SLUNEÈNÍ SVIT A HORMON D

SLUNEÈNÍ SVIT A „HORMON D“ První dùkazy o tom, že sluneèní svit je dùležitým faktorem pro udržení zdraví, byly v moderní dobì pøedloženy po objevu úèinku sluneèních paprskù na výskyt køivice (rachitidy), což je nemoc, která se projevuje u dìtí deformacemi kostí. I když byla køivice popsána již v roce 500 pø. Kr., vìtší pozornost jí zaèala být vìnována až v Anglii v 19. století. V té dobì prožívala Anglie prùmyslovou revoluci. Tisíce venkovanù se stìhovaly do mìst. S touto migrací bylo úzce spojeno zhoršení životních podmínek – lidé se zaèali tísnit v temných mìstských bytech a souèasnì se zvìtšovalo i zneèištìní ovzduší. V tìchto

Z OBSAHU: LEDVINOVÉ KAMENY............4 IDEÁLNÍ POTRAVINA? ...........4 NORMY STÁLE Z FORMY ......6 VYLUŠTÌNÉ KØ͎OVKY .........8 BUÏ HODNÝ NA KOÈIÈKU.10 PØESTÁVKA, ÈI DRAMA? ....12 OCHROMENÍ - A TI DRUZÍ...13 150 000 A JÁ ........................14 UTIŠENÁ ŽÍZEÒ....................16 AKTUALITY CL....................18

podmínkách se u dìtí zaèala vyskytovat køivice (tehdy známá pod jménem „anglická nemoc“). Brzy byl zjištìn u všech dìtí, u kterých se projevila køivice, jeden spoleèný jmenovatel: nedostateèné vystavení sluneènímu svitu. Jeden vìdec dokonce zjistil, že

poradna zdravé výživy • mýty a omyly zdraví a nemoc • pøírodní léèebné prostøedky životní styl • ekologie • dìti a rodièe vztahy a komunikace • duchovní zamyšlení produkty a recepty • pøednášky a semináøe

výskyt køivice v Evropì byl nepøímo úmìrný množství sluneèního svitu v té které zemi. Teprve v roce 1890 však bylo sluneèní svìtlo oficiálnì potvrzeno jako nejlepší lék proti køivici. Pozadí tohoto úèinku sluneèního záøení nebylo však objasnìno až do roku 1920. Vìdec jménem Mellanby tehdy vypracoval první prùkazný materiál svìdèící o tom, že køivice je nemocí z podvýživy a že mùže být vyléèena užíváním oleje z tresèích jater. Od roku 1920 zaèaly být popisovány prvky nezbytné pro lidskou výživu, které vešly pozdìji ve známost pod jménem vitamíny. Jedná se o organické slouèeniny, jejichž pøítomnost v malých množstvích je ve stravì nezbytná pro zajištìní normálního rùstu, dobrého zdraví a reprodukèní schopnosti. A právì v oleji z tresèích jater byla nalezena látka nezbytná k prevenci køivice – dostala tehdy název vitamín D. Od té doby se studiem tohoto vitamínu zabývalo mnoho vìdcù. Dnes je známo, že tento vitamín se témìø nenachází v rostlinné stravì, že se vyskytuje pouze v živoèišných potravinách bohatých na tuk, jako jsou napø. vajeèné žloutky, máslo, tuèné ryby a játra (což je orgán, v nìmž je vitamín D uchováván do zásoby). I v tìchto potravinách je ovšem množství vitamínu D omezeno – závisí na druhu potravy, kterou daný živoèich konzumuje a na délce jeho pobytu na slunci. A pokud èlovìk dennì vypije pùl litru mléka, sní tøi lžíce másla a jedno vejce (rozhodnì nedoporuèuji! – pozn. pøekladatele), získá tak pouze 65 ze 400 doporuèených mezinárodních jednotek (IU) tohoto vitamínu na den. Vzhledem k tak nízkému pøirozenému ob-

sahu vitamínu D v potravinách se proto zdá být zøejmé, že úmyslem pøírody bylo, aby èlovìk získával vìtšinu tohoto vitamínu vystavením své kùže sluneèním paprskùm.

JAK SLUNCE VYRÁBÍ VITAMÍN D? Když se sluneèní paprsky dotknou povrchu kùže, vyvolají delikátní proces, skládající se z mnoha fází. Koncentrace cholesterolu v lidské pokožce je vyšší než v kterémkoliv jiném tìlesném orgánu. Pod vlivem sluneèního záøení se tento cholesterol mìní na tzv. provitamín D. Ten zùstává v kùži, na kterou ovšem stále svítí slunce, které ho mìní na dva další produkty dùležité pro formování hormonù i jiných látek v tìle potøebných. Provitamín D pak není pøetváøen do vitamínu D sluneèním svitem, nýbrž pomalým pùsobením tìlesného tepla. Trvá to asi 24 hodin, než se z 50% provitamínu D, sluncem nepøemìnìného do jiných produktù, vytvoøí vitamín D. Protože vitamín D mùže být ve velkých dávkách toxický, jsou jeho pomalé uvolòování tìlem a jeho citlivost na pøemìnu sluneèním záøením efektivní cestou prevence tvoøení velkých zásob. Nadbytek vitamínu D se pøevádí do formy provitamínu D a mùže být opìt sluneèním svìtlem pøeveden na jiné produkty (tachysterol, lumisterol). Ostatnì žádná vìdecká studie ještì nezjistila, že by èlovìk vystavením sluneènímu záøení pøijal toxickou dávku vitamínu D. Vitamín D, který se vytvoøil v kùži, je poté absorbován krví a pøenášen do jater (kde se mìní na aktivnìjší formu zvanou

Vzhledem k nízkému pøirozenému obsahu vitamínu D v potravinách, se zdá být zøejmé, že úmyslem pøírody bylo, aby èlovìk získával vìtšinu tohoto vitamínu vystavením své kùže sluneèním paprskùm. zkrácenì 25-HCC) a dále do ledvin (kde je opìt pøemìnìn do ještì aktivnìjší slouèeniny zvané 1, 25-DHCC). Zde se již nachází v takové formì, která je dostateènì úèinná ve všech svých funkcích. Teprve v nedávné dobì byla objevena pøesná role vitamínu D v tìle. Bylo mj. zjištìno, že vitamín D je nezbytný pro absorpci vápníku ve støevech. Dále byl popsán úèinek vitamínu D pro produkci dvou enzymù dùležitých pro pøepravu vápníku a formování kolagenu v kostech. Souèasnì se vitamín D podílí na regulaci hladiny aminokyselin v krvi (brání jejich ztrátám ledvinami) a hladiny kyseliny citrónové ve tkáních a v kostech.

NEDOSTATEK VITAMÍNU D Pokud vitamín D v tìle chybí, nedochází ve støevì k absorpci vápníku, což se projeví deformacemi kostí. U dìtí se takovému stavu øíká køivice, u dospìlých osteomalacie. K tìmto chorobným stavùm mùže dojít, je-li ve stravì nedostatek vápníku a fosforu, ale také i když jsou tyto minerály ve stravì pøítomny, avšak chybí vitamín D. Zdravé kosti jsou tedy výsledkem dostateèných zásob vápníku a fosforu, které se vzhledem k pøítomnosti vitamínu D (vzniklého díky pobytu na slunci) mohly úspìšnì vstøebat do tìla.

NE VITAMÍN, ALE HORMON Souèasné nálezy rovnìž objasòují, že vitamín D není ani tak vitamínem, jako spíše hormonem. Metabolicky aktivní forma tohoto vitamínu (1,25-DHCC) nese totiž všechny charakteristiky hormonu. Hormony jsou popisovány jako chemiètí èinitelé syntetizovaní urèitými èástmi tìla a pøenášení krví do jiné èásti tìla, kde zpùsobují specifické zmìny v urèitých tkáních a orgánech. 1,25-DHCC plnì splòuje tento popis: je v tìle vyrábìn ledvinami a krví pøenášen do urèitých cílových tkání a bunìk ve støevech. Vitamín D je – podobnì jako další steroidní hormony – pro-

2 / PRAMENY ZDRAVÍ

dukován z cholesterolu a jeho chemické složení je tìmto hormonùm podobné. Hladina hormonù v tìle je regulována citlivým rovnovážným mechanismem. Dobrým pøíkladem je hormon kortizon. Úroveò kortizonu v krvi je regulována rùznými spolupracujícími žlázami. Pokud se hladina kortizonu pøíliš sníží, podvìsek mozkový je stimulován k produkci látky zvané ACTH. Ta se pak dostane do krevního obìhu a po dosažení nadledvinek stimuluje žlázu k vyšší produkci kortizonu. Pokud se kortizon užívá ústy, zvýší se hladina kortizonu v krvi a prostøednictvím specifické zpìtné reakce se zastaví produkce kortizonu v nadledvinkách. Pokud se takto kortizon užívá dlouhou dobu, dojde – vzhledem k jejich nedostateèné stimulaci – ke zmenšení nadledvinek. Vyšší než normální hladina kortizonu v krvi se mùže objevit, pokud nìkdo orálnì užívá kortizon po dlouhou dobu, ale i v pøípadì hyperfunkce nadledvinek. Obì pøíèiny tak mohou vést ke stavu známému jako Cushingùv syndrom, kdy se vytvoøí soubor pøíznakù, mezi nìž patøí obezita, vysoký krevní tlak, slabost, otoky, nadbyteèné ochlupení u žen a osteoporóza. Úroveò hormonù v krvi je tedy kontrolována citlivým a složitým mechanismem, do kterého nelze dlouhodobì zasahovat, aniž bychom zpùsobili problémy. Stejnì dokonalá rovnováha se projevuje u využití vitamínu D produkovaného sluncem. Provitamín D se nezmìní na vitamín D, pokud není potøeba, a tentýž vitamín D se mùže zpìtnì zmìnit na provitamín D. Další produkty, jako jsou tachysterol a lumisterol také zabezpeèují možnost regulace vitamínu D, pokud jsou jeho hodnoty vysoké. Èím více se dozvídáme o složité funkci vitamínu D jako hormonu, tím vážnìji se zaèínáme zamýšlet nad rozšíøenou praxi fortifikování potravin vitamínem D.

MÌLO BY SE JÍDLO DOPLÒOVAT HORMONEM? Nìkolik let se zdálo, že získávání vitamínu D z potravinových doplòkù je praktiètìjší než èerpání tohoto vitamínu pobytem na slunci. Dostupnost ultrafialového záøení se totiž liší podle roèního období, zemìpisné polohy, denní doby a samozøejmì i podle toho, kolik který èlovìk tráví èasu pod širým nebem. Tak se stalo, že fortifikace potravin vitamínem D témìø nahradila úkol informovat veøejnost o blahodárných úèincích pobytu na slunci. (Obdobná fortifikace stravy u hospodáøských zvíøat ostatnì umožnila chov drùbeže, vepøù i krav uvnitø budov, a tím snížení nákladù na tuto výrobu a její neobyèejné rozšíøení.) Zjištìní potøebného množství vitamínu D (jako potravinového doplòku) je ovšem velmi obtížné. Neexistuje totiž zpùsob, jak

zmìøit, jaké množství této látky se již v tìle díky sluneènímu svìtlu vytvoøilo. Maximálním pøiblížením této hodnotì se zdá být 400 I.U. vitamínu D. Tato hodnota byla pøijata v roce 1968 Výborem pro potraviny a výživu (FDA) a stala se tak doporuèenou denní dávkou pro jedince od kojeneckého vìku do dvaadvaceti let. Od nesmìlých poèáteèních krùèkù se fortifikace potravin vitamínem D rozrostla do velkých rozmìrù. Hospodáøská zvíøata a nepøímo tedy i èlovìk (v mase a v mléce tìchto zvíøat) zkrmí (v USA) roènì asi pìt tun tohoto vitamínu. (Fortifikované mléko obsahuje 400 I.U. vitamínu D na jeden litr.) Vitamín D se pøidává do stravy miminek, do nejrùznìjších náhražek mléka, do nápojù, sladkých omáèek, kukuøièných lupínkù a jiných cereálií, margarínù, tìstovin a mouky (vìtšina trvanlivých chlebù obsahuje 250-750 I.U. vitamínu D na pùl kilogramu). Se vším tímto obohacováním je dnes prùmìrný pøíjem vitamínu D 2 435 I.U. na osobu a den, což je asi šestinásobek doporuèené dávky. Zkoumání lidských svalù prokázalo, že tkánì èlovìka nyní obsahují více vitamínu D, než kolik bylo namìøeno u prasnic krmených ètrnáctinásobkem doporuèené dávky.

ÚÈINKY KONZUMACE VITAMÍNU D Studie vypracovaná na univerzitì v Tromso v Norsku udává dopad dlouhodobého pøijmu vitamínu D v dávce jen mírnì pøekraèující doporuèených 400 I.U. Výsledky této studie naznaèují, že vyšší pøíjem vitamínu D souvisí s vyšší náchylností k infarktu myokardu; byla zjištìna i souvislost s výskytem degenerativního kloubního onemocnìní a artritidy. Doktorka Seeligová, vedoucí lékaøka oddìlení výživy a metabolismu newyorské nemocnice Goldwater Memorial Hospital a profesorka farmakologie na newyorské Medical College, strávila témìø deset let zkoumáním teorie, že srdeèní infarkt je stimulován ztrátami hoøèíku ze srdeèní tkánì – a tyto ztráty jsou podle jejích výsledkù zpùsobovány nadmìrným množstvím vitamínu D ve stravì. (U pokusných zvíøat bylo ostatnì již døíve popsáno, že stravou pøijímaný vitamín D pøispívá k infarktùm myokardu. A naopak krysy, které dostávaly pìtkrát více hoøèíku, než obsahuje jejich bìžná strava, byly od srdeèního infarktu pùsobeného vysokým pøíjmem vitamínu D chránìny.) A když vìdci porovnávali stravu a hladinu cholesterolu u stovky farmáøù, zjistili, že ti z nich, kteøí pøijímali vitamín D ve formì doplòkù, mìli významnì vyšší hladinu cholesterolu, než ti, kteøí nikdy tento vitamín nebrali. G Zane R. Kime, MD, MS

BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1

Domov, sladký domov – to si myslí i baktérie! Kde se nachází více baktérií, na vašem záchodì nebo ve vaší kuchyni? Odpovìï vás možná pøekvapí. Zatímco vìtšina lidí se domnívá, že nejvìtší množství patogenních (choroboplodných) organismù se nachází v záchodové míse nebo ve výpusti vany, výzkum profesora Gerby z University of Arizona ukazuje, že vìtší kontaminace fekálními baktériemi se nachází v kuchyni: v 60% hub na mytí nádobí, v 50% kuchyòských døezù a na 25% kuchyòských pultù. „Kdybych byl baktérií, chtìl bych žít v houbì na mytí nádobí – neexistuje lepší místo,“ uvedl profesor Gerba. Zde je totiž souèasnì pøítomna potrava i voda. A nemyslete si, že v kanceláøi jste ve vìtším bezpeèí. Pøi jedné studii zjistil dr. Gerba, že 60% šálkù na kávu bylo infikováno E. coli – byly totiž myty pouze houbou a poté znovu užívány.

