slovnik
O
O O O
O O O O O
W
1_ISLANDSKÝ VÝRAZ að að innan að lokum aðalaðalatriði aðaláhersla aðalbiðstöð aðalhlutverk aðallega aðeins
GRAMATIKA
ČESKÝ VÝRAZ
inf marker adv phrase prep/adv in compounds n (-s, -) f (-u, -ur) f (-stöðvar, -stöðvar) n (-s, -) adv adv
člen značící infinitiv uvnitř nakonec hlavní, centrální hlavní bod, hlavní věc hlavní důraz hlavní autobusové nádraží hlavní role hlavně pouze
aðfangadagur
m hestur (-s, -ar, (dat sg) Štědrý den -degi)
aðfaranótt aðferð aðgerð aðgerð aðgerð aðgerð
f ( -nætur, -nætur) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir)
noc předtím metoda opatření, krok oprava operace, chirurgický zákrok operace, akce, zásah
aðgöngumiði
m tími (-a, -ar)
vstupenka
aðili aðrar
m tími (-a, -ar) pron indef fem pl
osoba, jednací strana jiné
aðskilja
v (acc) (aðskil, aðskildi, aðskildum, aðskilið)
rozdělit
W
aðstoð aðstoða
f sg, f pl stofa ö ((sg) aðstöðu, (pl) aðstæður, (gen pl) aðstæðna) f sg mynd (-ar) v (acc) ( -aði)
W
aðvara
v (acc) (-aði)
varovat
O
aðventa af af hverju af því að afar
f (-u) prep, adv, conj (+dat) adv conj adv
Advent od, z proč protože velmi
aðstaða
P ODKAZ
VĚTA
SYNONYMUM
K
14 19
16, 12, 15 (aðfaranótt mánudags)
(framkvæmd) 20, 19
Systkinin voru aðskilin á unga aldri og sjást nú loks eftir tuttugu ár.
aðfanga-dagur
aðgöngu-miði
að-skilja
podmínky, situace pomoc pomoci, pomáhat
aðal-atriði aðal-áhersla aðal-biðstöð aðal-hlutverk aðal-lega
aðfara-nótt að-ferð að-gerð að-gerð að-gerð að-gerð
(ráðstafanir) (viðgerð)
1 2 3
SLOŽENINA
að-staða að-stoð að-stoða
Get ég aðstoðað þig? Það er full ástæða til að aðvara börnin því að ísinn er þunnur á vatninu.
að-vara 15
str. 1
slovnik
W
afbaka
v (acc) (-aði)
překroutit, zkomolit (význam, informace apod.)
W
afferma
v (acc) (-di, -t)
vyložit, složit, vylodit
afgangur
m hestur (-s, -ar)
zbytek
Hann afbakaði þetta þegar hann sagði annað hvort ert þú með okkur eða á móti. Björgunarsveitarmenn afferma (Antonymum gáminn. ferma)
af-baka af-ferma af-gangur
Allt í einu kemur kona á miðjum aldri inn og ég afgreiði hana, hún setur vörur á borðið sem ég slæ inn í tölvuna og að því loknu spyr ég hana hvort hana vanti e-ð fleira.
W
afgreiða
v (acc) (-ddi, -tt)
obsluhovat
O
afgreiðslukona
f stofa (-u, -ur, (gen pl) kvenna)
prodavačka
18
afgreiðslu-kona
afgreiðslustúlka
f stofa (-u, -ur)
prodavačka
18
afgreiðslu-stúlka
afhenda
v (acc) (-ti, -t)
předat, odevzdat
afi
m tími (-a, -ar)
dědeček
O
afkvæmi
n hús (-s, -)
dítě; mládě
1
O
afkvæmi afl
n hús (-s, -) n hús o (-s, öfl)
potomek síla
2
W
afla
v (gen) (-aði)
rybařit, chytat / lovit ryby
afleiðing aflgjafi afli afmæli
f spurning (-ar, -ar) m ( -a, -ar) m tími (-a, -ar) n hús (-s, -)
důsledek, následek zdroj (energie) úlovek, rybaření narozeniny
W
O
afrétt(-ur) W
afrita Afríka Afríkumaður
m ( -ar, -ir) v (acc) ( -aði) f stofa (-u, -ur) m maður (-manns, menn)
(þjóna)
af-greiða
Skólastjórinn afhenti nemendum verðlaun fyrir góðan námsárangur.
af-henda 15 15, 38, 32 15
Bátarnir hafa aflað vel að undanförnu. (fiska)
kopírovat (soubor, cd apod.)
Hann afritar valinn texta.
17
Afrika
31
Afričan
31
W
afsaka
v (acc) (-aði)
omluvit se
1
věta adv f ( -ar)
Promiňte. Pardon. velmi, extrémně uvolnění
0 afsaka
O
Afsakið. afskaplega afslöppun afsökun
f mynd ö (-ar, afsakanir) omluva
Hann var vanur að afsaka sig með því (biðjast afsökunar) að hann hefði svo mikið að gera.
af-kvæmi
21 17 21 15 21, 38
horská pastva
af-kvæmi
af-leiðing afl-gjafi af-mæli af-rétt(-ur) af-rita
Afríku-maður af-saka afskap-lega af-slöppun af-sökun
str. 2
slovnik
aftur aftur afturganga
adv adv f stofa ö (-göngu, göngur)
znovu zpět, zpátky
12
ohromený, zaražený, vyjevený
agndofa
adj indecl
O
agúrka
W
aka akkeri
f stofa (-u, -ur) v (dat) (ek, ók, ókum, ekið) n hús (-s, -)
kotva
akstur akurhæna
m ( -s) f stofa (-u, -ur)
jízda (autem ap.) koroptev
18, 33
okurka řídit (auto apod.)
Hann lærði ungur að aka dráttarvél.
v (acc) (el, ól, ólum, alið) porodit
1
W
ala upp
fráze
vychovávat
0 ala
W
alast upp
fráze
vyrůstat
0 ala
albúm alda aldinborri aldrei aldur aleinn algengur alifugl alla leið alls konar allt í einu Allt í lagi! alltaf
album vlna (na vodě) chroust nikdy věk samotný, sám běžný drůbež, slepice, kuře celou cestu všechny druhy najednou V pořádku! vždy, neustále
almanak almáttugur
n hús (-s, -) f stofa ö (öldu, öldur) m tími (-a, -ar) adv m hestur r b (-s, aldrar) adj s (-, aleitt) adj (-, -t, -ari, -astur) m hestur (-s, -ar) adv phrase noun phrase adv phrase věta adv adj ö (öll, -, meiri, mestur) n hús ö (-s, almanök) adj
almennur
adj (-, -t(adv), -ari, -astur) všeobecný, univerzální
O
almur
m ( -s, -ar)
(keyra)
14 21 20, 14 32
ala
allur
aftur-ganga agn-dofa
W
O O O
(á ný) (aftur á við)
duch, zjevení
W
O
1 2
Hjónin bíða þess að konan ali sitt (fæða) fyrsta barn. Það er ekki alltaf dans á rósum að ala upp barn.
akur-hæna
15
Það var ekki bíll á hverjum bæ þegar ég var að alast upp hér í sveitinni. 15 32
aldin-borri
15
8, 2 14
al-gengur ali-fugl
každý kalendář všemocný
39 12
al-máttugur al-mennur
24, 33
jilm
str. 3
slovnik
O O
altari
n hús ö (-s, ölturu)
oltář
alvara alvarlegur alveg
f sg stofa ö (alvöru) adj (-, -t, -ri, -astur) adv
vážnost vážný, seriózní zcela, úplně
Alþingi
n sg hús (-s)
Parlament, Alting
alþjóð alþjóðlegur
f ( -ar) adj
12, 15 alvar-legur 21, 36 21, 31 36
Ameríka
f stofa (-u, -ur)
Ameríkani amerískur amma
m tími (-a, -ar) adj f ( ömmu, ömmur)
národ mezinárodní Amerika (Spojené státy americké) Američan americký babička
W
anda
v (-aði)
dýchat
1
W
anda að sér
fráze
nadechnout se
1
W
anda frá sér
fráze
vydechnout
1
andarungi
m tími (-a, -ar)
kachňátko
O
andast anddyri andi andlegur andlit andrúmsloft andstaða
fráze n ( -s, -) m tími (-a, -ar) adj (-, -t) n hús (-s, -) n hús (-s, -) f -u, -ur
O
andstæðingur
m ( -s, -ar)
O O
anísfræ annað farrými
n ( -s, -) spojení
zemřít, skonat vchod, vestibul duch (nálada, atmosféra) duševní, duchovní tvář, obličej nálada, atmosféra opak, rozdíl soupeř, protivník, oponent, protihráč anýz druhá třída
W O
annaðhvort ... eða conj annar
W W
annars annars staðar ansa antilópa
pron indef/num (önnur, annað, aðrir, aðrar, önnur) adv adv phrase v (dat) ( -aði) f stofa (-u, -ur)
al-þjóð alþjóð-legur
31 31 31 15
anda anda
Hann andar vel og er með fínan hjartslátt. Hann andaði að sér köldu loftinu og hugleiddi. Hann andaði frá sér með nefinu og lokaði augunum. 32, 38
2 anda
andar-ungi
Konungurinn andaðist í hárri elli. and-dyri (andrúmsloft)
Steina andstæðingsins má handsama séu þeir umkringdir.
12
and-legur and-lit andrúms-loft and-staða
50
and-stæðingur
23 14
buď a nebo druhý, jiný jinak někde jinde odpovědět antilopa
Al-þingi
(ella) 0 annars ansa spurningunni, ansa honum 32
str. 4
slovnik
api apótek
m tími (-a, -ar) n hús (-s, -)
opice lékárna
appelsína
f stofa (-u, -ur)
pomeranč
O
apríkósa
O O
apríl arabi arinn arkitekt armband armbandsúr armur Asía aska askja askur askur asni atburður
O P
f ( -u, -ur) m ( -s) m (-i, -ar) m (arins, arnar) m ( -s, -ar) n hús ö (-s, -bönd) n hús (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) f sg stofa (-u) f sg stofa (ösku) f stofa ö (öskju, öskjur) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) m dalur (-ar, -ir) v (acc) (-aði)
32 22 18, 33 33, 18 39
meruňka (plod) duben Arab krb architekt náramek náramkové hodinky ruka, paže Asie popel krabička jasan miska s pokličkou, dóza osel událost, příhoda
16 34 arm-band
1 2
at-burður
W W
athuga athuga athugasemd
v (acc) (-aði) f mynd (-ar, -ir)
pozorovat, povšimnout si zjistit poznámka, komentář
1 2
O O
athugun athugun athygli Atlantshaf atóm atriði atvik atviksorð atvinna
f ( -unar, -anir) f ( -unar, -anir) f sg indecl n hús ö (-s, höf) n ( -s, -) n (-s, -) n ( -s, -) n ( -s, -) f sg stofa (-u)
prohlídka výzkum pozornost Atlantický oceán atom bod událost, příhoda příslovce práce, zaměstnání
1 2
atvinnuauglýsing atvinnulaus atvinnuleyfi atvinnumaður
f spurning (-ar, -ar) adj n hús (-s, -) m ( -manns, -menn)
inzerát pracovní nezaměstnaný pracovní povolení profesionál
auður
adj (-, autt, -ari, -astur)
prázdný, nepopsaný
O O O
O O O
31 38 16 33 16 32 Þú verður að athuga að hann er óvanur að vinna. Athugaðu hvort pósturinn er kominn.
(taka eftir) (rannsaka)
(það að athuga) (rannsókn)
at-huga at-huga athuga-semd 19, 14 35 31 35
Það er að segja ef allir auðir reitir sem liggja upp að steininum eða steinunum eru fylltir.
str. 5
at-hugun at-hugun at-hygli Atlants-haf
25 34
atviks-orð
34 34 34
atvinnu-auglýsing atvinnu-laus atvinnu-leyfi atvinnu-maður
50
slovnik
auðveldur auðvitað auga augljós
adj (-, auðvelt, -ari, astur) adv n auga (-a, -u) adj 0 (-, -t, -ari, -astur)
jednoduchý, snadný
auð-veldur
samozřejmě oko zřejmý, jasný
auð-vitað 11 aug-ljós Verslanirnar leggja mikla áherslu á að auglýsa í blöðum og útvarpi.
W
auglýsa
v (acc) ( -ti, -t)
propagovat, inzerovat
O O
auglýsing auglýsing augnablik augnaráð auk
inzerát reklama, vyhláška moment, okamžik pohled kromě (čeho), mimo (co)
W
auka
P
aukaaumingi aumur
W
ausa
f spurning (-ar, -ar) f spurning (-ar, -ar) n hús (-s, -) n hús (-s, -) prep, adv (+gen) v (acc) (eyk, jók, jukum, aukið) in compounds m tími (-ja, -jar) adj v (dat) (eys, jós, jusum, ausið)
W
ausa
v (acc) (eys, jós, jusum, vylévat, vyhazovat vodu (z ausið) lodi apod.)
W
ausa
f ( -u, -u)
Austfirðir
m völlur pl
austur austur Austurland Austurríki
Rakušan
31
austurrískur axlaband
n ( -s) adv n hús ö (-s, Austurlönd) n hús (-s, -) m maður (-manns, menn) adj n hús ö (-s, -bönd)
rakouský šle
á
f (-r, -r)
řeka
31 10 axla-band a31, 21,
á á Akureyri á haustin á hálftíma fresti á heimsvísu á horni á horninu á hverju ári
prep, adv (+dat, +acc) adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase
na v Akureyri na podzim každou půlhodinu obecně, všeobecně na rohu na rohu každý rok
Austurríkismaður
O O O
1 2
aug-lýsa 34
aug-lýsing aug-lýsing augna-blik augna-ráð
31
Aust-firðir
Geimferðir hafa stórlega aukið þekkingu manna á himingeimnum.
zvýšit, zvětšit navíc, další, dodatečný chudák bolestivý, citlivý nabírat (sběračkou)
Hann er að ausa súpunni upp úr (taka með ausu) pottinum. Við urðum að hafa okkur alla við að ausa bátinn svo að hann fylltist ekki af ( - bát) sjó.
2 1
naběračka, sběračka Východní fjordy (kraj na Islandu) východ východ Východní Island Rakousko
14 14 31 31
á á, haust á á á, horn á, horn á
31
str. 6
Austur-land
slovnik
O P O
O
O O
á maga á meðan á miðvikudag
adv phrase conj adv phrase
na břiše zatímco, mezitím, zatím ve středu
á miðvikudagskvöld á milli á morgun á mótum á skilum á sumrin á veturna áberandi áburður
adv phrase prep (+gen) adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adj nesklonné m dalur (-ar, -ir)
ve středu večír mezi zítra na spojnici na rozhraní v létě v zimě nápadný hnůj
á
W
ábyrgð
f mynd (-ar, -ir)
(z)odpovědnost
W
ábyrgur
adj
(z)odpovědný
O
áðan
adv
před chvílí, před chvilkou
P
áður áfall áfengi áfram
adv n ( áfalls, áföll) n hús (-s, -) adv
před (časově) šok, rána alkohol dopředu, vpřed
W
ágjarn
adj
nenasytný, chamtivý, lakotný 1
ágjarn
adj
dychtivý, prahnoucí (po čem) 2
ágúst ágætur áhald áhersla áheyrandi áhorfandi áhrif
m hestur sg (-s) adj (-, -t) n hús ö (-s, áhöld) f stofa (-u, -ur) m (-a, -ur) m (-a, -ur) n pl hús
áhugasamur áhugi
srpen pěkný, dobrý, výborný nástroj, zařízení důraz, přízvuk posluchač divák vliv mající zájem, zainteresovaný, nadšený zájem
adj ( f -söm) m sg tími (-a) f stofa (-u, -ur, (gen pl) starost, obava na) adv velice, značně, velmi
O
O
áhyggja ákaflega
á á á
á á á á á á
(samskeyti) (mörk)
38 ábyrgð á slysinu, bera alla ábyrgđ á honum vera ábyrgur fyrir þessu Ég vil ekki hér og nú leggja dóm á þetta svartsýnistal sem ég drap á hérna áðan og mönnum er tamt í munni þessa dagana.
18
39
19 19
áhuga-samur
ákaf-lega
str. 7
slovnik
W
ákafur
adj ö (áköf, -t, -ari, astur)
dychtivý, nedočkavý
ákveða
v (acc) (ákveð, ákvað, ákváðum, ákveðið)
rozhodnout se, vybrat si
ákveðinn
adj b s (-, ákveðið, stanovený, rozhodný, určitý ákveðnari, ákveðnastur)
álegg álfkona álfur álíka álka áll án ánamaðkur
n sg (-s) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) adv f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) prep (+gen) m hestur (-s, -ar)
ánægður
adj (-, ánægt, -ari, -astur) spokojený
ánægja ánægjulegur ár ár árabátur
f sg stofa (-u) adj f (-ar, -ar) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar)
áramót árangur árangur árekstur árlega O
n hús pl (-) m hestur r b (-s, árangrar) m hestur r b (-s, árangrar) f (-ar, -ar) adv
Því næst ákveð ég að labba að herbergi mömmu og pabba og athuga hvort þau séu þar.
obloha, příloha (jídla apod.) víla elf stejně alka úhoř bez žížala, dešťovka
18 12 12
álf-kona
32 32 32
potěšení, uspokojení příjemný veslo rok loďka s vesly
ána-maðkur
39 ára-bátur 39, 15
Silvestr, přelom roku
ára-mót
výsledek, úspěch výsledek
árangur
(dopravní) nehoda, srážka ročně
árós
m ( -s, -ar)
ústí (řeky)
árshátíð
f ( -ar, -ir)
výroční oslava
árstíð ás ásamt ást ástand ástfanginn Ástrali Ástralía
f mynd (-ar, -ir) m (áss, ásar) prep (+dat) f mynd (-ar, -ir) n sg hús (-s) adj b s (-, ástfangið) m f stofa (-u, -ur)
roční období eso (karta) spolu s láska, cit stav zamilovaný Australan Austrálie
ár-lega 21, 31 15, 39 39 20
ár-ós árs-hátíð árs-tíð
15 15 31 31
str. 8
ást-fanginn
slovnik
ástralskur
adj
ástæða
f stofa (-u, -ur, (gen pl) důvod, motiv na)
O
átján átt átta
num f mynd (-ar, -ir) num
18 směr osm
W
átta sig
v (-aði) kalla
orientovat se
áttaviti
m tími (-a, -ar)
kompas
ávaxtasafi ávísun ávöxtur áætlun bað bað baða baða sig baðföt baðker
m (-a, -ar) f mynd (-ar, -ir) m (ávaxtar, ávextir) f mynd ö (-ar, áætlanir) n hús ö (-s, böð) n hús ö (-s, böð) v (acc) (-aði) v (acc) (-aði) n pl n hús (-s, -)
baðstofa
f stofa (-u, -ur)
baggi bak bak
m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, bök) n hús ö (-s, bök)
ovocný džus šek ovoce časový plán, harmonogram koupel koupelna, sprcha koupat se vykoupat se plavky vana obývací pokoj (na statcích) (archaicky) žok, balík sena záda opěradlo (u židle)
baka
v (acc) (-aði)
péci
bakaraofn
m hestur (-s, -ar)
trouba (na pečení), pec
bakari
m ( -a, -ar)
pekař
bakarí
n hús (-s, -)
pekařství
bakka bakki bakki bakpoki baldursbrá ballett
v (dat) (-aði) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) m ( -a, -ar) f (-brá(a)r, -brár) m ( -s, -ar)
couvat podnos, tác břeh baťoh heřmánkovec balet
O
W W
W
W
O O
australský
31 Það er ástæða til þess að benda áhugasömum á að lesa þessi stórgóðu pólitísku skrif rithöfundarins.
Ég áttaði mig jafnframt á því að áttunda sporið er fyrir mig. 14, 31 18 35 18 1 2 1 1 baða
16 16 20 20 20 16 16, 38 38 11
Í kvöld var ætlunin að baða barnið. Bláa lónið, fólk baðar sig í lóninu.
1 2
átta-viti ávaxta-safi
bað-föt bað-stofa
Um helgina prófaði ég að baka brauð, en það hefur mig langað að gera síðan ég flutti inn. 16, 18 18, 22 18, 22
bakara-ofn
Ég bakkaði bílnum út úr bílskúrnum. 1 2
(fat) (brún)
str. 9
18 21 14 33 19
bak-poki baldurs-brá
slovnik
18, 33
banani
m tími ö (-a, -ar)
banán
band band Bandaríkin
n hús ö (-s, bönd) n hús ö (-s, bönd) n pl def m maður (-manns, menn)
2 1
bandarískur
adj
W W
bangsi banka
m tími (-a, -ar) v (acc) (-aði)
provázek provaz Spojené státy americké obyvatel Spojených států amerických americký (spojených států amerických) medvídek (hračka) ťukat, klepat
W
banka á dyr
fráze
klepat na dveře
1 banka
W
banka teppið
fráze
klepat koberec
1 banka
O
bankaþjónusta banki
f ( -u) m tími (-a, -ar)
bankovní služby banka
Bandaríkjamaður
W
31 31 31 (leikfang)
15
1 Klukkan 7:30 vaknaði ég við að mamma bankaði á dyr herbergisins. 34, 22 22
v (dat+acc) (-aði)
zakázat
bara bardagi barki barmur barn barnabarn barnaföt barnagull
adv m ( -a, -ar) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) n hús ö (-s, börn) n hús ö (-s, barnabörn) n pl n hús (-s, -)
pouze boj, bitva průdušnice okraj dítě vnouče, vnuk, vnučka dětské oblečení hračka
barnavagn
m hestur (-s, -ar)
kočárek
O
barr barrtré bassi
n hús sg (-s) n hús (-s, -) m ( -a, -ar)
jehličí jehličnan basa
W
baula
v (-aði)
bučet
O
baun
f (-ar, -ir)
fazole
baun
f (-ar, -ir)
luštěnina (fazole, hrách atd.) 1
3, 18
báðir bál
pron pl (báðar, bæði) n hús (-s, -)
oba oheň, táborák
14
P
banka-þjónusta
Skólastjóri í breskum grunnskóla hefur bannað nemendum sínum að lesa hinar geysivinsælu bækur um Harry Potter.
banna
W
Bandaríkjamaður
bar-dagi 11 15 15 10
Kýrin baular. 2
str. 10
16, 15 33 33 19 32, 38 33, 18
barna-barn barna-föt barna-gull barna-vagn barr-tré
slovnik
bára
f stofa (-u, -ur)
bás
m hestur (-s, -ar)
bátur
m hestur (-s, -ar)
vlnka (na vodě) stání, box (pro koně, krávy atd.) člun, loď
beð
n hús (-s, -)
záhon
beiðni
f indecl
žádost, přání
bein
n hús (-s, -)
kost
beinagrind
kostra
beint
f ( -ar, -ur) adj s (-, -t(adv), -ni, astur) adv
přímo
1
O
beint til fjalls
adv phrase
přímo do hor
1
W
beisli
n hús (-s, -)
uzda
W
beita
v (acc) ( -ti, -t)
líčit / dát návnadu (rybář)
W
W
O
beinn
Hver kýr hefur sinn bás. Báturinn sigldi svo til lands. (blómabeð)
11, 32, 18 11, 32
14, 21 21, 14, 38, 32
beint
1
(egna) Verði hans málflutningur tekinn alvarlega, þá er allt í lagi að beita kindum á nágrannann.
v (dat) ( -ti, -t)
dát na pastvu, pustit na pastvu
beittur
adj
ostrý
bekkjarsystkini
n pl hús
spolužáci
W
bekkur
m dalur j (-s (-jar), -ir)
(školní) třída
1
(í skóla)
W
bekkur
m dalur j (-s (-jar), -ir)
lavička, lavice
2
(setgagn)
Belgi Belgía belgískur
m ( -a, -ir / -ar) f stofa (-u, -ur) adj
Belgičan Belgie belgický
belja
f stofa (-u, -ur)
jalovice
belti benda benda
n hús (-s, -) v (-ti, -t) heyra v (-ti, -t) heyra
pásek, opasek dát znamení, pokynout ukazovat
W W
beina-grind
přímý
beita
W
38, 32 21 33, 38
2
2 1
Ekki benda á mig með fingrinum.
str. 11
(láta á beit)
(gefa merki) (vísa á)
15, 22 15, 22 15, 22 31 31 31 32, 38 10
bekkjar-systkini
slovnik
W
fráze (gen)
poukázat, upozornit
bensín
n hús sg (-s)
benzín
bensínstöð ber
( -var, -var) adj r (-, -t, -ari, -astur)
benzínová pumpa nahý, holý
ber
n hús (-s, -)
bobule (např. borůvka, šícha)
W
bera
fráze
rodit jehňata, bahnit se
3 bera
W
bera
fráze
rodit telata
3 bera
W
bera
W
bera
W
bera
v (acc) (ber, bar, bárum, borið) nést , nosit v (acc) (ber, bar, bárum, borið) rodit v (acc) (ber, bar, bárum, borið) snášet, snést
W
bera áburð á
fráze
vynášet hnůj
1 bera
W W O
bera við berast berg berg bergmál
fráze fráze n ( -s) n hús (-s, -) n hús (-s, -) v (acc) (ber, barði, börðum, barið)
stát se, stávat se nést se, unášet skalní stěna skála ozvěna
0 4 bera berg
bít , uhodit, tlouci
1
klepat na dveře
1 berja
bojovat, zápasit
2
bojovat za něco obrátit se, zahnout (doleva apod.) skloňovat (podstatné jméno), časovat (sloveso) vzdát se
2 berja
Bjartur hlýtur sjálfstæðið sem hann barðist fyrir alla sína ævi.
1
beygja þangað, beygja til vinstri
O
W
berja
W
berja að dyrum
W
berjast
fráze v (acc) (ber, barði, börðum, barið) refl
W
berjast fyrir e-u
fráze
W
beygja
v (acc) ( -ði, -t)
W
beygja
v (acc) ( -ði, -t)
W
beygja
v (acc) ( -ði, -t)
0
Nýlegar rannsóknir á bæði börnum og fullorðnum benda til þess að þjóðin sé að fitna verulega, sem er miður.
benda til e-s
14 14, 22
bensín-stöð
(nakinn)
1
33, 18 32, 38 32, 38
Hvenær á kýrin að bera? Ég ber pokann á bakinu.
(halda á)
3
(ala)
2
(halda uppi) 32, 38 Það ber við að menn fá ekki einn einasta lax allan daginn. Báturinn barst með straumnum. 31 31 berg-mál
3
Hann barði mig í andlitið með barnabílstól í gær. Hann barði að dyrum, og þar kom út ungleg stúlka, og fríð. Hann heilsaði henni, en hún hljóp um háls honum, og grét af gleði yfir því, að sjá mann.
Ég er að beygja orðið í öllum föllum.
4
(víkja) (í málfr) (láta undan)
str. 12
slovnik
W
beygja
v (acc) ( -ði, -t)
ohnout, pokrčit
2
W
beygja sig
fráze
ohnout se, sklonit se
4 beygja
beykitré
n hús (-s, -)
buk
beygja fótinn, beygja höndina (sveigja) Það er auðvelt að beygja sig fyrir valdi (lúta) stórveldis. 24, 33
biðja e-n fyrir e-ð biðja e-n um e-ð biðja sér konu biðlari biðröð
v (acc) (bið, bað, báðum, beðið) v (acc) (bið, bað, báðum, beðið) fráze fráze fráze m ( -a, -ar) f (biðraðar, biðraðir)
biðstöð
f (-stöðvar, -stöðvar)
autobusová zastávka
bifreið
f (-ar, -ar)
povoz
bil
n hús (-s, -)
W
bila
v (-aði)
místo (prostor) píchnout (kolo, pneumatiku apod.), poškodit
W
binda
v (acc) (bind, batt, bundum, bundið)
vázat, svázat, přivázat
1
Hann batt farangurinn á bílinn.
W
binda um sárið
fráze
ošetřit ránu (obvázat)
1 binda
Skipverjar töldu að þetta væri ekki alvarlegt og bundu um sárið til að stöðva mikla blæðingu.
birki
n sg hús (-s)
bříza
birkitré
n hús (-s, -)
bříza
birta
f sg stofa (-u)
W
birta
v (acc) ( -i, birt)
světlo, jas, zář uveřejnit, publikovat (článek apod.)
W
birta
v (acc) ( -i, birt)
ukázat, odhalit
1
W W
birta birtast biskup biti bitra bitra Bíddu!
v (acc) ( -i, birt) impers v (acc) ( -i, birt) refl m hestur o (-s, -ar) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) věta
rozednívat se, jasnit se objevit se biskup kousek hořkost ostrá zima Počkej!
3 4 birta
W
biðja
W
biðja
W W W O
O O W
modlit se
2
požádat, poprosit
1
svěřit (někomu něco) požádat někoho o něco požádat ženu o ruku klient (počítač) fronta
1 biðja 1 biðja 1 biðja
biðja guð (beiðast)
17 22 22, 14 14, 38 Bíllinn bilaði.
Hann birtir bæði bækur, greinar og handrit á einum stað. Þegar kaupandi staðfestir innihald pöntunar skal birta honum útdrátt úr pöntuninni. Það birtir. Greinin birtist í blaðinu.
1 2 1 bíða
(prenta) (sýna)
(frostbitra)
str. 13
bið-stöð
14
24, 33 24, 33 2
bið-röð
birki-tré
slovnik
W
bíða
v (gen) (bíð, beið, biðum, čekat beðið)
W
bíða eftir e-m / e-u bíll bílreykur bílskúr
fráze (dat) m hestur s (-s, -ar) m ( -jar, -ir) m hestur (-s, -ar)
čekat na někoho / něco auto výfukové plyny garáž
bílstjóri
m tími (-a, -ar)
řidič, šofér
bíó
n hús (-s, -)
kino
O
bíómynd
W
bíta
W
bíta
W
bíta
W
bítast
f ( -ar, -ir) v (acc) (bít, beit, bitum, bitið) v (acc) (bít, beit, bitum, bitið) v (acc) (bít, beit, bitum, bitið) v (acc) (bít, beit, bitum, bitið) refl
W
bjalla
f (bjöllu, bjöllur)
bjalla W W
O
O
1
1 bíða
Ég beið lengi og var rosalega spenntur. / Hann vissi hvað beið hans. Maður beið eftir því að verða fullorðinn. 14 14 14 22, 34 22, 19 19
film štípat, kousat (o hmyzu)
2
kousat, kousnout (si)
1
Hundurinn beit mig. / Ég beit í brauðið. (beita tönnum)
být ostrý (o noži apod.)
3
Hnífurinn bítur illa.
hádat se
4 bíta
Þær eru alltaf eitthvað að bítast.
1
Bjallan hringir.
f (bjöllu, bjöllur)
2
bjarga
v (dat) (-aði)
zachránit
1
Rómantísk gamanmynd frá 1984 um mann sem hittir hafmeyju sem bjargaði lífi hans þegar hann var ungur.
bjargast bjarmi bjarndýr bjartsýnn
fráze m tími (-a, -ar) n hús (-s, -) adj
zvládnout, vyjít třpyt, záblesk medvěd optimistický
2 bjarga
Þetta bjargast.
bjartur
adj ö (björt, -, -ari, -astur) zářivý, jasný
bjóða
W
bjóða
W W O O
bjóða e-m e-ð bjóða e-m heim bjór bjór bjúga
v (dat+acc) (býð, bauð, buðum, boðið) v (dat+acc) (býð, bauð, buðum, boðið) fráze fráze m (-s, -ar) m (-s, -ar) n (bjúga, bjúgu)
2
nabídnout
1
nabídnout někomu něco pozvat někoho domů pivo bobr uzenka
1 bjóða 2 bjóða 1 2
bíó-mynd
(um eggjárn)
(klukka) (skordýr)
16 32
32
pozvat
bíl-stjóri
(um skordýr)
zvonek (domovní, školní apod.) brouk
W
bíl-reykur bíl-skúr
(öl) (dýr)
str. 14
18 32 18
bjarn-dýr bjart-sýnn
slovnik
björgunarsveitarm aður m ( -manns, -menn)
člen záchranného týmu, záchranář
W W W
björk björn blað blað blað
f ( bjarkar, bjarkir) m (bjarnar, birnir) n (-s, blöð) n (-s, blöð) n (-s, blöð)
W
blað
n (-s, blöð)
bříza medvěd list (stromu apod.) papír noviny (denní tisk) stránka, strana, list (knihy apod.)
blaðamaður
m maður (-manns, menn)
O O
O
blaðlaukur
P W
blaðra blaðra blaðsíða blak blanda
O W
m ( -s, -ar) f (blöðru, blöðrur) f (blöðru, blöðrur) f stofa (-u, -ur) n ( -s) f ( blöndu)
W
blanda
W
blanda e-u saman fráze við e-ð
W
blanda sér í e-ð
fráze
blankur
adj
W
blasa
W
O
v (dat) (-aði)
björgunarsveitarmaður 24, 33 32 1 2 3
blað á tré línustrikað blað Ég er að lesa blaðið.
4
(lauf) (pappírsstykki) (dagblað) (í bók)
22, 34 33, 18
novinář pórek balón, balónek (nafukovací) puchýř strana (knihy apod.) volejbal směs
1 2
1
míchat něco s něčím
1 blanda
1 blanda
v ( -ti, -að)
zapojit se do něčeho bez peněz, švorc, chudý jak kostelní myš zjevit se, objevit se
1
blasa við
fráze
zjevit se, objevit se
1 blasa
blautur
adj (-, -t, -ari, -astur)
mokrý
Bláa lónið
místní jméno
Modrá zátoka
n hús (-s, -)
borůvka
bláhvalur
m hestur (-s, -ar)
plejtvák obrovský
blaða-maður blað-laukur
(belgur) (upphlaup) 13 20
smíchat, míchat
bláber
34
blað-síða
Ég blanda öllu saman, svo ég botna hvorki upp né niður í því sem ég segi. / Ég blanda saman myndlist og tónlist og út kemur eitthvað ólýsanlega fallegt. En í dag mátti ég blanda saman við þetta hveiti og salti og þá þarf deigið bara að hefa sig í 14 tíma og þá má ég baka það. Mig langar ægilega að blanda mér í umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug. 34 Tækifærin eru svo mörg sem blasa við ungu fólki í dag. 21, 14, 20 33, 18 32
str. 15
blá-ber blá-hvalur
slovnik
O
bláleitur blár
ledňáček říční
32
bleikja bleikur blek blekpenni Bless! blessaður blessaður blettatígur blettur blindur blíða blóð
adj adj v (dat) (blæs, blés, blésum, blásið) fráze m hestur b s (-s, bláþyrlar) f stofa (-u, -ur) adj n hús sg (-s) m tími (-a, -ar) věta věta adj m hestur (-s, -ar) m dalur (-s, -ir) adj f (-u) n hús (-s, -)
W
blása
W
blása á kerti
siven růžový inkoust inkoustové pero Nashledanou! Naschle! ahoj požehnaný, obdařený gepard flek, skvrna slepý jemnost, něžnost krev
32
blóm
n hús (-s, -)
květina
blómabeð
n hús (-s, -)
záhon
blómapottur
m hestur (-s, -ar)
květináč
16, 8 blóma-pottur
blómkál
n hús (-s, -)
květák
33, 18
blóm-kál
W
blómstra
v ( -aði)
vzkvétat
2
W
blómstra blómvöndur blundur blússa blýantur
v ( -aði) m (-vandar, -vendir) m hestur sg (-s) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar)
(roz)kvést, vykvést kytice (puget) zdřímnutí, dřímota blůza tužka
1
33
blóm-vöndur
W
blæða
v ( -ddi, -tt) impers
krvácet
1
W W W
blæða út boð boð boða
fráze n hús (-s, -) n hús (-s, -) v (acc) (-aði)
vykrvácet vzkaz pozvání oznámit, prohlásit
2 2 1 1
W
boða
v (acc) (-aði)
hlásat, zvěstovat, kázat
2
bláþyrill O
O W
O
W
namodralý modrý
blá-leitur
foukat
1
sfouknout svíčku
1 blása
1 2
Það blés dálítið í morgun og gekk á með snjóéljum.
Sæll og blessaður.
(um vind)
blá-þyrill
13 13
blek-penni
32
bletta-tígur
(í kveðjum) (elskaður)
(mildi) 11 33, 38 blóma-beð
Listalíf blómstraði á kaffihúsum borgarinnar undir lok 19. aldar. Ein rós blómstraði í stofuglugganum í febrúar.
10 22 Honum blæðir úr stóru sári á vinstra brjósti. Honum blæddi út.
boða komu sína Hann boðaði að guðsríkið sem allir voru að bíða eftir, væri komið í sér.
str. 16
(orðsending) (tilboð) (kunngera) (predika)
12
slovnik
W
boða e-m trú
fráze
obracet (někoho ) na víru
boðhlaup bogfimi bogi boginn boli bolla bolli bolti bolur bor
n hús (-s, -) f indecl m tími (-a, -ar) adj m tími (-a, -ar) ( -u, -ur) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) m dalur (-s, -ir) m hestur (-s, -ar)
štafeta lukostřelba luk ohnutý býk grog hrnek, šálek míč (kopací apod.) tričko vrtačka
O
borð
n hús (-s, -)
deska (hrací) (v Go)
2
borð borða borði
n hús (-s, -) v (acc) (-aði) m tími (-a, -ar)
stůl jíst stužka, pentle
1
W
borðstofa
f stofa (-u, -ur)
jídelna
borg
f mynd (-ar, -ir)
město
W
borga
v (acc) (-aði)
platit, zaplatit
1
W
borga sig
fráze
vyplatit se
0 borga
W
borga sig ekki
fráze
nevyplatit se
0 borga
W
borga út í hönd
fráze
zaplatit hotově
1 borga
W
borgarbókasafn
n hús ö (-s, -söfn)
městská knihovna
borgarstjóri
m tími (-a, -ar)
starosta
W
botn bók bók á ensku
m hestur o (-s, -ar) f bók (-ar, bækur) fráze (acc)
dno kniha kniha v angličtině
1 1 bók
W
bók eftir e-m
fráze (acc)
kniha napsaná (kým)
1 bók
bókabúð
f (-ar, -ir)
knihkupectví
bókasafn
n hús ö (-s, -söfn)
knihovna
O
O
2 boða
Hann boðaði öllum mönnum rétta trú.
12 20 20
(drykkur)
Steinar sem hafa verið handsamaðir á þennan hátt eru teknir af borðinu og haldið til haga. Han borðar með hníf og gaffli.
32 18 16 20 10
50 16 18 18, 22 37
Borgaðu reikninginn strax á morgun! Brostu það borgar sig! / Það borgar sig að bóka miða eins snemma og auðið er til að tryggja lágt verð. Það borgar sig ekki að fara svona snemma af stað. Ég borgaði bílinn út í hönd.
boð-hlaup bog-fimi
borð-stofa
34
34 22, 37 22, 36
borgar-bókasafn borgar-stjóri
13 Út er komin ný bók eftir Sigurð Gylfa Magnússon, Fortíðardraumar. 13, 22 13, 22
str. 17
bóka-búð bóka-safn
slovnik
O
bókmenntafræði bókstafur bóla bólginn bóndabær
f indecl m (-s, -ir) f stofa (-u, -ur) adj m dalur (-jar, -ir)
bóndi
m nemandi (-a, bændur) farmář
W W
bót bót bragð
f (bótar, bætur) f (bótar, bætur) n hús ö (-s, brögð)
oprava záplata chuť
W
bragða
v (acc) (-aði)
(o)chutnat
Móse bragðaði ekki mat í fjörtíu daga.
W
braka
v (-aði)
(za)vrzat, (za)šustit, (za)skřípat
Svo buðu mennirnir hver öðrum góða nótt á kristilegan hátt, og það brakaði í rúmunum þegar þeir lögðust fyrir.
O O
bratti brattur brauð
m ( -a) adj n hús (-s, -)
strmost strmý, příkrý, prudký chléb
brauðgerðarhús
n hús (-s, -)
pekařství, pekárna
braut bráðinn
f mynd (-ar, -ir) adj
cesta, dráha roztavený
bráðna
v (-aði)
(roz)tát
bráðum
adv v (dat) (bregð, brá, brugðu, brugðið)
brzy trhnout, cuknout, rychle se pohnout
O
O
O W
W
bregða
literární studie písmeno pupínek, uher nateklý, opuchlý farma, statek
bregða sverði breiða
fráze v (acc) ( -ddi, -tt)
vytáhnout meč rozprostřít
breiður
adj (-, breitt, -ari, -astur) široký
brekka
f stofa (-u, -ur)
svah, stráň
bremsa
f stofa (-u, -ur)
brzda
bremsa
v (-aði)
brzdit
5, 13 bókmennta-fræði 13 bók-stafur 11 38 38, 34 1 2
bónda-bær
10 18 18
(hallur) 18 18, 22 14 Þegar ísinn bráðnar rennur vatnið yfir hrognin, niður milli bakka og loks niður í botn hrognakassans.
1
1 bregda
39
(hreyfa snöggt) Gilli brá saxinu á barka Þorsteini en hann spratt upp við og brá sverði og féll þegar á bak aftur og var þá dauður. breiða dúk á borðið
38, 21 Ég bremsaði frekar snöggt en bíllinn fyrir aftan mig náði ekki að hætta við.
str. 18
brauðgerðar-hús
slovnik
W
brenna
W
brenna
O
brennheitur brennivín breskur Bretar Breti Bretland breyta
W
v (acc/dat) ( -di, -t) v (brenn, brann, brunnum, brunnt) adj n hús sg (-s) adj m pl m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, -lönd) v (dat) ( -ti, -t)
spálit (se)
Hún brenndi sig á fingrunum.
pálit, hořet, shořet
Eldurinn brennur.
vařící, vroucí akvavit (pálenka) britský Britové Brit Británie chovat se
brenn-heitur brenni-vín
2
breyta breytast
v (dat) ( -ti, -t) refl
breytilegur
adj
W
breyting breytni breyttur bréf
W
W
f spurning (-ar, -ar) f indecl adj (-, -, -ari, -astur) n hús (-s, -)
změnit se, proměnit se měnit se, změnit se nepředvídatelný, nestálý, proměnlivý změna chování změněný dopis
1
bréf
n hús (-s, -)
dokument
2
bréfspjald brim bringa
n ( -spjalds, -spjöld) n hús sg (-s) f stofa (-u, -ur) adj ö (brjáluð, -, -ri, astur) n hús (-s, -) v (acc) (brýt, braut, brutum, brotið) v refl ( brýtur; braut, brutu, brotið ) m dalur (-galtar, geltir) n hús (-s, -) v ( -ti, -að) fráze (gen) n hús (-s, -) adj
brjálaður brjóst W
brjóta
W
brjótast inn broddgöltur bros brosa brosa til e-s brot brothættur
W W
W
brotna
v (-aði)
Bre-tland
39
breyti-legur
Það borgar sig að breyta rétt. (hegða sér) Annað dæmi er sprenging þar sem að efnafræðilegri stöðuorku er breytt í hreyfiorku og varma á mjög skömmum (víkja við) tíma. Hún hefur breyst í útliti.
v (dat) ( -ti, -t) W W
31 31 31 31
1 3
bréf á honum, bréf til hennar
(sendibréf) (skjal)
pohled, pohlednice příboj hruď, hrudník, prsa
14, 21 14, 21 21 11
bréf-spjald
šílený, bláznivý prso, hruď rozbít, zlomit
11 1
vloupat se, vniknout (násilím) 0 ježek úsměv usmívat se 1 usmívat se na někoho 1 kus, část (něčeho), zlomek křehký, rozbitý rozbít (se), zlomit (si)
1
brjóta á sér handlegginn / fótinn brjóta
Notendanafnið er oft fyrsta skefið í að brjótast inn í netkerfi fyrirtækis. 32
brodd-göltur
Þú brostir til mín svo fallega. brot-hættur Ég brotnaði í þúsund mola og allur heimurinn í kringum mig, en Guð brotnaði ekki. Hann brotnar aldrei.
str. 19
slovnik
W
brotna niður
fráze
složit se, zhroutit se
brottför bróðir
f mynd ö (-farar, -farir) m dóttir (-ur, bræður)
W
bruðla
v (dat) (-aði)
O
brunalið brunnur
n ( -s, -) m hestur (-s, -ar)
odjezd bratr prohýřit, rozházet (peníze apod.) hasiči (oddíl) studna
brú
f (brúar, brýr)
most
brúða
f stofa (-u, -ur)
panenka, loutka
brúðkaup
n hús (-s, -)
svatba
brúðkaupsferð brún brúnn brúsi bryggja
f ( -ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) adj s (-, -t, -ni, -astur) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur)
W
brýna
v (acc) ( -di, -t)
líbánky, svatební cesta okraj hnědý džbán, konvice molo, přístavní hráz (na)ostřit, (na)brousit (kosu apod.)
