Sociálně-demografická analýza města Krnov

Sociálně-demografická analýza města Krnov Město Krnov je situováno v severovýchodní části České republiky na soutoku řeky Opavy s Opavicí, v podhůří Nízkého Jeseníku v těsné blízkosti česko-polské hranice v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Datum vzniku samotného Krnova nelze jednoznačně určit. Jeho český název (v podobě Kyrnow) je prvně písemně doložen roku 1240. Dle počtu obyvatel se jedná o 48. největší město v ČR. Krnovsko má charakter průmyslově – zemědělské oblasti. Rozloha města: 44,4 km2. Pro město Krnov jsou charakteristické některé zásadní faktory, které souvisejí s otázkami bezpečnosti, kriminality a prevencí. Patří mezi ně zejména příhraniční poloha. Krnov leží na hranicích s Polskem, avšak hranice mají mnohde umělý charakter a rozdělují historicky vzniklé územní celky.

1. Sociodemografická analýza Dlouhodobý více než 130ti letý vývoj ukazuje na neustálý nárůst počtu obyvatel v Krnově. Kromě roku 1950, lze zaznamenat postupný nárůst obyvatel. Počet obyvatel města Krnova v roce 1950 poklesl o 21,3 % stavu roku 1930. Příčinou tohoto rapidního snížení je poválečné období, kdy zde docházelo k početným odsunům německého obyvatelstva, čímž byla porušena kontinuita vývoje obyvatelstva místního, a to po všech stránkách (kulturní, demografická, sociologická…). Prostřednictvím umělého osídlování území bylo postupně dosaženo stejného (i většího) počtu obyvatel jako v roce 1930. To sice přineslo jedno pozitivum – totiž výhodné demografické složení obyvatelstva (příznivá relace mezi předproduktivní, produktivní a poproduktivní složkou obyvatelstva), na druhé straně však došlo k již zmíněné kulturní a historické vykořeněnosti místních obyvatel.

Mimo roku 1880 lze nejvyšší přírůstek zaznamenat v roce 1980 proti roku 1970, a to o 2820 osob (tj. nárůst o 12,5 %) a dále v roce 1961 proti roku 1950, a to o 2 537 osob (tj. nárůst o 13,4 %). Tento vysoký nárůst se zpomalil v roce 1980, a v porovnání roku 1991 proti roku 1980 činil nárůst obyvatel 363. V roce 2001 došlo dokonce k poklesu o 113 trvale bydlícího obyvatelstva.

1

Základní přehledy využívají tzv. „průběžné výsledky“ ČSÚ, Matriky a Sociálního odboru města Krnova a z posledního Sčítání lidu, domu a bytu provedené ČSÚ v roce 2001. Dle předběžných údajů Matriky města Krnova žilo v Krnově ke dni 12. 12. 2006 25 825 trvale bydlícího obyvatelstva. Počtem obyvatel se město Krnov podílí na okresu Bruntál 25 %. Tabulka č.1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě Krnov (k 31. 12.) Rok 1869

Rok 1880

Rok 1890

Rok 1900

Rok 1910

Rok 1921

Rok 1930

Rok 1950

Rok 1961

Rok 1970

Rok 1980

Rok 1991

Rok 2001

10644

14247

17502

18399

20909

21648

24075

18956

21493

22643

25463

25826

25713

Pramen: ČSÚ

Graf č.1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve městě Krnov

Historický vývoj počtu obyvatel ve městě Krnov

18 69 18 80 18 90 19 00 19 10 19 21 19 30 19 50 19 61 19 70 19 80 19 91 20 01

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č.2: Vývoj počtu obyvatel Krnova v letech 1991 – 2005 (k 31.12.) Rok 1991

Rok 1992

Rok 1993

Rok 1994

Rok 1995

Rok 1996

Rok 1997

Rok 1998

Rok 1999

Rok 2000

25 826

25 810

25 948

26 055

26 078

26 163

26 178

26 049

25 993

25 953

Rok 2001

Rok 2002

Rok 2003

Rok 2004

Rok 2005

25 713

25 654

25 547

25 442

25 282

Pramen: ČSÚ

V posledním 14ti letém vývoji počtu obyvatel se počet trvale bydlícího obyvatelstva pohyboval v intervalu 25 282 – 26 178. Lze tedy zmínit, že obyvatelstvo až na nepatrné změny víceméně stagnuje. Od roku 1998 však dochází k postupnému úbytku obyvatelstva (zejména vlivem negativního salda migrace a mírným záporným přirozeným přírůstkům).

2

Nárůst počtu obyvatel je v Krnově patrný mezi lety 1991 – 1997, kdy během těchto let stoupl o 1,4 %. Z následujícího grafu lze ovšem vyčíst postupný klesající trend ve vykazovaných následujících letech s možností predikce do dalších let. Graf č.2: Vývoj počtu obyvatel v letech 1991 - 2005

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

26 400 26 200 26 000 25 800 25 600 25 400 25 200 25 000 24 800

Zdroj: ČSÚ

1.1 Porodnost a úmrtnost Pří pohledu na vývoj porodnosti a úmrtnosti lze zaznamenat v roce 1996 zlom v reprodukci obyvatelstva, kdy nastal klesající trend krnovské populace. Do roku 1995 byl i přes degresivní vývoj přirozený přírůstek (vystihuje tempo růstu a je velmi závislý na věkové struktuře) stále kladný, což oproti celorepublikovému vývoji byl trend zcela opačný. V intenzitě úmrtnosti se během posledních 14 let zachovávaly určité charakteristické rysy. Ve vytyčených letech lze zaznamenat určitou stagnaci úmrtnostních poměrů. Úroveň úmrtnosti se významněji zvýšila v roce 2003 a 2001, a to i přes zkvalitnění zdravotních služeb - lékařské péče (mimo jiné větší dostupností řady léčiv a přístrojů), částečné změny způsobu života (zejména zdravější životní styl) a zlepšení životního prostředí (zde je však vliv na intenzitu úmrtnosti jen okrajový). Pokles porodnosti je trvalým jevem populačního vývoje celé naší republiky v devadesátých letech. Takovýto trend postihuje v posledních 9ti letech také město Krnov, přesto, že od roku 1995 do roku 2004 se situace natality stabilizovala a víceméně stagnovala v počtu narozených v intervalu 237 – 251. Kromě roku 1999, kdy se v Krnově živě narodilo 224 dětí, což je nejméně od roku 1991. Druhé nejnižší číslo porodnosti bylo zachyceno v roce 2004, kdy po 3

mírném vzestupu v letech 2000 – 2003, klesl počet živě narozených na 237 dětí. V roce 2005 zaznamenáváme nepatrné zvýšení počtu živě narozených na 252 dětí. Od roku 1991 se vývoj počtu narozených snížil o 29 % (z 353 v r. 1991 na 252 v r. 2005) a kopíruje tak stav celé ČR. Pokles úrovně natality signalizuje, že mladí lidé odkládají nejen vstup do manželství (v ČR se zvyšuje věk při vstupu do manželství na 26 let u žen a 28 let u mužů), ale v rámci manželství i narození dětí. Mladí lidé žijící v manželství rovněž začínají více váhat s početím druhého dítěte. Přesto model dvoudětné rodiny je stále přijímán většinou mladých lidí jako určitý sociokulturní vzorec reprodukčního chování. Nicméně nelze vyloučit jak zvýšení počtu bezdětných manželství, tak především jednodětných rodin na úkor rodin se dvěma a více dětmi.Přes všechny tendence však vývoj v analyzovaných letech 1991 – 2005 nesignalizuje rapidní zvrat v poměrech plodnosti. Dlouhodobým pozitivním rysem natality v České republice je nízký počet mrtvě narozených dětí. Tento kladný charakteristický rys platí také pro město Krnov. Pouze v roce 1992 a 1993 se vyskytly 3 mrtvě narozené děti. V dalších sledovaných letech se nenarodilo žádné mrtvé dítě či pouze 1 nebo 2. Tabulka č.3: Vývoj natality/mortality obyvatelstva Krnova Rok

