jsou významné pro zkoumané cílové skupiny. Význam streetworkera pro prostitutky: - chrání zdraví klientky, - rozdává kondomy, - pomáhá ukončit status prostitutky, pokud to sama chce.
Význam streetworkera pro drogově závislé: - udržuje klientovo zdraví, než se sám rozhodne přestat užívat drogy, - orientuje se na zdravotní stav a komunikaci, - připomíná klientům jak bezpečně aplikovat drogy, - vyměňuje použité injekční stříkačky.
Význam streetworkera pro bezdomovce: - udržue bezdomovce na sociální úrovni, - nabízí potravinovou pomoc, hygienický servis, - poskytuje informace a kontakt na službu.
3.4 Oblasti pro rozvoj služby streetworkera Mezi další oblasti, kteeré by mohly být pokryty službami streetworkera a přispět tak k rozvoji této služby patří například rozšíření o: - mobilní sanitu, - zdravotnické služby, kde by bylo ošetřováno drobné poranění, - psychologické poradenství, - psychiatrickou službu, - spolupráci s jinými organizacemi. Aktuálně je vška důležité především, aby streetworker rozvíjel služby v terénu, jako jsou například potravinová pomoc, informační poradenství a další. 38
3.5 Další možnosti uplatnění streetworkera Streetworker získává informace od cílové skupiny a na základě mapování terénu získaných informací od klientů průběžně zjišťuje potřebnost dalších sociálních služeb, například: - poptávky po dalších nízkoprahových střediscích, - území, kde bylo zaznamenáno rozšíření epidemií, - rozšíření návštěvních míst při práci v terénu, například squatů - potenciál mobilní sanity, - zavedení nových služeb pro cílovou skupinu - a další… Streetworker se může účastnit různých komunitních plánování a podílet se na rozvoji daných služeb v určité lokalitě. Každý streetworker by měl dobře vycházet a komunikovat s různými institucemi. Mezi tyto instituce patří především Policie ČR, sociální kurátoři a různí poskytovatelé služeb, například Armáda Spásy a jiné. Pro každého streetworkera i klienta je výhodou, když streetworker má i další pravomoc. Například, když streetworker může být zároveň i zdravotník nebo sociální pracovník. Pokud je streetworker i zdravotník, může v terénu ošetřovat klienty, kteří mají drobné poranění. Když je streetworker současně i sociální pracovník může klientům doporučovat a radit při vyřizování osobních dokladů, pomáhat při hledání bydlení a v dalších potřebách klienta.
39
4 Diskuse Při zpracovávání absolventské práce jsem se setkala s neochotným přístupem ze strany České asociace streetworku, kterou jsem žádala o zodpovězení otázek a pomoc při zpracovávání kapitoly Aktuální stav v České republice a zahraničí. Při práci v terénu, kde jsme sbírala informace potřebné pro teoretickou část absolvensté práce jsem se setkala s různorodou komunikací. Klienty, které navštěvujeme na jejich území, například ve squatu jsou při komunikaci v nadřazeném postoji. Naopak v denním nízkoprahovém středisku jsou klienti při komunikaci v podřízeném postoji. Při práci v terénu jsem sama zjistila, jak je práce streetworkera fyzicky náročná. Streetworker musí do terénu každý den, bez ohledu na klimatické podmínky. Strreetworkeři musí dodržovat neustále autobezpečnost při práci v terénu v krizových situacích a dávat pozor na zvýšenou rizikovost práce v terénu. Pro každého streetworkera, ale i klienta je lepší mít rozšířené kompetence a kvalifikaci, například kompentence sociálního pracovníka nebo zdravotníka, z důvodu vyřešení více problémů klienta na místě při práci v terénu. Při kompletaci podkladů pro praktickou část práce byl sběr dat u cílové skupiny bezdomovců
jednoduchý
z důvodu
mé
odborné
studijní
praxe
v denním
nízkoprahovém středisku Naděje pro mladé dospělé. Sběr dat u cílové skupiny osob drogově závislých a prostitutek byl vška obtížnější. Prostřednictvím cílové skupiny bezdomovců jsem se dozvěděla o lokalitách kde mohu zbylé cílové skupiny kontaktovat. U některých klientů jsem se setkala s neochotnou až agresivní komunikací. U sběru dat s cílovou skupinou osob drogově závislých jsem nikdy nebyla sama, z důvodu bezpečnosti, obav a nejistoty při komunikaci s touto cílovou skupinou. Většinou mě k respondentům doprovázel nějaký klient z cílové skupiny bezdomovců. Získaná data z dotazníkového šetření jsou zkreslující, z důvodu, že klient navštěvující středisko pro bezdomovce současně navštěvuje středisko nebo terénní program pro osoby drogově závislé a nerozlišuje tedy práce streetworkera a interních pracovníků. Po zpracování dat pro mě byly získané výsledky velice překvapivé. Po srovnání údajů uvedených v dotazníkovém šetření se ukázalo, že mezi všemi respondenty se nejčastěji využívá služba zdravotní ošetření a ve druhé řadě výměna 40
použitých injekčních stříkaček, při čemž vyšší počet respondentů byla cílová skupina bezdomovců. U výzkumné otázky, jak jsou respondenti spokojeni se službami streetworkera a jaké služby nejčastěji využívají, mohli responenti uvést více odpovědí. Respondenti nejčastěji uvedli, že nejčastěji využívají zdravotnické ošetření. Domnívám se, že po přečtení mé absolventské práce bude každý člověk seznámen s tématem streetwork. Porozumí problematice a základním činnostem streetworkera při práci v terénu s představenými cílovými skupinami.