W
brýna
v (acc) ( -di, -t)
povzbudit
W
bræða budda buffali
v (acc) ( -ddi, -tt) f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar)
(roz)tát, (roz)tavit peněženka buvol
W
bursta
v (acc) (-aði)
vyčistit kartáčkem (zuby, boty atd.)
bursti burt burtu
m tími (-a, -ar) adv adv
kartáč pryč pryč
busla
v (-aði)
plácat (se), ráchat (se) (ve vodě)
buxur
f pl stofa ((gen pl) buxna) kalhoty
O
W
1 brotna
Þetta varð til þess að ég brotnaði niður og gat ekki hætt að gráta fyrr en ég hringdi í mams.. / Það endaði með því að ég brotnaði niður og frænka mín fór með mig niður á göngudeild geðdeildar Landspítalans. brott-för 15 Ég bruðlaði hverri einustu krónu. 37 38 38, 37, 21 15, 12 15
16 21 1 2
brýna ljáinn Hann brýndi landa sína til að greiða atkvæði með aðild. bræða ís, bræða smjör
Ég burstaði tennurnar, þvoði mér í framan, borðaði morgunmatinn og dreif mig í vinnuna.
(hvessa) (hvetja) 39 22 32 (hreinsa) 16
Hann fór burt. Hún var lengi í burtu. Við skemmtum okkur konunglega í sundinu við að fleyta henni á milli okkar. Hún buslaði og spriklaði og vildi helst ekki fara úr lauginni. 10
str. 20
bruna-lið
brúð-kaup brúðkaups-ferð
slovnik
W
bú
W
búa
W
búa
W
n hús (-s, -)
búa hjá e-m
v (acc) (bý, bjó, bjuggum, búið) v (acc) (bý, bjó, bjuggum, búið) fráze (dat)
W
búa með e-m
W W W
hospodářství (zemědělské), farma, ranč
38 Ég vona að þú búir ekki of langt frá mér.
žít, bydlet, sídlit
1
připravit (se)
3
bydlet u někoho
1 búa
fráze (dat)
bydlet s někým
1 búa
búa sig til ferðar búa til búa um e-ð
fráze fráze fráze
připravit se na cestu připravit, udělat (za)balit, sbalit (něco)
3 búa 2 búa 4 búa
Búðu til mat!
W
búast við (að)
fráze refl. (+konj)
očekávat
5 búa
Ég býst við að veðrið verði gott á morgun.
O
búddatrú
f sg (-ar)
buddhismus
W
37, 38 (útbúa)
Hann býr hjá mömmu sinni. Mona er lágstéttarstúlka sem býr með bróður sínum. 34
12 34, 22 22
búð
f mynd (-ar, -ir)
obchod, krám
búðarborð
pult
W
Búlgari Búlgaría búlgarska búlgarskur búningur búr
n hús (-s, -) adj s (-, búið, búnir, búnar, -) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) adj m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -)
Bulhar Bulharsko bulharština bulharský výstroj, vybavení, oblek spíž, spižírna
1
(matargeymsla)
W
búr
n hús (-s, -)
klec
2
(lokaður klefi)
búrhvalur
m hestur (-s, -ar)
vorvaň
búsáhöld
n pl
kuchyňské nástroje
W
byggð bygging
f mynd (-ar, -ir) f spurning (-ar, -ar)
osídlení stavba
1
(það að byggja)
W
bygging
f spurning (-ar, -ar)
budova
2
(hús)
W
byggja
v (acc) ( -ði, -t)
obývat, osídlit
2
W
byggja
v (acc) ( -ði, -t)
stavět, postavit
1
búinn
Búðin er opnuð kl. 9.
búdda-trú
búðar-borð
hotový, skončený 31 31 31 31
byggja landið Á Skriðuklaustri er safn um rithöfundinn Gunnar Gunnarsson en hann byggði húsið sem þar stendur árið 1939 eftir að hann fluttist alfarinn heim til Íslands eftir farsælan og stórbrotinn feril sem rithöfundur úti í Danmörku um árabil.
str. 21
38, 16 32 16, 18
38, 16
(byggð)
(bygging)
16, 34
búr-hvalur bús-áhöld
slovnik
W W
bylting bylur
f spurning (-ar, -ar) m (byls, byljir)
revoluce sněhová bouře, vichřice
36 39
byrja
v (acc) (-aði)
začít
1 1 byrja
En ég hef nú ekki mikið meira að segja nema að ég byrja að vinna á morgun (byrjun) og hlakka mikið til :). Ég byrjaði á því að fara á fætur og fá mér morgunmat.
byrja á e-u
fráze (dat)
začít s čím
byrjandi byrjun
m nemandi (-a, -ur) f mynd ö (-ar, byrjanir)
začátečník začátek
byssa
f stofa (-u, -ur)
puška
W
býfluga býflugnabú bæði ... og bægsli bæn bær
f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) conj n hús (-s, -) f (-ar, -ir) m (-jar, -ir)
včela úl jak ... tak ploutev modlitba město
1
(borg)
W
bær
m (-jar, -ir)
farma
2
(býli)
W W W
bæta bæta bæta (e-u) við
v (acc) (-ti, -t) v (acc) (-ti, -t) fráze
opravit zlepšit přidat (něco)
1 2 3 bæta
(bót) (gera betra)
bæta á
fráze
přidat
bæta e-u við e-ð bæta ráð sitt
přidat (něco k něčemu) stát se lepším balík, zásilka (poštovní)
22
dagatal
fráze (dat + acc) fráze m hestur (bögguls, bögglar) n hús ö (-s, -töl)
bæta 3 3 bæta 0 bæta
kalendář
n hús ö (-s, dagblöð)
noviny
dagbók daglega daglegur
f ( -bókar, -bækur) adv adj (-, -t)
dagskrá
f (-skrár, -skrár)
deník denně denní program (televizní apod.), pořad
39 34, 22 15
daga-tal
dagblað
19
dag-skrá
W W W
böggull
O
dagur dalur Dani Danmörk
m hestur (-s, -ar, (dat sg) degi) m dalur (-s, -ir) m (-a, -ir) f (Danmerkar, Danmerkur)
20 38, 20 32 32
bý-fluga býflugna-bú
32 12 38, 37
Hann bætir ekki miklu við svör sín. Sem dæmi, þú getur ákveðið að á næstu 12 vikum viltu bæta á þig 5 kg af vöðvum og missa 7 kg af fitu. (breytni)
dag-blað dag-bók dag-lega dag-legur
den údolí Dán
31 31
Dánsko
31
str. 22
Dan-mörk
slovnik
W
W W
dans dansa
dansa af fögnuði dansa við e-n danska danskur dapur
O
dauði dauður dauðþreyttur daufur dáinn dálítið dálítill
m hestur o (-, -ar) v (acc) (-aði)
fráze fráze (acc) f stofa (-u, -ur) adj adj ö b r (döpur, -t, daprari, daprastur) m sg tími (-a) adj (-, dautt) adj adj (-, -t, -ari, -astur) adj adv adj
tanec tančit, tancovat
tancovat samou radosti tancovat s někým dánština dánský
dansa dansa
31 31
smutný, sklíčený smrt mrtvý k smrti unavený matný, slabý, mdlý mrtvý trochu malý, malinký
15 15 dauð-þreyttur
dá-lítið dá-lítill Ef að þér dettur í hug að bjóða einhverjum sérstökum til rólegrar, dásamlegrar og rómantískrar stundar skaltu ekki hika við að framkvæma það á þann máta sem þú vilt.
dásamlegur
adj
kouzelný
w
deig deila
n hús sg (-s) v (dat) ( -di, -t)
těsto rozdělit
1
W
deila á e-n
fráze
kritizovat (někoho)
0 deila
W
deila e-u með e-n fráze (dat + acc)
sdílet (něco s někým)
0 deila
W
deila með
fráze
dělit (matematická operace)
2 deila
dekk
n hús (-s, -)
plášť (u kola), pneumatika
depla augunum
v (-aði)
(za)mrkat, mrknout (na koho)
desember desilítri
m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) v (dett, datt, duttum, dottið) fráze
prosinec decilitr, dl
W
W
detta
W
detta í það
W
detta ofan á e-ð
fráze
Hún dansar af fögnuði á páskadagsmorgni, sagði gamla fólkið, dansar af gleði yfir sigri lífsins. Arna dansar við Þorstein á Álfheimi.
dásam-legur
Biskup deilir á hann um slíkt og biður hann burt fara.
deila með 3
(í reikningi)
39 desi-lítri
spadnout, upadnout
1
opít se
0 detta
narazit na něco, zakopnout o 0 detta něco, nalézt něco náhodou
(hrapa) Ég datt í það á laugardaginn. (verða drukkinn) Samkvæmt þeim upplýsingum sem ég datt ofan á eru á sjöunda hundrað þúsund læknar í Kína...
str. 23
slovnik
0 detta
Ég datt út af um sjöleytið og var að vakna rétt í þessu. Hann var bara 35 ára gamall þegar hann dó.
W
detta út af
fráze
usnout, odpadnout
W
deyja
v (dey, dó, dóum, dáið)
umřít
O
dill
W
dimma dimmur
n ( -s) v impers ( -di, -t) adj (-, -t, -ari, -astur)
O O O O O
diskadrif disketta diskettudrif diskur diskur dílaskarfur djúpur djús
n ( -s) f ( -u, -ur) n ( -s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) adj (-, -t, dýpri, dýpstur) m hestur (-s, -ar)
djöfull
m hestur b s (-s, djöflar) čert, ďábel
12
dollari
m tími (-a, -ar)
34 22, 20 32 12 18, 14
(andast) 33, 18 39
kopr stmívat se temný disková mechanika (u počítače) disketa disketová jednotka pevný disk (u počítače) talíř kormorán hluboký džus
Það dimmir á sviðinu.
17 17 17 17 18 32
2 1
diskettu-drif
díla-skarfur
18
dolar
dómari
m tími (-a, -ar)
soudce, rozhodčí
dómpápi dómur
m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar)
hýl, hejl soud, ortel
dós
f (-ar, -ir)
plechovka, konzerva
O O
dót dót dóttir
hračka zavazadlo dcera
1 2
(leikföng) (farangur)
W
draga
n hús (-s, -) n hús (-s, -) f dóttir (-ur, dætur) v (acc) (dreg, dró, drógum, dregið)
odkládat, odložit
2
(fresta)
W
draga
blížit se
3
W
draga
táhnout, vytáhnout
1
W
draga
W W
v (acc) (dreg, dró, drógum, dregið) impers
diska-drif
losovat
6
draga andann
v (acc) (dreg, dró, drógum, dregið) v (acc) (dreg, dró, drógum, dregið) fráze
dýchat
0 draga
draga ekki af sér
fráze
použít všechny své síly
0 draga
Það dregur ský upp á himininn. draga vagninn; draga bréf upp úr kistunni
(toga)
(anda) Ráðherrann dró ekki af sér í lýsingum á uppgangi í sveitum landsins.
str. 24
14 15
dóm-pápi
slovnik
W
draga e-n á e-u
fráze (acc + dat)
nechat někoho čekat na něco 0 draga
W W W W
draga fram draga frá draga frá draga fyrir
fráze fráze (acc + dat) fráze fráze (acc + acc)
vytáhnout, odhalit, zdůraznit roztáhnout (záclony apod.) odčítat, odečíst zatáhnout (záclony apod.)
0 4 4 0
W
draga sig saman
fráze
začít s někým chodit (zamilovat se)
0 draga
W
draga ýsur
fráze
usnout, začít klimbat, odpadnout
0 draga
W
dragast
v (acc) (dreg, dró, drógum, dregið) refl
zpozdit (se), oddálit (se)
5 draga
W W
dragast aftur úr dragast saman dragt draugur draumur
fráze fráze f mynd (-ar, -ir) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar)
opožďovat se, zaostávat snižovat se, zhoršit se dámské šaty duch, zjevení, strašidlo sen
5 draga 5 draga
dráttarvél
f nál (-ar, -ar)
tažný stroj, traktor
W
dreifa
v (dat) ( -ði, -t)
rozdat, rozesílat
1
W
dreifa
v (dat) ( -ði, -t)
rozprášit, rozptýlit, rozházet
2
W
drekka
pít
1
drengur
draga draga draga draga
draga hana (lengi) á svarinu draga fram mynd (sýna, upplýsa) draga gluggatjöldin frá glugganum draga tíu frá tuttugu draga gluggatjöldin fyrir gluggann Ólafur fregnar að þau Kjartan og Guðrún eru að draga sig saman og varar Kjartan við. Sá sem dregur ýsur er líka hálfsofandi, (rota rjúpur) dottar. dragast (lengur) að borga reikninginn Börnin dragast aftur úr í skólanum. Bílainnflutningur dregst saman. 10 12 38, 14
v (acc) (drekk, drakk, drukkum, drukkið) m dalur (-s, -ir) v (acc) (drep, drap, drápum, drepið)
chlapec, kluk zabít
1
dreifa vörum um landið dreifa sandi yfir blettinn
(um vöru) (sundra)
drekka vatn úr glasi
18 15
W
drepa
W
drepa á dyr
fráze
klepat na dveře
0 drepa
W
drepa á e-ð
fráze
zmínit se o něčem
0 drepa
Þegar ég drap á dyr og þeim var upp lokið kom blaðskellandi sá allra krullaðasti hundur sem ég hef séð, sá er við Bangsa er kenndur. Ég vil ekki hér og nú leggja dóm á þetta svartsýnistal sem ég drap á (minnast á) hérna áðan og mönnum er tamt í munni þessa dagana.
str. 25
dráttar-vél
slovnik
W
drepa á e-ð
fráze
vypnout (auto, počítač apod.) 0 drepa
Ég endaði á að fara til frænda míns sem er snillingur í rafmagni í bílum. Ég keyrði bílinn inn á gólf á verkstæðinu hans og þegar ég drap á honum og kom út sagði hann: "Þetta er alteratorinn, bíllin verður tilbúin seinna í dag". Ég sakna hennar bara svo mikið, hún var sú sem ég drap tímann með, sú sem þekkti mig manna best, var bara ein mín besta vinkona.
W
drepa tímann
fráze
zabíjet čas
0 drepa
O
drepast
v (drep, drap, drápum, drepið) refl
zemřít
2 drepa
W
dreyma
W
drífa
W
drífa
v impers ( -di, -t)
Mig dreymdi í nótt einhvern furðulegasta draum lífs míns. Mig dreymdi að allar tennurnar hrundu úr mér.
snít, zdát se
v (acc) (dríf, dreif, drifum, pohánět, hnát 1 drifið) v (acc) (dríf, dreif, drifum, přihnat se, hrnout se, táhnout 2 drifið) impers (dav lidí apod.)
W
drífa í e-u
fráze
pustit se do něčeho
0 drífa
W
drífa sig
fráze
pospíšit si
0 drífa
drottning
f (-ar, -ar)
královna
drómedari drungalegur drykkur duft
m tími (-a, -ar) adj m (-jar, -ir) n hús (-s, -)
dromedár ponurý, zasmušilý nápoj prach
W
duga
v ( -ði, -að)
stačit
1
W
duga eða drepast fráze
buď a nebo
0 duga
W
duga e-m vel
pomoci někomu
0 duga
fráze
(deyja)
Beltið drífur viftuna.
(vélarkraftur)
fólk dreif að En ok, 5 manns á blogginu mínu búnir að segja mér að gera þetta, þannig að ég dríf í þessu. Ég ákvað aðeins að blogga áður en ég dríf mig í vinnuna. 36, 22 32 drunga-legur 18 Þetta dugir mér. / Það dugir að líta í (nægja) orðabók til þess að sjá að þetta er sérhljóði, nánar tiltekið ókringt tvíhljóð. Slagurinn um topp vísindamanninn fer heldur betur harnandi og nú er bara að (hvatning) duga eða drepast.... Það hefur dugað mér. (hjálpa)
str. 26
slovnik
W
duga til e-s
fráze
být vhodný pro něco
0 duga
P
duglegur
adj
1
duglegur í, við
adj
pracovitý, těžce pracující dobrý v (počtech např.), schopný, pilný
O O O W
dulmagn dulspeki dulúð dunda
adj (-, dularfult, dularfyllri, dularfyllstur) n ( -s) f indecl f ( -ar) v (-aði)
W
dunda sér
fráze
dularfullur
W
f stofa (-u, -ur)
holub
dúkur
m hestur (-s, -ar)
ubrus
dvergur dvöl dvöl dyr dyrabjalla
f (bjöllu, bjöllur)
dýna dýr dýr dýrafræði dýralíf dýrlegur dæla dæla dæma
f stofa (-u, -ur) adj r (-, -t, -ari, -astur) n hús (-s, -) f indecl n hús (-s, -) adj v ( -di, -t) f stofa (-u, -ur) v (acc) ( -di, -t)
dvelja
W
dveljast
W
O O W W
nadpřirozené síly mysticismus magie vrtat se, šťourat se 1 vrtat se (v něčem), šťourat se 1 dunda (v něčem),
dúfa
v (acc) (dvel, dvaldi, dvöldum, dvalið) v (acc) (dvel, dvaldi, dvöldum, dvalið) v (acc) (dvel, dvaldi, dvöldum, dvalið) refl m hestur (-s,-ar) f mynd ö (dvalar, dvalir) f mynd ö (dvalar, dvalir) f pl (-a)
dug-legur
dularfullur
fráze
W
O
tajemný
dunda við e-ð
dvelja
34
2 duglegur
vrtat se (v něčem), šťourat se 1 dunda (v něčem),
W
Þetta hakk dugir til að fletta upp réttum lykli hjá versluninni til að sannreyna undirskriftina með.
12 12 12
dul-magn dul-speki dul-úð
Hæ, ég hérna Lúkas, langaði að segja ykkur aðeins hvað ég dunda mér við, þetta er mynd af mér, ég er sætur og sakleysislegur... 32 16, 18
zpozdit, zdržet
2
Hvað dvelur hann?
zůstat, pobývat
1
Hann skrifaði nokkur verk þegar hann (hafast við) dvaldi erlendis.
zůstat, pobývat
3 dvelja
skřítek, trpaslík zastaveni, zastávka 1 pobyt 2 dveře (domovní) zvonek, zvonek (u dveří) matrace, žíněnka drahý zvíře zoologie zvířectvo, zvířena krásný, nádherný pumpovat pumpa soudit 1
(tefja)
12 14 14 16 dyra-bjalla 16 32 35 32 dæla vatni upp úr brunninum dæma hana eftir lögum
str. 27
(pumpa) 14 22
dýra-fræði dýra-líf dýr-legur
slovnik
dæma
v (acc) ( -di, -t)
soudcovat, dělat rozhodčího, 2 pískat (fotbal apod.)
dæmi dæmi
n hús (-s, -) n hús (-s, -)
příklad (ukázka) příklad (početní)
dögg
f (daggar, daggir)
rosa
dökkblár
tmavě modrý
dökk-blár
tmavovlasý
dökk-hærður
e-a e-ar edik e-ð eða eðla
adj adj (-, dökkhært, -ari, astur) adj (-, -t, dekkri, dekkstur) zkratka zkratka n (-s) zkratka conj f stofa (-u, -ur)
eðli
n hús (-s, -)
příroda
O O P
eðlilegur eðlisfræði eðlisfræðingur ef
adj (-, -t, -ri, -astur) f indecl m ( -s, -ar) conj
přirozený fyzika fyzik jestli, jestliže, když
W
efa
v (acc) ( -aði)
pochybovat
1
W
efast um e-ð
fráze
pochybovat o něčem
1 efa
W
efla
v (acc) ( -di, -t)
zesílit, posílit
Ég efa að ég verði fyrir vonbrigðum með hana. Ég efast um að þú sért réttur maður. Þar æfa börnin sig í samskiptum, efla vináttu, samkennd og virðingu.
W
efna
v (acc) ( -di, -t)
W O O
efna til efnafræði efnafræðingur
W
W
dökkhærður dökkur O O O O O
O
dæma leikinn
1 2 Þar sem döggin í grasinu grætur, gárast tjörnin í suðrænum þey.
39
tmavý einhverja, einhverra einhverjar, einhverrar ocet eitthvað nebo ještěrka
einhver einhver 23 einhver 32 32, 33
1
efna loforðið, orð sín (við hann)
fráze f indecl m ( -s, -ar)
dodržet, dostát, splnit (slib apod.) pořádat (večírek apod.) chemie chemik
2 efna
efna til veislu
efnast
v (acc) ( -di, -t) refl
zbohatnout
3 efna
efni efnilegur
n hús (-s, -) adj
materiál, látka slibný, nadějný
efri eftir
adj comp ( superl efstur) vyšší, hořejší prep po
35 34
eðli-legur eðlis-fræði eðlis-fræðingur
35 34
efna-fræði efna-fræðingur
(standa við)
Fólk sem efnast á viðskiptum hefur nánast án undantekninga skapað ótal störf og iðulega gert aðra efnaða í leiðinni. efni-legur
str. 28
slovnik
W
eftir hádegi eftirleiðis eftirréttur eftirvænting egg
prep phrase adv m ( -ar, -ir) f spurning (-ar, -ar) f (eggjar, eggjar)
odpoledne od nynějška, od teďka dezert, příloha očekávání, vyhlídka ostří (nože apod.)
egg
n hús (-s, -)
vejce, vajíčko
O O W
ei e-i eiður
adv zkratka m ( -s, -ar)
ne einhverri slib, přísaha
W
eiga
v (acc) (á, átti, áttum, átt)
měl by, měla by, měl bys atd. 2 (při doporučeních a radách)
W
eiga
v (acc) (á, átti, áttum, átt) mít, vlastnit
W W
eiga bágt með e-ð fráze eiga e-ð skilið fráze
mít s něčím potíže zasloužit si
0 eiga 0 eiga
W
eiga e-ð undir e-m fráze
na někom záviset
0 eiga
O W
W
eiga e-ð yfir höfði sér fráze
W
eiga fyrir e-u
W W
eiga gott eiga heima
W
39 eftir-leiðis eftir-réttur eftir-vænting eggin á hnífnum 32, 18 einhver
Þú átt að gera þetta.
(hjálparsögn)
Ég á bágt með að trúa þessu. Ég á ekki vináttu ykkar skilið.
(verðskuldun)
1
0 eiga
fráze
být něčím ohrožen mít na něco (mít dostatek peněz na něco)
fráze fráze
mít štěstí bydlet
0 eiga 0 eiga
eiga hlutdeild í e-u fráze
mít podíl v něčem
0 eiga
W W W W
eiga illa við eiga inni peninga eiga í eiga leið hjá
fráze fráze fráze fráze
nepasovat, nesedět, nehodit se mít na účtu peníze setkat se s čím, prožít (co) jít kolem, mít cestu kolem
0 0 0 0
W
eiga margt ógert
fráze
mít toho ještě dost na práci
0 eiga
W
eiga orustu
fráze
bojovat
0 eiga
0 eiga
eiga eiga eiga eiga
Ég vona að ég eigi ekki þriggja mánaða fangelsisdóm yfir höfði mér vegna þessara orða. Já, ég get ekki ímyndað mér að eiga yfir höfði mér reiði Lífar. Ég á fyrir bæði nýrri tölvu og X-box. Ég á gott að eiga svona marga góða vini. Hún á heima í höfuðborg Íslands.
Mér fannst Hanna Þóra syngja frábærlega vel, stillti sig um óperutakta í lögum þar sem það á illa við... ..sem hún á inni á kortinu sínu. eiga í tæknilegum erfiðleikum Ég kíki í heimsókn ef ég á leið hjá... Ég ligg í rúminu og stari út í loftið. Ég veit að ég á margt ógert. Loki á orustu við Heimdall, og verður hvor annars bani.
str. 29
slovnik
fráze
W
eiga sér stað
W
eiga skap saman
W
eiga undir högg að fráze sækja
být v obtížné situaci
0 eiga
W
eiga vel við
fráze
pasovat, sedět, hodit se
0 eiga
W
eiga við
fráze
hodit se, být vhodný / dobrý
0
W W
eiga við eiga við
fráze fráze
mířit (někam), mínit, mít na mysli, myslet být pravda, platit
0 eiga 0 eiga
Þeir eiga ekki skap saman. Við sem búum úti á landsbyggðinni vitum að hún á undir högg að sækja og þess vegna er óskaplega létt að tala eins og.. Ég fór í Hreyfiland seinni partinn á mánudag og það átti vel við mig! Unnið með orðabók þar sem það á við. Fylgið stígum, slóðum og kindagötum þar sem það á við. Og skal ég útskýra hvað ég á við , að fólk á meginlandinu segist aldrei vera ferðast til Evrópu.. (meina) Hvað áttu við? Það á ekki lengur við.
muset se vypořádat s problémy
0 eiga
Ég á við smá vandamál að stríða. Ég á við hræðilegt vandamál að stríða.
fráze
přihodit se, stát se 0 eiga vycházet s někým, rozumět si s někým 0 eiga, skap
Nuddið er mikilvæg hjálp þar sem aðskilnaður hefur orðið á milli móður og barns, einkum ef hann á sér stað strax eftir fæðingu.
eiga
W
W
eiga við margt að stríða fráze m nemandi (-a, eigandi eigendur) eiginkona f stofa (-u, -ur) eiginlega adv eiginleiki m tími (-a, -ar) m (-manns, -menn) eiginmaður maður eign f mynd (-ar, -ir) v (acc) (-aði) eigna
W O O W
eigna e-m e-ð eignarfall eignarfornafn eignast
O
eik
W
eilífð eilífur eimur
W
fráze n ( -s) n ( -nafns, -nöfn) v (acc) (-aði) refl f ( -ar nebo -ur, -ur) f ( -ar) adj (-, -t) m ( -s)
22, 38 15
vlastník manželka vlastně vlastnost manžel vlastnictví, majetek přisuzovat, přičítat
přisuzovat někomu něco 2. pád, genitiv zájmeno přivlastňovací pořídit si
15
eigin-kona eigin-lega eigin-leiki eigin-maður
22 1
1
Það er ekki óalgengt að sama kvæðið sé eignað tveimur til þremur höfundum. 35 25
2 eigna
dub
24, 33
věčnost věčný, neustálý pára
12
str. 30
eignar-fall eignar-fornafn
slovnik
O
ein einfaldur einhver
O
W
O P O
O P O O
W W P
W W
einir
num f adj ö (einföld, einfalt, ari, -astur) pron indef (-, eitthvað/eitthvert, -jir, jar, -)
jedna jednoduchý
ein-faldur
někdo
ein-hver 24, 33
jalovec
einkennilegur
m ( -s) adj (-, -t, -ri, -astur)
einkunn
f (-kunnar, -kunnir)
einmana einmitt einn einn einnig eins og einstaklingsherber gi einstaklingur
adj nesklonné adv adj s (-, eitt) num m adv adv n hús j (-s, -) m hestur (-s, -ar)
einstakur
adj ö (einstök, -t)
eintala einu sinni einu sinni enn einungis eitt eitthvað eitur ekkert
f ( -tölu) adv phrase adv phrase adv num n pron indef n n hús (-s, -) pron indef n
ekkert liggur á ekki Ekki gefast upp! ekki lengur ekki neinn ekkja elda elda ofan í e-n
fráze adv věta adv pron (-, neitt) f stofa (-u, -ur) v (acc) (-aði) fráze (acc)
pokoj pro jednoho jednotlivec, jedinec jedinečný, ojedinělý, jednotlivý jednotné číslo jednou znovu, ještě jednou pouze, jenom jedno něco jed nic všechno popořadě, vše ve správný čas ne (záporná částice) Nevzdávej se! už ne, ne více nikdo vdova vařit vařit pro někoho
eldavél
f nál (-ar, -ar)
sporák, vařič
eldfimur
adj
hořlavý
divný, zvláštní známka, ohodnocení (ve škole) osamělý přesně, správně sám jeden také jako, tak jako, (stejně) jako
einkenni-legur fá góða einkunn
22 ein-mana
14
einstaklingsherbergi ein-staklingur
25
ein-tala
ein-stakur
eitt-hvað 18
0 liggja
Þá sagði mamma: „Langt er til jóla. Ekkert liggur á.“
0 gefa (neinn) 1 1 elda
elda mat, súpu elda ofan í fjölskylduna
15 18 18, 16
elda-vél eld-fimur
str. 31
slovnik
eldfjall O
O
n hús ö (-s, eldfjöll)
sopka
eldfljótur
adj
rychlý jako blesk
eldgos
n hús (-s, -)
erupce, výbuch sopky
eldhress
adj
hodně energický, živý
21, 31
eld-fjall
31, 21
eld-gos
eld-fljótur
eld-hress 16, 18 39
eldhús
n hús (-s, -)
kuchyně
elding eldklár eldsnöggur eldspýta
f nál (-ar, -ar) adj adj f stofa (-u, -ur)
blesk velmi chytrý rychlý jako blesk sirka, zápalka
16
eldspýtnastokkur
m hestur (-s, -ar)
krabička sirek
16
eldur
m hestur (-s, -ar)
oheň
O
eldvirkni elgur ellefu
f indecl m hestur (-s, -ar) num
vulkanická aktivita los (zvíře) jedenáct
39 21, 39, 31 32
O
elri
W
elska
n ( -s) v (acc)(-aði)
O
elskulegur
adj
O O
olše milovat laskavý, dobrosrdečný, přátelský, vlídný
W
elta
v (acc) ( -i, elt)
pronásledovat, následovat
O
e-m
zkratka
einhverjum
elska hana af öllu hjarta
einhver
e-m fallast hendur fráze
ztratit se (v něčem)
0 falla
W
e-m fellur e-ð þungt
fráze
rmoutit (někoho něco)
0 falla
W
e-m fellur e-r
fráze
líbit se, mít (něco) rád
0 falla
nemít (někoho) rád
0 falla
W
e-m fellur illa við efráze n e-m fellur vel við efráze n
mít (někoho) rád
eld-klár eld-snöggur eld-spýta eldspýtnastokkur
eld-virkni
24, 33 15 elsku-legur
Maðurinn hleypur eins og brálæðingur og biður manninn í næsta húsi um að tefja fyrir mönnunum sem séu að elta hann.
W
W
eld-hús
falla
Mér fallast hendur yfir öllu námsefninu sem ég þarf að lesa fyrir prófið. / Ég hef svo margt að segja að mér fallast hendur. Mér fellur þetta ógæfuspor þungt og skil ekki rökin fyrir þessu rugli. Mér fellur þetta ekki. Mér fellur þetta vel.
Mér fellur vel við nágrannann. / Mér fellur vel við hann.
str. 32
slovnik
fráze impers
(někdo) se lepší, zlepšuje, zdokonaluje
W
e-m fer fram
W W W
e-m liggur á emja en en e-n e-n dreymir e-ð enda
fráze v (-aði) conj conj zkratka fráze (acc) conj
někdo má naspěch, někdo pospíchá naříkat, vřískat, ječet než (kdo, co) ale, a einhvern snít, zdát se vždyť, neboť
W
enda
v (acc) (-aði)
skončit, končit
O
endalaus endalegur endi endilega
nekonečný konečný, nezvratný konec určitě, na sto procent
W
endurtaka
engifer
adj o (-, -t) adj (-, -t, -ri, -astur) m tími (-a, -ar) adv v (acc) (-tek, -tók, tókum, -tekið) n ( -s, -) nebo f pl ( engjar ) n (-s)
engill
m hestur b s (-s, englar) anděl
O W
engi O
W W W
O O
0 liggja 2 1 einhver 0 dreyma
Honum fer fram með hverri bók stráknum. Oftast er það svo að okkur liggur á að nema framtíðarlönd væntinga og drauma okkar. Hann emjaði eins og stunginn grís. fallegri en hann
Hann dreymir móður sína. Hann byrjar við Gnoðarvoginn næst Glæsibæ og endar við Langholtsskóla.
endi-lega
opakovat
endurtaka mistökin
endur-taka 38, 21 23
louka, lučina zázvor
engispretta England Englendingur enn enn enn bjart enni ennþá enska enskur eplatré
pron indef m (-, ekkert, engir, engar, -) f stofa (-u, -ur) n hús ö (-s, -lönd) m hestur (-s, -ar) adv adv adv phrase n hús (-s, -) adv f stofa (-u, -ur) adj n hús (-s, -)
kobylka luční Anglie Angličan znovu stále stále světlá čelo stále, ještě, znovu angličtina anglický jabloň
epli
n hús (-s, -)
jablko
e-r Er allt í lagi?
zkratka věta
einhver Je všechno v pořádku?
enginn
6 fara
engi-fer
12
nikdo 32 31 31 1 2 2 enn
engi-spretta Eng-land Eng-lendingur
(aftur) (ennþá) 11 31 31 32 32, 18
0 einhver
str. 33
epla-tré
slovnik
O
Er morgunmatur innifalinn?
věta
Je v tom zahrnuta snídaně?
W
Er til góð kaka?
věta
Máte dobrý koláč?
0 vera
W W W W P
Er til kaldur bjór? Er það rétt? Er það? erfiðleikar erfiður erla erlendis
věta věta věta m pl (-ar) adj (-, erfitt, -ari, -astur) f stofa (-u, -ur) adv
Máte studené pivo? Je to pravda? Opravdu? potíže, nesnáze těžký, obtížný konipas v cizině
0 vera 0 réttur 0 vera
erlendur
adj (-, erlent, -ari, -astur) zahraniční, cizí
O
ermi e-s
f (ermar, ermar) zkratka
O
espitré
O O O
e-t et. e-u Evrópa evrópskur Evrópubúi expressjónismi
O
O
rukáv einhvers
14, 18 14, 18 14, 18
erfið-leikar 32 er-lendis er-lendur 10 0 einhver 24, 33
osika
n ( -s, -) zkratka zkratka zkratka f stofa (-u, -ur) adj m tími (-a, -ar) m (-i)
eitthvert eintala einhverju Evropa evropský Evropan expresionismus
espi-tré
0 einhver 0 eintala 0 einhver 31 31 31 19 21, 31
Evrópu-búi
ey
f nál j (-jar, -jar)
ostrov
W
eyða
v (dat) ( -ddi, -tt)
1
W
eyða
v (dat) ( -ddi, -tt)
zničit vymazat (v počítačové terminologii)
W
eyða
v (dat) ( -ddi, -tt)
spotřebovat
3
W
eyða peningum
utrácet peníze
2 eyða
W
eyðileggja
zničit
1
eyði-leggja
W
eyðileggjast
fráze v (acc) (-legg, -lagði, lögðum, -lagt) v (acc) (-legg, -lagði, lögðum, -lagt) refl
rozbít se
2 eyðileggja
eyði-leggjast
eyðimörk
f (-ar, -ur)
poušť
eyja
f stofa (-u, -ur)
ostrov
eyjamaður eyra
m ( -manns, -menn) n auga (-a, -u)
obyvatel ostrova ucho
O
4 Það þýðir að vélin krefst mikillar kælingar og eyðir miklu eldsneyti. eyða peningum í bækur
(eyðsla)
31, 21 21, 31 21 11
str. 34
eyði-mörk
eyja-maður
slovnik
eyrir
m hestur l (-s, aurar) pron 1 pers sg
W
ég Ég bið þá að heilsa.
W
Ég drífi mig heim. věta
W W W W W
věta
peněžní jednotka (100 aurar 1 króna) já Pozdravuji vás. Mějte se. 0 biðja Mějse. Spěchám domů.
0 drífa
věta
Dočetl jsem knihu.
0 búa
věta
Nesouhlasím.
věta
Líbí se mi to!
0 sammála gaman, 0 hafa
Ég passa mig. él
věta n hús (-s, -)
Dám si pozor. Budu opatrný. 0 passa krupobití, kroupy
éta
v (acc) (ét, át, átum, étið) jíst
Ég er búinn með bókina. Ég er ekki sammála. Ég hef gaman af því!
papouškovat, opakovat v jiném rouše otec Otčenáš
W
faðma
v (acc) (-aði)
obejmout, vzít do náručí
1
W
faðma e-n að sér
fráze
obejmout někoho
1 faðma
W
fagna
v (dat) (-aði)
uvítat, přivítat
O W W W
fagur falla falla falla
adj ( f fögur; comp fegurri nebo fegri , superl fegurstur ) v (fell, féll, féllum, fallið) v (fell, féll, féllum, fallið) v (fell, féll, féllum, fallið)
W
falla
v (fell, féll, féllum, fallið)
W
falla
v (fell, féll, féllum, fallið)
W
falla á prófi
fráze
krásný, úchvatný padnout (být zabit) proudit, téci líbit se, mít rád padnout (šaty), sedět, pasovat spadnout, padat neudělat zkoušku (např. na VŠ)
39 éta matinn (sinn), kjöt
éta e-ð upp eftir efráze m faðir m dóttir (föður, feður) Faðirvor(ið) n hús (-s, -)
W
21, 22
0 éta
18
Ekki éta allt upp eftir þeim, hafðu bara hugan opin. 15 12 Svo mamma faðmaði hana í einhverju sjokki og byrjaði svo bara að gráta alveg. Hann faðmaði mig að sér og sagði að þetta væri allt í lagi... Bóndi hélt svo heim að bænum; kom þá kona hans út í móti honum og fagnaði bónda blíðlega, og tók bóndinn vel blíðskap hennar.
3 2 5
falla í stríði áin fellur til sjávar Mér fellur þetta vel.
(vera drepinn) (streyma) (líka)
4
stykkið fellur vel
(hæfa)
1
falla í gólfið (detta) Nemendur sem falla á prófi eiga rétt á því að prófdómari yfirfari úrlausnir (standast ekki próf) þeirra.
6 falla
str. 35
slovnik
W
falla frá
fráze
zemřít
0 falla
W
falla í gleymsku
fráze
upadnout v zapomnění
0 falla
W
falla niður
fráze
být zrušen
0 falla
W
fallast á e-ð
fráze
souhlasit s něčím
7 falla
fallegur fang fangelsi far far
adj n hús ö (-s, föng) n hús (-s, -) n hús ö (-s, för) n hús ö (-s, för) v (acc) (fer, fór, fórum, farið) v (acc) (fer, fór, fórum, farið) v (acc) (fer, fór, fórum, farið) fráze fráze fráze
hezký objetí, náruč vězení dojem, stopa vyjížďka
1 2
jet, cestovat, jít
1
skončit
3
hodit se, sedět (šaty apod.) jít do kina jít bruslit jet lyžovat donést (něco), přinést (něco), (do)jít pro (něco)
4 1 fara 1 fara 1 fara
W
fara
W
fara
W W W W
fara fara á bíó fara á skauta fara á skíði
W
fara eftir e-u
W W
fara fram á e-ð fara í
fráze (acc)
požádat o něco obléknout si
0 fara 0 fara
W
fara í berjamó
fráze
jít na sběr bobulí
1 fara
W
fara sér ekki óðslega
fráze
nespěchat, neuspěchat
2 fara
W W W
fara úr fara út fara út
fráze (dat) fráze fráze
svléknout si, sundat si (kalhoty apod.) jet do ciziny jít ven (za zábavou apod.)
0 fara 7 fara 7 fara
W
fara út við biðstöð fráze
vystoupit na autobusové zastávce
1 fara
W
fara varlega
být opatrný, dávat pozor
2 fara
0 fara
fráze
farangur
fráze m hestur r b (-s, farangrar)
Það var svo haustið 1994 að tilstuðlan ErkiTíðar hátíðarinnar að hann féllst á (samþykki) að semja nýtt elektrónískt tónverk...
22
W
fráze (dat)
Þegar Laxness féll frá missti íslenska þjóðin sitt höfuðskáld. Margt sem þarna kemur fram var í þann veginn að falla í gleymsku. Æfing féll niður.
(merki) 14 14 Allt fór vel að lokum. Kjóllinn fer illa.
(málalok) (eiga við) 19 14 14
fara eftir sykri út í búð En þú gafst mér flygil forðum daga þannig að ég get ekki farið fram á það aftur fara í jakkann
(sækja)
14, 38 Hann leynir á sér og þar skyldu menn (gætni) ekki fara sér of óðslega. fara úr buxunum (utanferð) fara út að skemmta sér 14, 37, 38 (gætni)
zavazadlo
14
str. 36
slovnik
zemřít
5 fara
farast farfugl farfuglaheimili farmiði farmur farrými fartölva farvegur
v (acc) (fer, fór, fórum, farið) refl v (acc) (fer, fór, fórum, farið) refl m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) n ( -s, -) f ( -u) m dalur (-ar, -ir)
potopit se stěhovavý pták, tažný pták mládežnický domov lístek náklad třída (ve vlaku, lodi atd.) notebook řečiště, koryto řeky
5 fara
farþegaskip
n hús (-s, -)
trajekt
farþegi
m tími (-a, -ar)
cestující, pasažér
fasani fashani fasteign
m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) f ( -ar, -ir) adj ö (föst, - (adv), -ari, astur)
bažant bažant nemovitost, realita
fat
n hús ö (-s, föt)
talíř
1
fat
n hús ö (-s, föt)
kus oděvu
2
fata
f stofa ö (fötu, fötur)
kbelík, kyblík
fatabursti
m tími (-a, -ar)
kartáč na šaty
fatahengi
n hús (-s, -)
věšák (na šaty)
fax
n (fax, föx) v (acc) (fæ, fékk, fengum, fengið) v (acc) (fæ, fékk, fengum, fengið) v (acc) (fæ, fékk, fengum, fengið) v (acc) (fæ, fékk, fengum, fengið)
hříva, kštice
W
farast
W
O O
O
fastur
W
fá
W
fá
W
fá
W
fá
W
fá að láni
W
fá á e-n
(deyja) (týnast)
fyrsta farrými
32 14 14
far-fugl farfugla-heimili far-miði
14 17 31 14, 21 14, 21 32 32 16
far-rými far-tölva far-vegur farþega-skip far-þegi
fast-eign
zaklesnutý, uchycený 18, 16 10 16, 38 10 10, 16 32
získat
3
(útvega)
dostat
1
podat
4
moci, dostat svolení
2
fráze
vypůjčit si
0 fá
Ég fékk að láni bók hjá Ellu vinkonu sem heitir 28 days og hún er bara brill..
fráze
vyděsit, mít (špatný) dopad
0 fá
Slysið fékk á hann. / Þetta fékk á mig. (hafa neikvæð áhrif)
fá bréf
(taka við)
(fá leyfi)
str. 37
fata-bursti fata-hengi
slovnik
W
fá e-ð af sér
W
fá e-ð upp úr e-m fráze
W
fá e-m e-ð
W W
W
fá ofbirtu í augun fá sér e-ð fáeinir fálki fámáll fána fáni fár fást fátækur febrúar feginn
O O W
fegurð feiminn feitmeti feitur fela
fráze
fráze (dat+acc)
fráze fráze (acc) pron pl m tími (-a, -ar) adj f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar) adj (-, tt, færri, fæstur) v (fæ, fékk, fengum, fengið) refl adj (-, -t, -ari, -astur) m hestur (-s, -ar) adj b s (-, fegið, fegnari, fegnastur) f ( -ar) adj n ( -s) adj (-, -t, -ari, -astur) v (acc) (fel, faldi, földum, falið)
dovolit si obdržet vysvětlení, dostat přiznání (od koho) podat (někomu něco)
být oslněn získat, dostat, pořídit si několik sokol zamlklý, tichý, málomluvný fauna, zvířectvo vlajka málo, nepočetný
4 fá
Ég fæ ekki af mér að láta barnið vera heima. Lögreglan fékk ekkert upp úr honum (afla vitneskju) við yfirheyrsluna. fá henni peningana (afhenda)
0 fá 3 fá
Þetta var ótrúlegt, um leið og hún brosti var eins og hún ljómaði; það birti til, ég fékk ofbirtu í augun, hefði þurft að vera með sólgleraugu til að ráða við alla birtuna sem stafaði frá henni. fá sér nýja tölvu
0 fá 0 fá
32 32 21
dostat se (být k dostání)
Þeir fást bara ekki.
