SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU PŘI KATALYTICKÉM SPALOVÁNÍ GENERÁTOROVÉHO PLYNU METODOU SELEKTIVNÍ KATALYTICKÉ OXIDACE

Energie z biomasy – seminář 2003

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU PŘI KATALYTICKÉM SPALOVÁNÍ GENERÁTOROVÉHO PLYNU METODOU SELEKTIVNÍ KATALYTICKÉ OXIDACE Vosecký M.1, Ersson A.2 a Kušar H.2 1 Ústav

plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6

2 Department

of Chemical Engineering and Technology, Royal Institute of Technology, 100 44 Stockholm, Švédsko

Katalytické spalování v plynových turbínách představuje moderní způsob využití generátorového plynu pro energetické účely. Příspěvek se zabývá selektivní katalytickou oxidací jako metodou vedoucí ke snížení emisí oxidů dusíku (NOx) tvořených palivovým mechanismem, které tvoří většinu emisí oxidů dusíku z katalytického spalování. Experimenty ukázaly možnost potlačení tvorby palivových NOx použitím vybraných katalyzátorů do 80% v chudé i bohaté směsi generátorovém plynu se vzduchem. Klíčová slova: generátorový plyn, selektivní katalytická oxidace, amoniak ÚVOD V souvislosti s opatřeními omezujícími množství emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého vznikajícího především při spalování fosilních paliv, se dostávají do popředí technologie využívající obnovitelné zdroje energie pro výrobu ať tepelné či elektrické energie. Jednou z těchto technologií je jistě i zplyňování biomasy a následné spalování vzniklého plynu, které umožňuje vedle výroby tepla i výrobu elektrické energie v generátoru napojeném na spalovací motor nebo plynovou turbínu. Generátorový plyn vzniklý zplyněním biomasy obsahuje vedle hlavních složek, kterými jsou CO, CO2, H2, CH4, H2O a N2, je-li použit vzduch jako zplyňovací médium, též řadu látek v menších množstvích, které jsou však víceméně nežádoucí. Těmito nežádoucími složkami plynu je především prach, dehty, alkálie, chloro- a fluorovodík, sloučeniny síry (zejména H2S) a sloučeniny dusíku (NH3, HCN aj.). Nezbytným předpokladem pro spalování generátorového plynu je jeho účinné vyčištění, které zaručí splnění technologických požadavků na kvalitu plynu a též dosažení legislativních emisních limitů. Obměnou konvenčního spalování v plynových turbínách je nová metoda katalytického spalování generátorového plynu, jejíž hlavní výhodou je snížení spalovací teploty ve spalovací komoře plynové turbíny na 1200-1300°C, oproti cca 2000°C v konvenční turbíně. Nižší spalovací teplota je klíčovým faktorem k omezení emisí oxidů dusíku vznikajících termickým mechanismem, katalyzátory navíc zajišťují dokonalé spálení generátorového plynu, čímž jsou dosaženy nízké emise spalitelných složek plynu. Detailnější popis této technologie je možno nalézt v literatuře[1, 2]. Jeden z problémů, který však tímto přístupem není řešen, je tvorba oxidů dusíku tzv. palivovým mechanismem, který je na příkladu amoniaku ve zjednodušené formě znázorněn rovnicí 1: 4NH3 + 5O2 → 4NO + 6H2O (1) Alternativou procesu tvorby palivového dusíku, tak jak je zobrazen v rovnici 1, je metoda selektivní katalytické oxidace (SCO), která je znázorněna rovnicí 2: (2) 4NH3 + 3O2 → 2N2 + 6H2O Jak je patrné z rovnice 2, v případě selektivní katalytické oxidace nedochází k tvorbě nežádoucích oxidů dusíku, produktem je neškodný molekulární dusík. Důležitým rozdílem těchto dvou procesů je skutečnost, že vznik oxidů dusíku palivovým mechanismem může být homogenní či heterogenní povahy, tzn. probíhá v plynné fázi, nebo na katalyzátoru, zatímco SCO je pouze povahy heterogenní. Bez vhodného katalyzátoru tedy k SCO vůbec nedochází. V reálném zařízení však dochází k oběma pochodům současně v jakési soutěži, a proto je snahou vhodným katalyzátorem upřednostnit selektivní katalytickou oxidaci před tvorbou oxidů dusíku. Též je třeba zmínit, že oba procesy jsou ve skutečnosti tvořeny několika desítkami radikálových reakcí, uvedené rovnice mají spíše ilustrativní charakter. Podrobnější informace o této problematice lze nalézt v literatuře[3,4, 5].

