Slovo úvodem. Mravencův editorial

6 červen 2013

Cože?

červen 2013

Slovo úvodem Prázdniny se kvapem blíží a Vy držíte v rukou červnové číslo našeho oddílového časopisu! Hned na začátek pro Vás ale máme skvělou zprávu! Tohle číslo rozhodně není tím posledním, které se k Vám v tomto školním roce dostane! Tuhle informaci bohužel nejde tajit… je totiž tak skvělá… už Vás asi nebudeme napínat a prostě Vám to rovnou prozradíme. Už teď pro Vás připravujeme speciální prázdninové předtáborové DVOJČÍSLO!!! Na tento speciál si sice budete muset ještě chviličku počkat, určitě si ale čekání můžete zkrátit četbou čísla červnového, které je taky pořádně našlapané!  Tak s chutí do toho! (Eva)

Mravencův editorial Nevím, zda tuto radostnou novinu zaregistrovali všichni, proto jí věnuji alespoň pár řádků. O co jde? No přece o naše skvělé nové webové stránky, které jsou k dispozici na stále stejné adrese – www.suvy.cz!!! Snažili jsme se o lepší vzhled, přehlednost, a hlavně funkčnost. Stránky nabízejí tedy kalendářní přehled všech Sůvích akcí, podrobné informace o oddílu i vedoucích, obsahují vylepšenou fotogalerii (ta je stále ve fázi ladění), možnost sledovat novinky pomocí RSS čtečky. Dále obsahují ukazatel návštěvnosti webu, pro zájemce je také připraveno e-mailové automatické rozesílání upozornění na novinky vložené na stránky. Případné chyby hlaste na Sůví mail, postupně se je pokusíme odstranit. (Mravenec) 1

Cože?

červen 2013

Připomenutí děravým hlavám Všem našim milým členům připomínáme (ačkoliv samozřejmě nepochybujeme, že na takto významnou událost, by si nikdo nedovolil zapomenout!), že v neděli 23. 6. nás čeká Sůví Slavnostní setkání na konci školního roku. Bude to poslední příležitost, jak se vidět do tábora, protože v posledním červnovém týdnu se již nekonají běžné schůzky. Pozvánku najdete v minulém čísle, teď jen zopakujeme čas a místo: v 17:00 v klubovně. A za příznivého počasí přesun nad botanickou zahradu k ohništi. Doražte v co nejhojnějším počtu! (Od 19:00 do 20:00 se k nám mohou připojit i rodiče, které rádi uvítáme.) (Jarka)

Předtáborová schůzka s rodiči Vážení a milí rodiče účastníků Sůvího tábora, dovolte, abychom Vás pozvali na předtáborovou schůzku, která se bude konat v úterý 18. 6. v klubovně hned poté, co skončí oddílová schůzka. Rádi bychom Vás seznámili s programem tábora a jeho řádem, odpověděli na nejrůznější dotazy a požádali Vás o různé formy spolupráce. Účast pro Vás samozřejmě není nezbytně povinná, ale budeme rádi, pokud se zastavíte. Schůzku plánujeme krátkou. Tato pozvánka k Vám zároveň poputuje mailem. Děkujeme za Váš čas a těšíme se na setkání! Za Sůvy Jarka Bednářová 2

Cože?

červen 2013

Co zazáří od září? Ohlíželi jsme se zpět, pojďme nyní pohlédnout opačným směrem. I přesto, že je nyní naším hlavním centrem zájmu blížící se letní tábor, tak Sůvy budou samozřejmě fungovat i po prázdninách. V prázdninovém speciálu se dozvíte více o tom, co plánujeme, a získáte tam i pozvánku na první zářijové schůzky. Ale již nyní můžeme naznačit, s čím byste rozhodně měli počítat. V září se plánujeme vypravit na víkend na Sraz oddílů. Na své si přijdou i nadšenci do dřevěných bitev – můžeme slíbit, že se během nadcházejícího školního roku vypravíme rovnou na dvě. Máme zamluvené i ubytování na podzimky, které budou hodně keškové. V listopadu nás čeká další hrůzostrašná víkendovka, která si na Vás již nyní brousí zuby. V prosinci se samozřejmě nevyhneme vánočce – vánoční víkendovce a pak Sůvímu Slavnostnímu setkání na konci roku. Také plánujeme udělat velkou Vánoční akci pro veřejnost. A když říkáme velkou, myslíme skutečně velkou a již nyní začínáme řešit vhodné prostory. A novinkou bude, že rozjedeme pravidelná setkávání nad deskovkami MimoSoutěž! Dobrou zprávou pro naše mladší členy bude i to, že se chystá několik akcí určených přímo pro ně, aby nebyli šizení, když velké Sůvy pojedou někam, kam Sůvičky ještě nemohou. Ale o tom všem si více přečtete v prázdninovém dvojčísle. Takže odpovědí na otázku v nadpisu je: Zazáříme MY, protože jsme… Sůvy! (Jarka) 3

Cože?

červen 2013

Co se děje na schůzkách? Sůvičky Malé Sůvičky využily příležitosti a místo jedné schůzky vyrazily na dětské hřiště nedaleko klubovny. Na hřišti jsme se vyřádili na prolejzačkách, klouzačkách, houpačkách a pískovišti. Největší úspěch však slavila „lanovka“, na kterou se dokonce stála fronta. Potom co jsme se nabažili vození na lanovce jsme si na hřišti ještě všichni společně zahráli na slepou bábu a Rybičky, rybičky, rybáři jedou, při kterých ochotně pomáhal Bertík (tímto bych mu chtěla moc poděkovat). Zároveň chci pochválit všechny účastníky schůzky (včetně úplných nováčků) za jejich skvělé nezlobivé chování a bezproblémový přesun z klubovny na hřiště.  (Danča) Na jedné z květnových schůzek se Sůvičky proměnily na bylinkáře a vydaly se do okolí klubovny hledat úlovky do svých bylinkářských košíčků. Když už jsme měli všichni plné ruce bylinek, přesunuli jsme se zpátky do klubovny, kde jsme si z barevných papírů vyrobili a nalepili na čtvrtky své košíčky. Úplně posledním krokem pak bylo vhodně vložit, umístit, seskládat, poskládat, nalepit… (jak kdo chcete  ) nasbírané bylinky do košíčků! Musím (jako hlavní velký bylinkář) uznat, že košíčky jen přetékaly a Sůvičky se jako bylinkáři velmi osvědčily! Klobouk dolů, babky a dědci kořenáři!!!  (Eva)

Sůvy Tento měsíc byl především ve znamení zdokonalování detektivních schopností, výroby z tříděného odpadu a vykouknutí za sluníčkem… Chcete vědět více? Tak neváhejte a čtěte dál! 4

Cože?