Vegetariánská strava úèinnì snižuje cholesterol Pìtatøicet mladých žen snížilo po dvou mìsících na èistì vegetariánské stravì (bez produktù živoèišného pùvodu) se souèasným omezením pøíjmu tukù na 10% celkových kalorií svoji hladinu cholesterolu o 13% (a hladinu LDL, tedy „špatného“ cholesterolu o 17%). Tato nízkotuèná rostlinná strava rovnìž významnì snížila výskyt menstruaèních køeèí – což øadu žen významnì motivovalo k tomu, aby u této stravy zùstaly i po skonèení studie. Strava sestávala z obilovin, zeleniny, luštìnin a ovoce a neobsahovala vùbec žádné produkty živoèišného pùvodu – které jsou jediným zdrojem cholesterolu. Vedlejším produktem této diety byla i mírná ztráta váhy; ženy ztrácely asi pùl kilogramu týdnì. Vedoucí studie, dr. Hurlocková, uvedla: „Doporuèuji tuto stravu své osmileté dceøi a každému, kdo si chce uchovat své zdraví.“ American Journal of Cardiology 2000:85

PRAMENY ZDRAVÍ / 3

LEDVINOVÉ KAMENY Po celém svìtì koreluje výskyt ledvinových kamenù s bohatstvím té které zemì, a to zvláštì, je-li toto bohatství definováno prostøednictvím výdajù na potraviny. Složkou stravy, která s tvorbou ledvinových kamenù nejtìsnìji souvisí, jsou živoèišné bílkoviny.

poradna lékaøe

Po první svìtové válce, když se po nìkolika úsporných letech staly drahé potraviny bìžnìjšími, vypukla v øadì evropských zemí úplná epidemie výskytu ledvinových kamenù. Od konce druhé svìtové války, kdy øada Japoncù zaèala postupnì mìnit svùj jídelníèek smìrem ke stravì amerického typu, stoupá v Japonsku i výskyt ledvinových kamenù. Ke tvorbì kamenù v ledvinách a v horních moèovodech pøitom prakticky nedochází v chudých, rozvojových zemích, jejichž obyvatelé se živí stravou založenou na škrobovinách (tedy stravou s vysokým obsahem komplexních uhlohydrátù) a s nízkým obsahem potravin živoèišného pùvodu. V USA mají vegetariáni asi polovièní výskyt kamenù oproti ostatnímu obyvatelstvu. (Vegetariánství je ovšem široký pojem – mùže znamenat i stravu s vysokým obsahem bílkovin, purinù a vápníku.) Bílkoviny, a zvláštì živoèišné bílkoviny, zvyšují vyluèování vápníku ledvinami do moèi. Tento vápník pochází ze zkonzumovaných potravin a ze zásob v kostech. Pokud èlovìk konzumuje velká množství bílkovin, jeho moè obsahuje vápník ve vysokých koncentracích. Je-li moè nasycena vápníkem a dalšími minerály, tvoøí se mikroskopické krystalky, okolo nichž se postupnì vytváøejí kameny takové velikosti, která je již schopna pùsobit znaèné problémy. Nìkterým lidem, u kterých se ledvinové kameny opakovanì vytváøejí, bývá øeèeno, že trpí idiopatickou hyperkalcinurií (neboli nadbytkem vápníku vyluèovaného do moèi). Slovo idiopatický pøitom znamená nemoc neznámé pøíèiny, která je jedinci vlastní, pro nìj typická. Idiopatický je však pro tento problém zcela nepøimìøený termín, ve vìtšinì pøípadù je totiž pøíèina známá. Jelikož však až pøíliš èasto je výživa opomíjenou souèástí lékaøského vzdìlání, lékaøi zøídka vì-

4 / PRAMENY ZDRAVÍ

nují pozornost faktu, že velká množství bílkovin, která pacient konzumuje, pøispívají ke zvýšené hladinì vápníku v jeho moèi. Dokud se lékaøi i èetní výživáøi nevzdají pøedstavy, že naše typická souèasná strava poskytuje v podstatì vyváženou výživu, a to kdykoliv a pro každého, bude lékaøská profese nadále hendikepována: jak ve svých pokusech o diagnózu (i nìkterých bìžných onemocnìní), tak ve svých možnostech poskytnout pacientùm úèinnou léèbu.

DOPORUÈENÁ LÉÈBA Témìø ve všech pøípadech lze snížit vysoké množství vápníku v moèi omezením obsahu bílkovin ve stravì. Zvl᚝ dùležité je pøitom snížit množství bílkovin živoèišného pùvodu. Bílkoviny z masa obsahují velká množství aminokyselin obsahujících síru, které mají velmi silný úèinek na vyplavování vápníku do ledvin. Snížení pøíjmu masa také sníží pøítomnost nìkterých dalších složek moèi (jako napø. kyseliny moèové), které ke tvorbì kamenù rovnìž pøispívají. Strava s nízkým obsahem bílkovin a s nízkým obsahem purinù je terapií, kterou nìkteøí lékaøi a zdravotníci pro prevenci tvorby ledvinových kamenù bìžnì pøedepisují. Kyselina moèová je produktem rozpadu purinù, které jsou obsaženy v nìkterých potravinách bohatých na bílkoviny (a které jsou základními stavebními kameny DNA a RNA, dùležitých složek všech bunìk). Lékaøi teprve zaèínají poznávat úèinnost zdravé stravy pøi léèení pacientù, u kterých se ledvinové kameny již vytvoøily. Kameny z kyseliny moèové lze na místì rozpustit, stane-li se moè pacienta více zásaditou. Toho lze dosáhnout snížením pøíjmu živoèišných bílkovin, zvýšením množství draslíku (obsaženého v rostlinných potravinách) a pitím vìtšího množství vody. Vedle podávání draslíkových solí se nìkdy doporuèuje i lék zvaný allopurinol. V jedné malé studii se tento pøístup ukázal být pøi rozpouštìní ledvinových kamenù stoprocentnì úèinný. Až budoucí studie nám odpoví na otázku, jak úèinná mùže být kontrola stravy pøi rozpouštìní kamenù jiných typù. G

Z knihy Johna McDougalla „The McDougall Program“. Dr. McDougall je známým prùkopníkem používání nízkotuèné vegetariánské stravy pøi léèení øady civilizaèních nemocí. Pøi formulování svých doporuèení vychází z rozsáhlého studia vìdecké literatury i z vlastní více než dvacetileté klinické praxe.

IDEÁLNÍ POTRAVINA? Mléko je ideální potravina. Ovšem pouze pro kojence – a to mléko mateøské. Na této zemi žije pøibližnì 4 300 rùzných druhù savcù a u každého druhu odpovídá složení mateøského mléka pøesnì potøebám mládìte. Chcete tím øíct, že kravské mléko by se nemìlo dávat dìtem? Ano, pro toto tvrzení se objevuje stále více dùkazù. Americké sdružení pediatrù (American College of Pediatrics) proto již nedoporuèuje dávat kravské mléko dìtem mladším dvanácti mìsícù. Co je dùvodem? Problémy se vstøebáváním železa, alergie, koliky, ekzémy, zvýšené zahlenìní dýchacích cest. A co dospìlí? Cožpak mléko a mléèné výrobky nejsou nenahraditelné? Možná také patøíte k tìm, kteøí byli po léta pøesvìdèováni, že mléko je základ zdraví. Èeský obèan však konzumuje pøíliš mnoho tukù, cholesterolu a bílkovin a minimum vlákniny. Pøitom u plnotuèného mléka celých padesát procent energie pochází z tuku (vìtšinou tuku nasyceného) a dvacet procent energie z bílkovin. Mléko navíc obsahuje cholesterol, pøitom však žádnou vlákninu. Pitím mléka ještì více zatìžujete již tak pøetížený metabolismus.

A co mléko s nízkým obsahem tuku? Nevyøeší to problémy, o kterých mluvíte? Nízkotuèné mléko pøedstavuje ve srovnání s plnotuèným urèitý pokrok, ale zase ne tak velký, jak by se zdálo. Když pøepo-

ètete 2% tuku nízkotuèného mléka na energii, zjistíte, že stále tøicet procent energie pochází z tuku. Pokud chcete pít mléko, pak netuèné mléko (mléko, které obsahuje 0,5% tuku) je v tomto ohledu nejlepším øešením. Obsahuje velice málo tuku, nepatrné množství cholesterolu a všechny další živiny bìžnì pøítomné v mléce.

Mléko patøí rovnìž k potravinám zpùsobujícím zácpu. Mléko mùže být zdrojem celé øady nebezpeèných bakterií, pokud není sterilované. Èasto mùže také obsahovat zbytky

A co vápník? Není mléko dùležitým zdrojem vápníku? Je fakt, že mléko obsahuje hodnì vápníku, ale døíve, než se rozhodnete jej pít, zvažte všechny výhody a nevýhody jeho konzumace. Výskyt srdeèních onemocnìní narùstá se zvyšující se konzumací mléèných výrobkù. Potvrdily to mezinárodní srovnávací studie. Plnotuèné mléko, bohaté na nasycené tuky a cholesterol, se podílí na vzniku srdeèních onemocnìní. Populace, které mají nejvyšší spotøebu mléka a mléèných výrobkù, jsou nejvíce postiženy osteoporózou, oMLÉKO JE NEJÈASTÌJŠÍM ZDROJEM POTRAnemocnìním, které se zøídka VINOVÝCH ALERGIÍ. MNOZÍ Z TÌCH, KTEØÍ vyskytuje v té populaci, která TRPÍ ASTMATEM, REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU mléko vùbec nepije. Zdá se, NEBO SENNOU RÝMOU, UDÌLAJÍ LÉPE, KDYŽ že vysoká spotøeba mléka a PØESTANOU MLÉKO PÍT. mléèných výrobkù nejenže nechrání pøed osteoporózou, ale dokonce spíš pøispívá k jejímu rozvoji. antibiotik, rùstových hormonù, pesticidù Dùvodem je pravdìpodobnì nadmìrné èi jiných lékù, které se pøidávají do krmmnožství živoèišných bílkovin, k jejichž ných smìsí. zpracování je nutný vápník. Z tìchto, ale i dalších dùvodù dnes Složení mléka u každého živoèišného mnoho lidí volí jiné zdroje vápníku, jako druhu odpovídá rychlosti jeho rùstu. Ve jsou obiloviny, luštìniny, tmavì zelená lisrovnání s jinými savci roste lidské mládì stová zelenina a v pøípadì potøeby i vápvelice pomalu, èemuž také odpovídá sloníkové výživové doplòky. žení mateøského mléka. Je možné, že Chcete snad naznaèit, že dospìkonzumace kravského mléka pøispívá lí nepotøebují mléko? k pøedèasnému dospívání dnešních dìtí. Po odstavení mnoho dìtí ztrácí schopMnozí prožili ve zdraví celý život, aniž nost trávit mléèný cukr – laktózu, což se by pili mléko nebo konzumovali jakékoli projevuje nadmìrnou plynatostí, køeèemi mléèné produkty. Pokud chceme pøesto nebo i prùjmem. Tomuto stavu se øíká lakmléko konzumovat, tak spíše nízkotuèné nebo netuèné, v menším množství k vaøetózová intolerance a vyskytuje se až u pìní nebo na cereálie. Praktickým komprotasedmdesáti procent svìtové populace. misem je také orientace na nízkotuèné neMléko je nejèastìjším zdrojem potravibo netuèné zakysané mléèné výrobky. G nových alergií. Pøi normálním trávení kravského mléka je uvolnìno více než 100 rùzných antigenù (látek vyvolávajících specifickou imunitní reakci). Mnozí z tìch, Pøíspìvek pochází z knihy „Dynakteøí trpí astmatem, revmatoidní artritidou mický život“ autorù H. Diehla, A. nebo sennou rýmou, udìlají lépe, když Lundigtonové a P. Pribiše. Vydalo nakladatelství Advent-Orion, k zapøestanou pít mléko. koupení v Praze v prodejnì CounVìtšina lidí u nás konzumuje nadmìrné try Life v Melantrichovì ulici è. 15 množství bílkovin, a mléko patøí k potraviv Praze 1. nám s vysokým obsahem bílkovin.

S mlékem a zmrzlinou k rakovinì prostaty U 20 885 mužù, úèastníkù jedenáct let trvající studie zdravotního stavu lékaøù, byla zjištìna souvislost mezi konzumací vìtšího množství mléèných výrobkù (vèetnì plnotuèného i odtuènìného mléka, sýrù a zmrzliny) a onemocnìním rakovinou prostaty (zvýšení rizika asi o 30%). Podle dr. Chana z Harvard School of Public Health, kde byla studie vypracována, by za vyšší riziko rakoviny prostaty mohl být zodpovìdný vápník obsažený v mléèných výrobcích. Za dobu trvání studie onemocnìlo rakovinou prostaty 1 012 zkoumaných lékaøù.

Vitamín C pomáhá proti žluèníkovým kamenùm V první studii svého druhu se ukázalo, že dobré zásobení vitamínem C snižuje u žen riziko vzniku žluèníkových kamenù. Více než 13 000 úèastnic studie dostávalo vitamín C v rùzných formách, od ovoce a zeleniny (bohatých na tento vitamín) až po vitamínové doplòky. Ženy, které mìly nejvyšší hladiny vitamínu C v krvi, mìly o 39% nižší riziko výskytu žluèníkových kamenù než ženy s nejnižšími hladinami vitamínu C v krvi. U mužù se podobná závislost neprokázala. Žluèníkové kameny se vytváøejí, když ve žluèníku (tedy orgánu, ve kterém se žluè skladuje) dochází ke spojování žluèi, cholesterolu, vápenatých solí a dalších látek. Archives of Internal Medicine 2000;160:931-936

Veganská strava dobrá pro srdce V nové studii vìdci z Lifestyle Center of America v Oklahomì zjistili, že pouhý jeden týden dodržování èistì vegetariánské (neboli veganské) stravy (neobsahuje maso, mléko, mléèné výrobky ani vejce) pøinesl snížení hladiny homocysteinu o 13%. Ètyøicet úèastníkù studie jedlo týden nízkotuènou (ménì než 20% kalorií ve formì tuku) vegetariánskou stravu; souèasnì se vystøíhali tabáku, alkoholu, kávy a nápojù s obsahem kofeinu a úèastnili se pohybového a protistresového programu. Vyšší hladiny aminokyseliny homocysteinu byly v pøedchozích studiích dávány do souvislosti se zvýšeným rizikem infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Preventive Medicine 2000;30:225-233

PRAMENY ZDRAVÍ / 5

Anorektièky: více než polovina O.K. Podle výsledkù studie vypracované na 77 pacientkách po 21 letech od diagnostikování mentální anorexie platí, že asi u poloviny z nich dochází k plnému vyléèení z této poruchy pøíjmu potravy. Avšak z tìch úèastnic studie, které se zcela neuzdravily, 16% zemøelo na pøíèinu, která souvisela s poruchou pøíjmu potravy; zbývající ženy s nemocí stále bojovaly nebo zemøely na jinou pøíèinu. Vìdci zjistili, že nìkteré faktory pomáhají pøedvídat prognózu nemoci. Ženy, které byly pøed hospitalizací již dlouho nemocné, které bìhem ní pøibraly jen málo na váze a které mìly vážné psychologické a sociální problémy, mìly horší vyhlídky. To se týkalo i žen, které se snažily kontrolovat svoji váhu zvracením a oèistnými kúrami – oproti tìm, které pouze omezovaly kalorie. The Lancet 2000;355:721-722

Také nutrièní složení masa na etiketách? Dvanáct amerických zákonodárcù navrhlo, aby na balíècích èerstvého masa bylo uvedeno jejich nutrièní složení. Tuto aktivitu vítá americké Støedisko pro vìdu ve službách veøejnosti (Center for Science in the Public Interest), jehož pøedstavitel uvedl, že maso je jedním z nejvýznamnìjších zdrojù saturovaných tukù, které pøispívají k ucpávání cév – a s jeho nutrièním složením by mìl být proto každý zákazník seznámen.

