Sociální kapitál seniorů

Sociální kapitál seniorů

Stránka 2

Poděkování

V úvodu předložené práce, bych ráda poděkovala vedoucí předložené práce, Mgr. Lence Nádvorníkové za trpělivost a cennou pomoc při tvoření, strukturování a korekci práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině, příteli a kolegům, kteří mi vždy vycházeli vstříc, pokud bylo potřeba, a byli cennou oporou.

Děkuji

Michaela Krejčová

Název bakalářské práce: Sociální kapitál seniorů Jméno a příjmení autora: Michaela Krejčová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2012/2013 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lenka Nádvorníková

Anotace: Bakalářská práce se zabývala problematikou sociálního kapitálu seniorů v závislosti na prostředí, v němž žijí. Cílem předložené práce bylo teoreticky popsat problematiku sociálního kapitálu s důrazem na seniorskou populaci a v rámci praktické části práce zjistit šířku, složení a využívání sociálních vazeb seniorů v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Práce byla tvořena teoretickou a empirickou částí. Teoretická část byla zaměřena na seniorskou problematiku, dostupných sociálních služeb a problematiku sociálního kapitálu. Praktická část zjišťovala pomocí dotazování 40 respondentů velikost, šířku a složení sociálních sítí seniorů. Výsledky průzkumu ukazovaly, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí tvořila nejbližší rodina větší část sociálních sítí, než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče, přesto byly sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí kvantitativně chudší. Navrhovaná opatření byla směřována na zvětšení sociálního kapitálu seniorů žijících v přirozeném prostředí.

Klíčová slova: senior, sociální kapitál, sociální sítě, síťování, stáří, stárnutí, sociální služby

Title of Bachelor Thesis: Senior social capital

Summary: Bachelor thesis was occupied by senior social capital issue on the depend of enviroment of senior living. Object of bachelor thesis was theoretical description of social capital theory with emphasis on senior population and in the subject of practical part was object of discovery width, constitution and exploit of senior social relation on the depend of their living enviroment. Bachelor thesis was created by theoretical and empirical part. Theoretical part was ocuppied by senior issue, welfare services and social capital theory issue. Empirical part was orineted to exploiting size, weidth and constituion of senior social capital, facts was detected by the method of questioning about 40 respondents. Results of exploration shows that seniors living in their own social natural enviroment have bigger part of social webs created by their closest family than the seniors who living in the enviroment of residential services. Social webs of seniors who living in their social natural envroment are more quantitative poor than social webs of the second group of seniors. Suggested provisions was occupied to groving of home living senior social capital.

Keywords: senior, social capital, social web, webworking, old, ageing, welfare

Le titre de la thèse: Le capital social des personnes âgées Le nom et le prénom: Michaela Krejčová L´année académique de la soumission de la thèse: 2012/2013 Sous la direction de: Mgr. Lenka Nádvorníková

Résumé: Cette thèse traite de la question du capital social des personnes âgées en fonction de l'environnement dans lequel ils vivent. Le but de cette étude était de décrire théoriquement les problèmes du capital social, en mettant l'accent sur la population des personnes âgées et dans la partie pratique déterminer la largeur, la composition et l'utilisation des liens sociaux des personnes âgées en fonction de l'environnement dans lequel ils vivent. La thèse est constituée des parties théorique et empirique. La partie théorique axée sur les questions des personnes âgées, les services sociaux disponibles et les questions du capital social. La partie pratique examinée en utilisant des réponses des 40 répondants la largeur et la composition des réseaux sociaux des personnes âgées. Les résultats de l'enquête ont montré que chez les personnes âgées vivant dans leur environnement social naturel composé de la famille immédiate les réseaux sociaux étaient plus grands que chez les personnes âgées vivant en milieu de soins résidentiels, cependant, les réseaux social des personnes âgées vivant dans leur environnement social naturel étaient quantitativement plus pauvres. Les mesures proposées étaient adressé à augmentation du capital social des personnes âgées vivant dans leur environnement naturel.

Mots-clés: les personnes âgées, le capital social, les réseaux sociaux, les réseaux, la vieillesse, le vieillissement, les services sociaux

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................ 11 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU............................................................ 13 1 STÁŘÍ A POJEM SENIOR ....................................................................................... 13 1.1 Vymezení pojmu senior .................................................................................... 13 1.2 Vymezení pojmu stáří....................................................................................... 13 1.3 Proces stárnutí ................................................................................................. 15 1.3.1 Proces adaptace na skutečnost stáří ........................................ 16 2 FORMY PÉČE O SENIORA .................................................................................... 17 2.1 Sociální služby .................................................................................................. 18 2.2 Zdravotní služby ............................................................................................... 20 3 SENIOR V PŘIROZENÉM SOCIÁLNÍM PROSTŘEDÍ ................................................ 21 3.1 Adaptace seniora na nové životní podmínky ................................................... 22 4 SOCIÁLNÍ KAPITÁL ............................................................................................... 24 4.1 Lidský kapitál.................................................................................................... 24 4.2 Koncept sociálního kapitálu ............................................................................. 25 4.2.1 Bourdieurova teorie sociálního kapitálu ................................... 26 4.2.2 Colemanova teorie .................................................................... 26 4.2.3 Sociální sítě................................................................................ 27 4.2.4 Síťování...................................................................................... 27 4.3 Sociální kapitál seniorské populace ................................................................. 28 4.3.1 Sociální potřeby seniorů a společnost ...................................... 29 4.3.2 Role rodiny v životě seniora ...................................................... 30 5 SHRNUTÍ .............................................................................................................. 31 EMPIRICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU ............................................................. 33 6 EMPIRICKÝ PRŮZKUM ......................................................................................... 33 6.1 Demografický popis průzkumného vzorku a popis prostředí průzkumu .......... 33 6.3 Metody empirického průzkumu ....................................................................... 34 6.4 Cíl empirické části práce a formulace předpokladů ......................................... 35 7 PŘÍPADOVÉ STUDIE ............................................................................................. 35 Sociální kapitál seniorů

Stránka 9

7.1 Případová studie – seniorka v přirozeném sociálním prostředí ....................... 36 7.2 Případová studie – senior v rezidenční péči ..................................................... 38 8 VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO PRŮZKUMU ................................................................ 40 8.1 Průzkum v přirozeném sociálním prostředí ...................................................... 40 8.2 Výsledky průzkumu v prostředí rezidenční péče .............................................. 41 9 INTERPRETACE STANOVENÝCH PŘEDPOKLADŮ ................................................. 43 9.1 Vyhodnocení předpokladu P1 .......................................................................... 43 9.2 Vyhodnocení předpokladu P2 .......................................................................... 46 9.3 Vyhodnocení předpokladu P3 .......................................................................... 48 9.4 Shrnutí .............................................................................................................. 50 10 VYHODNOCENÍ CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ......................................................... 51 ZÁVĚR ............................................................................................................ 55 NÁVRH OPATŘENÍ .......................................................................................... 57 SOUHRN ODBORNÉ LITERATURY .................................................................... 58 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................ 62


Stránka 10

ÚVOD

„Člověka nic nečiní tak starým jako neštěstí.“ Oscar Wilde

Tématem předložené bakalářské práce je problematika sociálního kapitálu seniorů, prezentovaná prostřednictvím komparace sociálního kapitálu seniorů žijících v domácím, přirozeném sociálním prostředí a seniorů žijících v prostředí rezidenčního zařízení. Téma práce bylo zvoleno z důvodu aktuálnosti. Stáří je, bylo a bude přirozenou součástí života každého z nás. Na stáří je třeba nahlížet jako na plnohodnotnou vývojovou etapu v životě člověka, kdy je třeba klást důraz na stejné hodnoty a potřeby jako v dospělosti či kterékoliv jiné vývojové etapě. Senior má, v primárním základu, stejné potřeby jako člověk mladší, přičemž jednou z potřeb je také potřeba sociálního kontaktu a jistoty, která ve stáří nabývá na váze a významu. Předložená práce je určená k účelu prezentace znalostí a dovedností, které byly nabyty v průběhu studia na Technické Univerzitě v Liberci. Smyslem a účelem přeložené práce je prezentovat čtenáři poznatky v oblasti sociálního kapitálu seniorů, a to v závislosti na prostředí, v němž senioři žijí. Předmětem bádání předložené bakalářské práce je sociální kapitál seniorů a jeho šířka a složení, v závislosti na prostředí, kde senior žije. Typem prostředí se pro účely práce rozumí zařízení rezidenčního typu, a to jako opak domácího přirozeného sociálního prostředí. Výslednicí bádání je komparace velikosti sociálního kapitálu (sociálních sítí) seniorů v rezidenčním a domácím prostředí. Cílem práce je teoreticky popsat problematiku sociálního kapitálu s důrazem na seniorskou populaci a v rámci praktické části práce zjistit šířku, složení a využívání sociálních vazeb seniorů v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Práce vychází z předpokladu, že na základě změny přirozeného životního prostředí dochází také ke změnám v oblasti sociálních vazeb seniorů intimního Sociální kapitál seniorů

Stránka 11

charakteru. Pro ověření předpokladu bakalářské práce byla zvolena, jako hlavní metoda dotazování, a to formou rozhovoru. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je zaměřena na problematiku stárnutí, stáří a definování pojmu senior. Dále jsou zde zastoupena témata forem péče o seniory a kritických momentů v období stáří a adaptace seniora na zařízení rezidenčního typu. Poslední část teoretické části je věnována problematice sociálního kapitálu sociálních sítí a sociální izolace. Empirická část je věnována průzkumu v oblasti života seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí a seniorů žijících v prostředí rezidenčních zařízení. Průzkum je orientován na problematiku sociálního kapitálu a sociálních sítí seniorů a byl realizován metodou dotazování. Jako primární technika pro realizaci průzkumu byl zvolen strukturovaný rozhovor, který byl realizován celkem se čtyřiceti respondenty, v rámci rezidenčních služeb a přirozeného sociálního prostředí respondentů.


Stránka 12

TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU 1 STÁŘÍ A POJEM SENIOR 1.1 Vymezení pojmu senior O seniorské problematice hovoří velké množství odborné literatury, jednotná definice tohoto pojmu však není vymezena. Hartl (2009, s.530) definuje seniora jako osobu ve věku nad 60 let. Pro potřeby předložené práce je za seniora považována osoba ve věku nad 65 let. Trendem moderní společnosti je spojení starého občana se statusem seniora. Definice pojmu senior není v České republice determinována legislativou. Ačkoliv odborná literatura mluví o seniorské populaci a problematice, neexistuje jednotná definice tohoto pojmu. Definice stanovená pro účely předložené práce: Pro účely práce je pojem senior determinován osobou dosahující věkové hranice nad 65 let. Obecně, pro účely předložené práce, senior označuje osobu dosahující společensky uznané věkové hranice, tedy takové, kdy je společností starý občan považován za seniora.

1.2 Vymezení pojmu stáří Člověk v průběhu života prochází vývojovými etapami, které mají své charakteristiky a do určité míry formulují chování a individuální pohled jedince na svět. Guillet zdůrazňuje, že jsme stále nově utvářeni na těle i na duchu (Guillet in Pichaud, 1998, s.14). Vývojové etapy probíhají v závislosti na mentálním, ale také fyzickém věku jedince a působí jako určité pomyslné mezníky v psychických, ale také fyzických možnostech jedince. Mezi vývojové etapy je řazeno také stáří, které je jedním z přirozených vývojových mezníku v životě člověka. Stáří je zákonitým a dovršujícím procesem vývoje člověka. (Bartko, cit. Jarošová in Malíková, 2011, s.15) Obecně je stáří společností vnímáno negativně, a to ve smyslu ztráty mentálních či pohybových schopností, polymorbidity, řetězení onemocnění či ve smyslu sociální izolace, kterou jsou mnohdy staří lidé ohroženi následkem Sociální kapitál seniorů

Stránka 13

špatného zdravotního stavu, dlouhodobé hospitalizace či rezidenční péče. Společnost se obává stáří také z důvodu strachu z fyzických obtíží, spojených s přirozenou ontogenezí a opotřebovaností těla. V důsledku procesu stárnutí dochází k fyziologickým změnám, nejen ve smyslu vnějším, ale také interním. S procesem ontogeneze úzce souvisí pojem fyzické či geriatrické křehkosti, který je definován jako stav, kdy se objevují u starého člověka sklony k somatickým omezením, které dříve nepociťoval. V moderní společnosti není stáří vítáno pozitivně, ačkoliv etapa stáří je stejně důležitá jako každá jiná a zaslouží si stejný důraz na rozvoj jako mládí a dospělost (Klevetová, 2008, s.11). Je třeba si do budoucna uvědomit, že stáří může také přinášet ovoce, které se jmenuje moudrost, shovívavost nebo třeba humor, tichost, schopnost vidět věci a lidi do hloubky. (Pichaud, 1998, s.14). V praxi neexistuje jednotná definice fenoménu stáří, a přesné vymezení charakteristických rysů jednotlivých fází stárnutí. Jedná se o individuální proces, ve kterém může často docházet k rozporům mezi chronologickým a biologickým stářím, které je podmíněné vitalitou každého z nás.

a) Definice stáří dle WHO Dle Světové zdravotnické organizace WHO (in Malíková E., 2011 s. 14) je stáří členěno do třech chronologických cyklů, v závislosti na fyzickém věku jako senescence, kmetství a patriarchum. Senescence pochází z latinského slova senex, neboli starý a je označením pro časné stáří, které je chronologicky ohraničeno věkovou hranicí mezi 60 – 74 lety. V lékařském prostředí je výrazu senescence též užíváno k odbornému označení procesu stárnutí. V tomto cyklu dochází k seberealizaci člověka v rámci pracovního uplatnění či v rámci činností, které byly jedincem opomíjeny, a to z důvodu nedostatku času v produktivním věku. Kmetství neboli senium je označením pro samotné stáří, chronologicky WHO definuje toto rozpětí mezi 75 – 89 let. Senium pochází z latiny a v překladu znamená stáří, v tomto období narůstá počet zdravotních obtíží jedince, dochází ke snížení energie a její zvýšené spotřebě. Patriarchum označuje dlouhověkost, a jedná se o věk nad 90 let, kdy je nejčastějším problémem pokles soběstačnosti člověka a potřeba podpory okolí.