Martin Vosecký, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6 e-mail: [email protected]

[121]

Energie z biomasy – seminář 2003

Příspěvek je věnován přípravě a testování katalyzátorů pro selektivní katalytickou oxidaci amoniaku v generátorovém plynu. Amoniak byl vybrán jako modelová látka proto, že je hlavní dusíkatou sloučeninou v surovém generátorovém plynu. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Příprava katalyzátorů Na základě literární studie[6] byly vybrány a připraveny následující katalyzátory: 5%Fe/Al2O3, 5%Mn/Al2O3, 20%CuO/Al2O3, 1%Pt/20%CuO/Al2O3 a Fe-zeolit (Fe-SH-27). Procenta značí hmotnostní podíl kovu na nosiči. Katalyzátory byly naneseny na voštinu z cordieritu o rozměrech 14 x 10 mm, poloměr ku délce. S výjimkou Fezeolitu, který byl na voštinu nanesen ve formě dodané výrobcem, byly zbylé katalyzátory připraveny impregnační metodou. Sůl daného kovu byla rozpuštěna v odměřeném množství destilované vody. Roztok byl postupně ve třech krocích impregnován na aluminu. Po každé impregnaci následovalo sušení při 120°C po dobu 1 hod. V případě Pt/CuO/Al2O3 katalyzátoru byl nejdříve impregnován roztok měďnaté soli a v následujících krocích pak platnatá sůl. Po impregnaci byl katalyzátor kalcinován ve vzduchu při 800°C po 4 hod. Kalcinovaný katalyzátor byl smíšen s ethanolem v hmotnostním poměru 1:4, katalyzátor ku ethanolu. Vzniklá suspenze byla mleta v kuličkovém mlýně po dobu 24 hod. a poté nanášena na voštinu daných rozměrů. Po nanášení byla voština s katalyzátorem sušena při 100°C po 1 hod. Tento krok byl opakován do dosažení požadované hmotnosti katalyzátoru na voštině (15 - 20%hm). Nakonec byl celý katalyzátor znovu kalcinován za identických podmínek. Experimentální aparatura K proměření katalyzátorů byl použit průtočný křemenný reaktor válcového tvaru umístěný v programovatelné elektricky vyhřívané pícce. Schéma aparatury je zobrazeno na obr. 1. NH3

p rů to k o m ě ry re a k to r s p íc k o u

vzduch

s y s té m p ro a n a lý z u p ly n ů

p a liv o v zd. či N

v y h řív a n é vedení

2

o v lá d a c í p a n e l

Obr. 1 Schéma experimentální aparatury. Modelová směs generátorového plynu byla získána míšením plynů z tlakových lahví pomocí nastavitelných průtokoměrů. Byly využity následující tlakové lahve: palivo (33,9% CO, 31,8% CO2, 23,7% H2 a 10,6% CH4), amoniak (3,98 % NH3 v dusíku) a dusík o chemické čistotě. Vzduch byl dodáván z interního tlakového rozvodu. Složení modelové směsi je uvedeno v následující kapitole. V případě, že do reakční směsi byla přidávána vodní pára, bylo použito dávkovací a vypařovací zařízení. Plyny vystupující z křemenného reaktoru byly vedeny vyhřívaným teflonovým vedením do systému pro kontinuální analýzu plynů, který byl vybaven analyzátory pro stanovení NO, NO2, NH3, CO, CO2 a CH4 pomocí spektrometrických metod a analyzátorem na kyslík pracujícím na paramagnetickém principu. Teplota plynů na vstupu a výstupu z katalyzátoru byla měřena pomocí termočlánků, které byly spolu s hodnotami z analyzátoru plynů zaznamenávány počítačem.