Narození

Muži

1991 177 353 1992 180 331 1993 154 304 1994 154 275 1995 135 247 1996 114 251 1997 130 245 1998 123 239 1999 120 224 2000 117 240 2001 127 243 2002 124 249 2003 113 249 2004 124 237 2005 148 252 Pramen: ČSÚ, Matrika Města Krnova

Ženy

Zemřelí

Muži

Ženy

Přirozený přírůstek

176 151 150 121 112 137 115 116 104 123 116 125 136 113 104

231 239 240 246 228 255 261 243 233 248 279 252 325 261 259

117 118 127 132 120 127 128 125 127 114 140 126 -

114 121 113 114 108 128 133 118 106 134 139 126 -

122 92 64 29 19 -4 -16 -4 -9 -8 -36 -3 -76 -24 -7

4

Graf č.3: Vývoj natality/mortality obyvatelstva

Vývoj natality/mortality 400

150

350

100

300 250

50

200 0

150 100

Narození Zemřelí P.úbytek

-50

50

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

-100

1991

0

Zdroj: ČSÚ

1.2 Migrace Podle těchto údajů můžeme vysledovat, že kladný vývoj přirozeného přírůstku do roku 1995 byl následován také pozitivním saldem migrace. Nejvyšší nárůst přistěhovalých obyvatel se uskutečnilo v roce 1991. V letech 1996 a 1997 kladné saldo migrace ještě nahrazovalo přirozený úbytek obyvatelstva Krnova, v následujících letech a především v roce 1998 vykazuje nejvyšší ztrátu migrace. V roce 2005 lze zaznamenat nejvyšší nárůst vystěhovaných obyvatel (458 oproti 305 přistěhovalých). Během posledních 14ti let je klesající trend salda migrace způsoben především odchodem obyvatelstva za prací či z jiných sociálních příčin. Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v několika uplynulých letech výrazně rostla, bylo možné očekávat daleko vyšší vzestup počtu lidí odcházejících z Krnova do regionů s nižší nezaměstnaností. V současnosti (rok 2004 a 2005) má již migrační mobilita obyvatel Krnova vzestupnou tendenci. Důvod můžeme spatřovat v nedostatku vhodných volných pracovních míst a stále hlubšímu rozporu mezi kvalifikační strukturou uchazečů a strukturou volných pracovních míst.

5

Tabulka č.4: Vývoj migrace v letech 1991 – 2005 Rok

Přistěhovalí

Vystěhovalí

1991

602

410

Saldo migrace celkem 192

1992

397

344

53

1993

405

331

74

1994

368

290

78

1995

291

287

4

1996

315

226

89

1997

349

318

31

1998

246

371

-125

1999

252

299

-47

2000

284

316

-32

2001

316

328

-12

2002

261

317

-56

2003

331

362

-31

2004

333

414

-81

2005

305

458

-153

Pramen: ČSÚ

Graf č.4: Vývoj migrace v letech 1991 – 2005

Vývoj migrace 700

250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200

600 500 400 300 200 100

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

Přistěhov alí Vy stěhov alí Saldo m. celkem

Zdroj: ČSÚ

Statistika samozřejmě nezachycuje nelegální migraci.

6

1.3 Struktura obyvatelstva dle pohlaví a rodinného stavu Při pohledu na následující tabulku zjistíme sociální složení obyvatelstva dle rodinného stavu. Dle údajů cca 44 % obyvatel Krnova žije v manželském svazku. Z tabulky lze vysledovat vyšší podíl svobodných mužů a to i přesto, že ženy zastupují 52 % krnovské populace. Svobodných žen bylo v roce 2001 34 % z celkové krnovské populace. Zastoupení vdov je razantně vyšší než u jejich mužských protějšků. Z hlediska viktimity se tyto osiřelé ženy mohou stát daleko pravděpodobněji oběťmi kriminality. Tabulka č.5: Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu svobodní

5415 (44% z mužů celkem)

ženatí


Muži rozvedení


ovdovělí


nezjištěno počet mužů/žen

68 12432 (48% z celkového počtu obyvatel)/13332 žen (52% z celkového počtu obyvatel)

svobodné

4531(34% z žen celkem)

vdané

5684 (43% z žen celkem)

Ženy rozvedené

1408 (11% z žen celkem)

ovdovělé

1651(12% z žen celkem)

nezjištěno

58

Pramen: Sčítání lidu, domu a bytu 2001 (SLDB)

1.4 Sňatečnost a rozvodovost Do roku 1993 patřil Krnov svým charakterem demografické reprodukce k modelu, ve kterém převažovala vysoká úroveň sňatečnosti. V dalších letech se v demografickém chování nastupující generace začaly postupně projevovat změny a to v odkládání sňatků a vzrůstajícím individualismu. Také životní podmínky přispěly k prohlubování diferenciace demografického chování krnovské populace, zvláště pak mladých lidí.

7

Nahrazování legitimních manželství nesezdanými soužitími zatím nenabylo většího rozsahu a jde většinou o dočasnou formu společného života partnerů. Ovšem při porovnání počtu sňatků roku 1990 a roku 2003, lze vysledovat pokles v řádu o 62 %. S klesající sňatečností kontrastuje zvýšená rozvodovost v roce 1998 a 2002. Rekordní počet rozvodů, který také převýšil v daném roce počet sňatků lze zachytit v roce 1995. Bezprostředním důsledkem poklesu sňatečnosti je změna skladby rodin a domácnosti. Na snižující se úroveň sňatečnosti nepochybně působí pragmatické chování mladých lidí – odkládají svatby do vyššího věku v důsledku širších životních možností i nepříznivých sociálních a ekonomických podmínek. Na tento vývoj má zcela jistě snížení sociálních jistot pro rodiny s dětmi, vznik vysoké nezaměstnanosti (od roku 1998) postihující ve značné míře právě mladé lidi hledající své první zaměstnání, zvýšené náklady na založení rodiny a péči o děti nebo finanční nedostupnost bytů. Všechny tyto důsledky vytvořily nepříznivé klima pro uzavírání sňatků. Tabulka č.6: Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v letech 1990 - 2005 Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pramen: ČSÚ

Počet sňatků 268 221 178 160 143 130 131 142 139 119 117 118 118 103 124 119

Počet rozvodů 89 90 99 68 103 137 97 71 112 67 81 87 108 87 97 85

Z následujícího grafu lze vysledovat během let 1990 - 2005 klesající trend v úrovni sňatečnosti a kolísavý vývoj s občasnými vyššími odchylkami v počtech rozvodů.

8

Graf č.5: Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v letech 1990 – 2005

Vývoj sňatečnosti/rozvodovosti 300 250 Počet sňatků

200

Počet rozvodů

150 100 50 0 1990

1993

1996

1999

2002

2005

Zdroj: ČSÚ

1.5 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura charakterizuje sociokulturní úroveň dané populace, úzce souvisí s celou řadou sociálních jevů a také vypovídá o možných podmínkách rozvoje území z hlediska jeho lidského potenciálu. Z demografického hlediska je v Krnově velká kapacita adaptabilního obyvatelstva převážně s nižší vzdělanostní úrovní. Ve struktuře vzdělání se, ale jinak město Krnov od složení celé ČR příliš neliší. Pouze u vysokoškolsky vzdělaných občanů lze vysledovat nižší podíl takto vzdělané krnovské populace než v celé ČR. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 7,1 % obyvatel města Krnova (dle SLDB 2001 celá ČR čítá 8,9 %). Výrazně jsou naopak v Krnově zastoupeni lidé se středoškolským vzděláním bez maturity, a to 37,5 %. Nepříznivým stavem je vysoký počet obyvatel se základním vzděláním, jejichž uplatnění na trhu práce je v celé řadě případů velmi mizivé. S touto situací jsou také spojeny sociální důsledky, které mají jistý vliv na vývoj kriminality ve městě. Je ovšem pravděpodobné, že vzhledem k trendům ve vzdělávání a k současnému posunu společnosti v kladení většího důrazu na kvalitu vzdělání, bude počet obyvatel jak se středním vzděláním s maturitou, tak vysokoškolsky vzdělaných, růst.