Stránka 14

V soudobé společnosti dochází k prodlužování dlouhověkosti, a následkem tohoto procesu, dochází ke změnám v oblasti klasifikace stáří. Kalendářní věk nemusí odpovídat, díky vlivům moderní medicíny a dalších faktorů, věku biologickému, a tím dochází ke změnám v oblasti objektivně daných hranic, kdy je člověk považován za starého.

b) Kalendářní, biologické a sociální stáří V odborné literatuře je uváděno také dělení stáří dle Mühlpachra, který dělí stáří, dle tradičního modelu, na kalendářní, biologické a sociální. Mühlpachr přirovnává stáří k chorobě, nedefinuje však stáří jako chorobu somatického či psychického charakteru, nýbrž jako chorobu ve smyslu ztráty soběstačnosti a svépomoci. Kalendářní stáří je chronologicky podmíněno dosažením určité věkové hranice

a

nedefinuje

další

specifika

v oblasti

změn

u

stárnoucího

jedince. V dnešní společnosti je za hranici stáří považováno dosažení věkové kategorie nad 65 let. Biologické stáří je podmíněno biologickými procesy stárnutí, které jsou přirozené, avšak nemusí nutně odpovídat stáří kalendářnímu, je individuálně podmíněno vitalitou jedince a udává přesnější pomyslný obraz procesu stárnutí jedince. Vliv na biologické stáří mají funkční změny organizmu, vznikající v důsledku onemocnění na základě stárnutí. Uotinen in Čevela et kol. (Čevela et kol., 2012, s. 25) uvádí jako významný faktor biologického stáří také psychický aspekt ve smyslu sebepojetí a sebe-vnímání stárnoucího jedince. Sociální stáří Mühlpachr definuje jako stav, kdy je nutné dosáhnout sociální události ve smyslu ukončení životní etapy a začátku etapy nové, kdy dochází ke změnám sociální rovině. Za počátek sociálního stáří se obvykle považuje odchod do důchodu či věk vzniku nároku na starobní důchod.(Čevela et kol., 2012, s.26).

1.3 Proces stárnutí Proces stárnutí a průběh stáří neprobíhá u populace rovnoměrně, jedná se o individuální proces. Obecně nabývá stárnutí a stáří tři podoby, a to úspěšné stárnutí a aktivní stáří, obvyklé stárnutí a stáří a patologické stárnutí.


Stránka 15

Malíková rozlišuje dva typy stárnutí, a to stárnutí fyziologické, jakožto přirozený průběh stárnutí a stárnutí patologické, které neprobíhá přirozeně, jedná se o předčasné stárnutí a vyznačuje se ztrátou soběstačnosti. (Malíková, 2011, s.14) Stáří je zároveň tělesný, psychický, sociální a duchovní jev (Gruss, 2009, s.11). Biologické stárnutí zahrnuje přirozené tělesné procesy stárnutí. Tělesné změny mají za následek větší soustředění na somatický stav (Venglářová, 2007, s.16). Psychické aspekty stárnutí zahrnují změny v oblasti psychiky, pramenící z dlouhodobých procesů stárnutí organismu. Výslednicí biologické ontogeneze jsou změny v psychice jedince pramenící z negativního vnímání tělesných změn. V otázce sociálních aspektů stárnutí a stáří dominuje potřeba dosažení integrity života a jeho přijetí. Sociální aspekty stáří zahrnují mnoho negativních důsledků, jako jsou osamělost, finanční nejistota, závislost na pomoci druhých, sociální izolace, neschopnost participace. Pozitivní sociální aspekty stáří zahrnují funkční rodinné vztahy, či možnost využití volného času seniora dle vlastních potřeb. Stárnutí je proces zahrnující změny v oblasti fyzické, psychické i sociální, jedná se o tři propojené systémy. Projevy stárnutí mohou, v rámci všech oblastí, probíhat nesouměrně a mohou na sebe vzájemně působit. Zásadní je, že ani ve stáří nejsou důležité jen potřeby fyziologické, že rovnou měrou jde o potřeby psychické a spirituální (Pichaud in Čevela et al, 2012, s.33).

1.3.1 Proces adaptace na skutečnost stáří Součástí procesu stárnutí je také proces adaptace jedince na změny v oblasti fyzické, psychické či sociální, které byly nabyty na základě procesu stárnutí a stáří. K úspěšnému procesu adaptace na stáří pomáhá předchozí snaha plánovat a připravit se. Součástí přípravy na stáří je udržení si tělesného zdraví již v produktivním věku, a to za pomocí vhodného stravování a aktivit. Příprava k poklidnému stáří je dlouhodobý proces probíhající po mnoho let před okamžikem samotného průběhu stáří. Ke stáří se člověk připravuje a vybavuje se na něj v podstatě celý život.


Stránka 16

Problémem stárnoucí populace je také proces adaptace na fyziologické změny, spojené s přirozeným biologickým stárnutím a organickými změnami. Věda zabývající se problematikou zdraví u stárnoucí populace se nazývá klinická gerontologie či geriatrie. Závažným úkolem geriatrie je formulování zdraví, především funkčního zdraví, a tím i normy ve stáří (Čevela, 2012, s.65). Nejčastějším problémem v oblasti stárnutí, je psychická adaptace jedince na skutečnost stáří neboli zvládání stárnutí. Zvládání stárnutí je součástí samého procesu stárnutí (Gruss, 2009, s.30). Adaptace je individuální proces, u každého člověka

probíhá

nejednotně.

Mění

se

osobnost

a

potřeby

člověka,

z psychologického hlediska, u stárnoucího jedince převládá potřeba pocitu jistoty a lásky. Pokud adaptace na skutečnost stáří a proces integrity proběhne úspěšně, je jedinec připraven důstojně dožít. K důstojnému dožití starým lidem pomáhá, nejen smíření se sebou samým a se svým životem, důležitým aspektem je nalezení smyslu života. Křivohlavý in Čevela uvádí, že hledání smyslu a smysluplnosti života je primárním motivem lidského života(Čevela, 2012, s.34). Ve velké míře ke spokojeném stáří pomáhá také okolí, které seniorovi pomáhá saturovat potřeby a naplňuje jeho život společností, porozuměním a láskou. Klevetová a Dlabalová ve své publikaci Motivační prvky při práci se seniory uvádí změny v životě seniora ve stručné tabulce, kde je samota a sociální izolace spojena s úmrtím či odchodem partnera, dětí a změna společenského statutu související s odchodem do důchodu. Mezi další významné životní změny, v oblasti ztráty sebe-péče a soukromí, patří změna v oblasti fyzických schopností, sil a související odchod do domova pro seniory či nemocnice (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 69)1.

2 FORMY PÉČE O SENIORA Následkem fyziologických, psychických či sociálních změn vzniká předpoklad potřeby individuální podpory a péče u seniorů. Potřeba péče vzniká v

1

Příloha č. 1A Tabulka: Změny a ztráty ve stáří


Stránka 17

momentě fyziologických, psychických či sociálních změn, které seniora podstatně znevýhodňují. Potřeby seniorů jsou velice různorodé, individuální a specifické. Seniorská populace je heterogenní stejně jako populace mladšího věku. S důrazem na heterogenitu seniorské společnosti je nutné, ve smyslu služeb, koncipovat tak, aby potřebná péče a podpora byla klientovi "na míru" a saturovala efektivně jeho konkrétní potřeby. Nenaplnění potřeb seniora dále vede ke snížení kvality života, proto je důležité tento stav napravit v rámci jeho individuálních potřeb. Forem poskytování sociálních služeb, či péče seniorovi, je mnoho a jsou definovány zákonem č. 108/2006 Sb. v platném znění, o sociálních službách (dále jen 108/2006 Sb. o sociálních službách). Pro účely předložené práce vycházíme z předpokladu dělení služeb dle zákona o sociálních službách, a to na služby ambulantní, terénní a pobytové, pro účely práce názvem rezidenční. Dále jsou, pro účely předložené práce, vybrány pouze služby určené seniorské populaci.

2.1 Sociální služby Dle Matouška, sociální služby jsou všechny služby, krátkodobé i dlouhodobé, poskytované oprávněným uživatelům, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života (Matoušek,2008, s.203). Sociální služby jsou v České republice definovány zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, kde tyto služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Tyto služby jsou dále děleny na ambulantní služby, terénní služby a pobytové, dříve rezidenční služby. V zákoně jsou dále definovány jednotlivá specifika sociálních služeb na území České republiky.

a) Služby ambulantní Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách definuje ambulantní služby jako ty služby, kdy je klient k těmto službám doprovázen, či za nimi sám dochází do zařízení sociální služby, součástí služby však není ubytování. Ambulantní služby může vyhledat kdokoliv a mohou mít velice rozličnou podobu. Mezi tyto služby řadíme pečovatelskou službu, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením.


Stránka 18

Pečovatelská služba je poskytována jako ambulantní či terénní služba osobám se sníženou soběstačností, mimo jiné také z důvodu věku, tato služba probíhá bez časového omezení, a to v přirozeném prostředí klienta. Odlehčovací služby jsou ambulantní, terénní nebo pobytové služby, poskytující služby také osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku. Cílem takové služby je odlehčení pečující osobě od příjemce péče. Centra denních služeb a denní stacionáře jsou služby poskytované ambulantní formou a zajišťují klientovi pomoc při zajištění stravy, úkonech osobní hygieny, sociálně - terapeutických a aktivizačních činnostech, či pomoc při uplatňování práv. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením jsou ambulantní, ale také terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku či osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Sociálně aktivizační služby zajišťují sociálně-terapeutickou činnost, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv a zájmů klienta.

b) Pobytové (rezidenční) služby Dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách jsou pobytové služby definovány jako služby, které jsou spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb. Dříve se pro pojem pobytová služba užívalo pojmu rezidenční služba. Mezi pobytové služby, dle zákona o sociálních službách, patří odlehčovací služby, týdenní stacionáře, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. Týdenní stacionáře jsou pobytová zařízení, sloužící k poskytování služeb osobám se sníženou soběstačností. Služby jsou poskytovány v pracovních dnech, kdy osoba pobývá ve stacionáři. Součástí každodenních a běžných úkonů v péči o osobu a zajištění stravy jsou také sociálně terapeutické, aktivizační a vzdělávací činnosti realizované v rámci služby. Domovy pro seniory jsou pobytová zařízení poskytující sociální službu osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku. Situace těchto osob vyžaduje pomoc či podporu druhé osoby. Matoušek definuje cílovou skupinu, pro které jsou domovy pro seniory určeny, jako osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje komplexní péči. V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách není tato Sociální kapitál seniorů

Stránka 19

skutečnost definována. Uživatelem domu pro seniory se může stát i osoba bez zhoršeného zdravotního stavu, a to následkem snížení soběstačnosti z jiného důvodu. Domovy se zvláštním režimem, jsou zařízení pobytového (rezidenčního) typu určené mimo jiné osobám se stařeckou demencí, Alzheimerovou demencí a jinými typy demence. (§ 50 zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) Předpokladem pro přijetí do tohoto typu služby je pokles soběstačnosti na základě výše uvedeného znevýhodnění, potřeba pomoci druhé fyzické osoby a potřeba pravidelného režimu, který je v těchto zařízeních zákonem ukládán.

c) Terénní sociální služby Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách §33 definuje terénní sociální služby jako ty typy sociálních služeb, které jsou poskytovány v přirozeném sociálním prostředí klienta. S přihlédnutím na problematiku seniorů jsou v zákoně o sociálních službách, jako terénní definovány služby osobní asistence, pečovatelské služby a sociální rehabilitace. Osobní asistence je jednou z terénních služeb sociální péče, která je poskytována v přirozeném prostředí osoby se sníženou soběstačností. Tato služba je poskytována za úplatu a není dle zákona časově omezena. Pečovatelská služba spadá do terénních služeb sociální péče, je rovněž poskytována v přirozeném prostředí klienta, či v domovech s pečovatelskou službou, či jiných zařízeních sociální péče. Pečovatelská služba není určena pouze cílové skupině seniorů se sníženou soběstačností, oproti osobní asistenci poskytuje však užší rámec sjednaných služeb. Sociální rehabilitace je terénní službou sloužící k podpoře osob, v rámci začleňování se do běžného života. Osoby jsou reedukovány v oblasti běžných denních úkonů, které jsou definovány v zákoně 108/2006 Sb, o sociálních službách.

2.2 Zdravotní služby Zdravotní péče, spolu se sociální péčí často probíhá v kooperaci. Například z léčeben dlouhodobě nemocných často dochází k umisťování do zařízení rezidenčního typu.


Stránka 20

Primární zdroj zdravotní péče o seniora zajišťuje geriatrický tým. V sociální práci je užíváno gerontologie, která se zabývá problematikou stáří, z hlediska sociálního a zdravotního. Součástí gerontologie je také geriatrie, jakožto specializovaná zdravotnická disciplína sloužící k prevenci, diagnostice a léčbě onemocnění u starých lidí (Matoušek, 2008, s. 66). Geriatrie je charakteristická týmovou spoluprací vycházející z mezioborové činnosti (Čevela a kol., 2012, s. 64). Kooperaci mezi zdravotní a sociální péčí snoubí například hospice, jedná se o nestátní zdravotnická zařízení fungující na principu paliativní medicíny (Matoušek, 2008, str. 90). Je zde poskytována péče a pomoc umírajícím osobám, vedoucí k uspokojování jejich potřeb, zároveň jsou poskytovány služby osobám z blízkého okolí umírajícího. Zařízení tohoto typu jsou u nás stále ještě výjimkou. V rámci zdravotních služeb jsou poskytovány také služby pro dlouhodobě nemocné osoby, či pro osoby, které vzhledem ke svému sociálnímu či fyzickému znevýhodnění vyžadují umístění v rámci ústavních služeb, které ovšem není možné aktuálně obsadit. V rámci řešení problematiky pacientů, u kterých není možný návrat do domácí péče, v důsledku nedoléčeného onemocnění je zaváděna takzvaná návratná péče, kdy je situace řešena sociálním pracovníkem, který se spolupodílí na hodnocení stavu pacienta.