[122]

Energie z biomasy – seminář 2003

Experimentální podmínky Jak již bylo uvedeno, modelová směs generátorového plynu se vzduchem byla získána míšením plynů z tlakových lahví. Katalyzátory byly testovány v chudé (λ=3) i bohaté (λ=0,2) směsi generátorového plynu se vzduchem. Ve vybraných experimentech byla do směsi též přidávána vodní pára. Prostorová rychlost (SV poměr hodinového průtoku plynů katalyzátorem ku objemu katalyzátoru) byla u většiny experimentů 100 000 h-1, u experimentů zaměřených na zkoumání vlivu změn prostorové rychlosti pak 50 000 h-1. Složení modelové směsi je pro všechny varianty experimentů uvedeno v tab. 1. Tab. 1 Složení modelové směsi plynů v porovnání s typickým generátorovým plynem. Složka

[7]

Typický plyn (%)

x

Podmínky -1

SV (h ) λ

Modelový plyn (%) chudé/chudé nízká SV

chudé s H2O bohaté/bohaté nízká SV

bohaté s H2O

100 000/50 000 3

100 000 3

100 000/50 000 0,2

100 000 0,2

N2

44

69,6

66,9

87,1

83,2

O2

---

18,2

17,5

1,2

1,2

H2 CO CO2

10 15 14

2,9 4,1 3,9

2,8 4,0 3,7

2,8 4,0 3,7

2,8 4,0 3,7

CH4

5

1,3

1,2

1,2

1,2

C2H4

1

NH3

0-0,3

--≈ 0,04

--≈ 0,04

--≈ 0,04

--≈ 0,04

H 2O

11

---

3,9

---

3,9

x

chudé/ bohaté vztaženo ke koeficientu přebytku vzduchu λ

Katalyzátory byly proměřeny v krokovém teplotním režimu při velikosti kroků 50 nebo 20°C a délce jednoho kroku 30, resp. 60 minut v teplotním rozmezí nejčastěji od 250 do 500°C. Před vlastním měřením byl reaktor vyhřát na 130°C a za předpokladu nulových konverzí byly změřeny vstupní koncentrace jednotlivých komponent. Tyto hodnoty byly využity k vyhodnocení výsledků. Hodnoty selektivity k dusíku, respektive výtěžku dusíku byly vyhodnoceny dle těchto vztahů:

N2

sel .

=

N 2 výt . =

ϕ NH

3

in

− ϕ NH

ϕ NH ϕ NH

3

in

3

3

in

− ϕ NH

3

out

− ϕ NO − ϕ NO2

− ϕ NH out

ϕ NH

3

3

,

(3)

,

(4)

out

− ϕ NO − ϕ NO2 in

kde ϕ i je objemový zlomek složky i a ϕ i in/out je objemový zlomek složky i na vstupu, resp. výstupu z reaktoru. VÝSLEDKY A DISKUSE Selektivní katalytická oxidace za přebytku spalovacího vzduchu Všechny připravené katalyzátory byly testovány za podmínek jak stechiometrického přebytku (chudá směs, λ=3), tak i nedostatku (bohatá směs, λ=0,2) spalovacího vzduchu. V této kapitole je popsána první část experimentů s chudou směsí generátorového plynu a vzduchu. Výsledky z těchto experimentů přináší obr. 2. Z grafu na obr. 2 je zřejmé, že pouze dva katalyzátory, Fe katalyzátor a Fe-zeolit, dosáhly významných výsledků s výtěžkem dusíku převyšujícím 75%. Konkrétně se jedná o 76% výtěžek dusíku pro Fe katalyzátor při Tin = 388°C a 77% pro Fe-zeolit při Tin = 459°C. Těmto výtěžkům dusíku odpovídají selektivity k dusíku 92%, resp. 82%, což značí vysokou aktivitu katalyzátorů pro selektivní oxidaci amoniaku na dusík i v tomto silně nepříznivém oxidačním prostředí. Ze sledovaných oxidů dusíku se tvořil pouze oxid dusnatý. Z ostatních katalyzátorů projevil pouze Mn katalyzátor významnější výtěžek dusíku do výše 18%. [123]

Energie z biomasy – seminář 2003

Nízký výtěžek dusíku, a tudíž upřednostnění tvorby oxidů dusíku pro CuO a Pt/CuO katalyzátor, je dán především jejich vysokou aktivitou vyjádřenou vysokými konverzemi CO a CH4.To má za následek vysoké teploty katalyzátoru, které mají negativní vliv na selektivitu k dusíku. Tento poznatek je ve shodě s literaturou[8]. Fe katalyzátor a Fe-zeolit byly dále testovány se změněnou prostorovou rychlostí a též s přídavkem vody, resp. vodní páry do reakční směsi. Výsledky z těchto experimentů jsou umístěny v posledním oddílu této kapitoly.