41
5 Závěr Streetworker je v sociální oblasti velmi důležitá osoba, která má nejlepší poznatky a informace o určité cílové skupině přímo z terénu. Díky mapování terénu, kde se cílová skupina nachází může sledovat a zaznamenávat potřeby, které klienti potřebují pro svůj sociální život, nebo alespoň pro přežití. Při každé práci v terénu je důležité myslet především na to, že klient je ve svém přirozeném prostředí, je velkým přinosem individuálně pracovat s klientem jako s jednotlivcem, můžeme se mu dostatečně věnovat a poskytovat služby, které potřebuje. V neposlední řadě je důležité nezapomenout na zabezpečení anonymity klienta. Každý streetworker by se měl celý život vzdělávat a zvyšovat svou kvalifikaci, z důvodu stále se vyvíjejících nových trendů ve společnosti. Přínosem pro každou sociální oblast a především pro klienty by bylo, kdyby každý streetworker měl současně funkci zdravotníka nebo sociálního pracovníka. Při profesionální práci streetworkera je důležié dbát na bezpečnost a dávat pozor na rizikovost při práci v terénu. Situaci v sociální oblasti by podpořilo, pokud by fungovala kvalitní komunikace a podpora mezi neziskovými organizacemi a ostatními institucemi. Například by se mohl zavést jednotný systém databáze pro určitou cílovou skupinu. Při práci v terénu musíme mít na mysli i slabé stránky nebo hrozby při práci streetworkera. Mezi slabé stránky při práci v terénu patří například neochota spolupráce ze strany klienta, která je podložená spoustou důvodů. Například streetworkovi nevěří nebo jen nabízené služby nepotřebuje. Tato slabina terénní prce souvisí s tím, že mnoho problémů nelze bohužel vyřešit přímo na místě. Dále lze mezi slabiny zahrnout také nepříznivé klimatické podmínky pro streetworkera při práci v terénu. Velmi důležité je udržet si hranici profesionálního vztahu mezi streetworkerem a klientem. Při špatné komunikaci nebo negativní zkušenosti mezi streetworkerem a klientem může dojít například ke snížené motivaci k práci v terénu. Dle dotazníkového šetření jsem zjistila, že respondenti nejvíce využívají službu zdravotní ošetření. Bylo by na místě tuto nabízenou službu pro cílové skupiny prohlubovat, zdokonalovat a rozšiřovat.
42
Zusammenfassung Sozialarbeiter als Streetworker Als Thema meiner Abschlussarbeit
wählte ich das Thema „Sozialarbeiter als
Streetworker“. In der Abschlussarbeit beschäftigte ich mich mit der Problematik der Sozialarbeit im Terrain. In dieser Arbeit erkläre ich diese Problematik, denn nicht jeder weiss, was der Begriff „Streetwork“ bedeutet. Im theoretischen Teil der Arbeit stelle ich sehr kurz die Problematik von Streetwork und dann beschreibe ich die Geschichte, aktuelle Situation und Praktiken von Streetwork bei der Arbeit mit verschiedenen gesellschaftlichen Gruppen. Die Rolle des Sozialarbeiters wird für die Zielgruppen der Drogenabhängigen, Prostituierten und Obdachlosen definiert. Ich befasste mich mit der Bedeutung von Streetwork für die Zielgruppe der Obdachlosen. In meiner Arbeit beschrieb ich Grundtätigkeiten des Streetworkers, die Gefahren und Beiträge bei der Arbeit mit den Zielgruppen. Die Informationen suchte ich in einer Vielzahl von Büchern,
Zeitschriften und
Webseiten, die sich mit dem Thema Streetwork oder einem der untersuchten Zielgruppen befassen. Im praktischen Teil meiner Abschlussarbeit habe ich einen Fragebogen, der für alle definierte Zielgruppen bestimmt ist. Weiter habe ich mich ausführlich auf die Zielgruppe der Obdachlosen konzentriert. Mein Ziel des Forschungsvorhabens war es, die Bedeutung der Streetworker für konkrete Zielgruppen zu bestimmen. Forschungsprobe für Tiefeninterviews bildeten Kunden, die das niedrigschwellige Zentrum „Naděje Bolzanova“ besuchen. Im letzten Teil der Abschlussarbeit versuchte ich Gebiete für die Entwicklung von Dienstleistungen von Streetwork bei Zielgruppen definieren und schlug weitere Betätigung von Streetwork bei den einzelnen Zielgruppen vor.