3 SENIOR V PŘIROZENÉM SOCIÁLNÍM PROSTŘEDÍ Otázka stáří se netýká pouze seniorů umístěných v pobytových zařízeních sociální péče a seniorů využívajících sociálních služeb obecně. Proces stárnutí je individuální a probíhá nejednotně. Známkou heterogenity seniorské populace je také rozličnost života seniorů a jeho uzpůsobení. Ajuriaguerra in Pichaud uvádí, že stárneme stejným způsobem, jakým jsme žili (Pichaud, 1998, s. 26). Vedle seniorů žijících v zařízeních rezidenční péče, je také v naší společnosti vysoké procento seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí. Sociální prostředí je životním prostorem, ve kterém se mohou lidé, v interakci s druhými, více či méně svobodně a volně rozvíjet a seberealizovat (Baláž, 2012, s.95). Předpokladem pro život seniora v přirozeném sociálním prostředí je úplné, Sociální kapitál seniorů

Stránka 21

či částečné zachování soběstačnosti, a to v takové míře, aby senior byl schopen žít v domácím prostředí. Otázkou pojící se s problematikou seniorů v přirozeném sociálním prostředí je také otázka spokojeného a pozitivního stáří. Dle Pichauda pro starého člověka, který usiluje o zdravé a pozitivní stáří, je velmi důležité, jak vidí sám sebe a jak ho vnímáme my (Pichaud, 1998, s.25). Důležitým aspektem života seniorů, žijících v přirozeném sociálním prostředí, je nutnost reorganizace uspořádání života a nalézání vhodných činností a možností zaměstnání, vedoucích k zaplnění volného času, který vzniká jako důsledek odchodu do důchodu. Volný čas mohou senioři využít k seberealizaci a osobnostnímu rozvoji, tato témata mohou pomoci seniorovi dosáhnout pocitu potřebnosti. Život v přirozeném sociálním prostředí s sebou přináší také vysokou míru autonomie seniora, kdy je sám svým pánem a získává možnost volby nakládaní se svým volným časem. Mezi otázky života v přirozeném sociálním prostředí2 patří také téma sociální izolace3. Fyzická sociální izolace neznamená skutečnou izolaci seniora v rámci sociálních sítí4. I fyzicky izolovaný senior může udržovat kvalitní kontakty a vazby. V oblasti sociálních sítí je důležitá vztahová kvalita5. Sociální kontakt senior udržuje pomocí rodiny, přátelských a sousedských vtahů, vhodným nástrojem jsou také kluby pro seniory, kde se sdružují staří lidé.

3.1 Adaptace seniora na nové životní podmínky V samotném průběhu stáří je největším problémem adaptace seniora na nové životní podmínky, které nabývá v důsledku fyziologických, psychických či sociálních změn. Seniory je přirozeně preferováno domácí prostředí, a to před prostředím rezidenčním. Preference přirozeného prostředí před zařízením rezidenčního typu

2 přirozené sociální prostředí – rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity, § 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 3 sociální izolace – je odloučení (izolování) jedince od společnosti, sociálních skupin či jedinců 4 sociální sítě - síť vztahů mezi osobami neboli aktéry. 5

vztahová kvalita – kvalita vztahů v rámci sociálních sítí


Stránka 22

vyplývá z potřeby soukromí, důvěrného vztahu a znalosti přirozeného prostředí a sociálního kapitálu, který si senior v místě bydliště v průběhu života vytvořil. Alternativou pro udržení v domácí péči je možnost osobní asistence či využití pečovatelské služby, kdy pečovatel nebo osobní asistent (dle typu sjednané služby), dochází k seniorovi domů a zastává úkony přímé péče, které individuálně senior vyžaduje. Pro člověka v každém věku je otázka bydlení a bytových podmínek důležitým aspektem života, a to z důvodu intimity a soukromí. Konkrétně u seniorské populace je zabezpečení kvalitního bydlení prevence nákladné ústavní péče tam, kde není zcela nezbytná (Vohralíková a Rabušic in Čevela a kol., 2012, s.100). V současné době je trend udržování osob se zdravotním, či jiným znevýhodněním doma, a to z důvodu částečného či úplného zachování soběstačnosti a přirozenosti prostředí. Deinstitucionalizace je vlivný trend v soudobé sociální práci, který ve všech případech, kdy je to možné, prosazuje neústavní formy péče, jež jsou klientovi dobře dostupné a vytrhují ho z jeho přirozeného prostředí (Matoušek, 2008 s.40). Konkrétně u seniorů se sníženou aktivitou, či defektem psychického charakteru může být velkým problémem proces adaptace na nové obydlí, který je seniorem subjektivně vnímán jako stresor. Bydlení je jedním ze základních předpokladů kvalitního života (Čevela a kol., 2012, s.100). Při změně bydliště, či místa trvalého pobytu nastává u seniora nebezpečí konfliktu s personálem či spolubydlícími, na základě neúspěšného procesu adaptace. Důvodem neúspěšnosti adaptace na rezidenční péči může být také omezování autonomie seniora, na které v domácím přirozeném prostředí nebyl zvyklý. Při přechodu z domácí do institucionální péče činí problémy naučené vzorce chování, které senior uplatňuje i v nově nabytém prostředí, kde se tyto vzorce stávají neplatnými. Institucionální péče představuje pro seniora prostor pro potřebnou inovaci v rámci naučených vzorců chování, kdy je třeba je modifikovat dle potřeb a požadavků konkrétního zařízení. Při přeučování vzorců chování mohou vznikat konflikty na základě nevole seniora nové normy přijmout.


Stránka 23

Jedním z úspěšných předpokladů pro adaptaci seniora na nové místo bydliště je zachování aktivity, kdy je senior ještě schopen nové obydlí a prostředí přijmout, a tím dochází k zabraňování případných budoucích konfliktů. Vhodné podmínky pro přesun seniora z domácí do institucionální péče jsou včasnost, dobrovolnost, chtěnost, výhodnost přesunu a míra seznámení s podmínkami, do kterých se senior stěhuje.

4 SOCIÁLNÍ KAPITÁL Pojem sociální kapitál reprezentuje moderní sociální koncept, týkající se sociálních sítí a systému obecně, tento pojem do sociálních věd zavedli P.Bourdieu a J.Coleman, v devadesátých letech dvacátého století. Problematika sociálního kapitálu zahrnuje témata sociálních vztahů mezi aktéry a možností zdrojů a čerpání. Pro účely předložené práce se budeme věnovat problematice sociálního kapitálu, ve smyslu sociálních sítí, vazeb a hodnot. Sociální kapitál, v širším pojetí představuje souhrn institucí, norem, hodnot, vztahů a interakcí v sociální společnosti. Sociální kapitál podle definice, kterou preferuje OECD, označuje sítě, sdílené normy, hodnoty a způsoby chování, jež usnadňují spolupráci uvnitř skupin a mezi skupinami (Centrum pro otázky životního prostředí, 2011).

4.1 Lidský kapitál Pojem lidského kapitálu, podobně jako koncept kapitálu sociálního, koresponduje s tématikou lidských zdrojů a investic. Lidský kapitál se od kapitálu sociálního liší zaměřeností na výsledky a výdělky, které jsou tvořeny charakteristikami jedince, jako je vzdělání a soubor dovedností. Lidský kapitál představuje soubor dovedností, které jedince ve společnosti charakterizují a jsou přímým zdrojem výdělku a příspěvku. V ekonomické teorii je lidský kapitál determinován ve smyslu souhrnu znalostí a dovedností člověka, které jsou vytvářeny školním vzděláním, dalším vzděláváním v průběhu života a praxí užitečnou pro produkci zboží a služeb (Filipová, 2008, s.5). Jandourek uvádí, jako primární rozdíl mezi sociálním a Sociální kapitál seniorů

Stránka 24

lidským kapitálem, přímost výdělku, zatímco sociální kapitál výdělek pořizuje nepřímo, lidský kapitál je přímým zdrojem výhod a výdělků (Jandourek, 2007, s. 199).

4.2 Koncept sociálního kapitálu Sociální kapitál není řazen mezi sociologické teorie, jeho pojetí reprezentuje mnohorozměrný koncept (Stachová et al., 2009, s.13). Nejčastěji citovanými definicemi sociálního kapitálu jsou definice Světové banky a organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD, které sociální kapitál determinují jako soubor institucí, hodnot, vazeb, norem a vztahů mezi skupinami a jednotlivci, které zajišťují a slouží k procesu utváření interakcí. Sociální kapitál je vždy v souvztahu ke společnosti a sociálním interakcím mezi lidmi. Obecně chápeme sociální kapitál jako pojivo v rámci sociálních skupin i mezi nimi (Vodák, Kucharčíková, 2011, s. 27). Členové sociálního kapitálu sdílejí normy, hodnoty a vznikají mezi nimi vazby. Na základě sdílených hodnot a norem je v rámci těchto sociálních sítí očekáváno určité chování a sdílení norem jedincem. V rámci sociálního kapitálu vznikají uskupení osob či sítě kontaktů, které lze jedincem využít ku vlastnímu prospěchu. Sociální kapitál vytváří spojení mezi individui a umožňuje jim efektivněji dosahovat společných cílů (Stachová et al, 2009, s. 13). K rozšíření sociálního kapitálu je využíváno vyhledávání nových kontaktů a vytváření sociálních vazeb. Prostřednictvím sociálního kapitálu jsou utvářeny formální a neformální skupiny, členové takových skupin těží ze sociálního kapitálu a získávají z těchto vazeb a sdílení výhody. Sociální kapitál je založen na zdrojích, které jsou sice v držení členů sítě, do níž člověk patří, a nikoli toho člověka samého, kterých však tento člověk může použít a používá k dosažení nějakého cíle, jenž umožňuje zlepšit jeho stav (Boudon a kol., 2004, s.80). Výhody jsou čerpány nejen z oblastí vazeb a interního kapitálu skupiny. Při vysoké soudržnosti uvnitř skupiny lze očekávat vyšší pravděpodobnost úspěšného jednání, než v opačném případě. Sociální kapitál se však nevyznačuje pouze vysokou pravděpodobností úspěchu. Při porušení hodnot a norem sdílených skupinou vzniká vysoká pravděpodobnost sankcí uvnitř skupiny. Sociální kapitál seniorů

Stránka 25

4.2.1 Bourdieurova teorie sociálního kapitálu Sociální kapitál představuje síť a strukturu vztahů uvnitř skupiny, kde jedinec nejedná zcela autonomně, ale zároveň není zcela podmíněn a oddán hodnotám skupiny. Bourdieu hovoří o členovi sociálního kapitálu jako o společensky podmíněném aktérovi jednajícím na základě habitusu, neboli historicky - socializačně podmíněného jednání, norem a osobnostních rysů. Na základě jednání těchto aktérů jsou tvořeny sociální třídy mající charakter kulturního, ekonomického nebo sociálního kapitálu. Bourdieu ve své teorii rozlišuje tři druhy kapitálu, a to ekonomický, kulturní a sociální, který charakterizuje vztahy aktérů. Dle Bourdieua je dále důležitým faktem potřeba nabíjení kapitálu, je třeba vývoje aktivity či investice času pro jeho akumulaci.

4.2.2 Colemanova teorie O sociálním kapitálu se ve svých teoriích zmiňuje také americký sociolog James Samuel Coleman, který definoval sociální kapitál v teorii jednání. Na problematiku je nahlíženo z hlediska metodologického individualismu usilujícího o vysvětlení chování sociálních systémů na základě individuálního jednání (Coleman in Šubrt, Balon, 2012, s.164). Coleman jako činitele teorie jednání definuje čtyři prvky: aktéry, jednání, kontrolu a prvky. Na základě těchto prvků dochází ke směně mezi aktéry, nebo k transakcím podmíněným strukturami a normami. V rámci vztahů aktéru je nutný předpoklad neformálních norem, které jsou z části utvářeny formálními normami. Jednání na základě formálních a neformálních norem na sebe vzájemně působí a vzniká proces komplikované agregace jedince. Dle Colemanovy teorie sociálního kapitálu je proces modernizace společnosti také spojen s ústupem přirozeného sociálního prostředí a struktur, které nahrazují struktury a prostředí uměle vytvořené. Uměle vytvořené sociální prostředí reprezentují organizace či korporace, které disponují vlastními normami, systémem sankcí a strukturou. Problémem v oblasti korporací je systém komunikace s klientem, kterou zabezpečují pracovníci organizace, které Coleman ve své teorii nazývá agenty. Jednání agentů by mělo probíhat pod záštitou předpisů a norem organizace, velkou roli zde však může sehrát lidský faktor, který přispívá k nedodržování Sociální kapitál seniorů

Stránka 26

těchto hodnot pracovníky. Nerespektování hodnot a norem korporace, či organizace vede ke zneužívání pozice agentů vůči klientům a organizaci, a sledování vlastních zájmů. Jako jeden z významných problémů v oblasti korporací a uměle vytvořeného sociálního prostředí Coleman uvádí oslabení a změnu v oblasti sociálního prostředí, kapitálu a sociálních oblastech lidského života.

