ČESKÝ SVAZ ŽEN O.S KRAJ KARLOVY VARY
Nevšední dar dal své manţelce k narozeninám jeden dánský učitel. Věnoval jí větu: "Mám Tě rád!", kterou přeloţil do 112 jazyků a dialektů.
UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:
Zamyšlení nad uplynulým rokem
2
Zemřela M.Bořánková
2
Termální koupaliště Podhájská
3
Seminář v Bražci
3
Okresní shromáždění v Sokolově
4
Lectiny- spoji- 4 tost se stravou Oslavy MDŽ
5
Slovníček pojmů
5
Tirážová stránka
6
Foto příloha z 7 oslav MDŽ
Zpravodaj R O K
2 0 0 9
R O Č N Í K
5 .
K V Ě T E N
2 0 0 9
Slovo předsedkyně krajské rady
Zamyšlení nad uplynulým rokem Je příjemné zamýšlet se nad rokem, který vykazuje mimořádnou aktivitu jak krajské rady, tak základních organizací. Nelze vyjmenovat všechny uskutečněné akce, ale je mi velmi příjemné poděkovat všem, které se na nich podílely. Děkuji, všem vám velmi děkuji. Podívejme se společně alespoň na několik zdařilých příkladů aktivity členek našich základních organizací v malých obcích Karlovarského kraje. Myslím, ţe nelze přejít mlčením činnost ZO Šabina. Sama obec patří uţ dlouhou dobu k nejlepším obcím našeho kraje a na tomto faktu mají členky Svazu ţen lví podíl. Nejenţe vítají nejmenší občánky do ţivota, ţe se loučí se školáky před prázdninami, pečou perníčky pro slavnostní příleţitosti, podílejí se na ţivém Betlému, ale vynikají tím, ţe se celoročně starají o čistotu obce a pravidelně uklízejí autobusové zastávky v Šabině a účastní se i celostátní akce Ukliďte svět! Podobně i ZO Chýše spolupracuje s městským úřadem, místními hasiči a školou. A tak se daří tradiční Babí hop, dětský karneval, oslavy MDŢ, vítání jara nebo loučení s předškoláky. Loňského Dne dětí se zúčastnilo 76 nejmladších a 46 dospělých občanů Chýše. Chýšské ţeny pečou výtečné a půvabné perníkové chaloupky i srdíčka. Napekly jich loni pěknou zásobu pro oslavu 850. výročí města Chýše, na níţ zajistily i vystoupení. Rada města si je vědoma podílu ţen na všech akcích a za jejich aktivitu udělila předsedkyni ZO ČSŢ Blaţence Kotalíkové Cenu města Chýše (na snímku 3. zleva).
Neméně aktivní jsou i ZO Útvina, Děpoltovice, Libá, Planá i naše nejmladší organizace s nejniţším věkovým průměrem – Braţec. Z městských organizací je třeba pochválit permanentně aktivní chebské ţeny. Připomenu alespoň ZO ČSŢ Cheb 1 s tradičním pořádáním společných zájezdů. Loni se podívaly do jiţních Čech. Členky chodí společně plavat, společně navštěvují divadlo, koncerty a společně i studují univerzitu 3. věku. Právě tak i členky ZO Cheb 11 se zúčastňují společně vernisáţí, besed, divadelních představení a FIJO. Společně jely na zahájení lázeňské sezony ve Františkových Lázních a uspořádaly společný výlet do Lázní Teplic, na nově otevřený zámek Kamenný dvůr, do Hrozňatova a na statek Bernard v Královském Poříčí. Stalo se samozřejmostí, ţe chodíme gratulovat svým členkám při jejich ţivotních jubileích. Většina základních organizací se podílela také na aktivitách krajské rady ţen. Dík této spolupráci se Krajské radě ţen loni podařilo zorganizovat krajské kolo rodinné soutěţe Krásy každé generace, konané v sokolovském Hornickém domě. Z pěti druţstev vyšly vítězně dívky z Braţce, získaly titul Rodina Karlovarského kraje a pak náš kraj úspěšně reprezentovaly na celostátním finále v Kaunicově paláci v Praze, kde se umístily jako třetí. Gratulujeme. Další významnou akcí byla Prezentace Karlovarského kraje na ústředním zasedání ČSŽ 4. října 2008 v Kaunicově paláci. Tady třeba podtrhnout, ţe by se prezentace neuskutečnila, nebýt naší vedoucí krajského střediska Jarky Hernadyové, která zaktivizovala oba své syny a všechny členky základních organizací, takţe její synové i kaţdá z nás přiloţila ruce k
Č E S K Ý S V A Z Ž E N K R A J K A R L O V Y V A R Y
STRANA 2
O . S
Pokračování ze str.1
ZAMYŠLENÍ NAD UPLYNULÝM ROKEM dílu. Plný autobus nás jel do Prahy. Naše členky připravily jedinečnou rautovou tabuli, za kterou by se nemuseli stydět ani kuchaři na Hradě.