43
Bibliografie Monografie BEDNÁŘOVÁ, Z. Sociální práce na ulici-streetwork. 1.vyd. Brno : Doplněk, 2000. 102s. ISBN 80-7239-048-1 Česká asociace streetwork. Kontaktní práce. 2007. Praha : Česká asociace streetwork, 2007. FILÍPKOVÁ, Z. [et al.]. Dobrá praxe : české a zahraniční zkušenosti z práce v nízkoprahových terénních a kontaktních službách. Praha : Česká asociace streetwork (ČAS), 2011. 117 s. ISBN 978-80-905069-0-9. JANOUŠKOVÁ, k, NEDĚLNÍKOVÁ, D. Profesní dovednosti terénních pracovníků. Sborník studijních textů pro terénní pracovníky. 2008. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 550 s. ISBN 978-80-7368-503-4. JANOUŠKOVÁ, K., NEDĚLNÍKOVÁ, D. Sborník studijních textů pro terénní sociální pracovníky. 2008. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2008. 402 s. ISBN 978-807368-504-1. MAREK, J., STRAND, A., HOTOVCOVÁ, L. Bezdomovectví: v kontextu ambulantních sociálních služeb. Vyd. 1. Praha : Portál, 2012. 176 s. ISBN 978-80-262-0090-1. "Na ulici" : streetwork v ČR, SR, SRN a Maďarsku. 1.vyd. Plzeň : Tandem - Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže, 2003. 60 s. ISBN 80-239-5532-2. NEDĚLNÍKOVÁ, D. Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce. Ostravská univerzita v Ostravě : Portál, 2007. 200 s. ISBN 978-80-7367-302-4.
Elektronické dokumenty Aktuální stav streetworku. [elektrická pošta]. Denisa Vacková. Message to: Martina Zikmundová. 22. března 2013 5:32 [cit. 2013-03-27]. Osobní dokumentace. Bezdomovci. [online]. Bezdomovectví. 2012. [2012-10-10]. Dostupný z WWW: <www.bezdomovci.estranky.cz/clanky/ definice-bezdomovectvi.html>. Česko. Vyhláška č. 505 ze dne 15. listopadu 2006, kterou provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 164, s. 7021 - 7048. Dostupný z WWW:
. Česko. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006, o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 37. Dostupný z WWW: .
44
Užívání návykových látek. [online]. Definice drogové závislosti. 2013. [2013-04-25]. Dostupný z WWW: . Strana zelených. [online]. Naše témata pro Prahu 7. 2006-2012. [2012-11-20]. Dostupný z WWW: . Streetwork. [online]. O streetworku. 2007-2012. [2012-11-20]. Dostupný z WWW: . Streetwork. [online]. Setkání supervizní skupiny. 2006 - 2012. [2012-04-17]. Dostupný z WWW: . Substitucna liecba. [online]. Sociálne dopady drogovej závislosti. 2012. [2012-10-29]. Dostupný
z WWW:
drogovej-zavislosti-99>.