(vera fáanlegt)
chudý únor
fá-tækur 39
rád, potěšený krása plachý, nesmělý, bázlivý tučné jídlo tlustý schovat
(feitur matur) 1
W
fela e-m e-ð
v (dat+acc) (fel, fól, fólu, svěřit (někomu něco) falið)
2 fela
W
fela í sér
fráze
zahrnovat
0 fela
W
fela sig
fráze
schovat se
1 fela
W
felast
v refl (acc) (fel, faldi, földum, falið)
schovat se
1
Ég fól skólastjóra Lögregluskólans að vinna að framgangi þessara hugmynda og nánari útfærslu í náinni samvinnu við alla, sem hlut eiga að máli, þar á meðal Landssamband lögreglumanna. Þetta var frábært ferðalag sem tók 4 og 1/2 ár og faldi í sér drykkju á þúsundum bjóra... Ég faldi mig bakvið vegg og fylgdist með skessunni um stund.
fela
str. 38
18
feit-meti
slovnik
O
32, 10 32
W W W
feldur feldur fella fella fella af
m (-ar, -ir) m (-ar, -ir) v (-di) heyra v (-di) heyra fráze
kožešina srst, kožich (zvířat) zabít kácet opustit, odvrhnout
1 2 2 1 0 fella
W
fella hugi saman
fráze
zamilovat se
0 fella, hugi
W
fella niður
fráze
zrušit
0 fella
W
fella niður
fráze
vymazat, vyškrtnout
0 fella
O
ferð ferðaáætlun
f mynd (-ar, -ir) f ( -unar, -anir)
cesta, výlet jízdní řád
O O
ferðafélag ferðafélagi
n ( -félags, -félög) m ( -a, -ar)
cestovní kancelář společník na cestách
O
ferðahandbók ferðalag
ferðast
f ( -bókar, -bækur) n hús ö (-s, ferðalög) m maður (-manns, menn) v refl (-aðist)
ferðataska
f stofa ö (-tösku, -töskur) cestovní taška, kufr
14
ferða-taska
ferðatékki ferja
m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur)
14 14
ferða-tékki
ferðamaður W
fella marga hermenn í bardaga fella tré
(láta falla)
Þau fella hugi saman og hún ákveður að strjúka úr fangelsinu til að geta verið með stóru ástinni sinni. Mótanefnd áskilur sér rétt til að fella niður greinar og/eða flokka ef ekki er næg þátttaka. Kínverjar fella niður 100 milljarða skuldir Afríkuþjóða.
(aflýsa) (nema burt)
ferða-félag ferða-félagi
cestovní průvodce (kniha) cesta, výlet
14 14 14, 22 14 14, 13 14
cestovatel, turista
14
ferða-maður
cestovat
ferðast til útlanda
cestovní šek trajekt, převoz
W
ferma
v (acc) (-di) heyra
biřmovat
2
W
ferma
v (acc) (-di) heyra
naložit, nakládat
1
ferma skipið, bílinn
O
ferskja
(hlaða) (Antonymum afferma) 33, 18
broskev
str. 39
ferðahand-bók ferða-lag
14
Manninum mínum finnst Keflavíkurkirkja hinsvegar alveg gullfalleg og er ég nú sammála honum (í kirkju) í því og þar að auki er presturinn sem skírði hann, fermdi hann og skírði dóttur okkar enn við störf þar.
f ( -u, -ur)
ferða-áætlun
slovnik
O
ferskjutré
W W
24, 33
broskvoň
ferskur festa
n ( -s, -) adj (-, -t, -ari, -astur) v (-i) heyra
čerstvý připevnit
1
festa í minni
fráze
učit se zpaměti, memorovat
0 festa
festa myndina á vegginn með nagla Þeir eiga erfitt með að festa í minni stafi og tengja þá við hljóð.
W
festa kaup á e-u
fráze
koupit (něco)
0 festa
Árið 1904 fór hann til Noregs og festi kaup á rafal og setti sig í samband við fyrsta íslenska raffræðinginn, Halldór Guðmundsson, sem nýkominn var úr námi í Þýskalandi.
W
festa ráð sitt
fráze
oženit se, vdát se
0 festa
Ég var að heyra sögu af stelpu sem kláraði viðskiptafræðina, festi ráð sitt og réði sig í góða vinnu hjá banka.
W
feta
v (-aði)
W
feta í fótspor e-rs fé
O O O O
(setja fast)
Hún fetaði sig fótfrá borðsenda á milli og mér heyrðist hún vera að hlæja að mér.
fráze (gen) n sg (fjár/fés)
jít, ubírat se, kráčet jít v něčích stopách / šlépějích ovce
0 feta 1
fé
n sg (fjár/fés)
peníze
2
félag félagi félagsfræði
n hús ö (-s, félög) m tími (-a, -ar) f indecl
společnost, klub společník, druh, soudruh sociologie
32 22, 34 22 22 35
félagsfræðingur félagslegur félagslyndur félagsskapur fiðla fiðrildi fiðrildislirfa fimm fimmtán fimmtíu
m ( -s, -ar) adj (-, -t) adj m -ar f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) num num num m hestur (-s, -ar, (dat sg) degi) m r b (-s, -) f stofa (-u, -ur)
sociolog
34
fimmtudagur fingur finka
1
ferskju-tré
Börn sem feta í fótspor foreldranna. (búfé) (peningar)
společenský společenský, družný sdružení, spolek housle motýl housenka pět patnáct padesát
(félag)
félags-fræði félags-fræðingur félags-legur félags-lyndur félags-skapur
22 19 32 32
fiðrildis-lirfa
čtvrtek
39
fimmtu-dagur
prst pěnkava
11 32
str. 40
slovnik
v (acc)(finn, fann, fundum, fundinn) v (acc)(finn, fann, fundum, fundinn) v (acc)(finn, fann, fundum, fundinn) fráze v (acc)(finn, fann, fundum, fundinn) refl m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, -lönd) f stofa (-u, -ur) adj
W
finna
W
finna
W
finna
W
finna til
W
finnast
W
Finni Finnland finnska finnskur Finnst þér gott að koma hér? věta
O
potkat
2
Hann bað mig að finna sig eftir fundinn.
(hitta)
cítit, vnímat
3
Finnurðu nokkra reykjarlykt?
(skynja)
nalézt
1
cítit bolest, bolet myslet si, shledávat
Chodíš sem ráda?
n ( -s) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar)
pěstování ryb masařka loviště ryb ryba
fiskveiði
f (-veiði, -veiðar)
rybaření, rybolov
fífa fífill fíll
f stofa (-u, -ur) m hestur b s (-s, fíflar) m hestur (-s, -ar)
suchopýr (druh rákosu) pampeliška slon
fíngerður
adj (-, fíngert, -ari, -astur) jemný
fínn
adj s (-, -t, -ni, -astur)
pěkný, vznešený
fjall
n hús ö (-s, fjöll)
hora
W
fjalla
v (-aði) kalla
zabývat se, pojednávat
O
fjallahjól
O
fjallarefur Fjallið er 1000m á hæð. fjara fjarlægð fjarlægja
věta f stofa ö (fjöru, fjörur) f mynd (-ar, -ir) v (acc) ( -ði, -t)
Hora je vysoká 1000m. pobřeží, pláž vzdálenost přemístit, odstranit
fjárhús
n hús (-s, -)
ovčín, salaš
O
W
(vera illt)
4 finna
Mér finnst sagan skemmtileg.
(skoðun)
Fin Finsko finština finský
fiskeldi fiskifluga fiskimið fiskur
n ( -s, -) m ( -s, -ir)
0 finna
Í bókinni er að finna margs konar upplýsingar um íslenska málnotkun. finna mikið til fætinum
(uppgötva)
31 31 31 31 4
Finn-land
finna 21, 32, 34 32 21 32 32, 21 33 33 32
fisk-eldi fiski-fluga fiski-mið fisk-veiði
fín-gerður 31, 21 fjalla í löngu máli um málið í ritinu; bókin fjallar um íslenska þjóðhætti 14, 20 32
horské kolo polární liška hæð
fjalla-hjól fjalla-refur
14 31 fjar-lægð fjar-lægja
fjarlægja bókina af borðinu 38, 32
str. 41
fjár-hús
slovnik
O
fjármál fjóla fjólublár fjórar fjórir fjórtán
n pl f stofa (-u, -ur) adj čtyři num m num
finance fialka fialový num f čtyři čtrnáct
fjós
n hús (-s, -)
kravín, chlév
W
fjúka
v (fýk, fauk, fukum, fokið)
odvát, odfouknout (klobouk apod.)
1
Það sé alveg hægt að klæða af sér vont veður á sumrin og festa hælana á tjaldinu betur svo það fjúki ekki burt.
W
fjúka í
fráze (acc)
rozlobit se
0
Það fauk í hana.
fjöður
f mynd ö (fjaðrar, fjaðrir) peří, péro
fjögur fjölbreyttur fjöldi fjölga fjölmiðill fjölskylda fjör fjör fjör
čtyři adj m sg tími (-a) v (-aði) kalla (+dat) m ( -ils, -lar) f stofa (-u, -ur) n (-s) n (-s) n (-s)
num n různorodý dav, množství (lidí apod.) rozmnožit, zvětšit masové médium rodina život vitalita, síla, energie veselí, radost
fjörður
m völlur (fjarðar, firðir)
záliv, fjord
fjörugur fjörutíu flag
adj num n hús ö (-s, flög)
čilý, živý, aktivní, veselý čtyřicet nezarostlý úhor
flagg
n hús ö (-s, flögg)
vlajka
flagga
v (dat) (-aði)
vyvěsit vlajku
flaska
f stofa ö (flösku, flöskur) láhev
O
flatarmál flatfiskur
n ( -s) m hestur (-s, -ar)
oblast, území platýz
O
flatkaka
f ( -köku, -kökur)
islandský chlebík
O O
O O
O W W W
W
34 33
fjár-mál fjólu-blár
38, 32
32 fjöl-breyttur 37
1 2 3
Hann er enn í fullu fjöri.
(líf) (lífsafl) (gleðskapur)
15 15
fjöl-miðill fjöl-skylda
21, 31 fjöru-tíu
Hann flaggaði íslenska fánanum í gær í tilefni af Sjómannadeginum.
str. 42
38 21, 31, 36 21, 31, 36 16, 18 31, 36 32 18, 21
flatar-mál flat-fiskur flat-kaka
slovnik
flatur
adj (flatt, flöt, -ari, -astur) plochý
W
flauel flauta flauta flauta flauta fleira fleira fleirtala fleki flekkur
n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) v (acc) (-aði) v (acc) (-aði) v (acc) (-aði) adv adv f ( -tölu) m tími (-a, -ar) m dalur (-jar/-s, -ir)
W
flekkur
m dalur (-jar/-s, -ir)
flestir
adj superlativ
fletta
v (dat (-i)
W W W O O
W
samet píšťala, píšťalka pískat, hvízdat hrát na píšťalu (za)troubit (v autě apod.) více ještě množné číslo vor, prám flek, skvrna shrabané seno v řádcích určené k sušení většina obrátit (stránky v knize apod.), listovat
19 1 2 3 1 2
(blístra) (með flautu) (á bíl)
25 14 2
fletta blaðinu lauslega
13
Óheimilt er að fleygja rusli eða öðru þess háttar á almannafæri. flétta reipi, flétta hárið
fleygja
v (dat) ( -ði, -t)
vyhodit
W
flétta flétta flikki flís flíspeysa fljót
v (dat) (-aði) f stofa (-u, -ur) n ( -s, -) f nál (-ar, -ar) f ( -u, -ur) n hús (-s, -)
splétat (do copů apod.) cop chomáč, hrouda tříska, úlomek vlněný svetr (velká) řeka, veletok
W
fljóta
v (flýt, flaut, flutum, flotið) plout, plynout
1
Báturinn flýtur á vatninu.
(vera á floti)
W
fljóta
v (flýt, flaut, flutum, flotið) téct
2
Blóð flaut úr sárinu.
(streyma)
O
fljótt
adv
fljótur
adj (-, -t(adv), -ari, -astur) rychlý
W
fljúga
v (flýg, flaug, flugum, flogið)
O O
flokkur flokkur fló flóð flóð flóðhestur flói
O O
m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) f (-ar, flær) n ( -s, -) n ( -s, -) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar)
fleir-tala
1
W
O
19
11
11 31
flís-peysa
rychle
letět třída skupina blecha příliv záplavy hroch záliv, zátoka
Flugvélin flýgur út eftir firðinum. 2 1 1 2
fyrsta flokks vera í flokki með þeim
Það kemur flóð í ána.
str. 43
(hópur vörutegunda) 22 (hópur manna) 22 32 (hásævi) 39 (vatnavöxtur) 39 32 31
flóð-hestur
slovnik
flór flug fluga flugmiði flugvél
adj b s (-, flókið, flóknari, flóknastur) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar) f nál (-ar, -ar)
koryto na hnůj letadlo moucha letenka letadlo
flugvöllur
m völlur (-vallar, -vellir)
letiště
flókinn
v (acc) (flyt, flutti, fluttum, flutt) v (acc) (flyt, flutti, fluttum, flutt) fráze fráze
složitý 38 14 32 14 14 14, 22
W
flytja
přemístit (se), přinést, odnést 2
W
flytja
W W
flytja búferlum flytja fyrirlestur
W
flytja inn
fráze
W
flytja til útlanda
fráze
W
flytja út
fráze
W
flýja
v (acc) (flý, flúði, flúðum, utéct, uniknout flúið)
1
W
flýja landið
fráze
1 flýja
přestěhovat (se), stěhovat (se) stěhovat se přednášet, mít přednášku dovážet (zboží apod.), importovat odstěhovat se do ciziny vyvážet (zboží apod.), exportovat
uprchnout ze země
1
flýta
v (dat) ( -ti, -t)
Við flytjum í nýja íbúð. (færa fram)
2 flytja 1 flytja
(færa aðsetur)
2 flytja Eina ósk mín var að flýja burt og finna mér hljóðlátan stað þar sem ég gæti hvílt mitt þjáða höfuð.
1
Þeir eru ekkert að flýta sér, þeir hafa bara gleymt því hvað það er gott fyrir sálina að slaka aðeins á og gefa sér góðan tíma.
0 flýta
flýta fyrir þurrkuninni með þessu
W
flýta fyrir e-u
fráze
W
flýta sér flæmska flöt folald
fráze f stofa (-u, -ur) m mynd ö (flatar, flatir) n hús (-s, -)
uspíšit (něco), pomoci (něčemu) spěchat, pospíchat vlámština trávník hříbě
forða
v (dat) ( -aði)
zachránit
foreldrar foreldri forfaðir forlag form
m pl tími n ( -s) m dóttir (föður, feður) n ( -lags, -lög) n hús (-s, -) m maður (-manns, menn)
rodiče rodič předek nakladatel, vydavatel forma, tvar
15
předseda
22, 36
W W
formaður
flug-völlur
Hann flytur ferðatöskur í bíl.
1 flytja 3 flytja
spěchat, pospíchat W
flug-miði flug-vél
1 flýta 31 33 32 forða lífi sínu; forða verðmætum frá eyðileggingu 15
str. 44
for-faðir for-lag for-maður
slovnik
formlegur
O O
fornafn fornafn
adj adj o (-, -t, fyrnri, fyrnstur) n ( -nafns, -nöfn) n ( -nafns, -nöfn)
O
fornminjar
f pl
památky
fornsaga
f stofa (-u, -ur)
sága
forrit forritunarmál forsenda
n ( -s, -) n ( -s, -) f stofa (-u, -ur)
program (počítačový) programovací jazyk předpoklad
forseti
m tími (-a, -ar)
prezident, předseda
forsetning
f ( -ar, -ar)
forsíða
f stofa (-u, -ur)
forskeyti
n hús (-s, -)
předložka přední strana, titulní strana (časopisu apod.) předpona
forn
O O
O
O O
formální, společenský
form-legur
starověký, dávný, starý zájmeno křestní jméno
2 1
(tölvu~ )
Vegna þess að svartur byrjar hefur hann ákveðið forskot sem hvítur getur ekki unnið upp.
forskot
n ( -s)
výhoda (prvního tahu)
forstjóri
m tími (-a, -ar)
ředitel
forstofa
f stofa (-u, -ur)
předsíň
forsætisráðherra fortíð
premiér minulost
vodopád vyložit, podšít čím
2
W
foss fóðra
W
fóðra
v (acc) (-aði)
krmit
1
fóður fóður fólk
n hús sg (-s) n hús sg (-s) n sg hús (-s)
1 2
W
fórna
v (dat) (-aði)
P
fótbolti fótleggur
m tími (-a, -ar) m dalur j (-jar (-s), -ir)
krmení podšívka lidé obětovat (co), vzdát se (něčeho) fotbal noha
forvitinn
12, 19 19, 13 17 17
for-nafn for-nafn forn-minjar forn-saga for-rit forritunar-mál for-senda
36, 21 35
for-setning
13
for-síða
25
for-skeyti
50
for-skot
36, 21, 34 16 36, 21
m ( -, -r) f mynd (-ar) adj b s (-, forvitið, forvitnari, forvitnastur) m hestur o (-, -ar) v (acc) (-aði)
O
25
zvědavý, zvídavý
for-seti
for-stjóri for-stofa forsætis-ráðherra for-tíð for-vitinn
31 (fóðra flík) Fá fólk til þess að fóðra fugla og vekja (gefa fæðu) áhuga á fuglum og töfrum þeirra. (fæða) (á flík)
18 18
(knattspyrna)
20 11
Hann fórnaði sjálfum sér fyrir okkur. / fórna guði dýri
str. 45
fót-bolti fót-leggur
slovnik
W
fótspor
n ( -s, -)
fótur
m (-ar, fætur, dat.sg fæti) chodidlo
fótur
m (-ar, fætur, dat.sg fæti) noha
frakki Frakki Frakkland fram framar framburður framför framhald
m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, lönd) adv (framar, framast) adv comp m ( -ar) f mynd ö (-farar, -farir) n hús ö (-s, framhöld)
(svrchní) kabát Francouz Francie vpřed dál výslovnost pokrok pokračování
O
framhaldssaga
f ( -sögu, -sögur)
seriál, příběh na pokračování
O W W
framhaldsskóli framhjá framleiða
m ( -a, -ar) prep (dat) v (acc) ( -ddi, -tt)
framsöguháttur framtíð framtíð franska franskur frá frábær
m ( -ar) f sg mynd (-ar) f sg mynd (-ar) f stofa (-u, -ur) adj prep (dat) adj r (-, -t, -ari, -astur)
střední škola kolem, okolo (prostorově) produkovat, vyrábět oznamovací způsob (slovesa) budoucí čas (gramatika) budoucnost francouzština francouzský z, od vynikající, výborný, super
P
O W
O O
P P
stopa (otisk chodidla), šlépej
frásaga
f stofa ö (-u, -ur)
příběh
W
frásögn
f mynd ö (-sagnar, sagnir)
reportáž, vyprávění
O
frekar
adv comp
spíše, dost
W
frekna frekur frelsa
f stofa (-u, -ur) adj (-, -t, -ari, -astur) v (acc) ( -aði)
W
frelsa
v (acc) ( -aði)
frelsi fress frétt
n sg hús (-s) m (-, -ar) f mynd (-ar, -ir)
piha drzý, chtivý osvobodit zachránit, očistit (se) (od prohřešku) svoboda kocour zpráva
frétta
v (acc) ( -i, frétt)
dozvědět se
W
(löpp)
1 2
('fótleggur)
11 10 31 31
35 35 13, 19 22 framleiða vöru úr hráefninu
34 25
2 1
35
fram-burður fram-för fram-hald framhalds-saga framhalds-skóli fram-hjá fram-leiða framsögu-háttur fram-tíð fram-tíð
31 31 frá-bær 13, 19 frásögn af ferðinni; hefja frásögnina á þessu Það var frekar lítið að gera fyrir hádegi.
frá-sögn
11 1
frelsa þjóðina af ófriði
2
frelsa hann frá synd 36 2, 8 Hvað er að frétta? / Ég var að frétta að þú værir skilinn.
str. 46
frá-saga
slovnik
fréttamaður
O
friður frí frímerki frímínútur frír frjáls
m maður (-manns, menn) m sg dalur (-ar) n hús j (-s, -) n hús (-s, -) f stofa pl (-na) adj adj o (-, -t, -ari, -astur) v (frýs, fraus, frusum, frosið)
reportér mír prázdniny, volno známka (na dopisy) přestávka (ve škole) volný, svobodný svobodný, volný
(friðarástand)
frjósa
W
frosinn
adj
froskdýr froskur frost fróður frumatriði frumdýr frumherji frumstæður frumsýning
n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) adj n ( -is, -i) n hús (-s, -) m ( -a, -ar) adj f ( -ar, -ar)
zmrzlý, zamrzlý; zmražený, mražený obojživelník žába mráz vzdělaný, znalý základy, hlavní principy prvok průkopník primitivní premiéra
frumtexti frú frysta
m ( -a, -ar) f (-ar, -r) v (acc) ( -i, fryst)
původní texty, originály paní, vdaná žena zmrazit, zamrazit
frystihús
n hús (-s, -)
mrazírna
frystir
m (-s, -ar)
mrazák, mraznička
fræ
n hús (-s, -)
semeno, semínko
W
fræða
v (acc) ( -ddi, -tt)
informovat, vyučovat
1
W
fræðast um e-ð
fráze refl
učit se o něčem
1
fræði frægur
f sg nesklonné / n pl adj (-, -t, -ari, -astur)
P
frændi
m nemandi (-a, -ur)
P
frænka
f stofa (-u, -ur)
fugl
m hestur o (-s, -ar)
věda, nauka slavný příbuzný, strýc, bratranec, synovec příbuzná, teta, sestřenice, neteř pták
O O O O W
W
frétta-maður
frí-merki frí-mínútur
W
O O
34, 22, 36
zmrznout, zamrznout
Hvers vegna frýs vatn? frosið grænmeti
39 32 32 39
32 35 19 19, 13 15
frosk-dýr
frum-atriði frum-dýr frum-herji frum-stæður frum-sýning frum-texti
frysta kjötið, fiskinn 34, 22 (frystikista)
fræða
fræða hann um málið Ég fór í skólann í nátturufræðitíma og fræddist um það hvernig ég sé það í landslaginu hvað jökullinn hopaði eftir ísöldina.
33, 18 35
35 15 15 32
str. 47
frysti-hús
slovnik
fullorðinn fullorðinn
adj b s (-, fullkomið, fullkomnari, fullkomnastur) adj b s (-, fullorðið) adj b s (-, fullorðið)
kompletní, perfektní, dokonalý postarší, v letech dospělý
O
fullkominn
W
fulltrúi
m tími (-a, -ar)
zástupce, představitel
O O
fullur fullur
adj (-, -t, fyllri, fyllstur) adj (-, -t, fyllri, fyllstur)
opilý plný
O
fullveldisdagur
W
fullyrða
v (acc) ( -ti, -t)
zdůraznit, tvrdit
fundur
m dalur (-ar, -ir)
setkání, schůze
W
m ( -s)
fura
f stofa (-u, -ur)
borovice
W W W
adj (-, -t, -ri, -astur) adj (-, -t, -ri, -astur) adj (-, -t, fúlli, fúlastur) v (dat) ( -di, -t) v (dat) ( -di, -t) fráze (dat)
W W W W W
fylgjast með e-u fylla fylla e-n fylla út fyllast reiði
fráze (dat) v (acc) ( -ti, -t) v (acc) ( -ti, -t) v (acc) ( -ti, -t) v refl (acc) ( -ti, -t) adj b s (-, fyndið, fyndnari, fyndnastur)
podivný, fantastický zvláštní, zajímavý zamračený, nevrlý vést, doprovodit podporovat, podpořit sledovat (něco) sledovat, pozorovat, dávat pozor naplnit, vyplnit opít někoho vyplnit rozčílit se, rozlobit se
fyndinn P
fyrir
prep (acc,dat)
O
fyrir austan fyrir helgina fyrir norðan fyrir ofan e-ð fyrir sunnan fyrir vestan fyrirbæri
W
fyrirgefa
adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase n ( -s, -) v (dat+acc) (-gef, -gaf, gáfum, gefið)
O O
(roskinn) (fullvaxinn)
2 1
15 36, 34
full-orðinn
21
fullveldis-dagur
full-trúi
(drukkinn) (troðinn)
Den nezávislosti (1. prosince)
furðulegur furðulegur fúll fylgja fylgja fylgja e-u eftir
O
full-kominn
Ég get leyft mér að fullyrða að mannréttindi hafi verið skert með þessum lögum.
full-yrða 22 24, 33
1 2
furðu-legur furðu-legur
1 2 3 4 1 2 0 3
fylgja henni til dyra fylgja ráðum hennar fylgja málinu fast eftir fylgja fylla fylla fylla
(fara með) (styðja)
Ég fylgist með fréttum. fylla ílátið af vatni fylla út eyðublað
(útfylling)
vtipný pro (někoho apod.), za (sto korun apod.), před (časově)
1
na východě před víkendem na sever nad něčím na jihu na západě fenomén, jev, úkaz
0 0 0 0 0 0
odpustit, prominout
1
fyrir fyrir fyrir fyrir fyrir fyrir 12 fyrirgefa honum þessa yfirsjón
str. 48
fyrir-bæri fyrir-gefa
slovnik
W
Fyrirgefðu. fyrirmynd
věta f mynd (-ar, -ir)
Promiňte. Pardon. předloha, vzor
0 fyrirgefa fyrir-mynd 36, 34
fyrirtæki
n hús j (-s, -)
firma, společnost
fyrirverða sig
v (-aði)
stydět se
fyrr fyrrverandi fyrst fyrstur fýll fæða
adv comp adj nesklonné adv adj superl m hestur (-s, -ar) f stofa sg (-u)
dříve bývalý, dřívější prvně, nejdříve první buřňák jídlo, potrava
W
fæða
v (acc) ( -ddi, -tt)
krmit
1
fæða hann og klæða
(fóðra)
W
fæða
v (acc) ( -ddi, -tt)
porodit, rodit
2
fæða barn
(ala)
W
fæðast
v (acc) ( -ddi, -tt) refl
narodit se
3 fæða
Ég fæddist á Landsspítalanum laugardaginn 18. september 1999.
fæðing
f spurning (-ar, -ar)
porod
W
O
W
fægja
v (acc) ( -ði, -t)
(vy)leštit, (vy)cídit
W W
fær fær
adj r (-, -t, -ari, -astur) adj r (-, -t, -ari, -astur)
W
færa
v (acc) ( -ði, -t)
W W W
færa færa e-m e-ð færa e-n í
v (acc) ( -ði, -t) fráze fráze
W
færa e-n úr
fráze
sjízdný, schůdný nadaný, schopný pohybovat (se), (po)hnout (se) přinést přinést (někomu něco) obléknout (někoho) svléci (někoho), svléknout (někoho)
Við þurfum ekki að fyrirverða okkur þótt allt sé ekki í röð og reglu.
fyrir-tæki fyrir-verða fyrr-verandi
2 1
Ég skil ekki allt þetta kjaftæði með ímyndun og raunveruleik, sagði stúlkan við barþjóninn, sem fægði glös og þurrkaði af borðinu fyrir framan hana. Vegurinn er orðin fær á ný. (farandi) vera fær um e-ð (duglegur)
1
Hann færði sig strax.
2 2 færa 0 færa
Hann heldur að þú færir henni gjafir. færa hana í buxur
0 færa
færa hann úr fötunum
W
færa sér e-ð í nyt
fráze
využít (něco), upotřebit (něco)
0 færa
W
færa sig
fráze
přesunout se, přemístit se
1 færa
W
færa til betri vegar fráze
zlepšit, vylepšit
0 færa
(flytja) (koma með)
Nauðsynlegt er að þær komi að ákvörðunum um hvernig vatn er notað til þess að ríki þeirra færi sér í nyt þekkingu þeirra, hæfni og vinnuframlag. Hann færir sig í annað sæti. Ég reyndi líka að færa til betri vegar stofnanastílinn tilgerðarlega sem leitast hafði verið við að koma greininni í.
str. 49
32 18 15, 32 15, 32 15, 32 15
slovnik
W
færa úr stað
fráze
posunout (se), mírně (se) pohnout, přemístit (se)
0 færa
W
færast í aukana
fráze
nabírat na síle
0 færa
W
færast í vöxt
fráze
zvýšit, zvětšit
0 færa
W
færast undan e-u
fráze
snažit se něco nedělat, snažit 0 færa se vyhnout dělání určité věci
Færeyingur Færeyjar færeyska færeyskur fögnuður fölur
föt gaddavír gaddur
m hestur (-s, -ar) f pl (-a) f stofa (-u, -ur) adj m ( fagnaðar) adj (-, -t, -ari, -astur) m mynd ö (fannar, fannir) f mynd ö (farar, farir) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar, (dat sg) degi) n hús pl (fata) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar)
gaffall
m hestur b s (-s, gafflar) vidlička
W W
gagga gagn gagnlegur gagnrýna gagnrýni
v (-aði) n hús ö (-s, gögn) adj v (acc) ( -di, -t) f indecl
O
gagnrýninn
W
gala galli
adj v (gal, gól, gólum, grafið)/ v (-aði) m tími (-a, -ar)
galli
m tími (-a, -ar)
O
fönn för förufálki föstudagur
W
W
Ríkissjóður ætti annars að byggja hér hesthús, bætti hann við eftir ofurlitla umhugsun, hesthús, sem mætti færa úr stað alveg eins og tjöldin og matarskúrinn okkar. Flóðin í Tékklandi og Þýskalandi færast í aukana. Misskilningur á þessu hefur oft komið fram í spurningum til okkar og virðist vera að færast í vöxt. Það hefði sér fallið mjög svo þungt, en ekki séð það mögulegt að færast undan. / Ég reyndi að færast undan, en þú krafðist þess.
Faeřan Faerské ostrovy faerština faerský radost, jásot, jásání bledý
31 31 31 31
sníh, závěj
39
výlet, cesta sokol stěhovavý
14 32
föru-fálki
pátek
39
föstu-dagur
oblečení ostnatý drát osten, bodlina
10 gadda-vír
kvokat, kdákat užitek užitečný, prospěšný kritizovat kritika krititický (k čemu), kritizující (co, koho)
Hænan gaggar.
kokrhat, zakokrhat
Haninn galar.
chyba, nedostatek oděv, oblečení (pro určitou příležitost)
33 18, 16 32
gagnrýna orð hennar ákaf 19
1
Það er galli á bókinni.
2
klæða sig í galla; kuldagalli, pollagalli
str. 50
32
10
slovnik
gaman gammur
adj ö b s (gömul, -t, gamlir, gamlar, gömul, eldri, elstur) n sg hús b (-s) m hestur (-s, -ar)
ganga
f stofa ö (göngu, göngur) pochod (turistický apod.)
gamall
starý
15
legrace, zábava sup
32
v (acc/gen)(geng, gekk, jezdit (autobus apod.), jít gengum, gengið) (hodiny apod.) v (acc/gen)(geng, gekk, jít (pěšky), procházet se gengum, gengið) dohodnout se (na něčem), fráze shodnout se (na něčem)
14 2
Vagninn gengur á 20 mínútna fresti. / Klukkan gengur.
(hreyfast)
1
ganga inn, ganga út
(fara á fæti)
0 ganga
ganga að tilboðinu
W
ganga
W
ganga
W
ganga að e-u
W
ganga á bak orða fráze sinna
porušit (slib apod), klamat
W
ganga á e-n
fráze
ptát se (opakovaně), naléhat 0 ganga
ganga á hana
W
ganga á fjall
fráze
lézt na horu, stoupat na horu 1 ganga
Ég gekk á fjall í dag.
W
ganga eftir e-m
fráze
W
ganga frá e-u
fráze
přimět (někoho), přemluvit 0 ganga (někoho) urovnat (něco), dát (něco) do 0 ganga pořádku
Ég held hann taki þetta að sér en þú getur þurft að ganga eftir honum. Það tekur tíma að ganga frá öllu eftir skemmtunina.
W
ganga fyrir
fráze
mít přednost
0 ganga
Þú verður að bíða, börnin ganga fyrir.
W
ganga í gegnum efráze ð
protrpět, vytrpět (těžkou zkoušku apod.)
0 ganga
ganga í gegnum erfiða reynslu
W
ganga leiðar sinnar
fráze
jít svou cestou, jít si po svých 1 ganga
W
ganga um
fráze
kráčet, chodit
0 ganga
W
gangast fyrir e-u
fráze refl
organizovat (něco)
0 ganga
W
gangast inn á e-ð fráze refl
W
gangast við e-u
fráze refl
gangbraut
f mynd (-ar, -ir)
přechod pro chodce
gangstétt
f mynd (-ar, -ir)
chodník
0 ganga
dohodnout se (na něčem), 0 ganga shodnout se (na něčem) přiznat se (k něčemu), doznat 0 ganga se (k něčemu)
14
(svíkja) (þráspyrja)
Þegar lestin hægði á sér við Mænishæðir, flýtti Óli sér á fætur og gekk leiðar sinnar út ganginn að dyrunum. Kona hans gengur mjög snyrtilega um íbúðina. Hún gekkst fyrir því að keypt var orgel (hafa frumkvæði að í kirkjuna. e-u) Hann gekkst inn á það að taka verkið (samþykkja e-ð) að sér fyrir fasta upphæð. gangast við glæpnum
(viðurkenna) 37, 14 37, 14
str. 51
gang-braut gang-stétt
slovnik
W W
gangur gapa gapa
O
garðahlynur
W W W
garður garður garður
W
W
O W
garn gas gasella gat gata
n hús sg (-s) n ( -s, gös) f stofa (-u, -ur) n hús ö (-s, göt) f stofa (-u, -ur)
vlákno, příze plyn gazela díra ulice
gatnamót
n hús pl (-a)
křižovatka
gaukur gaupa gáfaður gáshaukur gát gáta
m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) adj ( f -uð) m hestur (-s, -ar) f ( -ar) f stofa (-u, -ur) v (dat+acc) (gef, gaf, gáfum, gefið) v (dat+acc) (gef, gaf, gáfum, gefið)
kukačka rys inteligentní jestřáb pozornost, opatrnost hádanka
gefa gefa e-ð upp á bátinn gefa eftir gefa e-m á hann gefa e-m e-ð inn gefa e-m ekkert eftir
W W W W
W
park (ovocný) sad (univerzitní) kolej zahrada
W
16 1 2
gapa og geispa Ég stóð bara og gapti.
24, 33 2 3 4
garða-hlynur
(skemmtigarður ) (ávaxtagarður) (bústaður stúdenta)
1
(ræktað svæði)
16, 31, 37, 38
32 37 14, 37 32 32 32 13
dát (obdarovat)
2
gefa e-m e-ð
dát, podat
1
Gefðu mér bókina.
(rétta)
gefa eftir frelsi sitt
(hætta við e-ð) (láta undan)
Læknirinn gefur barninu inn sýklalyf.
(gefa lyf)
fráze fráze fráze
nechat (něčeho), přestat s (něčím) vzdát se (čeho) uhodit někoho do tváře dát někomu lék
gefa gefa gefa
fráze
vyrovnat se (někomu)
gefa
gefa e-m undir fótinn
fráze
flirtovat s někým
gefa
gefa í gefa skepnum gefa spil
fráze fráze fráze
vletět, (rychle) přijet krmit zvířata rozdat karty
gefa gefa gefa
fráze
(gína við) (góna, glápa)
klen
m hestur (-s, -ar)
gefa
W W W
m ( -s, -ir) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar)
chodba zívat civět, zírat, čučet
garður
W
W
m hestur (-s, -ar) v ( -ti, -að) v ( -ti, -að)
gefa
Stúlkan gefur stráknum ekkert eftir. Strákurinn gefur stúlkunni undir fótinn. (reyna við e-m) / Ég er að gefa þér undir fótinn. Bílstjórinn gefur í á gatnamótunum. (keyra hratt)
str. 52
gatna-mót
gás-haukur
slovnik
W
gefa til baka
fráze
dát nazpátek, vrátit
gefa
gefa henni 100 krónur til baka
W W
gefa til kynna gefa út
Skáldið gaf út sína fyrstu ljóðabók.
gefast vel / illa
gefa
Meðalið hefur gefist vel.
W
gegn
W
gegna
v (dat) ( -di, -t)
W W
gegna gegna gegnum geimfar geimfari geimskip geimstöð geimur
v (dat) ( -di, -t) v (dat) ( -di, -t) prep (acc) n ( -fars, -för) m ( -a, -ar) n ( -s, -) f ( -var, -var) m hestur (-s, -ar)
naznačovat, ukazovat vydat (něco), publikovat lepšit se / horšit se (např. počasí) proti propustit (ze zaměstnání apod.) odpovědět poslouchat, uposlechnout skrz raketa, vesmírná loď kosmonaut raketa, vesmírná loď vesmírná stanice vesmír
gefa gefa
W
fráze fráze v (gef, gaf, gáfum, gefið) refl prep (dat), adv
O O
geisladiskur geisladrif geisli
m ( -s, -ar) n ( -s, -) m tími (-a, -ar)
cd cd mechanika paprsek
W
geispa
v (-aði)
zívat
geit geitungur gelta gemsa gera gera að gamni sínu gera boð eftir gera e-ð að verkum
f (-ar, -ur) m hestur (-s, -ar) v ( -i, gelt) f stofa (-u, -ur) v (acc) ( gerði, gert)
koza sršeň štěkat kamzík dělat
fráze fráze
dělat si legraci, žertovat poslat pro způsobit (něco), zapříčinit (něco)
O O O O
W W W W W
fráze
(á móti) 3
gegna starfinu til bráðabirgða
(rækja)
2 1
gegna skipun hennar
(ansa) (hlýða) (í gegn) 34
31 19, 17 17 Hann bjargaði alveg kvöldið fyrir mér því að ég var farin að geispa svo mikið.
Hundurinn gelti að gestunum. 1
W W W W
0 gera
fráze
provést něco (špatného)
0 gera
fráze fráze fráze
vysvětlit něco uvědomit si něco předstírat (něco) uvědomit si něco, chápat (něco)
0 gera 0 gera 0 gera
fráze
Hvað ert þú að gera?
0 gera 0 gera
W gera e-ð af sér gera grein fyrir em gera sér e-ð ljóst gera sér e-ð upp gera sér grein fyrir e-u
(skila afgangi af peningum) (sýna) (útgáfa)
0 gera
Við vorum ókunnug í borginni og vissum ekkert hvað við áttum af okkur að gera.
Ég geri mér fulla grein fyrir að vatnið er dýrmætasta auðlind okkar.
str. 53
(gapa) 32 32 32 32 34
geim-far geim-fari geim-skip geim-stöð
geisla-diskur geisla-drif
slovnik
W W W W W W W W W W W O O
W
gera sig til gera upp á milli þeirra gera upp hús
záležet (na něčem) upřednostňovat, stranit (jednomu z nich) renovovat dům
0 gera
gera upp reikning fráze
založit účet
0 gera
gera upp reikning gera út af við e-n gera við e-ð gera villu gera vísu
vyrovnat účet skoncovat s kým opravit něco, spravit něco udělat chybu složit báseň
0 0 0 0 0
(viðgerð) (uppgjör)
gera gera gera gera gera
gestur
m dalur (-s, -ir)
host
Get ég aðstoðað þig?
věta
Mohu vás obsloužit?
0 aðstoða
moci
1
Hann getur gert þetta .
(vera fær um)
dosáhnout, docílit, dokázat
4
geta sér orðstír
(öðlast)
zplodit, být otcem
3
geta barn við konunni
hádat
2
Gettu hver þetta er!
hádat
6
Veistu hvaða mál þetta er? Nei, en ég (giska) get mér þess til að þetta sé ungverska. Þess er ekki getið hvenær verkið (nefna) hófst.
geta
W
geta
W
geta
v (acc) (get, gat, gátum, getað) v (acc) (get, gat, gátum, getað) v (acc) (get, gat, gátum, getað) v (acc) (get, gat, gátum, getað)
geta sér til um e-ð
v (dat) (get, gat, gátum, getað)
geta e-s
v (gen) (get, gat, gátum, zmínit něco getað)
W
Geturðu sagt þetta aftur? geyma geyma geymir gifta gifta sig giftast
věta v (acc) ( -di, -t) v (acc) ( -di, -t) m hestur (-s, -ar) v (acc) ( -i, gift) fráze v ( -i, gift) refl
Můžeš to říct ještě jednou? uschovat, uložit odložit, odsunout, odročit nádrž, kanystr oženit se, vdát se oženit se oženit se
0 gera 0 gera
13 Þetta gerist oft. / gerast læknir, prestur
(verða)
stát se Prosím. činný rod (gramatika) satelit (družice)
W
W W W
fráze fráze fráze fráze fráze
0 gera 0 gera
v (acc) ( gerði, gert) refl věta f (-ar) n ( -s, -)
geta
W W W
fráze fráze
Það gerir ekkert til þó þú getir ekki borgað núna.
gerast Gerðu svo vel. germynd gervitungl
W
W
fráze impers
25 16, 14
5 1 1 2
(giska)
geta geyma bréfið á góðum stað geyma að gera e-ð
(varðveita) 16 15
1 1 gifta 1 gifta
15
str. 54
ger-mynd gervi-tungl
slovnik
O O
gifting gifting
f ( -ar, -ar) f ( -ar, -ar)
svatba manželství
gil
n hús (-s, -)
rokle, roklina, soutěska
W
gilda
v ( -ti, -t)
nezáležet (na něčem)
2
Það gildir einu./ Mig gildir einu hverju þú svarar.
W
gilda
v ( -ti, -t)
být platný, platit (smlouva apod.)
1
Þessi regla gildir í tvö ár.
gildra
f stofa (-u, -ur)
past; pastička na myši
gimbur gimsteinn girðing giska gista gífurlegur
f (-ar, -ar) m hestur (-s, -ar) f spurning (-ar, -ar) v (-aði) v ( -i, gist) adj
jehně (ženského rodu) drahokam plot, oplocení hádat přenocovat, přespat obrovský
gígur gíraffi gítar gjald gjaldeyrir
m ( -s, -ir or -ar) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) n ( -s, gjöld) m sg (-s)
kráter žirafa kytara poplatek, sazba, taxa cizí měna
gjaldeyrisdeild
f (-ar, -ir)
směnárna
gjaldkeri
m tími (-a, -ar)
pokladní
O
gjaldmiðill
m ( -ils, -lar)
měna
O
gjaldskrá gjarna gjarnan
f ( -r, -r) adv (heldur, helst) adv (heldur, helst)
tarif, sazba rád, ochotně rád, ochotně
O
gjá
W
gjósa
rokle, strž tryskat, řinout se, soptit (horký pramen apod.)
W
gjóta
f ( -r, -r) v (dat) (gýs, gaus, gusum, gosið) v (dat) (gýt, gaut, gutum, gotið) v (dat) (gýt, gaut, gutum, gotið) f mynd ö (gjafar, gjafir) adj (glöð, glatt, -ari, astur)
W W O O
W
W
gjóta gjöf glaður
klást jikry, tříst se (ryby) vrhnout (koťata, štěňata apod.) dar, dárek
1 2
(hjónaband) (hjónavígsla)
15 15 31, 21, 14
16, 32 32 16 reyna að giska á lausnina gista á hóteli um nóttina
14 31, 14 32 19 34 34, 22 34, 22 34 14, 37
31, 14 Hverinn gýs hátt í loft upp. (um fiska)
2 1
kötturinn gýtur
šťastný, mající radost
str. 55
(ala afkvæmi)
32
gjald-eyrir gjaldeyris-deild gjald-keri gjald-miðill gjald-skrá
slovnik
glampi glansandi glas gleði
svit, záblesk lesklý sklenice radost
gler
m tími (-a, -ar) adj n hús ö (-s, glös) f reiði v (acc) (gleð, gladdi, glöddum, glatt ) v (acc) (gleð, gladdi, glöddum, glatt ) refl n hús j (-s, -)
gleraugu
n pl auga
brýle
W W
gleyma gleypa
v (dat) ( -di, -t) v (acc) ( -ti, -t)
zapomenout polykat, spolknout
W
gliðna
v ( -aði)
uklouznout, sklouznout
1
W W
gliðna í sundur glíma glóormur gluggatjald gluggi glæpi glær glæra glæsilegur glæsilegur
v ( -aði) v ( -di, -t) m hestur (-s, -ar) n hús ö (-s, -tjöld) m tími (-a, -ar) m ( -s, -ir) adj f ( -u, -ur) adj adj (-, -t, -ri, -astur)
rozpadnout se zápasit, bojovat světluška závěs, záclony okno zločin průhledný průhlednost nádherný skvělý
2 gliðna
W
gnæfa yfir
v ( -ði, -t)
dominovat, tyčit se
O
Go
indecl
Go
O
goði goggur gola golf gorkúla gos gos
m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) f stofa sg (-u) n ( -s) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) n hús (-s, -)
gosdrykkur
m dalur (-jar, -ir)
potápka zobák lehký vánek, větřík golf prašivka, (nejedlá) houba nealkoholický nápoj výbuch sopky nealkoholický nápoj s bublinkami
Gott að heyra í þér. Góða nótt.
věta věta
W
gleðja
W
gleðjast
W O O O
W
O O
39 16
udělat radost, potěšit radovat se, mít potěšení
gleðja
gleðja hann með gjöfum; þessi frétt gleður mig mjög gleðjast við komu þeirra; gleðjast yfir sigrinum
sklo
Rád tě slyším. Dobrou noc.
