ÚVODEM Nezisková organizace Silezika o. s. spolupracuje s obcemi i s právnickými a fyzickými osobami. Její název odkazující ke geologickému útvaru zdejší krajiny naznačuje, ţe Silezika působí výhradně v regionu Jesenicka (resp. v mikroregionech Jesenicka Zlatohorska, Ţulovska, Javornicka). Své představy o směřování této oblasti prosazuje hlavně formou koordinace aktivit dotyčných subjektů a prostřednictvím osvěty. Hlavním cílem sdruţení je podpora takových aktivit, které přispívají k maximální moţné míře hospodářské soběstačnosti regionu. Princip soběstačnosti umoţňuje i v dlouhodobém horizontu zachovat kvality místa, bezpečnost a prosperitu jeho obyvatelstva (bezpečnost potravinovou, zdravotní, energetickou, sociální1). Dnes uţ nejen z fundované ekonomické literatury, ale i ze zkušeností víme, ţe pokud se dokáţeme vyhnout zájmům globálních trhů, je moţné jenom získat. Můţeme dosahovat prosperity bez ohledu na vůli investorů, kteří nejsou nijak zainteresováni na kvalitě místního ţivota2. Model lokálního hospodářství stojí v přímém rozporu s převaţující tendencí k dlouhodobě neudrţitelné ekonomické globalizaci. Kromě technických věd je tedy pro Sileziku důleţitý i výzkum věd sociálních – vědomosti lidí, kteří tráví celý ţivot studiem různých společností a jejich historie. Zvláště koncepce „rizikové společnosti“ je jedním z vodítek naší argumentace i vodítkem při volbě našich projektových záměrů. Je velmi pravděpodobné, ţe změny podmínek ţivota, které s sebou přináší současný průmysl gigantických rozměrů (nadvýroba), se mohou stát na velmi dlouhý čas naprosto nevhodnými pro zdravý ţivot. Angaţovat se v naší organizaci proto vyţaduje od svých členů, členek a partnerských subjektů ochotu plout proti proudu silně znečistěné řeky v naději, ţe se brzy vynoříme v některém ze zdravých toků Jesenicka… Jedním z našich základních pracovních postupů je podchycení stávajících občanských iniciativ, ekonomických subjektů a jiných veřejných i soukromých struktur. V dalším kroku se snaţíme propojit ty prvky sítě, pro které můţe být lákavé vytvořit v zájmu řešení určitého obecnějšího problému dočasnou koalici. Další charakteristikou naší práce je způsob zavádění technologických inovací. Postupujeme od pilotní instalace přes testování emisí, nejlépe na senzitivních ţivočiších (včely, koně apod.), aţ k instalacím cílovým. Při plánování a realizaci dílčích projektů se drţíme zásady, ţe peníze určují, zda je moţné daný plán uskutečnit, neurčují však, co uskutečnit chceme.
SNÍŢENÍ PLATEB ZA ELEKTŘINU – VYUŢITÍ VĚTRNÉ ENERGIE V následujícím textu uvádíme projekt elektrárny slouţící potřebám obce. Účelem instalace větrných turbín tedy v tomto případě není vytváření zisku, nehledáme rentu. Uţitek ze zařízení má být ku prospěchu obyvatelstva, které snáší přítomnost zařízení, ne ku prospěchu vzdálených investorů. Případná tvorba přebytků je doplňkovým zdrojem příjmů. Jde hlavně o to, abychom neplatili zbytečně za dovoz něčeho, co si pouţitím určité technologie můţeme v této krajině vyrobit. 1
Pod sociální bezpečností rozumíme problematiku kriminality. Můţeme také říci, ţe čím větší zbídačení lidí, tím větší šance vstupu investora s výrobou, která představuje skutečné riziko pro zdraví a ţivot obyvatelstva (chemické závody apod.). 2
1