červen 2013

Letní detektivní tábor už je skoro za dveřmi, takže naší šedou kůru mozkovou nepřestáváme namáhat! Naše vyšetřovací schopnosti jsme prověřili například ve hře zaměřené na popis zločinců, ve které nestačila pouze dobrá paměť, ale také rychlost a přesnost. Nejlépe obstály Verči (samozřejmě Čižinská a Barešová), takže gratulujeme a těšíme se, jak to natřete na táboře Sherlockovi! Jelikož to s tou přípravou na tábor nesmíme příliš přehánět (abychom nebyli až moc dobří ) a navíc se nám v klubovně, ne náhodou, nahromadilo spoustu PET láhví, tak jsme se na jedné z květnových schůzek věnovali také vyrábění chobotnic právě z PET láhví. Chobotničky nám již v této době krásně zdobí klubovnu. A také jsme si při té příležitosti vyzkoušeli, kolik se vejde do jedné 1,5 l láhve stejně velkých PET láhví, když je nastříháme na malé kousíčky. Dopředu by si to určitě nikdo netipnul, ale je to rovných 15 stejně velkých lahví (1,5l)… Tolik zbytečně zabraného místa! A co teprve, když někdo láhev ani nedokáže sešlapat, když ji vyhazuje! A pak se divíme, že máme pořád přeplněné popelnice (nejen na tříděný odpad). A protože bylo v květnu konečně hezky a hlavně slunečno (nepočítáme ten zamračený konec měsíce), tak jsme čím dál tím častěji vyráželi ven, nejen si hrát, ale také se pořádně procvičit a proběhnout se. Bylo to potřeba, protože někteří členové nejspíše holdovali až do těchto dní zimnímu spánku!  (Klára)

O Sůvách a těch ostatních Od nového roku se Sůvám daří čím dál lépe navazovat spolupráci s jinými oddíly, které to ve světě vidí podobně jako my. Je to něco, z čeho máme velkou radost. Taková setkání dvou (nebo více) oddílů jsou vždy jiným zážitkem a velkým zdrojem inspirace. 5

Cože?

červen 2013

Vzpomeňme, jak jsme byli v Karlových Varech společně s tamním oddílem Mikan. Byla to báječná akční víkendovka. Nebo když nyní Sůvy pomáhaly Poutníkům v koloběžkovém celodenním maratonu, také parádní příležitost se potkat s někým, kdo dělá něco podobného jako my, ale přece jen trošku jinak. Je to milé i v tom, že si člověk uvědomí, v čem je jeho oddíl výjimečný a jedinečný a proč by jej neměnil. A nakonec zmíníme dřevárnu, kde jsme udělali na ostatní oddíly moc dobrý dojem a ony na nás též. Je fajn, že to jsou Pražáci, takže do příštího školního roku určitě čekejte nějaké speciální akce, kde se budeme potkávat. Začali jsme pracovat tedy ne na soutěži o nejlepší oddíl, ale na spolupráci, která je přínosná pro všechny zúčastněné. Můžeme se od sebe učit, můžeme se spolu smát… Již nyní můžeme předeslat, že po prázdninách se chystáme na Sraz oddílů, který pořádají právě Krhůti, co pořádali dřevárnu. A na tom samém místě v Meziříčí, kde se nám moc líbilo. Takže i na tohle se můžete začít těšit, když se Vám bude zdát, že ty prázdniny tak strašně rychle utíkají… (Jarka)

Akce minulé Dvě mouchy jednou ranou! Výprava na hrady Žebrák a Točník Zhruba před měsícem se Sůvy vydaly na další výpravu. Tentokrát výpravu vedla Eva s pomocí Gábí a musím přiznat, že se jim to moc povedlo. Ráno 8. května jsme se sešli neobvykle v naší klubovně, Eva nás hned při vstupu poprosila o peníze (nemůžu napsat, že na nás již z dálky křičela: „Prachy nebo život!“) a my jsme si všichni dohromady sedli do obrovského kroužku. Přivítali jsme i několik nových kamarádů. Dana a Verču (jsou to dvojčata a sourozenci Kačky, kterou znáte z 6

Cože?

červen 2013

tábora), Ondru (mladšího brášku Báry) a pak ještě Elišku (mladší ségru Vojťáka) a taky Viktora (kamarád Bertíka). Z klubovny jsme po drobné seznamce odešli a nasedli na autobus, pak na metro a z metra zase na autobus a z autobusu na autobus . Ano, je to složité, ale v realitě to nebylo tak hrozné. Poté co jsme vystoupili z posledního autobusu, zahráli jsme si před kostelíkem naši oblíbenou hru “Řetězová požíračka“ (nevím, jak tomu říkáte vy, ale já tomu říkám takhle). Od kostelíku jsme za chvilinku došli k louce, kde nás Eva rozdělila do skupinek. Skupinky měly dvě kapitánky Verču (velkou Verču, zrzavou) a Kačku (těch tu snad víc není). Obě skupinky si měly vymyslet název a pokřik. Kačky skupinka se jmenovala „FC nám se nechce“ a jejich pokřik byla úvodní znělka z Pata a Mata. Skupinka Verči se jmenovala „Společnost Barešovi - Bert, Vojta, Pít a Matěj“. Jejich pokřik zněl: „Řízky, řízky, řízky!!! Kuřecí?“. Zahráli jsme si několik her, za které jsme získali indicie k naleznutí pokladu. Kratičkou cestou jsme se z louky přenesli na hrad Žebrák. Na jeho věži jsme si udělali několik fotek a získali další indicie k vyluštění. Některé byly opravdu složité! Pod hradem jsme si zahráli další hry a, co si budeme povídat, hry hrajeme rádi vždy a všude. Zhruba půl kilometru od Žebráku byl hrad Točník. Cesta na něj ale byla zkomplikovaná Evinou výzvou. Za každého člena skupinky, který vyjde celý kopec s rukama nataženýma nad hlavou, získá skupinka jednu indicii (abyste rozuměli, pokud ve skupince vyjdou nahoru dva lidé, získá skupinka dvě indicie). Cesta to byla náročná, ale mnoha zdatným sportovcům mezi námi se to povedlo. Lidi se na nás dívali jako na blbečky, ale nám to nevadilo. Obě skupinky už měly dostatek informací, kde najít poklad, a tak jsme šli skoro na jisto. A opravdu, poklad tam byl! Velký a zářící do dálky. 7

Cože?