Modelový pracovní pohovor v rámci projektu Pojďte s námi do práce
Přispěly jsme také do bohatého kulturního programu, který Jarka Hernadyová spojila s představením našeho kraje, s jeho památkami, turistickými zajímavostmi a aktivitami našich základních organizací. Mohu říct, ţe se nám tato akce – díky všem zúčastněným – velmi zdařila. Krajská rada ţen se dále podílela na Semináři MOPPS, spolupracovala na projektu Pojďte s námi do práce a vydávala krajský zpravodaj.
Kdyţ jsem četla roční hodnotící zprávu, kterou zpracovala naše vedoucí krajského střediska Jaroslava Hernadyová, měla jsem dobrý pocit z kvalitně vykonané práce. Nezbývá, neţ poděkovat naší Jarce, která stále překypuje dobrými nápady, a také vám všem, které ty nápady realizujete. Děkuji vám za to, ţe můţeme být s výsledky uplynulého roku spokojeny. Eva Hanyková předsedkyně krajské rady
ZEMŘELA PANÍ MARTA BOŘÁNKOVÁ - PŘEDSEDKYNĚ ZO CHEB 1 V ţivotě jsou události radostné, ale i smutné. Dnes o té smutné píše paní Marie Kočová, členka chebské ZO. Milé kolegyně, dne 16. prosince nás opustila navţdy, ve věku nedoţitých 78. narozenin, dlouholetá členka Českého svazu ţen paní Marta Bořánková. Kdo to byl? Co to bylo za člověka? Byla to předsedkyně ZO Cheb1. Marta byla neobyčejná osobnost. Ne, není to nadnesené. Kdo jí znal ví, ţe oplývala iniciativou, vţdy věděla co dál dělat. Nejen vymýšlela, ale zajišťovala i přesvědčovala. Uměla získávat lidi a vytvořit dobrý kolektiv, kterému se pod jejím vedením práce dařila. Nebyla aktivní jen v ČSŢ, ale pracovala s plným nasazením i v KSČM. Vţdy usilovala o lepší a radostnější vztah mezi lidmi. Velkou část svého ţivota věnovala dětem a mládeţi, nejprve jako učitelka a později jako ředitelka ZŠ v Chebu. V ředitelské funkci se zabývala prací učitelů a zaškolováním nových učitel-
ských absolventů. Svou pozornost věnovala různým krouţkům, které vyplňovaly volný čas dětí, ale i PO. A ve svém „volném čase“ řídila, organizovala a zajišťovala činnost svazu ţen. Byla první předsedkyní městského výboru ČSŢ v Chebu. K jejím koníčkům patřilo poznávání nových oblastí v naší republice, ale i v zahraničí. Také milovala chatu, kde např. o prázdninách měla další „školu“ a to ze svých dětí, kamarádů a později z vnuček o které ráda pečovala. Se svým manţelem vychovali 3 děti. Marta uměla přesvědčovat druhé o své pravdě. Nebála se diskutovat s lidmi opačného názoru, ale i odpůrci uznávali její elán, aktivitu a schopnost zajišťovat akce pro nás, pro všechny. Je toho hodně na co vzpomínáme, na to co jsme její zásluhou proţily. Tak jako na ní nezapomene její rodina a vnoučata, tak jí budeme postrádat nejen my členky ČSŢ, ale i ti všichni kdo ji znali. Vzpomínáme na čestnou, pracovitou a aktivní ţenu, která se nezabývala jen sama sebou, ale dělala vše pro lepší a radostnější ţivot nás všech. Moc vzpomínáme a za vše děkujeme