9

V současné době ve městě působí 5 středních škol, přičemž většina z nich je zřízena pro studenty ze široké spádové oblasti. Z tohoto důvodu v Krnově tráví přes týden svůj volný čas velké množství studentů na internátech. Tabulka č.7: Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Obyvatelstvo 15leté a starší

21397

bez vzdělání

v tom podle stupně vzdělání

96 (0,4% obyvatel)

základní vč. neukončeného

5082 (23,8% obyvatel)

vyučení a stř. odborné bez mat.

8017 (37,5% obyvatel)

úplné střední s maturitou

5651(26,4% obyvatel)

vyšší odborné a nástavbové

766 (3,6% obyvatel)

Vysokoškolské

1513 (7,1% obyvatel) 272 (1,3% obyvatel)

nezjištěné vzdělání Pramen: Sčítání lidu, domu a bytu 2001

1.6 Věková struktura Věková struktura ve městě byla díky historickému umělému osídlování území uměle ovlivněna. Statisticky je největší věkovou skupinou skupina 20-29 let, což by mohlo mít pozitivní vliv na budoucí porodnost a tak reprodukci obyvatelstva. Jedná se o skupinu, která je buď ještě zapojena do vzdělávacího procesu a odkládá tak budoucí sňatek a narození dítěte nebo je již ekonomicky aktivní a připravuje se na narození svého 1. či dalšího potomka. Věková skupina 30 – 59 (42 % obyvatelstva) je produktivní složkou obyvatelstva, která se pomalu chystá k odchodu do důchodu. Můžeme proto očekávat pomalé zvyšování ekonomické zátěže (důchody), vyšší spotřebu služeb (zdravotních a sociálních) atd. Věková skupina 0 – 29 let, která by ji měla nahradit čítá 41 % z celkové krnovské populace. Podíl obyvatel ve věku 65 a více činí 12,8 % z celkového počtu obyvatel. Poměr ve vztahu k věkové skupině 0-14, která vyjadřuje 17 % obyvatel, je nižší. Vzhledem k současnému populačnímu vývoji bude zřejmě docházet ke změnám věkové struktury obyvatelstva. Vlivem posledního 9ti letého snížení

plodnosti a současně

prodlužování střední délky života, včetně posunu silnějších populačních ročníků do důchodového věku, začne i v Krnově v příštích letech věková struktura stárnout.

10

Tabulka č.8: Obyvatelstvo podle věku

V tom ve věku

0-4

1178 (4,6% obyvatel)

5-14

3189 (12,4% obyvatel)

15-19


20-29

4451 (17,3% obyvatel)

30-39

3297 (12,7% obyvatel)

40-49

3767 (14,6% obyvatel)

50-59

3778 (14,7% obyvatel)

60-64


65-74


75+nez.


Pramen: SLDB 2001

Demografický strom graficky znázorňuje rozložení obyvatel do věkových skupin. Graf č.6: Demografický strom obyvatel Krnova k 13.12. 2006

Pramen: Matrika MÚ Krnov

Následující graf vykazuje strukturu zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích. Při pohledu na graf je patrné, že největší kapacitu ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v průmyslu. Z hlediska zaměstnanosti je výrazně zastoupena také oblast školství, kde pracuje cca 11 % obyvatel v produktivním věku. Pouze o 2

% nižší podíl lze vysledovat v sektoru

zdravotnictví, veterinární a sociální služby. Menší podíl osob je zaznamenán v těchto

11

odvětvích: stavebnictví, obchod, opravy motorových vozidel, veřejná správa a obrana. Chybí výzkum a vývoj. Zaměstnanost ve veřejné správě a obraně dosáhlo 6,4 % ekonomicky aktivního obyvatelstva města Krnova. Poměrně vysoké procento zaměstnanosti vykazuje oblast zemědělství, kde pracuje okolo 7 % pracujících lidí. V odvětvovém posouzení ekonomické aktivity obyvatelstva na první pohled zaujme nízký podíl osob v oboru peněžnictví a pojišťovnictví. Mírně vyšší je podíl osob v sektoru ostatní veřejné a sociální služby. Vyrovnané údaje jsou v oborech pohostinství a ubytování a peněžnictví a pojišťovnictví. Krnov je výjimečný vysokou zaměstnaností v průmyslu. Graf č.7: Struktura zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích

Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích v %

Zemědělství 6,88 Průmysl 43,5 Stavebnictví 5,95 Obchod, opravy mot. vozidel 5,12 Pohostinství a ubytování 0,74 Doprava, sklad a spoje 6,2 Peněžnictví a pojišťovnictví 0,89 Nemovitosti apod. 1,92 Veřejná správa, obrana 6,4 Školství 10,92 Zdravotnictví, veterinární a sociální služby 9,13 Ostatní veřejné a sociální služby 2,35 Pramen: ČSÚ

2. Nezaměstnanost Nezaměstnanost je fenomén, který značně ovlivňuje společnost jako celek. S nezaměstnaností jsou spojené ztráty jak společenské, tak individuální. Ze společenského hlediska jsou s rostoucí nezaměstnaností spojené vyšší náklady celé společnosti spojené se sociálními důsledky v podobě růstu sociálně patologických jevů (růst kriminality) a možnost její tolerance. V průměrné nezaměstnanosti v současnosti existují silné meziregionální rozdíly a narůstá podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Původně vysoká zaměstnanost a nízká míra nezaměstnanosti byla až do roku 1997 udržována celou řadou faktorů: v devadesátých letech došlo k podstatnému poklesu počtu pracujících důchodců, prodloužení délky mateřské dovolené (ze 2 na 3 roky) a prodloužení délky pobírání rodičovského příspěvku (do 4 let věku 12

dítěte)

a

rovněž

privatizace

probíhala

způsobem,

který

umožňoval

udržování

přezaměstnanosti v neprosperujících firmách. Tab. č.9: Vývoj nezaměstnanosti v roce 1995 – 2006 v Krnově

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

počet uchazečů o zaměstnání 485 602 920 1 300 1 685 1 516 1 603 1 812 2 088 2 105

míra nezaměstnanosti v % 3,7 4,6 7,5 10 12,9 11,6 12,8 14,4 15,9 16,2

2005

1 726

13,2

11. 2006

1 446

11,0

Rok

Pramen: Úřad práce Bruntál

Při pohledu na tabulku a následující graf lze zjistit, že míra nezaměstnanosti ve městě Krnově kopíruje vývojový trend celkové míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a v ČR. V letech 1995 až 1997 se míra nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí 3,7 – 7,5 %. Během let 1997 – 2004 dochází k neustálému nárůstu počtu nezaměstnaných. V roce 1998 poprvé nastal nárůst míry nezaměstnanosti na dvojmístnou cifru a to 10 %. V dalších letech až do roku 2004 se míra nezaměstnanosti v Krnově postupně zvyšovala až na 16,1 %, kdy se na Úřadu práce registrovalo 2105 uchazečů o práci. Tento nárůst lze považovat za dosti rizikový. Až v roce 2005 se podařilo neustále se zvyšující počet nezaměstnaných zastavit a snížit. Ke dni 31. 12.2005 byla zaznamenána míra nezaměstnanosti 13,2 %, v listopadu 2006 poklesla nezaměstnanost na 11 %, což město Krnov stále zařazuje mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v Moravskoslezském kraji i v ČR. Také narůstá podíl dlouhodobě nezaměstnaných, který se v roce 2005 oproti roku 2000 výrazně zvýšil a to o 59,2 %. V roce 2000 byl počet uchazečů s evidencí nad 12 měsíců 612, zatímco v roce 2005 bylo již registrováno dlouhodobě 974 nezaměstnaných. Dlouhodobě evidovaní uchazeči tvoří 52,6 % celkového počtu evidovaných uchazečů Krnova. Tito lidé se buď naučili žít z dávek sociální potřebnosti, nebo, a to pravděpodobněji, si vylepšují svou finanční situaci příležitostnou prací na černo, případně nelegální činností. Většina dlouhodobě evidovaných uchazečů vystudovala