NORMY STÁLE Z FORMY... Tato úvaha by mohla být nazvána také napø. toxické látky v potravinách nebo chemikálie v potravinách nebo jedy v potravinách nebo rezidua v potravinách atd. Chceme zde prostì pojednat o tom, co se kdysi vydávalo za hlavní zdravotní riziko potravin – o bifenylech, o dusiènanech a dusitanech, o chlorovaných uhlovodících, o tìžkých kovech (tøeba kadmium, rtu, olovo). Máme zde na mysli vše, èeho se lidé bojí, škodlivé látky, které se do potravin dostávají z obalù, látky, které do nich pøidává potravináøský prùmysl, konzervaèní èinidla, to, co se do potravin dostává ze zneèištìných polí... a výèet by mohl pokraèovat. Existují ne desetitisíce, ale statisíce potenciálnì škodlivých látek. Pro ty z nich, s kterými se lidé nejèastìji setkávají, které nejèastìji požívají a které by tedy nejspíše mohly poškodit lidské zdraví, byly stanoveny nejvyšší povolené dávky, které by èlovìk mohl v prùmìru požít za den, resp. za mìsíc èi za rok. A protože celkovou denní dávku èlovìk dostává z rùzných potravin, tak byly na základì toho stanoveny

i normy pøípustné koncentrace tìchto toxických látek v jednotlivých potravinách. Obèas se stane, že norma pøípustné koncentrace je v nìjaké potravinì pøekroèena. Øeknìme si pro pøíklad, co by to znamenalo pro lidské zdraví, pokud by pøípustná denní dávka urèité toxické látky byla dlouhodobì, øeknìme celoživotnì, pøekraèována tøikrát. Pøípustné denní dávky jsou vìtšinou stanoveny tak, že pokud je spotøeba v prùmìru právì ve výši té nejvyšší povolené dávky a pokud se tak lidé stravují celý život, tak jeden èlovìk z milionu zemøe v dùsledku škodlivého pùsobení té jedovaté látky. Porovnejme si to s úèinky známých složek stravy, na které žádné normy pøípustné koncentrace nebyly stanoveny. Z milionu kuøákù témìø polovina zemøe na dùsledky kouøení cigaret. Z milionu našich obyvatel asi pøes 400 tisíc zemøe na dùsledky celoživotního požívání živoèišných potravin, asi 100 tisíc zemøe na dùsledky celoživotního požívání velkého množství kuchyòské soli. Tato otøesná èísla nás nechávají obvykle chladnými. Pokud se však v nìjaké potravinì objeví škodlivá látka, která zpùsobí smrt, øeknìme, tøí lidí z milionu, spouštíme kampaò v tisku, v rozhlase, v televizi, a strašíme obyvatelstvo tím, k jakému ohrožení jejich zdraví došlo. A neuvìdomujeme si, že ta tolik kritizovaná potravina je v tomto pøípadì asi stotisíckrát ménì škodlivá než živoèišné potraviny, stotisíckrát ménì škodlivá než cigarety, asi tøicettisíckrát

Vaøte zeleninu: na železo! Podle výsledkù výzkumu prezentovaného na setkání American Chemical Society zvyšuje vaøení zeleniny – a dokonce i nìkterých druhù ovoce – množství železa, které z nich dokážeme využít. Nebojme se proto nìkdy zeleninu podusit anebo povaøit v páøe èi ve vodì. I když se množství železa v zeleninì vaøením nezmìní, jeho vstøebání se tak usnadní. Napø. povaøením zelí se zvýší vstøebatelnost železa z 5% na 15%, nebo u brokolice z 6% na 30%. U nìkterých druhù zeleniny byla zmìna dramatická, u jiných, jako napø. u špenátu, bylo z tohoto ohledu jedno, zda jej konzumujeme vaøený nebo syrový. Dr. Lee z Rutgers University testoval 48 druhù zeleniny; u 37 z nich zjistil vyšší vstøebatelnost železa, a to po asi patnáctiminutovém vaøení. Dr. Lee rovnìž zjistil, že skladováním uvaøené zeleniny, a to i v chladnièce, obsah železa dramaticky klesá. Konzumujme proto zeleninu èerstvou – anebo èerstvì uvaøenou!

6 / PRAMENY ZDRAVÍ

JEDNOU Z NEJZDRAVÌJŠÍCH SLOŽEK STRAVY JE OBILÍ. ALE I V OBILÍ SE NACHÁZEJÍ SAMOZØEJMÌ NÌKTERÉ LÁTKY NA HRANICI NORMY. POUŽÍVÁNÍM NOREM PØÍPUSTNÝCH KONCENTRACÍ MَEME SNADNO DOSLOVA SKANDALIZOVAT KAŽDOU POTRAVINU, I TU NEJZDRAVÌJŠÍ.

ménì škodlivá než kuchyòská sùl. Ty látky, na které se díváme tak, že by ve stravì nemìly být, a které pùsobí smrt zanedbatelného poètu osob (jednoho èlovìka nebo nìkolika lidí z milionu), jsou normovány a zakazovány. Ty látky, které pùsobí smrt vìtšiny z nás (tabák, živoèišné potraviny, sùl), nijak normovány ani zakazovány nejsou, jejich požívání stravou je považováno za samozøejmé. Pokud budeme požívat máslo v tom množství, jak je to dnes u nás bìžné, tak z milionu lidí zemøe, øeknìme, tøicet tisíc na dùsledky toho, co je nedílnou souèástí másla (saturované tuky, cholesterol). Obsahovalo-li by máslo bifenyly, zemøelo by na následky jeho užívání tøicet tisíc lidí plus jeden èlovìk. A právì kvùli tomu jednomu èlovìku se máslo likvidovalo. Není jiné vysvìtlení – to všechno dìlají hygienici proto, že u nás nikdy nebylo pøijato pravidlo, které by mìlo být samozøejmostí, a to, aby se u každé škodlivé èi prospìšné látky vyjádøilo, jak velký zdravotní efekt to zpùsobí, øeknìme konkrétnì, o kolik by se v dùsledku požívání takové potraviny zvýšila èi snížila úmrtnost. Mùžeme mít potravinu, v níž se nachází sto toxických látek, každá v množství odpovídajícím padesáti procentùm povolené dávky. Tato potravina by byla podle našich souèasných pøedpisù povolena, ve skuteènosti je však stejnì škodlivá, jako kdyby obsahovala jedinou toxickou látku v padesátinásobku pøípustné koncentrace. Takovou potravinu by ovšem hygienici zakázali. Zakázali by ji i tehdy, kdyby tam ta toxická látka byla jen v dvojnásobku pøípustné koncentrace. Èili zakázali by potravinu, která je minimálnì zdravotnì nebezpeèná, a povolili by potravinu, která je 25x zdravotnì nebezpeènìjší. Používáním norem pøípustných koncentrací mùžeme snadno doslova skandalizovat každou potravinu, i tu nejzdravìjší (a pokud byla hygienická služba dost razantní, tak ji mohla v minulých letech kdykoliv zakázat). Jednou z nejzdravìjších složek stravy je obilí. Ale i v obilí se nacházejí samozøejmì nìkteré látky na hranici normy anebo alespoò ve vìtších množstvích než v jiných potravinách, máme-li na tom tedy nìjaký zájem, mùžeme obiloviny snadno zaèít pomlouvat. O sóji jsme si mohli pøeèíst, že obsahuje více mìdi, než povoluje norma, což se prezentuje jako velký prohøešek proti zdraví. Mìï je však životnì dùležitý prvek, bez kterého bychom nemohli existovat. Èili na obalu sóji mohlo být klidnì napsáno: obsahuje životnì dùležitý prvek mìï. Na trhu je souèasnì øada multivitamínových a multiminerálových pøípravkù obsahujících mìï, a v tìchto pøípravcích dostane èlovìk do svého organismu mnohokrát více mìdi, než získá ze sóji. Pøípravek

Ty látky, které pùsobí smrt zanedbatelného poètu osob (jednoho èlovìka nebo nìkolika lidí z milionu), jsou normovány a zakazovány. Ty látky, které pùsobí smrt vìtšiny z nás (tabák, živoèišné potraviny, sùl), nijak normovány ani zakazovány nejsou. je však povolen a sója, která mìï také dodává, ovšem v mnohem menším množství, již pøekraèuje pøípustnou dávku mìdi. Situace není ovšem tak jednoduchá. Normy pøedstavují rùzný stupeò rizika. V nìkterém pøípadì reprezentují stav, kdy by pøi celoživotním požívání zemøel jeden èlovìk z milionu, ale u mnohých látek mohou znamenat mnohem vìtší ohrožení zdraví. Èili musíme poèítat s tím, že u jedné toxické látky jen dvacet procent povolené normy mùže být mnohokrát nebezpeènìjší než u jiné toxické látky dvojnásobek povolené normy. Vidíme tedy, že naše nešastnì stanovené normy (pøi jejichž zrodu však jistìže stál dobrý zámìr – snížit pøítomnost jedovatých látek v potravinách, chránit stav životního prostøedí a mít urèitý metr na posuzování množství v každé jednotlivé škodlivinì), nám pøíliš v naší orientaci o tom, co je zdravé a co nezdravé, nepomohou. Jako praktický závìr bychom si z této úvahy snad mohli vzít, že pokud budeme nìkde èíst o tom, že v nìjaké potravinì je urèitý nadbytek nìjaké škodlivé látky a souèasnì nebude uveden žádný údaj o tom, jak velké poškození zdraví to znamená, nemìli bychom této informaci vìnovat pøíliš velkou pozornost. G

Úvaha pochází z knihy „Stop nemocem“ od Tomáše Husáka. Autor pracoval v lékaøském výzkumu a v mezinárodních organizacích zkoumajících otázky zdraví pomocí poèítaèù a matematicko-statistiských metod, kde pro svou práci shromáždil tisíce údajù z celého svìta. Knihu vydalo nakladatelství Pragma a je k zakoupení mj. v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici v Praze.

VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 dennì 9-20.30 v pátek 9-18 (v sobotu zavøeno) Hormonální terapie a riziko mrtvice a infarktu Pøedbìžné výsledky velké dlouhodobé studie (probíhající na National Heart, Lung, and Blood Institute v Bethesdì) ukázaly, že ty ženy, které po pøechodu užívaly hormonální terapii, mìly o nìco vyšší riziko infarktu, mozkové mrtvice a krevních sraženin v nohách a v plicích než ženy, které braly placebo. To je v rozporu s dosud proklamovanou teorií, podle které braní estrogenu (který zøejmì chrání ženy pøed menopauzou pøed nemocemi srdce) by mìlo znamenat po menopauze (kdy pøirozená produkce tohoto hormonu klesá) ochranu pøed srdeèním onemocnìním. Jedná se o data získaná ze studie na 161 000 ženách ve vìku 50 až 79 let, a to po prvních dvou letech sledování. Pøesnìjší výsledky by mìly být známy v roce 2005, kdy bude studie ukonèena.

Vlašské oøechy snižují škodlivý LDL cholesterol Tradièní støedozemní dieta, která obsahuje hojnost ovoce, zeleniny a olivového oleje, ale málo masa a mléèných výrobkù, je známá svým pozitivním úèinkem na hladinu škodlivého cholesterolu. Španìlští vìdci nyní hlásí, že zaøadímeli do takového stravy vlašské oøechy, je snížení cholesterolu ještì výraznìjší. Již v pøedešlých studiích se ukázalo, že vlašské oøechy, které jsou bohaté na polynesaturované tuky, snižují hladinu škodlivého LDL cholesterolu v krvi. V nové studii ukázal dr. Zambon z Hospital Clinic Provincial v Barcelonì, že zaøazení osmi až jedenácti vlašských oøechù do denního jídelníèku pøineslo po šesti týdnech 11% snížení LDL cholesterolu oproti snížení o 5% u kontrolní skupiny, která jedla touž støedozemní dietu, ale bez vlašských oøechù. Annals of Internal Medicine 2000;132:538-546

PRAMENY ZDRAVÍ / 7

Televizní programy uèí dìti riskantnímu chování Dr. Winstonová analyzovala se svými kolegy pøes dvì stì televizních programù, které byly vysílány v Pennsylvánii bìhem prvního prosincového týdne roku 1996. Asi 47% všech televizních programù obsahovalo nejménì jeden nebezpeèný prvek (vyzývající k napodobování). Pøes 50% programù pro pøedškolní dìti, a týkalo se to zvláštì animovaných filmù, „obsahovalo prvky riskantního chování, ale bez dùsledkù, které by se daly oèekávat“. Pøedešlé studie ukázaly, že dìti, které se dívají na televizi ètyøi hodiny dennì, mají 4,3 krát vyšší pravdìpodobnost hospitalizace v dùsledku úrazu než dìti, které se na televizi nedívají. Podle dr. Winstonové stráví prùmìrné dítì v USA pøed obrazovkou do svých osmnácti let celkem více než dva roky života. Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine 2000;154:366-369

Deprese zvyšuje tlak Cítíte se být v depresi? Pak vás nepotìšíme. Lidé – zvláštì ženy – kteøí trpí pocity úzkosti a deprese, mají v prùbìhu života vyšší riziko stoupnutí krevního tlaku (tedy onemocnìní hypertenzí). Celkovì se ve výsledcích studie na 3 310 zdravých lidech ve vìku 25 až 64 let, kteøí se zúèastnili sledování v sedmdesátých letech a poté ètyø vyšetøení v následujících dvaadvaceti letech, ukázalo, že pocity úzkosti èi deprese zvyšovaly riziko hypertenze u mužù o 50%, u bílých žen o 70% a u èerných žen o 200% v porovnání s jejich vrstevníky, kteøí podobnými stavy netrpìli. Psychosomatic Medicine 2000;62:1-8

Jedením ovoce proti astmatu Dìti, které konzumují ovoce s vysokým obsahem vitamínu C, mají podle výsledkù nové italské studie ménì problémù s astmatem. Ty dìti, které jedly kiwi nebo citrusové plody 5-7x týdnì, mìly o 30% nižší výskyt chronického kašle, astmatického sípání a noèního kašle oproti dìtem, které jedly toto ovoce ménì než jednou týdnì. Studie byla vypracována na 18 737 dìtech ve vìku šesti až sedmi let. Ochranný úèinek se projevoval už od konzumace 1-2 kusù kiwi èi citrusových plodù týdnì. Thorax 2000;55:283-288

8 / PRAMENY ZDRAVÍ

VYLUŠTÌNÉ KØ͎OVKY Kdo by si nepamatoval tíhu školní tašky plné sešitù a uèebnic. Uèebnice jsou témìø symbolem vzdìlávání. Mýtus o jejich nepostradatelnosti je dost silný. Nehovoøím zde o knihách obecnì, ale výluènì o uèebnicích, tedy o zhuštìných a zjednodušených pøehledech vìdních oborù. Uèebnice jsou jako vyluštìné køížovky Pokusím se shrnout základní argumenty pro toto tvrzení. Je tøeba rozlišovat mezi uèebnicí a odbornou knihou. Zatímco v odborné publikaci se o daném tématu pojednává z vícero stran, pøedkládají se fakta na obhajobu èi vyvrácení urèitých tvrzení, uèebnice pøedkládá fakta vìtšinou bez zmínky o jiných pohledech. Uèebnice je struèným výtahem ze závìrù, ke kterým se dospìlo, ale neobsahuje myšlenkové pochody, jakými se k nim dospìlo. M. Brady o tom vtipnì píše: „Je to, jako byste dali žákùm ohromnou køížovku, která je již vyluštìna. Není tam už nic na práci, snad kromì toho, že by se jí nauèili nazpamì, což není právì úkol, který by vzbuzoval nadšení nebo tøíbil inteligenci.“ Uèebnice pøedstavují umìlý, rozkouskovaný svìt, tak nepodobný tomu, který je za branami školy. Základní podmínkou uèení je smysluplnost. Uèebnice ji postrádají ve velké míøe. Zmiòovala jsem se již o tom, že výklad není tím jediným ani nejefektivnìjším zpùsobem uèení, že velkou roli pøi uèení hraje aktivita dítìte, struktura jeho nadání, zapojení více smyslù do uèení aj.