4.2.3 Sociální sítě Sociální sítě, podobně jako sociální kapitál reprezentují síť vztahů mezi osobami neboli aktéry. Vztahy v oblasti sociálních sítí jsou formální či neformální, a na základě tohoto rozdělení mohou mít rozličný charakter a podobu. Každý člověk je členem neformálních sociálních sítí. Neformální sítě jsou charakteristické přátelskými a osobními vztahy a jsou proměnlivé. Sociální síť utváří aktér prostřednictvím dobrovolného či nedobrovolného navazování kontaktů a vztahů s jinými aktéry. Jedinec vyhodnocuje situaci a potencionální vztah ve svém přínosu a výhodách, a na tomto základě navazuje vztahy. V rámci sociálních sítí lze sdílet zdroje, znalosti, dovednosti, kontakty apod.(Baláž, 2012, s.93). S tématem sociálních sítí souvisí také Colemanova teorie sociálního kapitálu, a to ve smyslu propojení na základě zdrojů, které nemají pouze povahu intrapersonálních benefitů, nýbrž společenských. (Baláž, 2012, s.93). Základem sociálních sítí jsou neformální sítě, které představují specifické skupiny osob charakteristických v neformálních skupinách. Sociální sítě reprezentují okruhy osob, jejich vztahová podstata vůči jedinci je charakteristická ve své neformálnosti. Sociální sítě jedince tvoří přátelé, rodina, příbuzní či osoby spojené zájmy. Sociální sítě mají pro jedince význam ve své emocionální složce a vztahové složce. Význam sociálních sítí pro jedince spočívá v emocionální či materiální podpoře, využití volného času či prostoru pro intimní komunikaci.

4.2.4 Síťování V sociální práce je síťování využíváno jako technika k vyhodnocování, rozvoji a udržování sítě (Hardcastle, Powers, Vencour, 2004, in Janoušková, 2007, s.148).


Stránka 27

V rámci síťování jsou formovány vztahy mezi subjekty specifických vztahů. Hardcastle (2011, 272-275) expresivně označuje, že my lidé, jsme chyceni v pavučině sociálních vztahů (Baláž in Sociální práce, 2012, s.93). Síťování je v sociální práci využíváno jako pracovní nástroj pro komunikaci s klientem, ale také pro práci s ostatními subjekty v rámci sociální práce a dané konkrétní problematiky. Síťování lze uchopit jako podporu vytváření sítí (Baláž, 2012, s.94). Ústředním pojmem v oblasti síťování je koordinace, která je nástrojem práce se sociálními sítěmi. Koordinaci zajišťuje sociální kurátor. K práci se sociálními sítěmi je užito síťové analýzy, která je systematickým postupem v oblasti analýzy subjektů vhodných k řešení konkrétních sítí a cílů, kterých chceme dosáhnout. Nástroji práce se sociálními sítěmi je motivace, iniciace, komunikace, poskytování informací a facilitace v oblasti vytváření sítí. V sociální práci je síťování užíváno také jako nástroj napojování klientů na formální organizace. V práci se seniorskou populací je síťování užíváno například k vytváření vztahů mezi klientem (seniorem) a formální organizací (domovem pro seniory), kde jako koordinátor působí sociální pracovník. K síťování může docházet také ve smyslu neformálním, a to například v prostředí využívaného k zaplnění volného času. Senior své sociální sítě rozšiřuje například v rámci klubů pro seniory či zájmových sdružení seniorů.

4.3 Sociální kapitál seniorské populace Sociální kapitál seniorské populace je specifický širokou sítí vztahů, svou rozmanitostí a křehkostí. Senior sociální kapitál formuje celý svůj život, sociální sítě jsou proto velmi bohaté, jejich zřídnutí hrozí přesunem do zařízení rezidenčního typu, kde senior přichází o mnoho kontaktů, v rámci svého sociálního kapitálu. V souvztahu k problematice přesunu seniorů do zařízení rezidenčního typu mluvíme o náhradě přirozeného sociálního prostředí za prostředí uměle vykonstruované a seniorovi nepřirozené. Senior je v takovém případě nucen přijmout nové normy, podřídit se rozhodnutí a řádu organizace a přetvářet svou sociální síť na základě nově nabytého prostředí.


Stránka 28

Problémem v oblasti zařízení rezidenčního typu, lze dle Colemana definovat také jednání pracovníků organizace, které by mělo probíhat v souladu se zájmy organizace a vzniká zde v některých případech střet zájmů mezi aktérem, tedy seniorem a agentem, pracovníkem. Senior je při přechodu do zařízení rezidenční péče ohrožen úbytkem sociálního kapitálu, který během svého života nabyl. Sociální kapitál představují struktury, jež podporují výskyt důvěry mezi jednotlivými aktéry, podporují neformální vztahy a vytvářejí příznivé podmínky pro kooperativní jednání (Coleman in Šubrt, Balon, 2010, s.171). Při vytvoření vhodných podmínek může sociální kapitál jedince znovu vzkvétat, nemizí tedy úplně. Důležitými činiteli pro vytvoření vhodných podmínek pro udržení sociálního kapitálu seniorů, jsou nejen podmínky vytvářené organizací, ale také angažovanost seniora ve věci udržení kontaktů a udržitelnost kontaktů ze strany členů sociálního kapitálu. Senioři v domácím přirozeném prostředí mohou pro společnost vytvářet dojem sociální izolace, avšak je nutné si uvědomit, že fyzická izolace neznamená izolaci sociální. Fyzická izolace či osamocenost není znakem sociální izolace. I fyzicky osamocení lidé mohou udržovat kvalitní sociální kontakty v rámci úzkého okruhu osob. Kvalita sociálních vazeb je důležitější než jejich kvantita. Pro seniora je důležitý nejen sociální kontakt, v rámci rodinného kruhu osob, ale také v oblasti přátel. Subjektivní pohoda jedince je úzce propojena s tématem sociálního kapitálu, který je jedním z primární činitelů v oblasti pohody seniora (Zdravé stárnutí, výzva Evropě, 2007, s.14).

4.3.1 Sociální potřeby seniorů a společnost Spolu s přibývajícím věkem dochází ke změnám v oblasti potřeb člověka. Potřeby člověka jsou individuální a mění se v čase a ve vztahu k prostředí v němž žije (Čevela et kol., 2012, s.34). Do popředí hodnotového žebříčku seniora vystupují potřeby fyziologické a psychosociální, zejména se jedná o potřeby zdraví, bezpečí, lásky a sounáležitosti. Dle Maslowovy hierarchie potřeb tak dochází k posunu směrem dolů či zpět. S otázkami potřeb seniorů se také úzce pojí téma sociálních vazeb seniorů. Starý člověk by měl zůstat plnohodnotným členem společnosti s důrazem na Sociální kapitál seniorů

Stránka 29

kontinuitu života a začlenění do sociálních skupin a sociálních sítí (Matoušek, 2010, s.175). Ve stáří je přirozeně zvýšená potřeba společnosti blízkých osob a dosažení pocitu sounáležitosti s rodinou, či jinými blízkými osobami. Soudobá společnost vnímá seniorskou populaci homogenně. Dochází k diskriminaci seniorů a chybným úsudkům, ve smyslu odosobnění generace starších. Seniorská společnost je ve svých charakteristikách heterogenní, a proto nelze určit charakteristického zástupce seniorské populace. Členové stárnoucí populace se liší věkem, zdravotním a psychickým stavem, mírou závislosti na péči druhé osoby, organizací volného času a celkovou životní vitalitou. V rámci sociální práce je třeba k seniorovi přistupovat komplexně. Senior individuálně vyžaduje, nejen zdravotní, ale také sociální a psychologickou péči. Změnami v rámci procesu stárnutí neprochází pouze tělo, ale také psychika a mohou se na základě těchto změn utvářet sociální skutečnosti a události v životě seniora, kterým je třeba čelit a řešit je.

4.3.2 Role rodiny v životě seniora Rodina představuje primární sociální jednotku, založenou na příbuzenské linii a společném soužití. Rodinu tvoří minimálně rodiče a potomci. Jednou z mnoha primárních funkcí rodiny je také sociální podpora jejích členů. V moderní společnosti dochází k úpadku role seniorů v rodinách, a to na základě upadání mezigeneračního soužití. Senioři mohou v rodině zastávat mnoho funkcí závisících na jejich funkčnosti a zdravotním stavu. Stárnoucí lidé nezastávají pouze funkci babičky a dědečka, ale zároveň nejsou pouhými příjemci péče a objektem pomoci rodiny. Sociální podmínky života seniorů se také mění v důsledku potřeby péče a snížení jejich soběstačnosti natolik, že je rodina nucena vyhledat odbornou péči. Při úpadku soběstačnosti seniora je nutná podpora druhé osoby při saturaci individuálních potřeb. Primárním zdrojem pomoci, či péče je rodina, která musí být vybavena několika předpoklady k tomuto jednání. Dle Haškovcové ( in Klevetová, Dlabalová, 2008, s.82) musí rodina seniora disponovat mocí k pečování zahrnující určité podmínky k této činnosti, vůlí a umem k pečování. Jedním z důležitých faktorů v oblasti péče o starého člena rodiny je čas, který musí rodina vynaložit k péči. Oblastí péče rodiny o seniora je mnoho, jedná se Sociální kapitál seniorů

Stránka 30

nejen o podporu v oblasti fyzických či psychických potřeb seniora, ale hlavně o podporu v oblasti sociální. Podpora v oblasti mezilidských vztahů je pro seniora důležitá z důvodu oslabení, či ztráty sociálních kontaktů v důsledku odchodu do důchodu či ztráty soběstačnosti. Pokud rodina nedisponuje předpoklady či potřebným kapitálem k podpoře stárnoucího člena rodiny, je žádoucí aby tyto kompetence přebrala organizace. Řešením v situaci přebírání starostí je pečovatelská služba či osobní asistence, a to pro udržení seniora v přirozeném domácím prostředí. Tato varianta je žádoucí z důvodu doplnění rodinné péče, bez narušení sociálního kontaktu seniora s jeho přirozeným sociálním prostředím. Řešením ve věci osamocenosti seniorů je možnost generačního bydlení. Klevetová uvádí, že pro generační soužití hovoří důvody výchovné i etické (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 80). Avšak tento typ soužití není ideální ke vztahům a mohou zde nastávat konfliktní situace mezi generacemi.

5 SHRNUTÍ Stárnutí je individuálním procesem. V soudobé společnosti je za hranici stáří považováno dosažení věku minimálně 65 let. Stáří je jednou z vývojových etap v životě člověka, součástí jsou změny v oblasti fyzické, psychické a sociální. Ústředním tématem stáří je proces integrity. Seniorská společnost je velice heterogenní. Péče o seniory by měla být přiměřená klientovým potřebám, osobnosti a měla by být komplexní. V současné době, zákon č. 108/2006 Sb. v platném znění, o sociálních službách definuje sociální služby jako: sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Tyto služby jsou dále děleny na ambulantní služby, terénní služby a pobytové, dříve rezidenční služby. V zařízeních rezidenčního typu mohou vznikat problematické okamžiky spojené s adaptací seniora na nové životní prostředí. Síť kontaktů je budována jedincem Sociální kapitál seniorů

Stránka 31

celý život a tvoří sociální kapitál, který tvoří formální či neformální strukturovanou sociální síť jedince. Následkem přesunu do uměle vytvořeného prostředí mohou být tyto vazby narušeny. Sociální kapitál reprezentuje moderní sociální koncept, zahrnuje témata sociálních vztahů mezi aktéry a možností zdrojů a čerpání. Koncept sociálního kapitálu do sociálních věd zavedli P.Bourdieu a J.Coleman. Sociální sítě, podobně jako sociální kapitál reprezentují síť vztahů mezi osobami. Sociální sítě reprezentují okruhy osob, jejich vztahová podstata vůči jedinci je charakteristická ve své neformálnosti. Každý člověk je členem neformálních sociálních sítí. Jedním z témat sociálních sítí je síťování, které lze uchopit jako podporu vytváření sítí.


Stránka 32

EMPIRICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU 6 EMPIRICKÝ PRŮZKUM Pro realizaci empirické části předložené práce byl proveden empirický průzkum, založený na sběru dat, na jejichž základě je vyhodnocována platnost předpokladů předložené bakalářské práce. Jako metoda byla použita metoda dotazování, konkrétně strukturovaného a narativního rozhovoru6, dále metoda studia spisové dokumentace a studia odborných zdrojů týkajících se dané problematiky. Součástí empirického zpracování problému jsou také dvě případové studie reálných osob, které byly vypracovány na základě prováděných rozhovorů. Klíčovými institucemi pro výběr respondentů a uskutečnění sběru dat byly dva domovy pro seniory a dům s pečovatelskou službou vedle přirozeného domácího sociálního prostředí. Vzhledem ke snížené schopnosti porozumění kladeným otázkám, byl počet respondentů redukován na 20, v oblasti rezidenční péče a 20, v oblasti přirozeného sociálního prostředí.

6.1 Demografický popis průzkumného vzorku a popis prostředí průzkumu Průzkum byl realizován v Libereckém kraji ve dvou institucích rezidenční péče, v přirozeném sociálním prostředí respondentů a v domě s pečovatelskou službou. Základním průzkumným souborem je seniorská populace ve věku nad 65 let. Výběrový soubor reprezentuje, 20 seniorů z oblasti přirozeného sociálního prostředí a 20 seniorů z oblasti rezidenčních zařízení, všichni tito senioři jsou ve věku nad 65 let. Výběr respondentů probíhal náhodně, nebyly tedy brány v potaz faktory, jako je vzdělanost, pohlaví či věk ve vztahu k demografickým poměrům ve společnosti (kvótní výběr).

6

V projektu bakalářské práce byla, jakožto primární metoda průzkumu zamýšlená metoda dotazování pomocí dotazníků. Vzhledem k cílové skupině respondentů byla metoda dotazníku, v rámci předvýzkumu, vyhodnocena jako neefektivní a proto se neosvědčila.