červen 2013

Poklad jsme si samozřejmě rozdělili, ale co si budeme povídat, nejsem si jistá, jestli spravedlivě, protože když si někdo nacpe jednu kapsu bonbony a druhou šperky a další má jen bonbón, tak to asi není to pravé. Na hradě jsme ještě viděli sokolnické vystoupení, kde i naši členové vystupovali. Doprohlédli jsme si hrad a rychle jsme běželi na autobus. Mokří a zadýchaní jsme doběhli na poslední chvíli k autobusu a dojeli domu. Výlet byl moc hezký, a přálo nám i počasí, proto bych chtěla poděkovat Evě a Gábí, jak to celé hezky vymyslely!  (Verča)

Nejsme přece z cukru! aneb Reportáž z víkendovky na dřevěnou bitvu Sůvy zažily další z neobvyklých akcí, se kterými se v tomto školním roce roztrhl pytel. Tentokrát to bylo však skutečně něco EXTRA! Vyjeli jsme jako posily dvou armád na dřevěnou bitvu pro dětské oddíly. Všechno začalo vlastně už mnohem dříve než v pátek desátého května. Dvakrát jsme se sešli před bitvou v klubovně: nejprve, abychom si vyrobili odpovídající zbraně 8

Cože?

červen 2013

a potom, abychom si udělali módní přehlídku v kostýmech a správně se naladili. Zde chválíme všechny Sůvy a hlavně jejich rodiče, kteří ochotně investovali čas do výroby zbraní i perfektních kostýmů, které sklízely obdiv i mezi zkušenými bojovníky. Moc děkujeme za tuto podporu, která byla skutečně potřeba! A pak to začalo: bylo páteční ráno, venku lilo jako z konve a my před sebou měli vyhlídku na víkend strávený pod stany… Na tomto místě musím znovu pochválit všechny účastníky, že se rozhodli to nevzdat, i když to vypadalo úplně jinak, než byly naše původní představy. Takže původní motto akce „Nás nebezpečí přece nerozbrečí“ jsme předělali na „Nejsme přece z cukru!“, protože déšť nás nerozpustí. Na Hlaváku jsme se tedy sešli v plném počtu a plné polní. A hned si nás všimlo několik lidí, kteří z našeho vzhledu, kdy jsme byli ověšeni štíty a palcáty, správně vyvodili, že jedeme také do boje! Přihlásil se k nám Leprikón, jeden z nejlepších vojáků armády Přírody (jakoby tušil, že od Velikonoc máme s Leprikóny dobré vztahy), a Jednorožka. Oba nám dělali společnost až na místo. Takže jsme měli prostor je ve vlaku zpovídat a dozvěděli jsme se spoustu užitečných informací. Při přestupu v Táboře jsme již s našimi spolubojovníky zaplnili celý motoráček. Obdivovali jsme propracované štíty a kostýmy některých z nich. Nutno podotknout, že ačkoliv to do tábořiště nebylo od zastávky nijak zvlášť daleko, tak s plnými krosnami, zbraněmi a stany to nebyla taková sranda… To si nemusíme hrát na hrdiny. Navíc, když se opět rozpršelo. Lehce promočení jsme dorazili do tábořiště, kde pomalu začínalo bláto převládat nad trávou. Takže šup stavět stany. A zde opět chválím celou výpravu, protože stavění probíhalo rychle a bez komplikací, přesně, jak 9

Cože?

červen 2013

by to mělo být. Pak nás čekalo schvalování zbraní, naštěstí všechny naše výrobky prošly bez postihu. A potom již byla tma, takže ideální podmínky na vypravení se do mokrého lesa pro dřevo na oheň. Které už ti, co přijeli do tábořiště dříve, stačili z větší části vysbírat. Přesto se nám díky KáPéZetkám podařilo oheň uprostřed blátivé kaluže, jíž se pomalu stávala celá louka, rozdělat. Přestalo i poprchávat, a tak jsme si docela spokojeně opekli buřty. A i když to možná zní, že se nám vedlo nedobře a že jsme jen promočení a zubožení naříkali, do čeho jsme se to nechali navést, tak opak je pravdou. Když jsme procházeli táborem, kde byla spousta lidí v kostýmech, ze všech stran se ozývaly různé bojové pokřiky a sem tam jsme zahlédli trénující skupinky bojovníků, tak nás úplně pohltila atmosféra a na mokré boty nikdo z nás ani nepomyslel. Kdo tam s námi nebyl, asi těžko pochopí, že i v tuhle chvíli jsme byli naprosto nadšení a věděli jsme, že sem patříme, a byli jsme rádi, že jsme to nevzdali, jako spousta ostatních… Ráno začalo extrémně brzy, protože mladé dobrodruhy vytáhlo ze spacáků první ranní slunko, což bylo kolem šesté. A mladí dobrodruzi a jejich radostné a nedočkavé výkřiky vytáhli ze spacáků i ty starší. Za světla se dřevo na oheň hledalo již snáze, takže za chvíli již ohýnek plápolal a na něm se vařil v kotlíku čaj k snídani. Vánočku jsme posnídali již v kostýmech a bylo nám dobře. Vyšlo najevo, že někteří s sebou nemají kartáčky na zuby nebo ešusy, a tak si vysloužili Jarčino ranní zamračení, které se ovšem záhy rozplynulo, když nás konečně povolali na nástup armád. Pokud jsme totiž stihli být nadšení doteď, tak nyní jsme byli přímo u vytržení. Představili se nám naši velitelé a pak jsme se již odebrali do svých měst, kde jsme čekali na první úkoly. Střetávali jsme se s různými 10

Cože?