90%

Výtěžek dusíku

75% 60% 45% 30% 15% 0% 200

250

300

350

400

450

500

550

Teplota na vstupu (°C) Fe

Mn

CuO

Pt/CuO

Fe-zeolit

Obr. 2 Výtěžek dusíku při nadstechiometrickém množství vzduchu. Podmínky: λ=3, SV=100 000 h-1, teplotní kroky (50°C/30 min). Jednotlivé body zobrazují průměrné hodnoty za jeden teplotní krok, spojovací čára slouží pouze k vizualizaci výsledků. Selektivní katalytická oxidace za nedostatku spalovacího vzduchu Experimenty uskutečněné s bohatou směsí generátorového plynu a vzduchu jsou zaznamenány na obr. 4 Fe-zeolit nebyl za těchto podmínek testován.

90%

Výtěžek dusíku

75% 60% 45% 30% 15% 0% 200

250

300

350

400

450

500

550

Vstupní teplota (°C) Fe

Mn

CuO

Pt/CuO

Obr. 3 Výtěžek dusíku při podstechiometrickém množství vzduchu. Podmínky: λ=0,2, SV=100 000 h-1, teplotní kroky (50°C/30 min). Za bohatých podmínek dosáhl nejvyšších výtěžků CuO a Pt/CuO katalyzátor v širokém rozmezí vstupních teplot od 300 do 500°C (obr. 3). Nejvýše bylo dosaženo 82 a 77% výtěžku dusíku pro CuO, resp. Pt/CuO katalyzátor. Důvodem vcelku stabilních výtěžků v širokém teplotním rozmezí, oproti experimentům v nadstechiometrických podmínkách (např. Fe katalyzátor na obr. 2), je jiná povaha reakčních podmínek. Za podmínek stechiometrického nedostatku spalovacího vzduchu je v reakční směsi přítomno pouze omezené množství kyslíku, které může [124]

Energie z biomasy – seminář 2003

oxidovat amoniak či ostatní složky paliva. Pro oba jmenované katalyzátory dochází ke 100% spotřebě kyslíku, který je spotřebován na částečnou konverzi CO a pravděpodobně též H2. K tomu dochází při teplotách nad přibližně 300°C. S rostoucí teplotou se podmínky mění už jen málo, protože ke vzrůstu další konverze CO a H2 již nemůže docházet. K selektivní oxidaci tak dochází v prostředí bez volného kyslíku. Ta je charakterizována nižší citlivostí na změnu vstupní teploty a vysokou, téměř 100%, selektivitou k dusíku. Získané výsledky pro CuO a Pt/CuO katalyzátor byly porovnány se závěry Burcha a Southwarda[9] z podobných experimentů. Porovnáním byla zjištěna neshoda v pozorovaném chování těchto dvou katalyzátorů s jejich závěry. Burch a Southward uvádějí, že smíšený katalyzátor 1%Pt/10%CuO/Al2O3 dosahuje lepších výsledků v porovnání s jednotlivými katalyzátory 1%Pt/Al2O3 a 10%CuO/Al2O3. Uvádějí, že 1%Pt/Al2O3 má pouze nízkou selektivitu k dusíku (29% při 200°C) a 10%CuO/Al2O3 vyžaduje vysoké teploty k dosažení vysokého výtěžku dusíku (>400°C pro >90% výtěžku dusíku). Z našich experimentů, kde byl použit katalyzátor 20%CuO/Al2O3, v textu označený jako CuO, a katalyzátor 1%Pt/20%CuO/Al2O3, v textu jako Pt/CuO, vyplývá (Obr. 3), že Pt/CuO katalyzátor nemá žádné zaznamenané přednosti pro SCO amoniaku oproti CuO katalyzátoru. Naopak CuO katalyzátor dosáhl při teplotách od 300 do 500°C vyšších výtěžků dusíku něž Pt/CuO katalyzátor.Tento rozpor by mohl být připsán buď nestejnému obsahu aktivních složek (20%CuO/Al2O3 zde oproti 10%CuO/Al2O3 v [9]) nebo nestejnému složení reakční směsi. Fe a Mn katalyzátor dosáhly za daných reakčních podmínek pouze nevýznamných výtěžků dusíku nepřevyšujících 16% pro Fe katalyzátor a 19% pro Mn katalyzátor. CuO katalyzátor byl navíc podroben experimentům se změněnou prostorovou rychlostí a s přídavkem vodní páry do reakční směsi. Výsledky z těchto experimentů přináší následující oddíl. Vliv změn prostorové rychlosti a přítomnosti vodní páry na výtěžky dusíku Vybrané katalyzátory, Fe katalyzátor a Fe-zeolit v chudé směsi a CuO katalyzátor v bohaté směsi, byly podrobeny experimentům zaměřeným na zkoumání vlivu prostorové rychlosti a přídavku vodní páry na výtěžky a selektivitu k dusíku. Maximální hodnoty dosažených výtěžků jsou zobrazeny na obr. 4. Výtěžek dusíku