Č E S K Ý S V A Z Ž E N K R A J K A R L O V Y V A R Y
STRANA 3
O . S
KRAJSKÁ RADA ŽEN PŘIPRAVUJE
V červnu jedeme do Podhájské V pátek 18. června odjede jedenáctka ţen na týdenní ozdravný pobyt na Slovensko do Podhájské nedaleko Nových Zámků. Ubytovány budou v penzionu Quatro. Termální voda v Podhájské je srovnatelná s vodou Mrtvého moře a má řadu léčivých vlastností. Voda ohřátá na teplotu 80º C pochází z třetihorního zřídla, které vyvěrá z podloţí relativně mladé tektonické oblasti, aktivní ještě v minulém století. Termální voda je slaná a léčivě působí na lidi, kteří trpí průduškovými nemocemi a nemocemi dýchacích cest. Ve vodě se vyskytuje prvek Litium, který pomáhá při léčení dny, dále jsou přítomny jodidy, které stimulují štítnou ţlázu. Sloučeniny vápníku zase působí na pohybové ústrojí a na bolesti zlomenin. Bolestivé stavy také zmírňují přítomné bromidy a sírany zase pomáhají při léčení ekzémů i lupenky. A co je důleţité při hromadném koupání - slaná voda ihned veškeré zanesené bakterie likviduje a nedovoluje jejich mnoţení. V areálu termálního koupaliště, které je vybudováno na ploše 12ti ha je 7 bazénů ( dva plavecké bazény, dva velké bazény, jeden sedací bazén, jeden dětský bazén a toboganový bazén). Dále zde najdete kosmetický salon, kadeřnictví, restaurace a bufety, solárium, fitness, saunu, hydromasáţní vany a oddychová místa s bujnou vegetací. A na poslední den našeho pobytu jsme si naplánovaly výlet lodí po Dunaji do Vídně. Večer po návratu do Bratislavy odjedeme lůţkovým vlakem domů.
KRAJSKÝ VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ V BRAŽCI 3.10.2009 Krajská rada ve spolupráci se ZO v Braţci připravila na sobotu 3.10. setkání ţen na semináři, který má téma
Země východní Asie
s tímto programem: 1. 2. 3.
Mongolsko z pohledu ţenské organizace - přednáší ústřední předsedkyně ČSŢ Mgr. Jana Chrţová Postřehy z Vietnamu, Kazachstánu a Malajsie - přednáší ing. Robert Hernady Jak se ţije ve vojenském prostoru našim ţenám - beseda
Organizační informace : Svoz i odvoz účastnic autobusem Odjezd Cheb : 8.15 hod, Sokolov 9.00 hod, Karlovy Vary 9.30 hod Odjezd Braţec 17.00 hod
Naše ústřední předsedkyně Mgr. Jana Chrţová se v dubnu minulého roku zúčastnila cesty do Ulaanbaatoru v rámci projektu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Název projektu je Informovaná pracovní migrace z Mongolska do ČR Účelem cesty bylo „zmapovat terén“, navázat první kontakty jak s vládními tak s nevládními organizacemi a médii, dále pak předběţně zkonzultovat připravovaný „akční plán“ a nejúčinnější kanály pro šíření informací v Mongolsku (zejména s ohledem na minimální infrastrukturu, rozlehlost území a řídkost osídlení země)..