Stránka 33

Dle demografických údajů, vydaných Českým statistickým úřadem, v roce 2011 činilo procento seniorské populace, ve věku nad 65 let, v Libereckém kraji 15,4% v součtu celkové populace. V procentuálním zastoupení byla tato populace složena z 40,8% mužů a 59,2% žen (Český statistický úřad, 2011). Údaje jsou pouze orientační, vzhledem k časové prodlevě. Průzkum v oblasti rezidenční péče byl realizován ve dvou organizacích, a to v Domě seniorů Liberec – Františkov, p.o. a v Domově pro seniory – Vratislavice nad Nisou, p.o., průzkum v oblasti přirozeného sociálního prostředí byl realizován v rámci Centra zdravotní a sociální péče Liberec, p.o. a v přirozeném sociálním prostředí seniorů žijících ve vlastní domácnosti. Dům seniorů Liberec – Františkov, p.o.7 a Domov pro seniory – Vratislavice nad Nisou, p.o.8 jsou služby pobytového (rezidenčního charakteru) určené cílové skupině mladších a starších seniorů, podmínkou pro přijetí do těchto služeb je dosáhnutí věkové hranice 65 let. Centrum zdravotní a sociální péče, p.o.9 nabízí ambulantní a pobytové služby širokému spektru klientů, mezi kterými jsou také kategorie cílené na mladší a starší seniory. Průzkum byl realizován v rámci Domu s pečovatelskou službou v Liberci – Rochlicích. Průzkum byl realizován po předchozí domluvě s vedením organizace. Jednou z podmínek realizace průzkumu byla informovanost respondentů o účelu průzkumu a podání jejich informovaného souhlasu10.

6.3 Metody empirického průzkumu Pro účely empirického průzkumu bylo užito metod dotazování, studia spisové dokumentace, studia odborných zdrojů a případové studie. Metoda dotazování byla realizována technikami strukturovaného a narativního rozhovoru. V tomto typu rozhovoru byla struktura informací limitována sekvencí otázek (Hendl, 2005, s.173). Technika narativního rozhovoru

7

Dostupné informace na: http://www.ddfrantiskov.cz/ Dostupné informace na: http://www.domovprosenioryvratislavice.cz/ 9 Dostupné informace na: http://www.ddfrantiskov.cz/ 10 Příloha 2A – Informovaný souhlas 8


Stránka 34

byla užita u osob, u nichž bylo záměrem další zpracování dat pro účely případové studie. Narativní rozhovor byl zvolen jako vhodná technika pro zjištění vztahových poměrů dané osoby v průběhu jeho života a nyní. Studium spisové dokumentace bylo v průzkumu užito jako doplňková metoda k rozhovoru. K uvedení do problematiky a jejímu uchopení bylo užito studia odborných zdrojů. Případová studie je orientována na analýzu a popis jednotlivého případu, pro realizaci kazuistik bylo užito osobní a rodinné anamnézy a metody dotazování.

6.4 Cíl empirické části práce a formulace předpokladů Cílem empirické části předložené práce je zjistit šířku, složení a využívání sociálních vazeb seniorů v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Předpoklady průzkumu jsou: P1: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.

P2: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu přátel, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.

P3: Předpokládáme, že u seniorů v přirozeném sociálním prostředí budou kvantitativně sociální sítě chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.

7 PŘÍPADOVÉ STUDIE Kazuistika analyzuje a popisuje případy jak atypické, výjimečné, hraniční, unikátní, tak i zcela typické s charakteristickými rysy (Švingalová, 2002 in


Stránka 35

Pešatová, 2005, s.5). Pro realizaci konkrétních případových studií bylo užito metod rozhovoru a osobní a rodinné anamnézy.

7.1 Případová studie – seniorka v přirozeném sociálním prostředí Případová studie je orientována na problematiku sociálního kapitálu seniorky žijící v domácím prostředí. Jedná se o typ kazuistiky orientované na popis historie případu a jeho rozbor.

a) Osobní anamnéza Seniorce je 78 let, žije s rodinou. V minulosti pracovala jako školnice v mateřské škole, a to až do věku 74 let. Trpí chronickou formou Parkinsonského syndromu a vaskulární demencí, která se u ní projevila následkem mozkové mrtvice, která seniorku zasáhla před třemi lety. Seniorka je polymorbidní a vykazuje znaky geriatrické křehkosti. Vaskulární demence se u seniorky projevuje ve formě regrese, kdy jsou její reakce neadekvátní chronologickému věku. V minulosti došlo několikrát k rezignaci seniorky, kdy odmítala potravu, léky a pití. V důsledku tohoto jednání došlo k dramatickému úbytku váhy a ke zhoršení psychického stavu. Následkem rezignace byla několikrát dlouhodobě hospitalizována na oddělení LDN. V současné době seniorka bydlí u své dcery a zetě a je stabilizovaná. Seniorka stále dokáže číst, psát, krátkodobou i dlouhodobou paměť má dobrou. V současné době je pozitivně emočně laděná a bez projevů anxiety, je téměř samostatná, vyjma dopomoci v hygieně a přípravy jídla.

b) Rodinná anamnéza Seniorka vyrůstala v úplné rodině a měla jednoho sourozence – staršího bratra, který už nežije. Největší část svého života strávila se svým manželem, avšak aktuálně žijí odděleně, nerozumí si. Seniorka má jednu dceru. S dcerou má seniorka výborné vztahy, žijí spolu v jedné domácnosti, a dcera se spolu se zetěm a pečovatelkou, o seniorku starají. Seniorka je v současném stavu spokojená, protože má kontakt s rodinou, a to i se svými dvěma vnučkami.


Stránka 36

S manželem se nevídá, a to z důvodu zhoršené mobility, manžela i své. S manželem udržuje občasný telefonický kontakt, ale bydlet by s ním již nechtěla, a to z důvodu zanedbání péče, kterou její manžel vykázal, když onemocněla.

c) Výsledky narativního rozhovoru Narativní rozhovor byl orientován na problematiku rodinných a přátelských vztahů v průběhu života seniorky. V minulosti byl sociální kapitál seniorky bohatý, udržovala přátelské styky s kolegy a se sousedy, se kterými se aktivně stýkala několikrát do týdne. S rodinou se vídala pravidelně jednou týdně. Občasně se vídala se svou sestřenicí a jejím manželem. V důsledku odchodu z práce byly styky s kolegy a sousedy omezeny na telefonický kontakt. K celkovému zúžení sociálního kapitálu došlo v důsledku onemocnění, které se u ní projevilo následkem mozkové mrtvice, poté byly styky omezeny pouze na okruh nejbližší rodiny, a to z důvodu dlouhodobé hospitalizace. Po návratu do přirozeného sociálního prostředí začal selhat seniorčin vztah s manželem, který značně zanedbával péči o její osobu a jeho chování vykazovalo znaky verbální agrese a psychického násilí. Seniorka byla znovu dlouhodobě hospitalizována, kdy došlo k jejímu celkovému zlepšení. Po propuštění z nemocnice došlo ke změně přirozeného sociálního prostředí, v současné době žije u dcery a jejího zetě. Denně, od pondělí do pátku, do bytu dochází pečovatelka, která seniorce vypomáhá v době, kdy je dcera a její manžel v práci. S pečovatelkou si seniorka vytvořila přátelský vztah a přijala jí do okruhu svých blízkých osob. S manželem udržuje pouze telefonický kontakt. Několikrát do týdne se vídá s vnučkami, které k rodičům dochází na návštěvy. Klientka je v současné době spokojená. Dle vlastního uvážení podala seniorka žádost o umístění do domova pro seniory a je v čekací listině.

d) Závěr a návrh opatření Sociální kapitál seniorky byl zúžen na základě zdravotních komplikací, poté byl redukován na okruh blízkých osob z řad rodiny. Seniorka v současné době čeká na přijetí do domova pro seniory, kde by její sociální kapitál, vzhledem k nápravě ve zdravotní oblasti, její komunikativní povaze a snaze o kontakt, mohl být rozšířen. Přesun do rezidenční péče je ideálním řešením.


Stránka 37

7.2 Případová studie – senior v rezidenční péči Případová studie je orientována na problematiku sociálního kapitálu seniora žijícího v prostředí rezidenční péče. Jedná se o typ kazuistiky orientované na popis historie případu a jeho rozbor.

a) Osobní anamnéza Seniorovi je 90 let, žije sám v domově pro seniory. V minulosti bydlel v centru Liberce, ze kterého byl, dle jeho vlastních slov, vyhoštěn po úmrtí manželky. V centru města bydlel 55 let. V zařízení rezidenční péče setrvává osmým rokem a je zde nespokojen, raději by i nadále bydlel v centru Liberce. Polymorbidita se u seniora projevuje nedoslýchavostí, diabetem a špatnou mobilitou z důvodu artrózy zad a kolenních kloubů. Senior užívá kompenzační pomůcky, a to naslouchadlo, hůlku a chodítko, s pomocí kterých se pohybuje. Samostatně se z objektu a svého pokoje nepohybuje, nemá potřebu. V důsledku zhoršené mobility odmítá pohyb mimo svůj pokoj.

b) Rodinná anamnéza Senior vyrůstal v úplné rodině. Před osmi lety senior ztratil manželku, se kterou byl ženatý 40 let, potomky nikdy neměli, pouze manželka měla dceru z prvního manželství, která je nyní v důchodovém věku a za seniorem jednou týdně dochází z důvodu pomoci v oblasti nákupů a běžných pochůzek. Žádní další příbuzní či členové rodiny nejsou.

c) Výsledky narativního rozhovoru Narativní rozhovor byl primárně orientován na problematiku rodinných a přátelských vztahů v průběhu života seniora. Senior již dlouhou dobu žije sám a obsah jeho sociálního kapitálu se zúžil rapidně po smrti manželky a v době odchodu z přirozeného sociálního prostředí. V minulosti měl mnoho přátel, a to hlavně z oblasti sousedství a bývalých kolegů. Tyto styky, dle vlastních slov sám přerušil v roce 2001, tedy v době, kdy manželka začala být nemocná, sám senior byl nucen vyhledat odbornou terapeutickou pomoc a jak sám uvádí „zatrpknul“ vůči přátelským vztahům. Sám celou situaci vyhodnocuje jako souhru několika faktorů, které výrazně ovlivnily


Stránka 38

jeho život, a to až do takové míry, že se stal sám sociálně neschopným ve smyslu interakcí. V současné době obsah sociálních sítí seniora tvoří pouze dcera manželky, která seniorovi zajišťuje jednou týdně nákupy a pochůzky. Pan Jaroslav mívá pocity izolovanosti a osamění, a to hlavně z důvodu vzpomínek na zesnulou manželku, jinak uvádí, že se sám dokáže zabavit a je spokojen. Jak sám uvádí, většinu času tráví sám sebou. O navazování kontaktů a rozšiřování sociálního kapitálu sám neusiluje, a to z důvodu snížené mobility a absence zájmu se s kýmkoliv bavit. Sám absenci této potřeby vysvětluje jako stav, kdy má každý člověk svou minulost, ke které se vrací, a v takto pokročilém věku již není možné navazovat kvalitní vztahy. Dále je rozšiřování osobního sociálního kapitálu limitováno, dle jeho vlastních slov, nedoslýchavostí, kdy byla vyjádřena obava ztížení konverzace na základě tohoto handicapu.

d) Závěr a návrh opatření Sociální kapitál seniora obsahuje minimum kontaktů, které byly redukovány na základě několika náročných situací, které senior prožil v krátkém časovém období. Náročné sociální situace seniora ovlivnily v jeho sociálních interakcích a sám tyto vztahy a kontakty zredukoval. V současné době je senior sociálně izolovaný a jak sám uvádí, většinu času tráví především sám se sebou, a to i přestože mívá pocity osamocenosti. Pro seniora by byla vhodným řešením odborná terapeutická pomoc, která by mu pomohla vyrovnat se s předešlými událostmi. Jako doplněk řešení seniorovy situace by bylo vhodné zařazení sociální rehabilitace a aktivizačních činností, které by seniorovi pomohly v navazování kontaktů a rozšiřování sociálního kapitálu přirozeným způsobem. Sociální kontakt by bylo vhodné primárně navázat s pracovníky, kteří by seniora motivovali k sociální interakci. Sám senior v rozhovoru uvedl, že kontakt s personálem občasně vyhledává, avšak pro pracovní vytíženost pracovníků nelze tento kontakt kvalitně uskutečnit.


Stránka 39

8 VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO PRŮZKUMU 8.1 Průzkum v přirozeném sociálním prostředí Sociální prostředí je životním prostorem, ve kterém se mohou lidé, v interakci s druhými, více či méně svobodně a volně rozvíjet a seberealizovat (Baláž, 2012, s.95). Empirický průzkum byl realizován v Centru zdravotní a sociální péče, Liberec, p.o. a v přirozeném sociálním prostředí seniorů žijících ve vlastních domácnostech. Zkoumaný vzorek čítá 20 seniorů z tohoto prostředí, jejichž výběr probíhal náhodně pouze s důrazem na dodržení věkové hranice nad 65 let. Věkové složení dotazovaných je v rozhraní mezi 66 – 94 let11, a to v poměru 40% respondentů z CzaSP, Liberec a 60% respondentů z oblasti vlastního domova12. Poměr žen a mužů tvoří 55% žen a 45% mužů13. K realizaci empirického průzkumu bylo užito metody dotazování ve formě rozhovoru. Respondentům byly kladeny otázky směřující k tématům složení sociálního kapitálu14 v oblasti rodinných a přátelských vztahů a kontaktů. Součástí průzkumu bylo také objasnění v oblasti frekvence styků s blízkými osobami a složením této skupiny. Z provedeného průzkumu vyplývá, že 95% seniorů je spokojených se svými dosavadními poměry a 20% seniorů v přirozeném sociálním prostředí pociťuje osamocení15. Styky s rodinou udržují senioři v přirozeném sociálním prostředí nejčastěji 1x týdně, a to v 55%16, nejčastější fyzický kontakt senioři vyhledávají s potomky17, které také definují v 65% jako nejbližší osoby18. Počet blízkých osob, se u seniorů v přirozeném sociálním prostředí nejčastěji pohybuje v počtu 3 a 6 a více osob. Počet přátel je nejčastěji uváděn, v 11

Příloha č.3A - Tabulka č.3: Věkové složení vzorku průzkumu Příloha č.3A - Tabulka č.1: Vzorek průzkumu – přirozené sociální prostředí 13 Příloha č.3A - Tabulka č.2: Vzorek průzkumu – poměr žen a mužů 14 Příloha č.2B - Otázky pro rozhovor – CZaSP, Liberec, p.o. a přirozené sociální prostředí 15 Příloha č.3A - Tabulky č.4, 5: Spokojenost, Osamocení 16 Příloha č.3A - Tabulka č.6: Frekvence kontaktu s rodinou 17 Příloha č.3A - Tabulka č.7: Nejčastější kontakt v rámci rodiny 18 Příloha č.3A - Tabulka č.8: Nejbližší osoba 12


Stránka 40

identickém poměru 25%, jako 0 přátel a 6 a více přátel, 45% respondentů se dále stýká s přáteli 1x za 14 dní19. Ve výčtu blízkých osob20 uvedených respondenty byli přátelé uvedeni pouze 20% procenty respondentů. Procentuálně nejvyšší zastoupení ve výčtu blízkých osob měly osoby z okruhu blízké rodiny21. Největší okruh blízkých osob u seniorů tvoří potomci a vnoučata, kde 75% respondentů uvedlo mezi své nejbližší osoby dceru, 70% vnoučata a 45% respondentů syna. Nejnižší procentuální zastoupení má, v rámci blízkých osob sourozenec, kterého za osobu blízkou považuje pouze 5% všech dotázaných.