16, 10
gler-augu
gleyma bókinni þar gleypa matinn Almenningur fann að jörðin var að (renna) gliðna undir fótum fólks. Ég heyrði sagt, að hann væri til þess að grindin í baðstofunni gliðnaði ekki í sundur. glíma við hann 32 16 16
gló-ormur glugga-tjald
1 2 Kirkjan gnæfir hátt yfir önnur hús í borginni. 20, 50 32 32 39 20 33 1 2
(drykkur) 18 18
0 heyra
str. 56
gos-drykkur
slovnik
Góðan dag (inn). góðgæti
věta n hús sg (-s)
góður
adj (-, gott, betri, bestur) dobrý
gólf gólfklútur
n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) v (acc) (gref, gróf, grófum, grafið) v (acc) (gref, gróf, grófum, grafið) v (acc) (gref, gróf, grófum, grafið) n hús ö (-s, grömm) adj ö (grönn, -t, grennri, grennstur) n hús ö (-s, grös) f indecl
W
grafa
W
grafa
W
grafa gramm grannur
Dobré ráno. Dobrý den. lahůdka, delikatesa
(sælgæti)
podlaha hadr (na podlahu) pohřbít, pochovat
2
grafa líkið í kirkjugarðinum
(greftra)
(vy)rýt
3
grafa nafn sitt á steininn
(skera í)
kopat
1
grafa skurð
(gera holu)
O
graslaukur
W
grautur
m ( -s) m (-ar, -ar)
gráða
f stofa (-u, -ur)
gráðugur grágæs gráhærður grár
W W
grátittlingur grátur greftra greiða greiða greiða
adj f (-ar, -ir) adj (-t, -) adj (-, -tt, -rri, -astur) v (acc) (græt, grét, grétum, grátið) m hestur (-s, -ar) m sg hestur (-s) v (acc) ( -aði) f stofa (-u, -ur) v (dat) ( -ddi, -tt) v (acc) ( -ddi, -tt)
P
greiði
m tími (-a, -ar)
greifingi
m tími (-a, -ar)
linduška pláč pohřbít hřeben (u)česat (za)platit laskavost, služba (pro kamaráda apod.) jezevec
W
grein
f nál (-ar, -ar)
předmět, obor, specializace
3
W W W
grein grein grein greinarmerki
f nál (-ar, -ar) f nál (-ar, -ar) f nál (-ar, -ar) n hús (-s, -)
odstavec větev (stromu apod.) článek (psaný) interpunkční znaménko
4 2 1
W
16 16
gólf-klútur
hubený, vychrtlý
gras grasafræði
gráta
góð-gæti
gram
O
W
18
tráva botanika
3, 8 35,3 grasa-fræði 33, gras-laukur 18 18
pažitka kaše z obilovin stupeň (teploty, hodnosti apod.) nenasytný, lačný, hltavý husa velká šedovlasý, prošedivělý šedý
39 32
grá-gæs grá-hærður
32
grá-tittlingur
gráta sárt, gráta eins og barn, gráta yfir/út af þessu
plakat, brečet
greftra hann í kirkjugarðinum 16 2 1
greiða hár sitt, greiða sér greiða vöruna út í hönd
(borga)
gera e-m greiði
(hjálp) 32 (fag)
greinarnar á trénu grein eftir hana
str. 57
(lagagrein) (á tré) (blaðagrein)
13 35
greinar-merki
slovnik
O
greinilega greinilegur greinir
adv adj (-, -t, -ri, -astur) m ( -is, -ar)
zřejmě, jasně zřejmý člen (gramatika)
W
greni
m tími (-a, -ar)
smrk
W
greni
m tími (-a, -ar)
W
O O
gretta Grikki Grikkland grilla grimmur grindverk gríma grín grínmynd
W
grípa
W
grípa
v (acc) ( -i, grett) m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, -lönd) v (acc) ( -aði) adj n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) n ( -s) f ( -ar, -ir) v (acc) (gríp, greip, gripum, gripið) v (acc) (gríp, greip, gripum, gripið) v (acc) (gríp, greip, gripum, gripið)
O
W W W
W
grípa
grípa fram í fyrir efráze m fráze grípa í
greini-lega greini-legur 1
doupě, nora, brloh (liščí 2 apod.) ušklíbat se, šklíbit se Řek Řecko grilovat divoký, krutý, urputný plot, oplocení, mříže maska, škraboška legrace komedie popadnout, uchopit, chopit se (čeho) 1 pochopit
3
chytit
2
přerušit (někoho)
0 grípa
šáhnout, uchopit
0 grípa
grípa til aðgerða
fráze
přijmout opatření, podniknout 0 grípa kroky
grís gríska grískur
m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) adj
sele řečtina řecký
grjón
n hús (-s, -)
zrno, krupice
grjót
n sg hús (-s) v (græ, greri, grerum, gróið) v (græ, greri, grerum, gróið)
kamení
W
gróa
W
gróa
(trjátegund) (hýbýli refs)
25 24, 33 32
gretta sig framan í hann 32 32
Grikk-land
16
grind-verk
19
grín-mynd
(um mat)
Það er ekkert grín!
grípa hnífinn, grípa tækifærið Ég gríp þetta alls ekki.
(þrífa) (skilja)
35
(henda á lofti) Vertu ekki að grípa fram í, ég var ekki búinn að tala. grípa fast í handfangið Áhrifavaldar í samfélaginu og bæjar- og sveitarfélög eru hvött til að grípa til aðgerða sem duga til að tryggja öryggi í samfélaginu, með því að hefta aðgengi að vopnum og eftirspurn eftir þeim í samfélaginu. 32 31 31 18, 33
(za)hojit se
1
Sárið grær fljótt.
(verða heill)
růst, vyrůstat
2
Það grær vel á láglendi.
(vaxa)
str. 58
slovnik
gróður
m hestur r b (-s, gróðrar) rostlinstvo, vegetace; ovoce
O
gróðurhús gróðurlaus
n ( -s, -) adj
skleník bez vegetace
W
gróðursetja
v (acc) ( -setti, -sett)
sít, vysadit
gróðursetja tré
W
grófur gruggugur
adj (-, -t, -ari, -astur) adj
gróft mjöl; gróf mistök
W
gruna
v (acc) ( -aði)
hrubý, drsný (látka apod.) kalný, zakalený, špinavý mít podezření, podezřívat, mít dojem, domnívat se
W
gruna
v (acc) ( -aði)
tušit
grund
f mynd (-ar, -ir)
zelená pláň, rovina
grundvöllur grunnskóli grunnur Grænland Grænlendingur grænlenska grænlenskur
m völlur (-vallar, -vellir) m ( -a, -ar) adj n hús ö (-s, -lönd) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) adj
základ základní škola mělký Grónsko Gróňan grónština grónský
grænmeti
n hús sg (-s)
zelenina
grænmetisæta grænn gröf guð guðleysi gufa gull gullþröstur
f ( -u, -ur) adj s (-, -t, -ni, -astur) f mynd ö (grafar, grafir) m ( -s, -ir) n (-s) sg f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar)
vegetarián zelený hrob bůh ateismus pára zlato žluva
gulrófa
f stofa (-u, -ur)
tuřín
gulrót
f (gulrótar, gulrætur)
mrkev
gulur gusa gúmmí
adj (-, -t, -ari, -astur) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -)
žlutý vystříknutí (vody apod.) guma (materiál)
gúrka
f stofa (-u, -ur)
okurka
O
O
O
32
2
gruna hana sterklega um þjófnaðinn
1
Mig grunar að þetta sé einhver gömul lygi sem var einu sinni einhverjum í hag.
16, 33 33 33, 38 10
gróður-hús gróður-laus gróður-setja
31, 33 22 31 31 31 31 18, 33
grund-völlur grunn-skóli Græn-land Græn-lendingur
grænmeti-sæta 12 12 12 39 32 33, 18 33, 18
33, 18
str. 59
guð-leysi
gull-þröstur gul-rófa gul-rót
slovnik
31, 12 12 12 12, 31 32
O O O
gyðingalegur gyðingatrú gyðingdómur
adj f ( -ar) m ( -s, -ar)
židovský Židovství Židovství
O
gyðingur gylta gæfur gægjast
m ( -s, -ar) f stofa (-u, -ur) adj v refl ( -ðist, -st)
gæludýr
n hús (-s, -)
W W
gælunafn gæra gæs gæsarsteggur gæsarungi gæta gæta
n hús ö (-s, -nöfn) f stofa (-u, -ur) f mynd (-ar, -ir) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) v (gen) ( -ti, -t) v (gen) ( -ti, -t)
Žid svině, prasnice klidný, přívětivý, mírný kouknout se, mrknout se domácí zvíře, miláček, mazlíček přezdívka (ovčí) kůže s rounem husa houser house chránit, střežit hlídat, starat se, pečovat o
1 2
W
gæta
v (gen) ( -ti, -t)
dávat pozor
3 gæta
W
gætni göltur göngubrú gönguferð göngukort gönguleið
f indecl m hestur (-s, -ar) f ( -brúar, -brýr) f ( -ar, -ir) n ( -s, -) f ( -ar, -ir)
opatrnost, pečlivost kanec most pro pěší výlet, procházka turistická mapa turistická stezka
gönguskór göngustígur göngutúr Ha?
m ( -s, -r) m ( -s, -ar) m hestur (-s, -ar) věta
boty na turistiku, pohorky stezka, pěšina procházka Pardon? Co?
haf
n hús ö (-s, höf)
moře
W
O O O O O O
v (acc) (hef, hafði, höfðum, haft) v (acc) (hef, hafði, höfðum, haft)
W
hafa
W
hafa
W
hafa áhuga á e-u
fráze
W
hafa e-ð að engu
fráze
gyðinga-legur gyðinga-trú gyðing-dómur
gægjast í bókina 15
gælu-dýr gælu-nafn
38 32 32 32 (varðveita) gæta dyranna vandlega (hafa eftirlit með) Það er algengt að fólk fái oft sýkingar og þurfa því að gæta sín þegar er kalt úti og fara í heita potta þar sem eru milljónir sýkla. 32 14 14 14 14 14, 10 14 14 31, 38, 14
mít, vlastnit
1
hafa farangurinn tilbúið; hafa hníf í hendi
(vera með)
cítit se
2
hafa það gott
(líða)
zajímat se o něco, mít zájem 0 hafa o co nevšímat si, ignorovat 0 hafa
gæsar-steggur gæsar-ungi
Afsakið, ég hafði merkið að engu…
str. 60
göngu-brú göngu-ferð göngu-kort göngu-leið göngu-skór göngu-stígur göngu-túr
slovnik
W
hafa e-ð á orði
fráze
W
hafa e-ð á sér
fráze
W
hafa gaman af e-u fráze
mít radost / požitek, užívat si 0 hafa
W
hafa í sig og á
fráze
mít dostatek na živobytí
0 hafa
W
hafa rétt fyrir sér
fráze
mít pravdu
0 hafa
W W
hafa sig í burt hafa uppi á e-m hafís hafna
fráze fráze m hestur (-s, -ar) v (dat) ( -aði)
ztratit se, stáhnout se nalézt (někoho) kra, oceánský led odmítnout
0 hafa 0 hafa
hafnargarður hafragrautur hafur haförn haga haga hagamús hagfræði hagfræðingur
m ( -s, -ar) m hestur (-s, -ar) m hestur r b (-s, hafrar) m (arnar, ernir) v (dat) ( -aði) v (dat) ( -aði) f (-ar, mýs) f indecl m ( -s, -ar)
molo ovesná kaše kozel orel mořský chovat se seřadit, uspořádat hraboš polní ekonomie ekonom
hagi
m tími (-a, -ar)
pastvina, pastva
hagstæður haka
adj f stofa ö (höku, hökur)
příhodný brada
haki
m tími (-a, -ar)
krumpáč
W O
W W O O
W
halda
W
halda
W
halda
W
halda
W W W
halda á e-u halda áfram halda eftir
W W
haldast haldast í hendur
v (acc) (held, hélt, héldum, haldið) v (dat) (held, hélt, héldum, haldið) v (acc) (held, hélt, héldum, haldið) v (acc) (held, hélt, héldum, haldið) fráze fráze fráze v (acc) (held, hélt, héldum, haldið) refl fráze
zmínit něco mít (něco) u sebe (v kapse apod.)
0 hafa 1 hafa
hafa miðann á sér
Ég hafði rétt fyrir mér eins og ég vissi alltaf. reyna að hafa uppi á honum
(finna)
hafna tilboðinu
(neita)
14 21, 31 18 32 32 1 2
haga sér vel (illa, kurteislega) haga þessu þannig
32 35 34 38, 32
Ég held að þessi maður sé afskaplega (telja) einmanna.
držet
2
Ísinn heldur ekki.
pořádat
3
halda fund (boð, veislu, brúðkaup, hátíð, próf, sýningu, veislu)
trvat, pokračovat držet se za ruce
haf-örn
haga-mús hag-fræði hag-fræðingur
hag-stæður 11 34, 38, 16 1
držet (něco), nést (něco) pokračovat
hafnar-garður hafra-grautur
(hegða) (skipa fyrir)
domnívat se, věřit
(do)držet (slib apod.)
haf-ís
4 0 halda 0 halda 0 halda
halda orð sín (loforðið) halda á bókinni í hendinni halda eftir hluta af bókunum
5 halda 0 halda
þetta hefur haldist fram á þennan dag Þau haldast í hendur.
str. 61
slovnik
hali halla halli Haltu kjafti!
m tími (-a, -ar) v (-aði) kalla m tími sg (-a) věta
hamar
m hestur r b (-s, hamrar) kladivo
O
hamast hamborgari hamfarir hamingja hamingjusamur hamstur hana handa handbolti
v (-aðist) kalla m ( -a, -ar) f pl f stofa (-u, -ur) adj ( f -söm) m hestur (-s, -ar) pron 3 pers acc prep (+dat) m ( -a, -ar)
lopotit se hamburger pohroma štěstí šťastný, spokojený křeček ji pro (někoho) házená
O
handbók
W
handfang
f ( -bókar, -bækur) n ( -fangs, -föng)
klika (u dveří)
handklæði
n hús (-s, -)
ručník
handleggur handrit
m dalur j (-jar (-s), -ir) n hús (-s, -)
paže rukopis
handsama
v (acc) ( -aði
zajmout
O
O O P
O
hanga O
O
hangikjöt hani hann Hann er talinn vera hæsta fjall.
O
hanna hans hanski happdrætti
O
harðdiskur harður
O
harpa hass
v 7 (hangi, hékk, héngum, hangið) falla n ( -s) m tími (-a, -ar) pron 3.pers m sg věta v (acc) ( -aði) poss pron m tími (-a, -ar) n hús (-s, -) m ( -s, -ar) adj ö (hörð, hart, -ari, astur) f ( hörpu, hörpur) n hús sg (-)
ocas, ohon naklonit se, nahnout se sklon, naklonění Buď zticha!
(rófa, skott)
32
halda 34, 38 18
32
20 13, 14
průvodce (kniha), příručka
10, 16 11 13 Steinar sem hafa verið handsamaðir á þennan hátt eru teknir af borðinu og haldið til haga.
50
viset uzené maso kohout on Věří se, že je to nejvyšší hora.
18 32
tala 19, 17
navrhovat (šaty, web apod.) jeho rukavice loterie harddisk, pevný disk (u počítače)
10
17
tvrdý harfa hašiš
19 18
str. 62
slovnik
hattur hatur haukur haus haust
m hestur (-s, -ar) n ( -s) m hestur (-s, -ar) m hestur o (-s, -ar) n hús (-s, -)
klobouk nenávist jestřáb, krahujec hlava podzim
W
hausta
v, pouze třetí osoba (haustar, haustaði)
(podzim) přijít
O
hádegi hádegismatur
n hús j (-s, -) m ( -ar)
poledne oběd
háfur
m hestur (-s, -ar)
čeřeň
háhyrningur hákarl hálendi hálfgerður hálfskýjað hálft kíló af hálfur hálka háll háls hálsklútur hálsklútur hár hár hárbursti hárþurrka
m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) n hús sg (-s) adj (-, hálfgert) adj + dat adj (-, -t) f stofa (-u, -ur) adj (-l, -, -li, -astur) m hestur o (-, -ar) m ( -s, -ar) m ( -s, -ar) adj (-, -tt, hærri, hæstur) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) f ( -u, -ur)
kosatka dravá žralok vysočina více méně zatažený půl kila poloviční náledí kluzký, klouzavý krk šátek kravata vysoký vlas kartáč na vlasy fén
háseti
m tími (-a, -ar)
námořník
háskólanemi
m tími (-a, -ar)
vysokoškolský student
háskóli
m tími (-a, -ar)
O
hástig
n hús (-s, -)
O
hásuður hásæti
n ( -s) n hús (-s, -)
hátalari
m ( -a, -ar)
univerzita 3. stupeň stupňování, superlativ přesný jih trůn (královský apod.) reproduktor, bedýnky (u počítače)
hátíð
f mynd (-ar, -ir)
svátek, svátky (vánoce apod.)
hátta hávaði
v (-aði) kalla m tími sg (-a)
uložit do postele, jít spát hluk, rámus
O
O
O O
O
O
10 32 11 39 Það haustar svo hratt að farfuglarnir hafa ekki undan við að stinga af til heitu.
39
18 20, 34 32 32 31 39 18 39
hálsklútur
(kvennmanns) (karlmanns)
11 10 10 10 16 16 34, 22 34, 22 22 25 36 17 15
str. 63
slovnik
hefill
heild heili heill heill á húfi heillandi heilsa heilsa heilu og höldnu heim heima heimili
m hestur b s (-s, heflar) v 6 (hef, hóf, hófum, hafið) fara + acc v 6 (hef, hóf, hófum, hafið) fara + acc f mynd ö (-ar, hegðanir) adj (-, -t, -ri, -astur) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f indecl adj adj ö (heilög, -t, -ri, astur) n ( -s) adj (-, heilbrigt, -ari, astur) f ( -ar, -ir) m tími (-a, -ar) adj s (-, -t, -li, -astur) fráze adj nesklonné f sg stofa (-u) v (-aði) kalla (+dat) fráze adv adv n hús (-s, -)
heimilisfang
n hús ö (-s, heimilisföng) adresa
heimilistæki heimsálfa heimsfrægur heimska
n hús j (-ja) f stofa (-u, -ur) adj f stofa (-u, -ur)
heimskupar
n hús ö (-s, heimskupör) hloupé chování
heimskur
adj
hloupý
heimsókn
f mynd (-ar, -ir)
návštěva
heimspeki
f nesklonné reiði v nepr. (-sæki, -sótti, sóttum, -sótt)
filozofie
O
hefja
O
hefja
O
hegðun heiðarlegur heiði heiðlóa heiðni heiður heilagur
O
heilbrigði heilbrigður
O
O
O
O
O
heimsækja
hoblík
16
začít zvednout
(byrja) hefja
(lyfta)
chování čestný pláň, vřesoviště kulík zlatý pohanství jasný, bezmračný
31 32 12 39
svatý
12
zdraví zdravý celek mozek celý, úplný živ a zdráv okouzlující, půvabný zdraví pozdravovat, zdravit živ a zdráv domů doma domov
11 heill
15 15 15 14, 15, 16 16 31
domácí spotřebič kontinent, pevnina světově proslulý hloupost
14, 15 35 14, 15
navštívit
str. 64
slovnik
v (-aði) kalla + acc
heimur heimþrá
heiti heitur hekla heldur heldur helgi hella
m hestur (-s, -ar) f (-r, -r) v 7 (heiti, hét, hétum, heitið) falla n ( -s, -) adj (-, -t, -ari, -astur) v (-aði) kalla adv comp (helst) conj f nál (-ar, -ar) v (-ti) heyra
jméno horký háčkovat spíše, dosti ale, (na)místo toho víkend lít, nalít
hellir
m hestur (-s, -ar)
jeskyně
heita O
P P
O
O
helmingur m hestur (-s, -ar) adj superl helstur henda v (-ti) heyra henda gaman að em fráze hengja
v (-di) heyra
hennar
poss pron adj b s (-, heppið, heppnari, heppnastur) f indecl m dalur (-s, -ir) n hús j (-s, -) f pl nál m hestur (-s, -ar)
P
heppinn
O
heppni her herbergi herðar herfugl
O
herlið
O
31 15
jmenovat se
39 31, 14
polovina hlavní vyhodit, zahodit dělat si z někoho legraci pověsit (kabát na věšák apod.) její
henda, gaman 10
šťastný (mající štěstí) štěstí (náhoda) armáda, vojsko místnost ramena dudek
herra herstöð
n ( -s) m maður (-manns, menn) m tími (-a, -ar) f ( -var, -var)
pán vojenská základna
hesthús
n hús (-s, -)
stáj
hestur
m hestur (-s, -ar)
kůň
hetja hettumávur
f ( -u, -ur) m hestur (-s, -ar)
hrdina racek chechtavý
hermaður O
požadovat (něco), vyžadovat (něco) svět stesk po domově, nostalgie
heimta
22 16 11 32 34, 22 34, 22
vojsko, vojáci voják
22 32, 38 32, 21 13, 19 32
str. 65
slovnik
O
P
O
O
O
O
33, 38 38 38
hey
n hús (-s, -)
seno
heybindivél heyja heyra heyrn heyskapur
f nál (-ar, -ar) v (-aði) kalla v (-ði) heyra f ( -ar) m dalur (-ar, -ir)
stroj na balení balíků slámy dělat seno slyšet, poslouchat sluch senoseč
heyvagn
m hestur (-s, -ar)
vůz na seno
héðan hér héri hérna hilla
adv adv m tími (-a, -ar) adv f stofa (-u, -ur)
odsud zde zajíc zde police
himinn
m hestur b s (-s, himnar) obloha, nebe
31
hind hindrun hingað hinn
f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) adv pron (hin, hitt/hið)
32
hins vegar
conj
hirsla hissa hita
f stofa (-u, -ur) adj nesklonné v (-aði) kalla
laň překážka, závora sem (směrem k) ten na druhou stranu, naproti tomu truhla, komoda, úschovna překvapený ohřát
hitabrúsi
m ( -a, -ar)
termoska
hitamælir
m hestur (-s, -ar)
teploměr
hitaveita hiti hiti hitta hittast híena hjarn hjarta hjartarbjalla hjá
f ( -u, -ur) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) v (-i) heyra v (-i) heyra refl f stofa (-u, -ur) n hús sg (-s) n auga ö (-a, hjörtu) f stofa ö (-a, -ar) prep, adv + dat
dodávka teplé vody, vytápění teplota (vzduchu apod.) teplota (horečka) potkat potkat se hyena (tvrdý a zmrzlý) sníh srdce roháč obecný u
hjálmur hjálp
m ( -s, -ar) f mynd (-ar, -ir)
helma (hokejistická) pomoc
38 14, 38
32 16
16
18, 16 39, 16 16 39 hiti
(sótt~~ )
hitta 32 39 11 32 20, 10
str. 66
slovnik
O
O
hjálpa hjálparsögn
v (-aði) kalla f ( -sagnar, -sagnir)
pomoci pomocné sloveso
hjól
n hús (-s, -)
(jízdní) kolo
hjóla
v (-aði) kalla
hjólbörur
f stofa pl (-a)
hjólhýsi hjón hjónaband
n ( -s, -) n pl hús n hús ö (-s, hjónabönd) f stofa (-u, -ur, (gen pl) kvenna)
jet na kole kolečko (nářadí), trakař, dvoukolák karavan, obytný přívěs sezdaný pár manželství
hjúkrunarkona hlaða
hlið
n hús (-s, -)
brána, branka
hlíð hljóð hljóða hljóðfæri hljóðkort
f nál (-ar, -ar) n hús (-s, -) v (-aði) kalla n hús (-s, -) n ( -s, -)
hljóðmerki
n hús (-s, -)
hljóður hljóma
adj (-, hljótt, -ari, -astur) v (-aði) kalla v ( hlýtur; hlaut, hlutu, hlotið )
svah zvuk vykřiknout hudební nástroj zvuková karta zatroubení (u auta), zvukový signál tichý, klidný znít
hlaupa
O
O
stodola
hlaupabóla hláka hleypa hlé hlébarði hlið
hlakka til hlass hlaup hlaupa
W
sestřička, ošetřovatelka
v 6 (hleð, hlóð, hlóðum, hlaðið) fara v (-aði) kalla n hús (hlass, hlöss) n ( -s, -) v 7 (hleyp, hljóp, hlupum, hlaupið) falla v 7 (hleyp, hljóp, hlupum, hlaupið) falla f ( -u) f stofa (-u, -ur) v (-ti) heyra n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) f nál (-ar, -ar)
hlaða
O
f stofa ö (-u, -ur)
hljóta
25 14, 38 14 16, 38 14 15 15 34, 22 38, 16
nakupit, navršit těšit se na náklad (zboží apod.) běh
20
utíkat, běžet srazit se (šaty apod.)
20 hlaupa
(um föt)
neštovice oteplení, tání vpustit (do místnosti) pauza, přestávka leopard strana, bok
obdržet, dostat
39
32 16, 38 31
19 17 14 19 (hlotnast)
str. 67
slovnik
O
O O O O O
hljóta
v ( hlýtur; hlaut, hlutu, hlotið )
muset
hlusta (á)
v (-aði) kalla
poslouchat (rádio apod.)
hlutdeild hluti hlutur hlutur hlutverk hlutverk hlykkjóttur
f ( -ar, -ir) m tími (-a, -ar) m dalur (-ar, -ir) m dalur (-ar, -ir) n ( -s, -) n hús (-s, -) adj
část část věc část úkol role, úloha klikatý
O
hlynur
O O
hlýða hlýja hlýr hlægilegur hlægilegur
O O
hnakki hnakkur
m hestur (-s, -ar)
sedlo
hnappur hnappur
m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar)
seskupení, hlouček knoflík
hneggja
v (-ði) heyra
zaržát, zařehtat
hneigja hnerra hneta hné hnit
v (-ði) heyra v (-aði) kalla f ( -u, -ur) n hús (-s, -) n ( -s, -)
poklonit se, uklonit se kýchat ořech koleno badminton
hnífur
m hestur (-s, -ar)
nůž
hnísa
f stofa (-u, -ur)
hnjúkur hnoða hnupla
m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla v (-aði) kalla
O
hnúðkál
O
hnúfubakur hnútur
n ( -s) m ( -s, -ar) m hestur (-s, -ar)
(verða) 19, 16
hlutur hlutverk
(gripur) (hluti) (verkefni) (ætlunarverk)
javor
m ( -s, -ir) v (-ddi) heyra f sg stofa (-u) adj j (-, -tt, -rri, -jastur) adj adj v 6 (hlæ, hló, hlógum, hlegið) fara m tími (-a, -ar)
hlæja
hljóta
poslouchat (rodiče apod.) teplo teplý zajímavý, zábavný směšný
(fyndinn) hlægilegur (afkáralegur)
24, 33 15 39 39 19
smát se zátylek, šíje
11 38, 14 hnappur
(þyrping) (tala)
10 32, 38 12 18 11 20 16, 18
sviňucha pobřežní, sviňucha, delfín vrchol, štít (hory apod.) dělat koule, koulet krást, vykrádat
32 31
33, 18 32
kedluben keporkak (druh velryby) smyčka, uzel
str. 68
slovnik
hnykill
m hestur b s (-s, hnyklar) klubko, klubíčko (vlny apod.)
hnýta hnöttóttur
v (-ti) heyra adj
hnöttur
m nepr. (hnattar, hnettir) glóbus, zeměkoule
hokki hola Holland Hollendingur hollenska hollenskur
m ( -a) f stofa (-u, -ur) n hús ö (-s, Hollönd) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) adj
hollur
adj (-, -t, -ari, -astur)
hollusta
f ( -u)
holóttur
adj
holt
n hús (-s, -)
kopec
O
Honum brá.
fráze
Byl poděšený. Vylekal se.
W
honum gengur vel impers.
W
honum helst uppi hoppa horaður horfa horn hornsíli
O
O
O
10
udělat uzel, zavázat kulatý 31
hokej díra Holandsko Holanďan holandština holandský zdravý (jídlo), prospěšný, blahodárný prospěšnost, blahodárnost jamkovitý, důlkovitý, plný děr (cesta apod.)
20 31 31 31 31 18 (heilnæmi)
31, 14 bregda Honum gengur vel og finnst mest gaman af því að læra að lesa.
jde mu to dobře
3 ganga
fráze v (-aði) kalla adj v (-ði) heyra n hús (-s, -)
stačit, vystačit skákat, skočit vychrtlý, vyzáblý dívat se, sledovat roh (místnosti apod.)
0 halda
n hús (-s, -)
koljuška obecná (malá rybka)
32
hófsóley
f nál j (-jar, -jar)
blatouch bahenní
hófur
m hestur (-s, -ar)
podkova
hóll
m hestur (-s, -ar)
kopec, kopeček
hólmi
m tími (-a, -ar)
ostrůvek (malý ostrov)
33 38, 32 38, 31 31, 21, 14
hópur
m hestur (-s, -ar)
skupina (v Go)
hópur
m hestur (-s, -ar)
skupina, stádo (ovcí apod.)
hósti
m tími (-a, -ar)
kašel
20
16
hópur
Að sama skapi eru þeir hópar sem ekki geta búið til tvö augu dauðir.
50 38, 32
str. 69
slovnik
W O O
hótel
n hús (-s, -)
hotel
hótun hraða hraði hraður hrafn hrasa
f ( -unar, -anir) v (dat) ( -aði) m tími (-a, -ar) adj ( f hröð) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla
hrozba, ohrožení zrychlit rychlost rychlý havran klopýtnout, zakopnout
hraun
n hús (-s, -)
láva
hrár
adj
syrový (maso apod.)
O
hreðka
O
O O
hótun um árás
32 31, 21, 14 18 33, 18 32 32 32 32 16, 38 11, 10
ředkvička
hrefna hreiður hreifi hreindýr
f ( -u, -ur) f ( -u, -ur) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) n hús (-s, -)
plejtvák malý hnízdo ploutev sob
hreingerning
f spurning (-ar, -ar)
úklid
hreinn
adj s (-, -t, -ni, -astur)
čistý
hreinsa hreistur hrekkja hress hress hreyfa (sig) hreysiköttur
vyčistit šupina trápit, týrat (zvíře apod.) v dobré náladě, v pohodě v dobré formě, fit hýbat, pohybovat hranostaj
hrinda hringja hringur hringur hrista hríð
v (-aði) kalla n hús (-s, -) v (-ti) heyra adj adj v (-ði) heyra m (-kattar, kettir) adj b s (-, hrifið, hrifnari, hrifnastur) v (-ti) heyra v (-di) heyra (+dat) m dalur (-s, -ir) m dalur (-s, -ir) v (-i) heyra f nál (-ar, -ar)
hrífa
f stofa (-u, -ur)
hrábě
hrifinn
22, 14, 37, 38
32 32 hress
(kátur) (heilsugóður)
20 32
nadšený strkat zvonit, volat kruh prsten třást, lomcovat vánice, sněhová bouře
hringur
(baugur)
10 39 16, 34, 38
str. 70
slovnik
hrísgrjón
O
hrogn hrogn hrognkelsi
n hús (-s, -)
hross hrossafluga hrossagaukur hrossakleggi hrópa hrós hrósa hrúðurkarl hrútur hryggdýr hryggur
n hús (-, -) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) v (-aði) kalla n hús (-s, -) v (-aði) kalla m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) adj
jikra, mlíčí srna, srnka hranáč šedý, mořský zajíc (ryba) kůň tiplice, sekáč (pavouk) bekasina otavní (pták) střeček (hmyz) křičet, ječet pochvala (po)chválit vilejš beran obratlovec smutný, nešťastný
hryggur
m dalur j (-jar, -ir)
páteř, hřbet
hryssa hræddur
adj (-, hrætt, -ari, -astur) polekaný, poděšený
hræða hræðilegur hræðsla hrægammur hræra
v (-ddi) heyra adj (-, -t, -ri, -astur) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) v (-ði) heyra v 3 (hrekk, hrökk, hrukkum, hrokkið) drekka m ( -ar) v (-aði) kalla v (-aði) kalla adj n pl m tími (-a, -ar) v (-ddi) heyra f mynd (-ar, -ir)
hrökkva O
O
chrápat
v 0 (hryn, hrundi, zřítit se hrundum, hrunið) leggja f stofa (-u, -ur) klisna, kobyla
hrynja
hugbúnaður hugga hugga (sig) huggulegur hughrif hugi hugleiða hugmynd
32, 18
rýže
v (hrýt, hraut, hrutum, hrotið) n hús (-s, -) n hús (-s, -)
hrjóta
O
n hús (-s, -)
32 32
hrogn
32 32 32 32 32
32 32 32 32, 11
32
polekat, vystrašit příšerný, strašný strach, obava sup míchat (polévku apod.)
32 18
vyskočit software utěšit, utěšovat (dítě apod.) utěšovat (se) útulný, pěkný dojem myšlenka, mysl uvažovat, zvážit idea
17 hugga
str. 71
slovnik
O O
O O O O
W
O
hugrakkur
adj
hugsa hugsa um e-ð hugsun hugur
v (-aði) kalla v (-aði) kalla f mynd ö (-ar, hugsanir) m dalur (-ar, -ir)
statečný, nebojácný, neohrožený myslet přemýšlet o něčem myšlení mysl, myšlenka
huldufólk
n sg hús (-s)
elfové
humar hunangsfluga hundrað
m (-s, humrar) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, hundruð)
humr čmelák sto
hugsa
13, 12 32 32 32, 38, 37, 15 18 16 11 10
hundur
m hestur (-s, -ar)
pes
hungraður hurð húð húfa hún húnn húrra hús
adj f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) f stofa (-u, -ur) pron 3.pers f sg m hestur (-s, -ar) citoslovce n hús (-s, -)
hladový dveře pleť, kůže čepice ona klika (u dveří apod.) hurá dům
húsdýr
n hús (-s, -)
domácí zvíře
húsfreyja
f stofa (-u, -ur)
húsgögn húshitun húsmunir
n pl hús f ( -unar) m pl
žena v domácnosti, hospodyně nábytek vytápění (domu) nábytek, bytové zařízení
húsnæði húsnæðislaus hvað Hvað er klukkan? Hvað finnst þér? Hvað gengur á?
n ( -s) adj pron věta věta věta
bydlení, ubytování bez domova co Kolik je hodin? Co si myslíte o? Co se děje? O co jde?
Hvað kostar?
věta
Kolik stojí?
hvað, kosta
hvað sem á gengur
fráze
ať se stane cokoliv; bez ohledu na to, co se stane
ganga
16 20 16 16, 32, 38, 37 15, 34 16 16 16 14, 16
hvað finna 0 ganga
Láttu börnin þín vita að hvað sem á gengur þá elskar þú þau.
str. 72
slovnik
O
hvaða Hvaða vitleysa! hvaðan
pron (+noun) věta pron
jaký druh, který Co je to za nesmysl! odkud
O
hvalasafn
n ( -s)
muzeum velryb
O
hvalaskoðun hvalur
f ( -ar) m dalur (-s, -ir)
pozorovaní velryb velryba
O
hvalveiði hvar Hvar áttu heima? hvarf
f ( -ar or -i, -ar) pron/adv věta n ( -s, hvörf) adj ö o (hvöss, -t, -ari, astur) n hús sg (-s) f stofa (-u, -ur) m dalur (-s, -ir) pron/adv
velrybaření kde Kde bydlíš? zmizení
O
hvass hveiti hvelja hvellur hvenær hver
39
mouka medúza rána (zvuk), zaburácení kdy
18 32
31, 21, 14, 38
gejzír, horký pramen
hverfa frá e-u hverfa til e-rs hverfi
n hús (-s, -)
čtvrť
hvergi hvernig Hvernig gekk? Hvernig kanntu við? hvers konar hvers vegna hversdagslegur hversu
adv adv věta
nikde jak Jak to šlo?
věta
Jak se vám líbí?
adv phrase adv adj (-, -t, -ri, -astur) adv
jaký druh proč každodenní, všední jak
hverfa
O
větrný
pron (-, hvað/hvert, -jir, jar, -) v 3 (hverf, hvarf, hurfum, horfið) drekka v ( hvarf, hurfu, horfið) v ( hvarf, hurfu, horfið)
hver
O O
m dalur (-s, -ir)
19, 21, 32, 14 21, 14, 32 32 34, 32
kdo zmizet přestat něco dělat obejmout někoho
hverfa hverfa 37, 14
ganga hvernig, kunna
str. 73
slovnik
O
O
O
O
hversu oft hvert hvessa
adv adv v (acc) ( -ti, -t)
jak často kam ostřit
hvessa
v (-ti) heyra
zvednout se, přihnat se (vítr)
hvísla e-u að e-m fráze
šeptat něco někomu do ucha
hvítabjörn
m (-bjarnar, -birnir)
lední medvěd
hvítasunna
f stofa (-u, -ur)
svatodušní neděle (svátek), letnice
hvítkál
O
hvítlaukur
W
W
39
drsně se na někoho podívat hvessa augun á e??? n v (acc) ( -ti, -t) v 0 (hvet, hvatti, hvöttum, povzbudit hvetja hvatt) leggja pohovka, postel hvíla f ( -u, -ur) hvíla sig v (-di) heyra odpočinout si hvíld f mynd (-ar, -ir) odpočinek v 1 (hvín, hvein, hvinum, (za)hvízdat, (za)pískat (rychlý hvína hvinið) grípa zvuk) hvísla v (-aði) kalla šeptat
O
O O
hvessa
hvítmávur hvítur hvolfa hvolpur hvor hvorki ...né hvort hvort sem eða hvorugkyn hvorugur hyggja
n ( -s) m ( -s, -ar) m hestur (-s, -ar) adj (-, -t, -ari, -astur) v (-di) heyra m hestur (-s, -ar) pron (-, -t) conj conj n ( -s) pron (-, -t) v (acc) (hygg, hugði, hugðum, hugað)
hvessa
16 14 14
hvísla 32 15, 39, 12 33, 18 33, 18 32
zelí česnek racek šedý bílý obrátit vzhůru nohama štěně který ze dvou ani ...ani jestli, zdali bud a nebo střední rod, neutrum žádný ze dvou myslet, věřit
hyggja á
fráze
plánovat, připravovat
hylja
v 0 (hyl, huldi, huldum, hulið) leggja
zahalit
32
25 1
0 hyggja
Ef þú hyggur á ferðalag um Norðurland vestra, þá finnur þú allar upplýsingar um þjónustu og afþreyingu á northwest.is.
str. 74
slovnik
hylur O
m dalur (-s, -ir)
tůň Ahoj!
Hæ!
věta
hæð
f mynd (-ar, -ir)
hæð hæð hæfileiki hæfileiki hægja hægri hægt
f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) v (-ði) heyra adj adv
O
hægur
adj (-, -t(adv), -ari, -astur) pomalý, klidný
O
hægur hækja hækka hæll hæna hænsni
O O
O
možný berla zvyšovat podpatek slepice drůbež
1 2 3
(hóll) (í húsi) (stærð)
38, 14
hæfileiki
(stilltur) hægur
(mögulegur)
hætta hættulaust hættulegur
f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla m hestur s (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur, (ef.ft.) na) v (dat) ( -i, hætt) adj adj (-, -t, -ri, -astur)
höfn
f mynd ö (hafnar, hafnir) přístav
höfrungur höfuð
m hestur (-s, -ar) n hús b (-s, -)
sviňucha, delfín hlava
höfuðborg
f mynd (-ar, -ir)
hlavní město
höfundur
m (-ar, -ar)
spisovatel, autor
högg
n hús (-s, -)
rána, úder (do hlavy apod.)
höggmynd
f -ar, -ir v (hegg, hjó, hjuggum, höggvið)
socha
19, 37
štípat (dříví), tesat (kámen)
8, 4
hætta O O
adj (-, -t(adv), -ari, -astur)
kopec poschodí výška talent, schopnost nadání, schopnost zpomalit pravý pomalu
31, 14
höggva
10 32 32
nebezpečí skončit, přestat bezpečný nebezpečný
14 (linna) 14 14 31, 37, 21, 38 32 11 31, 37, 21 34, 13, 19
str. 75
slovnik
O
höll
f mynd ö (hallar, hallir)
palác
37, 14
hönd
f tönn (handar, hendur, /dat sg) hendi)
ruka
11 19, 34, 17 17, 19, 35
výtvarník, návrhář
hönnuður m ( hönnuðar, hönnuðir)
O
výtvarnictví, design
hönnun f ( -ar) hörpudiskur
m hestur (-s, -ar)
iðinn
adj
hřebenatka, lastura, mušle (jedlá) pilný, pracovitý
iðnaður
m (-ar, -ir)
průmysl
iðrast
v reflexive
il illa
f nál (iljar, iljar) adv (verr, verst)
litovat (čeho), cítit lítost (nad čím), činit pokání chodidlo špatně
illgresi
n hús sg (-s)
plevel
illur
adj (-, -t, verri, verstur)
zlý, špatný, rozzlobený
ilma
v (-aði) kalla
vonět
ilskór Indíáni inn innan innan stokks innborgun innfluttur inni innilega innilegur innilegur innilegur
n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) adv, prep prep, adv adv f mynd (-ar, -ir) adj adv, prep adv adj adj adj
sandál Indián dovnitř uvnitř uvnitř záloha, vklad dovezený uvnitř hluboce, vroucně milující, láskyplný, oddaný upřímný hluboký, vroucí
inniskór
n hús (-s, -)
bačkora, domácí obuv
O
innkaupalisti
m ( -a, -ar)
nákupní seznam
O O O
innraminni innreið internet
n ( -s, -) f ( -ar) n ( -s)
operační paměť (u počítače) vstup, přijetí internet
W W W W
32 34 34, 22
11 33, 38 33, 18 10 31
2 3 1
(ástúðlegur) (einlægur) (hjartanlegur) 16, 10
17 17
str. 76
slovnik
O
W O O O O
O O
O
O
O O
O O
O
O
í Í alvöru ? í dag í fyrra í fyrsta sinn í gegn í gegnum tíðina í gær í hafinu í hóp í janúar í kringum í lok í misgripum í munninum í NorðurAtlantshafi í næsta skipti í næstu viku í skála í staðinn í staðinn fyrir í stuttu máli í sumarbyrjun
prep (+acc/dat) věta adv adv prep (+ acc) prep (acc) adv phrase adv adv phrase adv phrase adv phrase prep, adv (+acc) adv phrase adv adv phrase
v Vážně? dnes loni, minulý rok poprvé skrz včera a dnes včera v moři ve skupině v lednu okolo nakonec omylem v puse
adv phrase adv adv phrase adv phrase prep adv adv phrase adv phrase
v Severním atlantiku příště příští týden v úkrytu místo toho místo toho v rychlosti, stručně na začátku léta
í sundlauginni í tveimur húsum í tvennt
adv phrase adv phrase adv
v bazénu ve dvou domech vedví
í vagninum
adv phrase
v autobuse
í viðbót í þágufalli í þetta sinn íbúð
adv phrase fráze adv phrase f mynd (-ar, -ir)
navíc, ještě k tomu v dativu nyní byt
íbúi
m tími (-a, -ar)
obyvatel
ígulker
n hús (-s, -)
íhlutur ílát ímynda sér ímyndunarafl
m ( -ar, -ir) n hús (-s, -) v (-aði) kalla n ( -s)
39 39
(fyrr og nú) í í í í í í
39 39 14
11
í
31
í í
39
í
39 14, 20
í
í
14, 7
þágufall (núna)
35 39 37, 38
ježovka (mořský živočich), ježovka Echinarachnius parma komponenty, součásti nádoba představit si fantazie, představivost
32 17 16
str. 77
slovnik
Írland Írlendingur írska írskur ís ís ísbjörn
n hús sg (-s) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) adj m hestur o (-s, -ar) m hestur o (-s, -ar) m (-bjarnar, -birnir)
Irsko Ir irština irský zmrzlina led lední medvěd
Íshaf
n hús ö (-s, höf)
Severní ledový oceán
O O
íshokkí ískaldur
lední hokej lědově chladný
O O
ískönnun íslamskur
n ( -s) adj ( f -köld) m ( -könnunar, kannanir) adj ( f íslömsk)
Ísland
n hús sg (-s)
Island
Íslendingur
m hestur (-s, -ar)
Islanďan
íslenska
f stofa (-u, -ur)
islandština
íslenskur
adj
islandský
ísskápur Ítali Ítalía ítalska ítalskur íþrótt íþróttafélag
m -s, -ar m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f stofa ö (-u, -ur) adj f mynd (-ar, -ir) n ( -lags, -lög)
lednička Ital Itálie italština italský sport sportovní klub
íþróttafréttamaður íþróttamaður jaðartæki jaðraki
m ( -manns, -menn) m ( -manns, -menn) n ( -s, -) m tími (-a, -ar) adj ö (jöfn, -t (adv), -ari, astur) adv v (-aði) kalla adv
O
O
O O O O
jafn jafn jafna (sig) jafnvel
O
jafnvel jafnvægi
adv n sg hús (-s)
31 31 31 31 ís
(rjómaís) 32 31, 21 20 39
průzkum ledu islámský
31 31, 21 31, 21 31, 21 31, 21 16 31 31 31 31 20 20 20, 34 20 17 32
sportovní novinář atlet periferní zařízení břehouš stejný, rovný právě tak, rovněž, stejně uzdravit (se), zotavit (se) rovněž
dokonce rovnováha
(meira að segja) Mega erlendir lögfræðingar starfa á Íslandi og jafnvel opna stofu?
str. 78
slovnik
jakkaföt jakki janúar Japan Japani japanska japanskur jarða
n hús (-fata) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) n sg m (-a, -ir) f stofa (-u, -ur) adj v (-aði) kalla
pánský oblek bunda leden Japonsko Japonec japonština japonský pohřbít, pochovat, zakopat
O
jarðarber jarðarför jarðfræði jarðfræðingur jarðhiti jarðhæð jarðneskur
n ( -s, -) f mynd ö (-farar, -farir) f indecl m ( -s, -ar) m ( -a) f mynd (-ar, -ir) adj
jahoda pohřeb geologie geolog geotermální teplo přízemí pozemský, světský
O
jarðskjálftamælir
m ( -is, -ar)
seizmograf
O
jarðskjálfti jarðvegur jarma jarpur jata jaxl já jákvæður járn járna járnkarl
m ( -a, -ar) m dalur (-s, -ir) v (-aði) kalla adj f stofa ö (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) adv adj n hús (-s, -) v (-aði) kalla m hestur (-s, -ar)
zemětřesení země, půda bečet kaštanově hnědý žlab, jesle stolička (zub) ano (po kladné otázce) pozitivní, přinosný, příznivý železo okovat (koně) páčidlo, sochor
járnsmiður
m dalur (-s, -ir)
kovář
játa jeppi Jesús Kristur jógúrt
v (-aði) kalla m ( -a, -ar) jméno f ( -ar)
přiznat (se) džíp Ježíš Kristus jogurt
jól
n pl hús
Vánoce
jólasveinn
m hestur (-s, -ar)
Ježíšek
jólatré
n hús (-s, -)
vánoční stromek
O O O O
O
O O O
O
10 10 39 31 31 31 31 12 33, 18 12 35 35 39 16 12 31, 5 39, 31, 21 32 32 11
32 34, 22 14 12 18 15, 12, 39 15, 12 15
str. 79
slovnik
O
P P
jórtra jórturdýr
v (-aði) kalla n hús (-s, -)
přežvykovat (trávu apod.) přežvýkavec
jurt
f mynd (-ar, -ir)
rostlina, zelenina
jú
adv
ano (po záporné otázce)
júði júgur júlí júní jæja
m (-i, -ar) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) interj
Žid vemeno červenec červen nu dobrá
jökull
m hestur b s (-s, jöklar)
ledovec
jörð jörð kaðall kaffi
f mynd ö (jarðar, jarðir) f mynd ö (jarðar, jarðir) m hestur l b (-s, kaðlar) n sg hús (-s)
Země země lano káva
O
kaffifífill
O O
kaffihús kaffisopi kafli kaka kakó
O
12, 31 32 39 39 21, 31, 14 (hnötturinn) (yfirborð jarðar)
31 18 33, 18 22, 18 18 13 18 18 18, 39 32 32
čekanka
kalkúngammur kalkúnn kalla
n ( -s, -) m ( -a, -ar) m tími (-a, -ar) f stofa ö (köku, kökur) n (-s) adj ö (köld, kalt, -ari, astur) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla
káně krůta volat
kambur
m hestur (-s, -ar)
hřeben, hřebínek
Kanada
Kanada Kanaďan
31
kanadískur kanarífugl kanill
f indecl m maður (-manns, menn) adj m hestur (-s, -ar) m ( -s)
10, 16 31
kanadský kanárek skořice
kanína
f stofa (-u, -ur)
králík
31 32 23 32, 38
kanna
f stofa ö (-u, -ur)
džbán, nádoba (na vodu apod.)
kaldur
Kanadamaður
O
m ( -s, -ar)
32 32 33, 18
kavárna šálek kávy, kafíčko kapitola (knihy) koláč, dort kakao studený
16
str. 80
slovnik
O
O O
kanna kannski kapall kapphlaup karamella
v (-aði) kalla adv m ( -als, -lar) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur)
vyšetřovat možná, snad kabel závod, běžecký závod bonbón
karfa
f stofa ö (körfu, körfur)
koš, košík
karfi karl karldýr karlkyn
okoun (říční) (starší) muž samec mužský rod, maskulinum muž, pán
15
pánské oblečení kari
kassi kasta kasta
m tími (-a, -ar) m hestur o (-s, -ar) n ( -s, -) n ( -s) m maður (-manns, menn) n pl n (-s) f stofa ö (kartöflu, kartöflur) m tími (-a, -ar) v (-aði) kalla + dat v (-aði) kalla + dat
17 20 18 16, 38 32 15 15 25
10 23 18, 33 16
kasta upp kastali
karlmaður O
karlmannaföt karrí kartafla
O
O
kastanía kaup kaupa kaupmaður
O
brambora krabice, krabička hodit vrhnout hříbě, mít hříbě
kasta
fráze
zvracet
kasta
m tími (-a, -ar)
hrad
f ( -u, -ur) n hús (-s, -) v nepr. (kaupi, keypti, keyptum, keypt) (+acc) m maður (-manns, menn)
(varpa) (ala afkvæmi) Gulli þurfti skyndilega að kasta upp og fór inn á baðherbergi og kastaði upp í klósettið.