I výhrady vùèi uèebnicím vycházejí z poznatkù o zpùsobech uèení. Tradièní škola je založena na verbálním (slovním) uèení a na uèení zpamìti. Vzhledem k rùznorodosti zpùsobù uèení je to, jako by nám z bohatì prostøené tabule dovolili brát si pouze jedno jídlo. Všichni si jistì vybavíme obligátní vìty: „Nauète se látku od stránky 34 do stránky 37, pøíštì si to vyzkouším na známky.“ To, co se dìti pøitom uèí ještì „navíc“, je nebezpeèné: uèí se, že vìci jsou celkem jednoduché, že na všechno existuje jedna správná odpovìï – ta z uèebnice. Neuèí se pochybovat, srovnávat, kriticky myslet. Pøebírají hotové recepty a uèí se tím, že je zde vždy nìkdo, kdo zná správný postup, s nímž se dopracuje k další jedinì správné odpovìdi. Protože ony samy se postupùm objevování neuèí, vnímají toto objevování jako „práci“ jiných. Vyzbrojeni tímto postojem, žádají potom jako dospìlí rychlá a jednoduchá øešení od tìch „nahoøe“. Doopravdy jsme se nìco nauèili, až když to umíme použít Hodnocení pøesnosti reprodukce pasáží z uèebnice je snadné. Dejme tomu, že dítì díky své dobré pamìti dostane i jednièku. Co to však znamená pro jeho rozvoj, pro jeho úspìšnost v životì? Susan Kovaliková v knize Integrovaná tematická výuka píše, že doopravdy si osvojit pojmy èi dovednosti znamená být schopen je použít pøi øešení problémù, být schopen nauèit je jinou osobu, která to potøebuje, být schopen používat výrazy, k nim patøící v složité situaci a v sociální interakci, a koneènì být schopen konat pøimìøenì v neoèekávaných situacích. To jsou kompetence pro skuteèný svìt, nikoliv jen pro situaci ve tøídì, pro uspìní pøi zkoušení na známky. Na to uèebnice nestaèí. To chce zcela jiné postupy výuky.

Pojmy až po zkušenosti, nikoliv pøed ní Teprve po pøímé zkušenosti mohou pøijít na øadu pojmy. Ty se nyní již mají èeho zachytit, s èím propojit. Ve tøídì by mìly být rùzné knihy k danému tématu a dìti by si v nich mìly informace vyhledávat. Domácí úkoly by mìly vést k získávání dalších informací èi vyzkoušení nabytých vìdomostí v reálném životì (napøíklad starat se o živou žábu aspoò nìjaký èas). Tradièní výuka volí postup opaèný. Nejdøív pøedkládá dìtem pojmy (výklad nové látky), jejichž obsah zùstává bez zkušenosti prázdný. Zùstaòme ještì chvíli u žáby. Pokud nelze jít s dìtmi k rybníku, bylo by dobré mít ve tøídì alespoò živou žábu. Nebo alespoò tøírozmìrný model žáby, který by mohl každý žák sám prozkoumat. Naprostá vìtšina dìtí se však setká nanejvýš s obrázkem a s výkladem, že žába je obojživelník a má urèité charakteristiky. Kdybych nyní zaèala kritizovat kvalitu uèebnic, asi by se mnou mnoho lidí souhlasilo. Je také co kritizovat: jazyk, kterým je stále øada uèebnic napsaná, je èasto nepøimìøený vìku dìtí, plný abstraktních vyjádøení, šroubovaných souvìtí i slov, kterým mnoho dìtí nerozumí. O obsahu, jeho vhodnosti i aktuálnosti by se také jistì mohly vést diskuse. Jenže tím bychom se nedobrali podstaty vìci. Pouze u užiteèných vìcí má smysl hovoøit o kvalitì. Uèebnice pro kvalitní výuku nejsou nutné.

OZÓNOVÁ DÍRA Ozónová díra vzniká, když se nebe ze zvìdavosti pootevøe, aby si dùkladnìji prohlédlo naši dosaženou životní úroveò. S obdivem si pak prohlíží zejména naše bájeèné lednièky a mrazicí pulty, dùmyslné systémy klimatizace, ale také nejmodernìjší hasicí techniku, zpùsob zhotovování poèítaèových èipù a pochopitelnì také nejmodernìjší modely letadel. Doširoka otevøely nebi oèi zvláštì docela obyèejné malé spreje s kosmetickými pøípravky pohánìnými freony. Naše doba tak získala další cenné prvenství: je to poprvé, v celé historii, kdy naprostá rutina každodenní hygieny mùže mít pro lidstvo pøímo pøevratné dùsledky a mùže významnì ovlivnit celý bìh dalšího vývoje. To, co se nepodaøilo ke všemu odhodlaným revolucionáøùm, elitnì vycvièeným oddílùm teroristù, houževnatým partyzánùm ani zbídaèelým a zoufalým masám - tedy ovlivnit dìjiny - dokázaly vcelku hravì pìstìné ženy pøi své ranní toaletì a ponìkud zženštilí muži pøi pravidelné péèi o svùj stále ještì málo nablýskaný automobil. Ozónová díra, jejíž rozšiøování ohrožuje takøka vše živé na Zemi, ve vzduchu i na vodì, je pøímým, i když nechtìným dùsledkem snahy moderního èlovìka všemožnì si usnadnit život. Tím, že si ho mnoha dùmyslnými zpùsoby usnadnil ve svých pøíbytcích, velmi si ho zkomplikoval v otevøené krajinì. Èím bezpeènìji se cítí v pohodì svého klimatizovaného pokoje a v blízkosti své lednièky, tím ohroženìjší se stává tam, kde mu zatím vcelku nic nehrozilo - na písku rekreaèní pláže, ve zdravém vzduchu hor, na proslunìné louce. Snad jedinì ostrùvky mìst trvale zamoøených smogem ho dokáží pøed zkoumavým pohledem nebes èásteènì odstínit. Èím více ozónu chybí kdesi nahoøe, tím více ho pøebývá zde dole. Ta naše prosperita to zase jednou všechno pìknì popletla. G

životní prostøedí

Èím více smyslù je zapojeno, tím lépe Uèíme se tím rychleji a lépe, èím více smysly nové informace vnímáme. Vezmìme si napøíklad látku o žábì. Nejvíc a nejsnadnìji se o ní dìti nauèí, když ji budou moci pozorovat pøímo nìkde u rybníka. Podnìty, které vnímáme, se nejdøív podrží v ultrakrátké pamìti (maximálnì do tøiceti vteøin). Do dalšího stupnì – krátkodobé pamìti – se mají šanci dostat ty, které mají pro nás nìjaký význam a souèasnì mají možnost se „navìsit“ na nìco, co již v pamìti (v našem vìdìní) existuje. Èím více smyslù je zapojeno, tím vìtší je množství podnìtù a tím vìtší šance na zapamatování.

Z knihy Jana Kellera „Abeceda prosperity“. Vydalo nakladatelství Doplnìk.

Odstranìní uèebnic by ušetøilo peníze Výuka založená na aktivitì a prožitku je èasovì nároènìjší, nelze jí probrat všechny informace. Dìti se však nauèí metodì, kterou se mohou dobrat dalších potøebných vìdomostí èi dovedností. Potom by nebylo tøeba vynakládat tolik prostøedkù na uèebnice. Staèila by jedna do tøídy: ušetøené peníze by se mohly využít tøeba právì na nákup další literatury nebo na financování výprav za brány školy. G Jana Nováèková, NEMES

PRAMENY ZDRAVÍ / 9

BUÏ HODNÝ NA KOÈIÈKU! Peter Singer vychází ve svém rozboru støetu lidí se zvíøaty z pøesvìdèení rovnosti èlovìka a ostatních živoèišných druhù. Proto považuje každou krutost ke zvíøatùm za naprosto nepøijatelnou a odmítá se na ní podílet. Singer se zde soustøeïuje na dvì oblasti krutosti strukturální (která nevyplývá ze sobectví èi ze zaslepenosti, nýbrž z toho, jak jsme ustavili øád života kolem nás): na pokusná zvíøata a na masnou výrobu.

POKUSY NA ZVÍØATECH Je ochoten vyjmout ze svého rozboru pokusy, ve kterých zvíøata netrpí, i když zajetí je samo utrpením. Je ochoten vyjmout i ty pokusy, které jsou naprosto nezbytné proto, abychom pøedešli daleko vìtšímu utrpení, vèetnì pokusù potøebných pro rozvoj veterinárního lékaøství. I tak zbývá na devadesát pìt procent pokusù zcela zbyteèných a èasto nesmírnì krutých. Pokud si myslíte, že to není pravda, pøeètìte si studii Milly Schar-Manzoliové, Holocaust, která cituje úøední hlášení o pokusech na zvíøatech ve Švýcarsku, zemi s nejdokonalejším zákonodárstvím na ochranu zvíøat. Lidé, kteøí takové pokusy provádìjí, nejsou nutnì sadisté nebo lidé psychopatických sklonù. Vìtšinou jsou to zcela normální lidé, vlídní k dìtem a tøeba i zvíøecím miláèkùm. Jak je možné, aby zcela normální èlovìk vìdomì pùsobil tak strašlivé utrpení, doslova pozvolna muèil cítícího tvora? Singer poukazuje na „vìdecký postoj“, kterému napø. lékaøské fakulty po celém svìtì vìdomì uèí své studenty. Lékaø prý musí mít schopnost vypnout soucit a veškerý jemnocit, když slouží dobré vìci, protože prý úèel svìtí prostøedky. Ani to ovšem není jednoznaèné. Utilitaristé jsou o tom pøesvìdèeni: prostøedek sám o sobì je prý hodnotovì neutrální, teprve podle úèelu, jemuž slouží, se stává dobrý èi zlý. Formalisté jako Immanuel Kant by øekli, že nic nemùže posvìtit zlovolný prostøedek. Vražda je vražda, i ve službì dobra. Mùže být nutná, avšak nikdy není dobrá. Nikdy nemohu vraždit s èistým svìdomím. Pragmatisté jako John Dewey odmítají odlišit úèel a prostøedky: obojí vytváøí jeden celek a jako celek je tøeba je hodnotit. Tak dobro, dosažené za cenu velikého zla, pøestává být dobrem. Tak èi onak, krutost, jakkoliv zdùvodnìná, zùstává problematická.

10 / PRAMENY ZDRAVÍ

Dr. Mengele a jeho kolegové, kteøí provádìli pokusy na lidských vìzních v nìmeckých koncentraèních táborech za druhé svìtové války, poskytují bolestný pøíklad. Dnes bychom rádi vìøili, že jejich pokusy byly „pseudovìdecké“ a že oni sami byli psychologicky poškození sadisté s psychopatickými sklony. Dostupná fakta však nenasvìdèují ani jednomu, ani druhému. V drtivé vìtšinì pøípadù – napøíklad ponor v ledové vodì pro dobro nìmeckých námoøníkù v severních moøích – to byly normální vìdecké pokusy, které by schválila každá etická komise na dnešních univerzitách. Také nic nenaznaèuje, že lékaøi byli sadistiètí psychopatové. Byli zøejmì zcela normální, ke svým pokusným zvíøatùm se mimo laboratoø chovali lidsky, spøátelili se s nimi a nosili jim pamlsky. Jen byli vìdci v pøísném smyslu: zcela oddìlili svou vìdeckou èinnost od osobních pocitù a v laboratoøi se nenechali odvádìt osobní sentimentalitou od vìdecké povinnosti. Není to právì, co se snažíme vštípit adeptùm vìd lékaøských? Ovšem v pøípadì nìmeckých lékaøù za války pokusná zvíøata byli lidé – èi tak se to jeví nám. V ovzduší Tøetí øíše to mohlo vyhlížet jinak. Nebyli to pøece lidé, jen

židé – a ve vzduchu visela otázka: jak mùžeš litovat židù, když na frontì ve službì vlasti umírají krásní mladí Nìmci a tvoje pokusy by je mohly zachránit? Analogie je tu naprosto pøesná. Dnes øíkáme, že to pøece nejsou lidé, jen zvíøata, a studentùm, kteøí váhají, vyèítáme, jak mùžeš litovat zvíøete, když v nemocnicích umírají lidé a tvoje pokusy by je mohly zachránit? Ostatnì proè by zvíøata mìla být jenom? Singer to naprosto odmítá, z dùvodù již uvedených. Je pøesvìdèen o naprosté biotické rovnosti: utrpení jednoho živoèicha je stejnì nepøípustné jako utrpení druhého. Èlovìk podle Singera není „vyšší“ bytost. Opravdu bychom tìžko hledali pádný dùvod, proè by tomu tak mìlo být. Singer je vyvrací jeden za druhým. Ostatnì ani vyšší bytost nemá právo svévolnì ubližovat druhému jen proto, že ho považuje za „nižšího“ tvora. Singer bere demokratickou rovnost do dùsledkù. Jsou pak pokusy na zvíøatech kdykoliv oprávnìné? Zásadnì by Singer odpovìdìl, že ne, aè nabízí kritický test: je navrhovaný pokus tak dùležitý, že bychom jej byli ochotní provést na lidských subjektech? Byl byste ochoten tento pokus provádìt na dítìti? Pokud ne, pak nemáte právo provádìt jej na zvíøeti. Pokud ano,

JSOU POKUSY NA ZVÍØATECH KDYKOLIV OPRÁVNÌNÉ? ZÁSADNÌ BY SINGER ODPOVÌDÌL, ŽE NE, AÈ NABÍZÍ KRITICKÝ TEST: JE POKUS TAK DÙLEŽITÝ, ŽE BYCHOM JEJ BYLI OCHOTNI PROVÉST NA LIDSKÝCH SUBJEKTECH? POKUD NE, PAK NEMÁTE PRÁVO PROVÁDÌT JEJ NA ZVÍØETI.

pokusy na lidech mají tu výhodu, že èlovìk mùže dát svùj informovaný souhlas, zatím co zvíøe je vždy trpnou obìtí. Jenže i pokud subjekt dá svùj souhlas, zaè by stál život vykoupený za tak strašlivou cenu? Chtìl byste žít, kdybyste vìdìl, že vaše pøežití bylo vykoupeno tak strašlivou cenou utrpení a smrti? Mohl byste žít sám se sebou a se svým svìdomím? Tak Singer dochází k jednoznaènému závìru: øeknìte NE! Uvìdomme si, do jaké míry jsme sami souèástmi onoho hrùzného mechanismu, který bez váhání hledá zisk za cenu krutosti, a všemožnì jej odmítejme. Odmítejme kupovat kosmetiku zkoušenou na zvíøatech, domáhejme se jiných pokusných postupù, protestujme, prostì soustavnì zaujímejme abolicionistický postoj: Count me out! V tom nejedu!