8.2 Výsledky průzkumu v prostředí rezidenční péče Dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách jsou pobytové služby definovány jako služby, které jsou spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb. Dříve se pro pojem pobytová služba užívalo pojmu rezidenční služba. Průzkum v oblasti rezidenční péče byl realizován ve dvou organizacích, a to v Domě seniorů Liberec – Františkov, p.o. a v Domově pro seniory – Vratislavice nad Nisou, p.o.. Zkoumaný vzorek čítá 20 seniorů z tohoto prostředí, v náhodném výběru. Délka pobytu respondentů v prostředí rezidenční péče je v průzkumném vzorku nejčastěji 0 - 6 měsíců, a to v 50% dotázaných. Věkové složení dotazovaných je v rozhraní mezi 76 – 93 let22, a to v poměru 15% respondentů z Domova pro seniory Vratislavice nad Nisou a 85% respondentů z Domu seniorů Liberec – Františkov23. Poměr mužů a žen tvoří 20% mužů a 80% žen24. Z provedeného průzkumu vyplývá, že 90% respondentů je spokojených se svými stávajícími poměry25. Dále z výsledků průzkumu vyplývá, že stejně, jako v 19

Příloha č.3A - Tabulka č.9: Frekvence kontaktu s přáteli Graf 1: Složení v procentech dle výčtu osob 21 Vzhledem k možnosti výběru odpovědí preference konkrétních osob je procentuální zastoupení blízkých osob nad 100%. 20

22

Příloha č.3B - Tabulka č.1: Věkové složení vzorku respondentů Příloha č.3B - Tabulka č.2: Vzorek průzkumu – rezidenční péče 24 Příloha č.3B - Tabulka č.3: Vzorek průzkumu – poměr muži a ženy 25 Příloha č.3B - Tabulka č.5: Spokojenost 23


Stránka 41

případě respondentů v přirozeném sociálním prostředí, pociťuje 20% respondentů z rezidenčního prostředí osamocení26. Styky s rodinou jsou seniory v rezidenční péči udržovány nejčastěji jednou za dva týdny a jednou za měsíc, a to v součtu v 50% všech dotazovaných 27. Nejčastější fyzický kontakt senioři udržují s potomky28, které definují, stejně jako v případě osob žijících v přirozeném sociálním prostředí, v 65% jako nejbližší osoby29. Počet blízkých osob se u seniorů v rezidenčním prostředí nejčastěji pohybuje v počtu 2 a 6 a vice osob, a to u 70% všech respondentů. Počet přátel je nejčastěji uváděn v počtu 6 a více osob, a to až v 45% respondentů. Styky s přáteli jsou nejčastěji udržovány každý den, a to až ve 40% všech dotazovaných30. Ve výčtu blízkých osob uvedených respondenty, byli přátelé uvedeni jen 10% respondentů, jakožto osoby blízké. Nejvyšší zastoupení, ve smyslu osob blízkých, měly osoby z blízkého okruhu rodiny. V rezidenčním prostředí je okruh blízkých osob nejvíce tvořen potomky, kteří byli uvedeni 65% respondentů. Nejmenší zastoupení, v rámci blízkých osob, má vnouče, pravnouče a sourozenec, kteří byli identicky uvedeni 5% respondenty. Počet blízkých osob se u seniorů v rezidenčním prostředí nejčastěji pohybuje v počtu 2 a 6 a vice osob, a to u 70% všech respondentů. Počet přátel je nejčastěji uváděn v počtu 6 a více osob, a to až v 45% respondentů. Styky s přáteli jsou nejčastěji udržovány každý den, a to až ve 40% všech dotazovaných31. Ve výčtu blízkých osob uvedených respondenty byli přátelé uvedeni jen 10% respondentů, jakožto osoby blízké. Nejvyšší zastoupení ve smyslu osob blízkých měly osoby z blízkého okruhu rodiny. V rezidenčním prostředí je okruh blízkých osob nejvíce tvořen potomky, kteří byli uvedeni 65% respondentů. Nejmenší zastoupení, v rámci blízkých osob, má vnouče, pravnouče a sourozenec, kteří byli identicky uvedeni 5% respondenty.

26 Příloha č.3B - Tabulka č.6: Osamocení 27 Příloha č.3B - Tabulka č.7: Frekvence styku s rodinou 28 Příloha č.3B - Tabulka č.8 Nejčastější kontakt dle osob 29 Příloha č.3B - Tabulka č.9 Nejbližší osoba 30 Příloha č.3B - Tabulka č.10 Frekvence kontaktu s přáteli 31 Příloha č.3B - Tabulka č.10 Frekvence kontaktu s přáteli


Stránka 42

K realizaci empirického průzkumu bylo užito metody dotazování ve formě rozhovoru. Respondentům byly kladeny otázky směřující k tématům složení sociálního kapitálu32 v oblasti rodinných a přátelských vztahů a kontaktů. Součástí průzkumu bylo také objasnění v oblasti frekvence styků s blízkými osobami a složením této skupiny. Z provedených průzkumů v oblasti sociálních sítí seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí a seniorů žijících v rezidenčním prostředí vyplývá, že průměrná velikost sociálních sítí čítá 6 a více osob z okruhu nejbližší rodiny a 0 a 6 a více osob z okruhu přátel u respondentů z oblasti přirozeného sociálního prostředí, a 2 a 6 a více osob z okruhu nejbližší rodiny a 6 a více osob z okruhu přátel u respondentů z oblasti rezidenčního prostředí. Data jsou výstupem prováděných průzkumů v daných oblastech.

9 INTERPRETACE STANOVENÝCH PŘEDPOKLADŮ Předpoklady bakalářské práce byly orientovány na porovnání velikosti sociálních sítí seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí a sociálních sítí seniorů žijících v oblasti rezidenční péče. K průzkumu v této oblasti, a následné komparace, bylo užito výstupů z realizovaných průzkumů v oblasti života seniorů v přirozeném sociálním prostředí a v oblasti života seniorů v rezidenční péči. Sociální sítě jsou hodnoceny na základě číselných údajů uvedených respondenty v oblasti počtu blízkých osob (rodinných příslušníků) a v počtu přátel.

9.1 Vyhodnocení předpokladu P1 P1: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Počet blízkých osob, ve smyslu nejbližší rodiny, se u seniorů v přirozeném sociálním prostředí nejčastěji pohybuje v počtu 3 a 6 a více osob. Nejvíce 32

Příloha č.2C - Otázky pro rozhovor – Dům seniorů Liberec – Františkov, Domov pro seniory Vratislavice nad Nisou


Stránka 43

respondentů uvedlo, jako počet svých blízkých osob 6 a více osob (25%). Modus je dle četnosti odpovědí respondentů 6 a více osob.

Tabulka 1 Počet blízkých osob – přirozené sociální prostředí Počet blízkých osob – přirozené sociální prostředí Počet blízkých osob

Absolutní počet

Procentuální zastoupení

0

/

0

1

3

15,00%

2

3

15,00%

3

4

20,00%

4

2

10,00%

5

3

15,00%

6 a více

5

25,00%

Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 74 osobami.

Tabulka 2 Počet blízkých osob – rezidenční péče Počet blízkých osob – rezidenční péče počet osob

absolutní počet

procentuální vyjádření

0

/

0

1

1

5,00%

2

7

35,00%

3

2

10,00%

4

2

10,00%

5

1

5,00%

6 a více

7

35,00%

Počet blízkých osob, ve smyslu nejbližší rodiny, je seniory žijícími v prostředí rezidenční péče nejčastěji uváděn v počtu 2 a 6 a více osob. Modus je 2 a 6 a více osob, obě tyto hodnoty mají absolutní četnost 7.


Stránka 44

Složení blízkých osob dle výčtu osob syn dcera manžel/ka Složení blízkých osob dle výčtu osob2

vnoučata přítel

Složení blízkých osob dle výčtu osob

snacha/zeť pravnuci sourozenec 0

20

40

60

80

Graf 1 Složení blízkých osob v procentech dle výčtu osob.

Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 76 osobami. Blízké osoby v rámci sociálních sítí seniorů jsou tvořeny nejbližší rodinou (Graf 1). Proto lze blízké osoby vyhodnocovat jako osoby nejbližší. Sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou u seniorů žijících

Počet osob - nejbližší rodina Přirozené sociální prostředí

Prostředí rezidenční péče 76

74

Přirozené sociální prostředí

Prostředí rezidenční péče

Graf 2 Počet osob - nejbližší rodina Sociální kapitál seniorů

Stránka 45

v přirozeném sociálním prostředí kvantitativně chudší než sociální sítě seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.

Závěr P1: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Z výsledného shrnutí odpovědí 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí, bylo zjištěno, že jejich sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 74 osobami. Z výsledného shrnutí odpovědí 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče, bylo zjištěno, že jejich sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 76 osobami. Předpoklad P1 byl potvrzen.

9.2 Vyhodnocení předpokladu P2 P2: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu přátel, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Počet přátel je seniory žijícími v přirozeném sociálním prostředí, nejčastěji uváděn, v identickém poměru, jako 0 přátel a 6 a více přátel, modus je tedy 0 a 6 a více osob v absolutní četnosti 5. Tabulka 3 Počet přátel – přirozené sociální prostředí Počet přátel – přirozené sociální prostředí Počet osob

Absolutní počet

Procentuální zastoupení

0

5

25,00%

1

2

20,00%

2

3

15,00%

3

1

5,00%

4

1

5,00%

5

3

15,00%

6 a více

5

25,00%

Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 60 osobami. Sociální kapitál seniorů

Stránka 46

Tabulka 4 Počet přátel - rezidenční péče Počet přátel – rezidenční péče počet osob

počet osob

počet osob

0

3

15,00%

1

/

0,00%

2

4

20,00%

3

1

5,00%

4

2

10,00%

5

1

5,00%

6 a více

9

45,00%

Počet přátel je nejčastěji respondenty žijícími v prostředí rezidenční péče, uváděn v počtu 6 a více osob. Modus je tedy 6 a více osob. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 78 osobami.

Počet osob - okruh přátel Přirozené sociální prostředí

Prostředí rezidenční péče 78

60



Graf 3 Počet osob - okruh přátel

Sociální sítě, ve smyslu okruhu přátel, jsou u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí kvantitativně chudší než sociální sítě seniorů žijících v prostředí rezidenční péče.


Stránka 47

Závěr P2: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu přátel, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 60 osobami. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 78 osobami. Předpoklad P2 byl potvrzen.

9.3 Vyhodnocení předpokladu P3 P3: Předpokládáme, že u seniorů v přirozeném sociálním prostředí budou kvantitativně sociální sítě chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Na základě vyhodnocení předpokladu P1 bylo zjištěno, že z celkového počtu 20 respondentů žijících v přirozeném sociálním prostředí řadí do svých sociálních sítí více jak 3 osoby z okruhu nejbližší rodiny 10 respondentů a z okruhu přátel 14 respondentů. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů žijících v přirozeném sociálním prostředí bylo zjištěno, že sociální sítě jsou tvořeny v celkovém součtu 74 osobami z okruhu nejbližší rodiny a 60 osobami z okruhu přátel33. Na základě vyhodnocení předpokladu P2, bylo zjištěno, že z celkového počtu 20 respondentů žijících v prostředí rezidenční péče řadí do svých sociálních sítí více jak 3 osoby z okruhu nejbližší rodiny 12 respondentů a z okruhu přátel 13 respondentů. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů žijících v prostředí rezidenční péče bylo zjištěno, že sociální sítě jsou tvořeny v celkovém součtu 76 osobami z okruhu nejbližší rodiny a 78 osobami z okruhu přátel34.

33 34

Tabulka 1, Tabulka 2 – kapitola 8.1.1 Vyhodnocení předpokladu P1 Tabulka 3, Tabulka 4 – kapitola 9.1.1 Vyhodnocení předpokladu P2


Stránka 48

Z výsledků průzkumu vyplývá, že počet osob v rámci okruhu blízkých osob je u respondentů žijících v prostředí rezidenční péče kvantitativně větší než u osob žijících v přirozeném sociálním prostředí, a to o 2 osoby. 90 80 78

70 60

74

76

60

50


40


30 20 10 0 Přátelé

Nejbližší rodina

Graf 4 Komparace počtu přátel a nejbližší rodiny

Z výsledků průzkumu vyplývá, že počet osob v rámci okruhu přátel je u respondentů žijících v prostředí rezidenční péče kvantitativně větší, než u osob žijících v přirozeném sociálním prostředí, a to o 18 osob.