Seznam grafů Graf č. 1: Podíl využití terénního programu respondenty Graf č. 2: Spokojenost respondentů s radami, které jim doporučují sociální pracovníci Graf č. 3: Důvody spokojenosti respondentů s komunikací sociálních pracovníků Graf č. 4: Využítí služeb podle prostitutek Graf č. 5: Využití služeb podle drogově závislých Graf č. 6: Využítí služeb podle bezdomovců Graf č. 7: Celková spokojenost se službami Graf č. 8: Služby, které cílové skupiny nejčastěji využívají
Seznam příloh 1. Dotazník 2. Rozhovor, muž 24 let 3. Rozhovor, žena 19 let
45
Příloha č. 1
DOTAZNÍK Dobrý den, touto cestou bych Vás ráda poprosila o vyplnění krátkého dotazníku, jehož data poslouží k praktické části mé absolventské práce na téma Sociální pracovník jako streetworker. Dotazníky jsou anonymní a poslouží pouze ke studijním účelům. Předem Vám děkuji za Váš čas a za poskytnutí pravdivých informací. Denisa Vacková Studentka oboru Sociální práce na VOŠ Mills s.r.o. Q1: Pohlaví: - Muž - Žena Q2: Kolik je Vám let? - Do 18 let - 18 let – 26 let - 27 let – 60 let - Nad 60 let Q3: Využíváte služeb terénního programu? - Ano - Ne (pokračujte otázkou Q4) Q3a: Jak často využíváte terénní sociální služby? - Denně - Týdně - Občas (1x14dní) - Měsíčně - Přibližně 3 – 5 krát ročně - Jen v určitém ročním období Q3b: Jaké služby nejčastěji využíváte? - Potravinovou pomoc - Ošetření - Výměna injekčních stříkaček a zdravotnického materiálu - Výdej kondomů - Poradenství
46
Q4: Jste spokojen/a s komunikací terénního sociálního pracovníka? Odpověď
Důvod
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Q5: Jste spokojen/a s radami, které Vám doporučuje terénní sociální pracovník? - Ano - Spíše ano - Spíše ne - Ne Q6: Jak často k Vám terénní sociální pracovník dochází? - Denně - Týdně - Měsíčně - Jinak ______________ Q7: Využil/a jste na radu terénního pracovníka i jiné sociální služby? - Nízkoprahové denní středisko - Ošetření ve zdravotnickém zařízení - Azylové domy - Žádné
Q8: Pokud navštěvujete nízkoprahové denní středisko, jaké služby zde využíváte? (Pokud nenavštěvujete nízkoprahové denní středisko, přejděte k otázce Q9) ( možnost zaškrtnout více odpovědí) - Poradenství v sociální oblasti - Pomoc při vyřizování osobních dokladů - Potravinová pomoc - Hygienický servis - Výměna ošacení - Zprostředkování bydlení - Zdravotní ošetření - Výměna použitý injekčních stříkaček - Výdej kondomů
47
Q9: Dokázal/a byste si obstarat služby, které využíváte díky terénního programu sám? Odpověď
Služby, které bych si dokázal/a obstarat sám
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
Děkuji za Váš čas a poskytnutí pravdivých informací.
48
Příloha č. 2
Rozhovor číslo 1: Muž, 24 let - Jak dlouho žijete na ulici? Nebo od kolika let jste na ulici? Na ulici jsme od 17 let, když matka přišla o bydlení. Bydlel jsem po kamarádech, ale kvůli alkoholu to všechno brzy skončilo. Tím jsem se dostal vyloženě na ulici. - Co vás k tomu vedlo, žít tento způsob života? V hlavní řadě alkohol, potom jsem byl také se svojí přítelkyní drogově závislý na pervitinu. Z drogové závislosti jsem se dostal po nějakém roce sám. - Jste v kontaktu s rodinou? Nebo vůbec netuší, kde jste? Ano, díky nízkoprahovému dennímu středisku Naděje, kam jsem začal docházet, jsem v kontaktu s rodinou. Jsem v kontaktu s matkou. - Máte mezi bezdomovci kamarády, partnerku nebo jste spíše samotář? Dříve jsem měl kamarády, bydlel jsem s nimi na squatu, dnes moc kamarádů nemám. Jsou to spíš známí, baví se semnou jen když mám co nabídnout. - Kde přespáváte na azylu nebo na squatu? Začínal jsem na squatu, poté díky středisku Naděje jsem se dostal na noclehárnu. Nyní bydlím v azylovém domě Husitská. - Co děláte celý den, například o víkendu, když není otevřeno denní nízkoprahové středisko? V úředních dnech chodím po úřadech jinak nic. O víkendu chodíme do klubu v Holešovicích, klub se jmenuje Crossclub. - Jakým způsobem si sháníte peníze na jídlo a jiné potřeby? Dříve jsem sháněl peníze přes krádeže a podvody. Od té doby, co jsem si odseděl za trestnou činnost půl roku odnětí svobody v Brně, už nekradu. Žiju z charity a legální činnosti. - Pokud byste se mohl vrátit do minulosti, změnil byste něco, abyste nežil jako bezdomovec nebo vám to takto vyhovuje? Momentálně mě jen napadá, že peníze co byly vydělány z krádeží, jsem měl použít na bydlení nebo šetřit na horší časy. Místo toho jsem je věnoval do mejdánků. - Co byste chtěl v životě dokázat? Co si myslíte, že proto musíte udělat, abyste to dokázal? 49