MASNÁ VÝROBA Postoj Singerova Osvobození zvíøat! je podobný v pøípadì masné výroby a masa jako potravy. Je to nᚠnejbìžnìjší styk se zvíøaty – na talíøi. V malorolnickém domácím chovu se nabízí jakési ospravedlnìní. Je možné že tu zvíøe mìlo dobrý život, že o nìj lidé peèovali, laskali se s ním, volali je jménem. Na konci toho dobrého života je snad potkala pokud možno bezbolestná smrt. Pøesto nezapomenu na hrùzu v oèích kozy, jindy pøátelské, nyní schované ve stodole v koutì, na zabijaèce. Ten èuník byl její kamarád, vidìla jeho konec. Zvíøata rozumìjí. Potøebují si ze všeho nejvíce vytvoøit vztah ke svým lidem, snaží se získat jejich pøízeò. Chtìjí dùvìøovat. Zvíøe nechápe, proè je bito, a smrt druha v domácnosti rukou „svého“ èlovìka pociuje jako zrùdnou zradu. Tak tomu je v nejlepších podmínkách, kde zvíøe je skoro èlenem rodiny. Podmínky v masné velkovýrobì jsou nesmírnì kruté. Zvíøe tu je biomechanismem, na který se neberou žádné ohledy. Vepøi v krmných klecích, kuøata s upálenými zobáky, která jen injekce antibiotik a steroidù udržují pøi životì, telata pod stálým osvìtlením v klecích, kde se nemohou napøímit – Singer a každý, kdo píše o masné výrobì, dokládá neuvìøitelnou krutost. Transporty živých zvíøat si v nièem nezadají s vìzeòskými transporty z dob druhé svìtové války – a protest vyvolá stejnou odpovìï: vždy to jsou jenom zvíøata. Copak bolest míò bolí, copak je smrt ménì krutá, když obì patøí k nìkterému našemu jenom? V nìkterých zemích dochází obèas k protestu. V Anglii skupina vìdcù pøedložila v roce 1979 parlamentu zprávu, která dokumentovala nelidské podmínky v masné výrobì, tzv. Bramwell Report, avšak tehdy novì zvolený konzervativní parlament nereagoval. Ve vìtšinì zemí se ve jménu výkonnosti udìluje velkochovùm výjimka ze zákonù na ochranu zvíøat.

Pokusy o chov bez krutosti, s úctou k základním potøebám pohybu, dne a noci, spoleèenství a pøirozené stravy, probíhají úspìšnì i u nás, avšak lhostejnost veøejnosti nepøispívá k jejich rozšíøení. Lidé odmítají vzít krutost na vìdomí, nedožadují se ekologicky šetrných zemìdìlských výrobkù. Jen si všimnou, jestli jsou vejce z volných výbìhù nebo maso z pastvin o desetihaléø dražší než výrobky z hromadné výroby. Singer reaguje jednoznaènì: Count me out! V tomhle nejedu! Za nejdùležitìjší krok považuje prostì odmítnout požírat mrtvoly, i když to jsou jenom zvíøata. Pokusy o reformu, o ochranné zákonodárství, zlidštìní výroby znovu a znovu troskotají – a nutnì. Velkovýrobu nevedou lidé, vede ji anonymní správa, bez citu pro zvíøata, jen s citem pro maximalizaci zisku. Pokud trvá poptávka, uplatòují se tržní vazby: vždy se najde podnikavec, který „maso“ vyrobí krutìji a tudíž levnìji, a lhostejní konzumenti, kteøí na nìm ušetøí deset haléøù. Naprosto jednoznaènì odmítnout se na tom podílet, naprostý bojkot krutosti, soustavné vyhledávání potravin, které ji nevyžadují, to vše jsou zpùsoby, jak využít stejné ekonomické mechanismy, avšak tentokrát ve prospìch trpících. Zmìníme tím ten obrovský neosobní systém krutosti a vykoøisování, který se dnes ve jménu globalizace rozprostírá do všech koutù svìta? Sotva. Tím však se Singer nedá odradit. Poukazuje na to, že pokaždé, když odmítnu pojídat rozdrásaná tìla svých umuèených bližních, ušetøím utrpení. Když si udìlám karbanátek z kapusty místo z mletého masa, je na svìtì o drobounký zlomek utrpení ménì – snad smažený kvìták tak krásnì chutná také proto, že pro nìj žádné zvíøe netrpìlo a nezemøelo. K tomu každé takové odmítnutí, ne halasné a manifestaèní, nýbrž klidné, tiché, leè zásadové, pomáhá zmìnit spoleèenské klima. Nejen že šetøím utrpení, posiluji také ménì hrùzné postoje. A pro Singera je snad hlavní to, že je morálnì správné nepodílet se na zlu, na pøeveliké špatnosti. To je to nejdùležitìjší: žít s èistým svìdomím. G

Z knihy Erazima Koháka „Zelená svatozáø“, ve které autor klade závažné otázky týkající se vztahu èlovìka k pøírodì. Je èlovìk na Zemi pánem – nebo hostem? Mùžeme si dovolit ignorovat následky našeho jednání pro Zemi? Je pøíroda zahrádkou v lidském svìtì – nebo lidský svìt umìlý ostrùvek ve svìtì pøírody? Atd. atd. Vydalo nakladatelství Slon.

Kouøení zvyšuje riziko rakoviny tlustého støeva Není-li pro vás dostateènou motivací pro zanechání kouøení ohrožení rakovinou plic, možná vás k tomu „povzbudí“ výsledky nové studie, která ukázala, že kuøáci jsou vystaveni vìtšímu riziku vzniku støevních polypù (které zvyšují riziko rakoviny tlustého støeva a koneèníku). Dobrou zprávou ale je, že toto riziko lze významnì snížit, jestliže s kouøením vèas skonèíte, jak uvedli vìdci z amerického Národního ústavu pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute). Studie se zúèastnilo 27 924 lidí. Vedoucí studie, dr. Hayes uvedl, že èím déle lidé kouøili, tím bylo u nich riziko onemocnìní rakovinou tlustého støeva a koneèníku vyšší.

Strava prodlužuje život Namísto poèítání kalorií a sledování množství tuku se nabízí snazší cesta ke zdraví: jezte více ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a dalších zdravých potravin. Ve studii na 42 000 ženách bylo pravidelné konzumování tìchto zdravých potravin v jasné souvislosti s nižší úmrtností bìhem šesti let trvání studie. Ty ženy, které jedly nejvíce doporuèovaných potravin, mìly o 30% nižší riziko úmrtí ze všech pøíèin v porovnání se ženami, které jich jedly nejménì. A navíc mìly o 30% nižší riziko úmrtí na všechny typy rakoviny, infarkt a mozkovou mrtvici. The Journal of the American Medical Association 2000;283:2109-2115

Katastrofální výživa (britských) dìtí Podle zprávy nezávislého pozorovatele je velká vìtšina potravináøských produktù pro dìti na britském trhu úplnou „výživovou katastrofou“. Dr. Tim Lobstein, autor zprávy nezávislé Food Commission, øekl: „Kdyby výrobci potravin chtìli dìtské zdraví úmyslnì nièit, tìžko by mohli být efektivnìjší. Existuje velký prostor pro propagování zdravé stravy – s využitím všech marketingových a obchodních trikù – místo toho je však soustavnì dìlána reklama nezdravým výrobkùm.“ Výzkum zjistil, že na jeden dìtem urèený zdravý produkt pøipadalo více než deset produktù obsahujících velká množství saturovaného tuku, cukru nebo soli. Archives of Internal Medicine 1999;159:2273

PRAMENY ZDRAVÍ / 11

PØESTÁVKA, ÈI DRAMA? Pouze psycholog mohl pøi srovnání lásky a divadla pronést tuto poznámku: „Pro ženu je láska dramatem, pro muže je jen pøestávkou mezi jednotlivými dìjstvími.“ Myslím, že toto srovnání sedí.

Èasto se stává, že manželka nemùže dojít sexuálního naplnìní, pokud tento sexuální prožitek není souèástí širšího komplexu vzájemné harmonie, pochopení a pokraèujícího vzájemného srozumìní. U muže se erotická køivka projevuje rych-

partnerské vztahy

Pro muže je láska mocným impulzem se znaènì sexuální náplní, je to vášeò a touha, kterou je tøeba rychle naplnit. Potom se jeho myšlenky pružnì obracejí k jiným záležitostem a manželka se cítí odstrèena. Mluvím samozøejmì o mužích v opravdovém smyslu toho slova. Tìžko to lze vztahovat i na muže, kteøí se zajímají jen o lásku. Vzpomínám si na pìknou povídku, aèkoli si už nemohu vybavit jméno autora. Popisovala manželský pár, který se vrátil domù z líbánek. Po nìkolik týdnù se oba milenci nacházeli pouze ve spoleènosti toho druhého, byli dokonale svoji. A potom náhle, ze dne na den, se manžel vrátil do práce. Manželka usedla v kuchyni na židli a s pláèem rozebírala svou situaci: „A teï už jsem docela sama, docela sama!“ Jednoho dne, jak doufáme, tato mladá žena vstane ze židle a zaène se znovu zajímat o život kolem. Jestliže tak uèiní, bude to proto, že vše, co dìlá, dìlá z lásky ke svému muži. Z lásky k nìmu bude vaøit, zametat podlahu, mýt nádobí ... protože pro ženu láska pøedstavuje hlavní dùvod k životu. Muž se naopak zajímá o práci jen pro ni samotnou, protože tu na nìj èekají technické problémy, které má vyøešit, protože musí bojovat s konkurencí, i pro ten pøíslib úspìchu, který mu jeho snažení pøináší. A láska ... no, o lásce bude pøemýšlet, až bude zpátky doma u manželky. Ale i tam se projeví rozdíly: manželka má citové potøeby, které si její manžel èasto

neuvìdomí. Touží slyšet nìžná slùvka, chce si s manželem nìkam vyjít, touží s ním sdílet vzrušení, když spolu nìco obdivují, a potøebuje s ním prožívat hlubokou jednotu v okamžiku radosti. Nebo její láska znamená stálou, vysokou úroveò citu. Proto by byla ráda, kdyby s ní byl její manžel napoøád. Poèítá hodiny, které jí vìnuje, nedìle, které tráví doma, veèery, kdy s ní jde na nìjaké pøedstavení. Pro ni je právì toto zpùsob, jakým se vyjadøuje láska. Jestliže manžel odchází za sportem, manželka si okamžitì stìžuje: „Ty už mì nemiluješ!“ Jestliže se muž zaène zajímat o nìco jiného, je to urèitì jen proto, že už se nezajímá o ni!

12 / PRAMENY ZDRAVÍ

lým vzestupem k vrcholu a následným stejnì rychlým poklesem. Muž je už od pøírody impulzivní a dobyvaèný. Proto manželka èas od èasu øíká: „Ty mì nemiluješ, ty mì jenom chceš!“ To znamená, že není schopná pochopit ani pøijmout tuto mužskou formu lásky, která je impulzivní, ale má krátké trvání. Byla by ráda, aby ji manžel miloval tak jako ona jeho, nìžnì a bez pøestání. Tento nedostatek pochopení mùže dovést manželku až tak

Pro muže je láska mocným impulzem se znaènì sexuální náplní, je to vášeò a touha, kterou je tøeba naplnit. Potom se jeho myšlenky pružnì obracejí k jiným záležitostem a manželka se cítí odstrèena. daleko, že k sexuálnímu styku zaène pociovat úplný odpor. Jak to mùže její manžel chtít, když sotva skonèili ostrou výmìnu názorù, to prostì nedokáže pochopit. Zrovna tak nemohou mnohé ženy pochopit, že by na jejich manžela mohlo pøijít nìjaké sexuální pokušení. Jak by mohl tak významný, uznávaný a inteligentní muž upadnout do spárù takového nízkého a vulgárního pokušení – to jeho žena v žádném pøípadì není schopná pochopit. Myslí si, že kdyby ji doopravdy miloval, nemyslel by na jiné ženy, zatímco on se jí s tím svìøil právì jen z lásky k ní. Muž se pak cítí nepochopen, zavržen a pohrdán. Stáhne se do sebe. A od té doby se bude vyhýbat jakémukoli podobnému svìøování, které do jejich manželské harmonie vnáší pouze stíny. Avšak závoj mlèení mùže uvést jejich manželství do vìtšího nebezpeèí než jeho sexuální choutky. Muž se nejlépe ochrání pøed sexuálním pokušením tak, že si o nìm upøímnì promluví se svou manželkou a v jejím pochopení nalezne úèinnou a láskyplnou pomoc pøi pøekonávání tìchto stavù. G Z knihy známého švýcarského psy chologa, lékaøe a spisovatele Paula Tourniera „Porozumìní v manželství“. Knihu vydalo nakladatelství Návrat domù. K zakoupení mj. v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici v Praze.

OCHROMENÍ A TI DRUZÍ... Lidé, kteøí trpí nedostaèujícím pocitem vlastní hodnoty, se èasto cítí ochromeni. Cítí se blokováni pøítomností urèitých lidí. Pak nemohou vyjít sami ze sebe. Neodvažují se vyjádøit svùj názor. Pøisuzují ostatním takovou moc, že jsou pak v jejich blízkosti plni zábran. Nebo se neodvažují øíct nìco ve skupinì lidí. Mají obavu, že by se tomu ostatní mohli smát. Ochromený nestojí pøi sobì. Stále se ohlíží na ostatní, co by si asi mohli myslet, jak na nì asi pùsobí. Takoví lidé si èasto pøedstavují, že ostatní se jimi znepokojují, že se jim smìjí a špatnì o nich mluví. Vše, co vidí u ostatních, vztahují hned na sebe. To je ochromuje. Kdo si není sebou jistý, vztahuje všechno na sebe. Ostatní o mnì mluví, pozorují mì, vidí, jak jsem nejistý. Pøemýšlejí o mnì, sledují mì. Prožil jsem si to sám, když jsem po svém knìžském vysvìcení a promoci na teologii zaèal studovat ještì ekonomii. Tehdy jsem se ve své roli cítil zcela nejistý, a také osobnì se mi nedaøilo. Proto mi bylo nepøíjemné jezdit tramvají na univerzitu. Stále jsem si myslel, že by na mì mohli druzí civìt. Nestál jsem pøi sobì. Jedinou pomocí bylo ponoøit se do svých skript a odvrátit se tak od ostatních. Již mi nepomáhalo si namlouvat, že oni mì pøece nepozorují. Musel jsem si mnohokrát øíkat: „A když mì pozorují, je to jen jejich problém. Já jsem já.“ To mi pozvolna pomáhalo stát se nezávislým na druhých. U jedné ženy se malý pocit vlastní hodnoty projevuje tím, že se cítí svým mužem stále kontrolována. Když jsem se jí ptal, jestli ji muž skuteènì kontroluje nebo zdali si to jen namlouvá, musela pøipustit, že vlastnì každou otázku svého muže chápe již jako kontrolování èi kritiku. Protože nemá sebedùvìru, prožívá každé jeho slovo jako odmítnutí. Pak se cítí ochromená. Má dojem, že ji její muž nebere vážnì. Ve skuteènosti nebere vážnì ona sama sebe. Nevìøí si. Trpí tím, že ji lidé neberou vážnì. Ve skuteènosti si ji ale druzí velmi cení. Jen proto, že si necení ona sama sebe, má dojem, že by ji všichni ostatní neocenili. Protože nebere vážnì samu sebe, domnívá se, že ji neberou vážnì ani druzí. Když mají oba manželé malý pocit vlastní hodnoty, nemohou se vìtšinou vìcnì pøít. Každý se cítí zasažen poznámkou toho druhého a musí se hned hájit a ospravedlòovat. Každá sebemenší kritika jim již bere pùdu pod nohama, a tak se musí køeèovitì bránit. Každý má strach, že prohraje, a musí proto stále druhého zra-