Č E S K Ý S V A Z Ž E N K R A J K A R L O V Y V A R Y
STRANA 4
O . S
OKRESNÍ SHROMÁŢDĚNÍ V SOKOLOVĚ Ve středu 22. dubna se sešly sokolovské ţeny na svém jarním okresním shromáţdění. Okresní rada připravila, mimo pracovní jednací program svazu ţen, vzdělávací přednášku o „Zelených potravinách“. Paní Marie Kopáčová vysvětlila co jsou „Zelené potraviny“, v čem prospívají našemu organizmu a jaké produkty jsou na trhu k disposici. V průběhu diskuse se naše kolegyně ptaly na ceny výrobků a kde se dají případně zakoupit. Paní Kopáčová nám sdělila, ţe nejbliţším distributorem je naše členka Jarka Krausová.
Také jsme vyslechly informaci, kterou získala Eva Burešová z jiných zdrojů, ţe není vhodné ve velkém konzumovat syrové potraviny. V závěru jsme se shodly, ţe si kaţdý musí ověřit co mu vyhovuje. Vedoucí krajského střediska informovala v diskusi o činnosti kraje v uplynulém roce, o stavu hospodaření a o připravovaných akcích v roce 2009. Také upozornila, ţe máme nové webové stránky, které se budou postupně naplňovat.
PŘEČETLY JSME A PŘETISKUJEME PRO VAŠI INFORMACI
LECTINY - SPOJITOST SE STRAVOU Mezi potravou co jíme, a naší krví dochází k chemické reakci. Tato reakce je součástí genetického odkazu. Je to úţasné, ale pravdivé, ţe ještě dnes imunitní a trávicí systém stále zvýhodňuje potraviny, které jedli naši předci s určitou krevní skupinou. Ví se to díky faktorům nazvaným lectiny. Lectiny jsou různorodé bílkoviny obsaţené ve velkém mnoţství v potravě, mají aglutinační (shlukovací) vlastnosti, které působí na naši krev. Lectiny představují účinný prostředek, jak se mohou určité organismy v přírodě připojit k jiným organismům. Mnoho zárodků a také i náš imunitní systém pouţívá toto „lepidlo“ ve svůj prospěch. Například buňky v jaterních ţlučovodech mají na svém povrchu lectiny, které jim pomáhají zachytit bakterie a parazity. Stejně tak bakterie a ostatní mikroby mají na svém povrchu lectiny, které fungují spíše jako přísavky a umoţňují uchycení na kluzký povrch sliznic organismu. Často mohou být lectiny, pouţívané viry a bakteriemi, specifické pro určitou krevní skupinu, a tím jsou tyto mikroby pro lidi této krevní skupiny škodlivější. Stejné je to s lectiny v potravě. Bylo zjištěno, ţe mnoho potravin má schopnost aglutinovat krvinky určitých krevních skupin, zatím co jiných ne. Kdyţ jíme potraviny obsahující lectiny bílkovinné povahy, které jsou neslučitelné s antigenem naší krevní skupiny, lectiny napadnou orgán, nebo celý systém a začnou v této oblasti aglutinovat buňky. Mnoho lectinů v potravě má tu vlastnost, ţe mají blízký vztah k antigenu určité krevní skupiny. Například mléko má vlastnosti podobné krevní skupině B. Kdyţ ho pije člověk s krevní skupinou A, nastartuje jeho organismus aglutinační proces ve snaze ho odstranit. Naopak jiný potravinový lectin, např. v pohance aglutinuje buňky skupiny B a gluten (lepek) obsaţený v pšenici a dalších obilných zrnech způsobuje zánět a bolestivé podráţdění sliznice tenkého střeva zejména u skupiny 0, Některé lectiny bílkovinné povahy se v ţaludku nestráví