červen 2013

armádami i jinými potvorami a časem jsme se více a více osmělovali a zlepšovali. Mluvit mohu pouze za armádu v zeleném, kde se naše skupinka stala velikými hvězdami, které ostatní hodnotili jako velký přínos, skutečně! Dařilo se nám podporovat atmosféru, také jsme měli velké zásluhy na pořádání elfské svatby a záhy naše parta získala spoustu nových kamarádů a příznivců. Ale i Barbarům se vedlo dobře a všichni jsme jejich armádě záviděli kapitána, protože to byl skutečně nadšenec a profík se vším všudy… Nakonec zvítězila spojenecká armáda Přírody a Lidí, ale ve skutečnosti byli vítězi všichni, kdo se zúčastnili. Prohlédněte si fotky, které budou mít vyšší vypovídací hodnotu. Bojovali jsme směle a statečně a hlavně čestně! Pořadatelé z nás byli nadšení: moc nás chválili, že jsme se nezalekli počasí, chválili Sůví děti i způsob, jakým s nimi pracujeme, a tak jsme se dohodli, že tohle nebyla naše poslední spolupráce. A protože oddíl Krhůtů je také z Prahy, tak se jistě potkáme dříve než za rok na dalším pokračování této akce. Zároveň nás noví známí z jiného pražského oddílu zvali, ať jedeme i na konci září na jinou dřevárnu. A druhý večer u ohně jsme si slíbili, že pojedeme. A znáte to, jak to funguje – sliby, které se dávají u táboráku, se musí vždycky dodržet (ještě více než jiné sliby)! Takže po prázdninách nás čeká něco podobného znovu a již teď se můžeme začít těšit! (Jarka)

Sůvy na koloběžce ve Stromovce Smraďoši ve Stromovce Dne 18. 5. jsme jeli podpořit naše kamarády (Smraďochy) na soutěž „24 hodin na koloběžce.“ Sraz byl na Kobylisích u fontány. My (Kačka a Verča) jsme tam byly trochu dříve a čekaly na ostatní, za chvíli přišla Gábí s Pegginkou (Gábí pejsek – yorkshire terrier). Chvíli jsme čekaly na další sportovní Sůvy a poté jsme se vydali na cestu do vzdálené 11

Cože?

červen 2013

Stromovky. Cesta byla super a rychle nám utekla (i když trvala asi 45 minut). Po příjezdu jsme našli Smraďochy a začali jsme se připravovat na výkony. Smraďoši vypadali docela vyčerpaně, a tak byli rádi, že jsme je dorazili podpořit. Nejdřív nám ukázali, jak rychlá má být výměna koloběžky a kam pak máme jít napsat značku. Zanedlouho už byla Gábí na okruhu dlouhém 2,4 km, asi po šesti minutách nastala výměna mezi Gábí a Verčou a za dalších asi šest minut se vyměňovala Verča s Kačkou, a tak to šlo dál a dál až se vystřídaly všechny Sůvy. Když jsme dorazili všichni do cíle, byli jsme rádi, že jsme to přežili. Ti největší borci měli naježděno už přes 35 koleček, takže museli jezdit celou noc! Chvíli nás přemlouvali, ať si dáme ještě pár koleček, ale my jsme šli radši na hřiště . Na výsledky jsme nečekali, ale Gábí pak dostala zprávu o pořadí Smraďochů. Cesta zpátky byla super. Já (Kačka) s Verčou jsme se praly, kdo bude vodit Peggy, ale nakonec šla Peggy do tašky. Na Kobylisích jsme se rozloučili s Gábí a Peggy a šli jsme domů. Pro nás dvě to byla nejlepší MimoSoutěž, kterou jsme zažily a doufáme, že takových bude více. Děkujeme Gábí, že nás tam vzala a mohly jsme zažít super odpoledne!!! Smraďoši se nakonec umístili na 9. místě z 15, což je pro nováčky velký úspěch! Příští rok se můžete těšit, že se potkáme znovu se Smraďochy a nebudeme je jen podporovat pár kolečky, ale i my sami tam budeme i nocovat a budeme si moci opravdu zajezdit a třeba ujet i těch 10 koleček. No, máte se na co těšit!  (Kačka a Verča Č.) 12

Cože?

červen 2013

Bambiriáda 2013 Sůvy to zvládly! Aneb Bambiriáda 2013 se povedla (až na počasí, které mohlo být o trochu přívětivější). Všechno vypuklo už před několika týdny, kdy jsme se na Kulaťáku byli s Mravencem podívat, jak bude akce vypadat. Na informační schůzce jsme dostali pár rad, informace a obhlídli si místo, kde budeme mít stánek. Další krok se konal ve středu, kdy jsme z klubovny stěhovali všechny věci potřebné celé čtyři dny. Bylo toho docela dost, ale my jsme to zvládli. Postavili jsme na Kulaťáku náš stan a schovali krabice s věcmi před deštěm. Každý den i noc byl areál oplocen a hlídala ho ochranka před krádežemi. Ve čtvrtek to vypuklo! Tento den bylo celkem hezky, takže o děti nebyla nouze. Dopoledne chodily třídy a odpoledne většinou rodiny. U našeho stánku si mohli vyslechnout zajímavosti o zvířátkách, vyrobit si Sůvu z moduritu nebo z papíru, zahrát si hru Kubb, zaběhat si při hře potravní řetězec nebo si třeba nechat pomalovat obličej barvami. U každého stánku děti sbíraly razítka na hrací kartu, i my jsme jim dávali Sůví razítko za splněný úkol. Mezi další věci, které jste mohli na Bambiriádě zažít, bylo podívat se do Staré školy, kde jste si mohli vyzkoušet psát husím perem, zaskákat si na trampolínách, účastnit se středověkých soubojů, pouštět lodičky na uměle vytvořeném potůčku, podívat se do obrněného transportéru Pandur a vyzkoušet si vojenské a hasičské vybavení… a spoustu dalšího! 13

Cože?

červen 2013

Ve čtvrtek a pátek bylo docela pěkné počasí a bylo hodně lidí, ale o víkendu, jak jste si mohli sami zažít, už se počasí zkazilo. Ale nám nepřekazil tvůrčí činnost ani déšť s větrem. Přežili jsme ve zdraví (někteří si to zdraví trochu pošramotili) a s dobrou náladou. Moc děkuju všem za spolupráci – Jarce, Mravencovi, Evě, Danče, Norbimu, velký dík patří Ratlesovi a Chorchemu, kteří nás každý den podporovali a pomáhali přímo při akci, a Verče s Ondrou! Příští rok se už těšíme, až se opět objevíme na Bambiriádě, a doufáme, že nás Sůví členi opět podpoří! (Gábí)

Kde jsme to vlastně byli? Hrad Točník Točník je zřícenina hradu ve středočeském kraji, leží 2 km severně od města Žebrák, v okrese Beroun. Hrad samotný založil Václav IV. Na Zámeckém vrchu, na kterém se hrad nachází, žili lidé už v době halštatské v 1. polovině 1. století př. n. l. Dějiny hradu ale začínají až ve 14. století, kdy jej jako honosné a reprezentativní sídlo nechal zbudovat český a římský král Václav IV. Bezprostředním popudem pro stavbu byl požár dolního hradu Žebráku roku 1395. Místo obtížné rekonstrukce tak král nechal postavit větší hrad na větším kopci. Po smrti Václava IV. připadl hrad jeho bratrovi Zikmundovi, který ale během husitských válek o hrad přišel. Hrady (vedle Točníku i Žebrák) připadly katolickým rodům. To působilo jako jakýsi červený hadr na husity. Osmitisícová husitská armáda oba hrady neúspěšně obléhali po dobu dlouhých tří dní a poté neúspěšně odtáhla dál směrem na katolickou Plzeň. 14

Cože?