Selektivita k dusíku

100% 80% 60% 40% 20%

1 h-

-5

0

00 0

H 2O -s C uO

-1 00

C uO

00

0h -

1

H 2O C uO

lit -

s

h1 0

10 lit ze o

ze o

00 0

h1 0 00 0

-5

Fe

-s Fe

Fe

-1

00

00

0

h-

1

H 2O

0%

Obr. 4 Maximální výtěžky a selektivity k dusíku při změně prostorové rychlosti a přídavku vodní páry. Podmínky: λ=3 pro Fe katalyzátor a Fe-zeolit, λ=0,2 pro CuO katalyzátor. Z obr. 4 je zřejmé, jak se změny reakčních podmínek, tj. změna prostorové rychlosti a přítomnost vodní páry v reakční směsi, projevují na výši výtěžku dusíku. Nižší prostorová rychlost (50 000 h-1) oproti standardní hodnotě (50 000 h-1) byla nastavena v experimentech s Fe a CuO katalyzátorem (obr. 4). Z výsledků lze usoudit, že nižší prostorová rychlost, a tedy delší doba zdržení plynu v katalyzátoru, má pozitivní vliv jak na maximální výtěžek dusíku (82% za SV= 50 000 h-1 oproti 60% za SV=100 000 h-1), tak na teploty, které jsou k dosažení takového výtěžku nezbytné. Vstupní teplota se liší o 50 až 80°C. Selektivity k dusíku jsou však pro oba experimenty srovnatelné, z čehož lze usoudit, že prostorová rychlost ovlivňuje účinnost katalyzátoru projevenou [125]

Energie z biomasy – seminář 2003

jeho vyšším výtěžkem dusíku při nižších hodnotách prostorové rychlosti, avšak neovlivňuje charakteristické chování katalyzátoru vyjádřené selektivitami. Tento poznatek platí v chudé (Fe katalyzátor) i bohaté (CuO katalyzátor) směsi generátorového plynu se vzduchem. Vliv vodní páry na chování katalyzátorů byl sledován u všech vybraných katalyzátorů. Na obr. 4 lze vidět, že k poklesu výtěžků dusíku došlo u všech katalyzátorů. Tento trend byl již dříve popsán[10]. Pro Fe-zeolit a CuO katalyzátor došlo k poklesu výtěžku dusíku o 8, resp. 12%, což by umožňovalo praktické použití i ve vlhké reakční směsi. U třetího testovaného Fe katalyzátoru však došlo k poklesu výtěžku dusíku na pouhých 9%. Jak uvádí Gang a kol.[11] snížení aktivity může být způsobeno kondenzací či adsorpcí vody na katalyzátor, což má za následek blokování aktivních center katalyzátoru. Vedle těchto jevů, které jsou považovány za vratné, bylo též v dalších experimentech s Fe katalyzátorem (nejsou zobrazeny) sledováno nevratné snížení aktivity pro SCO. To může být připsáno silné chemisorpci vody na povrch katalyzátoru. Ze získaných poznatků plyne, že Fe katalyzátor není vhodný pro spalování směsi v přítomnosti vody, což je podstatnou překážkou jeho praktické aplikace. ZÁVĚR V práci byly porovnávány Fe/Al2O3, Mn/Al2O3, CuO/Al2O3, Pt/CuO/Al2O3 a Fe-zeolitický katalyzátor zakotvené na voštinu pro selektivní katalytickou oxidaci amoniaku v generátorovém plynu. Provedené experimenty ukázaly, že Fe/Al2O3 a Fe-zeolit mohou dosáhnout téměř 80% výtěžků dusíku za chudých spalovacích podmínek. Přítomnost vodní páry v reakční směsi vedla k zásadnímu snížení výtěžků dusíku pro takto testovaný Fe/Al2O3 katalyzátor. Fe/Al2O3 katalyzátor tedy není vhodný vlhké reakční směsi, což značně snižuje jeho praktické použití. Praktické využití selektivních oxidačních katalyzátorů k omezení oxidů dusíku by mohlo být jejich umístění jako prvního segmentu ve stupňovité spalovací komoře. Za podmínek bohatého plynu se ukázaly jako nejlepší CuO/Al2O3 a Pt/CuO/Al2O3 katalyzátory se srovnatelnými výtěžky dusíku okolo 80% v širokém rozmezí vstupních teplot. Přídavek vodní páry v experimentu s CuO/Al2O3 vedl pouze k přiměřenému snížení výtěžku dusíku, a proto by tento katalyzátor mohl být doporučen i pro vlhké plyny. Aplikace katalyzátoru pracujícího v chudých podmínkách by si vyžádala zásahy do vedení generátorového plynu, kde by bylo třeba zajistit jeho míšení s omezeným množstvím vzduchu. Vliv prostorové rychlosti, který byl sledován na Fe/Al2O3 a CuO/Al2O3 katalyzátoru ukázal, že nižší prostorová rychlost, a tedy delší doba zdržení reakční směsi v katalyzátoru, má jasně pozitivní vliv na dosažené výtěžky dusíku. PODĚKOVÁNÍ Poděkování je vyjádřeno panu Miroslavu Punčochářovi z Ústavu chemických procesů AV ČR. Též programu EU Socrates/Erasmus za finanční podporu při studijním pobytu na KTH Stockholm.