Naplnění takové představy proto vyţaduje, aby turbínu vlastnila organizace s právní formou typu akciové společnosti (jedná se o princip podílnictví), a tato společnost aby patřila obci. Přednostní právo na podíl v takovém podniku má obyvatelstvo a podniky obce, v jejímţ katastru turbína stojí. Taková forma vlastnění kapitálu je funkční alternativou k dosud nejrozšířenějším formám vlastnictví - státního a soukromého. Příklad: domácnost vlastní 10 akcií elektrárny, jejíţ roční výroba, vyjádřena v korunách, představuje 1000 Kč na 1 akcii. Naše domácnost tedy v příslušném roku obdrţí 10 000 Kč, čímţ dojde alespoň k částečnému pokrytí jejích výdajů za elektrickou energii. Samozřejmě, ţe podíl v elektrárně má jisté pořizovací náklady. K vyčíslení čistého výnosu potřebujeme vzít v úvahu následující údaje: cenu zařízení, jeho výkon, ţivotnost, náklady na údrţbu a náklady na pojištění. Životnost základové desky a kvalitního stoţáru je kolem 50-60 let, ţivotnost ostatních sloţek turbíny (rotor, lopatky, generátor…) zhruba 20 let. Cenu generální rekonstrukce zařízení po 20 letech provozu tvoří asi 40 % počátečních nákladů. Náklady na běţnou údrţbu a pojištění činí při dnešních cenách cca 40 tisíc Kč ročně. Co se výkonu a tedy návratnosti počáteční investice týče, v podmínkách České Vsi je to do 10 let (záleţí na výši obdrţené dotace). Kromě čistě ekonomické kalkulace je nutné vzít v úvahu ještě dvě důleţitá hlediska: jednak hledisko energetické bezpečnosti – provoz místního zdroje energie činí obec a její obyvatelstvo méně závislými na energetických závodech, nad kterými nemáme ţádnou kontrolu. Soběstačnost znamená v první řadě bezpečnost; druhým důleţitým momentem elektrárny je sníţení nezanedbatelného mnoţství naše zdraví ohroţujících plynových a prachových emisí. Navrhovaná výroba je v souladu s nejperspektivnějším zdrojem příjmů našeho regionu – s lázeňstvím a ozdravnými pobyty. V komplexní úvaze nad projektem by měly figurovat ještě další aspekty: -
-
-
-
pokud v budoucnu bude docházet k navyšování cen energií (běţně se uvádí 7 % ročně), ekonomický přínos vlastní výroby elektřiny bude ještě vyšší, neţ výše uvedený; vůči skepsi, vyvolané praktikami ČEZu v minulém desetiletí, nutno namítnout, ţe legislativní prostředí se zásadně v roce 2005 změnilo (viz zákon č. 180/2005 Sb.). V dnešních podmínkách je státní podnik povinen odebírat vyrobenou elektřinu po dobu 15 let od instalace, za ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem (u zařízení instalovaných po 1.1.2009 tvoří celková cena za 1 kilowathodinu vyrobenou z větru 3,95 Kč (včetně tzv. zeleného bonusu). Tuto cenu má ERÚ moţnost navyšovat ročně o 2-4 % podle míry inflace); v případě zdárného provedení pilotního projektu (fáze projektu jsou popsány níţe) je nasnadě uvaţovat o dovozu jen vysoce sofistikovaných a na průmyslový výzkum náročných částí turbíny (lopatky, rotor…). Stoţár a výrobu ostatních součástí zařízení je moţno zadat místním podnikům, coţ bude mít kladný vliv na poptávku a pracovní příleţitosti pro místní komunitu; pro jiné ekonomické subjekty – zemědělce - tento typ technologie znamená příleţitost k diverzifikaci, rozšíření podnikatelských aktivit a ke znásobení hospodářského vyuţití půdy. A to nejen přímým pořízením finančně poměrně náročného zařízení, ale také pronájmem vhodných pozemků k výrobě energie nebo procentuálním podílem na výrobě (řekněme 5 %). Tento druh podnikání je pro vlastníky půdy v současné době zapovězen Zásadami územního rozvoje olomouckého kraje. Dokument vylučuje nebo výrazně komplikuje instalaci klasických větrných elektráren; 2
-
-
instalace větrné turbíny je dalším střípkem do mozaiky elegantního a inteligentního vyuţití technologií v údolí České Vsi. Tím prvním, a doufejme ne jediným, je obdivuhodné technické a architektonické řešení malé vodní elektrárny z roku 1928. Coby technická památka můţe vodní elektrárna figurovat jako součást celku, v němţ má své místo i větrná energie; protoţe pořizovací cena podílu v českoveské elektrárně (předběţně kolem 200 tis. korun) můţe v mnoha případech převyšovat aktuální moţnosti místních domácností, je nutnou součástí projektu i zabezpečení drobných úvěrů. Protihodnotou poskytnuté hotovosti bude samotná technologie, jako zdroj splátek potom vyrobená elektřina. K jednání o poskytnutí hotovosti je však nutný důkaz toho, ţe projekt je ţivotaschopný. K tomu poslouţí ukázková instalace menšího zařízení.