13

takový obor, který buď není na trhu práce žádán, nebo uchazeč svou profesi nikdy nevykonával, nebo jen velice krátce a před dlouhou dobou, takže není pro zaměstnavatele odborně na úrovni, případně nemůže nebo nechce svou profesi vykonávat. Dlouhodobá nezaměstnanost vede k sociální exkluzi a možnému následnému sklouznutí k trestné činnosti. Následující graf porovnává vývoj počtu uchazečů a míru nezaměstnanosti v Krnově. Graf č.8: Vývoj nezaměstnanosti v roce 1995 – 2006 v Krnově

Nezaměstnanost v letech 1995 - 2006 2500

20

2000

15

1500

10

1000

5

0

0

Počet uchazečů Míra nezam.

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 XI .0 6

500

Zdroj: Úřad práce Bruntál

Tabulka č. 10: Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání ve městě Krnov stupeň vzdělání (podle ISCED97)

k 30.9.2000

k 30.9.2006

absolutně

%

absolutně

%

bez vzdělání

11

0,8

17

1,0

základní vzdělání

537

36,6

578

35,6

555

37,8

645

39,8

284

19,4

290

17,9

střední všeobecné (gymnázia)

53

3,6

54

3,3

vysokoškolské

27

1,8

38

2,3

1 467

100

1 622

100

střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ)

celkem Pramen: ÚP Bruntál

14

Z tohoto přehledu vyplývá, že výkyvy ve vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání jsou minimální a meziročně se pohybují v řádu desetin procenta. Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání k 30.9.2006 z hlediska kvalifikace jsou uchazeči se středním odborným vzděláním (SOU+OU+OŠ) – 39,8 %. V této vzdělanostní skupině došlo v roce 2006 oproti roku 2000 k nárůstu o 2,0 %. Druhou největší skupinu tvoří uchazeči se základním vzděláním – 35,6 %, kde je částečným úspěchem mírný pokles. Jak již bylo zmíněno, v porovnání sledovaných let je procentuální zastoupení uchazečů v jednotlivých stupních vzdělání téměř totožné a jak lze vysledovat při srovnání roku 2000 a 2006, tento stav je dlouhodobý. Ve vzdělanostní struktuře evidovaných uchazečů o práci je tedy podíl kvalifikovaných uchazečů a nekvalifikovaných uchazečů stabilizovaný. Tabulka č.11: Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání ve městě Krnov k 30.9.2000

věk

k 30.9.2006

absolutně

%

absolutně

%

do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let

50 292 191 176 153 162 215 185 43

3,4 19,9 13,0 12,0 10,4 11,0 14,7 12,6 2,9

1 467

0 100

6,5 11,8 8,8 10,2 9,1 8,6 11,2 16,2 14,4 3,1

celkem

105 192 143 166 148 140 181 262 234 51 1 622

100

Pramen: ÚP Bruntál

Ve vývoji věkové struktury uchazečů o zaměstnání lze vysledovat posuny. Při porovnání sledovaných let došlo k největšímu nárůstu počtu uchazečů ve věkové skupině 55-59 let. Jedná se o uchazeče předdůchodového věku, pro které je problematické znovu vstoupit na trh práce. Jejich výhodou ovšem může být dlouholetá praxe. Zaměstnavatelé však dávají přednost lidem ve středním produktivním věku (s potřebnou kvalifikací a praxí). Nejvyšší podíl z celkového počtu uchazečů k 30.9.2006 byl v kategorii 50–54 let (16,2 %). Za varující můžeme označit výši podílu uchazečů u věkové populace 20 – 29 let, i přesto, že se razantně snížilo procentuální zastoupení uchazečů v kategorii 20-24 let (z 19,9 % na 11,8 %), které je zcela jistě pozitivním přínosem i z hlediska prevence kriminality. Z tohoto přehledu ovšem také vyplývá, že se v roce 2006 zvýšil počet nezaměstnaných do 19ti let věku. Mladistvé a 15

absolventy, přičemž se jedná o věkové skupiny do 29 let, je ovšem stále problematické umisťovat na trhu práce. Minimální naději na pracovní uplatnění na trhu práce mají ti mladiství uchazeči, kteří po ukončení povinné školní docházky dále nepokračovali v přípravě na zaměstnání. U těchto osob je pak dlouhodobá závislost na dávkách sociální potřebnosti a možný sklon k nelegální činnosti.

Z údajů ÚP je volných míst naprostý nedostatek a stále se nedaří oživit tvorbu nových pracovních příležitostí. Důvodem toho, že mladí lidé po ukončení školy hledají práci jen těžko, je především nedostatek pracovních míst. Specifičnost našeho regionu je v tom, že do problémové skupiny lze zařadit každého občana, který je postižen ztrátou zaměstnání. Obtížná umístitelnost uchazečů o práci spočívá v tom, že je charakteristické dlouhé hledání odpovídajícího pracovního uplatnění, které bez rozdílu kvalifikace uchazeči získávají jen velmi obtížně,s tím souvisí minimální vznik nových pracovních míst, umocněný neustálým snižováním a rušením pracovních míst v souvislosti s restrukturalizací regionu. Prohlubuje se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst.

Přesto lze jako nejproblémovější skupiny, které pracovní uplatnění hledají nejhůře, označit tyto skupiny osob: 1. občané se změněnou pracovní schopností a zdravotními omezeními, 2. absolventi a mladiství uchazeči, 3. dlouhodobě evidovaní uchazeči, 4. restrukturalizovaní pracovníci. 5. občané s nízkou (žádnou) úrovní kvalifikace nebo s neuplatnitelnou kvalifikací na trhu práce 6. občané pečující o malé děti, zejména po návratu rodičovské dovolené 7. uchazeči z vyšších věkových skupin

16

3. Sociálně a zdravotně handicapované skupiny Jedná se o takové skupiny osob, které jsou z nejrůznějších příčin marginalizované, neschopné dočasně nebo trvale obstát v prostředí soutěže tak, jak ji vytváří „hlavní proud“ společnosti. Společným rysem marginalizovaných skupin jsou především nerovné šance v přístupu k zaměstnání jako základnímu zdroji prostředků zajišťující lidsky důstojný život. Sociální vyloučení se spojuje s nemožností a neschopností zajištění přístupu ke zdrojům a příležitostem ve společnosti. K tomu se násobí finanční deprivace, která vede k vyřazování jedince ze společnosti. Ten se pak může uchýlit k patologickému chování. Nárůst počtu sociálně handicapovaných jedinců by tak mohl mít vliv na stoupající kriminalitu.