Závěr P3: Předpokládáme, že u seniorů v přirozeném sociálním prostředí budou kvantitativně sociální sítě chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Z výsledků provedeného průzkumu vyplývá, že sociální sítě seniorů žijících v prostředí rezidenční péče jsou kvantitativně větší. V rámci počtu blízkých osob jsou sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí kvantitativně chudší o 2 osoby. V rámci počtu přátel jsou sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí chudší o 18 osob. Předpoklad P3 byl potvrzen.


Stránka 49

9.4 Shrnutí Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři předpoklady, které byly v rámci praktické části zpracovány a vyhodnoceny. Předpoklady byly v rámci práce vyhodnocovány průběžně, tato kapitola slouží jako shrnutí výsledků průzkumu v rámci potvrzení konkrétních předpokladů. a) Vyhodnocení předpokladu P1 P1: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Z výsledného shrnutí odpovědí 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí, bylo zjištěno, že jejich sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 74 osobami. Z výsledného shrnutí odpovědí 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče, bylo zjištěno, že jejich sociální sítě, ve smyslu nejbližší rodiny, jsou tvořeny v celkovém součtu 76 osobami. Předpoklad P1 byl potvrzen. b) Vyhodnocení předpokladu P2 P2: Předpokládáme, že u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí budou sociální sítě, ve smyslu přátel, kvantitativně chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v přirozeném sociálním prostředí bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 60 osobami. Z výsledného shrnutí odpovědí celkového počtu 20 respondentů, žijících v prostředí rezidenční péče bylo zjištěno, že sociální sítě, ve smyslu osob z okruhu přátel, jsou tvořeny v celkovém součtu 78 osobami. Předpoklad P2 byl potvrzen. c) Vyhodnocení předpokladu P3 P3: Předpokládáme, že u seniorů v přirozeném sociálním prostředí budou kvantitativně sociální sítě chudší než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Z výsledků provedeného průzkumu vyplývá, že sociální sítě seniorů žijících v prostředí rezidenční péče jsou kvantitativně větší. V rámci počtu Sociální kapitál seniorů

Stránka 50

blízkých osob jsou sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí kvantitativně chudší o 2 osoby. V rámci počtu přátel jsou sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí chudší o 18 osob. Předpoklad P3 byl potvrzen.

10 VYHODNOCENÍ CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem empirické části předložené práce bylo zjistit šířku, složení a využívání sociálních vazeb seniorů v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Výsledky provedeného průzkumu ukazují, že sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí jsou složeny z 6 a více osob z okruhu nejbližších osob a 0 a 6 a více osob z okruhu přátel. Dále výsledky provedeného průzkumu ukazují, že sociální sítě seniorů žijících v prostředí rezidenční péče jsou složeny z 2 a 6 a více osob z okruhu nejbližších osob a 6 a více osob z okruhu přátel.

syn

8

dcera

9 17 15

5

manžel/ka

6

2

vnoučata

20 8 14

1

přítel

15 4

2

snacha/zeť

6 6 6

0

pracvnoučata

1

sourozenci

1 1

2 3 2

0

5

10

15

20

25

Graf 5 Komparace složení blízkých osob u seniorů v přirozeném sociálním prostředí a v prostředí rezidenční péče


Stránka 51

Dle četnosti, jsou v absolutním počtu sociální sítě seniorů, ve smyslu nejbližší rodiny, složeny nejčastěji z potomků, dále vnoučat a manželských partnerů, dále jsou ve stejném zastoupení snacha (zeť) a přátelé (Graf 5).

8

6

1

práce

studium

2

2

nemám přátele

jiné

1

sousedství

rodina

Graf 6 Složení okruhu přátel osob žijících v přirozeném sociálním prostředí

Skladba okruhu přátel osob žijících v přirozeném sociálním prostředí byla respondenty nejčastěji uváděna, dle místa známosti, ze sousedství, dále výrazně nad ostatními odpověďmi převyšovaly známosti z pracovního prostředí (Graf 6). U respondentů žijících v prostředí rezidenční péče jsou do sociálních sítí, ve smyslu přátel, řazeni také přátelé z oblasti rezidenční péče, se kterými se respondenti seznámili po změně bydliště (Graf 7). Graf dále ilustruje, že v zastoupení blízkých osob po změně bydliště zcela chybí zastoupení osob z oblasti pracovníků zařízení. Respondenti žijící v přirozeném sociálním prostředí, v rámci průzkumu uvedli, že nejčastěji využívají sociální sítě k verbálnímu kontaktu a dále k vyřízení osobních potřeb.


Stránka 52

otec

1

matka

1

pečovatel sourozenci

1 1

pravnoučata

1

0

snacha/zeť

3

rodina přátelé z oblasti rezidenční péče

1

přítel

2 1

vnoučata

blízké osoby před změnou bydliště

2 2

manžel/ka dcera

4

5

syn

8

7 0

2

4

6

8

10

Graf 7 Výčet osob, které respondenti považují za blízké osoby

Respondenti žijící v prostředí rezidenční péče, v rámci průzkumu uvedli, že nejčastěji užívají sociální sítě k verbálnímu kontaktu. Využití sociálních sítí je tedy u obou skupin respondentů shodné.

Graf 8 Využívání sociálních sítí

Sociální sítě seniorů obecně jsou využívány nejčastěji jako nástroj verbálního kontaktu seniorů. U seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí jsou sociální sítě také nástrojem osobních potřeb. U seniorů žijících v prostředí rezidenční péče v odpovědích převažuje využití za účelem kontaktu. (Graf 8). Sociální kapitál seniorů

Stránka 53

Závěr Cílem empirické části předložené práce bylo zjistit šířku, složení a využívání sociálních vazeb seniorů, v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Sociální sítě seniorů jsou složeny, dle výsledků průzkumu, u seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí z 0 a 6 a více osob z okruhu přátel a 6 a více osob z okruhu nejbližší rodiny. U seniorů žijících v prostředí rezidenční péče jsou sociální sítě tvořeny 2 a 6 a více osobami z okruhu přátel a 6 a více osobami z okruhu nejbližší rodiny. Ve smyslu rodiny jsou sociální sítě složeny nejčastěji z potomků, vnoučat a manželských partnerů. Senioři žijící v přirozeném sociálním prostředí své přátele nejčastěji znají ze sousedství a senioři žijící v prostředí rezidenční péče své přátele nejčastěji znají z prostředí rezidenční péče. Sociální sítě seniorů jsou u obou skupin respondentů nejčastěji využívány ve smyslu verbálního kontaktu.


Stránka 54

ZÁVĚR Tématem předložené bakalářské práce je problematika sociálního kapitálu seniorů, v závislosti na prostředí, ve kterém žijí. Cílem bakalářské práce je zjistit velikost a složení sociálních sítí seniorů v závislosti na druhu prostředí, v němž žijí. Pro realizaci empirického průzkumu bylo užito techniky dotazování, konkrétně metody rozhovoru. Dále bylo užito studia spisové dokumentace, studia odborných zdrojů a případové studie. Původně bylo v rámci metody rozhovoru plánováno získání dat kvalitativní povahy. Po samotné realizaci průzkumu byla zjištěna data kvalitativní i kvantitativní povahy, jednalo se tedy o průzkum kombinovaný. Aplikovaná metoda byla vhodná k zjištění dat číselné i nečíselné hodnoty a povahy. Na základě použitých metod byla zjištěna velikost sociálních sítí seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí a seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Ze získaných hodnot byl potom stanoven průměrný počet blízký osob seniora obecně. Dále se pomocí použitých metod podařilo získat data v oblasti preference blízkých osob a jejich skladby. Subjektivně považuji průzkum přínosný hlavně ve smyslu vyvrácení mýtu sociální izolace, který je spojován se seniory v prostředí rezidenční péče. Průzkum totiž ukázal, že sociální sítě seniorů v prostředí rezidenční péče jsou dokonce bohatší, či kvantitativně větší než sociální sítě seniorů žijících v přirozeném sociálním prostředí. Předložená práce potvrzuje, z teoretického hlediska či z hlediska informací dostupných v rámci problematiky seniorů v odborné literatuře, že senioři, kteří žijí v domácím prostředí a trpí zdánlivou izolací, která je ovšem pouze fyzického charakteru a může vytvářet dojem izolace sociální, ve skutečnosti sociální izolací netrpí. Odborná literatura hovoří o vztahové kvalitě a kvantitě v rámci sociálních sítí. U seniorů byla potvrzena dobrá kvalita vztahů na úkor kvantity, sociální kapitál (sociální sítě) seniorů jsou omezeny na okruh blízkých osob, z řad rodinných příslušníků, a přátel, kde jsou vazby nejužšího a nejintimnějšího Sociální kapitál seniorů

Stránka 55

charakteru. V rámci sociálního kapitálu bylo u některých seniorů v rezidenční péči potvrzeno, že může dojít k jeho obnovení a znovu-vzkvétání sociálního kapitálu seniorů, kteří o své původní kontakty přišli. Přínos předložené práce pro praxi v oblasti sociální práce jsou empirická data výzkumu, která byla v rámci práce prezentována, a to z důvodu mapování sociálního kapitálu seniorů v oblasti blízkých vztahů a velikosti sociálních sítí.


Stránka 56

NÁVRH OPATŘENÍ Z provedeného empirického šetření vyplynulo, že sociální sítě u seniorů v přirozeném sociálním prostředí jsou menší, než u seniorů žijících v prostředí rezidenční péče. Opatřením k řešení takové situace bylo stanoveno zapojení či začlenění seniorů v přirozeném sociálním prostředí do společnosti pomocí sociálně aktivizačních služeb, které jsou poskytovány v organizacích dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění. K řešení situace byla navrhnuta následující opatření:

Využití sociálně-aktivizačních služeb pro seniory. §66 zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění definuje sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, kdy je cílem takové služby poskytovat podporu při kontaktu se společenským prostředím a sociálně terapeutickou činnost. Takové služby v Liberci poskytuje FOKUS Liberec.

Využití center denních služeb pro seniory k navázání sociálního kontaktu. § 45 zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění definuje centra denních služeb. V Liberci tyto služby nejsou poskytovány.

Motivace seniorů k využití těchto služeb a poskytování potřebných informací o dostupných službách. Program, zaměřený na poskytování informací o těchto službách a na motivaci seniorů, by bylo vhodné realizovat v rámci terénních programů či informačních letáků s kontakty na sociálního pracovníka, které by mohly být dostupné například u praktického lékaře, geriatra či na jiných zdravotnických či sociálních organizacích, a to nejen seniorům, ale i rodině seniora, která by seniorovi informaci mohl dále předat či mu pomoci se do takového programu zapojit.


Stránka 57

SOUHRN ODBORNÉ LITERATURY BALÁŽ, R., 2012. Využití teorie sítí při práci s cizinci. Sociální práce – Sociálná práca, roč.12, č.1, s.93 – 101. ISSN 1213-6204 BOUDON, R. et al., 2004. Sociologický slovník. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0735-3 CENTRUM PRO OTÁZKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – Univerzita Karlova v Praze, 2001. Komuniké ze Setkání Rady ministrů OECD K UDRŽITELNÉ BUDOUCNOSTI [online]. [vid. 29.8.2012]. Dostupné z : http://www.czp.cuni.cz/info/EU/OECD/OECD.pdf Český statistický úřad, 2009. Senioři v datech. Praha: ČSÚ. ISBN 978-80250-1991-7 Český statistický úřad, 2009. Senioři v Libereckém kraji [online]. 30.9.2009

[vid.

24.

2.

2013]

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/514063-09 ČEVELA, R. a kol., 2012. Sociální gerontologie: úvod do problematiky.1. vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3901-4 FILIPOVÁ, L., 2008. Lidský kapitál a jeho efektivní využití jako zdroj ekonomického růstu v České republice. Praha: Národohospodářský úsav Josefa Hlávky. ISBN 80-86729-38-9 GRUSS, P. (ed.), 2009. Perspektivy stárnutí: z pohledu psychologie celoživotního vývoje. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-605-6 HARL, P., HARTLOVÁ, H., 2009. Psychologický slovník. 2.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-569-1


Stránka 58

HAŠKOVCOVÁ, H., 2006. České ošetřovatelství 10: manuálek ze sociální gerontologie. 1.vyd. Brno: NCO NZO. ISBN 57-861-02 HENDL, J., 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1.vyd. Praha:Portál. ISBN 80-7367-040-2 JANDOUREK, J., 2007. Sociologický slovník. 2.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-269-0 JANEČKOVÁ, H., VACKOVÁ, M., 2010. Reminiscence. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-581-3 KALVACH Z. a kol., 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient, 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2490-4 KALVACH Z., 2004. Geriatrie a gerontologie, 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 80-247-0548-6 KAUFMANN, J.C., 2010. Chápající rozhovor, 1.vyd. Praha: SLON. ISBN 978-80-7419-033-9 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., 2008. Motivační prvky při práci se seniory. 1.vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2169-9 LANGEMIER J., KREJČÍŘOVÁ D., 1998. Vývojová psychologie, 3. přepr. a dopl. vyd. Praha:Grada Publishing. ISBN 80-7169-195-X MALÍKOVÁ, E., 2011. Péče o seniory v pobytových zařízeních. 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3748-3 MATOUŠEK, O., 2008. Slovník sociální práce. 2. přeprac. Vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-368-0 MATOUŠEK, O. et al., 2010. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-818-0 Sociální kapitál seniorů

Stránka 59

MATOUŠEK, O. et al., 2007. Sociální služby: legislativa, plánování, hodnocení. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-310-9 MLÝNKOVÁ, J., 2011. Péče o staré občany: učebnice pro sociální činnost. 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3872-7 PEŠATOVÁ, I., ŠVINGALOVÁ, D., 2005. Metodika závěrečné práce pro sociální pracovníky. 2.uprav.vyd. Liberec: TUL. ISBN 80-7083-959-7 PICHAUD, C., THAREAUOVÁ, I., 1998. Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 0-7178-184-3 STACHOVÁ, J a kol., 2009. Sociologické studie: sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání. 1.vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR ISBN 978-80-7330-166-8 ŠUBRT, J., 2001. Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie – sociologické teorie druhé poloviny 20.století. 1.vyd. Praha: ISV. ISBN 80-8586677-3 ŠUBRT, J., BALON, J., 2010. Soudobá sociologická teorie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2457-7 ŠUBRT, J., BALON, J., (Eds), 2008. Teorie jednání: jeden koncept, mnoho koncepcí. Praha: UK MFF. ISBN 978-80-7308-219-2 TOMEŠ, I., 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1.vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-680-3 VENGLÁŘOVÁ, M., 2007. Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2170-5 Sociální kapitál seniorů

Stránka 60

VÝROST J. a kol., 2008. Sociální psychologie, 1.vyd. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-1428-8 Švédský ústav veřejného zdraví S, 2007. Zdravé stárnutí – výzva Evropě, stručná

verze[online].