32
mzda
14, 36 24, 33 34
koupit
34
obchodník
34
kaštan
kauptún
n hús (-s, -)
městečko (osada s obchodem)
kavíar
m ( -s)
kaviár
kál
n hús sg (-s)
zelí, event. zelenina vůbec
kálfi
m tími (-a, -ar)
lýtko
kálfur
m hestur (-s, -ar)
tele
kápa kátur
f stofa (-u, -ur) adj
kabát radostný, veselý
37, 38, 21 18 18, 33 11 32, 38 10
str. 81
slovnik
O O O
P O O O O O
O
keðja keila keila keila
f stofa (-u, -ur) f ( -u, -ur) f ( -u, -ur) f ( -u, -ur)
řetěz kuželky treska šiška
keisari
m tími (-a, -ar)
císař
kenna
v (-di) heyra (dat+acc)
učit, vyučovat
kennari
m tími (-a, -ar)
učitel
kennitala kennsla kennslubók
f stofa ö (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) f ( -bókar, -bækur)
kennsluefni kennslufræði kennslustofa kennslustund keppa kerfi kerling kerti ketill kettlingur kex keyra kiðlingur
n ( -s) f pl f ( -u, -ur) f ( -ar, -ir) v (-ti) heyra n hús (-s, -) f spurning (-ar, -ar) n hús (-s, -) m hestur l b (-s, katlar) m hestur (-s, -ar) n hús (-, -) v (-ði) heyra m hestur (-s, -ar)
kilja kind kinn kippa
f ( -u, -ur) f (-ar, -ur) f nál (-ar, -ar) v (-ti) heyra f stofa (-u, -ur, (gen pl) kirkna)
rodné číslo vyučování učebnice učební pomůcky, učební materiály didaktika ? třída (místnost ve škole) hodina (učební jednotka) závodit, soutěžit systém, řád bába svíce, svíčka konvice, kotlík kotě sušenka řídit (auto ap.) kůzle brožovaná kniha, levné vydání ovce tvář trhnout, škubnout
kirkja kirkjugarður O
kirsuber
O
kirsuberjatré
P
kisa kista kitla
m hestur (-s, -ar) n ( -s, -)
keila keila
20 2 3 36, 22 34, 22 34 13
35
20 15 16 16 32 18 14 32 13 32 11 22, 12 22, 12 33, 18 24, 33 32
kostel hřbitov třešeň (plod)
třešeň (strom) n ( -s, -) f stofa (-u, -ur) kočka (dětsky) f stofa (-u, -ur, (pl gen) truhla na) v (-aði) kalla (po)šimrat, (po)lechtat
16
str. 82
slovnik
O O O W
O
kíkir kíkja á kíló kílómetri Kína kínverska kínverskur
m hestur (-s, -ar) v (-ti) heyra (+acc) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) n f stofa (-u, -ur) adj
dalekohled podívat se, mrknout se na kilogram kilometr Čína čínština čínský
kíví kjaftur kjaftur kjallari kjarasamningur
n ( -s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) m ( -s, -ar)
kjarkmikill
adj
kjarnorka
f ( -u)
kiwi tlama, čelist pusa sklep, suterén mzdová dohoda odvážný, smělý, statečný, energický nukleární energie
kjarr
n hús ö (-s, kjörr)
houští, podrost
kjói kjóll
m tími (-a, -ar) m hestur s (-s, -ar) v 2 (kýs, kaus, kusum, kosið) bjóða
chaluha příživná šaty
kjúklingur
m hestur (-s, -ar)
kuře
kjölur kjör kjöt kjötborð klappa klarínett klasi klaufdýr klaufi
m (kjalar, kilir) n hús (-s, -) n sg hús (-s) n hús (-s, -) v (-aði) kalla n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) f mynd (klaufar, klaufir) m tími (-a, -ar)
(lodní) kýl podmínky maso pult s masem tleskat, plácnout, pohladit klarinet hrozen (vína apod.) sudokopytník trdlo, nemehlo, nešika
klaustur
n hús r b (-s, -)
klášter
klár klára klefi kleggi klemma klessa
adj r (-, -t, -ri, -astur) v (-aði) kalla m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur)
chytrý, bystrý dokončit cela, komůrka (vězeňská) ovád kolíček (na prádlo), svorka skvrna, kaňka
kjósa
P O
14 34 14 31 31 31 18, 33 kjaftur
(á dýri) (á manni) 16
35 33, 14, 38 33 10
volit 18, 32
18 18 19 18 32 12, 22
32
str. 83
slovnik
klettur
m hestur (-s, -ar)
útes, klif
klifra klippa
v (-aði) kalla v (-ti) heyra v 1 (klíp, kleip, klipum, klipið) grípa adj n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur, (gen pl) na) věta f mynd (-ar, -ir) m tími (-a, -ar) v (-ddi) heyra m (-ar, -ir) m ( -s, -ir) f stofa (-u, -ur)
šplhat, (vy)lézt (o)stříhat
klípa O
klókur klósett klukka
W
O O O O
Klukkan flýtir sér. klukkustund klukkutími klæða sig klæðnaður knattborðsleikur knattspyrna
knattspyrnudómari m ( -a, -ar) v (acc) ( knúði, knúið) knýja
chytrý záchod, kloset
Hodiny jdou napřed. hodina hodina obléci se oblečení kulečník fotbal
16
0 flýta
(fótbolti)
fotbalový rozhodčí
pohánět, hnát v (acc) ( knúði, knúið) pp m tími (-a, -ar) polštář
kofi
m tími (-a, -ar)
knýja
knýja dyra - klepat na dveře (hreyfa) Vélin er knúin rafmagni. Stroj je poháněn elektřinou. 16 16, 38 34, 22
chalupa
m hestur (-s, -ar)
kuchař, kuchařka
O O
n hús sg (-s) m tími (-a, -ar) adj m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar)
O
kollur
m hestur (-s, -ar)
uhlí chobotnice bezrohý hlava temeno (hlavy) stolička, sedátko (bez opěrátka)
koma
v 4 (kem, kom, komum, komið) bera
10 10 20 20 20
klepat, ťukat
kokkur
O
(hygginn)
hodiny, zvon
kol kolkrabbi kollóttur kollur kollur
O
10
štípnout, skřípnout
koddi
knýja
31, 21
32
kollur kollur
(höfuð) (hvirfill) (stóll)
přijít
11 11 16 14
koma færandi hendi
fráze
přinést dárky
Snemma morguns eru á ferli hvítklæddar lúsíur með ljós í hárinu færa, koma sem vekja fólk og koma færandi hendi með bakka þar sem á er kaffi, piparkökur og lúsíuketti.
komast
v 4 refl (kemst, komst, komumst, komist) bera
přijet, dostat se
koma
14
str. 84
slovnik
O
O O O
O O O W W P
O
O
Komdu sæll.
věta
Ahoj. čárka (interpunkční znaménko) skříň se zásuvkami, prádelník, komoda
koma
komma
f stofa (-u, -ur)
kommóða
f stofa (-u, -ur)
kona
f stofa (-u, -ur, (gen pl) kvenna)
žena, manželka
15
konungur
m hestur (-s, -ar)
král
36, 13
kopar korkur
m Sg (-s) m hestur (-s, -ar)
měď (kov) zátka
korn
n hús (-s, -)
zrno, obilí
kornhæna kort kort kort kortér kosningar koss kosta kostnaður kostur kók kókaín kókó kólna kólna kónguló kóngulóarvefur
f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) n hús (-s, -) n hús (-s, -) n hús (-s, -) f spurning pl (-a) m (-, kossar) v (-aði) kalla m sg dalur (-ar) m dalur (-ar, -ir) f indecl or n ( -s) kókaín n ( -s) n (-s) v (-aði) v (-aði) f (-ar, kóngulær) m hestur (-s, -ar)
křepelka mapa svazek jízdenek pohled, pohlednice čtvrt (hodiny) volby polibek, pusa, hubička stát (o ceně) náklady výhoda kola kokain kakao vychladnout ochladit se pavouk pavoučí síť
kóngur kór kóróna krabbadýr krabbi krafa kraftur kragi krakki
m ( -s, -ar) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) f kröfu, kröfur m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar)
král (pěvecký) sbor koruna (ozdoba hlavy) korýš, krab, ústřice krab potřeba, nárok, požadavek síla, energie límec, límeček dítě, děcko
krani
m tími (-a, -ar)
kohoutek, uzávěr (vodovodní)
krani
m tími (-a, -ar)
jeřáb (stroj)
35 16
33, 38 32 14 14 14
(landa~ ) kort kort
(bréfspjald)
36 15 34 34 18 18 18 2 1
Maturinn kólnar á diskinum. Það kólnar með kvöldinu. (könguló)
39 32 32 36, 13 19 10 32 32
Hann uppfyllir þessar kröfur. 10 15
krani
(hani) (lyftitæki)
str. 85
slovnik
W
P
O O O O
krans krappur kráka
m (-, kransar) adj f stofa (-u, -ur)
krefja
v 0 (kref, krafði, kröfðum, požadovat, žádat krafið) leggja + gen
krem
n ( -s, -)
krém
krikket kring kringla kringlóttur kringum kristilegur kristin trú kristinn kristinn maður kristni kría krít
cvrček okolo disk kulatý okolo křesťanský Křesťanství křesťanský křesťan křesťanství rybák křída
kross krossfiskur krossgáta krókódíll krókóttur króna króna
n hús (-s, -) adv f stofa (-u, -ur) adj (-, -, -ari, -astur) prep, adv (+acc) adj f adj m ( manns, menn) f sg nesklonné reiði f stofa (-u, -ur) f (krítar, krítar/krítir) v 2 (krýp, kraup, krupum, kropið) bjóða m hestur o (-, -ar) m hestur (-s, -ar) f ( -u, -ur) m hestur (-s, -ar) adj f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur)
krukka
f stofa (-u, -ur)
krummi krumpast krydd krydda kryddmæra
m tími (-a, -ar) v reflexive n hús sg (-s) v (-aði) kalla f ( -u, -ur)
kříž hvězdice křížovka krokodýl klikatý (silnice apod.) koruna (stromu) koruna (měna) sklenice (zavařovací apod.), skleněná nádoba havran (dětsky) zmačkat (se), zmuchlat (se) koření (o)kořenit majoránka
krækiber
n hús (-s, -)
šícha černá
krækja krækja
v (acc/dat) ( -ti, -t) v (acc/dat) ( -ti, -t)
zavřít na závoru, zaklapnout zaháknout
krjúpa
O
O
O O
věnec, girlanda úzký, těsný vrána
12 32
Dag- og næturkrem sem að verndar, jafnar frameiðslu fitukirtla og gefur húðinni matta áferð án þess að þurrka yfirborðið. 32
12 12 12 12 12 32
klečet, kleknout 12 32 13 32 króna
(trjátoppur) (peningur)
34 16 32 18 18 23 33, 18
krækja
(festa með krók) např. krækja gluggann aftur (taka með krók)
str. 86
slovnik
W
kræklingur kuðungur kuldi
m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar)
slávka hlemýžď, mušle zima (teplotně)
kulna
v ( -aði) v nepr. (kann, kunni, kunnum, kunnað)
vyhořet
kunna
W
v nepr. (kann, kunni, mít rád, líbit se kunnum, kunnað) (+acc)
kunningi
m tími (-ja, -jar)
známý
kurteis
adj f stofa (-u, -ur, (pl gen) na) f stofa (-u, -ur, (pl gen) na) n (-s) f ( -ar, -ir) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla v 0 (kveð, kvaddi, kvöddum, kvatt) leggja n hús sg (-s) adj ( f -uð) v (-ti) heyra v 0 (kvel, kvaldi, kvalið) leggja
slušný, zdvořilý
W
kúla
O O
kúmen kúrekamynd kústur kvarta kveðja
O
kvef kvefaður kveikja kvelja
O
O
O
O
Eldvirkni hélst þar til fyrir um 6 milljón árum, en þá kulnaði hún.
znát, umět
kunna við
kúla
32 32 39
kunna 14, 15
koule
1
(hnöttur)
otok, oteklina, zanícení
2
(bólga)
kmín western koště stěžovat si, zoufat si
23 19 16
(roz)loučit se rýma, nachlazení nastydlý, nachlazený rozsvítit, zapálit trápit, týrat (zvíře apod.)
Fyrir vikið sat hann nú í fangelsi og efinn kvaldi hann.
32 32, 15 15 10 25
kvendýr kvenfólk kvenföt kvenkyn
n ( -s, -) n hús sg (-s) n pl n ( -s)
kvenmaður
m maður (manns, menn) žena
15
kviðmikill kviður kvikasilfur kvikfé kvikmynd kvikmyndahús
adj f mynd (-ar, -ir) n ( -s) n sg (fjár/fés) f mynd (-ar, -ir) n hús (-s, -)
břichatý břicho rtuť ovce film (tvůrčí dílo) kino
11 11
kvikna
v ( -aði)
být zapálen, zažehnut (oheň)
samice ženy, paní dámské oblečení ženský rod, femininum
(bíómynd)
Eldurinn vill ekki kvikna.
str. 87
32 19 19
slovnik
kvíða
v 1 nepr. (kvíði, kveið, kviðum, kviðið) grípa
obávat se, být znepokojený
kvíða (fyrir) e-u kvíðinn kvíga
fráze adj f stofa (-u, -ur)
být zneklidněný, plný úzkostí znepokojený, mající strach kravička
kvísl
f nál (-ar, -ar)
vidle
kvóti kvöld kvöldmatur kyn kyn kynkynferði kynferðislegur kynfræðsla kynfæri kyngja kynlíf
m tími (-a, -ar) n hús (-s, -) m ( -ar) n ( -s, -) n ( -s, -) ve složeninách n ( -s) adj f ( -u) n pl v (-di) heyra n ( -s)
kvóta, stanovený počet večer večeře sex rod (mluvnický) sex, sexuální sex sexuální sexuální výchova pohlavní orgány (s)polknout, polykat sex, sexuální život
O
kynmök kynna
n pl v (-ti) heyra
O
kynnast e-m
v refl ( -tist, -st)
pohlavní styk představit, prezentovat poznat někoho, seznámit se s někým
kynning á
f spurning (-ar, -ar) + dat prezentace, představení
19
kynslóð kynvilla kynvilltur kynþroskaskeið kynþroski kyrr kyrrð kyrrð
f mynd (-ar, -ir) f ( -u) adj n ( -s) m ( -a) adj r (-, -t, -ari, -astur) f ( -ar) f ( -ar)
15
O O P
O O O O O O O O O
O O O O O O
W
generace homosexualita homosexuální puberta sexuální zralost, dospělost nehybný, klidný klid a mír ticho
kyssa
v (acc) ( -ti, -t)
políbit, líbat
kýr
f (-, -)
kráva
kvíða
Hann kveið fyrir hverri strætisvagnaferð. (ljúfa)
kyn
(kynferði) (í málfr)
32 16, 38 39 18 15 5 15 11 11 11 15 15, 11 19
kynna
15
1 2
(ró) (þögn) Ég kyssti ömmu mína bless. / Sat konungur þessi í hásæti og höfðingjar ríkisins umhverfis hann; hneigði ég mig þrisvar sinnum djúpt fyrir honum, og fleygði mér síðan fram fyrir fætur honum og kyssti gólfið. 32
str. 88
slovnik
O
P O O
O
O O
kælivifta
větrák (v počítači)
kær kæra kærlega köflóttur könguló könnunarferð körfubolti köttur
f ( -u, -ur) adj r (-, -t, -ari, -astur) v (-ði) heyra adv adj f ( -lóar, -lær) f ( -ar, -ir) m ( -a, -ar) m völlur (kattar, kettir)
drahý, milý obvinit srdečně kostkovaný pavouk výzkumná cesta, expedice basketbal kočka
labba
v (-aði) kalla
jít, procházet se
lag laga lak lakk lamadýr lamaður lamast lamb lambalæri lampi
n hús ö (-s, lög) v (-aði) kalla n hús ö (-s, lök) n hús ö (-s, lökk) n hús (-s, -) adj v (-aðist) reflexive n hús ö (-s, lömb) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar)
způsob; melodie upravit, připravit prostěradlo lak lama chromý ochrnout jehně noha jehněčího lampa
land
n hús ö (-s, lönd)
země (stát)
landafræði
f indecl
zeměpis, geografie
landakort
n hús (-s, -)
mapa
landakortabók
f bók (-ar, -bækur)
atlas
landbúnaður
m dalur (-ar, -ir)
zemědělství
landlukt
adj
vnitrozemský
landnámsmaður
m ( -manns, -menn)
osadník
landshluti
m tími (-a, -ar)
kraj, oblast, území
Lítil kælivifta fyrir skjákort og harðdiskskúffur.
17
(kónguló) 35 20 32 Hugsaði hún með sér og stóð upp og labbaði út úr herberginu. / Ég labbaði í bæinn, mér létt í skapi var að líta inn á búllur samkvæmt vana ... 19 16 18 32
32 18 16 31, 21, 14 35 31, 21, 14 13, 14, 31 35, 38, 31 21, 31 31, 21
str. 89
slovnik
O
landslag landsvala langa langatöng langt langt í burtu langt síðan langur
O O O
lasinn latína latur lauf lauf
n ( -s) f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla impers (+acc) f (-tangar, -ir) adv adv phrase adv adj ö (löng, -t, lengri, lengstur) adj f (-u) adj n hús (-s, -) n hús (-s, -)
21, 14, 31 32
krajina vlaštovka toužit, chtít prostředníček (prst) daleko daleko dávno
11
dlouhý nemocný latina líný, lenivý kříže, listy (v kartách) list (stromu)
lauf
(í spilum) (laufblað)
f nál (-ar, -ar) O
bazén, plavecký bazén
laug laug
f nál (-ar, -ar)
horký pramen
laugardagur
m hestur (-s, -ar, (dat sg) sobota degi)
laukur
m hestur (-s, -ar)
cibule
laun laus lausn lax laxfiskur
n hús (-s, -) adj o (-, -t, -ari, -astur) f mynd (-ar, -ir) m (-, ar) m hestur (-s, -ar)
plat, výplata volný řešení losos losos
láglendi
n hús (-s, -)
nížina
(sundlaug) laug (heit lind)
lágur W
lán lána lána e-m e-ð lás
adj (-, -t (adv), lægri, lægstur) n hús (-s, -) v (dat+acc) ( -aði) v (-aði) kalla m hestur (-s, -ar)
20 33 20, 14, 31, 22 21, 31, 14 39 33, 18 34
32 32 31, 14, 21
nízký, krátký půjčka půjčit (někomu něco) půjčit někomu něco zámek (u dveří)
34 lána honum bókina Ég lánaði systur minni bílinn minn. 16
str. 90
slovnik
O
láta
O
láta
O
láta sig látinn leður
v (acc) ( lætur; lét, létu, látið ) v (acc) ( lætur; lét, létu, látið ) v (acc) ( lætur; lét, létu, látið ) adj b s (-, látið, látnir, látnar, -) n hús sg (-s) v 0 (legg, lagði, lögðum, lagt) leggja
nechat
(leyfa að e-ð gerist)
chovat se, jednat
láta
vzdát se
láta
mrtvý kůže (materiál) položit (se), umístit, natáhnout se
O
leggja
O
leggja (mikið / lítið) fráze upp úr e-n
poklát něco za hodně /málo důležité
O O
leggja af leggja af stað
fráze fráze
hubnout, zhubnout vyrazit na cestu
O O
leggja á leggja á stað
fráze fráze
zavěsit, položit telefon vyrazit na cestu
O
leggja áherslu á eð fráze
zdůraznit něco
O
leggja bílnum
zaparkovat
O
leggja e-ð að veði fráze
leggja leggja leggja leggja
leggja
dát něco v sázku, vsadit (něco)
leggja
leggja O O O
leggja hatur á e-n fráze leggja inn fráze leggja niður fráze
nenávidět někoho uložit zrušit, odstranit
leggja leggja leggja
O
leggja niður steina fráze
pokládat kameny (v Go)
O
leggja saman
sčítat, přičítat
fráze
Ég legg - mikið upp úr því - að vinna með frændum okkar í Norðri - í friði og spekt. Hún leggur af vegna þess að hún er veik. Hún leggur af stað til Akureyrar. Hann leggur símann á af því að hann vill ekki tala við mig.
leggja
leggja fráze
(hegða sér)
leggja
14
14 Hann leggur áherslu á að heppilegasta leiðin til skólaþróunar komi innan frá, þ.e. frá skólafólkinu sjálfu. Þegar hann leggur bílnum fyrir framan Völundarhús 42 sér hann að hér er eitthvað mikið um að vera. Ég legg auðvitað heiður minn að veði um að allir peningarnir munu skila sér til góðra samtaka.
14
Nú er að segja frá þeim bræðrum að þeir leggja hatur á Stóradalsbóndann og sitja um líf hans. Ég legg peninga inn í bankann. Leikmenn skiptast á að leggja niður steina, svarta og hvíta, sem upp frá því eru ekki hreyfðir nema þeir séu handsamaðir. Barnið leggur saman tvo og þrjá og fær fimm.
str. 91
50
slovnik
leggja
O
leggja sér e-ð til munns
fráze
jíst (něco)
O
leggja til
fráze
navrhnout, předložit návrh
O
leggja út
fráze
vysvětlit, tlumočit
leggja leggja
leggja O
leggja við hlustir
fráze
poslouchat leggja
O
O O
leggjast leggur
fráze m dalur j (-jar (-s), -ir)
lehnout si, natáhnout se končetina
leið
f mynd (-ar, -ir)
linka (autobusová), cesta
leiða
v (-ddi) heyra
vést
leiðabók
f bók (-ar, -bækur)
jízdní řád
leiði leiðinlegur leiðsögumaður leiður leifa leigja
n hús (-s, -) adj (-, -t, -ri, -astur) m ( -manns, -menn) adj (-, leitt, -ari, -astur) v (-ði) heyra v (-ði) heyra v 7 (leik, lék, lékum, leikið) falla
náhrobek nudný, nepříjemný průvodce cítící lítost, znechucený nechat (jídlo nedojedené) pronajmout (si)
leika
O
leika af sér
fráze
O O
leika á als oddi leika á hljóðfæri
O
leika e-n grátt
Nokkuð er misjafnt eftir landshlutum og árstíðum hvað selurinn leggur sér helst til munns. Ég legg til að þessi plaköt verði lagfærð. Ég veit ekki hvort ég legg út í þá umræðu núna. Hann leggur við hlustir þegar ég tala í símann við vinkonu mína. Ég legg við hlustir en allt sem ég heyri er andadrátturinn í sjálfri mér. Svo buðu mennirnir hver öðrum góða nótt á kristilegan hátt, og það brakaði í rúmunum þegar þeir lögðust fyrir. 11 14, 37 14, 13 12 14
14
hrát
20
fráze fráze
udělat špatný tah být dobře naladěn, být v dobré míře, mít dobrou náladu hrát na hudební nástroj
leika
leika leika
fráze
zacházet špatně (s někým)
leika
En hins vegar fannst mér óborganlegt þegar andstæðingurinn gaf skákina á sama tíma og ég lék af mér drottningunni og var mát í einum leik, samtímis. Kúrkov lék á als oddi. / María lék á alls oddi eftir tónleikana. Hún lék á fiðlu sína. Þetta eru boðskortin í skírn Kamillu og sköpunargleðin lék mig svo grátt að ég gleymdi að nota upprunalegu stærðina.
str. 92
50
slovnik
O
leika í lyndi
fráze
jít hladce
leika
O
leika sér að e-u
fráze
hrát si s něčím
leika
Þegar allt lék í lyndi var lífið yndislegt. / En jafnvel þá héldu nágrannar mínir, vinir og ættingjar að ég væri í góðu lagi og allt lék í lyndi. Ólíklegt er að maður geri ekkert annað en að leika sér á tölvu ef hann veit að það verður til þess að hann ljúki þá engum verkum, fái ekki greitt í vinnunni og missi þar með framfærslu sína.
leika leika
Kári Þormar lék undir á píanó en þau ásamt Sverri Guðjónssyni eru einnig flytjendur tónlistarinnar á diskinum. Lilja leikur við mömmu sína.
leika
Orðtakið að leika við hvern sinn fingur þekkja allir. / Lék á als oddi, sem merkir að leika við hvern sinn fingur.
O O
O
O
leika undir leika við
leika við hvern sinn fingur leikfang leikfimi leikfimisalur leikhús leikjatölva leikkona
O O
W O O
leikstjóri leikur leir leit leita
leita eftir e-u leitarvél leitast við
fráze fráze
doprovodit, doprovázet hrát si s někým
fráze n hús ö (-s, -föng) f nesklonné m dalur (-ar, -ir) n hús (-s, -)
být dobře naladěn, být v dobré míře, mít dobrou náladu hračka cvičení (tělesné) tělocvična divadlo hrací konzole (např. Play Station 2)
f ( -u, -ur) f stofa (-u, -ur, (gen pl) kvenna) m ( -a, -ar) m dalur (-s, -ir) m ( -s) f mynd (-ar, -ir) v (-aði) kalla
v ( -aði) + dat f ( -ar, -ar) v refl ( -aði)
20 20 19 17
herečka
19
režisér hra jíl hledání, pátrání hledat
19 19
požádat o něco vyhledávač (např. Google) pokoušet se
leita
Árni stóð í bréfaskriftum við ýmsa menn heima á Íslandi og leitaði eftir aðstoð þeirra við að spyrja uppi fornar bækur og bókaslitrur, bréf og forn skjöl, hvar sem slíkt væri að finna og fá það keypt eða gefið eða léð til eftirritunar ef bækurnar voru ekki falar. 17
leita
str. 93
slovnik
leka lemja lenda lengd lengi lepja O
lerki
v 5 (lek, lak, lákum, lekið) gefa v 0 (lem, lamdi, lömdum, lamið) leggja v (-ti) heyra f mynd (-ar, -ir) adv v 0 (lep, lapti, lapið) leggja
téci (sud apod.), prosakovat uhodit přistát délka dlouho (s)lízat modřín
24, 33
číst
13
čtenář
13
vlak
14
čtení, četba
13
lenost, zahálčivost lenochod dovolit
32
leti letidýr leyfa
n ( -s) v 5 (les, las, lásum, lesið) gefa (+acc) m nemandi (-a, lesendur) f mynd (-ar, -ir) m hestur r b (-s (lestrar-), lestrar) f nesklonné n hús (-s, -) v (-ði) heyra
O
leyfa e-m e-ð leyfi leyna
v (dat+acc) ( -ði, -t) n hús (-s, -) v (-di) heyra
dovolit něco někomu dovolení, souhlas schovat, ukrýt, utajit
O
leyna á sér
fráze
být černý kůň; být něčím víc, než je na první pohled vidět
leyndarmál
n hús (-s, -)
tajemství
O O O O
leynilögreglusaga leysa leysa leysa úr vanda
f ( sögu, sögur) v (acc) ( -ti, -t) v (acc) ( -ti, -t) v (acc) ( -ti, -t)
detektivka uvolnit vyřešit, nalézt řešení vyřešit problém
O
leyti
n nesklonné
čas
O
leyti
n nesklonné
respekt, úcta
lélegur
adj (-, -t, -ri, -astur)
špatný, nekvalitní
lesa lesandi lest lestur
leyfa
leyna
Ég var svo góður við hana að ég leyfði henni að halda á hestinum mínum!
Næsti hylur sem eitthvað kveður að er Skorarhylur. Hann leynir á sér og þar skyldu menn ekki fara sér of óðslega. 12, 13 13, 19
leysa leysa
leyti
(losa) (finna lausn) phrase (tími) um þetta leyti, um sama leyti, um hvaða leyti? (tillit) að mestu leyti, að mörgu leyti, að nokkru leyti, að þessu leyti, að öðru leyti, ég fyrir mitt leyti
str. 94
slovnik
O O O
létta léttur léttur léttur lið liðdýr
v (-i) heyra adj adj adj n hús (-s, -) n hús (-s, -) adj b s (-, liðið, liðnir, liðnar, -)
ulevit lehký, snadný lehký (hmotnost) veselý, radostný družstvo, tým artropod, členovec
liður
m dalur (-ar, -ir)
koleno (rodové posloupnosti)
lifa
v (-ði) heyra
žít, prožít, poznat
liðinn
O
lifa af lifandi liggja
O
liggja á
fráze adj nesklonné v 5 (ligg, lá, lágum, legið) gefa fráze
léttur léttur
(ekki erfiður) (ekki þungur) (glaður) 20 32
minulý
přežít naživu
15 15 lifa
(endast) / Ég lifði af motorhjólaferð um Akureyrina.
ležet sedět na (vejcích)
32
liggja Mér líður best þegar ég ligg fyrir og er að borða, eins og kollegi minn, Guttormur. Það liggur í augum uppi að það er ekki svo gott fyrir þriggja barna móður að vera í fullu námi og vinna jafnframt með. Það liggur vel á mér.
O
liggja fyrir
fráze
ležet v posteli
liggja
O O
liggja í augum uppi liggja vel á e-m lilja
fráze fráze f stofa (-u, -ur)
být jasný, zřejmý, očividný sednout, líbit se lilie
liggja liggja
limgerði
n hús (-s, -)
živý plot
lind linditré lindýr
f mynd (-ar, -ir) n hús (-s, -) n hús (-s, -)
pramen, studánka lípa měkkýš
linsubaun
f (-ar, -ir)
čočka
lirfa list Listahátíð
housenka umění Umělecký festival (na jaře) umělec
19
listasafn listaverk
f stofa (-u, -ur) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) m maður (-manns, menn) n hús ö (-s, listasöfn) n hús (-s, -)
33 16, 38 31 33 32 33, 18 32 19 19
galerie umělecké dílo
listfræðingur listi
m ( -s, -ar) m tími (-a, -ar)
historik umění seznam
19 19 19, 35
O
listamaður
O
str. 95
slovnik
O O
listmálari litur líða
m ( -a, -ar) m dalur (-ar, -ir) v (dat) ( leið, liðu, liðið)
malíř, umělec barva utíkat, plynout
O
líða
v (dat) ( leið, liðu, liðið)
pokračovat, postupovat
líða
O
líða líf líffræði líffræðingur lífsstíll lík líka líka líkami líkamsrækt
v impers ( leið, liðu, liðið) n hús (-s, -) f indecl m ( -s, -ar) m ( -s) n hús (-s, -) adv v (-aði) kalla impers m tími (-a, -ar) f ( -ar)
cítit se život biologie biolog životní styl mrtvola také mít rád, líbit se tělo posilování
líða
O O O
O O O
líkamsræktarstöð f ( -var, -var) líkja v (-ti) heyra
O O
líkja eftir e-u líkja e-u við e-ð
fráze fráze
O
líkjast e-m líklega líklegur líklegur líkt
v refl (dat) ( -ti, -t) adv adj adj adv adj (-, -t, -ari, -astur) (dat) f pl stofa n hús sg (-s) f stofa (-u, -ur)
O O O
líkur líkur lím lína
O
línuskauti líta lítast lítið
m ( -a, -ar) v 1 (lít, leit, litum, litið) grípa v refl (leist, litist) adv (minna, minnst)
19 (um tíma) Hvernig líður verkinu? Jak pokračuje práce? Mér líður vel, illa. Cítím se dobře, špatně. / Mér líður vel þegar veðrið er gott og sólin skín glatt og fuglarnir kvaka og sauðfé dreifir.
15 35 35
Mér líkar það ekki. 11 20 20, 22
posilovna srovnávat, přirovnávat
napodobit něco, kopírovat něco srovnávat něco s něčím připomínat (někoho), podobat se (někomu) asi, pravděpodobně slibný, nadějný pravděpodobný podobně
39
líkja líkja líkja
líklegur
Hann rannsakaði hvaða skilyrði væru nauðsynleg til að börn lærðu móðurmálið og reyndi að líkja eftir þeim. Hverjum líktist ég? Flestir þóttust sjá pabba minn í mér... (efnilegur) (sennilegur)
podobný, připomínající pravděpodobnost lepidlo řádek 20, 14
kolečkové brusle dívat se po uznávat, schválit, líbit se málo
líta
str. 96
slovnik
lítri ljár
adj b s (-, lítið, litlir, litlar, , (acc sg m) lítinn, minni, malý minnstur) m tími (-a, -ar) litr m dalur (-s, -ir) kosa (nástroj)
ljóð
n hús (-s, -)
báseň
ljóðskáld ljómandi ljómandi ljón ljónynja
n ( -s, -) adj adv n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) adj o (-, -t (adv), -ari, astur) n hús (-s, -) adj adj (-, ljóshært, -ari, astur)
básník svítivý, lesknoucí se velmi lev lvice
ljósmynd
f mynd (-ar, -ir)
fotografie, fotka
O
ljósmyndavél
f ( -ar, -ar)
fotoaparát
O
ljósmyndun ljótur
fotografie (umělecký obor) šeredný
W
ljúga
f ( -ar) adj (-, -t, -ari, -astur) v 2 (lýg, laug, lugum, logið) bjóða (+acc/dat)
W
ljúga e-u að e-m
lítill
O
ljós ljós ljósgulur ljóshærður
32 32
světlý světlo světle žlutý blond, světlovlasý 19, 14 19, 14 19, 14, 35
lhát lhát někomu
ljúka e-u ljúka við e-ð loðinn loðna lofa loforð
v 2 (lýk, lauk, lukum, lokið) bjóða (+dat) fráze (dat) fráze adj f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla n hús (-s, -)
ukončit něco ukončit něco chlupatý, srstnatý huňáček severní slíbit slib
loft
n hús (-s, -)
vzduch, obloha
ljúka W W O
fráze (dat + acc)
16 19, 13 19, 13
ljúga
ukončit
Hún laug að börnunum og manninum og mér líka, henni var ekki treystandi. (klára)
ljúka ljúka 32 32
39, 31
str. 97
slovnik
O
39, 35
loftvog loga logi logn
f ( -ar, -ir) v (-aði) kalla m tími (-a, -ar) n hús sg (-s)
barometr hořet, planout plamen, oheň klid, ticho
lok
n hús (-s, -)
víko, poklička
lok loka
n hús (-s, -) v (-aði) kalla
konec zavřít
lokaður
adj ö (lokuð, -, -ri, -astur) zavřený
lokkur loks loksins
m hestur (-s, -ar) adv adv
lokna, kudrna nakonec konečně
11
loppa
f stofa (-u, -ur)
tlapa, tlapka, pracka (zvířete)
32
W
losa
v (-aði) kalla
W W
losna losna
v ( -aði) v ( -aði)
uvolnit (šroubek apod.) zbavit se čeho, vyhnout se čemu vyprázdnit se
losna
W
losna
v ( -aði)
uvolnit se (něco se uvolnilo)
losna losna
O
39 18, 16
lok
Hann losar hjólið af bílnum. (sleppa við e-ð) (um húsnæði) (fá frelsi) Báturinn losnaði ekki úr festingum. Það hefur losnað hjól af bílnum. (verða laus) Ég losnaði við 12 kíló á níu vikum!
losna
v ( -aði)
ztrácet
lota
f stofa (-u, -ur)
období, doba, perioda, úsek
39
lóa lóð lófi lóuþræll lukt lumma lundi lunga lúða
f stofa (-u, -ur) m dalur (-ar, -ir) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) m dalur (-ar, -ir) f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar) n auga (-a, -u) f stofa (-u, -ur)
32 16 11 32 16 18 32 11 32
lúður
m hestur r b (-s, lúðrar)
kulík, čejka parcela, pozemek dlaň jespák obecný lucerna, svítilna lívaneček papuchalk plíce platýz trubka, trumpeta (hudební nástroj)
lúinn
adj
unavený, vyčerpaný, znavený
lús lyf lyfjabúð
f (-ar, -lýs) n hús j (-s, -) f (-ar, -ir)
veš lék lékárna
19
32 22
str. 98
slovnik
lyfta
f stofa (-u, -ur)
výtah
16, 37
lyfta lygi lykill lykilorð lykkja lyklaborð
v (-i) heyra f (lygi, lygar) m hestur b s (-s, lyklar) n ( -s, -) f stofa (-u, -ur) n ( -s, -)
zvednout, nadzvednout lež klíč heslo smyčka, poutko, oko klávesnice
16 17
lykt
f sg mynd (-ar)
vůně
lýðræði
n hús (-s, -)
demokracie
lýðveldi
n hús (-s, -)
republika
lýsa lýsa lýsa lýsa lýsi lýsingarháttur lýsingarorð læða
v (acc) ( -ti, -t) v (acc) ( -ti, -t) v (dat) ( -ti, -t) v (dat) ( -ti, -t) n hús sg (-s) m ( -háttar, -hættir) n ( -s, -) f stofa (-u, -ur)
vyvolat (film) osvětlovat ukazovat popsat rybí tuk (medicína) příčestí (gramatika) přídavné jméno mourek, mourovatá kočka
læðast
v (læðist, læddist, læðst) (v)plížit se, plazit se, krást se
lækka
v (-aði) kalla
snížit
læknir
m hestur (-s, læknar)
doktor, lékař
læknisþjónusta
f ( -u)
zdravotní služba, středisko
lækur
m dalur j (-jar, -ir)
potok
læra
v (-ði) heyra
učit se
O
læra af
fráze
učit se (od někoho)
læra
Hann syngur kvæðið sem hann lærði af móður sinni og ömmu.
O
læra á
fráze
učit se (na nějaký nástroj, nějaké činnosti atd.)
læra
Hún lærði á bíl hjá mömmu sinni. / Ég lærði á píanó. / Hann lærði á fiðlu hjá föður sínum, sem var fiðluleikari.
O
læra fyrir
fráze
učit se (na zkoušku, do školy atd.)
læra
Svo fór ég í frjálsar og varð mjög þreyttur á því, kom heim, lærði fyrir próf.