a zůstanou neporušené a proto mohou reagovat se sliznicí ve střevech, nebo se mohou vstřebat do krevního řečiště spolu s natrávenými ţivinami. Jakmile se jednou nenarušená lectinová bílkovina usadí v nějakém místě v organismu má „magnetické“ účinky na buňky v této oblasti. Způsobuje jejich shlukování, a tak se stanou cílovou strukturou určenou k likvidaci. Toto shlukování můţe být příčinnou syndromu dráţdivého tračníku ve střevech nebo cirhózy jater nebo zhoršeného prokrvení ledvin atd. Naštěstí většina lectinů obsaţených ve stravě ţivot přímo neohroţuje, ale můţe způsobit celou škálu problémů. Z velké části nás imunitní systém před lectiny chrání. Devadesát pět procent lectinů je vyloučeno z potravy, ale nejméně 5% se vstřebá do krve, kde reagují s červenými i bílými krvinkami a poškozují je. Působení lectinů v trávicím taktu můţe být mnohem intenzivnější. Tady často vyvolávají prudký zánět citlivé střevní sliznice a jejich aglutinační působení můţe napodobit potravinové alergie. Lectiny jsou v hojném mnoţství zastoupeny v luštěninách, mořských produktech, obilných zrnech a v zelenině. Je obtíţné se jim zcela vyhnout. Řešením je vyhnout se lectinům, které aglutinují přímo vaše buňky - a to je určeno krevní skupinou. K aglutinačním účinkům potravinových lectinů je také velmi citlivá nervová tkáň. Někteří vědci tvrdí, ţe diety určené ke zmírnění alergií mohou být prospěšné v léčbě určitých druhů nervových poruch, jako je např. hyperaktivita. Mnoho lidí s arthritidou cítí, ţe vyřazením lilkovité zeleniny, jako jsou rajčata, lilky a brambory pomáhá zmírnit jejich obtíţe. Potravinové lectiny mohou také reagovat s bílými krvinkami a naprogramovat je k rychlému mnoţení. Tyto lectiny se nazývají mitogeny, protoţe uvádějí bílé krvinky do mitosy, tj. procesu dělení.
Č E S K Ý S V A Z Ž E N K R A J K A R L O V Y V A R Y
STRANA 5
O . S
OSLAVY MDŢ U příleţitosti Mezinárodního dne ţen se tradičně uskutečnilo setkání členek i sympatizujících ţen a také pozvaných muţů v radě našich organizací. V Sokolově byly ţeny na oslavu MDŢ pozvány OV KSČM. Kaţdým rokem se těchto setkání zúčastňuje více a více ţen a začíná se projevovat nedostatek vhodných sálů pro uspořádání oslav. O tom, jak proběhly oslavy MDŢ v Chebu nám napsaly kolegyně Komárková a Teubnerová. Odpoledne 8.března se naplnil sál Kulturního a společenského střediska v Chebu. A jaký byl průběh? Výborná nálada, květiny, tanec, smích - zkrátka všichni se bavili. Těmito několika slovy ovšem nelze vystihnout tu zvláštní atmosféru slavení Dne ţen u nás v Chebu. Na začátku všeho byla veliká a obětavá práce jednotlivých členek ZO i členek OV v čele s předsedkyní Věrou Komárkovou. Hlavními organizátorkami byly kolegyně Soustruţníková, Švandová, Kutheilová, Dušková, Kočová a řada dalších. Jednání o pronájmu sálu, lístky a ceny do tomboly, domluva o spolupráci s OVKSČM (mimochodem, tato organizace, zejména její muţská část nám hodně pomohla !), zajištění programu (velice pestrého) a kapely prostě starostí spousta, běhání a telefonování ještě víc, ale nakonec „KLAPLO TO!!!!“ Kaţdá ţena při příchodu do sálu obdrţela poupě růţe a milý úsměv od muţů, kteří tvořily „uvítací výbor“. Milou pozorností bylo, ţe na kaţdém stole stála připravená váza s vodou a tak růţe zůstaly svěţí i při odchodu domů.