[126]

Energie z biomasy – seminář 2003

POUŽITÁ LITERATURA [1] KUŠAR, H. (2003): Catalytic Combustion of Gasified Waste, Ph.D. thesis, Royal Institute of Technology, Stockholm, Sweden [2] ERSSON, A. (2003): Materials for High Temperature Catalytic Combustion, Ph.D. thesis, Royal Institute of Technology, Stockholm, Sweden [3] AMORES, J.M.G.; ESCRIBANO, V.S.; RAMIS, G.; BUSCA, G. (1997): An FT-IR Study of Ammonia Adsorption and Oxidation over Anatase-supported Metal Oxides, Applied Catalysis B: Environmental, Vol. 13, pp. 45-58 [4] AMBLARD, M.; BURCH, R.; SOUTHWARD, B.L.W. (2000): A Study of the Mechanism of Selective Conversion of Ammonia to Nitrogen on Ni/γ-Al2O3 under Strongly Oxidizing Conditions, Catalysis Today, Vol. 59, pp. 365-371 [5] BURCH, R.; SOUTHWARD, B.W.L. (2000): Clean Catalytic Combustion of Nitrogen-bearing Gasified Biomass, Chemical Communication, pp. 703-704 [6] VOSECKÝ, M. (2003): A Novel Approach for Fuel-NOx Emissions Treatment in Catalytic Combustion of Gasified Biomass for Gas Turbines, MSc. Thesis, Royal Institute of Technology, Stockholm, Sweden [7] JOHANSSON, M. (1998): Catalytic Combustion of Gasified Biomass for Gas Turbine Applications, Ph.D. thesis, Royal Institute of Technology, Stockholm, Sweden, pp. 13 [8] BURCH, R., SOUTHWARD, B.W.L. (2000): A Novel Application of Trapping Catalysts for the Selective Low-temperature Oxidation of NH3 to N2 in Simulated Biogas, Journal of Catalysis, Vol. 195, pp. 217-226 [9] BURCH, R., SOUTHWARD, B.W.L. (2000): Low-temperature, Clean Catalytic Combustion of N-bearing Gasified Biomass Using a Novel NH3 Trapping Catalyst, Chemical Communication, pp. 1115-1116 [10] CURTIN, T.; REGAN, F.O`.; DECONINCK, C.; KNÜTTLE, N.; HODNETT, B.K. (2000): The Catalytic Oxidation of Ammonia: Influence of Water and Sulphur on Selectivity to Nitrogen over Promoted Copper oxide/alumina Catalysts, Catalysis Today, Vol. 55, pp. 189-195 [11] GANG, L.; ANDERSON, B.G.; van GRONDELLE, J.; van SANTEN, R.A.(2000): NH3 Oxidation to Nitrogen and Water at Low Temperatures Using Supported Transition Metal Catalysts, Catalysis Today, Vol. 61, pp. 179-185

[127]