červen 2013

Během 15. a 16. století hrad prošel několika renesančními přestavbami. Točník se dostal i do vlastnictví známého císaře Rudolfa II., císař ale hrad skoro nevyužíval a Točník tak zůstal další roky prakticky neobydlený. Během třicetileté války (1618-1648) se do opuštěného hradu chodil ukrývat prostý lid z okolí. V této době byl hrad také značně porušen a po vílce už nebyl nikdy trvale osídlen. Ještě zhruba sto let zde ale přebýval vrátný a začátkem 18. století měl prý Točník dokonce stále ještě střechu, přesto se ale nezadržitelně proměňoval ve zříceninu.

Hrad Žebrák Žebrák je zřícenina gotického hradu, které dominuje vysoká okrouhlá věž, dnes využívaná jako rozhledna. Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století Oldřichem Zajícem z Valdeka nedaleko důležité obchodní cesty z Prahy do Bavorska. Za vlády Jana Lucemburského byl majetkem českých králů. Velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo za vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV., právě Václav zde velmi často pobýval. Jak už jsme zmiňovali výše, po požáru Žebráku roku 1395 nechal Václav vybudovat nový hrad (Točník) a význam Žebráku tak postupně klesal. Od roku 1552 byl Žebrák uváděn jako hrad pustý. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla až v 80. letech 20. století, kdy byla zachráněna a zpřístupněna hlavní kruhová věž. (Eva) Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDebr%C3%A1k_(hrad) http://cs.wikipedia.org/wiki/To%C4%8Dn%C3%ADk_(hrad) Foto: http://makyka.rajce.idnes.cz/Zebrak_a_Tocnik/ 15

Cože?

červen 2013

Akce budoucí Přes Řáholec do Gutovky! - sobota 15. června 2013 Pojďte se s námi vydat na cestu přes les známého loupežníka Rumcajse… a ještě kousek dál! Na vůbec první výpravě určené výhradně těm nejmenším – našim Sůvičkám – se setkáme nejen s Rumcajsem, Mankou a Cipískem, ale s mnoha dalšími pohádkovými postavami. Také si budeme moci sami vyzkoušet princip animace pomocí tajuplného přístroje jménem praxinoskop! To ale stále není všechno, po tomto dobrodružství se vydáme ještě do parku Gutovka, kde na hřištích, ve vodním světě a lanovém centrum jistě necháme i ty poslední zbytky sil! S sebou: do batůžku svačinu a dostatek pití (!) na celý den; na sebe pak sportovnější oblečení a boty (přece jen jdeme na hřiště ) Cena: 150 Kč, storno poplatek za odhlášení po pondělku 10. 6. 2013: 50 Kč Přihlášení: Eva ([email protected], tel.: 723 392 603), do pondělí 10. 6. 2013 včetně Sraz: Kobylisy (u fontánky), 9:45 hod. Návrat: Kobylisy, 16:15 hod. (Eva)

Poslední šance víkendovku!

přihlásit

se

na

poslední

Všechny Sůvy, které se nebojí do lesa, srdečně zveme na závěrečnou víkENDovku v tomto školním roce. Základní informace jste dostali v minulém čísle našeho časopisu, takže nyní přinášíme informace bonusové… ŽJŮŮ-HŮŮŮ, tak hurá do nich! 16

Cože?

červen 2013

Naším výchozím bodem bude město Sázava, odkud nás čeká přesun do divočiny, kde se utáboříme první večer. Druhý den navštívíme Český Šternberk včetně prohlídky hradu. A naše putování zakončíme v Kácově. Celý výlet se délkou vyrovná některým celodeňákům, které jsme absolvovali, takže toto by mohl zvládnout skutečně každý. Ale o to méně, co ujdeme kilometrů, o to více si budeme hrát a užívat předprázdninové pohodičky. Naučíte se, jak postavit co nejlepší přístřešek na noc, rozdělat oheň a snad si na něm i něco dobrého uvařit. A uklízet tábořiště tak, aby nikdo nepoznal, že jsme tam byli. Za nocí snad uvidíme světlušky… Budeme pracovat s mapou tak, abychom se neztratili… čili si procvičíme orientační smysl pro humor. Určitě také najdeme nějaké kešky, to obstará náš proslulý Keškopán. Nyní, když se již všichni těšíte, jak si to v pohodě užijeme, asi není nutné zmiňovat, že nad tímto krajem leží jakýsi podivný stín. Vypráví se o skupině mladých lidí, která tudy kdysi procházela, a potkalo ji cosi strašlivého. Ale je to už dávno. Turisti se této oblasti sice od té doby raději vyhýbají, ale jak říkám: to všechno se stalo již dávno, navíc my nejsme pověrčiví. Určitě se není čeho bát. Výhodou pro nás bude, že aspoň nebudeme potkávat tolik lidí… * Lidí možná ne, ale jiných Věcí či tvorů…Muhehe… Pardon, to je jistě jen tiskařský šotek, nevěnujte tomu pozornost! Žádné strachy a těšte se! S sebou: spacák, karimatku, pláštěnku, baterku!, Sůví průkazku, Sůví placku, Sůví zápisník, KáPéZetku, láhev na pití 1,5 l (ano, ať již půjde o jednu lahev nebo více menších, jejich obsah musí být minimálně 1,5 litru!), ešus a lžíci, nožík, ponožky (+ jedny ponožky náhradní), na nohy prošláplé turistické boty, na hlavu čepici nebo šátek, pokud bude hezky, tak se budou hodit i plavky, dostatečně teplé oblečení na spaní, svačinu a večeři na první večer a příděl společných zásob, které se budou rozdávat na schůzce před akcí (případně u odjezdu) 17

Cože?