Chtěl bych normální život, bydlení a začít splácet dluhy. Možná i najít si práci, chtěl bych být nějaký šéf směny. - Oslovil vás někdy na ulici streetworker? Nikdy. - Jste spokojen s komunikací, radami a přístupem streetworkera nebo sociálního pracovníka? Se zaměstnanci denního nízkoprahového střediska Naděje je komunikace dobrá, většinou vyšli vstříc. Umožnili mi kontakt s rodinou a pomohli při hledání bydlení. Pomáhají mi s vyřizováním věcí například s úřady. - Využil jste někdy mobilní službu? Ano K-Centrum. Moje rodina netuší, že jsem bral drogy. Mobilní služba je anonymní. - S čím vším Vám streetworker za život na ulici pomohl? Nejvíce mi streetworker pomohl asi při depkách, se službou sociální poradenství. Dále také při vyřizování osobních dokladů. - Jaký by měl byt streetworker, podle vašich představ? Kamarádské, profesionální jednání. Aby dokázal klientovi pomoct a vyšel jim vstříc.
50
Příloha č. 3
Rozhovor číslo 2: Žena, 19 let - Jak dlouho žijete na ulici? Nebo od kolika let jste na ulici? Asi rok a půl, ale mezitím jsem měla čas od času kde bydlet. - Co Vás k tomu vedlo, žít tento způsob života? Rozhodnutí sama od sebe, chtěla jsem to vyzkoušet. Mám ráda adrenalin. - Jste v kontaktu s rodinou? Nebo vůbec netuší, kde jste? Jsem v kontaktu, ale ne v moc dobrém. Rodiče čekají, až se sama vrátím domů. Otec mě dříve nechal zavřít do Bohnic (drogově závislá – pervitin), ale odtamtud jsem podepsala revers a vrátila se zpátky domů. Doma jsem vydržela jen den a potom jsem utekla zpět na ulici. - Máte mezi bezdomovci kamarády, pantera nebo jste samotářka? Mám dva kamarády, kterým věřím. - Kde přespáváte na azylu nebo na squatu? Spím na squatu na Praze 8, občas někde u kamarádů. - Co děláte celý den, například o víkendu, když není otevřeno denní nízkoprahové středisko? Přes den většinou hledám práci, například na internetu, v novinách nebo se chodím ptát do hospod. Víkendy trávím s kamarády, vymýšlíme různou zábavu, aby nebyla nuda. - Jakým způsobem si sháníte peníze na jídlo a jiné potřeby? Jsem proti trestní činnosti. Peníze si sháním pomocí práce, třeba nárazové brigády. Nebo po domluvě v obchodě mi nechávají různé jídlo, které by stejně vyhodili. - Pokud byste se mohla vrátit do minulosti, změnila byste něco, abyste nežila jako bezdomovec nebo Vám to takto vyhovuje? Nevyhovuje, ale udělat jsem to chtěla. Neměla jsem žádné závazky (děti, přítele) tak proč to nezkusit. - Co byste chtěla v životě dokázat? Co si myslíte, že proto musíte udělat, abyste to dokázala?
51
Dostat se na vysokou školu, ale nejdřív si musím dodělat maturitu. Chtěla bych otevřít středisko pro drogově závislé osoby, kvůli tomu, že jsem dříve pomohla kamarádovi tak bych chtěla pomoct všem. - Oslovil Vás někdy na ulici streetworker? Ano, komunikuji s SANANIMem. - Jste spokojena s komunikací, radami a přístupem streetworkera nebo sociálního pracovníka? Spokojena nejvíce jsem s lidmi, kteří prožívají podobné věci co já, ale ti co jsou empatičtí, jsou také spolehliví. Celkově jsme spokojena. - Využila jste někdy mobilní službu? Ne. - S čím vším vám streetworker během života na ulici pomohl? Nejvíce psychická pomoc – komunikace se sociálním pracovníkem a potom také si k nim chodím měnit injekční stříkačky. - Jaký by měl být streetworker, podle vašich představ? Měl by mít klidné vystupování, pochopení pro cílovou skupinu. Pomáhat od srdce a ne z donucení a musí mít rád lidi.
52