Tabulka č.12: Vývoj počtu sociálně a zdravotně handicapovaných osob v letech 2003-2006

Období

Počet nezaměstnaných pobírající sociální dávky

1.IV.2003 767 2.IV.2003 714 3.IV.2003 760 4.IV.2003 744 1.IV.2004 812 2.IV.2004 740 3.IV.2004 658 4.IV.2004 706 1.IV.2005 740 2.IV.2005 635 3.IV.2005 601 4.IV.2005 631 1.IV.2006 651 2.IV.2006 601 3.IV.2006 487 Pramen:Odbor sociální MÚ Krnov

Počet osob zdr. postižených pobírající peněžitý příspěvek 554 682 553 546 555 545 498 536 539 541 555 542 553 561 558

17

Počet rodin s nezaopatřenými dětmi pobírající sociální dávky 549 566 580 574 554 682 553 546 512 480 441 400 405 401 447

Graf 9: Vývoj počet sociálně a zdravotně handicapovaných osob v letech 2003 až 3.IV.2006

1. IV .2 2. 00 IV 3 .2 3. 00 IV 3 .2 4. 00 IV 3 .2 1. 00 IV 3 .2 2. 00 IV 4 .2 3. 00 IV 4 .2 4. 00 IV 4 .2 1. 00 IV 4 .2 2. 00 IV 5 .2 3. 00 IV 5 .2 4. 00 IV 5 .2 1. 00 IV 5 .2 2. 00 IV 6 .2 3. 00 IV 6 .2 00 6

1000 800 600 400 200 0

Vývoj počtu soc.a zdr. handicapovaných osob v letech 2003-2006

Počet nezaměstnaných pobírající sociální dávky Počet osob zdr. postižených pobírající peněžitý příspěvek Počet rodin s nezaopatřenými dětmi pobírající sociální dávky

Pramen: Odbor sociální MÚ Krnov

Z možných dostupných údajů lze vysledovat vývoj sociálně a zdravotně handicapovaných lidí v letech 2003 až 3.IV.2006. Při pohledu na jedinou dostupnou statistiku lze zjistit, že ve 3. čtvrtletí 2006 pobíralo sociální dávky 487 nezaměstnaných, což je v procentuálním vyjádření 31,7 % registrovaných osob na ÚP. Počet těchto osob se během let 2003 až 3.IV. 2006 pohyboval v intervalu 487 – 812, přičemž po vysokém nárůstu na začátku roku 2004 docházelo k postupnému snižování až na současnou hodnotu 487, která je nejnižší hodnotou za sledovaného období.

Zdravotně postižení občané pobírající peněžitý příspěvek tvoří trvale cca 2,2 – 2,6 % z celkového počtu trvale bydlícího obyvatelstva Krnova. Tato skupina obyvatel je už ze samé své podstaty takřka neumístitelná, zejména potom v takové oblasti jakou je město Krnov, kde mají problém najít práci i zdraví lidé.

V této kategorii občanů se vyskytuje malá skupina, která se snaží svůj špatný zdravotní stav tajit za účelem získání zaměstnání. Existuje ale také skupina zdravotně postižených občanů, kteří nemají zájem pracovat, nechtějí svůj stav měnit a nejraději by pobírali plný invalidní důchod.

18

Další početnou skupinou pobírající sociální dávky jsou rodiny s nezaopatřenými dětmi. Jedná se o skupinu, která se nachází právě v životním cyklu, který by měl být časově omezen. Počet takto sociálně handicapovaných rodin se ve čtvrtletích v letech 2003 až 2006 pohyboval v řádu od 400 do 682. V posledním čtvrtletí roku 2005 pobíralo sociální dávky nejméně rodin za celé období 2003 – 2006. Lze tedy považovat, že po prudkém vzestupu v 2. IV. 2004 se sociální situace u daných rodin zlepšila tak, že již nemusely pobírat sociální dávky.

3.1 Romové Určit, kdo je Romem za situace, kdy se čeští Romové formálně k romské „národnosti“ nehlásí, je problematické a svým způsobem také nekorektní. Důležitou roli hraje i postavení Romů ve společnosti, jejich přijímání majoritou apod. Tyto okolnosti ve značné míře stále ovlivňují výsledky oficiálních statistických akcí a je třeba si uvědomit, že v posledním provedeném sčítání lidu jsou zahrnuty pouze ti Romové, kteří deklarovali příslušnost k této skupině, to znamená, že se za Romy považují. Romská populace si stále zachovává určitý stupeň odlišnosti nejen v řadě svých projevů sociálních a kulturních, ale i v demografickém chování. Hlubší poznání a pochopení demografického chování a úrovně reprodukce romské populace je důležité nejen pro určení jejího stupně demografického vývoje, ale i místa v rámci populačního vývoje celého regionu. V Krnově žije cca 1000 romských obyvatel, včetně spádových oblastí se počet Romů odhaduje na 1600. K nárůstu došlo přirozeným přírůstkem v rodinách ale i migrací rodin převážně z jiných okresů a měst, kde nebyli schopny vyřešit problémy jako například: dluhy na nájmu, hrozba nebo již soudní vystěhování z bytu bez náhrady. Dalším důvodem migrace Romů do Krnova je snaha nalezení zaměstnání. Do budoucna lze očekávat další migrační vlny Romů ze Slovenska. Většina krnovských Romů má na Slovensku své příbuzné. Je tedy velmi pravděpodobné, že právě tito příbuzní se po příchodu do ČR budou zdržovat u rodin v jejich obydlích, což může způsobit další oslabení a sociální propad zdejších romských rodin. Věková struktura romské populace v Krnově je charakteristická dosti vysokým podílem dětí a nízkým zastoupením starých osob. Samotná současná věková struktura romské populace zaručuje v dalších letech početní růst. Svou roli zřejmě bude hrát také populační politika státu. Lze tedy říci, že vyšší realizovaná plodnost romské populace ve srovnání s ostatním obyvatelstvem stále přetrvává.

19

Značná část romské komunity bydlící v Krnově žije na nejnižší sociální úrovni s vysokou a dlouho trvající nezaměstnaností. Podle odhadů terénních sociálních pracovníků Městského úřadu Krnov dosahuje míra nezaměstnanosti u práce schopné romské populace až 90 %. Častým příznakem je dlouhodobá evidence na ÚP. Tito lidé jsou pak odkázáni na sociální dávky poskytované státem, se kterými většinou jen s velkými obtížemi pokrývají základní rodinné potřeby. Důvodem vysoké nezaměstnanosti je nízká úroveň vzdělání a stále projevující se diskriminace při zaměstnávání. Sociální exkluze Romů se váže s jejich četnými sociálními handicapy a projevuje se i v oblasti bydlení. Výsledky při posledním sčítání lidu 2001 ukazují, že značná část romské populace v Krnově žije v bytech III. a IV. kategorie, tj. v bytech bez příslušenství (koupelen) a vhodného sociálního zařízení. Tyto poznatky dokazují i dlouhodobá terénní šetření v romských rodinách a lokalitách. Řešení bytové situace sociálně slabých osob, které se ocitly ve finančních potížích, neplatí nájemné a služby spojené s nájmem bytu, tak často spočívají v přidělení bytové náhrady, které mají podobu bytů nižší kvality, označovaných jako holobyty nebo ubytovny na ulicích Chařovská a Hlubčická. V těchto objektech jsou pak segregovány skupiny obyvatel (Romů) s kumulovanými sociálními problémy a dochází tak k vytváření ghett. Alarmující je dosti vysoké zastoupení Romů v těchto objektech, dosahující až 100 %. V Krnově došlo postupně k vytvoření územních lokalit v rozsahu ulic či čtvrtí, kde žijí ve větším soustředění lidé, které spojuje jejich sociální situace či etnická příslušnost. K vytváření takových lokalit dochází jak v důsledku sestěhovávání podle příjmu, úrovně bydlení i způsobu života, tak i proto, že v takovém soustředění se mohou uplatnit prvky vzájemnosti, sounáležitosti i pomoci. Jde tedy jak o objektivní proces příjmové segregace, tak o proces subjektivní separace.