červen 2013

Všechno se snažte sbalit do jednoho jediného zavazadla, protože i když nás nečeká úplně padesátikilometrová túra, tak přeci jen je to puťák, takže chodit budeme a to jde snáz, pokud není člověk ověšen igelitkami a spacáky jako nepovedený vánoční stromeček. Přihlášky do 4. června! Akci pořádá Jarka, takže s dotazy se obracejte výhradně na ni. Sraz: 15:40 na Hlavním nádraží u pokladen (jako vždycky) Návrat: vlakem v 17:52 (plus minus zpoždění) na Hlavní nádraží Cena: 400 Kč (Jarka)

Jak si správně zabalit batoh? V minulém čísle jste se dozvěděli, jak správně vybrat dobrý batoh, takže to už by neměl být žádný problém. Ale co teď, když máme pořádný batoh a vedle hromadu věcí připravených na červnovou víkendovku či tábor? Kam dáme v batohu těžké věci, kam lehké, a jak si na sobě batoh dopneme, ovlivní výrazně komfort, se kterým se nám ponese. Správné zabalení je proto téměř stejně důležité, jako to, aby nám batoh sednul. Ale nebojte, není to žádná věda. Těžké věci je dobré si dát zhruba doprostřed výšky batohu co nejblíže zádům. Tady nás nebudou vyvádět

18

Cože?

červen 2013

z rovnováhy, jako kdybychom je dali příliš od těla či úplně nahoru. Pod lopatky tak umístíme ešus, veškeré hygienické nezbytnosti, potraviny atd. A lehkými věcmi, jako je spacák a oblečení, pak vycpeme spodek batohu a zbývající prostory. Oblečení můžeme přitom stejně jako spacák sbalit do praktického kompresního vaku, a ušetřit tak nějaké místo. Určitě je dobré si ale nechat nějaké kousky oblečení volně na docpání prázdných rohů. Pokud nesete vodu v láhvi, zohledněte při balení fakt, že vodu budete upíjet. V takovém případě se totiž mění poloha těžiště batohu. Zvláště v případě, že rádi nosíte „PETku“ po stranách, nadělá jedna plná a pak prázdná slušnou neplechu ve stabilitě. Dalším pravidlem, které se vyplatí mít při balení na zřeteli, je nechat si potřebné věci po ruce. Díky tomu nebudeme muset pokaždé vybalovat celý batoh, když si potřebujeme obléknout rychle větrovku či pláštěnku nebo něco zakousnout. To vše si proto dáme do víka batohu nebo těsně pod ně či to vhodně rozmístíme do postranních kapes. Při balení nezapomínejte na to, že některé věci budete potřebovat třeba až večer nebo další den, jiné hned po příjezdu. Přizpůsobte tomu proto postup při balení. Méně potřebné věci můžou být dál od vstupních otvorů. Důležité věci (doklady, peněženku, KPZku…) raději balte ještě do igeliťáku, nikdy nevíte, kdy skončíte v potoce (vzpomeňte třeba na víkendovku v Karlových Varech ) nebo úplně promoknete. Karimatku je dobré připevnit navrch či naspod batohu pomocí speciálních popruhů. Ušetříte tak hodně místa na jiné podstatné věci. Teď, když už máme batoh správně naložen i zabalen, nezapomeneme pořádně dotáhnout všechny kompresní popruhy, aby se nám věci uvnitř případně zbytečně nehýbaly a nesesouvaly níž. Nezapomínejte, že je důležité si vždy s sebou brát skutečně jen potřebné věci. Tři plyšáčci Vás sice zahřejí u srdce, ale od omrzlin Vás neochrání. Zbytečnosti nejenže zabírají místo v batohu pro potřebné věci, ale také se brzy pronesou. Navíc naše tělo není nezničitelné. Odborníci se shodují na tom, že byste neměli na zádech nosit více jak 30% Vaši tělesné váhy. Tak hodně zdaru při balení a snad Vás už při nošení batohu nebudou bolet záda!  (Klára) 19

Cože?

červen 2013

Jak vybrat správný spacák? V červnovém vydání Cože? se vrátíme k edukativnímu tématu z minulého čísla „Jak vybrat správný…?“. Dnes ale nebudeme znovu mluvit o batohu, jak by se mohlo zdát, ale přesuneme se k další části výzbroje správného táborníka, a sice spacáku. Ten je nedílnou součástí každé víkendovky a budeme ho samozřejmě také potřebovat na tábor. V minulých letech byly s výběrem spacáků problémy a mnozí z Vás si pravidelně stěžovali na zimu ve spacáku. To se pak muselo řešit půjčováním spacáků erárních. Pokud snad tápete ve výběru spacáku, tak přesně proto je tu tento článek. Dvě nejdůležitější zásady při výběru jsou (!!!V TOMTO POŘADÍ!!!): Vybrat spacák dostatečně teplý, podle podmínek, kde ho budeme používat. A vybrat spacák s co nejlehčí a s co nejmenším objemem. Je skoro jisté, že pokud pořadí těchto dvou faktorů při výběru prohodíte, nebudete se spacákem spokojeni. Dříve se používali spíše spacáky péřové, ty ale dnes nahrazuje syntetika. Ta je oblíbenější hlavně kvůli tomu, že neabsorbuje vlhkost a je nenáročná na údržbu. Dá se totiž vyprat v pračce a nijak to nezhorší jeho vlastnosti. Syntetika je také lepší pro alergiky na peří a roztoče. Pozor ale na nekvalitní „bezejmenné“ syntetické náplně, které se mohou rozbít po několikerém použití/prvním vyprání. Vždy je lepší si ověřit, kdo náplň vyrábí či zda se vůbec nějak jmenuje. Co se týče tkanin, tak vnější by měla bránit pronikání vlhkosti (aby spacák nebyl mokrý = studený) a vnitřní by zase měla být prodyšná (abychom se ve spacáku nepotili). Tkanina by také měla být co nejlehčí a příjemná na dotek (přece jen ve spacáku trávíme 9 hodin denně). 20

Cože?