VARIANTA PROJEKTU A) – INOVATIVNÍ TECHNOLOGIE Jak bylo naznačeno, pokud uvaţujeme o vyuţití netypické technologie, Silezika navrhuje uskutečnění projektu ve dvou fázích: 1) Instalace pilotní turbíny o výkonu 50 – 100 kW (viz obrázek). Smyslem pilotáţe je ověřit vhodnost technologie (míru produkce, zdravotní nezávadnost, včlenění do krajiny…). Jako „lakmusový papírek“ zdravotní nezávadnosti technologie mohou poslouţit zdejší zvířata, ţijící na místech plánované výstavby (krávy, koně, včely). K vedlejším účinkům turbíny i k její účinnosti je moţné zaujmout stanovisko po 2 aţ 3 letech provozu. Postup od pilotáţe k cílové instalaci do značné míry řeší hlavní riziko celého projektu, kterým je poměrně nová technologie. Je proto ţádoucí, aby pilotní turbína nebyla financována ze zdrojů obce, ale soukromým kapitálem investora s vyšší tolerancí k riziku. Důleţité je mít na paměti, ţe instalace turbíny je časově omezena (po 20-25 letech je nutná její obnova). To znamená, ţe padne-li rozhodnutí postavit VT, nedojde tímto k nevratné změně zdejší krajiny. Instalace není srovnatelná s výstavbou např. komunikací, továren či obytných bloků, lze ji demontovat. Pokud se neosvědčí, je moţný návrat k původnímu stavu. 2) Pokud se však technologie osvědčí, je vytvořena cesta k dobudování energetické farmy pro zprvu částečné pokrytí spotřeby obce (v první řadě veřejných budov a domácností). Pochopitelně, abychom dosáhli pokrytí roční spotřeby, je namístě v druhém kroku uvaţovat o turbínách o výkonu 300 kW a více, s výškou stoţáru kolem 35 m. Na dalším obrázku vidíte záběr údolí České Vsi pořízený z lázeňské kolonády. Výhled z kolonády, její souhra s údolím obce je taky důvodem, proč hledat jinou technologii, neţ tradiční „vrtule“. Na druhou stranu, úbočí mezi ţelezniční tratí a lesem jsou uţ v tuto chvíli značně industrializována – jsou zaplavena sloupy vysokého napětí vysokými cca 20 m, nedaleko uvaţovaného území se nachází obří trafostanice. Územím vede ţeleznice, v rámci územního 3
plánování je tudy zvaţován komunikační obchvat sídla. Oblast nad tratí navíc není rekreačně vyuţívána. Úbočí v současnosti slouţí jako pastvina a cílem projektu je znásobit jeho hospodářské vyuţití, ne jej změnit.
místo pilotáţe
Ještě několik slov k inovačním elektrárnám. Technickou podstatou projektu je vyuţití technologie z řady VAWT (Vertical Axis Wind Turbine), jedná se tedy o větrné turbíny s vertikální osou. Důleţitými provozně-technickými parametry přístroje jsou: sníţená hlučnost provozu (v bezprostřední blízkosti 6-8 dB, hygienická norma hlučnosti je 30 dB), kompaktní tvar (eliminace kolizí s ptactvem a netopýry), schopnost zuţitkování atmosférické turbulence příznačné pro členité (obytné) zóny a v neposlední řadě i esteticky přijatelný vzhled. To jsou vlastnosti, kvůli kterým je vhodné tyto přístroje umístit v blízkosti sídel.
4
Pro účel pilotní instalace připadají v úvahu zařízení těchto parametrů: Výkon 120 kW Rotor o průměru 14 m, výšce 13 m Stoţár podle naší volby, preferujeme 10 13 m; tedy celkovou výšku konstrukce do 25 m Permanentní magnetický generátor Rychlost větru pro start: 1,8 m/s; výroba elektřiny od 3 m/s Jmenovitá rychlost 12 m/s Max. rychlost 63 m/s Moţné je jak napojení do sítě, tak uskladnění energie do agregátu. Cena cca 4,5 mil. Kč, společnost je přístupna dalšímu jednání. Technologie byla vyvinuta a je pouţívána jako zdroj energie pro armádní základny. Šanghajský výrobce udává bezproblémový provoz v reálných podmínkách jiţ sedmým rokem.
Jiná turbína přicházející v úvahu pochází ze Spojených států amerických: Výkon 50 kW Rotor o průměru 11m, výšce 10 m Stoţár 11,5 m; celková výška konstrukce 19 m Permanentní magnetický generátor Rychlost větru pro start 2 m/s; výroba elektřiny od 3 m/s Jmenovitá rychlost 13 m/s; max. rychlost 60m/s Moţné je jak napojení do sítě, tak uskladnění energie do agregátu. Předběţně ujednaná cena je 125 tis USD. Nevýhodou americké technologie je, ţe není dosud instalována ve vnějších podmínkách při výkonech nad 50 kW.