òovat. Tak vzniká zoufalý zmatek, vìèná zákopová válka, aèkoliv se oba partneøi milují stejnì jako døíve. Ježíš uzdravil ochrnutého, kterého ètyøi lidé spustili støechou pøímo k jeho nohám (Marek 2,1-12). Ježíš poznává, že ochrnutí není jen vnìjší, ale že vychází z vnitøního postoje. Proto mu nejprve odpouští høíchy. Nejdøíve musí ochrnutý zmìnit svùj vnitøní postoj, pak mùže také tìlesnì vstát. Ježíš uzdravuje ochrnutého tím, že ho prostì vyzve: „Vstaò, vezmi své lože a jdi domù.“ (Marek 2,11) Tímto pøíkazem zabraòuje ochrnutému, aby o sobì pøemítal, aby rozvažoval, jestli by se snad opravdu mohl postavit a jít. Všechno toto hloubání by mu jen bránilo vstát. Konfrontací Ježíš zbavuje nemocného iluzí. Nedá mu možnost vyhnout se postavení èelem k vlastní pravdì. Nemocný si již nemùže nic namlouvat. Teï mu nezbývá nic jiného než vstát. Lùžko jako znamení své nemoci musí vzít a nést pìšky. Všichni bychom se rádi zbavili svých zábran a nejistot. Rozèilujeme se nad svým ochromením a rádi bychom vstali. Ale vstaneme jen tehdy, když si budeme také jisti, že na nás druzí již nebudou vidìt naše slabosti a zábrany. Ježíš nás však vyzývá, abychom své zábrany pøijali, abychom

STERILNÍ PROSTØEDÍ Primáø rozhodl, že musím být pøeložen na infekèní. Koneènì sám. I když jsem izolován od chrápajících pacientù, tìžce se mi usíná. Možná pach levného desinfekèního roztoku. Opravdu nevím. Nemám s kým mluvit, na co se dívat. I ta sestøièka, jako by se bála, že úsmìv èi vlídné slovo ji mùže smrtelnì ohrozit. Dostávám jídlo, a pøece hladovím. Dostávám léky, a pøece necítím léèivý dotek ruky. Pøesto, že teplotní køivka stoupá, mou duší proniká mrazivý chlad... (Nìjak jsem to pøežil.) Dnes, Pane, sedím v Tvém chrámì a znovu se cítím tak sám. Isolace? Sterilní prostøedí? Kolem mne sedí lidé, dívají se však na mne brýlemi únavy a lhostejnosti. Dostávám sice lék Tvého Slova, nemohu ale najít pohár lásky, kterým bych jej mohl zapít.

je jakoby vzali do podpaží a zacházeli s nimi hravì, místo abychom se jimi nechali ochromovat. Lùžko, které neseme v podpaží, nám i druhým pøipomíná, že jsme stále ještì nejistí a že máme zábrany. Ale nenecháme se tím již k lùžku pøipoutat. Stojíme u nìho a neseme je s sebou, aniž bychom se jím nechali ovládat. G Z knihy Anselma Grüna „Moc nad bezmocí“. Vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Pomoz nám, Pane, sundat jednou provždy masky lhostejnosti a otevøít dokoøán okna pochopení a empatie. A také znièit teplomìr, kterým stále mìøíme teplotu svých bližních... Petr Škrla

PRAMENY ZDRAVÍ / 13

150 000 A JÁ Nelíbím se Vám? Ale poslouchejte! Konec koncù jsem právì takovým originálem Stvoøitele jako Vy. Nemusíte se na mne dívat svrchu s takovým opovržením. Jsem právì tak dokonale stvoøena jako Vy, jenom jsem byla povìøena jinými úkoly. Proto mi také mùj Stvoøitel musel dát jinou podobu. A kromì toho jsem pro Vás dùležitìjší než si myslíte! Pokud budete mít trochu trpìlivosti, abyste mne poslouchali, budete se pìknì divit – a napøíštì se snad na mne dívat s trochu vìtším uznáním.

MÙJ DÌTSKÝ POKOJ První, na co si vzpomínám, je kauèukovitý, na obou koncích uzavøený zámotek, ve kterém jsem dobøe chránìna vyrostla. Pøesto jsem ho opustila, jakmile jsem se cítila dostateènì silná. Mým vlastním domovem je pùda, ve které pìstujete svá rajèata a okurky, kde hrajete svùj fotbal a stavíte své domy. Tam jsem usilovnì ryla. Moje obydlí leží dosti hluboko – asi tak jeden a pùl metru pod povrchem. Tím jsem taková dobrá „støední vrstva“. Pokud vím, svìtový rekord dešovek je kolem osmi metrù. Svoje obydlí potøebuji jen dvakrát do roka – za studené zimy a za horkého léta. To se tam pohodlnì stoèím a èekám na lepší èasy.

MOJE JMÉNO

tajemství života

Zvl᚝ dobøe se cítím tehdy, když prší. Pùda je potom pìknì mìkká a já se ráda provrtám až na povrch. Proto se také jmenuji dešovka, pokud jste to ještì nepostøehli. Mùžete mne ale také nazývat „lumbricus terrestris“. To zní sice vìdeètìji, znamená to ale totéž. Mnozí také øíkají „dešovka obecná, ale z toho se také nedovíte už nic dalšího. „Obecná“, to prostì znamená „obyèejná“. A já jsem skuteènì docela obyèejné, pøitom však pozoruhodné Boží stvoøení. Mnozí z Vás mohou mít problémy s tím, že se také cítí jako „obyèejní“ lidé. Cítí se zbyteèní a tøeba ještì reptají vùèi Bohu. Co si to myslíte! I v tom obyèejném je stále ještì tolik zázraèného, že nevycházíte z úžasu, jakmile se do toho jednou zadíváte. A kromì toho: Boží svìt se nemùže skládat jenom z neobyèejných tvorù; potøebuje také množství tìch obyèejných, jako jste Vy a já.

14 / PRAMENY ZDRAVÍ

MOJE TECHNIKA RYTÍ Ostatnì, zamysleli jste se už nìkdy nad mojí technikou rytí? Možná jste se už divili, jak to dokážu. Vždy nemám žádnou rycí lopatu, jako má napø. krtek nebo nìjaký bagr. K tomuto úèelu používám pouze silný, špièatý konec své hlavy. Ten je tvarován tak jemnì, že mùže proniknout i do nejmenších skulin. Zasunu hlavu do skuliny, napnu silnì svaly, kterými mne mùj Stvoøitel bohatì obdaøil a rozhrnu pùdu jako nìjakým klínem. Snad se ptáte, jak to dokážu, když pøece, jak jistì víte, nemám žádnou kostru. Mého konstruktéra zde napadlo nìco zvláštního. Když chci totiž úèinnì použít své svaly, potøebuji opìru, protože tlak vzbuzuje vždy protitlak. To jste se jistì uèili ve fyzice. A tak mne mùj Stvoøitel vybavil dvìma tlakovými polštáøi, které se nacházejí v každém z mých mnoha segmentù (mùžete si je nìkdy spoèítat!) okolo mého støedního støeva. Vìdci zmìøili, že když své svaly poøádnì napnu, vzniká v tìchto vodních váècích pøetlak kolem 1 560 Pascalù (tj. 1,54% atmosférického tlaku). – Nechci Vás ale dále nudit složitými podrobnostmi.

MÙJ POHYB DOPØEDU Ještì jedno musíte ale vìdìt: Pøihlíželi jste už nìkdy pozornì tomu, jak se na zemi pohybuji? Všimli jste si asi, že mohu zkracovat a prodlužovat svoje segmenty. Ale co jste urèitì ještì nevidìli, jsou „kotvy“, které po obou stranách „svrhnu“ po každé, když nìkolik svých segmentù zkrátím. Na každé stranì zasunu do okolní pùdy dva páry krátkých ostnù. Takto „ukotvena“ mohu natáhnout segmenty vpøedu a rychle se tak pohnout dopøedu.

Abyste ale nepøišli na nesprávné myšlenky: Tyto ostny nejsou nìjakým pozùstatkem døívìjšího ochlupení. Moji pøedkové byli všichni také tak pìknì hladcí jako já, nebo také oni byli speciálnì konstruováni pro nᚠzpùsob života. Co bych si v zemi s nìjakým ochlupením poèala? Mých osm kotevních ostnù na každém segmentu mi však nepøekáží, protože když je nepotøebuji, jsou velice prakticky skryty v kùži. Myslíte si, že se to všechno vyvinulo samo od sebe? Nevìøíte pøece ani tomu, že se Vaše náramkové hodinky zkonstruovaly a sestavily samy! A já jsem mnohem složitìjší než nìjaké hodinky. To snad pøece jenom mohu tvrdit! Kromì toho se Vaše hodinky nikdy nerozmnožují – kdežto já ano! Princip mého rozmnožování je pøitom tak zamotaný, že Vám tím už nechci jít „na nervy“.

„MOJE NEPATRNOST“ A nyní je na èase, abych Vám øekla nìco o své osobì: Je mi teï asi jeden rok a jsem dvacet centimetrù dlouhá. Mnozí z mé rodiny mohou dosáhnout stáøí dokonce deset let. Naši nejvìtší pøíbuzní žijí

v Austrálii. Ti to pøi prùmìru tøí centimetrù dotáhnou až na délku tøí metrù. – Pùsobivé, co øíkáte? Nad mým jícnem se nachází mùj mozek. Je sice menší než Váš, funguje ale v principu stejnì. Nebo si snad myslíte, že ho nepotøebuji? Potom mi ale vysvìtlete, jak je to možné, že když pospíchám, probíhají mým tìlem tøi vlny zkrácení a prodloužení souèasnì! Jako oko mi slouží jenom svìtlocitlivé místo na mém pøedním konci. Mùj Stvoøitel vìdìl, že nic dalšího nepotøebuji. Co bych si také s nìjakým složitìjším okem poèala? Já jen potøebuji poznat, že jsem se dostala k povrchu a že se zase musím zavrtávat do hloubky. Sluneèní svìtlo je pro mne nebezpeèné, mùže mne dokonce zabít. Pøesto snesu vysušení svého tìla až do 70% své váhy a na druhé stranì mohu pøežít sto dní pod vodou. Zkuste mne v tom nìkdy napodobit!

MOJI NEPØÁTELÉ O svých nepøátelích nejradìji mlèím. Avšak pokud mne chcete správnì pochopit, musíte vyslechnout i toto, protože to souvisí s jednou z mých nejpodivuhodnìjších vlastností. Nemùžete mne zabít tím, že ze mne kousek odtrhnete. Za urèitých podmínek mohu totiž chybìjící èlánky zase doplnit. Mùj Stvoøitel naprogramoval moje geny tak, že napø. moje zadní èást opìt doroste, když o ni nìjakou nehodou pøijdu. A nyní budete žasnout: Dokonce moje hlava se vším, co na ní je, mùže vzniknout znovu. – Vìøte mi, že Vám nevyprávím žádné pohádky! Je to pravda! Žel toho využívají i moji nepøátelé, krtci. Když se objevím v nìkteré jejich chodbì, chytí mne. Potom mi ukousnou hlavu se tøemi èi ètyømi èlánky, èímž se stanu nepohyblivá, a pøilepí mne na stìnu své zásobárny. Jeden polský biolog jednou v takové komoøe hrùzy napoèítal 1200 dešovek. Pokud se mi ale podaøí, že v zimì ujdu krtèí žravosti, pak je tu pro mne ještì šance k úniku. Když mezitím moje hlava opìt naroste, mohu to nebezpeèné místo zase co nejrychleji opustit. Žel není krtek mým jediným nepøítelem. Mohla bych Vám øíci ještì mnoho o hrozném pronásledování a muèení, na kterých se i Vy ... Ale tady mlèí moje zdvoøilost dešovky. Víte, že i my trpíme pod panstvím høíchu? Co Vᚠpøedek narušil, dolehlo na nás všechny. Proto jen toužebnì èekáme na to, až bude celé stvoøení vysvobozeno z „otroctví zániku“. Pøeètìte si o tom nìkdy v Bibli, a to v epištole Øímanùm 8,19-23!

MOJE POTRAVA Avšak zatím musím plnit na tomto svìtì svoji úlohu. Stvoøitel mne povìøil tím,

EKOLOGICKÉ MYCÍ, ÈISTÍCÍ A PRACÍ PROSTØEDKY ECOVER COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1

abych vìtrala a hnojila pùdu. Proto je zemì protkána mými chodbami. Když je nìkde tak tvrdá, že nenacházím žádnou skulinu k prùniku, potom prostì pùdu pøed sebou „poplivám“. A když pak zmìkne, tak ji zkrátka sežeru. To je také moje metoda, jak pronikám do hlubších vrstev. A podobnì požírám i listí a další organické látky. – Umíte si pøedstavit, co všechno projde mým støevem! Zbytky z toho potom nacházíte jako malé výmìsky na povrchu pùdy. Nemusíte se nad tím ale ošklíbat! Je to ten nejlepší humus.

MOJE VÝKONNOST Vìdci spoèítali, že na jednom hektaru dobré pùdy vytvoøíme za ètyøiadvacet hodin pøes dva metráky humusu. To je za rok dobrých ètyøicet tun, které rozptylujeme rovnomìrnì po povrchu. Pøirozenì to nedokážu sama. Na ploše velikosti fotbalového høištì žije se mnou asi 150 000 dalších dešovek. Na tuèné louce nás mùže být dokonce nìkolik miliónù. Kdybyste nás všechny najednou chtìli zvážit, dostali byste se urèitì do tìžkostí. Bylo by to totiž minimálnì pìt metrických centù. Je to právì tolik masa, kolik dobytka byste mohli ze stejné plochy uživit. V každém pøípadì nás odborníci pro naše „ohromné výkony provzdušòování a zpracování“ velice chválí. Když nám necháte ještì trochu èasu, øeknìme 300 až 400 let, mùžete si být jisti, že svými útrobami zpracujeme celý povrch Zemì do hloubky ètyøiceti centimetrù. Tak plníme úkol, který nám dal nᚠStvoøitel. Naše existence, jakkoli se Vám mùže zdát nenápadná, slouží k jeho oslavì. G

Ukázka z knihy Wernera Gitta a K.H. Vanheidena „Kdyby zvíøata mohla mluvit“. Vydalo nakladatelství CLV v roce 1992.