červen 2013

Teploty používání jsou také kapitola sama pro sebe. Obecně se udává ve třech číslech (max., komfort, extrém. Tyto teploty však platí za ideálních podmínek pro standartní mužský/ženský subjekt (rozuměj NE děti). V praxi má totiž na teplotu ve spacáku mnoho faktorů. Jedná se například o teplotu okolního vzduchu, proudění větru, venkovní a vnitřní vlhkost, oblečení spáče, fyzická konstituce uživatele a konečně subjektivní vnímáni chladu. Vždy by se tedy mělo sáhnout po spacáku teplejším, což pro děti platí dvojnásob. Rezerva se vždycky hodí, a pokud má spacák boční zip, tak není třeba se obávat přílišného tepla. Důležitou vlastností je také délka spacáku. Nemluvím tady o tom, že byste se do něj snad nevešli. Veškeré spacáky totiž začínají cca na dvou metrech. Spíš jde o to nekoupit si spacák přehnaně velký, protože ho prostě „nevytopíte“ a mohla by Vám v něm být zima. Doufám, že Vám tento článek ještě víc nezamotal hlavu a přeji hodně štěstí pří výběru. (Ondroid)

Šikulové Prázdniny jsou už skoro tady, proto je načase pořádně se na ně připravit. Dneska si zkusíme vyrobit osvěžující zmrzlinu, ovocné koktejly a nakonec si vyrobíme i vtipný věšáček snad na cokoliv. Tak na co čekáte, čtěte dál!

Domácí ovocná zmrzlina Tak tohle je jen jeden z mnoha možných způsobů, klidně vymysli i vlastní, ale mě tahle banánová chutná nejvíc. Mimochodem, věděl jsi, že když jíš banány, tak jsi potom o dost klidnější?  Co budete potřebovat? 1 banán (nebo i jiné ovoce) 1 kelímek tvarohu trochu cukru (2-3 kávové lžičky) nějaký plastový kelímek (takový, aby v mrazáku nepraskl) 21

Cože?

červen 2013

nějakou tyčinku (za něco tu zmrzlinu přece musíš držet), doporučuji dřevěnou tyčinku z předchozího nanuku Jak na to? Je to velmi jednoduché. Banán rozkrájej na kousky, které pak vidličkou ještě víc rozdrť. Banánovou drť smíchej s tvarohem a cukrem. No, a teď už jen tuhle směs nalij do kelímku, zabodni tyčinku a je hotovo. Rada pro tebe Pokud chceš třeba kamarády překvapit na oslavě nebo rodičům připravit chutnou sladkost, dej na dno kelímku nějaké drobné ovoce (třeba maliny nebo ostružiny). Když na ně naliješ tvaroh, po vytažení budou hezky na vrcholu zmrzky.

Ovocné koktejly Možná to o mně nevíte, ale já ve velkém množství pojídám banány (třeba včera jsem měla tři), a proto i v dalším receptu nesmí chybět právě toto ovoce!  Samozřejmě pokud nemáš banány rád, tak je nahraď čímkoliv jiným. Co budeš potřebovat? 1 nebo 2 banány (podle toho, kolik chceš koktejlu) Mléko na dolití banánů Trochu cukru Nejlépe tyčový mixér Jak na to? Do vysoké nádoby, ve které budeš mixovat, nakrájej banány. Po jejich okraj nalij mléko a přisyp trochou cukru. Nyní už jen zapni mixér (neusekej si prstíčky) a je hotovo. NEZAPOMEŇ!!! Než mixér budeš chtít umýt, vypoj ho ze zásuvky. Pokud se na to vykašleš, budeš asi „sejmutej“ elektrickým proudem!

Tenisový pomocníček Tak tohle je snad to nejjednodušší, co jsme kdy dělali. Prostě si vezmete tenisák, proříznete do něj díru a tam už nacpete cokoliv. Ručník, klíče, propisku, poštu nebo vzkaz. Tenisáku přilepte ještě očička nebo je namalujte lihovkou nebo barvami na textil. A je to! 22

Cože?

červen 2013

(Verča)

Druhy ohňů Pyramida: Při stavbě tohoto ohně je vhodné použít kůl, který dáme doprostřed a kolem něj stavíme další polena. Nejdelší by měla být vždy ve spodní části. Podobným způsobem i přikládáme. Hranice: Hranice má nahoře i dole stejné rozměry. Polena vždy skládáme do tvaru 23

Cože?

červen 2013

čtverce a skládáme je na sebe. Je vhodné si do polen udělat zářezy, aby nám hranice nepadala. Pagoda: Snadno se zamění s hranicí. Má také tvar čtverce, ale směrem vzhůru se zužuje. Při stavbě postupujeme od nejsilnějších polen k nejslabším. Též je vhodné si do nich udělat zářezy. Strážní oheň: je ze všech nejjednodušší. Sestavuje se ze tří stejně dlouhých a stejně silných polen, které se skládají do paprsků. Oheň se zapálí uprostřed, a jak dřevo uhořívá, můžeme polena postupně přistrkovat do středu.

(Ne)placená inzerce „Prodáme zimu! Máme jí dostatek, takže se nemusíte obávat, dostane se na všechny zájemce! Cena dohodou, možno i za odvoz. Vaše vedení.“ „Koupím léto a trochu toho tepla! Tábor se blíží a teplo potřebuje každý. Já ale dvojnásobnou dávku, takže se neostýchejte mě kontaktovat. Zn. Výměnný obchod jasná věc. Eva.“

24

Cože?

červen 2013

Sůvy pod lupou konkurenčních bulvárních médií!!!

Stala se věc skoro nevídaná!!! Máme důkaz! Sůvy jsou pod neustálým dohledem nejen vlastních bulvárních reportérů, ale i reportérů konkurenčních bulvárních médií!!! Hned poté, co jsme se na výpravě na hrady Žebrák 25

a Točník vyšplhali na skálu k pokladu, objevil se přímo u nás vrtulník, celý nás celou dobu, co jsme poklad získávali, natáčel a fotil!!! Scéna vypadala jako z akčního filmu, ať jsme přátelsky mávali, nebo utíkali, pořád nám byl v patách. Skálu neustále

oblétával dokolečka a nejspíše „lovil“ ten nejlepší záběr… Jako správné celebrity jsme se ale nenechali zaskočit a neustále jsme se mile usmívali do objektivu. A teď už jen čekáme, v jakém plátku se o nás bude co psát. (Eva)

Cože?

červen 2013

Sůvy už jsou takové celebrity, že je jim cestou z výprav přistavován vlastní autobus! VIP vstup, VIP místa… však to znáte ! Tak přesně tohle se nám stalo na cestě z hradů Žebrák a Točník, na přestupu u Berouna nám byl totiž přistaven úplně prázdný autobus, který vyjel na trasu Beroun-Praha až poté, co přednostně naložil nás!!! Poznámka pod čarou: Tímto děkujeme panu Manderlovi, který nám takový komfort umožnil. Však jsme ho taky každý zvlášť a osobně pozdravili: „Dobrý den, pane Manderla! Dobrý den, pane Manderla! Dobrý den, pane Manderla!“ Kdo zažil ten ví, kdo nezažil, nechť si to nechá vyprávět!  (Eva)

Sůvy mají (jako správné celebrity) svůj vlastní autobus!!! 26

Cože?