SLOVNÍČEK POJMŮ
Chvíli se čekalo na oficiální hosty a pak to začalo. Dvě ţeny (jedna mladá Hela Kobrová a druhá starší Libuška Teubnerová) přivítaly přítomné a připomněly historii MDŢ. Letos je to 100 let od stávky newyorských švadlen a od roku 1975 se 8.březen připomíná jako den mezinárodní solidarity všech zemí za rovnoprávnost ţen, spravedlnost, mír a rozvoj. Moderátorky představily kapelu STAROVARKU s kapelníkem Polívkou (nikoli Bolkem, ale Bohoušem) a hlavně přivítaly a předaly slovo oficiálním hostům europoslancům za KSČM, pánům Ransdorfovi, Remkovi a Kohlíčkovi. Pánové mluvili krátce a vtipně a o to déle se pak „činili“ na parketě, kde vytáčeli jednu ţenu za druhou a pot na jejich tvářích vypovídal, ţe to myslí upřímně. Starovarka hrála výborně a repertoár měla tak pestrý, ţe si na své přišel snad kaţdý. Děvčata tanečního souboru základní školy Jindřicha Jindřicha v Chebu, v choreografii a citlivém vedení paní Jarky Havlíčkové, nadchly všechny v sále tancem, kultivovaným projevem a hlavně krásou svého mládí. Z „jiného soudku“ byly maţoretky z Nového kostela. Tančily z vervou ( bez ohledu na věk) a z milou nadsázkou kreace na hudbu Čajkovského „Labutí jezero“ a také Offenbachův hříšný tanec z „Orfea v podsvětí“. Součástí jejich souboru a zároveň vedoucím je starosta Nového Kostela, který zazpíval tři písně ţánru hudby středního proudu a jak tvrdily posluchačky, mohl by se přihlásit do televize na ČESKO HLEDÁ SUPERSTAR. Co ještě říci? - BYLO TO MOC „FAJN“ !!!!!! Ale bez té mravenčí práce, trpělivosti, obětavosti a dobré vůle ţen - členek svazu ţen v Chebu by nebyla ani oslava jejich svátku. foto z MDŽ v Chebu na příloze str. 7
Setkaly jste se v tisku, nebo i ve svazových publikacích s neznámými cizími výrazy, kterým nerozumíte. Zde je 3.pokračování výkladu k některým z nich
Nepřímá diskriminace - je jednání nebo opomenutí, kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zaměstnavatele znevýhodňuje nebo zvýhodňuje zaměstnance vůči jinému na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů. Při nepřímé diskriminaci není cílem způsobit následek na základě diskriminačního znaku, avšak ve výsledku k diskriminaci dojde. Na př. školení se konají v podvečerních hodinách, takţe se jich nemohou zúčastnit rodiče pečující o děti = nepřímá diskriminace podle povinnosti k rodině a zároveň podle pohlaví, neboť těmito rodiči jsou obvykle ţeny. Obtěţování - je to jednání, které je zaměstnancem, jehoţ se to týká, vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo uráţlivé, a jehoţ záměr nebo důsledek vede ke sníţení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelské-
ho, poniţujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti. Old-boy netvork- jsou to sítě neformálních vztahů, které mezi sebou muţi vytvářejí aktivitami na pracovišti i mimo ně. Problémem je zejména nízký podíl ţen na pracovišti a jejich vyloučení z mimopracovních, např. sportovních aktivit. Tyto sítě neformálních vztahů jsou pak muţi vyuţívány v pracovních vztazích, coţ znevýhodňuje ţeny nezapojené do těchto sítí. Paritní demokracie - Je to koncept společnosti, na které se rovným způsobem podílejí ţeny a muţi a který říká, ţe jejich úplné a rovné uţívání občanství je závislé na jejich rovném zastoupení v politických rozhodovacích pozicích. Podobná nebo stejná úroveň účasti muţů a ţen v rozmezí 40 aţ 60 procent v celém demokratickém procesu je principem demokracie.