Ovoce a zelenina: záleží na kvalitì I když vìtšina lidí (v USA) konzumuje doporuèené dávky ovoce a zeleniny, výzkum ukázal, že velká èást z nich si vybírá takové zdroje, které jsou chudé na obsah folátù a vitamínu C. Mezi pìt nejèastìji konzumovaných druhù ovoce a zeleniny v USA patøí (v sestupném poøadí): ledový salát, výrobky z rajèat, hranolky, banány, pomeranèový džus a cibule. Nejlepším zdrojem folátù (dùležitých zvl᚝ pro ženy v tìhotenství) však je tmavì zelená listová zelenina (napø. rùžièková kapusta, brokolice èi kvìták). I když jsou citrusové plody výborným zdrojem vitamínu C, je lepší je užívat ve formì celého ovoce, nejenom ovocných džusù. Smažené hranolky jsou zase výborným zdrojem tukù, které zvyšují riziko onemocnìní srdce i dalších nemocí. Z konference Experimental Biology 2000

Poškození po mrtvici a hladina železa ve stravì Podle výsledkù nové studie (vypracované ve španìlském mìstì Girona) by mohlo lidem, kteøí jsou ohroženi mozkovou mrtvicí, prospìt, kdyby snížili pøíjem železa ze stravy. Vìdci z Hospital Universitari Doctor Josep Trueta pod vedením dr. Davalose mìøili hladinu ferritinu u 100 pacientù po mozkové mrtvici. V porovnání s pacienty, jejichž stav se stabilizoval nebo zlepšil, mìli pacienti se zhoršujícím se stavem významnì vyšší hladinu ferritinu v krvi. Neurology 2000;54:1568-1574

Poèítaèové hry stupòují agresivitu Nový výzkum ukazuje, že hraní poèítaèových her mùže mít okamžitý i trvalý úèinek na myšlení a chování èlovìka. Podle vìdcù èiní interaktivní a graficky výrazná povaha z nìkterých poèítaèových her „potenciálnì nebezpeènìjší“ zdroj agresivity než násilím pøeplnìná televize a kino. V první studii na 227 støedoškolských studentech vìdci zjistili, že ti studenti, kteøí èastìji hráli násilné poèítaèové hry, se rovnìž èastìji projevovali „agresivním delikventním chováním“. Druhá studie na 210 støedoškolských studentech ukázala, že násilné poèítaèové hry (na rozdíl od her nenásilných) zvyšují okamžitou agresivitu (tzn. ihned po dohrání hry). Journal of Personality and Social Psychology 2000;78:772-790

PRAMENY ZDRAVÍ / 15

UTIŠENÁ ŽÍZEÒ „Mami, mám hroznou žízeò. Chci pít.“ Susana Petrosyanová slyšela náøek své dcerky, ale nemohla jí nijak pomoci. Spolu s ètyøletou Gayney byla uvìznìna pod tunami zhrouceného betonu a oceli. Vedle nich leželo tìlo Susaniny švagrové Karin, jedné z padesáti pìti tisíc obìtí nejhoršího zemìtøesení v dìjinách Arménie.

*** „Tento kalich je nová smlouva zpeèetìná mou krví,“ vysvìtloval Ježíš, když držel pohár vína. Tato vìta musela pìknì zamotat hlavu apoštolùm. Právì dostali lekci o velikonoèním vínì. Symbolizovalo krev beránka, kterou kdysi v Egyptì, kde byli drženi jako otroci – natøeli dveøe svých domovù. Tato krev zadržela smrt pøed jejich domy a zachránila jejich prvorozené. Pomohla jim k osvobození z nadvlády Egypanù. Více než tisíc let slavili Židé velikonoce

k zamyšlení

Katastrofa vždycky pøichází bez klepání, ale tentokrát dveøe pøímo vyrazila. Susana šla navštívit Karin, aby si u ní vyzkoušela nové šaty. Byl 7. prosinec 1988, 11,30 hodin. Zemìtøesení zaèalo v 11,41 hodin. Právì si oblékala šaty, když se byt v pátém patøe zaèal tøást. Susana uchopila svou dcerku, ale staèila udìlat jen pár krokù, protože podlaha se pod nimi zøítila a Susana, Gayney i Karin se propadly až do sklepa. Nad nimi zùstaly trèet trosky devítipatrového domu. „Maminko, chci pít. Prosím, dej mi nìco napít.“ Susana nemìla nic, co by mohla nabídnout. Byla uvìznìna na zádech. Betonový panel visel pár centimetrù nad její hlavou a vodovodní trubka tlaèila její ramena. Když ve tmì hmatala kolem sebe, našla malou sklenièku jahodové marmelády, která odkudsi z patra spadla do sklepa. Celou sklenièku dala sníst své dcerce. Druhý den byla prázdná. „Maminko, mám hroznou žízeò.“ Susana byla pøesvìdèena, že sama zemøe, ale pøála si, aby Gayney zùstala naživu. Nahmatala šaty, možná ty, které si pøišla vyzkoušet. Z nich udìlala pro malou Gayney lùžko. A protože tam byla hrozná zima, strhala ze sebe i své šaty a Gayney do nich zabalila, jen aby jí bylo teplo. Tak byly obì uvìznìny osm dní. Jelikož tam byla naprostá tma, ztratila Susana pøehled o èase. Zima tam byla taková, že pozbyla cit v prstech. A protože se nemohla hýbat, vzdala se vší nadìje na záchranu. „Èekala jsem jenom na smrt.“ Zaèínala mít halucinace. Její myšlenky

zoufale pøekrývaly jedna druhou. Milosrdný spánek ji každou chvíli vysvobodil z kruté reality, ale znovu a znovu ji nìco probudilo: hlad, zima, nebo – a to nejèastìji – hlas její dcerky. „Maminko, mám žízeò.“ Až pojednou – uprostøed té nekoneèné noci dostala Susana nápad. Vzpomnìla si na jeden televizní poøad o prùzkumnících v Antarktidì. Když jeden z nich umíral žízní, jeho pøítel si rozøízl ruku a dal mu pít svou vlastní krev. „Nemìla jsem žádnou vodu, žádnou ovocnou šávu, žádnou tekutinu. Ale vzpomnìla jsem si, že mám svou vlastní krev.“ Svými neohybnými prsty, znecitlivìnými zimou, našla kousek skla. Øízla se do levého ukazováèku, a dala ho dcerce, aby ho cucala. Malé kapky krve ovšem nestaèily. „Maminko, prosím tì, dej mi víc.“ A tak Susana nakonec ztratila pøehled, kolikrát se ještì øízla. Jedno však vìdìla: „Pokud by to neudìlala, Gayney by zemøela. Její krev byla jedinou nadìjí pro její dcerku.

16 / PRAMENY ZDRAVÍ

tak, že zabíjeli beránka. Každý rok prolévali jeho krev, každý rok tak slavili vysvobození. Zákon vyžadoval prolití krve beránka.

Pøiznat si, že žízníme, není pro nás jednoduché. Svou žízeò tišíme sladkým potìšením, které nabíráme z falešných fontán. Pøicházejí však chvíle, kdy nás sladké potìšení neuspokojí. To staèilo. Staèilo to k naplnìní pøikázání. Staèilo to, aby bylo uèinìno zadost zákonu. Staèilo to k oèištìní pøed Bohem. Nestaèilo to však k odstranìní høíchu. „Není totiž možné, aby krev býkù a kozlù odèinila høíchy.“ Obìti mohly nabídnout doèasné øešení, ale pouze Bùh mohl poskytnou øešení vìèné. A tak to udìlal. Pod nánosem špíny padlého svìta si nechal probodnout ruce. V troskách zhrouceného lidstva si nechal roztrhnout bok. Jeho dìti byly uvìznìny, a tak dal svou krev. To bylo vše, co mìl. Jeho pøátelé se rozutekli. Síla ho opustila. Všechno, co mìl, si pod jeho køížem losem rozdìlili. Dokonce i jeho Otec od nìj odvrátil hlavu. Jediné, co mu zùstalo, byla jeho krev. Ovšem tato krev byla právì to, co bylo potøebné. „Kdo má žízeò,“ øekl jednou Ježíš, „pojï se ke mnì napít.“ Pøiznat si, že žízníme, není pro nás tak jednoduché. Svou žízeò tišíme sladkým potìšením, které nabíráme z falešných fontán. Pøicházejí však chvíle, kdy nás sladké potìšení neuspokojí. V životì každého èlovìka nastane èerná hodina. Svìt se zøítí a my ležíme uvìznìni pod troskami reality, žízniví a umírající. Nìkteøí z nás radìji zemøou, než by si to pøiznali. Jiní to pøiznají a uniknou smrti. „Bože, potøebuji pomoc.“ Tak pøicházíme my žízniví. Jediné, co máme, jsou zhroucené sny a nenaplnìné sliby. Štìstí, které jsme nedosáhli. Rodiny, které jsme nevybudovali. Sliby, které nikdy nebyly dodrženy. Dìti uvìznìné ve sklepení vlastních selhání a chyb. A jsme velmi žízniví. Nežízníme po slávì, majetku, vášních nebo romantice. Z tìch kaluží jsme se už napili. To je slaná voda ve vyprahlé poušti. Ta žízeò neuhasí, ta zabíjí. „Blaze tìm, kdo hladovìjí a žízní po spravedlnosti...“

Cystitida je zánìt sliznice nebo celé stìny moèového mìchýøe. U žen je tato nemoc šestkrát až sedmkrát èastìjší než u mužù. Onemocnìní mùže mít alergický èi virový pùvod. Nejèastìji je však pùvodu bakteriálního, který je zpùsoben zavleèením infekce moèovou trubicí do moèového mìchýøe. Moèová trubice u žen je kratší, širší a ústí blízko koneèníku. I pøi stejné hygienì ženy a muže je proto infekce u žen èastìjší. Onemocnìní se projevuje èastým a bolestivým nucením na moè a také malým množstvím moèi. Pálivá bolest pøi moèení a zvláštì na konci je typickým pøíznakem akutní fáze. Typické je èasté moèení v noci. Pøi vážnìjším prùbìhu se pøidruží bolesti vystøelující do zad, které pøipomínají ledvinové bolesti, dále bolesti bøicha, kalná moè, horeèka, zvracení a vyèerpanost.

Spravedlnost. To je ono. To je, po èem žízníme. Žízníme po èistém svìdomí. Chceme znovu zaèít. Prosíme o ruku, kterou bychom nahmatali v našem svìtì tmy a která pro nás udìlá to jediné, co sami udìlat nemùžeme – zachrání nás pro pravý a plný život. *** „Maminko, mám žízeò,“ prosila Gayney. „Právé v té chvíli jsem si vzpomnìla, že mám svou vlastní krev,“ øekla Susana. Rozøíznutá ruka a tekoucí krev staèila, aby dítì bylo zachránìno. „Bože, já tolik žízním,“ modlíme se. „Je to má krev, krev nové smlouvy,“ øekl Ježíš, „krev prolitá, aby mnohé vysvobodila od høíchu.“ A tak – ruka byla probodena, krev vylita, a dìti jsou zachránìny. G

Ukázka z knihy Maxe Lucada „Potlesk nebes“. Vydalo nakladatelství Luxpress.

PREVENCE 1. Dùkladná hygiena koneèníku po každé stolici (je proto vhodné vypìstovat si návyk ranní stolice). 2. Umývejte se smìrem zepøedu dozadu, aby se zbytky stolice nedostaly do moèové trubice. Používejte bavlnìné spodní prádlo – saje pot. Ve vlhkém a teplém prostøedí se baktérie rychle rozmnožují. 3. Dávejte pøednost sprchování pøed koupelí. Pìna do koupele, šampon èi mýdlo dráždí sliznici moèové trubice. 4. Spodní prádlo perte dùkladnì. 5. Tampony užívat nedoporuèuji – pro obsah chemických látek. Tampony mohou poškozovat pokožku. Nepoužívejte ani vložky s chemickými deodoranty. 6. Správným oblékáním pøedcházejte podchlazení. Chladné konèetiny vyvolávají hromadìní krve v cévách trupu a zduøení. Signálem podchlazení moèového mìchýøe je èasté moèení. Moèi je však stále ménì, a tak se kyselina moèová velmi koncentruje, protože není dostatek vody na její zøedìní. Koncentrovaná kyselina moèová je silným dráždidlem sliznice. Potíže mùže odstranit teplá sprcha a nìkolik sklenic vody. Cystitidy alergického pùvodu se upraví pouze po odstranìní alergizujících potravin (bílá mouka, bílý cukr, sladkosti, obilniny, cibule, luštìniny ap.) z jídelníèku; pøípadnì odstranìním jiných alergizujících pøíèin. Pøi ètrnáctidenní dietì s vylouèením potraviny, která zpùsobuje alergické potíže, se organismus vyèistí. Potravinu potom mùžete opìt pomalu zaøadit do jídelníèku. Velmi èasto vyvolává alergie vajeèná bílkovina, zatímco kukuøici, oves a jeèmen s malým obsahem alergizujících bílkovin je možno užívat. V nìkterých pøípadech se pøedpokládá pøecitlivìlost na aminokyseliny: tryptofan, tyrozin, fenylalanin a tyramin. Jejich vy-

louèení vede ke zmírnìní bolestí a omezení poètu symptomù. Tyto látky v nejvìtším množství obsahují: sýry, sušené mléko, víno, pivo, kyselá smetana, droždí, drožïový extrakt, vnitønosti zvíøat, uzeniny, konzervované maso, sardinky, banány, švestky, avokádo, baklažán, sójová omáèka, masox, polévky v prášku, bujónové kostky. 9. Nìkteøí odborníci doporuèují kvùli odplavení bakterií dùkladnou hygienu v oblasti koneèníku a pohlavních orgánù pøed pohlavním stykem, u žen také po moèení. 10. Cystitidu mohou vyvolat antikoncepèní tabletky a spermaticidní krémy. 11. Velkou pozornost hygienì by mìly ženy vìnovat zvl᚝ v dobì pøed a bìhem menstruace. V dobì krvácení se tvoøí vhodné podmínky pro šíøení bakterií. 12. Sledujte správnou hydrataci – zavodòování tìla. Moè by nemìla být žlutá a už vùbec ne tmavì žlutá, pokud není zbarvení zpùsobeno nìjakým pøírodním nebo syntetickým barvivem (èervená øepa, velké dávky vitaminu B ap.). Výsledky jedné studie ukázaly, že ženy, které èasto trpí zánìtem moèového mìchýøe, mají zvìtšený moèový mìchýø a ten pak tlaèí na okolní cévy a zhoršuje krevní obìh. Poslední kapky moèe by se vždy mìly odstranit svalovým úsilím podbøišku, aby nezùstávaly v moèových cestách. LÉÈBA I. Vyhýbejte se užívání antibiotik. Nenièí pouze škodlivé baktérie, ale také baktérie pro lidský organismus potøebné. Kvasinky, kterým se tak vytvoøí podmínky pro rùst, zpùsobují potíže. 2. Pijte velké množství vody – sklenku každých 20-30 minut po dobu tøí hodin, potom 1 sklenku každou hodinu. 3. Heømánek, máta, petrželová na, fazol zahradní, bazalka pravá, lípa, celík zlatobýl jsou výborné bylinky. Vaøte z nich èaj. Neslaïte! 4. Šáva z brusinek mùže nahradit jídlo. U nìkoho se tím však stupòuje pálivá bolest pøi moèení. 5. Velmi vhodná je „horká láhev“. Zabalte ji do tenkého ruèníku a pøiložte pøímo k ústí moèové trubice a pochvy. 6. Horká sedací koupel a horká koupel nohou jsou staletou souèástí terapie cystitidy. 7. Výborný je èaj z èesneku. Rozmixujte 1-2 stroužky èesneku do sklenice teplé vody a užívejte nìkolikrát dennì. Tak získá vᚠorganismus antibiotikum v pøírodní formì. G

pøírodní léèebné prostøedky

CYSTITIDA

Z knihy Igora Bukovského „Miniencyklopedie pøírodní léèby“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.