Vytváření takovýchto lokalit, jejichž vzniku nelze zabránit, je velmi rizikové, přerůstá totiž do vytváření uzavřených sociálně vyloučených komunit, izolovaných od ostatní společnosti, které následně charakterizuje nízká sociální úroveň a další negativní jevy.

20

Největší koncentrace romské komunity, která obývá především byty IV. kategorie o velikosti 1+1, cca 32 m2, bez koupelen nebo sprchovacích koutů a teplé vody, je soustředěna v Krnově v lokalitě ulic Alšova, Mánesova, Vrchlického - 334 osob, Stará - 130 osob, Libušina - 60, osob a U Požárníků - 90 osob. V bytech je v současnosti většinou 5 a více osob k čemuž došlo přirozenou cestou, ale i příchodem osob, které přišli různým způsobem o bydlení. Město investovalo prostředky do oprav domů Mánesova 6. a Alšova 14. V bytech některých romských rodin byly provedeny opravy i za částečné finanční pomoci v rámci dotací. Tyto lokality, kde žije až 98 % Romů, jsou však stále považovány za problémové.

K základním problémům patří devastace bytového zařízení, obtížné dodržování základní hygieny, čistoty v domech, neplacení nájmu a dluhů na nájemném a za služby spojené s užíváním bytů, neefektivní využívání příjmů rodin, problémy dětí v pravidelné školní docházce, nerespektování obecných zásad občanského soužití a problematické soužití romského obyvatelstva s obyvatelstvem majoritní společnosti. Sociální situace romského obyvatelstva zvláště ve zmíněných lokalitách je nadále nepříznivá. U několika rodin došlo pro dluhy na nájmu k soudnímu vystěhování bez náhrady - přístřeší. Romská komunita je ve větší míře než obyvatelstvo většinové společnosti vystavena všem rizikovým faktorům: dlouhodobé nezaměstnanosti, dlouhodobě nízkým nebo nepřiměřeným příjmům, nízkému vzdělání a kvalifikaci, předčasnému opuštění školy, zdravotnímu postižení, špatnému zdravotnímu stavu, neuspokojivému bydlení, diskriminaci, rasismu, rozpadu rodiny, životu ve velmi znevýhodněných oblastech a závislosti na drogách, hráčství (gamblerství) a alkoholismu. Takovýto způsob života pak vede k větší participaci Romů a dalších sociálně znevýhodněných skupin na mnohých neformalizovaných způsobech obživy příležitostné práce načerno, překupnictví, drobné krádeže, kuplířství, prostituce a také půjčování peněz na lichvářský (až 100 %) úrok („úžera“) a jiné.

4. Příčiny kriminality a prokriminogenní podmínky Ze sledovaných statistik vyplývá, že Krnov patřil mezi špatně hodnocená města v České republice co do počtu trestných činů (TČ) spáchaných na jeho území a zejména do její struktury (častá masivní medializace tr. činů s rasovým motivem, násilná trestná činnost).

21

Krnov byl zatížený vysokou mírou trestné činnosti a dalších rizikových jevů. V roce 1996 připadla Krnovu nelichotivá třetí příčka v počtu trestných činů na počet obyvatel (tzv. „index nápadu trestné činnosti“) mezi sledovanými městy. Celkový počet TČ dosahoval v roce 1996 čísla 1 080. Oproti tomu v roce 2003 bylo již město Krnov hodnoceno co do počtu TČ jako třetí nejlepší ze sledovaných měst, počet TČ klesl na 581. V loňském roce 2005 dosáhlo číslo hodnoty 580 tj. snížení počtu TČ oproti roku 1996 téměř na polovinu. Výrazný úbytek trestných činů lze přičíst preventivní práci Policie ČR a Městské policie (MP). Vysoký podíl na klesajícím trendu trestné činností měly také zrealizované projekty Komplexního součinnostního programu prevence kriminality na místní úrovni v období 1996 – 2004. V rámci tohoto programu bylo ve městě Krnově v letech 1996-2006 zrealizováno celkem 53 projektů v celkové hodnotě 8 683 292,65 Kč. Dotace přidělená z MVČR na tyto projekty činila 6 908 500 Kč, tedy 79,6 % a také projekty realizované rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství v následujících letech. Město Krnov v současné době provozuje 21 bezpečnostních uzamykatelných stojanů na kola. Dvanáct kusů stojanů bylo zakoupeno v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství pro rok 2004 s dotací 50.000,- Kč z celkové pořizovací ceny 93.600,- Kč. Zbylých 9 stojanů pořídilo Město Krnov v roce 2006 z vlastních prostředků, pořizovací cena činila 107.565,- Kč. Mezi nejvýznamnější projekty v oblasti situační prevence patří vybudování městského kamerového dohlížecího systému (MKDS), který pomáhá předcházet majetkové trestné činnosti a poskytuje účinný preventivní efekt. Všechny tyto faktory přispěly k razantnímu snížení počtu trestných činů v Krnově. I nadále je však nutné ve všech preventivních aktivitách pokračovat a postupně modernizovat stávající a již zastaralý MKDS. Přestože míra trestné činnosti má degresivní trend, poněkud jiný vývoj zaznamenáváme u přestupků, těch výrazně přibylo. Z počtu 2388 z roku 1996 na 3448 v roce 2004, což je nárůst o 44,4 %. Toto zvýšení souvisí jednak se změnou legislativy a také se zvýšením kvality práce Městské policie (která přestupky vyhledává a řeší), s nárůstem pravomocí MP i se zvýšením důvěry občanů k práci MP a k orgánům státní správy a samosprávy (například přestupkové 22

komisi). K 30.11.2006 krnovští policisté šetřili celkem 2 567 přestupků (zpracováno 1226 přestupkových spisů, 1341 spisů řešeno v blokovém řízení), což je srovnatelné se stavem z minulého roku a oproti roku 2004 doznává výrazného poklesu. Stále ještě relativně vysoký počet přestupků může také odrážet skutečnost, že se občané nebojí hlásit události, které se poté řeší jako přestupky. Přesto není jejich četnost nijak lichotivým poznáním. Z hlediska prevence kriminality jsou přestupky velmi důležité, protože mohou být spouštěčem vývoje kriminality a přechodem na trestnou činnost. Navíc vysoce ovlivňují veřejné mínění a působí na celkové vnímání pocitu bezpečí v dané lokalitě. Z praxe se v Krnově jedná zejména o pouliční delikty, drobné krádeže na ulici a v obchodech, záškoláctví, mravnostní delikty, alkohol, drogy, výtržnictví, vandalismus apod. Graf 10: Vývoj trestných činů v letech 1996 - XI.2006