[vid.

5.11.2012].

Dostupné

z:

http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/starnuti/zdrave_starnuti_web.pdf Zákon o sociálních službách 108/2006 Sb. [online]. Aktualizace 14.3.2006 [vid. 20.11.2012] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7334


Stránka 61

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY Č. 1 – Přílohy k teoretickému zpracování problému

PŘÍLOHA Č. 1A : Tabulka: Změny a ztráty ve stáří. Zdroj: Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 69 – text s.16 Změny

Ztráty

pracovní role

ztráta pracovního kolektivu a navyklých pracovních činností v závislosti na čase

role otec – matka – prázdné hnízdo

odchod dětí

společenská role – odchod do

sociální izolace

důchodu rozvod – nemoc- smrt partnera

osamělost vs. samota

bydlení – odchod do nemocnice,

soukromí, vlastní domov

domova důchodců snížení fyzických sil

neschopnost sebepéče – závislost na druhých

změna fyzického vzhledu

ochota něco nového si koupit, zkrášlit svůj obličej i tělo, jít do společnosti

smyslové funkce

okamžitá orientace a jednání

PŘÍLOHY Č. 2: Inforomovaný souhlas a otázky pro rozhvor. Příloha č.2A – Informovaný souhlas

V Liberci dne

INFORMOVANÝ SOUHLAS S POUŽITÍM POSKYTNUTÝCH INFORMACÍ PRO BAKALÁŘSKOU PRÁCI

Souhlasím s použitím mnou poskytnutých informací pro účely bakalářské práce studentky Michaely Krejčové. Byl/a jsem seznámen/a s účely prováděného šetření a s jeho náplní. Souhlasím s tím, že mnou poskytnuté informace budou k tomuto šetření k dispozici, mnou uvedené údaje budou použity výhradně pro účely této práce a poskytnuté informace nebudou jinde zveřejňovány. Byl/a jsem srozuměn/a s tím, že výzkum je zcela anonymní, proto nebude nikde zveřejňováno moje jméno ve spojitosti se mnou poskytnutými informacemi.

DOTAZOVANÝ

--------------------------------------

MICHAELA KREJČOVÁ

--------------------------------------------

Příloha č.2B – Otázky pro rozhovor – CZaSP, Liberec, p.o. a přirozené sociální prostředí POHLAVÍ: žena

muž VĚK:

ČÍSLO:

CZASP / doma

Společné otázky:

1)

Jak dlouho zde žijete (CZaSP Zelené Údolí)?

2)

Cítíte se zde spokojený/ spokojená?

3)

Jak často se vídáte se svou rodinou a s kým?

4)

Pociťujete někdy osamocení?

5)

Koho v současné době považujete za nejbližší osobu?

6)

Vyjádřete číslem, kolik lidí považujete za své blízké osoby a

specifikujte (upřesněte) prosím koho?

7)

Kolik lidí označujete jako přátele, jak často se s nimi vídáte, jak

dlouho své přátele znáte a z jakého prostředí?

Příloha č.2C – Otázky pro rozhovor - Dům seniorů Liberec – Františkov, p.o., Domov pro seniory – Vratislavice nad Nisou, p.o. POHLAVÍ: žena

muž VĚK:

ČÍSLO:

Vratislavice/Františkov

Společné otázky: 1)

Jak dlouho žijete v zařízení rezidenční péče?

2)

Cítíte se zde spokojený/spokojená?

3)

Jak často se vídáte se svou rodinou a s kým?

4)

Pociťujete někdy osamocení?

5)

Koho v současné době považujete za nejbližší osobu?

6)

Vyjádřete číslem, kolik lidí považujete za své blízké osoby a specifikujte (upřesněte) prosím koho?

7)

Kolik lidí označujete jako přátele, jak často se s nimi vídáte, jak dlouho své přátele znáte a z jakého prostředí?

Otázky pouze pro DD FRANTIŠKOV/ VRATISLAVICE: 

Změnily se Vaše blízké vztahy po změně prostředí? *POKUD SE VAŠE VZTAHY ZMĚNILY, CO POVAŽUJETE ZA PŘÍČINU?



Změnily se Vaše vztahy s rodinou a přáteli po přechodu do rezidenční péče a jak? *POKUD SE VAŠE VZTAHY ZMĚNILY, CO POVAŽUJETE ZA PŘÍČINU?

PŘÍLOHY Č. 3: Tabulky Příloha č. 3A – Tabulky – průzkum v přirozeném sociálním prostředí Příloha č.3A Tabulka 1 Vzorek průzkumu - přirozené sociální prostředí Vzorek průzkumu – přirozené sociální prostředí prostředí

absolutní počet

CzaSP

8

Domov

12

Příloha č.3A Tabulka 2 Vzorek průzkumu - poměr mužů a žen Vzorek průzkumu – poměr žen a mužů absolutní počet ženy

11

muži

9

Příloha č.3A Tabulka 3 Věkové složení vzorku průzkumu Věkové složení vzorku průzkumu věk

absolutní počet

procentuální zastoupení

65-70 let

2

10,00%

70-75 let

4

20,00%

75-80 let

5

25,00%

80-85 let

4

20,00%

85-90 let

4

20,00%

90 a více let

1

5,00%

Příloha č.3A Tabulka 4 Spokojenost respondentů s poměry Spokojenost Jsem spokojený/á

absolutní počet


Ano

19

95,00%

ne

1

5,00%

Příloha č.3A Tabulka 5 Pocity osamocení Osamocení Pociťuji někdy osamocení

absolutní počet


Ano

4

20,00%

ne

16

80,00%

Příloha č.3A Tabulka 6 Frekvence kontaktu s rodinou Kontakt s rodinou Frekvence styku s rodinou

absolutní počet


denně

3

15,00%

1-2x týdně

4

20,00%

1x týdně

11

55,00%

1x za 14 dní

1

5,00%

1x za měsíc

/

0

Příloha č.3A Tabulka 7 Nejčastější kontakt v rámci rodiny Nejčastější kontakt Nejčastější fyzický kontakt

absolutní počet


potomci

20

100,00%

vnoučata

/

0

manžel/ka

/

0

sourozenci

/

0

nikdo

/

0

Příloha č.3A Tabulka 8 Nejbližší osoba Nebližší osoba Nejbližší osoba

absolutní počet


syn

4

20,00%

dcera

9

45,00%

vnouče

3

15,00%

manžel/ka

2

10,00%

přítel

1

5,00%

pravnouče

1

5,00%

Příloha č.3A Tabulka 9 Kontakt s přáteli Kontakt s přáteli Frekvence kontaktu s přáteli

absolutní počet


nepravidelně (1x za 1-2 měsíce)

3

15,00%

často (1x a týden – 14 dní)

7

45,00%

každý den

5

25,00%

nemám přátele

5

25,00%

Příloha č. 3B – Tabulky – průzkum v rezidenční péči Příloha č.3B Tabulka 1 Věkové složení výzkumného vzorku Věkové složení vzorku průzkumu věk

absolutní počet


65-70 let

0

0,00%

70-75 let

0

0,00%

75-80 let

5

25,00%

80-85 let

6

30,00%

85-90 let

5

25,00%

90 a více let

4

20,00%

Příloha č.3B Tabulka 2 Vzorek průzkumu - rezidenční péče Vzorek průzkumu – rezidenční péče prostředí

absolutní počet

Vratislavice

3

Františkov

17

Příloha č.3B Tabulka 3 Vzorek průzkumu - poměr muži a ženy Vzorek průzkumu – poměr žen a mužů absolutní počet Ženy

16

muži

4

Příloha č.3B Tabulka 4 Délka pobytu v rezidenčním zařízení Délka pobytu v rezidenčním zařízení Délka pobytu

absolutní počet


0 – 6 měsíců

10

50,00%

1 – 6 let

6

30,00%

6 – 10 let

3

15,00%

10 a více let

1

5,00%

Příloha č.3B Tabulka 5 Spokojenost Spokojenost Jsem spokojený/á

absolutní počet


Ano

18

90,00%

ne

2

10,00%

Příloha č.3B Tabulka 6 Osamocení Osamocení Pociťuji někdy osamocení

absolutní počet


Ano

4

20,00%

Ne

16

80,00%

Příloha č.3B Tabulka 7 Frekvence kontaktu s rodinou Frekvence kontaktu s rodinou Frekvence kontaktu

absolutní počet


denně

3

15,00%

1-2x týdně

3

15,00%

1x týdně

4

20,00%

1x za 14 dní

5

25,00%

1x za měsíc

5

25,00%

Příloha č.3B Tabulka 8 Nejčastější kontakt dle osob Nejčastější kontakt dle osob Nejčastější fyzický kontakt

absolutní počet


potomci

15

75,00%

vnoučata

/

0

manžel/ka

2

10,00%

sourozenci

2

10,00%

nikdo

1

5,00%

Příloha č.3B Tabulka 9 Nejbližší osoba Nebližší osoba osoba

absolutní počet


syn

8

40,00%

dcera

5

25,00%

vnouče

1

5,00%

manžel/ka

2

10,00%

přítel

2

10,00%

pravnouče

1

5,00%

sourozenec

1

5,00%

Příloha č.3B Tabulka 10 Frekvence kontaktu s přáteli Frekvence kontaktu s přáteli Frekvence kontaktu

absolutní počet



6

30,00%


3

15,00%

každý den

8

40,00%

nemám přátele

3

15,00%

PŘÍLOHY Č. 4: Komparační grafy Tabulky a grafy znázorňující komparaci vyhodnocených dat z oblasti přirozeného sociálního prostředí a prostředí rezidenční péče.

Četnost styků s rodinou – přirozené sociální prostředí

Četnost styků s rodinou – rezidenční péče

Četnost styků

absolutní počet


Četnost styků

absolutní počet


denně

3

15,00%

denně

3

15,00%

1-2x týdně

5

25,00%

1-2x týdně

3

15,00%

1x týdně

11

55,00%

1x týdně

4

20,00%

1x za 14 dní

1

5,00%

1x za 14 dní

5

25,00%

1x za měsíc

/

0

1x za měsíc

5

25,00%

Četnost styků s přáteli – přirozené sociální prostředí Četnost styků

absolutní počet



3

15,00%


7

45,00%

každý den

5

25,00%

nemám přátele

5

25,00%

Četnost styků s přáteli – rezidenční péče Četnost styků

absolutní počet



6

30,00%


3

15,00%

každý den

8

40,00%

nemám přátele

3

15,00%

Nebližší osoba – rezidenční péče

Nebližší osoba – přirozené sociální prostředí Osoba

absolutní počet


syn

4

20,00%

dcera

9

45,00%

vnouče

3

15,00%

manžel/ka

2

10,00%

přítel

1

5,00%

pravnouče

1

5,00%

Osoba

absolutní počet


syn

8

40,00%

dcera

5

25,00%

vnouče

1

5,00%

manžel/ka

2

10,00%

přítel

2

10,00%

pravnouče

1

5,00%

sourozenec

1

5,00%

Počet blízkých osob – rezidenční péče

Počet blízkých osob – přirozené sociální prostředí

Počet osob blízkých

absolutní počet


0

0

/

0

3

15,00%

1

1

5,00%

2

3

15,00%

2

7

35,00%

3

4

20,00%

3

2

10,00%

4

2

10,00%

4

2

10,00%

5

3

15,00%

5

1

5,00%

6 a více

5

25,00%

6 a více

7

35,00%

Počet osob

absolutní

procentuální

blízkých

počet

zastoupení

0

/

1

Počet přátel – přirozené sociální prostředí

Počet přátel – rezidenční péče

Počet přátel

absolutní počet


Počet přátel

absolutní počet


0

5

25,00%

0

3

15,00%

1

2

20,00%

1

/

0,00%

2

3

15,00%

2

4

20,00%

3

1

5,00%

3

1

5,00%

4

1

5,00%

4

2

10,00%

5

3

15,00%

5

1

5,00%

6 a více

5

25,00%

6 a více

9

45,00%

Výčet blízkých osob – rezidenční péče osoby

absolutní počet

syn

8

dcera

5

manžel/ka

2

vnoučata

1

přítel

2

snacha/zeť

/

pravnuci

1

sourozenci

1

pečovatel

/

matka

/

otec

/

Výčet blízkých osob – přirozené sociální prostředí osoby

absolutní počet

syn

9

dcera

15

manžel/ka

6

vnoučata

14

přítel

4

snacha/zeť

6

pravnuci

2

sourozenci

1

Výčet blízkých osob – rezidenční péče

Výčet blízkých osob před změnou bydliště

osoby

absolutní počet

osoby

absolutní počet

syn

8

syn

7

dcera

5

dcera

4

manžel/ka

2

manžel/ka

2

vnoučata

1

vnoučata

/

přítel

2

přítel

/

snacha/zeť

/

snacha/zeť

1

pravnuci

1

pravnuci

/

sourozenci

1

sourozenci

3

pečovatel

/

pečovatel

1

matka

/

matka

1

otec

/

otec

1

Sociální kapitál seniorů

Recommend Documents