červen 2013

Dopisy čtenářů Velevážená a ctihodná redakce časopisu Cože! Chtěl bych Vám na tomto místě z celého srdce poděkovat za něco vskutku tak úžasného, jako je tento časopis. Při jeho pročítání jsem se nejen skvěle informoval o dění v Sůví partičce, ale také jsem se velice inspiroval skvělými nápady a tipy pro volný čas. Vaše gastronomické okénko opravdu potěšilo a roztetelilo mé labužnické srdéčko a ještě teď se olizuji od ucha k uchu. Nemohl jsem si nevyzkoušet rady z okénka pro šikuly a musím se pochlubit, že můj Pan Trávníček (v soukromí mu říkám Béďa) už má daleko více vlasů než já! Opravdu mi také pomohla rubrika o výběru správného batohu, jelikož jsem si díky ní vybral opravdu ten nejlepší a svými znalostmi, nabytými v článku, jsem ohromil všechny v obchodě! Vtipu na závěr se směju ještě teď a pořád mi přijde výborný! Proto se nemohu dočkat dalšího čísla a přeji Vám všem mnoho úspěchů a co nejvíce podobných čísel! S pozdravem pan Matouš Velevážený pane Matouši! Váš dopis nás udělal obrovskou radost, jsme velmi potěšeni faktem, že se někdo pustil nejen do pěstování Pana Trávníčka, ale že ho i takto familiárně pojmenoval?! Doufáme, že zůstanete věrnými vlasatými přáteli na věčné časy! Co se týká kulinářského umění – jistě jste si všiml, že v tomto čísle jsme (jen a jen kvůli Vám, ale pssst) zařadili specialitky pro letní horké dny. Očekáváme tedy, že nám příště zašlete třeba fotku na pláži, jak si pochutnáváte na zmrzlině či banánovém koktejlu! A Vaše znalosti v obchodě při nákupu batohu? Určitě škoda mluvit, celá naše redakce si dokáže živě představit, jak jste s Béďou vyrazili a vybírali a vybírali a vybírali! Na další užitečné tipy a triky (nejen pro nákup táborového vybavení a pro výrobu dalších milých přátel) se můžete těšit v každém dalším čísle, takže doufáme, že zůstanete naším věrným čtenářem i nadále! 27

Cože?

červen 2013

P. S. Zdravíme Béďu! P. P. S. V redakci jsme se rozhodli nabídnout Vám dokonce i předplatné časopisu, v případě zájmu tedy stačí originálním způsobem zareagovat na hozenou rukavici!  S pozdravem a nesmírnou úctou Eva

Hrdina měsíce Gábí je naším největším hrdinou ve vedení již pěkně dlouho a nyní konečně nadchází ta chvíle, kdy to zveřejníme a všem, kdo to zatím přehlíželi, s radostí vysvětlíme proč. To, že je Gábí neuvěřitelně schopná a talentovaná vedoucí na správném místě, víme již několik let. V tomto roce ale teprve naplno ukázala, co v ní je, a co všechno se již stihla naučit. Již delší dobu se naplno věnovala našim nejmladším Sůvičkám a v letošním školním roce se naprosto perfektně ujala organizace jejich schůzek, takže vše šlapalo naplno a bez chybičky. Jenom tohle by si zasloužilo velký respekt. Ale to byl pouhý začátek. Společně s Klárou úspěšně absolvovala akreditovaný kurz pro hlavní vedoucí táborů. A nebála se vyslovit vlastní názory, i když se neshodovaly s postojem lektorů. V některých věcech totiž existuje více cest a všechny mohou být správné, jen záleží na člověku, jakou si 28

Cože?

červen 2013

vybere. A když už má vybráno, měl by vědět proč a dokázat si za tím stát. A to Gábí umí, a tak na ní můžeme být hrdí. S obdivuhodným odhodláním se ujala nelehké role hospodáře našeho oddílu a pustila se tak do neznámých vod a zatím se neutopila. Naopak se vyznačuje nebývalou schopností dělat ve věcech pořádek, což bylo v našem případě pro začátek obzvlášť potřeba. A mimoto se stala Jarkáčovou pravou rukou a půlkou hlavy ve vedení oddílu. Takže to, že jsou nyní Sůvy tam, kde jsou, je i její veliká zásluha. Její nepostradatelnost se v plné síle ukázala nyní na Bambiriádě, když Jarka onemocněla, a tak se mohla u našeho stánku objevovat jen sporadicky. A svět ani stánek se nezhroutil jen díky jejímu plnému nasazení. To nikdo jiný nedokázal! Ale nejskvělejší na tom je, že přes všechny téměř úřední povinnosti se jimi nenechává udolat a pořád si dokáže hrát, aktivně se do všeho zapojovat, šířit kolem sebe dobrou náladu a být nám kamarádkou. Výčet Gabčiných dobrých skutků by mohl zabrat celé jedno číslo našeho časopisu, protože jsme toho ještě spoustu nezmínili… Ale víme, že to víte, a máte Gábí rádi, jak za to, co dělá, tak za to, jaká je. Prostě, Gábí, jsi skvělá, těžko hledat někoho, kdo by byl v Sůvách více potřeba, bez Tebe by to nešlo. DĚKUJEME!!! (Jarka) 29

Cože?

červen 2013

Hrací koutek Spojovačka

30

Cože?

Sudoku

červen 2013

Obtížnost: lehká

PŘÍSPĚVKY DO ČASOPISU A DOPISY ČTENÁŘŮ MŮŽETE ZASÍLAT TAKÉ NA ADRESU: [email protected]

UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA: 13. ČERVEN 2013 Neurčitý ročník informačního bulletinu o dění v oddíle; zajímavosti a soutěže pro všechny, kdo o ně stojí. Vydávají: Mladí ochránci přírody - Sůvy, Poznaňská 430/43, Praha 8 - Bohnice Uzávěrka čísla: 26. 5. 2013 Nepodepsané texty a obrázky: vedení MOP, Šéfredaktor: Eva, Sazba: Mravenec

31

www.suvy.cz