O O
O O O O O O
O
lýsa lýsa lýsa
(lýsa mynd) (bera birtu) (sýna) (gefa lýsingu)
17 18, 33 36, 21 21, 36 14, 19
18 25 25 32
34, 22 34, 22 31, 38, 14
str. 99
slovnik
O
læra undir
fráze
učit se (na zkoušku, do školy atd.)
læra
O
læra utan að
fráze
učit se zpaměti, memorovat
læra
O
læra utanbókar
fráze
učit se zpaměti, memorovat
læra læra
O
Prófið sem ég lærði undir er á fimmtudaginn. Hann varði öllum tómstundum hjá fjölskyldu sinni, las,skrifaði og lærði utan að í sömu litlu stofunni, þar sem konan og eldri börnin voru að störfum og hin minni léku með hávaða og ærslum. Læra utanbókar ljóðið Kvöld í sveit á bls. 142 í ljóðabók. Það lærist svo margt utan náms í skólanum.
lærast
v refl (-ði) heyra
učí se (to)
læri læsa
n hús (-s, -) v (-ti) heyra
stehno zamknout
O
læsa e-n inni
fráze
zavřít někoho (např. do vězení, ústavu)
O O
læstur læstur lævirki lögfræði
adj adj m tími (-a, -ar) f indecl
chráněný (o počítačovém programu) zamčený skřivan právnictví, právní věda
lögfræðingur
m hestur (-s, -ar)
právník
lögregla
f stofa (-u, -ur)
policie
lögregluþjónn
m hestur s (-s, -ar)
policista
löngun maðkafluga
f mynd ö (-ar, langanir) f stofa (-u, -ur) m maður (-manns, menn) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) n sg hús (-s) m (-s) f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla v (-aði) kalla f stofa ö (mömmu, mömmur) f stofa (-u, -ur)
touha masařka
32
člověk, muž
15
O
maður O O
magi magi magn maí maífluga mala mala mamma manneskja
břicho žaludek množství, kvantita květen jepice (roze)mlít, rozmělnit příst, vrnět (kočka)
11
læsa
læsa dyrum / Ég læsti hana inni í herberginu sínu á næturnar og fyrst grét hún og barði í hurðina enn síðan fór hún upp í rúm og nennti þessu ekki lengur.
læstur
17 32 35 34, 36 22, 34 22, 34
11 11
magi
39 32 mala
(mylja) (um kött)
maminka
15
osoba, člověk
15
str. 100
slovnik
O
mannlíf mappa marglytta margur
n hús (-s, -) f möppu, möppur f stofa (-u, -ur) adj ö (mörg, -t, fleiri, flestur)
existence desky, šanon medúza
32
mnohý
O O
margvíslegur maríjúana
adj n indecl
P
maríubjalla
f stofa ö (-u, -ur)
maríuerla
f stofa (-u, -ur)
maríuhæna
f ( -u, -ur)
mark mark marka
n hús ö (-s, mörk) n hús ö (-s, mörk) v (-aði) kalla
různý, různorodý, rozmanitý, rozličný marihuana slunéčko sedmitečné, beruška (brouček) konipas slunéčko sedmitečné, beruška (brouček) gól, branka znak, symbol označit, vyznačit
markaður
m dalur (-ar, -ir)
obchod, trh
markmið Mars mars marsvín mastur matarlyst matreiða matreiðsla
n hús (-s, -) m m nesklonné n hús (-s, -) n hús ö (-s, möstur) f (-ar) v (acc) ( -ddi, -tt) f ( -u)
cíl Mars (planeta) březen sviňucha (druh delfína) stěžeň (u lodi) chuť k jídlu, apetit připravovat jídlo, vařit kuchyně (úprava jídel)
matreiðslubók matur matvörur maur mauraljón mauraþúfa mauræta mál mál
f ( -bókar, -bækur) m (-ar, -ar) f pl m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) n hús (-s, -)
jídlo potraviny, jídlo mravenec mravkolev mraveniště mravenečník záležitost, případ diskuze
3 2
(málefni) (orðræða)
mál
n hús (-s, -)
jazyk, řeč
1
(tungumál)
mála málaralist málari málband málfræði
v (-aði) kalla f ( -ar) m ( -a, -ar) n hús ö (-s, -bönd) f indecl
(vy)malovat malířství malíř krejčovský metr gramatika
W
P
O O O
W O
O O O
(maríuhæna)
32 32
(maríubjalla) mark
20
(í knattleik) (merki)
34, 22 31 39 32 18 18 18 13, 18 18 18 32 32 32 32
kuchařka (kniha)
str. 101
35, 21 34 19 19 10 35
slovnik
O O O O
P
málfræðingur mállýska málmur málsgrein málsgrein
m ( -s, -ar) f ( -u, -ur) m hestur (-s, -ar) f ( -ar, -ar) f ( -ar, -ar)
máltíð
f mynd (-ar, -ir)
málverk máni
mánuður máta máttur máttur
n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar, (dat sg) degi) m dalur (mánaðar, -ir) v (-aði) kalla (+acc) m ( -ar) m ( -ar)
mátulegur
adj
mátunarklefi
n hús (-s, -)
převlékárna
mávur með með höndunum Með leyfi. með margvíslegu móti meðal meðal meðal annars meðan meðferð meðfram meðlimur
m hestur (-s, -ar) prep, adv (+dat, acc) adv phrase věta
racek s rukama S dovolením.
adv phrase n (meðals, meðul) prep (gen) prep conj, adv f mynd (-ar, -ir) prep, adv (+dat) m ( -s, -ir) v nepr. (má, mátti, máttum, mátt) (+acc) adv adj v (meiddi) heyra v (-ti) heyra adv m tími (-a, -ar) f ( -ar) f spurning (-ar, -ar) adj
mnoha způsoby lék, léčivo mezi mimo jiné zatímco léčba, terapie podél člen
mánudagur
O O
P
O O O
O
mega O
O O
megin meiddur meiða (sig) meina meira meistari mengun menning mennskur
jazykovědec, lingvista nářečí, dialekt kov věta odstavec jídlo (3x denně - snídaně, oběd, večeře) malby, obrazy Měsíc (planeta)
35 25
málsgrein
(setning) (hluti lagagreinar)
25 25 18 19 31
pondělí
39
měsíc (kalendářní) vyzkoušet si schopnost síla vhodný, vyhovující, ten správný
39
máttur
(geta) (afl)
(fataklefi)
með með
22, 10 32 11
með (lyf)
smět na straně zraněný poranit (se), zranit (se) znamenat, mínit více vítěz, mistr znečištění kultura, civilizace lidský
20 19
str. 102
slovnik
O
menntaskóli menntun
m ( -a, -ar) f sg mynd ö (-ar)
gymnázium vzdělání
mergur
m hestur sg (-s)
morek (o kosti)
meri merki merkilegur merkja messa metri mexíkanskur Mexíkó Mexíkóbúi
f stofa (-u, -ur) n hús j (-s, -) adj (-, -t, -ri, -astur) v (-ti) heyra f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar) adj f sg (-ar) m tími (-a, -ar)
klisna, kobyla znak, symbol zajímavý, pozoruhodný vyznačit, označit mše metr mexický Mexiko Mexičan
mér dettur e-ð í hug
fráze, impers
napadlo mě
Mér líst vel á … mið miða miðbær
věta n hús (-s, -) v (-aði) kalla m dalur j (-jar, -ir)
Líbí se mi … střed mířit, zamířit centrum města
miði
m tími (-a, -ar)
lístek, vstupenka
O O
miði aðra leiðina miði báðar leiðir
m ( -a, -ar) m ( -a, -ar)
jízdenka jedním směrem zpáteční jízdenka
O
miði í rútuna miðja miðlari miðmynd miðnætti
m ( -a, -ar) f stofa (-u, -ur) m ( -a, -ar) f (-ar) n sg hús (-s)
miðstig
n hús (-s, -)
lístek na autobus střed, prostředek server (počítač) mediopasivum půlnoc 2. stupeň stupňování, komparativ
miðsvæðis
adv
miður
adj j (-, mitt(adv)) střed, v polovině m hestur (-s, -ar, (dat sg) středa degi)
W
O O O
miðvikudagur
22 11, 32 32
12 31 31 31 0 detta líta
37 19, 20, 14 14 14 14, 37
miði miði miði
17 25 39 25 37, 14
uprostřed, v centru
39
Mig munar í e-ð … věta
Toužím po něčem …
muna
Mig vantar … mikið
Chybí mi... Potřebuji … velmi, hodně
vanta
věta adv (meir(a), mest)
Það fyrsta sem mér dettur í hug. / Mig langar ægilega að blanda mér í umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug.
str. 103
slovnik
mikill mikilvægur mildur milli milljón minkur minn minna minni minning O
minnisbók
W
minnka misgrip
O
hojný, dostatečný, velký důležitý jemný, mírný mezi milión norek
32
moje připomenout paměť vzpomínka
17
notebook (přenosný počítač)
17
mismunandi missa missa mitti mínúta
f ( -bókar, -bækur) v (-aði) kalla n hús sg (-s) adj ö o (misjöfn, -t, -ari, astur) adj nesklonné v (acc) ( -ti, -t) v (acc) ( -ti, -t) n hús sg (-s) f stofa (-u, -ur)
různý ztratit pustit, upustit pás, pas (část těla) minuta
mjaltavél
f nál (-ar, -ar)
stroj na dojení
mjálma
v (-aði) kalla
mňoukat
mjólk
f sg (-ur)
mléko
mjólka
v (-aði) kalla
dojit
mjólkurafurðir
f pl
mléčné výrobky
mjólkurbú
n hús (-s, -)
mlékárna
mjólkurmatur mjór
m ( -ar) adj (-, -tt, -rri, -stur)
mléčné výrobky hubený
mjúkur
adj (-, -t, mýkri, mýkstur) měkký
mjöðm mjög mjöl
m (mjaðmar, mjaðmir) adv n hús sg (-s)
misjafn W W
adj b s (-, mikið, miklir, miklar, -, (acc sg m) mikinn, meiri, mestur) adj (-, -t, -ri, -astur) adj (-, milt, -ari, -astur) prep (+gen) f mynd (-ar, -ir) m hestur (-s, -ar) pron (mín, mitt, mínir, mínar, mín) v (-ti) heyra n hús (-s, -) f spurning (-ar, -ar)
zmenšit, snížit přehmat
Eyjan minnkar.
různý, rozdílný 2 1
missa húsið missa töskuna á gólfið
(glata) (glopra niður) 11 39 32, 34 32 18, 32, 38 38, 32 18 22, 18 18 18
bok, kyčel velmi mouka
11 18
str. 104
slovnik
P
moka
v (-aði) kalla
mold moldvarpa
f mynd (-ar, -ir) f stofa ö (-u, -ur)
moli
m tími (-a, -ar)
morgunmatur
m ( -ar) m hestur b s (-s, morgnar) m (-ar, -ir) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) n ( -s, -)
morgunn P
O
morgunverður mosi moskítófluga motta mottó móar
O O
O
O P O O
O O O O
O
házet, nabírat, odhazovat (lopatou apod.) půda, hlína krtek
32
kus, kousek, drobek (chleba apod.), kostka cukru
18 (morgunverður)
snídaně ráno snídaně mech moskyt rohož, rohožka motto, heslo
(morgunmatur)
vřesoviště
módem módernismi móða móðir móðurborð móðurmál mór mót mót mót mót mót, (á) móti
n ( -s, -) m f stofa (-u, -ur) f dóttir (-ur, mæður) n ( -s, -) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) n ( -s, -) n ( -s, -) n ( -s, -) n pl prep, adv (+dat)
modem modernismus mlha matka základní deska mateřský jazyk hrbolatá suchá půda setkání, shromáždění forma turnaj spojnice, spoj proti utvářet, formovat (osobu apod.) modem protestovat evangelík protestantismus motor protiváha
móta
v (-aði) kalla
mótald mótmæla mótmælandi mótmælendatrú mótor mótvægi
n ( -alds, -öld) v (-ti) heyra m ( -anda, -endur) f m hestur (-s, -ar) n ( -s)
muna
v (man, mundi, mundum, pamatovat si munað) heyra
muna
v impers ( -aði)
lišit se
18 39
(mótald )
1 2 3
(samkoma) (form) (keppni) (samskeyti)
(módem)
18 33 32 16 31, 14 17 19 39 15 17 35
20
17 12 12 14
muna
např. Þetta munar miklu. Je to velký rozdíl.
str. 105
slovnik
W
O O O
W O O
O
O
O
O
12, 34 11
munkur
m hestur (-s, -ar)
mnich
munnur
m hestur (-s, -ar)
munu
v (mun, past subj mundi/myndi)
munur murta mustarður múhameðskur múhameðstrú múlasni múldýr múr mús mús músarmotta
m dalur (-ar, -ir) f stofa (-u, -ur) m ( -s) adj f m tími (-a, -ar) n hús (-s, -) m ( -s, -ar) f (-ar, mýs) f (-ar, mýs) f ( -u, -ur)
ústa, pusa modální sloveso, které tvoří budoucí čas nebo vyjadřuje pravděpodobnost v minulosti a v současnosti rozdíl malý pstruh hořčice islámský Islám mul mul zeď myš myš (u počítače) podložka pod myš
músarrindill
m hestur b s (-s, -rindlar) střízlík
32
músarungi múslimi músvákur myglaður
m tími (-a, -ar) m ( -a, -ar) m hestur (-s, -ar) adj
myší mláďata muslim káně plesnivý
32 12 32
mykja
f stofa sg (-u)
hnůj
mynd mynda mynda myndarlegur myndavél
f mynd (-ar, -ir) v (acc) ( -aði) v (-aði) kalla adj (-, -t, -ri, -astur) f nál (-ar, -ar)
obrázek, film, promítání fotit utvořit, vytvořit pohledný, dobře vypadající fotoaparát
myndlist myrkfælinn myrkur mý mýfluga
f ( -ar) adj n hús r b (-s, -) n (mýs) f stofa (-u, -ur)
výtvarné umění bojící se ve tmě temnota, tma komár komár
mýri
f ( -ar, -ar)
bažina, mokřina
mæla mæla mælir mæta
v (-di) heyra v (-di) heyra m hestur (-s, mælar) v (dat) ( -ti, -t
měřit, změřit mluvit, hovořit měřič, měřící přístroj potkat
32 23 12 12 32 32 32 17 17
mús
mynda
(taka mynd)
38, 32 19 19
19 19, 35
32 32 31, 14 35 mæla (hitta)
str. 106
35 14
slovnik
O
mæta mögulegur möguleiki möl mölfluga mölur mörður mörgæs mörk nafn nafnháttur nafnorð naga nagdýr naggrís naglbítur nagli
v (dat) ( -ti, -t adj (-, -t, -ri, -astur) m tími (-a, -ar) f sg (malar) f stofa (-u, -ur) m (-s, melir) m (marðar, merðir) f ( -ar, -ir) f ( markar, merkur) n hús ö (-s, nöfn) m ( -háttar, -hættir) n ( -s, -) v (-aði) kalla n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar)
dostavit se, objevit se možný možnost štěrk mol mol kuna tučňák les jméno infinitiv podstatné jméno hryzat, okousávat hlodavec morče štípačky (nástroj) hřebík
W
nakinn
adj
nahý, nahatý
O O
namm namm nammi nashyrningur nauðsyn nauðsynlegur naut nautalundir
citoslovce n ( -s, -) m hestur (-s, -ar) f nál j (-jar, -jar) adj (-, -t, -ri, -astur) n hús (-s, -) f pl
ňam ňam sladkosti, dobroty, ňamky nosorožec nutnost nutný býk plátky hovězího
O
ná
v (dat) ( nær; náði, náð ) dosáhnout, dostat se
O
ná
v (dat) ( nær; náði, náð ) chytit
ná
(draga uppi) ná strætó
O
ná
v (dat) ( nær; náði, náð ) dostat
ná
(fá)
O
ná í svefnpoka nágranni
v (dat) ( nær; náði, náð ) vlézt do spacáku m tími (-a, -ar) soused
ná
nágrenni
n hús (-s, -)
sousedství
náhvalur
m hestur (-s, -ar) adj b s (-, náið(adv), nánari, nánastur) adv adj (-, -t, -ari, -astur)
narval
W O O O
náinn nákvæmlega nákvæmur
mæta
(koma á stað)
32 32 32 (skógur) 25 25 32 32 16 16 Þarna voru myndir af nöktum konum. 18 32
32 18 (komast) např. ná landi, ná tvítugsaldri 14, 37
14 15 15, 38 32
důvěrný, blízký přesně přesný
str. 107
slovnik
nál
f nál (-ar, -ar)
nálgast nálægt
nám námskeið náttfari náttföt náttgali
v (-aðist) kalla přibližovat se adv blízko, nedaleko adj (-, -t(adv/prep), nærri, blízký, poblíž næstur) n sg hús (-s) studium kurz (výukový) n ( -s, -) m tími (-a, -ar) kozodoj n hús pl ö (-fata) pyžamo m tími (-a, -ar) slavík
náttúra
f stofa (-u, -ur)
příroda
náttúrlegur náttúrufræði náttúrufræðingur náttúrulega
adj f indecl m ( -s, -ar) adv
přírodní přírodní vědy ? přirozeně
nálægur O
O O O
O O
O
O W W
16, 10
jehla
náttúruparadís neðstur
f ( -ar) adj superl
přírodní ráj nejnižší
nef
n hús (-s, -)
nos
nefna nefnd nefnifall nefnilega
v (-di) heyra f mynd (-ar, -ir) n ( -falls, -föll) adv
jmenovat, nazvat výbor, komise 1. pád, nominativ a to, jmenovitě, totiž
negla
v (-di) heyra
přibít, přitlouct (hřebík apod.)
nei neikvæður neinn neita nekt nellika nema nemandi
adv adj m sg pron indef v (-aði) kalla f ( -ar) f stofa (-u, -ur) conj m nemandi (-a, -ur)
ne negativní nikdo odmítnout, popřít nahota, nahost karafiát pokud ne, vyjma žák, student
35 32 10 32 32, 33, 21, 14 32, 33, 21, 14 35 34 32, 33, 21, 14 Hann andaði frá sér með nefinu og lokaði augunum.
11
25
33 35
str. 108
slovnik
nemi nenna
m tími (-a, -ar) v (-ti) heyra
student, žák chtít (se)
nes
n hús (-s, -)
mys
O
nesti net
n ( -s) n hús (j) (-s, -)
O O O
netfang netskoðari netspjall neyða
n ( -fangs, -föng) m ( -a, -ar) n ( -s) v (-ddi) heyra
niða
v (-aði) kalla
niðamyrkur niður
n hús (-s, -) adv
svačina síť, internet, net internetová adresa, e-mailová adresa prohlížeč (internetový) internetové povídání přinutit zurčet, bublat, klokotat (řeka apod.) úplná tma dolů
niðurstaða
f stofa ö (-stöðu, -stöður) závěr, rozhodnutí, verdikt
nískur nítján níu níutíu njóli
Norðmaður norður
adj num num num m tími (-a, -ar) v 2 (nýt, naut, nutum, notið) bjóða (+gen) věta pron indef (-, nokkuð/nokkurt, nokkrir, nokkrar, -) m n/adv
Norðurland
n hús ö sg (-s)
Norðurlönd
n hús pl ö (-landa)
Noregur
m hestur sg (-s)
Nor sever Severní Island (území na severu ostrova) Severské země (Island, Faerské ostrovy, Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko) Norsko
norn
f mynd (-ar, -ir)
norna, čarodějnice, ježibaba
norska norskur nota nota tækifærið nóg
f stofa (-u, -ur) adj v (-aði) kalla v (acc) ( -aði) adv
norština norský užívat, používat využít příležitosti dost
njóta Nokkuð fleira? nokkur
O
35 31, 21 18 17 17 17 17
39
lakomý, skoupý devatenáct devět devadesát šťovík
33
radovat se, těšit se z Ještě něco? někdo, něco 31 31 31 31 13, 12 31 31 nota
str. 109
slovnik
O O
O O O
O
P
O O
P
nógur nótt nóvember nudd nudda
adj (-, nóg!) f (nætur, nætur) m ( -s) n ( -s) v (-aði) kalla
hojný, dostatečný noc listopad masáž masírovat
nunna
f stofa (-u, -ur)
jeptiška
nú nú á tímum númer núna nútíð nútíð nútímanútímalegur nútími nytjar nýár nýbakaður nýfluttur nýfæddur nýgiftur nýkomnar nýlega nýlegur nýr nýting næði nægja nægur
adv adv n hús (-s, -) adv f ( -ar) f ( -ar) ve složeninách adj m tími (-a, -ar) f pl n hús sg (-s) adj adj adj adj adj f pl adv adj adj j (-, -tt, -rri, -jastur) f ( -ar) n sg hús (-s) v (-ði) heyra adj
nyní dnes (opak v minulosti) číslo nyní přítomný čas (gramatika) současnost, přítomnost současný, moderní moderní současnost, moderní doba užitek, přínosnost Nový rok (svátek) čerstvý, nově pečený právě přistěhovaný novorozený sezdaný nové, nově došlé nedávno nový, nedávný nový, čerstvý využití, využívání klid stačit dostatečný, dost
næla
f stofa (-u, -ur)
jehla, jehlice, připínací spona
10
nærföt nærri næst næstum næstur næturgali nögl
n pl adv adv adv adj m tími (-a, -ar) f (naglar, neglur)
spodní prádlo blízko příště, dále téměř příští, další slavík nehet
10
nös
f (nasar, nasir)
nosní dírka, nozdra
o.fl. oddur
zkratka m hestur (-s, -ar)
hrot, špička
39 39 11 11 12, 34
25 nútíð (nútímur)
15 18 15 15
32 11 11, 32 og fleira
str. 110
slovnik
O O O O
P
of ofan ofar ofn ofsalega ofsalegur
adv adv adv comp m hestur (-s, -ar) adv adj
příliš shora, ze shora výšše kamna, topné těleso úžasně, fantasticky silný, prudký
ofsalegur oft og og fleira október olía olnbogi opinber opinber
adj adv (oftar, oftast) conj adv m f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar) adj r (-, -t, -ari) adj r (-, -t, -ari) adj b s (-, opið, opnir, opnar, -) v (-aði) kalla n hús (-s, -) v (-aði) kalla f bók (-ar, bækur) adj m ( -s)
úžasný, neuvěřitelný, báječný 2 často a a tak dál, atd. říjen olej, ropa loket oficiální, zřejmý, evidentní 1 veřejný 2
opinn
W O
orðtak
O O O W
orgel orka orkugjafi orkuverk orlof ormur
n ( -taks, -tök) n hús (-s, -) f ( -u) m -a, -ar n ( -s, -) n ( -s) m hestur (-s, -ar)
orsök
f mynd ö (-sakar, -sakir) příčina
orusta ostra ostur otur óóákveðinn greinir óánægður óbeygjanlegur óbreyttur
f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) m hestur b s (-s, otrar) předpona fráze adj (-, -t, -ari, -astur) adj adj (-, -)
P O O
1
(ofsafenginn)
39
(mjög mikill)
39 11
otevřený
opna orð orða orðabók orðlagður orðstír
O
16
otevřít slovo vyjádřit slovy slovník (kniha) slavný sláva, proslulost, věhlas
13 13 13
13, 35 19
fráze, ustálené slovní spojení varhany energie, síla zdroj energie elektrárna volno, prázdniny červ
bitva ústřice sýr vydra předpona vyjadřující zápor neurčitý člen nespokojený nesklonný nezměněný, stejný
22 (frí) 32
32 18 32 greinir
25 25
str. 111
slovnik
O O O
O O
óbyggð
f (-ar, -ir)
ódýr óðinshani ófær óheilbrigður óhreinn óhræddur
adj r (-, -t, -ari, -astur) m tími (-a, -ar) adj adj adj adj
ókei ókeypis ól ólífa ólíklegur ólíkur óljós
interj adj f nál (-ar, -ar) f -u, -ur adj adj (-, -t) adj o (-, -t, -ari, -astur)
levný lyskonoh nesjízdný, nesplavný nezdravý špinavý nemající strach, nebojácný v pořádku; (hovorově) fajn, prima, dobrý, ok zadarmo řemínek, popruh, pásek oliva nepravděpodobný rozdílný, různý nejasný, mlhavý, vágní
O
Ólympíuleikar
m pl
olympijské hry
O
ómeiddur ómögulegur ónáða ónýtur ópera
adj adj (-, -t, -ri, -astur) v (-aði) kalla adj f stofa (-u, -ur)
nezraněný nemožný obtěžovat, rušit, zlobit nepoužitelný, nefungující opera
ós
m hestur (-s, -ar)
ústí
ósammála ósáttur ósjáanlegur ósk óska óskaplega óskaplegur óskemmtilegur óskiljanlegur óslítinn ótal ótrúlega ótrúlegur
adj indecl adj adj f mynd (-ar, -ir) v (-aði) kalla adv adj adj (-, -t, -ri, -astur) adj (-, -t, -ri, -astur) adj adj nesklonné adv adj (-, -t, -ri, -astur)
rozdělený odlišný, nesouhlasný neviditelný přání přát (někomu něco), popřát nesmírně, neobyčejně strašný, příšerný, hrozný nepříjemný nesrozumitelný nepřetržitý, souvislý nesčetný neuvěřitelně neuvěřitelný
O
O O
O
31, 21, 38 14 32 14
divočina, pustina, oblast bez lidí
14 32
Systir mín íþróttakonan sem mér varð svo innilega hugsað til í morgun þegar ég sat föst á biðstofu með Ólympíuleikana yfir mér í sjónvarpi.
20
19 31, 21 Við erum ósammála um þetta. V tom se neshodneme.
str. 112
slovnik
O O
O
O
O
O
O O O
O
óttast óttast um e-n óvanur óvanur
v (-aðist) kalla v refl ( -aðist) adj adj ( f óvön)
obávat se, strachovat se obávat se o někoho nezvyklý, nepřivyklý nebýt zvyklý, nezkušený neúmyslně, náhodou, překvapivě bouře, bouřka neobvyklý nepřítel nečekaný neznámý zlobivý, neposlušný svěží, čerstvý nepohodlný, nepříjemný zlobivý, neposlušný táta, tatínek
óvart
adv
óveður óvenjulegur óvinur óvæntur óþekktur óþekkur óþreyttur óþægilegur óþægur pabbi
n ( -s) adj (-, -t, -ri, -astur) m dalur (-ar, -ir) adj (-, -t, -ari, -astur) adj (-, -) adj adj adj (-, -t, -ri, -astur) adj m tími (-a, -ar)
padda
f stofa ö (pöddu, pöddur) ropucha, brouk
pakka pakki pallur
v (-aði) kalla m tími (-a, -ar) m ( -s, -ar)
panna
f stofa ö (pönnu, pönnur) pánev (na smažení)
panta
v (-aði) kalla
objednat
panta miða, sæti pappi pappír pardusdýr
v (acc) ( -aði) m tími (-a, -ar) m hestur o (-s, -ar) n hús (-s, -)
rezervovat si jízdenku, místo kartón, lepenka papír panter
parís
m (-s, -ar)
panák (hra - skákat panáka)
passa passa (á/með) passa sig passi pasta páfagaukur
v (-aði) kalla v (-aði) kalla (+dat/dat) v (acc) ( -aði) m ( -a, -ar) n ( -) m hestur (-s, -ar)
dávat (si) pozor, hlídat padnout na/ s (šaty) dávat si pozor (cestovní) pas těstoviny papoušek
páfi páfugl pálmi
m ( -a, -ar) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar)
papež páv palma
páskar
m pl tími (-a)
Velikonoce
óttast óvanur
39
15 32
balit (si) balík, balíček terasa, plošina 16, 18 panta
14 13 32 20
passa passa
10 (gæta, líta eftir) 14 18 32 12, 34 32 33 12, 15
str. 113
slovnik
O O
peli
m tími (-a, -ar)
láhev, čutora
pelíkani peningur penni
m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar)
pelikán mince, peníze, měna pero
pensill
m hestur b s (-s, penslar) štětec
pera pera perla persóna persónufornafn persónulegur
f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) f ( -u, -ur) n ( -nafns, -nöfn) adj (-, -t, -ri, -astur)
žárovka hruška perla osoba, osobnost, charakter zájmeno osobní osobní
O
perutré
P
peysa peysa
n ( -s, -) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur)
O
péturselja
f (-u)
petržel
pils piltur
n hús (-, -) m hestur (-s, -ar)
sukně chlapec, mladík
O
pipar piparmynta
O
piparrót
O P
pirra píanó pínulítið pípa plan plan
v (acc) ( -aði) n hús (-s, -) adv f stofa (-u, -ur) n ( -s, plön) n ( -s, plön)
dráždit, popouzet, provokovat piáno, klavír trochu dýmka plán, záměr 1 úroveň 2
plan planta
n ( -s, plön) f stofa ö (-u, ur) f stofa ö (plötu, plötur, (gen pl) platna) v (-aði) kalla
otevřený prostor, prostranství 3 rostlina
O O O
plata plata O
platanviður
W
pláneta
pera
(ljósa~~ ) (ávöxtur)
24, 33 10 10 33, 18 10 15 33, 18 18 23 33, 18
paprika pepř máta křen
19 16 (áætlun) (svið) (opið svæði) 33
deska podvést, napálit 24, 33
platan f ( -u, -ur)
16 18 10 25
svetr svetr
pipar
f ( -rótar, -rætur) // n (-s)
16
hrušeň
O
m ( -s) n hús sg (-s) f ( -u, -ur)
16, 14 32 34 13
planeta
str. 114
slovnik
pláss
n hús (-, -)
plástur
m hestur r b (-s, plástrar) náplast
plógur
m hestur (-s, -ar)
O
plóma
O
plómutré
W
plús plús plötuspilari poki pollur popp popp portrett
P O O O
f ( -u, -ur)
místo
pluh švestka (plod) švestka (strom)
Portúgali portúgalska portúgalskur postulín
n ( -s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) n ( -s) n ( -s) n ( -s, -) n nesklonné (kromě sg gen -s) m tími (-a, -ar) f stofa ö (-u, -ur) adj n hús sg (-s)
pottur
m hestur (-s, -ar)
hrnec
Pólland pólska pólskur Pólverji pósthús póstkassi
Polsko polština polský Polák pošta (budova) poštovní schránka
pošta (instituce)
1 2
Portúgal
výhoda plus (znaménko) gramofon pytel kaluž pop (hudba) pražená kukuřice, popcorn portrét
póstur
m hestur (-s, -ar)
pošťák
O
predika
v (-aði) kalla
hlásat, zvěstovat, kázat
prenta
v (-aði) kalla
tisknout (knihu) tiskárna (přídavné zařízení k počítači) tiskař, polygraf (vy)žehlit, tisknout
O
prentari pressa
m ( -a, -ar) m ( -a, -ar) v (-aði) kalla
(tónlist (poppkorn)
19 18 19
31 31 31
W
prentari
popp
Portugalec portugalština portugalský porcelán
póstur
O
19
31
W
póstleggja
1 2
Portugalsko
n hús ö (-s, Póllönd) f stofa (-u, -ur) adj m tími (-a, -ar) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) v 0 (legg, lagði, lögðum, lagt) leggja m hestur (-s, -ar)
P
38 33, 18 24, 33
16, 18 31 31 31 31 22 16
poslat (dopis), odeslat (dopis) 34, 22 Hann predikaði í gær á Skipaskaganum og ég var svaka stollt af honum.
12 13
prentari
17 34
str. 115
slovnik
O
P
O
O O
O
prestur
m hestur (-s, -ar)
kněz, pastor
prins
m hestur (-s, -ar)
princ
prinsessa
f stofa (-u, -ur)
princezna
prímus prjóna próf prófa pumpa punktur puti putti púpa
v (-aði) kalla n hús (-s, -) v (-aði) kalla +acc f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur)
primus, bomba na vaření plést zkouška, test zkusit pumpička tečka (znaménko) prst prst kukla
púrra
n hús (-s, -)
puzzle, skládačka
pylsa pæla pæla í e-u
f stofa (-u, -ur) v ( -di, -t) fráze
párek dřít se, mořit se přemýšlet o něčem
rabarbari
m tími (-a, -ar)
rebarbora
radísa
rangur rannsaka rannsókn rappa rass
f ( -u, -ur) v (-aði) kalla n hús (-s, -) v (-aði) kalla v (-aði) kalla m tími (-a, -ar) f nál (-ar, -ar) adj (rök, -t, -ari, -astur) f nál (-ar, -ar) m tími (-a, -ar) f stofa ö (-a, -ar) adj ö (röng, -t, rangari, rangastur) v (-aði) kalla f mynd (-ar, -ir) v (-aði) m hestur o (-, -ar)
m ( -s, -ar)
(reyna) 14 11 11 32 33, 18 20, 13 18
pórek
púsluspil
raða rafmagn raka raka sig rakari rakstrarvél rakur rakvél rammi ranabjalla
O
f ( -u, -ur)
(erfiða) pæla 33, 18 33, 18
ředkvička seřadit, řadit elektřina hrabat holit se holič hrabačka, stroj na hrabání vlhký břitva, holící strojek rám pilous
12, 34 12, 36 12, 36 14, 18 10
raka 34 38
16 32
nesprávný, chybný vyšetřovat, zkoumat výzkum rapovat, předvádět rap pozadí, zadek
35 35 19
str. 116
slovnik
rata
v (-aði) kalla
najít cestu, trefit
rauðbrúnn
adj s (-, -t, -ni, -astur)
karmínově, modravě červený
rauðbrystingur rauðspretta rauður rauður pipar rauðvín raun raun raunverulegur rádýrstarfur ráð
červenka platýz červený paprika, čili červené víno zkušenost zkouška skutečný srnec rada
ráðgjöf
m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) adj (-, rautt, -ari, -astur) m ( -s) n ( -s) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) adj (-, -t, -ri, -astur) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) v 7 (ræð, réð, réðum, ráðið) falla f ( -gjafar)
ráðherra
m (-, -ar)
ministr
ráfa
v (-aði) kalla
W
rán
n ( -s, -)
O O
rándýr ránfugl rás rás
n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir)
toulat se, potulovat se (bez cíle) loupež, vyloupení, drancování šelma dravec kanál (rozhlasový, televizní) běh, sprint
W
refsa
v (dat) ( -aði)
ztrestat, (po)trestat
refsbróðir refur
m dóttir (-ur, bræður) m hestur (-s, -ar)
šakal liška
O O O O
ráða O
32 32 23 18 raun
(reynsla) (þraut) 32
řídit (firmu), rozhodovat porada, projednání 36, 21
Húsið var mannlaust þegar ránið átti sér stað.
rás
(farvegur) (hlaup) Konungur tók hann því fastann og refsaði honum harðlega, því alveg eins og.
32 32 19 20
32 32 Til að koma í veg fyrir það er sérstök regla – ko regla – sem segir að leikmaður verði að gera annars staðar á borðinu áður en hann tekur steininn aftur.
50
regla
f stofa (-u, -ur)
pravidlo
reglulega reglustrika regn
adv f stofa (-u, -ur) n hús sg (-s)
pravidelně pravítko déšť
39
regnbogasilungur m hestur (-s, -ar)
pstruh duhový
32
regnbogi regnhlíf
duha deštník
39 39
m tími (-a, -ar) f nál (-ar, -ar)
str. 117
slovnik
reiðhjól reiði reiður reikna
n hús (-s, -) f sg reiði nesklonné adj (-, reitt, -ari, -astur) v (-aði) kalla
(jízdní) kolo hněv rozčilený, rozzlobený počítat
reikningur
m hestur (-s, -ar)
účtenka, účet (v restauraci)
reim reima reisa
f nál (-ar, -ar) v (-aði) kalla v (-ti) heyra
tkanička (u boty) aj. zavazovat si tkaničku vztyčit, postavit
O
reitur
m ( -s, -ir)
průsečík, pole (v Go)
O
reka
O
reka
O O
reka úr skóla reka úr starfi renna
W
reyfi reykháfur reykja
v 5 (rek, rak, rákum, rekið) gefa v 5 (rek, rak, rákum, rekið) gefa fráze fráze v (-di) heyra v 3 (renn, rann, runnum, runnið) drekka n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) v (acc) ( -ti, -t)
W
reykja reykur reyna reyna reyna reynast reyndar
renna
O O O
O
reynir
14
34, 14, 18 10 10 Það er að segja ef allir auðir reitir sem liggja upp að steininum eða steinunum eru fylltir.
zahnat, vypudit
50
(stugga)
provozovat (firmu)
reka
vyloučit ze školy propustit, vyloučit z práce klouzat
reka reka
(starfrækja)
34
téct, plynout, proudit rouno na ovci komín udit
32 16 2
reykja fisk, reykja kjöt
v (acc) ( -ti, -t)
kouřit
1
reykja pakka á dag, reykja sígarettur
m dalur (-s, -ir) v (acc) ( -di, -t) v (acc) ( -di, -t) v (acc) ( -di, -t) v (-dist) heyra refl adv
kouř vydržet, snést vyzkoušet zkoušet, pokoušet se projevit se, ukázat se ve skutečnosti, vlastně
39 reyna reyna reyna
(þola) (prófa) (freista)
24, 33
jeřáb (strom)
reynsla rétt
m ( -is) f stofa (-u, -ur) adv
zkušenost, cvik právě
rétt
f mynd (-ar, -ir)
shánění ovcí na podzim
rétta
v (-i) heyra
rétta réttur
v (-i) heyra adj (-, -, -ari, -astur)
podat, podávat (někomu něco) narovnat správný, bezchybný
32, 21
rétta
str. 118
slovnik
P
O
réttur réttur rif rifa
m dalur (-ar, -ir) m dalur (-ar, -ir) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur)
rifja upp
v (-aði)
rigna
v (-di) heyra
pršet
rigning risaeðla
f spurning (-ar, -ar) f ( -u, -ur)
déšť, deštivé počasí dinosaurus
risi
m tími (-a, -ar)
obr
rispa rist rita rita ritföng
v (-aði) kalla f nál (-ar, -ar) f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla n hús pl (ritfanga)
poškrábat nárt racek tříprstý psát psací potřeby
rithöfundur
m (-ar, -ar)
spisovatel, autor
ríða rífa
O O
právo (na) jídlo, pokrm mělčina v moři prasklina, podélný otvor osvěžit si, oprášit si, zopakovat si
v 1 (ríð, reið, riðum, riðið) grípa v 1 (ríf, reif, rifum, rifið) grípa
stát
ríkistjórn
f mynd (-ar, -ir)
vláda
ríkja ríkja ríkur ríma
v ( -ti, -t) v ( -ti, -t) adj (-, -t, -ari, -astur) v (-aði) kalla v 1 (rís, reis, risum, risið) grípa
vládnout, panovat převládat, dominovat bohatý rýmovat se
rjóður
n hús (-s, -)
paseka, mýtina
rjómi
m tími sg (-a) v 2 (rýf, rauf, rufum, rofið) bjóða v 2 (rýk, rauk, rukum, rokið) bjóða f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -)
smetana, šlehačka
rjúka rjúpa roð
18 31
(regn)
39, 14 39 32 13, 12 11 32 13 13 13, 19 14, 32
trhat
n hús j (-s, -)
rjúfa
(réttindi) (matur)
jet (na koni)
ríki
rísa
réttur
ríkja
(stjórna) (ráða mestu)
36, 21 21, 36 36
13
vstát 31, 38 18
prolomit (ticho apod.) kouřit bělokur kůže (rybí)
32 32
str. 119
slovnik
O
v (-aði) kalla
rok
n hús (-s, -)
rolla
f stofa (-u, -ur)
rosalega rotta ró róa
adj f stofa (-u, -ur) f (rór, rór) v (-aði) kalla v 7 (ræ, reri, rerum, róið) veslovat falla
róa O
začervenat se, rdít se, zčervenat vichřice, prudký poryv (větru), vichr ovce neskutečně, neuvěřitelně, nesmírně krysa odpočinek, klid utěšovat
roðna
rófa
f stofa (-u, -ur)
tuřín, kolník
rófa róla róla sér rólegur
f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla adj (-, -t, -ri, -astur)
ocas houpačka houpat se klidný, pohodový
O
rómantík
f ( -ur)
romantika
O
rómantískur rós rósemd rósemi rósmarín rót róttækur rugla rugla e-n rusl rúða rúgbrauð rúgbý rúgur rúllukragapeysa rúm rúmlega
adj f mynd (-ar, -ir) f (-ar) f (-) n (-s) f bók (-ar, rætur) adj v (acc/dat) ( -aði) v (acc/dat) ( -aði) n sg hús (-s) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) n ( -s, -) m hestur sg (-s) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) adv adj (-, -t, rýmri, rýmstur/rúmastur) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar)
romantický růže klid, ticho klid, ticho rozmarýna kořen radikální kecat, žvanit zmást, poplést koho odpadky okenní tabulka žitný/černý chléb ragby žito rolák postel, prostor víc než
O O O O O O
O
rúmur rúsína rúskinnskápa Rússi
39 32
32
33, 18 32 16
rófa
14, 13 13, 14 33
23 33
rugla
(bulla) (trufla) 16 18 20 33 10 16
prostorný hrozinka kabát Rus
18 10 31
str. 120
slovnik
P
Rússland rússneska rússneskur
n hús ö (-s, Rússlönd) f stofa (-u, -ur) adj
Rusko ruština ruský
rúta
f stofa (-u, -ur)
autobus
ryðgaður ryk rýja ræða ræða rækja
adj n sg hús (-s) v (rý, rúði, rúðum, rúið) f stofa (-u, -ur) v (-ddi) heyra f stofa (-u, -ur)
rezavý prach (o)stříhat (ovce) projev, proslov hovořit, promlouvat garnát (mořský ráček)
rækta
v (-aði) kalla
pěstovat (obilí apod.)
ræna ræningi
v (-di) heyra m tími (-ja, -jar)
vyplenit, vyloupit drancovník, plenitel, lupič
rödd
f mynd ö (raddar, raddir) hlas
röð rönd rör röskur
f mynd ö (raðar, raðir) f tönn (randar, rendur) n hús sg (-s) adj adj ö (södd, satt, -ari, astur) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, söfn) v (-aði) kalla +dat f stofa ö (sögu, sögur, (gen pl) sagna) f ( -ar, -ar) f indecl m ( -s, -ar) n ( -s, -) v (-aði) kalla + gen f stofa ö (sölu, sölur)
saddur safali safi safn safna saga O O O O
sagnbeyging sagnfræði sagnfræðingur sagnorð sakna sala
O
salat
O O O
salerni salernispappír salt saltfiskur salur salvía
n ( -ats, -öt) n hús (-s, -) m ( -s, -ar) n hús ö (-s, sölt) m ( -s) m dalur (-ar, -ir) f ( -u)
(strætó)
31 31 31 14, 37
32
32 38, 33
pořadí, řada pruh, proužek instalatérská trubka, potrubí aktivní, činorodý
16
sytý
18
sobol šťáva, džus muzeum sbírat (známky apod.)