PRAMENY ZDRAVÍ / 17

JAK CHUTNÁ VAŠE ZDRAVÍ Jak již mnozí ètenáøi Pramenù zdraví vìdí, NEWSTART je komplexní program zdravotní obnovy prostøednictvím zmìny stravy a zmìny životního stylu. Poèáteèní písmena slova NEWSTART v angliètinì znamenají osm zdravotních principù, na které je dobré dbát a které je vhodné ve svém životì rozvíjet, chceme-li dosáhnout trvalé zmìny zdraví k lepšímu: Nutrition: (zdravá) výživa Exercise: (každodenní) pohyb neboli fyzická aktivita Water: voda (užívaná k pití i k vodoléèbì, vnitønì i zevnì) Sunshine: sluneèní svit (smozøejmì užívaný s mírou) Temperance: støídmost (ve vìcech dobrých a úplné vystøíhání se vìcí škodlivých) Air: vzduch (a to nejlépe èistý, k hlubokému dýchání, pøípadnì i ke vzdušným koupelím) Rest: odpoèinek (pravidelný èili nejlépe periodický i aktivní) Trust: víra (neboli dùvìra, a to nejen k druhým, ale i k Bohu) Rekondièní a výukové programy NEWSTART poøádá Country Life (a Spoleènost Prameny zdraví) už øadu let, v poslední dobì tøikrát roènì v hotelu Abram (v Horních Luèanech v Jizerských horách), který nabízí velmi dobré zázemí, dostateènou kapacitu i krásné okolí vhodné

k vycházkám èi k turistice. A tak i v letošním roce si vám dovolujeme nabídnout úèast na tomto programu. Co od nìj mùžete oèekávat? Program je urèen všem tìm, kteøí nechtìjí starost o své zdraví ponechávat v rukou lékaøù, tedy tìm, kteøí se cítí být za nì sami zodpovìdni. Je urèen tìm, kdo trpí nìjakou civilizaèní nemocí (nejvdìènìjšími pacienty bývají v tomto ohledu nemocní s chorobami srdce a cév, s vysokou hladinou cholesterolu, vysokým krevním tlakem èi pacienti s cukrovkou) a chtìjí si vyzkoušet, zda zmìna životního stylu a stravy skuteènì pøináší tak rychlé zlepšení stavu, jak se mohli tøeba již nìkde doèíst. Pobyt je urèen tìm, kteøí pochopili, že je lépe chorobám pøedcházet než je s velkými náklady léèit. A je samozøejmì urèen i tìm, kteøí si chtìjí prostì odpoèinout, v pøíjemném prostøedí i spoleènosti – a pøitom si tøeba ještì rozšíøit své znalosti receptù zdravé výživy, pøírodních léèebných prostøedkù èi si doplnit informace o souvislostech mezi životním stylem a zdravím. (Z výsledkù posledního, jarního pobytu: cholesterol se v prùmìru snížil z 5,87 mmol/L na 4,55 mmol/L, tedy o 22% (!), systolický krevní tlak ze 140,9 na 130,4 mmHg, diastolický krevní tlak z 89,0 na 80,4 mmHg (tedy o 10, resp. 9%.) A co konkrétnì nabízíme? Nabízíme vám pohodlné ubytování (ve dvou, tøí- a ètyølùžkových pokojích; každý pokoj je vybaven toaletou a vanou, pøípadnì sprchou, hotel je bezbariérový), výbornou èistì vegetariánskou kuchyni, masáže od našich zkušených masérù/masérek, rehabilitaèní cvièení na páteø, školu vaøení a bohatý program pøednášek z oblasti zdravé výživy a zdravého životního stylu. Navíc

budete moci využívat perlièkových lázní v èásti objektu specializované na vodoléèbu, kde je i sauna. A možná se seznámíte s øadou lidí, se kterými budete moci sdílet své zájmy a kteøí se stanou vašimi pøáteli èi partnery na procházkách po okolí. Pro dìti zajišujeme po celou dobu pobytu dopoledne a veèer (kdy probíhá vìtšina organizovaných aktivit) zvláštní program. Celý program probíhá pod lékaøským dohledem. Na zaèátku programu – i na jeho konci – vám bude zmìøen krevní tlak, hladina cholesterolu, glykémie i tìlesná hmotnost, abyste sami mohli nejenom subjektivnì, tedy podle svých pocitù, ale i objektivnì, podle výsledkù mìøení, posoudit, k jaké zmìnì zdravotního stavu a k jak významnému zmenšení rizika civilizaèních onemocnìní mùže dojít bìhem nìkolika mála dní. Chcete-li se zúèastnit našeho letního pobytu, vyplòte a zašlete, pokud možno obratem, níže uvedenou pøihlášku. Pro ty úèastníky, kteøí by nedorazili vlastním autem: až pøed hotel jezdí autobus MHD z Jablonce n. Nisou (asi 20 minut jízdy). Termín: 20.- 27. 8. 2000 Cena týdenního pobytu (zahrnuje vše výše zmínìné – kromì dopravy): 3 350,Další informace vám zašleme po obdržení vaší pøihlášky. Tìšíme se na vaši úèast! Za organizaèní tým Ing. Robert Žižka šéfredaktor Pramenù zdraví tel/fax: (02) 2431-6406 email: [email protected]

Pøihláška na letní výukový a rekondièní pobyt NEWSTA R T ‘ 0 0 20.-27. 8. 2000 Jméno a pøíjmení: Rodné èíslo: Adresa: Telefon domù/do zamìstnání: Hlavní zdravotní problémy: Prodìlané operace (rok):

18 / PRAMENY ZDRAVÍ

RECEPTY COUNTRY LIFE

AKTUALITY CL

Cizrnový vývar se zeleninou

Aloe vera je jedním z pozoruhodných výtvorù pøírody (výsledky nìkterých vìdeckých studií dokumentujících úèinky této rostliny byly publikovány v Pramenech zdraví 2/2000). Neuvìøitelná potence aloe vera se ale ztrácí brzy po sklizni. K zachování úèinnosti a èerstvosti musí být proto listy aloe vera rychle zpracovány a stabilizovány. A právì takové výrobky s pøírodní aloe vera nabízí prodejna Country Life, Melantrichova 15, P-1.

1 š pøedem namoèené cizrny, 12 š vody, 5 støednì velkých mrkví, 1 støednì velká kedlubna, 2 petržele, 1/2 zelené papriky, trochu kapusty, 1 cibule, 3 stroužky èesneku, 1 LŽ oleje, 4 lž Würzlu (bylinné koøení na zpùsob solèanky, k dostání v Country Life), 1 lž soli, petrželová na Cizrnu vaø ve vodì do polomìkka, pak pøidej všechny ostatní suroviny a vaø, až je mìkká. Podle potøeby dolej vodu, pøípadnì dochu a pøevaø. Polévku sceï a do vývaru vlož na kostky nakrájenou zeleninu a uvaøenou cizrnu. Polévku podávej horkou, posypej èerstvì posekanou petrželovou natí.

Dušená mrkev s cizrnovou omáèkou 2 LŽ oleje, 1/2 š nakrájené cibule, 2 1/2 š na malá koleèka nakrájené mrkve, 2 bobkové listy, 1/3 lž mletého koriandru, 2 š uvaøené cizrny rozmixované nahrubo, 1 lž Würzlu, 1/2 lž soli, 2 š vody, 1 1/2 LŽ maizeny, 1 š studeného sójového nápoje, 1 LŽ citrónové šávy, 1 lž cukru Na oleji osmaž cibuli, pøidej mrkev, bobkový list a koriandr a dohromady podus. Pøidej cizrnu, koøení a zalij vodou. Pod poklièkou dus, až se odpaøí všechna voda, pak zasypej maizenou, zamíchej a zalij sójovým nápojem. Rozmíchej, pøevaø (3-4 minuty) a dochu citrónovou šávou a cukrem, podle potøeby solí.

Hummus 2 š domìkka uvaøené cizrny, 3-4 stroužky èesneku, 1 1/2 LŽ citrónové šávy, 1/2 lž soli, 1/2 š jableèné šávy, 4 LŽ tahini (viz níže), 2 LŽ oleje, mletý koriandr, keèup Všechny suroviny rozmixuj dohladka (5-7 minut). Hotovou pomazánku jemnì posyp mletým koriandrem a polij trochou keèupu. Pøestože je hummus netradièní pomazánka, mùže pøekvapit svojí výjimeènou chutí. Pøíprava tahini: 3/4 š sezamu, 4 LŽ oleje (nejlépe olivový), 1/2 lž soli Sezam se solí dej do mixéru a mixuj za postupného pøilévání oleje na jemnou pastu.

Z kuchaøky šéfkuchaøe Country Life Romana Uhrina „Zdraví, které chutnᓠ(aneb 250 receptù bez cholesterolu).

O T E V Ø E N O L I F E

V

C O U N T R Y

Melantrichova 15, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8-19, Pá 8-18, Ne 11-18 Restaurace: Po-Èt 9-20.30, Pá: 9-18, Ne 11-20.30 Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-18 Jungmannova 1, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8:30-18:30, Pá 8:30-18 Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá 10-18 Ès. armády 20, Hostivice u Prahy

ALOE VERA GEL Neochucená šáva vyrobená ze 100% stabilizovaného gelu. Jedná se o výjimeèný detoxikaèní prostøedek posilující imunitní systém. ALOE BERRY NECTAR Poskytuje stejné úèinky jako Aloe Vera Gel a navíc pomáhá pøi nejrùznìjších onemocnìních moèového ústrojí. Obsahuje témìø 90% stabilizovaného aloe vera gelu, zbytek tvoøí brusinkový a jableèný koncentrát. Pøi analýze bylo prokázáno, že tyto ingredience úèinkují spoleènì s aloe vera lépe než samostatnì. ALOE BITS N’ PEACHES Aloe Bits n’ Peaches chutná díky pøírodní broskvové pøíchuti skvìle hlavnì dìtem. Gel z aloe vera pùsobí jako anestetikum v místì aplikace a zmíròuje bolesti ve svalech, kloubních spojeních apod. Je baktericidní, pokud je aplikován ve vysoké koncentraci po nìkolik hodin v pøímém kontaktu s baktériemi. Dokáže likvidovat viry a je fungicidní (houbomorný) za stejných podmínek, jak je uvedeno výše. Je protisvìdivý, redukuje krvácení, sráží teplotu zanícených èástí tìla. Je protizánìtlivý (pùsobí podobnì jako steroidy, ale bez vedlejších úèinkù). Dodává vlhkost všem vrstvám kùže. Roztahuje kapiláry, rozbíjí a stravuje mrtvou tkáò. Je výživný pro tìlo i kùži. Používání výrobkù z aloe znamená podporu pøi èištìní krve, pomáhá zmírnit èi odstranit problémy, jako jsou žaludeèní vøedy, noèní pomoèování, jaterní toxicita, vysoký krevní tlak, kolika, zácpa, cukrovka, žluèové kameny, infekce ledvin a moèového mìchýøe, artritida, ekzémy a dermatóza, prùjem, støevní chøipka, revmatismus, nežity a hlízy, alergie, infekce krve, migrény, lupénka, obezita, kornatìní cév, lupus apod. G

PRAMENY ZDRAVÍ / 19

RECEPTY COUNTRY LIFE

KLUB ZDRAVÍ: ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ STYL

Zdravá „hoøèice“ 1 š vody, 1/2 š hladké mouky, 1/2-1 lž kurkumy, 1/2 lž mleté èervené papriky, 1/2 lž soli, 2 LŽ citrónové šávy, 1 LŽ oleje, 2 stroužky èesneku, 1 lž cukru První ètyøi komponenty smíchej a vaø do zhoustnutí. Dej do mixéru, pøidej ostatní suroviny a rozmixuj dohladka. Nakonec ochutnej a podle potøeby dochu. Vlij do lahve se širokým hrdlem a nech ztuhnout.

Domácí vegeta 1 š sušené mrkve, 1 š sušené petržele, 3/4 š sušené cibule, 1/3 š sušené petrželové natì, 1 š soli Všechny suroviny mimo soli rozmixuj v mixéru najemno a smíchej se solí. Jemnìjší smìs získᚠrozmixováním v kávovém mlýnku s otoènými noži, ale jen v pøípadì, že zelenina je dostateènì suchá. Podle vlastního uvážení mùžeš pøidat aromatické bylinky umleté na kávovém mlýnku, napøíklad oregáno, fenykl, šalvej aj.

„Smetanový“ dresink 1 š vody, 3 LŽ hladké mouky, 1/3 lž soli, 2 LŽ sušeného sójového nápoje, 1 LŽ oleje, 1 lž cukru, 3 LŽ citrónové šávy Vodu, mouku a sùl smíchej a vaø do zhoustnutí. Rozmixuj s ostatními surovinami dohladka a dej vychladit. Tento dresink se mùže používat jako náhrada kyselé smetany na zeleninové, luštìninové nebo bramborové saláty, do boršèe, segedínského guláše atd.

Z kuchaøky šéfkuchaøe Country Life Romana Uhrina „Zdraví, které chutnᓠ(aneb 250 receptù bez cholesterolu).

Novinka: 5 druhù PIZZY v Country Life!

Setkání povedou MUDr. Peter Pribiš (PP) a ing. Robert Žižka (RŽ). Vždy v úterý: 23. kvìtna Výživa a životní prostøedí (RŽ) 6. èervna Novinky ze svìta výživy (PP) KURZ ZDRAVÉHO VAØENÍ Zdraví, které chutná, se šéfkuchaøem Country Life Romanem Uhrinem. V úterý 13. èervna Veèeøe – i hodnì zdraví škodí PØÍR. LÉÈEBNÉ PROSTØEDKY V úterý 30. kvìtna

Nahlédnutí do Boží lékárny (I. Špácová)

MIMOØÁDNÁ AKCE 1. èervna

Den dìtí v Klubu zdraví Country Life

KURZ KOMUNIKACE Praktická cvièení vede Mgr. J. Hrdinka. Vždy ve ètvrtek: 18. kvìtna, 15. èervna STUDIUM BIBLE Studium problematiky zla vede na biblickém základì Mgr. Radek Jonczy. Vždy ve støedu: 24. kvìtna a 7. èervna VIDEOTÉKA: NET ‘99

Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého životního stylu

PRAMENY ZDRAVÍ

za èástku 78,- Kè/pùlroèní pøedplatné (è. 4-6/2000) za èástku 148,- Kè/roèní pøedplatné (è. 1-6/2000) - vèetnì poštovného

Promítání pøednášek zabývajících se základními životními otázkami. Vždy ve ètvrtek: 25. kvìtna Pøekroèit svùj stín 8. èervna Když müsli nestaèí

Prosím o zasílání na následující adresu:

Prostory restaurace Country Life Melantrichova 15, Praha 1 Zaèátky vždy v 18.30 hod.

Jméno a pøíjmení

Bližší informace o programu získáte na tel. 2431-6406!

Adresa

Pùlroèní pøedpl. Roèní pøedpl.

Datum

Podpis Vyplnìný lístek zašlete, prosím, na adresu redakce: U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 (tel/fax: 02/2431-6406)

Na Slovensku rozesílá OZ Život a zdravie, Záhonok 1195/19, 960 01 Zvolen, tel/fax: (0855) 536-2585

Èasopis PRAMENY ZDRAVÍ Vydává Country Life s.r.o. U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 tel/fax: (02) 2431-6406 Šéfredaktor: Ing. Robert Žižka Ilustrace: Olga Pazerini Registraèní èíslo MK ÈR 7115 Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta s.p., Odštìpný závod Praha, èj. nov 5445/95 ze dne 30.11. 1995