V současné době shromaţďujeme technické posudky uvedených zařízení z několika zdrojů. Při volbě nejlepší dostupné technologie vycházíme z poměřování kvality – výkonu – ceny. Kromě těchto parametrů je však stejně důleţitý zájem o ţivotní prostředí místní krajiny a v ní ţijících lidí. Nadřazeným kritériem výběru vhodné technologie, ale i celého projektu je
5
fakt, ţe vyuţití podobných přístrojů je plně v souladu s lázeňským a rekreačním vyuţitím krajiny. Jako u kaţdé technologické inovace i u turbíny s vertikální osou je nutná zvýšená opatrnost. Ani při největší obezřetnosti financování pilotního projektu totiţ nelze tuto pilotáţ označit jako konzervativní investici. Není tedy vhodné, aby se této investice ujala obce, natoţ drobní domácí střadatelé, pro které by spoluúčast připadala do úvahy aţ při úspěšném završení tohoto pilotního projektu. Financování pilotáţe by se měl ujmout investor s vyšší mírou tolerance k riziku. VARIANTA PROJEKTU B) – OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE Podstata věci, totiţ rentabilní elektrárna vlastněná obcí a obyvatelstvem, je stejná i v při pouţití klasických, ověřených větrných turbín. Přitom ani tady situace není úplně jednoznačná. V našem případě spadají do úvahy pouze menší stroje s niţším stoţárem. I kdyţ chápeme ekonomicko-technickou motivaci k výstavbě větších zařízení, konkrétně pro údolí České Vsi je moţné uvaţovat maximálně o výšce stoţáru zhruba 30 m s listem dlouhým cca 15 m. Ve skutečně průmyslové výrobě, zvláště u mořských elektráren, jsou pochopitelně vyuţívány turbíny s listem i 50-60 metrů o výšce tubusu 100 metrů. Jak návrh konkrétních technických řešení, tak i doklady o ekonomickém přínosu elektrárny s klasickou technologií má smysl doplnit aţ na základě vyjádření zastupitelstva obce.
Pro lepší představu uvádíme ještě znázornění údolí České Vsi osazené menšími horizontálními turbínami. Ochranné pásmo, tj. vzdálenost turbíny od nejbliţšího obytného domu, je 250 m. Měřítkem pro poměřování tradičního řešení nám můţe poslouţit elektrárna 6
ve Velké Kraši. Velmi hrubým odhadem je moţno říci, ţe ekonomicky začíná mít projekt smysl od jednoho megawattu instalovaného výkonu (tzn. od 4 turbín). Vezmeme-li v potaz zuţitkování větrné energie pomocí tradiční technologie, je moţné uvaţovat i o těch částech katastru České Vsi, respektive jiných vhodných místech pro umístění, které se nacházejí mimo českoveské údolí.
ZÁVĚREM Smyslem našeho příspěvku je vznést podnět k diskusi. V případě kladné odezvy můţeme poskytnout nejlepší vědomosti a zkušenosti našich členů i externích konzultantů občanského sdruţení. Dále by bylo vhodné uskutečnit několik základních kroků, a to v prvé řadě umístit zařízení pro měření větru (anometr), tedy konkrétněji určit, kolik větrné energie ročně protéká na území katastru České Vsi. Náklad to není vysoký a výsledek je potenciálně velmi uţitečný. Občanské sdruţení Silezika si neklade za cíl iniciovat zakládání rentabilní firmy, nýbrţ vzbuzovat zájem o problémy místní komunity a ţivotního prostředí. Součástí naší práce mohou tedy být i další kroky nutné k uskutečnění projektu – informování obyvatel, seznámení se s jejich stanovisky a případným zájmem o spolupodílení se na podniku, stejně jako zjištění stanoviska vlastníků dalších parcel vhodných pro výstavbu, jednání s úřadem ţivotního prostředí, zjištění spotřeby elektřiny atd. Pokud obec o nastíněný projektový záměr projeví hlubší zájem, bude zřejmě nejvhodnější pověřit konkrétní osobu zastupitelstva komunikací mezi obcí a realizátorem projektu o postupu prací při jeho naplňování.
Mgr. Juraj Grňo
Silezika o.s. M Mggrr.. JJuurraajj G Grrňňoo ++442200 660088 772255 338800 ssiilleezziikkaa@ @ggm maaiill..oorrgg w w w . s i l e z i k www.silezikaa..oorrgg PPrrůůcchhooddnníí 115544 779900 0011 JJeesseennííkk
7