32 18 19 20 13, 19 25 35 35 25
sága, příběh časování historie, dějiny historik sloveso postrádat prodej
34 33, 18 16 16 18 18 16 23
salát toaleta, záchod toaletní papír sůl solená ryba hala, sál šalvěj
str. 121
slovnik
saman samanburður samantekt samband
adv f mynd (-ar, -ir) f ( -ar, -ir) n ( -bands, -bönd)
spolu srovnání sbírka, soubor vztah, souvislost
O O
samband samband sameiginlegur
n ( -bands, -bönd) n ( -bands, -bönd) adj (-, -t)
svaz, federace vztah (mezilidský) společný, vzájemný
O O
samfarir samfélag samkoma samloka samloka sammála samningur samræða samræmi samskipti samstarf samstarfsfólk samt samtal samtals samtenging samtök samur samúð samúð samþykkja sandlóa sandur sanna sannfæra sannleikur
f pl n ( -lags, -lög) f stofa (-u, -ur) f ( -u, -ur) f ( -u, -ur) adj nesklonné m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) n sg hús (-s) n pl hús n hús ö sg (-s) n sg hús (-s) adv n hús ö (-s, samtöl) adv f ( -ar, -ar) n pl hús adj f sg mynd (-ar) f sg mynd (-ar) v (-ti) heyra f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla v (-ði) heyra m hestur sg (-s) adj ö (sönn, satt, -ari, astur) m (-ar, -ir) n sg (fjár/fés) f (-ar, -ur) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla f nál (-ar, -ar)
pohlavní styk společnost, společenství shromáždění, setkání sendvič měkkýš, korýš ve shodě smlouva, kontrakt konverzace harmonie, soulad vzájemný vztah spolupráce spolupracovník přesto rozhovor dohromady spojka (gramatika) sdružení stejný sympatie soucit souhlasit kulík písečný písek prokázat, dokázat přesvědčit pravda
O O
O O
O
O
sannur sauðburður sauðfé sauðkind sauður sauma saumavél
19 (tengsl) samband samband
(bandalag) ( ~~ fólks)
34, 36
15, 11
samloka
(brauðsneiðar) (skelfiskur)
18 32
34 34
25
samúð
31
pravý, původní, pravdivý období vrhání jehňat ovce ovce ovce šít, zašít šicí stroj
32 32 32 32 10 10
str. 122
slovnik
sautján sá
num sedmnáct pron (sú, það, þeir, þær, ten þau)
sá
v (-ði) heyra
sít, osít
O O O
sál sálfræði sálfræðilegur sálfræðingur
f mynd (-ar, -ir) f indecl adj m ( -s, -ar)
duše psychologie psychologický psycholog
O
sálmur
m hestur b s (-s, sálmar) žalm, hymnus
sápa sár sár sársauki sáta
f stofa (-u, -ur) adj r (-, -t, -ari, -astur) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur)
sáttur
adj
sebradýr
n hús (-s, -)
O
sedrusviður seðill sef
O
segja segja
m ( -s, -ir) m (seðils, seðlar) n hús sg (-s)
33, 38 35 34 12, 19 16
mýdlo uražený, dotčený rána (na ruce ap.), zranění bolest kupka sena smířený (s čím), usmířený (s kým) zebra
38
32 24, 33 34 33
cedr bankovka rákos
v (acc/dat) ( sagði, sagt) nařídit, přikázat v nepr. (segi, sagði, říkat sögðum, sagt)
segja
(skipa) Ég sagði honum að gera það. Nařídil jsem mu, aby to udělal.
segja
"Hvort heldur sem ég segi af eða á þá mun fólk snúa út úr orðum mínum og túlka þau eins og því sýnist," sagði Benitez dularfullur á svip. Starfsgrundvöllur ráðsins er því nánast enginn og það var af þeim sökum sem ég sagði af mér sem formaður ráðsins.
segja af eða á um fráze
říci ano nebo ne
O
segja af sér
fráze
abdikovat, vzdát se (úřadu apod.)
segja
O
segja e-ð fyrir
fráze
předpovědět
segja
O O
segja e-m til segja frá
fráze fráze
dávat někomu pokyny povídat, vyprávět
segja segja
O
Enginn spámaður sagði fyrir um það Hann kunni ekki á vélina en ég sagði honum til. Ég sagði frá því í Morgunblaðinu.
str. 123
slovnik
segja ósatt
fráze
lhát, neříkat pravdu
segja
O
segja upp stödu
fráze
segja
O
segja upp stödu segl seglbátur
fráze n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar)
propustit, vyloučit abdikovat, vzdát se (úřadu apod.) plachta plachetnice
segull
m hestur b s (-s, seglar) magnet
seiði
n hús (-s, -)
seigur
adj
seinfær
adj adj s (-, -t (adv), -ni, astur) adv f stofa (-u, -ur) v 0 (sel, seldi, seldum, selt) leggja (dat+acc)
seinn seint sekúnda selja O
seljurót selló selur sem sem fer hjá semja senda sendibréf sennilega sennilegur sentimetri september servíetta setja
n (-s) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) relative conj věta v 0 (sem, samdi, sömdum, samið) leggja v (-i) heyra (+acc) n hús (-s, -) adv adj m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) v 0 nepr. (set, setti, settum, sett) leggja
segja
Hver þessara tíu alþingismanna Norðvesturkjördæmis segir satt og hver segir ósatt um hvort og hvenær við getum farið að keyra um Arnkötluog Gautsdali? (starfsfólki) Í fyrsta lagi er tilgangur þeirra að sporna gegn því að atvinnurekandi segi upp fleiri starfsmönnum en nauðsynlegt er. (starfi sínu) Ég segi upp stöðu minni sem stuðningsmaður Liverpool! 14 14
jikry, potěr tuhý, tvrdý (maso apod.), vytrvalý pomalý, loudavý
32 18
pozdní, opozdivší se pozdě sekunda prodávat, prodat 33, 18 19 32
celer čelo (hud. nástroj) tuleň, lachtan který, kteří, která atd. kdo prochází kolem
fara
skládat, psát (knihy)
13
poslat dopis asi, pravděpodobně pravděpodobný centimetr září ubrousek
13
39
položit, umístit
str. 124
slovnik
setjast setning sex sextán sextíu sérfræðingur sérkennilegur sérstaklega sérstakur O O W O O O O
sérútbúinn sigbelti sigðnefur sigla sigling sigling sigra sigra
v (sest, settist, settumst, sest) f spurning (-ar, -ar) num num num m hestur (-s, -ar) adj (-, -t, -ri, -astur) adv adj ö (sérstök, -t, -ari, astur) adj n ( -s, -) m hestur (-s, -ar) v (-di) heyra f ( -ar, -ar) f ( -ar, -ar) v (acc) ( -aði) v (acc) ( -aði)
sigti
n hús (-s, -)
sigur silfur silfurmávur silfurskotta silki silungur
m hestur r b (-s, sigrar) n hús sg (-s) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) n hús sg (-s) m hestur (-s, -ar)
sinfóníuhljómsveit f mynd (-ar, -ir) sinn sinna sinnep sitja sía síða síða síðan síðast síðastur síðdegi
pron poss (sín, sitt, sínir, sínar, sín) v (-ti) heyra n hús sg (-s) v 5 (sit, sat, sátum, setið) lesa f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) adv, conj adv superl adj superlativ n hús j (-s, -)
posadit se
setja
věta šest šestnáct šedesát odborník, specialista neobvyklý, zvláštní zvláště
13
35
zvláštní speciálně vyrobený, vybavený sedák (na slaňování) ibis plout, plavit se (lodí) plachtění, plachtařský sport plavba zvítězit porazit sítko, cedítko; zaměřovač u pušky apod. vítězství stříbro racek stříbřitý rybenka hedvábí pstruh
sigling sigra
Báturinn sigldi svo til lands. (það að sigla) (sjóferð) (vinna sigur) (yfirvinna)
32 14 20 14 20 20
20 32 32 10 32
symfonický orchestr
19
jeho starat se, pečovat hořčice
18
posadit se filtr, cedítko, cedník bok (část těla) stránka, strana od té doby, potom naposled poslední odpoledne
síða
11 13
39
str. 125
slovnik
síðdegis síður síður
O O
síga í bjarg sígaretta sílamávur síld
adv adj (-, sitt, -ari, -astur) m dalur (-ar, -ir) v 1 (síg, seig, sigum, sigið) grípa fráze f ( -u, -ur) m hestur (-s, -ar) f (-ar, -ir)
O
síldarverksmiðja síldfiskur símanúmer sími símskeyti sítróna sjakali sjal
f ( -u, -ur) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, sjöl)
sjaldan
adv (sjaldnar, sjaldnast) zřídka, málokdy
sjaldgæfur sjampó
adj n ( -s) v 5 nepr. (sé, sá, sáum, séð) gefa v 5 nepr. (sé, sá, sáum, séð) gefa fráze fráze adj ö (sjálfsögð, sjálfsagt)
síga
O O
sjá O
sjá
O O
sjá af e-u sjá aumur á e-m sjálfsagður
O
továrna na sledě sleď telefonní číslo telefon telegram citrón šakal šála
slanit cigareta racek žlutonohý sleď
16
ztratit něco litovat (koho)
sjá sjá
(skilja)
samozřejmý
sobectví nezávislý, samostatný
sjálfsvörn sjálfur
pron (-, -t)
já sám (myself, yourself etc.)
Sjáumst!
32 10
sjá
f ( -u) adj (-, sjálfstætt, -ari, astur) f ( -varnar, -varnir)
O
13
rozumět
sjálfselska
fráze, refl v 5 nepr. (sé, sá, sáum, séð) gefa věta
18 32 32 22, 32, 34 32
vidět
přirozeně, určitě, samozřejmě
sjást yfir e-ð
síga
vzácný šampón
adv
O
39
ponořit se
sjálfsagt
sjálfstæður O
odpoledne dlouhý zvyk
sebeobrana
20
přehlédnout (něco)
sjá
Brzy na viděnou!
sjá
str. 126
slovnik
O
sjoppa
f stofa (-u, -ur)
kiosk, večerka
37, 22, 38
sjóbirtingur
m hestur (-s, -ar)
pstruh lososový, pstruh obecný (mořská forma)
32
sjóða sjóða sjómaður
O O O O O
sjón sjón sjónarhorn sjónvarp sjónvarpskort sjónvarpsstöð sjór sjúga
O O O O
sjúkdómur sjúklingur sjúkrabíll sjúkrahús sjö sjötíu skaði skaði skaft skalli skamma skammdegi skammstöfun skanni skap skapa skapa skarð skarfur skartgripur skata
v 2 (sýð, sauð, suðum, soðið) bjóða v 2 (sýð, sauð, suðum, soðið) bjóða m maður (-manns, menn) f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) n ( -s, -) n hús ö (-s, sjónvörp) n ( -s, -) f ( -var, -var) m hestur (sjávar (-s), sjóir) v (sýg, saug, sugum, sogið) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) num num m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) v (-aði) kalla n hús j (-s, -) f ( -stöfunar, -stafanir) m ( -a, -ar) n hús ö sg (-s) v (acc) ( -aði) v (acc) ( -aði) n hús ö (-s, skörð) m hestur (-s, -ar) m dalur (-s, -ir) f stofa ö (-u, ur)
svářet vařit (se)
sjóða
18
rybář, námořník pohled zrak pohled, stanovisko televize televizní karta televizní stanice
34 sjón
(það að sjá) (sjónskyn) 37 17 37 31, 21
moře (vy)sát nemoc pacient sanitka nemocnice sedm sedmdesát straka škoda, újma násada, topůrko plešatost, pleš hubovat, nadávat zimní temnota zkratka (slovní) scanner, snímač nálada tvořit stvořit mezera, díra, průsmyk kormorán klenot, šperk rejnok
22
skaði
32
11 39 25 17
skapa
Guð skapaði manninn. 31 32 10 32
str. 127
slovnik
O O
O O
O O
skauti
m tími (-a, -ar)
brusle
skák skál Skál! skáld skáldsaga skáletur skáli skápur
f ( -ar, -ir) f nál (-ar, -ar) věta n hús (-s, -) f stofa ö (-u, -ur) n ( -s) m ( -a, -ar) m hestur (-s, -ar)
skáti
m tími (-a, -ar)
skegg
n hús sg (-s)
šachy mísa Na zdraví! básník román kurzíva chata, záchranná bouda skříň skaut (člen skautské organizace) vousy
skeið
f nál (-ar, -ar)
lžíce
skeið skeifa skel skeldýr skelfilegur skelfing skelfiskur
n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) f nál j (-jar, -jar) n hús (-s, -) adj f ( -ar) m hestur (-s, -ar) v (-ti) heyra/v 3 (skell, skall, skullum, skollið) drekka
období podkova škeble, ulita, mušle měkkýš, korýš strašný, příšerný, děsivý děs, hrůza měkkýš, korýš
skella
O O
skellur
m dalur (-s, -ir)
skemma skemma skemmd skemmta (sér) skemmtilegur
v (acc) ( -di, -t) v (acc) ( -di, -t) f mynd (-ar, -ir) v (-i) heyra adj (-, -t, -ri, -astur) f mynd ö (-ar, skemmtanir) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) v 4 (sker, skar, skárum, skorið) bera m hestur (-s, -ar) n pl v (-aði) kalla +dat n hús pl (-a) adj b s (-, skilið)
skemmtun skepna sker skera skermur skil skila skilaboð skilinn
20, 14 20 16 14 13 13 14 16 14 11 16, 18 39 38 32 32
32
bouchat, vybouchnout, zabouchnout bouchnutí, prásknutí (dveřmi apod.) poškodit zkazit poškození, zkažení bavit se zajímavý, pěkný
skemma
(valda skemmdum) (spilla)
oslava, zábava zvíře útes, rif
32 31
krájet stínítko (lampy) hranice, obrys vrátit vzkaz, poselství rozvedený
str. 128
slovnik
rozvést se
skilja
skilja á milli skilja e-ð eftir skilja við skilmáli skilnaður skilningur skilyrði
v 0 nepr. (skil, skildi, skildum, skilið) leggja v 0 nepr. (skil, skildi, skildum, skilið) leggja v 0 nepr. (skil, skildi, skildum, skilið) leggja fráze fráze fráze m ( -a, -ar) m dalur (-ar, -ir) m sg hestur (-s) n hús (-s, -)
rozlišit, rozeznat opustit (něco) zemřít podmínka (smluvní) rozvod, rozchod porozumění podmínka
skilja skilja skilja
skima (eftir)
v (-aði) kalla
hledat (někoho), rozhlížet se
O O O
skinn skip skipa skipstjóri skipta skipta skipta
n hús (-s, -) n hús (-s, -) v (-aði) kalla m tími (-a, -ar) v (-i) heyra (+dat) v (-i) heyra (+dat) v (-i) heyra (+dat)
kůže loď řídit, rozkázat kapitán na lodi vyměnit změnit rozdělit
O
skipta sér af e-u
fráze
plést se, zasahovat (do čeho) 0 skipta
O
skiptast á að gera fráze e-ð
střídat se (v dělání něčeho)
O O O
skipti skipti skipti
změna čas výměna
O
skilja
O
skilja
O
skilja
O O O O
skíðamaður skíði
n hús (-s, -) n hús (-s, -) n hús (-s, -) v 0 (skipulegg, skipulaggði, skipulögðum, skipulagt) leggja m (-manns, -menn) n hús (-s, -)
skíðishvalur
m hestur (-s, -ar)
skipuleggja O
skína O
skjal
rozejít se
skilja
rozumět
(aðskilja) (botna í) 15
(slíta sambúð)
15
11
1 2 3
(hafa skipti) (breyta) (hluta)
0 skipta
skipti skipti
Leikmenn skiptast svo á að leggja niður steina þar til hvorugur telur sig geta afgirt meira svæði og öllum holum milli svæða hefur verið lokað. (breyting) (sinn) (það að skipta um)
50
plánovat, uspořádat lyžař lyže
20 20
kosticovec (velryba, plejtvák)
32
v 1 (skín, skein, skinum, svítit skinið) grípa soubor (počítačový), akta, n hús ö (-s, skjöl) dokument
17, 13
str. 129
slovnik
O
skjalataska
f stofa ö (-tösku, töskur) kufřík, aktovka
skjaldbaka skjákort
skjóta undan skjöldur Sko til! skoða skoða skoðandi skoðari skoðun skopparakringla skordýr skorpa skorta skot Skoti Skotland skott skóbursti skófla skógarsnípa skógarþröstur
f stofa ö (-u, -ur) n ( -s, -) v 3 (skalf, skulfum, skolfið) drekka m dalur (-s, -ir) n hús (-s, -) v 2 (skýt, skaut, skutum, skotið) bjóða fráze m (skjaldar, skildir) věta v (acc) ( -aði) v (acc) ( -aði) m (-a) m ( -a, -ar) f mynd ö (-ar, skoðanir) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) v (-i) heyra n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) n hús sg (-s) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar)
schovat štít (zbroj) Podívej! pozorovat, zkoumat prohlížet si, prohlédnout si divák, pozorovatel prohlížeč (internetový) názor káča, vlček (rotující hračka) hmyz kůrka (chleba apod.), kůra postrádat, chybět střela, výstřel Skot Skotsko ocas (psa, kočky, lišky) kartáč na boty lopata sluka drozd zpěvný
skógur
m (-ar, -ar)
les
skóhlíf
f nál (-ar, -ar)
přezůvka, galoše
skólataska
f stofa ö (-tösku, -töskur) školní batůžek
skóli skór skrautlegur skrá skrá
m tími (-a, -ar) m (-s, skór) adj f (-r, -r) f (-r, -r)
skjálfa skjár skjól skjóta
O O O O O
W
želva grafická karta
32 17
třást se monitor, obrazovka úkryt, útočiště
17
udeřit, uhodit, střelit
škola bota ozdobný soubor (počítačový) seznam
skjóta
skoða
(kanna) (horfa á) 19 17
32 18
31 31 32
32 32 32, 33, 14, 21 16, 10
22 10 (tölvu~ )
str. 130
slovnik
O
skrá skrá skrápdýr skref
skurður skutur skúffa skúmur skúr skúr skúra
v (acc) ( -ði, -ð) v (-ði) heyra n hús (-s, -) n hús (-s, -) v 3 (skrepp, skrapp, skruppum, skroppið) drekka v (-ti) heyra n hús (-s, -) v (-aði) kalla m ( -a, -ar) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) m maður (-manns, menn) v 1 (skríð, skreið, skriðum, skriðið) grípa n hús (-s, -) adj f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla fráze fráze n hús (-s, -) adj b s (-, skrýtið, skrýtnari, skrýtnastur) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) f mynd (-ar, -ir) v nepr. přít. čas (ég skal, við skulum) m dalur (-ar, -ir) m dalur (-s, -ir) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) f mynd (-ar, -ir) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla
skúta
f stofa (-u, -ur)
skylda skyldur skyn
f stofa (-u, -ur) adj (-, skylt) n hús (-s, -)
skreppa
O
skreyta skriðdýr skrifa skrifari skrifborð skrifstofa skrifstofumaður skríða
O
W W
skrín skrítinn skrúfa skrúfa skrúfa frá skrúfa fyrir skrúfjárn skrýtinn skrækskaði skuggi skuld skulu
stáhnout (program, soubor) zapsat (do kursu ap.) ostnokožec krok
17 32
vyjet si, vyrazit ven, zaskočit si
14
zdobit plaz psát zapisovačka, vypalovačka psací stůl kancelář, ordinace
32 13 17 13 22 22, 34
úředník lézt, plazit se schránka, truhla zvláštní, podivný šroub, šroubek (na)šroubovat, přišroubovat otevřít, zapnout zavřít, vypnout šroubovák
skrúfa skrúfa
divný sojka stín dluh modální sloveso vyjadřující povinnost a rozkaz příkop, jáma záď (lodě) zásuvka, šuplík chaluha velká slabý déšť, přeháňka přístřešek, kůlna (vy) drhnout, umýt podlahu rybářská loď, šalupa (s plachtou) povinnost příbuzný, spřízněný porozumění
32 39
33 39 16
15
str. 131
slovnik
O O O
skyndibiti skynja skynja
m (-a, -ar) v (acc) ( -aði) v (acc) ( -aði)
P
skyr
n hús sg (-s)
O
skyrta ský skýjaður skýr skýra skýring skýrsla skæla skær skæri skömmustulegur slagharpa
f stofa (-u, -ur) n hús j (-s, -) adj adj (-, -t, -ari, -astur) v (-ði) heyra f spurning (-ar, -ar) f stofa (-u, -ur) v (-di) heyra adj r (-, -t, -ari, -astur) m tími pl (-a) adj f ( -hörpu, -hörpur)
O O O
O
slaka slaka (vel á) slaka á slanga slanga slappa af slaufa slá
sláttur sláttur sláttuvél sláturtíð
v ( -aði) v ( -aði) v ( -aði) f stofa ö (-u, -ur) f stofa ö (-u, -ur) v (-aði) f stofa (-u, -ur) f ( -r, -r) v 6 (slæ, sló, slógum, slegið) fara + acc v 6 (slæst, slóst, slógumst, slegist) m (sláttar, slættir) m (sláttar, slættir) f nál (-ar, -ar) f mynd (-ar, -ir)
senoseč úder, tlukot kosička, stroj na kosení čas porážek ovcí
sleði
m tími (-a, -ar)
sáně, sáňky
sleggja
f stofa (-u, -ur)
perlík, mlat
sleif
f nál (-ar, -ar)
vařečka, sběračka
sleppa
v (-ti) heyra +dat
slétta
f stofa (-u, -ur)
slá slást O O
svačina, přesnídávka, rychlé občerstvení rozumět uvědomit si, pochopit tvaroh (odlišný od českého tvarohu) košile mrak mračný zřetelný, jasný vysvětlit, objasnit vysvětlení, vysvětlivka oznámení, zpráva brečet, fňukat jasný nůžky ostýchavý, nesmělý piáno podat odpočívat, relaxovat povolit, ulevit had hadice uklidnit se, uvolnit se mašle zábradlí
18 skynja
(skilja) (finna) 18 10 39
16 19
slaka slaka slanga
(rétta) např. Slakaðu saltinu! Podej mi sůl! (hvíla) (gefa eftir) (dýr) (pípa)
32
10 16
udeřit, uhodit, kosit prát se sláttur
(gras~~ ) (það að slá)
38 38 38 14, 38 18, 16
vynechat, nechat, uniknout, pustit rovina, planina
31
str. 132
slovnik
sléttur sléttuúlfur slíta
O O
sloppur slóð slóðalegur slóðaskapur slóra slóttugur Slóvakía slóvakíska slys slæmur slökkva
adj (-, -t, -ari, -astur) m hestur (-s, -ar) v 1 (slít, sleit, slitum, slitið) grípa m hestur (-s, -ar) f mynd (-ar, -ir) adj m ( -ar) v (-ði) heyra adj f (-u) f (-u) n hús (-s, -) adj (-, -t, verri, verstur) v (-ti) heyra
O
slökkvilið
O O
slökkvistöð slökkvitæki smakka smala
n ( -s) f ( -var, -var) n ( -s, -) v (-aði) kalla v (-aði) kalla
smali
m tími (-a, -ar)
smart smáatriði smáfugl
smári smásaga smiður smita
adj indecl n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) adj (-, -tt, smærri, smæstur) m tími (-a, -ar) f stofa ö (-u, -ur) m dalur (-s, -ir) v (-aði) kalla
smitast af
v (-aðist) kallast
smíða smíðatól smjör smjörlíki smokkfiskur
v (-aði) kalla n hús (-s, -) n hús sg (-s) n hús sg (-s) m hestur (-s, -ar) v (smyr, smurði, smurðum, smurt)
O
smár
smyrja
rovný, hladký kojot
32
roztrhnout, roztrhat plášť (pracovní), župan internetová adresa aj. líný, pomalý lenost loudat se, lelkovat vychytralý, mazaný Slovensko slovenština nehoda špatný, chatrný zhasnout, uhasit
10 17
31 31 14
22, 37, 38, 14 37
hasiči (oddíl) požární základna hasící přístroj ochutnat sesbírat ovčák (člověk starající se o ovce), pastýř elegantní, vkusný podrobnost, detail sýkora
38
32
malý jetel povídka tesař, řemeslník nakazit nakazit se (od), nakazit se (čím) vytvořit, vyrobit nástroj, nářadí k truhlařině máslo margarín oliheň, sépie
33 13 34 smita
18 18 32
namazat
str. 133
slovnik
16, 10 18
snagi
m tími (-a, -ar)
háček (na oděv), věšák
W O
sneið snemma snerta snerting sniðugur
f nál (-ar, -ar) adv v (-i) heyra f ( -ar, -ar) adj
plátek, krajíc brzy dotýkat se, dotknout se dotek, dotyk legrační, vtipný
P
snigill
m hestur b s (-s, sniglar) hlemýžď
32
snjóa snjóflóð snjókarl snjókoma snjór snjótittlingur
v (-aði) kalla n ( -s, -) m (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar)
39 39 39 39 39 32
snotur
adj ( f snotur) v nepr. (sný, sneri, snerum, snúið) v nepr. (sný, sneri, snerum, snúið) f stofa (-u, -ur)
O
O
snúa snúa við snúra O
snyrting snyrtivörur snýta snæugla snöggur sofa
O O
O
sofna soga sogast sokkur sonur sorg sorglegur sovéskur Sovétmaður Sovétríkin sóðarlegur
f ( -ar, -ar) f pl v (-ti) heyra f stofa (-u, -ur) adj (-, -t, sneggri, sneggstur) v 4 (sef, svaf, sváfum, sofið) bera v (-aði) kalla v (acc) ( -aði) v refl (-aðist) m hestur (-s, -ar) m dalur l (sonar, synir) f mynd (-ar, -ir) adj adj m maður (-manns, menn) n pl def adj
(fyndinn)
sněžit lavina sněhulák sněžení sníh sněhule severní (pták) půvabný, hezký, pohledný; roztomilý, rozkošný; sličný obrátit obrátit se
snúa
šňůra, provaz 22, 16
toaleta, záchod kosmetika smrkat, vysmrkat se sovice sněžní
32
rychlý, pohotový spát usnout sát, cucat být zaplaven, být potopen ponožka syn lítost, smutek smutný, tragický sovětský
soga 10 15 (harmrænn) 31
obyvatel Sovětského svazu
31
Sovětský svaz špinavý, nepořádný
31
str. 134
slovnik
O
sófi
m tími (-a, -ar)
pohovka, gauč
sól
f mynd
slunce
sólarhringur sólarolía
m dalur (-s, -ir) f ( -u) f tönn (-strandar, strendur) m ( -jar, -ir) f nál j (-jar, -jar) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla m hestur (-s, -ar) n hús sg (-s) v (-aði) kalla
den (24 hodin) opalovací krém
sólarströnd O
P O
O O
16 39, 31 39
pláž
31
okenní římsa, parapet pryskyřičník sluneční světlo sněhule severní (pták) mést, zametat smeták, koště saze šetřit
sólbekkur sóley sólskin sólskríkja sópa sópur sót spara sparisjóðsreikning m hestur (-s, -ar) ur m hestur (-s, -ar) sparrhaukur spauga v (-aði) kalla
krahujec dělat si legraci, žertovat
32
spá
v (-ði) heyra
předvídat, předpovědět, věštit
12
Spánn Spánverji
m (-ar) m tími (-a, -ar)
Španělsko Španěl
spegill
m hestur b s (-s, speglar) zrcadlo
spendýr speni spenna
n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur)
31 31 16, 10 32
spenna
v (-ti) heyra
spennandi spenntur spennumynd spil spila á spilari spilavíti
adj nesklonné adj (-, -, -ari, -astur) f (-ar, -ir) n hús (-s, -) v (-aði) kalla m ( -a, -ar) n ( -s, -) v (spinn, spann, spunnum, spunnið)
spinna O
spínat
O
spítali spjall
n (-s) m tími (-a, -ar) n ( -s)
33 32 16
spořící účet
savec struk, cecík (u zvířat) napětí, vzrušení; spona sepnout, stáhnout, napnout + nějaká předložka vzrušující, napínavý vzrušený, zvědavý, napjatý thriller karty hrát na přehrávač herna, kasino
19 20 17 37
příst, spřádat (vlákno) aj. 33, 18 22
špenát nemocnice povídání, pokec
str. 135
slovnik
spjalla spjót spjótkast spor sporðdreki sporður sporjárn spotti spói
v (-aði) kalla n hús (-s, -) n hús (-s, -) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar)
sprauta
v (-aði) kalla
sprek sprengja
n hús sg (-s) v (-di) heyra v 3 (sprett, spratt, spruttum, sprottið) drekka v 3 (spring, sprakk, sprungum, sprungið) drekka
spretta
springa
O
32
vyrašit, vyrůst
prasknout, roztrhnout se
f stofa (-u, -ur)
štěrbina, spára (ve stěně) aj.
31
spurnarfornafn spurning spurningarmerki
zájmeno tázací otázka otazník
25
spænska spænskur spæta spölur spör staddur staða staða staðfesta
n ( -nafns, -nöfn) f spurning (-ar, -ar) n hús (-s, -) v 0 (spyr, spurði, spurðum, spurt) leggja v (-ti) heyra f stofa (-u, -ur, (pl gen) na) f stofa (-u, -ur) adj f stofa (-u, -ur) m völlur (spalar, spelir) m (-s, -var) adj ö (stödd, statt) f stofa ö (stöðu, stöður) f stofa ö (stöðu, stöður) v (-i) heyra
staðfugl
m hestur (-s, -ar)
staðgreiðsla staðreynd
f ( -u, -ur) f mynd (-ar, -ir)
spyrna spýta
O
32 32
sprunga
spyrja
P P
povídat si oštěp vrh oštěpem stopa (otisk chodidla) štír ocas (rybí) dláto provázek koliha malá rozstřikovat, rozprašovat, píchat injekci, očkovat suché dříví na podpal prasknout, explodovat
ptát se kopat (hrát fotbal)
20
prkno, kus dřeva španělština španělský datel krátká vzdálenost vrabec situovaný, umístěný situace 1 místo, pozice (ve firmě) 2 potvrdit nestěhovavý pták, přezimující pták
31 31 32 32 (ástand) (starf) 32 34, 14
platba hotově skutečnost, fakt
str. 136
slovnik
stanga stansa stappa stappa
m dalur (-ar, -ir) v (-aði) kalla m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) m dalur (-s, -ir) m dalur (-s, -ir) m ( -s, -ar) v 6 (stend, stóð, stóðum staðið) fara v (-aði) kalla v (-aði) kalla v (dat) (-aði) v (acc) (-aði)
trknout, trkat zastavit dupnout (si), dupat (roz)mačkat
stara
v (-ði) heyra
koukat, dívat se upřeně, zírat
starf
n hús ö (-s, störf)
práce, zaměstnání
starfa starfsemi starfsfólk
pracovat činnost zaměstnanci, personál
starri staur stál
v (-aði) kalla f sg nesklonné reiði n hús (-s, -) m maður (-manns, menn) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -)
P
stefna
f stofa (-u, -ur)
P O O
stefna stefna stefna stefni steggur steik steikja steinbítur
f stofa (-u, -ur) v (dat) ( -di, -t) v (dat) ( -di, -t) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) f ( -ar, -ur) v (-ti) heyra m hestur (-s, -ar) m hestur b s (-s, steindeplar) m hestur s (-s, -ar) v 4 (stel, stal, stálum, stolið) bera m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur, (gen pl) na)
O O O
staður stafa stafn stafróf stafur stafur stakkur standa
W W
starfsmaður
O
steindepill steinn stela stelkur stelpa
místo slabikovat štít (domu) abeceda hůl, prut písmeno kabát
13 stafur
(prik) (bók~~ ) (yfirhöfn)
13 10
stát
2 1
stappa fótunum í gólfið stappa kartöflur
(trampa) (merja)
34, 22 34 34
zaměstnanec
34
špaček kůl, tyč ocel politika (vládní, hospodářská apod.) směr svolat mířit, směřovat příď houser pečeně, pečínka smažit sumec, vlkouš severní
32
2
(stefnumið)
1 1 2
(átt) (boða) (halda) 32 18 32
bělořit šedý (druh drozda)
32
kámen
50
krást vodouš rudonohý
32
dívka, holka
15
str. 137
slovnik
sterklegur sterkur steypa steypa sér stél
adj adj (-, -t, -ari, -astur) f stofa (-u, -ur) v (-ti) heyra n hús (-s, -)
bytelný, odolný, silný silný beton vrhnout se ocas (ptačí)
O
stétt
f mynd (-ar, -ir)
sociální třída
O
stétt
f mynd (-ar, -ir)
chodník
O
stig
n hús (-s, -)
bod (v soutěži, v Go apod.)
stig stigi stilla stilltur
n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) v (-ti) heyra adj m hestur b s (-s, stimplar) v 3 (sting, stakk, stungum, stungið) drekka
stupeň (Celsia apod.) schod, žebřík upravit, uklidnit klidný, vyrovnaný
stimpill stinga stinga sér
fráze
stífur
adj (-, -t, -ari, -astur) v 1 (stíg, steig, stigum, stigið) grípa
stíga
50 39 16
34, 22
píchnout, píchat aj. skočit šipku (do vody), vrhnout se tuhý, ztuhlý, neohebný
stinga
14
šlápnout, stoupnout
m dalur (-s, -ir)
stezka, pěšina
stígvél stílabók stíll
n hús (-s, -) f bók (-ar, bækur) m hestur s (-s, -ar) f stofa ö (stjörnu, stjörnur)
holinka sešit (školní) cvičení, kompozice (školní)
stjórn
f mynd (-ar, -ir)
vedení, vedoucí představitelé
O O O O
stjórna stjórna stjórnarráð stjórnmál
v (dat) ( -aði) v (dat) ( -aði) n ( -s) n pl
vést, řídit řídit, usměrňovat ministerské kanceláře politika
O W
stjórnmálamaður stjúpa stjúpa stjúpmóðir stjörnufræði
m ( -manns, -menn) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) f dóttir (-ur, mæður) f indecl
politik maceška macecha, nevlastní matka macecha, nevlastní matka astronomie
O
stig
(þjóðfélags~ ) (gangbraut) Að þessu sinni er það svartur sem vinnur með 5 stigum.
razítko
stígur
stjarna
stétt
32 22, 36 37
31, 14 10 13
hvězda
31
stjórna
(ráða) (stýra) 36 36 34, 36
2 1
15 15 35
str. 138
slovnik
O
stjörnufræðingur stofa
m ( -s, -ar) f stofa (-u, -ur)
astronom obývací místnost
O
stofn
m hestur (-s, -ar)
(slovní) kmen
O
stofn stofna stofnun stokkur stokkur stoltur stoppa
m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla f mynd ö (-ar, stofnanir) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) adj (-, -, -ari, -astur) v (-aði) kalla
kmen (stromu) založit instituce, institut krabice kmen, kláda hrdý zastavit
stoppa (í) sokk
fráze
(za)látat, (vy)spravit ponožky
storkur stormmávur stormur stóll
čáp racek bouřní bouřka, bouře židle
stórkostlegur
m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m hestur s (-s, -ar) adj r (-, -t, stærri, stærstur) adj
stórmarkaður
m dalur (-ar, -ir)
supermarket, obchodní dům
O O
stór O
strokleður strútur
adj ö (ströng, -t, -ari, astur) v (-aði) kalla n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) adv n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) m dalur (-s, -ir) adj (f -uð) v (-di) heyra v (-aði) kalla n hús (-s, -) v (-ddi) heyra v 2 (strýk, strauk, strukum, strokið) bjóða n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar)
strætisvagn
m hestur o (-s, -ar)
strangur
O O
O
strauja straujárn straumur straumur strax strá strákur strengur stressaður streyma strika undir stríð stríða (e-m) strjúka
(orðstofn) (bolur)
stofn
34 16 13, 35 33 22
(askja) stokkur
stoppa 32 32 39 16
velký výborný, vynikající, skvělý 22, 37
přísný žehlit žehlička (elektrický) proud proud (vody) okamžitě, ihned stéblo, stopka kluk, chlapec struna (vy)stresovaný téci, proudit zdůraznit, podtrhnout válka škádlit (někoho), žertovat
(raf~~ ) straumur
39 33 15 19
36
pohladit guma (na gumování) pštros
32 37, 14
městský autobus
str. 139
slovnik
strætó
m hestur (-s, -ar)
stubbur stubbur stuðningur stuldur stund
f tönn (strandar, strendur) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) m sg hestur (-s) m dalur (-s, -ir) f mynd (-ar, -ir)
stunda
v (-aði) kalla
stunda búskap stunda útiveru stundaskrá stundum stungumý sturta
O O O
styrkur stytta stytta stýra stýri stækka stærð stærðfræði stærðfræðilegur stærðfræðingur
fráze fráze f nál (-r, -r) adv n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) adj (-, -(adv), styttri, stystur) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur, (gen pl) na) m hestur (-s, -ar) v 0 (styð, studdi, studdum, stutt) leggja adj (-, -t, -ari, -astur) adj (-, -t, -ari, -astur) n hús (-s, -) v 0 (styn, stundi, stundum, stunið) leggja m dalur (-s, -ir) f ( -u, -ur) v (-i) heyra v (-ði) heyra n hús (-s, -) v (-aði) kalla f mynd (-ar, -ir) f indecl adj m ( -s, -ar)
P
stöð
f nál v (-var, -var)
O
stöðugt
adv
strönd O
O
stuttur stúdent stúlka stútur styðja O O
styggur styggur stykki stynja
O
autobus
14, 37
pláž, pobřeží
31
pařez zbytek (tužky apod.) podpora krádež chvíle pěstovat, dělat (sport apod.), zabývat se provozovat hospodářství být venku rozvrh hodin občas, někdy komár sprcha
33 stubbur
20 stunda stunda
(að vera úti)
(mýfluga)
32 16
krátký student
34
dívka
15
hrdlo (láhve), hubice podpořit mrzutý, nevrlý plachý, bázlivý kus, kousek
1 2
(skapvondur) (um dýr)
povzdechnout si, vzdychat podpora, stipendium socha zkrátit řídit (loď apod.) volant vyrůst, zvětšit velikost, rozměr matematika matematický matematik televizní program (např. Stöð 1), stanice stále, pořád
19 14 14
35 34 19
str. 140
slovnik
stöðugur
adj (-, -t (adv), -ri, -astur) stálý, nepřetržitý
stöðva stökk
v (-aði) kalla n hús (-s, -)
stökkva
v 3 (stekk, stökk, skočit stukkum, stokkið) drekka
stöngull suður W W W
O
O O
Suðurland sulla sulla sulla e-m saman sulta sumar sumarbústaður sumarfrí sumur sund sundbolur sundlaug sundskýla sunnudagur súkkulaði súla súld
W
P
súpa súpa súr súrmjólk svala svalir svalur svangur svanur svar svara svarri
m hestur b s (-s, stönglar) n hús (-s, (gen.sg. suðri), -), /adv n hús sg (-s) v (-aði) v (-aði) fráze f stofa (-u, -ur) n hús ö b m dalur (-ar, -ir) n ( -s, -) pron (-, -t) n hús (-s, -) m ( -s, -ir) f nál (-ar, -ar) f ( -u, -ur) m hestur (-s, -ar, (dat sg) degi) n hús sg (-s) f stofa (-u, -ur) f mynd (-ar, -ir) v (acc) ( sýpur; saup, supu, sopið ) f stofa (-u, -ur) adj f (-ur, -ir) f stofa (-u, -ur) f pl (svala) adj (svöl, -t, -ari, -astur) adj ö (svöng, -t, svengri, svengstur) m hestur (-s, -ar) n hús ö (-s, svör) v (-aði) kalla m tími (-a, -ar)
držet, zastavit skok
stéblo, stonek
33 31, 14 31
jih Jižní Island brouzdat se, čvachtat se vylít, (vy)šplíchnout smíchat (něco) zavařenina léto letní sídlo, chata letní prázdniny některý, nějaký plavání plavky plavecký bazén plavky
1 2 0
sulla í vatninu sulla öllu saman 18 39 16 14 20 10 22 10
neděle
39
čokoláda terej (bílý) mrholení, mžení upíjet, pít v malých douškách, pít polévka kyselý kefír vlaštovka balkón chladný, studený
18 32 39 súpa kaffi; súpa á flöskunni 18 18 32 14
hladový
18
labuť odpověď odpovědět ťuhýk
32
32
str. 141
slovnik
O
svartfugl svartsýnn
svín svínahakk Svíþjóð svo svolítið svolítill svona
m hestur (-s, -ar) adj adj ö (svört, -, -ari, astur) m hestur (-s, -ar) m sg hestur o (-s) n hús j (-s, -) m ( -a, -ar) v (-aði) kalla v (-ði) heyra f mynd (-ar, -ir) n hús (-s, -) v (svelt, svalt, sultum, soltið) m dalur (-s, -ir) n hús (-s, -) m tími (-ja, -jar) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) adj ö (svipuð, -, -ri, astur) m dalur (-s, -ir) m hestur (-, -ar) m hestur (-s, -ar) adj m tími sg (-a) v (svíð, sveið, sviðum, sviðið) v 1 (svíf, sveif, svifum, svifið) grípa m tími (-a, -ar) v (acc) ( sveik, sviku, svikið) n hús (-s, -) n hús sg (-s) f sg (-ar) adv adv adj adv
svunta
f stofa (-u, -ur)
svartur
O
svartþröstur svefn svefnherbergi svefnpoki sveifla sveigja sveit svell svelta sveppur sverð svertingi sveskja svið svipa svipaður svipur Sviss Svisslendingur svissneskur sviti svíða svífa Svíi
W
svíkja
alka pesimistický
32
černý kos spánek ložnice spacák houpat, kolébat zabočit, zahnout venkov povrchový led
32
38 39
hladovět
18
houba meč černoch švestka jeviště bič
32 12 14 32 19
16 14
podobný výraz (tváře apod.) Švýcarsko Švýcar švýcarský pot
31 31 31
spálit, popálit (se), ožehnout vznášet se Švéd porušit (slib), (o)klamat
31 svíkja loforðið, svíkja hana
prase, vepř vepřové mleté maso Švédsko tak, potom trochu, nepatrně malý, maličký tak (krásná)
(bregðast) 32 18 31
10, 16
zástěra
str. 142
slovnik
W
O
O
W
O
O O O O O O
svæði syfjaður sykur synd synda
n hús (-s, -) adj m sg (-s) f ( -ar, -ir) v (-ti) heyra
oblast ospalý cukr hřích plavat
18
syngja
v 3 (syng, söng, sungum, zpívat sungið) drekka
19
synir systir systkin(i) sýna sýna sýning
m pl f (systur, systur) n pl hús (-a) v (dat+acc) ( -di, -t) v (-di) heyra f spurning (-ar, -ar)
sýnishorn
n ( -s, -)
sækja
v nepr. (sæki, sótti, sóttum, sótt) + acc
sækja um e-ð
fráze
sælgæti
n hús sg (-s)
požádat o něco (např. o příspěvky) sladkost, cukrovinky
sæljón
n hús (-s, -)
lvoun hřivnatý (druh lachtana)
32
sæll Sæll.
adj s (-, -t, -li, -lastur) věta
12
sæmilegur
adj
sæng sænska sænskur sæti sætta (sig) sætur sætur sætur sög sögn sögn söguþráður sök
f vík (-ur, -ur) f stofa (-u, -ur) adj n hús (-s, -) v (-i) heyra adj adj adj f (sagar, sagir) f ( sagnar, sagnir) f ( sagnar, sagnir) m ( -ar) f mynd ö (sakar, sakir) v (sekk, sökk, sukkum, sokkið)/ v (-ti) heyra věta
blažený Ahoj. přijatelný, ucházející, snesitelný peřina švédština švédský místo (na sezení), sedadlo smířit (se) roztomilý, rozkošný, sladký milý, příjemný, vlídný sladký pila sloveso příběh, vyprávění zápletka, příběh obvinění
sökkva Sömuleiðis.
synové sestra sourozenci vystavovat ukazovat výstava, představení ukázka, vzorek (výrobku, zboží)
31
20
( ~~ verk)
15 15 15 19
sýna 19
dojít pro, vyzvednout sækja 18
16 31 31 14
sætur sætur
(snotur) (elskulegur) (sykraður)
sögn
(sagnorð) (saga)
18 25 13
potopit (se) Nápodobně.
str. 143
slovnik
söngtifa söngur O
söngvari tafla tagl taka taka eftir
O
taka mynd taka roðið af taka sig til taka út Takk fyrir síðast. Takk fyrir. Takk. taktur
f stofa (-u, -ur) m hestur b s (söngs, söngvar) m ( -a, -ar) f stofa ö (töflu, töflur) n hús (-s, -) v 6 (tek, tók, tókum, tekið) fara (+acc/dat) fráze
cikáda
32
píseň, zpěv
19
zpěvák tabule (školní apod.) ocas (koňský)
19
vzít všimnout si
tala taminn
fráze fráze fráze fráze věta věta věta m hestur (-s, -ar) f stofa ö (tölu, tölur, (gen pl) talna) f stofa ö (tölu, tölur, (gen pl) talna) v (-aði) kalla adj
mluvit, hovořit ochočený, krotký
tannbursti
m tími (-a, -ar)
zubní kartáček
tannhjól
n hús (-s, -)
tannhvalur
m hestur (-s, -ar)
tannkrem tannlæknir tapa tapað / fundið tappi tarfur taska taug taumur
n ( -s) m hestur (-s, læknar) v (-aði) kalla fráze m tími (-a, -ar) m (-s, -ar) f stofa ö (tösku, töskur) f nál (-ar, -ar) m hestur (-s, -ar)
ozubené kolo kytovec z podřádu ozubení (vorvaň, delfín, sviňucha) zubní pasta zubař prohrát ztráty a nálezy zátka, špunt samec (velryby) taška, kufřík nerv otěže, opratě
O
tá
f (táar, tær)
prst (na noze), špička (boty)
W W
tákn tákna tákna
n hús (-s, -) v (acc) ( -aði) v (acc) ( -aði)
znak, symbol značit mluvit znakovou řečí
tala tala
O
O O
32
taka 14, 19
taka
fotit, vyfotit odstranit kůži z ryby připravit se vybrat (peníze) Děkuji za posledně. Děkuji mnohokrát. Děkuji. rytmus, takt
taka taka taka
19
knoflík
tala
10
číslo, číslice
35
16, 14 32 34
32 11 32 11 1 2
str. 144
slovnik
tálga tálkn tár te tefla tegund teigur teikna teista tekjur
v (-aði) kalla n hús (-s, -) n hús (-s, -) n sg hús (-s) v (acc/dat) ( -di, -t) f mynd (-ar, -ir) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla f stofa (-u, -ur) f pl stofa
W
telja
v (tel, taldi, töldum, talið) myslet si, domnívat se
2
Ég tel að öllum sé hollt að læra greinar, sem það hefur kannski ekki brennandi áhuga á.
W
telja
v (acc) (tel, taldi, töldum, počítat talið)
1
Ég tel peningana.