Č E S K Ý S V A Z Ž E N K R A J K A R L O V Y V A R Y
STRANA 6
O . S
Český svaz ţen je nevládní ţenskou organizací s početnou členskou základnou. V současné době pracuje na principu moderní a efektivní organizace, která působí převáţně na dobrovolné bázi ve prospěch a v zájmu ţen a jejich práv. Činnost vychází ze základních mezinárodních dokumentů přijatých OSN.
Český svaz žen O.S kraj Karlovy Vary
Krajské středisko zastupuje vedoucí střediska a společně s volenou krajskou radou metodicky řídí Okresní rady ţen (ORŢ) , které pracují na dobrovolné bázi. Pod ORŢ jsou začleněny ZO dané oblasti. V Karlovarském kraji je zvolena 6 členná krajská rada. Její členky zastupují ORŢ v Karlových Varech, v Sokolově a v Chebu.
Kontaktní adresa krajského střediska Nám. Budovatelů 1423 356 01 Sokolov Mobil: +420 606 285 475 E-mail:
[email protected] Web: http://www.csz.cz
KRAJSKÁ RADA
OKRESNÍ RADY ŽEN ORŽ Karlovy Vary má 7 členek.
Předsedkyně - Ing. Zdena Voborská Členky - Eva Hanyková, Eva Geťková, Blaţena Kotalíková, Marie Novotná, Jiřina Turková. Revizorka ORŢ je paní Marie Ambrosová ORŢ metodicky řídí 5 ZO. Jsou to ZO v Děpoltovicích, Chýši, Útvině, Drahovicích a v Braţci. V těchto organizacích je zapojeno celkem 113 ţen. ORŽ Cheb má 13 členek.
Předsedkyně - Věra Komárková. Členky - Olga Bečková , Veronika Kubová, Vlasta Kříţová, Magda Kutheilová , Marie Regálová, Marta Michálková, Jiřina Neumannová, Věra Soustruţníková a Jana Šajtárová,. Revizorka ORŢ je paní Drahuše Dušková
to ZO Cheb 1, Cheb 11, Františkovy Lázně, Libá a Plesná. V těchto organizacích je zapojeno celkem 73 ţen.
Předsedkyně-Eva Hanyková, členky Marie Novotná, Jaroslava Krausová, Ing. Eva Huková, Věra Soustruţníková, Jiřina Neumanová a vedoucí střediska Jaroslava Hernadyová
ORŽ Sokolov má 11 členek.
Předsedkyně - Zdeňka Zlámalová.
ADRESY WEBOVÝCH STRÁNEK
Členky - Marie Bílková, Eva Burešová, Jaroslava Hernadyová, Miroslava Hříbalová, Ing. Eva Huková, Jaroslava Krausová, Anna Maršíková, Gizella Martinovcová, Šárka Paulus, Hana Škottová a Helena Zbořilová,
Na těchto adresách najdete zajímavé a doplňující informace“
Revizorka ORŢ je paní Jaroslava Lukačevičová
www.rovnesance.cz www.familyfriendly.cz www.nros.cz www.neziskovky.cz www.pulnapul.cz
ORŢ metodicky řídí 8 ZO. Jsou to ZO Sokolov1, Sokolov 2, Sokolov 3, Sokolov 4, Sokolov 5, Loket, Šabina, Lomnice. V těchto organizacích je zapojeno celkem 109 ţen
ORŢ metodicky řídí 5 ZO. Jsou Vydává krajská rada ţen . Redakční rada -Jaroslava Hernadyová, Eva Hanyková, Ing. Eva Huková, Jaroslava Krausová.
Určeno pro vnitřní potřebu ČSŢ
Č E S K Ý S V A Z Ž E N K R A J K A R L O V Y V A R Y
STRANA 7
O . S
FOTO PŘÍLOHA Z OSLAV MDŢ text na str. 5
Europoslanci byly hosty oslavy MDŢ
Pohled do sálu
Vladimír Remek podepsal svoji fotografii naší kolegyni Boţence Vávrové Tančily všechny generace