Vývoj trestných činů v letech 1996-XI.2006

19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 XI .0 6

1200 1000 800 600 400 200 0

Spácháno skutků

Pramen: OŘ Policie ČR Bruntál

Je nutné také dodat, že kromě výše uvedených nákladů na realizaci projektů prevence kriminality v Krnově uvolňuje Město Krnov ze svého rozpočtu každoročně částku cca 100.000 Kč na drobné preventivní aktivity (údržbu pořízených zařízení, opravy, doplňování půjčoven, revize...) a od roku 2002 přispívá částkou řádově 200 000,- Kč ročně protidrogovému K-centru Krystal. V takovém případě se finanční částka, kterou Město Krnov, ať už prostřednictvím grantu nebo ze svého rozpočtu, uvolnilo na oblast prevence kriminality v daném období, blíží 10 miliónům korun. Do výše uvedených výdajů není zahrnutý rozpočet Městské policie Krnov, jejíž existence sama o sobě je nejdůležitějším nástrojem prevence kriminality ve městě a navíc sama vykonává řadu preventivních aktivit (přednášky na školách, oprava a údržba kamerového systému, prezentace na veřejných 23

akcích, prevence dopravní nehodovosti atd.). Rozpočet MP Krnov činí v průměru 11 miliónů korun. V roce 2004 byl na Krnovsku proveden rozsáhlý sociologický průzkum, který se věnoval v rámci preventivních aktivit také otázce kriminality a pocitu bezpečí. Sociologický výzkum vypracovaný firmou FOCUS byl zaměřen na potřeby krnovských obyvatel. Za hlavní nevýhody života ve městě uvedlo 72 % respondentů nedostatek pracovních příležitostí, 21 % respondentů pociťuje málo kultury a zábavy. Na 3. příčce se umístila kriminalita a vandalství, kterou uvedlo 17 % respondentů. Z průzkumu také vzešly velice podnětné údaje týkající se názorů občanů na svou sociální situaci. 20 % dotazovaných připustilo, že se svým příjmem vychází velmi obtížně, 49 % s obtížemi, 22 % snadno a pouze 1 % velmi snadno, 2 % nevím, 6 % odmítlo odpovědět. Negativní subjektivní pocit se svou sociální situací má zcela nezbytně vliv také na finanční deprivaci jedince, která může být iniciátorem trestní činnosti. Při srovnání současné situace se situací před 5 lety byly vyjádřeny tyto názory: 22 % dotázaným se zlepšila, u 40 % zůstala stejná, 36 % se zhoršila, 2 % nevím. Dle sociologického průzkumu shledávají respondenti jako nebezpečné nacházení se v nočních hodinách na veřejných prostranstvích, v okolí centra. Ženy se cítí ohroženy více než muži, pocit ohrožení stoupá s věkem. Jako jevy, které občany ohrožují v jejich okolí, označili respondenti především: 1) krádeže kol

71 %

2) výtržnictví, opilci, násilníci

66 %

3) volně pobíhající psi

64 %

4) sražení (přejetí) autem

62 %

5) party dospívající mládeže

59 %

6) vykrádání sklepů, garáží

54 %

7) drogy

53 %

8) krádeže aut

51 % 24

Krnovská veřejnost se dále vyjádřila k tomu, co považuje v okolí svého bydliště za nejvíce ohrožující faktory. Odpovědím vévodily následující důvody: Romové (31 %), doprava (25 %), mládež – výtržnictví – alkohol (23 %) a špatné osvětlení (8 %). Konkrétní lokality, kde se lidé cítí nejvíce ohroženi, jsou: ulice Vrchlického (15 %), Opavská a Stará ulice (8 %), parky (7 %) a ulice Mánesova (5 %). Opatření pro zvýšení pocitu bezpečí: 1) razantnější přístup policie vůči pachatelům 86 % 2) více policistů v ulicích 73 % 3) kamerový systém 51 % Ze sociologického průzkumu je patrné, které lokality a faktory jsou krnovskou veřejností vnímány jako nejvíce ohrožující. V roce 2006 uskutečnilo Město Krnov výzkum zabývající se pocitem bezpečí svých občanů. Tento výzkum se zaměřil především na otázky související s Městským Kamerovým Dohlížecím Systémem a faktory reálně ohrožující dotázané. Z velké části vychází z rozsáhlého sociologického výzkumu provedeného agenturou Focus pro Město Krnov v roce 2004. Výsledky obou šetření však z důvodů velké odlišnosti cílové skupiny, počtu dotázaných a demografické struktury respondentů, není možné porovnat a vyvodit z nich relevantní závěry pro tuto analýzu. Výrazným prokriminogenním faktorem je vysoká míra nezaměstnanosti krnovského obyvatelstva (viz. blíže kapitola nezaměstnanost a sociálně handicapované skupiny) a početné zastoupení romského etnika, u kterého dle terénních šetření sociálních pracovníků dosahuje míra nezaměstnanosti až 90 %. Již dlouhodobě je Krnov celorepublikově nechvalně znám problémy, které souvisejí se vzájemným soužitím Romů s ostatními obyvateli. Je nutné poznamenat, že tato etnická skupina se podílí na nelegální činnosti a stává se také terčem útoků osob z řad mládeže, téměř výhradně však z řad příslušníků hnutí skinheads. Nutno poznamenat, že od doby, kdy se problémy začínají systematicky řešit, je situace mnohem příznivější. 25

Závažným problémem, který narůstá jsou přestupky zaviněné výtržnostmi osob pod vlivem návykových látek. Ty se často vyskytují v lokalitách parku u Hypernovy, u židovské synagogy, Městského divadla, na prostranství mezi kostelem sv. Martina a Švédskou zdí, poblíž restaurace U Švejka. Tyto problémy spojené s alkoholem a drogami jsou způsobené vlivem řady negativních jevů (špatně fungující rodina, party vrstevníků, záškoláctví), které se kumulují. Stále častějším jevem je domácí násilí, jejímž charakteristickým znakem je její vysoká latence a prostituce jak dívčí, tak i rozrůstající se prostituce chlapecká. Zvýšená pozornost je věnována záškoláctví, které je též posuzováno jako závažný kriminogenní faktor. Od roku 2000 působí v Krnově Kontaktní centrum Krystal – sdružení pro podporu prevence a práce s drogově závislými. Poslání sdružení Krystal je napomoci řešení problémů společnosti v sociální sféře. Kontaktní centrum Krystal má svou nezastupitelnou úlohu na poli primární, sekundární i terciální prevence drogových závislostí, a je jedinou organizací na území města Krnova i okresu Bruntál, jež se věnuje práci s uživateli drog. Projekt K-centra řeší tři linie problematiky: -

první linie je zaměřena na služby zařízení, jejich zkvalitnění, rozšíření a zefektivnění práce i kvality výzkumu,

-

druhá linie řeší dostupnost a návštěvnost zařízení pro experimentátory, uživatele omamných a psychotropních látek a jejich blízké,

-

třetí linie projektu je zaměřena na širokou laickou veřejnost, na její informování o problémech patologických jevů a jejich možnostech řešení.

V roce 2005 zaznamenalo K-centrum mírný vzestup poptávky po primární prevenci na školách. Narostl také počet tzv. anonymních klientů, zneužívajících orálně simulanty – změna trendu na drogové scéně. Neanonymní klienti se více zapojovali do volnočasových aktivit a dobrovolných prací. V důsledku braní drog zemřely v průběhu roku dvě osoby, klienti Kcentra.

26

Statistické údaje dle výroční zprávy K-centra Krystal 2005:

Počet klientů v kontaktní místnosti 200 115

150

148

177

163 122

76

100 50 0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok

Počet kontaktů 8000

6823 6846

6000

4516 3281

4000 2000 0

7410

1439

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok

Počet vyměněných jehel 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

7712

7248

7680 6574

6327

5484

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok

27

Skladba klientely dle typu zneužívané drogy 2005 10% 2%

Pervitin

5% 42%

24% 9%

Přírodní halucinogeny Toluen Konopné drogy

8%

Opiáty Extáze

Jak můžeme vysledovat z výše uvedených grafů, nejvíce preferovanou drogou stále zůstává pervitin, velký podíl na celkové spotřebě mají také konopné drogy. Počet klientů kontaktní místnosti již druhým rokem klesá, oproti tomu celkový počet kontaktů má stoupající tendenci, stejně jako počet vyměněných jehel. Prodrogové aspekty: nízká úroveň vzdělání a příjmů, etnická různorodost, nezakořeněnost, nedostatek pracovních příležitostí a možností aktivního trávení volného času, vysoká míra konzumace alkoholu, tradice zneužívání těkavých látek, finanční náročnost volnočasových aktivit pro děti a mládež, početné romské etnikum,... Alarmující je trestná činnost páchaná na mládeži. Tato trestná činnost může také vytvářet kriminogenní zázemí pro vznik pozdější trestné činnosti a je obvykle latentní. Důsledkem pro oběť trestné činnosti jsou zejména značná psychická újma, poruchy chování, rozvoj tendencí vnímat sexuální násilí (mnohdy nejen sexuální násilí) jako akceptovatelnou normu chování, zvyšuje se riziko budoucího asociálního chování. Nejzávažnějšími zůstávají případy pohlavního zneužívání dětí a týrání svěřené osoby a ohrožování mravní výchovy mládeže. Problémem je rovněž dětská pornografie šířená na Internetu. Významnou charakteristikou této trestné činnosti je její vysoká latence, která je dána zejména nízkou mírou nahlášení případů ze strany obětí nebo se ji vůbec nepodaří prokázat. Z výše uvedeného vyplývá, že v Krnově patří mezi kriminogenní faktory především slabá sociální situace velké části obyvatel, časté zneužívání návykových látek, vysoká míra nezaměstnanosti a nedostatečná integrace minorit.

28

5. Domy a byty Město Krnov je rozděleno na 3 katastry, které jsou z hlediska potřeb prevence kriminality příliš velké, pro přibližnou představu však v tabulce lze vysledovat základní charakteristiku (údaje jsou v ha). Tabulka č. 13: Základní charakteristika Horní předměstí 815,9199 653,8533 42,4593 111,4888 356,5062 1980,1275

Zemědělská půda Lesní pozemek Vodní plocha Zastavěná plocha Ostatní plocha Celkem

Opavské předměstí 994,9919 331,3710 64,2041 76,2881 234,7956 1701,6507

Krásné Loučky 421,1133 134,0818 15,2037 20,3287 156,7326 747,4601

Po roce 1992 se Město Krnov stalo vlastníkem významné části bytového fondu ve městě. S převzetím rozsáhlého majetku, který sehrává důležitou úlohu v rozvoji města, však současně převzalo i zodpovědnost za celkový bytový rozvoj a za řešení bytové problematiky. Tabulka č.14: Domovní fond 3028

Domy úhrnem z toho domy obydlené

z úhrnu obydlených domů

rodinné domy bytové domy domy podle vlastnictví domy postavené

soukromých osob obce, státu SBD do roku 1919 1920 – 1945 1946 – 1980 1981 – 2001

2855 2059 750 2100 387 49 411 1020 829 578

Pramen: SLDB 2001

V tabulce číslo čtrnáct lze zaznamenat, že zřetelně nejvyšší je podíl starších domů, vystavěných v letech 1920 – 1945, o něco méně výrazné je zastoupení domů z let 1946 1980. Naopak období 1981 - 2001 bylo v porovnání zejména s lety 1920 - 1945 ve znamení útlumu stavebních aktivit.

29

V několika posledních letech můžeme sledovat citelné zlepšení v oblasti údržby domů a bytů. Také škody po povodni, která postihla Krnov v roce 1997 a vynutila si opravu na 140 bytů, jsou již zcela odstraněny. Údržba majetku města je v současnosti prováděna systematicky a reflektuje jak požadavky občanů, tak také skutečný technický stav majetku. Následující tabulky SLDB 2001 vyjadřují charakter zástavby (aktuální údaje nejsou v současné době k dispozici). Tabulka č.15: Domy podle počtu podlaží a technického vybavení 2855

Domy úhrnem z toho podle podlaží počet domů vybavených

1-2

2211

3-4

481

5+

153

přípojkou na kanalizační síť

2086

Vodovodem

2841

Plynem

2455

ústředním topením

2307

Pramen: SLDB 2001

Tabulka č. 16 zachycuje celkový bytový fond v Krnově. V Krnově, podobně jako v okrese, je nižší procento neobydlených bytů (5,8 %), což čítá celkem 589 bytových jednotek (aktuální údaje nejsou v současné době k dispozici). Tabulka č.16: Bytový fond Byty úhrnem

10154

byty obydlené z toho v tom

9565 v rodin. Domech

2532

v bytov. domech

6983

byty neobydlené v obydl. Domech

352

byty neobydlené v neobydl.domech

237

z toho podle důvodu

obydl. Přechodně

70

slouží k rekreaci

41

Pramen: SLDB 2001

30

V současné době bytový fond ve vlastnictví Města Krnova čítá 1716 bytů. Tento stav můžeme považovat za téměř konečný. Po odprodání cca 30-ti bytů Město Krnov plánuje pozastavit jejich prodej. V minulosti bylo hlavním důvodem prodeje bytů především regulované nájemné u nájemních smluv na dobu neurčitou. Toto nájemné nebylo schopno pokrýt náklady na opravy a údržbu objektů. Prodej tedy nezapříčinilo špatné hospodaření či nedostatečné využívání bytového fondu, ale omezující legislativní nařízení. Problém regulovaného nájemného je v současné době již právně upraven. Město se snaží eliminovat sociální problémy v bytové oblasti a nezanedbává svoji povinnost pomáhat s bydlením skupinám osob se zvláštními potřebami, tzn. bydlení pro osoby se sníženou soběstačností - těm kteří jsou osamělí a nemají možnosti nebo schopnosti si přiměřené bydlení zajistit vlastními silami. Podíl obecních bytů ve vyspělých evropských zemích pro tuto sociální skupinu lidí neklesá výrazněji pod 20 % z celkového bytového fondu obce. V podmínkách města Krnova to znamená, že Město Krnov by mělo ve svém bytovém fondu vlastnit přibližně 1500 bytů. Město Krnov provozuje několik domů s pečovatelskou službou pro starší občany a občany se zdravotním handicapem, a také několik ubytoven. Občané v tísni mohou mimo jiné využít ubytovacích služeb Armády Spásy. V současné době dochází k rekonstrukci objektu bývalého internátu zemědělské školy, kde po dokončení úprav vnikne 41 malometrážních bytů pro sociálně slabší skupiny.

Závěr Sociálně demografická analýza vyjadřuje, dle dostupných statistických dat, komplexní charakteristiku města Krnova. Demografická analýza mapuje celkový vývoj obyvatelstva v posledních 14 letech, který charakterizuje porodnost, úmrtnost a migraci. V demografickém chování se začaly projevovat změny v míře sňatečnosti. Významný vliv na sociální podmínky obyvatel Krnova má úroveň rozvodovosti. Rozvod rodičů hraje důležitou roli zejména u rizikové skupiny – dětí a mládeže z hlediska jejich budoucího směřování v životě. Sociodemografická analýza dále zachycuje strukturu zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích, vzdělanostní a věkovou strukturu, včetně vymezení rizikové skupiny obyvatel. Analýza se orientuje zejména na marginalizované skupiny ohrožené sociální exkluzí a rizikovými jevy.

31

Jedná se především o skupiny sociálně (nezaměstnaní) a zdravotně handicapované. Sociálně handicapovanou skupinu výrazně zastupuje romská menšina, která je velice ohrožena sociálním vyloučením, zejména díky vysoké nezaměstnanosti. Sociální exkluze Romů se projevuje také v oblasti bydlení. Sociálně handicapované skupiny jsou také ohroženy kriminálními jevy. Z analýzy vyplývá, že významnými kriminogenními faktory v Krnově jsou především slabá sociální situace velké části obyvatel, časté zneužívání návykových látek, vysoká míra nezaměstnanosti a nedostatečná integrace minorit. Zpracoval:

Bc. Lubomír Blecha

Aktualizace a revize: Bc. Tomáš Kolárik

32

Sociálně-demografická analýza města Krnov

Recommend Documents