O
W
telja e-m trú um efráze ð
W
telja e-n á e-ð
fráze
W
telja upp (að, í)
W
temja
O O
tengill tenging
fráze v (acc) (tem, tamdi, tömdum, tamið) m ( -ils, -lar) f ( -ar, -ar)
W
tengja
v (acc) (-di, -t) heyra
W O
W
ořezávat, vyřezávat žábry slza čaj hrát (např. Go, šachy) druh (rostlin apod.) pruh trávy kreslit alkoun obecný příjmy
přesvědčit někoho o něčem
přesvědčit někoho něco udělat počítat do ochočit, zkrotit
32 18 20 2, 3 33 19 32
0 telja
0 telja 1 telja 1
odkaz (internetový) připojení (k síti) spojit, připojit se
1
tengja e-ð við e-ð fráze
spojit jednu věc s druhou, spojit dvě věci
1 tengja
tennis teppi termíti
tenis koberec termit
m indecl n hús (-s, -) m tími (-a, -ar)
terta
f stofa (-u, -ur)
dort
teskeið texti
f nál (-ar, -ar) m tími (-a, -ar)
teygja
v (acc ) (-ði, -t) heyra
čajová/kávová lžička text natáhnout (si) (nohy apod.), protáhnout se
Það þarf nokkuð hugmyndaflug til að telja sér trú um að sæti við slíkt borð veiti okkur áhrif umfram þau sem við höfum með því að vera frjáls þjóð og geta sagt skoðanir okkar eins og okkur leyfist í dag. Ég vona að ég telji barnið á heimaverkefnið. Hún getur talið upp í þúsund. Hann tamdi hestinn Penna frá Kirkjulæk. (tengiliður)
17 17
Hingað til hefur itunes oppnast sjálfkrafa þegar ég tengi ipodinn við tölvuna. Hann tengir þekkingarfræði hans við vísindabyltinguna, heimsfræði Kópernikusar og Newtons... 20 16 32 18, 15 16 13
1
str. 145
slovnik
W
teygja sig
fráze
protáhnout se
1 teygja
W
teygja úr sér
fráze
protáhnout se
1 teygja
W
teyma
v (acc) (-di, -t) heyra
tékkareikningur tékki Tékki Tékkland tékkneska tékkneskur til til baka til dæmis til hins verra til hliðar við til hægri til vinstri tilboð
tilefni tilfinning tilgangur tilheyra tilhlaup
m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) n hús ö (-s, -lönd) f stofa (-u, -ur) adj prep, adv, conj (+gen) adv adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase adv phrase n ( -s, -) adj b s (-, tilbúið, tilbúnir, tilbúnar, -) n hús (-s, -) f spurning (-ar, -ar) m hestur (-s, -ar) v (-ði) heyra n hús (-s, -)
tilhugsun
f mynd ö (-ar, tilhugsanir) idea, pomyšlení
tilkynna
v (-ti) heyra f stofa ö (-lögu, -lögur, (pl gen) tillagna) n hús (-s, -) f mynd (-ar, -ir) f ( -sagnar, -sagnir) f stofa (-u, -ur) f mynd ö (-ar, tilviljanir) n hús sg (-s) v (-aði) kalla m hestur (-s, -ar) f mynd (-ar, -ir) n hús (-s, -) f vík (-ur, -ur)
W
O P P W
tilbúinn W
tillaga
O
P
tillit tilraun tilsögn tilvera tilviljun timbur tindra tittlingur tíð tígrisdýr tík
vést (koně apod.) za uzdu/otěže šekový účet šek Čech Čechy, Česko čeština český k, až aj. zpátky na příklad k horšímu vedle někoho napravo, vpravo nalevo, vlevo nabídka, návrh
1
Hann teygði sig undir borðið og tók upp fötu af sandi. Ég teygði úr mér og geispaði eins og ljón. Hún teymdi hvítan uxa sem Helgi Gudmundson átti.
(leiða í taumi)
32
31 31 31 31
til til til
(við hliðina á e-m)
til-boð
připravený příležitost pocit důvod, účel, cíl, smysl patřit výskok, přeskok, přískok
1
Fólkið hittist í tilefni af afmælinu.
oznámit návrh ohled, zřetel pokus výuka, vyučování existence, bytí náhoda (stavební) dřevo třpytit se, mihotat se strnad čas, doba tygr fena
(kennsla)
32 32 32
str. 146
slovnik
tímabil tímafrekur
n hús (-s, -) adj
období časově náročný, zdlouhavý
tímarit
n hús (-s, -)
časopis
tími tína tíska tísta tísta tíu tjald tjald tjalda tjaldur tjara
m tími (-a, -ar) v (-di) heyra (+acc) f ( -u, -ur) v ( -i, tíst) v ( -i, tíst) num n hús ö (-s, tjöld) n hús ö (-s, tjöld) v (dat) ( -aði) m hestur (-s, -ar) f stofa ö sg (-u)
tjáning tjón
f ( -ar, -ar) n hús (-s, -)
čas, hodina, lekce sbírat (maliny apod.) móda cvrlikat, pípat švitořit, šveholit (ptáci) deset opona stan stanovat ústřičník velký dehet projev, vyjádření (myšlenek, pocitů) škoda, újma, ztráta
tjörn
f mynd ö (tjarnar, tjarnir) rybník
toga tomma tonn toppskarfur toppur torg tóbak tófa tólf tólffótungur tólg
v (-aði) kalla f (-u, -ur) n ( -s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) n hús sg (-s) f stofa (-u, -ur) num m hestur (-s, -ar) f sg (-ar)
tahat, vytahat palec (délková míra) tuna kormorán chocholatý vrchol (stromu) apod. náměstí tabák liška dvanáct housenka lůj
tómatur
m hestur (-s, -ar)
rajské jablko, rajče
P
tómur tónleikar tónlist
prázdný koncert hudba
P
tónlistarmaður tónn
adj (-, -t, -ari, -astur) m pl f mynd (-ar, -ir) m maður (-manns, menn) m hestur s (-s, -ar)
tónskáld
n ( -s, -)
skladatel
traktor
m hestur (-s, -ar)
traktor
O W
O O O
O
O O
O
39 13, 19 32
tísta
tjald
32 (forhengi) (skýli)
19 14 32
31, 14
32 33 37 32 32 33, 18 19 19 19, 34 19 34, 19 38, 14
hudebník, muzikant tón, zvuk
str. 147
slovnik
O O
W
trappa
f stofa ö (tröppu, tröppur) schod
traustur traustur trefill trekt treyja treysta tré trésmiður
adj (-, -, -ari, -astur) adj (-, -, -ari, -astur) m hestur b s (-s, treflar) f mynd (-ar, -ir) f stofa (-u, -ur) v (acc/dat) (-i) heyra n hús (-s, -) m dalur (-s, -ir)
trippi
n hús (-s, -)
spolehlivý pevný, solidní šála trychtýř, nálevka košile, triko věřit, důvěřovat strom, dřevo tesař, truhlář kůň (od jednoho roku do tří let)
O O
trog tromma trufla trú trú
v 6 (treð, tróð, tróðum, troðið) fara n hús (-s, -) f ( -u, -ur) v (-aði) kalla f sg mynd (-ar) f sg mynd (-ar)
koryto, žlab buben rušit víra náboženství
W
trúa
v (dat) (-ði) heyra
věřit, důvěřovat
O
trúleysi tryggja tröll
ateismus pojistit obr
tungl
n v (-ði) heyra n ( -s, -) f stofa (-u, -ur, (gen pl) na) f stofa (-u, -ur, (gen pl) na) n hús (-s, -)
tungumál
n hús (-s, -)
řeč, jazyk (islandština apod.)
tunna turn turnfálki turtildúfa tuska tuttugu túba túkani túlipani tún
f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) num f ( -u, -ur) m (-a, -ar) m tími (-a, -ar) n hús (-s, -)
sud věž poštolka hrdlička hadřík, prachovka dvacet tuba tukan tulipán louka, pole, záhumení
túnfífill
m hestur b s (-s, túnfíflar) pampeliška
troða O
O
tunga tunga
O W
16 traustur
(sterkur) 10 10 Ég treysti henni líka. 33 34 32
nacpat, napěchovat 19
trú
12 12 12
jazyk (v ústech) jazyk (islandština apod.)
12 12
(traust) (trúarbrögð) Ég trúi á Guð sem anda sem gerir gott.
11
(líffæri) tunga
21, 13 31 21, 13
(tungumál)
měsíc (planeta)
32 32
19 32 33 38 (fífill)
str. 148
33
slovnik
tútta tveir tvinnakefli tvisvar tvisvar sinnum tvíburi tvílembd tvímenna tvær tvö
f stofa (-u, -ur) num m n hús (-s, -) adv adv phrase m tími (-a, -ar) adj v (-ti) heyra num f num n
tyggja
v 0 (tygg, tuggði, rozkousat, žvýkat tuggðum, tuggið) leggja
tylft Tyrkland tyrkneska tyrkneskur týna tæki tækifæri
f mynd (-ar, -ir) n hús ö (-s, lönd) f ( -u) adj v (-di) heyra n hús j (-s, -) n hús (-s, -)
tucet, dvanáct Turecko turečtina turecký ztratit nástroj, náčiní, přístroj příležitost
O
tækni
f indecl
technika (výrobní)
O
tækni tær töluorð tölva tölvupóstur töng tönn ufsi uggi ugla ull ullarnærföt ullarsokkur um
f indecl adj n ( -s, -) f stofa (-u, -ur) m ( -s) f (tangar, tengur) f tönn (tannar, tennur) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) f stofa (-u, -ur) f mynd (-ar, -ir) n pl m (-s, -ar) prep, adv (+acc)
technologie, technika průzračný, průhledný číslovka počítač elektronická pošta, e-mail kleště zub treska tmavá ploutev sova vlna vlněné spodní oblečení vlněná ponožka o, okolo aj.
tækni
um garð genginn
fráze
hotový, skončený, vyřízený
ganga
Þegar skilnaður er um garð genginn sér hann oft hvernig stefndi að skilnaði á löngum tíma.
um helgar
adv phrase
o víkendu
um sjöleytið
adv phrase
kolem sedmé hodiny
leyti
Ég datt út af um sjöleytið og var að vakna rétt í þessu.
O O
O O
O O
O
O
O
dudlík (na dětské láhvi) dvě cívka (s nití) dvakrát dvakrát dvojče (o ovci) mající dvě jehňata jet ve dvou na jednom koni dvě dvě
15 32 32
31 31 31
(véla- og verkkunnátta)
34, 35 34, 35
počítače
35 17 17
(starfsaðferð)
11 32 32 32 10 10 10
str. 149
slovnik
O
umdeildur
O
umferð
O O O
adj f mynd (-ar, -ir)
kontroverzní, sporný provoz
umferð
f mynd (-ar, -ir)
dopravní ruch
umfram umhverfi umhverfis umhverfisvænn umkringja
prep (+acc) n ( -s) prep, adv (+acc) adj v (acc) ( -di, -t)
za, přes, nad rámec prostředí, životní prostředí okolo šetrný k přírodě, ekologický obklíčit
umræða
f stofa (-u, -ur)
umslag umsókn undan undanfari
O O
undirbúningur undirskál undrandi undur undur ungfrú ungi unglingur ungur Ungverjaland Ungverji ungverska ungverskur upp uppáhald uppáhalds-
n hús ö (-s, umslög) (dopisní) obálka žádost f mynd (-ar, -ir) prep, adv (+dat) z, zpoza m ( -a, -ar) předehra, předzvěst adj b s (-, undanfarið, předchozí undanfarnir, undanfarnar, -) adj (-, -t, -ri, -astur) zvláštní, podivný pron, adv (+dat, acc) pod v 7 (-bý, -bjó, -bjuggum, připravit, připravovat búið) falla m ( -s) přípravy f nál (-ar, -ar) miska, podšálek adj užaslý, udivený n ( -urs, -ur) div n ( -urs, -ur) zázrak f (-ar, -r) slečna m tími (-a, -ar) mládě (ptačí) m hestur (-s, -ar) dospívající mladý člověk adj (-, -t, yngri, yngstur) mladý n hús ö (-s, -lönd) Maďarsko m tími (-a, -ar) Maďar f stofa (-u, -ur) maďarština adj maďarský adv nahoru n ( -s) miláček, mazlíček ve složeninách oblíbený
O
uppbót
f ( -bótar, -bætur)
O
undanfarinn undarlegur undir undirbúa O
O O
50 Mig langar ægilega að blanda mér í umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug.
diskuze
kompenzace, náhrada
37, 14 37, 14
umferð
19
16
undur
(býsn) (kraftaverk)
Þetta er leiðrétt með svokölluðum uppbótarstigum – komi – sem gefin eru í lok leiks.
str. 150
12 12 15 32 15 15 31 31 31 31
50
slovnik
O
uppeldisfræði
O
uppeldisfræðingur
O P
uppgefinn uppgötva upphaf upphátt upphrópun uppi á lofti upplestur
f indecl m ( -s, -ar) adj v (-aði) kalla n hús ö (-s, upphöf) adv f ( -unar, -anir) adv phrase m hestur r b (-s, upplestrar)
pedagogika
35
pedagog
34
vyčerpaný, unavený objevit počátek nahlas citoslovce nahoře, o patro výš
f spurning (-ar, -ar)
informace
O O O
upprisa uppruni uppstilling
f ( -u) m ( -a) f ( -ar)
vzkříšení původ dohoda, domluva
O O O
upptaka upptaka upptekinn uppþvottavél uppþvottur urð urra
f ( -töku, -tökur) f ( -töku, -tökur) adj f nál (-ar, -ar) m hestur (-s, -ar) f ( -ar, -ir) v (-aði) kalla
urriði
m tími (-a, -ar)
úlfaldi úlfur úlnliður úlpa úlpa úr úr
m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) m dalur (-ar(-s), -ir) f stofa (-u, -ur) f stofa (-u, -ur) n hús (-s, -ar) prep, adv +(dat)
vstupné nahrávání zaneprázdněný myčka na nádobí mytí nádobí suť, sutina vrčet tečkovaný pstruh v evropských řekách velbloud vlk zápěstí větrovka teplá bunda s kapucí hodinky z
O
úr sér genginn
fráze
obnošený
P
út út úr útborga útborgun
adv prep + prep v (-aði) kalla (+acc) f mynd (-ar, -ir)
ven ven z vyplatit peníze záloha, výplata
O
útflutningur útgáfa
13, 19 14, 34 12
přednes, recitace, čtení
upplýsing
O
25
upptaka
(innganga) (það að taka e-ð upp)
14, 19 19 16 16 32 32 32 32 11 10 10 16
úlpa
ganga
Þær gera ekki mikið gagn vanbúnar með úr sér genginn útbúnað.
17, 34
export, vývoz m ( -s) f stofa (-u, -ur, (gen pl) vydání, publikace na)
13
str. 151
slovnik
W W P O O
O
úti úti útihús útilega útivera útivist
adv adv n hús (-s, -) adv f ( -u) f ( -ar)
venku v cizině (hovorově) kůlna, hospodářské stavení život pod širým nebem pobyt venku turistika, táboření
útlendingur
m hestur (-s, -ar)
cizinec
útlendur
adj (-, útlent)
cizí, zahraniční
útlit útlönd útskýra útsýni úttektarblað útvarp
n hús (-s, -) n pl hús v (-ði) heyra n hús (-s, -) n hús ö (-s, -blöð) n hús ö (-s, útvörp)
vzhled, zjev cizina vysvětlit výhled, rozhled tiskopis na výběr peněz rozhlas
vaða
v (veð, óð, óðum, vaðið) brodit se, brouzdat se
vaðfugl vafi
m hestur (-s, -ar) m tími sg (-a)
vagga
f stofa ö (vöggu, vöggur) kolébka
vagn vaka vakna vakna vald
m hestur o (-s, -ar) v (-ti) heyra v (-aði) kalla v (-aði) kalla n hús ö (-s, völd) v 6 (veld, olli, ollum, valdið) fara + dat
valda O
valhnota
O
valhnotutré
P O
O
vandamál vandi vandlega vandræði vangi vani vanilja vanta
f ( -u, -ur) n ( -s, -) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) adv n pl m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) f ( -u) v (-aði) kalla impers
1 2 38 14 14 14 31, 21, 14 31, 21 14
19
vodní pták pochybnost, pochyba
kočár, vozidlo být vzhůru vzbudit se probudit se moc
32
14
vakna
způsobit 33, 18 24, 33
vlašský ořech (plod) ořech (strom) problém potíž, problém (hovorově) pozorně, pečlivě potíže, problémy tvář zvyk, obyčej vanilka postrádat, chybět
11 12 23
str. 152
slovnik
O
O O
O O O O W W
vanur (að)
adj ö (vön, -t, -ari, -astur) zvyklý (na)
vanþróaður vara vara
adj ( f -uð) f stofa ö (vöru, vörur) v (-aði) kalla
varðveita
v (-ti) heyra
varla varlega vasaklútur vasaljós vasi vasi vaski vaskur vatn vatn vatnakrabbi vatnamælingar vatnsafl vatnsaflsvirkjun vax
adv adv m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) m tími (-a, -ar) m hestur (-s, -ar) n ( -s, vötn) n ( -s, vötn) m tími (-a, -ar) f pl n ( -s) f (-ar, -ir) n hús ö (-, vöx) v 6 (vex, óx, uxum, vaxið) fara v (-aði) kalla n hús (-s, -) n hús r b (-s, -) n ( -s) f pl (sg) f indecl n hús ö (-s, -lög) f ( -r, -r)
vaxa
O
veðja veðmál veður veðurfar veðurfréttir veðurfræði veðurlag veðurspá
O
veðurstofa
O O
vefja O
W
vefmyndavél veggfóðra veggfóður veggmynd veggur vegna vegur
f ( -u, -ur) v 0 (vef, vafði, vöfðum, vafið) leggja f ( -ar, -ar) v (-aði) kalla n hús sg (-s) f mynd (-ar, -ir) m dalur j (-jar, -ir) prep (+gen) m dalur (-ar, -ir)
nevyvinutý, zakrnělý zboží varovat zachovat, chránit (přírodu apod.) sotva, stěží opatrně kapesník baterka váza kapsa umyvadlo umyvadlo, dřez voda jezero rak hydrografie vodní energie vodní elektrárna vosk
10
vasi
(krukka) (á fötum)
16 10
vatn
(lögur) (stöðu~ )
31 31 32 35
růst vsadit se sázka počasí klima zprávy o počasí meteorologie počasí předpověď počasí
39 39 39 39 39 39 39, 35
meteorologický institut zabalit, ovinout web kamera (vy)tapetovat tapeta obrázek na stěně zeď, stěna (pokoje apod.) kvůli cesta
Myndin hangir á veggnum.
17 16 16 16 16 14
str. 153
slovnik
O
veiða veiði veiðibjalla veiðistöng veifa veifa veikur veisla veita
v (acc) ( -ddi, -tt) f nál (-ar, -ar) f stofa ö (-u, -ur) f (-stangar, - stentur) f stofa (-u, -ur) v (-aði) kalla adj (-, -t, -ari, -astur) f stofa (-u, -ur) v (-ti) heyra
lovit (zvíře), chytat (ryby) rybaření, lov racek mořský rybářský prut vlaječka, praporek mávat nemocný, slabý hostina udílet (ceny), poskytnout
veitingahús
n hús (-s, -)
restaurace
vekja W
vekjaraklukka vel velja (sér)
O O
velkominn vella upp velta
O
velta venja
venja (sig á)
venjulega venjulegur vera
v 0 (vek, vakti, vöktum, vakið) leggja f stofa (-u, -ur, (gen pl) na) adv v 0 (vel, valdi, völdum, valið) leggja adj b s (-, velkomið) v ( vall, ullu, ollið) v (-i) heyra v 3 (velt, valt, ultum, oltið) drekka f stofa (-u, -ur)
20 32
22, 14
vzbudit, probudit budík
vekjara-klukka
dobře vybrat (si) vítaný vytrysknout otočit se, převrhnout (se) otočit se, převrhnout (se) zvyk, obyčej Mér líður ekki vel ef ég segi ósatt, og ef ég ven mig á að segja alltaf satt, þá mun fólk (það fólk sem skiptir mestu máli, a.m.k.) vita að ég er sannsögull.
v 0 (ven, vandi, vöndum, zvyknout (si na) vanið) leggja adv obyčejně obvyklý, obyčejný adj (-, -t, -ri, -astur) v 5 nepr. (er, var, vorum, být verið) gefa
1
O
vera á því
fráze
myslet si, domnívat se
W
vera drukkinn
fráze
být opilý
O
vera gefinn fyrir efráze ð
mít něco rád
0 vera
O
vera í góðu skapi
mít dobrou náladu
0 vera, skap
fráze
0 vera vera, 0 drekka
Ég var á því að það væri ekki hægt, þangað til í dag. Hann var drukkinn mjög, mun drukknari en hún. Já, hann er gefinn fyrir grín, sérðu bara hvernig hann hlær þegar hann rukkar þig um milljón þótt hann skuldi þér tvær. Ég var í góðu skapi og allt hafði gengið vel þennan dag.
str. 154
slovnik
O
vera í vondu skapi fráze
mít špatnou náladu
0 vera, skap
O
vera með
fráze
0 vera
O
vera með
fráze
0 vera
Er hann með henni?
O
vera sama
fráze
mít, vlastnit chodit (např. s dívkou, klukem) být jedno, nezáležet (na něčem)
Hún er oftast alltaf hress en þegar hún er í vondu skapi þá vill maður ekki lenda í henni. (eiga)
0 vera
Mér er sama hvort hann er eða fer.
O O
vera sér að skapi vera til
mít někoho rád existovat
0 vera, skap 0 vera
Hann er mér að skapi. Mám ho rád.
fráze
O
vera til
fráze
být připravený, hotový
0 vera
Ertu til? Jsi připravený (-á)? Jsi hotový (-á)? Hann er vanur að sitja bara hjá afa og hjala til hans. / Eitt kvöld er mamma svo þreytt að hún getur ekki lengur gert það sem hún er vön að gera. Hún er falleg og vel gefin en allir karlmennirnir sem hún reynir að fara á stefnumót með eru vonlausir.
fráze
O
vera vanur e-u
fráze
být na něco zvyklý
0 vera
O
vera vel gefinn
fráze
být inteligentní
0 vera
verð
n hús (-s, -) v 3 (verð, varð, urðum, orðið) drekka fráze
cena (v penězích)
verða W
verða fyrir
P
Verði þér að góðu. věta verðlaun verðmætur
stát se, muset prožít, zažít 0 verða Prosím. Ať je ti ku prospěchu. Dobrou chuť. cena, výhra (v soutěži) cenný
verk verk verk verkefni verkfræði verkfæri
n hús pl (-a) adj v 0 (ver, varði, vörðum, varið) leggja n ( -s, -) n ( -s, -) n ( -s, -) n hús (-s, -) f indecl n hús (-s, -)
verksmiðja
f stofa (-u, -ur)
továrna
O
verpa eggjum
v (dat) ( -ti, -t or orpið) heyra
snášet (vajíčka)
O
versla
v (-aði) kalla
obchodovat, podnikat
verja O O O O
14
Fólk varð fyrir áfalli.
20
bránit úkol, úloha práce dílo úkol, projekt strojírenství nástroj, nářadí
verk verk
(verkefni) (vinna) (lista~ ) 35 22, 34 Hvort verpa slöngur eggjum eða fæða lifandi afkvæmi? (skipta við) versla með e-ð, versla við e-n
str. 155
32
slovnik
O P
P
versla verslanamiðstöð verslun Vertu sæl. Vertu sæll. veruleiki veröld vesalingur veski vespa
nakupovat nákupní středisko obchod Na shledanou. (k ženě) Na shledanou. (k muži) skutečnost svět nešťastník, ubožák peněženka, kabelka motorka, skútr
vetrarveður vettlingur vetur vél vélmenni
v (-aði) kalla f (-stöðvar, -stöðvar) f mynd ö (-ar, verslanir) věta věta m tími (-a, -ar) f mynd ö (-aldar, -aldir) m hestur (-s, -ar) n hús (-s, -) f stofa (-u, -ur) m pl (2.Vestfjarða, 3. Vestfjörðum, 4. Vestifirði) n hús (-s, -) n hús (-s, (dat.sg vestri), -), /adv m hestur (-s, -ar, (dat sg) -degi) n hús r b (-s, -) m hestur (-s, -ar) m r b (vetrar, vetur) f nál (-ar, -ar) n ( -s, -)
vélsleði vélstjóri við Við sjáumst. viðbót viðbragð viðburður
m (-a, -ar) m tími (-a, -ar) prep, adv (+dat, acc) věta f (viðbótar, viðbætur) n hús ö (-s, viðbrögð) m ( -ar, -ir)
viðgerð
f mynd (-ar, -ir)
viðhorf viðhorf viðkvæmur viðskiptafræði viðskipti
n ( -s, -) n ( -s, -) adj (-, -t, -ari, -astur) f indecl n pl hús
sněžný skútr mechanik s, u Na viděnou. přídavek, přidání reakce událost oprava, opravení (poškozené věci) postoj názor citlivý ekonomie ekonomika, obchodování
viðstaddur
adj ö (viðstödd, viðstatt) přítomný
viðtakandi
m ( -anda, -endur)
Vestfirðir vesti vestur vetrardagur
W O
O
O O O O
O O
viðtengingarháttur m ( -ar)
versla
(gera innkaup) fara að versla (verslunarmiðstöð)
22 22
vera vera 31 10 32
Západní fjordy (SZ část Islandu)
31
vesta
10
západ
31
zimní den zimní počasí rukavice zima stroj robot
39 10 39 14 14, 20 34 sjá
viðhorf
(afstaða) (skoðun) 35
adresát, příjemce spojovací způsob (slovesa), konjunktiv
25
str. 156
slovnik
viður viðureign
m dalur (-ar, -ir) f ( -ar)
dřevo konflikt, boj
viðurkenna
v (-di) heyra
přiznat se, doznat se
O
viðurkenna
v (-di) heyra
O
vigt vigt vigta
vilji villa villast villigöltur villisvín villtur villtur vinátta
f mynd (-ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) v (-aði) kalla f stofa (-u, -ur, (gen pl) na) v 0 nepr.(vil, vildi, vildum, viljað) leggja (+acc) m sg tími (-a) v (dat) ( -ti, -t) v refl (dat) ( -ti, -t) m (-galtar, -geltir) n hús (-s, -) adj adj f sg stofa (-u)
vindill
m hestur b s (-s, vindlar) doutník
vindur vingjarnlegur vinkona vinna
m hestur (-s, -ar) adj f stofa (-u, -ur) f sg stofa (-u) v 3 (vinn, vann, unnum, unnið) drekka
vítr vlídný, přátelský kamarádka, přítelkyně práce
39 15 15 34
pracovat
34
vinna e-ð upp
fráze
dohonit (něco)
vinningur vinstri vinsæll vinur virða virða
m hestur (-s, -ar) adj adj s (-, -t, -li, -lastur) m dalur (-ar, -ir) v (acc) ( -ti, -t) v (acc) ( -ti, -t)
zisk, výdělek, výnos levý oblíbený, populární přítel, kamarád cenit si, vážit si respektovat
O
O
vika vilja
O O P P O O
vinna O
P
O O
uznat, akceptovat (např. myšlenku, skutečnost atd.) váha (mechanická) váha (hmotnost) (z)vážit
(játa) / Eftir yfirheyrslu á lögreglustöð viðurkenndi maðurinn fúslega að hafa brotist inn og var málið því upplýst. (taka gilt) Ísland viðurkenndi þessi viðurkenna stjórnvöld (vog) vigt (þyngd)
týden
39
chtít, přát si vůle klamat, podvést ztratit se divoké prase divoké prase ztracený (ten, kdo se ztratil) divoký (zvíře), neochočený přátelství
(blekkja) villa 32 32 villtur
(sem hefur villst) (ótaminn) 15
vinna
Vegna þess að svartur byrjar hefur hann ákveðið forskot sem hvítur getur ekki unnið upp.
50 34
15 virða
(meta mikils) (sýna virðingu)
str. 157
slovnik
O
P P
O
virðast virði virðing virkur virkur dagur visinn viss
v (acc) ( -ti, -t) n hús (-s, -ð) f spurning (-ar, -ar) adj (-, -t, -ari, -astur) fráze adj adj o (-, -t)
vypadat, zdát se, připadat hodnota úcta funkční, aktivní pracovní den povadlý, zvadlý jistý, určitý
vistkerfi vit
n (-s, -) n hús (-s, -) v nepr. (veit, vissi, vissum, vitað)
ekosystém rozum
vita
O O
m tími (-a, -ar)
maják
vitlaus vitleysa vitleysa
adj (-, -t, -ari, -astur) f ( -u) f ( -u)
bláznivý chyba nesmysl, hloupost
vitna
v (-aði) kalla
citovat
vitneskja vitni
f sg stofa (-u) n hús (-s, -) adj (vitur, viturt, vitrari, vitrastur)
znalost svědek
víðir
m hestur (-s, -ar)
vrba
víður vík
adj (-, vítt, -ari, -astur) f vík (-ur, -ur)
volný, široký záliv, zátoka
víkingur
m hestur (-s, -ar)
Viking
O
vísifingur vísindalegur
v 1 (vík, veik, vikum, vikið) grípa n hús (-s, -) n sg/pl f stofa (-u, -ur, (gen pl) na) m r b (-s, -) adj
O
vísindamaður
m ( -manns, -menn)
víkja P
vín vínber vísa
1 0 virkur
32, 33 35
vědět
viti
vitur
virða
Mér virðist höfundur ekki hafa gefið sér nægan tíma til að móta allar persónur.
Fólkið vissi ekkert. 31, 14, 21
vitleysa
(skekkja) (rugl) Hann skildi ekki að hún vitnaði til orða forseta.
moudrý 33, 24 31 12, 13, 21
uhnout alkohol, víno hroznové víno
18
píseň, řádek básně
13
ukazováček vědecký
11 35 35, 34
vědec
str. 158
slovnik
O
vísindarit
n ( -s, -)
O
vísindaskáldsaga vísindaskáldskapu r vísindi vísir vísla vísundur von vona vonandi vonbrigði
f ( sögu, sögur) m ( -ar) n pl m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) m (-ar, -ar) f mynd (-ar, -ir) v (-aði) kalla adv n pl hús
vondur
adj (-, vont, verri, verstur) špatný, zlý
O O
O
vědecká práce sci-fi, vědecko-fantastická literatura sci-fi, vědecko-fantastická literatura věda ručička (u hodin), ukazatel lasička bizon naděje doufat snad zklamání
35 13, 19 13, 19 35 32 32
vor votheysturn votur VS vængur vænn vöðvi vök vökva völlur vör
adj o (-, vonlaust, -ari, astur) n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) adj (-, -t, -ari, -astur) zkratka m hestur (-s, -ar) adj s (-, -t, -ni, -stur) m tími (-a, -ar) f (vakar, vakir) v (-aði) kalla m völlur (vallar, vellir) f mynd ö (varar, varir)
vörn
f mynd ö (varnar, varnir) obrana
O
vöxtur
m ( vaxtar, vextir)
vzrůst, zvýšení
O
yfir
prep (+dat)
nad
O
yfir
prep(+acc)
přes
yfir
yfir búðarborð
adv phrase
za pultem
yfir
vonlaus
O
beznadějný jaro silo vlhký vatnssalerni křídlo pěkný sval díra v ledu zalévat pole, pláň ret
yfir í
prep (+acc)
směrem k
yfirborð
n hús (-s, -)
povrch
39 38 salerni
14 32 11
31 11
yfir
Myndin er yfir borðinu. Obraz je nad stolem. Hann stökk yfir slána. Přeskočil přes zábradlí. Þaðan má fara inn dalinn yfir í Húsadal eða yfir Krossá á göngubrú, sem byggð var sumarið 1986, undir Valahnjúk yfir í Goðaland og Bása.
str. 159
slovnik
O O
W
O O
O
O
yfirgefa
v 5 (yfirgef, yfirgaf, opustit yfirgáfum, yfirgefið) gefa
yfirheyrsla
f ( -u, -ur)
výslech
yfirhöfn yfirleitt
f ( -hafnar, -hafnir) adv
yfirsjón yfirskrift yfirvaraskegg ykkar yndislegur yndislegur
f ( -ar, -ir) f mynd (-ar, -ir) n hús sg (-s) poss pron 2 p pl adj (-, -t, -ri, -astur) adj (-, -t, -ri, -astur)
yrðlingur
m hestur (-s, -ar)
yrkja
v (acc) ( orti, ort)
kabát, zimník, svrchník všeobecně chyba, pochybení, přehlédnutí, opominutí titulek, nadpis knírek vaše okouzlující, půvabný báječný, skvělý mládě šelmy (lišky, vlka apod.) psát poezii, skládat básně
ýlfra
ýmis ýmislegur ýsa ýsuflak ýta O
ýviður
v (-aði) kalla
yfir-sjón 13 11
yndislegur 32 13 Með þeim voru Snæfinnur Snjókarl, sem gat látið koma vetur og kulda, úlfur sem ýlfraði hátt og gat breytt sér í varúlf og dreki sem gat spúað eldi og flogið.
(za) kňučet, (za) výt
32 18 14 24, 33
tis
m ( -s, -ir) pron 3 pers n sg
to
fráze
Nedá se nic dělat.
0 gera
fráze
Není to jisté.
0
to záleží na okolnostech
0 fara, atvik
Na tom nezáleží. To neva.
0 gera
O O
Það gerir ekkert til. fráze
O
10
pron (-, -t, ýmsir, ýmsar, různý ) adj různorodý, různý f stofa (-u, -ur) treska n hús ö (-s, -flök) čistý kus tresky v (-ti) heyra tlačit, roztlačit (auto apod.)
það Það er ekkert við þessu að gera. Það er undir hælinn lagt. það fer eftir atvikum
O
Eftir yfirheyrslu á lögreglustöð viðurkenndi maðurinn fúslega að hafa brotist inn og var málið því upplýst.
fráze
leggja Það fer eftir atvikum hvaða forskeyti henta best hverju sinni.
str. 160
slovnik
O O
Það leikur ekki á tveim tungum.
věta
O tom není pochyb.
0 leika
fráze adv phrase
vypadá to, schyluje se doposavad
0 liggja 0 falla
věta
Je to dobrý nápad.
O O
það liggur við það sem af er Það væri vel til fallið. þaðan þagna þak þakka þangað þannig þar þari þarna þau þá þágufall þáliðin tíð
adv v (-aði) kalla n hús ö (-s, þök) v (-aði) kalla adv adv adv m tími (-a, -ar) adv pron. 3.pers n pl adv n ( -s) fráze
O
þátíð
f (-ar, -ir)
þátttaka þáttur þáttur þáttur þefa þefdýr þegar
f stofa ö (-töku, -tökur) m dalur l (-ar, þættir) m dalur l (-ar, þættir) m dalur l (-ar, þættir) v (-aði) kalla n hús (-s, -) conj v (þegi, þagði, þögðum, þagað) heyra pron 3. pers pl m poss pron v 0 (þek, þakti, þöktum, þakið) leggja f sg spurning (-ar) v (-ti) heyra adj (-, -, -ari, -astur) m ( -is, -ar) conj pron dem (-, þetta, þessir, þessar, -)
odtamtud ztichnout střecha děkovat tam (směrem k) tak, takhle tam chaluha, mořská řasa tam oni potom 3. pád, dativ předminulý čas minulý čas (gramatika), préteritum účast, zapojení pořad, program část role (např. herce) přivonět (si) tchoř, skunk když
O P
O O O
þegja þeir þeirra þekja
W P
þekking þekkja þekktur þerrir þess vegna þessi
Það leikur ekki á tveim tungum að sá maður er kominn á virðulegan aldur sem svo dýrt er um kveðið. Það liggur við að ég kaupi mér hjól til að losna við þetta ...
16
33
25 25 25
þáttur þáttur
(dagskrá) (hluti) (hluti leikrits)
19 32
utichnout, ztichnout, mlčet oni jejich pokrýt znalost, vědomost znát, být seznámen známý (prádelní) šňůra tudíž, proto
19
hengja föt upp til þerris
tato
str. 161
slovnik
W
Þessu er lokið.
fráze
Je to hotovo. Je to skončeno. toto vypadlo mi (něco), zapomněl jsem (něco)
ljúka
þetta
pron dem n sg
O
þetta datt úr mér
fráze
O
þetta gengur ekki fráze
to nepůjde
ganga
O
þetta gengur vel
fráze
jde to dobře, vše je v pořádku
ganga
þeyta
v (-ti) heyra
þéttbýli þéttur þf. þgf.
šlehat (vejce apod.) městská plocha, obydlená plocha hustý 4. pád, akuzativ 3. pád, dativ
n ( -s) adj (-, -, -ari, -astur) zkratka zkratka v 0 nepr. (þigg, þáði/þá, dostat, obdržet þáðum, þáð/þegið) leggja
O O O
þiggja
O
þing
n hús (-s, -)
þinn
pron poss (þín, þitt, þínir, tvoje þínar, þín)
þinur
Allt í einu datt úr mér hvað þetta heitir á íslensku. Þetta gengur ekki, meistarinn hefur annað og betra við sinn dýrmæta tíma að gera en hjala við börn. Frábært hvað þetta gengur vel hjá þér.
37 þolfall þágufall
25 25
22, 36, 21
parlament, sněm
24, 33 32
jedle
þistilfinka þjá
m ( -s, -ir) f stofa (-u, -ur) v (-ði) heyra
stehlík trpět
þjóð
f mynd (-ar, -ir)
národ
þjóðfélag
n hús ö (-s, þjóðfélög)
společnost
Þjóðleikhúsið
n hús (-s, -) def
Národní divadlo
O
þjóðminjasafn þjóðsaga
n ( -safns, -söfn) f stofa ö (-u, -ur)
národní muzeum lidová pověst
O
þjóðsöngur Þjóðverji
m ( -s, -var) m tími (-a, -ar)
hymna Němec
P
detta
21, 31 22 21, 22, 37, 14 21, 22, 37, 14 12 21, 22 31
str. 162
slovnik
W
þjófnaður þjófur þjóna þjónn þjónusta
þjöl þoka þola þola þola þolfall þolinmæði þolmynd þora þorna þorp þorskfiskur þorskur þó þó að þótt þraut þráður
m ( -ar, -ir) m hestur (-s, -ar) v (-aði) kalla m hestur s (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) v 2 (þýt, þaut, þutum, þotið) bjóða f mynd (þjalar, þjalir) f stofa (-u, -ur) v (acc) ( -di, -að) v (acc) ( -di, -að) v (acc) ( -di, -að) n ( -s) f sg nesklonné reiði f ( -ar) v (-ði) heyra v (-aði) kalla n hús (-s, -) m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) adv adv adv f ( -ar, -ir) m dalur l (-ar, þræðir)
þrár
adj (þrá, þrátt)
W
þráspyrja
v (acc) ( -spurði, -spurt)
O
þrengja þrettán þreyta þreyttur þriðji
v (-di) heyra zúžit num třináct f sg stofa (-u) únava adj (-, -, -ari, -astur) unavený, vyčerpaný num ( f -a, n -a ) třetí m hestur (-s, -ar, (dat sg) úterý degi) v (acc) (þríf, þreif, þrifum, popadnout, lapnout, uchvátit 2 þrifið) v (acc) (þríf, þreif, þrifum, čistit, uklízet, uklidit 1 þrifið) num m tři num f tři num třicet
þjóta
O O O O O
O
þriðjudagur W
þrífa
W
þrífa þrír þrjár þrjátíu
krádež zloděj sloužit číšník, sluha služba, servis spěchat, pospíchat, rychle se pohybovat pilník mlha zakusit, vytrpět tolerovat, snést unést, vydržet 4. pád, akuzativ trpělivost trpný rod (gramatika) odvážit se usušit, uschnout vesnice treska treska ale, třebaže třebaže, ačkoliv ale, třebaže hádanka, (Go) problém nit, souvislost, vlákno vzpurný, zatvrzelý, nepoddajný
34 14
39 þola þola
(líða) (umbera) (geta borið) 25 25
38 32 32
20
ptát se (opakovaně), naléhat
(ganga á e-n)
39 (grípa, hrifsa) (hreinsa)
str. 163
slovnik
O
þrjú þroskast þróa þróun þrýsta þrýstingur
num n v (-aðist) kallast v (-aði) kalla f mynd ö (-ar, þróanir) v (-i) heyra m ( -s)
þræða
v (-di) heyra
O
þröngur þröngur þröskuldur þröstur þula þumalfingur þunglyndur
O
þungur
O
þungur
adj adj m hestur (-s, -ar) m hestur (-s, -ar) f stofa (-u, -ur) m r b (-s, -) adj adj (-, -t, þyngri, þyngstur) adj (-, -t, þyngri, þyngstur) adj (-, -t, þynnri, þynnstur) v nepr. (þarf, þurfti, þurftum, þurft) adj r (-, -t, -ari, -astur) v (-aði) kalla pron 2. pers sg f stofa (-u, -ur) m hestur (-s, -ar) num adv adv, conj v nepr. (þvæ, þvoði, þvoðum, þvegið) m hestur (-s, -ar) v nepr. (þyki, þótti, þóttum, þótt) v nepr. (þyki, þótti, þóttum, þótt) fráze, impers. fráze, impers. fráze, refl. f ( -ar, -ir) adj (-, -t, -ri, -stur)
O
O O
þunnur þurfa þurr þurrka þú þúfa þúfutittlingur þúsund þvert því þvo þvottur O
þykja þykja
O
þykja gott þykja vænt um þykjast þykkt þykkur
tři dozrát, uzrát vyvíjet, rozvíjet vývoj zmáčknout, stisknout tlak navléknout, provléknout (nit apod.) přeplněný, natěsnaný úzký práh (ve dveřích) drozd básnička, říkanka palec (na ruce) smutný, sklíčený
35
þröngur
16 32 13 11
těžký, obtížný těžký (hmotnost)
(rúmlítill) Það var þröngt um mig. (krappur)
(erfiður) þungur
(þungvægur)
tenký potřebovat, požadovat suchý sušit ty kopeček, hromádka, vršek linduška luční tisíc napříč protože, tudíž
33
mýt prádlo být považován, pokládán
10 þykja
(vera talinn)
myslet si, domnívat se mít rád starat se o (dítě apod.) předstírat tloušťka hustý, tlustý
þykja þykja þykja
15
str. 164
slovnik
þyngd
f mynd (-ar, -ir)
þyrnir
m hestur (þyrnis, þyrnar) trn
þyrstur
adj
žíznivý
þýða
v (-ddi) heyra
přeložit, znamenat
O
þýðing
f ( -ar, -ar)
význam, důležitost
O
þýðing þýska Þýskaland þýskur þægilegur þægur þær
překlad němčina Německo německý pohodlný poslušný ony
þögull þörf æð æða æðarfugl æðruleysi æður æfa æfing æpa
f ( -ar, -ar) f stofa (-u, -ur) n hús ö (-s, -lönd) adj adj (-, -t, -ri, -astur) adj pron 3. pers pl f f mynd ö (þagnar, þagnir) adj s (-, -t, -li, -astur) f mynd ö (þarfar, þarfir) f nál (-ar, -ar) v (-ddi) heyra m hestur o (-s, -ar) ( -s, -) f (-ar, -ar) v (-ði) heyra f spurning (-ar, -ar) v (-ti) heyra
æpa upp yfir sig
fráze
þögn
O
O
O
O
33 13, 35, 19 (mikilvægi) þýðing
(það að snúa, útlegging)
13, 19 31 31 31
ticho tichý potřeba, užití žíla vztekat se, vyvádět kajka stoicismus kajka (pro)cvičit cvičení vykřiknout, křičet přivolat, zavolat někoho (na pomoc)
11 32 12 32 11 æpa
bahnice
2, 8
æska æti ætla ætla
f ((sg)2ær, 3á, 4á, (pl) 1ær, 2áa, 3ám, 4ær) f stofa sg (-u) n ( -s) v (acc) ( -aði) v (-aði) kalla
mládež jídlo, krmivo myslet si, domnívat se chtít, zamýšlet
15 38
Ætlar þú á safnið? ætt ættingi ættliður ævi ævintýralegur
věta f mynd (-ar, -ir) m tími (-ja, -jar) m dalur (-ar, -ir) f (-, ævir) adj
Chceš jít do muzea? rod příbuzný generace život dobrodružný, neuvěřitelný
ær O O
váha, tíže
ætla
(álíta) Ég ætla það. Myslím, že ano.
ætla, safn 15 15 15 15
str. 165
slovnik
O O
ævintýri ævintýri
O
ævisaga
ævintýri
(atburðir) (saga) 13, 19
životopis
öl öld öldungur öll önd
f tönn (andar, endur)
öngull
m hestur b s (-s, önglar) rybářský háček
önugur ör örörðugur öreigi örgjörvi örn örstuttur frá örugglega öruggur
adj f (örvar, örvar) in compounds adj m tími (-a, -ar) m ( -a, -ar) m (arnar, ernir) adj adv adj
naštvaný, nazlobený šipka (ukazatel) velmi, velice těžký, obtížný chudák, ubožák, proletář mikroprocesor orel velmi blízko, kratičko od určitě, jistě sebejistý, bezpečný
öryggi
n hús (-s, -)
bezpečí, bezpečnost, jistota
öryggisbelti
n hús sg (-s)
bezpečnostní pás
öræfi
n hús pl (-a)
pustina, divočina, poušť
ös öskra ösp öxi öxl
f mynd ö (asar, asir) v (-aði) kalla f mynd ö (aspar, aspir) f mynd ö (axar, axir) f mynd ö (axlar, axlir)
dav, shluk lidí řvát, křičet, ječet topol, osika sekera rameno
ökumaður
O
dobrodružství pohádka
f ( sögu, sögur) adj nesklonné adj (-, -t, -ri, -astur) f mynd pl (-ar) v (-aði) kalla f mynd ö (agnar, agnir) m tími (-a, -ar) m maður (-manns, menn) n ( -s) f mynd ö m hestur (-s, -ar) adj n pl
öðruvísi öflugur öfund öfunda ögn ökkli
O
n hús (-s, -) n hús (-s, -)
jiný, odlišný mocný, mohutný závist závidět trocha, troška kotník řidič pivo věk, století stařec, kmet všechno
(bjór)
11 34, 14 18 39 15 18, 32
kachna
17 32
31, 21
33 16 11
str. 166
slovnik
str. 167
slovnik
str. 168
slovnik
str. 169
